Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Fakulta lesnická a dřevařská
Alena Křížová
Hospodaření v lesích ve vlastnictví veřejnoprávních korporací Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce : Ing. Josef Lenoch Brno 2006
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky
Lesnická a dřevařská fakulta 2005/2006
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Řešitelka Bakalářský studijní program Obor
Název tématu:
Alena Křížová Lesnictví Lesnictví
Hospodaření v lesích ve vlastnictví veřejnoprávních korporací
Zásady pro vypracování: 1. Cílem práce je vyhodnocení modelu obhospodařování městského lesního majetku formou společnosti s ručením omezením ve vlastnictví města. 2. Proveďte metodou analýzy a následné syntézy vyhodnocení zvoleného způsobu obhospodařování lesů města Žlutice. Uveďte základní charakteristiku městského lesního majetku a popište použitý model společnosti s ručením omezením ve vlastnictví města 3. Práci rozčleňte do kapitol: úvod do problematiky, cíl práce, přehled literatury, materiál a metodika, výsledky a diskuse, závěr, přehled použité literatury. 4. Součástí práce bude souhrnné zhodnocení vhodnosti, funkčnosti a dlouhodobé perspektivy tohoto modelu obhospodařování městských lesů.
1
Rozsah práce: 30 - 40 stran včetně příloh Seznam odborné literatury: 1. Horáček, P.: Diplomová práce a její prezentace. Brno, MZLU v Brně, 2000 2. Kolektiv autorů:Lesnický naučný slovník I. a II. díl. Praha, MZe ČR, 1994 a 1995. 3. Kořínek, J., Strnad, V., Polster, P.: Diplomová práce (metodická příručka). Brno, MZLU v Brně, 1995. 170 s. 4. Kupčák, V.: Ekonomika lesního hospodářství. Brno, MZLU v Brně, 2003. 5. Lesnická práce, 84, Praha, Lesnická práce, s. r. o. 1921 a násl. – 12x ročně. 6. Lesní hospodářský plán lesního majetku města Žlutice. 7. Staněk, J. a kol.: Lesní zákon v teorii a praxi. Praha, MZe ČR, 1997. 8. http://www.mze.cz/
Datum zadání bakalářské práce:
listopad 2005
Datum odevzdání bakalářské práce:
květen 2006
Alena Křížová řešitelka bakalářské práce
Ing. Josef Lenoch vedoucí bakalářské práce
doc. Ing. František Kalousek, CSc. vedoucí ústavu
doc. Ing. Ladislav Slonek, CSc. děkan LDF MZLU v Brně
2
Prohlášení : Prohlašuji a stvrzuji svým podpisem, že jsem tuto bakalářskou práci zpracovala samostatně s použitím uvedené literatury.
V Brně dne ………….
Podpis ………………….
3
Poděkování : Děkuji především Ing. Václavu Konopíkovi, jednateli společnosti Lesy Žlutice s.r.o. za poskytnutí cenných informací, materiálů a rad pro zpracování bakalářské práce. Dále děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Josefu Lenochovi za odborné vedení práce. V neposlední řadě děkuji Ing. Stanislavu Pavlíčkovi za přeložení textů do anglického jazyka.
4
Alena Křížová Hospodaření v lesích ve vlastnictví veřejnoprávních korporací Forestry owned by public corporations
Abstract : Práce se zabývá problematikou hospodaření v lesích města Žlutice. Zhodnocením zvoleného modelu obhospodařování a jeho vhodnosti, funkčnosti a efektivnosti. Dále jejich historií a současným stavem. Jsou zde porovnávány náklady a výnosy z jednotlivých lesnických činností a hospodářské výsledky od roku 2003 do roku 2005. Uvedeny jsou etapy navrácení lesů ze strany státu a soupis lesních majetků náležejících do lesního hospodářského celku Žlutice.
Abstract :
This dissertation concentrates on managing the town of Žlutice's forests. It evaluates the chosen model of management, its suitability, functionality, and efficiency. It deals both with the history and the present state. It compares the costs and revenue of particular activities in the field of forestry as well as the economic results in the years 2003, 2004, and 2005. The stages of releasing the forests from the state ownership and returning them to their former owners are also mentioned in the dissertation. The dissertation also contains the list of forests belonging to the forest economic unit of Žlutice.
Klíčová slova : Městské lesy, hospodaření v městských lesích, historie městských lesů, společnost s.r.o.
Keywords : Municipal forests, municipalforest management, the history of communal forests, s.r.o. copany
5
Obsah : 1. Úvod
7
2. Cíl práce
8
3. Literární přehled
9
4. Materiál
11
4.1. Vymezení základních pojmů
12
4.1.1 Les
12
4.1.2 Les obecní
12
4.1.3 Veřejnoprávní korporace
13
4.1.4 Společnost s.r.o.
13
4.2. Charakteristika lesního majetku města
14
4.3. Etapy navrácení majetku městu Žlutice
15
4.4. Přírodní podmínky oblasti
17
4.4.1 Geomorfologické a hydrografické poměry
17
4.4.2 Klimatické poměry
17
4.4.3 Geologické a pedologické poměry
18
4.5. Druhová skladba dřevinná
18
4.6. Zhodnocení zdravotního stavu lesa
19
4.6.1 Imisní poškození porostů
19
4.6.2 Abiotičtí a biotičtí činitelé
19
5. Metodika
20
6. Výsledky
21
7. Celkové zhodnocení
30
8. Realizační výstup
33
9. Závěr
35
10. Použitá literatura
36
11. Resume
37
12. Seznam příloh
38
13. Přílohy
39
6
1. Úvod V současné době představují lesy ve vlastnictví veřejnoprávních korporací přibližně 16 % výměry lesů i s družstvy obcí. Toto číslo je s největší pravděpodobností konečné, a to z důvodu již vyřízených restitučních nároků. Stále aktuální je však převod lesů ze státu na kraje. Správa městských lesů je různá. V dnešní době malé množství měst, které vlastní lesní pozemky větších výměr, spravuje majetek v rámci městského úřadu. Správa bývá převedena na právnickou osobu, která je zřizována přímo městem. Obce s větším lesním majetkem na něm hospodaří samostatně. Ty, u nichž je majetek menších výměr, se často sdružují, a to z důvodu lepších možností obhospodařování. Městské a obecní lesy provázejí různá úskalí. Za jedno z nich můžeme považovat skutečnost, že na lesních majetcích měst často hospodaří lidé bez adekvátního lesnického vzdělání. To znamená, že pokud není správa převedena na zřízenou právnickou osobu, kde je jednatelem osoba s lesnickým vzděláním, je správa v rukou města, tedy zastupitelstva či rady obce. Ty se pravidelně každé volební období obměňují či mění a to je považováno za veliký nedostatek. Nízká odborná úroveň správy malého lesního majetku vyvolává obvykle neblahé ekonomické obtíže. Bez odborného personálu vzniká riziko nekvalifikovaného řešení lesnické problematiky, včetně nepříznivých důsledků z toho vyplývajících. Nejčastěji se to projevuje snížením kvality pěstebních prací. Ekonomickým důsledkem toho jsou zvýšené náklady na opětovné provedení pěstebních opatření, ztráta produkce, znehodnocení majetku narušením nesprávně pěstovaných porostů, nebo snížení hodnoty lesa volbou nevhodných dřevin. Hodnota majetku se pak ke škodě vlastníka snižuje a vznikají vysoké ekonomické ztráty. Dalším úskalím bývá nedostatečné množství finančních prostředků k obhospodařování lesa. S tím je spojena nedostatečná péče o lesy, kdy musí být často volena alternativní opatření.
