Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva

Konstrukce dřevěných schodišť

Bakalářská práce

Brno 2008

Martin Cvrček

1

zadání

2

Prohlašuji, že jsem Bakalářskou práci na téma Konstrukce dřevěných schodišť zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje Bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Autor Bakalářské práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne:

3

Poděkování

Dovolují si tímto poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Miloši Lavickému, Ph.D za odborné vedení, metodickou pomoc a cenné rady, které mi poskytl při zpracování této práce.

4

ABSTRAKT Vypracoval: Martin Cvrček Název: Konstrukce dřevěných schodišť Předmětem práce je obecné seznámení se se schodišti, podle čeho a jak se dělí a z jakých částí jsou složeny. Dále jsou zde uvedeny konstrukční a typologické zásady dodržované při návrhu a typy a rozdělení dřevěných schodišť v rámci konstrukce. Na základě těchto získaných poznatků jsou vypracování konstrukční návrhy daných schodišť a přehled konstrukčních a typologických zásad uplatňovaných při těchto návrzích.

Klíčová slova: Schodiště, Konstrukční a typologické zásady, Návrh schodiště

ABSTRACT Worked out by: Martin Cvrček Title: The construction of wooden stairs The subjekt of my work is general identification with stairs. The parts of their composition, the parting of the stairs. This work also contains structural and typological principles, which is important to keep during designing of stairs and parting of wooden stairs according to construction. Engineering designs of individual stairs are worked out on the basis of this gained knowledge as well as summary of structural and typological principles used in these disigns.

Keywords: Stairs, structural and typological principles, design of stairs

5

Obsah 1. ÚVOD........................................................................................................................... 8 2. CÍL PRÁCE .................................................................................................................. 9 3. PŘEHLED KONSTRUKČNÍCH A TYPOLOGICKÝCH ZÁSAD UPLATŇOVANÝCH PŘI NAVRHOVÁNÍ SCHODIŠŤ.......................................... 10 3.1 Požadavky na schodiště v bytech a rodinných domech ........................................ 10 3.1.1 Pohodlí ........................................................................................................... 11 3.1.2 Bezpečnost ..................................................................................................... 11 3.1.3 Estetika........................................................................................................... 12 3.1.4 Snadná dostupnost ......................................................................................... 12 3.1.5 Osvětlení ........................................................................................................ 12 3.1.6 Odolnost vůči opotřebení............................................................................... 13 3.1.7 Požární bezpečnost ........................................................................................ 14 3.2 Dělení schodišť .................................................................................................... 15 3.2.1 Podle funkce .................................................................................................. 15 3.2.2 Podle umístění................................................................................................ 16 3.2.3 Podle půdorysného tvaru ............................................................................... 16 3.2.4 Podle počtu ramen: ........................................................................................ 16 3.2.5 Podle směru výstupu:..................................................................................... 16 3.2.6 Podle podepření schodišťových ramen:......................................................... 20 3.2.7 Podle použitého materiálu: ............................................................................ 21 3.2.8 Podle technologie:.......................................................................................... 22 3.2.9 Podle sklonu:.................................................................................................. 22 3.3 Části schodišť........................................................................................................ 23 3.3.1 Schodišťové stupně........................................................................................ 23 3.3.2 Schodišťová ramena....................................................................................... 26 3.4 Podchodná a průchodná výška.............................................................................. 30 3.5 Schodišťová zábradlí ............................................................................................ 32 3.6 Materiál ................................................................................................................. 34 4. KONSTRUKCE DŘEVĚNÝCH SCHODIŠŤ ........................................................... 36 4.1 Celodřevěná schodiště .......................................................................................... 37 4.1.1 Schodnicová schodiště................................................................................... 37 4.1.2 Sedlová schodiště........................................................................................... 42 4.1.3 Zavěšená schodiště ........................................................................................ 44 4.1.4 Speciální schodiště......................................................................................... 46 4.2 Kombinovaná schodiště s uplatněním dřeva ........................................................ 48 4.2.1 Kovová schodiště s uplatněním dřeva ........................................................... 48 4.2.2 Betonová schodiště s uplatněním dřeva......................................................... 49 5. VÝPOČTY A KONSTRUKČNÍ NÁVRHY VYBRANÝCH SCHODIŠŤ ............... 50 5.1 Návrh schodiště pro novostavbu........................................................................... 50 5.1.1 Návrh rozměrů ............................................................................................... 51 5.1.2 Materiál .......................................................................................................... 52 5.1.3 Konstrukce schodiště ..................................................................................... 52 5.1.4 Graficky zpracovaný návrh schodiště............................................................ 56 5.1.5 Výpis jednotlivých částí schodiště................................................................. 56 5.2 Přestavba schodiště při rekonstrukci domu .......................................................... 57 5.2.1 Návrh rozměrů ............................................................................................... 58 5.1.2 Materiál .......................................................................................................... 59 5.1.3 Konstrukce schodiště ..................................................................................... 60

6

5.2.4 Graficky zpracovaný návrh schodiště............................................................ 63 5.2.5 Výpis jednotlivých částí schodiště................................................................. 63 6. DISKUZE ................................................................................................................... 64 7. ZÁVĚR ....................................................................................................................... 66 8. SUMMARY................................................................................................................ 67 9. LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................ 68 9.1 Knižní díla............................................................................................................. 68 9.2 Normy ................................................................................................................... 68 9.3 Elektronické prameny ........................................................................................... 68 10. PŘÍLOHY ................................................................................................................. 69 10.1 Seznam obrázků.................................................................................................. 69 10.2 Seznam tabulek ................................................................................................... 70 10.3 Výpis jednotlivých částí schodiště – schodiště v novostavbě............................. 70 10.4 Výpis jednotlivých částí schodiště – přestavba schodiště .................................. 70 10.5 Technický list lepidla SOUDAL......................................................................... 70 10.6 Výkresová část – Schodiště v novostavbě .......................................................... 70 10.7 Výkresová část – Přestavba schodiště ................................................................ 70

7

1. ÚVOD

1. ÚVOD Dá se říci, že schodiště se staly nedílnou součástí našich životů. Setkáváme se s nimi nejenom v obydlích, ale také ve všech budovách či venkovních prostorech. Umožňují a usnadňují nám překonávání výškových rozdílů. Existují v mnoha provedeních – ať už v dřevěných, betonových či vzájemně kombinovaných. Přiznejme si, že běžný člověk málokdy přemýšlí nad jejich konstrukcí nebo funkčností, maximálně si všímá jejich designu. Problematika schodišť je velice zajímavá, z toho důvodu jsem se tomuto tématu rozhodl věnovat ve své práci.

8

2. CÍL PRÁCE

2. CÍL PRÁCE Problematika schodišť je velice obsáhlé téma, proto cíl této práce je úzce zaměřen převážně na dřevěná schodiště a jejich konstrukci. Nejdříve seznámit se se schodišti

všeobecně z pohledu

typologie,

konstrukce,

použitého materiálu

a

rozměrových zásad při návrhu. Dále pak rozdělit a zpřehlednit konstrukční řešení a možnosti dřevěných schodišť - na schodiště celodřevěná a na schodiště kombinovaná s použitím dřeva. Na základě všech těchto poznatků uvedených v práci navrhnout dva různé typy schodišť a zpracovat k nim výkresovou dokumentaci.

9

3. PŘEHLED KONSTRUKČNÍCH A TYPOLOGICKÝCH ZÁSAD UPLATŇOVANÝCH PŘI NAVRHOVÁNÍ SCHODIŠŤ

3. PŘEHLED KONSTRUKČNÍCH A TYPOLOGICKÝCH ZÁSAD

UPLATŇOVANÝCH

PŘI

NAVRHOVÁNÍ

SCHODIŠŤ

3.1 Požadavky na schodiště v bytech a rodinných domech Schodiště je konstrukce spojující jednotlivá podlaží budovy. Je určeno k výstupu a sestupu osob, ale také k přemisťování předmětů a zařízení. Aby mohlo těmto dvěma základním účelům sloužit, musí splňovat některé požadavky. Jsou to

požadavky

obecné, jako jsou pohodlí, bezpečnost výtvarné působení a další, ale také požadavky které předepisují normy platné na našem území. Návrhem schodiště se v České republice zabývají normy: ČSN 73 4130 – Schodiště a šikmé rampy – základní ustanovení ČSN 74 3305 – Ochranná zábradlí – základní ustanovení Požárními předpisy pro schodiště jsou obsaženy v normách: ČSN 73 0802 – Požární bezpečnost – nevýrobní objekty ČSN 73 0833 – Požární bezpečnost staveb – budovy pro bydlení a ubytování Kreslením se zabývají normy: ČSN 01 3428 - Výkresy pozemních staveb - Kreslení výkresů stavební části ČSN EN ISO 7519 Technické výkresy – Výkresy pozemních staveb – Základní pravidla zobrazování ve výkresech stavební části a výkresech sestavy dílců. Základní požadavky kladené na schodiště lze shrnout do následujících bodů.

Schodiště musí splňovat •

pohodlí

•

bezpečnost

•

estetiku

•

snadnou dostupnost

•

správné osvětlení

•

odolnost vůči opotřebení

•

požární bezpečnost

10

3. PŘEHLED KONSTRUKČNÍCH A TYPOLOGICKÝCH ZÁSAD UPLATŇOVANÝCH PŘI NAVRHOVÁNÍ SCHODIŠŤ 3.1.1 Pohodlí Výstup a sestup po schodišti by měl být především pohodlný. Sami si určitě vzpomenete, že jsou schodiště, po kterých se vám chodí lépe, po jiných zase hůře a nesouvisí to vždy s jejich sklonem. Z hlediska pohodlí je mimo jiné důležitý tvar, délka a počet jednotlivých ramen.

3.1.2 Bezpečnost Nejdůležitějším požadavkem, který je kladen na schodiště je jejich bezpečnost, tedy bezpečný výstup a sestup osob. Jedním ze základních pravidel , které je třeba dodržet, je stejná výška všech schodišťových stupňů. Jakmile se ve schodišťovém rameni objeví stupeň s rozdílnou výškou, je téměř jisté, že o něj vystupující osoba zakopne. V nejhorším případě může dojít k pádu a úrazu. Nebezpečný je také případ, kdy se musí na schodišti změnit rytmus chůze. Je prokázáno, že schody s podestami jsou nebezpečnější než schody přímé. Právě podesty nutí změnit rytmus chůze. Podle výzkumu německých odborníků se z celkového množství všech úrazů v soukromé sféře stane 8 % na schodišť. Němečtí vědci dokonce rozdělily poměrnou četnost úrazů podle jednotlivých tvarů schodišť. Nejmenší množství úrazů bylo zaznamenáno na schodištích přímých jednoramenných. Poměrně malá četnost úrazů se vyskytuje také na schodištích jednoramenných se zaoblenou výstupní čarou nahoře i dole, dvouramenných schodištích, a dokonce na schodištích točitých. Na druhou stranu velký výskyt úrazů byl zaznamenán na dvouramenných nebo víceramenných přímých nebo kruhových schodištích s mezipodestami a úplně nehůře ve výzkumu dopadly schodiště s mezipodestou, na které je nutné změnit směr pohybu. Bezpečnost

provozu na schodištích závisí také na kluznosti povrchu

schodišťových stupňů a podest. Kluznost se podle normy ČSN 74 4507 vyjadřuje hodnotou součinitele smykového tření, který se vyjadřuje pomocí řeckého písmene µ . Norma pro tento součinitel udává tato vybraná kritéria: •

Chůze osob po horizontální komunikaci bez jakékoli další činnosti, při níž by vznikala přídavná horizontální síla, je hodnota kritéria µ = 0,3;

•

Chůze po schodech za stejných podmínek jako v prvním bodě – kritérium µ = 0,2 a na hraně schodu µ = 0,6.

Tato pro laika poměrně složitá kritéria zabezpečují bezpečnost povrchu schodišť. Pro bezpečnost je také vhodné zkosení hran stupňů. 11

3. PŘEHLED KONSTRUKČNÍCH A TYPOLOGICKÝCH ZÁSAD UPLATŇOVANÝCH PŘI NAVRHOVÁNÍ SCHODIŠŤ 3.1.3 Estetika Ve většině případů je schodiště v bytě, rodinném domě nebo třeba na chalupě dominantním interiérový prvkem celého prostoru. Sbíhají se k němu všechny „cesty“ a je tím pádem na očích obyvatelů a návštěvníků. Proto bychom si jako majitelé měli dát na vzhledu schodiště záležet a věnovat mu náležitou pozornost. Je také důležité si uvědomit, že od toho, jaké schodiště zvolíme, se bude odvíjet design celého interiéru. Nebo naopak při zřizování nových schodů (při rekonstrukci domu nebo při výstavbě podkroví) by neměly narušovat původní interiér. Vzhled schodiště se odvíjí od jeho umístění, tvaru, barev a zejména pak použitých materiálů. Jinak působí masivní dřevěné schodiště, jinak například kovové schody se skleněnými stupnicemi.

Obr. 1 Dominantní vyřezávané dubové schodiště s bohatou řezbou

3.1.4 Snadná dostupnost Schodiště by mělo být umístěno tak, aby k němu byl snadný přístup jak v horní, tak spodní části. Dále musí být zajištěn snadný a pohodlný nástup i sestup ze schodiště a nebylo této skutečnosti bráněno ať už konstrukčními prvky stavby nebo interiérovými doplňky. Zohledněna musí být v tomto případě i požární bezpečnost.

