MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

BRNO 2008

MAREK PFEFFER

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky

Dotační problematika v lesním hospodářství Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Jan sebera, Ph.D.

Vypracoval: Marek Pfeffer Brno 2008

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky

Lesnická a dřevařská fakulta 2007/2008

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor:

Marek Pfeffer Lesnictví Lesnictví

Název tématu:

Dotační problematika v lesním hospodářství České republiky

Rozsah práce:

cca 50 stran

Datum zadání bakalářské práce: listopad 2006 Termín odevzdání bakalářské práce: červen 2008

Marek Pfeffer řešitel bakalářské práce

Ing. Jan Sebera, Ph.D. vedoucí bakalářské práce

Ing. Roman Dudík, Ph.D. vedoucí ústavu

doc. Dr. Ing. Petr Horáček děkan LDF MZLU v Brně

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Dotační problematika v lesním hospodářství zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne 20. června 2008

Poděkování

Rád bych poděkoval panu Ing. Janu Seberovi, Ph.D. za odborné vedení a pomoc při zpracování této bakalářské práce.

Abstrakt Marek Pfeffer Dotační problematika v lesním hospodářství

Bakalářská práce pojednává o problematice dotací v lesním hospodářství v roce 2008. Zaměřuje se podrobněji na dotace jednotlivých krajů. Cílem je seznámení s danou problematikou a systémem dotací v lesním hospodářství. Práce se skládá z několika částí, v nichž je pojednáno o stavu lesů České republiky, funkcích lesa, formách podpor vlastníků lesa, vývoji poskytování příspěvků pro lesní hospodářství, národních zdrojích podpor a zdrojích podpor z EU se zaměřením na nejdůležitější programy a fondy.

Klíčová slova: les, funkce lesa, dotace, lesní hospodářství, závazná pravidla poskytování finančních prostředků v LH, kraj, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova pro lesní hospodářství v období 2007 – 2013, Operační program Životní prostředí (OPŽP), Program péče o krajinu, Státní fond životního prostředí ČR.

Abstrakt Marek Pfeffer Endowment problems in forestry management

Bachelor work treats problems of endowment in forestry management in the year 2008. Bachelor work is targeting in more detail the endowment of particular region of Czech republic. The aim of the work is explanation system and problems of the endowment in forestry. The work consists in parts, where is disquised situation of czech forests, the role of forest, forms of forest owners endowments, evolution in granting contribution for forestry management, national support funds and funds of endowments from EU focused on the most important programs and funds.

Keywords: forest, the role of forest, endowment, forestry management, rules of providing financial resources in forestry, region, European agricultural fund for rural development and forestry management in years 2007 – 2013, Operational program Environment, Program of landscape tending, National environment fund of Czech republic.

Obsah Úvod…………………………………..…………………………………...…9 Cíl práce………………………………………………….………………...10 Metodika práce…………………………………………………………….11 1. Stav lesů ČR…………………………………………………………….12 2. Funkce lesa…….…………………………………………………….….17 2.1

Produkční funkce………………………………………..………………...…17

2.2

Mimoprodukční funkce…………………………………………………...…17

3. Situace poskytování finančních příspěvků pro LH…………………..20 4. Podpora vlastníků lesa, formy podpory…………………………..…..22 5. Národní zdroje dotací…………………………………………….……27 5.1

Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření

v lesích v roce 2008 a způsobu kontroly jejich využití……………………….……27 5.1.1 Příspěvek na obnovu lesů poškozených imisemi……………………………...28 5.1.2 Příspěvek na obnovu, zajištění a výchovu porostů……………………….…..29 5.1.3 Příspěvek na sdružování vlastníků lesů malých výměr…………...…………..31 5.1.4 Příspěvek na ekologické a k přírodě šetrné technologie…………………..….31 5.1.5 Příspěvek na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření…………………...32 5.1.6 Příspěvek na úhradu zvýšených nákladů spojených s vyhotovením digitální formy dat lesního hospodářského plánu pro účely státní správy lesů………..34 5.1.7 Příspěvek na ostatní hospodaření v lesích…………………………………....34 5.1.8 Chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců…...……35 5.2

Dotace jednotlivých krajů v LH ………………………………………..….36

5.2.1 Jihočeský kraj ………………………………………………………………...38 5.2.2 Jihomoravský kraj ……………………………………………………………39 5.2.3 Karlovarský kraj ……………………………………………………………...39 5.2.4 Královéhradecký kraj ……………………………………………………...…40 5.2.5 Liberecký kraj ………………………………………………………………...41 5.2.6 Moravskoslezský kraj …………………………………………………………42 5.2.7 Olomoucký kraj …………………………………………………………...….43 5.2.8 Pardubický kraj …………………………………………………………...….43 5.2.9 Plzeňský kraj………………………………………………………….……….44

5.2.10 Středočeský kraj ……………………………………………………………...45 5.2.11 Ústecký kraj ………………………………………………………………….46 5.2.12 Kraj Vysočina …………………………………………………………..……46 5.2.13 Zlínský kraj …………………………………………………………………..48 5.2.14 Praha…………………………………………………………………………48 5.2.15 Souhrnné srovnání jednotlivých krajů…………………………………...…...49 5.3.

Program péče o krajinu……………………………………………….…….52

5.3.1 Podprogram péče o krajinu…………………………………………………...52 5.3.2 Podprogram péče o zvláště chráněné části přírody a ptačí oblasti……….….53 5.4

Správa nezcizitelného státního majetku ve zvláště chráněných území –

MaS……………………………………………………………………………….….55 5.5

Státní fond životního prostředí ČR………………………………...………56 5.5.1

Program péče o přírodní prostředí, ochrana a využívání přírodních

zdrojů………………………………………………………………………………....57 5.6

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRL), a.s. ………...…..57

6. Evropské zdroje dotací ……………….…………………………….…59 6.1

Finanční podpory z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova pro lesní hospodářství v období 2007 – 2013………………….……….……...59

6.2

Program LIFE+……………………………………………………..………69

6.3

Operační program Životní prostředí (OPŽP)……………………………..70

Diskuse……………………………………………………………………..…..71 Závěr……………………………………………………………………….…..72 Summary………………………………………………………………………73 Seznam použité literatury…………………………..…………………….…..74 Základní přehled použité legislativy…………………………………...…….76 Seznam použitých zkratek……………………………………………………78 Seznam tabulek…………………………………………………….………….79 Seznam příloh…………………………………………………………………80 Příloha 1 ……………………………………………………………….…………….81 Příloha 2………………………………………………………………..………...…..82

Úvod Les je složitý ekosystém, tvořený složkou rostlinnou, živočišnou a abiotickým prostředím. Je zdrojem cenné dřevní suroviny, která je významnou složkou pro mnohá odvětví průmyslu, ale i pro běžnou potřebu člověka. Podstata lesa však nespočívá pouze v produkci dřevní suroviny, lesních plodů a dalších produktů poskytovaných lesem, ale stále více dochází k růstu poptávky po tzv. mimoprodukčních funkcích. Právě netržní užitky by se do budoucna měly stát užitky tržními a hodnotit jako součást produkce lesního hospodářství. S neustálým vývojem a měnícími se požadavky lidské společnosti se mění pohled na netržní funkce lesa. Skutečný význam a postavení lesního hospodářství nespočívá pouze v hodnotě vytěženého a prodaného dříví, ale především v hodnotě poskytovaných veřejně prospěšných služeb. Dochází k mnohým omezením v obhospodařování lesů a současný trend spočívá v systému trvale udržitelného hospodaření, neboť stav lesů v ČR je nevyhovující. Vlastníci lesů musí stále častěji řešit problém, z čeho pokrýt stoupající náklady spojené se zabezpečením rostoucích požadavků společnosti. V těchto případech jsou vlastníkům lesa poskytovány různé formy podpor, a to jak ze zdrojů státu, tak evropské unie. Seznam a výše těchto podpor je součástí jednotlivých fondů a programů. Podpora vlastníků lesa je jedním z nejdůležitějších lesopolitických opatřeních, kterým můžeme motivovat vlastníky lesa k činnostem, které jsou ve veřejném zájmu nebo podporují zvýšení ekonomického a sociálního potenciálu regionu. Jako nejdůležitější je vnímána peněžní forma podpor, která může být poskytována formou přímých či nepřímých podpor. Námětem mé bakalářské práce je problematika dotací v lesním hospodářství v roce 2008 a zabývá se podrobněji dotacemi poskytovanými jednotlivými kraji. V jednotlivých kapitolách je popsán stav lesů v ČR, funkce lesa, formy podpor vlastníků lesa, situace poskytování příspěvků pro lesní hospodářství, národní zdroje podpor a zdroje podpor z EU se zaměřením na nejdůležitější programy a fondy.

-9-

Cíl práce Cílem této bakalářské práce je vyhodnocení stávající situace problematiky dotací v LH, přehled nejvýznamnějších národních i evropských zdrojů finančních podpor pro odvětví lesního hospodářství a vymezení možnosti získání finančních podpor z těchto zdrojů. Vzhledem k obsáhlosti tohoto tématu jsem se zaměřil na dotace jednotlivých krajů, které jsou zařazeny v kapitole národní zdroje dotací. Bakalářskou práci jsem proto rozdělil do následujících kapitol:

stav lesů ČR,

funkce lesa,

situace poskytování finančních příspěvků pro LH,

podpora vlastníků lesa,

národní zdroje dotací,

evropské zdroje dotací.

- 10 -

Metodika práce Při zpracování této bakalářské práce jsem vycházel z rozboru dostupných aktuálních odborných publikací, článků v časopisech a zdrojů na internetu. Při zpracování kapitol o možnostech čerpání příspěvku, dotací a finanční příspěvků z národních a evropských zdrojů jsem vycházel z dostupných informací z Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí, Agentury ochrany přírody a krajiny a Státního zemědělského intervenčního fondu, Ministerstva financí a informací na stránkách ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, které jsou zveřejněny na internetu.

- 11 -

1. Stav lesů ČR Zákon č. 289/95 Sb1. vymezuje tyto základní pojmy: 1) Lesem se rozumí podle zákona č. 289/95 lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa. 2) Funkcemi lesa přínosy podmíněné existencí lesa. 3) Lesními porosty stromy a keře lesních dřevin, které v daných podmínkách plní funkce lesa. 4) Pozemky určenými k plnění funkcí lesa: a)

pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní prosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů (dále jen „lesní pozemky“),

b)

zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství (dále jen „jiné pozemky“).

Pozemky určené k plnění funkcí lesa nejsou školky a plantáže lesních dřevin založené na pozemcích, které nejsou určeny k plnění funkcí lesa, pokud orgán státní správy lesů na návrh vlastníka pozemku nerozhodne jinak. V pochybnostech o tom, zda jde o pozemky určené k plnění funkcí lesa, rozhoduje orgán státní správy lesů. Les je velmi složitý

ekosystém, tvořený složkou rostlinnou (fytocenóza),

živočišnou (zoocenóza) a abiotickým prostředím (biotopem). Les je cenný krajinotvorný prvek s vysokou biodiverzitou, která je posílena především vertikální strukturou porostu - v přírodním lese jsou většinou zastoupena všechna vegetační patra a věkové kategorie stromů. Lesy jsou nejvýznamnějším zdrojem kyslíku na Zemi, spolu s planktonními řasami oceánů.

1

Zákon č. 289/95 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů

- 12 -

Les zachycuje prachové částice a podílí se na odstraňování některých škodlivých látek ze vzduchu a ve své biomase poutá významné množství oxidu uhličitého, což je důvod, proč je výsadba nových lesů považována za jeden ze způsobů eliminace zvyšování koncentrace tohoto plynu v atmosféře. Výsadba lesních pásů snižuje odnos půdy zejména ve svažitých terénech na naprosté minimum. Lesní porosty zachycují působení větrů, vytváří se zde specifické mikroklima, které snižuje teplotní rozdíly a udržuje stabilně vlhčí ovzduší. Při srážkách dochází k jejich rovnoměrnějšímu rozdělení, neboť intercepce listy stromů představuje až 30 % celkových srážek. Rovnoměrnější rozdělení srážek snižuje extrémní odtoky z lesních povodí a tím i riziko vzniku povodní. Les je nepostradatelný pro život na zemi a to nejen svými produkčními schopnostmi (dřevo a lesní plodiny jsou významnými surovinami pro mnohá odvětví průmyslu), ale i svými mimoprodukčními schopnostmi, často označovanými jako celospolečenské funkce. Plocha lesních pozemků setrvale mírně roste již od 30. let minulého století a v současné době se lesnatost pohybuje okolo 33,5% území státu. Proti výměře 2 637 290 ha v roce 2000 dosáhla celková výměra v roce 2005 2 647 416 ha, což představuje průměrný roční nárůst 2025 ha lesa. Na jednoho obyvatele ČR 0,33 ha lesní půdy. Po dokončení restitučního procesu zůstává ve vlastnictví státu 59,8 % lesů, ve vlastnictví obcí, lesních družstev, krajů, a veřejných vysokých škol je 17,0 %, soukromé vlastnictví činí 23,2 % lesů. Značná část lesů se nachází ve zvláště chráněných územích, vymezených v souladu s ustanoveními zákona č. 114/1992 Sb.2 Celková výměra lesů v existujících zvláště chráněných územích (ZCHÚ) je přibližně 700 tis. ha, což představuje cca 26,5 % z celkové výměry lesů v ČR. I přes pozvolné zlepšování, není zdravotní stav ani věková struktura lesních porostů na uspokojivé úrovni. Nerovnoměrnost věkové struktury se projevuje zvýšeným podílem nejstarších věkových tříd, což výrazně přispívá k nestabilitě stávajících porostů a zvyšuje hrozbu rozsáhlých kalamitních škod. Nerovnoměrnost se projevuje také u prostorové struktury lesních porostů. Pro tyto oblasti je navrženo opatření Natura 2000 v lesích, jehož hlavním cílem je zachování biodiverzity na lesní půdě. V České republice je do soustavy Natura 2000 zahrnuto celkem 706 tis. hektarů lesních porostů, což představuje 67,52 % podíl na této soustavě.

