MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva

Vyhodnocení provozu pily VLS v Horní Plané BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Příloha

2006/2007

MILOSLAV NOVOTNÝ

-1-

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Vyhodnocení provozu pily VLS v Horní Plané“ zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne………………

podpis studenta……………………

-2-

Poděkování: Chtěl bych poděkovat zejména vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Karlu Janákovi, CSc. za rady při vytváření této bakalářské práce. Dále děkuji panu Ing. Poppovi, Ing. Kyselovi, panu Červonyjovi, Svobodovy, Švecovi a ostatním zaměstnancům pily Vojenských lesů a statků, kteří svými připomínkami přispěli k vytvoření této bakalářské práce.

-3-

Jméno a příjmení Miloslav Novotný Téma bakalářské práce Vyhodnocení provozu pily VLS v Horní Plané Abstrakt Bakalářská práce se zabývá vyhodnocením provozu pily Vojenských lesů a statků s.p. divize Horní planá, provoz Hůrka Úvodem je popsán současný stav provozu, technologické zařízení jeho výrobní kapacity Dále jsou popsány a vyhodnoceny základní nedostatky provozu v závislosti na plynulém chodu výroby a maximální výtěži pracovní doby, je zde popsáno měření provedené v provozu pily a jeho vyhodnocení. Každá pracovní směna je postupně rozebrána a srovnána s ostatními v závislosti na jednotlivých technologických podmínkách výroby, včetně srovnání s předchozími pracovními směnami v provozu Hůrka¨ Klíčová slova pilařský provoz, vyhodnocení provozu, pracovní směna

Subject of bachelore work Evaluation of saw-mill solving VLS in Horní Planá Abstrakt: Baccalaureate work is engaged in evaluation of sawmill Vojenských lesů a statků s.p. division Horní Planá, Hůrka. At the beginning up-to-date state running, technoogical establishment and its production capacity is described Than basic absences in running are described in dependence on fluent run of production and maximum profit of work time. Metering performed in saw-mill running is described and avaluated there. Every work shift is taken into parts and compared with each other in dependance on technological conditions of production, including confrontation with previous work shift. Key words: sawmill, valuation solving, work shift -4-

Anotace Nedostatky jsou tvořeny špatnou organizací práce a tvoří největší problém prostoje O302 a činnosti obsluhy A123 a A124, které snižují výkon pilnice o 1-11 % dle závažnosti prostojů a dle druhu přípravy zpracovávaných výřezů. Rychlost posuvu je plně závislá na obsluze RP1, která udává rychlost celé pilnici. A proto je obsluze maximálně třeba ulehčit práci minimalizováním činností nesouvisejících s řezáním.

Anotation Absences created by bad work organization are the biggest problem of idle time O302 and operation attendant A123 and A124, which lowers achievement of sawmill about 111% according to relevance of idle time and to kind of trunk preparation. Speed of transport fully depends on operating personel RP1, which indicates speed of sawmill at all. That´s why is necesary to make work easier to them by minimalize activities inconsequent to wood cutting.

-5-

Obsah 1

ÚVOD................................................................................................................................................... 8 1.1 HISTORIE A VÝVOJ ZÁVODU ............................................................................................................. 9

2

CÍLE ŘEŠENÍ................................................................................................................................... 11

3

SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY........................................................................ 12 3.1. NÁZVOSLOVÍ A POJMY................................................................................................................... 12 3. 1. 1 Řezivo ................................................................................................................................... 12 3.1.2 Jakost řeziva .......................................................................................................................... 12 3.1.3 Třídění řeziva......................................................................................................................... 12 3.1.4 Vady řeziva ............................................................................................................................ 13 3.1.5 Svazky řeziva ......................................................................................................................... 13 3.1.5.1 Přepravní svazek řeziva.................................................................................................................... 13 3.1.5.2 Svazek neproložený ......................................................................................................................... 13 3.1.5.3 Svazek proložený ............................................................................................................................. 13 3.1.5.4 Svazek volný .................................................................................................................................... 13 3.1.5.5 Svazek pevný ................................................................................................................................... 13 3.1.5.6 Vázací prostředky............................................................................................................................. 14 3.1.5.7 Proklady ........................................................................................................................................... 14 3.1.5.8 Podložky .......................................................................................................................................... 14

3.2 MĚŘENÍ ŘEZIVA, VÝPOČET OBJEMU .............................................................................................. 14 4

POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU PILAŘSKÉHO PROVOZU HŮRKA ..................................... 15 4.1 DOVOZ KULATINY........................................................................................................................... 15 4.2 MANIPULAČNÍ SKLAD ..................................................................................................................... 15 4.2.1 Vykládka kulatiny ................................................................................................................. 15 4.2.2 Nakládka kulatiny ................................................................................................................ 15 4.2.3 Manipulačně třídící vozík Baljer-Zembrod ....................................................................... 16 4.2.4 Manipulační třídící linka s odkorňovačem pro slabou kulatinu ....................................... 16 4.2.5 Skladování výřezů ................................................................................................................. 16 4.2.6 Detektor kovů a reduktor kořenových náběhů.................................................................. 16 4.3 PILNICE LAIMET ............................................................................................................................ 17 4.4 PILNICE NA SLABOU KULATINU ..................................................................................................... 17 4.5 PILNICE .......................................................................................................................................... 17 4.5.1 Navážení výřezů..................................................................................................................... 17 4.5.2 Odkornění výřezů................................................................................................................. 17 4.5.3 Doprava výřezů do pilnice ................................................................................................... 18 4.5.4 Pořez výřezů.......................................................................................................................... 18 4.5.5 Třídění řeziva........................................................................................................................ 19 4.5.6 Ostření nástrojů.................................................................................................................... 20 4.6 ROZMĚRY A JAKOSTI ŘEZIVA ........................................................................................................ 20 4.7 ÚPRAVA ŘEZIVA, SKLAD ŘEZIVA, EXPEDICE ŘEZIVA.................................................................... 21 4.7.1 Adjustace řeziva .................................................................................................................... 21 4.7.2 Sklad řeziva............................................................................................................................ 21 4.7.3 Manipulace s řezivem a expedice ........................................................................................ 22 4.8 PILINY, ODŘEZKY, KŮRA ............................................................................................................... 22 4.8.1 Piliny....................................................................................................................................... 22 4.8.2 Odřezky ................................................................................................................................. 22 4.8.3 Kůra....................................................................................................................................... 23 4.9 SITUAČNÍ PLÁN PILAŘSKÉHO ZÁVODU HŮRKA ............................................................................. 23

5 ZÁMĚRY PODNIKU......................................................................................................................... 25 6

ROZBOR SOUČASNÉHO TECHNICKÉHO STAVU PILNICE............................................... 26 6.1 NAVÁŽENÍ VÝŘEZŮ ......................................................................................................................... 26 6.2 ODKORŇOVÁNÍ VÝŘEZŮ ................................................................................................................ 26 6.3 DOPRAVA VÝŘEZŮ DO PILNICE...................................................................................................... 26 6.4 POŘEZ VÝŘEZŮ .............................................................................................................................. 26

-6-

7

TECHNOLOGICKÝ TOK .............................................................................................................. 28 7.1 POPIS TECHNOLOGICKÉHO TOKU PILNICE .................................................................................... 28 7.2 SCHÉMA PILNICE ............................................................................................................................ 30

8

BEZPEČNOST PRÁCE A POŽÁRNÍ OCHRANA ...................................................................... 32

4 POUŽITÉ MATERIÁLY A METODIKA ......................................................................................... 33 9.1 METODIKA MĚŘENÍ:...................................................................................................................... 33 9.1.1 Pomůcky použité při měření.................................................................................................... 33 9.1.2 Pracovní postup měření ........................................................................................................... 33 10

VÝSLEDKY PRAKTICKÉHO MĚŘENÍ.................................................................................... 34 10.1 ROZBOR SPOTŘEBY ČASU ............................................................................................................ 35 10.1.1 Rozbor úkonů pracovníka ve směně................................................................................. 35 10.1.2 Vyhodnocení spotřeby času ............................................................................................... 40 10.1.3 Časy obsluhy RP1............................................................................................................... 40 10.1.4 Objem zpracovaných výřezů ............................................................................................. 41 10.1.5 Rychlost posuvu.................................................................................................................. 42 10.2 VYHODNOCENÍ DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ...................................................................................... 46 10.3 TEORETICKÝ VÝKON PILNICE ........................................................................................................ 46 10.4 NÁVRH ŘEŠENÍ ODSTRANĚNÍ NEDOSTATKŮ ............................................................................... 47 10.5 ZÁVĚREČNÉ DOPORUČENÍ ............................................................................................................ 49

11

DISKUZE ........................................................................................................................................ 50 11.1 ROZBOR SPOTŘEBY ČASU ............................................................................................................. 50

12

ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 52

RESUME .................................................................................................................................................. 53 13

POUŽITÁ LITERATURA............................................................................................................. 54

POUŽITÉ ZKRATKY ............................................................................................................................ 55 14

SOUPIS POUŽITÝCH TABULEK .............................................................................................. 56

15

SOUPIS POUŽITÝCH OBRÁZKŮ.............................................................................................. 57

16

PŘÍLOHA ………………………………………………………………………………………… 58

-7-

1

Úvod

V současné době je dřevo jako obnovitelná surovina průmyslově využíváno v plném rozsahu těžby, která je v České republice neustále na vzestupu. Tvoří tak nedílnou součást lidských potřeb se zvyšujícími se nároky na jeho zpracování a množství. Poptávka po dřevě neustále roste díky jeho ceně, která je v porovnání s ostatními průmyslově využívanými materiály někdy až několikrát nižší a samozřejmě díky ekologičtějšímu způsobu života, který evropský kontinent začíná využívat. To je jen málo důvodů proč je dřevo jako surovina velmi oblíbené a do budoucna velmi atraktivním důvodem proč se zabývat jeho stále dokonalejším způsobem zpracování a použití. Práce v lesích a prvotním zpracováním dřevařské suroviny stále zůstávají jedny z nejtěžších prací v průmyslu s velkým výskytem pracovních úrazů a to i smrtelných. Proto je třeba stále více dbát na zjednodušování pracovních úkonů vyvíjením nových zpracovatelských technologií a jejich užívání v praxi, neboť fyzická únava pracovníků je jedním z nejdůležitějších faktorů zapříčiňujících již zmíněné chyby a horší pracovní úrazy. Investice do nových technologií jsou velmi náročné a proto je žádoucí stávající dřevařské provozy modernizovat a tím i snižovat množství potřebné pracovní síly. Tato snaha se nyní objevuje ve všech odvětvích průmyslu a to i v dřevařských závodech jako je Pilařský závod vojenských lesů a statků České republiky s.p., divize Horní Planá, provoz Hůrka. Tento pilařský závod se nachází v jižních Čechách, nedaleko lipenské nádrže, vznikl v 30. letech dvacátého století za účelem zpracovávání kulatiny v místě závodu. Provoz byl umístěn ve strategickém prostoru civilního pásma a to nejkratší vzdálenosti pro dopravu pilařské suroviny z okolí a samozřejmě přístupu k hlavní pozemní komunikaci i železnici spojující Český Krumlov a Volary. Tento strategický bod zůstává více než půl století nezměněn. Po celou dobu působení tohoto závodu zůstává závod plně činným ve svém výrobním programu a každoročně splňuje plán pořezu nad dvacet tisíc kubíků kulatiny. V tomto pilařském závodu se zpracovává jehličnatá kulatina a to smrk, borovice, jakožto výchozí surovina šumavských lesů. Surovina je těžena v bezprostřední blízkosti závodu a to především z vojenského výcvikového prostoru Boletice.

-8-

1.1 Historie a vývoj závodu Pilařský závod v Hůrce byl založen v roce 1936 za účelem výroby stavebního dříví. Umístění tohoto závodu bylo řešeno tak, aby mohla být zpracovávána surovina z okolních lesů s co nejnižšími nároky na dopravu suroviny. Vyrobené řezivo bylo exportováno po železnici a zásobovalo tak odběratele i ve vzdálených oblastech. Bližší historické záznamy se z těchto let nedochovali, neboť během druhé světové války byly zničeny. Během této války pila sloužila k výrobě řeziva pro vojenské stavební účely. Po roce 1948 se s ostatními továrnami dostala do područí komunistické strany. Do 70. let zůstal provoz pod taktovkou strany ve své prvotní podobě nezměněn. Ruční manipulace klád a rámová pila na párový pohon se stávala v této době již zastaralá a nevyhovující. Proto v roce 1975 nebylo vyhnutelné rozhodnutí tehdejších soudruhů o modernizaci zastaralého závodu. Tímto rokem zanikla dřívější pilnice a nová se řešila postupnou stavbou celého závodu. Tímto rokem byla tedy dostavěna stavba pilnice a spuštěno výrobní zařízení, projektováno českými a rakouskými inženýry. Řešení pilnice těmito lidmi mělo významný vliv na použitou technologii. Dvě rámové pily české výroby byly prozíravě zkombinovány s ostatním zařízením německého původu. Tato, na svou dobu velmi vyspělá, technologie od rakouských sousedů byla vyměněna za surové dříví, které se po několik let odváželo do Rakouska. Předpilí pilnice zůstávalo však s provizorním ručním navalováním výřezů při zkušebním provozu. Nedostatečný přísun výřezů do pilnice byl řešen vzápětí stavbou několika dopravníků pro dopravu výřezů do pilnice. S hlavní pilnicí se zároveň vybudovala pilnice na pořez slabé kulatiny tvořená technologií české výroby. Administrativní budova spojená s opravárenskou dílnou a kotelna pro vytápění budovy pilnice s administrativní budovou byly řešeny zároveň se stavbou pilnice. Tím vznikl závod velice moderní a na svou dobu patřil mezi nejvýkonnější. S tímto vysokým výkonem pilnice byla později řešena celá řada problémů spojená s těžbou, dopravou a manipulací klád. Nově vybudovaná manipulačně-třídící linka na slabou kulatinu byla vyrobena z části závodem Dřevostroj Čkyně a z části Správou služeb Horní Planá. Dle nařízení vlády v roce 1985 o druhotném zpracování dřevních odpadů, ukládalo za povinnost dřevozpracujícím podnikům vybudovat zařízení na přeměnu dřevního odpadu. Na tomto závodě byla tedy zřízena briketovací stanice pro zpracování kůry v topné brikety. Zařízení bylo původně projektováno na sušení a lisování pilin, ale při stavbě bylo upraveno na zpracování kůry přidáním drtiče a změnou určitých parametrů. V roce 1992 se dočkal modernizace manipulační sklad. Zakoupený a následně nainstalovaný manipulačně třídicí vozík od výrobce Bajer-Zembrod byl značným ulehčením a zrychlením práce při manipulaci klád. Při stavbě zařízení se počítalo s ročním výkonem vozíku kolem 60000m3, což představuje dvousměnný provoz. Tento výkon dosahuje vozík neustále po více než patnáctiletém provozu. Na takto velmi využitém stroji se po několika letech provozu provedla výměna hydraulického ramene za silnější, neboť výkon vozíku patří k extrémním.