3.1.5 Osvětlení Bezpečnost chůze po schodišti ovlivňuje také osvětlení schodiště. Je důležité, aby byl prostor také vhodně osvětlen jak denním, tak i umělým osvětlením tak, aby naše celkové vnímání prostoru přesně odlišilo jednotlivé stupně. Lidské oko je schopno rozeznávat tvary a velikosti předmětů pouze tehdy, jsou li předměty rozlišeny různými

12

3. PŘEHLED KONSTRUKČNÍCH A TYPOLOGICKÝCH ZÁSAD UPLATŇOVANÝCH PŘI NAVRHOVÁNÍ SCHODIŠŤ jasy a různými barvami. Je tedy nezbytně nutné, aby se jednotlivé stupně navzájem od sebe odlišovaly kontrastem jasů. Nemělo by také docházet k přechodům z hodně osvětleného místa na méně osvětlené (např. z hodně osvětlené místnosti na tmavé schodiště

nebo

naopak),

aby

nedošlo

k oslnění.

V některých

případech

je

bezpodmínečně nutné barevné označení schodů – zejména u vyrovnávacích schodů a v místech se zvýšeným pohybem osob s vadami zraku. U osvětlení schodišť rozeznáváme stejně jako u osvětlení jakéhokoli jiného prostoru tři základní druhy. Osvětlení denním světlem, umělým světlem a osvětlení světlem kombinovaným.

Obr. 2 Kombinované a umělé osvětlení schodiště

Při navrhování schodišť se snažíme dát větší váhu na dennímu osvětlení. Ovšem musíme vzít v úvahu, že jsou dny v roce, kdy se svítí celý den, a během dne jsou časové úseky, kdy se musí přisvětlovat. To jsou nejnáročnější chvíle pro optimální osvětlení schodišť a tím i pro zajištění bezpečného pohybu osob stoupajících nebo klesajících po schodech.

3.1.6 Odolnost vůči opotřebení Důležitá je i odolnost schodiště a zejména pak schodnic vůči opotřebení. Schodnice se mechanicky opotřebovávají chůzí uživatelů schodiště. Je důležité si uvědomit, kolik lidí bude schodiště využívat a podle toho volit materiál.

13

3. PŘEHLED KONSTRUKČNÍCH A TYPOLOGICKÝCH ZÁSAD UPLATŇOVANÝCH PŘI NAVRHOVÁNÍ SCHODIŠŤ Jednoznačnou volbou při výběru materiálu do vnitřních prostor rodinného domu nebo mezonetového bytu je tvrdý a odolný materiál,který snadněji odolává mechanickému opotřebení a při jeho požití se vyvarujeme rýhám a vrypům na povrchu schodnice. Zároveň by však měl být příjemný na omak a splňovat určité estetické požadavky. U masivních materiálů je naší jasnou volbou tvrdé dřevo jako je např. dub, buk, javor, jasan atd.

Obr. 3 Opotřebené schodiště

3.1.7 Požární bezpečnost K základním požadavkům na stavby patří i zajištění požární bezpečnosti, tj. ochrany osob a majetku před ničivými projevy možného požáru. Požární bezpečnost je dána souhrnem opatření směřujících k zajištění stability budov, k zamezení šíření požáru uvnitř i vně objektů, k vytvoření podmínek pro zasahující jednotky a samozřejmě k rychlé a bezpečné evakuaci osob po únikových cestách. Únikové cesty musí vyhovovat svým dispozičním umístěním, větráním a dalšími parametry. V rodinném domě mohou tvořit jeden požární úsek všechny byty, které se v domě nacházejí. Součástí bytu může být i provozovna (kancelář, ordinace, dílna, prodejna apod.), pokud spolu provozně a prostorově souvisí a jestliže půdorysná plocha provozovny nepřekročí 50 m² a požární zatížení provozovny nepřesáhne 60 kg/m². Další prostory v rodinném domě, např. garáž, větší provozovna, než bylo dříve uvedeno, kotelna o výkonu jednoho kotle větším než 70 kW a další nebytové prostory, musí být 14

3. PŘEHLED KONSTRUKČNÍCH A TYPOLOGICKÝCH ZÁSAD UPLATŇOVANÝCH PŘI NAVRHOVÁNÍ SCHODIŠŤ od bytů požárně odděleny. V bytovém domě pak tvoří samostatné požární úseky především jednotlivé byty, a tedy i byty mezonetové. Schodiště v mezonetových bytech a obytných částech rodinného domu může tvořit nechráněnou únikovou cestu. To znamená že schodiště nemusí být odděleno požárně ani stavebně (např. stěnami, stropem, dveřmi) od ostatních obytných částí a může být situováno volně v prostoru daného požárního úseku. Pokud by však úniková cesta procházela dalšími požárními úseky, musí být mezi nimi požárně oddělena a řešena podle účelu využití všech požárních úseků. V obytné části rodinného domu nebo uvnitř mezonetového bytu, postačí šířka schodiště 0,9 m, dveře na únikové cestě musí mít šířku alespoň 0,8 m. Délka této únikové cesty se neposuzuje. Konstrukce schodišť v rodinném domě musí vykázat požární odolnost alespoň 15 minut a schodiště může být provedeno i ze dřeva. V mezonetových bytech mohou být požadavky přísnější. Odvozují se ze stupně požární bezpečnosti bytu v závislosti na požárním riziku, požární výšce objektu a konstrukčním systému domu s přihlédnutím k použití hořlavých hmot v nosných stavebních konstrukcích objektu. Požadavek na požární odolnost vnitřních schodišť mezonetových bytů se může zvýšit na 30 minut a v konstrukci schodišť může být zakázáno použití dřeva. Tyto případy je třeba posoudit individuálně. Únikové cesty musí být dostatečně osvětleny denním nebo umělým světlem. Nouzové osvětlení se v rodinných domech a mezonetových bytech nevyžaduje. Rovněž není požadováno požární odvětrání těchto schodišť ani jejich označení. Počet osob, které schodiště používají, je v těchto případech malý, úniková cesta je krátká a jednoduchá a osoby dobře znají dům a jeho únikové cesty. Požadavky požární bezpečnosti je proto možno poměrně jednoduše splnit.

3.2 Dělení schodišť Schodiště lze kategorizovat podle nejdůležitějších hledisek následovně. 3.2.1 Podle funkce • Hlavní – tvoří základní vertikální spojení v budovách a navazující na hlavní komunikační trasy.

15

3. PŘEHLED KONSTRUKČNÍCH A TYPOLOGICKÝCH ZÁSAD UPLATŇOVANÝCH PŘI NAVRHOVÁNÍ SCHODIŠŤ •

Vedlejší – jsou zřizovány vedle hlavního schodiště jako druhá a další schodiště z provozních,požárních a bezpečnostních důvodů.

•

Vyrovnávací – mezi různé výškové úrovně téhož podlaží nebo mezi terénem a prvním nadzemním podlaží.

3.2.2 Podle umístění •

Vnitřní – trvalé propojení jednotlivých podlaží uvnitř objektu

•

Venkovní – jsou mimo objekt, ale souvisejí s ním

•

Terénní – jsou samostatně mimo objekt a spojují různé výškové úrovně ve volném prostoru (parky, vnější komunikace, atd.)

3.2.3 Podle půdorysného tvaru •

Přímočará – mají rovné schodišťové stupně se stálou šířkou stupnice, považována za nejpohodlnější, nejbezpečnější, nepraktičtější.

•

Křivočará – mají kosé stupně s různou šířkou stupnice. Výhody: velká variabilita pro architekty, zaujímají menší schodišťový prostor oproti schodištím přímočarým.

•

Různočará – jsou schodiště se smíšenými rameny. V jednom rameni se setkávají stupně rovné i kosé. Dochází tak k k proměnné šířce stupnice ve výstupové čáře. Chůze po takovém schodišti ztrácí svůj plynulý rytmus a člověk se musí více soustředit na výstup i sestup. Výhodou je jejich přirozená elegance a velká variabilita.

3.2.4 Podle počtu ramen: •

Jednoramenná – mají jedno rameno, které není přerušeno mezipodestou

•

Dvouramenná – mají dvě schodišťová ramena, která jsou oddělena mezipodestou

•

Víceramenná – mají několik schodišťových ramen oddělených mezipodestami

•

Rozvětvená – mají dvě výškové úrovně, které se překonávají více rameny v témže schodišťovém prostoru

3.2.5 Podle směru výstupu: •

Přímá – schodišťová ramena nemění svůj směr.

•

Pravotočivá – jsou nejčastěji používaná, vystupující se otáčí za pravou rukou

•

Levotočivá – vystupující se otáčí za levou rukou. 16


Obr. 4 schodiště přímočaré jednoramenné

Obr. 5 Schodiště přímočaré jednoramenné

Obr. 6 Schodiště přímočaré dvouramenné

17




Obr. 9 Schodiště přímočaré tříramenné

18


Obr. 10 Schodiště čtyřramenné pravotočivé

Obr. 11 schodiště smíšenočaré dvouramenné

Obr. 12 Schodiště křivočaré točité

19


Obr. 13 Schodiště křivočaré kruhové

3.2.6 Podle podepření schodišťových ramen: •

Vřetenová – ramena jsou oboustranně podepřena vřetenovou stěnou nebo jsou do ní jednostranně vetknuta.

•

Pilířová – podestové nosníky a schodnice jsou podepřené pilíři.

•

Schodnicová – ramena jsou podepřena schodnicemi vetknutými do podestových nosníků.

•

Visutá – ramena jsou tvořena jednotlivě vetknutými stupni do schodišťových zdí.

•

Desková – ramena tvoří šikmé desky posazené na podestovém nosníku nebo jsou spojena s podestou do zalomené desky

•

Zavěšená – jednotlivé stupně nebo celá ramena jsou zavěšena na táhlech ze stropní konstrukce

•

Žebříkové schody – mají větší sklon proto zaujímají menší půdorysnou plochu

•

Smíšeně podepřené – schodišťová ramena jsou podepřena kombinací dvou nebo více výše uvedených způsobů.

•

Pažená – většinou venkovní schodiště, kde je podstupnice tvořena pažením (zahradní schodiště tvořené dřevěnými kůly)

20

3. PŘEHLED KONSTRUKČNÍCH A TYPOLOGICKÝCH ZÁSAD UPLATŇOVANÝCH PŘI NAVRHOVÁNÍ SCHODIŠŤ 3.2.7 Podle použitého materiálu: •

Dřevěná

•

Kamenná

•

Cihlová

•

Železobetonová

•

Kovová

•

Kombinovaná

Obr. 14 Vřetenové schodiště s dřevěnými stupnicemi

Obr. 15 Páteřové schodiště s dřevěnými stupnicemi

21

3. PŘEHLED KONSTRUKČNÍCH A TYPOLOGICKÝCH ZÁSAD UPLATŇOVANÝCH PŘI NAVRHOVÁNÍ SCHODIŠŤ 3.2.8 Podle technologie: •

Tradiční – monolitická

•

Montovaná – požívají se hlavně u panelové výstavby

•

Kombinovaná

3.2.9 Podle sklonu: Typ schodiště

Sklon ve °

Výška stupně v cm

rampová

10 - 20

8 - 13

mírná

20 - 25

13 - 15

normální

25 - 35

15 - 18

strmá

35 - 45

18 - 20

žebříková

45 - 60

20 - 25

Obr. 16 Rozdělení schodišť podle sklonu

Obr. 17 Žebříkové schodiště s dřevěnými stupnicemi

22


3.3 Části schodišť 3.3.1 Schodišťové stupně Schodišťová ramena se dělí na schodišťové stupně. Klasický schodišťový stupeň se dále dělí na následující části.

Stupnice - horní (nášlapná) plocha schodišťového stupně. Plocha stupnice má směrem k přední hraně mírný spád, aby bylo usnadněno stoupání po schodišti a mytí schodů. Spád nesmí přesáhnout 1,5% šířky schodu aby nedošlo k nebezpečí uklouznutí. Přední hrana by měla být zkosena nebo zaoblena. To ji chrání před poškozením a zároveň stoupajícímu člověku dělá výstup příjemnější a bezpečnější.

Podstupnice - je přední svislá, podkosená nebo profilovaná

plocha

schodišťového stupně. U podkosené a profilované podstupnice vzniká stín který pomáhá očím rozlišit jednotlivé stupně. U některých schodišť můžeme podstupnici úplně vynechat (u zavěšených, visutých, žebříkových ale i u schodnicových schodišť.

4

1 5 4

2

1

5

2 3 6

1 - stupnice, 2 - podstupnice, 3 - čelo, 4 - hrana, 5 - sedlo, 6 - drážka

Obr. 18 Části klasického stupně

23


Obr. 19 Schodiště s podstupnicemi Schodišťové stupně můžeme dále rozdělit podle následujících hledisek: Podle polohy v rameni: •

Jalový - je uložen v úrovni podesty a nepřekonává žádný výškový rozdíl, obvykle má jiný průřez než ostatní stupně. Bývá také nazýván slepým stupněm

•

Nástupní - první stupeň ve schodišťovém rameni, nemá-li rameno jalový stupeň

•

Výstupní - běžný stupeň ze kterého je sestaveno vlastní rameno schodiště

•

Ukončující - poslední stupeň ve schodišťovém rameni, který má stupnici uloženou v podestě.

