Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta. Diplomová práce

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie

Návrh zásad péče o chráněná území a významné stromy v přírodním parku Česká Kanada

Diplomová práce

2008

Jana Hasalíková 1

Volná strana pro zadání

2

Čestná prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Návrh zásad péče o chráněná území a významné stromy v přírodním parku Česká Kanada zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autorka kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne .......................

........................................ Jana Hasalíková 3

Poděkování

Děkuji panu Robertovi Ouředníkovi z odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví Jihočeského kraje za poskytnuté materiály týkající se maloplošných zvláště chráněných území v přírodním parku Česká Kanada. Za cenné rady a kritické připomínky při zpracování této diplomové práce děkuji vedoucímu mé práce panu doc. Ing. Antonínu Bučkovi CSc. a panu Ing. Petrovi Hesounovi z odboru životního prostředí města Jindřichův Hradec. V neposlední řadě rovněž děkuji svému příteli Rosťovi Procházkovi, který mi pomáhal při práci v terénu a pořídil podstatnou část fotodokumentace.

4

Autor: Jana Hasalíková

Název diplomové práce: Návrh zásad péče o chráněná území a významné stromy v přírodním parku Česká Kanada

Abstrakt: Práce charakterizuje přírodní park Česká Kanada a popisuje maloplošná zvláště chráněná území a významné stromy na jeho území. Podle speciální metodiky je hodnocen současný stav a péče o chráněná území. Současný stav je hodnocen osmi kritérii (zachovalost, struktura, významné druhy, reprodukce, narušení obnovy, invazní a expanzivní druhy, skládky a odpad, jiné negativní vlivy). Péče je rovněž hodnocena osmi kritérii (dokumentace, značení hranic, cesty, ochranné pásmo, omezování vnějších negativních vlivů, péče o obnovu, zásahy, dosahování cílů ochrany). Závěrem jsou navrhnuty zásady péče o tato chráněná území a významné stromy.

Klíčová slova: chráněná území, významné stromy, přírodní park Česká Kanada, zásady péče

Author: Jana Hasalíková

Name of the graduation theses: Proposal of management principles for protected areas and significant trees in nature park Česká Kanada

Abstract: The theses characterizes the nature park Česká Kanada and describes small-scale especially protected areas and significant trees on this territory. The actual state and the care of protected areas are assessed according to the special methodics. The actual state is assessed by eight criteria (haleness, structure, significant species, reproduction, disturbance of regeneration, invasive and expansive species, waste dump and waste). The care is also assessed by eight criteria (documentation, parking of borders, roads, protective zone, limitation of negative influences, tending of regeneration, arrangements, reaching of objectives of the protection). In final part principles of management of these protected areas and significant trees are suggested.

Key words: protected areas, significant trees, the nature park Česká Kanada, principles of the care

5

Obsah

1.

Úvod ...................................................................................................................................... 8

2.

Cíl práce ................................................................................................................................. 8

3.

Metodika ............................................................................................................................... 9

4.

Všeobecné údaje o lokalitě ................................................................................................. 12 4.1 Poloha............................................................................................................................... 12 4.2 Správní zařazení ............................................................................................................... 12 4.3 Přírodní park Česká Kanada ............................................................................................. 12

5.

Širší územní vztahy .............................................................................................................. 13 5.1 NATURA 2000 ................................................................................................................... 13 5.2 Bioregeografické zařazení ................................................................................................ 13 5.3 Fytogeografické zařazení .................................................................................................. 13 5.4 Přírodní lesní oblast.......................................................................................................... 13

6.

Přírodní poměry .................................................................................................................. 14 6.1 Geologie a geomorfologie ................................................................................................ 14 6.2 Půdní poměry ................................................................................................................... 16 6.3 Klimatické poměry............................................................................................................ 17 6.4 Hydrologické poměry ....................................................................................................... 18 6.5 Biota ................................................................................................................................. 21

7.

Nejvýznamnější památky a rekreační využití území ........................................................... 23

8.

Maloplošná zvláště chráněná území ................................................................................... 26 8.1 Kategorie maloplošných zvláště chráněných území ......................................................... 26 8.2 Evidence a označování zvláště chráněných území ............................................................ 27 8.3 Plán péče ........................................................................................................................... 28 8.4 Maloplošná zvláště chráněná území České Kanady .......................................................... 28

9.

Významné stromy ............................................................................................................... 30 9.1 Význam a ochrana stromů ................................................................................................ 30 9.2 Památné stromy ................................................................................................................ 30 9.3 Památné stromy České Kanady ......................................................................................... 33 9.4 Významné stromy České Kanady ...................................................................................... 34

10.

Hodnocení stavu a péče o ZCHÚ ..................................................................................... 37

10.1 Hodnocení současného stavu území ............................................................................... 37 10.1.1 Zachovalost .............................................................................................................. 37 10.1.2 Struktura .................................................................................................................. 38 6

10.1.3 Významné druhy ...................................................................................................... 38 10.1.4 Reprodukce .............................................................................................................. 39 10.1.5 Narušení obnovy ...................................................................................................... 40 10.1.6. Invazní a expanzivní druhy ...................................................................................... 40 10.1.7 Skládky a odpad ....................................................................................................... 41 10.1.8 Jiné negativní vlivy ................................................................................................... 42 10.2 Hodnocení péče o území ................................................................................................. 43 10.2.1 Dokumentace ........................................................................................................... 43 10.2.2 Značení hranic .......................................................................................................... 44 10.2.3 Cesty ......................................................................................................................... 44 10.2.4 Ochranné pásmo ...................................................................................................... 45 10.2.5 Omezování vnějších negativních vlivů ..................................................................... 46 10.2.6 Péče o obnovu .......................................................................................................... 46 10.2.7 Zásahy ...................................................................................................................... 47 10.2.8 Dosahování cílů ochrany .......................................................................................... 48 10.3 Celkové hodnocení .......................................................................................................... 49 10.3.1 Hodnocení současného stavu .................................................................................. 49 10.3.1 Hodnocení péče ....................................................................................................... 50 11.

Zásady péče o chráněná území a významné stromy....................................................... 51

11.1 Péče o maloplošných zvláště chráněná území ................................................................ 51 11.2 Zásady péče o jednotlivá ZCHÚ přírodního parku Česká Kanada ................................... 53 11.3 Péče o významné stromy České Kanady ......................................................................... 61 12.

Diskuse ............................................................................................................................ 65

13.

Závěr................................................................................................................................ 67

14.

Summary ......................................................................................................................... 69

15.

Seznam zkratek ............................................................................................................... 71

16.

Seznam použité literatury a dalších zdrojů ..................................................................... 72

Přílohy: ▪ Mapa ZCHÚ a významných stromů České Kanady ▪ Maloplošná zvláště chráněná území České Kanady ▪ Významné stromy České Kanady

7

1. Úvod V jižních Čechách se nachází velká škála chráněných území, z nejvýznamnějších můžeme jmenovat například národní park Šumava a chráněnou krajinnou oblast Třeboňsko. V zástinu těchto významných území leží však další, která již nejsou tak známa. V okrese Jindřichův Hradec mezi ně patří tři přírodní parky - Česká Kanada, Homolka-Vojířov a Javořická vrchovina. Z těchto tří přírodních parků je mi nejbližší přírodní park Česká Kanada, jemuž jsem se rozhodla věnovat v této práci. Česká Kanada je krajina s osobitým kouzlem a atmosférou. Nacházejí se zde rozsáhlé lesy, tajuplná skaliska, spousta drobných i větších rybníků a řada dalších nádherných scenérií. Právě pro přírodní charakter krajiny, početné vodní hladiny a rozsáhlé lesní komplexy, i pro poněkud sychravější podnebný ráz, je tato oblast nazývána Českou Kanadou. Dnes je Česká Kanada atraktivní lokalitou pro řadu turistů, kteří zde mohou obdivovat, jak její přírodní krásy, tak i kulturní památky jako zříceninu strážního hradu Landštejn, vojenské objekty první linie opevnění či zbytky středověké vesnice Pfaffenschlag. Česká Kanada je vhodná pro turistiku i cykloturistiku. Mnoho návštěvníků vítá romantickou projížďku historickým vlakem s parní lokomotivou. Svůj krajinný ráz si Česká Kanada zachovala i díky tomu, že se po několik desetiletí z části nacházela ve střeženém pohraničním pásmu. V České Kanadě můžeme narazit na osm maloplošných zvláště chráněných území, každé z nich je jedinečné. Jejich vznik byl často podmíněn lidskou činností, ať již pastvou, kosením či např. vybudováním rybníka. Tato území krajinu České Kanady obohacují z mnoha hledisek (druhová rozmanitost, estetické hledisko, památka na historické využívání krajiny atd.) Podstatná část přírodního parku je zalesněna, stromy tvoří rozsáhlé lesy, ale také aleje podél cest, stromořadí na hrázích rybníků, remízky mezi poli a loukami, doprovodné břehové porosty vodních toků, roztroušenou vegetaci ve vesnicích a podobně. Mezi tolika stromy lze nalézt stromy, které jsou něčím výjimečné, ať již svým stářím a rozměry, bizardním tvarem nebo třeba tím, že nám připomínají určitou historickou událost či doprovázející nějakou kulturní památku.

2. Cíl práce Cílem práce je zhodnotit území přírodního parku Česká Kanada, seznámit se s maloplošnými zvláště chráněnými územími a významnými stromy. U maloplošných zvláště chráněných území bude posouzena míra souladu jeho současného stavu se stavem optimálním a péče o dané území. Významné stromy budou lokalizovány v terénu a stručně charakterizovány. Závěrem budou navrhnuty zásady péče o chráněná území a významné stromy. 8

3. Metodika Nejprve byly z Ústředního seznamu ochrany přírody České republiky zveřejněného na webových stránkách drusop.nature.cz zjištěny maloplošná zvláště chráněná území a památné stromy, které se nacházejí na území přírodního parku Česká Kanada. K maloplošným zvláště chráněným územím byly opatřeny příslušné plány péče a inventarizační průzkumy z odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích. Vlastnímu terénnímu šetření předcházelo prostudování těchto materiálů a rovněž další literatury. Během letních měsíců a počátkem září roku 2007 byly provedeny práce v terénu. Doba prací v terénu trvala cca 3 týdny. Doprava po území přírodního parku probíhala nejrůznějšími způsoby (pěšky, na kole, železnicí, ..). Fotodokumentace byla pořízena digitálními fotoaparáty Konica Minolta Z2 a Olympus C 765. Některé fotografie byly mírně upraveny, popř. spojeny v panoramata v programu Zoner Photo Studio 9. Maloplošná zvláště chráněná území Maloplošná zvláště chráněná území byla hodnocena podle Metodiky hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích od autorů Ing. Martina Svátka a doc. Ing. Antonína Bučka CSc. z roku 2005. Současný stav i péče o chráněná území byly hodnoceny podle osmi kritérií, která jsou uvedena v následujících tabulkách. Tab. č. 1 - Kritéria hodnocení současného stavu území název kritéria

zachovalost struktura významné druhy reprodukce narušení obnovy invazní a expanzivní druhy skládky a odpad jiné negativní vlivy

stručná charakteristika hodnocení kritéria posouzení zachovalosti území z hlediska předmětu ochrany hodnocení prostorové, věkové a druhové struktury biocenóz hodnocení stavu a vývoje populací zvl. chráněných a sozologicky významných druhů hodnocení schopnosti reprodukce populací posouzení závažnosti a rozsahu narušení obnovy s důrazem na výskyt invazních neofytů a neozoí s ohledem na jejich rozsah a dopad na současný stav území hodnocení dalších případných negativních faktorů ovlivňujících stav území

Tab. č. 2 - Kritéria hodnocení péče o území název kritéria

dokumentace značení hranic cesty ochranné pásmo omezování vnějších negativních vlivů péče o obnovu zásahy dosahování cílů ochrany

stručná charakteristika hodnocení kritéria posouzení kvality existující dokumentace o území hodnocení kvality značení hranic území posouzení péče o síť cest (regulace návštěvnosti, eroze, fragmentace) hodnocení funkčnosti ochr. pásma i všech jevů v něm se vyskytujících posouzení eliminace všech význ. a zřetelných negativních vlivů z okolí hodnocení opatření, která obnovu ochraňují, umožňují či podporují hodnocení veškerých zásahů a opatření, ovlivňujících stav území celkové posouzení péče vzhledem k dosahování cílů ochrany

9

Kritéria byla vždy doplněna o stručnou charakteristiku a ohodnocena stupněm od 0 do 5, přičemž platí čím vyšší stupeň, tím lepší hodnocení. Tab. č. 3 - Stupnice hodnocení kritérií číslo stupně

označení stupně

0 1 2 3 4 5

extrémně nízký velmi špatný špatný průměrný dobrý vynikající

Pro odlišení důležitosti jednotlivých kritérií má každé z nich přidělen násobný koeficient (multiplikátor). Násobným koeficientem násobí udělený stupeň a získává se tak příslušný počet bodů pro dané kritérium. Výsledné hodnocení současného stavu ZCHÚ (péče o ZCHÚ) je pak vypočítáno jako procentuální podíl získaného celkového počtu bodů z maximálně možného počtu bodů, jež lze pro hodnocená kritéria stavu (péče) získat. Z následující tabulky je patrné, že současný stav může být vyhodnocen jako velmi špatný, špatný, průměrný, dobrý nebo vynikající. Obdobně je tomu u hodnocení péče o ZCHÚ. Tab. č. 4 - Stupnice výsledného hodnocení hodnocení současného stavu

0 – 30 31 – 50 51 – 71 71 – 90 91 – 100

výsledné hodnocení současného stavu ZCHÚ

velmi špatný (VŠ) špatný (Š) průměrný (P) dobrý (D) vynikající (VY)

Významné stromy Jelikož nebyly k dispozici mapky s lokalizací památných stromů, bylo při jejich hledání v terénu využito pomoci místních občanů. U tzv. Smrků v lese u Heřmanče byla opatřena mapka z Obecního úřadu v Dačicích. U vyhledávání ostatních významných stromů bylo občas taky využito rady starousedlíků. U stromů byl určen druh, změřena obvodová šířka kmene ve výšce 1,3 m nad zemí, výška nasazení koruny a výška stromu. Dále byl odhadnut věk, pořízena fotodokumentace, stručně popsána lokalita, zdravotní stav, popř. zaznamenána další poznámka. Závěrem byl udělán stručný náčrt situačního umístění stromu. Obvod kmene byl měřen lesnickým pásmem (o délce 15 m) s přesností na centimetry. Výška stromu byla odhadována z fotografie, na níž byl zachycen celý strom a u paty kmene bylo umístěno referenční měřítko (člověk o známé výšce), výška stromu byla odhadnuta s přesností na metry. Výška nasazení koruny byla zjišťována kombinací předchozích 10

metod, u stromů s nízko nasazenou korunou bylo využito pásma, v ostatních případech fotografie s referenčním měřítkem. Výška nasazení koruny byla měřena s přesností na decimetry. Později byly na webových stránkách geoportal.cenia.cz dohledány informace týkající se polohy významných stromů (obec s rozšířenou působností a katastrální území). Přílohy významných stromů byly doplněny náčrtky, respektive mapkami, jejichž podkladem byly mapy z webových stránek www.mapy.cz. Mapky byly doplněny o místní názvy, významné kóty a podobně. Významné stromy byly vyznačeny zeleným puntíkem, v případě delší aleje několika puntíky.

Přehledová situační mapka se všemi maloplošnými zvláště chráněnými územími a významnými stromy byla vyhotovena v programu AutoCad 2005. Zásady péče byly navrhnuty na základě poznatků získaných z vlastního terénního průzkumu, plánů péče a další literatury.

11

4. Všeobecné údaje o lokalitě 4.1 Poloha Oblast České Kanady leží na jihu České republiky, při historické hranici Čech a Moravy podél státní hranice s Rakouskem.

4.2 Správní zařazení Dle správního zařazení náleží oblast České Kanady do následujících administrativně - správních jednotek: kraj: Jihočeský okres: Jindřichův Hradec obce s rozšířenou působností: Jindřichův Hradec, Dačice

4.3 Přírodní park Česká Kanada Vyhlášení Přírodní park Česká Kanada byl vyhlášen Vyhláškou Okresního úřadu v Jindřichově Hradci o zřízení přírodního parku „Česká Kanada“ ze dne 1. 7. 1994. K přehlášení došlo Nařízením Jihočeského kraje č. 1/2004 ze dne 6. dubna 2004 o přírodním parku Česká Kanada. Poslání přírodního parku Posláním přírodního parku Česká Kanada je zachování přírodní, kulturní a historické charakteristiky daného území a jeho ochrana před činností snižující jeho přírodní a estetickou hodnotu, při současném vytváření podmínek pro únosné využití daného území zejména pro turistiku, rekreaci i únosnou urbanizaci v rozsahu nezbytném pro stabilizaci a rozvoj života v obcích. Hranice přírodního parku Hranice přírodního parku jsou vymezeny Nařízením Jihočeského kraje č. 1/2004 ze dne 6. dubna 2004 o přírodním parku Česká Kanada. Obecně lze říci, že je přírodní park ohraničen hranicí s Rakouskem a městy Kunžakem, Českým Rudolcem, Slavonicemi a Novou Bystřicí.

Rozloha přírodního parku Přírodní park Česká Kanada má rozlohu 283 km2. 12

5. Širší územní vztahy 5.1 NATURA 2000 Na území přírodního parku se nenachází žádné „naturové“ území - evropsky významná lokalita ani ptačí oblast. (Řehounková, Řehounek, 2006) Při západní hranici se nalézá evropsky významná lokalita Krvavý a Kačležský rybník o rozloze 562 ha. (www.nature.cz/natura2000)

5.2 Bioregeografické zařazení Oblast České Kanady patří do biogeografické provincie Středoevropských listnatých lesů a podprovincie Hercynské. Dle mapy biogeografických regionů České republiky (Culek, 1996) spadá území přírodního parku do Novobystřického bioregionu (1.47) a Javořického bioregionu (1.64). Přibližně dvě třetiny přírodního parku náleží k Novobystřickému bioregionu a jedna třetina k Javořickému bioregionu. Hranice mezi oběma biogeografickými je nevýrazná. Novobystřický bioregion leží na východním okraji jižních Čech, převážnou částí se však nachází v Rakousku, v České republice má plochu 389 km2. Javořický bioregion je poměrně malý, nachází se na pomezí jižních Čech a západní Moravy, jeho plocha je 250 km2, v České Kanadě se vyskytuje v její centrální a severní části.