-9-

Obslužnost skladu výřezů byla postupně modernizována koupěmi třech čelních kolových nakladačů pro přepravu výřezů a nakládku dřevního odpadu. 1993 je rok, kdy byla zakoupena jednokotoučová pila Laimet 130 finské výroby, pro výrobu stavebního řeziva v délkách do 10,5m. Tento stroj byl postaven díky zvyšující se poptávce po stavebním řezivu. Provoz tohoto zařízení je sezónní podle počtu zakázek. Budova této pilnice byla vybudována jako samostatné pracoviště. Kotelna je poslední investicí závodu. Nevyhovující kotel byl nahrazen ekologicky spalujícím a výkonnějším kotlem od firmy Nitsche na metrové dříví.

- 10 -

2

Cíle řešení

Jako cíl této bakalářské práce je vyhodnocení provozu pilnice v Hůrce. Popis celého závodu je první částí práce, na kterou následně navazuje popis stavu zařízení, jeho údržba a opravy při stanoveném plánu ročního pořezu. Organizace práce a její dodržování pracovníky je jedním z bodů hodnocení. K zjištění skutečného stavu je zapotřebí provést místní měření pro posouzení možnosti výroby a efektivnosti pracovní doby. Ze získaného a vyhodnoceného měření budou zjištěné nedostatky, které budou posouzeny dle závažnosti a podle toho navrženo jejich řešení. Z konkrétních posouzených nedostatků a naopak kladů, které se v tomto provozu vyskytují bude sestaveno celkové vyhodnocení provozu po čistě technické a organizační stránce.

- 11 -

3

Současný stav řešené problematiky

3.1. Názvosloví a pojmy 3. 1. 1 Řezivo Vyrábí se z kulatiny a má tvar kvádru určitých rozměrů. Základními rozměry jsou šířka, tloušťka a délka. Rozměry jehličnatého řeziva jsou uvedeny uvedeny v normě ČSN 49 1011, řeziva listnatého v ČSN 49 1212. Řezivo se dělí na:





deskové hraněné latě a lišty pražce, mostnice a pražečky Protože se řezivo obvykle vyrábí s vyšší vlhkostí, musí mít nadmíry na sesychání.

Dovolené nadměrky rozměrů jsou u rozměrů do 35 mm ± 1 mm, od 36 mm do 100 mm ± 2 mm, nad 100 mm ± 3 mm. Odchylky délek jsou u jehličnatého řeziva nekapovaného +50 a – 25 mm, u kapovaného ± 5 mm. U listnatého řeziva jsou dovoleny odchylky délky +50 a – 25 mm. Prizmované nebo omítané řezivo má obě plochy, oba boky a obě čela oříznutá pilou nebo ofrézována. Neomítané řezivo deskové nebo řezivo polohraněné má boky neoříznuté. Mají oblý tvar původního průřezu. 3.1.2 Jakost řeziva Souhrn vlastností řeziva, které rozhodují o jeho užitkové hodnotě. 3.1.3 Třídění řeziva Část technologického procesu výroby řeziva zahrnující ohodnocení řeziva a jeho rozdělení podle kvalitativních ukazatelů do jakostních a rozměrových tříd. Řezivo se třídí dvojím způsobem, vizuálně nebo strojově, někdy se oba způsoby kombinují. Při vizuálním třídění prohlédne pracovník – třídič prostým okem každý kus řeziva a podle zjištěných vak určí třídu jakosti. Při tom může nastat rozpor mezi požadavkem přesnosti třídění a schopnostmi a možnostmi třídiče. Např. ČSN 49 1011 uvádí jako kritéria třídění 10 druhů vad dřeva a 4 vady výrobní. Většina těchto vad má své limitní rozměry pro jednotlivé jakostní třídy (A, I, II, III, IV ) a někdy jsou limity jedné vady vázány na druhou. Druhy vak dřeva se někdy dále člení. Třídič musí zrakovým odhadem zjistit vady na každém kusu a podle limitních rozměrů a popř. jejich kombinací určit třídu jakosti, a to vše řádově za sekundy.

- 12 -

Značka třídy jakosti musí být na každém kusu řeziva vyznačena křídou nebo barvou, a to u jehličnatého řeziva: bílou tečkou – třída A, červenou tečkou – třída I, modrou tečkou – třída II, černou tečkou – třída III, zelenou tečkou – třída IV. Čepový průměr – třídění podle čepového průměru je nezbytné pro výrobu řeziva požadovaných příčných rozměrů (tloušťka, šířka). Podle čepového průměru se výřezy třídí vždy. Délka – délka výřezů udává délku řeziva. Při výrobě dlouhých sortimentů řeziva se účelové výřezy třídí podle délky vždy, ve standardní výrobě se obvykle výřezy podle délky netřídí nebo jen na dvě skupiny. Druh dřeviny – třídění podle druhu dřeviny se užívá pouze při zpracovávání více druhů dřevin souběžně. Třídění závisí na:  technologickém vybavení pilnice  druhu výroby (rozsah zpracovávaných průměrů a délek výřezů, rozměrová škála řeziva)  objem výroby  možnostech třídění ( velikost skladovací plochy) 3.1.4 Vady řeziva Odchylky růstu, struktury, textury a barvy dřeva, poškození způsobená přírodními činiteli nebo při výrobě, která ovlivňují upotřebitelnost. 3.1.5 Svazky řeziva 3.1.5.1 Přepravní svazek řeziva – pravidelný rovnoběžnostěn vytvořený z řeziva uloženého ve vyrovnaných vrstvách, představující skladovací a přepravní jednotku. 3.1.5.2 Svazek neproložený – jednotlivé vrstvy leží přímo na sobě; pouze za účelem stability svazku je vždy několik vrstev odděleno stabilizačními proklady. 3.1.5.3 Svazek proložený – jednotlivé vrstvy jsou odděleny proklady; používá se pro řezivo o vlhkosti nad 25 % nebo na zvláštní přání odběratele. 3.1.5.4 Svazek volný – není zajištěn proti deformaci tvaru převázáním; mimo závod se může přepravovat jen volný svazek neproložený. 3.1.5.5 Svazek pevný – je vázán vázacími prostředky, může být proložený i neproložený; u svazků do 3 m délky jsou dvě převázání, u délky 3,25 m až 5 m tři a u delších svazků čtyři.

- 13 -

3.1.5.6 Vázací prostředky – drát, ocelová páska, lana, řetězy, pásky, provazy z umělých hmot. 3.1.5.7 Proklady – dřevěné lišty nebo latě oddělující vrstvy řeziva ve svazku. 3.1.5.8 Podložky – hranoly nebo fošny, které oddělují na dopravním prostředku jednotlivé svazky řeziva a vytvářejí mezeru pro použití mechanických prostředků.

3.2 Měření řeziva, výpočet objemu Tloušťky se měří v libovolném místě kusu ve vzdálenosti nejméně 15 cm od čela. Šířky se měří: U omítaného řeziva v libovolném místě délky, kde není oblina, ne však blíže než 15 cm od čela. U neomítaného řeziva uprostřed délky kusu, u jehličnatého řeziva o tloušťce menší než 40 mm se měří vnější plocha, u řeziva tlustšího se měří obě plochy a vyjadřuje se jejich aritmetický průměr, u listnatého řeziva se měří vždy obě plochy a vyjadřuje se aritmetický průměr obou měření. Je-li v místě měření suk nebo deformace, měří se šířka po obou jejich stranách a uvádí se průměr všech měření. Díly větší než 5mm se zaokrouhlují nahoru, menší dolů na celé cm. U polohraněného řeziva se měří uprostřed kusu; u polštářů se uvádí průměr výřezu použitý pro výrobu kusu, u trámů se šířka měří složitě způsobem stanoveným v ČSN 1010. Délka řeziva se měří jako nejmenší vzdálenost obou čel na celé cm a zaokrouhluje se dolů na krok odstupňování délky. Objem se vypočítává vynásobením všech tří rozměrů a uvádí se v m3 s přesností 0,001 m3, obvykle se zaokrouhluje. 1

1

KAFKA E. a kol. 1989. Dřevařská příručka 1.část, Praha, SNTL – Nakladatelství technické literatury, vydání první, str. 484, ISBN 80-03-00009-2

- 14 -

4

Popis stávajícího stavu pilařského provozu Hůrka

4.1 Dovoz kulatiny Kulatina je na manipulační sklad [9] dovážena nákladními automobily s hydraulickou rukou určené na svoz kulatiny a to v celých délkách nebo výřezů z lesa, doprava je zajištěna vlastními odvozními soupravami zn.Tatra. Tří vozidel uzpůsobených pro odvoz dlouhého dříví, dvou vozidel pro odvoz výřezů a jednoho vozidla pro odvoz výřezů i dlouhé kulatiny. Nahodilá doprava je řešena smluvními vztahy s jinými dopravci. Kulatina je dopravována přímo z lesa a to v kůře. Posádku nákladního automobilu tvoří řidič, který se stará o všechny úkony spojené s dopravou, nakládkou a vykládkou kulatiny a částečnou údržbou automobilu, údržba a servis je tvořen smluvními vztahy s autorizovaným servisem. 4.2 Manipulační sklad Poloha manipulačního skladu navazuje na železniční vlečku a zaujímá většinu plochy závodu. Manipulační sklad vmanipuluje ročně 70 – 80 (výjimečně 100) tisíc m3 kulatiny. Příjezd na manipulační sklad sjezdem z hlavní pozemní komunikace je tvořen asfaltovou příjezdovou cestou, kterou přetíná automatická závora závodu a průjezdem kolem pilnice v celkové délce cca 400 m tvoří relativně jednoduchou dopravní obslužnost. Plocha manipulačního skladu je vyasfaltována popř. na okrajích zpevněna drceným kamenivem. Manipulační sklad netvoří jednu součást, ale je rozdělen na dvě části, které na sebe bezprostředně navazují a jsou spojeny dvěma cestami. Na první části manipulačního skladu [10] se nachází manipulačně třídící vozík Baljer-Zembrod, který manipuluje kulatinu na výřezy a třídí dle délek, průměru a jakosti kulatiny. Tyto výřezy ukládá na jednotlivé skládky kolem své dráhy, odkud jsou odváženy čelními nakladači na skládku výřezů umístěnou v bezprostřední blízkosti vozíku, do vagonů nebo ke zpracování na pilnici. Na druhé části manipulačního skladu [11] je umístěna manipulační třídící linka pro malé průměry kulatiny. Výřezy vymanipulované touto linkou jsou shazovány z automatického dopravníku do sběrných košů, odkud jsou opět odváženy čelními nakladači. Ostatní prostor manipulačního skladu slouží pro ruční manipulaci a sklad odřezků a kůry. 4.2.1 Vykládka kulatiny Vykládka kulatiny z nákladního automobilu popř. přívěsu je tvořena vlastní hydraulickou rukou, ovládanou řidičem vozidla. 4.2.2 Nakládka kulatiny Na manipulačním skladě jsou nakládány rozmanipulované výřezy zpět na odvozní soupravy, jsou-li výřezy určené pro zpracování v jiném blízkém pilařském závodě. Tato nakládka je prováděna opět vlastní hydraulickou rukou, popřípadě rukou jiného

- 15 -

automobilu, pokud nemá vlastní. Doprava těchto výřezů je tvořena vlastními automobily nebo automobily sjednané na odvoz jiným pilařským subjektem či vlastním automobilem jiného pilařského subjektu. Výřezy určené ke zpracování v jiném vzdáleném pilařském závodě jsou postupně čelními nakladači odváženy z manipulačního skladu na nakládací rampu pro železniční vagony. Ty stojí na vybudované železniční vlečce a manipulaci s nimi zajišťuje v předem dohodnutých intervalech lokomotiva ČD. Do nich jsou výřezy postupně vládány čelními nakladači a usměrňovány pracovníky VLS pohybujících se na vagonech. Po naložení jsou vagony dopravovány do jiných dřevařských závodů. 4.2.3 Manipulačně třídící vozík Baljer-Zembrod [8] Tento vozík slouží k vymanipulování výřezů z dlouhé kulatiny, vozík tvoří kolejová dráha, vlastní vozík s pohonem agregátů, hydraulická ruka, kabina obsluhy, je vybaven krátící řetězovou pilou a měřícím zařízením a počítačem pro nejpřesnější navržení rozmanipulování dřevní hmoty. Nejsilnější hydraulická ruka OBX 3 nahradila stávající pro zvýšení výkonu a životnosti vozíku. 4.2.4 Manipulační třídící linka s odkorňovačem pro slabou kulatinu Tato linka je určena k zpracování slabé kulatiny do průměru 20 cm v celých délkách. Tato třídící linka typu „-19“ byla vytvořena z třídící,manipulační a ovládací části od výrobce Dřevostroj Čkyně a dopravníků s hydraulickou rukou vyrobené Správou služeb v Horní Plané. Tvoří ji příčný dopravník pro posun kulatiny na podélný dopravník, hydraulická ruka pro urovnání kulatiny na příčném dopravníku, rotorový odkorňovač VK 16 Robust,vynášecí dopravník od odkorňovače, krátící pila kotoučová, zarážky k přesnému krácení, měřící zařízení, podélný třídící dopravník oboustranný, kabina obsluhy, vynášecí dopravník odřezků a pilin od krátící pily, délka krácení je odstupňována po 0,5 m do délky 8 m. 4.2.5 Skladování výřezů Tato činnost se provádí čelními nakladači, kteří ukládají již vytříděné výřezy na hromady. Aby výřezy určené k delšímu skladování nebyly přímo v kontaktu s plochou skladu jsou podloženy slabými výřezy uložené kolmo na hromadu ve vzdálenosti minimálně šířky nápravy čelního nakladače a maximálně na délku výřezu. Na skladu výřezů se ukládají výřezy, které budou zpracovány na pilnici u ostatních je zajištěna průběžná přeprava na jiný závod, proto zde není kladen důraz na skladování. 4.2.6 Detektor kovů a reduktor kořenových náběhů Detekce kovů se na tomto závodě provádí pomocí ručních detektorů kovů, které pracovníci používají při ruční manipulaci kulatiny těžené v blízkosti střelnic. Kořenové náběhy se neredukují, popř. se redukují ruční motorovou řetězovou pilou v případě, že dojde k problémům při manipulaci výřezů do pilnice či odkorňování.

