MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav financí
Diplomová práce
Analýza bankopojištění v České republice
Vedoucí diplomové práce: Ing. Eva Vávrová, Ph.D Vypracovala: Bc. Ivana Procházková, DiS.
Brno 2009
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Analýza bankopojištění v České republice vypracovala samostatně s použitím pramenů, které uvádím v přehledu použité literatury.
V Brně dne 5.1.2009
……………………………………….. Bc. Ivana Procházková DiS.
Děkuji své vedoucí diplomové práce Ing. Eva Vávrová, Ph.D za cenné rady, připomínky a cílené vedení pro vypracování této práce.
Abstrakt Diplomová práce na téma „Analýza bankopojištění v České republice“ se zabývá spoluprácí bank a pojišťoven, jednotlivých forem této spolupráce a také samotnou charakteristikou daných institucí a jejich majetkovou bilancí.
Věnuje se analýze provázanosti jednotlivých produktů v bankopojištění a rozboru tržního podílu životního a neživotního pojištění. U vybraných obchodních bank a pojišťoven působících na českém finančním trhu popisuje vzájemnou kapitálovou propojenost a dále pak výhody a nevýhody bankopojištění nejen pro banky a pojišťovny, ale i pro samotné klienty.
Dílčím cílem diplomové práce je pak zhodnocení přínosu bankopojištění pro klienty bank.
Abstract The theme of the thesis is „Analysis of bankinsurance in Czech Republic“ and deal with cooperation between banks and insurance institutions, individual form of the cooperation, as well as their characteristics and property balance.
Concern about the cohesion analysis in individual products in bankinsurance and market share analysis of life insurance and general insurance. It describes mutual capital interconnection of the chosen trading banks and insurance institutions on the Czech financial market as well as advantages and disadvantages of the bankinsurance not only for the banks and insurance institutions but also for the clients.
Partial target of the thesis is benefit evaluation in bankinsurance for the clients.
Obsah 1. Úvod
8
2. Cíl práce a metodika
9
2.1. Cíl práce
9
2.2. Metodologická část
10
3. Bankovnictví
11
3.1. Definice banky
11
3.2. Struktura bankovnictví
12
3.3. Bilance banky
14
3.3.1. Obchody členěné dle bilance banky
18
3.3.2. Výkaz zisků a ztrát
19
3.4. Klasifikace depozitních obchodů 4.Pojišťovnictví 4.1. Definice pojišťovny
20 21 21
4.1.2. Funkce pojišťovnictví
22
4.1.3. Druhy činností v pojišťovnictví
23
4.2. Struktura pojišťoven
24
4.3. Bilance pojišťovny
25
4.3.1. Výkaz zisků a ztrát
27
4.4. Klasifikace pojistných obchodů
28
4.4.1. Pojistná odvětví
30
5. Bankopojištění
31
5.1. Definice bankopojištění
31
5.2. Vývoj bankopojištění v Evropě a v ČR
32
5.3. Regulace bankopojištění
34
6. Analýza bankopojištění
35
6.1. Analýza obchodních bank
35
6.1.1. Česká spořitelna
35
6.1.2. Československá obchodní banka
36
6.1.3. GE Money
37
6.1.4. Komerční banka
39
6.1.5. Raiffeisenbank
40
6.1.6. Volksbank CZ 6.2. Analýza pojišťoven
41 42
6.2.1. Vývoj pojistného v letech 1992 – 2007
42
6.2.2. Nový přístup dohledu ČNB nad pojišťovnami
44
6.2.3. Vývoj pojistného u vybraných pojišťoven
47
6.2.4. Kapitálová propojenost bank a pojišťoven
54
6.2.5. Výhody a nevýhody bankopojištění
58
6.3. Shrnutí výsledků
60
7. Závěr
63
8. Seznam tabulek
65
9. Seznam grafů
65
10. Seznam obrázků
65
11. Seznam použitých zdrojů
66
1. Úvod Rozvoj moderních technologií a celkový světový vývoj, se nevyhýbá žádnému oboru lidské činnosti. Stejně tak oborům bankovnictví a pojišťovnictví, které byly vždy spíše konzervativní. Tradiční služby přestávají náročné klientele stačit, neboť jsou mnohdy nepružné, pomalé a obírají člověka o čas, nehledě na stále sílící konkurenční tlaky. Proto se v posledních letech objevují v bankovní sféře stále nové inovace stávajících produktů, banky nabízejí ucelené balíčky služeb a to včetně pojistných a snaží se o individuální přístup k jednotlivým zákazníkům.
Podstatou bankopojištění je efektivní vytváření a distribuce bankovních a pojišťovacích služeb pro společnou skupinu klientů. Smyslem činnosti bankopojistitele by měla být nabídka nových produktů, zejména dlouhodobého investičního charakteru, což umožňuje dlouhodobou kumulaci peněžních prostředků. Za bankopojištění je označován prodej finančního produktu s integrovaným pojistným produktem. Nejběžnější realizací bankopojištění je situace, v níž pojišťovna rozšiřuje pojistné produkty a přizpůsobuje je potřebám klientů bank. Nejčastějším příkladem toho je vazba pojištění na bankovní produkt.
Z těchto
důvodů
dochází
k integraci
mezinárodních
finančních
subjektů,
bankopojišťoven. Proces vzniku bankopojišťoven je vzhledem ke globalizačním tendencím procesem přirozeným. Bankopojištění totiž v sobě zahrnuje výhody obou sektorů, tedy jak sektoru bankovních produktů, tak i sektoru pojištění.
Obchodní banky v členských zemích Evropské unie již několik desetiletí prodávají některé pojistné produkty. Především se jedná o produkty životního pojištění. V posledních dvou desetiletích se stává bankopojištění poměrně rozšířeným způsobem nabídky pojistných produktů i na českém trhu. Situace v oblasti produktů neživotního pojištění byla v tomto směru na počátku vzniku bankopojištění velmi odlišná. Distribuce prostřednictvím bankovních kanálů zde nebyla příliš preferována a vzestup prodeje neživotního pojištění v rámci bankopojištění zaznamenal nárůst a rozvoj až v posledních letech.
2. Cíl práce a metodika 2.1. Cíl práce Cílem diplomové práce na téma „Analýza bankopojištění v České republice“ je definování pojmu bankopojištění a jeho forem, dále pak analýza provázanosti jednotlivých produktů v bankopojištění a rozbor tržního podílu životního a neživotního pojištění. U vybraných obchodních bank a pojišťoven působících na českém finančním trhu popisuje vzájemnou kapitálovou propojenost. Dílčím cílem diplomové práce je rozbor výhod a nevýhod bankopojištění nejen pro banky a pojišťovny, ale i zhodnocení přínosu bankopojištění pro klienty bank.
Prostředkem k dosažení vytyčených cílů bylo stanovení hypotézy: Hypotéza Ho: Bankopojištění není přínosem pro klienty bank. Po zpracování diplomové práce bude hypotéza Ho potvrzena či zamítnuta.
V Úvodu diplomové práce jsem popsala podstatu bankopojištění a důvody vzniku díky různým inovacím na finančních trzích. Dále jsem se věnovala rozvoji prodeje životního a posléze neživotního pojištění touto formou distribuce.
V následujících dvou kapitolách se budu zabývat charakteristikou bankovnictví a pojišťovnictví, především na teoretické úrovni. Nejprve budu definovat daná odvětví a popisovat jejich strukturu, dále se pak věnovat bilanci jak banky tak pojišťovny a klasifikaci jejich obchodů. Dané teoretické pojetí bankovnictví a pojišťovnictví jsem zvolila z důvodu snadného pochopení problematiky bankopojištění.
V páté kapitole se budu věnovat samotnému bankopojištění, jeho definování a popsání jednotlivých jeho typů, dále pak samotnému vývoji bankovnictví nejen v České republice. V této kapitole také popíši regulaci bankopojištění v České republice a Evropské unii.
Analýza bankopojištění je název pro šestou kapitolu, kde se budu zabývat analýzou pojistných produktů u vybraných obchodních bank a analýzou jednotlivých podílů v životním a neživotním pojištění u pojišťoven, které spolupracují s vybranými bankami. Pro analýzu
bankopojištění byly vybrány následující bankovní instituce (Česká spořitelna, ČSOB, GE Money Bank, Komerční banka, Raiffeisenbank a Volksbank) působící na českém trhu. Dále se budu věnovat dohledu ČNB nad pojišťovnami, vývoji na českém pojistném trhu v letech 1992 až 2007 a kapitálové propojenosti u vybraných bank a pojišťoven. Velkou část také věnuji výhodám a nevýhodám bankopojištění a shrnutím zjištěných výsledků z analýzy bankopojištění.
Celkové shrnutí poznatků z diplomové práce je v sedmé kapitole s názvem Závěr, kde se budu především věnovat přínosům bankopojištění pro klienty bank a potvrzení či zamítnutí hypotézy Ho.
2.2. Metodologická část Metodické zpracování diplomové práce sestává z následujících kroků: -
definování cíle diplomové práce
-
studium literatury
-
sběr informací (literární zdroje, internet, propagační materiály a výroční zprávy obchodních bank, pojišťoven)
-
zpracování získaných dat
-
vyhodnocení a vyvození závěru
Při zpracování diplomové práce jsem postupovala dle standardních metodologických postupů, abych mohla co nejlépe nastínit danou problematiku a udržela logický postup dle tématického členění. Nejvíce jsem použila metody deskripce a to především v teoretické části práce. Pomocí této metody jsem definovala pojmy a posléze jednotlivé produkty na bankovním a pojistném trhu.
Dále využívám v diplomové práci metody analýzy a komparace. Pomocí pozorování, vyhledávání a získávání informací je sledována daná problematika a jednotlivé výsledky a poznatky z analýzy jsou pak uvedeny pro větší přehlednost v tabulkách.
Ve vlastní části diplomové práce, kde jsem se zabývala analýzou bankopojištění, jsem z důvodu rozsáhlosti a náročnosti zvolila pouze několik obchodních bank. Pro analýzu tedy byly vybrány následující bankovní instituce (Česká spořitelna, ČSOB, GE Money Bank, Komerční banka, Raiffeisenbank a Volksbank) působící na českém trhu. Výběr byl zvolen dle teritoriálního hlediska z důvodu velkého počtu obchodních bank v České republice a zvoleným teritoriem se stal Žďár nad Sázavou.
3. Bankovnictví 3.1. Definice banky Významnými subjekty tržní ekonomiky jsou banky. Banky představují druh finančního zprostředkovatele, jehož hlavní činností je zprostředkování pohybu finančních prostředků mezi jednotlivými ekonomickými subjekty. Toto zprostředkování je založeno zejména na tom, že banky přejímají vklady a z nich na vlastní účet poskytují úvěry.
Bankami se rozumějí právnické osoby se sídlem v České republice založené jako akciová společnost nebo státní peněžní ústav, které přijímají vklady od veřejnosti (svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu), poskytují úvěry (dočasně poskytnuté peněžní prostředky).
Banka může dále dle povolení o své působnosti vykonávat tyto další činnosti: investování do cenných papírů na vlastní účet, finanční pronájem (finanční leasing), platební styk a zúčtování, vydávání platebních prostředků, poskytování záruk, otvírání akreditivů, obstarávání inkasa, obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta, účast na vydávání akcií
a poskytování souvisejících služeb, finanční makléřství, obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet včetně poradenství (portfolio), uložení a správa cenných papírů nebo jiných hodnot, výkon funkce depozitáře investičního fondu, směnárenská činnost, poskytování bankovních informací, pronájem bezpečnostních schránek, atd.
Hlavní cíl činnosti banky je však, jako u ostatních podniků, maximalizace zisku neboli maximalizace tržní ceny akcií. [7]
Žádost o povolení působit jako banka se předkládá České národní bance. Se žádostí o povolení se předkládá návrh stanov. Náležitosti žádosti, jakož i minimální výši základního jmění, která je podmínkou pro udělení povolení, stanoví Česká národní banka. O udělení povolení působit jako banka rozhoduje ČNB v dohodě s ministerstvem financí. Povolení působit jako banka se uděluje na dobu neurčitou a není převoditelné na jinou osobu. Banka musí mít statutární orgán a dozorčí radu. Vymezení banky je zakotveno v zákoně o bankovnictví, kterým je v České republice Zákon č.21/1992 Sb., o bankách, ve znění platných předpisů.
Úplný seznam bank a poboček zahraničních bank působících na území České republiky vede ČNB. Seznam je k nahlédnutí ve všech úřadovnách ČNB.
Banka, jakož i pobočka zahraniční banky, je povinna vést účetnictví podle Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Dále je povinna zveřejňovat údaje z účetní závěrky a vydávat za účelem zveřejnění výroční zprávu.
3 .2 . Struktura bankov nictv í Bankovní systém - je souhrn všech bank v daném státě, dále pak pravidel a norem k usměrňování jejich vztahů. Je ovlivňován ekonomickým prostředím, právním systémem, tradicemi a má vazbu i na mezinárodní bankovní instituce.
Bankovní systém lze klasifikovat podle různých hledisek. Nejčastěji hovoříme o jednostupňovém a dvoustupňovém bankovním systému.
Jednostupňový bankovní systém znamená, že všechny obchodní činnosti včetně emise peněz zajišťují obchodní banky. Dvojstupňový bankovní systém znamená, že centrální banka je se svými makroekononickými funkcemi institucionálně oddělena od obchodních bank. Obchodní banky pak zajišťují mikroekonomické cíle. Hlavním cílem centrální banky je zajišťování měnové stability a obchodní banky podnikají za účelem zisku.
Další možnost členění bankovního systému je dle toho, jaké obchody mohou banky vykonávat, zda se jedná pouze o klasické obchody komerčního bankovnictví nebo i obchody investičního bankovnictví. Podle tohoto kritéria rozlišujeme následující modely:
Model univerzálního bankovnictví znamená, že banky poskytují jak klasické obchody komerčního bankovnictví (přijímání vkladů, poskytování úvěrů, zprostředkování platebního styku), tak investiční obchody (emisní obchody, obchody s cennými papíry, majetkovou správu aktiv, fúze, akvizice). Tento model umožňuje také specializaci některých bank. Obecně můžeme v oblasti univerzálního bankovnictví identifikovat tyto druhy objektů:
a) univerzální banky nabízejí rozsáhlou škálu bankovních produktů a služeb včetně obchodování s cennými papíry. Tyto banky tvoří značnou část bankovního trhu. Klienty těchto bank jsou především velké a střední podnikatelské subjekty, ale i drobní klienti, kterým jsou schopny nabídnout veškeré bankovní služby a produkty. Mezi nejběžnější a typické produkty univerzálních bank patří příjímání vkladů, poskytování úvěrů, zprostředkování platebního styku atd..
b) specializované banky disponují od ČNB omezenou bankovní licencí se zaměřením na určité bankovní produkty, které poskytují obvykle rychleji a někdy i levněji než ostatní bankovní instituce. Nejrozšířenějším a nejstarším typem specializované banky jsou spořitelny. Zaměřují se převážně na sběr vkladů od obyvatelstva. Speciálním druhem spořitelny je stavební spořitelna, která se specializuje výhradně na tzv. stavební spoření. Další druhy specializovaných bank jsou hypoteční banky.
c) úvěrní družstva - rozsah činností a služeb je přesně vymezen zákonem. Všechny finanční služby mohou tyto spořitelní a úvěrní družstva poskytovat pouze svým členům. Například mohou svým členům poskytovat následující služby: - vedení účtu a provádění plateb z pověření svých členů, - obstarávání platebních karet, - ručení za úvěry, - přijímání vkladů od jiných družstevních záložen. Tento model bankovní soustavy je typický pro země kontinentální Evropy, tedy i pro Českou republiku.