7
2. Cíl práce Cílem této bakalářské práce je nastínění problematiky hospodaření na městském lesním majetku města Žlutice, zhodnocení efektivnosti, vhodnosti a funkčnosti modelu obhospodařování lesního majetku, který si město zvolilo, a to hospodaření prováděné vytvořenou právnickou osobou. Charakteristika lesního majetku města, rozvedení problematiky navrácení městského lesního majetku od státu, které probíhalo v několika etapách. Dále je úkolem, zjistit s jakými náklady a výnosy a s jakým hospodářským výsledkem hospodaří organizace Lesy Žlutice s.r.o. na městském majetku, a to od roku 2003 do roku 2005. Zkoumané období je zasazeno do let 2003 až 2005 s ohledem na to, že model obhospodařování lesního majetku města Žlutice prostřednictvím právnické osoby byl zaveden v roce 2003. Z období před vznikem organizace, kdy řídilo hospodaření v městských lesích zastupitelstvo, je nastíněno pouze navrácení majetku, jiné dostupné materiály nebyly k dispozici. Cílem je ukázat, že zvolený model obhospodařování je správný a funkční a pod odborným vedením jednatele organizace Lesy Žlutice s.r.o. má lepší možnosti při obhospodařování lesního majetku a tím i dosažení lepších hospodářských výsledků. Porovnání s modelem předešlým není možné provést. To z důvodu absence veškeré dokumentace, která byla zničena požárem na Městském úřadu. Dle vyjádření starosty města, pana Ing. Jaroslava Vojty, bylo hospodaření před rokem 2003 pod vedením zastupitelstva ztrátové a neefektivní.
8
3. Literární přehled Bez odborného vedení
může dojít k používání nevhodných a málo efektivních
technologií. Vznikají ekonomické ztráty spojené s nižší produktivitou práce, zvýšením provozních nákladů a nezřídka dochází i k poškozování lesního prostředí. V malých lesních majetcích se často setkáváme s nízkými prodejními cenami dodávek surového dříví. Vlastníci malých lesů obvykle neznají zásady sortimentace vytěženého dříví, často nemají ani možnost účelné třídění na jednotlivé sortimenty provádět, protože k tomu nemají potřebné technologické zařízení, nejsou informováni o aktuální situaci na dřevařském trhu a o vývoji cen, nemají možnost zvýšit zpeněžení dříví jeho exportem. Zejména při prodeji tzv. surových kmenů se snadno stávají oběťmi nezodpovědného jednání obchodních firem a překupníků. Nejčastějšími prohřešky proti etice obchodního jednání ze strany odběratele je podcenění zastoupení cennějších sortimentů při stanovení ceny. Z neznalosti, někdy i z nedbalosti je malý lesní celek nedostatečně chráněn proti škodlivým činitelům, včetně malé účinnosti ochranné lesní služby. Majetek vlastníka je tím v různé míře znehodnocován a může dojít i k poškození veřejných zájmů. Často dochází v lesích k případům krádeží vytěženého dříví a výjimkou nejsou ani případy, kdy si dobře organizované skupiny dříví samy vytěží a odvezou. Nejzranitelnější jsou ty lesy, kde je podceňována ochranná lesní služba. Zdroj : Lesnická práce, Doc. Ing. Zdeněk Bluďovský DrSc., ročník 79, č. 10/2000
Lesní právo v České republice patří, z hlediska povinností, které ukládá vlastníkům lesa, k těm nejpřísnějším. Sledování všech úkolů, které z lesního zákona pro hospodaření v lese vyplývají, dá hodně práce i kvalifikovanému lesnímu personálu větších lesních majetků. O to složitější je to pro vlastníky malolesů, kteří nejsou o složité odborné lesnické problematice dostatečně informováni. Ačkoliv rozsah práv vlastníka lesa je ve srovnání s rozsahem zákonem určených povinností podstatně menší, ukazuje se, že značná část vlastníků malých lesních majetků svá práva související s vlastnictvím lesa nezná, a proto je nezřídka ani neuplatňuje. Stručný přehled na hospodaření v malolesích jednoznačně potvrzuje, že rozhodujícím úkolem současné státní lesnické politiky v této oblasti je snížení a minimalizace rizik, která přináší nedostatečná odborná úroveň jejich správy. Zdroj : Lesnická práce, Doc. Ing. Zdeněk Bluďovský DrSc., ročník 79, č. 10/2000
9
V malém a zejména drobném lesním hospodářském celku nelze hospodařit podle principu trvalosti a vyrovnanosti všech činností a funkcí lesa, zejména pak nelze dosáhnout trvalých a vyrovnaných těžeb a výnosů z lesa. V malém a drobném majetku je celosvětově, i u nás, dosahována výrazně nižší produkce dřeva. V malém a drobném majetku nelze trvale zaměstnávat odborně kvalifikovaný lesnický personál, a proto i úroveň hospodaření je většinou nízká. Řešení ekonomické problematiky drobných lesních majetků je proto jedním z nezbytných předpokladů zajištění jejich trvale udržitelného hospodaření do budoucna. Východiskem z této situace může být pro mnohé vlastníky jejich sdružování do lesních družstev. Zdroj : Lesnická práce, Ing. Josef Lenoch, ročník 82, č. 2/2003
10
4. Materiál Město Žlutice se nachází v západních Čechách, přibližně 35 kilometrů od krajského města Karlových Varů. Lesní hospodářský celek se nachází na území Karlovarského kraje – 3403 v následujících katastrálních územích : Čichalov, Radotín, Borek, Semtěš, Lažany, Mostec, Přestání, Žlutice, Mlyňany, Skoky, Verušice, Knínice, Ratiboř, Veselov, Vladařice, Záhořice. Třetím rokem hospodaří na lesním majetku města organizace Lesy Žlutice s.r.o., jejímž jediným vlastníkem je město. Tato organizace vznikla ke dni 1.1.2003 a z pověření města byl jednatelem jmenován pan Ing. Václav Konopík. V organizaci pracuje ještě jeden zaměstnanec, a to paní Ing. Michaela Boušová (celkem tedy 2 THP). Od roku 2005 zaměstnávají jako sezónní pracovníky 2 občany, a to v pěstební činnosti. Tito pracovníci uklízejí klest po těžbách, likvidují nežádoucí dřeviny v mladých lesních porostech a na holinách. Organizace nemá jiné zaměstnance a nevlastní ani žádnou techniku, kromě automobilu. Veškeré práce týkající se hospodaření ( pěstební činnost, těžba, ochrana lesa atd.) jsou zajišťovány lesnickou společností Solitera a.s., která má své sídlo přímo ve Žluticích. Od svého založení, tedy od roku 2003 hospodaří na výměře 724,54 ha lesní půdy. Před vznikem této právnické osoby byl lesní majetek spravován přímo městem, tedy zastupitelstvem. Odborným hospodářem byl v té době pan Ing. Zdeněk Lepší a resort hospodaření na lesním majetku města měl na starosti pan František Kvasnička. Z této doby existuje jen sporadické množství spisů, z důvodu požáru, který byl úmyslně založen v roce 2002 v budově Městského úřadu. Shořely téměř veškeré dokumenty týkající se městského lesního majetku. Byly poškozeny i všechny počítače. Tato škoda byla způsobena již zmiňovaným panem Kvasničkou, a to z důvodu nejasností ve finančních prostředcích určených na obhospodařování lesů. Došlo zde i ke zpronevěře finančních prostředků . Společnost Lesy Žlutice s.r.o. hospodaří na svěřeném majetku dle schváleného lesního hospodářského plánu, zpracovaného na období 2003 – 2012. Hlavní činnost organizace je zaměřena na pěstební činnost a na ochranu lesa proti kůrovcům.