2

Zákon č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny

- 13 -

Na území České republiky se podle platné legislativy vyskytují 3 kategorie lesa: lesy hospodářské, lesy ochranné a lesy zvláštního určení. Lesy hospodářské zaujímají 75,6 % výměry lesa a plní převážně produkční funkci. Kategorie lesů ochranných (3,5 %) a lesů zvláštního určení (20,9 %) sledují prioritně zajišťování ostatních funkcí lesa označovaných souhrnně jako funkce mimoprodukční. Všeobecný trend směřuje k ochraně biodiverzity a udržitelnému využívání jejích složek, to se přímo odráží v prosazování polyfunkčního obhospodařování lesů. Druhová skladba porostů je rovněž neodpovídající i přesto, že se plocha jehličnatých dřevin se pozvolna zmenšuje. Cílem je dosáhnout doporučené dřevinné skladby a místo současného podílu listnatých dřevin 23 % se dostat na odpovídající hodnotu přibližně 65 %. Doporučovaná dřevinná skladba je optimalizovaným kompromisem mezi skladbou přirozenou, skladbou blízkou skladbě klimaxové v době před ovlivněním lesa člověkem a skladbou výhodnou z ekonomického hlediska v současnosti. Rychlá změna dřevinné skladby není však možná bez neúměrných ztrát a rizik. Proto je možná pouze postupná přeměna druhové skladby ve prospěch listnatých dřevin. Zásoby dříví v lesních porostech mají trvale rostoucí charakter. V roce 1990 byla zásoba 564 mil. m3 a v roce 2005 činila zásoba dříví v lesních porostech 663,2 mil. m3. Od roku 2005 má ČR údaje z Národní inventarizace lesů. Podle těchto údajů je v ČR 906,9 mil. m3. Výrazný rozdíl od dřívějších údajů pochází z rozdílných metodik obou metod zjišťování zásob. Výsledným ukazatelem současných produkčních schopností lesů, udávajícím množství dříví ročně v současných lesních porostech je celkový běžný přírůst (CBP) a měřítkem trvale udržitelné výše těžby je celkový průměrný přírůst (CPP). Oba tyto ukazatele vykazují dlouhodobě pozitivní nárůst. CBP vzrostl z 9,2 mil. m3 v roce 1950 na 20,5 mil. m3 v roce 2004. CPP se za totéž období zvýšil z 9,0 mil. m3 na 17,3 mil. m3. Vývoji produkčních schopností odpovídá i těžba dříví. Její úroveň se v současné době pohybuje okolo 15 mil. m3, což v přepočtu na obyvatele i na hektar lesní půdy překračuje celoevropský průměr. Současný podíl těžeb na přírůstu je 73 %. Využití domácích zdrojů dříví, jejich zpracování a spotřeba dřevěných výrobků je však mimořádně nízká. Více než polovina vytěženého dříví se exportuje v surovém stavu nebo v polotovarech. Úroveň výroby a zejména spotřeby dřevařské produkce o vyšším stupni finalizace je nízká ve srovnání s jinými hospodářsky vyspělými evropskými zeměmi. - 14 -

Vývoz surového dříví představuje 25 % z objemu ročních těžeb a na tomto podílu se dlouhodobě udržuje. Současně se přitom dováží surové dříví v množství odpovídajícím 6 % objemu ročních těžeb. Zdravotní stav lesů v ČR je neuspokojivý. Ovlivňují ho především následky vysoké imisní zátěže, která mimo jiné negativně přispívá ke změně půdního chemismu, snížená stabilita lesních porostů a z velké části i vysoké stavy některých druhů spárkaté zvěře. Defoliace dřevin se postupně snižuje po zásadním snížení emisí SO2. Po dlouhodobém působení imisí však zůstávají vysoké depozice škodlivin v lesních půdách. Navíc narůstají účinky jiných faktorů jako je sucho, oxidy dusíku nebo ozón, které působí škody i mimo obvyklé imisní oblasti. Škody působené zvěří na lesních porostech patří i nadále k nejvážnějším škodlivým vlivům, čímž se zhoršuje využívání přirozené obnovy a neúměrně stoupá ekonomická náročnost obnovy a výchovy mladých lesních porostů. Ekonomické výsledky hospodaření v lesích mají klesající trend. To je způsobeno postupným snižováním cen surového dříví a zvyšováním výrobních nákladů. V důsledku předpokládaného rozdílného vývoje výnosů a nákladů lesního hospodářství v ČR lze předpokládat v nejbližších letech snížení rentability hospodaření ve velké části lesních majetků. Stát má zájem na trvalém a vyrovnaném využívání lesa jako obnovitelného přírodního zdroje a na využívání společensky prospěšných funkcí ve veřejném zájmu. Do roku 2004 podporoval stát hospodaření převážně v nestátních lesích tam, kde bylo nezbytné přispět k rozvoji veřejně prospěšných aktivit vlastníků lesa a zajistit finanční pokrytí závazků státu vyplývajících ze zákona o lesích. Od tohoto roku je tato podpora v kompetenci krajů. Finanční prostředky státního rozpočtu jsou vypláceny z rozpočtů krajů a nejsou přitom účelově vázány. Stát by si měl ponechat všeobecné podpory, jako je příspěvek na LHP, či financování LHO na malých majetcích a kraje naopak by měly podporovat regionální zvláštnosti. S členstvím ČR v EU mají vlastníci lesů, či podnikatelé v oblasti služeb, příležitost získat prostředky z evropských fondů. Zejména jde o EAFRD, který je komplexním fondem pro podporu venkova. Další prostředky, zejména na vědu a výzkum, lze získat z programu pro vědu a výzkum, či z fondů pro rozvoj infrastruktury, nebo ze sociálních fondů. Jak u EAFRD, tak u jiných fondů však záleží na schopnostech lesního hospodářství, jakou část vyčleněných prostředků bude schopno získat (např. u EAFRD je to přes 13 mld. Kč ročně). - 15 -

Obhospodařování lesů je v ČR věnována dlouhodobě vysoká pozornost a lesní zákon v ČR je jeden z nejpřísnějších v Evropě. Tím však dochází poměrně k velkému zasahování

státu

do

vlastnických

práv.

Dochází

k nárůstu

poptávky

po celospolečenských funkcích lesů, což je vzhledem k dlouhé produkční době lesů velmi obtížný a dlouhodobý proces. Můžeme však konstatovat, že lesy, které jsou dlouhodobě obhospodařované podle zásad TUH, plní uspokojivým způsobem i požadované celospolečenské funkce. Z principu obhospodařování lesů trvale udržitelným způsobem vychází Národní lesnický program, při omezování administrativních zásahů státu na nevyhnutelné minimum, při motivačním působení státní lesnické politiky na podporu veřejných zájmů a při zvyšování odpovědnosti vlastníků lesů za svůj majetek. Navíc se předpokládá rozdílný přístup k lesům podle jejich kategorie a druhu vlastnictví. Klade důraz na sociální a environmentální funkce lesů a prostřednictvím zákonných ustanovení bude kladen na lesy ve vlastnictví státu, případně obcí. Úplné a vyrovnané plnění TUH lze požadovat u hospodaření ve státních lesích bez specifického určení (vojenské lesy, lesy v NP atd.), u ostatních je nutno přihlédnout k specifickým užitkům lesa místního obyvatelstva, běžné TUH u vlastníků velkých lesních majetků a výrazná redukce závazků u vlastníků malých lesních majetků. Součástí TUH v lesích musí být zahrnutí služeb na podporu ostatních funkcí lesů, jako jednoho z možných příjmů pro vlastníky, aby nebyli závislí jen na prodeji dřevní suroviny.

- 16 -

2. Funkce lesa Podle dosavadní kategorizace lesů můžeme lesy podle zákona č. 289/95 Sb. rozdělit na 3 kategorie, u každé kategorie převládá jiná priorita, která je nadřazena ostatním. Lesy hospodářské – priorita hospodářské dřevní produkce, ostatní funkce jsou podřízené a necílené. Lesy ochranné – priorita ochrany půdy, ostatní funkce jsou neuvažované (samovolné). Lesy zvláštního určení – priorita jedné společensky žádané funkce – možný je však podporovaný překryv funkcí. Funkcemi lesa rozumíme přínosy podmíněné existencí lesa, které se podle zákona 289/95 Sb. člení na: − produkční, − mimoprodukční. 2.1 Produkční funkce Je dána především tvorbou dřeva jako ekologicky obnovitelného zdroje suroviny, dále však zde můžeme zařadit vedlejší lesní výtěž, jako například všechny lesní plody, houby, semena či různé metabolity lesních dřevin (pryskyřice), med, léčivé rostliny a zvěřina jako produkt myslivosti. Právě poplatkový lov může být významným zdrojem financí.

2.2 Mimoprodukční funkce Mimoprodukční funkce hrají v moderním lesním hospodářství rovnocennou roli funkcím produkčním, proto je nutné po pečlivém vyhodnocení hledat snadnější možnosti čerpání finančních prostředků a to nejen z rozpočtů jednotlivých krajů, ministerstev, státu ale i EU. Není možné opomenout, že některé z mimoprodukčních funkcí jsou zajišťovány pouhou existencí lesa a to bez zvláštních finančních nároků na jejich průběh, ale i tyto funkce je nutné finančně podpořit.

- 17 -

Mezi nejvýznamnější mimoprodukční funkce bychom mohli zařadit následující: − ochranná, − edafická - půdoochranná, − funkce k zajištění biodiverzity, − sociálně rekreační, − ekologicko – stabilizační, − hydricko – vodohospodářská, − zdravotně hygienická, − klimatická, Stav lesů v ČR je neuspokojivý, lesy a životní prostředí jsou devastovány a degradovány vlivy antropických činností společnosti a hospodářsko finančními zájmy. Celá staletí byla prioritou komerční produkce dřeva, proto je lesnictví řazeno do průmyslových odvětví. V poslední době se však čím dál více poukazuje na nezbytnost životodárných přírodních účinků lesů označovaných jako mimoprodukční funkce. Z toho vyplývá, že lesy jako přírodní bohatství mají být obhospodařovány polyfunkčním, trvale udržitelným způsobem tak, aby naplnily všechna hlediska kvality přírodního a životního prostředí a uspokojily tak i sociální, kulturní, duševní a ekonomické potřeby dnešních i budoucích generací. Podstatou polyfunkčního hospodaření je rovnocennost významu všech funkcí lesů včetně dřevní produkce. Funkce lesa jsou schopnosti produkce účinků vyplývající z podstaty lesa a ekosystémových procesů a jsou produkovány každým ekosystémem lesa. Nastupující novodobé lesnické pojetí integrovaného polyfunkčního hospodaření se řídí filozofií rovnocenného významu všech funkcí lesů. Rovnocenný význam funkcí lesů pro lidskou společnost však neznamená jejich rovnost věcně hodnotovou, schopnost lesů produkovat funkce je totiž velmi diferencovaná a je vnímána jako synergie ekosystémových účinků. V ČR přes všechnu propagaci fungují prakticky monofunkční principy hospodaření v lesích. Platná kategorizace rozděluje lesy podle dominantního účelu v zastaralém pojetí funkcí produkčních a mimoprodukčních. Každá kategorie či subkategorie je jednoznačně funkčně vymezena, chybí však polyfunkční přístupy. Nejvíce patrné je to kategorie lesů hospodářských, kde je jednoznačná priorita komerční produkce dřeva s absencí cílených ekosysytémových účinků.

- 18 -

Lesní hospodářství je součástí otevřeného tržního prostředí a hraje tak důležitou roli v současném procesu globalizace, proto musí reagovat na aktuální dění nejen v evropském, ale i celosvětovém kontextu. Nové společenské trendy přinášejí lesnímu hospodářství nové příležitosti nejen v oblasti hmotné produkce, ale i v oblasti nehmotných užitků, které jsou v současné legislativě nazývány jako mimoprodukční funkce. Právě netržní užitky by se do budoucna měly stát užitky tržními a budou se hodnotit jako součást produkce lesního hospodářství. S neustálým vývojem a současně měnícími se požadavky lidské společnosti se mění pohled na netržní funkce lesa. Vlastníci lesů se musí stále častěji zabývat otázkou, z čeho pokrýt stoupající náklady spojené se zabezpečením rostoucích požadavků společnosti na intenzifikaci některých funkcí lesa při současných nepříznivých cenách dřevní suroviny jako hlavního a často jediného ekonomicky významného produktu lesního hospodářství. Skutečný význam a postavení lesního hospodářství není však v hodnotě vytěženého a prodaného dříví, ale především v hodnotě poskytovaných veřejně prospěšných služeb. Ideální stav by nastal v případě, kdy by si výše zmiňované netržní funkce lesa takzvaně vydělaly samy na sebe a nemusely by být podporovány systémem dotací. Vhodný příklad lze nalézt v zahraničí, kde jsou mimo jiné zdrojem příjmů: výnosy z loveckých lístků a rybářských lístků, pronájmy chat, běžkařských tratí a lyžařských sjezdovek, zpřístupnění lesních silnic pro horská kola, poplatek za používání lesní cesty, cyklistické stezky, jízda na koních, pronájem parkoviště, pronájem rybníka se zařízením, nabídka rekreačního lesa, úplata za rekreační využívání přírodní rezervace, kempy, houbařské lístky, prodej pramenité vody, vodní elektrárny nebo obchod s přírodními produkty. Jednou z možností v ČR je například budování rekreačních objektů nebo turistických chat ve vhodných lokalitách a to způsobem, který nebude mít negativní dopad na les ani životní prostředí. Nedílnou součástí celospolečenské funkce jsou rekreační lesy v blízkosti lidských sídel, kde jsou však nezbytné patřičné úpravy a vybavení jako například např. koše na odpadky, lavičky, pěšiny a cesty pro pěší i cyklisty, jezdecké stezky, přístřešky, vyhlídky, sportovní a dětské koutky, louky na slunění, vodní plochy, informační tabule, parkoviště, oplocenky. Osvěta veřejnosti patří k úkolům lesnických služeb v rámci rekreační funkce lesů.

- 19 -

3. Situace poskytování finančních příspěvků pro LH Veřejné zdroje jsou finanční prostředky tvořené veřejností podle obecně platných právních předpisů a hospodaří s nimi veřejné instituce, volené veřejností a orgány a subjekty jimi zřízené. Z toho vyplývají jednotlivé úrovně, na kterých se s veřejnými zdroji hospodaří. Jsou to především obce, kraje, stát a nadnárodní společenství. Co se týče lesního hospodářství, financování na nadnárodní úrovni ze státního rozpočtu probíhá ve vazbě na kompetence jednotlivých resortů, především prostřednictvím Ministerstva obrany, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství. Zdrojem financování mohou být i účelově zřízené státní fondy (Státní fond životního prostředí) nebo Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Na úrovni nižších samosprávných celků to jsou rozpočty obcí a krajů a na nadnárodní úrovni především evropské strukturální fondy. Před rokem 2004 poskytovalo finanční příspěvky téměř výhradně Ministerstvo zemědělství a to čtyřmi způsoby: a) formou příspěvků na hospodaření v lesích, které nebyly nárokové a jejich poskytování se řídilo pravidly, která byla každoročně přílohou zákona o státním rozpočtu, b) formou úhrady nároků dle lesního zákona (uplatňovány byly pouze zvýšené náklady na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin, náklady na zpracování lesních hospodářských osnov, náklady na činnost odborného lesního hospodáře, v případech stanovených lesním zákonem a náklady na meliorace a hrazení bystřin ve veřejném zájmu), c) formou poskytování služeb – zajišťování a financování činností nad rámec jednotlivých

majetků

s mimořádnými

(hnojení

změnami

a

vápnění

v důsledku

ve

imisního

vybraných zatížení,

oblastech monitoring

zdravotního stavu a škodlivých činitelů, protipožární letecké hlídkování, hasební zásahy a podobně), d) zalesňování

zemědělských

půd

bylo

financováno

z prostředků

pro zemědělství, ale přecházelo do kompetence lesního hospodářství.

- 20 -

Celkový objem finančních prostředků se v devadesátých letech blížil jedné miliardě Kč. V dalších letech výše finančních prostředků v důsledku úsporných opatření klesala a vlivem inflace se ještě snižovala jejich hodnota, takže Ministerstvo zemědělství muselo omezit poskytování některých příspěvků. Zastaveno bylo poskytování příspěvků na mimoprodukční funkce a na meliorace a hrazení bystřin. V roce 2004 vstupem ČR do EU přistoupily k těmto zdrojům navíc zdroje ze strukturálních fondů EU, především z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu. V rámci tohoto fondu byly otevřeny dva programy a to: Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství na období 2004 – 2006 a Horizontální plán rozvoje venkova ČR pro období 2004 – 2006. I přesto, že tyto nové formy podpory doplnily a nahradily snižující se objem národních zdrojů a poskytly příležitosti získat dotace na činnosti, které doposud nebyly podporovány, značná administrativní i finanční náročnost projektů byla příčinou pomalého startu při uplatňování žádostí. Od 1. 1. 2005 došlo k další významné změně ve financování lesního hospodářství přijetím novely zákona o rozpočtovém určení daní, kterým byl nepřímo novelizován i lesní zákon. Smyslem tohoto zákona bylo posílit samostatnost krajů zvýšením jejich podílu na výnosu z daní. Součástí této novely byl převod finančních prostředků ve výši 505 milionů Kč určených na finanční příspěvky a náhrady z rozpočtu Ministerstva zemědělství do krajů, kde již nejsou účelově určeny. Kolem právního výkladu této novely se však rozvinula široká diskuse. Předmětem sporu byl výklad některých pojmů týkajících se úhrady příslušných finančních prostředků a dále problémy plynoucí z charakteru samostatné a přenesené působnosti a způsobu jejich financování. Důsledkem bylo nehrazení mandatorních výdajů kraji ani Ministerstvem zemědělství, zpoždění a nejednotnost při poskytování příspěvků. Ještě v tomto roce na podzim rozhodla vláda po řadě po řadě neúspěšných jednáních na všech úrovních o posílení rozpočtu Ministerstva zemědělství o 180 milionů Kč, aby mohly být uhrazeny mandatorní výdaje a zabránilo se tak vlně soudních žalob na stát. Dne 17. 5. 2006 definitivně schválil Evropský parlament unijní rozpočet na roky 2007 až 2013 a vyřešil se tak dlouholetý spor o jeho výši. Podle tohoto rozpočtu má Unie hospodařit s 862,4 mld. eur, což představuje 1,045 % hrubého národního důchodu EU. ČR by mohla v příštích 7 letech počítat s čistým příjmem z evropského rozpočtu až 93 mld. Kč ročně. Do lesního hospodářství a činností spojenými s lesy se počítá s roční částkou blížící se 1 mld. Kč. - 21 -

4. Podpora vlastníků lesa, formy podpory Dotace - peněžitý dar nebo daru podobná peněžitá úhrada ze strany státu (zpravidla vlády nebo zákonodárného sboru) nebo územněsprávního celku (v Česku kraj, obec nebo městská část) nějakému subjektu v zájmu snížení ceny určitého statku, jehož poskytování je ve „veřejném zájmu“. Často bývá poskytnutí dotace vázáno na jistou míru vlastní spoluúčasti příjemce (například dotace tvoří určitý procentní podíl z částky vynaložené příjemcem dotace). Dotace chrání spotřebitele před placením plné ceny za spotřebovávaný statek, má tedy za následek, že statek je využíván víc než za normálních podmínek, což vede k nadměrné spotřebě statku a odrazuje od spoření. Podpora vlastníků lesa je jedním z nejdůležitějších lesopolitických opatřeních, kterým můžeme motivovat vlastníky lesa k činnostem, které jsou buď ve veřejném zájmu nebo podporují zvýšení ekonomického a sociálního potenciálu regionu. Podpora může mít různé formy, například: osvětová činnost, informační servis, poradenství, peněžní podpora a jiné. Právě peněžní podpora je vnímána často jako nejdůležitější, může být ve formě finančních příspěvků, subvencí, dotací – přímá podpora. Pod pojmem nepřímá podpora rozumíme například daňové úlevy. Finanční podpory řadíme mezi nepřímé nástroje enviromentální politiky a dělí se na: − nevratné podpory (dotace, granty, dary), − vratné podpory (úvěry za zvýhodněných podmínek), − garance úvěrů (stát nebo jiná subjekt se zaručí, že v případě nesplacení úvěru podnikatelem nebo firmou tento úvěr splatí), − příspěvky na úhradu komerčních úvěrů. Nevratné finanční podpory Nevratné finanční podpory jsou peněžní prostředky, které vláda, instituce nebo jednotlivci poukázali jiným institucím nebo subjektům a svou povahou představují jednosměrnou transférovou platbu. Podle jejich charakteru je členíme na: − neúčelové (jejich použití je možné na jakýkoliv typ výdajů), − účelové (vázány na konkrétní požití).