5.3 Fytogeografické zařazení Z hlediska fytogeografického členění náleží území České Kanady do dvou fytogeografických oblastí. Převážná část území patří do fytogeografické oblasti mezofytika (Mesophyticum), fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum (Mesophyticum Massivi bohemici), okresu českomoravská vrchovina. Ze severu zde však zasahuje rovněž fytogeografická oblast oreofytika (Oreophyticum) s fytogeografickým obvodem České oreofytikum (Oreophyticum Massivi bohemici) a okresem Jihlavské vrchy. (Balatka,1987)

5.4 Přírodní lesní oblast Lokalita patří do přírodní lesní oblasti Českomoravská vrchovina (PLO 16.). Českomoravská vrchovina je největší PLO českých zemí s rozlohou lesní půdy 2 564 km2. (Průša, 2001)

13

6. Přírodní poměry 6.1 Geologie a geomorfologie Z hlediska geomorfologického členění podle Demka (2006) náleží území přírodního parku do následujících jednotek:

Provincie: Česká vysočina Soustava: Českomoravská soustava Podsoustava: Českomoravská vrchovina Celek: Javořická vrchovina, Křižanovská vrchovina Podcelek: Novobystřická vrchovina, Dačická kotlina Okrsek: Vysokokamenská vrchovina, Landštejnská kotlina, Albeřská kotlina, Číměřská kotlina a Člunecká pahorkatina

Geomorfologický celek Javořická vrchovina zabírá téměř celé území České Kanady, Křižanovská vrchovina (podcelek Dačická kotlina) zasahuje na území přírodního parku pouze svým jihozápadním cípem v okolí Slavonic. Javořická vrchovina je největším celkem Českomoravské vrchoviny. Jedná se o členitou kernou vrchovinu tvořenou žulami centrálního moldanubického plutonu. Javořická vrchovina se rozkládá na ploše 637,66 km2, její střední výška je 603,5 m n.m. a střední sklon 3°42'. (Demek, 2006) Novobystřická vrchovina je jediným podcelkem Javořické vrchoviny, který zasahuje na území přírodního parku Česká Kanada. Novobystřická vrchovina se svým svérázným kupovitým povrchem zabírá plochu 527 km2, její střední výška je 592,1 m n.m. a střední sklon 3°31'. Vrchovina je tvořená žulami až granodiority místy s cordieritickými rulami, ve sníženinách jsou neogenní usazeniny. Na území přírodního parku zasahuje pět okrsků Novobystřické vrchoviny, největším z nich je Vysokokamenská vrchovina. Vysokokamenská vrchovina leží ve střední části Novobystřické vrchoviny. Jedná se o zvlněnou převážně členitou vrchovinu s kupovitým povrchem poloroviny a širokými zabahněnými údolími. Rozloha Vysokokamenské vrchoviny je 269,04 km2. Převažují zde žuly číměřského typu. Vyvýšeniny jsou tvořeny ruwary, sníženiny mezi nimi jsou částečně bezodtokové a zamokřené. Ve Vysokokamenské vrchovině se lze setkat s četnými tvary zvětrávání a odnosu žul – izolované skály, žokovité balvany. Z drobných tvarů se vyskytují mísy, žlábkové škrapy, tafoni, basis-tafoni, skalní výklenky, hřibovité tvary apod.

14

Obr. č. 1 - Skalní bloky nedaleko rybníka Zvůle

Nejvyšší kótou Vysokokamenské vrchoviny a rovněž celého přírodního parku Česká Kanada je Vysoký kámen se svou nadmořskou výškou 738 m. Vysoký Kámen se nachází 1,2 km ssv. od Kaprouna (část obce Kunžak), jedná se o kuželovitý vrchol tvořený hrubozrnným dvojslídným granitem (landštejnský typ) centrálního moldanubického masivu. Na vrcholu se nachází mohutné izolované skalisko a roztroušené balvany. Na skále jsou patrné drobné tvary zvětrávání a odnosu žuly – skalní mísy, žlábkovité škrapy a skalní výklenky. Celý vrchol je zalesněný převážně smrkovými porosty s bukem, jedlí a borovicí. (Demek, 2006) Dalšími významnými vrcholy nacházejícími se ve Vysokokamenské vrchovině a zároveň v přírodním parku Česká Kanada jsou Kunějovský vrch (724,7 m n.m.), Skalka (703,3 m n.m.), Jelení vrch (708,6 m n.m.), Větrov (713,5 m n.m.) a další. Druhým nejvýznamnějším okrskem Novobystřické vrchoviny, který se nachází na území přírodního parku, je Landštejnská kotlina. Landštejská kotlina je protáhlou sníženinou ve směru sever-jih, zaujímá plochu 25,92 km2. Landštejská kotlina leží na území přírodního parku celá. Nejvyšším bodem Landštejnské kotliny je vrch Landštejn s nadmořskou výškou 652,3 m. Landštejn se nachází 0,5 km od Pomezí (část obce Staré Město pod Landšejnem). Jedná se o úzký hřbet protažený od SZ k JV, na vrcholu se dochovala zřícenina hradu Landštejn. (Demek, 2006) Další okrsky Novobystřické vrchoviny jsou stejně jako Landštejnská kotlina poměrně malé rozlohy. Všechny zasahují do České Kanady jen z části, Albeřská kotlina u Nové Bystřice, Číměřská kotlina podél Koštěnického potoka pod Kačležským rybníkem a Člunecká pahorkatina v okolí rozsáhlé přírodní rezervace Krvavý a Kačležský rybník.

15

6.2 Půdní poměry Podle půdní mapy České republiky (Tomášek, 2003) převažují v oblasti České Kanady kambizemě a kryptopodzoly. Kryptopodzoly neboli rezivé půdy se nacházejí především v centrální části přírodního parku. Kambizemě neboli hnědé půdy jsou na území České republiky nejrozšířenějším půdním typem. V České Kanadě jsou nejvíce zastoupeny subtypy hnědá půda kyselá a hnědá půda silně kyselá. U kambizemí se jako matečný substrát mohou uplatňovat různé horniny, v České Kanadě jsou to především žuly. Hnědé půdy se uplatňují na svažitých i méně svažitých terénech. Hlavním půdotvorným pochodem při vzniku hnědých půd je intenzivní vnitropůdní zvětrávání. Jde o vývojově mladé půdy, které by v méně členitých terénních podmínkách po delší době přešly v jiný půdní typ – hnědozem, illimerizovanou půdu, podzol apod. Kambizemě jsou zpravidla mělčí, skeletovité. Vzhledem k tomu, že je v České Kanadě matečnou horninou hlavně žula, jedná se o půdy lehké. U subtypů hnědá půda kyselá a hnědá půda silně kyselá je obsah humusu poměrně nízký. U hnědé půdy kyselé je nízká půdní reakce a nízké nasycení sorpčního komplexu. Hnědá půda silně kyselá má půdní reakci silně kyselou, sorpční komplex extrémě nenasycen. Kryptopodzoly vznikaly převážně pod kyselými horskými bučinami v chladném a vlhkém klimatu. Jako půdotvorný substrát se uplatňovaly a uplatňují hlavně zvětraliny kyselých hornin. Reliéf je svažitější. Hlavním půdotvorným pochodem při tvorbě kryptopodzolů je intenzivní vnitropůdní zvětrávání, doprovázené výrazným uvolňováním seskvioxidů (Fe, Al). Na rozdíl od podzolů nejsou však volné seskvioxidy v profilu přemisťovány. Tyto pochody jsou považovány započátek podzolizačního procesu. Kryptopodzoly jsou, podobně jako kambizemě, často mělčí, obvykle – zejména ve spodině – výrazně skeletovité. Obsah humusu je přes své nepříznivé složení poměrně vysoký. Půdní reakce je velmi nízká, sorpční vlastnosti nepříznivé. Naproti tomu fyzikální stav těchto půd je vzhledem ke kypré konzistenci povrchových i podpovrchových horizontů relativně příznivý. (Tomášek, 2003) Z půdních typů se dále lokálně vyskytují např. fluvizem glejová, glej typický a glej organozemní, organozem atd. (Albrecht, 2003) Z hlediska zrnitostního složení převažují na území České kanady půdy převážně hlinitopísčité. (Tomášek, 2003)

16

6.3 Klimatické poměry Drsnější klimatické poměry jsou jednou s příčin, proč si Česká Kanada vysloužila své jméno. Téměř celá Česká Kanada spadá do mírně teplé klimatické oblasti MT 3, na Vysokém Kameni (738 m n.m.) a jeho blízkém okolí se nachází chladná oblast CH7, při západní a východní hranici přírodního parku místy zasahuje i mírně teplá klimatická oblast MT 5. (Albrecht, 2003)

Tab. č. 5 - Klimatické charakteristiky Klimatické oblasti

Klimatické charakteristiky Počet letních dnů

CH 7

MT 3

MT 5

10 - 30

20 - 30

30 - 40

Počet dnů s prům. teplotou 10°C a více

120 - 140

120 - 140

140 - 160

Počet mrazových dnů

140 - 160

130 - 160

130 - 140

Počet ledových dnů

50 - 60

40 - 50

40 - 50

Průměrná teplota v lednu

-3 - -4

-3 - -4

-4 - -5

Průměrná teplota v červenci

15 - 16

16 - 17

16 - 17

Průměrná teplota v dubnu

4-6

6-7

6-7

Průměrná teplota v říjnu

6-7

6-7

6-7

Prům. počet dnů se srážkami 1 mm a více

120 - 130

110 - 120

100 - 120

Srážkový úhrn ve vegetačním období

500 - 600

350 - 450

350 - 450

Srážkový úhrn v zimním období

350 - 400

250 - 300

250 - 300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

100 - 120

60 - 100

60 - 100

Počet dnů zamračených

150 - 160

120 - 150

120 - 150

40 - 50

40 - 50

50 - 60

Počet dnů jasných

Podle nového atlasu podnebí ČR je roční průměrná teplota vzduchu 5 – 7°C , průměrný roční úhrn srážek 800 - 1 000 mm. Na území České Kanady převládají západní a severozápadní větry. Průměrná roční rychlost větru je 3 - 5 m/s. Vítr patří mezi nejproměnlivější meteorologické prvky. Převládající zonální cirkulace je dále modifikována terénem. Na změně směru větru se podílejí i jednotlivé vrcholy, sedla a údolí. (Tolasz, 2007) Podle Langova dešťového faktoru (poměr ročního úhrnu srážek a průměrné roční teploty) se přírodní park Česká nachází v oblasti parhumidní, kde je srážek nadbytek.

17

6.4 Hydrologické poměry Regiony povrchových vod Podle mapy regionů povrchových vod (Vlček, 1971) patří jižní a východní část České Kanady do oblasti málo vodné s průměrným odtokem 3-6 l.s-1. km2, kde nejvodnatějším měsícem je březen, a zároveň do oblasti s velmi malou retenční schopností. Odtok je středně rozkolísaný a koeficient odtoku nízký. V severní a východní části České Kanady převažuje oblast středně vodná s průměrným odtokem 6-10 l.s-1. km2, kde je nejvodnatějším měsícem rovněž březen. Retenční schopnost území je malá. Odtok je slabě až středně rozkolísaný a koeficient odtoku dosti vysoký. (Vlček, 1971)

Hlavní evropské rozvodí Labe-Dunaj Českou Kanadou probíhá hlavní evropské rozvodí Labe – Dunaj. Toky západně od linie Vysoký Kámen - Kamenný vrch - Jelení vrch - Větrov - Návary - Kamenný štít náleží do povodí řeky Labe a tedy úmoří Severního moře a toky východně od uvedené linie patří do povodí Dunaje a úmoří Černého moře.

Vodní toky Nejvýznamnějšími vodními toky na území přírodního parku jsou Koštěnický potok, řeka Dračice, potok Pstruhovec a Bolíkovský potok. Koštěnický potok (na horním a středním úseku zvaný též Pstružný, Kačležský nebo Novomlýnský) pramení na jižním svahu Vysokého Kamene ve výšce 731 m n.m. jižně od Kunžaku. Zpočátku Koštěnický potok směřuje k severozápadu, kde po cca 4 km opouští území České Kanady. Po průtoku Kačležským rybníkem se potok opět do přírodního parku vrací, obrací svůj tok k jihozápadu a po necelých sedmi kilometrech Českou Kanadu definitivně opouští. Koštěnický potok odvodňuje protáhlé povodí o ploše 171,3 km2, po 40,5 km se zprava zaúsťuje do Lužnice. (Chábera, 1985) Dračice pramení sv. od Nové Bystřice, nedaleko osady Kaproun (obec Hůrky) v nadmořské výšce 668 m n.m. Protéká několika velkými rybníky, z nichž můžeme jmenovat např. Horní Žišparský rybník, Dolní Žišparský rybník a rybník Osika. Na území České Kanady se nachází cca 12 km úsek horního toku řeky. Po 14 km toku vstupuje Dračice na rakouské území, kde teče pod jménem Reissbach celkově jihozápadním směrem. Dračice se později vrací zpět na naše území a ústí po 49 km toku zprava do Lužnice. Plocha povodí je 152,1 km2. (Kestřánek, 1984 a Chábera, 1985)

18

Pstruhovec (zvaný též Mlýnský potok) pramení jižně od Matějovce ve výšce 675 m n.m. Přehrazením horního toku potoka Pstruhovce nedaleko zříceniny hradu Landštejn vznikla stejnojmenná údolní nádrž na pitnou vodu. Potok protéká Českou Kanadou jižním směrem, po cca 11 km opouští Pstruhovec území přírodního parku a rovněž celé České republiky. Rakouskem protéká potok pod jménem Taxan Bach a po 13,7 km svého toku ústí zleva do Rakouské Dyje. Plocha povodí je 155,6 km2. (Kestřánek, 1984)

Bolíkovský potok (na horním úseku zvaný též Lipnický) pramení u Horního Bolíkova ve výšce 620 m n.m. Potok pramení mimo území přírodního parku. Sedmikilometrový úsek toku mezi obcemi Markvarec a Dolní Bolíkov tvoří přirozenou hranici přírodního parku. Potok společně se svými přítoky (Peníkovský potok, Radíkovský potok, Valtínovský potok atd.) odvádí vodu z východní části přírodního parku. Po 33 km toku ústí Bolíkovský potok zprava do Moravské Dyje. Plocha povodí Bolíkovského potoka je 108,8 km2. (Kestřánek, 1984)

Tab. č. 6 – Nejvýznamnější toky na území České Kanady Jméno vodního toku Koštěnický potok

Číslo hydrologického pořadí 1-07-02-018

Řád toku IV.

Dračice

1-07-02-011

IV.

Pstruhovec

4-14-01-065

V.

Bolíkovský potok

4-14-01-045

IV.

(Kestřánek, 1984)

Z dalších vodních toků na území České Kanady stojí za zmínku například potoky Slavonický a Romavský. Na Slavonickém potoce je zbudováno množství drobných rybníků včetně rybníku Dědek, který je vyhlášen za přírodní památku. Na území přírodního parku se nachází horní úsek toku Slavonického potoka (cca 6,5 km). Romavský potok odvádí vodu z nejjižnější části přírodního parku. Potok protéká rybníkem Kačer a Romavským mlýnským rybníkem, který ležel u dnes již zaniklé vesnice Romava. Slavonický potok i Romavský potok jsou levostrannými přítoky Rakouské Dyje.

Rybníky Největším rybníkem České Kanady je rybník Osika (68 ha). Rybník Osika slouží především k rekreačnímu využití, zajímavostí je, že rybník byl založen mnichy z nedalekého kláštera. Rybník Osika se nachází přibližně 3 km severovýchodně od Nové Bystřice. Mezi další rybníky nacházející se na území přírodního parku patří Dolní Panský rybník, Klášterský rybník, Dolní a Horní Žišparský rybník, rybníky Zvůle, Kačer, 19

Skalák a mnohé další. Časté jsou drobné rybníčky nacházející se uprostřed či na kraji vesnic, tyto rybníčky působí často velmi esteticky a zkrášlují krajinu. Při hranici s Rakouskem nalezneme rybníky, které jsou jednou z mála památek na dřívější osídlení, např. Romavský mlýnský rybník a Romavský starý rybník jsou památkou na zaniklou obec Romava. Při hranici severovýchodní hranici přírodního parku se nachází Kačležský rybník (197 ha), který je součástí rozsáhlé přírodní rezervace (386 ha) s názvem Krvavý a Kačležský rybník.

Obr. č. 2 – Rybníček na okraji vesničky Kaproun

Vodní nádrž Landštejn V letech 1970-74 byla přibližně uprostřed České Kanady, nedaleko hradu Landštejn, postavena stejnojmenná přehrada. Nádrž Landštejn vznikla přehrazením horního toku Mlýnského potoka (potoka Pstruhovec) v nadmořské výšce 572,9 m. Jedná se o zásobní vodní nádrž na pitnou vodu o obsahu 3,1 mil. m3. Plocha nádrže dosahuje při nejvyšší provozní hladině 40 ha. Sypaná hráz je v koruně dlouhá 376 m a její výška nade dnem údolí je 25 m. Nádrž ovládá povodí o rozloze 12,7 km2, povodí nádrže je z 80 % zalesněné. (Chábera, 1985) Pitnou vodou z nádrže Landštejn jsou zásobovány města Dačice, Slavonice, Nová Bystřice a okolí. Kolem přehrady je ochranné hygienické pásmo.(anonymus, 2000)

Režim podzemních vod Oblast náleží k typu podzemních vod se sezónním doplňováním, které se v zimním období zpravidla přerušuje. Jedná se o režim podzemních vod, pro který je charakteristický výskyt nejvyšších průměrných měsíčních stavů hladin i vydatnosti pramenů v květnu a červnu a nejnižších průměrů v srpnu a září. (Chábera, 1985)

20

6.5 Biota

Potencionální a současná vegetace V původním stavu byla tato krajina zcela zalesněna a v jejím vegetačním krytu převládaly bikové bučiny (Luzulo-Fagion), řidčeji byly vyvinuty květnaté bučiny (EuFagenion), v nižších okrajových polohách acidofilní doubravy (Genisto germanicaeQuercion) a při vodních tocích olšiny (Alnion incanae). Původní lesní porosty však byly velmi důsledně převedeny na převážně jehličnaté kultury s naprostou převahou smrku, část území přírodního parku byla odlesněna a převedena na zemědělskou půdu, kterou pokrývají z velké části trvalé travní porosty. (Albrecht, 2003) Mezofilní louky jsou v této oblasti převážně přeměněny v intenzivní travní kultury. Díky neprostupnosti, odlehlosti a obtížné intenzifikaci se někdy, zejména na okrajích zemědělských ploch a na vrcholech či svazích kopců, dochovaly relativně zachovalé podhorské smilkové louky a vřesoviště. V přírodním parku Česká Kanada se vyskytují i plochy střídavě podmáčených, podmáčených a rašelinných luk a drobná luční rašeliniště. Typické pro tuto oblast jsou i jalovcové pastviny. (Dvořáková, 2007) Podle Průši (2001) jsou smrkové porosty převážně ve druhé generaci a již se projevují všechny nevýhody těchto porostů - časté kalamity sněhem, větrem, jinovatkou a námrazou. Podíl kalamit tu v dlouhodobém průměru činí 40 % normálních těžeb a svou živelností značně omezuje plánovité lesní hospodářství. Velké škody zde často působí necitlivé meliorace - odvodněním rašelinných luk i lesních porostů.