11
4.1. Vymezení základních pojmů
4.1.1. Les
Lesem se podle § 2, písmene a) Lesního zákona rozumí „lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa“. Lesní zákon ovšem není jediným předpisem zákonné povahy, který pojem les používá. Zákon č. 114/ 1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v § 3 písm. B) označuje les za významný krajinný prvek, tedy „ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotnou část krajiny, utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability“. Ačkoliv by se mohlo zdát, že les ve smyslu lesního zákona není v některých případech totožný s lesem podle zákona o ochraně přírody a krajiny, ale není tomu tak a les je chápán v obou případech chápán shodně.
4.1.2. Les obecní
Je to souhrnné označení pro lesy ve vlastnictví obcí, měst, svazků územní samosprávy ( okresů a zemí ). Ke vzniku této kategorie lesů docházelo již ve 12. a 13. století. Obecní lesy měly malou výměru, 56 % obcí pouze do 250 ha a 38 % obcí nad 50 ha. V roce 1918 zaujímaly obecní lesy 233,5 tisíc ha ( 9,9 % lesní půdy). Po pozemkové reformě v roce 1932 došlo ke zvýšení výměry obecních lesů na 353,7 tisíc ha ( 15,8 % lesní půdy). K dalšímu nárůstu došlo po 2. světové válce, v důsledku revize pozemkové reformy. V roce 1950 činila výměra obecních lesů 413 tisíc ha. V letech 1953 – 1958 docházelo k postátnění obecních lesů, podkladem pro tento krok byl zákon č. 279/1994 Sb. a vládní nařízení č. 90/1953 Sb. V současné době došlo k obnovení vlastnictví obcí , a to na základě zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě.
12
4.1.3. Veřejnoprávní korporace
Veřejná správa je vykonávaná veřejnoprávními korporacemi. Veřejnoprávní korporace svou subjektivitu v jistém smyslu odvozují od státu a současně jsou jimi aprobovány. Tyto korporace vykonávají veřejnou správu svým jménem a ve své působnosti, a správa jimi vykonávaná je svou povahou samosprávou. Veřejnoprávní korporace lze rozdělit na tři druhy : •
věcné ( reálné )
•
územní
•
osobní
4.1.4. Společnost s.r.o.
Základní kapitál je tvořen vklady společníků, výše základního kapitálu je nejméně 200 tis. Kč, minimální výše vkladu jednoho společníka je 20 tis. Kč. Společnost ručí za své závazky svým majetkem, společníci ručí za závazky společnosti do výše nesplacených částí vkladů zapsaných v obchodním rejstříku. Práva a povinnosti společníků se řídí společenskou smlouvou, obchodní podíl společníka se určuje podle výše vkladu a jeho poměru k základnímu kapitálu. Zisk společnosti se dělí mezi společníky podle poměru jejich obchodních podílů. Orgány společnosti s ručením omezeným jsou : valná hromada, jednatelé, dozorčí rada. Valná hromada je nejvyšší orgán společnosti, je tvořena všemi společníky – každý z nich má jeden hlas za 1 tis Kč svého vkladu. Rozhoduje se alespoň prostou většinou přítomných společníků. Jednatelé jsou statutárním orgánem společnosti, vykonávají obchodní vedení společnosti.
13
4.2. Charakteristika lesního majetku města
Soupis parcel na LHC město Žlutice na kterých hospodaří organizace od roku 2003 Katastrální území – Čichalov =
3,35 ha
Radotín u Chýší =
12,94 ha
Borek u Štědré =
21,02 ha
Semtěš u Žlutic =
13,26 ha
Lažany u Štědré =
5,30 ha
Mostec =
138,64 ha
Přestání =
45,65 ha
Žlutice =
70,16 ha
Mlyňany =
25,98 ha
Skoky u Žlutic =
81,66 ha
Verušice =
130,85 ha
Knínice u Žlutic =
63,01 ha
Ratiboř u Žlutic =
61,93 ha
Veselov =
29,30 ha
Vladařice = Záhořice =
6,12 ha 15,37 ha
Celkem = výměra 724,54 hektarů
Lesní majetek města netvoří jednotný celek, ale je rozdroben na různě velké úseky lesa, které se nacházejí ve větší části Karlovarského okresu. Městské lesy jsou orientovány na všechny 4 světové strany od města. Většina pozemků se nachází v blízkosti města, a to asi 3 kilometry. V této vzdálenosti se vyskytuje vodní nádrž, která zásobuje vodou velké území Karlovarského kraje. Lesy města se nacházejí na obou březích přehrady a táhnou se po celé její délce, tj. asi 5 kilometrů. Ve vlastnictví města jsou ale i lesy, které jsou vzdáleny přibližně 20 i více kilometrů od Žlutic. Těmi jsou například pozemky v oblastech Mlyňany, Záhořice, Přestání nebo Vladařice. Z tohoto důvodu je velkým problémem pro technicko hospodářské pracovníky organizace pochůzek a kontrola porostů v těchto oblastech. Organizace vlastní proto terenní vůz, kterým objíždí pravidelně tyto vzdálené oblasti. Náklady na pohonné hmoty jsou tedy velmi vysoké.
14
4.3. Etapy navrácení majetku
Navrácení majetku městu Žlutice z majetku České republiky probíhalo v několika fázích. První byla potvrzena zápisem ze dne 1.12. 1993 . Účastníky tohoto řízení byli : Lesy České republiky s.p., Lesní správa Žlutice vedoucí správy
pan Josef Jaroš
katastr a restituce
pan František Štiller
: za město, Městské Lesy Žlutice
Ing. Zdeněk Lepší pan František Kvasnička
Podle zákona č. 172/91 Sb.přecházejí do vlastnictví města nezastavěné pozemky, které město v katastrálním území Žlutice vlastnilo ku 31.12 1949, jak bylo doloženo výpisy z pozemkové knihy, číselnými a grafickými identifikacemi, ku kterým měly Západočeské státní lesy Plzeň, Lesní závod Žlutice ku dni 24.5.1991 právo hospodaření. Celková výměra pozemků v tomto katastrálním území činí 70,54 ha. Do vlastnictví města přešly lesní pozemky v celkové výměře 799,70 ha Nacházejí se v katastrálních území : Žlutice
70,54 ha
Mlyňany
34,37 ha
Přestání
34,72 ha
Lažany
5,30 ha
Radotín
91,85 ha
Mostec
95,21 ha
Semtěš
54,00 ha
Knínice
60,64 ha
Veselov
36,08 ha
Záhořice
15,29 ha
Vladařice
2,17 ha
Ratiboř
48,26 ha
Skoky
71,08 ha
Verušice
120,43 ha
Protivec
56,66 ha
Štoutov
3,10 ha
15
Druhá byla potvrzena zápisem ze dne 27.11.2001. Účastníky tohoto řízení byli : Lesy České republiky s.p., Lesní správa Žlutice vedoucí správy
: město Žlutice
pan Josef Jaroš
Ing. Jaroslav Vojta
Podle zákona č. 172/1991 Sb., po novele zákon č. 114/2000 Sb. přecházejí do vlastnictví města tyto pozemky: 32 % katastrálního území Borek kultura les 32 % katastrálního území Semtěš kultura les
63,45 ha 34,00 ha
Třetí byla potvrzena zápisem ze dne 1.8.2002. Účastníky tohoto řízení byli : Lesy České republiky s.p., Lesní správa Žlutice vedoucí správy
: město Žlutice
pan Josef Jaroš
Ing. Jaroslav Vojta
Podle zákona č. 172/1991 Sb., po novele zákon č. 114/2000 Sb. přecházejí do vlastnictví města tyto pozemky : Katastrální území Verušice, Vladařice, Ratiboř, Knínice, Záhořice, Mlýňany, Skoky, Veselov kultura les 334,93 ha
Nynější výměra lesních pozemků, na kterých hospodaří Lesy Žlutice s.r.o., se liší od výměr, které byly vráceny městu státem, a to z důvodu restitucí, které byly dále nárokovány restituenty vůči městu Žlutice. Do vlastnictví města přešly pozemky v celkové výměře 799,70 ha. Organizace ale od svého založení hospodaří přesně na 724,54 ha. Rozdíl tedy činí 75,16 ha. Tyto rozdíly jsou vzniklé výměrami pozemků vrácených restituentům ze strany města.
