Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Analýza faktorů podporující rozvoj obcí v České republice. Fakulta provozně ekonomická

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Fakulta provozně ekonomická Ústav práva a humanitních věd

Analýza faktorů podporující rozvoj obcí v České republice Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

JUDR. Ing. Radek Jurčík, PhD.

Bc. Silvie Petráková

Brno 2010

Prohlášení autora

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Analýza faktorů podporující rozvoj obcí v České republice vypracovala samostatně pouze s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

……………………… V Brně dne 23.května 2010

Poděkování: Děkuji vedoucímu diplomové práce panu JUDr. Ing. Radku Jurčíkovi PhD. za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytl při zpracování mé diplomové práce.

Abstrakt Petráková, S.: Analýza faktorů podporující rozvoj obcí v České republice. Diplomová práce. Brno, 2010.

Diplomová práce se zabývá analýzou faktorů, které podporují rozvoj obcí v České republice na základě srovnání třech obcí v mikroregionu Telčsko. Mezi tyto obce patří městys Mrákotín, obec Dyjice a město Telč. Součástí práce jsou možnosti financování realizační strategie rozvoje tohoto mikroregionu. V teoretické části jsou shrnuty základní pojmy týkající se obcí a jejich postavení v rámci územní samosprávy České republiky. Ve vlastní práci byly na základě SWOT analýzy aplikované na mikroregion Telčsko zjištěny možnosti dalšího rozvoje tohoto mikroregionu, které by zvýšily zájem turistů o tuto oblast, zejména zvýšením sportovních aktivit. V práci je dále rozpracována možnost rozvoje mikroregionu v projektovém záměru vybudováním nových cyklotras a hippotras a také zdroje získání finančních prostředků na tento záměr.

Klíčová slova: charakteristika obce, SWOT analýza, mikroregion Telčsko, veřejné dotační programy

Abstract Petráková, S.: The Analysis of The Factors Supporting The Development of The Municipality in The Czech Republic. Diploma thesis. Brno, 2010.

My diploma work describes the analysis of the factors, which support the development of the municipality in the Czech Republic. I compared 3 municipalities in microregion called „Telčsko“. Among these municipalities are a small town Mrákotín, village Dyjice and town Telč. The possibilities of financing relisation strategy of the microregion development are also a part of my diploma work. The basic concepts concerning municipalities and thein position in the scope of the territory autonomy of the Czech Republic are described in the theoretical part of my diploma work. The possibilities of following development of this microregion were found out using SWOT analysis which were applicated to microregion called „Telčsko“. These possibilities would increase tourism in this region, especially if there were more sport activities. All these aspects are also described in my diploma work. I also describe another possibilities of microregion development, for example building up of new cycle paths. I also talk about the sources of financial facilities.

Key terms: Characteristic of Municipality, SWOT Analysis, Microregion called "Telčsko", Public Grant Programmes

OBSAH: 1. ÚVOD A CÍL PRÁCE.................................................................................................... 9 2. METODIKA.................................................................................................................. 11 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED............................................................................................... 12 3.1 Základní pojmy……………………………………….............................................. 12 3.1.1 Obec………………............................................................................................ 12 3.1.2 Působnost obce................................................................................................... 12 3.1.3 Spolupráce obcí.................................................................................................. 14 3.1.4 Orgány obce….................................................................................................... 15 3.2 Rozpočet obce………………………….................................................................... 19 3.2.1 Příjmy rozpočtu……………………………...................................................... 20 3.2.2 Výdaje rozpočtu………………………………………….................................. 23 3.3 SWOT analýza………………………....................................................................... 32 3.3.1 Vnitřní analýza……………………………....................................................... 32 3.3.2 Vnější analýza………………………………………….................................... 32 4. VLASTNÍ PRÁCE........................................................................................................ 35 4.1 Městys Mrákotín………………………………………............................................ 37 4.2 Obec Dyjice……………………………………....................................................... 45 4.3 Město Telč……………………………………......................................................... 51 4.4 Analýza faktorů podporující rozvoj obcí…………………………………………... 58 4.4.1 Velikost obce……….......................................................................................... 58 4.4.2 Míra zaměstnanosti..............................................................................................59 4.4.3 Klimatické faktory...............................................................................................60 4.4.4 Zdravotnictví....................................................................................................... 60 4.4.5 Pracovní příležitosti............................................................................................ 61 4.4.6 Vhodné příležitosti k bydlení.............................................................................. 62 4.4.7 Trendy přírůstku/úbytku obyvatel.......................................................................63 4.4.8 Trendy profilu věku obyvatel..............................................................................65

7

4.4.9

Lidský kapitál....................................................................................................65

4.4.10 Množství podnikatelských subjektů.................................................................. 66 4.4.11 Možnosti podnikatelských subjektů podílet se na rozvoji obcí……………… 67 4.4.12 Ubytovací zařízení............................................................................................ 68 4.4.13 Školství............................................................................................................. 68 4.4.14 Slovensko......................................................................................................... 69 4.5 Mikroregion Telčsko................................................................................................... 70 4.5.1 Rozpočet mikroregionu Telčsko......................................................................... 74 4.5.2 SWOT analýza mikroregionu Telčsko............................................................... 75 4.5.3 Komentář ke SWOT analýze.............................................................................. 77 4.6 ROP NUTS II Jihovýchod............................................................................................ 79 4.6.1 Prioritní osa 2 Rozvoj udržitelného cestovního ruchu....................................... 81 4.6.2 Projektový záměr............................................................................................... 82 4.6.3 Možnosti financování projektového záměru...................................................... 84 5. DISKUZE A ZÁVĚR................................................................................................... 87 6. BIBLIOGRAFICKÉ CITACE....................................................................................... 89 7. LITERATURA.............................................................................................................. 91 8. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK........................................................................... 94 9. SEZNAM TABULEK.................................................................................................. 95 10. SEZNAM GRAFŮ....................................................................................................... 97 11. PŘÍLOHY.................................................................................................................... 98

8

1. ÚVOD A CÍL PRÁCE Základem pro efektivní regionální rozvoj je analýza relevantních faktorů, které mají stimulující dopady na rozvoj obcí. Pod rozvojem si můžeme představit růst životní úrovně a kvality života obyvatel obcí, jež jsou zcela v kompetenci místní samosprávy. Každý rozvoj obce s sebou ale přináší také náklady, které je potřeba financovat. Obce mají možnost požádat o finanční prostředky z dotačních titulů ČR a od 1.května 2004 také z dotačních titulů EU, neboť právě tento den Česká republika vstoupila do Evropské unie. Díky tomu může ČR čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů ale i z fondu soudržnosti. Právě ze strukturálních fondů je pro Českou Republiku na programovací období 2007-2013 na politiku hospodářské a sociální soudržnosti vyčleněno 25,89 miliard eur, což jsou pro představu přibližně tři čtvrtiny ročního státního rozpočtu ČR. Velmi důležitým pro každou obec by měl být strategický plán, což je soubor postupných a konkrétních kroků, které by měly vést ke zlepšení sociálně ekonomického prostředí v dané obci. Základním krokem pro vytvoření strategického plánu by určitě měla být znalost silných a slabých stránek obce a dále rozhodnutí, v jakém směru bychom chtěli daného rozvoje dosáhnout. V tomto případě by se obec měla zaměřit na své silné stránky a vybudovat plán na nich. Po tomto kroku už bude jednoznačné, jaké možnosti a předpoklady rozvoje obec nebo mikroregion má a od kterých zdrojů by měli žádat finanční prostředky. Cílem mé diplomové práce je vytvoření analýzy faktorů, které určitým způsobem podporují rozvoj obcí v České republice. Zaměřila jsem se na obce v mikroregionu Telčsko, protože zde již od narození bydlím, je mi tato oblast blízká a chtěla bych pomoci obcím v tomto mikroregionu s jejich rozvojem. Mezi vybrané obce patří městys Mrákotín, obec Dyjice a město Telč. Mým záměrem bylo vybrat tři velikostně různé obce, abych na základě vypracované analýzy zjistila, jakou roli hraje velikost obce v jejím rozvoji a jaké faktory podpory jsou pro tu či onu obec důležitější. Dalším důležitým bodem práce je zpracování projektového záměru mikroregionu Telčsko, který by podporoval socio-ekonomický rozvoj obce. Projektový záměr vyplývá

9

z předem vypracované SWOT analýzy daného mikroregionu. V práci je nejdříve charakterizován mikroregion, jeho geografické vymezení, obyvatelstvo, nezaměstnanost aj. Data pro vytvoření SWOT analýzy jsou čerpána právě z předem zpracované charakteristiky. Z této analýzy vyplývá několik strategií vhodných pro rozvoj vybrané oblasti. Nejdůležitější strategie bude dále rozpracována v již zmiňovaném projektovém záměru a bude doplněna o možnosti financování z dotačních titulů EU a ČR.

10

2. METODIKA Při psaní své diplomové práce budu vycházet ze zákona č. 128/2000 Sb. o obcích. a z přílohy č.2 k zákonu č.243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů. Mimo právních předpisů budu vycházet také z odborné literatury, zaměřující se zejména na problematiku veřejných financí, rozvoj obcí a měst a také na hospodaření a finance územní samosprávy. V praktické části jsem vycházela z informací a podkladů od obecních úřadů vybraných obcí a mikroregionu, mezi které patřily zejména rozpočty obcí a kroniky a také z vlastní znalosti dané oblasti. Práce je rozdělena do dvou částí – první (teoretická) část obsahuje pojmy, které stručně charakterizují obec a podstatu SWOT analýzy. V první kapitole patří mezi hlavní klíčová

slova obec, její působnost, orgány a spolupráce obcí. Druhá kapitola je zaměřena na rozpočet obce (příjmy a výdaje). Poslední teoretická kapitola se zabývá SWOT analýzou. Tato kapitola vysvětluje podstatu této analýzy a je rozdělena na vnitřní a vnější část. Druhá část práce (praktická) je rozdělena na několik okruhů. Prvním tématem je charakteristika zvolených obcí a následně jejich analýza pomocí možných faktorů podpory rozvoje. Poté následuje charakteristika mikroregionu Telčsko, do kterého tyto obce patří a je vypracována SWOT analýza, kde jsou zmíněny slabé a silné stránky mikroregionu a také příležitosti a hrozby, které ho ovlivňují. Z této analýzy vyplývají čtyři možné strategie udržitelného rozvoje v oblasti cestovního ruchu, ze kterých je vybrána jedna nejdůležitější a na jejímž základě byl sestaven projektový záměr. Posledním tématem jsou možnosti financování projektového záměru.

11

3. LITERÁRNÍ PŘEHLED

3.1 Základní pojmy Mezi základní pojmy, které dále vysvětlím patří: obec, působnost obcí, spolupráce obcí, rozpočet obce a SWOT analýza.

3.1.1 Obec

Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů na územním celku vymezeném hranicí území obce. Je vymezena jako veřejnoprávní korporace, která má vlastní majetek a hospodaří s ním, má vlastní finanční prostředky a sestavuje svůj vlastní rozpočet. V právních vztazích obec vystupuje svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Obec může nést i označení město, pokud splňuje stanovená kritéria.1

Území

statutárních měst se může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy. Každá část území České republiky je součástí území některé obce, nestanovíli zvláštní zákon jinak. Obec má jedno nebo více katastrálních území. [1]

3.1.2 Působnost obce

Působnost obcí se dělí na samostatnou (někdy označovanou jako vlastní) a přenesenou v rozsahu stanovenou zákony. ______________________________________________ 1

Podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích je městem obec, která má alespoň 3000 obyvatel, pokud tak na

návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Městy se zvláštním postavením (statutárními městy) jsou Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava, Opava, Havířov a Most.

12

Samostatná působnost

Samostatná působnost je zpravidla charakterizována jako souhrn úkolů náležících do samosprávy2 a konaných v zájmu obce a jejích občanů, nejsou-li svěřeny zákonem krajům nebo nejde-li o výkon přenesené působnosti, a dále záležitosti, jež do samostatné působnosti obce svěří zvláštní zákon.

Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech. V samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. [2]

Do samostatné působnosti obce ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích patří záležitosti uvedené v § 84, 85 a 102 a mimo jiné: -

vydávání obecně závazných vyhlášek obce;

-

rozpočet a závěrečný účet obce;

-

místní referendum;

-

obecní policie;

-

právnické osoby obce a organizační složky obce a účast obce v právnických osobách;

-

ukládání pokut za správní delikty;

-

spolupráce s jinými obcemi;

-

místní poplatky.

______________________________________________ 2

Samospráva je způsob řízení určitého celku, kdy daný subjekt o alespoň některých svých záležitostech

rozhoduje sám autonomním způsobem, tedy „spravuje se sám“.

13

Přenesená působnost

Přenesená působnost zahrnuje agendy, jež jsou s ohledem na hospodárnost a snahu o přiblížení státní správy3 občanům delegovány státem na obec. Přenesená působnost je tedy okruhem záležitostí, které vykonávají orgány obce jménem státu, nikoli jménem svým. Za kvalitu výkonu této působnosti též vůči veřejnosti odpovídá stát, který ji orgánům svěřil. Proto také musí orgány obce při výkonu této státní působnosti respektovat vůli toho, kdo jim ji svěřil.

V České republice se obce dělí na tři typy: •

obce (obce I. typu) – samosprávné územní celky bez přenesené působnosti, 6245 obcí

•

obce s pověřeným obecním úřadem (obce II. typu) – s menším podílem přenesené působnosti, vykonává správu pro více obcí , 388 obcí

•

obce s rozšířenou působností (obce III. typu) – největší díl přenesené působnosti, vykonávají správu pro obyvatele většího území, 205 obcí

3.1.3 Spolupráce obcí

Obce mohou při výkonu své samostatné působnosti vzájemně spolupracovat. Tato spolupráce se uskutečňuje na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu, nebo na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí, nebo zakládáním právnických osob podle obchodního zákoníku dvěma nebo více obcemi.

_____________________________________________ 3

Státní správa je výkonem státní moci.

14

Smlouva mezi dvěma nebo více obcemi ke splnění konkrétního úkolu se uzavírá na dobu určitou nebo neurčitou. Předmětem této smlouvy nemůže být vznik právnické osoby. Majetek získaný výkonem společné činnosti obcí na základě této smlouvy se stává spoluvlastnictvím všech účastníků této smlouvy. Obce mají právo být členy svazku obcí za účelem ochrany a prosazování svých společných zájmů, mohou vytvářet svazky i vstupovat do svazků obcí již vytvořených. Členy svazku mohou být jen obce. Svazek obcí je právnickou osobou. Typickým příkladem pro svazek obcí je mikroregion. [2]

Předmětem činnosti svazku obcí mohou být zejména: •

úkoly ve školství, sociální péči, zdravotnictví, kultuře, požární ochraně, veřejném pořádku, ochraně životního prostředí, cestovním ruchu a péči o zvířata;

•

zabezpečování

čistoty obce,

správy veřejné zeleně

a veřejného

osvětlení,

shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod; •

zavádění, rozšiřování a zdokonalování inženýrských sítí a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území;

•

úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie v obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcí;

•

provoz lomů, pískoven a zařízení pro těžbu a úpravu nerostných surovin;

•

správa majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních a dalších zařízení spravovaných obcemi. [3]

3.1.4 Orgány obce

Obec je spravována svými orgány. Tyto orgány můžeme členit na: -

volené (zastupitelstvo obce);

15

-

výkonné (rada obce, starosta a obecní úřad);

-

poradní a kontrolní (výbory a komise). Kromě toho musíme rozlišovat, zda příslušný orgán plní funkci v samostatné či

přenesené působnosti. [2]

Zastupitelstvo obce

Rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti obce. Ve věcech patřících do přenesené působnosti rozhoduje jen tehdy, stanoví-li tak zákon o obcích nebo zvláštní zákon. Obec informuje občany o činnosti orgánů obce na zasedání zastupitelstva a jiným způsobem v místě obvyklým. Zasedání zastupitelstva obce je veřejné. Zastupitelstvo obce při stanovení počtu zastupitelstva obce přihlédne zejména k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu. Počet členů stanoví tak, aby zastupitelstvo obce mělo v obci, městě, městském obvodu, městské části:

9 členů

do 500 obyvatel

5 až

nad 500 obyvatel do 3000 obyvatel

7 až 15 členů

nad 3000 obyvatel do 10 000 obyvatel

11 až 25 členů

nad 10 000 obyvatel do 50 000 obyvatel

15 až 35 členů

nad 50 000 obyvatel do 150 000 obyvatel

25 až 45 členů

nad 150 000 obyvatel

35 až 55 členů

Zastupitelstvu obce je vyhrazeno například: •

schvalovat program rozvoje obce;

•

schvalovat rozpočet obce a závěrečný účet obce;

•

zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy obce;

•

vydávat obecně závazné vyhlášky obce a další.