- 16 -

4.3 Pilnice Laimet [2] Tato pilnice byla určena k zakázkové výrobě stavebního řeziva do maximální délky řeziva 10,5 m. Pilnice je tvořena polootevřenou dřevěnou stavbou, ve které je umístěna jednokotoučová pila Lamet finské výroby. Pila je plně hydraulická tzn. pojezd stolu, otáčení kmene. Odsáté piliny od stroje se zásobují do podjezdného sila. To je dle potřeby vybíráno. Posuv a manipulace s kmeny i s řezivem je ruční. Navážení výřezů na navalovací dopravník se provádí čelním nakladačem. Pilový kotouč je opatřený SK plátky o průměru 1 m. 4.4 Pilnice na slabou kulatinu [3] Slabá kulatina je vymanipulována na manipulační lince -19. Výřezy jsou ukládány na příčný dopravník vedoucí k hranolovací pile. Pila je tvořena hřídelí s pilovými kotouči, motorem a podávacími válci. Výřezy jsou podélně rozřezávány kotouči. Po odloučení bočního řeziva je prizma přesunuta k rozmítací pile, kde se rozmítá na deskové řezivo, hranoly. Pilnice je uzpůsobená tak, aby rozmítací pila mohla fungovat samostatně. Prizmy vyrobené na jiné pilnici lze tedy zpracovávat v tomto provozu tak, že jsou navezeny na příčný dopravník vedoucí k rozmítací pile (souběžný s příčným dopravníkem na slabou kulatinu). Rozmítnuté řezivo se ručně ukládá do balíku. Odřezky jsou ukládány opět ručně do sběrného koše. Řezivo i odřezky jsou z pilnice odváženy vysokozdvižnými vozíky dle potřeby. Piliny a odřezky padající pod rozmítací pilu jsou vynášeny podélným pásovým dopravníkem na vlek stojící vedle budovy pilnice. 4.5 Pilnice [1] 4.5.1 Navážení výřezů Výřezy se navážejí čelním nakladačem na příčný dopravník [1.01] odkud jsou jednotlivě dávkovány rotačním dávkovačem výřezů [1.03] na podélný dopravník odkorňovače [1.04] nebo jsou ukládány na skluz odkud jsou opět přes otočný dávkovač výřezů dávkovány na podélný dopravník za odkorňovačem [1.06]. To se děje z důvodu maximální světlosti průchodu odkorňovačem 60 cm. Z toho vyplývá, že výřezy dopravené na pilnici jsou odkorněné i neodkorněné. 4.5.2 Odkornění výřezů Výřezy se odkorňují do průměru 56 cm z důvodu bezproblémového průchodu odkorňovačem. Typ odkorňovače je VK 25 V, jednomotorový [1.06], posuv je pouze vpřed pomocí dvou párů žebrovaných válců před a za rotorem. Odkorňovač je umístěn v exteriéru bez přístřešku, ovládání odkorňovače a již popsaných dopravníků je z kabiny velína [1.05] umístěného výškově nad odkorňovačem v odstupu 2 m, což zajišťuje výborný výhled obsluhy na zařízení. Kůra je vynášena pásovým dopravníkem [1.09] z pod odkorňovače na vlek [1.10]. Odkorňovač s dopravníky patří svým stářím ke vzniku

- 17 -

pilnice, ačkoli vznikl až po stavbě pilnice. Nahradil tak ruční navalování na podélný dopravník výřezů do pilnice. 4.5.3 Doprava výřezů do pilnice Výřezy jsou z podélného dopravníku [1.08] vedoucího od odkorňovače vyráženy mechanickým vyrážečem [1.14] na příčný dopravník [1.16], který dopravuje výřezy vzhůru, tím překonává výškový rozdíl pilnice a předpilí a tvoří tak i malou technologickou zásobu výřezů pro pilnici. Z tohoto příčného dopravníku padají výřezy na podélný dopravník [1.17] jdoucí do pilnice. Ve vstupu do pilnice je umístěn měřící rám [1.18], měřící průměr výřezu a délku dle posuvu výřezu na podélném dopravníku. Z něho jsou výřezy vyráženy mechanickým vyrážečem [1.19] na příčný dopravník [1.20] zásobující vozík výřezů [1.22] před první rámovou pilou [1.24]. Avšak lze výřezy dopravovat i k druhé rámové pile [1.33] po již zmíněném podélném dopravníku odkud jsou na jeho konci vyráženy mechanickým vyrážečem. 4.5.4 Pořez výřezů Pořez výřezů je prováděn na pilnici na první vertikální rámové pile typu G 71 [1.24] z roku 1975. Pořez na této rámové pile bude později vyhodnocen. Do rámové pily jsou výřezy zaváženy pomocí dálkově ovládaného, plně hydraulického předního i zadního vozíku [1.22] a [1.23] od výrobce Josef Weiss, Saltsburg r.v. 1974. Vozíky se pohybují v podélné ose výřezu po koleji. Otáčení výřezu pomocí ozubených kol na předním i zadním vozíku poháněných rotačními hydromotory, středění výřezu na předním i zadním vozíku zajištěno přímočarými hydromotory. Přítlak výřezu na zadním vozíku tvoří rameno s hydraulickým přítlakem. Pojezd vozíku zabezpečuje rotační hydromotor na zadním vozíku pohánějící ozubené řetězové kolo, kterým prochází válečkový řetěz ukotvený k podlaze vedoucí v kolejové dráze vozíku. Pojezd předního vozíku zajišťuje zadní vozík pomocí tyče spojující oba vozíky. Vypnutí přítlaku a vrácení vozíku před příčný dopravník zabezpečuje koncový spínač. Rámová pila je tvořena betonovým základem, transmisním pohonem od elektromotoru, stojanem, rámem, setrvačníkem, předními a zadními podávacími válci a přítlakem horních válců. Rámová pila je ovládána obsluhou z velínu [1.21] tvořící kabinu před rámovou pilou. Obsluha stroje ovládá z tohoto velínu nejen rámovou pilu, ale i dopravníky pro přísun výřezů a odsun řeziva za rámovou pilou. Řezání výřezu je prováděno pilovými listy usazených v rámu dotažené excentrickými závěsy. Šíře řezání je dáno vymezením pil vložkami z tvrdého dřeva. Pily jsou opatřeny stelitovým návarem což usnadňuje přípravu nástroje a zvyšuje jeho životnost. Vedení výřezu je před rámovou pilou zajištěno vymezením zadního vozíku v kolejích a za rámovou pilou vodícími noži [1.25] s odmítacími válci. Prizma je za vodícími noži nadlehčována prizmatickým válcem [1.26], který zajišťuje minimální styk prizmy s válečkovou dráhou [1.27] do doby než opustí vodící nože z důvodu dřívějšího odsunu prken pomocí odmítacích válců. Boční řezivo tj.prkna a krajiny jsou od první rámové pily odsunuty po válečkové dráze a na konci dráhy sesunuty na příčný sběrný dopravník bočního řeziva. Prizma je za vodícími noži automaticky přesunuta pomocí příčného dopravníku k druhé rámové pile.

- 18 -

Druhá rámová pila [1.33] tvoří s první tzv. rámové dvojče, tj. ve své době klasické technologické řešení pilnice se dvěma rámovými pilami. Druhá RP je typově shodná s první RP. Prizmy od první RP odsunuté příčným dopravníkem [1.28] a [1.29] ke druhé RP čekají na tomto dopravníku než jsou přesunuty na přední a zadní vozík [1.31] a [1.32] druhé RP, technologická zásoba je minimální a to max. dva kusy prizem. Přední a zadní vozík druhé RP typově odpovídá vozíkům před první RP s rozdílem uzpůsobení vozíků na dopravu prizem tj. se spodním rovným vedením. Přesun prizmy z příčného dopravníku na vozík je tvořen na předním i zadním vozíku pomocí válečkového řetězu poháněného rotačním hydromotorem na kterém prizma leží při zavážení do druhé RP. Vedení středového řeziva za druhou RP je opět vodícími noži s odmítacími válci [1.34]. Ty zde mají funkci přidržování bočního řeziva dokud není doříznuto. Boční řezivo s krajinou odpadne pomocí šroubovice na válcích [1.36] vzápětí za vodícími noži na příčný sběrný dopravník [1.37] bočního řeziva. Středové řezivo vedené kanálem [1.35] odchází po válečkové dráze [1.36] z pilnice. Příčný sběrný dopravník bočního řeziva vynáší řezivo a krajiny k příčné krátící pile [1.38], kde obsluha ručně vymanipuluje vady prken a odstraní krajiny s odřezky do sběrné šachty [1.39]. Vymanipulované boční řezivo hraněné, polohraněné a nehraněné pokračuje po podélném válečkovém dopravníku [1.40] k omítací pile [1.43]. Na omítací pile Esterer typ DK 60 AG, s obsluhou stojící z boku vstupního válečkového dopravníku [1.42] se boční řezivo omítá na šířku dle maximální výtěžnosti, tedy různé šířky bočního řeziva. Tloušťka bočního řeziva vyplývá z nastavení šířky na obou rámových pilách. Jelikož je boční řezivo z obou pil mícháno musí být tedy zaručena stejná tloušťka bočního řeziva na obou RP. Hned za omítací pilou jsou odloučeny odřezky pomocí podélného válečkového dopravníku [1.44] se šroubovicí. Odloučené krajiny padají do sběrné šachty [1.39]. Omítnuté boční řezivo pokračuje po podélném válečkovém dopravníku vedené kanálem z pilnice. 4.5.5 Třídění řeziva Díky stávající technologii lze bez problémů oddělit boční a středové řezivo. To je základní třízení řeziva. Jelikož je boční řezivo zkracováno je třeba jej délkově vytřídit. To umožňuje podélný třídící dopravník bočního řeziva umístěný z boku pilnice. Do prostoru za pilnicí jsou vyústěny oba podélné válečkové dopravníky tj. od druhé RP a od omítací pily. Z těchto dopravníků padá řezivo díky válečkům se šroubovicí na příčný řetězový dopravník [1.45]. Příčný dopravník pro boční řezivo dopravuje toto řezivo k délkovému třídiči [1.46]. Boční řezivo padá z příčného dopravníku do koryta s účelem obrátit každý kus řeziva na výšku. V třídiči je posunováno řezivo v podélném směru a třídí od nejkratšího k nejdelšímu. Interval třízení je 1,2m, 1,8m, 2m, 2,5m, 3m, 3,5m, 4m, 4,5m, 5m. Šířkové třízení a jakostní třízení bočního řeziva, lze provádět jen v omezené míře. Z podélného třídiče padají prkna po skluzu k zarážce, odkud je ručně odebíráno a skládáno do balíku [1.47]. Počet balíků do kterých pracovnice řezivo skládají určuje

- 19 -

třízení. Třízení je jakostní a šířkové. Na požadavek zákazníka je možné vybrat určité šířky bočního řeziva. Středové řezivo spadené na příčný řetězový dopravník [1.48] je jakostně tříděno přímo na dopravníku. Ručním odstraňováním jednotlivých kusů řeziva a jejich skládáním na vozíky [1.51] lze jakostně třídit středové řezivo. Řezivo nechané na dopravníku, padá na jeho konci pomocí skluzu [1.49] na stůl, odkud se ručně odebírá a skládá do balíku [1.50]. Šířka středového řeziva je konstantní a je rovna tloušťce prizmy tj. je-li řezáno více prizem z výřezu je zpravidla dodržena stejná tloušťka prizem. Délkové třízení středového řeziva není nutné z důvodu kvalitní přípravy suroviny tj. úprava na stejnou délku. Délka středového řeziva je rovna délce výřezu. Pokud se mění délka výřezu při nezměněném závěsu rámových pil, tak pouze z důvodu nenáročnosti odběratele na délku řeziva v jednom balíku či zvýšení počtu pracovníků u příčného dopravníku středového řeziva, kteří řezivo jiných délek než požadovaných musí odstranit z dopravníku na vozík. 4.5.6 Ostření nástrojů V prostoru pilnice se nachází místnost zvaná brusírna, která slouží k přijmu opotřebených či otupených či jinak znehodnocených nástrojů a výdeji naostřených popřípadě nových dřevoobráběcích nástrojů. Dřevoobráběcí nástroje smí obsluha po kontrole použít jen naostřené, očištěné, nepoškozené a bez koroze jak je uvedeno u každého dřevoobráběcího stroje. Brusírna je vybavena ostřičkou na pilové listy zn. Wollmer, ostřičkou na pilové řetězy, ostřičkou na pilové kotouče zn.Wollmer, zařízení na rozvod zubů u pilových listů zn. Wollmer a zařízení na rozvod zubů pilových kotoučů zn. Wollmer. Pilové listy se ostří dle potřeby do zásoby. Zde jsou používány listy s vlčím ozubením a stelitovým návarem, což zvyšuje dobu otupení nástroje a minimalizuje nároky na přípravu nástroje, neboť není třeba rozvádět ozubení. Pilové kotouče určené k podélnému řezání řeziva mají SK plátkové návary což opět velmi zvyšuje dobu než dojde otupení nástroje. Pilové kotouče větších průměrů určené k příčnému zkracování kulatiny mají rozváděný zub bez návaru. Pilové řetězy na ruční motorové pily jsou ostřeny na ostřičce pilových řetězů. Pilové řetězy určené na zkracování kulatiny na manipulačně-třídícím vozíku BajerZembrod jsou ostřeny na ostřičce pilových řetězů. V zimním období jsou pilové řetězy každodenně máčeny v olejové lázni což zvyšuje jejich životnost. 4.6 Rozměry a jakosti řeziva Na tomto závodu se zpracovává jehličnatá kulatina SM, BO, JD. Řezivo je zde vyráběno klasickou rámovkovou technologií. Sortiment výroby řeziva je tvořen deskovým řezivem omítaným, hranoly, hranolky a latě. Rozměry řeziva jsou proměnné po dohodě s odběratelem a jeho nároky na potřebné nadmíry na sesychání, které jsou součástí prodejních smluv. Nadměrky na řezivu se mohou měnit s velikostí průřezu a tvaru průřezu řeziva. Nadměrky se ale také mohou měnit na přání zákazníka s polohou řeziva ve kmenu. - 20 -

Jakost řeziva se rozlišuje na čtyři stupně jakosti: řezivo na zakázku, imballo, exportní souběh, IV.třída. Třízení jakosti je prováděno ručním způsobem.