- 22 -

Vratné finanční podpory: - měkké půjčky – půjčky, které nejsou úročeny nebo je jejich úroková sazba nižší než základ zapůjčeného kapitálu.

Přímé podpory Podle původu prostředků rozdělujeme přímé podpory následovně: − podpory ze státního rozpočtu, − podpory z rozpočtu kraje, − podpory ze Státního fondu životního prostředí, − podpory z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, − podpory z prostředků EU. Mezi nejvýznamnější evropské zdroje patří: − Operační program Životního prostředí – garantuje MŽP, − Operační program rozvoje venkova – garantuje Ministerstvo zemědělství, − Program LIFE +. Nejvýznamnějšími národními zdroji finančních prostředků jsou: − finanční prostředky na hospodaření v lesích – garantuje Ministerstvo zemědělství, − krajské dotační programy – garantuje ministerstvo financí, − Podpůrný a garanční rolnického a lesnického fondu, − Program péče o krajinu, − Horizontální plán rozvoje venkova a zemědělství – HRDP, − Správa nezcizitelného státního majetku ve zvláště chráněných území – MaS, − Státní fond životního prostředí – SFŽP. Nepřímé podpory Mají v lesním hospodářství charakter daňových úlev, jsou poskytovány pro daň z pozemků v těchto případech: − lesy nabyté v restituci v prvních pěti letech po nabytí vlastnictví, − kategorie lesů ochranných, − kategorie lesů zvláštního určení, − lesy pod vlivem imisí v pásmech ohrožení I a II, − zvýhodněné úvěry. - 23 -

Možnost podpor je poměrně rozsáhlá a hlavním lesopolitickým opatřením je osvěta, informovanost a poradenský servis pro vlastníky lesů. Důležitá pro vlastníka je možnost zpracování projektu, který vyhovuje všem požadavkům, protože zejména v případě strukturálních fondů EU je zpracování projektu pro většinu vlastníků velmi složité.

Problém financování veřejného zájmu na lesích z vlastních zdrojů LH Lesní hospodářství jako celek není v ČR v tak obtížné ekonomické situaci jako v řadě jiných zemí, produkce dřeva je rentabilní a z ní je možno do značné míry hradit mimoprodukční funkce lesa a lesního hospodářství pro veřejnost. V mýtních porostech je převaha jehličnatého dříví, které je daleko lépe zpeněžitelné a za těchto okolností mohou být náklady v našem sektoru LH obecně podstatně nižší než v zemích EU a zpeněžení dříví, pak téměř na stejné úrovni. Jestliže se však efektivnost našeho lesního hospodářství výrazně nezvýší v několika příštích letech a nesníží se vysoká jednotková pracnost, neúměrné celkové režie v sektoru a zatížení hospodaření v lesích požadavky, činnostmi a náklady, které s vlastní tržní produkcí nemají ve skutečnosti nic společného, pak se podstatně zúží prostor pro hrazení činností mimoprodukčních funkcí lesa z ekonomického výsledku funkce produkční. Na druhé straně je třeba říci, že u nás existuje určitá podpora lesního hospodářství z veřejných zdrojů (nejen v oblasti dotační, náhrad a služeb, ale i daňové), jak je tomu i v jiných zemích. To je však spojeno s určitou mírou omezení vlastníků při produkci dřeva, ať již jde o zastoupení dřevin, obmýtní dobu, umístění a velikost obnovních prvků, používanou techniku a technologie, úroveň výše těžeb, apod. Ve světě za současné situace roste tlak na to, aby se podpory udělovaly

především

v

souvislosti

s

plněním

veřejného

zájmu

zejména

na mimoprodukční funkce a služby lesa a lesního hospodářství a ne na vlastní produkční, tržní funkce.

Forma financování veřejného zájmu Pokud budeme preferovat plnění jedněch funkcí lesa na úkor jiných funkcí lesa, měla by být z toho vzniklá případná újma a škoda hrazena těm subjektům, kterým vznikla - ať již soukromým, či veřejnosti. V případě preference mimoprodukčních funkcí dochází z pohledu vlastníka jak ke zvýšeným a mimořádným nákladům, tak ušlému zisku a z pohledu společnosti o ušlou produkci. - 24 -

Uvedené náklady a ušlý příjem nelze ovšem hradit v rámci dotací. Evidentně se jedná o služby lesa a lesního hospodářství ve prospěch intenzivnějšího plnění mimoprodukčních funkcí. Na druhé straně může jít rovněž o preferenci produkčních funkcí. Pokud se tak bude dít na úkor mimoprodukčních funkcí lesa, měla by být příslušná prokazatelná sociálně-ekonomická újma a škoda společnosti hrazena. Tento účel však vyžaduje rozumné, racionální ocenění sociálně-ekonomického, společenského významu daných funkcí lesa, reálně využívaných společností. K takovému ocenění však u nás zatím dosud žádné prezentované metody nevedou, protože se rozdílným reálným sociálněekonomickým obsahem významu různých mimoprodukčních funkcí lesa nezabývají. Jiná situace nastane v případě, kdy dochází obecně k omezení především dřevoprodukční funkce lesa požadavky společnosti, formulovanými v různých právních předpisech a instrukcích. Míru újmy a škody je pak mnohdy obtížné konkrétně vyjádřit. Často se nejedná o konkrétní intenzifikaci funkcí na daném místě a v daném čase. Přesto příslušná omezení zhoršují efektivnost plnění dřevoprodukční funkce lesa, vlastníci jsou omezováni, zhoršuje se konkurenceschopnost lesního hospodářství konkrétních

subjektů,

ale

i

jejich

velkých

skupin

ve

srovnání

s jinými.

Kromě toho je nutno řešit případy, kdy je z různých objektivních příčin vlastní lesní hospodářství ztrátové - ať již jsou příčinou samotné produkční a porostní poměry na daném stanovišti, nebo imisní škody, které nejsou odškodňovány, apod. Majitel pak nemá dostatek finančních prostředků na žádoucí reprodukci lesa, jeho pěstování a ochranu tak, aby sám zabezpečil mimoprodukční funkce lesa v kvalitě požadované společností. Zde je pak na místě řešit uvedený problém systémem ekonomických nástrojů - a to jak do určité míry formou daňových úlev či finančních podpor.

Subjekt financování veřejného zájmu Obecně lze říci, že služby platí ten, kdo si je objednává, újmy a škody jejich původce - ať již je to subjekt soukromý, státní nebo jiný. Pokud je příslušný subjekt podnikem podnikatelského typu, působícím na trhu jako každý jiný subjekt, a je po něm požadováno, aby své výdaje kryl svými tržními příjmy za výrobky a služby, realizované na trhu, a platí-li, že stát neručí za závazky podniku, pak má daný subjekt velmi omezené možnosti financovat veřejný zájem na lesích

ve

formě

finanční

podpory

mimoprodukčních

z hospodářského výsledku dřevoprodukční funkce lesa. - 25 -

funkcí

lesa

Bylo by do určité míry absurdní, kdybychom vycházeli z předpokladu, že dřevoprodukční funkce lesa neuživí aktivní poskytování mimoprodukčních funkcí a že bude potřeba finančních podpor z tohoto důvodu. V současné příznivé ekonomické situaci LH ČR se financování alespoň části mimoprodukčních služeb ze zisku z produkce dřeva nemusí jevit podstatným problémem. Tato ekonomická situace se může do budoucna velmi lehce zvrátit, protože efektivnost LH České republiky při srovnatelných mzdách a platech a odpovídajícím kurzu koruny se zahraničím je ve skutečnosti velmi nízká. Sám státní podnik Lesy České republiky má určitou výhodu v tom, že může přerozdělovat rentu a předisponovávat finanční prostředky z území a vnitropodnikových jednotek objektivně ekonomicky efektivnějších do území a jednotek nerentabilních. Za dané situace je schopen krýt část nejen veřejných funkcí lesa, ale dokonce veřejných služeb z vlastních zdrojů. V tomto směru je takové řešení pro státní rozpočet i společnost nyní zřejmě efektivnější a levnější. K tomu musí mít ovšem uvedený podnik společností zaručenou vlastní stabilitu. U menších subjektů, byť státních, by nebylo možné takové financování v územích, která jsou produkčně nerentabilní. Určitou otázkou je, jak by se mohlo financování mimoprodukčních funkcí a služeb promítnout do nákladů podniku a tím by se i odrazilo v cenách dříví, zřejmě by se však setkalo s negativní reakcí jak odběratelů, tak spotřebitelů. V případě nestátních subjektů je problém financování veřejných zájmů, funkcí a služeb lesa poměrně jasnější. Uznává se princip kompenzování tržních ztrát a plné hrazení služeb a je zcela na vůli majitele, zda bude hradit mimoprodukční funkce z tržeb za dříví, příp. jiného předmětu obchodu. Řada vlastníků tak činí s ohledem na vztahy s veřejností - především pokud jde o rekreační funkce lesa, přírodoochranné funkce lesa a výchovu veřejnosti za účelem zvýšení úrovně poznatků veřejnosti o lesním hospodářství, lesnickém sektoru a jeho cílech. Problém zajištění a financování veřejného zájmu na lesích ve vztahu k formě vlastnictví lesa je jednou ze základních, poměrně složitých otázek lesnické politiky a lesnické ekonomiky, proto by si zasloužil širší pozornost veřejnosti.

- 26 -

5. Národní zdroje dotací.

5.1 Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2008 a způsobu kontroly jejich využití

Jsou vydávána každoročně ministerstvem zemědělství na základě přílohy č. 10 zákona č. 360/2007Sb.3 o státním rozpočtu České republiky. Pro svou obsáhlost jsou pravidla zkrácena a jedná se o výčet nejvýznamnějších bodů

jednotlivých

příspěvků.

Kompletní

informace

jsou

zveřejněny

na http://www.mze.cz/UserFiles/File/mze5000_les/16220%20dotace/pravidla_2008.pdf. Obecné podmínky: 1) Podle těchto závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2008 a způsobu kontroly jejich využití se poskytují finanční příspěvky na: a) obnovu lesů poškozených imisemi, b) obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů, c) sdružování vlastníků lesů malých výměr, d) ekologické a k přírodě šetrné technologie, e) vybrané činnosti mysliveckého hospodaření, f) úhradu zvýšených nákladů spojených s vyhotovením digitální formy dat LHP pro účely státní správy lesů, g) ostatní hospodaření v lesích, h) chov a výcvik národních plemen loveckých psů a dravců. 2) Příspěvky uvedené v bodech a) až g) poskytuje: a) Ministerstvo životního prostředí, jde-li o pozemky v národních parcích a jejich ochranných pásmech, b) Ministerstvo obrany, jde-li o pozemky důležité pro obranu státu, c) Ministerstvo zemědělství, jde-li o příspěvky uvedené pod písmenem e), f) a g), jedná-li se o pozemky neuvedené současně pod písmeny a) a b). 3

Zákon č. 360/2007 Sb., o státním rozpočtu

- 27 -

3) Příspěvky pro chov a výcvik národních plemen loveckých psů a dravců poskytuje Ministerstvo zemědělství.

5.1.1.

Příspěvek na obnovu lesů poškozených imisemi

Předmět příspěvku: a) přirozená obnova a umělá obnova síjí, b) umělá obnova sadbou – první, c) umělá obnova sadbou – opakovaná, d) ochrana mladých lesních porostů do stádia jejich zajištění (ochrana kultur proti buřeni, zvěři, klikorohu a myšovitým), e) zřizování nových oplocenek o výšce minimálně 160 za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí s plošným zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30% a vyšším, f) zlepšování kvality lesní půdy-hnojení k jednotlivým sazenicím při výsadbě. Sazba příspěvku: Tabulka 1: Sazby příspěvků na obnovu lesů poškozených imisemi Technické jednotky

Předmět příspěvku Přirozená obnova a umělá obnova síjí - meliorační a zpevňující dřeviny -ostatní dřeviny Umělá obnova sadbou-první - meliorační a zpevňující dřeviny -ostatní dřeviny Umělá obnova sadbou-opakovaná - meliorační a zpevňující dřeviny

Kč/ha Kč/ha

-ostatní dřeviny Ochrana mladých lesních porostů - ochrana kultur proti buřeni - ochrana kultur proti zvěři - ochrana kultur proti klikorohu -ochrana kultur proti myšovitým Zřizování nových oplocenek o výšce minimálně 160 cm za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí se zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30 % a vyšším. Zlepšování kvality lesní půdy-hnojení k jednotlivým sazenicím při výsadbě

- 28 -

Sazba v pásmu ohrožení A B 15 000 10 000

15 000 10 000

Kč/sazenici Kč/sazenici

12 8

12 8

Kč/sazenici Kč/poloodrostek Kč/odrostek Kč/sazenici

9 30 40 7

9 30 40 7

Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha

4 500 3 500 1 000 2 500

4 000 2 500 700 2 000

Kč/km

70 000

70 000

Kč/ha

2 000

2 000

Způsob výpočtu příspěvku: − výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (ha, počet sazenic, km).

5.1.2.

Příspěvek na obnovu, zajištění a výchovu porostů

Předmět příspěvku: a) obnova a zajištění lesních porostů mimo lesy poškozené imisemi: b) přirozená obnova a umělá obnova síjí, c) umělá obnova sadbou-první, d) umělá obnova sadbou-opakovaná, e) zajištění lesních porostů10, v zákonné lhůtě11, f) výchova lesních porostů, g) přeměna porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou, rekonstrukce porostů po škodách zvěří, h) výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku porostu (prořezávky a předmýtní úmyslná těžba).

10

§ 2 odst. 6 vyhlášky 139/2004 Sb. § 31 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb., holina musí být zalesněna do dvou let a lesní porosty na ní zajištěny do sedmi let od jejího vzniku.