Podle půdorysného tvaru: •

Rovné - jsou obsaženy v přímých schodišťových ramenech a mají obdélníkový půdorysný tvar.

•

Kosé - nachází se ve schodištích s křivými a smíšenými rameny, Mají lichoběžníkový půdorysný tvar

•

Zvláštní - jejich tvar nelze popsat základními geometrickými tvary, používají se u atypických schodišť.

Podle příčného průřezu: •

Plné - stupně mají obdélníkový průřez.

•

Snímané - stupně mají tvar pravoúhlého trojúhelníku.

•

Deskové - nemají podstupnici a jsou součástí například visutých, zavěšených, či schodnicových schodišť.

•

Zalomené - podobné jako deskové, ale mají podstupnici která tvoří buď přední nebo zadní stěnu stupně. 24

3. PŘEHLED KONSTRUKČNÍCH A TYPOLOGICKÝCH ZÁSAD UPLATŇOVANÝCH PŘI NAVRHOVÁNÍ SCHODIŠŤ Návrh rozměrů schodišťových stupňů Při návrhu se snažíme brát v úvahu pohodlnost výstupu i sestupu. Vychází se hlavně z anatomické stavby člověka (při pohodlné chůzi po rovině je normální délka kroku 610-630 m) a pak také z dispozičního a provozního řešení budovy. poměr výšky k šířce určuje Lehmanův vzorec: 2h + b = 610-630 mm h…..výška stupně b…..šířka stupně Je povolena určitá tolerance směrem dolů až na 600 mm.

Výška stupně Výška stupně je dána

svislou vzdáleností předních hran po sobě jdoucích

stupnic. Výška stupňů v jednom rameni musí být stejná, aby člověk jdoucí po schodišti nemusel měnit rytmus chůze. V praxi (zejména při rekonstrukcích) lze připustit, aby nástupní stupeň byl vyšší a případně ukončující stupeň nižší než ostatní stupně, nikdy ne naopak. Běžná výška stupně je 160 až 190 mm. Optimální výška je 170 mm.

Šířka stupně Šířka stupně se rovná vzdálenosti dvou předních hran po sobě následujících stupňů. Šířka stupňů v jednom schodišťovém rameni musí být totožná. výjimku tvoří stupně jalové a výstupní, které ovlivňují poměr stoupání protože jsou součástí podesty nebo mezipodesty. Kosé a zvláštní stupně nesmějí mít na vnitřní straně zakřivení menší než 130 mm. Nejmenší dovolená šířka schodišťového stupně je 210 mm a nejmenší šířka stupnice je 250 mm. Optimální šířka stupně je 250 mm

Přední hrana stupňů Hrany se z důvodu poškození často upravují zaoblením nebo úkosem. •

zaoblení- maximální R je 10 mm

•

zkosení- maximálně 25 x 5 mm

25

3. PŘEHLED KONSTRUKČNÍCH A TYPOLOGICKÝCH ZÁSAD UPLATŇOVANÝCH PŘI NAVRHOVÁNÍ SCHODIŠŤ 3.3.2 Schodišťová ramena Schodišťové rameno tvoří minimálně 3 a maximálně 18 stupňů (u pomocných schodišť a schodišť uvnitř bytů a domů). Jinak je dovoleno nejvíce 16 výšek v jednom rameni. Více se nedoporučuje a při překonávání větších výšek se jednotlivá ramena rozdělují mezipodestami (odpočívadly). První rameno v každém podlaží se nazývá nástupní, poslední výstupní, a ostatní ramena jsou mezilehlá. Délka ramene Délka ramene je součtem šířek

stupňů ležících v jiné výškové úrovni než

podesta a mezipodesta. Jednodušeji řečeno, jedná se o půdorysnou vzdálenost hran mezi prvním a posledním stupněm ve schodišťovém ramenu. Šířka ramene Šířka ramene se měří následujícím způsobem. U oboustranně obezděných ramen – vzdálenost mezi schodišťovými zdmi. U jednostranně obezděných ramen – vzdálenost mezi okrajem stupně a schodišťovou zdí. U volných ramen – vzdálenost mezi bočními okraji ramen. Průchodná šířka Vzdálenost dvou konstrukcí, které nejvíce omezují průchodnost schodišťovým ramenem. Omezením mohou být také stálá technologická zařízení umístěná v prostoru schodiště ve výšce pohybujícího se člověka. Průchodná šířka není zmenšena madlem, pokud toto nezasahuje více než 100 mm do ramene a také není zmenšena zábradlím, pokud nezasahuje více než 50 mm do ramene. V případě oboustranných madel

a

zábradlí platí předešlé hodnoty pro součet omezujících délek na obou stranách. Dle normy ČSN 73 4130

má být průchodná šířka schodišťového ramene

násobkem 550 mm. Doporučuje se násobek 600 mm. Mezihodnoty bývají odstupňovány po 300 mm. Z toho vyplývají šířky ramen 900, 1 200, 1 500, 1 800 mm. Výjimečně se navrhují schodiště se širšími rameny Maximální šířka ramene je 2 400 mm. Pokud je šířka ramene větší než 2 400 mm, rozděluje se z bezpečnostních důvodů zábradlím na užší proudy.

26


Obr. 20 Šířka schodiště a schodištového ramene

Na velikost průchodné šířky schodiště má vliv účel objektu a funkce schodiště. U rodinných domů a mezonetových bytů je šířka jednosměrných schodišťových ramen 900 – 1 200 mm. V budovách obytného a občanského charakteru se navrhují dvouproudová schodiště s nejmenší průchodnou šířkou 1 100 mm. U pomocných schodišť průmyslových objektů může být šířka 900 mm, přičemž u krátkých ramen jednoproudových schodišť (např. pro provozní lávky) je možno výjimečně použít šířky schodišťového ramene 600 mm. Určujícím faktorem je množství osob, které budou navrhované schodiště používat. Samozřejmě v případě, že se jedná z požárního hlediska o únikovou zónu je třeba ctít požární předpisy. Sklon schodišťového ramene Je určen velikostí úhlu, který svírá spojnice předních hran stupňů na výstupní čáře s vodorovnou rovinou, a vyjadřuje se podílem výšky a šířky schodišťového stupně. Výstupní čára U schodišť přímočarých leží výstupní čára v ose ramene. Pouze u schodišť se zakřivenými rameny je poloha výstupní čáry závislá na průchodné šířce schodišťového ramene a leží u průchodné šířky 900 mm ve vzdálenosti 300 mm, u průchodné šířky 900 až 1200 mm ve vzdálenosti 400 mm od vnějšího okraje (tj. od okraje s větším poloměrem), u průchodné šířky 1200 až 1800 mm ve vzdálenosti rovnající se 1/3 průchodné šířky od vnějšího okraje a u průchodné šířky 1800 a větší v ose schodišťového ramene.

27

3. PŘEHLED KONSTRUKČNÍCH A TYPOLOGICKÝCH ZÁSAD UPLATŇOVANÝCH PŘI NAVRHOVÁNÍ SCHODIŠŤ Na výstupní čáře musí mít všechny schodišťové stupně stejnou šířku. Zrcadlo Volný prostor mezi schodišťovými rameny se nazývá zrcadlo. V některých případech se do prostoru zrcadla umisťují výtahy. Pokud je však schodišťový prostor malý, může být schodiště bez zrcadla. Ramena pak procházejí těsně vedle sebe. Podesty (odpočívadla) Podesty neboli odpočívadla, jsou konstrukce, které spojují jednotlivá schodišťová ramena. Schodišťová ramena jsou podestami podporována nebo jsou do nich vetknuta. U podest je třeba dbát na jejich šířku, která nesmí být nikdy menší než šířka ramene. Podlažní podesta se navrhuje o 100 až 300 mm větší, protože se zde setkávají svislý a vodorovný provoz budovy. Důležitým prvkem je také umístění dveří vzhledem ke schodišti. Schodišťové rameno nesmí začínat přímo u dveří, ale je zde potřeba dodržet alespoň podestovou šířku. To platí u dveří otevíraných směrem od schodiště. V případě že se dveře otevírají do schodiště je potřeba dodržet minimální podestovou šířku mezi schodištěm a otevřeným křídlem dveří. U přímého schodiště děleného mezipodestou musí být délka této podesty rovna průměrné délce kroku zvětšené o šířku stupně přilehlého ramene. Povrchová úprava podest by měla být stejná jako povrchová úprava schodišťových stupňů. L 630 + b

h

b

Obr. 21 Řešení podesty vložené do dlouhého ramene

28

3. PŘEHLED KONSTRUKČNÍCH A TYPOLOGICKÝCH ZÁSAD UPLATŇOVANÝCH PŘI NAVRHOVÁNÍ SCHODIŠŤ Schodišťová ramena mohou být přímočará a křivočará (kruhová, točitá, eliptická atd.) •

Přímočará - jsou sestavena z rovných stupňů. Výstupní čára probíhá v ose šířky ramene. Sklon schodišťových ramen je ve všech místech stejný. Výstup i sestup po tomto schodišti je bezpečný a pohodlný.

•

Křivočará - jsou sestavena z kosých stupňů. Výstupní čára na tomto schodišti tvoří křivku a vynáší se na ni vypočítané šířky. Minimální šířka stupně na vnitřní straně zakřivení křivočarého schodiště je 130 mm. Kruhová schodiště se navrhují hlavně z architektonických důvodů. Výstupní čára v půdorysu tvoří kružnici nebo její část, podle toho jedná-li se o schodiště kruhové, půlkruhové, segmentové. Točitá schodiště se od kruhových odlišují menší průchodnou šířkou (600 až 900 mm), malým poloměrem zakřivení, větším stoupáním (stupně jsou vysoké 180 až 215 mm a široké 215 až 270 mm na výstupové čáře- tj.300 mm od vnějšího líce stupňů). Tato půdorysně úsporná schodiště se používají do menších a pomocných provozů.

Obr. 22 Točité schodiště

29


3.4 Podchodná a průchodná výška Jsou výšky určující vzdálenost dvou schodišťových ramen nad sebou.

h1

Páodchodn výška

je definována jako „svislá vzdálenost mezi hranou

schodišťového stupně na výstupní čáře a konstrukcí nebo podhledem nad touto hranou“. U pomocných schodišť, schodišť v rodinných domech a uvnitř bytů může být minimální podchodná výška 2 100 mm.

h1 = 1500 +

750 [mm ] cos α

h1 …podchodná výška

α …sklon schodišťového ramene

Průchodná výška

h2

vyjadřuje vzdálenost na kolmici mezi výstupní čárou a

konstrukcí nebo podhledem nad ní. Její hodnota nesmí klesnout pod 1 900mm. Výjimku tvoří schodiště na půdu, kde je tato hodnota pouze doporučena.

h2 = 750 + 1500 ⋅ cos α [mm]

h2 …průchodná výška


30


Obr. 23 Podchodná a průchodná výška

31


3.5 Schodišťová zábradlí Zábradlí zajišťuje bezpečnost na schodištích, brání pádu a je oporou při výstupu i sestupu. Také je jedním z hlavních prvků, které ovlivňují estetickou hodnotu celého schodiště. Bezpečné zábradlí musí mít dostatečnou výšku a musí zajišťovat ochranu proti propadnutí mezi jednotlivými prvky nebo výplněmi. Nejbezpečnější je zábradlí bez vodorovného dělení příčlí umožňujících jeho přelezení. Výška zábradlí se měří od hrany kteréhokoli stupně daného ramene svisle k horní úrovni madla. Je ovlivněna hloubkou prostoru, vůči kterému má ochrannou funkci fyzickou (pád do hloubky), ale i psychickou (pocit bezpečí). Následující tabulka obsahuje vztah celkové hloubky prostoru pod zábradlím a potřebné výšky zábradlí. Tab. 1 Vztah hloubky prostoru pod zábradlím na potřebnou výšku zábradlí Hloubka prostoru H do 3 m

Výška zábradlí h 900 mm

do 12 m

1 000 mm

do 30 m

1 100 mm

nad 30 m

1 200 mm

Je-li schodišťové zrcadlo široké pouze 200 mm a méně, může zůstat zábradlí vysoké 900 mm bez ohledu na hloubku prostoru pod ním. Bez zábradlí mohou zůstat schody do maximální výšky 500 mm, což představuje schodiště o 3 stupních.

Obr. 24 Dřevěné schodišťové zábradlí

32

3. PŘEHLED KONSTRUKČNÍCH A TYPOLOGICKÝCH ZÁSAD UPLATŇOVANÝCH PŘI NAVRHOVÁNÍ SCHODIŠŤ Schodišťová ramena, která jsou oboustranně obezděna, mají mít alespoň na jedné straně madlo ve stejné výšce jako madlo zábradlí. Schodišťová ramena širší než 1 800 mm mají mít madlo na obou stranách. Madlo zábradlí bývá u dřevěných schodišť rovněž dřevěné, a pokud je kruhového průřezu, musí mít minimální průměr 48 mm, u pravoúhlého průřezu jsou minimální rozměry 40 x 60 mm. Mezera mezi madlem a stěnou musí být minimálně 50 mm, aby byl mezi madlem a zdí dostatečná prostor pro vedení ruky. Madlo má být tvarováno tak, aby po něm mohla ruka lehce klouzat a současně jej bezpečně chytit. Ukončení schodišťového madla i celého zábradlí by mělo být dořešeno do detailu, protože na jednotlivých detailech je závislá estetická hodnota celého schodišťového prostoru.