4.7 Úprava řeziva, sklad řeziva, expedice řeziva 4.7.1 Adjustace řeziva, balení Adjustační stanice v podobě samostatné budovy navazující na pilnici, jak bývá často zvykem, na tomto provozu nenajdeme. Nároky na adjustaci řeziva se zvyšují s množstvím řeziva nebo náročnosti třízení dle jakosti. Tento provoz ovšem byl při stavbě koncipován tak, aby rozměrové a jakostní třízení odpovídalo svou kapacitou kapacitě pilnice. Jelikož za celou dobu působení závodu nebyl zasažen změnami do stávající technologie, je tedy provoz svou kapacitou na úrovni svého vzniku a to kapacitou pilnice i následné adjustace řeziva. Adjustace řeziva jak bylo již zmíněno se provádí ručním způsobem a vzhledem k proměnnému vyráběnému sortimentu řeziva a různorodosti zakázek se do opět zmíněných stupňů jakosti třídí dle dohodnutých podmínek s odběrateli. Balení řeziva se od dob vzniku závodu příliš nezměnilo. Jelikož nedochází k předsoušení či sušení řeziva je zde minimální požadavek na balení a to ekologická likvidita obalu a bezpečnost při manipulaci a přepravě řeziva v balících. Balení tedy představuje svázání balíku řeziva polyesterovou vázací páskou (PET) Mosca iso 9001, spojení pásky je zabezpečeno ocelovou sponou SP120R4000. Každý balík je převázán se vzdáleností pásky maximálně 1m a 0,5m od kraje. Tento způsob balení zabezpečuje bezpečnou manipulaci a přepravu řeziva s minimálním poškozením řeziva. Pokud je řezivo na přání zákazníka prokládáno, vede páska v těsné blízkosti prokladku. Tento způsob balení nahradil dřívější namáhavější a zdlouhavější způsob balení ocelovým drátem. 4.7.2 Sklad řeziva Řezivo vyrobené, vytřízené a zabalené je připravené k odvozu z prostoru pro třízení řeziva. Odvoz je zajištěn dle potřeby odsunutí balíku vysokozdvižnými vozíky zn. Desta, typ DVHM 3522 TXK, které jsou pro snadnou obslužnost pilnice a nakládky řeziva dva. Ukládání řeziva na sklad řeziva [15] a manipulaci s řezivem obstarává obsluha vysokozdvižného vozíku a jeho pomocník. Sklad řeziva se nachází v těsné blízkosti třídícího uzlu, a proto je velmi snadná obslužnost tohoto uzlu. Sklad řeziva je ohraničený prostor, zabezpečený pro odtok vody, nezastřešený, s asfaltovým povrchem a navazuje naň železniční vlečka. Jednotlivé balíky řeziva jsou ukládány podle druhu vytřízení, na dané stanoviště, kde čekají na odvoz. Jednotlivé balíky řeziva jsou ukládány přesně na sebe a prokládány proklady umístěné svisle nad sebou, to zabezpečuje nepřevrácení stohu hlavně v období tání sněhu. Mezi asfaltovou plochou a prvním balíkem jsou používány stejné proklady jako u prokládání jednotlivých balíků mezi sebou. To velice zjednodušuje práci při ukládání řeziva a úklidu skladu.

- 21 -

4.7.3 Manipulace s řezivem a expedice Manipulace s řezivem obsahuje odvoz vyrobeného řeziva od třídícího dopravníku na sklad řeziva a nakládku řeziva na nákladní automobily. Tato operace se provádí vysokozdvižnými vozíky zn. Desta DVHM 3522 TXK. Jelikož se řezivo ze závodu expeduje pouze náhradními automobily svých odběratelů, odpadají tedy jeřábnické práce při vagónování. Nehledě na rychlost silniční dopravy. Administrativa spojená s dopravou řeziva je řešena během nakládky řeziva na automobil a není tak možné, aby automobil opustil závod bez potřebné dokumentace. 4.8 Piliny, odřezky, kůra Dřevní odpad byl v minulosti noční můrou dřevařských inženýrů. Jeho rozvážení po lesích je již minulostí, která je v dnešní době nemyslitelná a to nejen z důvodu vysokých nákladů, ale z důvodu přednostního zpracování ve zpracování v různých průmyslových oblastech. Obecně lze říci, že poptávka po dřevním odpadu převyšuje možnost produkce. 4.8.1 Piliny Piliny vyprodukované v provozu hůrka čítají kolem 50 prm denně. Toto množství je z pilnice odváděno odsáváním do sila. Objem sila představuje asi týdenní produkci pilin. Silo [7] vybudované zároveň s pilnicí je zděné, přístupné z jedné strany. Piliny jsou nakládány na nákladní automobily čelním nakladačem. Pro lepší přehled obsluhy nakladače je vedle sila vybudována nakládací rampa. Piliny jsou odváženy v pravidelných intervalech po příjezdu nákladního automobilu. Piliny z ostatních pilnic bývají odváženy dle potřeby k hlavnímu silu pomocí traktoru a vleku. 4.8.2 Odřezky Odřezky vzniklé při podélném řezání RP, při omítání bočního řeziva a při krácení bočního řeziva jsou z pilnice odstraňovány po dvou skluzech do podpilí. Tam jsou pracovníky ručně skládány na kolejový vozík. Při naplnění vozíku se odřezky svážou. Je velice častá podmínka odběratele, aby odřezky byly vázány bez použití kovu (ocelového drátu) a to i kovové spony při použití polyesterové vázací pásky (PET), z důvodu dalšího zpracování. Z toho vyplývá nutnost spojení pásky svařováním. Je nutné z hlediska pozdější manipulace dvojitě svázat balík 3-5x na délku, podle délky balíku. Délka takto vytvořeného balíku je rovna délce výřezu, popř. nejčastější délce výřezu v určitý časový úsek při řezání. Po svázání balíku odřezků vytlačí pracovníci kolejový vozík před pilnici, odkud je vysokozdvižným vozíkem odvezen na skládku odřezků. Odřezky vzniklé na jiné pilnici závodu jsou vázány a odváženy stejným způsobem. Ze skladu odřezků jsou pravidelně odváženy nákladními automobily uzpůsobené na odvoz výřezů. Hydraulickou rukou automobilu jsou nakládány na automobil, což nevykazuje nutnost přítomnosti jiného manipulačního prostředku. Odvoz zajišťují odběratelé.

- 22 -

4.8.3 Kůra Kůra vzniká při odkorňování výřezů u zmíněných odkorňovačů. Kůra je od těchto odkorňovačů vynášena pásovými dopravníky [1.09] na přistavené traktorové vleky [1.10], které jsou dle potřeby traktorem vyváženy na skládku kůry. Denní objem vyrobené kůry z obou odkorňovačů se pohybuje mezi 30-40prm podle druhu odkorňované dřeviny. Na skládce je kůra nakládána do přistaveného nákladního automobilu čelním nakladačem dle příjezdu nákladního automobilu. V dnešní době se stal obchod s dřevním odpadem velice lukrativní záležitostí a proto nejsou zanedbatelné ani příjmy za tyto odpady.

4.9 Situační plán pilařského závodu Hůrka 1. Pilnice 2. Pilnice Laimet 3. 4. 5. 6.

Pilnice na slabou kulatinu Správní budova pily a opravárenská dílna Kotelna Garáž pro čelní nakladače

7. Silo na piliny s nakládací rampou 8. Manipulačně třídící vozík Baljer – Zembrod 9. Manipulačně třídící linka -19 10. První část manipulačního skladu a sklad výřezů 11. Druhá část manipulačního skladu 12. Záloha hasícího zařízení protipožární ochrany 13. Kancelář manipulačního skladu 14. Bytový objekt pily Hůrka 15. Sklad bočního řeziva

- 23 -

Obr. 1 Situační plán pilařského závodu Hůrka

- 24 -

5 Záměry podniku Vojenské lesy a statky ČR, s.p., divize Horní planá letitě provozuje pilařský výrobní závod Hůrka. Svými výrobky se zaryl do podvědomí okolních odběratelů a z venku vystupuje jako spolehlivý obchodní partner, který dostává svým plánům i podmínkám odběratelů. Podnik nemá ve snaze zbytečně investovat, neboť se ekonomicky jeví lépe obchod s kulatinou než její zpracovávání. Rozdělením provozu do několika ekonomických částí dlouhodobě podnik monitoruje a vyhodnocuje jednotlivé provozovny. Tímto vyhodnocováním se podnik snaží minimalizovat náklady na provoz. Dále se podnik snaží příjmem objednávek vytěžovat provoz tak, aby byly náklady spojené s provozem co nejnižší a pilnice mohla fungovat v maximálním vytížení jednosměnného provozu. Jelikož je podnik držitelem certifikátu ISO 9001 zabývající se řízením organizací z hlediska zajišťování kvality produktů poskytovaných zákazníkům, tedy managementem jakosti, není problémový odbyt řeziva a jsou minimalizované nároky na reklamační řízení. Dnes již standardní výrobní postupy jsou při poskytování výrobků odběrateli nezbytné. Kvalitu výrobku při optimální ceně hodlá podnik udržet a následně rozvíjet.

- 25 -

6

Rozbor současného technického stavu pilnice

6.1 Navážení výřezů Navážení výřezů zabezpečuje čelní kolový nakladač zn. JCB 716. Nakladač je ve výborném technickém stavu. Je servisován v pravidelných intervalech udaných výrobcem. Opravy jsou zajišťovány autorizovaným servisem. 6.2 Odkorňování výřezů Na odkorňovači typu VK 25 V jsou odkorňovány výřezy do průměru 60 cm. Odkorňovač odkorňuje výřezy dohněda a v nepříliš vysoké kvalitě, která je daná rychlostí posuvu a dobou uskladnění výřezu. Svým výkonem převyšuje výkon pilnice. Na tomto odkorňovači není zaveden reverzační chod, což velmi znesnadňuje vyproštění výřezu z odkorňovače v případě většího průměru výřezu než 60 cm. Tento případ může zastavit chod pilnice. Stroj je provozuschopný, udržovaný. 6.3 Doprava výřezů do pilnice Soustava dopravníků v předpilí vykazuje při provozu několik nedostatků. Stav dopravníků je provozuschopný, udržovaný. Koncové spínače jsou jednou ročně promazávány, což zabezpečuje bezproblémový chod. 6.4 Pořez výřezů Prováděn na dvou RP G 71 r.v.1974 Technické parametry:



zdvih 500 mm výkon motoru 55 kW







otáčky setrvačníku 295 ot . min-1 max. posuv 8 m . min-1, zajištěný elektromotorem s převodovkou betonový základ 70 m3 přítlak válců – je mechanický s rtuťovým ovládáním.

RP je plně funkční, udržovaná a v dobrém technickém stavu, opravy jsou prováděny nahodile dle potřeby, zabezpečované Správou služeb Horní Planá. Mazání RP, motoru a předlohy je zabezpečeno v pravidelných intervalech pověřeným pracovníkem. Na RP nebyla nikdy provedena výměna některé části RP či generální oprava, pouze výměna ložisek a hnacího řemene. Výměnu pilových listů si zabezpečuje dle potřeby obsluha stroje.

- 26 -

Válcové a řetězové dopravníky jsou plně funkční, udržované, mazané nahodile údržbou pilnice. Vozíky výřezů jsou v dobrém technickém stavu díky generální opravě hydrauliky. Zkracovací pila jednokotoučová na boční řezivo je plně funkční, udržovaná, mazaná v pravidelných intervalech údržbou pily. Omítací pila Esterer DK 60 AG je ve výborném stavu, udržovaná, mazaná v pravidelných intervalech údržbou pily. Třídič bočního řeziva je plně funkční, v dobrém technickém stavu, udržovaný a mazaný v pravidelných intervalech.