11

- 29 -

Sazba příspěvku: Tabulka 2: Sazby příspěvků na obnovu, zajištění a výchovu porostů

Předmět příspěvku Přirozená obnova a umělá obnova síjí - meliorační a zpevňující dřeviny - základní dřeviny Umělá obnova sadbou - první - meliorační a zpevňující dřeviny - základní dřeviny Umělá obnova sadbou opakovaná - meliorační a zpevňující dřeviny

Technické jednotky ochranné O

Kategorie lesů zvláštního určení U hospodářské H skupina SLT skupina SLT 1. 2. 3 1. 2. 3.

Kč/ha

12 000

12 000 12 000

12 000

12 000

12 000

Kč/ha

10 000

10 000 10 000

10 000

10 000

10 000

Kč/sazenici

9

9

9

9

9

9

Kč/sazenici

6

6

5

4

6

5

12 000

9

Kč/sazenici Kč/poloodr. Kč/odrostek

- základní dřeviny Zajištění lesních porostů - meliorační a zpevňující dřeviny - základní dřeviny Přeměna porostů, rekonstrukce Výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku - prořezávky - předmýtní úmyslná těžba

Lesy restituční R

9 30 40

30 40

30 40

30 40

30 40

30 40

30 40

Kč/sazenici

7

Kč/ha

34 000

34 000 26 500

20 000

34 000

26 500

20 000

Kč/ha

20 000

20 000 16 000

8 000

20 000

16 000

Kč/ha

10 000

10 000 10 000

10 000

10 000

10 000

10 000

Kč/ha

4 000

4 000

4 000

4 000

4 000

4 000

4 000

Kč/ha

3 200

3 200

3 200

3 200

3 200

3 200

3 200

Způsob výpočtu příspěvku: − výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (ha, počet sazenic).

- 30 -

5.1.3.

Příspěvek na sdružování vlastníků lesů malých výměr

Předmět příspěvku: a) náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti od 150 do 500 hektarů, b) náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti nad 500 a do 1 000 hektarů, c) náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti nad 1 000 hektarů. Sazba příspěvku: Tabulka 3: Sazby příspěvků na sdružování vlastníků lesů malých výměr Výměra jednotlivých sdružujících se vlastníků Velikost sdruženého majetku v hektarech od 150 do 500 nad 500 a do 1 000 nad 1 000

Technické jednotky Kč/ha Kč/ha Kč/ha

do 5 ha A 300 350 400

do 50 ha do 150 ha B 150 200 250

C 100 150 200

do 300 ha D 50 100

Způsob výpočtu příspěvku: − výše příspěvku se stanoví součinem sazby a výměry jednotlivých sdružených lesních majetků k 1 .1 .2008, zaokrouhlené na celé hektary nahoru, ve vztahu na velikost sdruženého lesního majetku celkem.

5.1.4.

Příspěvek na ekologické a k přírodě šetrné technologie

Předmět příspěvku: a) vyklizování nebo přibližování dříví v lesním porostu lanovkou, b) vyklizování nebo přibližování dříví v lesním porostu koněm, c) přibližování dříví sortimentní metodou na odvozní místo bez vlečení dřeva po zemském povrchu stroji s celkovou hmotností do 10 tun, d) likvidace klestu štěpkováním nebo drcením před obnovou lesa s rozptýlením hmoty nebo jiným využitím.

- 31 -

Sazba příspěvku: Tabulka 4: Sazby příspěvků na ekologické a k přírodě šetrné technologie Lesy Předmět příspěvku Vyklizování nebo přibližování dříví lanovkou Vyklizování nebo přibližování dříví koněm Přibližování dříví strojem bez vlečení po zemi Likvidace klestu štěpkováním nebo drcením

Technické jednotky

ochranné

zvláštního určení

hospodářské

O

U

H

Kč/m3

80

80

50

Kč/m3

30

30

20

Kč/m3

30

30

20

Kč/ha

12 000

12 000

12 000

Způsob výpočtu příspěvku: − výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (m3, ha).

5.1.5.

Příspěvek na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření

Příspěvky poskytované sazbou: a) zlepšování životního prostředí zvěře, b) podpora ohrožených druhů zvěře, c) oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy ( koza bezoárová, bílý jelen), d) použití dravců v ochraně rostlin – ochrana zemědělských kultur proti hlodavcům, e) oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy. Nákladové příspěvky: − veterinární vyšetření směřující ke zjišťování nákaz v chovech zvěře mimo vyšetření nákaz hrazených státní veterinární správou (serologické, virologické vyšetření nákazy a parazitologické vyšetření), vyšetření se provádí laboratorně.

- 32 -

Sazba příspěvku a způsob výpočtu: Tabulka 5: Sazby příspěvků na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření Technické jednotky Sazba

Předmět příspěvku Založení nebo údržba zvěřních políček pro zvěř spárkatou nebo drobnou Zřizování napajedel pro zvěř Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nové betonové nory Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových lapacích zařízení Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových hnízdních budek pro vodní ptáky Vypouštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře v lokalitách jejich přirozeného výskytu - tetřev hlušec - tetřívek obecný - koroptev polní Pořízení a umístění nebo výroba a umístění nových přenosných přístřešků pro koroptve Komorování koroptví přes zimu Oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy - koza bezoárová - bílý jelen Použití dravců v ochraně rostlin – ochrana zemědělských kultur proti hlodavcům - výroba a instalace hnízdních podložek nebo budek - výroba a rozmístění loveckých stanovišť pro dravce na zemědělské půdě Medikované premixy pro přidávání do krmiv pro léčbu parazitóz u spárkaté zvěře

-

5 000 Kč/ha Kč/ks Kč/ks Kč/ks

1 000 2 000 1 000

Kč/ks

500

Kč/ks Kč/ks Kč/ks

7 000 5 000 100

Kč/ks

200 200

Kč/ks Kč/ks

1 500 1 000

Kč/ks Kč/ks

250 40

Kč/kg

200

výše příspěvku se stanoví součinem sazby a technických jednotek (hektary, kusy, kilogramy), u příspěvku: oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy a oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy je rozhodující počet kusů k 31. březnu běžného roku, maximálně však do výše normovaného stavu stanoveného orgánem státní správy myslivosti.

Nákladové příspěvky: -

výše příspěvku se stanoví na 80% skutečně vynaložených přímých nákladů na laboratorní vyšetření.

- 33 -

5.1.6.

Příspěvek na úhradu zvýšených nákladů spojených s vyhotovením

digitální formy dat lesního hospodářského plánu pro účely státní správy lesů

Předmět příspěvku: − vyhotovení digitální formy plánu v souladu s platným informačním standardem lesního hospodářství (ISLH). Sazba příspěvku: Tabulka 6: Sazby příspěvků na úhradu zvýšených nákladů spojených s vyhotovením digitální formy dat lesního hospodářského plánu pro účely státní správy lesů Předmět příspěvku

Technické jednotky

Sazba

Kč/ha

300

Numerická a grafická data plánu v digitální formě

Způsob výpočtu příspěvku: − výše příspěvku se stanoví součinem sazby a rozlohy lesa v hektarech, které jsou uvedeny v Průvodním listu k lesnímu hospodářskému plánu (LHP). 5.1.7.

Příspěvek na ostatní hospodaření v lesích

Předmět příspěvku: a) práce související se zachováním a reprodukcí genových zdrojů lesních dřevin, b) zakládání a provoz semenných sadů, matečnic, klonových archivů. Sazba příspěvku: − 80 % skutečně vynaložených přímých nákladů v souladu se schválenou kalkulací.

- 34 -

5.1.8.

Chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců

Předmět příspěvku: a) úspěšně vykonaná zkouška psa z výkonu v roce podání žádosti o příspěvek u plemen psů český teriér a český fousek, b) úspěšný odchov loveckého dravce16 vyvedeného z umělého chovu (jestřáb lesní, sokol stěhovavý, raroh velký, orel skalní). Sazba příspěvku: Tabulka 7: Sazby příspěvků na Chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců Předmět příspěvku Úspěšně vykonaná zkouška psa z výkonu u plemen psů - český teriér - český fousek Úspěšný odchov loveckého dravce vyvedeného z umělého chovu - jestřáb lesní - sokol stěhovavý - raroh velký - orel skalní

Technické jednotky

Sazba

Kč/zkouška Kč/zkouška

2 000 2 000

Kč/ks Kč/ks Kč/ks Kč/ks

7 000 5 000 5 000 5 000

Způsob výpočtu příspěvku: − výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství technických jednotek (počet zkoušek, počet kusů).

Poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu je pravidelně kontrolováno. Kontrolována je objem kvalita provedených prací, na které byl poskytnut příspěvek. Tuto kontrolu provádějí určení zaměstnanci krajských úřadu dle předem stanoveného klíče ještě před rozhodnutím, zda bude příspěvek poskytnut či nikoliv. V případě zjištěných nedostatků při kontrole se krátí výše požadovaného příspěvku. V případě důvodného podezření, že byl finanční příspěvek získán neoprávněně, provedení prací neodpovídalo uváděnému rozsahu, účelu a kvalitě nebo došlo k neohlášené změně v projektové dokumentaci nebo k uvedení nepravdivých údajů, mohou příslušní zaměstnanci krajských úřadů provést následnou kontrolu.

16

Zákon číslo 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, § 44 závazné stanovisko k některým činnostem ve zvláště chráněných územích.

- 35 -

5.2 Dotace jednotlivých krajů v LH Pro svou obsáhlost informací jsou v následujícím textu vybrány nejdůležitější informace týkající se dotací jednotlivých krajů. Kompletní jsou zveřejněny na http://www.uhul.cz/poradenstvi/doc/FPNHVLPJKVR2008.pdf. Kraj je v Evropských zemích správním subjektem, který vykonává jednak samosprávu, ale také vymezenou část přenesené působnosti – státní správy. V současné době je snaha o to, aby se kraj stal v podstatě nejdůležitějším a nejsilnějším správním subjektem. Základní právní normou, která umožnila vznik krajů, je ústavní zákon č. 347/1997 Sb. o ustanovení vyšších územněsprávních celků, provázený změnou Ústavy ČR. Dále je to pak zákon 129/2000 Sb., o krajích, který upravuje postavení kraje a jeho práva, povinnosti a kompetence. Mimo toho jsou práva, povinnosti a kompetence kraje dány celou řadou dalších zákonů. V samostatné působnosti vychází práva a povinnosti kraje ve vztahu k lesnímu hospodářství a dalším navazujícím odvětvím především z obecných ustanovení zákona o krajích. Nejdůležitější z nich, vztahující se různou mírou k lesnímu hospodářství a oblastem, které lesní hospodářství přímo nebo nepřímo ovlivňuje jsou tato: -

kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů,

-

vydává obecně závazné vyhlášky kraje,

-

udává pokuty právnickým i fyzickým osobám,

-

předkládá návrhy zákonů poslanecké sněmovně, návrhy Ústavnímu soudu na zrušení zákonů, schvaluje územně plánovací dokumentaci, koncepci cestovního ruchu a rozpočet kraje,

-

poskytuje dotace právnickým a fyzickým osobám,

-

vyřizuje návrhy, připomínky a podněty obcí a právnických osob, vydává nařízení kraje,

-

kraj podporuje hospodaření v lesích formou příspěvků a v neposlední řadě kraj v současné době zpracovává koncepční materiály na úseku lesního hospodářství, zemědělství a ochrany přírody a krajiny. V přenesené působnosti kraj vykonává povinnosti a kompetence vyplývající

z celé řady zákonů, podle nichž také ukládá sankce a poskytuje odbornou a metodickou pomoc obcím. Tyto kompetence vykonává prostřednictvím krajského úřadu. Kraj má také možnost účastnit se meziresortních připomínkových řízení při tvorbě a předkládání nových zákonů a prováděcích předpisů. - 36 -

Finanční příspěvky na hospodaření v lesích jsou podporovány státem na základě zákona 289/95 Sb. o lesích, § 46 odstavec 5, kde je stojí, že vláda připraví každoročně závazná pravidla poskytování finančních příspěvků a způsobu kontroly jejich využití, která jsou přílohou státního rozpočtu. Krajské úřady rozšiřují ze svých rozpočtů nabídku vyplácených příspěvků a právě zde vznikají odlišnosti mezi jednotlivými kraji, neboť samy rozhodují, zda vyplatí nebo nevyplatí vybrané příspěvky na daný rok. Plocha lesů ve vlastnictví soukromých subjektů je 309 348 ha. Průměrná velikost těchto majetků se pohybuje okolo 3,4 ha, což je značně nadhodnoceno přítomností několika velkých majetků, z toho vyplývá, že většina soukromých lesů je značně menší než tato průměrná hodnota. Největší počet soukromých vlastníků hospodaří na majetcích do 1 ha a jejich počet se pohybuje okolo 236,5 tisíc, naopak počet vlastníků lesních majetků nad 1 000 ha se pohybuje okolo 170. Finanční příspěvky na hospodaření v lesích se rozdělují do jedenácti kategorií: a) obnova lesů poškozených imisemi, b) obnova, zajištění a výchova lesních porostů, c) sdružování vlastníků lesů malých výměr, d) ekologické a k přírodě šetrné technologie, e) zajištění mimoprodukčních funkcí, f) hrazení bystřin, g) vybrané činnosti mysliveckého hospodaření, h) vyhotovení LHP v digitální formě, i) ostatní hospodaření v lesích, j) programy spolufinancované s fondy ES, k) chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců. Ministerstvo zemědělství poskytuje finanční příspěvky na tyto činnosti: − vybrané činnosti mysliveckého hospodaření, − chov a výcvik národních plemen loveckých psů a dravců, − vyhotovení lesního hospodářského plánu v digitální podobě. Z fondů EU je hrazeno: − zajištění mimoprodukčních funkcí lesa, − hrazení bystřin.

- 37 -

Kraje poskytují finanční podporu na: − obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů, − ekologické a k přírodě šetrné technologie, − obnova lesů poškozených imisemi (podporuje polovina krajů), − ostatní hospodaření v lesích je podporováno pouze třemi kraji, neboť je již dotovaný Ministerstvem zemědělství, − sdružování vlastníků malých výměr podporuje pouze kraj Vysočina, − příspěvky hlavního města Prahy jsou financovány formou grantových podpor. 5.2.1.

Jihočeský kraj

Jihočeský kraj poskytuje příspěvky na tituly: 1. obnovu, zajištění a výchovu porostů: − přirozená obnova a umělá obnova síjí, − zalesnění a umělá obnova sadbou – první, − zajištění lesních porostů v zákonné lhůtě, − odstraňování lesních porostů v rámci rekonstrukce a přeměny porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou, − výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku porostu. 2. ekologické a k přírodě šetrné technologie: − vyklizování, nebo přibližování dříví lanovkou v lesním porostu, − vyklizování, nebo přibližování dříví koněm, − přibližování dříví strojem bez vlečení po zemi, − likvidace klestu štěpkováním nebo drcením. Výše těchto příspěvků činí pro letošní rok 40 000 000 Kč.

- 38 -

5.2.2.

Jihomoravský kraj

Příspěvky poskytuje Jihomoravský kraj na tituly: 1. obnovu, zajištění a výchovu porostů: − přirozená obnova a umělá obnova síjí, − umělá obnova sadbou – první, − umělá obnova sadbou – opakovaná, − zajištění lesních porostů v zákonné lhůtě, − přeměna porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou, − výchova lesních porostů do 40 let věku porostu (prořezávky a předmýtní úmyslná těžba), − zřizování nových oplocenek o výšce minimálně 160 cm za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí s plošným zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 50% a vyšším. 2. ekologické a k přírodě šetrné technologie. Výše těchto příspěvků činí pro letošní rok 25 000 000 Kč.

5.2.3.

Karlovarský kraj

Příspěvky poskytuje Karlovarský kraj na tituly: 1. obnovu lesů poškozených imisemi: − přirozená obnova, − umělá obnova sadbou – první, − umělá obnova sadbou – opakovaná, − ochrana mladých lesních porostů do stadia jejich zajištění (ochrana kultur proti buřeni, zvěři, klikorohu a myšovitým), − zřizování nových oplocenek o výšce minimálně 180 cm za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí s plošným zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 80% a vyšším,

- 39 -

− hnojení lesních porostů. 2. zalesnění, zajištění a výchovu porostů: − přirozená obnova, − umělá obnova sadbou – první, − umělá obnova sadbou – opakovaná, − zajištění lesních porostů v zákonné lhůtě, − odstraňování lesních porostů v rámci rekonstrukce a přeměny porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou. 3. ekologické a k přírodě šetrné technologie. Výše těchto příspěvků činí pro letošní rok 15 000 000 Kč.