16

Rada obce

Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a za její výkon odpovídá zastupitelstvu obce. V oblasti přenesené působnosti přísluší radě obce rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon. Počet členů rady obce je lichý a činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce. Rada obce se nevolí v obcích, kde zastupitelstvo obce má méně než 15 členů. Radu obce tvoří starosta, místostarosta a další členové rady. Její schůze jsou neveřejné.

Radě obce je vyhrazeno například: •

zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu;

•

vydávat nařízení obce;

•

zřizovat a zrušovat podle potřeby, komise rady obce;

•

ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obce;

•

uzavírat nájemní smlouvy a další. [3]

Starosta

Zastupuje obec navenek. Starostu a místostarostu volí do funkcí zastupitelstvo obce z řad svých členů. Za výkon své funkce odpovídají zastupitelstvu obce. Starosta svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obce a rady obce, podepisuje spolu s věřiteli zápis z jednání zastupitelstva obce a zápis z jednání rady obce, spolu s místostarostou nebo jiným radním podepisuje právní předpisy obce, usnesení zastupitelstva obce a rady obce. Starostu zastupuje místostarosta. Zastupitelstvo obce může zvolit více místostarostů a svěřit jim zabezpečování konkrétních úkolů v samostatné působnosti. Místostarosta, kterého určí zastupitelstvo obce, zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti, jedná a rozhoduje ve všech věcech, které jsou svěřeny starostovi. [2]

17

Obecní úřad a tajemník

Obecní úřad tvoří starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. V obcích, v nichž působí pověřený obecní úřad, se zřizuje funkce tajemníka obecního úřadu, který je zaměstnancem obce. Ostatní obce mohou zřídit funkci tajemníka obecního úřadu. Ten je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné působnosti i přenesené působnosti starostovi.

Tajemník například: •

uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce zařazenými v obecním úřadu;

•

vydává spisový plán a další.

Komise a výbory

Zastupitelstvo obce může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory. Svá stanoviska a návrhy předkládají výbory zastupitelstvu obce, vždy musí zřídit finanční a kontrolní výbor. Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva obce. Počet členů výboru je vždy lichý, schází se podle potřeby a plní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo obce, kterému je ze své činnosti odpovědný. -

Finanční výbor provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce.

-

Kontrolní výbor kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce. Kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti.

Rada obce může zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě obce. Komise je též výkonným orgánem, jestliže jí byl svěřen výkon přenesené působnosti obce, je ze své činnosti odpovědna radě obce; ve věcech výkonu přenesené působnosti na svěřeném úseku je podřízena okresnímu úřadu. [3]

18

3.2 Rozpočet obce Územní rozpočet je vytvářen, rozdělován a používán, stejně jako ostatní veřejné rozpočty v rozpočtové soustavě, s využitím nenávratného, neekvivalentního a nedobrovolného způsobu financování, který je typický pro všechny rozpočty. Každá obec musí vytvářet svůj rozpočet, který je základním finančním plánem. Tento finanční plán se sestavuje vždy na jeden rok. Obce hospodaří podle vlastního rozpočtu příjmů a výdajů a s využitím vlastních peněžních fondů. Pravidla hospodaření s rozpočtovými prostředky jsou stanoveny zákonem č.250/2000 Sb., o územních rozpočtech. Vedle tohoto zákona byl však schválen zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu jednotlivých daní, který se rozpočtu obcí významně dotýká stejně jako rozpočtová pravidla celostátní, upravená zákonem č. 218/2000 Sb., která obsahují některá obecná ustanovení společná pro celou rozpočtovou soustavu. [2]

Rozpočet lze chápat jako nástroj zabezpečení a financování obecní politiky, nástroj, který dává do souladu plánované příjmy a výdaje obce. Rozpočet je toková veličina, proto na příslušném příjmovém a výdajovém účtu nikdy není stav rozpočtovaných příjmů a výdajů, jelikož v rozpočtovém období se z došlých příjmů plynule uhrazují výdaje. Z tohoto hlediska je tedy rozpočet bilancí, která bilancuje příjmy a výdaje za rozpočtované období.4

______________________________________________ 4

V ČR je shodné s kalendářním rokem, nemusí tomu však být ve všech zemích.

19

3.2.1 Příjmy rozpočtu

Příjmy územních rozpočtů můžeme rozdělit do čtyřech skupin: - daňové příjmy; - transfery a dotace; - nedaňové příjmy (např. uživatelské a jiné poplatky, příjmy z majetku a jiné); - úvěry či půjčky.

První tři kategorie příjmů tvoří nenávratné příjmy, které jsou nejdůležitějším zdrojem financování potřeb lokálního a regionálního veřejného sektoru. Poslední skupinu příjmů tvoří návratné příjmy, a to zejména úvěry a půjčky. Obec má povinnost za určitých podmínek je splatit.

Daňové příjmy

Jde o daně, jejichž celý výnos či jeho část jsou určeny do rozpočtu obce, a místní či správní poplatky. Všechny platné daně mají celostátní platnost a obcím je jen v omezené míře dána možnost zavést si vlastní platby, jež by byly označeny jako daně. Daňové příjmy obcí mohou mít formu výlučných daní nebo formu sdílených daní. Výlučná daň je ta, která plyne pouze do jednoho rozpočtu. Patří mezi ně daň z nemovitosti, daň z příjmů právnických osob placená obcemi a daň z podnikání fyzických osob. Sdílené daně jsou mezi obce přidělovány podle počtu obyvatel upraveným koeficientem závisejícím na velikostní kategorii obce. Smyslem sdílených daní je především vyrovnání fiskální nerovnováhy mezi různými samosprávami. V České republice se jedná o daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, část daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti a podnikání, daň z příjmů právnických osob a daň z přidané hodnoty.

20

Tabulka č.1: Koeficienty velikostních kategorií obcí Obce s počtem obyvatel od - do

Koeficienty velikostní kategorie obcí

do 100 obyvatel

0,4213

101 – 200 obyvatel

0,5370


0,5630


0,5881


0,5977

5001 – 10 000 obyvatel

0,6150

10 001 – 20 000 obyvatel

0,7016

20 001 – 30 000 obyvatel

0,7102

30 001 – 40 000 obyvatel

0,7449

40 001 – 50 000 obyvatel

0,8142

50 001 – 100 000 obyvatel

0,8487

100 001 – 150 000 obyvatel

1,0393

150 001 a výše obyvatel

1,6715

Hlavní město Praha

2,7611

Zdroj: Příloha č.2 k zákonu č.243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů

Vedle těchto typů daní řadíme místní poplatky. Je to jediná platba daňového charakteru, o jejímž zavedení rozhoduje do značné míry sama obec. Mezi místní poplatky patří například poplatek ze psů, poplatek z ubytovací kapacity, poplatek za užívání veřejného prostranství, poplatek ze vstupného atd. Do této kategorie patří dále správní poplatky. Protože obec vykonává určité činnosti v rámci přenesené působnosti, plní úkoly státní správy, proto vybírá také správní poplatky. Jde např. o vystavení dokladů – vydávání licencí k provozu vozidla, povolení stavby, povolení nosit zbraň, ověřování pravosti dokladů apod. [2]

21

Transfery a dotace

Do této skupiny řadíme peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv, Národního fondu nebo transfery z fondů EU. Dotace je poskytována proto, aby obyvatelstvu v různých obcích, které platí daně se stejnými sazbami, byly obce schopny poskytovat podobnou skladbu statků a služeb daného standardu. Dalším důvodem pro přijetí transferů je existence externalit mezi jednotlivými samosprávnými jednotkami. Jestliže dochází k přelévání užitku z poskytování lokálního statku mimo obec, takže z něj mají prospěch i občané jiné obce aniž by přispěli k úhradě nákladů na statek, mají obce poskytující statek tendenci vynakládat na tyto statky méně finančních prostředků. Prostřednictvím transferů můžeme tyto problémy omezit. Rozlišujeme dvě základní formy dotací: • specifické účelové (jsou poskytovány na předem stanovený účel); • všeobecné neúčelové (jejich užití je zcela v kompetenci obce). Nedaňové příjmy

Jedná se o příjmy, které neplynou z nějaké povinnosti uložené zákonem, ale z určité aktivity obce či jiných subjektů ve prospěch obce. Mezi tyto běžné příjmy můžeme zařadit příjmy z pronájmu majetku a příjmy z prodeje neinvestičního majetku. Mezi nedaňové příjmy dále patří příjmy z uživatelských poplatků za veřejné statky (pokud je obec zabezpečuje sama nebo prostřednictvím svých organizačních složek) a za ostatní zabezpečované služby (například poplatky za odvoz komunálního odpadu, za užívání hromadné dopravy, za knihovnické služby ve svých veřejných knihovnách, za parkování, za využívání skládek, za hřbitovní služby atd.). Doplňkovým příjmem rozpočtů obcí jsou příjmy z podnikání obcí. Nicméně někdy je to i relativně významný příjem. [4]

22

Úvěry a půjčky

Tato skupina daní bývá označována jako kapitálové příjmy. Jedná se o návratné příjmy, které představují významný zdroj příjmů územní samosprávy zejména na financování dlouhodobých investic. Patří mezi ně střednědobé a dlouhodobé úvěry od peněžního ústavu, půjčky od jiných subjektů, výnosy z vydaných cenných papírů, přijaté splátky půjček aj. [2]

3.2.2

Výdaje rozpočtu

Tok výdajů rozpočtů obcí je zpravidla plynulejší než tok příjmů. Výjimkou je tok kapitálových výdajů, protože koncem roku zpravidla výrazně roste objem kapitálových výdajů. Koncem roku však rostou někdy i běžné výdaje, zejména v případě, kdy se obce snaží utratit dotace, aby jejich nevyčerpanou část nemusely vracet do rozpočtu poskytovatele. Výdaje obecního rozpočtu lze tedy členit na výdaje běžné a kapitálové.

Běžné výdaje

Jsou to opakující se výdaje, ze kterých se financují běžné potřeby v příslušném rozpočtovém roce. Tvoří největší část celkových výdajů. Jsou určeny na provoz škol, k chodu obecního úřadu, na platy zaměstnanců, nákup materiálu, vody, paliv a energie, nákup služeb a sociální dávky, dále provoz hřbitova, obecní policie a podpora místní kultury a sportu.

Kapitálové výdaje

Slouží zejména na financování dlouhodobých, zejména investičních potřeb, přesahující období jednoho rozpočtového roku. Patří sem výdaje na nákup akcií, platby na investiční výstavbu, nákup nemovitostí, výdaje na generální rekonstrukce budov a zařízení. Do této skupiny také řadíme splátky úvěrů a půjček.

23

Na financování investic získávají obce nenávratné účelové kapitálové dotace ze státního rozpočtu, v menší míře i ze státních fondů, zejména ze Státního fondu životního prostředí na financování investic s ekologickým aspektem (například na výstavbu nebo rozšíření vodovodu, čistíren odpadních vod, kanalizace nebo na plynofikaci). V posledních letech obce získávají kapitálové dotace i ze Státního fondu rozvoje bydlení na výstavbu nájemních bytů a s tím související technické infrastruktury, na výstavbu bytů s pečovatelskou službou atd. U malých obcí jsou významné kapitálové dotace poskytované v rámci Programu obnovy venkova. O dotace tohoto typu musí obce žádat. [4]

Tabulka č.2 : Vývoj celkových příjmů a výdajů veřejných rozpočtů v ČR (v mld.Kč) Rok

2002

2003

2004

2005

2006

2007

1.pol. 2008

Příjmy

704,9

699,7

769,2

866,5

923,1

1025,9

536,6

239,6

301,9

308,9

334,7

359,5

371,5

207,6

145,6

155,4

166,7

208,1

215,9

228,8

119,7

94,0

146,5

142,2

126,6

143,6

142,7

87,9

750,7

808,7

862,9

922,8

1020,6 1092,3

542,2

243,9

304,8

317,8

326,9

363,4

362,1

169,5

Saldo:

-

-

-93,7

-56,3

-97,5

-66,4

-5,6

SR

45,71

109,0

Saldo:

-4,3

-3,0

-8,9

7,8

-3,9

9,4

38,1

SR Příjmy ÚR z toho vlastní přijaté dotace Výdaje SR Výdaje ÚR

ÚR Zdroj: Státní závěrečné účty

24

Veřejné rozpočty, především státní rozpočet, jsou v ČR nejvýznamnější část rozpočtové soustavy, poněvadž jimi prochází největší objem veřejných finančních prostředků. V roce 2003 bylo financování krajů zabezpečeno především formou dotací ze státního rozpočtu, které představuje více než čtyři pětiny rozpočtu, z daňových výnosů delegovaných na kraje a zbývající zdroje tvořily nedaňové příjmy. U obcí byly naopak hlavním zdrojem financování veřejných statků daňové příjmy. Poprvé v roce 2004 zahrnoval státní rozpočet také finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie. Aby nedošlo ke zhoršení čisté pozice přistupujících států k EU k jejímu rozpočtu ve srovnání s rokem 2003, byly na základě Dohody o přistoupení k EU stanoveny novým členským zemím kompenzační platby z rozpočtu EU. Pro Českou republiku to znamenalo zvýšený příjem pro státní rozpočet o dotaci ve výši 10,1 mld. Kč, i proto jsou příjmy státního rozpočtu o hodně vyšší než v roce 2003. V roce 2005 příjmy státního rozpočtu vzrostly, neboť meziroční dynamika příjmů se zrychlila. Na její nárůst měly vliv především nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace. Rok 2005 představoval z hlediska financování územních samosprávných celků významnou změnu především pro kraje, protože novela zákona č.243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní navýšila procentní podíl krajů na výnosech sdílených daní z 3,1 % na 8,92 %. V tomto roce bylo tedy financování krajů zabezpečeno zhruba z jedné třetiny z daňových příjmů a necelé dvě třetiny tvoří dotace ze státního rozpočtu. U obcí byly hlavním zdrojem financování veřejných statků daňové příjmy. Poměrně vysoký přebytek hospodaření obcí proti rozpočtu je způsoben vyšším tempem růstu daňových příjmů a odložením projektů financovaných z fondů Evropské unie. Územní samosprávné celky jsou tvořeny od 1.července 2006 rozpočty krajů, rozpočty obcí a dobrovolných svazků obcí (DSO) a rozpočty regionálních rad regionů soudržnosti. Schodkové hospodaření krajů a obcí proti poměrně vysokému přebytkovému hospodaření zejména obcí v minulém roce je ovlivněno zejména nízkým nárůstem daňových příjmů krajů a obcí ve srovnání s předchozími roky. Na výsledek hospodaření má značný vliv i podstatné meziroční zvýšení především investičních dotací, které kladou poměrně vysoké nároky na spolufinancování ze strany obcí.

25

Hospodaření územních rozpočtů za rok 2007 skončilo přebytkem, přitom byl předpokládán schodek. Kladné saldo hospodaření bylo způsobeno především nižšími výdaji než předpokládal rozpočet. Hospodaření územních rozpočtů v 1. pololetí roku 2008 skončilo převahou příjmů nad výdaji v celkové výši 38,1 mld. Kč; z hlediska uplynulých tří let jde o nejvyšší dosažený přebytek hospodaření územních rozpočtů (1. pololetí 2007 přebytek 18,1 mld. Kč, 1. pololetí 2006 přebytek 11,2 mld. Kč, 1. pololetí 2005 přebytek 6,5 mld. Kč). Výsledné saldo hospodaření územních rozpočtů bylo do značné míry ovlivněno vyšším nárůstem neinvestičních transferů v důsledku posunu termínů převodu prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji (v červnu byla zaplacena velká část zálohy na 3. čtvrtletí ve výši 19,0 mld. Kč, zatímco v červnu minulého roku to bylo jen 3,5 mld. Kč).

26

Tabulka č.3 : Vývoj příjmů a výdajů rozpočtů obcí a DSO v ČR v letech 2002 – 2005 (v mld.Kč, %) Rok

2002 mld. Kč

Daňové

Nedaňové

Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo

2003 %

mld. Kč

2004 %

mld. Kč

2005 %

mld. Kč

%

99,6

47,8

107,5

44,1

116,1

46,7

128,9

56,4

23,8

11,4

22,8

9,3

23,5

9,5

23,0

10,1

11,6

5,6

12,0

4,9

11,1

4,5

13,5

5,9

73,2

35,2

101,6

41,7

97,8

39,3

63,2

27,6

208,2

100

243,9

100

248,5

100

228,6

100

145,4

67,8

177,0

71,3

180,4

69,8

149,7

67,5

68,9

32,2

71,5

28,7

77,9

30,2

72,1

32,5

214,3

100

248,5

100

258,3

100

221,7

100

-6,1

x

-4,6

x

-9,8

x

6,8

x

Zdroj: Státní závěrečné účty a vlastní propočty

Ve financování obcí došlo v roce 2003 k výrazným změnám v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. Proto se i v tomto roce zvýšil podíl dotací ze státního rozpočtu

27

v rozpočtech obcí, a to zejména v souvislosti s financováním přenosu kompetencí ze zrušených okresních úřadů. V roce 2005 dosáhly celkové příjmy obcí 228,6 mld. Kč, což je o 19,9 mld. Kč méně proti minulému roku, tj. pokles o 8,0 %. Pokles příjmů je způsoben změnou metodiky finančních toků v oblasti školství. Od 1. ledna 2005 jsou přímé náklady pro obecní školství poskytovány z rozpočtu krajů přímo školám a školským zařízením a neprocházejí již rozpočty obcí, jako tomu bylo v roce 2004. Celkové výdaje v roce 2005 byly o 36,5 mld. nižší než v roce 2004. Tato výrazná změna byla způsobena novým školským zákonem, který změnil způsob financování přímých nákladů na vzdělání.