Obr. 25 Madla a jejich velikosti

Protože ze statického hlediska tvoří madlo spolu s krajními sloupky rám, který musí být schopen přenášet nejenom svislé, ale především boční

a podélné síly a

ohybové momenty, musí být zábradlí provedeno tak, aby bylo schopno veškeré zatížení přenést. To vyžaduje nejenom dostatečný průřez jednotlivých nosných prvků, ale především řádné kotvení sloupků ke schodnicím a podestovým nosníkům, které se provádí pomocí čepů nebo kolíků a je zajištěno svorníky. K vyztužení celého zábradelního „rámu“ přispívají výplňové prvky zábradlí, které se upevňují mezi madlo a volnou schodnici u schodnicových schodišť a mezi madlo a jednotlivé stupnice u schodišť sedlových.

33


3.6 Materiál Schodiště v rodinných domech a mezonetových bytech se v současné době dělají z nejrůznějších druhů materiálů, vévodí jim však schodiště ze dřeva. Důvodem bude nejspíše měkkost a pocit jakési „útulnosti“, které dřevěné konstrukce vytvářejí. Všechny části dřevěného schodiště mohou být vyrobeny z masivního nebo lepeného dřeva, s vlhkostí okolo 10 %, aby nedocházelo k nadměrným objemovým změnám a deformacím při sesychání. Pružnost a pevnost masivního dřeva je závislá na jeho struktuře, směru letokruhů, sukovitosti, hustotě, avšak také na kvalitě předchozího zpracování. Tvrdá dřeva s vysokou hustotou mají většinou dvojnásobnou až trojnásobnou životnost oproti dřevům měkkým. Kvalitní impregnace a ochranné nátěry mohou životnost výrazně prodloužit. Mezi u nás nejpoužívanější dřeva patří především smrk, borovice a dub.

Smrk Smrkové dřevo je smetanově bílé až nahnědlé s výraznými letokruhy. Smrk i přes svou měkkost je houževnatý, poměrně pevný a pružný. Díky velmi výhodným vlastnostem pro opracování se stal naším nejrozšířenějším stromem. Poměrně málo sesychá, v suchu se jedná o dřevo velice trvanlivé. Smrkové dřevo je bohužel lákavé sousto pro dřevokazný hmyz, proto je nejlepší hotové výrobky preventivně chránit. Dobře se barví a moří, snadno se opracovává a vyniká cenovou dostupností. Borovice Dřevo borovice je měkké, křehčí než smrkové, pevné a pružné. Bělová část je nažloutlá či narůžovělá, jádro je zpočátku u čerstvě nařezaného řeziva světle hnědé, později na vzduchu tmavne a je oranžově hnědé až rezavé. Bělové dřevo trpívá charakteristickým „zamodráním“ do šeda, což je považováno za vadu. Má výrazné letokruhy a hůře přijímá mořidla i nátěry z důvodu vysokého zasmolení. Další jeho nevýhodou je silné zanášení nástrojů pryskyřicí při jeho obrábění. Dub Základními vlastnostmi dubového dřeva jsou tvrdost, pevnost, trvanlivost a houževnatost. Má poměrně úzkou světlehnědou běl a široké, hnědě zbarvené jádro. Z našich dřev nejdéle vzdoruje nejen povětrnostním podmínkám, ale i střídání vlhka a

34

3. PŘEHLED KONSTRUKČNÍCH A TYPOLOGICKÝCH ZÁSAD UPLATŇOVANÝCH PŘI NAVRHOVÁNÍ SCHODIŠŤ sucha. Již odedávna je to jedno z nejžádanějších dřev. Využívá se jako masiv i na „krájení“ dýh. Výhodou je, že se dá řezat i napříč vláknům, dobře se lepí i moří. Dalšími vhodnými dřevinami které se používají při výrobě dřevěných schodišť jsou tvrdé listnaté dřeviny, jako je buk, jasan, javor, třešeň, olše, ořech. Z jehličnatých dřevin jsou to dále modřín a jedle. Z exotických je možno použít mahagon, iroko, teak a mnoho dalších.

Obr. 26 Některá naše a exotická dřeva používaná při výrobě schodišť Všechny části schodiště musí být povrchově ošetřeny, u stupnic by měl mít povrch vysokou odolnost proti opotřebení a měl by být neklouzavý. Před montáží musí být schodiště opatřeno alespoň základním nátěrem, aby již nemohlo do konečné úpravy přijímat žádnou vlhkost. Pro povrchové úpravy schodišť jsou vhodné například polyuretanové nebo vodou ředitelné laky, které musí být nanášeny v dostatečné tloušťce a po opotřebení včas obnoveny. Povrchové nátěry mohou být provedeny jako transparentní nebo jako krycí, u kterých jsou menší nároky na kresbu dřeva. Oleje, vosky a přírodní lazury na dřevo ponechávají dřevu jeho přírodní charakter a podtrhují jeho kresbu, jsou však méně odolné proti opotřebení a u vosků a olejů není zaručena nekluzkost.

35

4. KONSTRUKCE DŘEVĚNÝCH SCHODIŠŤ

4. KONSTRUKCE DŘEVĚNÝCH SCHODIŠŤ Dřevěná schodiště se používají v nízkopodlažních objektech (např. v rodinných domech, v rekreačních chatách a chalupách) popř. i ve vícepodlažních objektech, kde obvykle spojují pouze dvě podlaží. Dřevěné schodiště se nejčastěji vestavují do hal nebo obytných místností, takže jsou součástí těchto prostorů, v nichž mohou být velmi dobře dispozičně i architektonicky využita.

Obr. 27 Dřevěné schodiště může být i vkusným interiérovým doplňkem

36


4.1 Celodřevěná schodiště Podle typu konstrukce rozlišujeme dřevěná schodiště schodnicová, sedlová, zavěšená a speciální. Další rozlišení je podle druhu uložení jednotlivých stupňů a podle toho, zda mají stupně pouze stupnici, nebo i podstupnici. Schodiště bez podstupnice má však nevýhody v podobě padání drobných nečistot pod schodiště. Všechna dřevěná schodiště mají stupnici. Stupnice se zhotovují z masivu nebo ze zadýhovaných stavebních překližek. Tloušťka stupnice závisí na vzdálenosti podpěr a typu konstrukce schodiště.

4.1.1 Schodnicová schodiště Schodnicová schodiště mají jednotlivé stupně vsazeny na obou koncích do stupnic (nosných šikmých prvků). Ve schodnicích jsou vydlabány nebo vyfrézovány drážky, do kterých jsou podle tvaru těchto drážek stupně buďto zasunuty nebo zapuštěny. Stupnice se také mohou ukládat na latě přišroubované ke schodnicím. Tloušťka stupnice z rostlého dřeva by měla být minimálně rovna 1/20 rozpětí, např. při světlosti schodiště 900 mm to je 45 mm tlustá schodnice.

Obr. 28 Schodnicové schodiště 37

4. KONSTRUKCE DŘEVĚNÝCH SCHODIŠŤ Obě schodnice jsou staženy proti vybočení ocelovými táhly (schodišťovými svorníky) 10 až 14 mm se závitem a matkou pro dotahování. Svorníky jsou umístěny pod stupnicemi nebo vedou přímo stupnicí. V jednom rameni s 16 až 18 stupni by měli být alespoň 3 svorníky. Maximální vzdálenost je však 1500 mm.

Tam kde není

možnost vložit dlouhé svorníky (např. u točitých schodišť) se používají krátké schodišťové svorníky zapuštěné do stupnic. Toto spojení je však pracnější a dává se do každého druhého až třetího stupně. Svorníky se zapouštějí do schodnic a u volné (viditelné) schodnice se překryjí dřevěnou růžicí. Osazení schodnic Protože schodnice působí ze statického hlediska jako šikmé nosníky, vznikají v místě uložení jejich konců na konstrukci stropu nebo podesty vodorovné i svislé síly. Tyto síly je třeba zachytit a současně musí být schodnice stabilní proti bočnímu překlopení. Schodnice se osazují ve spodní části opřením o pevný práh nebo zabetonovanou či přišroubovanou kovovou kotvou, v horní části se šroubují ke stropnici nebo k podestovým nosníkům svorníky, je-li schodiště přistaveno k nosné stěně, kotví se schodnice do této stěny (od komínového zdiva musí být schodnice oddělena vložkou z nehořlavého materiálu).

4 6

2 5 3

1

1 - stupnice, 2 - schodnice, 3 - táhlo, 4 - svorník, 5 - stropnice, 6 - záslepka

Obr. 29 Ukotvení schodnice k trámovému stropu

38


6

5

2

7

1

4

3

1 - stupnice, 2 - schodnice, 3 - táhlo, 4 - ocelová kotva, 5 - vrut s hmoždinkou, 6 - vrut, 7 - železobetonová stropní konstrukce

Obr. 30 Ukotvení schodnice k železobetonovému stropu se provádí pomocí různých ocelových kotev

1 2

4 3

6 5 1 - stupnice, 2 - schodnice, 3 - táhlo, 4 - vruty, 5 - ocelová kotva, 6 - betonová patka

Obr. 31 Ukotvení schodnice do podlahy se provádí pomocí různých ocelových kotev

39


1 2

4 3

5 6

1 - stupnice, 2 - schodnice, 3 - táhlo, 4 - vruty, 5 - ocelová kotva, 6 - podesta

Obr. 32 Uložení stupnice na podestu pomocí ocelové kotvy

Schodnicová schodiště se zasunutými stupni U tohoto schodiště se stupnice zasouvají do drážky ve schodnici, hluboké 20 až 30 mm, podstupnice chybí. Stupnice se nasouvají do drážky zepředu, délka drážky odpovídá šířce stupnice. Přídavek (spodní přesah) na zadní straně schodnice by měl zůstat

alespoň 40 mm. Schodnice se stahují schodišťovými svorníky. Pokud mají

drážky rybinovitý tvar, mohou se svorníky vynechat. Schodiště se zasunutými stupni se z důvodu montáže mohou provádět jen jako schodiště přímočará.

40

50

50

asi 60 - 80

Obr. 33 Dřevěné schodnicové schodiště se zasunutými stupnicemi

40

4. KONSTRUKCE DŘEVĚNÝCH SCHODIŠŤ Schodnicová schodiště se zapuštěnými stupni Jedná se o schodiště, u kterých jsou jednotlivé stupně zapuštěny do bočních schodnic tak, že je zapuštěna pouze stupnice, nebo je zapuštěna stupnice i podstupnice. Drážky pro stupnici neprobíhají až k líci schodnice, přídavek 40 až 50 mm zůstává na obou stranách schodnice. Vpředu jako horní přesah a vzadu jako přesah spodní. Výhodou tohoto schodiště je, že může být provedeno i jako schodiště křivočaré.

50

50

asi 60 - 80

50

40

Obr. 34 Dřevěné schodnicové schodiště se zadlabanými stupnicemi

U schodišť s plně zapuštěnými stupni buď podstupnice chybí úplně nebo jsou zapuštěny do schodnic stejně jako stupně. Stupnice a podstupnice jsou navzájem spojeny, v horním spoji je podstupnice do stupnice zapuštěna drážkou, v dolním spoji je připevněna k zadní straně stupnice pomocí hřebíků nebo vrutů. Podstupnice pak slouží nejenom jako výplň otvoru mezi stupnicemi, ale i jako opěra pro stupnici, a spolupůsobí při roznášení zatížení.

41

4. KONSTRUKCE DŘEVĚNÝCH SCHODIŠŤ 4.1.2 Sedlová schodiště

Obr. 35 Dřevěné sedlové schodiště

Sedlová schodiště jsou schodiště, u kterých je schodnice stupňovitě zařezána podle stoupání a šířky jednotlivých stupňů v rameni. Na takto upravené schodnice se položí jednotlivé stupnice a připojí se pomocí kolíků, hmoždíků nebo vrutů zakrytých

40 40

40

40

mi n1

mi n1

50

50

dřevěnými zátkami.

Obr. 36 Dřevěné sedlové schodiště

42

4. KONSTRUKCE DŘEVĚNÝCH SCHODIŠŤ Podstupnice jsou u tohoto schodiště prováděny zcela výjimečně. Stupnice na obou koncích přesahují a ze statického hlediska jsou uloženy jako prosté nosníky s převislými konci. To je výhodné při přenášení zatížení z jednotlivých stupňů, ale připojení zábradlí je pracnější než u schodišť schodnicových. Zvláštním typem sedlového schodiště je schodiště páteřové s jednou schodnicí uloženou uprostřed schodišťového ramene. Jednotlivé stupně pak působí jako konzoly a musí být ke schodnici náležitě připojeny. Také průřez schodnice musí být v tomto případě větší než při klasické konstrukci se dvěma schodnicemi. Sedlová schodiště mohou být provedena jako přímá ale i jako zakřivená.

Obr. 37 Páteřové celodřevěné schodiště

43


4.1.3 Zavěšená schodiště Jednotlivé stupnice zavěšených schodišť jsou zavěšeny na elementech jako jsou ocelová táhla, dřevěné tyče nebo zábradlová prkna a schodiště tak působí v prostoru velice lehkým dojmem. Jednotlivé stupně se musí vždy překrývat minimálně o 80 až 100 mm. Dva stupně za sebou jsou tedy připevněny na jednom elementu, čímž se zajišťuje jejich tuhost v podélném směru.