- 27 -

7

Technologický tok

7.1 Popis technologického toku pilnice Výřezy navážené na příčný řetězový dopr. [1.01] postupují k příčnému řetězovému dopr. [1.02]. Ty jsou dále vyneseny na úroveň dopr. [1.02] k rotačnímu dávkovači výřezů [1.03], který dávkuje výřezy jednotlivě na podélný řetězový dopravník [1.04]. Ten středí výřezy před odkorňovačem [1.06] ovládaného z velínu [1.05]. Kůra vzniklá při odkorňování padá do sběrné šachty [1.07] odkud je vynášena podélným pásovým dopravníkem [1.09] na vlek [1.10]. Odkorňené výřezy postupují na podélném řetězovém dopravníku [1.08], ze kterého jsou shozeny mechanickým vyrážečem výřezů [1.14]. Pokud jsou zpracovávány výřezy na průměr 60 cm nebo není-li nutno odkorňovat jsou výřezy dávkovány čelním nakladačem na šikmý skluz výřezů [1.11], odkud jsou vyneseny pomocí příčného řetězového dopravníku [1.12] na úroveň rotačního dávkovače výřezů [1.13], který dávkuje výřezy na podélný řetězový dopravník [1,08], ze kterého jsou shozeny mechanickým vyrážečem výřezů [1,14] na příčný vynášecí řetězový dopravník [1.16]. Výřezy jdoucí po podélném řetězovém dopravníku [1.08] a kvalitativně neodpovídají jakosti výřezů zpracovávaných v daný okamžik je možné tyto výřezy odstranit pomocí podélného korečkového dopravníku výřezů [1.15] mimo systém dopravníků. Ostatní výřezy shozené na příčný vynášecí řetězový dopravník [1.16] se vynáší na úroveň podélného řetězového dopravníku [1.17] vedoucí do pilnice, postupné dávkování je zajištěno dvěma koncovými spínači umístěných na konci dopr. [1.16] a na dopr. [1.17] před měřícím rámem [1.18]. Výřezy ležící na dopr. [1.17] procházejí měřícím rámem [1.18] umístěným v prostoru pilnice. Po změření výřezu se výřez zastaví s dopr. pomocí koncového spínače v místě určeném a po té je shozen mechanickým vyrážečem [1.14] na příčný řetězový dopravník [1.20]. Z něho jsou výřezy jednotlivě dávkovány na kolejový vozík [1.22] a [1.23] ovládaných obsluhou z velínu [1.21]. Kolejový vozík zaváží výřezy do první rámové pily [1.24]. Zde jsou výřezy řezány v podélném směru a vedení výřezu zajišťují vodící nože s odmítacími válci [1.25]. Prizmovaní válec [1.26] zaručí oddělení bočního řeziva a prizem. Boční řezivo odchází dříve než prizma po válečkovém dopravníku [1.27] až na jeho konec, kde je shozeno pomocí šroubovice na válcích na sběrný příčný řetězový dopravník [1.37]. Prizma odsunutá od vodících nožů , ležící na válečkovém dopravníku [1.27] je shrnuta na bok pomocí příčného sběrného řetězového dopravníku [1.28], odkud je vynesena příčným řetězovým dopravníkem [1.29] na úroveň kolejového vozíku [1.31] a [1.32] druhé RP ovládaných i s vynášecím dopravníkem [1.29] z ovládacího velínu [1.30] druhé RP. Kolejové vozíky [1.31] a [1.32] zavážejí prizmy do druhé rámové pily [1.33]. Vedení prizem je pomocí vodících nožů [1.34] s odlučovacími válci. Středové řezivo jdoucí mezi vodícími noži je odsunuto po válečkové dráze [1.36] na její konec a pomocí šroubovice na válcích shozeno na skluz k příčnému řetězovému dopr. [1.48], ze kterého je ručně vyjmuto dle třízení středového řeziva a uloženo na kolejový vozík [1.51]. Zbylé středové řezivo jdoucí po tomtéž dopr. je na jeho konci shozeno na skluz [1.49] odkud je ukládáno do balíku [1.50]. Boční řezivo jdoucí vedle vodících nožů [1.34] je na válečkové dráze [1.36] s levotočivou i pravotočivou šroubovicí odloučeno pomocí odlučovacího kanálu [1.35] a

- 28 -

shozeno na sběrný příčný řetězový dopravník [1.37]. Tímto sběrným dopravníkem je boční řezivo od první i druhé RP vynášeno ke zkracovací kotoučové pile [1.38], kde jsou z prken vymanipulovány vady jeho zkrácením na válečkovém dopravníku [1.40] a odloučeny odřezky a krajiny ručním shozením do sběrné šachty krajin a odřezků [1.39]. Vykrácené boční řezivo odchází od kotoučové zkracovací pily po válečkovém dopravníku [1.40] na jeho konec, kde je shozeno pomocí šroubovice na válcích na příčný řetězový dopravník [1.41] vedoucí k válečkovému stolu [1.42] před omítací pilu. Z válečkového stolu jsou jednotlivé kusy bočního řeziva vkládány do omítací pily [1.43]. Omítnuté boční řezivo odchází od omítací pily v odlučovacím kanále po válečkové dráze [1.44] na její konec, kde je shozeno pomocí šroubovice na válcích na příčný řetězový dopravník [1.45]. Odřezky vzniklé omítnutím na omítací pile [1.43] jsou odloučeny od řeziva a shozeny pomocí levotočivé i pravotočivé šroubovice na válcích odlučovacího dopravníku [1.44] do sběrné šachty [1.39]. Boční řezivo jdoucí po příčném řetězovém dopravníku [1.45] je shozeno z tohoto dopravníku do šachty délkového řetězového třídiče [1.46], kterým prochází podélným směrem a je délkově roztřízeno. Ručně odebírané délkově vytřízené řezivo je ukládáno do hráně [1.47] podle příslušných délek. Piliny vzniklé řezáním jsou odváděny z budovy pilnice 1 centrálním odsáváním [1.53] do sila na piliny 7.

- 29 -

7.2 Schéma pilnice

Obr. 2 Technologický tok pilnice

- 30 -

Tab. 1 Legenda schématu pilnice 1,01 Příčný dopravník řetězový, vodorovný

1,27 Válečková dráha pro středové a boční řezivo

1,02 Příčný dopravník řetězový, šikmý

1,28 Příčný sběrný řetězový dopravník pro prizmu

1,03 Rotační dávkovač výřezů

1,29 Příčný vynášecí řetězový dopravník prizmy, šikmý

1,04 Podélný dopravník řetězový, středící

1,30 Ovládací velín pro RP2 a dopravník prizem

Ovládací

velín

pro

dopravníky

výřezů

a

1,05 odkorňovač

1,31 Zadní kolejový vozík prizem, hydraulický

1,06 Rotorový odkorňovač

1,32 Přední vozík prizem, hydraulický

1,07 Sběrná šachta kůry

1,33 RP 2, G71

1,08 Podélný dopravník řetězový, vodorovný

1,34 Vodící nože s odmítacími válci

1,09 Pásový dopravník kůry, šikmý

1,35 Odlučovací kanál středového řeziva

1,10 Traktorový vlek sklápěcí na kůru

1,36 Válečková dráha pro středové a boční řezivo

1,11 Skluz výřezů, šikmý

1,37 Příčný vynášecí dopravník řetězový pro boční řezivo

1,12 Příčný dopravník řetězový, šikmý

1,38 Jednokotoučová zkracovací pila pro boční řezivo

1,13 Rotační dávkovač výřezů

1,39 Sběrná šachta krajina odřezků

1,14 Mechanický vyrážeč výřezů

1,40 Válečková dráha pro boční řezivo

1,15 Podélný korečkový dopravník výřezů, vodorovný 1,41 Příčný řetězový dopravník pro boční řezivo 1,16 Příčný dopravník řetězový vynášecí, šikmý

1,42 Válečkový stůl před omítací pilou pro boční řezivo

1,17 Podélný řetězový dopravník, vodorovný

1,43 Omítací pila Esterer DK 60 AG

1,18 Měřící rám Kesat

1,44 Válečková dráha s odlučovačem odřezků z omítání

1,19 Mechanický vyrážeč výřezů

1,45 Příčný řetězový dopravník pro boční řezivo

1,20 Příčný dopravník řetězový, vodorovný

1,46 Délkový řetězový třídič bočního řeziva

1,21 Ovládací velín pro RP1 a dopravníky výřezů

1,47 Hráň bočního řeziva

1,22 Zadní kolejový vozík výřezů, hydraulický

1,48 Příčný řetězový dopravník středového řeziva

1,23 Přední vozík výřezů, hydraulický

1,49 Skluz středového řeziva

1,24 RP 1, G71

1,50 Hráň středového řeziva

1,25 Vodící nože s odmítacími válci

1,51 Kolejový vozík pro vytříděné středové řezivo

1,26 Prizmovací válec

1,52 Kolejová dráha 1,53 Hlavní odsávací roura pilin

- 31 -

8

Bezpečnost práce a požární ochrana

Bezpečnost práce a požární ochranu není třeba rozvádět, je však nutné podotknout, že se jedná o soubor norem, vládní nařízení a zákony ČR, které musejí být bezpodmínečně dodržovány v každém závodě ČR. Zde budou popsány pouze některé parametry. U každého stabilního stroje je umístěna nástěnná tabulka, která definuje pracovní úkony v souladu s bezpečností práce. Pracovníci obsluhující stroje jsou pravidelně školeni bezpečnostní technikem na konkrétní stroj a ostatní pracovníci jsou obecně školeni v rámci celého závodu. Všichni pracovníci jsou v tomto školení dále obeznámeni se změnami v zákoníku práce, se zásadami bezpečnosti práce na daném pracovišti i mimo něj, s požární ochrannou závodu a požárních poplachových směrnic včetně názorné ukázky a cvičení při nutnosti hašení závodu, se zásadami poskytnutí první pomoci. Toto školení se provádí minimálně jednou za rok a pracovníci na jeho základě vyplní test příslušného bezpečnostního technika týkající se jmenovaných oblastí. Školení řidičů, obsluhy čelních kolových nakladačů a vysokozdvižných vozíků či jiných manipulačních zařízení se provádí dle zákona ve speciálních termínech a akreditovanými školícími zařízeními. V tomto závodě jsou všichni pracovníci řádně proškoleni s příslušnými znalosti bezpečnosti práce a požární ochrany, a proto nedochází k závažným pracovním úrazům. Požární ochrana závodu je zajištěna následujícím způsobem. Ruční hasící přístroje jsou umístěny na patřičných, označených místech se správným zabezpečením dle požárních směrnic. Závod je chráněn soustavou nadzemních a podzemních hydrantů umožňující dodávku vody do všech míst závodu a to manipulačního skladu a pilnice. Dva nadzemní hydranty se nacházejí v prostoru pilnice, tři nadzemní v prostoru podpilí a jeden v prostoru administrativní budovy. Soustava podzemních hydrantů se nachází na sladu řeziva a obklopuje objekt pilnice. Jelikož není v části obce Hůrka vybudován vodovod s pitnou vodou, zabezpečuje tento potřebný objem vody malá požární nádrž umístěná nedaleko pilnice a záložní systém tvoří kopaná 80 m hluboká studna s umístěným čerpadlem v bezprostřední blízkosti pilnice, zabezpečená proti zamrznutí v zimním období. Tento objem vody dostačuje na hašení nejméně 20 min. Od nahlášení požáru hasičskému záchrannému sboru v Polné, pod správou Ministerstva obrany ČR, trvá doba do příjezdu posádky na závod maximálně 13 min. Tímto systémem požární ochrany je provoz dostatečně ochráněn.

- 32 -

9

Použité materiály a metodika

Tato bakalářská práce se zabývá vyhodnocením provozu pilnice s následným zjištěním nedostatků spojených s výrobou řeziva a navržením jejich řešení. Vznik závodu, historický vývoj závodu až po současnost bude uveden na začátku práce. Další kapitolu bude tvořit popis závodu včetně popisu bezpečnosti práce a požární ochrany. V další kapitole bude popsán a zdokumentován technologický tok, stroje, zařízení a současný stav strojního zařízení pilnice v Hůrce. Bude popsán zpracovávaný sortiment suroviny, druh pořezu, výpočet pořezových schémat, roční objem pořezu, množství vyráběného řeziva. Výrobní technologický tok a uspořádání pilnice bude zakresleno na výkresu. Záměry společnosti je kapitola vypovídající o zájmech podniku a dosažení jeho cílů. 9.1 Metodika měření: Měření se skládá ze dvou částí: 1, z měření průměru, délky výřezů a čas řezu. Průměr bude měřen na čepu výřezu z důvodu bezpečnosti práce. Délky výřezů jsou 3m, 4m, 5m + 0,1m nadmíra na zpracování. Čas řezu znamená dobu po kterou je výřez řezán v RP. Doba řezu bude započata okamžikem vniknutí pily do výřezu a ukončena okamžikem řezání výřezu tj. výstupem zubu pily z řezu. 2, z měření jednotlivých časů směny tj. snímku pracovního dne. Úkony pracovníka budou nejdříve zapsány do tabulky a později roztřízeny do jednotlivých tříd a posouzeny z hlediska technologických a osobních časů. 9.1.1 Pomůcky použité při měření: stopky průměrka pro měření kulatiny psací potřeby hodiny tabulka pro zapisování naměřených údajů modrá křída na popisování kulatiny 9.1.2 Pracovní postup měření: Měření bude započato před příchodem pracovníka do závodu, příchod se časově zaznamená a postupně i všechny ostatní pracovní i osobní úkony. Před započetím řezání bude změřen průměr výřezu na čepu, jeho délka. Stopky budou spuštěny započetím řezání a vynulovány koncem řezání výřezu. Celé měření se opakuje po celou pracovní směnu na všech výřezech. Výsledky měření jsou zapisovány do tabulky. Měření je ukončeno odchodem pracovníka ze závodu. Výsledky měření budou elektronicky zpracovány a vyhodnoceny.