28

Tabulka č.4 : Vývoj příjmů a výdajů rozpočtů obcí a DSO v ČR v letech 2006 - 2008 (v mld.Kč, %) Rok

2006 mld. Kč

Daňové

Nedaňové

Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo

1.pololetí

2007

%

mld. Kč

2008 %

mld. Kč

%

130,7

53,2

141,3

55,7

75,3

58,0

23,5

9,6

24,7

9,7

12,4

9,5

16,0

6,5

12,3

4,8

6,7

5,2

75,4

30,7

75,7

29,8

35,4

27,3

245,6

100,0

254,0

100,0

129,8

100,0

162,6

65,8

170,1

69,2

87,1

78,4

84,7

34,2

75,5

308

24,0

21,6

247,4

100,0

245,7

100,0

111,2

100,0

-1,8

x

8,3

x

18,6

x

Zdroj: Státní závěrečné účty a vlastní propočty

V roce 2006 byl nárůst příjmů obcí vyšší o 7,5 % než v předchozím roce. To bylo způsobeno především vyšším čerpáním dotací z jednotlivých kapitol státního rozpočtu. Podíl vlastních příjmů na celkových příjmech obcí se ale snížil vlivem nižší dynamiky

29

růstu daňových příjmů a růstem dotací ze státního rozpočtu. Ve srovnání s rokem 2006 vzrostly v roce 2007 celkové příjmy obcí o 8,4 mld. Kč, tj. růst o 3,4 %. Nárůst příjmů byl téměř výhradně způsoben růstem daňových a nedaňových příjmů, objem přijatých transferů zůstal zhruba na úrovni roku 2006, objem kapitálových příjmů se meziročně snížil téměř o jednu čtvrtinu. Nenaplnění předpokládaných výdajů se soustředilo především do oblasti kapitálových výdajů, zde se do značné míry projevil posun termínů schvalování operačních programů spolufinancovaných z rozpočtu EU a tedy i odložení realizace připravovaných projektů. Proto i bylo dosaženo přebytku hospodaření. V roce 2008 byl nárůst příjmů způsoben především růstem daňových příjmů (zejména daně z přidané hodnoty) a vyšším čerpáním transferů poskytovaných z jednotlivých kapitol státního rozpočtu.

Od počátku roku 2008 vstoupila v účinnost novela zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určen daní, která mění způsob rozdělování sdílených daní (tj. daní z příjmů a daně z přidané hodnoty). Dosavadní základní kritérium počtu obyvatel bylo modifikováno, má váhu 94 % a zařazena byla dvě nová kritéria (celková výměra katastrálních území obce, poměr počtu obyvatel obce k počtu obyvatel všech obcí), která mají doplňující charakter a každé má váhu 3 %. Cílem nové úpravy bylo zejména odstranit vysokou váhu koeficientů velikostních kategorií při přerozdělování celkových daňových příjmů obcí, omezit skokové přechody mezi velikostními kategoriemi, odstranit velký rozdíl v koeficientech velikostních kategorií mezi největšími a nejmenšími obcemi a současně zvýšit výdajové možnosti malých obcí. [8]

30

Vyčlenění podílu na dani z příjmů a podílu na DPH významně zvýšilo soběstačnost rozpočtů obcí v ČR. Tabulka č. 5 : Míra soběstačností rozpočtů obcí v ČR (v %)5 Rok Průměr za ČR

2002

2003

2004

2005

2006

2007

64,8

58,3

60,6

72,4

69,3

70,2

1.pol. 2008 72,7

Zdroj: Státní závěrečný účet a vlastní výpočty

Zejména v 90. letech se výrazně zvýšila míra soběstačnosti rozpočtů obcí. V letech 2002 – 2004 byl pokles míry soběstačnosti způsoben změnou struktury příjmů rozpočtů obcí, kdy se zvyšoval podíl dotací. V posledních letech ale opět dochází k nárůstu míry soběstačnosti rozpočtů obcí, zejména díky vyššímu nárůstu daňových a nedaňových příjmů. Mezi obcemi jsou ale značné rozdíly v míře soběstačnosti

______________________________________________ 5

Míra soběstačnosti = (vlastní příjmy / celkové příjmy) x 100

31

3.3 SWOT analýza Je dnes již standardní analytickou metodou regionálního rozvoje navazující na závěry plynoucího z profilu obce a analýzy veřejného a podnikatelského prostředí. Její podstatou je odhalení a současně vzájemné porovnání vnitřních silných a slabých stránek a vnějších podmínek působících na obec. Jedná se o analýzu hlavních tendencí současného a budoucího vývoje obce.

SWOT, což je zkratka z anglických slov: S

= STRENGHTS

- silné stránky, přednosti, výhody

W

= WEAKNESSES

- slabé stránky, nedostatky, slabiny

O

= OPPORTUNITIES - příležitosti, možnosti

T

= THREATS

- hrozby, nežádoucí ohrožení:

3.3.1 Vnitřní analýza

Vnitřní analýza je tedy analýza silných a slabých stránek obce. Zkoumá současný stav jednotlivých prvků obce. Silnou stránku můžeme definovat jako důležitou vlastnost obce, která může zajistit dlouhodobý rozvoj obce. Slabou stránku můžeme definovat jako nedostatek v obci bránící dalšímu rozvoji.

3.3.2 Vnější analýza

Zatímco vnější analýza zkoumá faktory působící na obec zvenčí a je směřována do budoucna. Zahrnujeme sem příležitosti a hrozby. Může však nastat problém, a to ve správném určení zda daný jev představuje hrozbu nebo příležitost, a zda určitá charakteristika představuje silnou nebo slabou stránku.

32

Smysl SWOT analýzy spočívá v akceptování silných stránek a odstraňování (nebo alespoň omezování) stránek slabých, čímž se zvyšuje pravděpodobnost budoucí realizace příhodných možností, a naopak se omezuje dopad pojmenovaných hrozeb. Výsledky SWOT analýzy slouží jako základ pro další analyzování obce, vymezení problémových oblastí, zaměření rozvojového plánu obce a zacílení záměrů akčního plánu. SWOT analýza se nejčastěji vypracovává formou matice.[6] Tabulka č.6: Matice SWOT Vnitřní faktory

Vnitřní pozitivní faktory (S)

Vnitřní negativní faktory (W)

Vnější faktory Silné stránky Slabé stránky Vnější pozitivní faktory SO strategie WO strategie (O) = Příležitosti „Maxi-maxi“ „Mini-maxi“ ST strategie WT strategie Vnější negativní faktory (T) = Hrozby „Maxi-mini“ „Mini-mini“ Zdroj: OCHRANA F., Manažerské metody ve veřejném sektoru, praxe a metodika uplatnění.

Na základě vzájemného porovnání těchto faktorů vyplývají z dané matice čtyři základní strategie s odlišnými koncepčními cíli. Konečný výběr koncepční alternativy závisí na tom, do jehož kompetence dané rozhodnutí patří.

1. Strategie SO, zaměřené na využití silných stránek k získání výhod z příležitostí vnějšího prostředí.

2. Strategie ST, zaměřené na využití silných stránek a na eliminaci resp. snížení negativních účinků hrozeb z vnějšího prostředí.

3. Strategie WO, zaměřené na překonávání vlastních slabých stránek a využívání výhod z příležitostí vnějšího prostředí.

33

4. Strategie WT, zaměřené na minimalizaci slabých stránek a vyhnutí se hrozbám z vnějšího prostředí.

Při vyhodnocování a volbě strategií by měly jako prioritní být realizovány SO a WT na něž by měly být soustřeďovány zdroje obce. [7]

34

4. Vlastní práce Místní rozvoj je plně v odpovědnosti místní samosprávy. Avšak porozumění co vše to rozvoj je, o jaký druh rozvoje se jedná a jak k němu přistupovat a co by pro to měla samospráva pro podporu rozvojových aktivit učinit není vždy tak jednoznačné. Úkolem samosprávy není rozvoj financovat, stavět nebo projektovat, to daleko lépe udělá soukromý sektor, ale jejím úkolem je rozvoj zprostředkovávat, umožňovat a podporovat. Podporovat rozvoj není jen pořízení územního plánu, obec musí nabízet vizi a musí spolupracovat s dotčenými stranami a účinně podporovat místní podnikatelský sektor. Obec se musí snažit zlepšit rozvojové podmínky tak, aby podnikatelské subjekty měly ochotu zde rozvoj financovat.

V podpoře místního rozvoje samosprávy se tudíž jedná zejména o tyto věci: •

vytyčení široké dlouhodobé vize, čeho je třeba dosáhnout ;

•

vytvoření aktivní strategie vedoucí k naplňování této vize ;

•

o úpravu podmínek zejména soukromému sektoru tak, aby byly podpořeny jeho revitalizační aktivity ;

•

důraz na tvorbu nových ekonomických aktivit s vysokou přidanou hodnotou ;

•

důraz na podporu rozvoje aktivit jež udrží a přilákají do obce kvalitní podnikatelské subjekty a vzdělané pracovníky a jejich rodiny.

Ne všechny obce mají ale stejné rozvojové příležitosti. Ovlivňuje je mnoho faktorů, některé jsou faktory vnější, jiné vnitřní. Tyto faktory uvádím v tabulce č.7.

35

Tabulka č.7: Rozvojové faktory Vnější rozvojové faktory

Vnitřní rozvojové faktory

Velikost obce

Trendy přírůstku/úbytku obyvatel Trendy profilu vzdělanosti obyvatel

Poloha vzhledem k hlavní infrastruktuře Poloha vzhledem k mezinárodnímu letišti

Trendy profilu věku obyvatel

Národní strategické a ekonomické zájmy

Množství podnikatelských subjektů

Ekonomická situace

Trendy zaměstnanosti obyvatel Zainteresovanost dotčených stran a jejich

Klimatické faktory

schopnost vytvářet vhodná partnerství

Vyspělost realitních a finančních trhů

Spolupráce obcí

Snadnost podnikání a rozvoje

Otevřenost a schopnost místní samosprávy Realistická místní vize o tom kam by měla

Vhodnost právního prostředí

obec směřovat

Vymahatelnost práva

Vhodná strategie jak by se tam měla dostat

Rozvojové prostředky a programy

Specifická kvalita lokace

Vnější rozvojový podnět

Vhodná rozvojová území Vhodné místní rozvojové podmínky Dostatečná kapacita místní infrastruktury Kvalita místní infrastruktury Schopnost obce využít dotačních rozvojových prostředků Schopnost a iniciativa místních podnikatelských subjektů Vhodné příležitosti k bydlení Kvalitní školství Dostatek volnočasových aktivit Zdravotnictví Pracovní příležitosti

36

Kombinace vhodných vnějších a vnitřních faktorů a zejména schopnosti a zkušenosti samosprávy podporují rozvojové možnosti obce.

4.1. Městys Mrákotín Obecná charakteristika

Městys Mrákotín je obcí prvního typu. Nachází se na území okresu Jihlava (NUTS 2) a spadá pod kraj Vysočina (NUTS 3). Příslušnou obcí s rozšířenou působností je město Telč. Městys Mrákotín leží v průměrné výšce 545 metrů nad mořem. První zmínka o Mrákotínu pochází z roku 1195 jako „ves Mrákotova“. Ale až v roce 1385 se o obci mluví jako o „Mracotinu“. Celková katastrální plocha obce je 1827 ha, z toho orná půda zabírá pouze devatenáct procent. Lesy rostou asi na jedné polovině katastrálního výměru obce. Titul městys6 získala obec zpět 23.ledna 2007. Mrákotín se dále dělí na čtyři části, konkrétně to jsou: Mrákotín, Dobrá Voda, Práskolesy a Lhotka. Od roku 2004 je tato obec členem mikroregionu Telčsko.

Obyvatelstvo

Úředně žije v katastru této obce 928 obyvatel. Z toho 471 mužů a 457 žen. Průměrný věk obyvatelstva je 37 let.

______________________________________________ 6

Podle zákona o obcích 128/2000 Sb., obce, které měly oprávnění užívat označení městys před 17. květnem

1954, jsou městysem, pokud o to požádají předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Ten tak na žádost obce stanoví a určí den, od kterého se obec opět stává městysem

37

Tabulka č.8: Věkové složení obyvatelstva v obci Mrákotín Věková

Muži

Ženy

Celkem

(v %)

(v %)

(v %)

139

15,7

14,2

15,0

310

659

74,1

67,8

71,0

48

82

130

10,2

18,0

14,0

471

457

928

100

100

100

Muži

Ženy

Celkem

0-14

74

65

15-64

349

skupina

65 a více let Celkem

Zdroj: Český statistický úřad[online] 10. května 2010. Dostupné na

Z tabulky vyplývá, že největší část obyvatelstva je v produktivním věku od 15 do 64 let a to 71 %. Dále z tabulky zjistíme, že počet dětí je srovnatelný s počtem důchodců, což není zrovna vhodné složení.

Orgány obce

Mezi základní orgány obce patří obecní zastupitelstvo. Současné zastupitelstvo bylo zvoleno roku 2006 v komunálních volbách. Zastupitelstvo tvoří 15 členů. Mezi další orgány v obci patří rada. Ta tvoří pět členů z řady zastupitelů. V obci je dále zvolen finanční a kontrolní výbor, který má po třech členech.

Občanská vybavenost

V obci je zastoupeno školní, předškolní i zdravotní zařízení. Každým rokem je ale čím dál větší problém s přijímáním dětí do mateřské školy, protože kapacita školy není velká a dětí je hodně. Například tento rok je na jedno místo v mateřské škole 8 zájemců. To znamená, že děti budou muset dojíždět do mateřských školek buď do Krahulčí, Studené nebo do Telče. Základní škola je zde do čtvrté třídy, potom už děti dojíždějí opět do Telče, která je vzdálená 7 kilometrů. Nejbližšími středními školami jsou SOŠ a gymnázium v Telči,

38

obchodní akademie, stavební průmyslová škola, sportovní gymnázium a jiné střední školy v Jihlavě a nejbližší vysoká škola je v Telči, kde se nachází Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity, dále v Jihlavě kde je Vysoká polytechnická škola a pobočka Karlovy univerzity v Jindřichově Hradci, kde je také ekonomická fakulta. Vysoké školy s jiným zaměřením jsou v Brně nebo Českých Budějovicích. V Mrákotíně dvakrát týdně ordinuje dětská lékařka, ostatními zdravotními zařízeními jsou poliklinika v Telči a také praktičtí a zubní lékaři v Telči. Nejbližší nemocnicí je nemocnice v Jindřichově Hradci nebo Pelhřimově.

V obci se nachází dva obchody s potravinami a také tabák, kde dále nakoupíme i drogistické zboží, dekorace ale i hračky. Velké nákupní centrum je Tesco v Telči nebo Lidl, Norma a Penny v Dačicích.

Ke sportovnímu vybavení obce patří velké fotbalové hřiště, které bylo před třemi lety zrekonstruováno, je zde i šatna, ale bohužel na tomto hřišti může trénovat pouze SK Mrákotín, to znamená že ostatní obyvatelé obce ani děti si sem nemůžou jít zahrát. V obci se dále nachází kurty na tenis, hřiště na nohejbal a dvě dětská hřiště, která jsou bohužel často likvidovány místními vandaly. V obci nechybí ani zázemí pro dobrovolné hasiče. Je zde hasičská zbrojnice, ke které patří i garáže pro hasičská auta, klubovna i dostatek místa pro cvičení hasičů. SDH Mrákotín se těší velkému zájmu. Od loňského roku jsou jejich členy i ženy. Velmi vyhledávanou je i lyžařská sjezdovka, která zde byla vybudována před 15 lety a jezdí sem lidé z dalekého okolí.

V obci je dále kulturní dům, který se částečně zrekonstruoval, ale do příštích let je zapotřebí investovat další a další finanční prostředky. Už ale nyní bývá často obsazen, pronajímají si ho místní spolky i jednotliví občané, konají se zde diskotéky, plesy, zábava a v letošním roce poprvé i výuka tance. U kulturnímu domu je budova Úřadu městyse Mrákotín. V jejich prostorách se nachází veřejná knihovna a kancelář starosty a účetních. Během minulého roku došlo k doplnění a modernizaci počítačového vybavení na úřadě v rámci projektu CZECH Point.

39

Součástí vybavení obce je i hřbitov s kapličkou a kostel uprostřed obce. V obci se nachází pošta. Ta je občanům k dispozici od pondělí do pátku, ale je časově omezena na pouze čtyři hodiny denně. Žádný peněžní ústav se v obci nenachází. Nejbližší peněžní ústavy se nacházejí v Telči a to Česká spořitelna, Komerční banka, GE Money Bank.