Model
odděleného
bankovnictví
striktně
odděluje
komerční
a
investiční
bankovnictví. Typickým příkladem bývá označováno USA, kde došlo v roce 1929 k hospodářské krizi a rizikové obchody na kapitálových trzích byly financovány z vkladů klientů, což mělo při finančních ztrátách banky za následek ztráty vkladů i pro klienty.
Smíšený model také odděluje komerční a investiční bankovnictví, ale hranice nejsou tak striktní jako u modelu odděleného bankovnictví. [7]
3.3. Bilance banky Bilance aktiv a pasiv je účetní výkaz, který dává informaci o tom, jaká je struktura majetku určitého podniku (levá strana bilance, aktiva) a z jakých zdrojů je tento majetek financován (pravá strana bilance, pasiva).
celková aktiva = celková pasiva
Tabulka č.1: Bilance banky Aktiva
Pasiva
1.
Pokladní hotovost
1.
Závazky k bankám
2.
Vklady u centrálních bank
2.
Závazky ke klientům (vklady klientů)
3.
4.
Státní pokladniční poukázky a reeskontovatelné směnky Pohledávky za bankami (vklady u bank)
3.
Závazky z emitovaných obchodovatelných cenných papírů
4.
Rezervy
5.
Úvěry klientům
5.
Podřízený dluh
6.
Cenné papíry
6.
Základní jmění
7.
Majetkové účasti
7.
Kapitálové fondy
8.
Hmotný a nehmotný majetek
8.
Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku
9.
Nerozdělený zisk
9.
Pohledávky za akcionáři a vlastní akcie
Podrozvahové (mimobilanční) položky 1.
Potencionální závazky
2.
Úvěrová rizika
Zdroj: REVENDA,Z. a kolektiv: Peněžní ekonomie a bankovnictví. 1 vyd. Praha: Management Press, 1996. 613s. ISBN 80-85943-06-9
Aktiva představují věřitelské postavení banky, vytvářejí bankovní pohledávky vůči klientům a ostatním subjektům. Pasiva pak tedy představují zdroje krytí aktivních bankovních obchodů, jsou tvořena závazky banky, což jsou cizí zdroje a dále kapitálem banky, tedy vlastním zdrojem.
Aktiva banky
Pokladní hotovost. Tato položka obsahuje hotovostní peníze v tuzemské měně včetně bankovek a mincí v zahraniční měně.
Vklady u centrálních bank. Tato položka vyjadřuje kdykoliv splatné pohledávky u centrální banky. Významná část těchto vkladů má podobu povinných minimálních rezerv a zbytek jsou dobrovolné rezervy u centrální banky. Spolu s pokladní hotovostí vklady u
centrální banky představují nejlikvidnější formu aktiv banky. Banka je může kdykoliv použít k úhradě svých závazků.
Státní pokladniční poukázky a reeskontovatelné směnky. V této položce se vykazují dvě základní skupiny cenných papírů, které může banka použít jako nástroj refinancování centrální bankou (je možné je odprodat nebo zastavit a získat tak úvěr od centrální banky). Jedná se o likvidní a téměř bezriziková aktiva.
Pohledávky za bankami zahrnují veškeré pohledávky, které nemají formu cenného papíru a vyplývají z bankovních obchodů s tuzemskými i zahraničními bankami. Jde především o obchody související s prováděním platebního styku
(motiv zisku je u této
kategorie aktiv druhořadý) a dále obchody na peněžním trhu.
Úvěry klientům zahrnují veškeré pohledávky za tuzemskými i zahraničními nebankovními subjekty, kromě pohledávek vzniklých na základě cenných papírů. Pro banku představují relativně vysoký výnos, jsou spojeny s vyšším rizikem a likvidita je velmi nízká.
Cenné papíry zahrnují obchodovatelné dluhopisy (s pevným výnosem) a majetkové cenné papíry ( s proměnlivým výnosem) a zpravidla bývají drženy dlouhodobě.
Majetkové účasti jsou bankou držené akcií, ale (na rozdíl od cenných papírů vykazovaných v předchozí položce) nejsou určeny k obchodování, banka je drží dlouhodobě.
Hmotný a nehmotný majetek potřebuje banka ke své činnosti stejně jako kterýkoli jiný podnik.
Pohledávky za akcionáři a vlastní akcie. Pohledávky za akcionáři vyplývají z upsaného a dosud nesplaceného základního jmění banky. Vlastní akcie se v aktivech objeví, pokud je banka získá do svého portfolia.
Pasiva banky
I. cizí zdroje – jsou tvořeny zdroji, které banka získává k časově omezenému použití na uvěrovém principu od svých věřitelů. Sem patří tyto položky:
Závazky k bankám zahrnují veškeré částky vyplývající z bankovních obchodů, dlužné jiným tuzemským nebo zahraničním bankám.
Závazky ke klientům zahrnují veškeré částky dlužné nebankovním subjektům. Mají zpravidla formu vkladů.
Závazky z emitovaných obchodovatelných cenných papírů zahrnují veškeré dluhy banky, na které byly emitovány obchodovatelné cenné papíry.
Rezervy představují zdroje vytvářené na vrub nákladů a určené ke krytí rizik vyplývajících z činnosti banky. Část z nich je vytvářena povinně (rezervy zákonné).
Podřízený dluh představuje přechod mezi cizími a vlastními zdroji. Při případném krachu banky jsou pohledávky věřitelů z podřízeného dluhu uspokojovány až po uspokojení všech ostatních věřitelů banky, tedy jako poslední.
II. vlastní zdroje – jsou tvořeny vkladem majitelů banky a zdroji, které banka vytvořila svojí činností. Sem zahrnujeme tyto položky:
Základní jmění zahrnuje v peněžním vyjádření souhrn vkladů vložených akcionáři dané banky.
Kapitálové fondy. Jedná se o peněžní fondy (např. áriový fond), které banka vytváří v průběhu své činnosti z jiných zdrojů než ze zisku.
Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku jsou fondy tvořené ze zdaněného zisku banky. Jde především o zákonný rezervní fond, jehož tvorba a použití jsou dány Obchodním zákoníkem.
Nerozdělený zisk představuje vytvořený zisk, který dosud nebyl rozdělen na příděly do fondů vytvářených ze zisku, výplatu dividend apod.
Podrozvahové (mimobilanční) položky
Potencionální závazky vyplývají ze směnečných akceptů a indosamentů, jiných písemných závazků (bankovní záruky, neodvolatelné akreditivy apod.) a hodnoty dané jako záruky za třetí osoby.
Úvěrová rizika zahrnují veškeré neodvolatelné závazky banky, ze kterých může plynout úvěrové riziko (např. závazky vyplývající z garance umístění emise dluhopisů, dohody o zpětném odkoupení apod.). [6]
3.3.1. Obchody členěné dle bilance banky Na základě vztahu k bilanci banky tedy rozeznáváme: - bankovní obchody, které se v bilanci banky odrážejí – tj. obchody aktivní a pasivní - obchody, které v ní svůj odraz nenaleznou – tj. obchody bilančně neutrální.
Aktivní obchody odrážejí se na straně aktiv v bilanci banky. Banka při nich vystupuje v postavení věřitele, vznikají jí různé pohledávky nebo v jejich důsledku určitá vlastnická práva. Je s nimi obvykle spojen příjem úroku. To souvisí s tím, že typickou formou aktivního bankovního obchodu je poskytování úvěrů.
Pasivní obchody mají svůj odraz na pasivní straně bilance banky. Banka se při pasivních obchodech nachází v postavení dlužníka, vznikají jí závazky. Patří sem zejména obchody, kdy banka získává na úvěrové bázi cizí kapitál. Základní, klasickou formou pasivních obchodů bank jsou vklady. S pasivními obchody je spojeno vyplácení úroků.
Bankovní obchody, které se v bilanci banky neodrážejí, jsou obchody bilančně neutrální neboli mimobilanční. Banka se při těchto obchodech bezprostředně nenachází ani
v dlužnickém ani ve věřitelském postavení. Výnosem z těchto obchodů proto nejsou úroky, ale banka za jejich provádění inkasuje různé poplatky a provize.
3.3.2. Výkaz zisku a ztráty Vypovídací schopnost o výsledcích hospodaření banky za dané období má výkaz zisku a ztrát. Banky ho mají povinnost zveřejňovat v základní obsahové struktuře dle platných účetních předpisů.
Tabulka č.2: Výkaz zisku a ztrát 1. Přijaté úroky 2. Placené úroky 3. Výnosy z cenných papírů s proměnlivým výnosem 4. Výnosy z majetkových účastí 5. Výnosy z poplatků a provizí 6. Placené poplatky a provize 7. Zisk (ztráta) z finančních operací 8. Výnosy z finančního leasingu 9. Ostatní výnosy 10. Všeobecné provozní náklady - mzdové a ostatní osobní náklady - sociální náklady - daně a poplatky hrazené z nákladů 11. Odpisy a tvorba opravných položek hmotného a nehmotného majetku 12. Náklady na finanční leasing 13. Tvorba (použití) rezerv a opravných položek k úvěrům 14. Mimořádné náklady a výnosy 15. Hospodářský výsledek 16. Daň z příjmu 17. Čistý zisk (ztráta) Zdroj: REVENDA,Z. a kolektiv: Peněžní ekonomie a bankovnictví. 1 vyd. Praha: Management Press, 1996. 613s. ISBN 80-85943-06-9
3.4. Klasifikace depozitních obchodů Depozitní produkty představují formy získávání cizího kapitálu, odrážejí se na straně pasiv bankovní rozvahy a banka při nich vystupuje v pozici dlužníka.
Získávání úvěrových finančních zdrojů provádějí banky prostřednictvím celé řady různých produktů. Za základný formy můžeme považovat: -
přijímání vkladů v podobě vkladů na viděnou, termínovaných a úsporných vkladů,
-
emise bankovních dluhopisů, které zahrnují celou bohatou škálu různých typů dluhových
papírů,
lišících
se
z hlediska
splatnosti,
způsobu
úročení,
obchodovatelnosti atd. -
speciální depozitní produkty, které jsou upraveny speciálním režimem (např. stavební spoření, emise hypotečních zástavních listů,atd.).
Klasifikace úvěrových bankovních obchodů
Poskytování úvěrů a další formy financování patří mezi nejdůležitější obchody obchodních bank. Banky poskytují celou řadu různých úvěrů, jejichž prostřednictvím kryjí finanční potřeby svých klientů. Úvěry se vzájemně odlišují řadou charakteristik, můžeme je však rozdělit do tří základních skupin: -
peněžní úvěry představují skutečné poskytnutí likvidních peněz. Klient musí v předem dohodnuté době splatit přijatý úvěr a to včetně úroků. Tyto úvěry přímo ovlivňují likviditu banky a odrážejí se i v její bilanci. Můžeme sem zařadit spotřební úvěry, hypoteční úvěry, kontokorentní a eskontní úvěry.
-
závazkové úvěry a záruky neznamenají pro klienta získání likvidních prostředků. Banka se v tomto případě zaručuje za svého klienta a zavazuje se splnit jeho závazek, pokud tak klient neučiní sám. Můžeme sem zařadit různé druhy bankovních záruk, akceptační či avalový úvěr.
-
alternativní formy financování představují takové produkty, které umožňují klientům získat finanční prostředky za určitých specifických podmínek, jako např. u faktoringu a forfaitingu. [6]
4.Pojišťovnictví 4.1. Definice pojišťovny Pojišťovnictví je jedním z nevýrobních odvětví národního hospodářství, které se zabývá poskytováním pojistné ochrany a na tvorbu technických rezerv, jejich spravování a použití. Zahrnuje všechny pojistitele, zajistitele a zprostředkovatele pojištění ve státě, dále dozorčí orgán a asociaci pojišťoven.[4]
Pojišťovnictví v České republice upravuje Zákon č.363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění platných předpisů. Dle tohoto zákona mohou v České republice podnikat pojišťovny a zajišťovny založené jako akciová společnost nebo družstevní podnik.
Provozovat pojišťovací nebo zajišťovací činnost je tuzemská pojišťovna oprávněna pouze na základě povolení České národní banky a za podmínky umístění jejího statutárního i skutečného sídla na území České republiky. Povolení vydané Českou národní bankou je platné pro všechny členské státy EU a opravňuje tuzemskou pojišťovnu k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území jiného členského státu.
Žádost o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti musí obsahovat: - název obchodní firmy, - právní forma a sídlo společnosti, - předmět podnikání, - stanovy, u akciové společnosti také zakladatelskou smlouvu nebo listinu, - obchodní plán, - výši základního kapitálu u akciové společnosti a zapisovaného základního kapitálu u družstva a jeho původ, - pojistné odvětví, popřípadě skupiny odvětví, pro které má být povolení uděleno, - návrh všeobecných pojistných podmínek, - potvrzení o složení základního kapitálu.
Minimální výše základního kapitálu tuzemské pojišťovny je pro provozování pojišťovací činnosti podle jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění 90 000 000 Kč a podle pojistných odvětví neživotních pojištění až 200 000 000 Kč. Základní kapitál zajišťovny činí nejméně 1 000 000 000 Kč a právní forma zajišťoven může být pouze akciovou společností.
V pojišťovnictví tedy mohou podnikat pouze ty právnické osoby, které splňují určité předpoklady, na jejichž základě je jim uděleno povolení vykonávat pojišťovací činnost. [11]
Kontrolním orgánem je ČNB. Kontrolní činnost tohoto orgánu se především zaměřuje na dodržování zákona o pojišťovnictví a dalších právních předpisů, na hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků, souladu provozovaných činností s uděleným povolením, způsobu tvorby a použití technických rezerv, finančního umístění aktiv a solventnosti. Dále se zabývá přípravou návrhů právních předpisů pro oblast pojišťovnictví a připomínkové řízení při tvorbě ostatních právních předpisů. [4]
4.1.2. Funkce pojišťovnictví Ve světě, ve kterém žijeme, je velké množství nejistot a nahodilostí. Pojištění zde pak má místo jako nástroj finanční eliminace negativních důsledků nahodilosti a potkáváme se s ním na každém kroku. Vstupuje aktivně do činnosti každého subjektu jako je instituce, podnikatel či občan, je speciálním odvětvím finančních služeb.
Na pojištění můžeme pohlížet jako na ochranu proti pojistným rizikům. Pojištěný přenese svá rizika na pojistitele, což v tomto případě je pojišťovna, která je schopna převzatá rizika s využitím inkasovaného pojistného nejen zvládat, ale případně je učinit předmětem výnosné komerční činnosti.