Rostlinstvo Typickým rysem chráněného území jsou kamenité a balvanité pastviny s keříčkovými porosty svazu Genistion a s častým výskytem jalovce obecného (Juniperus communis). Charakteristická jsou luční rašeliniště, rašelinné a vlhké louky se společenstvy svazů Caricion fuscae, C. demissae a Sphagno recurvi-Caricion canescentis. Z rašeliništních druhů zde rostou např. vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), zábělník bahenní (Comarum palustre), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), vzácně ostřice dvoumužná (Carex diandra), bařička bahenní (Triglochin palustre) aj. Rašeliniště mnohde lemují křoviny s vrbou popelavou (Salix cinerea). (Albrecht, 2003)

Především na březích rybníků můžeme najít společenstva vysokých ostřic (Magnocaricion elatae, Caricion gracilis) či mezotrofní vegetaci s ďáblíkem bahenním (Calla palustris) a pro jižní Čechy typickou vrbinou kytkokvětou (Naumburgia thyrsiflora). (Dvořáková, 2007, Albrecht, 2003) V okolí rybníků najdeme společenstva vysokých ostřic (Magnocaricion elatae, Caricion gracilis). Vodní společenstva čistých rybníků jsou charakteristická výskytem 21

leknínu bělostného (Nymphaea candida), výjimečně pobřežnice jednokvěté (Litorella uniflora) a puchýřky útlé (Coleanthus subtilis). Z botanického hlediska je v centrální části přírodního parku mezi Kunžakem a Matějovcem pozoruhodný společný výskyt pěti ze šesti středoevropských, vesměs ohrožených druhů rodu plavuník (Diphasiastrum spp.). (Albrecht, 2003)

Živočišstvo Na území přírodního parku převažuje ochuzená lesní fauna hercynského původu, zpestřená výskytem vodních a mokřadních druhů na četných rybnících a mokřadních biotopech. Žije zde řada ohrožených a chráněných druhů živočichů, např. plž vlásenka pomezní (Discus ruderatus), tesařík Semanotus undatus, skokan krátkonohý (Rana lessonae), s. ostronosý (R. arvalis), zmije obecná (Vipera berus), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), čečetka zimní (Carduelis flammea), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), vydra říční (Lutra lutra) a další. (Albrecht, 2003) Typickým druhem nízkostébelných pastvin býval sysel obecný (Spermophilus citellus). Jeho populace, které dokonce působily škody na polích, dnes mizí. V České Kanadě se do současné doby udržel sysel u obce Lomy a zatím ještě poměrně prosperující populace je rovněž u rybníka Osika. Naopak druhem vysokostébelných travních porostů je chřástal polní (Crex crex), který se vyskytuje především v okolí Nové Bystřice a Starého Města pod Landštejnem. V některých drobných tocích se vyskytuje rak říční (Astacus astacus), z hlediska ichtyofauny je významný zejména Koštěnický potok s výskytem mihule potoční (Lampetra fluviatilis) a sekavce podunajského (Cobitis elongatoides). (Dvořáková, 2007)

22

7. Nejvýznamnější památky a rekreační využití území

Celé území přírodního parku je malebným kouskem zalesněné a na vodní plochy bohaté krajiny s velikým přírodním potenciálem, které láká zejména k aktivnímu odpočinku, ale také ke klidné rekreaci, menší osady se postupně stávají doménou chalupářů. Mezi nejvýznamnější památky patří hrad Landštejn, středověká ves Pfaffenschlag, areály pohraničního opevnění, úzkorozchodná železnice a vodní pila v Peníkově.

Hrad Landštejn Krajinnou dominantu centrální části České Kanady tvoří zřícenina hradu Landštejn. Mohutný hrad Landštejn byl založen poblíž historického trojmezí Čechy – Morava – Dolní Rakousy začátkem 13. století bavorskými pány z Hirschberka v době, kdy toto území patřilo k Rakousku. Po jeho připojení k Českému království v polovině 13. století získali hrad páni z Landštejna, jedna z větví mocného rodu Vítkovců, ale již od poloviny následujícího století přešel hrad do majetku pánů z Krajku, kteří jej začátkem 16. století zásadně přestavěli do dnešní pozdně gotické podoby. (Albrecht a kol., 2003)

V současné době je z hradu zřícenina, která je však částečně rekonstruována. Hrad je vyhledávaným místem turistů, kteří zavítají do oblasti České Kanady. Z hradní věže je nádherný rozhled do širokého okolí, jako na dlani se před vámi otevře pohled na přehradu Landštejn a rozsáhlé lesy nejen Čech ale i Rakouska.

Obr. č. 3 - Strážní hrad Landštejn

23

Pfaffenschlag Pfaffenschlag je veřejnosti zpřístupněná zaniklá středověká ves mezi Slavonicemi, Stálkovem a Starým Městem pod Landštejnem. Na lesní mýtině byly archeologickým průzkumem v 50. a 60. letech minulého století odhaleny zbytky obytných stavení, jež ve dvou řadách vymezují náves se Slavonickým potokem uprostřed. Půdorysy dvorců, vyznačené zbytky zdiva, byly ponechány odkryté. Lokalita byla osídlena již v 11. století, zničena byla patrně roku 1423 za husitského vpádu. (www.novadomus.cz/ckanada)

Pohraniční opevnění Na území přírodního parku dodnes nalezneme mnoho vojenských objektů první linie československého pohraničního opevnění. V letních měsících je zpřístupněn muzejní areál československého opevnění Klášter II, zahrnující zejména zrekonstruovaný a vyzbrojený lehký objekt vzor 37 typ B a dalších 5 objektů. Další areál - Pevnostní areál Slavonice - se nachází 2 kilometry západně od Slavonic. Hlavním expozičním objektem je zde druhosledový objekt typu D1, který je vsazen do stráně nad hrází Malého spáleného rybníka (někdy zvaného Protržený) a v době přítomnosti provozovatele je zcela kompletně vystrojen a vyzbrojen do podoby z roku 1938. (www.novadomus.cz/ckanada)

Úzkorozchodná železnice Česká Kanada se také může pochlubit jedním unikátem a tím je úzkorozchodná železniční trať vedoucí z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice, která protíná západní a střední částí České Kanady. Tato úzkokolejka o rozchodu 760 mm patří mezi technické a historické pamětihodnosti naší republiky. Trať byla uvedena do provozu roku 1897. Délka trasy z Jindřichova Hadce do Nové Bystřice je 33 km, přičemž Českou Kanadou vede přibližně polovina této trasy. V minulosti bylo plánováno rozšíření tati z Nové Bystřice do rakouského Litschau, k plánovanému prodloužení dráhy však nikdy nedošlo.

Obr. č. 4 - Parní vlak jedoucí po úzkorozchodné železnici skrz Českou Kanadu (nedaleko obce Senotín)

24

V současnosti je na trati provozována pravidelná osobní i nákladní doprava. Zvláště v turistické sezóně úzkokolejka ožívá. Přispívají k tomu i pravidelně jezdící historické soupravy - parní lokomotiva U 47.001 (Malletka) z roku 1907, U 46.001 (Rešica) z roku 1958 a historické vagóny z let 1900 - 1908 s dřevěnými lavicemi. Trasa je sice téměř dvakrát delší než po silnici, ale atmosféra a nádherné scenérie dávají zapomenout na čas. Svoji osobitou atmosféru mají i zastávky, ve kterých se jakoby zastavil čas. (www.novadomus.cz/ckanada)

Vodní pila Peníkov V malé osadě Peníkov u Českého Rudolce stojí pod hrází rybníka malá celodřevěná pila s vodním pohonem. Její úplnost, původnost i zachovalost vybavení je ojedinělá a pila je proto prohlášena za kulturní památku. Voda rybníka poháněla pilu a mlýn pravidelně od druhé poloviny 19. století až do doby po druhé světové válce, pila byla využívána příležitostně až do 70. let 20. století. Z bývalého mlýna se stal rekreační objekt. Zachovalý stav budovy i vybavení pily umožnil bez citelných změn obnovit stav, který odpovídá pravděpodobné přestavbě pilnice krátce před první světovou válkou. (www.novadomus.cz/ckanada)

Turistika, cykloturistika a další sportovní vyžití Česká Kanada je protkána sítí turistických stezek, které vedou okolo zajímavých míst, z nichž některé byly popsány výše. Turisté také můžou využít dvou naučných stezek - Graselovy stezky a stezky Slavonice – Landštejn. Síť cyklotras je rovněž poměrně hustá, a dá se říci, že Česká kanada naskýtá cyklistům zpoustu možností. Mimo jiné vede skrz Českou Kanadu mezinárodní dálková cyklotrasa Praha-Vídeň (Greenways Praha-Vídeň). V zimě poskytuje přírodní park vhodné podmínky zejména pro běžecké lyžování. Lyžařské vleky jsou zde pouze u Nové Bystřice a Radíkova. V létě jsou častým cílem rekreační rybníky Osika a Zvůle.

25

8. Maloplošná zvláště chráněná území 8.1 Kategorie maloplošných zvláště chráněných území Chráněná území v Česku definuje zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. V zákoně se používá pojem zvláště chráněná území. Zvláštní územní ochranou se rozumí na rozdíl od obecné ochrany území uvedené v první a druhé části zákona přísnější režim ochrany, vztažený na konkrétní území s přesným plošným vymezením. (encyklopedie.seznam.cz)

Zákon o ochraně přírody a krajiny rozlišuje čtyři kategorie maloplošných zvláště chráněných území, jimiž jsou národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka a přírodní památka.

Národní přírodní rezervace (NPR) Národní přírodní rezervace je menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. V současné době máme 112 národních přírodních rezervací, v přírodním parku Česká Kanada se však chráněné území této kategorie nenalézá.

Přírodní rezervace (PR) Přírodní rezervace je menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. V současné době máme 784 přírodních rezervací, v přírodním parku Česká Kanada se nalézají dvě chráněná území této kategorie - PR Skalák u Senotína a PR Hadí vrch.

Národní přírodní památka (NPP) Národní přírodní památka je přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk.

26

V současné době máme 105 národních přírodních památek, v přírodním parku Česká Kanada se nachází jedno chráněné území této kategorie - NPP Kaproun.

Přírodní památka (PP) Přírodní památka je přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. V současné době máme 1198 národních přírodních památek. Tato kategorie je nejzastoupenější v celé České republice a rovněž v přírodním parku Česká Kanada se nachází nejvíce chráněných území této kategorie - PP Jalovce u Valtínova, PP Rašeliniště Klenová, PP Velký Troubný, PP Dědek u Slavonic a PP Gebhárecký rybník. (zákon č. 114/1992 Sb., Rubín, 2006 a www.drusop.nature.cz)

Národní přírodní rezervace a národní přírodní památky zřizuje obecně závazným předpisem (vyhláškou) Ministerstvo životního prostředí, přírodní rezervace a přírodní památky (jež se nalézají mimo CHKO) vyhlašují krajské úřady. (Rubín, 2006) Všechna maloplošná zvláště chráněná území mají ochranné pásmo, které je má chránit před rušivými vlivy z okolí. Ochranné pásmo vyhlašuje orgán ochrany přírody, který vyhlásil zvláště chráněné území, pokud tak neučiní, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. (Zákon č. 114/1992 Sb.)

8.2 Evidence a označování zvláště chráněných území Zvláště chráněná území jsou evidována v Ústředním seznamu ochrany přírody České republiky. V seznamu se evidují též evropsky významné lokality a ptačí oblasti, které však na území České Kanady nenalezneme. Ústřední seznam ochrany přírody spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK). Seznam je k dispozici na webových stránkách http//:drusop.nature.cz. K označení maloplošných zvláště chráněných území v terénu se dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. užívá tabulí se státním znakem a pruhového značení hraničních stromů. U tabulí se státním znakem je uvedena kategorie zvláště chráněného území, pro národní přírodní rezervace a národní přírodní památky se užívá velkého státního znaku, pro přírodní rezervace a přírodní památky malého státního znaku. Pruhové označení 27

hranic se umisťuje na hraniční stromy popř. sloupky, jedná se o dva červené pruhy 5 cm široké, oddělené 5 cm širokou mezerou. Horní pruh probíhá po celém obvodu sloupku, dolní pouze po takové části obvodu, která odpovídá výseku území nechráněného.

8.3 Plán péče Plán péče o zvláště chráněné území a jeho ochranné pásmo je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území a na zabezpečení zvláště chráněného území před nepříznivými vlivy okolí v jeho ochranném pásmu. Plán péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný. (Zákon č. 114/1992 Sb.) Zpracování plánu péče zajišťuje příslušný orgán ochrany přírody. Osnova plánu péče je stanovena zvláštním právním předpisem. Plán péče se zpravidla zpracovává na období 10-15 let. Pokud jsou na území MZCHÚ lesní pozemky, přizpůsobuje se doba platnosti plánu péče době platnosti lesního hospodářského plánu (popř. lesní hospodářské osnově). (Řepka, 2007)

8.4 Maloplošná zvláště chráněná území České Kanady V České Kanadě se nachází osm maloplošných zvláště chráněných území. Jejich přehled je uveden v následující tabulce.

Tab. č. 7 – Maloplošná zvláště chráněná území České Kanady Kategorie a název maloplošného ZCHÚ

Rok vyhlášení

Rozloha (ha)

PP Jalovce u Valtínova

1987

0,4892

NPP Kaproun

1987

2,9177

PR Skalák u Senotína

2002

14,8136

PP Rašeliniště Klenová

2002

4,5246

PP Velký Troubný

1995

8,1632

PP Dědek u Slavonic

1995

2,7867

PP Gebhárecký rybník

2002

19,0291

PR Hadí vrch

1987

11,9672

28

Na území přírodního parku Česká Kanada byla vyhlášena první maloplošná zvláště chráněná území v roce 1987. Vznikla NPP Kaproun, PR Hadí vrch a PP Jalovce u Valtínova. V NPP Kaproun je chráněno luční rašeliniště s kriticky ohroženým prstnatcem Traunsteinerovým (Dactylorhiza trausteineri). PR Hadí vrch a PP Jalovce u Valtínova vznikly za účelem ochrany porostů jalovce obecného (Juniperus communis). O osm let později byly vyhlášeny dvě přírodní památky s názvy Velký Troubný a Dědek u Slavonic. U obou je předmětem ochrany mezotrofní rybník s vysokou druhovou diverzitou zooplanktonu a fytoplanktonu a dalších vodních organismů. V roce 2002 byla vyhlášena poslední tři z celkových osmi maloplošných chráněných území České Kanady, a to PR Skalák u Senotína, PP Rašeliniště Klenová a PP Gebhárecký rybník. Skalák u Senotína byl zřízen za účelem zachování vodního režimu, zachování půdních poměrů a udržení vysoké druhové diverzity především v lučních ekosystémech a ekosystému rybníka. Rašeliniště Klenová je lučním přechodovým až vrchovištním rašeliništěm s výskytem chráněných a ohrožených rostlinných druhů. PP Gebhárecký rybník chrání stejnojmenný lesní oligotrofní až oligomezotrofní rybník s charakteristickou oligotrofní vodní vegetací a dále luční rašelinná společenstva. Gebhárecký rybník je také často nazýván Skalský. V současné době nejsou v jednání žádné návrhy na zřízení dalšího maloplošného zvláště chráněného území.

NPP Kaproun má v péči Správa chráněné krajinné oblasti Třeboňsko se sídlem v Třeboni. O ostatní maloplošná zvláště chráněná území se stará Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích, resp. oddělení ochrany přírody a krajiny, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví. Bližší charakteristika maloplošných zvláště chráněných území se nachází ve stejnojmenné příloze.