5.2.4.

Královéhradecký kraj

Příspěvky poskytuje Královéhradecký kraj na tituly: 1.

obnovu lesů poškozených imisemi: − přirozená obnova a umělá obnova síjí, − umělá obnova sadbou – první, − umělá obnova sadbou – opakovaná, − ochrana mladých lesních porostů do stadia jejich zajištění (ochrana kultur proti buřeni, zvěři, klikorohu a myšovitým), − zřizování nových oplocenek za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí s plošným zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30% a vyšším, − hnojení a vápnění lesních porostů.

2.

zalesnění, zajištění a výchovu porostů: − přirozená obnova a umělá obnova síjí, − umělá obnova sadbou – první, − umělá obnova sadbou – opakovaná, − zajištění lesních porostů v zákonné lhůtě, − výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku porostu.

- 40 -

3.

ekologické a k přírodě šetrné technologie: − vyklizování, nebo přibližování dříví lanovkou v lesním porostu, − likvidace klestu štěpkováním nebo drcením před obnovou lesa s rozptýlením hmoty nebo jiným využitím.

Výše těchto příspěvků činí pro letošní rok 20 000 000 Kč.

5.2.5.

Liberecký kraj

Příspěvky poskytuje Liberecký kraj na tituly: 1.

obnovu lesů poškozených imisemi: − přirozená obnova a umělá obnova síjí, − umělá obnova sadbou – první, − umělá obnova sadbou – opakovaná, − ochrana mladých lesních porostů do stadia jejich zajištění (ochrana kultur proti buřeni, zvěři, klikorohu a myšovitým), − zřizování nových oplocenek o výšce minimálně 160 cm za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí s plošným zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30% a vyšším, − hnojení a vápnění lesních porostů.

2.

zalesnění, zajištění a výchovu porostů: − přirozená obnova a umělá obnova síjí, − umělá obnova sadbou – první, − umělá obnova sadbou – opakovaná, − zajištění lesních porostů v zákonné lhůtě, − odstraňování lesních porostů v rámci rekonstrukce a přeměny porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou, − výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku porostu.

3.

ekologické a k přírodě šetrné technologie: − vyklizování, nebo přibližování dříví koněm, − přibližování dříví strojem bez vlečení po zemi, − likvidace klestu štěpkováním nebo drcením. - 41 -

4.

ostatní hospodaření v lesích: − práce související se zachováním a reprodukcí genových zdrojů lesních dřevin, − zakládání a provoz semenných sadů (matečnic, klonových archivů), − mimořádná opatření při kalamitách způsobených biotickými a biotickými činiteli (nelze uplatnit na běžnou ochranu a prevenci).

Výše příspěvku činí 80% skutečně vynaložených přímých nákladů. Výše těchto příspěvků činí pro letošní rok 7 900 000 Kč.

5.2.6.

Moravskoslezský kraj

Příspěvky poskytuje Moravskoslezský kraj na tituly: 1.

obnova lesů poškozených imisemi: − přirozená obnova a umělá obnova síjí, − umělá obnova sadbou – první, − umělá obnova sadbou – opakovaná, − ochrana mladých lesních porostů do stadia jejich zajištění (ochrana kultur proti buřeni, zvěři, klikorohu a myšovitým), − zřizování nových oplocenek o výšce min. 160 cm za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí s plošným zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30% a vyšším.

2.


3.

ekologické a k přírodě šetrné technologie: − vyklizování, nebo přibližování dříví lanovkou v lesním porostu, − vyklizování, nebo přibližování dříví koněm,

- 42 -

− přibližování dříví strojem bez vlečení po zemi, − likvidace klestu štěpkováním nebo drcením. 4.

opatření k omezení škod způsobených kalamitními škůdci: − asanace lapáků – odvoz nebo mechanické odkorňování.


5.2.7.

Olomoucký kraj

Příspěvky poskytuje Olomoucký kraj na tituly: 1.

zalesnění, zajištění a výchovu porostů: − přirozená obnova a umělá obnova síjí, − umělá obnova sadbou – první, − zajištění lesních porostů v zákonné lhůtě, − odstraňování lesních porostů v rámci rekonstrukce a přeměny porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou, − výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku porostu.

2.

ekologické a k přírodě šetrné technologie: − vyklizování, nebo přibližování dříví lanovkou v lesním porostu, − vyklizování, nebo přibližování dříví koněm, − přibližování dříví strojem bez vlečení po zemi, − likvidace klestu štěpkováním nebo drcením.


5.2.8.

Pardubický kraj

Příspěvky poskytuje Pardubický kraj na tituly: 1.

zalesnění, zajištění a výchovu porostů: − přirozená obnova a umělá obnova síjí, − umělá obnova sadbou – první,

- 43 -

− umělá obnova sadbou – opakovaná, − zajištění lesních porostů v zákonné lhůtě, − odstraňování lesních porostů v rámci rekonstrukce a přeměny porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou, − výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku porostu. 2.

ekologické a k přírodě šetrné technologie: − vyklizování, nebo přibližování dříví lanovkou v lesním porostu, − vyklizování, nebo přibližování dříví koněm, − likvidace klestu štěpkováním nebo drcením.


5.2.9.

Plzeňský kraj

Příspěvky poskytuje Plzeňský kraj na tituly: 1.

obnovu lesů poškozených imisemi: − umělá obnova sadbou – první, − umělá obnova sadbou – opakovaná, − zajištění lesních porostů v zákonné lhůtě.

2.

zalesnění, zajištění a výchovu porostů: − přirozená obnova a umělá obnova síjí, − umělá obnova sadbou – první, − zajištění lesních porostů v zákonné lhůtě, − přeměna porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou, rekonstrukce porostů po škodách zvěří, − výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku porostu.

3.

ekologické a k přírodě šetrné technologie: − vyklizování, nebo přibližování dříví lanovkou v lesním porostu, − vyklizování, nebo přibližování dříví koněm, − přibližování dříví strojem bez vlečení po zemi, − likvidace klestu štěpkováním nebo drcením před obnovou lesa.

Výše těchto příspěvků činí pro letošní rok 30 000 000 Kč. - 44 -

5.2.10.

Středočeský kraj

Příspěvky poskytuje Středočeský kraj na tituly: 1.

obnovu lesů poškozených imisemi: − přirozená obnova a umělá obnova síjí, − umělá obnova sadbou- první, − umělá obnova sadbou- opakovaná, − ochrana mladých lesních porostů do stadia jejich zajištění (ochrana kultur proti buřeni, zvěři, klikorohu a myšovitým), − zřizování nových oplocenek o výšce min. 160 cm za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí s plošným zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30% a vyšším, − hnojení a vápnění lesních porostů.

2.


3.



- 45 -

5.2.11.

Ústecký kraj

Příspěvky poskytuje Ústecký kraj na tituly: 1.

zalesnění, zajištění a výchovu porostů: − obnova lesa sadbou a podsadba porostů náhradních dřevin – první a opakované zalesnění, − ochrana mladých lesních porostů, − hnojení kultur, − zajištění kultur, − rekonstrukce porostů náhradních dřevin, − výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku porostu.

2.

ekologické a k přírodě šetrné technologie: − pěstování lesa ve více etážích, − ponechání výstavků k fyzickému dožití a rozkladu na místě, − doplnění keřového patra na okraji porostu na přechodu k nelesním pozemkům, − zvýšení podílu vybraných málo zastoupených a okusových dřevin.

3.

ostatní hospodaření v lesích: − zřizování nových oplocenek, − úprava buldozerových ploch.

Výše těchto příspěvků činí pro letošní rok 25 000 000 Kč. Tyto příspěvky pro Ústecký kraj jsou zatím orientační. V nejbližší době bude teprve probíhat schvalování právoplatných pravidel pro rok 2008.

5.2.12.

Kraj Vysočina

Příspěvky poskytuje kraj Vysočina na tituly: 1.

obnovu lesů poškozených imisemi: − přirozená obnova a umělá obnova síjí, − umělá obnova sadbou – první a opakovaná, - 46 -

− ochrana mladých lesních porostů do stadia jejich zajištění (ochrana kultur proti buřeni, zvěři, klikorohu a myšovitým), − zřizování nových oplocenek za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí s plošným zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30% a vyšším, − hnojení a vápnění lesních porostů. 2.

zalesnění, zajištění a výchovu porostů: − přirozená obnova a umělá obnova síjí, − umělá obnova sadbou – první a opakovaná, − zajištění lesních porostů v zákonné lhůtě, − odstraňování lesních porostů v rámci rekonstrukce a přeměny porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou, − výchova lesních porostů do 40 let věku porostu (prořezávky a předmýtní úmyslná těžba).

3.

sdružování vlastníků lesů malých výměr: − náklady na vedení a řízení lesního majetku členů sdružení o velikosti od 150 do 500 ha, − náklady na vedení a řízení lesního majetku členů sdružení o velikosti od 500 do 1000 ha, − náklady na vedení a řízení lesního majetku členů sdružení nad 1000 ha.

4.



- 47 -

5.2.13.

Zlínský kraj

Příspěvky poskytuje Zlínský kraj na tituly: 1.

zalesnění, zajištění a výchovu porostů: − přirozená obnova a umělá obnova síjí, − umělá obnova sadbou – první a opakovaná, − zajištění lesních porostů v zákonné lhůtě, − odstraňování lesních porostů v rámci rekonstrukce a přeměny porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou, − výchova lesních porostů do 40 let věku porostu.

2.


3.

ostatní hospodaření v lesích: − práce související se zachováním a reprodukcí genových zdrojů lesních dřevin, − zakládání a provoz semenných sadů.


5.2.14.

Praha

Příspěvky poskytuje Magistrát hlavního města Prahy formou grantových podpor: 1.

umělá obnova lesů sadbou - první zalesnění,

2.

ochrana mladých lesních porostů proti buřeni a proti zvěři,

3.

výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku,

4.

přeměna nevhodné druhové skladby lesních porostů,

5.

podpora certifikace lesních majetků systémem Forest Stewardship Council

(FSC). Upřednostněny budou projekty podporující přírodě blízký způsob hospodaření, zvýšení biodiverzity a ekologické stability lesních porostů a práce provedené v lesích s uděleným certifikátem.

- 48 -

5.2.15.

Souhrnné srovnání jednotlivých krajů

Stav dotačních titulů pro rok 2008 poskytovaných jednotlivými kraji. Viz. příloha 1 Tabulka 8: Srovnání příspěvků jednotlivých krajů na činnosti v LH Plocha všech soukromých vlastníků lesa v hektarech

Kraj Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský

Částka v Kč

Poskytovaná částka v korunách v přepočtu na ha

40 000 000 25 000 000 15 000 000 20 000 000 7 900 000 25 000 000 19 500 000 21 000 000 30 000 000 50 000 000 25 000 000 25 000 000 18 700 000

255 439 694 299 246 616 505 399 238 406 734 203 216

156 976 56 899 21 608 66 901 32 119 40 582 38 591 52 573 126 064 123 011 34 070 123 325 86 670

Zdroj: http://www.uhul.cz/poradenstvi/doc/FPNHVLPJKVR2008.pdf

Graf 1

částka v milionech Kč

Srovnání výše příspěvků jednotlivých krajů na činnosti v LH 60 50 40 30

50 40 30

25

25

25

25

20

21

20

20

18,7

15 7,9

10 0

kraje

Zdroj: http://www.uhul.cz/poradenstvi/doc/FPNHVLPJKVR2008.pdf

- 49 -

Celková poskytovaná částka kraji na činnosti v LH je 322 mil. Kč. Z přiloženého grafu je patrné, že nejvyšší částku poskytuje kraj Středočeský (15,5% z celkové částky) a naopak nejnižší částka je poskytována v kraji Libereckém (pouhá 2,5% z celkové částky). Průměrná hodnota poskytovaného příspěvku se pohybuje po zaokrouhlení na 25 milionech Kč. Graf 2

Kč/ha

Srovnání příspěvků poskytovaných na jeden ha lesní půdy 800 700 600 500 400 300 200 100 0

734

694

616 505

439

406

399 299

255

246

238

216

203

kraje

Zdroj: http://www.uhul.cz/poradenstvi/doc/FPNHVLPJKVR2008.pdf Srovnáme-li poskytované částky na jeden hektar lesní půdy, dospějeme k závěru, že nejvyšší částku poskytuje kraj Ústecký a to 734 Kč/ha, těsně za ním následuje kraj Karlovarský s částkou 694 Kč/ha. Naopak nejnižší částku na hektar přispívá kraj Zlínský a to 216 Kč/ha a kraj Vysočina s částkou 203 Kč/ha. Průměrná částka poskytovaná na jeden ha lesní půdy činí po zaokrouhlení 404 Kč. Pokud srovnáme velikost soukromých lesů v jednotlivých krajích a poskytovanou částku na jeden ha lesní půdy, můžeme dojít k závěru, že se zvětšující rozlohou soukromých lesů a zvyšujícím se počtem žadatelů o příspěvek se poskytovaná částka snižuje a naopak.

- 50 -

Graf 3

plocha lesa v hektarech

Srovnání velikosti majetku soukromých lesů v jednotlivých krajích 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0

kraje

Zdroj: http://www.uhul.cz/poradenstvi/doc/FPNHVLPJKVR2008.pdf Plocha všech soukromých lesů v ČR je 959 389 ha. Největší rozlohu soukromých lesů má kraj Jihočeský se svými 156 976 hektary lesa (16,4% celkové rozlohy soukromých lesů), následují kraje Plzeňský (13,1%), Vysočina (12,9%) a Středočeský (12,8%), naopak nejmenší výměru soukromých lesů má kraj Karlovarský, která činí 21 608 hektaru, což jsou pouhá 2,2% z celkové rozlohy soukromých lesů.

Shrnutí: Největší rozlohu soukromých lesů má kraj Jihočeský a to 156 976 hektarů, nejmenší výměru kraj Karlovarský. Celkovou nejvyšší částku poskytuje kraj Středočeský (50 mil. Kč) a naopak nejnižší částku kraj Liberecký (7,9 mil. Kč), průměrná hodnota poskytované částky se pohybuje okolo 25 milionů Kč. Pokud srovnáme poskytované příspěvky na jeden ha lesní půdy, bude na prvním místě kraj Ústecký s částkou 734 Kč/ha. Průměrná částka poskytovaná na jeden ha lesa je 404 Kč. Se zvyšující se rozlohou soukromých lesů a počtem žadatelů o příspěvek se poskytovaná částka na hektar snižuje a naopak. Hlavní město Praha se od ostatních krajů liší tím, že příspěvky poskytuje Magistrát hlavního města formou grantových podpor.

- 51 -

5.3 Program péče o krajinu.

Program péče o krajinu byl vyhlášen ministerstvem životního prostředí a je v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jinými právními předpisy3a usneseními vlády4. Předpokladem tohoto programu je postupné naplňování a realizace opatření, která povedou k udržení a systematickému zvyšování biologické rozmanitosti, a takovému uspořádání funkčního využití území, které zajišťuje ochranu přírodních i kulturních hodnot krajiny. Program je nástrojem sloužícím k zabezpečení cílů v ochraně přírody a krajiny, které nejsou schopny zabezpečit plošněji nastavené evropské programy, zejména Program rozvoje venkova. Finanční příspěvky poskytované v rámci tohoto programu mají neinvestiční charakter a to v členění na dva samostatné podprogramy: -

podprogram péče o krajinu,

-

podprogram péče o zvláště chráněné části přírody a ptačí oblasti.

5.3.1.