16
4.4. Přírodní podmínky oblasti 4.4.1 Poměry geomorfologické a hydrografické
Členění : Systém : Hercynský Subsystém : Hercynská pohoří Provincie : Česká vysočina Soustava – III. Krušnohorská Podsoustava – IIIC – Karlovarská vrchovina Celek – IIIC-2 – Tepelská vrchovina Podcelek – IIIC – 2A – Toužimská plošina Okrsek – IIIC – 2A – a Útvinská plošina Podcelek – IIIC – 2B – Bezdružická vrchovina Okrsek – IIIC – 2B – d – Trhomenská vrchovina Podcelek – IIIC – 2C – Žlutická vrchovina Okrsek – IIIC – 2C – a – Bochovská vrchovina B – Vladařská vrchovina
Z hlediska geomorfologického je území LHC Žlutice poměrně složité. Ze severu do této oblasti zasahují svým jižním okrajem Doupovské hory
a od jihovýchodu Plzeňská
pahorkatina. Z hlediska hydrografického náleží celé území do úmoří Severního moře, říční soustavy I. řádu Labe, hlavní povodí Střely.
4.4.2 Poměry klimatické
I. Podle Atlasu podnebí ČSSR ( 1958 ) náleží území do oblasti B – mírně teplá
Okrsky : B1 – mírně teplý, suchý, s mírnou zimou B2 – mírně teplý, mírně suchý, převážně s mírnou zimou B5 – mírně teplý, mírně vlhký, s mírnou zimou, vrchovinný
17
II. Podle klimatického členění Quita,E. ( Klimatické oblasti ČR, Studia geografova č.16/1971) Zaujímá největší plochu klimatická oblast MT3, ta zaujímá téměř celou oblast. Oddělení 18 a 19 se nachází v oblasti MT4.
Průměrná roční teplota : 7 C Průměrné roční srážky : 550 mm Délka vegetační doby : 140 – 160 dny Langův dešťový faktor : kolem 80, to odpovídá semihumidní srážkové oblasti
4.4.3 Poměry geologické a pedologické
Oblast LHC zasahuje na tepelské krystalinikum dvojslídnými svory a dvojslídnými gramatickými svory jemnozrnnými s listenem. Dále je zde zaznamenán ostrůvkovitý výskyt pozdně assyntských a variských biotických granodioritů a od severu sem pomístně zasahují neogenní útvary vulkanické serie tvořené tufy, čedičem, vulkanickými brekciemi a jinými horninami sopečného původu. Půdní typy jsou výsledkem dlouhodobého působení prehistorických, historických a recentních klimatických činitelů na matečné horniny a přemístěné půdotvorné substráty, dalším ovlivňujícím faktorem je konfigurace terénu a přímé či nepřímé působení člověka.
3.5 Druhová skladba V zastoupení jasně převažují jehličnany – 89,1 %, listnáče – 18,9 % Dřevina
%
SM
66,41
Dřevina
%
BO
18,04
BR
4,97
MD
3,98
JV
1,36
DG
0,21
BK
1,01
JD
0,39
Ostatní
11,3
Průměrné zakmenění za LHC je 8,5
18
4.6 Zhodnocení zdravotního stavu lesa
4.6.1 Imisní poškození porostů
Lesy patřící do LHC Žlutice se nacházejí v pásmu ohrožení D. V tomto pásmu imisního poškození se zvýší průměrně o jeden stupeň během 16 až 20 letech Imisní těžby nebyly na území LHC realizovány.q
4.6.2 Abiotiční a biotičtí činitelé
Škody kůrovcem tvoří zanedbatelné procento z celkové výše těžeb. Hniloba v porostech mýtního věku nevybočuje z normálu. V průměru dosahuje 20 % ve vytěžené hmotě. Jedná se zejména o porosty na oglejených a podmáčených stanovištích , které nejsou výrazněji zastoupeny. Škody na kulturách způsobené lýkohubem a klikorohem jsou zanedbatelné. V tomto případě je větším nebezpečím sucho v jarních měsících. Škody zvěří jsou působeny okusem na kulturách. Loupání se ve starších porostech vyskytuje v normálu.
19
5. Metodika Po důkladném poznání charakteristik a jejich vzájemných závislostí byla zjišťována pro zkoumaný lesní majetek města Žlutice výše nákladů, výnosů a státních dotací na jednotlivé lesnické činnosti a konečná výše hospodářského výsledku před zdaněním. Ekonomické ukazatele jsou zpracovány na období 3 let, a to od roku 2003 do roku 2005, kdy byla městem zřízena právnická osoba v podobě organizace Lesy Žlutice s.r.o., která od té doby na majetku hospodaří. Jednotlivé verze jsou pak v konečném ekonomickém ukazateli – hospodářském výsledku před zdaněním – vyhodnoceny a porovnány. Data, která jsou použita pro bakalářskou práci pochází z období od roku 2003 až do roku 2005, tedy od roku založení Lesů Žlutice s.r.o. Veškeré podklady mi byly poskytnuty jednatelem společnosti panem Ing. Václavem Konopíkem. Práce byla zpracována na základě těchto podkladů : •
lesní hospodářský plán ( hlavně jeho textová část )
•
porostní mapy lesního majetku města Žlutice
•
roční výkazy odvětvových ukazatelů v lesnictví za rok 2003, 2004 a 2005
•
roční výkazy Mze ČR za rok 2003 a 2004 ( za rok 2005 nebyl výkaz ještě zpracován)
•
fotografická dokumentace pořízená v průběhu povinné školní praxe v roce 2005
Počet zaměstnanců byl průměrný počet zaměstnanců za sledované období, přepočtený počet zaměstnanců je vypočítán jako podíl součtu odpracovaných dnů za zaměstnance celkem a zákonem stanovenou pracovní dobou. Obnova lesa zahrnuje náklady jako : příprava půdy, zalesnění (a to jak první, tak opakované), péče o přirozenou obnovu, náklady na sazenice. Ochrana lesa zahrnuje náklady na ochranu lesa proti kůrovci a jiným hmyzím škůdcům, ochranu lesa proti zvěři, to znamená loupání, ohryzu a stavby oplocenek. Pěstební náklady byly zjištěny jako celkové náklady snížené o režii, náklady na těžbu neevidují, protože městské lesy Žlutice realizují prodej dříví nastojato. Tržby z prodeje těžby jsou pokráceny o výrobní náklady. Grafy jsou zpracovány na základě zjištěných nákladů, výnosů a hospodářského výsledku za dané období.