Pojišťovny nejprve kumulují finanční prostředky v technických rezervách a různých fondech, disponují značným objemem finančních prostředků, které mohou investovat do různých produktů finančního trhu. Takto realizují svou podnikatelskou činnost, při níž
vstupují na peněžní a kapitálové trhy. Následně pak po určité době nesou náklady spojené s likvidací škod, neboť pojištění je právním vztahem, kdy na sebe pojišťovna přebírá závazek, že pojištěnému uhradí újmu, která mu vznikla z pojistných podmínek. Závazek je realizován za úplatu, tedy za pojistné.
V důsledku toho má pojišťovna dvě stránky. První je stránka etická, která se projevuje v solidaritě ostatních pojištěných s postiženým (princip solidarity), druhá je stránkou výdělečnou. [4]
Hlavní úlohy komerční pojišťovny: -
technická úloha – zajistit pojistnou ochranu pojištěných,
-
zábranná úloha – prevence pojistných událostí,
-
podnikatelská úloha – tvorba kapitálu.
4.1.3. Druhy činností v pojišťovnictví 1. Pojišťovací činnost : - uzavírání pojistných smluv, což je hlavní obchodní činnost pojišťovny, - správu pojištění a inkaso pojistného na základě sjednaných pojistných smluv, což lze zahrnout do provozní činnosti pojišťovny, - likvidační činnost pojišťovny zahrnuje poskytování plnění z pojistných smluv a jejich výplata.
2. Zajišťovací činnost, která představuje dělení rizik souvisejících s provozováním pojištění, tedy uzavírání smluv se zajišťovnami o zajištění závazků z pojistných smluv.
3. Zábrannou činnost -předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků, a to: - osvětová činnost vedoucí k omezování vzniku rizik, - financování zábranných opatření, - krácení výplaty pojistného plnění v případě škody způsobené pojištěným, - rozlišnost pojistného v závislosti na uplatnění bezpečnostních a ochranných opatření.
4. Činnosti související s pojišťovací nebo zajišťovací činností, které slouží k podpoře a rozvoji pojišťovnictví, rozšiřování a zkvalitňování pojišťovacích služeb: - zprostředkovatelská činnost – uzavírání pojistných smluv prostřednictvím pojišťovacích agentů či makléřů, - poradenská činnost, - šetření pojistných událostí.
4.2. Struktura pojišťoven V tržní ekonomice je pojišťovnictví nevýrobním odvětvím. Jednotlivé subjekty pojišťoven existují především jako samostatné akciové společnosti se specifickými druhy produktů, které mají fiktivní charakter.
Pojišťovny můžeme dělit z hlediska dosahování zisku na dvě základní skupiny: 1. nekomerční pojišťovny – jejich činnost není založena na dosahování zisku. 2. komerční pojišťovny – jejich činnost je zaměřena především na dosahování zisku.
Komerční pojišťovny můžeme dále klasifikovat následovně: -
univerzální pojišťovny – provozují současně životní i neživotní pojištění (v ČR je to většina komerčních pojišťoven),
-
specializované pojišťovny – zaměřují se pouze na konkrétní pojistná odvětví, na určité druhy pojištění, na určité cílové skupiny zákazníků nebo na specializovaná rizika (v ČR je to pojišťovna ECP – cestovní pojištění, EGAP – pojištění vývozních úvěrů, kapitálové pojišťovny založené podnikatelským subjektem, jako jeho koncern, pro jeho potřeby, frontingové pojišťovny – pouze administrativně zajišťují činnost jiné pojišťovny, která např. z daňových nebo licenčních důvodů neprovozuje pojistnou činnost na daném trhu, aj.).
Dalším typem pojišťovny mohou být: -
státní pojišťovny – zakládá je stát, který také nese výsledky jejich hospodaření a to obvykle pro méně atraktivní pojistné činnosti,
-
vzájemné pojišťovny – riziko pojišťovací činnosti nesou členové (vlastníci), kteří jsou zároveň klienty této pojišťovny.
4.3. Bilance pojišťovny Rozvaha pojišťovny se vyhotovuje v rámci účetní závěrky pojišťovny a vypovídá o účetním stavu na konci příslušného účetního období. Tvar tohoto výkazu je předepsaný direktivou EU.
Tabulka č. 3. Rozvaha pojišťovny Aktiva
Pasiva
Nehmotný majetek
Základní jmění a fondy
Finanční umístění (investice)
Technické rezervy
Pohledávky
Rezerva na krytí závazků z finančního umístění jménem pojištěných
Ostatní aktiva
Rezervy na ostatní rizika a ztráty
Účty časového rozlišení a přechodné účty
Závazky
Neuhrazená ztráta z minulých let
Účty časového rozlišení a přechodné účty
Ztráta běžného účetního období
Nerozdělený zisk z minulých let běžného účetního období Zisk běžného účetního období
Úhrn aktiv
Úhrn pasiv
Zdroj: CIPRA, T., Pojistná matematika teorie a praxe, 1.vyd., Praha: EKOPRES s.r.o., 1999. 398 s. ISBN 8086119-17-3
Aktiva pojišťovny
Nehmotný majetek – zahrnují se sem např. zřizovací výdaje související se vznikem pojišťovny, software, goodwill apod.
Finanční umístění (investice) – představuje majetek, kterým pojišťovna ručí za svá rizika plynoucí z pojišťovací činnosti. Vhodné investování majetku má tedy vliv na hospodaření pojišťovny. Zahrnují se sem pozemky, stavby (nemovitosti), majetkové účasti na podnikání třetích osob, majetkové cenné papíry (akcie, podílové listy), dluhové cenné papíry (směnky, obligace), ostatní majetkové účasti a dlouhodobé pohledávky. Do ostatního finančního umístění také spadají cenné papíry s proměnlivým nebo pevným výnosem, podíly a vklady pojišťovny v investičních společnostech, fondech a zájmových sdruženích, hypotekární půjčky zajištěné hypotékou, ostatní půjčky, depozita u bank a např. také umělecká díla, sbírky, předměty z drahých kovů apod.
Pohledávky – patří sem pohledávky z přímého pojištění a zajištění (např. pohledávky za pojistníky, za zprostředkovateli) a ostatní pohledávky typu za upsané vlastní jmění, pohledávky z vystavených dluhopisů apod.
Ostatní aktiva – zde pojišťovna eviduje majetek, který není finančním umístěním, pojišťovna jím neručí za své závazky a může s ním nakládat podle svých momentálních potřeb. Spadá sem hmotný majetek (hmotný majetek s výjimkou pozemků a staveb, např. zařízení budov, počítače, dopravní prostředky apod.), pořízení majetku (evidence majetku od jeho pořízení do jeho uvedení do užívání) a pokladní hodnoty (peníze a ceniny, peníze na cestě, účty u bank a vlastní akcie emitované pojišťovnou a následně pojišťovnou zakoupené apod.).
Pasiva pojišťovny
Základní jmění a kapitálové fondy - jsou hlavní složkou vlastního kapitálu pojišťovny a spadají sem základní jmění (vlastní kapitál pojišťovny vzniklý úpisem akcií nebo vkladem členů družstva), kapitálové fondy (emisní ážio, zákonný rezervní fond, různé sociální a stimulační fondy, a také se zde účtuje o nerozděleném zisku a neuhrazené ztrátě z minulých
let) a oceňovací rozdíly z kapitálových účastí (např. rozdíl mezi účetní cenou vedenou v pojišťovně a tržní cenou v případě prodeje kapitálové účasti).
Technické rezervy – pojišťovna je vytváří ke krytí rizik z pojišťovací činnosti a spadají sem rezervy na pojistné jiných období, rezerva pojistného životních pojištění, rezerva na pojistná plnění, rezerva na prémie a slevy, rezerva na vyrovnání mimořádných rizik, rezerva na úhradu závazků z finančního umístění jménem pojištěných a ostatní technické rezervy.
Rezervy na ostatní rizika a ztráty – sem patří zákonné rezervy (např. na opravy hmotného majetku) a rezervy na kurzové ztráty.
Závazky – zahrnují závazky z přímého pojištění a zajištění (jedná se o závazky vůči pojištěným, vůči zprostředkovatelům, závazky při operacích zajištění apod.) a dlouhodobé úvěry a závazky (bankovní a jiné úvěry, závazky k podnikům s podstatným a rozhodujícím vlivem, emitované dluhopisy, závazky z pronájmu, přijaté zálohy apod.).
Účty časového rozlišení a přechodné účty jsou součástí aktiv i pasiv. [1]
4.3.1. Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztrát slouží ke zjištění hospodářského výsledku pojišťovny za dané účetní období. Skládá se ze tří částí a to z technického účtu k životnímu pojištění, technického účtu k neživotnímu pojištění a z netechnického účtu. Výsledky technických účtů, které vzniknou porovnáním příslušných nákladů a výnosů v životním a neživotním pojištění, se přenesou do netechnického účtu, kde jsou k nim navíc přidány náklady a výnosy související přímo s prvotní funkcí pojišťoven.
Hospodářský výsledek, stejně jako u podnikatelských subjektů, tvoří základ pro stanovení výše daně z příjmu.
Tabulka č.4: Tvorba hospodářského výsledku + Přijaté pojistné - Zajistné + Příjmy z jiné podnikatelské činnosti + Finanční výnosy - Náklady na pojistná plnění + Provize ze zajištění + Pojistné plnění přijaté od zajistitele ± Rozdíl ve stavu pojistných rezerv - Pořizovací náklady pojištění - Náklady režijní ± Hospodářský výsledek před zdaněním Zdroj: ČEJKOVÁ, V., ŠEDOVÁ, J., ČAPKOVÁ, D.: Základy pojišťovnictví. VUT, PC-DIR, Brno 1997.
4.4. Klasifikace pojistných obchodů Základní klasifikace pojistných obchodů může být pojata následujícím způsobem:
Soukromé (komerční) pojištění – kam spadá: - pojištění osob - kapitálové životní pojištění (s výplatou pojistné částky), - důchodové pojištění (s výplatou důchodu), - pojištění majetku – věcné pojištění, - pojištění odpovědnosti za škody, - úrazové pojištění, - soukromé zdravotní a nemocenské pojištění.
Neživotní pojištění tedy obsahuje pojištění majetku, pojištění odpovědnosti, úrazové pojištění a soukromé zdravotní a nemocenské pojištění. Životní pojištění pak obsahuje pojištění osob.
Sociální (veřejné) pojištění – kam spadá: - nemocenské pojištění – zabezpečující úhradu dávek pro případ neschopnosti, která může být dočasná, - důchodové či penzijní pojištění - zabezpečující úhradu dávek pro případ neschopnosti, která může být trvalá v důsledku věku či invalidity.
Zdravotní pojištění – garantované státem, které se také někdy zařazuje pod sociální pojištění.
Z právního hlediska lze pojistné obchody klasifikovat dle formy vzniku:
Dobrovolné pojištění – uzavřené formou pojistné smlouvy na základě dobrovolného rozhodnutí klienta. Jde o nejstarší a nejobvyklejší způsob pojištění mezi pojistitelem a pojistníkem, mezi kterými je rovné postavení. Také je zde možnost určitých úprav smluv (bonus – sleva ze základního pojistného při příznivém průběhu škod, malus – je přirážka k pojistnému).
Povinné pojištění – kam spadá: - zákonné pojištění – jeho povinnost je dána zákonem a trvá po celou dobu existence této skutečnosti bez pojistné smlouvy a bez ohledu na vůli účastníka tohoto pojištění. - povinné smluvní pojištění – jeho povinnost je dána předpisem sjednat toto pojištění (formou pojistné smlouvy) jako podmínku určité činnosti (např.pojištění odpovědnosti za škodu advokáta, auditora, notáře, veterinárního lékaře, provozovatele civilního letadla, pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, pojištění pro případ úpadku cestovní kanceláře). Jedná se tedy o ochranu poškozených proti následkům činností, které mohou být zdrojem zvýšeného rizika. [1]
Podle způsobu placení pojistného lze pojistné obchody klasifikovat: Pojištění za jednorázové pojistné – např. pojistný certifikát. Pojištění za běžně placené pojistné – pojistné se platí měsíčně, čtvrtletně, pololetně nebo ročně.
Podle délky trvání pojištění lze pojistné obchody klasifikovat: Krátkodobé – na dobu kratší než jeden rok. Dlouhodobé – na dobu jednoho roku nebo delší než jeden rok a na dobu neurčitou.
Podle způsobu tvorby rezerv lze pojistné obchody klasifikovat: Rezervotvorná – pojištění pro případ dožití, důchodové pojištění, smíšená pojištění, pojištění pro případ smrti. Riziková – ostatní pojištění.
Podle územní platnosti pojištění lze pojistné obchody klasifikovat: Pojištění místně platná, platná v rámci republiky, v rámci EU, v rámci celého světa.
Podle počtu rizik, která jsou pojištěním kryta lze pojistné obchody klasifikovat: Pojištění jednoho rizika – pouze na specifikované riziko z pojistné smlouvy, Pojištění více rizik – pojistné stanoveno jednou sazbou, většina pojištění. Pojištění všech rizik – rozsah pojištění je určen výlukami v pojistné smlouvě.
Podle způsobu sjednání pojistné smlouvy lze pojistné obchody klasifikovat: Typizované – na předepsaném tiskopise, Individuální – podle potřeb pojištěného je vytvořena individuální pojistná smlouva. [4]
4.4.1. Pojistná odvětví Odvětví životních pojištění – jedná se o pojištění osob, pojistná plnění se vyplácejí při pojistných událostech, které se dotýkají života pojištěných osob nebo jiných osob. Jsou zde kryta dvě základní rizika – riziko smrti a riziko dožití. Není snadné škodu u životního pojištění ohodnotit. Výše pojistných plnění je dána velikostí pojistné částky, která byla pojistníkem sjednána. Životní pojištění má tedy i charakter spořícího a investičního produktu.
Odvětví neživotních pojištění – jedná se o pojištění celé řady rizik neživotního charakteru. Jde o škodová pojištění s pojistným plněním omezeným rozsahem škody nebo dobou trvání
následků škody. Do odvětví neživotního pojištění spadají tyto oblasti pojištění: neživotní pojištění osob (úrazové pojištění, pojištění nemoci), majetková pojištění, pojištění odpovědnosti za škodu a pojištění právní ochrany. [4]
5. Bankopojištění Bankopojištění v České republice již nepatří pouze do oblasti teorie. Můžeme se dnes setkat s některou z jeho forem v běžné praxi a to především prostřednictvím produktové nabídky bank a pojišťoven.