29

9. Významné stromy 9.1 Význam a ochrana stromů Stromy měly a stále mají pro lidstvo velký význam. Stromy jsou továrnou na životodárný kyslík, odpradávna je lidé využívali ke svému prospěchu, stromy jim poskytovaly potravu, stavební materiál, dříví na topení, materiál na výrobu rozličných nástrojů. Stromy poskytovaly lidem také ochranu, úkryt před nepřáteli. Mnoho národů začalo mít některé, zejména letité, stromy v úctě. I dnes známe řadu pověstí a lidových vyprávění, které se vážou k těmto němým svědkům minulosti. O úctě ke stromům svědčí i skutečnost, že jedním z našich národních symbolů je právě lípa. V České republice, stejně jako v mnoha jiných státech, jsou mimořádně významné stromy zvláště chráněny. V období let 1956 až 1991 byla ochrana zvlášť významných stromů podle zákona č. 40/1956 Sb. zahrnována do kategorie „chráněný přírodní výtvor“ nebo „chráněná přírodní památka“. Dnes jsou mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny vyhlašovány za památné stromy. (Reš, 1998)

9.2 Památné stromy V terénu bývají památné stromy označeny tabulí s malým státním znakem České republiky. Památné stromy mohou být vyhlášeny z následujících důvodů (nebo jejich kombinací): ▪ stromy mimořádného vzrůstu ▪ stromy mimořádného stáří ▪ stromy, mající zvláštní habitus (celkový vzhled) ▪ stromy, které jsou krajinnými dominantami nebo jinak výrazně přispívají ke krajinnému rázu ▪ stromy, upomínající na určitou historickou událost nebo pověst ▪ stromy, doprovázející nějakou kulturní památku (kaple, kostel, boží muka, studánku) 30

Památné stromy vyhlašuje místně příslušný orgán ochrany přírody, což je většinou odbor životního prostředí pověřeného úřadu – nejčastěji pověřeného obecního úřadu nebo městského úřadu statutárních měst. Tento orgán zajišťuje vyhlášení ochranného pásma okolo památných stromů, dohlíží na jejich ošetřování a rozhoduje také o případném zrušení ochrany. Ochranným pásmem je desetinásobek poloměru kmene ve výšce 130 cm nad zemí, není-li stanoveno jinak. Pokud by mělo při výstavbě nebo při vybraných hospodářských zásazích (hnojení, postřiky, odvodňování, vyžínání klestu) dojít k zásahu do ochranného pásma památného stromu, musí mít investor či hospodář povolení k tomuto zásahu od orgánu ochrany přírody, který památný strom vyhlásil. (encyklopedie.seznam.cz) Vyhlášené památné stromy, jejich skupiny a stromořadí jsou evidovány v AOPK v Praze v tzv. Ústředním seznamu památných stromů, který obsahuje dokumenty o vyhlášených památných stromech, skupinách a stromořadích. (Rubín, 2006) Seznam je k dispozici také na webových stránkách http//:drusop.nature.cz. V ústředním seznamu památných stromů je v současné době (k 1.4. 2008) zapsáno 5110 položek jednotlivých stromů, skupin stromů a stromořadí, což v celku představuje více než 23 000 stromů. (www.drusop.nature.cz, encyklopedie.seznam.cz) Návrh na vyhlášení památných stromů může podat kterýkoliv občan nebo občanské sdružení. Součástí návrhu by mělo být přesné zakreslení stromů do podrobné mapy a důvod, proč mají být stromy vyhlášené za památné. Další náležitosti – majitele stromů, čísla parcel dotčených ochranným pásmem… zjistí orgán ochrany přírody v rámci správního řízení. Památné stromy jsou klasifikovány dle druhu, velikosti (obvod ve výšce 130 cm), odhadovaného stáří a stupně poškození. (encyklopedie.seznam.cz) Z hlediska zastoupení dřevin mezi památnými stromy je celkem v České republice zastoupeno přes 120 taxonů. Z našich domácích dřevin jsou to především lípy (Tilia) malolistá a velkolistá, kterých je zhruba polovina, dále následují duby (Quercus), zejména letní se čtvrtinovým zastoupením, dále následují buk lesní, javory klen, mléč a babyka, jasan ztepilý. (Kolařík, 2003) Památnými stromy jsou vyhlašovány i zvláště ceněné cizokrajné k nám dovezené dřeviny (jinan dvoulaločný, platany aj.) a staré odrůdy ovocných dřevin (hrušně jabloně, vlašské ořešáky). (Rubín, 2006) Za nejstarší památné stromy České republiky, i když věk lze u nich jen nepřesně odhadovat, jsou pokládány např. Karlova lípa v Klokočově na území Chráněné krajinné oblasti Železné hory, Svatováclavský dub ve Stochově u Kladna, Žižkův dub v Náměšti nad Oslavou, Bzenecká lípa, Pernštejnský tis, Vejvodova lípa u Pastvin a řada dalších, jejichž věk se pohybuje řádově 500-800 let. (Reš, 1998)

31

Z hlediska péče o památné stromy lze podle Kolaříka (2003) památné stromy pracovně rozdělit do tří kategorií. I. kategorie – památné stromy kmetského věku II. kategorie – památné stromy zralého věku 200 – 400 let III. kategorie – památné stromy – čekatelé, mladého věku O stromy I. kategorie je nutno pečovat, aby se co nejdéle zachovaly, o stromy II. kategorie je nutno intenzivně pečovat, aby byly co nejpůsobivější, a o III. kategorii je nutné pečovat, aby se tyto stromy dožily svého plného působení a posléze i kmetského věku. Povinnost pečovat o památné stromy mají majitelé pozemků, na kterých tyto stromy rostou. Zasahovat do památných stromů lze jen se souhlasem pověřených obecních úřadů. Finančně je možno dotovat péči o památné stromy z krajinotvorných programů ministerstva životního prostředí nebo Státního fondu životního prostředí. (Rubín, 2006)

K výběru památných stromů je třeba přistupovat uvážlivě jak z hlediska důvodu jejich ochrany, tak i zdravotního stavu a možností další ochrany. (Kolařík, 2003)

32

9.3 Památné stromy České Kanady

Na území přírodního parku Česká Kanada se nacházejí pouze čtyři památné stromy, jeden památný strom tedy připadá cca na 70 km2 plochy přírodního parku. Konkrétně se jedná o skupinu dvou smrků ztepilých (Picea abies) tzv. Smrky v lese u Heřmanče, buk lesní (Fagus sylvatica) tzv. Buk na Zvůli, a dvě lipová stromořadí v Českém Rudolci tzv. Lípy u kostela a Lípy na hrázi v Českém Rudolci. V případě lip na hrázi Mlýnského rybníka se jedná o sedm lip malolistých (Tilia cordata), u kostela je stromořadí složeno ze tří lip velkolistých (Tilia platyphyllos) a jedné lípy malolisté. Bližší charakteristiky těchto čtyř památných stromů jsou uvedeny v příslušné příloze pod pořadovými čísly 1-4.

Tab. č. 8 – Památné stromy České Kanady Název památného stromu

Typ objektu

Rok vyhlášení

Smrky v lese u Heřmanče

skupina stromů

2002

Buk na Zvůli

jednotlivý strom

2002

Lípy na hrázi v Českém Rudolci

stromořadí

1997

Lípy u kostela

skupina stromů

neuvedeno

(www.drusop.nature.cz)

V blízkosti hranice přírodního parku v Nové Bystřici se nachází vzácně se vyskytující cizokrajná dřevina kalonapax pestrý (Kalonapax pictus). Památné stromy České Kanady jsou v dobrém zdravotním stavu, péče o ně není příliš finančně náročná. Zejména stav stromořadí v Českém Rudolci je nutno pravidelně sledovat, protože zhoršení jejich zdravotního stavu by mohlo vést i k ohrožení obyvatel obce. U jedné lípy na hrázi je použito pružné vazby, která má takovémuto neštěstí předejít. Označení památných stromů tabulí s malým státním znakem zcela chybí u tzv. Smrků v lese u Heřmanče. Tato skupina dvou smrků byla za památnou vyhlášena v roce 2002 a zřejmě nikdy v terénu tabulí označena nebyla, o čemž svědčí, že ani místní starousedlíci nevěděli, že mají na území obce památné stromy.

33

9.4 Významné stromy České Kanady

Během terénního průzkumu v letních měsících roku 2007 bylo zaznamenáno na území přírodního parku 32 významných stromů, jejich skupin a stromořadí. Mezi významné stromy samozřejmě patří i památné stromy, o nichž pojednávala předchozí kapitola. Významné stromy byly vybírány z podobných důvodů, z jakých jsou vybírány památné stromy. Důvody výběru významných stromů spolu s konkrétními příklady nalezených jednotlivých stromů, jejich skupin a stromořadí: ▪ stromy mimořádného vzrůstu - 2 lípy velkolisté (Tilia platyphyllos) v osadě Klášter (v příloze pořadové číslo 23), mohutnější z lip má ve výšce 1,3 m nad zemí obvod kmene 725 cm, druhá lípa 555 cm, obě lípy dosahují výšky okolo 26 m.

▪ stromy mimořádného stáří - 2 lípy velkolisté (Tilia platyphyllos) v osadě Klášter (v příloze pořadové číslo 23), mohutnější lípa je zřejmě nejstarším stromem celého přírodního parku, její věk byl odhadnut na 230 let. - Dub letní (Quercus robur) v blízkosti osady Landštejn (v příloze pořadové číslo 24), stáří dubu bylo odhadnuto na 200 let.

▪ stromy, mající zvláštní habitus (celkový vzhled) - Javor klen (Acer pseudoplatanus) na okraji osady Horní Radíkov (v příloze pořadové číslo 10), strom má bizardní nesouměrný tvar dolní části kmene.

▪ stromy, které jsou krajinnými dominantami nebo jinak výrazně přispívají ke krajinnému rázu (na území České Kanady se často jedná o stromořadí na hrázích rybníků, u cest ale najdou se i osamoceně rostoucí jedinci) - Dvouřadé stromořadí dubu letního (Quercus robur) na hrázi Kačležského rybníka (v příloze pořadové číslo 6). - Javor klen (Acer pseudoplatanus) u komunikace vedoucí z Českého Rudolce do Peníkova (v příloze pořadové číslo 17), jedná se o osamoceně rostoucí strom, který je již z dálky viditelný.

▪ stromy, upomínající na určitou historickou událost nebo pověst - Skupina 2 javorů klenů (Acer pseudoplatanus) u tzv. Památníku svobody v obci Heřmaneč (v příloze pořadové číslo 5), v roce 1945 se v usedlosti č.p. 31 ukrývali českoslovenští parašutisté.

34

▪ stromy, doprovázející nějakou kulturní památku (kaple, kostel, boží muka, studánku) - Lípa malolistá (Tilia cordata) nedaleko Slavonic (v příloze pořadové číslo 28), lípa se nachází u kamenného křížku s letopočtem 1817 - Javor klen (Acer pseudoplatanus) na návsi v osadě Kaproun (v příloze pořadové číslo 7), javor se nachází u kamenného kříže.

▪ stromy v lesních porostech, které patří mezi dřeviny původní dřevinné skladby (a zároveň jsou významnějšího vzrůstu nebo zároveň doprovázejí nějakou kulturní památku). - Buk lesní (Fagus sylvatica) nedaleko PP Rašeliniště Klenová (v příloze pořadové číslo 16), jedná se o osamocený buk ve smrkovém lese, v blízkosti se nachází dřevěný křížek na kamenném podstavci.

Některé stromy vyhovují více kritériím (důvodům), díky nimž byly vybrány a v rámci této práce zařazeny mezi významné stromy České Kanady.

Na území přírodního parku bylo nalezeno 32 významných stromů, jejich skupin a stromořadí. V následujícím grafu je znázorněno procentuální zastoupení jednotlivých druhů stromů, přičemž strom, skupina stromů a stromořadí byly považovány za jednu jednotku, kdyby byly zahrnuty i počty stromů ve skupinách a stromořadích dopadlo by hodnocení zcela jinak.

Graf č. 1

35

Nejvýznamnějšími stromy, které by mohly být vyhlášeny za stromy památné, jsou: ▪ Javor klen (Acer pseudoplatanus) nedaleko Českého Rudolce pořadové číslo 17 -

obvod kmene v 1,3 m: 403 cm odhad věku: 120 let

▪ 2 lípy velkolisté (Tilia platyphyllos) v osadě Klášter pořadové číslo 23 -

obvod kmene v 1,3 m: 1. LP: 725 cm, 2. LP: 555 cm odhad věku: 1. LP: 230 let, 2. LP: 170 let

▪ Dub letní (Quercus robur) nedaleko osady Landštejn pořadové číslo 24 -

obvod kmene v 1,3 m: 520 cm odhad věku: 200 let

▪ Lípa malolistá (Tilia cordata) nedaleko Slavonic pořadové číslo 28 -

obvod kmene v 1,3 m: 432 cm odhad věku: 110 let

Jedná se o vzrostlé stromy, které by si zasloužily větší status ochrany. Kdyby se tyto stromy nacházely v jiné lokalitě, např. v některém z větších měst, jistě by již vyhlášeny za památné stromy byly. Javor klen nedaleko Českého Rudolce, lípa malolistá nedaleko Slavonic a mohutnější ze dvou lip velkolistých v osadě Klášter jsou ve výborném zdravotním stavu a v současné době nevyžadují žádnou speciální péči. Dub letní nedaleko osady Landštejn by potřeboval menší zásah, při kterém by byl zkrácen vyhnívající pahýl nevhodně seříznuté větve a následně zabezpečen proti dalšímu vniku vody. Druhá z lip v osadě klášter by potřebovala zakrýt komínovitou dutinu, tak aby do stromu nezatékalo a neurychlovala se tak jeho destrukce dalším rozšiřováním rozměrné dutiny. Tento strom zažil v létě 2007 těžkou zkoušku, když byla dutina vypálena (jedná se o tzv. požár dutého stromu). Známky nedávného požáru byly zjištěny při terénním průzkumu, byla cítit čerstvá spálenina a v koruně byly pozorovány větve sežehnuté žárem, povrch rozměrné dutiny sahající až do koruny stromu byl spálený. Je neuvěřitelné, jak dokážou být lidé krutí a bezohlední. Otázkou je jak se lípa s následky požáru vyrovná, každopádně má tato lípa již narušenou statiku kmene, neboť dutina je již tak rozměrná, že kmen tvoří pouze prstenec široký cca 30 cm. 36

10.

Hodnocení stavu a péče o ZCHÚ

Hodnocení současného stavu a péče jednotlivých maloplošných zvláště chráněných území České Kanady dle příslušné metodiky se nachází v příloze s názvem Maloplošná zvláště chráněná území České Kanady. V následujících podkapitolách je uvedeno souhrnné hodnocení nejprve dle jednotlivých kritérií a posléze celkové.

10.1 Hodnocení současného stavu území 10.1.1 Zachovalost Výsledné hodnocení kritéria je znázorněno v následujícím grafu. Graf č. 2

Dle metodiky (Svátek, 1995) je ukazatelem zachovalosti území podíl plochy území s vyhovujícími podmínkami pro trvalé zachování předmětu ochrany, tedy podmínkami, blížícími se optimálnímu stavu, při kterém jsou nejlépe naplněny cíle ochrany a chráněné území nejlépe plní svůj účel. U většiny území byla zachovalost zhodnocena jako dobrá, což znamená, že stav území je nevyhovující na méně než 30 % plochy. Trochu hůře dopadly PP Rašeliniště Klenová, NPP Kaproun a PP Jalovce u Valtínova, kde byla zachovalost posouzena jako snížená, což znamená, že stav území je nevyhovující na 31–50 % plochy.

37

10.1.2 Struktura Výsledné hodnocení kritéria je znázorněno v následujícím grafu. Graf č. 3

Při hodnocení struktury je posuzováno, jak současná struktura biocenóz chráněného území vyhovuje z hlediska předmětu ochrany. Ukazatelem hodnocení je podíl plochy území s vyhovující strukturou biocenóz v rámci chráněného území. V územích, kde jsou předmětem ochrany antropogenně podmíněné přirozené biocenózy (např. výmladkové lesy, travinná společenstva luk a pastvin, stepní lada, rybníky) a jejich komplexy, má pro hodnocení struktury území rozhodující význam zastoupení charakteristických typů biotopů s populacemi druhů přirozeného genofondu. V přírodním parku Česká Kanada se nacházejí právě tyto antropogenně podmíněné přirozené biocenózy. U většiny rezervací byla struktura zhodnocena jako dobrá (struktura je nevyhovující na méně než 30 % plochy) popřípadě uspokojivá (struktura je nevyhovující na 31–50 % plochy). V rezervacích České Kanady struktura do jisté míry koresponduje se zachovalostí.

10.1.3 Významné druhy Výsledné hodnocení kritéria je znázorněno v následujícím grafu. Graf č. 4

38

Polovina rezervací má příznivý stav populací všech významných druhů. Druhá polovina rezervací má stav uspokojivý, tedy setrvalý stav populací většiny významných druhů, avšak dochází k úbytku či snížení vitality některých druhů. U PP Dědek u Slavonic zanikl ohrožený rojovník bahenní, v PP Velký Troubný se snížily populace obojživelníků a došlo k výrazným změnám v zastoupení rostlin litorálního pásma. V NPP Kaproun se nachází populace kriticky ohroženého prstnatce Traunsteinerova, velikost populace je však poměrně malá (leknín bělostný, který se dřív vyskytoval na hladině rybníka v hojném množství, zcela vymizel). Populace jalovce obecného v PP Jalovce u Valtínova se postupně začíná snižovat, některé jalovce přesychají a odumírají.

10.1.4 Reprodukce Výsledné hodnocení kritéria je znázorněno v následujícím grafu. Graf č. 5

U většiny rezervací jsou podmínky reprodukce většiny klíčových druhů dobré. Nejhorší stav je u PR Hadí vrch, kde bohužel nedochází k obnově jalovce obecného, který je hlavním předmětem ochrany. U PP Jalovce u Valtínova, kde je hlavním předmětem ochrany také jalovec obecný, je reprodukce nedostatečná. V NPP Kaproun se reprodukce hlavního předmětu ochrany prstnatce Traunsteinerova v posledních letech zlepšila, přesto je však poměrně slabá a populace zdaleka nedosahuje stavu, jak tomu bylo při jejím objevení.

39

10.1.5 Narušení obnovy Výsledné hodnocení kritéria je znázorněno v následujícím grafu. Graf č. 6

U většiny rezervací k výraznému narušení obnovy nedochází. U PR Hadí vrch nebylo toto kritérium hodnoceno, jelikož obnova hlavního předmětu ochrany jalovce obecného zřejmě v současné době vůbec neprobíhá. Při absenci zásahů a nedodržování pravidel rybářského hospodaření by byla obnova výrazněji narušena v mnohých z hodnocených rezervací. U PP Jalovce u Valtínova je obnova narušována zastíněním světlomilného jalovce hustými porosty hasivky orličí a dřevinami.

10.1.6. Invazní a expanzivní druhy Výsledné hodnocení kritéria je znázorněno v následujícím grafu. Graf č. 7

V PP Velký Troubný se šíří invazní netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), kompaktní porosty této invazní byliny se nacházejí v ochranném pásmu při hranici rezervace.

40

Z expanzivních druhů rostlin se často vyskytuje třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), která se nachází na loukách a lesních světlinách. Třtina křovištní vytváří celé polykormony, do kterých nepustí již jiný druh. V PR Hadí vrch a PR Skalák u Senotína se nachází i vlčí bob (Lupinus polyphyllus). Část NPP Kaproun ohrožuje expanze rákosu obecného (Phragmites australis). V části PP Jalovce u Valtínova se rozmáhá a ztěžuje obnovu jalovce hasivka orličí (Pteridium aquilinum).

10.1.7 Skládky a odpad Výsledné hodnocení kritéria je znázorněno v následujícím grafu. Graf č. 8

Na žádném z chráněných území se nenalézá skládka odpadu. Jednotlivými odpadky jsou mírně znečištěny PP Dědek u Slavonic a PR Hadí vrch. Největší znečištění bylo zaznamenáno v PP Velký Troubný, kde je znečištění rezervace spjato zejména s provozem dětského letního tábořiště, nacházejícího se v těsné blízkosti.