Mezi komunikační prostředky patří místní rozhlas, zpravodaj městyse Mrákotín a také úřední deska. Velkým problémem nadále zůstává špatný stav místních komunikací a špatný stav obecních bytů, které by potřebovaly co nejdříve vyměnit okna a provést zateplení, což by mohlo jít v rámci dotačního programu Zelená úsporám.

Rozpočet městyse Mrákotín

Zastupitelstvo městyse na svém 18. zasedání dne 10.3.2010 schválilo rozpočet na rok 2010. V návaznosti na celosvětovou finanční krizi bylo doporučeno použít při sestavování rozpočtu daňové příjmy z roku 2007. Aby byly ufinancované všechny připravované akce, byl do rozpočtu zapojen přebytek z roku 2009 ve výši 1 238 000,- Kč a naplánováno přijetí úvěru ve výši 6 000 000,- Kč. Jen za těchto podmínek byl sestaven vyrovnaný rozpočet v příjmové i výdajové části ve výši 25 014 600,- Kč. Podrobný rozpočet obce uvádím v příloze č. . Příjmy rozpočtu jsou tvořeny především příjmy daňovými a ty činí 6 952 500,- Kč. V rámci celkových příjmů představují 27,8 % rozpočtu. Největší část daňových příjmů tvoří DPH a to 2 500 000,- Kč, což je 35,9 %. Největším příjmem ovšem je už zmíněný přijatý úvěr. Ostatními příjmy jsou zejména investiční přijaté transfery ze SF (na kanalizaci) a to 6 973 300,- Kč (27,9 % z celkových příjmů), dále příjmy za pronájem plynovodu, nájmy z obecních bytů a z pronájmu kulturního domu a další.

40

Tabulka č.9: Daňové příjmy městyse Mrákotín Daňové příjmy (v Kč)

2010

v%

Daň z příjmů fyz. osob ze závislé činnosti

1 400 000

20,1

Daň z příjmů fyz. osob ze SVČ

80 000

1,1

Daň z příjmů právnických osob

1 450 000

20,9

Daň z příjmů právnických osob za obec

165 600

2,4

Daň z přidané hodnoty

2 500 000

35,9

Poplatek za komunální odpad

456 100

6,6

Poplatek ze psů

39 600

0,6

Poplatek ze vstupného

40 000

0,6

Poplatek za užívání veřejného prostranství

3 000

0,04

Poplatek z ubytovací kapacity

20 000

0,3

Správní poplatek

390 000

5,54

Daň z nemovitostí

408 200

5,9

Zdroj: Vlastní práce

41


5,90% 5,54%


0,30% 0,04% 0,60% 20,10%

0,60% 6,60%

1,10%

Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů právnických osob za obec Daň z přidané hodnoty

20,90% Poplatek za komunální odpad

35,91% 2,40%

Poplatek ze psů


Graf č.1: Daňové příjmy městyse Mrákotín

Největší výdajovou část v letošním roce tvoří výdaje na odvádění a čištění odpadních vod a to 13 022 000,- Kč, což je 52,1 % z celkových výdajů. Je tomu tak, protože v letošním roce je plánována konečná dostavba čističky odpadních vod. Další větší výdaje obce směřují na opravu silnic a to 2 000 000,- Kč (8 % z celkových výdajů), činnost místní správy 1 770 000,- Kč (7,1 % z celkových výdajů) a také na nebytového hospodářství 3 350 000,- Kč (13,4 % z celkových výdajů), kam patří už i zmiňovaná rekonstrukce kulturního domu. Další složky výdajů jsou směřovány na komunikační služby a územní rozvoj, požární ochranu, výdaje na školní zařízení, sběr a odvoz komunálního odpadu, péče o vzhled veřejné zeleně a další.

42

Hospodářská činnost

Tabulka č.10: Rozdělení podnikatelských subjektů městyse Mrákotín Počet podnikatelských subjektů celkem

151

Podle převažující činnosti

Zemědělství, lesnictví, rybolov

26

Průmysl

41

Stavebnictví

17

Ostatní obchodní služby

16

Obchod, prodej a opravy motorových vozidel 38 a spotřebního zboží a pohostinství Doprava a spoje

5

Veřejná správa, obrana, povinné sociální 3 pojištění

Podle právní formy

Školství a zdravotnictví

3

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

9

Státní organizace

1

Akciové společnosti

-

Obchodní společnosti

5

Družstevní organizace

1

Peněžní organizace

-

Živnostníci

116

Samostatně hospodařící rolníci

7

Svobodná povolání

3

Zemědělští podnikatelé

11

Ostatní právní formy

14

Zdroj: Český statistický úřad [online] 13. května 2010. Dostupné na

43

Nezaměstnanost

Nezaměstnanost v roce 2009 byla 11,8 %, což znamená, že jsme o více jak 3 % nad průměrem ČR, neboť v témže roce byla nezaměstnanost 8 %. Jak vidíme z grafu č. byla nezaměstnanost v roce 2006 na skoro stejné úrovni a to 11,6 %, v roce 2007 došlo k jejímu snížení na 8,4 % ale v roce 2008 stoupla už na 15,2 %, přitom v té době byla průměrná nezaměstnanost v ČR 5,4 %. Bohužel v únoru 2010 stoupla nezaměstnanost v Mrákotíně na neuvěřitelných 25,6 %, přitom průměr v ČR je 9,7 %. Je to způsobeno hromadným propouštěním v okolních podnicích a také, že spousta občanů pracuje v zemědělství a v kamenictví, což jsou pouze sezónní práce.

výše nezaměstnanosti (v %)

30 25 20 Mrákotín

15

ČR 10 5 0 2006

2007

2008

2009

II.10

rok

Graf č.2: Nezaměstnanost v Mrákotíně

K poklesu nezaměstnanosti v Mrákotíně dochází vždy v období od jara do podzimu, kdy probíhají sezónní práce, například se pracuje v nedalekém Kavexu, který se zabývá těžbou kamene, v zimě je ale spousta zaměstnanců na Úřadech práce.

44

4.2. Obec Dyjice Obecná charakteristika

Vesnička Dyjice je začleněna územně pod okres Jihlava a náleží pod kraj Vysočina. Též je obcí prvního typu. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je také město Telč. Obec Dyjice leží v průměrné výšce 536 metrů nad mořem. Nejstarší písemná zmínka o obci je z roku 1361. Celková rozloha katastrálního území činí 1491 ha, z toho orná půda zabírá dvacettři procent. Lesy rostou na jedné polovině katastrálního výměru obce. Dyjice se dále dělí na čtyři části: Dolní Dvorce, Dyjice, Dyjička a Stranná. Od roku 2004 je tato obec členem mikroregionu Telčsko.

Obyvatelstvo

Na území této malé vesničky žije 137 obyvatel (údaj k 31.12. 2008). Z toho 74 mužů a 63 žen. Průměrný věk obyvatelstva je 42 let. V tabulce č. uvádím jednotlivé věkové skupiny obyvatelstva.

Tabulka č.11: Věkové složení obyvatelstva v obci Dyjice Věková

Muži

Ženy

Celkem

(v %)

(v %)

(v %)

23

14,9

19,1

16,8

38

93

74,3

60,3

67,9

8

13

21

10,8

20,6

15,3

74

63

137

100

100

100

Muži

Ženy

Celkem

0-14

11

12

15-64

55


skupina


Z tabulky vyplývá, že největší část obyvatelstva je v produktivním věku od 15 do 64 let a to 67,9 %. Jak je ale patrné, v obci je velmi málo dětí v předškolním a školním věku.

45

Orgány obce

V této obci je zvoleno pouze obecní zastupitelstvo. Současné zastupitelstvo bylo zvoleno roku 2006 a skládá se ze 7 členů. Další orgány v obci nejsou zastoupeny, neboť obecní zastupitelstvo se neskládá alespoň z 15 členů, to znamená, že rada nemůže být zřízena.

Školství

V obci schází mateřská i základní škola. Děti musejí dojíždět do Telče, která je vzdálená 5 km. Nejbližší střední škola je opět v Telči, kde je všeobecné gymnázium nebo střední odborná škola. Střední odborné učiliště je vzdáleno 15 km a to v Dačicích. Vysoká škola je také v Telči , ale pouze kombinovanou formou nebo ve vzdálenější Jihlavě 35 km daleko.


Nejblíže dostupným zdravotnickým zařízením je poliklinika v Telči nebo nemocnice v Jihlavě. V obci není zprostředkováno ani

nákupní zařízení, kde by se daly koupit

základní potraviny a hygienické potřeby. Není zde ani hřbitov. Chybí zde i hřiště nebo jiné sportovní zařízení, kde by si děti mohly hrát, což považuji za velký nedostatek. V obci se nachází kulturní zařízení, které je ale málo využívané. Jelikož v obci chybí ubytovna pro turisty, dal by se tento kulturní dům z části využít jako ubytovací zařízení. V budově obecního úřadu se nachází veřejná knihovna.

Rozpočet obce Dyjice

Zastupitelstvo obce na svém zasedání dne 3.3.2010 schválilo rozpočet na rok 2010. Příjmy rozpočtu jsou tvořeny především příjmy daňovými a ty činí 1 682 200,- Kč. V rámci celkových příjmů představují 72,7 % rozpočtu. Největší část daňových příjmů tvoří DPH a to 650 000,- Kč, což je 39,7 %. Ostatními příjmy jsou zejména přijaté transfery ze státního

46

rozpočtu a to 79 800,- Kč (3,4 % z celkových příjmů). Dále je použit přebytek hospodaření z minulého roku ve výši 596 000,- Kč. Celkové příjmy tedy činí 2 314 000,- Kč.

Tabulka č.12: Daňové příjmy obce Dyjice Daňové příjmy (v Kč)

2010

v%


250 000

15,3


25 000

1,5

Daň z příjmů právnických osob

300 000

18,3

Daň z příjmů právnických osob za obec

28 000

1,7


650 000

39,7


26 000

1,6

Poplatek ze psů

1 500

0,09


10 000

0,6

Poplatek za provozovaný výherní hrací automat

2 700

0,2

Poplatek z ubytovací kapacity

15 000

0,9

Správní poplatek

130 000

7,9

Daň z nemovitostí

210 000

12,8


47

Největší výdajovou položkou je pitná voda, neboť se má v letošním roce stavět nové zařízení, a to 1 100 000,- Kč. Další větší položkou je činnost místní správy 269 000,- Kč (11,6 % z celkových výdajů) a také oprava silnice 255 000,- Kč (11,0 % z celkových výdajů). Další složky výdajů jsou směřovány na kulturu, veřejné osvětlení, požární ochranu a podporu ostatních produkčních činností. Celkové výdaje tedy tvoří 2 314 000,Kč.

Daň z příjmů fyz. osob ze závislé činnosti Daň z příjmů fyz. osob ze SVČ

7,85% 0,89% 0,20% 12,72% 0,60%

15,21% 1,49%

0,09% 1,59% 18,19%

1,69% 39,47%

Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů právnických osob za obec Daň z přidané hodnoty

Poplatek za komunální odpad Poplatek ze psů

Poplatek za provozovaný výherní hrací automat

Graf č.3: Daňové příjmy obce Dyjice

48

Nezaměstnanost

Co se týče nezaměstnanosti v roce 2009 byla 10,7 %, což znamená, že jsme nad průměrem ČR, neboť v témže roce byla nezaměstnanost 8 %. V roce 2006 byla nezaměstnanost pouze 5,9 % a v roce 2007 5,7 %. Což znamená, že během obou let byla nezaměstnanost v Dyjicích pod průměrem ČR, neboť průměrná nezaměstnanost v ČR byla v roce 2006 8,1 % a v roce 2007 6,6 %. V roce 2008 jsme zaznamenali nárůst o necelé 2 % ale v únoru letošního roku je už nezaměstnanost 20,4 %. Je to způsobeno rušením větších podniků a snižováním stavu zaměstnanců, jelikož v Dyjicích není mnoho pracovních míst, musí většina obyvatel dojíždět za prací.


25 20 15

Dyjice ČR

10 5 0 2006

2007

2008

2009

II.10

rok

Graf č.4 Nezaměstnanost v Dyjicích

49


Tabulka č.13: Rozdělení podnikatelských subjektů obce Dyjice Počet podnikatelských subjektů celkem

27



6

Průmysl

3

Stavebnictví

5


3

Obchod, prodej a opravy motorových

5

vozidel

a

spotřebního

zboží

a

pohostinství Veřejná

správa,

obrana,

povinné

2

sociální pojištění Školství a zdravotnictví

-

Ostatní veřejné, sociální a osobní

1

služby Podle právní formy

Státní organizace

-


-


1


-


-

Živnostníci

15


2


1


3


3


50

4.3. Město Telč Obecná charakteristika

Město Telč patří územně do okresu Jihlava a náleží pod Kraj Vysočina. Telč je také obcí s rozšířenou působností. Historické jádro města patří k nejcennějším městským památkovým rezervacím na Moravě a v roce 1992 bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Město Telč leží v průměrné výšce 514 metrů nad mořem a první písemná zmínka o obci pochází z roku 1283. Celková katastrální plocha obce je 2049 ha, z toho orná půda zabírá sedmdesátosm procent. Lesy zabírají pouze kolem jedné desetiny katastru obce. Telč se dále dělí na pět části, konkrétně to jsou: Studnice, Telč - Podolí, Telč - Staré Město, Telč - Štěpnice a Telč - Vnitřní město.

Obyvatelstvo

Počet občanů tohoto menšího města je 5714 obyvatel. Z toho 2774 mužů a 2940 žen. Průměrný věk obyvatelstva je 36 let.

Tabulka č.14: Věkové složení obyvatelstva v Telči Věková

Muži

Ženy

Celkem

(v %)

(v %)

(v %)

770

14,8

12,2

13,5

1990

3971

71,4

67,7

69,5

382

591

973

13,8

20,1

17,0

2774

2940

5714

100

100

100

Muži

Ženy

Celkem

0-14

411

359

15-64

1981


skupina


51

Z této tabulky vyplývá, že opět největší část obyvatelstva je v produktivním věku. V této skupině je věkové složení mužů a žen skoro totožné. V Telči je však velmi málo dětí a to pouhých 13,5 %.

Orgány obce

Mezi základní orgány města Telč patří zastupitelstvo. Současné zastupitelstvo bylo zvoleno v komunálních volbách v roce 2006 a skládá se z 21 členů. Dalšími orgány v obci je městská rada, který tvoří 7 členů. Mezi zvláštní orgány města patří také bezpečnostní rada, krizový štáb, komise pro sociálně-právní ochranu dětí, povodňová komise a komise k projednávání přestupků.


Telč představuje centrum mikroreginu Telčsko, proto se zde soustřeďuje předškolní i školní zařízení. V současné době je zde jedna mateřská škola, která v nejbližší době bude zrekonstruována. Základní školy se zde nacházejí dvě a to obě od 1. do 9. třídy, zároveň je zde možnost jít po 5. třídy na všeobecné gymnázium, které bylo od loňského roku sloučeno se SOŠ. Stalo se tak v rámci úspor, protože v rámci obou škol funguje jedna jídelna a profesoři vyučují na obou školách. Další střední školy jsou v Jihlavě nebo Dačicích. V Dačicích je střední průmyslová škola a také všeobecné gymnázium, v Jihlavě potom stavební průmyslová škola nebo obchodní akademie. V Telči je také pobočka Masarykovy univerzity a to ekonomicko-správní fakulta. Bohužel toto studium je pouze kombinované. Další vysoké školy jsou jak už bylo zmíněno v Jihlavě, Třebíči nebo Jindřichově Hradci. Co se týče zdravotnického zařízení, je zde poliklinika a dále středisko, kde ordinují dětští a praktičtí lékaři a zároveň i zubní oddělení. Nejbližší nemocnice je v Jihlavě nebo Třebíči. Nevýhodou ovšem je, že od roku 2008 byla na poliklinice zrušena pohotovost a nejbližší je opět v Jihlavě.

52

Ve městě je dostatek obchodů, ať už jsou to malé obchody s potravinami, nebo dva supermarkety. Jsou zde také drogerie, papírnictví, obuv, hračkárny a také obchůdky se suvenýry, neboť Telč je město v UNESCU a památek je tu nespočet.

Ke sportovnímu vybavení města patří velké fotbalové hřiště se šatnou a úložnou sportovního náčiní, dvě hřiště patřící k základním školám, jsou tu čtyři tělocvičny, kde probíhá výuka aerobiku, volejbalu, nohejbalu, gymnastiky, juda a dalších. Dále je tu zimní stadion, kde bývá jak veřejné bruslení, tak i bruslení pro školy nebo hokej. V letošním roce byly vybudována čtyři nová dětská hřiště s prolézačkami, což uvítaly maminky s dětmi. Součástí města je i velká posilovna, jejíž součástí je i solárium.