20
6. Výsledky
Roční výkaz odvětvových ukazatelů v lesnictví za rok 2003 Tabulka č. 1 Zaměstnanci a mzdy lesnické činnosti Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách
0
Mzdy bez ostatních osobních nákladů 0
V tomto roce nebyly ještě vyplaceny žádné finanční prostředky na mzdy zaměstnancům v rámci organizace Lesy Žlutice s.r.o.
Tabulka č.2 Pozemky určené k zalesnění ( v ha na 2 desetinná místa ) Holina z hospodaření
Holina z převodu do lesních pozemků
Plocha pozemků určených k zalesnění k 1.1.2003
45.05
0.00
z těžby
5.78
0.00
Přírůstek od
z neúspěšného zalesnění
4.03
0.00
počátku roku
celkem
9.81
0.00
umělým zalesněním
14.98
0.00
Úbytek od
přirozenou obnovou
0.00
0.00
počátku roku
celkem
14.98
0.00
39.88
0.00
Plocha pozemků určených k zalesnění k 31.12.2004
V roce 2003 bylo určeno k zalesnění celkem 45,05 ha, z toho bylo v průběhu roku realizováno umělým zalesněním 14,98 ha lesní půdy. Přirozenou obnovou v tomto roce nebylo realizováno žádné zalesnění. Z předešlého neúspěšného zalesnění přibylo celkově 4,03 ha půdy. Pěstební práce, v tomto případě práce zalesňovací, pro městské lesy zajišťuje lesnická společnost Solitera a.s. se sídlem ve Žluticích. Touto společností jsou zajišťovány veškeré práce pro městské lesy ( a nejen pro ně, zajišťuje výkon lesnických prací i pro LČR v odpovídající oblasti ).
21
Tabulka č.3 Zásoby a bilance dříví ( v m3 bez kůry ) Jehličnaté dříví
Listnaté dříví
Zásoby počáteční k 1.1 2003
0
0
Nákup na pni
0
0
Těžba dřeva z vlastních lesů (m3)
2290
121
Zdroje celkem
2290
121
Dodávky pro tuzemsko
2290
121
V tomto roce dosáhla těžba z vlastních zdrojů celkové výše 2411 m3, z toho 2290 m3 jehličnatého dříví a 121 m3 dřeva listnatého. Veškeré dodávky byly realizovány pouze pro tuzemské potřeby.
Tabulka č.4 Zalesňování, obnova lesa a těžba dřeva podle dřevin Zalesňování a obnova lesa v hektarech ( na 2 desetinná místa ) z toho síje
celkem
1
sadba
přirozená obnova
na
pod
na
pod
na
pod
holině
porostem
holině
porostem
holině
porostem
2
3
4
5
6
7
Sazenice
Těžba
( v tisících
dřeva
kusů )
(v m3 )
8
9
SM
5.77
0.00
0.00
5.77
0.00
0.00
0.00
26.3
1920
JD
2.71
0.00
0.00
2.71
0.00
0.00
0.00
17.4
4
BO
2.33
0.00
0.00
2.33
0.00
0.00
0.00
23.5
339
MD
0.32
0.00
0.00
0.32
0.00
0.00
0.00
1.00
27
celkem
11.13
0.00
0.00
11.13
0.00
0.00
0.00
68.2
2290
DB
0.79
0.00
0.00
0.79
0.00
0.00
0.00
7.9
2
BK
1.87
0.00
0.00
1.87
0.00
0.00
0.00
19.4
30
JV
1.19
0.00
0.00
1.19
0.00
0.00
0.00
9.1
3
TP
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
22
celkem
3.85
0.00
0.00
3.85
0.00
0.00
0.00
36.4
121
Z této tabulky vyplývá, kolik ha lesní půdy bylo v roce 2003 zalesněno, jakým způsobem a kolik k tomu bylo potřeba sazenic. V roce 2003 bylo zalesňování realizováno pouze sadbou, nikoli jiným způsobem (přirozená obnova).
22
Bylo zalesněno celkově 14,98 ha, z toho bylo opakovaně zalesněno 0,64 ha lesní půdy. Jehličnaté dřeviny byly realizovány na 11,13 ha a listnaté dřeviny na 3,85 ha. K tomuto účelu bylo potřeba celkově 68,2 tis. ks jehličnatých a 36,4 tis. ks listnatých sazenic. Náklady na obnovu lesa dosáhly v roce 2003 výše 656.000 Kč, což je dále uvedeno v tabulce č.1 Náklady v letech 2003 – 2005, která se nachází v kapitole 6. Celkové zhodnocení.
Tabulka č.5 Dodávky dříví Jehličnaté dříví bez kůry 3
Listnaté dříví bez kůry
m
tisíce Kč
m3
tisíce Kč
1
2
3
4
dříví na pni
2290
1056
121
3
celkem
2290
1056
121
3
V roce 2003 bylo vytěženo na území městských lesů celkem 2290 m3 jehličnatého a 121 m3 listnatého dřeva, celkově 2411 m3 Těžba byla realizována v podobě dříví na pni. Nahodilou těžbou bylo zpracováno od začátku roku 2411 m3 a zbývá zpracovat ještě 600 m3. Z toho bylo zpracováno od začátku roku : živelní nahodilá těžba 2109 m3 ( zbývá ještě 500 m3 ), hmyzová 43 m3 ( zbývá zpracovat 100 m3 ), ostatní 259 m3, ta byla zpracována v celkové výši.
23
Roční výkaz odvětvových ukazatelů v lesnictví za rok 2004 Tabulka č.1 Zaměstnanci a mzdy lesnické činnosti Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách
2
Mzdy bez ostatních osobních nákladů ( v tisících Kč )
404
V roce 2004 byl počet zaměstnanců 2. A mzdy vyplacené těmto zaměstnancům činily celkově 404.000 Kč.
Tabulka č.2 Pozemky určené k zalesnění ( v ha na 2 desetinná místa ) Holina z hospodaření
Holina z převodu do lesních pozemků
Plocha pozemků určených k zalesnění k 1.1.2004
39.88
0.00
z těžby
5.41
0.00
Přírůstek od
z neúspěšného zalesnění
1.69
0.00
počátku roku
celkem
7.10
0.00
umělým zalesněním
21.29
0.00
Úbytek od
přirozenou obnovou
0.49
0.00
počátku roku
celkem
21.78
0.00
25.20
0.00
Plocha pozemků určených k zalesnění k 31.12.2004
Z roku 2003 zůstalo k zalesnění celkem 39,88 ha lesní půdy. Od začátku roku došlo k přírůstku 7,10 ha. A do konce roku bylo zalesněno 21,78 ha. V tomto roce byla část, byť nepatrná, zalesněna nikoliv uměle, ale přirozenou obnovou, ta činila 0,49 ha . Umělým zalesněním bylo realizováno 21,29 ha. Na konci roku zůstalo nezalesněno 25,20 ha, které přecházejí do dalšího roku.