Obr. 38 Zavěšené schodiště Ze stejného důvodu musí být první a poslední stupeň pevně připevněn do podesty (podlahy). Elementy mohou být na obou koncích, nebo jsou pouze na jednom konci (v prostoru) a druhý konec stupnice je podepřen stupnicí nebo ukotven do zdi. V případě, kdy jsou oba konce zavěšeny na elementech, musí být zajištěna stabilita schodišťového ramene vůči vodorovným silám. Zatížení je z

jednotlivých stupnic

přenášeno na nosnou konstrukci. Tou může být konstrukce stropu, případně střechy, nebo madlo schodišťového zábradlí, které však musí být speciálně pro tento účel dimenzováno a kotveno. Jsou-li dvě schodišťová ramena nad sebou, mohou závěsné elementy procházet stupnicemi obou ramen a slouží tak současně jako nosná konstrukce zábradlí.

44


150 83 30 80

O 15

18

300

52

25

Obr. 39 Detail dřevěného zavěšeného schodiště Mezi zavěšená schodiště je možné také zařadit schodiště třmenová. Jedná se o schodiště bez schodnic, jejichž stupnice jsou na jedné straně zavěšené a na druhé straně jsou kotveny do zdi pomocí třmenů. Jako hlavní nosný prvek se používá ocelový třmen o průměru 16 mm a délce 200 mm. Třmen je zčásti vetknut do svislé nosné konstrukce stavby a zčásti zapuštěn do dřevěné stupnice.

Obr. 40 Třmenové schodiště a detail třmenů ve stupnici

45

4. KONSTRUKCE DŘEVĚNÝCH SCHODIŠŤ 4.1.4 Speciální schodiště Speciálními schodišti z hlediska nosné konstrukce jsou točitá schodiště, u kterých je nosnou konstrukcí zakřivená schodnice nebo schodišťové vřeteno. Tato schodiště jsou nejméně náročná na půdorysný prostor, ale také nejméně pohodlná při výstupu či sestupu. Z tohoto důvodu se dělají převážně jen pro spojení dvou podlaží v rodinných domech nebo mezonetových bytech. Dalším typem speciálního schodiště jsou „mlynářské schody“ strmé schodiště nenáročné na půdorysný prostor. Toto schodiště je velice nepohodlné a nebezpečné pro velký úhel stoupání a malou nášlapnou plochu stupnic. Používá se jako nouzové nebo příležitostné schodiště, nesmí být použito jako jediný přístup ani do zřídka používaných prostor a musí mít oboustranné zábradlí.

Obr. 41 „Mlynářské schody“

46

4. KONSTRUKCE DŘEVĚNÝCH SCHODIŠŤ Točitá schodiště se zrcadlem Točitá schodiště se zrcadlem mají lepenou schodnici z tenkých dýhových desek nebo překližek a mohou být provedena jako schodiště sedlové nebo schodnicové. Schodiště sedlová má obvykle dvě schodnice a stupnice s přesahy na obou koncích. Schodnicové točité schodiště může být s polozapuštěnými nebo plně zapuštěnými stupni.

Obr. 42 Dřevěné točité schodiště se zrcadlem Točitá schodiště vřetenová Tato schodiště mají jedno střední nosné vřeteno, které nese jednotlivé stupnice. Vřeteno prochází přes celou výšku podlaží, má zpravidla kruhový průřez a jednotlivé stupnice k němu mohou být připevněny jako konzoly, nebo jsou na opačném konci podepřeny schodnicí. Mohou být také na konci zavěšeny nebo jednotlivě připojeny k nosnému zdivu. Výškově je vzájemná poloha jednotlivých stupnic zajištěna distančními kroužky. Nevýhodou těchto schodišť je malá šířka stupnic u vřetene.

Obr. 43 Dřevěné vřetenové schodiště 47


4.2 Kombinovaná schodiště s uplatněním dřeva V této kategorii existuje obrovské množství možností a návrhů. Záleží jen na fantazii zadavatele a na šikovnosti konstruktéra a architekta. 4.2.1 Kovová schodiště s uplatněním dřeva Schodiště s uplatněním dřeva jsou v našich podmínkách velice oblíbená a nutno také říci že asi i nejlevnější variantou konstrukce schodišť. Nosná konstrukce je ocelová a k ní jsou pak připojeny dřevěné stupně. Tímto je skloubena pevnost a lehkost kovu s útulností a příjemným omakem dřevěných stupňů. Díky této kombinaci působí schodiště lehčeji a moderněji.

Obr. 44 Kombinované schodiště s kovovými schodnicemi a dřevěnými stupnicemi Ve většině případů jsou opět schodiště řešena jako schodnicová a to se schodnicemi z ocelového plechu tloušťky 8 až 10 mm s navařenými ocelovými konzolami, na které jsou připevňovány stupně ze dřeva. Jednou z nejlevnějších, ale pěkných variant konstrukčních řešení je také schodiště se schodnicemi z ocelových profilů 60/40 mm nebo 80/40. Schodnice jsou tvarované podle velikosti stupňů a opatřují se stupnicemi ze dřeva, tloušťka stupnic je 40 nebo 50 mm. Zajímavé je i řešení tzv. segmentové, kde nosnou konstrukci schodiště tvoří kovové segmenty vytvářející střední schodnici na kterou se připevňují dřevěné stupně.

48


4.2.2 Betonová schodiště s uplatněním dřeva V současné době vídáme betonová schodiště také v rodinných domech, a to jak v domech starších tak v novostavbách. Vkusným, praktickým a snadno udržovatelným obkladem v interiéru je obklad ze dřeva. Využívá se tvrdého dřeva (například dub nebo jasan). Doporučená tloušťka je kolem 40 mm a podstupnice 20 mm. Dřevěný obklad se připevňuje do dřevěných osazovacích špalíků umístěných do stupně již při betonování schodů. Pro lepší odtlumení nárazů se mohou dřevěné stupnice podkládat pružnými izolačními deskami. Vlastní připevnění se provádí pomocí vrutů se zapuštěnou hlavou, na kolík nebo přilepením. V žádném případě se nesmí objevit žádné výstupky nad úrovní stupnice.

Obr. 45 Betonové schodiště s dřevěným obkladem stupnic Dřevěný obklad je velice vhodným řešením při rekonstrukcích. V případě novostavby je však nutné zvážit náklady, neboť sečtou-li se náklady na betonování s částkou na dřevěný obklad, celková suma může převýšit cenu za samonosné dřevěné schodiště včetně zábradlí až o 20 %.

49

6. DISKUZE

5. VÝPOČTY A KONSTRUKČNÍ NÁVRHY VYBRANÝCH SCHODIŠŤ Při návrhu schodiště se můžeme dostat do dvou základních situací. •

Schodiště se navrhuje zároveň s celým domem a ostatním provozem. Potom je možné dispozici upravit podle toho, jak velký bude schodišťový prostor. Tento případ má nepochybně tu výhodu, že si předem zvolíme optimální poměr stoupání a určíme šířky podest, které nám maximálně vyhovují. V tomto případě není třeba zbytečně předimenzovávat schodiště na úkor ostatních částí domu a ostatních provozů. Přece jen je schodiště hlavně komunikační prostor.

•

Složitější situace nastane u rekonstrukcí nebo u stísněných dispozic, kde jsme nuceni navrhnout schodiště do omezeného prostoru při dodržení všech předpisů a norem. Často je tak možné se dostat k hraničním hodnotám, které jen stěží vyhoví normám, které jen stěží vyhoví normám a realizace je potom na úkor pohodlnosti.

Aby bylo využito všech předchozích poznatků, je vybrán první návrh schodiště pro novostavbu, druhý využití již stávajícího prostoru schodiště při rekonstrukci domu.

5.1 Návrh schodiště pro novostavbu Návrhem je celodřevěné hlavní schodiště do novostavby. Schodiště bude přímočaré jednoramenné, které je z hlediska bezpečnosti nejbezpečnější a chůze po přímočarém schodišti je nejpohodlnější. Konstrukčně řešené bude jako schodnicové se zadlabanými stupni bez podstupnic. Podstupnice nebudou použity z důvodu odlehčení prostoru. Zábradlí bude dřevěné s madlem kruhového prořezu. Schodiště je usazeno na železobetonovou desku a opřeno o vložkový strop (vložky miako + železobeton). Jedna schodnice je umístěna u stěny a druhá je volně do prostoru. Konstrukční výška podlaží je 3000 mm.

50

6. DISKUZE 5.1.1 Návrh rozměrů •

optimální výšku stupně: 170 mm

•

přibližný počet výšek: KV/h = 3000/170 = 17,65

•

konečný počet výšek: 18 výšek (pro rodinný dům je dovoleno maximálně 18 výšek ═› vyhovuje)

•

konečná výška stupně: h = 3000/18 = 166,7 mm

•

konečná šířka stupně (Lehmanův vzorec): 2 × výška stupně + šířka stupně = 600 až 630 mm 2h + b = 600 – 630 mm b = (600 až 630) - 2 × 167 b = 266 až 296 mm = 280 mm (šířka stupně); ( min. šířka stupně je 210 mm ═› vyhovuje) 280 mm + 40 mm = 320 mm (šířka stupnice); (min. šířka stupnice je 250 mm ═› vyhovuje)

•

průchodná šířka: Násobek 550 mm, lépe však 600 mm. Celková šířka min. 900 mm. Zvolíme 1200 mm.

•

sklon schodišťového ramene:

tgα = h / b = 0,596 α = 30,8°

(běžná schodiště u obytných budov 25° až 35° ═›vyhovuje) • podchodná výška: h1 = 1500 +

750 [mm] cos α


α …sklon schodišťového ramene h1 = 1500 +

750 [mm] cos α

h1 = 1500 +

750 = 2373mm cos 30,8

(min. podchodná výška je 2100 mm ═›vyhovuje) • průchodná výška: h2 = 750 + 1500 ⋅ cos α [mm ] h2 …průchodná výška


h1 = 750 + 1500 ⋅ cos 30,8 = 2038mm (min. průchodná výška je 1900 mm ═›vyhovuje) 51

6. DISKUZE Tab. 2 Návrh rozměrů schodiště do novostavby Konstrukční výška

3000 mm

Počet výšek

18

Výška stupně

166,7 mm

Šířka stupně

280 mm

Šířka stupnice

320 mm

Průchodná šířka

1 200 mm

Sklon ramene

30,8°

Podchodná výška

2 373 mm

Průchodná výška

2 038 mm

5.1.2 Materiál Schodiště je vyrobeno z dubového dřeva. Schodnice i stupnice jsou z lepených masivních fošen, které jsou poté opracovány na příslušnou tloušťku a do příslušného tvaru. Rovněž zábradlí a madla jsou z dubu. Tento materiál je použit z důvodu vysoké estetické hodnoty, tvrdosti, pevnosti a trvanlivosti. Dubové dřevo je sice jedno z nejdražších našich dřev, ovšem musíme brát také ohled na odolnost celého schodiště proti opotřebení a na estetiku. Dub všechny tyto vlastnosti splňuje bez výhrad, proto je velice používaným materiálem nejen při realizaci schodišť, ale i výrobě nábytku a dalších interiérových doplňků. Při výběru dubového dřeva také byla brána v úvahu jeho opracovatelnost (dá se řezat i napříč vláknům a ty se nevytrhávají) a tím docílení vysoké přesnosti spojů. 5.1.3 Konstrukce schodiště Jedná se o celodřevěné schodnicové schodiště. Základním nosným prvkem jsou dvě vnější dřevěné schodnice do kterých jsou zadlabány stupnice. Obě schodnice jsou kotveny na obou koncích ocelovými kotvami. Schodnice u nosné zdi je navíc kotvena do této zdi a z tohoto důvodu je o 10 mm slabší než schodnice ve volném prostoru která má tloušťku 52 mm. Kotvy do stěny jsou rozmístěny po 652 mm a jsou zapuštěny do schodnice. Otvor je uzavřen dubovou záslepkou (Ø 40 mm).

52

6. DISKUZE

SCHODNICE

OPĚRNÁ ZEĎ

VRUT SE ŠESTIHRANNOU HLAVOU 12 X 120

ZÁSLEPKA DUB O 40 mm HMOŽDINKA

PODLOŽKA O 22

Obr. 46 Kotvení schodnice k nosné stěně.

Také v uložení do stropní konstrukce je rozdíl. Vnější schodnice (v prostoru) je více namáhána než schodnice kotvená do zdi, proto je kladen větší důraz na pevnost spoje se stropní konstrukcí (viz. Výkresy 02 a 03). Obě schodnice jsou vysoké 315 mm.

160 43

43

25

T8

O 12

108

40

40

188

O 10

Obr. 47 Ocelová kotva pro uložení schodnic ke stropní konstrukci.

53

6. DISKUZE

Ukotvení obou schodnic k podlaze je stejné. Kotva je zabetonována do podlahy a schodnice jsou přišroubovány k vyčnívající části kotvy vruty (V5 × 40 mm).

35

35

25

25

O 10

43

205

T5

36

60 120

Obr. 48 Ocelová kotva pro uložení schodnic k podlaze v 1. NP.