Součástí vybavení obce jsou tři hřbitovy s kapličkou a čtyři kostely. Dále je zde pošta, která má otevřeno i v sobotu. Mezi peněžní ústavy patří Česká spořitelna, Komerční banka, GE Money Bank. Také je zde velké autobusové a vlakové nádraží, které probíhá rekonstrukcí, jež by měla letos v létě skončit. Součástí města jsou dvě veřejné knihovny, Základní umělecká škola a Dům dětí a mládeže. Na náměstí je státní zámek, čtyři galerie a jedno muzeum. V letních měsících je zde otevřeno kino. Mezi komunikační prostředky patří místní rozhlas, Telčské listy a také úřední deska.

Rozpočet Zastupitelstvo schválilo na svém zasedání rozpočet na rok 2010. Příjmy rozpočtu jsou tvořeny především příjmy daňovými a ty činí 5 024 900,- Kč. Tvoří 44,4 % z celkových příjmů města. Největší část daňových příjmů tvoří DPH a to 1 837 000,- Kč, což je 36,6 %. Ostatními příjmy jsou zejména přijaté neinvestiční dotace a to 4 825 500,- Kč (42,7 % z celkových příjmů). Mezi další příjmy patří peníze z pronájmu bytových a nebytových jednotek, investiční dotace a příjmy z činnosti místní samosprávy. Celkové příjmy tedy činí 11 306 400,- Kč.

53

Tabulka č.15: Daňové příjmy města Telč Daňové příjmy (ve stov. Kč)

2010

v %


8 232

16,4


480

1,0

Daň z příjmů fyz. osob ze SVČ dle bydliště

840

1,7

9 340

18,6

707

1,4


18 370

36,6


2 850

5,7

Poplatek ze psů

180

0,4

Poplatek za provozovaný výherní hrací stroj

700

1,4

Pobytové poplatky

150

0,3

Poplatek za užívání veřejného prostranství

450

0,9

Odvod výtěžku z provozování loterií

250

0,5

Správní poplatek

3 000

6,0

Daň z nemovitostí

4 700

9,4

Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů

Zdroj:Vlastní práce

54

Daň z příjmů fyz. osob ze závislé činnosti 0,59%


1,06% 0,35%

Daň z příjmů fyz. osob ze SVČ dle bydliště

1,65% 0,47% 6,71%

19,32% 1,18% 2,00%

Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů Daň z přidané hodnoty

43,11%

21,91% Poplatek za komunální odpad

1,65%

Poplatek ze psů

Poplatek za provozovaný výherní hrací stroj Pobytové poplatky

Graf č.5: Daňové příjmy města Telč

Největšími výdajovými položkami jsou opravy silnic, školství, dávky sociální výpomoci (ty tvoří 27 % z celkových výdajů). Další složky výdajů jsou směřovány na kulturu, veřejné osvětlení, sběr a svoz komunálního odpadu, požární ochranu a na cestovní ruch. Celkové výdaje tedy tvoří 11 306 400,- Kč.

55


Tabulka č. 16: Rozdělení podnikatelských subjektů města Telč Počet podnikatelských subjektů celkem

1200



112

Průmysl

193

Stavebnictví

99


189

Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a 370 spotřebního zboží a pohostinství

Podle právní formy

Doprava a spoje

35

Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění

5

Školství a zdravotnictví

51

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

131

Státní organizace

9


6


55


8


-

Živnostníci

877


13


66


43


108


56

Nezaměstnanost

V Telči se nezaměstnanost ve všech letech podobá průměru nezaměstnanosti v ČR, je sice nad její hranicí, ale většinou jen nad 1 %. V roce 2006 byla nezaměstnanost 9 %, v letech 2007 a 2008 došlo k jejímu snížení na 7,3 % a 7,2 %. V roce 2009 bohužel po dlouhé době přesáhla hranici 10 %. Jako v předchozích případech je to způsobeno zánikem mnoha podniků v blízkém okolí. Co se týče nezaměstnanosti v únoru roku 2010, byla v Telči 9,7 %. Mírné snížení oproti předchozímu roku bylo způsobeno Dolnorakouskou výstavou, která probíhala až do poloviny března 2010 a zde bylo alespoň po dobu výstavy několik pracovníků.


12 10 8 Telč

6

ČR 4 2 0 2006

2007

2008

2009

II.10

rok

Graf č.6: Nezaměstnanost v Telči

57

4.4. Analýza faktorů podporující rozvoj obcí Jelikož faktorů, které ovlivňují celkový rozvoj obcí, je mnoho, vybrala jsem v této práci jen několik faktorů, které si myslím, že jsou v rámci vybraných obcí opravdu důležité.

4.4.1 Velikost obce

Tabulka č.17: Velikost obcí Obec

Katastrální plocha obce (v ha)

Počet obyvatel

Mrákotín

1827

928

Dyjice

1491

137

Telč

2049

5714


Když srovnáme katastrální plochu obce, zjistíme, že v Mrákotíně nebo Dyjicích, kde žije podstatně méně obyvatel, není katastrální plocha obce o tolik menší než v Telči. To znamená, že v okolí Mrákotína a Dyjic je více krajiny, lesů, luk a je zde větší prostor k výstavbě nových rodinných domů, protože město Telč už nemá moc velký prostor k jeho růstu. Dále by se i prostor v okolních vesnicích dal využít k výstavbě agrofarmy, kam by mohli jezdit lidé s malými dětmi, ale i senioři na dovolené. Podle počtu obyvatel jsou mezi obce přidělovány sdílené daně a to upraveným koeficientem závisejícím na velikostní kategorii obce. Smyslem sdílených daní je především vyrovnání fiskální nerovnováhy mezi různými samosprávami. Z tabulky viz. strana 19 vyplývá, že čím více žije v obci obyvatel, tím větší ke koeficient velikostní kategorie obcí. Takže podle mých vybraných třech velikostně různých obcí, bude mít největší koeficient město Telč. Patří do kategorie obce s počtem obyvatel od 5001 do 10 000 obyvatel a tedy její koeficient bude 0,6150. Městys Mrákotín je v kategorii obce od

58

301 do 1500 obyvatel a koeficient je tedy 0,5881. A obec Dyjice je zařazená v kategorii 101-200 obyvatel s koeficientem 0,5370.

4.4.2 Míra zaměstnanosti Tabulka č.18: Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých obcích Nezaměstnanost Obec 2006 2007 2008 Mrákotín 11,6 8,4 15,2 Dyjice 5,9 5,7 7,4 Telč

9,0

6,6 5,4 Zdroj: Úřad práce v Jihlavě

2009 11,8

Únor 2010 25,6

10,7

20,4

8,0

9,7


30 25 20

Mrákotín

15

Dyjice Telč

10 5 0 2006

2007

2008

2009

II.10

rok

Graf č.7: Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých obcích

Jak je vidět z grafu, nejmenší míra nezaměstnanosti je ve městě Telč. V letech 20062007 sice byla nezaměstnanost nejmenší v obci Dyjice, ale od roku konce roku 2007 až do nynější doby stále roste, stejně jako v Mrákotíně. To znamená, že více pracovních příležitostí je určitě ve městech než na vesnicích.

59

4.4.3 Klimatické faktory Jelikož všechny tři obce jsou součástí Českomoravské vrchoviny, je jejich klima stejné. Vysoká nadmořská výška a relativní uzavřenost údolí jsou hlavními faktory zdejšího drsného klimatu. Např. roční průměrná teplota v Telči je 6,5 oC. Průměrný počet letních dnů (nad 25 oC) je 35,4 dne, zatímco hlavní město Praha jich má 47. Charakter klimatu však nejlépe ukazuje počet mrazových dnů (den s nejnižší teplotou pod 0 oC), kterých je v Telči 141, zatímco Praha jich má pouze 75. Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou je 71,7 dne, což je v porovnání s Prahou více než dvojnásobné. Klimatické podmínkly Telčska se vžily i do lidových označení – Moravká Sibiř. V této oblasti jsou vhodné podmínky pro pěstování kukuřice nebo obilí, ale kvůli drsnému klima, častějším srážkám, větším povětrnostím podmínkám zde nejsou vhodné podmínky pro pěstování např. vína, meruněk, okurek atd.

4.4.4 Zdravotnictví

Tabulka č.19: Zdravotnictví v jednotlivých obcích Sdružená Obec

Praktický

ambulantní Nemocnice zařízení

lékař pro dospělé

Praktický lékař pro děti a

Stomatolog Lékárna

dorost

Mrákotín

0

0

0

1

0

0

Dyjice

0

0

0

0

0

0

Telč

1

0

4

3

6

2


Z následující tabulky je patrné, že zdravotnická péče je velmi nevyhovující. V Mrákotíně ordinuje pouze dětská lékařka, ale pouze dva dny v týdnu. V Dyjicích neexistuje žádná lékařská pomoc. V Telči jsou sice specialisté, dětští lékaři, lékaři pro děti i dorost a stomatologové, ale jejich ordinace fungují pro celý mikroregion, neboť

60

v ostatních obcích je situace velmi podobná, pouze v Nové Říši je ambulantní středisko. Praktičtí lékaři nepřijímají nové pacienty, proto občané musí dojíždět do větších měst.

4.4.5 Pracovní příležitosti

Tabulka č.20: Vývoj volných pracovních míst Obec

Počet volných pracovních míst Leden 2010

Únor 2010

Březen 2010

Duben 2010

Mrákotín

0

0

0

0

Dyjice

0

0

0

0

Telč

2

4

4

0

Okres Jihlava

154

181

148

143


Tabulka č.21: Vývoj počtu uchazečů o práci Obec

Počet uchazečů o práci Leden 2010

Únor 2010

Březen 2010

Duben 2010

Mrákotín

106

116

93

55

Dyjice

11

11

10

8

Telč

428

430

419

346

Okres Jihlava

6571

6665

6413

5564


Co se týče pracovních příležitostí, je ve vybraných obcích beznadějná. Od počátku roku 2010 byly pouze dvě volná pracovní místa v Telči. Ostatní volná místa jsou v okresním městě Jihlava, což je z našich obcí 30 – 40 kilometrová dojížďka. Z Telče problém s dojížděním není, ale z ostatních obcí ano. Tento problém nastává zejména v zimních měsících, kdy jsou neudržované silnice a lidé se za prací nemohou dostávat.

61

Velkou nevýhodu mají také zejména ženy, neboť většina volných pracovních míst je určena pro muže, jsou to zejména pracovní nabídky jako stavební dělníci, řidiči z povolání nebo tesaři. Jak je vidět s obou tabulek, v měsíci lednu bylo 154 volných pracovních míst v celém okresu Jihlava, ale uchazečů o práci bylo 6571, což znamená, že na jedno pracovní místo v tomto okrese je skoro 43 uchazečů. V únoru se situace malinko zlepšila, sice bylo uchazečů o práci více a to 6665, ale bylo více pracovních míst – tedy 181 a to znamená, že na jedno pracovní místo se hlásí necelých 37 uchazečů.

4.4.6 Vhodné příležitosti k bydlení

Dalším neméně podstatným faktorem jsou vhodné podmínky k bydlení. Když bychom tyto podmínky srovnám s vybranými obci, zjistím, že nejvýhodnější podmínky nabízí městys Mrákotín. Jsou zde nové stavební parcely, kde m2 půdy stojí 280,- Kč. Navíc jsou tyto parcely na krásném místě, kde jste blízko přírody, ale zároveň je to blízko na autobusovou zastávku i do obchodu. Tato lokalita je vhodná pro rodiče s malými dětmi, neboť pozemky jsou daleko od hlavní komunikace a v blízkosti se nachází dětské hřiště. Dále jsou v Mrákotíně obecní byty, které jsou k pronajmutí. Zároveň je zde velké množství starých usedlostí, které chátrají, proto by bylo vhodné je opravit a využít například jako penziony pro návštěvníky nebo chaty. Další obcí jsou Dyjice. Ty zůstávají na posledním místě. Nejsou tady žádné stavební parcely a v nejbližší letech nejsou zaevidovány ani v územním plánu. Město Telč nabízí dostatek stavebních ploch, ale jejich cena je 650,- Kč za m2, což je více než jedenkrát tolik než v 7 km vzdáleném Mrákotíně. To může hrát důležitou roli v rozhodování, kde si postavit dům. Další nevýhodou také je, že zde není dostatečně velký prostor k vlastní zahrádce a také požadavky na typ budovy, střechy a oken, protože jak už bylo zmíněno město Telč je v UNESCU a proto i na nové domy se klady velký důraz.

62

4.4.7 Trendy přírůstku/úbytku obyvatel

Tabulka č.22: Trend přírůstku/úbytku obyvatel v Mrákotíně za rok 2008 Přírůstek obyvatelstva Živě narození

Zemřelí

Přir. přírůstek

Saldo migrace Přistěhov.

Vystěhov.

Saldo

Přírůstek/

migrace

úbytek

Celkem

7

13

-6

22

11

11

5

Muži

4

7

-3

15

7

8

5

Ženy

3

6

-3

7

4

3

0


V Mrákotíně se v roce 2008 narodilo 7 dětí, ale 13 obyvatel zemřelo. Přistěhovalo se sem celkem 22 lidí, z čehož bylo 15 mužů a 7 žen, ale zase se 11 obyvatel odstěhovalo. Jak je ale vidět přirozený přírůstek je 5 obyvatel. To tedy znamená, že Mrákotín má za rok 2008 o 5 obyvatel více.

Tabulka č.23: Trend přírůstku/úbytku obyvatel v Dyjicích za rok 2008 Přírůstek obyvatelstva Živě

Zemřelí

narození

Přir.


Saldo

Přírůstek/

migrace

úbytek

Vystěhov.

přírůstek

Celkem

0

0

0

3

4

-1

-1

Muži

0

0

0

2

2

0

0

Ženy

0

0

0

1

2

-1

-1


Co se týče obce Dyjice, zde se v roce 2008 nenarodil ani nezemřel ani jeden člověk. Je tedy jasné, že zde nejsou mladé rodiny, kterým by se narodili děti. Do obce se přistěhovali

63

celkem 3 lidé, ale zase se 4 lidé odstěhovali, proto je přirozený přírůstek záporný a to -1 obyvatel.

Tabulka č.24: Trend přírůstku/úbytku obyvatel v Telči za rok 2008 Přírůstek obyvatelstva Živě

Zemřelí

narození

Přir.


Vystěhov.

přírůstek

Saldo

Přírůstek/

migrace

úbytek

Celkem

84

49

35

97

134

-37

-2

Muži

37

23

14

46

64

-18

-4

Ženy

47

26

21

51

70

-19

-2


Z této tabulky vyplývá, že ve městě je přirozený přírůstek kladný, tedy je zde větší počet narozených než zemřelých. V roce 2008 se zde narodilo 84 dětí a zemřelo 49 obyvatel, přirozený přírůstek je tedy 35 obyvatel. Když k tomu ale přičteme saldo migrace, je v Telči úbytek obyvatel -2. Sice se přistěhovalo 97 obyvatel, ale 134 se jich odstěhovalo. Může za to stěhování mladých vzdělaných lidí do větších měst, kde mají možnost sehnat lepší práci v rámci svého vzdělání.

Když srovnáme všechny tři obce, zjistíme, že nejlépe je na tom městys Mrákotín. Předpokládám, že je to z důvodu krásné okolní přírody, dostupnosti vzdělání, obchodů a také díky novým stavebním parcelám, které jsou cenově výhodnější než například ve městě.

64

4.4.8 Trendy profilu věku obyvatel

Tabulka č.25: Věkové skupiny obyvatel obcí

Obec

Počet obyv. ve věku 0-14 (v %)

Počet obyv.

Počet obyv.

ve věku 15-64

ve věku 65 a

(v %)

více let (v %)

Průměrný věk obyvatel

Mrákotín

15

71

14

37

Dyjice

16,8

67,9

15,3

42

Telč

13,5

69,5

17

36


Z následující tabulky vyplývá, že ač je Telč město, je zde nejmenší počet dětí ve věku 0-14 let a to pouze 13,5 % z celkového počtu obyvatel. Také zde bydlí největší počet důchodců a to 17 %. Zatím je sice průměrný věk obyvatel 36 let, ale za pár let může nastat situace, kdy se většina mladých lidí odstěhuje a ve městě bude přibývat lidí v důchodovém věku, což určitě rozvoji obce nepřispívá, protože zde je důležité podporovat mladé lidi, kteří mají nové nápady a ochotu něco změnit. Nejhorší situace je v obci Dyjice, kdy průměrný věk obyvatel dosahuje už 42 let a ubývá počtu obyvatel v produktivním věku. Z celkového hlediska je nejlepší situace v Mrákotíně, kdy počet dětí i důchodců je zhruba na stejné úrovni a je zde také největší počet obyvatel v produktivním věku.