- 33 -

10

Výsledky praktického měření

V kapitole metodika je uveden postup při vyhodnocování provozu Hůrka. Z něho vyplývá na základě dodaných informací vedením Správy pily Hůrka konkrétní řešení změřením využití pracovní doby obsluhy první rámové pily, která je podle předchozího sledování nejzávažnějším bodem z hlediska produkce pilnice. V pěti po sobě jdoucích směnách proběhlo měření, na jehož základě je bylo možné odhalit nejen nedostatky celého provozu, ale hlavně technicko-organizační ztráty, ke kterým dochází především vinou lidského faktoru. Zároveň měření vypovídá o závislosti produkce pilnice vzhledem k organizaci práce a vzhledem druhu přípravy suroviny před pořezem na RP. Z technologického hlediska je výkon pilnice dán původní navrženou technologií, ovšem je nejvíce závislý na rychlosti posuvu u obou RP. První RP je z technického hlediska více namáhaná, neboť zpracovává výřezy s kořenovými náběhy a není tedy možné dosahovat stejné rychlosti posuvu jako u druhé RP. Z toho vyplývá výkon pilnice jako celku a je možné tedy konstatovat, že první RP je z instalované technologie nejdůležitější a udává rychlost následného zpracování řeziva. Vzhledem k odlišnosti tvaru a jakosti zpracovávané kulatiny není možné doporučovat zavedení pracovních norem, neboť se nejedná o výrobu s předem upravenými výřezy a není možno přesně definovat rychlost posuvu pro daný průměr výřezu, dřevinu či pořezové schéma a už vůbec ne vzhledem k otupování nástrojů. Jediným způsobem jak zvýšit výkon pilnice s daným zařízením je vypozorovat a následně odstranit prostoje způsobené organizací práce či fyzickou námahou pracovníků. Pokud bylo řečeno, že první RP je nejdůležitější částí technologie pilnice je nutné taky podotknout, že výkon stroje zajišťuje obsluha stroje. To znamená minimalizaci úkonů obsluhujícího pracovníka a zajistit tak snížení ztrát výkonu způsobené nepozorností pracovníka nebo jeho úkony netýkající se ovládání RP. Objem pořezaných výřezů je na této pilnici sledován pomocí měřícího zařízení umístěného na vstupu pilnice. Proto měření bylo také zaměřeno i na sledování průměrů výřezů jdoucích do pilnice aby bylo možno porovnat tak, výsledky automatického měření a měření provedeného ručně. Pro určení maximálního teoretického výkonu pilnice je třeba znát druh a rozměr zpracovávaných výřezů a druh vyráběného řeziva. Posuv závislý na průměru výřezu je parametr určující maximální využití kapacity pilnice. Proto byly naměřeny časy potřebné k pořezu jednotlivých výřezů o různých čepových průměrech. Z těch byla vypočítána posuvná rychlost.

- 34 -

10.1 Rozbor spotřeby času Rozbor spotřeby času vyčíslený v tab.2, vypovídá o spotřebě času, délce směny a využití pracovní doby. Čas pracovního dne se T se skládá z normovatelného času TN a z celkové ztráty času TZ. TN, tedy čas normovatelný zahrnuje čas práce T1 a obecně nutné přestávky T2. Obecně nutné přestávky se skládají z biologické přestávky T201, občerstvení pracovníka T202, přestávky na oběd T203 a osobní hygieny pracovníka T204 před nástupem směny a po konci směny. Čas práce T1 udává čas jednotkové práce TA1, čas dávkové práce TB1 a čas směnové práce TC1. Čas jednotkové práce TA1 je tvořen z úkonů pracovníka přímo spojenou s hlavní činností. Tyto úkony provádí pracovník za účelem možnosti řezání a jsou neodkladné z hlediska produktivity práce. Čas dávkové práce TB1 je čas, který stráví obsluha vstřebáním informací o výrobě od mistra či kolegů. Čas směnové práce celkem TC1 zahrnuje časy, které obsluha potřebuje na přípravu stroje a pracoviště před či po řezáním výřezů.

10.1.1 Rozbor úkonů pracovníka ve směně A121 pořez výřezů, specifikuje čas, který stráví obsluha RP1 [1.24] v ovládacím velínu RP1 a věnuje se plně zavážení výřezů do RP1 a regulací posuvné rychlosti RP1 A122 je čas, který obsluha věnuje vyčištění nastaveného pilového závěsu, Během čištění je RP1 zastavena. Bez vyčištění závěsu nelze pokračovat v řezání. A123 úprava vodících nožů. Tato činnost obsluhy spočívá v nastavení vodících nožů [1.25] tak, aby zajišťovali přesné vedení výřezu. U výřezů s kořenovými náběhy či nadměrnou točivostí vláken musí obsluha věnovat této činnosti vetší pozornost z důvodu možnosti poškození řeziva nebo stroje uvíznutím výřezu ve vodících nožích. A124 úprava výřezů na dopravníku je činnost obsluhy stroje, která je nezbytná pro plynulý provoz. Zahrnuje ruční posunutí výřezu na dopr. [1.20] tak, aby byl kolmo k dopravníku a mohl se dále posunout k další výrobní operaci a ruční navalení uvízlého výřezu na dopr.[1.17] z dopr. [1.16]. B101 určuje čas, po který je obsluha seznamována o výrobní situaci a plánů výroby od mistra. C101 mazání je časem, kdy obsluha provádí mazání RP1 či její části. C102 výměna pilových listů, čas po který obsluha vyměňuje otupený pilový list či listy za ostrý či ostré nebo tvoří nový pilový závěs při zastaveném stroji.

- 35 -

C103 dotažení pilových listů je úkon obsluhy nutný k napnutí pilového listu během pořezu. Úkon se provádí při vypnutém stroji. C104 úklid kůry a pilin na pracovišti jsou úkony obsluhy, které jsou nutné k udržení čistoty na pracovišti a tím zajištění bezpečnosti práce a bezproblémový chod dopravníků a navážecích vozíků [1.22 a 1.23]. T201 Biologické přestávky a oddech je souhrn činností, které obsluha provádí pro svoji potřebu tak, aby nedocházelo k únavě obsluhy nebo jiným tělesným pohnutkám. T202 Občerstvení obsluha provádí dle vlastní potřeby a slouží k regeneraci organismu v krátké době např. doplnění tekutin apod. T203 Oběd je polední přestávka, kterou obsluha stráví doplněním tekutin a potravy a odpočinkem od práce. T204 Osobní hygiena, převlečení pracovníka je doba, kterou pracovník potřebuje na převlečení do pracovního oděvu D111 Pozdní příchod na pracoviště. Opožděný příchod obsluhy na pracoviště. D112 Soukromé rozhovory. Rozhovory obsluhy vedené s kolegy netýkající se výroby. O301 Čeká na odsun prizmy. Čas, po který je obsluha nucena snížit rychlost posuvu či je nucena posuv zastavit a vyčkat na odebrání prizmy za RP1 k RP2 [1.33]. O302 Prostoje. Doba, po kterou je obsluha nucena stroj zastavit z důvodu nedostatku výřezů či z důvodu signalizovaném výstražným zvukovým znamením, který udává sníženou rychlost zpracování krajin v podpilí.

- 36 -

Tab. 2 Rozbor spotřeby času

Rozbor spotřeby času Kód

Popis

1

2

3

4

5

A121

pořez výřezů

358

324

331

331

389

A122

čištění mezi pilami

8

3

1

15

1

A123

úprava vodících nožů

2,5

10

2

3

6

A124

úprava výřezů na dopravníku

7

4

0

5

1

čas jednotkové práce celkem

376,5 343

337

358

402

pokyny mistra

1

4

11

4

0

čas dávkové práce celkem

1

4

11

4

0

C101

mazání

11

6

0

3

6

C102

výměna pilových listů

34

32

39

43

30

C103

dotažení pilových listů

0

1

12

6

0

C104

úklid kůry a pilin na prac.

12

22

10

3

6

TC1

Čas směnové práce celkem

57

61

61

55

42

T1

ČAS PRÁCE

434,5 408

409

417

444

TA1 B101 TB1

T201

Biologické přestávky a oddech 5

2

2

0

0

T202

občerstvení

4

0

1

0

0

T203

oběd

30

30

30

30

30

5

3

0

2

2

44

35

33

32

32

Osobní T204

hygiena,

pracovníka OBECNĚ

T2

převlečení NUTNÉ

PŘESTÁVKY ČAS

NORMOVATELNÝ TN

CELKEM

478,5 443

442

449

476

D111

Pozdní příchod na pracoviště

2

2

0

0

4

D112

soukromé rozhovory

0

0

0

0

0

OSTATNÍ ZTRÁTY ČASU

2

2

0

0

4

O301

Čeká na odsun prizmy

2

37

4

0

0

O302

Prostoje

0

0

37

35

8

TD

TE

TECH. ORG.ZTRÁTY ČASU 2

37

41

35

8

TF

ZTRÁTY VYŠŠÍ MOCI

0

0

0

0

0

ZTRÁTY ČASU CELKEM

4

39

41

35

12

ČAS PRACOVNÍHO DNE

482,5 482

483

484

488

TZ T = TN + TZ

ztrátové časy obsluhy

23,5

- 37 -

73

53

46

21

čas T

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% pondělí

úterý

středa

čtvrtek

pátek

dny čas jednotkové práce celkem

čas dávkové práce celkem

Čas směnové práce celkem

OBECNĚ NUTNÉ PŘESTÁVKY

OSTATNÍ ZTRÁTY ČASU

ZTRÁTY VYŠŠÍ MOCI

TECH. ORG.ZTRÁTY ČASU

Obr. 3 Rozbor spotřeby času za pět pracovních směn

Tab. 3 Technicko organizační ztráty času čeká na odsun prizmyprostoj [min]

[min]

pondělí

2

0

úterý

37

1

středa

4

37

čtvrtek

0

35

pátek

0

8

43

80

celkem

- 38 -

Technicko organizační ztráty času Te [%]

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% pondělí

úterý

středa

čtvrtek

pátek

dny čeká na odsun prizmy

prostoj

Obr. 4 Technologicko organizační ztráty času

Tab. 4 Prostoje Prostoje

čeká na podpilí

0

0

34

35

8

čeká na výřezy

0

1

3

0

0

35 30 čas [min]

25 20 15 10 5 0

čeká na podpilí pondělí

úterý

čeká na výřezy

středa

čtvrtek

dny čeká na výřezy

pátek

čeká na podpilí

Obr. 5 Prostoje

- 39 -

10.1.2 Vyhodnocení spotřeby času Celková doba osmihodinové směny je 480 min. V tab. 2 jsou však doby vyšší než 480 min. Ty jsou dány dřívějším příchodem obsluhy do zaměstnání či pozdějším odchodem ze směny. Důležité je zjištění normovatelného času a ztrát času. Ztráty času se pohybují od 1 % do 10 % z celkového času směny a tvoří tak nezanedbatelné ztráty a to hlavně v případě, že jsou odstranitelné. Technicko organizační ztráty času jsou tvořeny technologickou ztrátou času tedy odsun prizmy za RP1 k RP2 a organizační ztrátou času, kterou tvoří špatné pracovní zázemí v podpilí tedy pracoviště s ukládáním krajin a odřezků a nepřítomnost obsluhy odkorňovače. Odsun prizmy za RP1 k RP2 ovlivňuje rychlost posuvu RP1. Obsluha RP1 je nucena rychlost posuvu snížit či zastavit, aby nedocházelo k problémům při odsunutí bočního řeziva za RP1, které blokuje prizma ležící na dopr. 1.28 a čekající na odsun na navážecí vozík 1.31 RP2. Tento problém vzniká jedině při nastaveném závěsu na RP1 způsobem, který tvoří více než jednu prizmu z výřezu, neboť RP2 zpracovává tyto prizmy jednotlivě, což znamená, že RP dva musí dosahovat dvojnásobných posuvných rychlostí. Udržení této rychlosti není nemožné, ovšem velmi negativně ovlivňuje drsnost povrchu řeziva. Ukládání krajin a odřezků na vozík se provádí v podpilí ručním způsobem. Jedná se o manuelní práci třech pracovnic, kteří ručně skládají krajiny a odřezky na kolejový vozík. Po naplnění vozíku se krajiny svážou do balíku a vozík se ručně vytlačí před budovu pilnice, kde čeká na vysokozdvižný vozík, který odstraní balík z vozíku a tím je vozík opět zavezen do podpilí a opět plněn. Pro urychlení práce se skládají odřezky a krajiny do dvou vozíků. V případě tohoto pracoviště vznikají prostoje ze dvou důvodů. Pracovnice nestíhají odebírat krajiny spadlé do sběrné šachty 1.39 a ukládat na vozík nebo vozík vytlačený před pilnici není v krátké době vyprázdněn a tím nemají pracovnice možnost kam skládat další dřevní odpad a jsou nuceny zastavit chod celé pilnice. Nepřítomnost obsluhy odkorňovače je zapříčiněná mnohem vyšší rychlostí odkorňovače než RP1, což má za následek nedostatečné vytížení obsluhy odkorňovače a tím i její nepřítomnost na pracovišti 1.05. 10.1.3 Časy obsluhy RP1 Časy, které obsluha RP1 potřebuje na jednotlivé úkony jsou rozebrány v tab. 2 a není třeba je opakovat. Nicméně je zapotřebí vyzdvihnout úkony A123 a A124 tedy úprava vodících nožů a úprava výřezů na dopravníku. Tyto úkony jsou z technologického hlediska nezbytné, ale mají negativní vliv na obsluhu RP1, které odvádějí pozornost od stěžejního úkonu A121 pořez výřezů. Úkon A124 úprava výřezů na dopravníku vyžaduje fyzickou námahu obsluhy a má negativní vliv na fyzickou pohodu obsluhy a tím dochází i k možnosti snížení výtěže z výřezu nedostatečným středěním výřezu před RP1.

- 40 -

10.1.4 Objem zpracovaných výřezů Všechny zpracované výřezy na pilnici jsou měřeny elektronickým měřícím rámem Kesat 1.18. Měření průměru se provádí v jedné ose a měření délky výřezu se provádí dle posuvu podélného řetězového dopravníku 1.17. Počítačový program zpracovávající data z měřícího rámu. Z nich je možné vyčíst čepový i středový průměr každého výřezu zpracovaného na jedné směně. Je možné určit odpočet kůry v případě neodkorněných výřezů a tím zpřesnit měření. Odchylka vzniklá měřením je určená polohou výřezu na dopravníku, kvalitou odkornění a jinými vlivy např. odlesk měřících paprsků při zmoklém výřezu. Porovnání měření elektronického s ručním měřením je uvedeno v tab.3. Odchylka ručního měření je dána místem měření (čep nebo čelo) na výřezu a dopočítáním středového průměru pomocí připočtení či odečtení sbíhavosti kmene při 1cm/m. Odchylka spočívá v různé sbíhavosti jednotlivých výřezů.