Proti postrannímu vybočení jsou schodnice zajištěny třemi ocelovými táhly (Ø 10 mm, l = 1194 mm), které jsou na koncích opatřeny závitem a jsou zajištěny matkou s podložkou. Vše je zapuštěno do schodnice a zakryto dubovou záslepkou (Ø 40 mm).

(1194)

MATICE M10

PODLOŽKA O 22

Obr. 49 Ocelové táhlo zajišťující schodnice proti vybočení.

54

6. DISKUZE Stupnice jsou na obou koncích podporovány schodnicemi. Jsou zadlabány přímo do schodnic do hloubky 20 mm a přišroubovány vruty (V5×75 mm). Vruty jsou do schodnic zapuštěny 5 mm a otvory následně zaslepeny dubovými záslepkami (Ø 12 mm). Mezi poslední stupeň a podlahou v 2. NP je vložena hliníková přechodová lišta která vyrovná případné nepřesnosti a začistí plynule přechod mezi schodištěm a podlahou. Na vnější části (do prostoru) je dřevěné zábradlí ukončené sloupky o čtvercovém průřezu a hraně 100 mm. Sloupky jsou nahoře zdobeny dřevěnou koulí (Ø 100 mm). Spodní i horní sloupek je kotven přímo do schodnice pomocí závrtné matice a šroubů (M 12). Přesné vystředění sloupku a schodnice se provede dřevěnými kolíky (12 × 40 mm). Kolíky jsou lepeny.

SLOUPEK ZÁBRADLÍ

SCHODNICE

ŠROUB M12

ZÁSLEPKA DUB O 40 mm

PODLOŽKA O 22

ZÁVRTNÁ MATICE

Obr. 50 Kotvení sloupku zábradlí ke schodnici pomocí závrtné matice. Výplně zábradlí, tzv. šprušle, jsou dole zapuštěny do vnější

schodnice (v

prostoru) a ze shora do madla, které má obdélníkový průřez 40 × 60 mm. Mezera mezi zábradlovými tyčemi je 120 mm. Hrany madla jsou zaobleny (R = 10 mm) pro pohodlnější úchop. Madlo nad volnou schodnicí je začepováno do sloupků. Čepový spoj je lepen truhlářským lepidlem, stejně tak šprušle. Madlo připevněné ke zdi má taktéž obdélníkový průřez 40 × 60 mm se zaoblenými hranami. Madlo je přiroubováno vruty (V5 × 40 mm) ke kovovému držáku zábradlí který je kotven do stěny třemi vruty (V5 × 55 m) s hmoždinkami. (nějak to odskočilo)

55

6. DISKUZE

85

80

Obr. 51 Držák zábradlí. Černý pozink, lakovaný. Volné madlo je na obou koncích zdobeno dřevěnou koulí o průměru 60 mm. Tento zdobný prvek je k madlu připevněn kolíkovým spojem

(12 × 40 mm). Madlo

zábradlí i volné madlo bez zábradlí je ve výšce 900 mm od hrany stupňů. Zábradlí je povrchově upraveno zátěžovým lakem, aby nedošlo v krátké době k opotřebení. Pro veškeré šroubové spoje, ať už se jedná o šroub či vrut, musí být předvrtán patřičný otvor.

5.1.4 Graficky zpracovaný návrh schodiště Viz přílohy. Výkresy A 01 až A 10.

5.1.5 Výpis jednotlivých částí schodiště Výpis všech použitých částí schodiště je součástí přílohy. Příloha strana A1 až A3.

56

6. DISKUZE

5.2 Přestavba schodiště při rekonstrukci domu Návrhem je dřevěné schodiště, které má nahradit stávající provizorní schodiště při přestavbě objektu. Schodiště bude smíšenočaré dvouramenné. Zvolené konstrukční řešené bude schodnicové schodiště s podstupnicemi. Ty jsou zde použity z důvodu využití prostoru pod schodištěm. První čtyři stupnice budou z jedné strany podepřeny opěrnou zdí, která je odstupňována podle tvaru schodů. Zábradlí bude také dřevěné s madlem obdélníkového průřezu. Schodiště je usazeno na již stávající podlahu – dlažbu. Konstrukční výška podlaží je 3410 mm.

Obr. 52 Původní provizorní schodiště

57

6. DISKUZE

5.2.1 Návrh rozměrů •

optimální výšku stupně: 170 mm

•

přibližný počet výšek: KV/h = 3410/170 = 20

•

konečný počet výšek: 18 výšek (pro rodinný dům je dovoleno maximálně 18 výšek ═› vyhovuje)

•

konečná výška stupně: h = 3410/18 = 189,4 mm

•

konečná šířka stupně (Lehmanův vzorec): 2 × výška stupně + šířka stupně = 600 až 630 mm 2h + b = 600 – 630 mm b = (600 až 630) - 2 × 167 b = 221 až 251 mm = 250 mm (šířka stupně); ( min. šířka stupně je 210 mm ═› vyhovuje) 250 mm + 40 mm = 290 mm (šířka stupnice); (min. šířka stupnice je 250 mm ═› vyhovuje)

•

průchodná šířka: Je dána prostorem.

•

sklon schodišťového ramene:

tgα = h / b = 0,758 α = 37,1°

(u schodišť v rodinných domech je dovolen sklon až 40° ═›vyhovuje) • podchodná výška: h1 = 1500 +

750 [mm] cos α


α …sklon schodišťového ramene h1 = 1500 +

750 [mm] cos α

h1 = 1500 +

750 = 2440mm cos 37,1

(min. podchodná výška je 2100 mm ═›vyhovuje) • průchodná výška: h2 = 750 + 1500 ⋅ cos α [mm] h2 …průchodná výška


h1 = 750 + 1500 ⋅ cos 37,1 = 1946mm (min. průchodná výška je 1900 mm ═›vyhovuje)

58

6. DISKUZE Tab. 3 Návrh rozměrů schodiště po rekonstrukci Konstrukční výška

3410 mm

Počet výšek

18

Výška stupně

189,4 mm

Šířka stupně

250 mm

Šířka stupnice

290 mm

Průchodná šířka

Dáno prostorem

Sklon ramene

37,1°

Podchodná výška

2 440 mm

Průchodná výška

1 946 mm

5.1.2 Materiál Schodiště je vyrobeno z modřínového dřeva. Schodnice, stupnice i podstupnice jsou z lepených masivních fošen, které jsou poté opracovány na příslušnou tloušťku a do příslušného tvaru. Rovněž zábradlí a madla jsou z modřínového dřeva. Tento materiál je použit z důvodu, že se jedná o schodiště, které je umístěno ve starší budově kde základy nejsou odizolovány a tudíž je počítáno se zvýšenou vlhkostí. Modřín je nejodolnější jehličnan co se vlhkosti týče a je také odolnější proti opotřebení než ostatní používané jehličnany. Dále je toto dřevo použito z důvodu financí. Nemela by se opomenout ani stránka estetická, kde modřín vyniká svou kresbou, například oproti lehce fádnímu smrku. Modřín je při zohlednění všech kritérií nejvhodnějším dřevem na našem trhu které je možno pro toto schodiště použít.

Obr. 53 Textura a barva modřínového dřeva

59

6. DISKUZE

5.1.3 Konstrukce schodiště Jedná se o dřevěné schodnicové schodiště v kombinaci s kovovými podpěrami stupnic. Základním nosným prvkem je šest schodnic a podpěrná zeď. Všechny schodnice jsou kotveny do zdí kotvící tvořící schodišťový prostor. Schodnice o tloušťce 40 mm jsou kotveny do stěn pomocí vrutů se šestihrannou hlavou (12 × 120 mm) a odpovídajících hmoždinek. Tyto kotvy jsou umístěny po zhruba 500 mm. Začištění není nutné, jelikož kotvy nebudou díky podstupnicím vidět. Všechny schodnice jsou vysoké 320 mm

SCHODNICE

OPĚRNÁ ZEĎ

VRUT SE ŠESTIHRANNOU HLAVOU 12 X 130

PODLOŽKA O 22

HMOŽDINKA

Obr. 54 Kotvení schodnice k nosné stěně Všechny stupnice, kromě prvních čtyřech, jsou na obou stranách podporovány speciálními ocelovými podporami určenými výhradně pro schodiště. Tento kotvící prvek je přichycen ke schodnici dvěma vruty se šestihrannou hlavou (6 × 40 mm) a ke stupnici je přišroubován třemi stejnými vruty, jaké byli použity k přišroubování kotvy ke schodnici. Přední hrany stupnic jsou zaobleny (R 5) a samotné stupnice mají tloušťku 45 mm.

Obr. 55 Úhelník schodnicový TA 9Z 60

6. DISKUZE

První 4 stupnice jsou těmito kotvami podporovány jen z jedné strany a z druhé strany jsou přilepeny na podpěrnou zeď která je pro tento účel patřičně vytvarována. Na přilepení dřevěných stupnic k betonu, kterým je začištěna dosedová plocha zdi, je použito lepidlo SOUDAL Ecogrip 50A. Technický list a postup montáže je součástí příloh této práce.

Obr. 56 Lepidlo SOUDAL Ecogrip 50A Podstupnice mají tloušťku 20 mm a jsou seshora vlepeny do drážky 15 mm hluboké která je zespodu stupnic. Přilepení podstupnic ke stupnicím se provádí již při výrobě. Zespodu jsou podstupnice na tupo přibity k zadní hraně nižší podstupnice. Hřebíky (2,5 × 40 mm) jsou zatlučeny po zhruba 130 mm vedle sebe. První podstupnice není zespodu nijak kotvena, proto jsou zde použity úhelníky s žebrem bránící jejímu vylomení. Úhelníky jsou do stupnic přišroubovány čtyřmi vruty (5 × 40 mm) a do podstupnice taktéž čtyřmi vruty (5 × 20 mm).

Obr. 57 Úhelník 60280 jímž je kotvena 1. podstupnice 61

6. DISKUZE

Na podpěrné zdi, ke které jsou stupnice přilepeny, je vytvořen přesah stupnic od jejího vnějšího okraje 40 mm a podstupnice tvoří přesah 20 mm od tohoto okraje. Mezi poslední stupnicí a podlahou v 2.N.P. je vložena hliníková přechodová lišta která vyrovná případné nepřesnosti a začistí plynule přechod mezi schodištěm a podlahou. Zábradlí se zde skládá ze tří částí. První je nad podpěrnou zdí kde jsou sloupky kotveny do této zdi pomocí zapuštěných vrutů se šestihrannou hlavou ( 12 ×180 mm a 12 × 200 mm) a hmoždinek. Začištění je provedeno pomocí dřevěných záslepek. Madlo je obdélníkového průřezu (40 × 60 mm) a zábradlové tyče (Ø 30 mm) jsou zapuštěny a lepeny jak do madla tak do stupnic. Mezera mezi zábradlovými tyčemi je 120 mm. Druhá část se skládá pouze ze stěnového madla, které je přišroubováno vruty (5 × 40 mm) ke kovovému držáku zábradlí (Obr. 51), který je kotven do vřetenové zdi třemi vruty (5 × 55) s hmoždinkami. Třetí část zábradlí je již v druhém rameni schodiště. Jeden ze sloupků je kotven k vřetenové stěně pomocí vrutů (12 × 200 mm) a hmoždinek a druhý sloupek je kotven pomocí ocelové patky sloupku do podlahy v 2.N.P.. Zábradlové tyče (Ø 30 mm) jsou zde zapuštěny a lepeny do madla a do schodnice.

Obr. 58 Patka sloupku PB 75

62

6. DISKUZE Všechna madla ať už se jedná o madla zábradlí nebo madlo stěnové, mají obdélníkový průřez a horní hrany jsou zaobleny (R 10). Výška zábradlí je na celém schodišti 900 mm. Zábradlí je povrchově upraveno zátěžovým lakem, aby nedošlo v krátké době k opotřebení. Pro veškeré šroubové spoje, musí být předvrtán patřičný otvor.

5.2.4 Graficky zpracovaný návrh schodiště Viz přílohy. Výkresy B 01 až B 10.

5.2.5 Výpis jednotlivých částí schodiště Výpis všech použitých částí schodiště je součástí přílohy. Příloha strana B1 až B3.