41

10.1.8 Jiné negativní vlivy

Výsledné hodnocení kritéria je znázorněno v následujícím grafu. Graf č. 9

Na některých územích se projevují negativní vlivy po nevhodných zásazích v minulosti (v NPP Kaproun odvodnění) nebo naopak v se projevuje negací vliv v důsledku dlouhodobé absence původního druhu hospodaření (v PR Hadí vrch a PP Jalovce u Valtínova absence pastvy). Na PR Skalák u Senotína má negativní vliv železniční trať, která území rozděluje na dvě části, ovlivňuje vodní režim ve svém okolí, v důsledku průjezdu vlaků je zvýšená rovněž hlučnost. U PP Gebhárecký rybník zase fragmentuje území lesní cesta, v době terénního průzkumu hojněji využívaná z důvodu rekonstrukce lesní cesty nedaleko rezervace. Na žádné území se neprojevuje zásadní vliv návštěvnosti, mírný negativní vliv má návštěvnost na PP Velký Troubný.

42

10.2 Hodnocení péče o území 10.2.1 Dokumentace

Výsledné hodnocení kritéria je znázorněno v následujícím grafu. Graf č. 10

U všech chráněných území existuje platný právní předpis či rozhodnutí o jejich vyhlášení. Inventarizační průzkumy byly zpracovány pouze u několika rezervací. V době terénních průzkumů nebyly k dispozici platné plány péče pro PP Dědek u Slavonic, PP Velký Troubný a PR Skalák u Senotína. Podle informací pracovníků Krajského úřadu Jihočeského kraje se na nových plánech péče pracuje. Platné plány péče pro ostatní území mají zpravidla veškeré náležitosti, u některých chybí přesnější definice cílů ochrany. Plánu péče o PP Jalovce u Valtínova chybí detailnější mapa území. Nejlépe je zpracován nejnovější plán péče o PR Hadí vrch, který obsahuje rovněž množství příloh včetně ortofotomapy a fotodokumentace. V následující tabulce je uveden přehled rezervací a platností jejich plánů péče. Z tabulky je patrné, že plánu péče o NPP Kaproun skončila platnost koncem loňského roku a v letošním roce skončí platnost dalších třech plánů péče. Nový plán péče o NPP Kaproun je již rozpracován. Tab. č. 9 – Platnost plánů péče Kategorie a název maloplošného ZCHÚ

Platnost plánu péče

Poslední plán péče

PP Jalovce u Valtínova

1999 - 2008

NPP Kaproun

neplatný

1998 - 2007

PR Skalák u Senotína

neplatný

2002 - 2005

PP Rašeliniště Klenová

1999 - 2008

PP Velký Troubný

neplatný

1995 - 2004

PP Dědek u Slavonic

neplatný

1995 - 2004

PP Gebhárecký rybník

1998 - 2008

PR Hadí vrch

2007-2016

43

10.2.2 Značení hranic

Výsledné hodnocení kritéria je znázorněno v následujícím grafu. Graf č. 11

Většina rezervací dosáhla na stupeň hodnocení kritéria 5 (vynikající), hranice území jsou přehledně označeny pruhovým značením a tabulemi se státním znakem v souladu s vyhláškou č. 395/92 Sb. U PR Skalák u Senotína byla nalezena drobná nesrovnalost v pruhovém značení, u PP Dědek u Slavonic byla zcizena tabulka se státním znakem a poškozena informační cedule informující o planktonu žijícím v rybníce. Značení hranic PP Jalovce u Valtínova bylo neúplné, neboť chyběl kůl s pruhovým značením a stejně jako u PP Dědek u Slavonic byla zcizena jedna tabulka se státním znakem.

10.2.3 Cesty

Výsledné hodnocení kritéria je znázorněno v následujícím grafu. Graf č. 12

U většiny rezervací nemají cesty či turistické pěšiny na území negativní vliv, návštěvnost ani dopravu zde není nutné omezovat. U PP Gebhárecký rybník rozděluje 44

lesní cesta území rezervace na dvě části, v době terénního průzkumu byla navíc tato cesta stejně jako cesta na hrázi rybníka využívány pro dopravu materiálu na rekonstrukci nedaleké lesní cesty. V PR Skalák u Senotína má výraznější vliv než cesty trať úzkorozchodné železnice. Trať je však technickým unikátem a odstranění železničního násypu či omezení provozu nepřipadá v úvahu. U PP Velký Troubný mají mírný vliv na území cesty nacházející se v ochranném pásmu. Na lesní cestě při severozápadní hranici není mnoha motoristy respektován zákaz vjezdu.

10.2.4 Ochranné pásmo Výsledné hodnocení kritéria je znázorněno v následujícím grafu. Graf č. 13

U většiny rezervací se v ochranném pásmu vyskytuje nějaký rušivý prvek, pouze u dvou chráněných území nebyly v ochranném pásmu zjištěny žádné negativní činnosti či jevy. Na hydrický režim NPP Kaproun působí negativně odvodňovací příkop, i když po vybudování přehrážek se stav znatelně zlepšil. U PP Velký Troubný hrozí intenzivní šíření invazní netýkavky žláznaté do nitra rezervace. V PR Hadí vrch a PR Skalák u Senotína se v ochranném pásmu vyskytují zase expanzivní druhy, zejména třtina křovištní, ale i jiné. U PR Skalák u Senotína má negativní vliv na chráněné území i násyp železniční trati a odvodňovací příkop.

45

10.2.5 Omezování vnějších negativních vlivů Výsledné hodnocení kritéria je znázorněno v následujícím grafu. Graf č. 14

U rezervací jejichž součástí jsou rybníky, jsou stanoveny podmínky pro rybářské obhospodařování (extenzivní chov ryb, zákaz či omezení hnojení, atd.). Omezeno je rovněž používání pesticidů a hnojení pozemků v ochranných pásmech rezervací. Vyloučeno je také odvodňování okolních pozemků. U PP Velký Troubný není prováděna likvidace invazní netýkavky žláznaté, také není podmíněn provoz letního tábořiště úklidem vyprodukovaného odpadu z území rezervace. V NPP Kaproun byl omezen negativní vliv odvodňovacího příkopu vybudováním několika přehrážek, avšak u přehrážek byl nahromaděn organický materiál, který se postupně rozkládá a zvyšuje eutrofizaci území. U PR Hadí vrch by bylo potřeba častější sečení či pastva expanzivních druhů při hranici rezervace u Rajchéřovské cesty. U PR Skalák u Senotína nelze omezit negativní vliv železničního náspu a provoz vlaku.

10.2.6 Péče o obnovu Výsledné hodnocení kritéria je znázorněno v následujícím grafu. Graf č. 15

46

Péče o obnovu vodních společenstev rybníků je zajišťována především jejich vhodným využíváním (zamezení eutrofizace, zákaz úplného vypouštění, stanovení maximální počtu býložravých ryb, celkové omezení rybí obsádky atd.). Louky jsou zpravidla pravidelně sečeny, redukován je nechtěný nálet dřevin. V PP Jalovce u Valtínova nejsou uvolněny jalovce živořící v náletovém lese a v části rezervace by se také dalo uvažovat o redukci hasivky orličí, která rovněž znemožňuje obnovu. V NPP Kaproun je nevhodné ponechání tlejícího materiálu u přehrážek v odvodňovacím příkopu, čímž se zvyšuje eutrofizace území, která není zejména pro rostlinná společenstva chráněného území žádoucí. V PR Hadí vrch je dle nového plánu péče prováděna řada opatření, která mají vést k úspěšnému nastartování obnovy jalovce obecného. Plochy s třtinou křovištní by však měly být sečeny častěji, tak aby nebylo třetině umožněno fruktifikovat a rovněž pastva by mohla probíhat po delší časové období.

10.2.7 Zásahy Výsledné hodnocení kritéria je znázorněno v následujícím grafu. Graf č. 16

Na většině chráněných území jsou realizovány potřebné zásahy. Vyskytují se pouze drobné nedostatky, zejména plochy s expanzivní třtinou křovištní by mohly být sečeny častěji. V PP Velký Troubný chybí zásah, který by omezil nebo zcela zamezil šíření invazní byliny netýkavky žláznaté. Z této rezervace by měl být rovněž vynesen odpad nacházející se na březích rybníka.

47

10.2.8 Dosahování cílů ochrany

Výsledné hodnocení kritéria je znázorněno v následujícím grafu. Graf č. 17

U většiny rezervací péče směřuje k dosahování cílů ochrany, někde sice existují drobné nedostatky v dosahování cílů ochrany, ale celkově je dosahování cílu ochrany na vynikající nebo dobré úrovni. Pouze u PP Velký Troubný byly zaznamenány významnější nedostatky.

48

10.3 Celkové hodnocení 10.3.1 Hodnocení současného stavu

Výsledné hodnocení současného stavu jednotlivých maloplošných zvláště chráněných území přírodního parku Česká Kanada je znázorněno v následujícím grafu. Pro větší přehlednost jsou území seřazena od toho s nejlepším současným stavem po to se současným stavem nejhorším.

výsledné hodnocení

Graf č. 18

Pět maloplošných zvláště chráněných území má dle výsledného hodnocení současný stav dobrý a tři území mají současný stav průměrný. Procentuální vyjádření je znázorněno v následujícím výsečovém grafu. Graf č. 19

Nejhůře dopadla PP Jalovce u Valtínova, nejlépe PP Dědek u Slavonic a PP Gebhárecký rybník. Obecně lze říci, že hodnocení současného stavu o maloplošná zvláště chráněná území České Kanady dopadlo dobře, ale mohlo by dopadnout ještě lépe. Žádné území nedosáhlo na stav vynikající, ale ani se nedostalo do kategorie se stavem nedostatečným či velmi špatným.

49

10.3.1 Hodnocení péče

Výsledné hodnocení péče o jednotlivá maloplošná zvláště chráněná území přírodního parku Česká Kanada je znázorněno v následujícím grafu. Pro větší přehlednost jsou území seřazena od toho s nejlepší péčí po to s péčí nejhorší. Graf č. 20

Tři maloplošná zvláště chráněná území mají dle výsledného hodnocení péči vynikající, čtyři území mají péči dobrou a jedno území má péči průměrnou. Procentuální vyjádření je znázorněno v následujícím výsečovém grafu. Graf č. 21

Nejhůře dopadla PP Velký Troubný, zejména kvůli kritériím dokumentace, omezování vnějších negativních vlivů, zásahy a ochranné pásmo. Obecně se však dá říci, že hodnocení péče o maloplošná zvláště chráněná území České Kanady dopadlo velice dobře, žádné území nemá péči hodnocenu jako nedostatečnou či velmi špatnou.

50

11.

Zásady péče o chráněná území a významné stromy

11.1 Péče o maloplošných zvláště chráněná území

Povinnost pečovat o NPP Kaproun má Správa chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, ostatní maloplošná zvláště chráněná jsou pod správou Krajského úřadu Jihočeského kraje. Tyto orgány zajišťují zpracování plánů péče pro jednotlivá ZCHÚ. Ve zvláště chráněných územích musí být dodržovány základní ochranné podmínky a bližší ochranné podmínky. Základní ochranné podmínky jsou definovány v zákoně č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny pro jednotlivé kategorie zvláště chráněných území. Bližší ochranné podmínky stanovují právní předpisy, kterými se příslušná chráněná území vyhlašují. V plánech péče jsou popsány opatření a zásahy, které mají směřovat k dosahování cílů ochrany. Naplnění zásad péče zajišťují vlastníci či uživatelé pozemků. Pokud realizace těchto zásad překračuje běžný rámec hospodaření, zajišťuje jejich naplnění příslušný orgán ochrany přírody. Takové zásahy realizují pověřené právnické nebo fyzické osoby na základě uzavřených smluv o dílo. Na Krajském úřadě Jihočeského kraje každoročně připravuje oddělení ochrany přírody a krajiny, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví, plán zásahů ve vybraných ZCHÚ Jihočeského kraje. Na webových stránkách je zveřejněna přehledná tabulka a přiložené mapové podklady popisující předmět a rozsah plánovaných zásahů, tyto materiály zároveň slouží jako podklad pro vypracování nabídek v rámci poptávkového řízení na dodávku služeb pro daný rok. (www.krajjihocesky.cz) Zásahy tedy nejsou prováděny vždy stejnou osobou či organizací.

Kontrolu realizace plánů péče o zvláště chráněná území provádějí na území přírodního parku Česká Kanada: ▪ Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor živitního prostředí, zemědělství a lesnictví, České Budějovice (u NPP Kaproun Správa chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, Třeboň) ▪ AOPK ČR, středisko České Budějovice ▪ ČIŽP, oblastní inspektorát, oddělení ochrany přírody, Havlíčkův Brod

Péči o zvláště chráněná území lze financovat také z krajinotvorných programů Ministerstva životního prostředí nebo Státního fondu životního prostředí.

51

Z Programu péče o krajinu lze například žádat o dotaci na: - vyhotovení plánu péče nebo jeho dodatku - geodetické vytyčení hranic, vyhotovení geometrického plánu území - výrobu, instalaci nebo údržbu informačních tabulí Výše podpory může činit až 100 % uznatelných nákladů, příjemcem jsou správy CHKO nebo správy NP, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (další subjekty jejím prostřednictvím) - opatření zajišťující existenci částí přírody, pro jejichž ochranu byla předmětná území zřízena nebo existenci zvláště chráněného druhu (kosení travní hmoty s odklizením hmoty, likvidace nežádoucího náletu s odklizením hmoty, extenzivní pastva ovcí a koz, atd.) Výše podpory se řídí paušální sazbou dle ceníků, příjemcem jsou správy CHKO nebo správy NP, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (další subjekty jejím prostřednictvím) (Bajer, 2007, Severa, 2008)

Výši finančních nákladů na péči o ZCHÚ nelze jednoznačně určit. Bohužel neexistuje žádný ceník, který by ceny za provedené práce určoval. V plánech péče jsou náklady na realizaci plánovaných zásahů pouze orientační. Vzhledem k tomu, že polovina maloplošných zvláště chráněných území České Kanady nemá v současné době platný plán péče, nebylo možno se rámcově orientovat ani podle nich. Z těchto důvodů nejsou v následující podkapitole u navržených zásad péče (zásahů, přesahující běžný rámec hospodaření vlastníků či nájemců pozemků) uvedeny jejich finanční náklady.

V následující podkapitole jsou uvedeny zásady péče pro jednotlivá maloplošná zvláště chráněná území České Kanady. Při zpracování zásad péče bylo využito poznatků z terénního průzkumu, dostupných plánů péče a další literatury. V následující podkapitole jsou tedy popsána opatření zajišťující existenci zvláště chráněného druhu nebo existenci částí přírody, pro jejichž ochranu byla předmětná území zřízena. V rámci zásad péče musí být samozřejmě udržováno i označení hranic chráněných území, tato zásada není v rámci následující podkapitoly rozepisována. Podle nejaktuálnějších informací (plánu péče pro PR Hadí vrch) jsou finanční náklady na označení ZCHÚ následující: - pásové značení 400 Kč/100 m - tabule se státním znakem 3000 Kč/ ks

52

11.2 Zásady péče o jednotlivá ZCHÚ přírodního parku Česká Kanada

PP Jalovce u Valtínova Na území PP Jalovce u Valtínova musí být pravidelně prováděno odstraňování náletu dřevin v nejcennější části rezervace s kompaktními porosty jalovce obecného. Cílem zásahu je omezit zastínění keřů světlomilného jalovce obecného, které má negativní vliv na jeho porosty. Odstraňování náletových dřevin (konkrétně zejména krušiny olšové a bezů rodu Sambucus sp.) je vhodné provádět na konci léta či na podzim, pařízky je možno bodově natřít herbicidním přípravkem Roundap. Vyřezaný materiál by měl být vynošen mimo ZCHÚ. Tento zásah by měl být prováděn 1x za 3-5 let. Dále by měly být rozvolněn porost náletového lesa v severozápadní části rezervace, tak aby byly uvolněny jednotlivé jalovce nacházející se v tomto porostu. Louka nacházející se v jihovýchodní části rezervace by měla být i nadále pravidelně kosena popř. pasena. V jádrové části rezervace s kompaktními porosty jalovce obecného, kde v podrostu dominuje kapradina hasivka orličí, by se dalo uvažovat o její redukci, aby byla usnadněna obnova světlomilného jalovce. Protože se jedná o porosty vzniklé v důsledku pastvy, bylo by vhodné vliv pastvy na toto území obnovit. Pasena by měla být celá plocha rezervace, kromě vzrostlého náletového lesa, v samotné jádrové části rezervace je velmi malá úživnost. Dalo by se uvažovat o oplocení této plochy při pastvě, jelikož plocha není příliš velká. Z pastevních zvířat by v úvahu připadala nejlépe ovce, popř. koza. Pastvou by se redukoval dřevinný nálet a zároveň by byla kopyty dobytka narušována půda, což by bylo pro obnovu jalovce přínosné. Pastva by měla probíhat každoročně.