Podprogram péče o krajinu Zaměření tohoto podprogramu spočívá v realizaci opatření ve volné krajině

mimo zvlášť chráněná území (ZCHÚ), jejich ochranná pásma a území vojenských újezdů. Součástí tohoto podprogramu je ochrana krajiny proti erozi, udržení kulturního stavu krajiny a podpora biodiverzity. Lesního hospodářství se týkají tyto části: − výsadba liniových, skupinových a plošných porostů, solitérních dřevin na pozemcích mimo les (solitérní stromy, liniové a skupinové výsadby), − realizace vymezených a schválených územních systémů ekologické stability (ÚSES), − výsadba nelesní zeleně včetně ovocných stromů tradičních krajových odrůd (solitérní stromy, liniové a skupinové výsadby), − ochrana památných a dalších významných stromů a alejí, − opatření vedoucí ke zlepšení stavu lesních porostů a jejich stabilizace. 17

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 360/2007 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2008, zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. 4 Usnesení vlády České republiky ze dne 17. června 1998 č. 415 o Státním programu ochrany přírody a krajiny České republiky, usnesení vlády České republiky ze dne 17. března 2004 č. 235 o Státní politice životního prostředí České republiky, usnesení vlády České republiky ze dne 8.12.2004 č. 1242 k návrhu Strategie udržitelného rozvoje České republiky, usnesení vlády České republiky ze dne 25.5.2005 č. 620 o Strategii ochrany biologické rozmanitosti České republiky.

- 52 -

Finanční prostředky se poskytují na realizaci opatření ve zvláště chráněných územích, jejich ochranných pásmech a ptačích oblastech, na jejichž území se nachází národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace nebo národní přírodní památka. 5.3.2.

Podprogram péče o zvláště chráněné části přírody a ptačí oblasti Podprogram je zaměřen na realizaci opatření ve ZCHÚ, jejich ochranných

pásmech a ptačích oblastech, na jejichž území se nachází národní park (NP), chráněná krajinná oblast (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR) nebo národní přírodní památka (NPP). Z rozsáhlého seznamu souvisí s lesním hospodářstvím tyto projekty: − provádění zásahů zaměřených na zachování či zlepšení druhové skladby nebo prostorové struktury lesa s cílem dosažení přírodě blízkého stavu lesa, podpora procesů přirozené obnovy a ochrana přirozeného zmlazení stanovištně původních druhů dřevin, − obnova vegetačního krytu (výsadba dřevin), − úprava druhové nebo prostorové skladby lesa, − likvidace nebo redukce rostlin nebo živočichů, patřících ke geograficky nepůvodním nebo invazním druhům, poškozujících zvláště chráněné části přírody, − protierozní opatření, − provádění prací (odvětvování, krácení kmenů, odkorňování apod.) nezbytných k bezpečnému ponechávání dřeva určeného k zetlení v lesních porostech v národních přírodních rezervacích, přírodních rezervacích, národních přírodních památkách, přírodních památkách, národních parcích a I. zónách chráněných krajinných oblastí, − zajištění osiva místního původu stanovištně odpovídající bylinno-travinné směsi pro obnovu travních porostu, zajištění osiva nebo vegetativních částí stanovištně původních dřevin a následně sadebního materiálu těchto dřevin pro umělou obnovu lesa,

- 53 -

− obnova síjí, podsíjí sadbou a podsadbou stanovištně původních melioračních a zpevňujících dřevin uvedených ve zvláštním právním předpisu5 nad minimální podíl stanovený tímto zvláštní právním předpisem a obnova nebo udržování hospodářsky nevýznamných druhů dřevin přirozené skladby včetně jasanu ztepilého, jasanu úzkolistého a topolu černého v cílovém hospodářském souboru

19 a jedle bělokoré v příslušných

cílových

hospodářských souborech, následná ochrana provedených výsadeb a následná péče o výsadby maximálně po dobu pěti let, případně i po dobu delší, potřebnou k zajištění kultur a povolenou příslušným orgánem státní správy lesů, pokud není provedení následné péče na vlastní náklady stanoveno v rozhodnutí jako podmínka pro realizaci příslušného opatření, − používání k přírodě šetrných technologií při zajišťování péče o lesy, − zajištění péče o památné stromy a další významné stromy a aleje včetně jejich obnovy. Žádosti přijímají správy národních parků (NP) a agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR). Finanční prostředky jsou poskytovány z rozpočtu ministerstva, ve kterém jsou účelově vázány na zajišťování programu ve smyslu této směrnice a výši podpory lze přiznat až do výše 100 % uznaných nákladů, přičemž všechna opatření musí být podle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny písemně projednána s vlastníky či nájemci dotčených pozemků a musí být v souladu s platnými plány péče. Příjemce finančních prostředků je povinen používat poskytnuté finanční prostředky k danému účelu co nejhospodárnějším způsobem a s maximální efektivností. Jednotlivé projekty musí mít neinvestiční charakter a musí být provedeny v jednom roce.

5

Vyhláška č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů.

- 54 -

5.4 Správa nezcizitelného státního majetku ve zvláště chráněných území – MaS Program je využíván pro zajištění péče o pozemky ve vlastnictví státu ve zvláště chráněných územích (ZCHÚ), ke kterým má agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) příslušnost k hospodaření. Obecnými cíli programu jsou: − zajišťování

povinností

vlastníka

(státu,

představovaného

odbornými

organizacemi ochrany přírody), vyplývajících z platné legislativy, − zvýšení druhové rozmanitosti ve zvláště chráněných územích, − zvýšení početnosti populací vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů ve zvláště chráněných územích, − naplňování mezinárodních úmluv, ke kterým přistoupila Česká republika prostřednictvím odborných organizací ochrany přírody, včetně naplňování závazků vyplývajících z implementace směrnic Evropského společenství ve vztahu k soustavě evropsky významných území NATURA 2000, − zajištění realizace schválených plánů péče o zvláště chráněná území, schválených

lesních

hospodářských

plánů,

záchranných

programů

a naplňování cílů a úkolů Státního programu ochrany přírody a krajiny České republiky. Kontrolním mechanizmem výše uvedených cílů je průběžné hodnocení stavu zvláště chráněných území, monitoring početnosti významných druhů rostlin a živočichů a monitoring stavu ekosystémů. Finanční prostředky na hospodářské zásahy jsou uvolňovány Ministerstvem životního prostředí na základě předloženého investičního záměru. Příklady dotačních titulů vztahujících se k lesnímu hospodářství: − zpracování lesního hospodářského plánu, − likvidace geograficky nepůvodních druhů, − obnova vegetačního krytu, − úprava druhové skladby lesa, − opatření proti erozi, − výsadby původních dřevin, − odstranění náletu, − ošetření památných stromů, − údržba a tvorba vodních ploch.

- 55 -

5.5 Státní fond životního prostředí ČR

Státní fond životního prostředí České republiky je specificky zaměřenou institucí, která je významným finančním zdrojem při ochraně a zlepšování stavu životního prostředí. Posláním tohoto fondu je plnění závazků vyplývajících z mezinárodních úmluv o ochraně životního prostředí, závazků vyplývajících ze členství v Evropské unie a Státní politiky životního prostředí. Fond byl zřízen a jeho činnost je legislativně upravena zákonem č. 388/1991 Sb. (zákon o státním fondu životního prostředí), na který navazují prováděcí předpisy Statut Fondu, Jednací řád Rady Fondu, Směrnice Ministerstva životního prostředí o poskytování finančních prostředků z Fondu a Přílohy Směrnice, které upravují podmínky pro poskytování podpory pro příslušné období. Příjmy

Fondu

jsou

tvořeny

především

z

plateb

za

znečišťování

nebo poškozování jednotlivých složek životního prostředí (poplatky za vypouštění odpadních vod, odvody za odnětí půdy, poplatky za znečištění ovzduší, poplatky za ukládání odpadů) a s tím spojených splátek poskytnutých půjček a jejich úroků. O použití finančních prostředků z Fondu rozhoduje ze zákona ministr životního prostředí na základě doporučení poradního orgánu, kterým je Rada fondu. Tyto příjmy netvoří součást státního rozpočtu České republiky. Státní fond životního prostředí je též zprostředkujícím orgánem pro část Operačního programu Infrastruktura a od roku 2007 pro Operační program Životní prostředí. Fond zajišťuje tyto opatření: − příjem žádostí o podporu na projekty zlepšující životní prostředí a s tím spojenou konzultační a poradenskou činnost, − vyhodnocování žádostí a přípravu návrhů pro jednání Rady Fondu a Rozhodnutí ministra, − smluvní agendu pro poskytování podpor, agendu smluvního ručení za poskytované půjčky, − uvolňování finančních prostředků příjemcům podpory včetně průběžného sledování účelu použití prostředků,

- 56 -

− závěrečné vyhodnocování využití poskytnutých prostředků a dosažených ekologických efektů a případně stanovení a vymáhání sankcí při nedodržení smluvních podmínek pro poskytnutí podpory nebo porušení rozpočtových pravidel. S lesním hospodářstvím souvisí zejména program péče o přírodní prostředí, ochrana a využívání přírodních zdrojů. 5.5.1.

Program péče o přírodní prostředí, ochrana a využívání přírodních

zdrojů Cílem programu je podpora opatření ochrany přírody a krajiny prováděná nad běžný rámec povinností vymezených zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, lesním zákonem č. 289/1995 Sb. a zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Opatření jsou podle charakteru zařazena do dílčích programů: − zakládání prvků územních systémů ekologické stability krajiny (ÚSES), − ošetřování stromů a regenerace alejí a parků, − péče o zamokřená území a vodní plochy, − realizace schválených plánů péče o zvláště chráněná území, − výkupy pozemků ve zvláště chráněných územích, − realizace schválených záchranných programů, − program péče o půdu. 5.6 Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRL), a.s.

PGRLF byl založen dne 23. června 1993. Za dobu svého působení v ČR se stal neodmyslitelnou součástí podpor v zemědělství, zejména v dobách, kdy bylo nutné zajistit začínajícím subjektům výraznou garanci, aby se pro ně staly úvěry od bank dostupnou formou zajištění rozšířené produkce. Dosud umožnil čerpat úvěry pro české zemědělce v objemu více než 113 mld. Kč. Ani v dnešní době se jeho úloha nezmenšuje, umožňuje zajišťovat investice, které jsou pro zemědělský resort neustále vysoce potřebné.

- 57 -

Podpora ze strany PGRLF byla soustředěna na poskytování garancí a dotací části úroku z úvěru. PGRLF pracoval velmi intenzivně zvláště v letech 1996 až 1998, kdy byla i dotace ze státního rozpočtu největší. V tomto období byly úvěry zatíženy vysokou úrokovou mírou a v českém zemědělství byla akutní potřeba investic. Právě díky PGRLF se v této době podařilo razantně zmodernizovat základní zemědělskou techniku. Od 1. ledna 2000 se PGRLF personálně i organizačně oddělil od Ministerstva zemědělství a stal se organizací, která je hodnocena jako stabilní, bonitní a bez rizika ztrát. Programy PGRLF pokračují i po vstupu ČR do EU a to v rámci systému tzv. Národních podpor, které jsou v souladu s podmínkami evropské komise (EK). Hlavním předmětem činnosti PGRLF je v současné době subvencování části úroků z úvěrů podnikatelských subjektů v oblasti zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství a průmyslu zabývajícího se zpracováním produkce ze zemědělské výroby a finanční podpora pojištění. Počet klientů se během posledních let ustálil - v současné době má PGRLF více než 5 000 klientů, kterým je poskytována podpora. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond je jedním ze základních pilířů dotační politiky Ministerstva zemědělství.

Tabulka 9: Celkový přehled výše garance úvěru a dotace úroku Sestaveno k 04.06.2008 Počet z toho žádostí schvál. (v tis.) (v tis.) 30,483 Celkem 32,785

z toho Výše úvěru Výše zamít. (tis. Kč) garance (v tis.) (tis. Kč)

Celková dotace (tis. Kč)

Dosud vyplaceno (tis. Kč)

2,173

20,804,718

18,896,799

115,168,830

31,155,289

Statistika za regiony: přehled výše garance úvěru a dotace úroku podle regionu Viz příloha 2

- 58 -

6. Evropské zdroje dotací

Mezi nevýznamnější zdroje podpor EU týkajících se lesního hospodářství patří následující 3 programy: -

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova pro lesní hospodářství v období 2007 – 2013,

-

Program LIFE+,

-

Operační program Životní prostředí.

6.1 Finanční podpory z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova pro lesní hospodářství v období 2007 – 2013. Problematika rozvoje venkova je součástí lesnické politiky a je financována prostřednictvím samostatného finančního nástroje, kterým je Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD). Tento fond navazuje na program na obsah operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, Horizontální plán rozvoje venkova a iniciativy LEADER. Platnost tohoto programu je od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2013. Z tohoto fondu bude poskytována pomoc nejen zemědělcům a lesníkům, ale i podnikatelům, spolkům, sdružením, neziskovým organizacím, obcím apod. Program rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013 vychází z Národního strategického plánu rozvoje venkova. Zajišťuje působení Evropského zemědělského fondu, který blíže specifikuje strategie v jednotlivých osách stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova do prováděcí úrovně, dochází k jeho efektivní realizaci a přispívá k dosažení cílů stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova. Program je zaměřen na rozvoj venkovského prostoru na bázi trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního

zemědělského

hospodaření.

Cílem

je

rovněž

zlepšení

konkurenceschopnosti, podpora ekonomických aktivit, rozvoj podnikání, vytváření nových pracovních míst a snížit tím nezaměstnanost obyvatel. Z částky 4,5 mld. eur vymezené pro tento program připadá pro lesnická opatření 247,4 mil. eur, což je pouhých 5,5% celkové částky vyčleněné pro tento program.

- 59 -

Program rozvoje venkova se skládá ze 4 os, které navazují na programy z minulého plánovacího období. Lesnictví se přímo dotýká Osa I a Osa II.

Osa I – Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví - je zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví. 1. Investice do lesů 1.1 Lesnická technika 1.2 Technické vybavení provozoven 1.3 Lesnická infrastruktura 1.4 Příspěvek na další odborné vzdělávání a informační činnost 2. Založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití Osa II – Zlepšení životního prostředí a krajiny - je zaměřena na vytvoření multifunkčního zemědělství šetrnému k životnímu prostředí, přírodě a krajině. 1. Příspěvek na zalesňování zemědělské půdy 1.1 Zalesňování zemědělské půdy (první zalesnění zemědělské půdy) 1.1.1

Dotace na založení lesního porostu

1.1.2

Dotace na péči o lesní porost

1.1.3

Náhrada za ukončení zemědělské výroby na zalesněném pozemku

3. Platby v rámci Natura 2000 v lesích 3.1 Zachování hospodářského souboru lesního porostu z předchozího produkčního cyklu 4. Lesnicko-enviromentální plaby 4.1 Zlepšování druhové skladby porostů 5. Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů 5.1 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření 4.2 Neproduktivní investice v lesích Osa III – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova Náplní této osy je vytvoření pracovních míst, zajištění vyšší příjmové úrovně obyvatel, vyšší úroveň vzdělanosti, zlepšení vybavení, infrastruktury a vzhledu vesnic a veřejných prostranství.

- 60 -

Osa IV – LEADER Cílem je zamyšlení nad dlouhodobým potenciálem oblastí, podpora zavádění strategií pro trvale udržitelný rozvoj, nové způsoby podpory přírodního a kulturního dědictví, upevňování ekonomického prostředí, tvorba pracovních míst a zlepšení komunikačních schopností obyvatel a obcí.

Osa I – Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví

1. Investice do lesů Opatření sleduje strategický cíl zlepšení konkurenceschopnosti lesnictví, zaměřuje se na podporu rozvoje dynamického podnikání v lesnictví, vyšší výkonnost lesnických podniků, na restrukturalizaci lesnického sektoru a zlepšení ochrany životního prostředí v lesnictví. Podporované akce by měly řešit problematické oblasti, jako je například nízká úroveň investic v lesnickém sektoru a zastaralé a technicky nevyhovující vybavení lesnických podniků. Dále napomáhá řešit problémy nedostatečné infrastruktury v lesnictví. Podpora směřuje ke zlepšení lesnické techniky, která je v současné době nevyhovující, nesplňuje požadavky moderních technologií a nejsou tak splněny předpoklady pro konkurenceschopnost hospodaření. Jedná o pořízení strojů a zařízení pro budování a údržbu lesních cest, stezek a chodníků, meliorací, hrazení bystřin, retenčních nádrží, zařízení pro turistiku a strojů a zařízení sloužících pro obnovu a výchovu lesních porostů a prvotní zpracování dříví ekologickými technologiemi. Také přispívá k vytváření a udržení stávajících malých provozů. Zkvalitněním lesnické infrastruktury bude podpořena racionalizace a ekologizace v lesním hospodářství. Doba pro zachování účelu podpory činí 5 let. Cílem je zvýšení dizerfikace a rozšíření tržních prostředí, zlepšení zpracování a marketingu

surovin,

zlepšení

infrastruktury,

využívání

tržních

příležitostí

prostřednictvím inovací, restrukturalizace a rozvoj technického potenciálu a podpora inovačních procesů a zvýšení konkurenceschopnosti.