Tab. 5 Objem zpracovaných výřezů

Objem zpracovaných výřezů ruční měření

[m3] 99,2

85,7

89,6

109,31

91,4

měření Kesat

[m3] 104,05

88,3

93,43

109,12

86,46

odchylka měření

[%] 104

103

104

99

94

120 100

m3

80 60 40 20 0 pondělí

úterý

středa

ruční měření

čtvrtek

měření Kesat

Obr. 6 Objem zpracovaných výřezů

- 41 -

pátek

10.1.5 Rychlost posuvu Rychlost posuvu výřezu v RP1 je dána nastavením rychlosti posuvu obsluhou stroje, která tento posuv reguluje potenciometrem podle průměru výřezu a tvaru výřezu. Jelikož průměr výřezu při průchodu závěsem RP1 se značně mění bylo by nutné každému výřezu změnit rychlost podle průměru což obsluha nevykonává. Z toho plyne, že obsluha zpomalí posuv při větším průměru výřezu, ale při následujícím výřezu menšího průměru obsluha posuv nepřidá. To je dáno hlavně psychickou únavou obsluhy nebo její nesoustředěností. Tento jev není možné určit jako nedostatek, nicméně bude zmíněn v kapitole 10.5 Závěrečná doporučení Kořenové náběhy mohou snížit posuvnou rychlost na minimum čímž opět snižují výkon. Nejvíce mají vliv na rychlost posuvu po průměru výřezu směr otočení výřezu. Jelikož není v předpilí otáčeč výřezů není tedy možné ovlivnit směr výřezu při průchodu RP1. Porovnání rychlostí při vstupu výřezu do RP1 čelem nebo čepem je porovnáno v tab.4. Vliv na rychlost posuvu má také příprava výřezů před pořezem. To znamená odkornění či neodkornění výřezů. Vliv neodkorněných výřezů na posuv je porovnán v tab.5 a 6 v závislosti na směru výřezu při průchodu RP1.

- 42 -

Tab. 6 Rychlost posuvu v závislosti na čepovém průměru a vstupem do RP 1 čelem a čepem 28

29

30

31

32

33

34

35

36

37

38

39

40

41

42

43

44

45

46

47

48

49

50

51

52

53

rychlost.posuvu 3,4

3,2

3,8

3,6

3,8

3,7

3,8

3,5

3,3

3,6

2,8

2,6

2,5

2,6

2,4

2,4

2,3

2,2

2,1

2,0

1,9

1,7

1,9

-

-

-

28

29

30

31

32

33

34

35

36

37

38

39

40

41

42

43

44

45

46

47

48

49

50

51

52

53

-

-

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

1

2

2

2

čepový prům.

čepový prům.

rychlost.posuvu -

rychlost posuvu (m.min-1)

4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 20

25

30

35

40

45

čepový průměr výřezu čelo bez kůry Obr. 7 Rychlost posuvu v závislosti na čepovém průměru a vstupem do RP 1 čelem a čepem

- 43 -

čep bez kůry"

50

55

Tab. 7 Rychlost posuvu v závislosti na přípravě výřezu odkorněním a vstupem do RP 1 čelem výřezu 28

29

30

31

32

33

34

35

36

37

38

39

40

41

42

43

44

45

46

47

48

49

50

51

52

53

rychlost.posuvu 3,4

3,2

3,8

3,6

3,8

3,7

3,8

3,5

3,3

3,6

2,8

2,6

2,5

2,6

2,4

2,4

2,3

2,2

2,1

2,0

1,9

1,7

1,9

-

-

-

28

29

30

31

32

33

34

35

36

37

38

39

40

41

42

43

44

45

46

47

48

49

50

51

52

53

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

2,0

1,9

1,8

1,8

1,8

1,7

1,7

1,5

1,7

-

2

-

čepový prům.

čepový prům.

rychlost.posuvu -

rychlost posuvu (m.min-1)

4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 20

25

30

35

40

45

čepový průmě r v ýřezu čelo bez kůry Obr. 8 Rychlost posuvu v závislosti na přípravě výřezu odkorněním a vstupem do RP 1 čelem výřezu

- 44 -

čelo s kůrou

50

55

Tab. 8 Rychlost posuvu v závislosti na přípravě výřezu odkorněním a vstupem do RP 1 čepem výřezu čepový prům.

28

rychlost.posuvu čepový prům.

28

rychlost.posuvu -

29

30

31

32

33

34

35

36

37

38

39

40

41

42

43

44

45

46

47

48

49

50

51

52

53

-

-

2,4

2,1

2,5

2,4

2,2

2,1

2,0

1,8

2,0

1,7

1,8

1,5

2,0

1,7

2,0

2,0

1,7

1,8

1,8

1,4

2,4

2

2

29

30

31

32

33

34

35

36

37

38

39

40

41

42

43

44

45

46

47

48

49

50

51

52

53

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1,3

1,8

-

1,6

2,0

1,9

2,3

2,2

1,9

1,7

1,8

1,9

1,8

2

2,4

rychlost posuvu (m.min-1)

3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 20

25

30

35

40

45

50

čepový průměr výřezu (cm) čep bez kůry Obr. 9 Rychlost posuvu v závislosti na přípravě výřezu odkorněním a vstupem do RP 1 čepem výřezu

- 45 -

čep s kůrou

55

60

10.2 Vyhodnocení dosažených výsledků Z předchozího vyhodnoceného měření rozboru spotřeby času jasně vyplývají technické nedostatky zařízení O301čeká na odsun prizmy a nedostatky v organizaci práce a největší problém tvoří O302 prostoje a činnosti obsluhy A123 úprava vodících nožů a A124 úprava výřezů na dopravníku, které snižují výkon pilnice o 1-11 % dle závažnosti prostojů a dle druhu přípravy zpracovávaných výřezů. Z prostojů se jeví jako nejzávažnější problém prostoje způsobené v podpilí při nakládání s dřevním odpadem. Problém vzniká při zvýšeném množství napadajícího odpadu nebo při nevčasném odstranění odpadu z vozíku. Ostatní prostoje lze eliminovat domluvou mistra pilnice vůči zmíněné obsluze. Určování objemu výřezů se jeví jako bezobslužná záležitost s určitou odchylkou měření cca -3 %. Podle zkušeností vedení pily je tato odchylka zjištěná dlouhodobým ručním měřením prováděné na pilnici v době po nainstalování měřícího rámu. Jelikož je tato odchylka známa, je tento problém řešen vedením pily přičtením této odchylky k naměřenému objemu. Rychlost posuvu je dán podle průměru výřezu a dalších parametrů zmíněných v kapitole 10.1.5 a je plně závislá na obsluze RP1, která udává rychlost celé pilnici. Obsluha RP1 je kvalifikována na tuto činnost a jelikož na ni leží největší odpovědnost a to ať množství zpracovaných výřezů nebo drsnost povrchu řeziva je třeba ulehčit mu maximálně práci odloučením jeho činností nesouvisejících s řezáním.

10.3 Teoretický výkon pilnice Teoretický výkon pilnice je při odstranění všech nedostatků možné zvýšit o 5,5 – 22,5 % Výpočet teoretického výkonu při nezměněné technologii výroby.

Tab. 9 teoretický výkon pilnice

Pořez výřezů (min)

358

324

331

331

389

Ztrátové časy obsluhy (min)

23,5

73

53

46

21

3

99,2

85,7

89,6

109,31

91,4

3

104,05

88,3

93,43

109,12

86,46

+4

+3

+4

-1

-6

Teoretický výkon na víc(m )

6,8

19,9

14,9

15,16

4,67

Teoretický výkon na víc (%)

6,56

22,5

16

13,9

5,4

108,33

124,28

91,13

Ruční měření (m ) Měření Kesat (m ) Odchylka měření % 3

Teoretický výkon pilnice (m3) 110,6

108,2

- 46 -

10.4 Návrh řešení odstranění nedostatků 1, Technologický nedostatek O301 čeká na odsun prizmy se jeví jako těžko řešitelná záležitost. Problém vzniká při řezání více než jedné prizmy z výřezu, kdy RP2 nestačí RP1 z důvodu řezání prizem jednotlivě. řešení: varianta 1 a, U RP2 použít pilový list s vyšším množstvím zubů tj. menší rozteč zubů a zvýšit předklon pilových listů. Tím je řešena menší drsnost povrchu řeziva a možnost použití vyšších posuvných rychlostí až 8 m.min-1. varianta 2 a, U šikmého vynášecího příčného řetězového dopravníku [1.29] vyřešit zvýšení počtu zarážek na posuvném řetězu a to o dvojnásobek. Tím je vyřešeno odsunutí druhé prizmy z válečkového dopravníku [1.27] a tím možnost odsunu bočního řeziva od RP1. varianta 3 a, Zajistit řezání prizem na RP2 tak, aby se řezala více než jedna prizma při jediném zavezení do RP2. Tzn. ruční skládání prizem na vozících [1.31] a [1.32] před zavezením do RP2. To řeší možnost pomalejšího posuvu RP2 a menší drsnost povrchu řeziva za cenu lidské práce a časové ztráty potřebné na upravení prizem na vozících. 2, Z prostojů se jeví jako nejzávažnější problém prostoje způsobené v podpilí při nakládání s dřevním odpadem. Problém vzniká při zvýšeném množství napadajícího odpadu nebo při nevčasném odstranění odpadu z vozíku. řešení: varianta 1 a, zvýšení pracovních sil o jednoho pracovníka. Stávající tři pracovníci budou doplněny čtvrtým a tím se vyřeší rychlost skládání a balení dřevního odpadu. b, Toto pracoviště bude pro obsluhu vysokozdvižného vozíku prioritní a bude k dispozici v době potřeby odstranění balíku s dřevním odpadem a tím se vyřeší umožnění pracovníkům zpracovávat další dřevní odpad. varianta 2 a, nahrazení pracoviště se třemi pracovníky drtičem dřevního odpadu včetně dopravníků pro přísun dřevního odpadu k drcení a dopravníků pro dopravu drceného dřevního odpadu na skládku dřevního odpadu a tím se vyřeší prostoje a zruší se náklady na mzdy pracovníků na tomto pracovišti. b, podmínkou řešení je dostatečné naddimenzování drtícího stroje a dopravníků, aby nedocházelo k zahlcení stroje a tím ke vzniku prostojů. c, podmínkou řešení je také provedení dostatečného stupně automatizace, který zajistí bezobslužný provoz drtiče i dopravníků. - 47 -

d, poslední podmínkou řešení je samozřejmě vznik štěpky vynesené dopravníky na zpevněnou plochu, z čehož plyne nutnost nakládky na nákladní automobil čelním nakladačem což sníží produktivitu práce čelního nakladače na manipulačním skladě.

Tab. 10 Legenda schématu podpilí Varianta 2 1,54

Příčný řetězový sběrný dopravník pro sběr dřevního odpadu

1,55

Pásový dopravník

1,56

Třesadlový dopravník

1,57

Horizontální drtič dřevního odpadu

1,58

Výnášecí pásový dopravník šikmý

1,59

Hrablový dopravník vodorovný podepřený

1,6

Hrablový dopravník vodorovný podepřený

1,61

opěrná zeď

Obr. 10 Návrh řešení

- 48 -

10.5 Závěrečné doporučení Závěrečná doporučení lze zamířit na stránku organizace práce a technickou stránku 1, C104 úklid kůry a pilin na pracovišti je jedním z úkonů obsluhy RP1, která odvádí pozornost obsluhy RP1 od A121 pořezu výřezů. Zde lze doporučit převzetí těchto úkonů méně vytíženým pracovníkem (pomocníkem) zajišťující úklid pracoviště za RP1. 2, Úprava vodících nožů A123 je odpovědný úkon, který ovšem může vykonávat již zmíněný pracovník zajišťující úklid za RP1. U obou úkonů je třeba, aby existovali předem domluvené signály mezi obsluhou RP1 a pomocníkem. 3, Stejným úkonem je i A124 úprava výřezů na dopravníku. Zde bych doporučil navrhnout určité technické zdokonalení dopravníků [1.17], aby nedocházelo k samovolným posunům výřezů na dopravníku [1.20] a přesnější vymezení koncového spínače na dopravníku [1.16], který ovládá dávkování výřezů na dopr. [1.17]. Tento problém je řešitelný i zajištěním plynulého dávkování výřezů obsluhou odkorňovače z podélného dopravníku [1.08] na příčný dopravník [1.16]. 4, Problém jmenovaný v kapitole 10.1.5 Rychlost posuvu jakožto regulace posuvu u RP1 se změnou průměru výřezů nedefinovaný jako nedostatek, lze technicky vyřešit elektronickým systémem napojený na frekvenční měnič el.motoru posuvu, který sníží obsluhou nastavený posuv podle el. příkonu hlavního el. motoru, tím se docílí nejen maximálního posuvu vzhledem k průměru výřezu, ale i vzhledem k výkonu hlavního motoru i ochranou proti přetížení stroje a to hlavně v zimním období při zmrzlé kulatině. 5, Jelikož se v předpilí směrově neorientují výřezy a jelikož z grafu vyplývá vyšší posuvná rychlost při směrové orientaci výřezu čelem výřezu napřed, lze doporučit orientovat výřezy čelem napřed již při navážce čelním nakladačem ze skládky výřezů a tak maximalizovat posuvnou rychlost.