4.4.9 Lidský kapitál

Rozvoj obcí je do znační míry vázán na orgán, který ho řídí a na jeho zaměstnance. Na kvalitě jejich práce je závislá úspěšnost obce. Lidský kapitál je tvořen znalostmi zaměstnanců veřejné správy a samosprávy a jejich motivací a kompetencemi. Znalosti se týkají nejen samotného výkonu vlastní funkce, ale též znalostí strukturálních politik, veřejné politiky, veřejného práva, psychologie osobnosti a dalších různých oborů. (Pecka)

65

Proto by i úřednice na městských úřadech ale i zastupitelé obcí měli mít dostatečné vzdělání, aby mohl obec, kterou zastupují dostatečně rozvíjet, což si myslím, že v případě mých vybraných obcích tomu vždy tak není. Doporučila bych určitě pro zaměstnance obecních úřadů školení, které by přispělo k rozšíření jejich znalostí, ať už se to týká nových dotačních programů nebo znalostí strukturální politiky.

4.4.10 Množství podnikatelských subjektů

Tabulka č.26: Rozdělení podnikatelských subjektů do jednotlivých sektorů

Obec

Primární sektor

Sekundární

Terciární

sektor

sektor

Počet podnikatelských subjektů celkem

Mrákotín

26

58

67

151

Dyjice

6

8

13

27

Telč

112

292

796

1200


Primární sektor (zemědělství, lesnictví, rybářství) má zejména v Telči výrazné zastoupení. Všechny tři oblasti leží v zemědělské oblasti, která je označována jako produkčně nerentabilní6 a kde je zemědělství chápáno jako součást kulturního využívání krajiny, které podporuje její rozmanitost. Pro Telčsko je charakteristická vyváženost rostlinné a živočišné výroby. Nelze očekávat nárůst intenzity zemědělské výroby, jisté možnosti se nabízejí ve spojení s venkovskou turistikou a výrobou ekologických potravin.

_____________________________________________ 6

Zemědělská půda okresu Jihlava je hodnocena podle bonitních půdně ekologických

jednotek (BPEJ) až jako 62. mezi všemi okresy České republiky, z pěti okresů Jihlavského kraje pak nejhůře.

66

Vzhledem k velkému množství vodních i lesních ploch hraje významnou roli v rámci primárního sektoru rybářství a lesnictví. S ohledem na tato odvětví bude zaměstnanost v primárním sektoru výrazně nad celookresní i celorepublikovou úrovní. Nelze však očekávat nárůst pracovních příležitostí v těchto odvětvích vzhledem ke stávající vysoké intenzitě činnosti.

Co se týká průmyslu, tak největší zastoupení má strojírenský průmysl. Podnik Motorpal byl největším zaměstnavatelem v mikroregionu. Negativem je ve všech obcích ubývání podnikatelských subjektů v tomto sektoru, neboť dochází ke krachu většiny podniků. Pozitivním rysem však je, že v celém okolí není dominantní zaměstnavatel v průmyslu a žádná průmyslová výroba nepředstavuje výraznou zátěž pro životní prostředí. V terciárním sektoru je největší zastoupení v Telči. Významnou část představují služby nekomerčního charakteru (školství, zdravotnictví, sociální služby, úřady státní správy, městský úřad), organizace zřizované městem (Služby Telč, Městská knihovna, Dům dětí a mládeže) a státní organizace a podniky (Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, České dráhy, s. o., Česká pošta, s. p., Správa a údržba silnic, Státní zámek, Dětský domov, Muzeum). Největší zastoupení je však v oblasti cestovního ruchu.

4.4.11 Možnosti podnikatelských subjektů podílet se na rozvoji obcí Podnikatelské subjekty se mohou podílet na rozvoji obcí tím, že vyšší podíl placených daní bude příjmem města, zaměstnají větší počet pracovníků, budou dávat sponzorské dary místním organizacím, pomůžou při obnově a údržbě majetku města, vypomůžou mechanizačními prostředky, poskytnou výrobní a řídící kapacity ve prospěch města. Zároveň by bylo dobré, aby obce na oplátku informovaly podnikatelské subjekty o programech podpory podnikání, prezentovaly výrobky a programy podnikatelských subjektů na akcích města, organizovaly setkání obecních úřadů s místními podnikateli a živnostníky a také by měly dát místním firmám větší možnosti k účasti na zakázkách obcí.

67

4.4.12 Ubytovací zařízení Tabulka č.27: Počet ubytovacích zařízení v jednotlivých obcích Obec

Hotely

Penzion

Priváty

Mrákotín

0

1

4

Dyjice

0

0

1

Telč

8

5

30

Zdroj: Vlastní práce Roční turistická návštěvnost mikroregionu Telčsko je odhadována na 250 000 osob. Maximální turistická návštěvnost v průběhu jednoho dne je odhadována na 4000 osob. Kapacita ubytovacích zařízení je v sezóně zcela nedostačující. Přibližně 70 % turistů v roce 2009 zůstalo v Telči jen jeden den. Ve většině případů to byli turisté ze zájezdů organizovaných cestovními kancelářemi. Kdybychom jen pro ukázku vypočítali kolik návštěvníků za jeden den zůstane v Telči přes noc, dostaneme se na číslo 1200. V obci Dyjice je jeden privát s počtem míst 6, v Mrákotíně je počet ubytovacích lůžek 50 a v Telči zhruba 500. To znamená, že v mikroregionu je opravdu nedostatek ubytovacích kapacit zejména v sezónním období. Tento příklad je spekulativní, neboť číslo 4000 turistů za den je bráno jako průměr. V letních měsících je to více a mimo sezónu podstatně méně.

4.4.13 Školství

Tabulka č. 28: Počet školských zařízení Obec

Mateřská škola

Mrákotín

1

Dyjice Telč

Základní

Střední škola

Vysoká škola

1

0

0

0

0

0

0

1

2

2

1

škola


68

Co se týče kapacity mateřských škol, je zcela nedostačující. V obci Dyjice mateřská škola není zřízena a v Mrákotíně je otevřena pouze jedna třídy pro všechny děti ve věku od 3 let do předškolního věku. Celkem je v této třídě 17 dětí a od školního roku 2010/2011 se budou přijímat pouze dvě děti, ale celkový zájem je 10 dětí. Bylo by vhodné zvětšit kapacitu mateřské školy a tím pádem by zde mohlo být 1 další pracovní místo. Mateřskou školu v Telči navštěvuje asi 200 dětí, z nichž je jedna třetina dojíždějících z okolních vesnic. Základní škola je také pouze v Telči a v Mrákotíně. V Mrákotíně jsou otevřeny dvě třídy, je spojená 1. a 3. třída a 2. a 4. třída. Počet pedagogických pracovníku je 2. Celkem základní školu navštěvuje 32 dětí. V Telči jsou dvě základní školy. Obě dvě jsou od 1. do 9. třídy. ZŠ Hradecká má 23 tříd a dohromady tuto školu navštěvuje kolem 500 dětí. ZŠ Masarykova má 24 tříd a navštěvuje ji asi 550 dětí. Do těchto škol chodí děti z Telče a také děti, které dojíždějí z 31 okolních vesnic. Střední školy jsou také v Telči a je Gymnázium Otokara Březiny a Střední odborná škola Telč. Gymnázium navštěvuje 331 žáků a SOŠ 174 žáků. Gymnázium je dále rozděleno na nižší a vyšší stupeň, kde na nižším stupni je 136 žáků a na vyšším 195.

4.4.14 Slovensko Co se týče faktorů, které ovlivňují rozvoj obcí na Slovensku, určitě bych uvedla, že zde nejsou zavedeny koeficienty velikostních kategorií obcí. Podle mě to není úplně tak dobře, protože tyto koeficienty patří do sdílených daní a ty jsou mezi obce přidělovány podle počtu obyvatel právě tímto koeficientem. Jejich smyslem je především vyrovnání fiskální nerovnováhy mezi různými samosprávami. Dalším faktorem je velikost obce. Na Slovensku má většina obcí ještě méně obyvatel jak v ČR. To je také důvodem proč je na Slovensku rozvoj pomalejší, neboť čím menší obec je, tím má omezenější možnosti se rozvíjet. Míra nezaměstnanosti na Slovensku se v posledním čtvrtletí minulého roku zvýšila na 13,9 procenta, a dostala se tak nejvýše od začátku roku 2006. Ve třetím čtvrtletí činila míra nezaměstnanosti 12,5 procenta a za celý uplynulý rok se podíl lidí bez práce zvýšil kvůli

69

propouštění během hospodářské krize na 12,1 procenta z 9,6 procenta za rok 2008. Počet nezaměstnaných se loni na Slovensku zvýšil v průměru na 324 tisíc z necelých 258 tisíc za rok 2008. V lednu tohoto roku byla míra nezaměstnanosti 12,66 %. Srovnáme-li to s nezaměstnaností v ČR v lednu tohoto roku 9,8 %, to znamená, že na Slovensku je míra nezaměstnanosti mnohem vyšší. S tímto souvisí také nedostatek pracovních míst, protože od roku 2008 narostl počet uchazečů o práci na Slovensku o neuvěřitelných 60 %. Slovensku bych určitě doporučila zaměřit se na větší spolupráci s okolními vesnicemi zakládáním svazků obcí a také na zlepšení infrastruktury. Z vlastní zkušenosti vím, že na většině menších obcí nejsou chodníky a také ani přechody pro chodce, což k rozvoji určitě nepřispívá. Také bych se zaměřila na rozšíření škol, ať jsou to mateřské nebo základní školy, protože většina z nich je v okresních městech a většina dětí musí do škol dojíždět. Z mého hlediska je tedy ČR s rozvojem o krůček vpřed oproti sousednímu Slovensku.

4.5. Mikroregion Telčsko Mikroregion Telčsko se nachází v jižní části Českomoravské vrchoviny. Byl založen 24.7.2003. Z hlediska příslušnosti ke statistickým jednotkám pro potřeby Evropské unie region Telčsko zaujímá jihozápadní část NUTS II (region soudržnosti) Jihovýchod, jižní část NUTS III kraje Vysočina resp. jižní část NUTS IV (okres) Jihlava. V současné době sdružuje 49 obcí. Velikost obcí se pohybuje od 35 do 900 obyvatel, většina z nich má ale 100-200 obyvatel. Pouze spádové centrum Telč má 6 tisíc obyvatel. Tato rozdrobenost, typická pro Vysočinu, určuje charakteristické problémy obcí – nízká občanská vybavenost, malá daňová výtěžnost, nedostatečná dopravní obslužnost, vysoké náklady na údržbu místních komunikací, nedostatek podnikatelských příležitostí. Charakter oblasti je venkovský, bez větších průmyslových podniků. Řada menších podniků se potýká s problémy, další pracovní místa ubyla v důsledku restrukturalizace zemědělství. Je zde ale krásná krajina a čisté životní prostředí a dále množství památek, proto by se celkový rozvoj měl zaměřit hlavně na cestovní ruch.

70

Tabulka č.29: Členské obce mikroregionu Telčsko Obec

Počet obyvatel

Nezaměstnanost březen 2010 (v %)

Bohuslavice

123

20,0

Borovná

92

12,8

Černíč

156

8,5

Červený Hrádek

225

18,7

Dolní Vilímeč

105

2,2

Doupě

77

19,0

Dyjice

137

18,5

Hodice

795

9,2

Horní Myslová

93

10,5

Hostětice

145

14,9

Jindřichovice

97

8,7

Knínice

210

17,2

Kostelní Myslová

80

16,0

Krahulčí

537

14,4

Krasonice

213

9,2

Lhotka

89

20,9

Markvartice

207

10,2

Mrákotín

928

20,5

Mysletice

133

17,7

Mysliboř

224

15,0

Nevcehle

234

13,3

Nová Říše

855

17,3

Olšany

75

6,3

Olší

65

21,9

Ořechov

71

26,9

Panenská Rozsíčka

91

18,9

71

Pavlov

418

8,3

Radkov

201

17,5

Rozseč

211

13,3

Růžená

292

8,7

Řásná

200

17,3

Řídelov

99

12,1

Sedlatice

76

0,0

Sedlejov

280

13,2

Stará Říše

659

16,9

Strachoňovice

86

26,2

Svojkovice

66

3,4

Telč

5714

14,3

Třeštice

111

10,2

Urbanov

124

9,8

Vanov

96

26,4

Vanůvek

34

26,3

Vápovice

46

22,2

Volevčice

55

13,3

Vystrčenovice

106

12,3

Zadní Vydří

54

0,0

Zdeňkov

73

17,9

Zvolenovice

77

6,1

Žatec

115

24,1

Zdroj: Úřad práce v Jihlavě

Celkový počet obyvatel v tomto regionu je 15 250. Co se týká nezaměstnanosti v tomto regionu je nad průměrem nezaměstnanosti v ČR. Nejnižší míra nezaměstnanosti je v obci Dolní Vilímeč a to 2,2 %. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v březnu v obci Ořechov 26,9 %. Od počátku roku sice nezaměstnanost v mikroregionu mírně klesla, a to díky

72

otevřeným podnikům, které jsou přes zimu zavřené a to Kavex Mrákotín, Skala a další. Průměrná míra nezaměstnanosti v regionu tedy v březnu dosahuje 14,5 %.

Jelikož je potřeba celý Mikroregion Telčsko rozvíjet a oživit přírodní a kulturní dědictví, rozhodli se představitelé obcí, podnikatelů, občanských iniciativ a odborníků vytvořit Místní akční skupinu Mikroregionu Telčsko (dále jen MAS).

Předmět činnosti: 1. MAS vyvíjí činnosti směřující k řešení problematiky, koordinace činností a podpory rozvoje Mikroregionu Telčska, zejména: 1. péče o zvýšení výkonnosti a konkurenceschopnosti ekonomiky 2. péče o rozvoj cestovního ruchu 3. činnost směřující ke zvýšení kvality sociálního prostředí 4. činnost směřující ke zlepšení ochrany přírody a krajiny a zkvalitnění péče o kulturní bohatství 5. činnost směřující ke zlepšení dopravní infrastruktury 6. činnost směřující ke zlepšení technické infrastruktury 7. činnost směřující k naplňování principu partnerství ve smyslu programu Leader (spolupráce mezi státní správou, samosprávou, podnikatelskými subjekty, nevládními organizacemi a dalšími subjekty) 8. činnost směřující k rozvoji občanských iniciativ na místní a regionální úrovni 2. MAS bude tyto cíle naplňovat prostřednictvím realizace rozvojové strategie MAS, v souladu se Strategickým plánem rozvoje mikroregionu Telčsko a dle zásad Iniciativy Společenství LEADER+, uvedených v Oznámení Evropské komise členským státům ze dne 14. dubna 2000.

73

4.5.1 Rozpočet mikroregionu Telčsko Tento rozpočet se zpracovává kvůli průkaznosti s vynakládáním poskytnutých peněz. Rozpočet slouží k zachycení finančních prostředků z nejrůznějších fondů, členských příspěvků obcí a sponzoringu.

Tabulka č.30: Návrh rozpočtu mikroregionu Telčsko na rok 2010 Částka v Kč

Příjmy členské příspěvky stejný kraj

225 600

členské příspěvky jiný kraj

3 200

obecné příjmy z finančních operací – přijatý úrok

300

územní rozvoj – příjmy za zpracování žádostí

40 000

Příjmy celkem

269 100 Částka v Kč

Výdaje obecné výdaje z finančních operací

37 900

územní rozvoj - výdaje

277 250

mezinárodní spolupráce – projekt REILA

101 000

Výdaje celkem

416 150 Zdroj: Městský úřad Telč

Z následující tabulky je patrné, že mikroregion bude hospodařit se ztrátou 147 050 Kč. Je tedy zřejmé, že případný projektový záměr rozvoje mikroregionu Telčsko, který je popsán v kapitole 4.7 nebude v letošním roce moci financovat z rozpočtu mikroregionu. Způsob, jakým by to bylo možné, je vzít si úrok, což nedoporučuji.