- 61 -

1.1 Příspěvky na lesnickou techniku: − předmětem je pořízení strojů a zařízení pro budování a údržbu lesních cest, stezek, meliorací, hrazení bystřin, retenčních nádrží, zařízení pro turistiku a strojů a zařízení, které slouží pro obnovu, výchovu porostů a prvotní zpracování dříví za předpokladu použití ekologických a k přírodě šetrných technologií. Výše podpory: − maximálně do 50% způsobilých výdajů, přičemž způsobilé výdaje, na které podpora může být poskytnuta jsou od 20 000 do 15 milionů korun na každý jednotlivý projekt a maximální výše podpory na jednoho příjemce může být 30 milionů Kč v období 2007 – 2013. Příspěvek EU činí 75% veřejných zdrojů a příspěvek ČR činí 25% veřejných zdrojů.

1.2 Příspěvky na technické vybavení provozoven: − pořízení a modernizace technologií umožňující zpracování a využití zůstatkové biomasy pro energetické a jiné účely, − vybudování

a

modernizace,

malokapacitních

venkovských

provozů

produkujících výrobky s větším podílem přidané hodnoty. Výše podpory: − maximálně do 50% způsobilých výdajů, přičemž způsobilé výdaje, na které podpora může být poskytnuta jsou od 20 000 do 10 milionů Kč na každý jednotlivý projekt a maximální výše podpory na jednoho příjemce může být 20 milionů Kč v období 2007 – 2013. Příspěvek EU činí 75% veřejných zdrojů a příspěvek ČR činí 25% veřejných zdrojů.

1.3 Příspěvky na lesnickou infrastrukturu: − výstavba, rekonstrukce, modernizace a opravy cest do 2 m šíře, včetně souvisejících objektů, − výstavba, modernizace, rekonstrukce a celkové opravy zařízení upravujících vodní režim v lesích, včetně souvisejících objektů, − výstavba,

modernizace,

rekonstrukce

a

celkové

opravy

infrastrukturních objektů a zařízení sloužících lesnímu hospodářství.

- 62 -

ostatních

Výše podpory: − 100% způsobilých výdajů, přičemž způsobilé výdaje na které může být podpora poskytnuta je od 60 000 do 20 milionů Kč na každý jednotlivý projekt a maximální výše podpory na jednoho příjemce může být 60 milionů Kč v období 2007 – 2013. Příspěvek EU činí 75% veřejných zdrojů a příspěvek ČR činí 25% veřejných zdrojů.

1.4 Příspěvek na další odborné vzdělávání a informační činnost: Podpora je cílena na vzdělávací projekty zaměřené na získávání, prohlubování znalostí, dovedností a šíření informací k jednotlivým opatřením Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a k cílum společné zemědělské politiky. Cílem je zajištění vzdělávání a znalostí v technické i ekonomické oblasti, rozvoj znalostí, zvýšení lidského potenciálu a zvýšení konkurenceschopnosti. Výše podpory: − 100% způsobilých výdajů, přičemž způsobilé výdaje na které může být podpora poskytnuta jsou od 200 000 do 1 milionu Kč na každý jednotlivý projekt a maximální výše podpory na jednoho příjemce může být 50 milionů Kč v období 2007 – 2013. Příspěvek EU činí 75% veřejných zdrojů a příspěvek ČR činí 25% veřejných zdrojů.

2. Založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití. Založení porostů rychle rostoucích dřevin určených pro energetické využití umožňuje zemědělcům hospodařícím na zemědělské půdě, získat podporu na založení porostů rychle rostoucích dřevin na těchto pozemcích. Tímto se vytváří prostor pro diverzifikaci výroby, která by měla přispět k posílení ekonomické a sociální dimenze trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova. Snižuje podíl zornění půdy, a to bez rizika zvýšení podílu neobhospodařované zemědělské půdy. Zároveň dochází ke snížení produkce skleníkových plynů zvýšením podílu obnovitelných zdrojů na celkových zdrojích energie, které přispívá k řešení problémů s globálními změnami klimatu.

- 63 -

Výše podpory: Tabulka 10: Výše podpory pro založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití Dotace na vynaložené výdaje maximálně do výše: Zvýhodněné oblasti Jiné oblasti Mladí zemědělci Ostatní zemědělci

60% 50%

50% 40%

Příspěvek z EU činí 75% veřejných nákladů, příspěvek ze státního rozpočtu činí 25% veřejných výdajů.

Osa II – Zlepšování životního prostředí

1. Příspěvek na zalesňování zemědělské půdy. Cílem tohoto opatření je rozšíření porostů na zemědělské půdě, trvale udržitelné využití lesní a zemědělské půdy a zlepšení životního prostředí a krajiny. Snižuje podíl zornění půdy bez rizika zvýšení podílu neobhospodařované zemědělské půdy. Lesní porosty jsou nejen důležitým zdrojem obnovitelné suroviny, ale i krajinotvorným prvkem majícím vliv na vodní režim, na ochranu půdy, sanitární, rekreační, estetický a kulturní význam. Zalesňováním zemědělské půdy dochází ke zvýšení biodiverzity, zlepšení ekologické rovnováhy krajiny, stabilizaci hydrologických a klimatických podmínek v krajině, ochraně půdy a vod a zvýšení schopnosti absorpce atmosférického CO2, což přispívá ke zmírnění klimatických změn. Jedná se o dlouhodobé opatření naplňující cíle v průběhu životaschopnosti lesního porostu, což je 60 let, protože v případě kratší doby závazku by hrozilo nedodržení stanovených enviromentálních cílů opatření. 1.1 Zalesňování zemědělské půdy (první zalesnění zemědělské půdy). Dotace na první zalesnění zemědělské půdy se dělí na: − dotace na založení lesního porostu, − dotace na péči o založený lesní porost, − náhrada za ukončení zemědělské výroby.

- 64 -

1.1.1 Dotace na založení lesního porostu. Výše podpory: Tabulka 11: výše podpory na založení lesního porostu

Dřeviny

Sazba v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a oblastech Natura 2 000

Základní sazba

- listnaté - jehličnaté

2 590 EUR/ha 1954 EUR/ha

2 961 EUR/ha 2 233 EUR/ha

1.1.2 Dotace na péči o lesní porost: Výše podpory: 437 Eur/rok/hektar.

1.1.3 Náhrada za ukončení zemědělské výroby na zalesněném pozemku: Výše podpory: Tabulka 12: Náhrada za ukončení zemědělské výroby na zalesněném pozemku Původní kultura pozemku před zalesněním

- orná půda, chmelnice, vinice, ovocný sad, školka nebo zahrada

- travní porost nebo jiná kultura

Částka 294 EUR/ha/rok 149 EUR/ha/rok

žadatel byl zemědělský podnikatel žadatel nebyl zemědělský podnikatel

149 EUR/ha/rok

- 65 -

Dotace je proplácena ročně po dobu 15ti let, počínaje kalendářním rokem následujícím po roce zalesnění a její výše se stanoví jako součin sazby na hektar a výměry provedeného zalesnění.

Platby v rámci Natura 2000 v lesích.e

2. 20

03/361/ES).

2.1 Zachování hospodářského souboru lesního porostu z předchozího produkčního cyklu. Opatření má za úkol zachování stavu přírodních stanovišť chráněných podle evropské legislativy tím, že na vybraných územích bude podporováno zachování současné optimální druhové skladby základních dřevin lesních porostů nebo současného hospodářského tvaru lesa. Cílem je ponechání stávajícího lesního hospodářského souboru při vypracování nového lesního hospodářského plánu za účelem zachování bohaté biodiverzity a vyšší ekologické hodnoty a tím i stability ekosystému. Výše podpory: − sazba dotace činí 60 EUR na 1 ha lesního porostu za rok. Příspěvek z EU činí 80% veřejných nákladů, příspěvek ze státního rozpočtu činí 20% veřejných výdajů.

3. Lesnicko-enviromentální plaby. 3.1 Zlepšování druhové skladby porostů. Cílem podopatření je posílení zastoupení dřevin, které se vyznačují vyšší tolerancí ke škodlivým činitelům a dřevim majících meliorační účinky na půdu. Dochází tím k optimálnímu využívání produkčního potenciálu stanoviště. Pěstováním porostů majících odpovídající druhovou a prostorovou skladbu, přispívá k zajištění, udržení a rozvoji biodiverzity lesních porostů. Dotace se poskytne každoročně po sjednanou dobu 20 let.

- 66 -

Výše podpory: Tabulka 13: Výše podpory na zlepšování druhové skladby porostů Podíl MZD převyšující stanovený minimální podíl o: Výše podpory v EUR/ha Výše podpory v oblastech zvláště chráněných územích a Natura 2000v EUR/ha

5 až 15%

16 až 25%

25 až 35%

36% a více

20

40

60

81

25

49

74

97

Příspěvek z EU činí 80% veřejných nákladů, příspěvek ze státního rozpočtu činí 20% veřejných výdajů.

4. Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů. 4.1 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření. Cílem

této

podpory

jsou

mimořádná

opatření

nad

rámec

běžné

ochrany a prevence, či běžných technologických postupů a řešení jejich následků v případě vzniku kalamity. Pokud dojde i přes preventivní opatření ke vzniku kalamity či požáru, umožňují tyto podpory obnovu produkčního potenciálu lesa a jeho funkcí. Podpora je poskytována na tyto opatření: − mimořádná opatření při kalamitách způsobených abiotickými či biotickými činiteli, zejména hmyzími škůdci (jako jsou například kůrovci, pilatky, obaleči, píďalky), dřevokaznými houbami (například sypavky, václavky), klimatickými a dalšími faktory, nelze však uplatnit na běžnou ochranu a prevenci, − odstraňování nevhodných nebo poškozených lesních porostů po kalamitách určených k rekonstrukci, − přirozenou nebo umělou obnovu síjí po kalamitách včetně přípravy těchto ploch před zalesněním, − umělou obnovu na plochách po kalamitních těžbách včetně přípravy těchto ploch před zalesněním, − hnojení a vápnění poškozených lesních pozemků,

- 67 -

− odstraňování škod způsobených povodněmi na drobných vodních tocích a v jejich povodích, na lesních cestách a souvisejících zařízeních, sanace nádrží, erozních rýh a hrazení a stabilizace strží, − preventivní a ochranná opatření pro zamezení a zmírnění škod způsobených kalamitami v lesích, − provádění preventivních protipovodňových opatření na drobných vodních tocích a v jejich povodích a protierozní opatření. Výše podpor: − úhrada způsobilých výdajů ve výši 100% výdajů. Příspěvek z EU činí 80% veřejných nákladů, příspěvek ze státního rozpočtu činí 20% veřejných výdajů.

4.2 Neproduktivní investice v lesích. Neproduktivní investice v lesích mají usměrnit návštěvnost lesa tak, aby došlo ke snížení negativních dopadů na lesní prostředí. Výstavbou vhodných objektů a zařízení dochází k eliminaci negativního dopadu návštěvnosti na lesní prostředí a zajištění bezpečnosti návštěvníků. Podpora je poskytována na tyto opatření: − činnosti k posílení rekreační funkce lesů, například výstavba stezek pro turisty do šíře 2 m, značení cyklostezek apod., − činnosti k usměrňování návštěvnosti území (zřizování parkovacích míst, odpočinkových stanovišť, přístřešků, studánek, informačních tabulí), − činnosti k zajištění bezpečnosti návštěvníků lesa (mostky, zábradlí, stupně), − činnosti k údržbě lesního prostředí, − ostatní práce a činnosti přispívající ke zvyšování společenské hodnoty lesů. Výše podpor: − úhrada způsobilých výdajů ve výši 100% výdajů. Příspěvek z EU činí 80% veřejných nákladů, příspěvek ze státního rozpočtu činí 20% veřejných výdajů.

- 68 -

6.2 Program LIFE+

Pro finanční perspektivu 2007-2013 bylo rozhodnuto o integrovaném přístupu k financování životního prostředí. Program LIFE+ je finanční nástroj, který je úzce zaměřen na životní prostředí. Jeho úkolem je nahradit dřívější programy Forest Focus, NGO Programme, Urban Programme, LIFE Programme (Nature, Environment, Third countries) a General fund supporting policy development and policy implemetation. Obecným cílem LIFE+ je přispívat k provádění, aktualizaci a rozvoji politiky a právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí, včetně začlenění životního prostředí do ostatních politik, a tím přispívat k udržitelnému rozvoji. Program LIFE+ je dělen do tří částí nazvaných: − LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost, − LIFE+ Politika a správa v oblasti životního prostředí, − LIFE+ Informace a komunikace. Pro lesní hospodářství jsou nejdůležitější cíle prvního pilíře „Příroda a biologická rozmanitost“ a to tyto projekty: − Udržitelné dlouhodobé investice do území NATURA 2000, − Ochranářské aktivity pro druhy ze směrnic o ptácích a stanovištích. Financování projektů v rámci programu LIFE+ bude realizováno na základě 2 víceletých centrálních programů, které určí zásadní cíle, priority, oblasti a typy činností, očekávané

výsledky

i

případnou

maximální

míru

dofinancování.

Žádosti budou předkládány na národní kontaktní místo, kterým bude Ministerstvo životního prostředí. Pro ČR byla vyčleněna indikativní alokace ve výši cca. 3,5 mil EUR (přes 108 mil. Kč) v roce 2007 a pro rok 2008 je určena předběžná alokace 4,117 mil. EUR, přičemž každý další rok se bude tato indikativní alokace zvyšovat. Bude ovšem

záležet

především

na

kvalitě

- 69 -

předkládaných

projektů.

6.3 Operační program Životní prostředí (OPŽP)

Operační program Životní prostředí je zaměřený na zlepšování kvality životního prostředí a tím i zdraví obyvatelstva. Přispívá ke zlepšování stavu ovzduší, vody i půdy, řeší problematiku odpadů a průmyslového znečištění, podporuje péči o krajinu a využívání obnovitelných zdrojů energie a budování infrastruktury pro environmentální osvětu. Z pohledu finančních prostředků je druhým největším českým operačním programem: z fondů EU je pro něj vyčleněno 4,92 mld. € (cca 138,68 mld. Kč), což činí přibližně 18,4 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,87 mld. €. Žadatelé mohou z fondů EU získat dotaci až do výše 85 % celkové částky. OP Životní prostředí obsahuje 8 prioritních os rozdělujících program na celky, které jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, případně podoblastí podpor, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Z lesnického hlediska je nejdůležitější prioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny, jejíž cílem je podpora projektů přispívajících ke zpomalení či zastavení poklesu biodiverzity, ochraně ohrožených druhů rostlin a živočichů, zajištění ekologické stability krajiny a podpora vznik a zachování přírodních prvků v osídlených oblastech. Na tuto osu je z fondů EU vyčleněno 0,6 mld. €, což je 12,2% OPŽP. Součástí této osy jsou např.: opatření k uchování a zvyšování početnosti druhů, implementace a péče o územní soustavy Natura 2000, výsadba a obnova remízů, alejí, soliterních stromů, větrolamů, obnova krajinných struktur.