NPP Kaproun V NPP Kaproun je nejcennější plochou vlhká rašelinná louka s výskytem prstnatce Traunsteinerova, ceněné jsou i ostřicové porosty u rybníka. Z hlediska ochrany přírody klesla významnost rybníka po jeho významné eutrofizaci (v osmdesátých letech minulého století), která vedla mimo jiné k vymizení silně ohroženého leknínu bělostného. Vlivem vybudování odvodňovacího příkopu byla odvodněna část rašelinných luk, což vedlo k jejich degradaci. V NPP Kaproun jsou soustavné zásahy prováděny již od počátku 90. let minulého století. V NPP musí být v první řadě koseny terestrických rákosiny. Nejúčinnější je kosení rákosu koncem června, kdy má nejvíce biomasy, pozdější kosení rákos spíše posiluje. Rákosiny by tedy měly být koseny minimálně 1x ročně, přičemž 1.seč musí být provedena koncem června. 53

Dále musí být cyklicky odstraňován nežádoucí nálet dřevin na celé ploše ZCHÚ. Tento zásah by měl být prováděn 1x za 5 let, v případě výskytu náletu v blízkosti plochy s kriticky ohroženým prstnatcem Traunsteinerovým častěji. K vysekání by měl postačit křovinořez, pařízky výmladkových dřevin by mohly být natřeny herbicidním přípravkem Roundap Rapid. Posekaná hmota musí být vynesena mimo ZCHÚ. Degradované části (sušší) rašelinné louky by měly být sečeny 1x ročně, vlhké zachované části by mělo postačit kosit mozaikovitě, tak aby byly kompletně posekány každé 3 roky. Ve vlhčích částech louky a v širším okolí výskytu prstnatců by mělo být upřednostněno ruční kosení bez použití mechanizace. Pokosená hmota by měla být vynošena mimo chráněné území. Nevhodné je ukládání pokoseného materiálu v ochranném pásmu při těsném okraji rezervace, odkud pak hrozí rozvoj a šíření ruderálních druhů. Koncem minulého století byl na základě hydrogeologického průzkumu území proveden asanační zásah, jehož účelem bylo zvednutí hladiny spodní vody. V odvodňovacím příkopu byly zbudovány čtyři přehrážky (hrázky). V doplňku plánu péče, který řeší zbudování hrázek, je uvedeno, že hrázky mají být zbudovány z nepropustné jílovité zeminy popřípadě kulatiny a již zmíněné zeminy. Skutečnost je však taková, že u hrázek se nachází i množství organické hmoty (trávy či sena), jež se rozkládá a napomáhá další eutrofizaci vody. Další hromadění organické hmoty v příkopu je nežádoucí. Pro hospodaření na rybníku by měla platit pravidla obdobná jako u ostatních rybníků v maloplošných zvláště chráněných územích České Kanady. Povoleno je pouze extenzivní rybářské hospodaření, hnojení nebo přikrmování ryb se smí provádět pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody. Protože je nežádoucí další eutrofizace území mělo by být v ochranném pásmu vyloučeno jakékoliv hnojení. Pozemky by měly zůstat i nadále zatravněny, opětovný převod na ornou půdu je nepřípustný. V ochranném pásmu by neměly být používány pesticidy.

PR Skalák u Senotína Pro PR Skalák u Senotína je typická rozmanitost biotopů, z hlediska ochrany přírody jsou nejvýznamnějšími rybník, luční společenstva a vřesoviště. Jádrem chráněného území je rybník Skalák. Při hospodaření na rybníku musí být dodržována opatření, jejichž účelem je zajistit co největší druhovou diverzitu jak rostlin, tak živočichů. Přípustný je pouze extenzivní chov ryb. Letnění a zimování rybníka není vhodné, mohlo by totiž ohrozit populace makrofyt na hladině, ve vegetačním období navíc hrozí nežádoucí rozrůstání přesličky. Nežádoucí je rovněž hnojení a přikrmování ryb. Na loukách i vřesovišti musí být pravidelně redukován nálet dřevin, tento zásah by měl být prováděn pravidelně cca každých pět let. Vyřezaný materiál by měl být 54

vynosen mimo ZCHÚ. V přiměřené míře by měly být redukovány také porostní okraje, aby nedocházelo k zmenšování lučních ploch. Na loukách se vyskytuje expanzivní třtina křovištní. Plochy s třtinou by měly být pravidelně sečeny, a to co nejčastěji. První seč by měla probíhat již na přelomu května a června, tedy v době před metáním třtiny. Aby byl zásah účinný, měly by být provedeny minimálně dvě seče. Sečeny by měly být i porosty s třtinou křovištní nacházející se v ochranném pásmu při hranici rezervace. V přístupnějším terénu může být použito strojního sečení s použitím lehčí mechanizace, jedná se zejména o plochu bývalého pole. V terénu zamokřeném či hůře přístupném ručního sečení. Části lučních porostů, do kterých ještě nepronikla expanzivní třtina křovištní, by měly být sečeny cca 1x za 3 roky. Posekaná hmota by měla být vynošena mimo ZCHÚ, popř. spálena na vhodných místech, ale popel je vhodné odnést mimo chráněné území. V lučních porostech na bývalé orné půdě by mohla sečení nahradit pastva dobytka. Lesní porosty by měly být ponechány přirozenému vývoji, v případě potřeby je vhodné provést zdravotní probírku. Nepřípustné je používání biocidů a hnojení. Vcelé rezervaci a ochranném pásmu by nemělo dojít k nežádoucí změné vodního režimu, nepřípustné je tedy odvodnění pozemků.

PP Rašeliniště Klenová V PP Rašeliniště Klenová je nejdůležitější zachování lučního rašeliniště, pro udržení dobrého stavu rašeniniště jsou v posledních letech pravidelně prováděny potřebné zásahy. Z rašelinných luk je nutné odstraňovat nežádoucí nálet dřevin a pravidelně je séct. Razantnější odstranění nežádoucího dřevinného náletu (zejména borovice, v menší míře též smrky, krušina a vrby) bylo provedeno v roce 2006. Odstraněny byly i zlomy a uschlé dřeviny. Dále bylo provedeno vyvětvení některých dřevin, aby méně zastiňovaly ceněnou plochu. Tento zásah - redukce a likvidace nežádoucích dřevin, nadměrně zastiňujících luční plochy, by měl být prováděn pravidelně každých 5 let. Pořezaná hmota by měla být odvezena mimo ZCHÚ. Sušší část rašelinné louky, která je degradována třtinou křovištní, by měla být sečena nejméně 2x, lépe však 3x ročně, tak aby nebylo třtině umožněno fruktifikovat. Zbylou část rašeninné louky je vhodné séct mozaikovitě (střídavě po částech), tak aby celá plocha byla pokosena cca 1x za 3 roky. S ohledem na celkové prostředí, ve kterém se lokality nacházejí, by veškeré sekací práce (mimo plochu s třtinou) měly být prováděny ručním způsobem, tedy bez použití motorových mechanismů. V nejmokřejších místech s výskytem rosnatky okrouhlolisté se musí postupovat zvlášť opatrně. Pokosená hmota by měla být vynessena mimo ZCHÚ. Na ploše i v jejím okolí nesmí dojít k jakémukoliv odvodňování území. V lesních porostech by měla být dodržována opatření definovaná v plánu péče pro jednotlivé porostní skupiny. Lesní porosty by měly mít spíše slabší zakmenění. Nesmí 55

dojít k tomu, aby se les šířil na úkor lučních ploch. V lesních porostech ZCHÚ i v ochranném pásmu by se měla cílová druhová skladba přiblížit skladbě přirozené, vhodné by bylo zvýšit podíl jedle a buku. V ochranném pásmu je nepřípustné používání pesticidů. Rovněž je nežádoucí hnojení pozemků.

PP Velký Troubný Je třeba respektovat pravidla hospodaření na rybníku (množství a druhové složení rybí obsádky, neprovádět letnění a zimování rybníka, hnojení nebo přikrmování ryb provádět pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody, atd.) Nežádoucí je výrazná změna pH vody v rybníce, proto by měla být zajištěna jeho kontrola. V lesních porostech, které se rozkládají na zhruba polovině chráněného území, by měla být dodržována opatření definovaná v dílčím plánu péče (pozemky určené k plnění funkce lesa) pro jednotlivé porostní skupiny. Dále by měly být při hospodaření dodržovány v lesích ZCHÚ i v jeho ochranném pásmu obecné zásady (maximální využívání přirozené obnovy, uplatnění podrostní maloplošné formy obnovy lesa, vyloučení použití biocidů, repelentů a hnojiv, redukce dřevin v břehové linii, které by výraznějším způsobem zastiňovaly vodní hladinu, v cílové skladbě zvýšit podíl jedle bělokoré, ochranu kultur proti buřeni provádět pouze mechanicky, zajistit aby se odumřelá fytomasa nedostala do rybníka, nedopustit aby při přibližování dřeva docházelo k vytváření zbytečně hlubokých erozních rýh, zabezpečení lesních cest a odvozních linek proti případné erozi a povrchovému odtoku do rybníka, atd.) V posledních letech nebyly v PP Velký Troubný, kromě údržby označení hranic ZCHÚ, prováděny žádné zásahy, které by přesahovaly běžný rámec hospodaření vlastníků a nájemců pozemků. Při terénním průzkumu však bylo zjištěno, že takový zásah by byl potřeba, jihozápadní část území (pravý břeh rybníka) totiž ohrožuje invazní netýkavka žláznatá, která se do nitra rezervace šíří z ochranného pásma. Této invazní bylině vlhká stanoviště na pravém břehu rybníka vyhovují, netýkavka konkuruje a vytlačuje původní vegetaci. Několik rostlin netýkavky bylo nalezeno v blízkosti litorálního pásma, kde by při svém masivnějším rozšíření mohly ohrozit i kriticky ohrožený bazanovec kytkokvětý. Likvidace netýkavky žláznaté je tedy nutná. Zlikvidovat je třeba nejen samotné jedince nacházející se v ZCHÚ, ale také velké ohnisko šíření nacházející se u lesní cesty v ochranném pásmu při hranici rezervace. Netýkavka žláznatá je jednoletka, která však bohatě plodí a její semena klíčí během celé vegetační sezóny. Netýkavku je možno likvidovat vytrháváním, použitím herbicidu (v ZCHÚ připadá v úvahu pouze šetrný Roundap) nebo jejich kombinací. Zásah musí být během roku opakován, aby nedošlo k dozrání semen a jejich rozšíření do okolí. Klíčivost semen je údajně až šest let, zásah je tedy nutno v následujících letech pravidelně opakovat a území i jeho ochranné pásmo nadále monitorovat. Dalším potřebným zásahem je vynesení odpadu z území rezervace. Tento zásah by měli z velké části provést provozovatelé letního dětského tábořiště, protože většina 56

odpadu pochází z provozu tábořiště (konkrétně se jedná o rozpadlé chatrné vory ze dřeva, pet-lahví a polystyrénu). Posbírány by rovněž měly být odpadky u ohniště na levém břehu rybníka a u stezky kolem rybníka. Potřeba by bylo rovněž vyměnit tabuli informující o planktonu žijícím v rybníce, která je zlomena a opřena o nedaleký strom.

PP Dědek u Slavonic Obdobně jako u rybníka Velký Troubný je třeba respektovat pravidla pro rybářské obhospodařování i u rybníka Dědek (množství a druhové složení rybí obsádky, neprovádět letnění a zimování rybníka, hnojení nebo přikrmování ryb provádět pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody, atd.). Cílem je zejména zabránit eutrofizaci rybníka. Také u lesních porostů nacházejících se na březích rybníka a zejména v ochranném pásmu kolem rybníka by měly být dodržovaný obecné zásady hospodaření v lesních porostech, které byly vyjmenovány u PP Velký Troubný. U PP Dědek u Slavonic v současné době nejsou potřeba soustavné zásahy, které by překračovaly rámec běžného hospodaření vlastníků či nájemců pozemků. V roce 2006 nebo 2007 byl proveden asanační zásah - oprava hráze a výpustného zařízení rybníka, částečně bylo odbahněno i loviště, zásah realizoval uživatel (nájemce) Rybářství J.Hradec s.r.o. Ochranné pásmo ZCHÚ tvoří podle plánů péče i tři menší rybníčky výše na Slavonickém potoce (rybníky Spálený, Starý farský a Pstruží), při terénním průzkumu však bylo zjištěno, že všechny rybníky mají protrženy hráze a svému účelu již několik let neslouží. Podle pracovníků Obecního úřadu v Dačicích se uvažuje o tom, že rybníčky budou obnoveny.

PP Gebhárecký rybník PP Gebhárecký rybník je největším z maloplošných zvláště chráněných území České Kanady. Součástí rezervace je Gebhárecký (Skalský) rybník, neméně významná jsou však i luční rašelinná společenstva. Gebhárecký rybník je třeba chránit před nežádoucí eutrofizací a přílišným zasíněním hladiny. Společenstva litorálu nesmí být ohrožena chovem býložravých ryb v rybníce. Rybí obsádka také nesmí svým predačním tlakem výrazně ohrožovat larvy (pulce) obojživelníků i větší bezobratlé vodní živočichy. Rašelinná společenstva výtopy rybníka a rašelinných luk by neměla být ohrožována náletovými dřevinami, které zabírají rašelinným druhům životní prostor a vytvářejí nežádoucí zastínění. Sušší části rašelinných luk, kde proniká třtina křovištní, by měly být pravidelně koseny. Nesmí být provedeny jakékoliv odvodňovací zásahy, naopak je vítána snaha o zvýšení retenční schopnosti krajiny. Rybářské obhospodařování rybníka musí být v souladu s požadavky ochrany přírody, dodřžováno musí být množství a druhové složení rybí obsádky, nesmí být 57

prováděno nežádoucí letnění a zimování rybníka, hnojení nebo přikrmování ryb smí být provedeno pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody. Při terénním průzkumu byl zjištěn špatný stav výpustného zařízení rybníka, při jeho větším poškození by mohlo dojít k neplánovanému a nežádoucímu upuštění či úplnému vypuštění rybníka. Vlastník nebo uživatel rybníka by měl co nejdříve provést opravu tohoto zařízení. Likvidace a redukce dřevinných náletů v rašelinné výtopě a na rašelinných loukách by měla být prováděna jednorázově 1x za 5 let, pořezaný materiál by měl být vynosen mimo ZCHÚ. Jadná se zejména o nátet borovice lesní a smrku ztepilého. V lesních porostech na březích rybníka by měla být dodržována opatření definovaná v plánu péče pro jednotlivé porostní skupiny. Porosty břehové linie by měly být udržovány ve stavu, kdy nedojde k zásadnějšímu zastínění vodní hladiny. Kůrovcové smrky na levém břehu rybníka by bylo vhodné odstranit. V lesních porostech ZCHÚ a jeho ochranného pásma by měly být dále dodržovány tyto zásady: 1. Vyloučit systematické odvodnění (pouze údržba případných stávajících povrchových příkopů). 2. Vyloučit aplikaci biocidů, vápnění i hnojení. 3. Jako hospodášský způsob uplatňovat na celé ploše podrostní maloplošnou formu. 4. Využít maximálně přirozené obnovy. 5. Ochranu kultur proti buřeni provádět pouze mechanicky. 6. Při výchovných a těžebních zásazích odklízet těžební zbytky z porostů. 7. Při přibližování dbát na to, aby nedocházelo k vytváření zbytečně velkých erozních rýh. 8. Lesní cesty a odvozní linky zabezpečovat proti případné erozi a povrchovému odtoku do rybníka.

Sušší části rašelinných luk, nacházejících se v jihozápadní části rezervace je vhodné pravidelně kosit, eliminuje se tím zejména nežádoucí šíření třtiny křovištní. Kosení by mělo probíhat alespoň 2x ročně. Celá plocha rašeniniště by mohla být mozaikovitě sečena, tak aby k jejímu celkovému posekání pošlo cca 1x za 3-5 let. Při kosení, které by mělo být prováděno nejlépe ručně, v sušších místech popř. i s použitím křovinořezu, by měl být brán ohled na bulty rašeliníku, tak aby nedošlo k jejich zbytečnému poškození. Pokosená hmota by měla být vynosena mimo ZCHÚ. Rašelinné louky jsou protkány sítí příkopů, které z lokality odvádějí vodu. V roce 2006 bylo na těchto strouhách vybudováno několik přehrážek, za účelem zvednutí hladiny podzemní vody. Tento zásah se osvědčil a přehrážky by mohly být zbudovány ještě na několika dalších místech.

58

PR Hadí vrch V PR Hadí vrch je nejcennější jádrová část rezervace s kompaktními porosty jalovce obecného. Vlivem dlouhé absence hospodaření (pastvy) je lokalita ohrožována náletem dřevin z okolí (smrk ztepilý, bříza bělokorá, krušina olšová a další), které musí být v rámci managementu o ZCHÚ odstraňovány (prořezávkou nebo obnovenou pastvou dobytka). Do ceněné plochy také proniká expanzivní třtina křovištní, která musí být redukována. Rozsáhlejší plocha s třtinou a dalšími invazními druhy (vlčí bob, kopřiva dvoudomá..) se nachází jižně od této plochy (u Rajchéřovské cesty), kde bylo v minulosti pokáceno několik vzrostlých smrků. Odstraňování nežádoucích náletových dřevin by mělo být prováděno nejlépe na podzim. Na pařízky keřů doporučuji použít bezprostředně po zásahu herbicidní přípravek Roundap Rapid. Pořezaná hmota by měla být odvezena mimo lokalitu a po proschnutí spálena. Tento zásah by měl být prováděn pravidelně každých 5 let. Na lokalitě byly ponechány některé již vzrostlejší smrky, pár z nich by mohlo být při opětovném provádění tohoto zásahu odstraněno. V minulosti byla plocha s jalovcovými porosty větší, část však ustoupila současnému lesu. V tomto náletovém lese by měly být místa, kde se ještě nachází jalovec, prosvětleny. V okolí jalovců by tedy měly být vyřezány jiné dřeviny, které světlomilný jalovec zastiňují. Uvolňování jalovců v náletovém lese by mělo být provedeno razantnějším zásahem, tento zásah by měl být opakován také jednou za 5 let. Ostatní zásahy v lesních porostech by měly být prováděny dle rámcových směrnic uvedených v plánu péče v rámci běžného hospodaření v lesích. Plocha s třtinou křovištní a jinými expanzivními druhy by měla být pravidelně sečena, minimálně 2x ročně, přičemž by třtina měla být pokosena v době před vymetáním. Sečení by mělo být provedeno strunovou sekačkou, posečená hmota by měla být bezprostředně po posečení (nejpozději do 2 dnů) odvezena mimo chráněné území. Z hlediska redukce expanzivní třtiny by byly ideální tři seče, 1.seč (jarní) na přelomu května a června, 2.seč (otava) okolo 20. července, 3.seč (pozdně letní) na přelomu srpna a září. Součástí tohoto zásahu by mělo být i posekání ploch s třtinou nacházejících se východně od jádrové části rezervace při hranici chráněného území. Nepříjemným zjištěním bylo, že v území nedochází k přirozené reprodukci jalovcových porostů. Přestože mnohé jalovce bohatě plodí, nejsou viditelné semenáčky nebo mladí jedinci. Pro nastartování obnovy jalovce je třeba mimo již popsaných zásahů ještě další, které by obnovu jalovce usnadnily. Důležité je narušení půdy, ať již kopyty dobytka či ručně motykou. Jelikož se nejedná o pastvinu v pravém slova smyslu, ale o vřesoviště s porosty jalovce, kde je úživnost několikanásobně menší, je nutno zvolit i menší počet kusů dobytka, aby na lokalitě nestrádal. Lokalita se nachází ve svahu, zatížení půdy kopyty dobytka bude tak zintenzivněno, pastva ovcí se již na území rezervace zkoušela, avšak narušení půdy kopýtky ovcí zřejmě nepřineslo žádaný výsledek, jelikož obnova jalovce zatím stále neprobíhá. V následujícím období by mohla být pastva ovcí nahrazena 59

pastvou skotu (např. highlandský skot), konkrétně jalovic, čímž dojde k narušení souvislého pevného drnu a mozaikovitému obnažení půdy, potřebnému k rozmnožování jalovců a dalších druhů rostlin. Pastva by měla být v ideálním případě každoroční. (dle odhadnutého průměrného výnosu sušiny z 1 ha pastviny bylo spočítáno, že pastvina by uživila 5 jalovic po dobu 2 týdnů) Pro nocování dobytka byl při hranici rezervace u Rajchéřovské cesty postaven provizorní přístřešek. Tento zásah je značně finančně nákladný a na jeho každoroční realizaci by jistě nestačily finance krajského úřadu, který o ZCHÚ pečuje, proto by bylo potřeba zažádat o dotaci např. z Programu péče o krajinu (krajinotvorný program Ministerstva životního prostředí). V následujících několika letech by měl být odzkoušen zásah – narušování půdy pomocí motyky. Narušování půdy ruční pomocí motyky by mělo být prováděno 1x za dva roky po uzrání semen jalovce, tedy v říjnu. Semena v plné zralosti by měla být posbírána a na několika zkušebních ploškách lehce zahrnuta do půdy prokopané plošky. Dané plošky by měly být řádně označeny a každoročně monitorovány. V případě nastartování obnovy jalovce tímto způsobem a zároveň neúspěšnosti obnovy narušováním půdy kopyty dobytka, by měl být tento zásah intenzivněji proveden na celé ploše vřesoviště v místech, kde je jalovců méně nebo jsou v horším stavu (přesychají, odumírají). Součástí PR Hadí vrch je i malá rašelinná louka nacházející se v severní části rezervace. Rašelinnou loučku je vhodné kosit nejlépe ručně1x za 3-5 let. U rašelinné louky je také nutno redukovat rozšiřující se lesní okraje popř. nálet dřevin, ne koláče tavolníku vrbolistého a křovité vrby. Tento zásah postačí provádět 1x za 5 let.