74

4.5.2 SWOT analýza mikroregionu Telčsko Tabulka č.31: SWOT analýza mikroregionu Telčsko Silné stránky Slabé stránky • Kulturně historický potenciál města – Telč • Špatná kvalita místních komunikací a silnic v UNESCO •

I., II. i III. třídy •

Zachovalá příroda a krajina

• Blízkost k hranicím s Rakouskem • Vhodné

přírodní

návštěvníci) pro •

podmínky

• Pestrá škála ubytovacích zařízení různého • •

typu v Telči

•

menších

ubytovacích

kapacit •

Chybějící velké průmyslové oblasti a

Podmínky pro široké spektrum forem •

Značné rozdíly mezi centrem a malými

turistiky (včetně cykloturistiky a golfu)

obcemi v mikroregionu

•

Fungující IC

•

Dostatek stravovacích zařízení

•

Regionální centrum pro okolní obce

•

Existence

•

Dostatečná

Vysoký podíl neobydlených nebo částečně využívaných budov v malých obcích

kvalitních

• propagačních • •

vzdělávací

Nedostatek mateřských škol v celém regionu

materiálů infrastruktura

Vysoká míra nezaměstnanosti Nedostatečné řešení bezpečnosti pochybu chodců na komunikacích

v oblasti středního i vyššího odborného •

Nová dětská hřiště pouze v regionálním

školství

centru

Zapojení v profesionálních organizacích na podporu CR

•

Rezervy ve spolupráci město – podnikatelé

plochy určené pro rozvoj podnikání

Vyznačená síť cyklistických tras

•

Sezónní charakter návštěvnosti

v Telči

•

•

Malá nabídka volnočasových aktivit (pro skupiny i jednotlivce)

zemědělství, lesnictví a rybářství

• Dostatek

Krátkodobý pobyt turistů (jednodenní

Klidné prostředí pro bydlení

75

Příležitosti

Hrozby

•

Propojení železnice do Rakouska

•

Vybudování atraktivit CR pro mimosezónní

eroze

období (např. běžecké trasy)

hospodaření zemědělců

•

•

Prodloužení doby pobytů domácích a

•

•

půdy

v

důsledku

intenzivního

Absence středního vzdělání technického směru

zahraničních turistů •

Vysoká míra zornění, nebezpečí zvýšené

Využití atraktivního přírodního prostředí

•

Pokračující vysoká závislost obcí na

pro venkovskou turistiku v malých obcích

regionálním

centru

Využívání obnovitelných zdrojů energie a

zdravotní vybavenost)

Telč

(sociální

a

plynofikace

•

Nedostatek pracovních míst

Zvýšené využití dotačních zdrojů EU a

•

Zhoršující se dopravní infrastruktura

státu

•

Finanční hrozba

•

Rozvoj přeshraniční spolupráce

•

Menší poptávka po cestovním ruchu

•

Větší

•

Odliv mladých vzdělaných lidí do větších

•

zapojení

obcí

mikroregionu

do

Programu obnovy venkova a jeho soutěže Vesnice

roku

s následným

využitím

získaných finančních prostředků pro cíle POV •

Využití objektů v majetku obcí pro potřeby cestovního ruchu nebo podnikání (např. staré objekty škol)

76

měst •

Neschválené žádosti o využití dotačních zdrojů EU

4.5.3 Komentář ke SWOT analýze

Mezi silné stránky tohoto mikroregionu patří zejména vysoce zachovalá příroda ve všech obcích, což vybízí k venkovské turistice. V celém okolí je dostatek vodních ploch vhodných ke koupání, mnoho přírodních zajímavostí např. Míchova skála. Vyžijí se zde i aktivní sportovci, neboť v celém mikroregionu je dostatečná vyznačená síť cyklistických tras a dále se zde nachází golfové hřiště. Dalším hlavním bodem je regionální centrum Telč. Toto město je zapsáno v kulturním dědictví UNESCO. Zde si můžou návštěvníci prohlédnout historické náměstí, zámek nebo zámecký park. Velkou výhodou je, že v celém regionu je dostatek ubytovacích kapacit a stravovacích zařízení, ať už se jedná o penziony, hotely nebo chatky. Mezi silnou stránku též patří dostatečná vzdělávací infrastruktura v oblasti středního i vyššího školství. Nachází se zde všeobecné gymnázium, střední odborná škola se zaměřením na cestovní ruch nebo zemědělství a dále pobočka Masarykovy Univerzity – Ekonomicko-správní fakulta, kde je ale bohužel nevýhodou, že zde je studium zatím možné pouze kombinovanou formou studia. Asi největší slabou stránkou se mi jeví špatná kvalita místních komunikací. Je zde sice snaha komunikaci opravit, ale bohužel je to jen lehké poopravení, které vydrží jen půl roku. Není ani dostatečně řešená bezpečnost pochybu chodců na komunikacích. Ve většině obcí chybí přechody pro chodce. Mikroregion Telčsko dále postrádá dostatek mateřských škol. Většina mateřských škol má plné kapacity, nechtějí přijímat děti, zejména maminek, které jsou na mateřské dovolené s druhým dítětem a z tohoto důvodu zde nechtějí ani lidé bydlet, i když je zde dostatek stavebních parcel nebo obecních bytů. Dále je zde vysoká míra nezaměstnanosti, může za to i nedostatek průmyslových oblastí a ploch určených pro rozvoj podnikání. Slabou stránku představuje i nedostatek dětských hřišť. Většina z nich je značně v rozpadlém stavu a nová jsou vybudovaná nebo opravená pouze v Telči. S tím souvisí i volnočasové aktivity jako například kino, divadlo, proto je zde turisté nestráví mnoho času. Mezi nejdůležitější příležitost pro mikroregion Telčsko je příležitost rekonstrukce neobydlených domů na obecní domy nebo chalupy a využití ostatních budov jako jsou např. staré objekty škol pro potřeby cestovního ruchu nebo podnikání, což by snížilo i míru

77

nezaměstnanosti v regionu. Určitě by to bylo ku prospěchu i pro venkovskou turistiku , kde by se lidé mohli ubytovat právě v přírodě. Velkou příležitostí je požádat o dotační zdroje z Evropských strukturálních fondů, od kraje nebo z Fondu Vysočina. Také bych uvítala větší zapojení obcí do Programu obnovy venkova a jeho soutěže Vesnice roku s následným využitím získaných finančních prostředků pro zlepšení situace v obcích, ať se to týká školství, zdravotnictví, infrastruktury nebo využívání obnovitelných zdrojů energie a plynofikace. Velkou hrozbou můžou být neschválené žádosti o využití dotačních zdrojů EU. To by mohlo ovlivnit veškerou přestavbu a celkový rozvoj obcí a následně snížení poptávky po cestovním ruchu. Další hrozbu představuje nedostatek pracovních míst, kdy může dojít k odlivu mladých vzdělaných lidí do větších měst.

Strategie SO

Jelikož strategií mikroregionu by bylo zaměřit se hlavně na cestovní ruch, mohl by mikroregion Telčsko, pokud by získal dostatek finančních prostředků z dotací Programu na obnovu venkova nebo z Fondu kraje Vysočina, odkoupit a zrekonstruovat staré chalupy na vesnicích a udělat z nich penziony pro návštěvníky, neboť silnou stránkou je krásná příroda v okolí a dostatek přírodních koupališť. Návštěvníci by si užili krásnou dovolenou v přírodě, kdy do historického centra Telče a okolních přírodních zajímavostí by to nebylo daleko.

Strategie ST

Hrozba v podobě nedostatku pracovních míst by se vyřešila větším počtem pracovních míst

právě

v oblasti

cestovního

ruchu,

kdy

by

se

lidé

zaměstnali

ve

vybudovaných penzionech a ubytovnách v okolí. A jelikož silnou stránkou jsou i vhodné podmínky pro rybaření, myslivectví byly by pracovní místa i zde, neboť by se mohly vytvořit kurzy rybaření nebo právě myslivosti a právě odborníci přes tyto rekreační sporty by tyto kurzy mohli vyučovat.

78

Strategie WO

Slabou stránkou je určitě malá nabídka volnočasových aktivit, což pro cestovní ruch není dobré, turisté se zde zdržují jen krátkou dobu, většinou jen jeden den, protože tu například v zimních měsících není mnoho příležitostí ke sportování. Proto by měl mikroregion využít příležitosti a vybudovat atraktivity CR i pro mimosezónní období a to zejména zřízením běžeckých tras.

Strategie WT

Kdyby mikroregion Telčsko zavedl výhodné balíčky dovolené v mimosezónních měsících např. levnější ubytovací služby, výhodnější vstupy do památkových zón a také třeba sportovní soutěže pro rodiče s dětmi – kdo postaví originálnějšího sněhuláka, nebo závod v běhu na lyžích na Javořici, klesl by nezájem lidí o cestovní ruch v tomto regionu a i v zimě by sem jezdili turisté na dovolenou.

4.6. ROP NUTS II Jihovýchod Regionální operační program NUTS II Jihovýchod je určen pro region soudržnosti Jihovýchod sestávající z Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu včetně modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu

rozvoje

infrastruktury

i

služeb

cestovního

ruchu,

přípravu

menších

podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávání, sociální a zdravotní infrastruktury.

79

Tento program obsahuje 3 specifické cíle: Specifický cíl 1: Zkvalitnit dopravní dostupnost a dopravní obslužnost území při respektování ochrany životního prostředí

Specifický cíl 2: Zvýšit účast udržitelného cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionu

Specifický cíl 3: Zkvalitnit podmínky pro život obyvatel ve městech a na venkově

Tento regionální operační program spadá mezi regionální operační programy v cíli Konvergence a je pro něj v období 2007-2013 vyčleněno 704,45 mil. EURO, což činí přibližně 2,64 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Operační program obsahuje 4 prioritní osy, na které jsou z fondů EU vyčleněny peněžní prostředky, které uvádím v následující tabulce.

Tabulka č.32: Rozdělení peněžních prostředků na jednotlivé osy ROP NUTS II Jihovýchod Prioritní osa

Název prioritní osy

1

Dostupnost dopravy

2

Rozvoj udržitelného cestovního ruchu

Peněžní prostředky

Peněžní prostředky

(v mil. EUR)

(v %)

345,2

49

133,8

19

201,5

28,6

Udržitelný rozvoj 3

měst a venkovských sídel

4

Technická pomoc

23,9

3,4

Celkem

x

704,45

100

Zdroj: ROP NUTS II Jihovýchod [online] 15.května 2010. Dostupné na

80

Jelikož doporučuji mikroregionu Telčcko zaměřit se v rozvoji na cestovní ruch, popisuje v následující podkapitole prioritní osu 2: Rozvoj udržitelného cestovního ruchu. Z této prioritní osy je možno čerpat finanční prostředky právě na rozvoj cestovního ruchu.

4.6.1 Prioritní osa 2 Rozvoj udržitelného cestovního ruchu

Hlavním cílem této prioritní osy je zkvalitnit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v regionu podporou infrastruktury, koordinace rozvojových aktivit, marketingu a lidských zdrojů.

Mezi specifické cíle patří: •

zkvalitnit a rozvíjet infrastrukturu a technické zázemí pro cestovní ruch s respektováním zájmů ochrany přírody a krajiny;

•

zkvalitnit a rozvíjet marketingové, propagační a informační služby, organizaci řízení cestovního ruchu a produkty v cestovním ruchu.

Strategie zaměřená na posilování pozice cestovního ruchu v ekonomice regionu Jihovýchod je prosazována prostřednictvím dvou hlavních oblastí podpory zaměřených zejména na: Oblast podpory 2.1. Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch Oblast podpory 2.2. Rozvoj služeb v cestovním ruchu Tyto oblasti podpory se zaměřují především na modernizaci ubytovacích zařízení, výstavbu či modernizaci kongresových a konferenčních center, lázeňské infrastruktury, sportovně rekreačních zařízení, rekonstrukce a obnova kulturních památek s využitím pro cestovní ruch, značení, opravy a úpravy cyklotras, tras pro pěší, lyžaře a jezdce na koních, naučných stezek, rekonstrukce či výstavba přístupových komunikací včetně souvisejících parkovišť a chodníků, tvorba marketingových strategií cestovního ruchu, marketingové a informační kampaně zaměřené na propagaci regionu atd. [10]

81

Pro mikroregion Telčsko je tedy důležitá především modernizace ubytovacích zařízení, rozšíření sportovních aktivit a následně propagace tohoto regionu.

Tabulka č.33: Finanční prostředky vyčleněné na prioritní osu 2 Finanční prostředky

Prioritní osa

(v mil. EUR)

Rozvoj udržitelného cestovního ruchu

Finanční prostředky (v % )

133,8

19

Zdroj: ROP NUTS II Jihovýchod [online] 15.května 2010. Dostupné na

4.6.2 Projektový záměr

Z mé vypracované SWOT analýzy mikroregionu Telčsko vyplývá několik návrhů, jak by se dala situace zlepšit a udržet celkový rozvoj mikroregionu zejména v oblasti cestovního ruchu. Zaměřuji se na větší nabídku volnočasových aktivit, zejména na sportovní vyžití. Navrhovala bych rozšíření cyklotras a stezek zejména v přírodě okolních vesnic, neboť většina dosavadních cyklostezek vede po frekventovaných komunikacích. Jedna cyklotrasa by vedla z Telče okolo rybníka Roštejn, kdy část trasy by vedla mezi loukami a pokračovala by lesem směrem do Volevčic. Odtud by dále pokračovala přes Vanůvek a Doupě směrem k hradu Roštýn, kde by si cyklisté a turisté mohli odpočinou prohlídkou hradu. Dále by cyklotrasa vedla přímo z hradu mezi lesy přes Řídelov, kde je zároveň krásné přírodní koupaliště a odtud by pokračovala přes obec Řásná až do Mrákotína, kde je ubytovna Modrá kotva pro 30 hostů. Zároveň by celá trasa byla vybavena odpočívadly a informačními tabulemi. Co se týče financí, jedno odpočívadlo by stálo asi 70 tisíc Kč a na této trase bych nechala vybudovat celkem tři. Dále 1 km délky cyklotrasy by stál kolem 15 000 Kč a celková délka této trasy by byla 30 km. Informační tabule by byly rozmístěny celkem na 9 místech, tak aby byl zaručeno lepší směrové značení v Telči a na přístupových

82

komunikacích. Jedna informační tabule by stála asi 15000 Kč. Celkové náklady na tuto cyklotrasu činí tedy 795 000 Kč. Druhou trasou by mohla být hippostezka vedoucí z Telče přes Oslednice kolem polních cest směrem na Zvolenovice a odtud dále přes Radkov, Strachoňovice a Černíč zpět do Telče, neboť zde jsou stáje pro koně a i možnosti ubytování pro turisty. Na této trase dlouhé 23 km by byly postaveny také tři odpočívadla s napajedly a úvazišti pro koně. Trasa by byla též značena informačními cedulemi a bylo by jich rozmístěno celkem 7. Náklady na tuto trasu, počítáme-li stejné náklady na vybudování 1km trasy, odpočívadel a informačních tabulí jako v předchozí cyklotrase, by tedy činily celkem 660 000 Kč. Mikroregion Telčsko by mohl získat část finančních zdrojů právě ze zmiňovaného Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod a také z ostatních dotačních programů EU a také ČR, které uvádím v následující kapitole. Ovšem tyto peněžní prostředky nebudou stačit na pokrytí celkových nákladů tohoto projektu, proto bych doporučila zaměřit se i na marketingovou komunikaci s cílovými skupinami a to vytvořením publikací nejen o historické Telči, ale o celém mikroregionu, kde bych uvedla zajímavosti okolí, možnosti ubytování a stravování, kde všude jsou přírodní koupaliště, rybníky a také právě nově vytvořené cyklotrasy a hippotrasy. Náklady na jednu brožuru by byly zhruba 7 Kč a tyto letáky bych nechala vyhotovit v množství asi 150 000 kusů. Celkové náklady na brožury by tedy činily1 050 000 Kč. Tyto informační letáky by se prodávaly za cenu 12 Kč za kus a byly by umístěny na informačním centru v Telči, na pokladně státního zámku Telč, na hradě Roštýn, na obecních úřadech obcí v celém mikroregionu a také na ostatních turisticky navštěvovaných objektech. Každý obecní úřad by měl k dispozici 1000 ks těchto publikací. V rámci mikroregionu je 49 obcí, to znamená, že na obecní úřady by se rozeslalo 49 000 publikací. Na iformačním centru v Telči by bylo umístěno 50 000 ks, na zámku Telč 5000 ks, na hradě Roštýn 3000 ks, v Premonstrátském klášteře v Nové Říši 2000 ks a na ostatních památkových oblastech a v ubytovacích střediscích 41 000 ks. Zisk z prodeje v případě prodeje všech publikací by byl 1 800 000 a tedy po odečtení počátečních nákladů by zůstal čistý zisk 750 000 Kč. Jelikož by byly letáky prodávány až po dostavbě cyklotras, mohli

83

by být tyto peněžní prostředky použity na jejich úpravu nebo pro případnou stavbu další turistické trasy.

4.6.3 Možnosti financování projektového záměru

Mikroregion Telčsko má několik možností financování vybraného projektového záměru. Jak už jsem zmínila, je tu možnost využít financí z dotačních titulů EU nebo ČR, ale není zde jistota, že bude mikroregionu dotace přidělena. Další možností je financovat tento projekt z vlastních zdrojů, buď z přebytku hospodaření mikroregionu nebo právě z prodaných informačních brožur. Možností je také vzít si úvěr od banky, ale tuto možnost bych zavrhla, neboť mikroregion už jeden úvěr má a to na přestavbu bývalého Školního statku, proto bych se zaměřila na získání právě dotací z fondů Evropské unie a z Fondu Vysočiny.