5.1. Definice bankopojištění Bankopojištění představuje zvláštní skupinu produktů, ve které se promítají výhody produktů bankovních i pojistných. Podstatou bankopojištění je efektivní vytváření a distribuce bankovních a pojišťovacích služeb pro společnou skupinu klientů. Smyslem této činnosti by měla být nabídka nových produktů, především dlouhodobého investičního charakteru, což má za následek dlouhodobou kumulaci peněžních prostředků. Nejčastěji se tímto termínem označuje prodej pojištění na pobočkách bank. Za bankopojištění je dále také označován prodej finančního produktu s integrovaným pojistným produktem. Dle obou možnotí pak bankopojištění může mít formu: - prodeje různých pojistných produktů klientům bank, které většinou patří do stejné finanční skupiny jako pojišťovna; - prodeje finančních produktů, ve kterých je spojen finanční a pojistný produkt (např. pojištění pro vlastníka bankovního produktu, pojištění k platební kartě, pojištění vázaná na úvěry, apod.).
Bankopojištění je přirozeným procesem ve stále rostoucím procesu globalizace, zahrnuje v sobě výhody pro dva významné sektory na finančních trzích a to jak pro sektor bankovních produktů, tak i sektor pojišťoven. Na jedné straně mateřská banka dává pojišťovně k dispozici svou síť poboček a jednatelství a na straně druhé pojišťovna nabízí
obchodní bance rozšíření nabídky produktů a také zkušenosti při vývoji a vzniku nových pojistných
produktů,
které mají
provázanost
s
tradičními
bankovními
produkty.
Bankopojištění může mít tedy několik etap a to od prodeje některých produktů pojišťovny pomocí sítě kamenných poboček obchodních bank, dále přes tvorba vzájemně propojených balíčků produktů obou sektorů až po funkční zapojení produktů ve třetí etapě.
V České republice je možné identifikovat bankopojištění ve třech různých typech: 1. holdingová skupina - kontroluje banku i pojišťovnu (integrace v jedné skupině), 2. propojení nezávislých subjektů - neumožňuje ve větším měřítku realizovat úsporné tendence. 3. kapitálové propojení smluvních vztahů - představuje spojení obou výše zmíněných typů, tzn. banka má majoritní či minoritní podíl v pojišťovně a naopak.
Kromě toho jsou oba sektory propojeny řetězcem úvěrů a vkladů prostřednictvím dluhopisů, hypotečních zástavních listů či jiných nepřímých vztahů. V České republice v současné době nabízí přímo produkty bankopojištění většina bank v návaznosti na celou řadu pojišťoven a eventuálně penzijních fondů. K těmto produktům patří především nabídka životního pojištění v různých produktech (kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění, důchodové pojištění), u některých bank je to i distribuce produktů neživotního pojištění.
5.2. Vývoj bankopojištění v Evropě a v ČR Na konci minulého století se celosvětovým trendem stává propojování bankovních a pojišťovacích společností a tento záměr stále přetrvává. Nejedná se pouze o spolupráci v distribuci, ale spadají sem i fúze realizované na různých stupních distribuce.
V Evropě jako první došlo k typické fúzi bankovní a pojišťovací společnosti a to v Nizozemsku v roce 1991, kde se spojila velká životní pojišťovna Nationale-Nederlanden s bankou MMB Postbanken. Díky této fúzi se zrodila ING Group, která dnes expanduje po celém světě. Po vzniku ING došlo v roce 1997 ke spojení Crédit Suisse a pojišťovny
Winterthur a vznikla Crédit Suisse Group. V dalším roce došlo ke vzniku CitiGroup a to spojením Citicorp a Travelers.
Ve Velké Británii došlo k fúzi banky Lloyds TSB Group a pojišťovny Scottish Widows. V sousedním Německu, které je známo konzervativností ve finančním sektoru, došlo v dubnu roku 2001 ke spojení Allianz pojišťovny s německou bankou Dresdner Bank.
V České republice probíhalo spojování bank a pojišťoven několika způsoby. V 90.letech minulého století si velké banky zakládaly vlastní pojišťovny nebo kupovaly již existující, aby propojily svoji nabídku bankovních produktů s těmi pojišťovacími.
V roce 1995 došlo k fúzi České spořitelny s Živnostenskou pojišťovnou a jejich spojením vznikla ČS-Živnostenská pojišťovna, která byla v roce 2001 přejmenována na Pojišťovnu České spořitelny.
V roce 1996 si Komerční banka založila dceřinou společnost, Komerční pojišťovnu. Ta byla nejdříve založena především pro korporátní klientelu banky, ale postupem času se stala univerzální pojišťovnou, která nabízí životní pojištění, havarijní pojištění, pojištění majetku občanů i prodej povinného ručení.
V roce 1992 byla založena Investiční bankou IPB pojišťovna, která spolu s mateřskou bankou přešla v roce 2001 do finanční skupiny Československé obchodní banky (ČSOB). Vlastník ČSOB, což je KBC Group, však již jednu pojišťovnu měl, protože v roce 1998 koupil podíl v Chmelařské pojišťovně a v roce 2000 se stal jejím stoprocentním vlastníkem.
Vznik ING GROUP v roce 1991 má také velký dopad na bankopojištění v České republice a to díky vstupu ING GROUP na český finanční trh. ING Group nabízí svým klientům komplexní finanční služby, od životní a penzijního pojištění po celkové finanční zajištění klientů do budoucna. [12]
5.3. Regulace bankopojištění Přestože jsou bankovní a pojišťovací činnosti od sebe odděleny, vzniklé vazby jsou tak silné, že mohou vzniknout nová rizika a také se snáze přenášet rizika objevující se v bankovním sektoru do sektoru pojišťoven a naopak.
Propojenost finančních institucí je jedním z hlavních důvodů vzájemné spolupráce regulátorů (dříve byli hlavními regulátory kromě ČNB a MF ČR ještě Komise pro cenné papíry), jejichž zástupci již v roce 1998 podepsali trojstrannou dohodu o spolupráci, která byla začátkem roku 2003 zásadním způsobem novelizována právě směrem k vytvoření předpokladů pro provádění účinného dohledu nad finančními skupinami, a od dubna roku 2006 se jednotným regulátorem stala ČNB. [10]
V České republice je právní úprava bankopojištění ošetřena Zákonem č.21/1992 Sb., o bankách, ve znění platných předpisů. V Evropské unii má bankopojištění také významnou pozici a proto vytváření finančních skupin přimělo Evropskou unii vytvořit odpovídající mechanismy ke kontrole a dozoru těchto skupin.
Před vstupem do Evropské unie bylo třeba sjednotit a přijmout jednotlivé direktivy Evropské unie, aby se Česká republika mohla bez problému zařadit do jednotného pojišťovacího trhu Evropské unie.
Na základě prosazování různých komerčních zájmů pojišťoven se stala převážná část pojišťoven provozovaných na území České republiky členy České asociace pojišťoven (ČAP). ČAP se stala členem Evropského pojišťovacího výboru CEA. CEA je dobrovolné mezinárodní sdružení asociací pojišťoven v Evropské unii a zastupuje evropské pojistitele při ochraně a prosazování svých zájmů na mezinárodní úrovni.
6. Analýza bankopojištění Pro analýzu bankopojištění byly vybrány následující bankovní instituce: Česká spořitelna, ČSOB, GE Money Bank, Komerční banka, Raiffeisenbank a Volksbank. Právě tento výběr byl zvolen v důsledku jejich působení v bývalém okresním městě Žďár nad Sázavou, které se nachází v kraji Vysočina. Kritériem výběru bylo, jaké možnosti finančních služeb, konkrétně produktů bankopojištění, má občan, který žije v menším městě (Žďár nad Sázavou má zhruba 24 tisíc obyvatel).
U jednotlivých obchodních bank je provedena analýza pojistných produktů, které banky nabízejí samostatně nebo v rámci balíčku služeb. Dále je pak analýza zaměřena na jednotlivé podíly v životním a neživotním pojištění u pojišťoven, které spolupracují s vybranými bankami.
6.1. Analýza obchodních bank 6.1.1. Česká spořitelna Česká spořitelna zahájila svoji činnost už v roce 1825 jako Spořitelna česká. Na tradici českého a později československého spořitelnictví navázala v roce 1992 Česká spořitelna jako akciová společnost. Od roku 2000 je Česká spořitelna členem středoevropské Erste Group a v červenci roku 2001 úspěšně dokončila svoji transformaci.
Česká spořitelna je bankou orientovanou na drobné klienty, malé a střední firmy a na města a obce, dále pak zastupuje financování velkých korporací a v poskytuje služby v oblasti finančních trhů. Finanční skupina České spořitelny je s počtem 5,3 milionu klientů největší bankou na trhu, disponuje sítí zhruba 640 poboček.
Pojištění v České spořitelně je nabízeno od dvou obchodních partnerů a to od Pojišťovny České spořitelny a Kooperativy. Pojišťovna České spořitelny byla založena v roce 1992 českým soukromým kapitálem a pod názvem Živnostenská pojišťovna zahájila v lednu 1993 svoji pojišťovací činnost. V roce 1995 došlo ke kapitálovému vstupu České spořitelny a
v rámci procesu privatizace České spořitelny také Pojišťovna České spořitelny podstoupila řadu změn, jejímž výsledkem byl na konci roku 2000 vstup nového akcionáře, největší rakouské životní pojišťovny Sparkassen Versicherung, což je člen Finanční skupiny Erste Bank. S ohledem na to, že Česká spořitelna a skupina Erste Bank se specializuje na oblast životního pojištění a bankopojištění, se akcionáři Pojišťovny České spořitelny rozhodli koncem roku 2003 prodat neživotní část pojišťovny společnosti Kooperativa.
Pojišťovna České spořitelny je od září 2008 součástí pojišťovací skupiny Vienna Insurance Group. WIENER STÄDTISCHE Versicherung AG (Vienna Insurance Group Wien) vlastní 90 % akcií, Kooperativa pojišťovna 5 % a původnímu majoritnímu vlastníkovi, České spořitelně zůstal rovněž 5% majetkový podíl. Spolupráce s Českou spořitelnou a celou Erste Group je ošetřena uzavřením dlouhodobé distribuční smlouvy, podle níž zůstává prodej produktů Pojišťovny ČS v distribuční síti České spořitelny beze změn, zachováno je také jméno společnosti.
Česká spořitelna nabízí v rámci životního pojištění také investiční, kapitálové či úvěrové životní pojištění. Dále pak cestovní a úrazové pojištění, pojištění nemovitostí a domácností, pojištění schopnosti splácet k platebním kartám, hradit pravidelné výdaje či schopnosti splácet úvěry a také pojištění právní ochrany.
6.1.2. Československá obchodní banka Československá obchodní banka, a. s. působí jako univerzální banka, byla založena státem v roce 1964 jako banka pro poskytování služeb v oblasti financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. V červnu 1999 byla privatizována – jejím majoritním vlastníkem se stala belgická KBC Bank, která je součástí Skupiny KBC. V červnu 2000 ČSOB převzala Investiční a poštovní banku.
V retailovém bankovnictví v ČR působí společnost pod dvěma obchodními značkami: ČSOB a Poštovní spořitelna, která využívá pro svou činnost rozsáhlé sítě České pošty. Pobočková síť ČSOB nabízí současně se svými produkty a službami i produkty a služby celé Skupiny ČSOB. Ucelená nabídka služeb tak kromě bankovních služeb zahrnuje i pojistné a
penzijní produkty (ČSOB Pojišťovna a penzijní fondy Stabilita a Progres), financování bydlení (Hypoteční banka a Českomoravská stavební spořitelna), kolektivní investování a správu majetku (investiční fondy ČSOB Investiční společnosti a ČSOB Asset Management) a specializované služeby (ČSOB Leasing a ČSOB Factoring). Služby spojené s obchodováním na finančních trzích poskytuje Patria, sesterská společnost ČSOB.
ČSOB nabízí pro klienty různé druhy pojištění od své dceřiné společnosti ČSOB Pojišťovna. V nabídce ČSOB můžeme tedy najít pojištění budov, staveb a bytů, pojištění domácnosti. Tato pojištění kryjí následky v případě živelné škody, krádeže nebo vandalizmu na pojištěném majetku. Dalším produktem je životní pojištění, které ČSOB nabízí přímo dle individuálních potřeb klientů, je zde možnost běžného placení pojistného nebo jednorázový vklad na počátku uzavření smlouvy.
Ke všem ČSOB Hypotékám si můžete sjednat pojištění úvěru – schopnosti splácet, pro případ smrti, trvalé invalidity i pro případ pracovní neschopnosti a ztráty zaměstnání. Je možné uzavřít i pojištění k půjčkám, kdy si pojistíte schopnost splácet finanční závazek, který vzniká uzavřením smlouvy o jedné z ČSOB Půjček.
ČSOB dále nabízí pojištění k platebním kartám určené jejím držitelům jako ochrana finančních prostředků v případě ztráty karty. Dále je možné využít doplňková pojištění k platebním kartám jako například pojištění embosovaných platebních, kreditních a elektronických karet určené občanům pro cesty do zahraničí a pojišťění právní ochrany pro řidiče motorových vozidel.
ČSOB nabízí také vlastní cestovní, úrazové pojištění a samozřejmě i povinné ručení, které je povinné ze zákona pro každého vlastníka vozidla.
6.1.3. GE Money GE Money se sídlem v USA je dceřinou společností GE (General Electric je diverzifikovanou společností, která se zabývá obory od výroby leteckých motorů, větrných turbín, přes zařízení elektráren, výrobu plastů, lékařské skenery a televizní vysílání až po
financování pro spotřebitele či poskytování firemních úvěrů) a je předním poskytovatelem úvěrových služeb spotřebitelům, maloobchodu a dealerům s automobily v 55 zemích celého světa. Dále poskytuje kreditní karty, osobní půjčky, financování prodeje, půjčky na nákup a leasing automobilů, hypoteční úvěry i pojištění úvěrů. V ČR působí tři společnosti divize GE Money: GE Money Bank, GE Money Multiservis a GE Money Auto.
GE Money nabízí životní pojištění ve spolupráci s pojišťovnou Generali. Díky této spolupráci je možné si na pobočkách GE Money založit tyto pojišťovací produkty: Pojištění Generali Life (variabilní kapitálové životní pojištění, které kombinuje přednosti investičního a kapitálového pojištění na jedné smlouvě), dále pak klasické kapitálové či rizikové životní pojištění.
Cestovní a úrazové pojištění je poskytováno ve spolupráci s pojišťovnou PRVNÍ AMERICKO-ČESKÁ POJIŠŤOVNA, a.s. - AMCICO AIG Life. Pojištění ke kreditním kartám, tedy pojištění schopnosti platit zabezpečí klienty pro případy ztráty zaměstnání, dlouhodobé pracovní neschopnosti, plné invalidity, smrti. GE Money jej poskytujeme ve spolupráci s pojišťovnou CARDIF PRO VITA, a.s. a pojištění zneužití kreditní karty v případě ztráty nebo zcizení je poskytováno ve spolupráci s pojišťovnou AIG EUROPE, S. A., pobočka pro Českou republiku.
GE Money se z velké části zaměřila také na poskytování pojištění, která se vztahují k motorovým vozidlům a spolupracuje v této oblasti s celou řadou pojišťoven. Povinné ručení nabízí od České Pojišťovny a.s.; Kooperativa, pojišťovna a.s.; UNIQA pojišťovna a.s.; Generali pojišťovna a.s. GE Money dále nabízí od stejných pojišťoven také havarijní pojištění ještě ve spolupráci se Servisní pojišťovnou a.s.