60

11.3 Péče o významné stromy České Kanady

Ze zákona č. 114/1992 Sb. vyplývá, že péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků. Péče o stromy by měla zahrnovat péči o všechny části stromu a jeho okolí, všechny fáze růstu. Názory na správné ošetřování se v souvislosti s novými poznatky postupně vyvíjejí. (Reš, 1998) Stromy by neměly být záměrně poškozovány a káceny. Ke kácení dřevin je až na výjimky potřeba povolení příslušného orgánu ochrany přírody (kácení dřevin u cest řeší i zákon o pozemních komunikacích). V těsném okolí dřevin by nemělo dojít k výstavbě nebo nevhodným hospodářským zásahům (hnojení, postřiky, odvodňování..). Při péči o stromy by mělo být využíváno šetrných metod, které jsou přírodě blízké. V minulosti se při ošetřování stromů využívaly i metody, které dnes již nepřipadají v úvahu (např. vyzdívání kmenů, vázání koruny řetězy a ocelovými táhly apod.). U stromů vyskytujících se na místech, kde by mohly ohrozit životy lidí či jejich majetek, je nutné zabezpečit, aby k takové situaci nedošlo. Při péči o letité stromy je snaha o prodloužení jejich života na co nejdelší dobu. Přístup k ošetřování nejstarších a nejcennějších stromů (kmetů a veteránů) musí být přísně individuální „šity na míru“, velmi uvážlivý a neuspěchaný a co nejšetrnější, aby riziko nesprávného zásahu bylo omezeno na co nejmenší míru. U těchto stromů je nutné omezit radikální a rozsáhlé zásahy. (Kolařík, 2003) Správné zásady ošetřování stromů (řez stromu a léčba poranění stromu) jsou popsány dále. U napadení stromů škůdci a chorobami je pro odpovědné a účinné zásahy důležité správně rozpoznat škůdce (původce choroby), znát jejich biologii i metody prevence a boje proti nim.

Řez stromů Každý druh dřeviny má svůj charakteristický způsob tloušťkového a výškového růstu, větvení a architektury koruny v závislosti na daných genetických vlastnostech, ekologických požadavcích a podmínkách prostředí. K nejčastějším úkolům při ošetřování stromů patří úprava o odstraňování různých částí koruny stromu řezem a to v průběhu celého jeho života. Základním cílem řezu koruny je udržení nebo vytváření určité rovnováhy mezi nadzemní a podzemní částí stromu. Při řezu je nutno vycházet ze znalostí regenerační schopnosti dřeviny. Tvarování (tvarovací řez) koruny směřuje ke zvýšení mechanické odolnosti koruny proti poškození odlamováním silných větví, které často vede k rozlámání celé koruny a k destrukci stromu. Je třeba dbát, aby nedocházelo k jednostrannému 61

zatěžování kmene, které by mohlo způsobit vyvrácení stromu nebo zlomení kmene. Tvarovací řez koruny vyžaduje velké zkušenosti a názory na jeho intenzitu se mohou u různých odborníků lišit. U stromů, u kterých byl tvarovací řez koruny delší dobu opomíjen, je vhodné tento zásah rozložit do několika etap, aby nedošlo k jednorázovému přílišnému prosvětlení korun i s ohledem na regenerovatelnost a hojení ran. Ani příliš častý řez není správný a vede k oslabování stromu. Velké řezné rány, často neošetřené jsou otevřenými branami infekce dřevokazných hub, která pak po určité době může vést až k odumření stromu. (Reš, 1998) Tvarovacího řezu není u lokalizovaných významných stromů příliš používáno, ani ho není ve většině případů potřeba. Řez zajišťující bezpečnost se používá u stromů, které rostou podél komunikací a chodníků. Jedná se především o přiřezávání větví v jízdním profilu tak, aby nepřekážely vozidlům a bylo dosaženo podjezdné výšky asi 4,5 m nad vozovkou. Zároveň je třeba odstraňovat včas z korun slabé nebo odumřelé větve, aby se předešlo jejich samovolnému padání a tím ohrožování chodců a vozidel. (Reš, 1998) Bezpečnostního řezu je u významných stromů České Kanady používáno poměrně často. Udržovány jsou zejména stromy v centrech obcí (např. lípy na hrázi Rudoleckého rybníka a lípy u kostela v Českém Rudolci, javor na návsi v osadě Kaproun) a na hrázích rybníků (např. duby na hrázi Kačležského rybníka). U jedné z lip na hrázi Rudoleckého rybníka je z důvodu bezpečnosti využito i pružné bezpečnostní vazby, která má zpomalit případný pád větve a zamezit tak zranění osob či majetku. Zdravotní stav stromů by měl být pravidelně monitorován, a bezpečnostního řezu by mělo být využíváno i nadále. Řez stromů, jehož cílem je omezit rozšiřování choroboplodných činitelů, se nazývá řezem zdravotním. Při něm je třeba odstranit nemocné výhony či větve, aby se zabránilo šíření choroby, včas odstranit větve odumírající nedostatkem světla. Ořezávání suchých větví až na zdravé dřevo umožní hojení ran. (Reš, 1998) Tento řez byl u některých významných stromů České Kanady rovněž využit, zejména v kombinaci s řezem bezpečnostním. U některých stromů by bylo tento zásah vhodné provést, jedná se např. o stromořadí na hrázi u rybníka Kačer a o skupinu dvou javorů stojících u křížku u komunikace mezi Českým Rudolcem a Peníkovem. Traduje se, že nejvhodnějším obdobím pro provádění řezu je období zimního klidu. Ale to neplatí pro všechny druhy dřevin stejně. V období zimního klidu je oslaben i imunitní systém stromu a schopnost hojení ran. Takže se zdá, že vhodnější období je po začátku vegetační doby. U dřevin jako jsou javory, jírovce, jilmy, ořešáky to platí i pro intenzivní vytékání mízy a tím oslabování stromu a umožnění průniku infekce do stromu, uskuteční-li se řez dříve. (Reš, 1998) Technika řezu musí být taková, aby řez co nejméně poškodil strom. U silných větví je třeba použít řezu po částech, aby nedošlo k zatržení kůry i dřeva pod místem řezu, ale aby nezůstávaly dlouhé pahýly po větvích (tzv. věšáky), které jsou pak 62

příčinou špatného hojení ran. Velmi důležité je tedy správné určení místa řezu. Nezbytné je i použití vhodného nástroje (nůžky, pilka, ruční nebo motorové pily) podle síly a dostupnosti větví a následné začištění a ošetření rány. (Reš, 1998) U několika stromů v České Kanadě bylo pozorováno nevhodné seříznutí větve, při kterém zřejmě nedošlo k ošetření rány. Rány se dobře nezahojily a trouchniví. Jedná se např. o javor na návsi v osadě Kaproun, javor na okraji osady Horní Radíkov, dub nedaleko osady Landštejn). Takovémuto nesprávně provedenému zásahu by se mělo při další péči o tyto stromy vyhnout.

Léčení poranění stromu U stromů se můžeme setkat s různými druhy poranění. Jsou to např. odření a poranění kůry, poškození kůry přehřátím (spála), zlomy větví, rozlomení větví v místě rozvětvení, mrazové trhliny, dutiny, poranění elektrickým výbojem, atd. Odření kůry je velmi častým poraněním způsobovaným vozidly nebo stroji. Takovéto poranění by se mělo zavčasu ošetřit. Ošetření spočívá v seříznutí kůry ostrým nožem a ve vytvarování povrchu rány do podlouhlého tvaru. V případě odchlípení kůry je možno bezprostředně po poranění kůru přitisknout ke kmeni a ovinout kmen pruhem tkaniny. Jestliže kůra nezačne během několika týdnů přirůstat je odumřelá a je nutno ji odstranit a ránu ošetřit. Rovněž při spálovém nebo mrazovém poškození kůry je nutno ránu ošetřit, odstranit narušenou kůru a povrch dřeva desinfikovat. (Reš, 1998) V České Kanadě bylo poškození kůry zaznamenáno u dvou případů. V prvním případě byla odřena kůra paty kmene jedle nacházející se u lesní cesty nedaleko Starohuťského vrchu, toto poranění však bylo již staré. V druhém případě byla mnoha drobnými zářezy poškozena kůra buku nacházejícího se v blízkosti té samé cesty. Poranění ošetřována nebyla, ač u jedle by byl včasný zásah vhodný. U starších stromů jsou časté zlomy větví, ať už jednoduché nebo komplikované rozštípnutím větve. Ke zlomu dochází na zeslabeném místě nebo tam, kde již nastal rozklad dřeva. Zlomy je nutno začistit hladkým řezem, nebo odříznutím celého pahýlu větve až u jejího základu. (Reš, 1998) Zlomy větví jsou snad nejpatrnější u starého dubu nedaleko osady Landštejn, o seříznutí zbylých pahýlů by se zde dalo uvažovat, jedná se však o pahýly po relativně mohutných větvích a takový razantní zásah by mohl strom ohrozit. Správný čas na seříznutí pahýlů byl již zřejmě promarněn. Vážné škody způsobuje rozlomení v místě rozvětvení (úžlabí) koruny. Lze mu do jisté míry předcházet vhodným tvarovacím řezem. Může dojít k vylomení celé kosterní větve i rozštípnutí celého kmene. Často je úžlabí zeslabeno houbovou infekcí. Léčení tohoto poranění spočívá v zajištění povrchu odlomení, vytvarování a ošetření proti infekci. Na místech, kde by mohlo dojít k ohrožení lidí či provozu, je vhodné použít bezpečnostního vázání koruny. (Reš, 1998)

63

Mrazové trhliny nebo jiné trhliny v kmenech je třeba desinfikovat a vhodným způsobem stáhnout. Zastaralé trhliny je třeba nechat otevřené. (Reš, 1998) Dutiny vznikají v kmenech nebo větvích po infikování a rozkladu dřeva, které vyhnívá a trouchniví. Infekce vniká neošetřenými ranami. Dutiny mohou být skryté nebo otevřené, u starých lip anebo dubů mohou být dutiny i značné rozsáhlé. Pokud do vznikající dutiny vnikne voda, pak se rozklad dřeva urychluje. Léčení dutin v principu spočívá v zabraňování dalšímu rozkladu dřeva. Důležité je udržování dřeva uvnitř dutiny v suchu. Proto se vytvářejí v kmeni i větrací otvory, které zajišťují cirkulaci vzduchu, která snižuje vlhkost v dutině. Dutinu je třeba vyčistit, odstranit rozložený materiál z dutiny i z jejích stěn, provést desinfekci a ošetření stěn, u velkých centrálních dutin je nutné upravit i dno dutiny, aby mohla voda odtékat. Komínovité svislé dutiny je třeba vhodným způsobem opatřit stříškou proti zatékání vody. (Reš, 1998) Největší dutiny mají v České Kanadě dvě lípy velkolisté nacházející se před kostelem Nejsvětější Trojice v osadě Klášter. Mohutnější z lip má dutinu, do níž nezatéká, dutina dostatečně větrá, odstranit ztrouchnivělý materiál není třeba, neboť lípa byla v minulosti vypálena. Dutina je sice rozměrná, ale nesahá až k patě kmene, ani se nejedná o komínovitou dutinu, dá se říci, že dutina výrazně neohrožuje statiku kmene. Druhá z lip je na tom podstatně hůře, tato lípa má rozměrnou komínovitou dutinu, která prochází od paty kmene až vysoko do koruny. Na špatném stavu této lípy se podepsali i vandalové, kteří ji již zřejmě několikrát vypálili. Dutinu je nutné vhodně zastřešit, aby do ní nezatékalo. Vhodně seříznuty a posléze zastřešeny by mohly být i nevhodně seříznuté větve u dubu letního v blízkosti osady Landštejn a javoru klenu na návsi v osadě Kaproun.

64

12.

Diskuse

Hodnocení stavu a péče maloplošných zvláště chráněných území bylo prováděno podle speciální metodiky (Svátek, Buček, 2005), s metodikou jsem měla pouze jedinou předchozí zkušenost, a to při hodnocení NPR Radhošť v rámci semestrální práce z předmětu Ochrana přírody. Metodiky již bylo využito při několika diplomových pracích z minulých let, např. v práci Viléma Řiháčka, který hodnotil stav a péči o chráněná území města Brna, nebo v práci Kateřiny Rebrošové, která se zabývala hodnocením lesních rezervací Uherskohradišťska. Metodika slouží k rychlému zhodnocení současného stavu a péče o chráněná území, je však nutné se na práci v terénu dobře vybavit, zejména znalostmi získanými prostudováním plánů péče. V porovnání s hodnocením současného stavu ZCHÚ města Brna a Uherskohradišťska si rezervace České Kanady vedou obdobně, nejvíce rezervací dosáhlo na hodnocení dobrý a průměrný současný stav území. Žádná z rezervací České Kanady však nedosáhla na hodnocení špatný či velmi špatný stav území nebo naopak na výborné ohodnocení současného stavu, některé s rezervací se však tomuto stavu blíží. Hodnocení současného stavu není tak „pestré“, svůj podíl má na tom i to, že bylo hodnoceno poměrně málo rezervací. Hodnocení péče o ZCHÚ České Kanady dopadlo v porovnání se ZCHÚ města Brna a Uherskohradišťska o něco lépe. Základem péče o zvláště chráněná území jsou plány péče, v době terénního průzkumu však pro tři rezervace (PP Dědek u Slavonic, PP Velký Troubný a PR Skalák u Senotína) platné plány péče k dispozici nebyly. Tento stav by se měl však brzy zlepšit, protože na nových plánech péče se již pracuje. V letošním roce však skončí platnost dalších třech plánů péče, a tak je otázkou, zda se podaří vyhotovit všechny plány péče včas. Přehledná tabulka informující o platnostech plánů péče o jednotlivá ZCHÚ je uvedena v kapitole 10.2 Hodnocení péče o území u kritéria dokumentace (Tab. č. 9).

Péči o NPP Kaproun zajišťuje Správa chráněné krajinné oblasti Třeboňsko se sídlem ve Třeboni, o zbylých sedm maloplošných zvláště chráněných území České Kanady pečuje Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích. Oba tyto orgány ochrany přírody jsou od přírodního parku poměrně hodně vzdáleny, což znesnadňuje péči o ně. Otázkou je, zda by nebylo lepší, kdyby o zvláště chráněná území pečoval okresní úřad (respektive úřady obcí s rozšířenou působností), jehož pracovníci podle mých zkušeností mají o rezervacích v České Kanadě větší přehled a rovněž snadnější přístup k nim. Jak již však bylo řečeno hodnocení péče o ZCHÚ dopadlo poměrně dobře. V současné době se každoročně dělají zásahy na PP Rašeliniště Klenová, PR Skalák u Senotína, PR Hadí vrch, NPP Kaproun a PP Gebhárecký rybník. Podle informací Ing. Hesouna jsou zásahy opravdu pravidelné a cca od roku 2004 probíhají každoročně (v případě NPP Kaproun nepřetržitě od poloviny 90. let). U PP Velký Troubný, kde 65

byla zjištěna invaze netýkavky žláznaté, není prováděn žádný zásah, který by ji eliminoval. S likvidací netýkavky by se mělo začít co nejdříve. Nevím, zda o výskytu této invazní byliny vědí pracovníci krajského úřadu, po přečtení této práce, která jim bude zaslána, se o ní však dozví a je na nich jak s touto informací naloží. V 90. letech minulého století, kdy se z managementy ZCHÚ začínalo, byl významnou okolností nedostatek finančních prostředků a také pracovních sil. Podle informací Ing. Hesouna, pracovníka Městského úřadu v Jindřichově Hradci a člena sdružení Hamerský potok, se i na přelomu 90. let a první čtyři roky tohoto tisíciletí prováděly často jen ty nejnutnější zásahy. Od roku 2004 je finančních prostředků relativně dost a lidí, kteří jsou ochotni management ZCHÚ provádět přibývá. Existují také možnosti financování z dotačních programů, které však krajský úřad příliš nevyužívá. Zajímalo mě rovněž jakým způsobem se práce (provedení zásahů v rámci péče o ZCHÚ) zadávají. U NPP Kaproun zadává práce Správa CHKO Třeboňsko a zadává ji člověku, který tu činnost provádí od počátků managementu této plochy. U ostatních ZCHÚ zadává práce Krajský úřad Jihočeského kraje, a to na základě nabídek jednotlivých subjektů, které mají zájem management na daném ZCHÚ provádět. Rozhodujícím kritériem pro vybrání subjektu je cena. Zatím se poměrně dařilo dosáhnout toho, že péče na jednotlivých územích měla kontinuitu a dělali ji stejní lidé, ale tenhle systém to samozřejmě nezajišťuje (kdo nabídne nižší cenu, dostane zakázku bez ohledu na zkušenosti a kontinuitu). Zadavatel prací by měl zohledňovat i jiná kritéria než pouze cenu, ale také kvalitu provedených prací, zkušenosti s danou lokalitou, včasnost provádění prací aj.