Fond Vysočina

Fond Vysočiny soustřeďuje část rozvojových prostředků kraje, které jsou poskytovány jednotlivým subjektům prostřednictvím grantových programů formou dotací a půjček na základě stanovených pravidel a v souladu se schválenými prioritami. Zdrojem Fondu Vysočiny je především příděl z rozpočtu kraje ve výši schválené zastupitelstvem kraje, zůstatek Fondu Vysočiny k 31.12. předchozího kalendářního roku, úroky z prostředků FV, vrácené prostředky z nerealizovaných projektů a jiné finanční prostředky (dary, dotace, příspěvky od jiných subjektů). Cílem Fondu Vysočiny je zejména transparentní a systémová podpora v souladu se zájmy kraje, zapojení velkého množství subjektů do aktivit vedoucích k rozvoji kraje a trénink subjektů na systém a pravidla pro podávání žádostí o finanční prostředky z fondů EU. Minimální finanční podíl příjemce podpory je 70 % celkových nákladů projektu a zbývající část 30 % je hrazena z Fondu Vysočiny maximálně však 100 000 Kč v každém kole grantového programu. [11]

84

Program obnovy venkova Vysočiny

Jako další zdroj financování pro mikroregion Telčsko může být právě tento program. Je určen pro obce do 1500 obyvatel, to znamená, že kromě města Telč všechny ostatní obce tuto podmínku splňují. Bohužel ale pro můj projektový záměr je nevyhovující, protože oblasti podpory jsou zejména rozvoj zemědělského i nezemědělského podnikání, obnova kulturních památek na venkově, úprava veřejných prostorů a staveb, zlepšení občanské vybavenosti aj. Jelikož strategií k rozvoji je mnoho, můžou obce využít tento program na některou z nich. Důležité zlepšení by bylo především v občanské vybavenosti, kdy na obcích je nedostatek zdravotní péče. Strukturální fondy Evropské unie

Jak už jsem zmiňovala v kapitole 4.6 ROP NUTS II Jihovýchod, jsou strukturální fondy vhodné k financování projektového záměru. Program, který je určený právě pro náš vymezený projektový záměr byl již v této kapitole popsán a zaměřuje se na zkvalitnění podmínek pro rozvoj cestovního ruchu. Jednou z podpor je značení, opravy a úpravy cyklotras, tras pro pěší a jezdce na koních, což se přesně týká našeho projektového záměru. Pro

vybranou

prioritní

osu

2

Rozvoj

udržitelného

cestovního

ruchu

je

v programovacím období vyčleněno 133,8 mil. EUR. Žadatelé mohou být obce, svazky obcí ale i mikroregiony. V našem projektovém záměru se zaměřujeme na specifický cíl 2.1, kterým je rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch. Příspěvek ERDF dosahuje 85 % celkových způsobilých nákladů oblasti podpory. Pro tuto oblast představují 113,77 mil. EUR. Zbývající část 15 % bude hrazena z národních veřejných zdrojů v rámci systému spolufinancování. To znamená, že z celkových nákladů na výstavbu cyklotras a hippotras, které činí 1 455 000 Kč by podpora činila 85 % a tedy 1 164 000 Kč. Zbytek nákladů by mikroregion musel zaplatit ze svých zdrojů a to z přebytku hospodaření nebo z úvěru, který by v tomto případě nebyl vysoký a obec by ho mohla později splatit z peněžních prostředků získaných z prodeje informačních publikací.

85

Vlastní prostředky

Jsou to prostředky z rozpočtu mikroregionu. Mikroregion by se měl zaměřit už v rozpočtovém plánování na výdaje určené na projektový záměr nebo využít přebytku hospodaření. V loňském roce bohužel k přebytku nedošlo, naopak saldo příjmů a výdajů bylo – 1 029 843,07 Kč.

86

5. Diskuze a závěr Cílem mé diplomové práce bylo vytvoření analýzy faktorů, které podporují rozvoj obcí v ČR republice a dále vytvoření projektového záměru mikroregionu Telčsko, který by sloužil k podpoře socio-ekonomického rozvoje obcí v dané oblasti.

Ve své práci jsem nejprve vysvětlila základní pojmy týkající se obce. Zaměřila jsem se zejména na její působnost obce, orgány obce, spolupráci a také na rozpočet obce, na jeho příjmovou a výdajovou část. Co se týče faktorů, které nějakým způsobem ovlivňují situaci obce, jsou rozděleny podle toho, zda obec ovlivňují zvenčí a nebo zevnitř. Těchto faktorů je velké množství, proto jsem se v analýze zaměřila jen na ty, které mi pro dané vybrané obce připadají nejdůležitější a na které by se obce měly zaměřit, protože všechny obce nemají stejný rozvojový potenciál. Mezi vybrané obce jsem zařadila městys Mrákotín, obec Dyjice a město Telč. Mým záměrem bylo vybrat tři velikostně různé obce v rámci mikroregionu, abych na základě vypracované analýzy zjistila, jak velkou roli v rozvoji hraje právě velikost dané obce. Z analýzy vyplynulo, že nejhorší situace je právě v nejmenší obci a to v Dyjicích. Tato obec nenabízí žádné možnosti k lepšímu bydlení v této obci. Zcela zde chybí veškeré občanské vybavení, co se týče obchodu s potravinami, zdravotnictví, školství, ale také nenabízí žádné sportovní aktivity. Mým doporučením pro tuto obec, která leží mimo hlavní infrastrukturu by bylo více se zapojit do spolupráce mezi obcemi, zlepšit partnerství s podnikatelskými subjekty, zejména nabízením zakázek v rámci obce podnikatelům a živnostníkům, kteří zde žijí. Také z velké části nevyužívaný kulturní dům by se dal přestavět na ubytovací zařízení, z kterého by potom příjmy byly dalším přírůstkem do obecního rozpočtu. Městys Mrákotín v některých případech vystupuje lépe než město Telč. Zejména má dostatečnou plochu k výstavbě rodinných domků na klidném místě ve větší vzdálenosti od hlavní infrastruktury a zároveň ceny pozemků jsou zde ve srovnání s Telčí podstatně nižší, proto co se týká této obce bych se ubírala tímto směrem. Zároveň zde je dostatek nevyužitých a neobydlených domů, které by se také daly přebudovat na pěkné penziony. Určitě by to ocenili turisté z řad rodičů s dětmi, ale i starší

87

občané. A zároveň by zde vzniklo několik nových pracovních míst a tím by se částečně snížila nezaměstnanost v obci. Město Telč se v posledním roce zaměřilo na výstavbu nových dětských hřišť, čímž se zvýšil zájem o tuto oblast. Aby tomu bylo i nadále doporučuji se zaměřit i na ostatní oblasti občanské vybavenosti zejména na zdravotnictví, které je poměrně nedostačující. V další části mé práce jsem vypracovala SWOT analýzu tohoto regionu, která sloužila jako důležitý podklad pro projektový záměr. Charakteristiky jednotlivých obcí a mikroregionu sloužily jako důležité materiály pro zpracování této analýzy. Na základě srovnání slabých a silných stránek mikroregionu a také příležitostí a hrozeb vyplynulo z této analýzy několik možných strategií, kterými by se mikroregion ubíral ke svému rozvoji. Jedná se zejména o nedostatek ubytovacích kapacit a volnočasových aktivit, zejména sportovních. Z analýzy vyplývá, že mikroregion má v programovacím období 2007-2013 možnost využít dotačních programů zejména z Fondu Vysočiny a ze strukturálních fondů EU. Hrozba v podobě nedostatku pracovních míst by se dala vyřešit větším počtem pracovních míst v oblasti cestovního ruchu, kdy by došlo k rozšíření nabídky ubytování a sportu. Nejdůležitější strategii jsem dále rozpracovala v již zmiňovaném projektovém návrhu. Tento návrh se týká rozšíření cyklotras a hippotras zejména v přírodě okolních vesnic, protože většina dosavadních cyklostezek vede po frekventovaných komunikacích. Mikroregion Telčsko by mohl získat část finančních zdrojů z právě již zmiňovaného Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod z prioritní osy 2 Rozvoj udržitelného cestovního ruchu a z oblasti podpory 2.1 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch. Z tohoto programu je možnost čerpat až 85 % uznatelných nákladů. Dalším zdrojem je Fond Vysočiny, kde je možnost získat 30 % nákladů projektu maximálně však 100 000 Kč. Další možností by bylo financování z vlastních prostředků, ale mikroregion Telčsko hospodařil v minulém roce se ztrátou, proto by si mohl vzít úvěr, který by splatil z příjmů z prodeje vytištěných brožur informujících nejen o Telči, ale o ostatních přírodních zajímavostech a o nově vybudovaných cyklotrasách. Tato diplomová práce může sloužit obcím v mikroregionu jako doporučení, kterým směrem ubírat jejich rozvoj a zároveň jako informace o možných dotačních programech

88

6. Bibliografické citace [1]

PROVAZNÍKOVÁ R., Financování měst, obcí a regionů. PRAHA: GRADA, 2007,

1.vydání, 280 stran, ISBN 978-80-247-2097-5.

[2]

MARKOVÁ H., Finance obcí, měst a krajů. PRAHA: ORAC, 2000, 1.vydání, 190

stran, ISBN 80-86199-23-1.

[3]

Zákon č. 128/2000 Sb. O obcích.

[4]

PEKOVÁ J., Veřejné finance, úvod do problematiky. PRAHA: ASPI, a.s. 2005,

3.vydání, 528 stran, ISBN 80-7357-049-1.

[5]

Státní

závěrečný

účet

[online]

17.

dubna

2010.

Dostupné

z

.

[6]

OCHRANA F., Manažerské metody ve veřejném sektoru, praxe a metodika

uplatnění. PRAHA: Ekopress, s.r.o. 2002, 1. vydání, 216 stran, ISBN 80-86119-51-3.

[7] HAMERNÍKOVÁ B., Financování ve veřejném a neziskovém nestátním sektoru. PRAHA: EUROLEX BOHEMIA 2000, 1.vydání, 214 stran, ISBN 80-902752-3-0.

[8]

Ministerstvo pro místní rozvoj, Regionální politika [online] 15. dubna 2010.

Dostupné z < http://www.mmr.cz/regionalni-politika >.

[9] PEKOVÁ J., Hospodaření a finance územní samosprávy. PRAHA: Management Press 2004, 1.vydání, 375 stran, ISBN 80-7261-086-4.

89

[10] Regionální operační program NUTS Jihovýchod [online] 15. května 2010. Dostupné z .

[11] Fond Vysočiny [online] 7. května 2010. Dostupné z vysocina.cz/www/fondvysociny >.

90

7. Literatura Publikace: 1) PROVAZNÍKOVÁ R., Financování měst, obcí a regionů. PRAHA: GRADA, 2007, 1.vydání, 280 stran, ISBN 978-80-247-2097-5.

2) MARKOVÁ H., Finance obcí, měst a krajů. PRAHA: ORAC, 2000, 1.vydání, 190 stran, ISBN 80-86199-23-1.

3) PEKOVÁ J., Veřejné finance, úvod do problematiky. PRAHA: ASPI, a.s. 2005, 3.vydání, 528 stran, ISBN 80-7357-049-1.

4) OCHRANA F., Manažerské metody ve veřejném sektoru, praxe a metodika uplatnění. PRAHA: Ekopress, s.r.o. 2002, 1. vydání, 216 stran, ISBN 80-86119-51-3.

5) HAMERNÍKOVÁ B., Financování ve veřejném a neziskovém nestátním sektoru. EUROLEX BOHEMIA 2000, 1.vydání, 214 stran, ISBN 80-902752-3-0.

6) PEKOVÁ J., Hospodaření a finance územní samosprávy. PRAHA: Management Press 2004, 1.vydání, 375 stran, ISBN 80-7261-086-4.

7) HRABALOVÁ S., Teorie a praxe rozvoje měst a obcí. Brno: Masarykova univerzita 2004, 93 stran, ISBN 80-210-3356-8.

8) Kolektiv autorů, Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o. 2004, 447 stran, ISBN 80-86473-80-5.

9) BLAŽEK J., UHLÍŘ D., Teorie regionálního rozvoje. PRAHA: Nakladatelství Karolinum 2002, 1.vydání, 212 stran, ISBN 80-246-0384-5.

91

10) REKTOŘÍK J., ŠELEŠOVSKÝ J., a kolektiv, Strategie rozvoje měst, obcí a regionů a jejich organizací. GRASPO spol. s.r.o.: MU v Brně 1999, 1.vydání, 141 stran, ISBN-80210-2126-8.

Právní normy: 1) Zákon č. 128/2000 Sb. O obcích.

Internetové zdroje: 1) Fond

Vysočiny

[online]

7.

května

2010.

Dostupné

z

vysocina.cz/www/fondvysociny >.

2) Regionální operační program NUTS Jihovýchod [online] 15. května 2010. Dostupné z .

3) Státní

závěrečný

účet

[online]

17.

dubna

2010.

Dostupné

z

.

4) Ministerstvo pro místní rozvoj, Regionální politika [online] 15. dubna 2010. Dostupné z < http://www.mmr.cz/regionalni-politika >.

5) Internetové stránky Úřadu práce v Jihlavě [online] 3. dubna 2010. Dostupné z < http://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info>.

6) Internetové stránky mikroregionu Telčsko[online] 3. dubna 2010. Dostupné z < http://www.telcsko.cz/>.

7) Internetové stránky města Telč [online] 3. dubna 2010. Dostupné z < http://www.telcetc.cz/telc/>.

92

8) Internetové stránky obce Mrákotín [online] 3. dubna 2010. Dostupné z < http://www.mestysmrakotin.cz/>.

93

8. Seznam použitých zkratek CR

Cestovní ruch

ČR

Česká republika

DPH


DSO

Dobrovolné svazky obcí

ERDF

Evropský fond pro regionální rozvoj

EU

Evropská unie

FV

Fond Vysočiny

IC

Informační centrum

MAS

Místní akční skupina

POV

Program obnovy venkova

ROP

Regionální operační program

SDH

Sdružení dobrovolných hasičů

SF

Strukturální fondy

SK

Sportovní klub

SOŠ

Střední odborná škola

SVČ

Samostatná výdělečná činnost

ÚR

Územní rozpočty

94

9. Seznam tabulek Tabulka č.1:

Koeficienty velikostních kategorií obcí

Tabulka č.2:

Vývoj celkových příjmů a výdajů veřejných rozpočtů v ČR (v mld.Kč)

Tabulka č.3:

Vývoj příjmů a výdajů rozpočtů obcí a DSO v ČR v letech 2002 – 2005 (v mld.Kč, %)

Tabulka č.4:

Vývoj příjmů a výdajů rozpočtů obcí a DSO v ČR v letech 2006 - 2008 (v mld.Kč, %)

Tabulka č.5:

Míra soběstačností rozpočtů obcí v ČR (v %)

Tabulka č.6:

Matice SWOT

Tabulka č.7:

Rozvojové faktory

Tabulka č.8:

Věkové složení obyvatelstva v obci Mrákotín

Tabulka č.9:

Daňové příjmy městyse Mrákotín

Tabulka č.10:

Rozdělení podnikatelských subjektů městyse Mrákotín

Tabulka č.11:

Věkové složení obyvatelstva v obci Dyjice

Tabulka č.12:

Daňové příjmy obce Dyjice

Tabulka č.13:

Rozdělení podnikatelských subjektů obce Dyjice

Tabulka č.14:

Věkové složení obyvatelstva v Telči

Tabulka č.15:

Daňové příjmy města Telč

Tabulka č.16:

Rozdělení podnikatelských subjektů města Telč

Tabulka č.17:

Velikost obcí

Tabulka č.18:

Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých obcích

Tabulka č.19:

Zdravotnictví v jednotlivých obcích

Tabulka č.20:

Vývoj volných pracovních míst

Tabulka č.21:

Vývoj počtu uchazečů o práci

Tabulka č.22:

Trend přírůstku/úbytku obyvatel v Mrákotíně za rok 2008

Tabulka č.23:

Trend přírůstku/úbytku obyvatel v Dyjicích za rok 2008

Tabulka č.24:

Trend přírůstku/úbytku obyvatel v Telči za rok 2008

Tabulka č.25:

Věkové skupiny obyvatel obcí

Tabulka č.26:

Rozdělení podnikatelských subjektů do jednotlivých sektorů

95

Tabulka č.27:

Počet ubytovacích zařízení v jednotlivých obcích

Tabulka č.28:

Počet školských zařízení

Tabulka č.29:

Členské obce mikroregionu Telčsko

Tabulka č.30:

Návrh rozpočtu mikroregionu Telčsko na rok 2010

Tabulka č.31:

SWOT analýza mikroregionu Telčsko

Tabulka č.32:

Rozdělení peněžních prostředků na jednotlivé osy ROP NUTS II Jihovýchod

Tabulka č.33:

Finanční prostředky vyčleněné na prioritní osu 2

96

10. Seznam grafů Graf č.1:

Daňové příjmy městyse Mrákotín

Graf č.2:

Nezaměstnanost v Mrákotíně

Graf č.3:

Daňové příjmy obce Dyjice

Graf č.4:

Nezaměstnanost v Dyjicích

Graf č.5:

Daňové příjmy města Telč

Graf č.6:

Nezaměstnanost v Telči

Graf č.7:

Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých obcích

97

11. Přílohy Příloha č.1:

Návrh rozpočtu mikroregionu Telčsko

Příloha č.2:

Poloha řešeného území v rámci České Republiky

Příloha č.3:

Obce náležící do mikroregionu Telčsko

98

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Analýza faktorů podporující rozvoj obcí v České republice. Fakulta provozně ekonomická

Recommend Documents