24
Tabulka č. 3 Zásoby a bilance dříví ( v m3 bez kůry ) Jehličnaté dříví
Listnaté dříví
Zásoby počáteční k 1.1 2003
0
0
Nákup na pni
0
0
Těžba dřeva z vlastních lesů
3976
76
Zdroje celkem
3976
76
Dodávky pro tuzemsko
3976
76
Vytěženo bylo celkem 3976 m3 jehličnatého 76 m3 listnatého dřeva. Těžba byla opět provedena lesnickou společností Solitera a.s. Oproti roku 2003 bylo vytěženo o 1686 m3 jehličnatého více a naopak o 45 m3 listnatého dřeva méně.
Tabulka č. 4 Zalesňování, obnova lesa a těžba dřeva podle dřevin Zalesňování a obnova lesa v hektarech ( na 2 desetinná místa ) z toho síje
celkem
sadba
přirozená obnova
Sazenice
Těžba
( v tisících
dřeva
kusů )
(v m3 )
8
9
na
pod
na
pod
na
pod
holině
porostem
holině
porostem
holině
porostem
1
2
3
4
5
6
7
smrk
15.66
0.00
0.00
15.66
0.00
0.00
0.00
73.0
3072
jedle
0.98
0.00
0.00
0.98
0.00
0.00
0.00
5.6
0
borovice
1.94
0.00
0.00
1.94
0.00
0.00
0.00
20.4
855
douglaska
0.04
0.00
0.00
0.04
0.00
0.00
0.00
0.2
0
modřín
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
49
celkem
18.62
0.00
0.00
18.62
0.00
0.00
0.00
99.2
3976
dub
1.28
0.00
0.00
1.28
0.00
0.00
0.00
13.2
0
Buk
0.91
0.00
0.00
0.91
0.00
0.00
0.00
7.1
0
javor
0.97
0.00
0.00
0.48
0.00
0.49
0.00
2.6
1
topol
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
0.0
3
bříza
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
0.0
64
olše
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
0.0
5
vrba
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
0.0
3
celkem
3.16
0.00
0.00
2.67
0.00
0.49
0.49
22.9
76
25
V tomto roce bylo zalesněno celkově 21,78 ha, z toho opakovaně 3,77 ha lesní půdy. Jehličnatými dřevinami bylo zalesněno 18,62 ha a listnatými 3,16 ha lesa. V Tomto roce bylo zalesnění realizováno z malé části přirozenou obnovou, a to 0,49 ha. K těmto úkonům bylo zapotřebí 99.200 kusů jehličnatých a 22.900 kusů listnatých sazenic. V tomto roce se náklady na obnovu lesa vyšplhaly na 728.000 Kč.
Tabulka č. 5 Dodávky dříví Jehličnaté dříví bez kůry 3
Listnaté dříví bez kůry
m
tisíce Kč
m3
tisíce Kč
1
2
3
4
dříví na pni
3976
1695
76
2
celkem
3976
1695
76
2
Vytěženo bylo 3976 m3 jehličnatého dřeva a 76 m3 listnatého, celkem tedy 4052 m3. Nahodilé těžby bylo zpracováno celkově 2577 m3 a byla zpracována beze zbytku. 1667 m3 byla živelní nahodilá těžba, 689 m3 hmyzová a 221 m3 ostatní nahodilá těžba. V roce 2003 bylo vytěženo 2411 m3 , z čehož vyplývá, že v tomto roce (tj. v roce 2004) bylo vytěženo téměř dvakrát tolik m3 dřeva, přesně o 1641 m3 více.
26
Roční výkaz odvětvových ukazatelů v lesnictví za rok 2005
Tabulka č.1 Zaměstnanci a mzdy lesnické činnosti Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách
2
Mzdy bez ostatních osobních nákladů
510
( v tisících Kč ) 47
+ manuálně pracující zaměstnanci
Počet stálých zaměstnanců se nezměnil ani v tomto roce. Stále v organizaci pracují dva technicko hospodářští pracovníci. Během roku 2004 bylo vyplaceno na mzdách zaměstnancům celkem 510.000 Kč. 47.000 Kč bylo vyplaceno na mzdách sezónním pracovníkům, kteří byli tento rok najmuti poprvé, a to na jaře, na likvidaci klestu po těžbe atd.
Tabulka č. 2 Pozemky určené k zalesnění ( v ha na 2 desetinná místa ) Holina z hospodaření
Holina z převodu do lesních pozemků
Plocha pozemků určených k zalesnění k 1.1.2004
25.20
0.00
z těžby
9.57
0.00
Přírůstek od
z neúspěšného zalesnění
1.65
0.00
počátku roku
celkem
11.22
0.00
umělým zalesněním
12.62
0.00
Úbytek od
přirozenou obnovou
0.03
0.00
počátku roku
celkem
12.65
0.00
23.77
0.00
Plocha pozemků určených k zalesnění k 31.12.2004
Z roku 2004 přešlo do tohoto roku k zalesnění ještě 25,20 ha. Od začátku roku dosáhl přírůstek z těžby a neúspěšného zalesnění 11,22 ha. Zalesnění bylo provedeno z velké části uměle, přirozenou obnovou bylo realizováno jen sporadické množství lesní půdy, a to 0,03 ha. Za celý rok došlo k úbytku 12,65 ha a do příštího rok přechází k zalesnění 23,77 ha.
27
Tabulka č. 3 Zásoby a bilance dříví ( v m3 bez kůry ) Jehličnaté dříví
Listnaté dříví
Zásoby počáteční k 1.1 2003
0
0
Nákup na pni
0
0
Těžba dřeva z vlastních lesů
4642
205
Zdroje celkem
4642
205
Dodávky pro tuzemsko
4642
205
V tomto roce bylo vytěženo celkem 4847 m3, z toho 4642 m3 jehličnatého dřeva a 205 m3 dřeva listnatého. Tabulka č. 4 Zalesňování, obnova lesa a těžba dřeva podle dřevin Zalesňování a obnova lesa v hektarech ( na 2 desetinná místa ) z toho síje
celkem
1
sadba
přirozená obnova
na
pod
na
pod
na
pod
holině
porostem
holině
porostem
holině
porostem
2
3
4
5
6
7
Sazenice
Těžba
( v tisících
dřeva
kusů )
(v m3 )
8
9
smrk
7.27
0.00
0.00
7.27
0.00
0.00
0.00
35.6
3488
jedle
0.70
0.00
0.00
0.70
0.00
0.00
0.00
4.6
1
borovice
2.20
0.00
0.00
2.20
0.00
0.00
0.00
23.8
1021
modřín
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
132
celkem
10.17
0.00
0.00
10.17
0.00
0.00
0.00
64.0
4642
dub
1.83
0.00
0.00
1.83
0.00
0.00
0.00
18.8
2
buk
0.26
0.00
0.00
0.26
0.00
0.00
0.00
3.0
0
javor
0.30
0.00
0.00
0.30
0.00
0.00
0.00
2.3
4
topoly
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
0.0
27
jasan
0.06
0.00
0.00
0.06
0.00
0.00
0.00
0.5
4
lípa
0.03
0.00
0.00
0.00
0.00
0.03
0.00
0.0
0
olše
2
bříza
166
celkem
2.48
0.00
0.00
2.45
0.00
0.03
0.00
24.6
Jehličnatými dřevinami bylo zalesněno celkem 10,17 ha lesní půdy a dřevinami listnatými 2,48 ha. Veškeré zalesnění bylo provedeno na holině a přirozenou obnovou bylo realizováno pouze 0,03 ha. K zalesnění bylo zapotřebí 64 tis. ks jehličnatých sazenic 28
205
a 24,6 tis. ks listnatých. V tomto roce bylo na obnovu lesa vydáno celkově 661.000 Kč.