- 49 -

11

Diskuze:

V diskuzi a vyhodnocení vycházím z naměřených a vyhodnocených výsledků v kapitole 10 dle použitých postupů v kapitole 9. Cílem práce je zaměření se na nedostatky a jejich odstranění. Jelikož je navrženo několik návrhů na jejich odstranění je třeba tyto jednotlivé návrhy porovnat a zdůvodnit výhodami i nevýhodami. 11.1 Rozbor spotřeby času Vyhodnocené měření ( tab.2, str. 37 ) a následný rozbor v kapitole 10.1.2 jednoznačně určuje nedostatky v organizaci práce vyplývající z grafů (obr. 11, str. 37) Rozbor spotřeby času za pět pracovních směn (obr. 12, str. 39) Technologicko organizační ztráty času a (obr. 13, str. 38) Prostoje. Nedostatky zařízení a nedostatky v organizaci práce jsou řešeny v kapitole 10.4 a to: 1, Technologický nedostatek O301 čeká na odsun prizmy, jehož řešení je navrženo ve třech variantách. První variantou je upravit řezací nástroje na RP2 tak, aby bylo možné zvýšit posuvnou rychlost aniž by se výrazně zvýšila drsnost povrchu řeziva a tím snížila kvalita řeziva. Za výhodu můžeme považovat možnost řezání při vyšších posuvných rychlostech, ale nevýhodou je složitější příprava nástroje, neboť brusič musí přestavovat brusku. Druhou variantou je zvýšit počet zarážek na řetězu příčného dopravníku a tím zabezpečit vyšší technologickou zásobu prizem na tomto dopravníku před řezáním a uvolnit tak válečkovou dráhu pro odsun bočního řeziva od RP1. Výhodou bude spolehlivý provoz, který zaručí chod RP1 bez čekání na odsun prizmy. Nevýhodu tvoří pouze nutnost nainstalování nových řetězů na dopravník nebo navaření zarážek na původní řetěz. Třetí varianta je tvořena skládáním prizem na sebe a to přímo na zavážecích vozících [1.31] a [1.32]. Tím je zajištěna dostatečná posuvná rychlost při řezání na RP2 a nemůže vznikat prostoj čekáním RP1. Výhodu tvoří nulové nároky na technologii. Nevýhodu tvoří nutnost zvýšení počtu pracovníků v případě řezání více než jedné prizmy z výřezu což tvoří ovšem zvýšené nároky na mistra, neboť bude nucen plánovat organizaci práce podle druhu vyráběného řeziva. Ze všech třech variant se jeví výhodnější zlepšení technologie tedy varianta 1 a 2, neboť nepřináší tak vysoké náklady oproti zvýšení pracovních sil jako u varianty 3 a také nemohou vznikat problémy z organizačního a personálního hlediska. Jelikož opět vzniká problém u varianty 1 jak bylo řečeno s přípravou nástroje je tedy jasné, že upřednostňuji variantu 2. Ovšem spojení variant 1 a 2 tedy změny nástroje i zvýšení zarážek na dopravníku by mohlo být nejlepším řešením, ale všechny varianty by musely být nejdříve prakticky vyzkoušeny, aby bylo možné prakticky jednu z variant upřednostnit. 2, Technologicky organizační nedostatek vzniká prostoji způsobenými v podpilí při nakládání s dřevním odpadem. Problém vzniká při zvýšeném množství napadajícího odpadu nebo při nevčasném odstranění odpadu z vozíku, a proto byly sestaveny dvě varianty. První je tvořena přidáním pracovníka na pracoviště a změnu priorit organizace práce pro obsluhu vysokozdvižného vozíku. Tento způsob zajistí vyšší výkon pracoviště a nebude tak docházet k prostojům celé pilnice. Výhodou této varianty je to, že v podstatě nedojde

- 50 -

ke změně a to už ať v organizaci práce tak i ve změně technologie či její úpravy. Nevýhoda je navýšení nákladů na mzdy čtvrtého pracovníka a určité zdržení nakládky řeziva na nákladní automobily při expedici řeziva díky nutnosti vyvezení dřevního odpadu. Tím mohou vznikat určité problémy obsluze vysokozdvižného vozíku, nicméně menší než jsou prostoje pilnice. Druhou variantu tvoří zrušení pracoviště zpracování dřevního odpadu, tedy zrušení manuální práce třech pracovníků nahrazením technologií pro drcení dřevního odpadu. Prvotním záležitostí při úvaze této technologie je porovnání a možnost prodeje nynějšího dřevního kusového odpadu v délkách výřezů a uvažovaných štěpek. Popřípadě kvality štěpek, aby bylo možné konkrétně řešit technologii štěpkování a typ stroje pro výrobu štěpky. Podmínky tohoto řešení tvoří několik faktorů zmíněných v kapitole 10.4 Návrh řešení nedostatků. Při zajištění dostatečného výkonu stroje na určitém stupni automatizace a zajištění nakládky štěpky do nákladních automobilů čelním nakladačem lze předpokládat bezproblémový chod celé pilnice bez zbytečných prostojů. Výhodou této varianty je snížení počtu pracovníků, což přináší velkou úsporu nákladů, nebo jejich umístění na jiná pracoviště, kde budou zajišťovat např. lepší třízení řeziva a tím zvýšit i cenu řeziva. Další výhodou je bezobslužný chod, který znemožní vzniku prostojů a jiných ztrát vzniklých vinnou lidského faktoru. A neposlední výhodou je tvorba štěpky s vyšším finančním ohodnocením. V kombinaci s odkorňovačem je na místě úvaha tvorby bílé štěpky, která je finančně nejlukrativnější. Výhodu také tvoří nulová spotřeba vázacích prostředků. Samozřejmě se nabízí i několik nevýhod jako zvýšení spotřeby elektrické energie nebo vzniklý problém s nakládáním štěpky do nákladních vozidel. Největší nevýhodou jsou pořizovací náklady. Je ale na místě si uvědomit, že se zvyšující se cenou lidské práce se tyto náklady do budoucna jeví jako ekonomicky přijatelnější a pokud bude závod s touto variantou uvažovat je třeba provést řádnou kalkulaci nákladů a jejich porovnání. Bez řádné kalkulace lze jen přibližně říci, že pořizovací náklady technologie štěpkování se rovná mzdovým nákladům třech pracovníků za jeden a půl až dva roky. Z tohoto hlediska hodnotím druhou variantu jako ekonomicky efektivnější a technicky bezproblémovější. 3, Ze závěrečných doporučení v kapitole 10.5 vyplývají faktory, které je třeba vyřešit, aby se maximalizoval výkon pilnice. Vyjmenované úkony obsluhy RP1 lze změnit změnou organizace práce, pomocí mistra. Úkony obsluhy je třeba minimalizovat a docílit tak vyššího výkonu a snížení nároků na obsluhu. Technický návrh řešení posuvu RP1 je v souladu se zvýšením výkonu pilnice a ochraně zařízení. Toto doporučení je platné jen v případě, že provozovatel pilařského závodu nehodlá měnit RP1 a RP2 za nové. Ty při dnešní pokročilé technologii obsahují technické řešení v souladu s předchozím doporučením.

- 51 -

12

Závěr:

Tato bakalářská práce se zabývá zjišťováním nedostatků při výrobě řeziva a případným nastíněním řešení na jejich odstranění. Po zjištění a popisu stávající situace závodu bylo zjištěno, že podnik je využíván podle své původně navrhované koncepce a nedošlo k žádným změnám v technologii pilnice od doby poslední rekonstrukce. Personální obsazení pilnice je letitě nezměněno, a proto zde došlo v průběhu let k odklonu z hlediska organizace práce. Ta je podle zjištění nejdůležitější a závisí na ni velkou měrou výkon pilnice. Pojmenované jednotlivé nedostatky je s ohledem na jejich závažnost z pohledu maximálního výkonu pilnice třeba eliminovat a zabránit tak prostojům. V předešlých řešeních těchto nedostatků se návrh netýká pouze personálního obsazení, ale i technologického zařízení, což samozřejmě přináší i potřebné finanční investice. Nejzávažnější nedostatek je tvořen v části zpracování dřevního odpadu. Fyzicky velmi namáhavá práce ve stísněných pracovních podmínkách při skládání odřezků je vinnou za nejvyšší míru prostojů. Řešení tohoto problému je několik. Za ekonomicky výhodnější a s nulovým potenciálem lidského faktoru je zavést drcení dřevního odpadu na štěpky. Druhá varianta je tvořena zvýšením počtu pracovníků na pracovišti zpracování odpadu a tím zaručit snížení prostojů. Pilařský závod Vojenských lesů a statků s.p., divize Horní Planá je se svojí dlouholetou tradicí dobře organizovaný závod s minimálními ztrátami ve výrobě, které mohou být se zájmem vedení pily dále snižovány. Tento závod také zajišťuje zázemí zkušených zaměstnanců pily, kteří plní své pracovní úkony bezproblémově a zajišťují tak plynulý chod závodu. Z toho důvodu by měl podnik dbát na ulehčení práce svým zaměstnancům a zvýšení výkonu pilnice. Pilařský závod a jeho zařízení z poloviny sedmdesátých let minulého století je již morálně zastaralý a v porovnání s dnes používanými technologiemi nevýkonný, a přesto je schopný udržet své výrobní kapacity a množství zaměstnanců. Z toho vyplývá budoucnost závodu i po příští desetiletí. K dobru je dán účel provozování závodu, což je zpracování suroviny z okolí s minimálními nároky na dopravu suroviny, a proto se do budoucna počítá s pilařským provozem Hůrka.

- 52 -

Resume: This baccalaureate work deals with investigate of absences in lumber production and eventually with solving how to remove them. After findings and description of current situation was founded that company is used in the same way as had been planned in original conception and nothing changes in technology of sawmill department since the last reconstruction. Personal ocupation doesn´t changed for ages, so deflection in work organization became here. Work organization seems to be the most important there and achievement of sawmill department depends on it greatly. With reference to their relevange in maximum achivement of sawmill department is important to eliminate individual named absences and prevent idle time so. Suggestion of solution absences is not concerned to personal occupation only, but also to technological establishment as it bears necessary financial investment.

Weightiest absence is formed in section of processing wood residue. Physicaly very troublesome work in cramped servise conditions at stackig plank cuttings is guilty for hightest measure of idle time. Solutions of this problem are: Economically preferable and with neutral human potencial factor is to set up wood residue crushing into wood chips Second alternate is to increase the number of workers in the workplace of waste treatment thereby guarantee decrease of idle time. Third variant is preservation of current state and ignore idle time at the zero increase of investsment.

- 53 -

13

Použitá literatura:

KAFKA E. a kol. 1989. Dřevařská příručka 1.část, Praha, SNTL – Nakladatelství technické literatury, vydání první, str. 484, ISBN 80-03-00009-2

- 54 -

Použité zkratky RP – rámová pila RP1 – první rámová pila RP2 – druhá rámová pila ČSN – Česká státní norma zn. – značka ČD – České dráhy VLS – Vojenské lesy a statky ČR SK – slinuté karbidy PET – polyethylen prm – prostorové metry s.p. – státní podnik dopr. - dopravník

- 55 -

14

Soupis použitých tabulek

Tab. 11 Legenda schématu pilnice ………………………………………………………………….. 31 Tab. 12 Rozbor spotřeby času ………………………………………………………………………. 37 Tab. 13 Technicko organizační ztráty času ………………………………………………………... 38 Tab. 14 Prostoje ……………………………………………………………………………………… 39 Tab. 15 Objem zpracovaných výřezů ………………………………………………………………. 41 Tab. 16 Rychlost posuvu v závislosti na čepovém průměru a vstupem do RP 1 čelem a čepem ... 43 Tab. 17 Rychlost posuvu v závislosti na přípravě výřezu odkorněním a vstupem do RP 1 čelem výřezu………………………………………………………………………………… 44 Tab. 18 Rychlost posuvu v závislosti na přípravě výřezu odkorněním a vstupem do RP 1 čepem výřezu ……………………………………………………………………………….. 45 Tab. 19 teoretický výkon pilnice ………………………………………………………………... ….. 46 Tab. 20 Legenda schématu podpilí Varianta 2 …………………………………………………….. 48

- 56 -

15

Soupis použitých obrázků

Obr. 14 Situační plán pilařského závodu Hůrka…………………………………………………… ….24 Obr. 15 Technologický tok pilnice…………………………………………………………………… …30 Obr. 16 Rozbor spotřeby času za pět pracovních směn………………………………………………...38 Obr. 17 Technologicko organizační ztráty času…………………………………………………… …...39 Obr. 18 Prostoje……………………………………………………………………………………… …..39 Obr. 19 Objem zpracovaných výřezů …………………………………………………………….…….. 41 Obr. 20 Rychlost posuvu v závislosti na čepovém průměru a vstupem do RP 1 čelem a čepem …… 43 Obr. 21 Rychlost posuvu v závislosti na přípravě výřezu odkorněním a vstupem do RP 1 čelem výřezu …………………………………………………………………………. 44 Obr. 22 Rychlost posuvu v závislosti na přípravě výřezu odkorněním a vstupem do RP 1 čepem výřezu ………………………………………………………………………… 45 Obr. 23 Návrh řešení …………………………………………………………………………………... 48

- 57 -

16

Příloha

tab. 11 Pozorovací list 1 PO tab. 12 Pozorovací list 2 PO tab. 13 Pozorovací list 3 PO tab. 14 Pozorovací list 4 PO tab. 15 Pozorovací list 5 ÚT tab. 16 Pozorovací list 6 ÚT tab. 17 Pozorovací list 7 ÚT tab. 18 Pozorovací list 8 ÚT tab. 19 Pozorovací list 9 ST tab. 20 Pozorovací list 10 ST tab. 21 Pozorovací list 11 ST tab. 22 Pozorovací list 12 ST tab. 23 Pozorovací list 13 ST tab. 24 Pozorovací list 14 ČT tab. 25 Pozorovací list 15 ČT tab. 26 Pozorovací list 16 ČT tab. 27 Pozorovací list 17 PÁ tab. 28 Pozorovací list 18 PÁ tab. 29 Pozorovací list 19 PÁ obr.11 Výpočet pořezového schématu

- 58 -