Ve spolupráci s Pojišťovnou CARDIF PRO VITA, a.s. nabízí GE Money pojištění autoPROTECT a pojištění klienta. Pojištění autoPROTECT je volitelné připojištění k havarijnímu pojištění a zajišťuje krytí rozdílu mezi pořizovací cenou vozidla a časovou cenou, kterou stanovuje pojišťovna v okamžiku pojistné události v případě odcizení nebo totální škody na vozidle. Pojištění klienta znamená pojištění schopnosti splácet finanční závazek, tj. pravidelné měsíční splátky, v případě nepříznivých životních okolností jako je plná pracovní neschopnost, ztráta zaměstnání či plná a trvalá invalidita nebo smrt.
6.1.4. Komerční banka K 1. lednu 1990 vznikla Komerční banka (KB) vyčleněním z bývalé Státní banky československé na území České republiky a o dva roky později k 1.1.1992 KB změnila právní formu ze státního peněžního ústavu na akciovou společnost.
Od října 2001 je Komerční banka součástí mezinárodní skupiny Société Générale (SG) a poskytuje komplexní služby drobného, podnikového a investičního bankovnictví. Další společnosti finanční skupiny Komerční banky nabízejí specializované služby, mezi které patří penzijní pojištění, stavební spoření, factoring, spotřebitelské úvěry a pojištění.
Finanční skupina KB byla k 31. prosinci 2007 tvořena devíti dceřinými společnostmi, z toho v osmi společnostech držela KB nadpoloviční podíl a v Komerční pojišťovně, a.s., 49% podíl. Komerční banka nabízí pojištění své dceřiné společnosti Komerční pojišťovny, a.s. Patří sem nejenom úrazové a cestovní pojištění, ale také je možnost uzavřít pojištění karty před důsledky zneužití platební karty v případě její ztráty nebo krádeže, ochrana se vztahuje i na krádež hotovosti vybrané kartou, ztrátu osobních dokladů a klíčů ztracených nebo ukradených spolu s kartou.
Dále Komerční pojišťovna nabízí životní pojištění. Rizikové životní pojištění k hypotečním úvěrům se vztahuje na riziko smrti nebo trvalé a úplné ztráty soběstačnosti. Dojde-li k některé z těchto události, bude nesplacená část úvěru jednorázově uhrazena Komerční pojišťovnou. Také je možné si uzavřít investiční a kapitálové životní pojištění, které zhodnocuje klientům peníze a kryje dopady životních rizik.
Od roku 2004 je Allianz pojišťovna pro Komerční banku partnerem v oblasti neživotního pojištění. Produkty Komerční banky a Allianz pojišťovny se vzájemně velmi dobře doplňují. Ve spolupráci s pojišťovnou Allianz Komerční banka také nabízí pojištění majetku a odpovědnosti za škodu, povinné ručení s havarijním pojištěním a doplňkovými připojištěním či hypotéky s pojištěním domácnosti a nemovitosti.
6.1.5. Raiffeisenbank Raiffeisenbank a.s. působí v České republice od roku 1993 a nabízí široké spektrum bankovních služeb soukromé i podnikové klientele. V roce 2006 zahájila spojování s eBankou, integrační proces byl úspěšně dokončen v létě 2008. Raiffeisenbank obsluhuje klienty v síti více než 100 poboček a klientských center, poskytuje rovněž služby specializovaných hypotečních center, osobních a firemních poradců. Majoritním akcionářem obou bank je rakouská finanční instituce Raiffeisen International Bank Holding AG. Pojištění zneužití platebních karet poskytuje základní ochranu platební karty v případě její ztráty nebo odcizení, je určeno pouze k embosovaným platebním kartám. Pojišťovna hradí vzniklé finanční ztráty od telefonického nahlášení odcizení nebo ztráty karty.
K cestování do zahraničí je možné si zřídit cestovní pojištění. Cestovní pojištění zahrnuje pojištění léčebných výloh a repatriace, pojištění úrazu, pojištění zavazadel, pojištění právní pomoci, pojištění odpovědnosti za škody.
Uzavřením pojištění schopnosti splácet u spotřebitelských úvěrů i kreditní karty má klient jistotu, že budete mít klient, resp. jeho rodina na výdaje i v případě klientovy dlouhodobé nemoci, ztráty zaměstnání nebo plné invalidity nebo úmrtí a to vše v situacích, které klient nemohl ovlivnit. UNIQA pojišťovna společně s Raiffeisenbank nabízí výhodný balíček pojistných produktů TRIGA PLUS k hypotéčním úvěrům, zahrnuje 3 pojistky v jedné smlouvě: pojištění pro případ ztráty zaměstnání (soukromé zdravotní pojištění – pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti), pojištění majetku – pojištění bytů v osobním vlastnictví a rodinných domů a třetí součástní balíčku TRIGA PLUS je životní pojištění – pojištění nesplacené části hypotečního úvěru. Klient si může vybrat jen některý z nabízených druhů pojištění a při uzavření celého balíčku pojištění Raiffeisen TRIGA PLUS získá další slevu na pojištění majetku.
Raiffeisenbank nabízí klientům dále hypotéky ve spolupráci s finanční institucí ING a největší pojišťovnou v České republice – Českou pojišťovnou. Ve spolupráci s odborníky ze dvou pojišťoven připravila Raiffeisenbank komplexní nabídku financování bydlení a to
hypotéku ve spojení s možností vybrat si dle klientova uvážení některý z namíru ušitých pojistných produktů (které jsou tak jako tak na trhu obvykle k hypotečnímu úvěru vyžadovány) a ušetřit díky tomu výraznou finanční úsporu na úrokové sazbě i na sníženém pojistném (až o 50% oproti jeho běžné výši). Pro klienty je dále připraven promyšlený komplex finančních a nefinančních benefitů, které se váží k pojistným produktům souvisejícím s hypotečním financováním.
Raiffeisenbank nabízí spolu s Generali životní pojištění. Rizikové životní pojištění poskytuje pojistnou ochranu pro případ úmrtí pojištěné osoby. Investiční životní pojištění a Kapitálové životní pojištění zhodnotí klientovy peníze i kryje dopady životních rizik. Dále lze uzavřít doplňková pojištění v různých kombinacích k hlavním produktům. Samostatně nemohou být tato pojištění sjednána. Smyslem připojištění je ještě více pokrýt či zcela eliminovat negativní dopad rizik, který by přesahoval rámec pojistné ochrany hlavního produktu.
6.1.6. Volksbank CZ Volksbank CZ působí na českém trhu již od roku 1993. Jejím hlavním akcionářem je Volksbank International AG (dceřiná společnost Volksbank AG).
Volksbank AG (VBAG) byla založena v roce 1922 jako společenství úvěrových institucí a jejím většinovým vlastníkem je více než 60 samostatných rakouských Volksbank (družstevních bank). Volksbank International AG (VBI) – sídlící ve Vídni je většinovým podílem v držení VBAG (51 %), zbývající podíly, každý ve výši 24,50 %, drží německá DZ BANK / WGZ-Bank a francouzská Banque Fédérale des Banques Populaires.
Volksbank CZ nabízí pojištění od pojišťovny VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovna, a.s. Pojišťovna VICTORIA působí na území České republiky přibližně od roku 1891. K založení oficiální pražské pobočky dochází v roce 1918. Roku 1994, po více než čtyřicetileté přestávce, navazuje VICTORIA na svou tradici a vrací se na český trh. V současnosti se VICTORIA nachází na začátku nové etapy své existence. Tu charakterizuje
navázání spolupráce s finanční skupinou VOLKSBANK, která se odrazila až ve změně akcionářské základny (ERGO International, Victoria Volksbank Versicherung, ÖVAG, Volksbank CZ) a ve změně názvu společnosti na VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovna, a.s.
Pojištění slouží k přenesení rizik, která mohou v průběhu života nastat (úmrtí, nehoda, poškození majetku atd.) na pojišťovnu. Volksbank CZ nabízí pro svoje klienty ve spolupráci s VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovnou tyto typy pojištění: kapitálové životní pojištění, rizikové životní pojištění, důchodové životní pojištění, úrazové pojištění, pojištění léčebných výloh pro cesty a pobyt v zahraničí a pojištění privátního majetku. K platebním kartám nabízí cestovní pojištění a pojištění ztráty nebo krádeže platební karty.
Volksbank CZ v rámci nedostatku kamenných poboček v září roku 2006 rozjela projekt Volksbankshopů, které sídlí v obchodních domech Kaufland a nabízejí omezené množství produktů oproti kamenným pobočkám. Je zde možnost také uzavřít různé druhy pojištění od VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovny a oproti kamenným pobočkám Volksbank CZ nabízí penzijní připojištění od Penzijních fondů ČSOB Stabilita a Progres.
6.2. Analýza pojišťoven
6.2.1. Vývoj pojistného v letech 1992 – 2007 Pojistný trh v letech 1992 až 2007 prošel velkou řadou změn. Na počátku tohoto období vznikala nová legislativa a úpravy na pojistném trhu v České republice. Během těchto let došlo k vzniku, akvizicím či fúzím celé řady pojišťoven a pojistný trh prošel velkými změnami i při vstupu České republiky do EU.
Tabulka č. 5. Vývoj předepsaného pojistného v ČR v letech 1992 - 1999 Rok Životní pojištění
1992
1993
1994
5 222 423
5 905 465
7 461 924
1995
1996
1997
1998
1999
9 341 715 10 937 216 12 692 286 15 089 372 19 793 331
Neživotní pojištění 11 598 341 17 490 919 22 217 504 24 453 990 30 187 465 35 292 424 40 547 974 42 990 785 Celkem
16 820 764 23 396 384 29 679 428 33 795 705 41 124 681 47 984 710 55 637 346 62 784 116
Zdroj: Vývoj předepsaného pojistného [online] [cit. 2008-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.cap.cz/
Tabulka č. 6. Vývoj předepsaného pojistného v ČR v letech 1999 - 2007 2000
2003
2004
2005
2006
2007
22 770 132 28 281 966 34 036 346
41 128 802
44 201 009
44 954 269
47 233 389
54 140 832
Neživotní pojištění 47 819 214 52 462 237 56 624 001
64 817 070
68 377 194
72 125 154
74 889 748
78 760 113
Rok Životní pojištění Celkem
2001
2002
70 589 346 80 744 203 90 660 347 105 945 872 112 578 203 117 079 423 122 123 137 132 900 945
Zdroj: Vývoj předepsaného pojistného [online] [cit. 2008-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.cap.cz/
Vývoj pojistného dle výše uvedených tabulek má rostoucí charakter ve sledovaném období a to v odvětvích životního i neživotního pojištění. V prvních letech byl meziroční nárůst více jak 20% v celkovém předepsaném pojistném, od roku 1995 tento nárůst klesl pod 20%-ní hranici a pohyboval se nad 10%. Od roku 2004 došlo k dalšímu poklesu meziročního nárůstu pod 10% a nejnižších čísel dosáhl v letech 2006 a 2007. Tento snižující se trend má za následek nasycenost trhu a ustálení cen pojistného.
Členské pojišťovny České asociace pojišťoven by neměly mít ve svých portfoliích žádná problematická finanční aktiva. Navíc se řadí mezi jedny z nejvíce regulovaných institucí, které musejí své prostředky investovat velmi obezřetně a své investice jsou povinny ze zákona značně diverzifikovat. Z těchto důvodu by nemělo docházet k výrazným výkyvům při recesi ekonomiky či při finančních krizích. Díky ponaučení z finanční krize v letech 2001 a 2002 pojišťovny tyto prostředky alokují konzervativnějším způsobem.
Dopady finanční krize na český pojistný trh v roce 2008 mohou být pouze sekundárního charakteru. Mohou mít vliv na investice v souvislosti s poklesem kapitálových trhů, zpomalením ekonomiky a se snížením důvěry spotřebitelů. To může ve svých důsledcích vést ke snížení poptávky po finančních produktech.
Předběžně výsledky členů České asociace pojišťoven za třetí čtvrtletí roku 2008 vykazují stabilní růst i přesto, že vrcholí finanční krize. Podle údajů České asociace pojišťoven meziročně nejvíce rostlo životní pojištění, spojené s investičním fondem (investiční životní pojištění). Nejistou finanční situaci pochopily firmy, které v roce 2007 začaly masivně pojišťovat různé finanční ztráty. Velmi zdrženliví zatím zůstávají podnikatelé v pojištění svého majetku. Hlavním trendem pojistného trhu roku 2007 a v průběhu prvních devíti měsíců roku 2008 je výrazné zrychlení růstu životního pojištění.
Graf č. 1. Vývoj objemu předepsaného pojistného Vývoj objemu předepsaného pojistného v ČR (v tis.Kč)
Životní pojištění
20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07
000 000 000 000 000 000 000 0 19 96 19 97 19 98 19 99
000 000 000 000 000 000 000
19 92 19 93 19 94 19 95
140 120 100 80 60 40 20
Neživotní pojištění
Celkem
Zdroj: Vývoj předepsaného pojistného [online] [cit. 2008-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.cap.cz/
6.2.2. Nový přístup dohledu ČNB nad pojišťovnami Od 1. ledna 2008 byl zaveden funkcionální model dohledu a v ČNB existují tři sekce dohledu: regulace a analýzy, licenční a sankční řízení a vlastní výkon dohledu. Právě z této sekce pochází odbor dohledu nad pojišťovnictvím. Jedna část tedy dohlíží na to, jak jsou pojišťovny obezřetné a ta druhá dohlíží jak pojišťovny nabízejí své produkty (jak je dodržován zákon o zprostředkovatelích a o pojistné smlouvě). Monitorují se analýzy
obezřetného chování pojišťoven, monitoruje se a analyzuje celková finanční situace každé pojišťovny.
Jde o průběžné sledování subjektů, působících na finančním trhu, nejen jednotlivých pojišťoven, ale sledování vývoje celého pojišťovacího trhu. Základem dohledu na dálku je pravidelné vyhodnocování finanční situace pojišťoven včetně dodržování pravidel obezřetného podnikání. Základním zdrojem informací jsou pravidelně zasílané výkazy. Průběžně je požadováno vysvětlení zasílaných dat.
Vedle toho se vyhodnocují informace získané z tzv. doplňkového dohledu, to bývá v těch případech, kdy pojišťovna patří do některé z finančních skupin. Využívají se účetní závěrky, výroční zprávy, auditorské zprávy, informace z kontrol na místě a informačních návštěv, ale i veřejné zprávy a tiskové zprávy. Dohled se snaží pravidelně vyhodnocovat dostatečnost technických rezerv a proto budou od roku 2009 zavedeny nové výkazy.