63

6. DISKUZE

6. DISKUZE Při návrhu schodišť jsem se řídil veškerými poznatky, které jsou také uvedeny v práci, normami a všeobecně uplatňovanými zásadami které jsou k této problematice dostupné. Myslím že o problematice schodišť a hlavně o konstrukčních řešeních by mohlo být více publikací. Jak pro nezasvěcené laiky, tak pro odborníky, konstruktéry a návrháře. Nicméně i s tím, co je dostupné, se dá z pohledu zákazníka pracovat a nějaký přehled si udělat. Koneckonců zákazník a zadavatel si určuje a volí, jak by mělo jeho schodiště vypadat a jaké má na něho požadavky, ať už estetické nebo funkční. V práci jsem vypracoval (vytvořil) dva návrhy schodišť. Návrhy jsou velice rozdílné z důvodu, aby bylo předvedeno, že konstruktér nenavrhuje schodiště jen do novostavby, kde má daleko „volnější ruku“, ale musí se také potýkat s omezeným prostorem a celkovými náklady u přestaveb a rekonstrukcí. Součástí návrhů je i výkresová dokumentace včetně jednotlivých detailů uložení a kotvení. Prvním návrhem je právě schodiště do novostavby, kde nejsme limitováni prostorem ani cenou. Z důvodu, že nemáme cenové hranice, jsem zvolil jako materiál dubový masiv, který je sice dražší, ale je trvanlivější než měkká dřeva, jakými je třeba smrk nebo borovice a esteticky působí velice hezky. Schodnicovou přímočarou konstrukci zase volíme proto, že nejsme limitováni prostorem a přímé schodiště bez podest je nejbezpečnější z hlediska úrazů které se mohou na schodišti stát z důvodu, že po celé délce výstupu nemusíme měnit rytmus chůze. Celý návrh je doplněn výkresovou dokumentací, kde jsou uvedeny především detaily konstrukčního řešení. Výkresy A 04 a A 05 zobrazují horní uložení schodnice a výkresy A 06 a A 07 zase uložení schodnice v dolní části. Uložení jsou jak v horních tak spodních případech rozdílná z toho důvodu, že k jedné schodnici jsou předem přichyceny sloupky zábradlí, a také proto, že jedna schodnice je situována přímo u stěny a je do této stěny také kotvena jak ukazuje výkres detailu A 08. Tento výkres nám také ukazuje uložení stupnice do schodnice a následné stažení ocelovým táhlem. Ke stěnové schodnici zábradlí přichycené není, jelikož je zde pouze madlo. Toto madlo je kotveno přímo do zdi (výkres A 09). Zábradlí a jeho ukotvení u druhé schodnice je detailně znázorněno na výkresech A 04, A 06. Ukotvení madla a ozdobných koulí je navrženo v návrhu A 10. Uložení stupnic do schodnic je zase ukázáno v detailu na výkrese A 08.

64

6. DISKUZE

Druhým návrhem je rekonstrukce schodiště ve staré, zděné budově, kde jsme limitováni jak prostorem, který je daný, tak financemi. Z důvodů financí jsme nuceni volit z levnějšího materiálu a přizpůsobit také samotnou konstrukci. Konstrukce má být jednoduchá z důvodu, že schodiště bude stavěno svépomocí a s ohledem na již zmíněné finance. Materiálem pro konstrukci bude modřín který je nejvýhodnější v poměru cena/kvalita. A splňuje naše veškeré požadavky jak estetické, tak fyzikálně mechanické. Celý návrh je doplněn výkresovou dokumentací, kde jsou uvedeny především detaily konstrukčního řešení. Výkresy B 03 a B 08 nám zobrazují ukotvení stupnice ke schodnici pomocí schodnicového úhelníku.Tento způsob kotvení je zvolen právě ze snahy konstrukci co nevíce zjednodušit pro samotnou výstavbu. Na těchto výkresech je dále zobrazeno kotvení schodnic do schodišťových stěn. Tento detail je lépe vidět v řezu na výkresu B 04. Podstupnice a jejich vlepení do drážky zobrazují výkresy B 03 a b 08, je zde také dobře viditelné přibíjení podstupnic do spodnějších stupnic. Zvlášť ukotvená je první podstupnice která nemá zespodu opěru v podobě stupnice, do které by mohla být přibita, proto je tato podstupnice přichycena ocelovým úhelníkem s žebrem. Tyto úhelníky brání vylomení podstupnice. Tento detail je zobrazen ve výkresu B 04. Zábradlí je v tomto druhém schodišti rozděleného na tři části kde první a třetí část jsou klasická zábradlí a část druhá je pouze stěnové madlo. Ukotvení sloupků a zábradlových tyčí první části zábradlí je zobrazena v detailech na výkresu B 05 a B 06 Druhá část se skládá pouze ze stěnového madla které je kotveno pomocí držáků zábradlí do vřetenové stěny, tyto detaily jsou na výkresu B 09. Třetí část zábradlí je složena ze stejných částí jako část první a detaily kotvení jsou na výkresech B 07 a B 08. Zábradlové tyče jsou zde kotveny do madla a do schodnice. Uložení madla a zábradlových tyčí do madla je v detailu na výkresu B 10.

65

7. ZÁVĚR

7. ZÁVĚR V této práci jsem se snažil vytvořit komplexní náhled na schodiště všeobecně, na používané materiály, na přehled všech potřebných rozměrů a poté se zaměřit na dřevěná schodiště a jejich konstrukci, a pro příklad uvést dva vlastní konkrétní návrhy. Pojednání o konstrukci dřevěných schodišť je velice obsáhlé a obtížné téma, neboť existuje obrovské množství postupů a návrhů konstrukčních řešení. Každý výrobce nebo konstruktér používá svůj „správný“, a hlavně vyzkoušený postup při řešení této problematiky. I když jsou některé postupy rozdílné, musíme se při návrhu držet určitých zásad, pravidel a norem, aby schodiště splňovalo určité funkční a estetické požadavky. Přesto že jsme při konstrukci schodiště limitováni některými pravidly a normami, měl by si správný a šikovný konstruktér v každé obtížné situaci poradit.

66

8. SUMMARY

8. SUMMARY In my work there is created komplex view on stairs in general, on used materials and summary of all necessary proportions for designing. This work deal wooden stairs and their construction in more detail. For an example there are introduced two concrete projects. The first example is a project of wooden stairs in new building and another example is reconstruction of stairs during rebuilding house. Design documentation including individual details is the part of the projects. Treatise on construction of wooden stairs is very extensive and difficult theme because there is huge quantity of method and projects of structure design. Each producer and designer use his „correct“ and tested process. Although there are different process in construction of wooden stairs we have to keep some principals, rules and specifications because all stairs have to match the functional and aesthetic requirements.

67

9. LITERÁRNÍ PŘEHLED

9. LITERÁRNÍ PŘEHLED 9.1 Knižní díla [1] Baus, U., Siegele, K., 2006. Dřevěná schodiště. Brno, Era, 120 s. [2] Drábek, P., 1999. Schodiště. Praha. Grada, 112 s. [3] Havířová, Z., 2006. Dům ze dřeva. Brno, Era, 100 s. [4] Havlíček, P., 1999. Schody v obrazech. Ostrava, Havlíček, 318 s. [5] Mannes, W., 2005. Dřevěná schodiště. Praha, Grada, 176 s. [6] Nutsch, W., a kol., 1999. Příručka pro truhláře. Praha, Sobotáles, 540 s. [7] Sedláčková, M., Škrabalová, E., 2004. Schodiště. Brno, Era, 106 s. [8] Witzany, J., a kol., 2001. Konstrukce pozemních staveb. Praha, ČVUT, 364 s.

9.2 Normy [9] ČSN 73 4130: Schodiště a šikmé rampy – základní ustanovení, 1985. [10] ČSN 74 3305: Ochranná zábradlí – základní ustanovení, 2008. [11] ČSN 73 0802: Požární bezpečnost – nevýrobní objekty, 2000. [12] ČSN 73 0833: Požární bezpečnost staveb – budovy pro bydlení a ubytování, 1996. [13] ČSN 01 3428: Výkresy pozemních staveb - Kreslení výkresů stavební části, 2004. [14] ČSN EN ISO 7519: Technické výkresy – Výkresy pozemních staveb – Základní pravidla zobrazování ve výkresech stavební části a výkresech sestavy dílců, 1998.

9.3 Elektronické prameny [15] www.simpsonstrongtige.de [16] www.jema-schody.cz [17] www.schody-stadler.cz [18] www.fa-havlicek.cz [19] www.jkplus.cz [20] www.pozemni-stavitelstvi.wz.cz [21] www.imaterialy.cz/clanky/technologie/842/predpoklady-pro-pevnost-spoje-utrmenoveho-schodiste-s-ohledem-na-vlastnosti-dreva [22] jiho.ceskestavby.cz/clanky/drevene-schodiste/jake-drevo-pouzit-na-dreveneschodiste-4450.html [23] www.schodiste.wz.cz

68

10. PŘÍLOHY

10. PŘÍLOHY 10.1 Seznam obrázků Obr. 1 Dominantní vyřezávané dubové schodiště s bohatou řezbou.............................. 12 Obr. 2 Kombinované a umělé osvětlení schodiště .......................................................... 13 Obr. 3 Opotřebené schodiště .......................................................................................... 14 Obr. 4 schodiště přímočaré jednoramenné..................................................................... 17 Obr. 5 Schodiště přímočaré jednoramenné .................................................................... 17 Obr. 6 Schodiště přímočaré dvouramenné ..................................................................... 17 Obr. 7 Schodiště přímočaré dvouramenné ..................................................................... 18 Obr. 8 Schodiště přímočaré dvouramenné ..................................................................... 18 Obr. 9 Schodiště přímočaré tříramenné ......................................................................... 18 Obr. 10 Schodiště čtyřramenné pravotočivé................................................................... 19 Obr. 11 schodiště smíšenočaré dvouramenné ................................................................ 19 Obr. 12 Schodiště křivočaré točité ................................................................................. 19 Obr. 13 Schodiště křivočaré kruhové ............................................................................. 20 Obr. 14 Vřetenové schodiště s dřevěnými stupnicemi .................................................... 21 Obr. 15 Páteřové schodiště s dřevěnými stupnicemi ...................................................... 21 Obr. 16 Rozdělení schodišť podle sklonu ....................................................................... 22 Obr. 17 Žebříkové schodiště s dřevěnými stupnicemi..................................................... 22 Obr. 18 Části klasického stupně ..................................................................................... 23 Obr. 19 Schodiště s podstupnicemi................................................................................. 24 Obr. 20 Šířka schodiště a schodištového ramene ........................................................... 27 Obr. 21 Řešení podesty vložené do dlouhého ramene .................................................... 28 Obr. 22 Točité schodiště ................................................................................................. 29 Obr. 23 Podchodná a průchodná výška.......................................................................... 31 Obr. 24 Dřevěné schodišťové zábradlí ........................................................................... 32 Obr. 25 Madla a jejich velikosti ..................................................................................... 33 Obr. 26 Některá naše a exotická dřeva používaná při výrobě schodišť ......................... 35 Obr. 27 Dřevěné schodiště může být i vkusným interiérovým doplňkem........................ 36 Obr. 28 Schodnicové schodiště....................................................................................... 37 Obr. 29 Ukotvení schodnice k trámovému stropu........................................................... 38 Obr. 30 Ukotvení schodnice k železobetonovému stropu se provádí pomocí různých ocelových kotev ............................................................................................................... 39 Obr. 31 Ukotvení schodnice do podlahy se provádí pomocí různých ocelových kotev .. 39 Obr. 32 Uložení stupnice na podestu pomocí ocelové kotvy .......................................... 40 Obr. 33 Dřevěné schodnicové schodiště se zasunutými stupnicemi ............................... 40 Obr. 34 Dřevěné schodnicové schodiště se zadlabanými stupnicemi............................. 41 Obr. 35 Dřevěné sedlové schodiště................................................................................. 42 Obr. 36 Dřevěné sedlové schodiště................................................................................. 42 Obr. 37 Páteřové celodřevěné schodiště ........................................................................ 43 Obr. 38 Zavěšené schodiště ............................................................................................ 44 Obr. 39 Detail dřevěného zavěšeného schodiště ............................................................ 45 Obr. 40 Třmenové schodiště a detail třmenů ve stupnici ............................................... 45 Obr. 41 „Mlynářské schody“.......................................................................................... 46 Obr. 42 Dřevěné točité schodiště se zrcadlem................................................................ 47 Obr. 43 Dřevěné vřetenové schodiště ............................................................................. 47 Obr. 44 Kombinované schodiště s kovovými schodnicemi a dřevěnými stupnicemi ...... 48 69

10. PŘÍLOHY Obr. 45 Betonové schodiště s dřevěným obkladem stupnic ............................................ 49 Obr. 46 Kotvení schodnice k nosné stěně. ...................................................................... 53 Obr. 47 Ocelová kotva pro uložení schodnic ke stropní konstrukci. .............................. 53 Obr. 48 Ocelová kotva pro uložení schodnic k podlaze v 1. NP..................................... 54 Obr. 49 Ocelové táhlo zajišťující schodnice proti vybočení........................................... 54 Obr. 50 Kotvení sloupku zábradlí ke schodnici pomocí závrtné matice......................... 55 Obr. 51 Držák zábradlí. Černý pozink, lakovaný. .......................................................... 56 Obr. 52 Původní provizorní schodiště ............................................................................ 57 Obr. 53 Textura a barva modřínového dřeva ................................................................. 59 Obr. 54 Kotvení schodnice k nosné stěně ....................................................................... 60 Obr. 55 Úhelník schodnicový TA 9Z............................................................................... 60 Obr. 56 Lepidlo SOUDAL Ecogrip 50A ......................................................................... 61 Obr. 57 Úhelník 60280 jímž je kotvena 1. podstupnice .................................................. 61 Obr. 58 Patka sloupku PB 75 ......................................................................................... 62

10.2 Seznam tabulek Tab. 1 Vztah hloubky prostoru pod zábradlím na potřebnou výšku zábradlí................. 32 Tab. 2 Návrh rozměrů schodiště do novostavby ............................................................. 52 Tab. 3 Návrh rozměrů schodiště po rekonstrukci ...... Chyba! Záložka není definována.

10.3 Výpis jednotlivých částí schodiště – schodiště v novostavbě Viz přílohy strana A1 – A3

10.4 Výpis jednotlivých částí schodiště – přestavba schodiště Viz přílohy strana B1 – B3

10.5 Technický list lepidla SOUDAL

10.6 Výkresová část – Schodiště v novostavbě Viz výkresy A 01 – A 10

10.7 Výkresová část – Přestavba schodiště Viz výkresy B 01 – B 10

70

VÝPIS JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ SCHODIŠTĚ Schodiště v novostavbě ČÍS. OZN.