Tabulka č. 5 Dodávky dříví Jehličnaté dříví bez kůry
Listnaté dříví bez kůry
m3
tisíce Kč
m3
tisíce Kč
1
2
3
4
dříví na pni
4642
2322
205
9
celkem
4642
2322
205
9
V roce 2005 bylo vytěženo celkově 4847 m3 dřeva. Je to největší množství vytěženého dřeva za celé 3 roky působení organizace Lesy Žlutice s.r.o. v městských lesích. Oproti roku 2003 i 2004, kdy byla těžba, v roce 2003 2411 m3 a v roce 2004 4052 m3 dřeva, byla těžba podstatně vyšší. Graf č.1 Celkové těžby dřevy Těžba dřeva v letech 2003 – 2005 (tis.) 6000 4842
5000
4052
4000 m
3
3000
2003 2004 2005
2411
2000 1000 0 2003
2004
2005
roky
Z tohoto grafu celkových těžeb je patrné, že nejvyšších těžeb bylo dosaženo v roce 2005, kdy se množství vytěženého dřeva přiblížilo téměř 5 tis.m3. Prodej dřeva je v městských lesích jak již bylo napsáno realizován nastojato. Těžba je prováděna lesnickou společností Solitera a.s.
29
7. Celkové zhodnocení hospodaření Tabulka č. 1 Náklady v letech 2003 - 2005 2003
2004
2005
2511
2903
3231
Obnova lesa
656
728
661
Ochrana lesa
2
8
16
694
470
722
617
1097
1417
Náklady celkem ( tis. )
Péče o mladé lesní porosty Režie
Porovnáním nákladů za tři po sobě jdoucí období zjistíme, že v celkové výši byly náklady nejvyšší v posledním sledovaném období, a to v roce 2005. V tomto roce dosáhly 3.231.000 Kč. V letech předešlých nepřesáhly 3.000.000 Kč. Na obnovu lesa bylo vynaloženo nejvíce finančních prostředků v roce 2004, přesně 728.000 Kč. Ochrana lesa byla nejvíce nákladná v roce 2005, kdy na ni bylo vynaloženo celkově 16.000 Kč. Šlo o ochranu lesa proti kůrovci. Na péči o mladé lesní porosty vynaložily městské lesy Žlutice nejvíce v roce 2005, a to přesně 722.000 Kč. Skutečné pěstební náklady byly zjištěny odečtením celkových nákladů a režie, z toho vyplývá, že nejvyšší náklady byly v roce 2003, a to 1.894.000 Kč. Graf č.2 Celkové náklady v letech 2003 - 2005 Náklady v letech 2003 - 2005 (tis.) 3231
3500 3000
2903 2511
Kč
2500
2003
2000
2004
1500
2005
1000 500 0 2003
2004
2005
roky
V grafu jsou porovnány celkové výše nákladů ve sledovaném období.
30
Tabulka č. 2Výnosy v letech 2003 - 2005
2003
2004
2005
1837
2966
3243
Tržby z těžby
1173
1765
2374
Realizace dříví
1066
1698
2319
Pěstební činnost
659
1102
680
Finanční příspěvky
766
458
821
Výnosy celkem ( tis. )
Z tabulky výnosů můžeme zjistit, že nejvyšších výnosů dosáhla organizace Lesy Žlutice v roce 2005. V tomto roce dosáhly jak nejvyšších výnosů, tak i nákladů. Nejvyšších tržeb z těžby dříví bylo dosaženo v roce 2005, kdy byla jejich výše 2.374.000 Kč a byly více než 1x vyšší než v roce 2003. Výnosy z realizace prodeje dříví byly taktéž nejvyšší v roce 2005, a to 2.319.000 Kč. Pěstební činnost byla pro městské lesy nejvýnosnější v roce 2004, a to 1.102.000 Kč. Finanční příspěvky, tedy dotace od státu dosáhly nejvyšší částky v roce 2005, kdy organizace Lesy Žlutice byla přidělena částka 821.000 Kč.
Graf č.3 Celkové výnosy v letech 2003 - 2005 Výnosy v letech 2003 - 2005 (tis.)
3500
3243
2966
Kč
3000 2500 2000 1500
2003
1837
2004 2005
1000 500 0 2003
2004
2005
roky
Z grafu jsou patrné výše jednotlivých výnosů ve sledovaném období.
31
Tabulka č. 3 Hospodářský výsledek 2003 – 2005
2003
2004
2005
- 674
63
12
Hospodářský výsledek ( tis. )
Graf č. 3 Hospodářské výsledky v letech 2003 - 2005
Kč
Hospodářské výsledky v letech 2003 - 2005 (tis.) 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 -600 -700 -800
63 2003
12
2004
2005
Řada1
-674
roky
Z grafu jsou patrné výše jednotlivých hospodářských výsledků u městských lesů Žlutice. Je zde patrný vývoj hospodaření od roku 2003 do roku 2005. Problematika je dále rozvedena v kapitole 8. Realizační výstup.
32
8. Realizační výstup Z tabulky zachycující hospodářské výsledky vyplývá, že absolutní ztrátu dosáhla organizace v roce 2003, kdy ztráta činila – 674.000 Kč. Jednou z příčin těchto problémů byl požár vzniklý v roce 2002 v kancelářích Městského úřadu, kde došlo ke zničení veškerých údajů a dat týkajících se hospodaření před rokem 2003. Ztráta dokumentace znamenala pro nově zavedenou organizaci, řádně provést kontrolu, tj. inventarizaci veškerého majetku, tzn. pozemků a porostů tak, aby byly do účetnictví zahrnuty počáteční stavy a odpovídající skutečnosti. Tak aby bylo hospodaření průkazné a přesné. V roce 2004 již organizace vykázala kladný hospodářský výsledek, a to 63.000 Kč. Efektivním přesným hospodařením došlo ke zlepšení situace v lesích města Žlutice. V roce 2005 nebylo dosaženo ve výsledku takové výše, ale byl kladný, 12.000 Kč, což je po ztíženém začátku dobrý jev. Co se týká funkčnosti a efektivnosti obhospodařování lesů prostřednictvím organizace Lesy Žlutice s.r.o. : ani v roce 2005 nedosáhli výše těžeb povolených LHP. Díky důslednému zpracování kalamitního dříví, je zašetřována mýtní těžba, která je přednostně umisťována do přestárlých porostů a do porostů s pěstební nutností. Za 3 roky hospodaření mají městské lesy zašetřeno 3800 m3 při dodržení výchovných těžeb. Ve výchovných zásazích v porostech do 40-ti let věku, což je závazné ustanovení LHP, mají z celkového minimálního předpisu 176,4 hektarů již hotovo 70,01 hektarů. Za 3 roky snížili stav holin, z počátečních 45,05 hektarů na 23,77 hektarů, z čehož 11,02 hektarů jsou holiny velmi těžce zalesnitelné a mají na ně povolený odklad zalesnění do konce decénia. Od počátku decénia bylo na ochranu melioračních a zpevňujících dřevin postaveno na území LHC celkově 11,95 km oplocenek. Můžeme tedy konstatovat, že závazná ustanovení LHP jsou naplňována, což potvrdila i kontrola České inspekce životního prostředí, která prověřovala dodržování ustanovení lesního zákona v organizaci na konci roku 2005. V průběhu let nebyla Orgánem státní správy zjištěna žádná porušení ustanovení zákona na úseku hospodaření v lese, z čehož lze vyvodit, že stav lesa se neustále zlepšuje. Mimo hospodářskou činnost společnosti byla provedena výsadba 35 lip do aleje ve Žluticích v režii společnosti. Hodnota tohoto díla byla 40.000 Kč.