Byl dokončen tzv. systém včasného varování - Early Warning System, který je jak na roční, tak na čtvrtletní bázi. Je to nástroj na to, aby inspektor, dostane-li údaje z tohoto systému, věděl, co musí pojišťovna vysvětlit. Každá pojišťovna má svého inspektora. Ten je tím hlavním komunikačním kanálem pokud jde o dotazy a konzultace, případně pro dodání dalších podkladů. Snahou dohledu je, aby tato komunikace fungovala co nejvíc neformálně. Dohled vyhodnocuje, jaké kroky pojišťovna použije k tomu, aby následná kontrola už nezjistila nedostatky. To všechno vyžaduje čas i komunikaci s odborem řízení rizik.
Od roku 2007 se konají informační návštěvy. Nejedná se o kontrolu na místě, ale o neformální setkání s pracovníky příslušné pojišťovny, mluví se o tom, jaké bylo předchozí období a co je záměrem pojišťovny do budoucna. Když je potřeba, konají se takové schůzky i několikrát do roka.
V rámci kontrol a dohledu na místě je především posuzován způsob, jakým daný subjekt identifikuje, měří a řídí podstupovaná rizika a je ověřována účinnost vnitřního kontrolního systému. Jeho zaměření je především na kvalitativní aspekty činnosti pojišťovny, které nelze posoudit v rámci dohledu na dálku. Každoročně je sestavován plán kontrol, který je koncipován v návaznosti na poznatky dohledu na dálku. Přihlíží se k době, která uplynula
od poslední kontroly na místě, k systémové významnosti a rizikovosti daného subjektu a k dalším hlediskům, která odrážejí současný nebo předpokládaný stav daného subjektu.
ČNB prověřuje zejména dostatečnost finančního umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy a také soulad se zákonem a účinnost řídicích a kontrolních mechanismů v oblasti obchodování na finančních trzích. V rámci kontroly technických rezerv se ČNB zaměřuje na prověření způsobu tvorby a použití technických rezerv, které dané subjekty vytvářejí, a jejich dostatečnou výši. Pozornost je rovněž věnována spolehlivosti reportingu pro ČNB.
Připravuje se rovněž tzv. obezřetnostní vyhláška. Ta by měla upravit kvantitativní požadavky na technické rezervy. Ty se dohledu jevily jako nedostatečné, proto je nutné zařídit, aby byly požadavky na rezervy ve srovnání s jinými sektory srovnatelné. Tato vyhláška rovněž stanoví požadavky na řídící a kontrolní systém, podklady k žádostem o licenci, převodu kmene, údaje týkající se informační povinnosti pojišťoven (transparentnost). Součástí bude i zpráva odpovědného pojistného matematika, způsob výpočtu solventnosti a upravené míry solventnosti, limity a podmínky pro položky finančního umístění a garančního fondu včetně způsobu a čerpání vyrovnávací rezervy a stanovení maximální technické úrokové míry.
Je nutné rozvinout spolupráci i komunikaci mezi dohledy a to napříč jednotlivými sektory (tedy nejen mezi dohledy nad pojišťovnictvím, protože ani ty spolu nekomunikují), bez této spolupráce jakýkoliv režim podpory skupiny nebude fungovat. [14]
Obrázek č. 1. Organizační schéma dohledu nad finančním trhem České národní banky Bankovní rada
Sekce regulace a analýz finančního trhu
Sekce licenčních a sankčních řízení
Sekce dohledu nad finančním trhem
Odbor regulace finančního trhu
Odbor licenční
Odbor dohledu nad úvěrovými institucemi
Odbor analýz finančního trhu
Odbor cenných papírů a regulovaných trhů
Odbor dohledu nad pojišťovnictvím
Odbor podpory dohledu
Odbor sankčních řízení
Odbor dohledu nad kapitálovým trhem
Odbor kontroly řízení rizik
Odbor kontroly pravidel jednání a odborné péče
6.2.3. Vývoj pojistného u vybraných pojišťoven Pro analýzu pojišťoven byly zvoleny pojišťovny, které spolupracují s vybranými obchodními bankami. Jedná se o velké pojišťovny, které na českém trhu zabírají většinový podíl a to jak u životního, tak i u neživotního pojištění.
Pro porovnání jsem si vybrala výši předepsaného pojistného v roce 2007 a 2008, resp. ve třech jeho čtvrtletích.
Tabulka č. 7. Předepsané pojistné celkem za období 1 – 12/2007 Předepsané pojistné ( tis.Kč ) POJIŠŤOVNA
Celkem
39 804 939 Česká pojišťovna a.s. 29 011 229 Kooperativa, pojišťovna, a.s. 9 597 295 Allianz pojišťovna, a.s. 9 055 953 ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB 7 601 020 Generali Pojišťovna a.s. 7 266 522 ING Životní pojišťovna N.V., pobočka pro Českou republiku 6 453 589 Pojišťovna České spořitelny, a.s. 3 783 261 UNIQA pojišťovna, a.s. 2 211 228 Komerční pojišťovna, a.s. 2 079 383 PRVNÍ AMERICKO-ČESKÁ POJIŠŤOVNA, a.s./ AMCICO AIG Life 1 252 785 POJIŠŤOVNA CARDIF PRO VITA, a.s. 294 993 VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovna, a.s. CELKEM 118 412 197 Zdroj: Vývoj pojistného trhu [online] [cit. 2008-11-13]. Dostupné z WWW: http://www.cap.cz/
% 30,56 22,27 7,37 6,95 5,83 5,58 4,95 2,90 1,70 1,60 0,96 0,23 90,90
Nejvýznamnější pojišťovnou na českém trhu, která si již několik let drží prvenství s největším tržním podílem, je Česká pojišťovna. Její tržní podíl je téměř 31% a Česká pojišťovna má pevné místo na zdejším pojistném trhu. Další pojišťovnou se stabilním postavením je pojišťovna Kooperativa, jejíž tržní podíl je také velmi výrazný. Dalších pět pojišťoven má také dobrou a vyrovnanou pozici na pojistném trhu u nás a u ostatních sledovaných pojišťoven mají tržní podíly sestupný charakter.
Tabulka č. 8. Předepsané pojistné (neživotní pojištění) za období 1 – 12/2007 POJIŠŤOVNA Česká pojišťovna a.s. Kooperativa, pojišťovna, a.s. Allianz pojišťovna, a.s. Generali Pojišťovna a.s. ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB UNIQA pojišťovna, a.s. POJIŠŤOVNA CARDIF PRO VITA, a.s. Komerční pojišťovna, a.s. PRVNÍ AMERICKO-ČESKÁ POJIŠŤOVNA, a.s./ AMCICO AIG Life VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovna, a.s. Pojišťovna České spořitelny, a.s. ING Životní pojišťovna N.V., pobočka pro Českou republiku CELKEM
Předepsané pojistné (v tis.Kč) Neživotní % pojištění 26 241 205 34,35 22 109 949 28,94 6 990 104 9,15 5 234 779 6,85 3 635 146 4,76 2 675 098 3,50 1 049 422 1,37 324 358 0,42 280 312 0,37 77 315 0,10 52 713 0,07 x 68 617 688 89,81 x - pojišťovna neprovozuje
Zdroj: Vývoj pojistného trhu [online] [cit. 2008-11-13]. Dostupné z WWW: http://www.cap.cz/
Tabulka č. 9. Předepsané pojistné (životní pojištění) za období 1 – 12/2007 Předepsané pojistné (v tis.Kč) POJIŠŤOVNA
Životní pojištění
13 563 734 Česká pojišťovna a.s. 7 266 522 ING Životní pojišťovna N.V., pobočka pro Českou republiku 6 901 280 Kooperativa, pojišťovna, a.s. 6 400 876 Pojišťovna České spořitelny, a.s. 5 420 807 ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB 2 607 191 Allianz pojišťovna, a.s. 2 366 241 Generali Pojišťovna a.s. 1 886 870 Komerční pojišťovna, a.s. 1 799 071 PRVNÍ AMERICKO-ČESKÁ POJIŠŤOVNA, a.s./ AMCICO AIG Life 1 108 163 UNIQA pojišťovna, a.s. 203 363 POJIŠŤOVNA CARDIF PRO VITA, a.s. 217 678 VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovna, a.s. CELKEM 49 741 796 Zdroj: Vývoj pojistného trhu [online] [cit. 2008-11-13]. Dostupné z WWW: http://www.cap.cz/
% 25,18 13,49 12,81 11,88 10,06 4,84 4,39 3,50 3,34 2,06 0,38 0,40 92,33
V roce 2007 byla jedničkou na trhu stejně jako už několik předcházejících let Česká pojišťovna a společně s Kooperativou měly v rukou téměř dvě třetiny trhu neživotního pojištění a skoro polovinu trhu životního pojištění České republiky. Další významnou pojišťovnou v oblasti neživotního pojištění je Allianz pojišťovna a Generali pojišťovna. Obě tyto pojišťovny však ztrácí v oblasti životního pojištění. Naopak pojišťovna ING, která se zaměřuje přímo na životní pojištění, je v této oblasti dvojkou na trhu. Stabilní pozici si také drží ČSOB pojišťovna a to v obou sledovaných oblastech.
Tabulka č. 10. Předepsané pojistné za období 1 – 12/2007 Předepsané pojistné (v tis.Kč) Neživotní Životní Celkem % % % pojištění pojištění Vybrané pojišťovny pro analýzu 118 412 197 90,90 68 670 401 89,88 49 741 796 92,33 Ostatní pojišťovny 11 857 024 9,10 7 734 084 10,12 4 122 940 7,67 Pojišťovny registrované v ČAP 130 269 221 100 76 404 485 100 53 864 736 100 Zdroj: Vývoj pojistného trhu [online] [cit. 2008-11-13]. Dostupné z WWW: http://www.cap.cz/
Dvanáct pojišťoven, které byly vybrány v rámci analýzy bankopojištění, mělo v roce 2007 většinový tržní podíl. V celkové výši předepsaného pojistného činil tržní podíl 90,90 %, pro ostatní pojišťovny tedy na trhu zbývá necelých 10 %. Obdobné výsledky jsou u
neživotního pojištění, kde sledované pojišťovny měly 89,88 % tržního podílu a u životního pojištění více jak 90 % -ní tržní podíl.
Z toho vyplývá, že obchodní banky spolupracují s nejvýznamnějšími pojišťovnami v České republice, které mají na pojistném trhu také největší podíl.
Pro porovnání jsem dále zvolila dostupné údaje za tři čtvrtletí roku 2008.
Tabulka č. 11. Předepsané pojistné celkem za období 1 – 9/2008 Předepsané pojistné (v tis.Kč) POJIŠŤOVNA
Celkem
30 960 370 Česká pojišťovna a.s. 23 124 632 Kooperativa, pojišťovna, a.s. 7 375 898 Allianz pojišťovna, a.s. 6 649 991 ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB 6 554 713 Generali Pojišťovna a.s. 5 683 986 ING Životní pojišťovna N.V., pobočka pro Českou republiku 4 565 009 Pojišťovna České spořitelny, a.s. 3 226 644 UNIQA pojišťovna, a.s. 1 626 997 Komerční pojišťovna, a.s. 1 578 639 PRVNÍ AMERICKO-ČESKÁ POJIŠŤOVNA, a.s./ AMCICO AIG Life 1 109 673 POJIŠŤOVNA CARDIF PRO VITA, a.s. 255 463 VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovna, a.s. CELKEM 92 712 015 Zdroj: Vývoj pojistného trhu [online] [cit. 2008-11-13]. Dostupné z WWW: http://www.cap.cz/
% 30,42 22,72 7,25 6,53 6,44 5,58 4,48 3,17 1,60 1,55 1,09 0,25 91,08
Stejně jako v roce 2007, je situace na pojistném trhnu za ¾ roku 2008 v České republice téměř stejná. Česká pojišťovna a Kooperativa upevnily svoji pozici na trhu a jejich tržní podíly jsou velmi vyrovnané s loňským rokem, i když pro rok 2008 pracuji s údaji pouze za 9 měsíců. Stejně tak i u ostatních sledovaných pojišťoven je situace obdobná a nedošlo k žádným výrazným změnám.
Tabulka č. 12. Předepsané pojistné (neživotní pojištění) za období 1 – 9/2008 POJIŠŤOVNA Česká pojišťovna a.s. Kooperativa, pojišťovna, a.s. Allianz pojišťovna, a.s. Generali Pojišťovna a.s. ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB UNIQA pojišťovna, a.s. POJIŠŤOVNA CARDIF PRO VITA, a.s. Komerční pojišťovna, a.s. PRVNÍ AMERICKO-ČESKÁ POJIŠŤOVNA, a.s./ AMCICO AIG Life VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovna, a.s. Pojišťovna České spořitelny, a.s. ING Životní pojišťovna N.V., pobočka pro Českou republiku CELKEM
Předepsané pojistné (v tis.Kč) Neživotní % pojištění 20 349 968 33,16 17 842 152 29,08 5 487 666 8,94 4 643 710 7,57 3 121 400 5,09 2 375 466 3,87 936 296 1,53 284 725 0,46 215 841 0,35 77 290 0,13 60 871 0,10 x 55 395 385 90,28 x - pojišťovna neprovozuje
Zdroj: Vývoj pojistného trhu [online] [cit. 2008-11-13]. Dostupné z WWW: http://www.cap.cz/
Tabulka č. 13. Předepsané pojistné (životní pojištění) za období 1 – 9/2008 Předepsané pojistné (v tis.Kč) Životní % pojištění 10 610 402 26,25 Česká pojišťovna a.s. 5 683 986 14,06 ING Životní pojišťovna N.V., pobočka pro Českou republiku 5 282 480 13,07 Kooperativa, pojišťovna, a.s. 4 504 138 11,14 Pojišťovna České spořitelny, a.s. 3 528 591 8,73 ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB 1 911 003 4,73 Generali Pojišťovna a.s. 1 888 232 4,67 Allianz pojišťovna, a.s. 1 362 798 3,37 PRVNÍ AMERICKO-ČESKÁ POJIŠŤOVNA, a.s./ AMCICO AIG Life 1 342 272 3,32 Komerční pojišťovna, a.s. 851 178 2,11 UNIQA pojišťovna, a.s. 173 377 0,43 POJIŠŤOVNA CARDIF PRO VITA, a.s. 178 173 0,44 VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovna, a.s. CELKEM 37 316 630 92,32 Zdroj: Vývoj pojistného trhu [online] [cit. 2008-11-13]. Dostupné z WWW: http://www.cap.cz/ POJIŠŤOVNA
Téměř neměnná je i situace v oblasti neživotního a životního pojištění. Pokud bych srovnala údaje roku 2007 s neúplnými údaji za rok 2008, došlo v oblasti neživotního pojištění k nepatrné ztrátě ve výši tržního podílu České pojišťovny oproti nárůstu podílu u Kooperativy. Stejně tak nepatrně na svém tržním podílu ztrácí Allianz a posilují pojišťovny Generali a ČSOB pojišťovna, UNIQA a pojišťovna CARDIF PRO VITA.
Výsledky jsou však téměř shodné a tržní podíly se mohou ještě do konce roku významně změnit, protože poslední měsíce roku bývají pro finanční sektor vždy prodejně velmi silnými. Konec roku 2008 záleží také na vývoji celosvětové finanční krizi.