POPIS

ROZMĚRY (mm)

MATERIÁL

01 - 17

STUPNICE

1145 × 320

DUB

KS

POZNÁMKA

17

HRANY ZAOBLENY R 10 PŘEDNÍ HRANY ZAOBLENY R 10

18

STUPNICE

1145 × 280

DUB

1

19

SCHODNICE STĚNOVÁ

5110 × 315

DUB

1

20

SCHODNICE V PROSTORU

4910 × 315

DUB

1

21

SLOUPEK SPODNÍ

22

SLOUPEK HORNÍ

100×100×1387

23

OZDOBNÁ KOULE MADLA

24

KOTVENO DO STĚNY

1

HORNÍ HRANY SRAŽENY 10×10

DUB

1


Ø 60

DUB

2

MADLO ZÁBRADLÍ

40×60×5830

DUB

1

25

MADLO VOLNÉ

40×60×5877

DUB

1

26

ZÁBRADLOVÉ TYČE

Ø 30 × 840

DUB

40

27

PŘECHODOVÁ LIŠTA

1082

HLINÍK

1

Ø 100

DUB

2

Ø 10 × 1194

OCEL

3

28 29

OZDOBNÁ KOULE ZÁBRADLÍ TÁHLO

100×100×1104

DUB

HORNÍ HRANY ZAOBLENY R 10 HORNÍ HTRANY ZAOBLENY R 10

NA KONCÍCH M ZÁVIT

A1


POPIS

ROZMĚRY (mm)

MATERIÁL

30

MATKA

M10

OCEL

6

31

PODLOŽKA

Ø 22

OCEL

14

32

ZÁSLEPKA

Ø 40

DUB

11

33

DRŽÁK MADLA

85 × 80 × 80

KOV

4

34

DŘ. KOLÍK

12 × 40

BUK

8

35

ZÁVRTNÁ MATICE

M12

OCEL

3

36

SVORNÍK

M12 × 140

OCEL

2

37

VRUT ŠESTIHRANNÁ HLAVA

8 × 60

OCEL

6

38

KOTVA

VIZ. KAPITOLA 3.1.3

OCEL

2

39


10 × 60

OCEL

2

40

SVORNÍK

M12 × 120

OCEL

1

41


12 × 120

OCEL

7

KS

POZNÁMKA

LEPENO

LEPENO

+ HMOŽDINKA

+ HMOŽDINKA

A2


POPIS

ROZMĚRY (mm)

MATERIÁL

42

KOTVA

VIZ KAPITOLA 3.1.3

OCEL

2

43

VRUT

5 × 40

OCEL

14

44

VRUT

5 × 55

OCEL

12

KS

POZNÁMKA

ZABETONOVÁNO

+ HMOŽDINKA

Pozn.: Pro veškeré šroubové spoje, ať už se jedná o svorník či vrut, musí být předvrtán patřičný otvor.

A3

VÝPIS JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ SCHODIŠTĚ Přestavba schodiště ČÍS. OZN.

POPIS

01 – 18

STUPNICE

ROZMĚRY (mm) VIZ VÝKRES

MATERIÁL

MODŘÍN

KS

POZNÁMKA

18

HRANY ZAOBLENY R 5 LEPENO DO DRÁŽKY

19 – 36

PODSTUPNICE

VIZ VÝKRES

MODŘÍN

18

37 – 42

SCHODNICE

VIZ VÝKRES

MODŘÍN

6

43

SLOUPEK I

100×100×1724

MODŘÍN

1


44

SLOUPEK II

1


45

SLOUPEK III

46

SLOUPEK IV

47

MADLO ZÁBRADLÍ I

48

MADLO STĚNOVÉ

40×60×2190

MODŘÍN

1

49

ZÁBRADLOVÉ TYČE

Ø 30 × 1291

MODŘÍN

15

50

MADLO ZÁBRADLÍ II

40×60×1057

MODŘÍN

1

HORNÍ HRANY ZAOBLENY R 10

51

DŘ. KOLÍK

12 × 40

BUK

10

LEPENO

52


12 × 200

OCEL

3

+ HMOŽDINKA

100×100×1223

MODŘÍN

KOTVENO DO STĚNY

100×100×1087

MODŘÍN

1


100×100×1354

MODŘÍN

1


1

HORNÍ HRANY ZAOBLENY R 10

40×60×1968

MODŘÍN

HORNÍ HTRANY ZAOBLENY R 10

B1


POPIS

ROZMĚRY (mm)

MATERIÁL

53

PODLOŽKA

Ø 22

OCEL

22

54

ZÁSLEPKA

Ø 40

MODŘÍN

5

LEPENO

+ HMOŽDINKA

55

56

57

58

59

60

61

KS

VRUT ŠESTIHRANNÁ HLAVA ÚHELNÍK SCHODNICOVÝ TA9 VRUT ŠESTIHRANNÁ HLAVA

12 × 130

OCEL

17

41×41×210

OCEL

31

6 × 40

OCEL

155

HŘEBÍK

1,2 × 40

OCEL

85

90×90×8

OCEL

2

8 × 60

OCEL

4

10 × 50

OCEL

4

PATKA SLOUPKU PB75 VRUT ŠESTIHRANNÁ HLAVA VRUT ŠESTIHRANNÁ HLAVA

62

PŘECHODOVÁ LIŠTA

50 × 843

HLINÍK

1

63

ÚHELNÍK 60280

83×62×40

OCEL

2

64

VRUT

5 × 40

OCEL

14

POZNÁMKA

+ HMOŽDINKA

B2


POPIS

ROZMĚRY (mm)

MATERIÁL

65

VRUT

5 × 20

OCEL

8

66


12 × 180

OCEL

2

67

DRŽÁK MADLA

VIZ KAPITOLA 5.2.3

OCEL

3

68

VRUT

5 × 55

OCEL

9

KS

POZNÁMKA

+ HMOŽDINKA

+ HMOŽDINKA

Pozn.: Pro veškeré šroubové spoje musí být předvrtán patřičný otvor.

B3

Technický list výrobku Inva export-import spol. s r.o Frýdek-Místek. TGM 463, 738 02, tel./fax: 558 436 174, 175 www. soudal.cz , www.inva.cz , [email protected] , [email protected]

23.6.2005

ECOGRIP 50A Ecogrip 50 A je montážní lepidlo s velkou lepící silou, dobrým poþáteþním pĜichycením a neobsahuje rozpouštČdla. Lepidlo mĤže být použito k vyplĖování mezer nerovných povrchĤ. Ecogrip dobĜe je dobĜe pĜilnavý k vČtšinČ porézních i neporézních stavebních materiálĤ. Charakteristika: neobsahuje rozpouštČdla pĜímá aplikace na jednu ze styþných ploch lepených dílĤ dobré poþáteþní pĜilnutí pĜi lepení na nerovné podklady dobĜe vyplní nerovnosti odolává vlhkosti pĜetíratelný nahrazuje hĜebíky a šrouby PĜíklady použití: lepení materiálĤ - dĜevo, pĜekližka, hobra, dĜevotĜíska, cihly, beton, kámen, škvárobetonových blokĤ, laminované plasty, tuhá izolaþní hmota, polystyrén, lamináty,PVC, keramika, kovy – na bČžné podklady upevnČní lišt, okenních Ĝíms þi parapetĤ, soklových lišt, obložení, plastových desek lepení kobercových skĜipcĤ, lepení páskĤ na ostré a zaoblené hrany schodĤ lepení desek na stČny a podlahy, okenních rámĤ a pĜepážek opravy uvolnČných dlaždic lepení polystyrénu a dalších mČkkých izolaþních materiálĤ nevhodné k lepení bitumenových materiálĤ Balení a barevné provedení: kartuše 310 ml bílá Skladovatelnost: 12 mČsícĤ od data výroby v neotevĜeném pĤvodním obalu pĜi teplotách +5°C až +25°C. Datum výroby a spotĜeby je uvedeno na obalu. Chránit pĜed mrazem a vysokými teplotami i bČhem pĜepravy! Technická data: Báze: akrylát Konzistence: stabilní pasta Systém vytvrzování: fyzikální vysychání Rychlost vytvrzování (*) : úplné vytvrzení za 24 – 48 hod Specifická hmotnost: +/- 1,3 g/ml OtevĜený þas (*): cca 15 minut Teplotní odolnost: -20°C až +70°C (*) Tyto hodnoty se mohou mČnit v závislosti na teplotČ, vlhkosti a povaze substrátu. Povrchy: Podklady: všechny materiály, kromČ PE, PP a bitumenových materiálĤ AlespoĖ jeden materiál by mČl být porézní, jinak doba vytvrzování lepidla bude výraznČ delší. Stav povrchu: þistý, suchý, bez mastnot a prachu a uvolnČných þástí PĜíprava povrchu: penetraci nevyžaduje PĜed zahájením práce doporuþujeme vyzkoušet pĜilnavost lepidla k materiálu.

Pozn. - Instrukce a informace obsažené v tomto Technickém listu jsou výsledkem našich zkoušek a zkušeností a jsou uvedeny v dobré víĜe. Protože rĤznorodost materiálĤ a podkladĤ a poþet jejich možných kombinací a zpĤsobĤ aplikací je nesmírnČ vysoký, není možné obsáhnout jejich úplný popis. Z tČchto dĤvodĤ nemĤžeme obecnČ pĜijmout odpovČdnost za dosažené výsledky. V každém pĜípadČ doporuþujeme zamýšlenou aplikaci pĜedem vyzkoušet nebo konzultovat s naším Technickým oddČlením . UpozornČní : Skladovatelnost udává dobu, po kterou, díky charakteru produktu, výrobce ruþí za jeho plnou funkþnost.Po této dobČ mohou být deklarované vlastnosti narušeny. PĜípadné použití pak konzultujte s naším Technickým oddČlením. Uvedená skladovatelnost surového produktu neomezuje práva spotĜebitele ve vČci spotĜebitelských záruk. INVA export-import spol. s r.o. , centrála , T.G. Masaryka 463, 738 01 Frýdek – Místek - tel 558436174, fax 558436175 INVA export-import spol. s r.o. , technické oddČlení, U BechyĖské dráhy 790, 390 02 Tábor - tel 381255380, fax 381255381

Technický list výrobku Inva export-import spol. s r.o Frýdek-Místek. TGM 463, 738 02, tel./fax: 558 436 174, 175 www. soudal.cz , www.inva.cz , [email protected] , [email protected]

23.6.2005

Pracovní postup: Aplikace: Povrch oþistČte od prachu, mastnot a jiných neþistot. OdĜíznČte plastové závitové hrdlo. Našroubujte vytlaþovací trysku a zaĜíznČte její aplikaþní otvor v požadovaném úhlu na potĜebnou velikost. Použijte rámovou aplikaþní pistoli k vytlaþení housenky. Nanášíme na jeden povrch v proužcích nebo terþích. Lepidlo vždy nanášejte do rohĤ dílĤ. Poté þásti pĜiložte a gumovou paliþkou doražte VertikálnČ lepené tČžké souþásti mohou vyžadovat podpČru. ýištČní: vodou pĜed zaschnutím, po vytvrzení mechanicky Pracovní teplota: +5°C až +30°C Na opravy používejte Ecogrip 50A.

Bezpeþnost a hygiena práce: Výrobek je pĜi dodržení správného postupu práce bezpeþný. PĜi práci dodržujte bČžné hygienické podmínky. Dodržujte bČžné zásady bezpeþnosti práce. Výrobek neodstraĖujte opalováním ohnČm ani jej nezahĜívejte žhavými zdroji. Prázdné obaly nevhazujte do ohnČ. NesmČšujte s neznámými látkami. V pĜípadČ alergické reakce nebo jiných potíží neprodlenČ vyhledejte lékaĜskou pomoc. Poznámky: Nepoužívejte tam, kde hrozí trvalé ponoĜení do vody.

Pozn. - Instrukce a informace obsažené v tomto Technickém listu jsou výsledkem našich zkoušek a zkušeností a jsou uvedeny v dobré víĜe. Protože rĤznorodost materiálĤ a podkladĤ a poþet jejich možných kombinací a zpĤsobĤ aplikací je nesmírnČ vysoký, není možné obsáhnout jejich úplný popis. Z tČchto dĤvodĤ nemĤžeme obecnČ pĜijmout odpovČdnost za dosažené výsledky. V každém pĜípadČ doporuþujeme zamýšlenou aplikaci pĜedem vyzkoušet nebo konzultovat s naším Technickým oddČlením . UpozornČní : Skladovatelnost udává dobu, po kterou, díky charakteru produktu, výrobce ruþí za jeho plnou funkþnost.Po této dobČ mohou být deklarované vlastnosti narušeny. PĜípadné použití pak konzultujte s naším Technickým oddČlením. Uvedená skladovatelnost surového produktu neomezuje práva spotĜebitele ve vČci spotĜebitelských záruk. INVA export-import spol. s r.o. , centrála , T.G. Masaryka 463, 738 01 Frýdek – Místek - tel 558436174, fax 558436175 INVA export-import spol. s r.o. , technické oddČlení, U BechyĖské dráhy 790, 390 02 Tábor - tel 381255380, fax 381255381

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva

Recommend Documents