33
Pokud tedy mám podle vlastního názoru zhodnotit funkčnost a efektivnost zvoleného modelu, pak musím konstatovat podle předchozích zpracovaných dat, že model, který zvolilo město jako způsob obhospodařování lesního majetku města Žlutice, je pro něj výhodný a výnosný. Výnosný v tom smyslu, že organizace hospodaří s kladným hospodářským výsledkem již 2 roky po sobě, z čehož můžeme usuzovat na to, že v tomto trendu bude i nadále pokračovat. Dále je výhodný z toho důvodu , že oba dva zaměstnanci, kteří pracují v organizaci, jsou lesnicky vzděláni, což zabezpečuje odbornost hospodaření a péče o les. Tento jev, tedy odbornost pracovníků při hospodaření na malých lesních výměrách, je velkým celorepublikovým problémem. Jediné, nad čím je možné z mého pohledu u zvoleného modelu polemizovat, je počet THP na danou výměru. Nabízí se zde otázka, zda by na výměru 724,54 ha nestačil místo dvou THP pouze jeden. Ale podle dosažených výsledků nevidím zatím důvod ke změně. Je patrné, že i se dvěma THP a mzdovými náklady na ně bez problémů a efektivně hospodaří. Nepotýkají se s finančními problémy a stav lesa se od převzetí lesů organizací Lesy Žlutice s.r.o. neustále zlepšuje.
34
9. Závěr U městských lesů bývá uváděn v ročním statistickém výkazu nejnižší hospodářský výsledek ve srovnání s jinými formami vlastnictví lesa. To není způsobeno nízkými výnosy z hospodaření, ale tím, že není započítáváno do výnosů nájemné. Hospodářský výsledek je nízký z důvodu toho, že většina obcí zřizuje k obhospodařování svých lesních majetků právnické osoby, kterým poté kvůli daňovému zatížení předepisuje vysoký nájem. Městské lesy větších výměr mají hospodářský výsledek v průměru mezi 800 – 5.500 Kč na ha. Hospodářský výsledek státních lesů činí průměrně něco kolem 200 Kč na ha. To znamená, že městské lesy jsou výdělečnější než lesy státní. Ačkoliv rozsah práv vlastníka lesa je ve srovnání s rozsahem zákonem určených povinností podstatně menší, ukazuje se, že značná část vlastníků malých lesních majetků svá práva související s vlastnictvím lesa nezná, a proto je nezřídka ani neuplatňuje. Seznámení s vlastnickými právy a možností jejich využití patří k důležitým formám odborné pomoci. Stručný pohled na hospodaření v malolesích jednoznačně potvrzuje, že rozhodujícím úkolem současné státní lesnické politiky v této oblasti je snížení a minimalizace rizik, která přináší nedostatečná odborná úroveň jejich správy.
Řešení ekonomické problematiky drobných lesních majetků je proto jedním z nezbytných předpokladů zajištění jejich trvale udržitelného hospodaření do budoucnosti. Východiskem z této situace může být pro mnohé vlastníky lesa jejich sdružování do lesních družstev. K tomu, aby malé lesní majetky byly zvelebeny a úspěšně prosperovaly, musí být učiněno :
•
zabránit dalšímu tříštění a dělení lesních majetků
•
ujasnit zákonné povinnosti LČR vůči vlastníkům
•
vyřešit otázku dotací od Mze podle rentability a výměry lesního majetku
•
předat zbylé parcely, které jsou doposud v užívání s. p. LČR
•
dobrovolným sdružováním drobných vlastníků vytvářet větší lesní celky, tyto zvýhodňovat při zpracování LHP, tj. uhradit náklady ze státních prostředků
35
10. Použitá literatura
Bluďovský Z. 2000. Obhospodařování malých lesních majetků – II. Lesnická práce ročník 79, č. 10/2000 Bluďovský Z. 2000. Obhospodařování malých lesních majetků – III. Lesnická práce ročník 79, č. 11/2000 Flora M. 2002. Některé právní aspekty přechodu vlastnického práva k lesům ze státu na kraje. Lesnická práce ročník 80, č. 3/2001 Flora M. 2003. K lesu jako předmětu vlastnictví. Lesnická práce ročník 82, č. 4/2003 Kupčák V. Ekonomika lesního hospodářství. Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno 2003 Lenoch J. 2003. Ekonomické aspekty obhospodařování malých lesních majetků. Lesnická práce ročník 82, č. 2/2003 Kalousek, 2004. Právní, ekonomické a daňové aspekty hospodaření na lesním majetku. Vzdělávání vlastníků lesů. Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno 2004 Lesní hospodářský plán lesního majetku města Žlutice Kolektiv autorů: Lesnický naučný slovník I. a II. Díl Praha, Mze ČR, 1994 a 1995 Bakalářské práce, rok 2005 Diplomové práce, rok 2004, 2005
36
11.Resume As we can see in annual statistical reports, the net incomes of municipal forests are the lowest ones in comparison with the incomes from other forms of forest ownership. This is not caused by low yields of municipal forests, but rather by the fact that these incomes do not include the rent paid by forest leaseholders. The net incomes are low because the majority of towns and villages manage their forests through legal entities which they establish to avoid taxation and which are then forced to pay high rents for the forests. The average net income of larger municipal forests tends to oscillate somewhere between 800 and 5.500 Czech crowns per hectare. The average net income of state forests amounts to about 200 Czech crowns per hectare only. Municipal forests are, therefore, more profitable than state ones. Although the extent of forest owners' rights is much smaller than the extent of their duties laid down by the law, it appears that quite a high percentage of owners do not know their rights, and therefore rarely assert them. Acquainting the owners with their rights and possibilities of their asserting ranks among important forms of professional assistance. Even a quick look at the way small-area forests are managed will confirm that the key task of current state forest policy in this area is undoubtedly to reduce and minimize the risks connected with often unprofessional level of forest management. Solving the economic problems of small-area forest properties is an important prerequisite of their sustainable economic exploitation in the future. Creating forest cooperatives might be a suitable solution for a lot of individual forest owners.
37
12. Seznam příloh Příloha č.1 Porostní mapa 1 Příloha č.2 Porosní mapa 2 Příloha č.3 Fotografie lesa Příloha č.4 Fotografie lesa Příloha č.5 Fotografie lesa
38
13.Přílohy Příloha č.1 Porostní mapa, lesy v těsné blízkosti města
Příloha č.2 Porostní mapa, lesy v okolí vodní nádrže
39
Příloha č.3 Fotografie lesa, úsek lesa nad vodní nádrží, po těžbě
Příloha č.4 Fotografie lesa, oblast Vladařice
40
Příloha č.5 Fotografie lasa, okolí vodní nádrže
41