Tabulka č. 14. Předepsané pojistné za období 1 – 9/2008 Předepsané pojistné (v tis.Kč) Neživotní Životní Celkem % % % pojištění pojištění Vybrané pojišťovny pro analýzu 92 712 015 91,08 55 395 385 90,28 37 316 630 92,32 Ostatní pojiš'tovny 9 078 375 8,92 5 969 959 9,72 3 108 416 7,68 Pojiš'tovny registrované v ČAP 61 365 344 100 40 425 046 100 101 790 390 100 Zdroj: Vývoj pojistného trhu [online] [cit. 2008-11-13]. Dostupné z WWW: http://www.cap.cz/
Rok 2008 je v tržních podílech u sledovaných dvanácti z 27 registrovaných pojišťoven v České asociaci pojišťoven téměř stejný jako rok 2007. Tržní podíl u celkového předepsaného pojistného u vybraných pojišťoven činil více jak 91 %, což pro zbylých patnáct pojišťoven znamená necelý devíti procentní podíl.
U neživotního pojištění tržní podíl u sledovaných pojišťoven činil 90,28 % a u životního pojištění 92,32 %. V porovnání s výsledky loňského roku u neživotního pojištění došlo k mírnému nárůstu tržního podílu a životní pojištění zůstává téměř stejné. Jak jsem již poznamenala výše, výsledky za rok 2008 nejsou úplné a hodnocení tedy není kompatibilní.
Možné je snad srovnání v následující tabulce, kde bude porovnáváno předepsané pojistné za stejná období.
Tabulka č. 15. Předepsané pojistné za období 2007 a 2008 Předepsané pojistné (v tis.Kč) 1-9/2007 1-12/2007 1-9/2008 Předepsané pojistné celkem 95 816 890 130 069 578 101 790 390 Životní pojištění 37 926 069 53 862 862 40 425 046 Neživotní pojištění 57 890 821 76 206 716 61 365 344 Zdroj: Vývoj pojistného trhu [online] [cit. 2008-11-13]. Dostupné z WWW: http://www.cap.cz/ Ukazatel
V časově stejných obdobích let 2007 a 2008 došlo k nárůstu předepsaného celkového pojistného a to i v obou sledovaných oblastech, tedy životního a neživotního pojištění. Jedná se tedy o více jak šesti procentní nárůst v celkové výši předepsaného pojistného.
Při oslovení vybraných pojišťoven a bank mi nebyly sděleny informace a data, pomocí kterých by bylo možné analyzovat, jak se jednotlivé banky podílejí na výši produkce prostřednictvím bankopojištění u daných pojišťoven. Tato data nebyla ani ve výročních zprávách bank či pojišťoven.
S nejvstřícnějším přístupem jsem se setkala u zaměstnanců v Československé obchodní bance, kde mi bylo sděleno, že bankopojištění u nich tvoří zhruba třetinu produkce ČSOB pojišťovny. Tuto informaci jsem si potvrdila následně i přečtením článků a tiskových zpráv ČSOB pojišťovny.
Téměř většina pojišťoven má tři hlavní zdroje produkce. Bankopojištění tvoří přibližně třetinu produkce a třetinu dělají pojišťovací poradci. Ti mimochodem stále více spolupracují s bankou, kde obsluhují bankovní klienty, kteří potřebují produkty na míru častěji než standardní retailoví klienti.
Poslední třetinu produkce zajišťují externí partneři. Na jednu stranu jsou to retailové sítě nezávislých finančních poradců, kteří zprostředkovávají především životní pojištění, ale také stále více majetkové pojištění, zejména pojištění realit a domácností, které je spojené s hypotékami. Na druhé straně jsou to profesionální pojišťovací makléři zaměření na průmyslové pojištění větších podniků.
Pojišťovny mají zájem, aby poměr prodejních kanálů zůstal do budoucna stejný a dále chtějí přidat ještě přímý prodej a to přes telefon a internet. To je oblast, která začala v posledních letech také pomalu, ale významně růst. Vzestup zájmu a ochoty uzavřít pojištění on-line tak ohrožuje některé zavedené distribuční modely, zvláště pak externí finanční poradce. Internet jim pomalu začíná konkurovat. Dobře vytvořené webové stránky umožňující transparentní srovnání pojištění ušetří náklady na lidskou sílu i provize. Zákazník si navíc z domova může sám dle potřeby porovnat jednotlivé parametry a zvolit si pro sebe ten nejoptimálnější.
Co se týká struktury pojistných produktů uzavíraných přes internet, většinu tvoří sjednané cestovní pojištění, dále pak povinné ručení a minimum stále tvoří havarijní a úrazové pojištění.
Můžeme očekávat, že tlak ze strany zákazníků pro sjednání nejen pojistných produktů přes internet bude stále silnější a i naše české banky a pojišťovny se mu budou muset přizpůsobit.
Bankopojištění získává na finančních trzích významnou část tržního podílu, ale do budoucna bude velkou měrou konkurovat uzavírání ať už bankovních či pojistných produktů on-line přes internet.
Z důvodu nezískání potřebných dat a informací jsem se rozhodla pro analýzu kapitálové propojenosti u zvolených bank a pojišťoven.
6.2.4. Kapitálová propojenost bank a pojišťoven Dosažení finanční synergie je hlavním důvodem integrace bank a pojišťoven, pomocí níž získají veškeré výhody, které vyplývají ze vzájemné spolupráce těchto finančních institucí.
Snižování nákladů a rizik, rostoucí finanční a strategické cíle jsou hlavními aspekty finanční synergie. Bankopojištění propojuje majetkové struktury a tím dochází i k vyššímu objemu disponibilního kapitálu. Integrací bank a pojišťoven dochází ke snižování provozních i režijních nákladů a tím i ke komplexnosti nabízených služeb.
Propojenost bank a pojišťoven zpočátku přináší zvýšení nákladů a to především na proškolování
zaměstnanců
telekomunikačních sítí
na
nové
pojistné
produkty,
náklady
na
propojenost
a nové technologie. Avšak tyto náklady jsou pouze v první fázi
integrace a po překonání této fáze již mohou banky a pojišťovny čerpat z výhod, které přináší bankopojištění.
Z analýzy obchodních bank, kde se zkoumaly pojistné produkty, které tyto banky nabízejí v rámci svých služeb, byly zjištěny následující údaje. Česká spořitelna nabízí pro svoji klientelu produkty Pojišťovny České spořitelny a Kooperativy. ČSOB má v nabídce produkty od své dceřiné společnosti ČSOB Pojišťovna a stejně tak i Volksbank CZ od
VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovny a Komerční banka od
Komerční pojišťovny.
Komerční banka také spolupracuje v rámci neživotního pojištění s pojišťovnou Allianz. Raiffeisenbank má několik smluvních partnerů, jejichž pojistné produkty prodává, a to Českou pojišťovnu, Generali Pojišťovnu, ING Životní pojišťovnu a pojišťovnu UNIQA. Stejně tak i GE Money má větší množství partnerů: Česká pojišťovna, Kooperativa, Generali, UNIQA, CARDIF PRO VITA a PRVNÍ AMERICKO-ČESKÁ POJIŠŤOVNA, a.s. AMCICO AIG Life.
Z toho vyplývá, že z šesti sledovaných obchodních bank mají čtyři banky kapitálové podíly v pojišťovnách, se kterými spolupracují. Kapitálová propojenost je u České spořitelny a Pojišťovny České spořitelny, ČSOB a ČSOB Pojišťovny, Volksbank CZ a VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovny a Komerční banky s Komerční pojišťovnou.
Graf č. 2. Akcionáři Pojišťovny České spořitelny Kapitálové podíly
5%
5%
Vienna Insurance Group Wien Kooperativa pojišťovna Česká spořitelna, a. s. 90%
Pojišťovna České spořitelny se stala od září 2008 součástí pojišťovací skupiny Vienna Insurance Group. Vienna Insurance Group Wien (WIENER STÄDTISCHE Versicherung AG) vlastní 90 % akcií, Kooperativa pojišťovna 5 % a původnímu majoritnímu vlastníkovi, České spořitelně zůstal 5% -ní majetkový podíl.
Spolupráce s Českou spořitelnou a celou Erste Group, pod kterou spadá i Česká spořitelna, je ošetřena uzavřením dlouhodobé distribuční smlouvy. Podle této smlouvy zůstává prodej produktů Pojišťovny ČS v distribuční síti České spořitelny beze změn, zachováno je také jméno společnosti.
Graf č. 3. Akcionáři ČSOB Pojišťovny Kapitálové podíly
25% Československá obchodní banka, a. s., KBC Verzekeringen N.V., Belgické království 75%
Od roku 1998, kdy vstoupil do společnosti strategický partner a v roce 2001 se stal jejím 100% vlastníkem, spadá ČSOB Pojišťovna pod Belgickou finanční skupinu KBC Group NV. Bankovní aktivity v rámci skupiny KBC zajišťuje KBC Bank NV, pojišťovnictvím se zabývá KBC Verzekeringen a správou majetku KBC Asset Management NV.
Všechny tyto tři společnosti jsou přitom vlastněny a řízeny holdingovou společností KBC Group NV a řadí se mezi největší finanční skupiny ve střední Evropě, která kromě ČSOB Pojišťovny a Československé obchodní banky ovládá i řadu dalších pojišťoven a bank ve více než 30 zemích.
Graf č. 4. Akcionáři VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovny Kapitálové podíly ERGO International AG, Düsseldorf, 10%
VICTORIA VOLKSBANKEN Versicherung AG, Vídeň
16% 50%
Österreichische Volksbanken AG, Vídeň
24% Volksbank CZ, a.s.
VICTORIA pojišťovna, a.s. zahájila svoji činnost v roce 1994. Změna původního názvu VICTORIA pojišťovna, a.s. na nový obchodní název VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovna, a.s. byla zaregistrována v červnu 2002, kdy se stala součástí skupiny ERGO Versicherunggruppe AG a finanční skupiny VOLKSBANK, která má stejně jako skupina ERGO poloviční majetkový podíl. ERGO Versicherunggruppe AG spadá pod ERGO International Operations, která působí ve 22 zemích světa a VOLKSBANK do koncernu Volksbank AG, která již expandovala do devíti zemí střední a východní Evropy.
Graf č. 5. Akcionáři Komerční pojišťovny Kapitálové podíly
SOGECAP S.A., Paříž, Francie
49% 51%
Komerční banka, a.s.,
V roce 2005 došlo ke vstupu pojišťovny SOGECAP, 100% dceřiné společnosti Société Générale, do kapitálu Komerční pojišťovny. SOGECAP se stal majoritním vlastníkem 51 % akcií Komerční pojišťovny, minoritním akcionářem s podílem 49 % zůstala i nadále Komerční banka.
Komerční pojišťovna je součástí mezinárodní skupiny Société Générale. Aktivity skupiny Société Générale jsou organizovány do 5 divizí: Francouzská síť, Mezinárodní retailové bankovnictví, Finanční služby, Globální investiční management a Podnikové a investiční bankovnictví.
6.2.5. Výhody a nevýhody bankopojištění Bankopojištění přináší celou řádu výhod pro bankovní i pojišťovací sektor. Mezi hlavní faktory vstupu bank do pojišťoven řadíme výnosové tendence a úspory, růstový potenciál a daňové důvody. Mezi velmi významnou položku patří úspora nákladů za pobočky, zaměstnance, marketing a reklamu. Získání většího tržního podílu a prodej více produktů patří také k důležitým faktorům spolupráce bank a pojišťoven.
Mezi demografické faktory lze zařadit především prodlužování délky života lidí, nárůst hodnoty poměru mezi počtem lidí v poproduktivním věku k počtu lidí v produktivním věku nebo nízká úroveň přirozeného přírůstku obyvatelstva. Tyto faktory na první pohled nevypadají jako důvod pro vznik bankopojištění, avšak nutnost zabezpečení obyvatelstva v důchodovém věku jiným systémem než státem garantovaným dává velké možnosti právě pojišťovnictví a tedy i bankopojištění. S tím souvisí i růst významu pojištění.
Makroekonomické faktory, k nimž patří velikost hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele, míra inflace a dlouhodobé úrokové sazby, se také velmi výrazně promítají do současných ekonomických tendencí, ať už státu či jeho obyvatel a ovlivňují investiční chování obyvatel. Různé úsporové a výnosové tendence se projeví například tak, že některá propojení bank a pojišťoven začala využívat kromě společných distribučních kanálů (vyšší efektivita pracovišť a personálu) také společný marketing a prezentují se tak navenek jako
jediná firma pod společným názvem. V České republice je možné tyto tendence také spatřovat v mnoha finančních institucích. Pojišťovny vlastněné bankou nesou ve svých názvech i jméno mateřské společnosti, například Česká spořitelna, ČSOB či Komerční banka.
Bankopojištění nepřináší pouze výhody a integrace bankovního a pojistného sektoru, má také několik nevýhod. Podstatnou nevýhodu procesu integrace je jeho složitost a velká nákladnost z důvodu nutnosti propojení informačních systémů a investic do technologií, školení personálu, odlišné pojetí marketingu, přijetí stejné podnikové kultury.
Bankopojištění nenabízí pouze výhody pro bankovní a pojistný sektor, tato integrace má také určitá pozitiva pro samotné klienty. Mezi hlavní klientské výhody patří, že klientům odpadá určitá část administrativy a to díky tomu, že balík bankovních a pojistných produktů naleznou „pod jednou střechou“. Díky tomu také ušetří spoustu času spojeného s vyřizováním i peníze, protože balíky integrovaných služeb nabízejí řadu výhod a bývají levnější než při individuální nabídce těchto produktů.
Výhody a nevýhody bankopojištění budou nyní shrnuty do tabulek jednotlivě pro banky, pojišťovny a klienty.
Tabulka č. 16. Výhody a nevýhody bankopojištění pro banku Výhody -
-
větší podíl na trhu vyšší produktivita prodeje uspokojení stávajících klientů větší nabídkou finančních produktů více informací o klientech pokles provozních nákladů provize od pojišťovny růst finanční a strategické síly komparativní výhody vůči konkurenci
Nevýhody -
složitost a vysoké náklady v propojení informačních systémů proces fáze je velmi nákladný vysoké náklady na investice do technologií dodatečné náklady na školení personálu a rozšíření pobočky přijetí stejné podnikové kultury odlišné pojetí marketingu
Tabulka č. 17. Výhody a nevýhody bankopojištění pro pojišťovnu Výhody -
větší podíl na trhu nové odbytové kanály rozšíření klientské báze vyšší efektivita pracovišť a personálu více informací o klientech nemusí vytvářet vlastní obchodní sítě komparativní výhody vůči konkurenci
Nevýhody -
-
složitost a vysoké náklady v propojení informačních systémů platby bance za administrativní a obchodní činnost vykonanou za účelem sjednání pojištění k finančnímu produktu přijetí stejné podnikové kultury odlišné pojetí marketingu
Tabulka č. 18. Výhody a nevýhody bankopojištění pro klienty Výhody -
úspora času díky komplexnosti služeb balíček bankovních a pojistných produktů „pod jednou střechou“ méně administrativy, podpisů nižší cena produktu než při individuální nabídce produktu větší bezpečnost
Nevýhody -
zisk pouze jednostranných informací těžší přechod ke konkurenci ztráta osobního kontaktu s pojistným makléřem se vzrůstající klientelou delší čekací lhůty na pobočkách
6.3. Shrnutí výsledků Podle statistik České asociace pojišťoven evidovaly tuzemské pojišťovny ke konci roku 2007 více než 10,4 milionu životních pojistek a 15,5 milionu neživotních pojistek. Zákazník vyspělého pojišťovacího trhu má v průměru 5,2 pojistek, z toho 1,5 životních pojistek a 3,7 neživotních. Průměrná doba životnosti pojistky je zhruba 9,2 let. To ukazuje na šanci dalšího růstu pojistného trhu a Česká republika se přibližuje k vyspělým trhům západních zemí.