- 70 -

Diskuse V poslední době se čím dál více poukazuje na nezbytnost životodárných přírodních účinků lesů označovaných jako mimoprodukční funkce. Z toho vyplývá, že lesy jako přírodní bohatství mají být obhospodařovány polyfunkčním, trvale udržitelným způsobem tak, aby naplnily všechna hlediska kvality přírodního a životního prostředí a uspokojily tak i sociální, kulturní, duševní a ekonomické potřeby dnešních i budoucích generací. Podstatou polyfunkčního hospodaření je rovnocennost významu všech funkcí lesů včetně dřevní produkce. Nové společenské trendy přinášejí lesnímu hospodářství nové příležitosti nejen v oblasti hmotné produkce, ale i v oblasti nehmotných užitků, které jsou v současné legislativě nazývány jako mimoprodukční funkce. Právě netržní užitky by se do budoucna měly stát užitky tržními a budou se hodnotit jako součást produkce lesního hospodářství. Vlastníci lesů se musí stále častěji zabývat otázkou, z čeho pokrýt stoupající náklady spojené se zabezpečením rostoucích požadavků společnosti na intenzifikaci některých funkcí lesa při současných cenách dřevní suroviny jako hlavního a často jediného ekonomicky významného produktu lesního hospodářství. Ideální stav by nastal v případě, kdy by si výše zmiňované netržní funkce lesa takzvaně vydělaly samy na sebe a nemusely by být podporovány systémem dotací, jako je tomu například v některých zemích EU. Podpora vlastníků lesa je a bude jedním z nejdůležitějších lesopolitických opatřeních, kterým můžeme motivovat vlastníky lesa k činnostem, které jsou buď ve veřejném zájmu nebo podporují zvýšení ekonomického a sociálního potenciálu regionu. Problém zajištění a financování veřejného zájmu na lesích ve vztahu k formě vlastnictví lesa je jednou ze základních, poměrně složitých otázek lesnické politiky a lesnické ekonomiky, proto by si zasloužil širší pozornost veřejnosti.

- 71 -

Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zhodnocení aktuální situace problematiky dotací v České republice a seznámení s nejvýznamnějšími programy a fondy jako zdroji finančních příspěvků pro jednotlivá opatření týkajících se lesního hospodářství. S rostoucí poptávkou po tzv. mimoprodukčních funkcích lesa jsou kladeny vyšší nároky na hospodaření v lesích, které se odrážejí na ve zvýšených nákladech na tyto opatření. Zvýšené nároky na hospodaření v lesích se projevují omezováním vlastníků při produkci dřeva, obmýtní doby, umístěním a velikostí obnovních prvků, používanou techniku a technologií, úrovní výše těžeb, apod. Tyto náklady musí být někým hrazeny, proto existují dotační programy a fondy, které za předpokladu splnění stanovených podmínek poskytují příspěvek na danou činnost. S dotační problematikou v lesním hospodářství úzce souvisí vymezení základních pojmů a současný stav lesů v ČR včetně trendu obhospodařování lesů. Dosavadní kategorizace člení lesy na: lesy hospodářské, ochranné a zvláštního určení. U každé kategorie převládá jiná priorita. Funkce lesa jsou přínosy podmíněné existencí lesa, vyplývají z podstaty lesa a jsou členěny na produkční a mimoprodukční. Před rokem 2004 poskytovalo finanční příspěvky téměř výhradně Ministerstvo zemědělství. V roce 2004 vstupem ČR do EU přistoupily k těmto zdrojům navíc zdroje ze strukturálních fondů EU. Dne 17. 5. 2006 schválil Evropský parlament unijní rozpočet na roky 2007 až 2013. Podle tohoto rozpočtu má Unie hospodařit s 862,4 mld. Eur. Do lesního hospodářství a činností spojenými s lesy se počítá s roční částkou blížící se 1 mld. Kč, což je ve srovnání s ostatními odvětvími velice nízká částka. Mezi nejvýznamnější evropské zdroje finančních příspěvků pro lesní hospodářství patří: Operační program Životního prostředí, Operační program rozvoje venkova a Program LIFE +. Nejvýznamnějšími národními zdroji finančních příspěvků pro lesní hospodářství jsou: finanční prostředky na hospodaření v lesích, krajské dotační programy, Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, Program péče o krajinu, Horizontální plán rozvoje venkova a zemědělství, Správa nezcizitelného státního majetku ve zvláště chráněných území a Státní fond životního prostředí.

- 72 -

Summary Aim of the bachelor work is interpretation of actual situation of endowment problems in Czech republic and acquainting with the most important programs and funds like resources of financial grants for particular arrangements in forest management. The increasing demand of out-of-produce forestry roles, the higher claims on forest management and higher spending on it. Enhanced claims on forestry express limitation of owners wood production, rotation period, location and area regeneration components, used technique and technology, level of logging etc. These costs must be meet by somebody, thats why exists endowment programs and funds providing financial grant on the chosen activity. Determination fundamental terms and actual situation of czech forestry and forestry management is closely associated with endowment problems. Woods in Czech republic are divided into: production forest, protection forest and special determined forest. In each category of forest predominate different priority. Forestry roles results from principle of forest and roles are divided into producing and out-of-producing. Before the year 2004 was financial grants given by Department of Agriculture. When in year 2004 Czech republic entered the EU, contribute to these grants also grants from structural funds from EU. Of the day 17. 5. 2006 European Parliament passed union budget on years 2007 – 2013. According to the budget, EU has to manage with 862,4 mld. Euro. For forestry and other activities connected with forest is taking accout about 1mld. czech crowns, what is with comparison to other branches very low sum. Among most important european sources of financial grants for forestry are ranked: Operational program of Environment, Operational program of rural development and Program LIFE+. The most important national resources of financial grants for czech forestry are:

financial resources for forest management, regional

endowment programs, Supporting and guarantee agricultural and silvicultural fund, Program of landscape tending, Horizontal plan of rural and agriculture development, Trusteeship of national perpetuity specially protected territory and National environment fund of Czech republic.

- 73 -

Seznam použité literatury Kolektiv, 2007. Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013. vyd. MZe ve spolupráci s VÚZE Praha, 304s.

KREČMER, V. 2007. Lesní hospodářství v právních souvislostech s ochranou životního prostředí a ochranou přírody. vydalo nakl. Lesnická práce, 80s.

KUPČÁK, V., 2006. Ekonomika lesního hospodářství. 2. vyd. MZLU v Brně, 257 s.

MATĚJÍČEK, J., a PRČINA, A., 2006, Lesy a jejich příspěvek k rozvoji regionů – Implementace opatření NLP II, VÚHLM Jíloviště – Strnady, 230 s.

MIKO, L. a kol., 2007. Zákon o ochraně přírody a krajiny s komentářem. 2.vyd., C.H.Beck, Praha

VYSKOT, I., a kol., 2003. Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky, vyd. ISBN a. s. Praha 2003

1996, Praktická příručka – zákon o lesích a příslušné vyhlášky, Mze ve spolupráci s Agrospoji Praha

Internetové zdroje http://www.uhul.cz/poradenstvi/doc/FPNHVLPJKVR2008.pdf

http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=77&typ=1&val=39782&ids=0

http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/eafrd

http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/hrdp

http://www.svol.cz/index.php?lang=cs&strana=14

- 74 -

http://www.lesycr.cz/cs/

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/

http://cs.wikipedia.org/wiki/Dotace

http://cs.wikipedia.org/wiki/Les

http://www.ckolh.cz/dotace.htm

http://www.dhv.cz/projekt.natura/index.htm

http://www.opzp.cz/sekce/254/aktuality/

http://www.env.cz/__C1256D51007C88C5.nsf/index.html

http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=2997&lang=cs

http://www.sfzp.cz/

http://www.pgrlf.cz/

http://www.env.cz/

- 75 -

Základní přehled použité legislativy Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny , ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb.

Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech

Zákon č. 360/2007 Sb., o Státním rozpočtu České republiky na rok 2008, příloha č. 10 - Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2008 a způsobu kontroly jejich využití

Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů

Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí

Zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci život. prostředí

Zákon č. 239/2007 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování

- 76 -

Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském a intervenčním fondu a o změně Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí

Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 149/2003 Sb., zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí

Vyhláška č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů

Vyhláška č. 139/2004 Sb., podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin

Vyhláška č. 60/2008 Sb., o plánech péče, označování a evidenci chráněných území

Vyhláška č. 69/2005 Sb., dotace pro zeměděl. podnikatele při předčasném ukončení činnosti

Nařízení vlády č. 308/2004 Sb., o podmínkách pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy

Nařízení vlády č. 147/2008 Sb., poskytování dotací na zachování hospodář. souboru lesního porostu

Nařízení vlády č. 148/2008 Sb., změna nařízení o poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy

Nařízení vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech NATURA 2000 na zemědělské půdě.

- 77 -

Seznam použitých zkratek LH – lesní hospodářství EU – Evropská unie FSC - Forest Stewardship Council MŽP – Ministerstvo životního prostředí HRDP - Horizontální plán rozvoje venkova a zemědělství MaS - Správa nezcizitelného státního majetku ve zvláště chráněných území SFŽP - Státní fond životního prostředí – SFŽP PGRL - Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond ZCHÚ - zvláště chráněná území CBP - celkový běžný přírůst CPP - celkový průměrný přírůst LHP – lesní hospodářský plán LHO – lesní hospodářská evidence EAFRD – Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova TUH – trvale udržitelné hospodaření OPŽP - Operační program Životní prostředí NP - národní park CHKO - chráněná krajinná oblast NPR - národní přírodní rezervace NPP - národní přírodní památka AOPK - agentura ochrany přírody a krajiny ÚSES – územní systém ekologické stability EK – evropská komise

- 78 -

Seznam tabulek Tabulka 1: Sazby příspěvků na obnovu lesů poškozených imisemi……………….…..28

Tabulka 2: Sazby příspěvků na obnovu, zajištění a výchovu porostů…………...….…30

Tabulka 3: Sazby příspěvků na sdružování vlastníků lesů malých výměr……………..31

Tabulka 4: Sazby příspěvků na ekologické a k přírodě šetrné technologie……………32

Tabulka 5: Sazby příspěvků na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření………....33

Tabulka 6: Sazby příspěvků na úhradu zvýšených nákladů spojených s vyhotovením digitální formy dat lesního hospodářského plánu pro účely státní správy lesů………..34

Tabulka 7: Sazby příspěvků na Chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců……………………………………………………………….……...35

Tabulka 8: Srovnání příspěvků jednotlivých krajů na činnosti v LH………………….49

Tabulka 9: Celkový přehled výše garance úvěru a dotace úroku…………………..….58

Tabulka 10: Výše podpory pro založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití…………………………………………………………………..…64

Tabulka 11: Výše podpory na založení lesního porostu……………………………….65

Tabulka 12: Náhrada za ukončení zemědělské výroby na zalesněném pozemku……..65

Tabulka 13: Výše podpory na zlepšování druhové skladby porostů…………………..67

- 79 -

Seznam příloh Příloha 1: Stav dotačních titulů pro rok 2008 poskytovaných jednotlivými kraji……..81

Příloha 2: Statistika za regiony: přehled výše garance úvěru a dotace úroku podle regionu……………………………………………………...…………………………..82

- 80 -

Obnova lesů poškozených imisemi Obnova, zajištění a výchova porostů

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x x

Sdružování vlastníků malých výměr

x

x

x

Ekologické a přírodě šetrné technologie

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Zajištění mimoprodukčních funkcí lesa Hrazení bystřin Vybrané činnosti mysliveckého hospodaření Vyhotovení LHP v digitální podobě Ostatní hospodaření v lesích

x

Programy spolufinancované s fondy ES Chov a výcvik národních plemen loveckých psů a dravců

X – poskytuje příspěvek na danou činnost

- 81 -

x

x

Praha

Zlínský

Vysočina

Ústecký

Středočeský

Plzeňský

Pardubický

Olomoucký

Moravskoslezský

Liberecký

Královéhradecký

Karlovarský

Příspěvky/kraj

Jihomoravský

Jihočeský

Příloha 1: Stav dotačních titulů pro rok 2008 poskytovaných jednotlivými kraji

Příloha č. 2: Statistika za regiony Přehled výše garance úvěru a dotace úroku podle regionu Sestaveno k 04.06.2008 Počet z toho z toho Výše Výše Region žádostí schvál. zamít. úvěru garance tis. Kč. tis. Kč. v tis. v tis. v tis. Benešov 690 643 43 2,435,223 697,608 Beroun 173 153 20 468,541 150,681 Blansko 371 346 24 1,228,347 283,200 Břeclav 614 554 58 2,561,409 837,046 Brno 630 579 51 2,100,381 557,001 Bruntál 426 377 47 1,047,867 394,360 Cheb 290 254 33 616,050 162,502 Chrudim 538 509 28 1,829,414 366,132 Česká Lípa 188 158 26 561,937 119,830 České 1,055 975 76 3,897,087 883,235 Budějovice Děčín 171 155 13 414,933 91,545 Domažlice 579 545 33 2,038,447 535,059 Frýdek 272 240 29 950,433 372,596 Místek Havlíčkův 978 940 36 2,685,130 718,445 Brod Hodonín 351 324 26 1,374,211 378,525 Hradec 590 542 45 2,143,036 483,340 Králové Jičín 522 491 31 1,740,916 442,975 Jihlava 612 569 40 1,764,920 409,595 Jindřichův 960 917 37 2,810,446 1,056,261 Hradec Karlovy 229 193 34 678,624 184,784 Vary Kladno 427 397 25 1,160,580 233,834 Klatovy 681 627 52 2,122,945 518,115 Kolín 382 346 35 1,371,234 288,297 Kroměříž 456 432 24 1,857,872 385,452 Kutná Hora 432 393 38 1,713,615 458,803 Liberec 163 139 24 451,000 170,143 Litoměřice 575 521 50 1,907,988 645,746 Louny 799 752 46 2,566,413 913,456 Mělník 253 234 18 1,051,307 304,518 Mladá 569 552 16 3,184,174 403,216 Boleslav

- 82 -

Celková dotace tis. Kč. 416,066 104,997 221,717 493,533 380,359 198,743 97,159 292,693 98,480

Dosud vyplaceno tis. Kč. 380,781 102,204 211,400 462,543 334,058 157,981 81,460 259,184 89,400

608,520

524,287

74,598 364,961

56,352 323,366

168,812

155,719

521,073

491,257

299,891

302,452

327,035

298,859

317,639 363,608

281,106 330,077

657,929

578,593

116,045

96,536

229,343 374,834 185,665 256,328 319,198 101,053 364,358 456,523 228,651

189,317 351,545 164,499 237,583 288,238 69,378 326,067 415,982 197,238

337,986

308,639

Náchod Nový Jičín Nymburk Olomouc Opava Pardubice Pelhřimov Písek Plzeň Prachatice Praha Přerov Příbram Prostějov Rakovník Rokycany Rychnov nad Kněžnou Semily Strakonice Svitavy Šumperk Tábor Tachov Třebíč Trutnov Uherské Hradiště Ústí nad Labem Ústí nad Orlicí Vsetín Vyškov Zlín Znojmo Žďár nad Sázavou

450 497 818 669 581 460 818 621 913 385 627 435 549 390 365 174

413 462 777 633 552 437 779 584 801 359 576 400 513 363 341 161

33 31 41 36 26 22 32 34 107 24 51 34 34 25 21 13

1,302,600 2,160,954 2,629,228 4,332,078 3,254,068 1,243,198 2,467,590 1,858,268 3,132,156 708,069 3,354,325 1,503,537 1,815,501 2,487,989 1,246,237 649,410

496

476

19

223 584 771 392 614 453 879 266

205 536 726 360 573 390 838 241

319

252,590 427,283 395,841 704,118 530,211 235,796 529,867 463,806 484,669 127,417 489,820 230,228 343,695 366,424 214,989 128,211

230,683 393,044 361,966 660,156 492,055 200,169 520,361 429,565 430,216 111,536 434,307 210,451 309,283 352,511 170,931 117,628

1,511,794 485,460

302,937

284,812

18 45 43 32 39 63 37 24

605,557 1,809,188 2,901,726 1,519,630 1,509,382 1,199,109 2,505,180 702,012

112,799 595,282 967,514 443,561 446,535 418,938 612,530 193,330

86,986 434,089 581,804 239,411 314,552 172,749 461,329 127,629

74,667 399,157 537,472 222,890 286,175 169,811 407,758 118,237

291

27

1,170,454 275,077

209,931

188,598

265

235

29

755,523

244,430

181,877

137,900

782

743

33

2,565,000 939,026

585,730

541,647

184 397 231 903

167 378 216 844

17 18 13 54

529,739 1,778,404 1,050,347 4,824,959

89,254 281,142 176,902 1,110,711

87,144 261,352 163,032 1,029,540

1,298

1,256

40

3,351,138 1,016,783 544,923

- 83 -

334,496 528,690 898,495 1,564,224 714,029 297,459 680,043 523,458 632,251 247,269 608,653 349,837 439,152 429,560 368,709 174,845

146,358 484,314 300,026 1,235,856

495,644

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Recommend Documents