Významných stromů, skupin stromů a stromořadí bylo na území přírodního parku lokalizováno 32. Výběr stromů byl samozřejmě subjektivní a dal by se v rámci dalšího průzkumu rozšířit. Pouze jedno stromořadí, dvě skupiny stromů a jeden samostatně stojící strom jsou vyhlášeny za stromy památné. Proč není vyhlášeno za památné stromy více stromů? Odpověď na tuto otázku není jednoznačná, je tomu tak z více důvodů. Někdy je důvodem neochota zaměstnanců pověřeného úřadu k vyhlašování památných stromů, což je spojeno se zvýšenou administrativou a určitou pracovní a časová náročností. V přírodním parku Česká Kanada je důvodem zřejmě i nižší potřeba vyhlašování stromů za památné, právě z důvodu, že území je přírodním parkem. V neposlední řadě je někdy důvodem i to, že se nenajde člověk, který by podal návrh na jejich vyhlášení za památné stromy.

66

13.

Závěr

Na území přírodního parku Česká Kanada se nachází osm maloplošných zvláště chráněných území (PP Jalovce u Valtínova, NPP Kaproun, PR Skalák u Senotína, PP Rašeliniště Klenová, PP Velký Troubný, PP Dědek u Slavonic, PP Gebhárecký rybník, PR Hadí vrch). Hodnocení současného stavu a péče o zvláště chráněná území bylo prováděno podle speciální metodiky (Svátek, Buček, 2005). Dle výsledného hodnocení současného stavu má pět rezervací současný stav ohodnocen jako dobrý a tři rezervace jako průměrný. Obecně lze říci, že hodnocení současného stavu o maloplošná zvláště chráněná území České Kanady dopadlo dobře, ale mohlo by dopadnout ještě lépe. Žádné území nedosáhlo na stav vynikající, ale ani se nedostalo do kategorie se stavem nedostatečným či velmi špatným. Hodnocení péče o zvláště chráněná území dopadlo ještě o něco lépe. Tři rezervace mají péči vynikající, čtyři dobrou a pouze jedna rezervace má péči ohodnocenu jako průměrnou. U většiny rezervací jsou naplňovány cíle ochrany, vyskytují se pouze drobné nedostatky. U PP Velký Troubný, která dopadla v hodnocení péče nejhůře, chybí především zásah, který by redukoval invazní netýkavku žláznatou. U tří rezervací nebyl v době terénního průzkumu k dispozici platný plán péče, což je špatnou vizitkou Krajského úřadu Jihočeského kraje, který pečuje mimo NPP Kaproun o všechny rezervace České Kanady. Na nových plánech se však již pracuje, a tak bude tento stav brzy napraven. Aby bylo dosaženo co nejlepšího stavu zvláště chráněných území musí být dodržovány určité podmínky a prováděny určité zásahy směřující k dosahování cílů ochrany. Pro všechny rezervace platí především zásada dodržování základních ochranných podmínek, které jsou definovány v zákoně č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny pro jednotlivé kategorie zvláště chráněných území, a bližších ochranných podmínek, které jsou uvedeny ve zřizovacích předpisech jednotlivých zvláště chráněných území. Součástí pěti rezervací jsou drobné, převážně mezotrofní rybníky. Ceněná jsou zejména společenstva litorálu těchto rybníků, ale i vegetace makrofyt na hladině a populace obojživelníků popř. také planktonní společenstva. U těchto rybníků musí být dodržována pravidla rybářského obhospodařování. Obecně se dá říci, že se jedná zejména o udržování vhodného množství a druhového složení rybí obsádky, udržování vhodné výšky hladiny, neprovádění hnojení a přikrmování ryb atd. Respektovat je třeba také pravidla a obecné zásady hospodaření v lesích, jak lesů které jsou součástí rezervace, tak i lesů nalézajících se v ochranném pásmu. Společným problémem téměř všech rezervací je výskyt expanzivních druhů, z nichž nejvýznamnější je třtina křovištní. Plochy s třtinou by měly být pravidelně několikrát ročně koseny, třtině by nemělo být dovoleno fruktifikovat. Z invazních druhů byla v PP Velký Troubný nalezena netýkavka žláznatá. Tuto invazní bylinu by bylo 67

vhodné zcela zlikvidovat, jak ze samotného území rezervace, tak i z jeho ochranného pásma. Dalším z potřebných zásahů je pravidelná redukce dřevinných náletů, které pronikají do rašelinných luk nebo na bývalé pastviny do porostů chráněných jalovců obecných. Redukce dřevin by se mohla v budoucnu týkat také lesních okrajů u rybníků, kdyby došlo k výraznějšímu zastínění hladiny. Některé rezervace vyžadují další specifické zásahy, tyto zásahy jsou podrobně popsány v příslušné kapitole.

Tato práce se mimo zvláště chráněná území zabývá rovněž významnými stromy České Kanady. Během terénního průzkumu bylo zaznamenáno 32 významných stromů, skupin stromů a stromořadí. Jeden samostatně stojící strom, dvě skupiny stromů a jedno stromořadí jsou vyhlášeny za památné. Na území České Kanady by mohlo být vyhlášeno více památných stromů, avšak není tomu tak. Za pozornost stojí například javor klen (Acer pseudoplatanus) nedaleko Českého Rudolce, 2 lípy velkolisté (Tilia platyphyllos) v osadě Klášter, dub letní (Quercus robur) nedaleko osady Landštejn a lípa malolistá (Tilia cordata) nedaleko Slavonic. Jedna ze zmíněných lip v osadě Klášter je zřejmě nejstarším a co do šířky kmene také nejmohutnějším stromem celé České Kanady. Péče o stromy by měla zahrnovat péči o všechny části stromu a jeho okolí, všechny fáze růstu. Ošetřování a udržování je povinností vlastníků. Při péči o stromy by se mělo využívat šetrných metod, které jsou přírodě blízké. V okolí stromu by nemělo docházet k činnostem, které by mohly strom jakýmkoliv způsobem poškodit. Na druhou stranu musí být stromy ošetřovány tak, aby neohrozily lidský život či majetek. Mezi nejčastější zásahy patří řez stromu. Při řezu je nutno vycházet ze znalostí regenerační schopnosti dřeviny. Nejvhodnější doba pro provádění řezů je po začátku vegetačního období. Užíváno musí být správné techniky řezu, aby řez strom co nejméně poškodil. Řez musí být prováděn včas. Správným postupem a včas by měla být léčena také různá poranění stromu (odření a poranění kůry, zlomy větví, dutiny atd.). Většina významných stromů, skupin stromů a stromořadí přírodního parku Česká Kanada je v dobrém zdravotním stavu a nepotřebuje v současné době žádnou zvýšenou péči.

68

14.

Summary

In the nature park Česká Kanada eight small-scale especially protected areas (Jalovce u Valtínova, Kaproun, Skalák u Senotína, Rašeliniště Klenová, Velký Troubný, Dědek u Slavonic, Gebhárecký rybník and Hadí vrch) are situated. The assesment of the actual state and the care of conservation areas were made according to the special methodics (Svátek, Buček, 2005). Five protected areas have the actual state evaluated as good and three protected areas as average. Generally is posible to tell, that the evaluation of present state of small-scale especially protected areas finished good, but it could finished even better. No protected area falls short of excellent state. No protected area has got insufficient state or very bad state too. The evaluation of the care of especially protected areas finished even better. Three reserves have the care excelent, four good and only one reserve has the care evaluated as average. In majority of reserves objectives of the protection are executed. Only small deficiencies are occurred. The management is missing which would reduced the invasive Impatiens glandulifera in the reserve Velký Troubný that finished worst in the evaluation of the care. In three reserves the valid plan of the care was not disposabled. It is bad result of the regional authority of the region Jihočeský which takes care about all reserves of the Česká Kanada except reserve Kaproun. Now it is worked on new plans and so this state will soon be remedied. If we want better state of the especially protected areas, the definite conditions must be keeping and the definite managements pointing to the objectives of the protection must be practised. A principle of keeping of the basic protective conditions and the near protective conditions applises to all reserves. The basic protective conditions are defined in the czech enviroment law No. 114/1992 for the individual categories of the especially protected areas. The near protective conditions are introduced in the charter prescripts of single especially protected areas. The small mainly mesotrophic ponds are components of five reserves. Namely phytocoenoses of the littoral zone but also phytocoenoses afloat and buffalo populations are valued. Somewhere also plankton populations are valued too. At these ponds rules of fishing management. Generally is posible to tell, that namely it is: the regulation of an acceptable quantity and a species composition of fishes, the regulation of an acceptable water-level, no fertilization and no supplementary feeding of fish etc. Also the general principles of forestry is necessary respected. This rules are related to the forests of the reserves and the forests in the protective zone. The common problem of practically all reserves is occurrence of expansive species. The most important from expansive species is bushgrass. The areas with the bushgrass would be cut periodically several times in year. The bushgrass must not have seeds. From invasive species Impatiens glandulifera was found in reserve Velký 69

Troubný. This invesive plant would be totally liquidated from reserve and also from its protective zone. Next useful management is periodic reduction of wood species which infiltrate into the bog meadow or into the pasture with the protected commom juniper. If the shading of water-level will larger, the reduction of tree species can be used also by the forest edges near the pounds. Some reserves required next specific managements, these managements are nearly described in the relevant chapter.

This work occupy by significant trees of the nature park Česká Kanada too. During a field survey was recorded 32 significant trees, groups of trees and alleies. One free-standing tree, two groups of trees and one alley are advertised as memorable trees. More memorable trees could be advertised in the natural park Česká Kanada, but that's not the case. For example maple sycamore (Acer pseudoplatanus) near the town Český Rudolec, two common limes (Tilia platyphyllos) in the village Klášter, european oak (Quercus robur) not far from village Landštejn and common lime (Tilia cordata) near the town Slavonice. One from forenamed limes in the village Klášter is probably the oldest and the most powerful tree in all Česká Kanada. The care of trees would be included care about all parts of tree and its neighbourhood, all phases of growing. An attendance and a maintainance is duty of owner. During the care about the trees some thrifty methods would be used. In the neighbourhood of tree the activities damages trees would not be made. Contrariwise the trees must be tended so as not to hazarded a human life or his property. Clipping belongs to the most frequent management. At clipping it is necessary result from knowledges about regenerative capacity of the tree species. An optimal time for clipping is after beginning of the vegetation season. The correct techniques of the clipping must be used so the tree was as few as possible damaged. Clipping must be made in time. The diverse tree injury (bark attrition and bark injury, breaks of the branchs, cavities etc.) would be treated in time and by the help of the correct procedure. Now the most of significant trees, groups of trees and alleies of the nature park Česká Kanada are in good health state and they need not any increased care.

70

15.

Seznam zkratek

ZCHÚ

zvláště chráněné území

MZCHÚ

maloplošné zvláště chráněné území

PLO NPR

přírodní lesní oblast národní přírodní rezervace

PR

přírodní rezervace

NPP

národní přírodní památka

PP

přírodní památka

CHKO

chráněná krajinná oblast

NP

národní park

AOPK

Agentura ochrany přírody a krajiny

ČIŽP

Česká inspekce životního prostředí

LP

lípa

DB

dub

JV

javor

BK

buk

SM

smrk

JD

jedle

71

16.

Seznam použité literatury a dalších zdrojů

▪ ALBRECHT J. a kol. (2003): Chráněná území ČR – Českobudějovicko – okres Jindřichův Hradec. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 1. Vydání ▪ Amonymus (Vojenský kartografický ústav) (2000): Česká Kanada a Slavonicko – turistická mapa, 1: 50 000. Klub českých turistů, Praha, 2. vydání, ISBN 80-85999-27-7 ▪ Anonymus (2007): Jihočeské cyklotrasy III. – Česká Kanada a Třeboňsko – mapa, 1: 75 000. Geodézie ČS – kartografické nakladatelství, ISBN 978-80-7279-529-1 ▪ BAJER V., BARTÁK R. (2007): Zdroje financování péče o krajinu nejen v Beskydech. ČSOP Salamandr, Rožnov pod Radhoštěm. ▪ BUČEK A., LACINA J. (2002): Geobiocenologie II. MZLU v Brně, dotisk 1. vydání, 249 str., ISBN 80-7157-417-1 ▪ CULEK M. (1995): Biogeografické členění České republiky. ENIGMA, Praha, ISBN 80-85368-80-3 ▪ DEMEK J., MACKOVČIN P. (2006): Zeměpisný lexikon ČR - Hory a nížiny. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Brno, 2. vydání, 582 str., ISBN 80-86064-99-9 ▪ DVOŘÁKOVÁ J., HESOUN P. (2007): článek Česká Kanada v časopise Veronica, XXI. ročník, číslo 4. ▪ KESTŘÁNEK J., KŘÍŽ H., NOVOTNÝ S. (1984): Vodní toky a nádrže. Academia Praha, 1. vydání, 316 str. ▪ KOLAŘÍK J. a kol. (2003): Péče o dřeviny rostoucí mimo les – I. Základní organizace Českého svazu ochránců přírody a Podblanické ekocentrum, Vlašim, ISBN 80-86327-36-1 ▪ MÜNKER B. (1998): Plané rostliny střední Evropy. Knižní klub ve spolupráci s nakladatelstvím Ikar Praha, Praha, 1. vydání, 286 str., ISBN 80-7176-723-9 ▪ PRŮŠA E. (2001): Pěstování lesů na typologických podkladech + CD. Lesnické práce s.r.o., 1. vydání, 593 str., ISBN 80-86386-10-4 ▪ QUITT E. (1975): Klimatické oblasti ČSR. Geografický ústav ČSAV Brno, mapa, 1:500000 ▪ REŠ B. (1998): Památné stromy. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 64 str., ISBN 80-86064-12-3 ▪ SEVERA M. a kol. (2008): Finanční zdroje na ochranu přírody a krajiny. Ministerstvo životního prostředí, 44 str., ISBN 978-80-7212475-6 ▪ STEINBACH G. (1998): Trávy. Knižní klub ve spolupráci s nakladatelstvím Ikar Praha, Praha, 1. vydání, 288 str., ISBN 80-7176-678-X ▪ STEINBACH G. (1998): Lišejníky, mechorosty, kapraďorosty. Nakladatelstvím Ikar Praha ve spolupráci s Knižním klubem, Praha, 1. vydání, 288 str., ISBN 80-7176-804-9 ▪ RUBÍN J. a kol. (2006): Přírodní klenoty České republiky. Academia, Praha, 1. vydání, 320 str., ISBN 80-200-1377-6 ▪ ŘEHOUNKOVÁ K., ŘEHOUNEK J. (2006): NATURA 2000 – příležitost pro jižní Čechy (informační leták). Calla – Sdružení pro záchranu prostředí, České Budějovice ▪ ŘEPKA R. (2007): Text z přednášek z předmětu Péče o genofond a chráněná území 72

▪ TOLASZ R., BRÁZDIL R., BULÍŘ O. (2007): Atlas podnebí Česka. Český hydrometeorologický ústav v koedici s Univerzitou Palackého v Olomouci, 255 str., ISBN 80-86690-26-1 ▪ TOMÁŠEK M. (2003): Půdy České republiky. Česká geologická služba, 3. vydání, 68 str. + 41 barevných příloh + skládaná mapa, ISBN 80-7075-607-1 ▪ VLČEK V. (1971): Regiony povrchových vod v ČSR. Geografický ústav ČSAV Brno, mapa, 1:500000

Plány péče ▪ ALBRECHT J. (1993): Plán péče pro národní přírodní památku Kaproun ▪ Anonymus (WV Projection Service s.r.o.): Plán péče na období 2007 – 2016 pro přírodní rezervaci Hadí vrch ▪ HESOUN P. (1995): Plán péče na roky 2002 - 2005, přírodní rezervace Skalák u Senotína ▪ PŘIKRYL I., FAJNA R., HESOUN P. (1995): Plán péče pro přírodní památku „Dědek u Slavonic“ ▪ PŘIKRYL I., FAJNA R., HESOUN P. (1995): Plán péče pro přírodní památku „Velký Troubný“ ▪ ŠIŠKA P., ALBRECHT J., PYKAL J. (1998): Plán péče pro zvláště chráněné území Gebhárecký (Skalský) rybník u Skalky (na období od 1.1. 1998 do 31.12. 2008) ▪ ŠIŠKA P., ALBRECHT J. (1999): Plán péče pro navrženou přírodní památku Rašeliniště Klenová (na období od 1.1.1999 - 31.12.2008) ▪ ŠIŠKA P. (1998): Plán péče o přírodní památku Jalovce u Valtínova (na období od 1.1. 1999 do 31.12. 2008) ▪ ŠIŠKA P. (1999): Dílčí plán péče (pozemky určené k plnění funkce lesa) pro přírodní památku Dědek u Slavonic (na období od 1.1.1999 - 31.12.2008) ▪ ŠIŠKA P. (1999): Dílčí plán péče (pozemky určené k plnění funkce lesa) pro přírodní památku Velký Troubný (na období od 1.1.1999 - 31.12.2008)

Webové stránky ▪ encyklopedie.seznam.cz, dne 1.4. 2008 ▪ www.drusop.nature.cz, dne 1.4. 2008 ▪ www.nature.cz/natura2000, dne 14.11. 2008 ▪ www.novadomus.cz/ckanada, dne 10. 11. 2007 ▪ www.kraj-jihocesky.cz, dne 12.2. 2008

Další zdroje ▪ Nařízení Jihočeského kraje dne 6. dubna 2004. č. 1/2004 ze dne 6. dubna 2004 o přírodním parku Česká Kanada ▪ Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů ▪ Vyhláška č. 395/1992 Sb.

73