Hospodářské výsledky u sledovaných pojišťoven jsou velmi pozitivní. Proč se tedy pojišťovny s bankami spojují? Důvodů ke spolupráci těchto dvou skupin je hned několik. Argumenty bank a pojišťoven, kterými se prezentují, že jde především o uspokojování potřeb klientů, nejsou úplně pravdivé. Banky i pojišťovny jsou především instituce, které podnikají za účelem dosažení zisku, což je záměr všech podniků nejenom na finančních trzích. Bankopojištění pak přináší zisky hned v několika oblastech.
Spoluprací bank a pojišťoven je možné získat větší podíl na trhu a prodat více svých produktů. Je zde velká úspora nákladů za řízení poboček, za zaměstnance, ale i výdajů na marketing a propagaci. Také to znamená možnost získání nejen pro banky, ale i pro pojišťovny, mnoho důležitých informací o klientele. Informace typu příjmy klientů, jejich cash flow, výše majetku, dluhů, pojištění, důchodové zabezpečení, investice a finanční přebytky, jsou pro obě instituce velmi zajímavé, pokud je umějí vyhodnotit a především využít.
Velkým přínosem je také upevnění vazby klienta s jednou finanční skupinou. Provázanost služeb v rámci tzv. produktových balíčků zabraňuje nebo přinejmenším ztěžuje odchod klientů za jiným konkrétním produktem ke konkurenci. Při stále větší nabídce uzavírání obchodů pomocí internetu, bude ta tam věrnost klienta ke své bance, čekání na přepážkách na pobočkách a loajalita vůči bankovním poradcům a osobním bankéřům. Internet šetří čas a tedy i peníze.
Banky a pojišťovny mají ke spolupráci ještě další velmi podstatný důvod. Jde o efektivní alokaci kapitálu. Pojišťovny tvoří velkou část rezerv, které musí ze zákona držet, aby byly schopny dostát svým případným závazkům vůči pojištěným klientům. Objem těchto rezerv je velmi zajímavý. Především dlouhodobé rezervy z životního pojištění pojišťovny dále investují. Dle zákona mají pojišťovny povinnost investovat tyto rezervy do bezpečných aktiv, jako jsou například bankovní depozita. Ta však nepřinášejí velké zisky, proto pojišťovny nechtějí na pojistných rezervách nechat vydělávat banky. Spojení bank a pojišťoven v jednu finanční instituci, resp. skupinu, pak přináší mnohem víc a to nejen pro pojišťovnu. Peníze zaplacené na pojistném a uložené na depozitním vkladu v bance jako rezerva, je možné využít pro poskytnutí půjčky. Finanční skupina pak získá nejen pojistné, úroky z půjček, ale i nemalé částky na poplatcích nejen za úvěry klientů, ale i za správu účtů.
Z analýzy obchodních bank a pojišťoven vybraných dle teritoriálního hlediska byly zjištěny následující informace o kapitálové propojenosti. Česká spořitelna nabízí pro svoji klientelu produkty Pojišťovny České spořitelny a Kooperativy. ČSOB má v nabídce produkty od své dceřiné společnosti ČSOB Pojišťovna a stejně tak i Volksbank CZ od VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovny a Komerční banka od Komerční pojišťovny. Komerční banka také spolupracuje v rámci neživotního pojištění s pojišťovnou Allianz. Raiffeisenbank má několik smluvních partnerů, jejichž pojistné produkty prodává, a to Českou pojišťovnu, Generali Pojišťovnu, ING Životní pojišťovnu a pojišťovnu UNIQA. Stejně tak i GE Money má větší množství partnerů: Česká pojišťovna, Kooperativa, Generali, UNIQA, CARDIF PRO VITA a PRVNÍ AMERICKO-ČESKÁ POJIŠŤOVNA, a.s. - AMCICO AIG Life.
Z šesti sledovaných obchodních bank mají čtyři banky kapitálové podíly v pojišťovnách, se kterými spolupracují. Kapitálová propojenost je u České spořitelny a Pojišťovny České spořitelny, ČSOB a ČSOB Pojišťovny, Volksbank CZ a VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovny a Komerční banky s
Komerční pojišťovnou. Hlavním
důvodem integrace bank a pojišťoven je dosažení finanční synergie, pomocí níž získají nespočet výhod, které vyplývají ze vzájemné spolupráce.
Motto většiny finančních institucí, které hlásí: „Vše pro klienta“, přestává pak být příliš pravdivé. Většina výhod, slev a prémií je určena především pro nové klienty a podmínkou pro jejich získání je většinou uzavření minimálně dvou produktů u dané finanční skupiny. Pokud si klient pak uzavře i další produkty v rámci jedné skupiny, aby měl veškeré portfolio svých finančních prostředků pohromadě, může později zjistit, že za stejné služby by u konkurence zaplatil méně.
Velkou výhodou pro klienta je však úspora času a hlavně historie vztahu s bankou, kterou si vytváří. Pokud je totiž klient solventní, má u své finanční instituce větší možnosti získání například úvěru či hypotéky. Budování dlouhodobějšího vztahu je tedy významnou výhodou pro pozdější obchody s danou institucí, ale pokud se například daná banka nesnaží pro svoje stávající klienty nabízet určité bonusy a poskytovat slevy na své služby, pak se nemusí klienti bát uvažovat o jiné finanční instituci, která se postará o jejich portfolio majetku stejně tak dobře a především levněji.
Loajalita klientů nejen vůči bankám, ale i pojišťovnám, přestává být samozřejmostí. Více než u bankovních služeb jsou klienti spíše věrní v pojišťovacích produktech. Je běžnější, že majetek i svůj život má klient pojištěn pouze u jediné pojišťovny. Změny preferencí a chování zákazníků začíná působit i v tak loajálních odvětví jako jsou bankovnictví a pojišťovnictví. V budoucnu bude více než časté, že klient již nebude setrvačný a spokojený se stávající nepružnou produktovou nabídkou své finanční instituce a vlastní neochotu měnit poskytovatele svých bankovních i pojistných služeb rád překoná.
V budoucnosti pak je možné očekávat rostoucí zájem klientů o aktivní vyhledávání optimálních produktů a rostoucí ochotu změnit poskytovatele finančních služeb.
V roce 2008 došlo také k podstatné změně v dohledu ČNB nad pojišťovnami a od sektorového modelu se přešlo k integrovanému funkcionálnímu modelu dohledu ČNB nad pojišťovnami. Od 1. ledna 2008 existuje sekce regulace a analýzy, sekce licenčního a sankčního řízení a sekce vlastního výkonu dohledu. ČNB dohlíží na obezřetnost pojišťoven, na produkty, které pojišťovny nabízí, a provádí monitoring analýz obezřetného chování pojišťoven a analyzuje celkovou finanční situaci každé pojišťovny.
7. Závěr S vývojem techniky a se změnou chování zákazníků dochází i ke změně způsobu distribuce finančních produktů. Zdejší distribuce pojistných produktů mezi obyvatelstvo stále nedosahuje úrovně na vyspělých ekonomických trzích a lze tak předpokládat, že je zde stále hodně prostoru pro finanční produkty pojišťoven. S tím, jak se mění životní situace lidí, mění se i způsob sjednávání pojištění a dochází k postupnému rozvoji i na trhu v České republice.
Konkurence na finančním trhu je vysoká a navíc se výrazně zvýšil a usnadnil přístup k informacím. Například na internetu je možné si snadno srovnat pojistné i jiné finanční produkty. Neustále narůstá ochota zákazníků změnit svou aktuální finanční instituci a dochází tedy k ztrátě jejich loajality.
Zatímco pro některé banky a pojišťovny je klesající loajalita a setrvačnost klientů hrozbou, pro jiné představuje příležitost pro masivní akvizici nových klientů. Úspěšnými se na lokálních trzích stanou pojišťovny, které pochopí změny na trhu, včas zachytí jejich nástup a s pomocí různých distribučních kanálů či moderních technologií dokážou vrtkavé zákazníky efektivně oslovit a získat.
Banky a pojišťovny tedy mohou zvýšit svoji konkurenceschopnost na trhu spoluprácí ve formě bankopojištění. Při optimálním využití jeho synergických prvků je možné dosahovat mnohem vyšších kvalit i kvantit, než kdyby banky a pojišťovny působily na trhu samostatně. Kapitálová propojenost je pro obě nesourodé instituce náročná, ale postupně přináší velké množství výhod pro všechny zúčastněné strany, jak jsem ve své diplomové práci rozebrala a prokázala.
V úvodu diplomové práce byla stanovena hypotéza Ho: Bankopojištění není přínosem pro klienty bank. Po provedení analýz bank a pojišťoven, zhodnocení výhod a nevýhod přínosu pro klienty, je hypotéza zamítnuta. Bankopojištění má celou řadu výhod i nevýhod, stále však převažují výhody, které bankopojištění klientům přináší. Je otázkou času, kdy v budoucnu klient neshledá integraci bank a pojišťoven jako přínos. Maximum výhod však bankopojištění přináší především samotným bankám a pojišťovnám.
8. Seznam tabulek Tabulka č.1: Bilance banky Tabulka č.2: Výkaz zisku a ztrát Tabulka č. 3. Rozvaha pojišťovny Tabulka č.4: Tvorba hospodářského výsledku Tabulka č. 5. Vývoj předepsaného pojistného v ČR v letech 1992 - 1999 Tabulka č. 6. Vývoj předepsaného pojistného v ČR v letech 1999 - 2007 Tabulka č. 7. Předepsané pojistné celkem za období 1 – 12/2007 Tabulka č. 8. Předepsané pojistné (neživotní pojištění) za období 1 – 12/2007 Tabulka č. 9. Předepsané pojistné (životní pojištění) za období 1 – 12/2007 Tabulka č. 10. Předepsané pojistné za období 1 – 12/2007 Tabulka č. 11. Předepsané pojistné celkem za období 1 – 9/2008 Tabulka č. 12. Předepsané pojistné (neživotní pojištění) za období 1 – 9/2008 Tabulka č. 13. Předepsané pojistné (životní pojištění) za období 1 – 9/2008 Tabulka č. 14. Předepsané pojistné za období 1 – 9/2008 Tabulka č. 15. Předepsané pojistné za období 2007 a 2008 Tabulka č. 16. Výhody a nevýhody bankopojištění pro banku Tabulka č. 17. Výhody a nevýhody bankopojištění pro pojišťovnu Tabulka č. 18. Výhody a nevýhody bankopojištění pro klienty
9. Seznam grafů Graf č. 1. Vývoj objemu předepsaného pojistného Graf č. 2. Akcionáři Pojišťovny České spořitelny Graf č. 3. Akcionáři ČSOB Pojišťovny Graf č. 4. Akcionáři VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovny Graf č. 5. Akcionáři Komerční pojišťovny
10. Seznam obrázků Obrázek č. 1. Organizační schéma dohledu nad finančním trhem České národní banky
11. Seznam použitých zdrojů Knihy [1] CIPRA, T., Pojistná matematika teorie a praxe. 1.vyd., Praha: EKOPRES s.r.o., 1999. 398 s. ISBN 80-86119-17-3
[2] ČEJKOVÁ, V., ŠEDOVÁ, J., ČAPKOVÁ, D.: Základy pojišťovnictví. VUT, PC-DIR, Brno 1997.
[3] DAŇHEL, J. Pojistná teorie. 1.vyd., Praha: Profesional Publishing, 2005. 332 s. ISBN 8086419-84-3
[4] KAŠPAROVSKÁ,V., Vávrová,E., Vybrané kapitoly z komerčního bankovnictví a pojišťovnictví. 1.vyd. Brno: Brno International Business School, 2004. 149 s. ISBN 80-8657578-0
[5] POLOUČEK, S. Bankovnictví. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-7179-462-7. [6] REVENDA,Z. a kolektiv: Peněžní ekonomie a bankovnictví. 1 vyd. Praha: Management Press, 1996. 613s. ISBN 80-85943-06-9
[7] ŠENKÝŘOVÁ, B. a kolektiv: Bankovnictví I učebnice 1.vyd., Praha: Grada Publishing, 1997. 264 s. ISBN 80-7169-464-9
[8] ŠEVČÍK, A. Bankovnictví I, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2002. ISBN 80-2103019-4.
[9] ZIEGLER, K. Finanční řízení bank. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1997. ISBN 80902243-1-8.
Zákony [10] Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů
[11] Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů
Články z časopisů [12] RYSKOVÁ, S.: Spojené cesty k našim penězům. Ekonom, 2001, č.35. [13] KOLCUNOVÁ, E.: Možnosti propojování bankovních a pojišťovacích činností v české ekonomice, Bankovnictví, 1995, č. 21.
Internet
[14] Dagmar Šístková, Pojišťovny pod zvětšovacím sklem dohledu ČNB, OPOJIŠTĚNÍ.CZ [online].
[cit.
2008-12-03]
Dostupné
na
Internetu:
[15] Petra Davidová, Jiří Jirka - Bankopojištění v ČR nepatří jen do oblasti teorie, ČNB [online].
[cit.
2008-10-21]
Dostupné
na
Internetu:
[16] Vývoj pojistného trhu 1-12/2007 ČAP [online]. [cit. 2008-10-15] Dostupné na Internetu:
[17] Vývoj pojistného trhu 1-9/2008 ČAP [online]. [cit. 2008-10-15] Dostupné na Internetu:< http://www.cap.cz/Zpravy.aspx?list=DOKUMENTY_02&zobrazeni=pro%20web%20pravide lné%20čtvrtletní%20statistiky>
[18] Výroční zpráva za rok 2007 Česká spořitelna [online]. [cit. 2008-11-13] Dostupné na Internetu:
[19] Výroční zpráva za rok 2007 Československá obchodní banka [online]. [cit. 2008-11-13] Dostupné na Internetu:
[20] Výroční zpráva za rok 2007 GE Money [online]. [cit. 2008-11-13] Dostupné na Internetu:
[21] Výroční zpráva za rok 2007 Komerční banka [online]. [cit. 2008-11-13] Dostupné na Internetu:
[22] Výroční zpráva za rok 2007 Raiffeisenbank [online]. [cit. 2008-11-13] Dostupné na Internetu:
[23] Výroční zpráva za rok 2007 Volksbank CZ [online]. [cit. 2008-11-13] Dostupné na Internetu:
