MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA. Bakalářská práce

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

Bakalářská práce

BRNO 2008

Petr Krejčí

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin

Mechanizační prostředky a jejich využití ve vinicích Bakalářská práce

Vedoucí práce: prof.ing.Vojtěch Řezníček, CSc. Brno 2008

Vypracoval: Petr Krejčí

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDKY A JEJICH VYUŽITÍ VE VINICÍCH Vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MZLU v Brně.

dne………………………………………. podpis zpracovatele……………………….

Poděkování Děkuji panu Prof.Ing.Vojtěchovi Řezníčkovi CSc. za schválení mého zvoleného tématu, odborné a vstřícné vedení při zpracování a za ochotné poskytnutí potřebných informací. Děkuji majitelům vinic panu Jedomovi z Moravských Bránic, panu Šlancarovi z Boleradic a jejich rodinám za možnost vyzkoušet si praktické činnosti související s ošetřováním vinic a sklizní hroznů. Děkuji své přítelkyni a svým rodičům za projevenou trpělivost a pochopení.

ABSTRAKT Ve své bakalářské práci jsem se zabýval mechanizačními prostředky ve vinicích a jejich praktickým využitím během vegetačního období. V literárním přehledu jsem nastudoval historii a současný stav mobilních prostředků ve vinicích, popsal jsem klimatické podmínky pro růst révy vinné ve vinařských podoblastech Znojemská (vinařská obec Dolní Kounice) a Velkopavlovická (vinařská obec Boleradice). Dále jsem se zabýval mechanizačními prostředky pro následné operace: zpracování půdy v meziřadí, řezové práce, zelené práce, ochranu vůči chorobám a škůdcům a sklizeň révy vinné. Na závěr jsem zhodnotil využití mechanizačních prostředků ve vinicích a navrhl jsem způsob agrotechniky pro vybrané obce a jejich viniční tratě (Dolní Kounice a Boleradice).

ABSTRACT In this thesis I considered mechanization units used in viticulture and their practikal use. In the overview I studied history and present state of mobile devices used in vineyards, described the climatic conditions for wine – growing in viticultural regions of Znojmo and Velké Pavlovice. In following I considered mechanization units and devices for following operations: soil cultivation in alternate rows, pruning, pest control and harvesting grapes. In the end part I evaluated the use of mechanization devices in vineyards and proposed the agricultural engineering for selected vineyard territories

Obsah 1. ÚVOD ........................................................................................................................ 10 2. LITERÁRNÍ PŘEHLED......................................................................................... 11 2.1. HISTORICKÝ VÝVOJ VINOHRADNICTVÍ ...................................................................11 2.2.VÝVOJ MECHANIZACE ............................................................................................13 2.3. STANOVIŠTNÍ PODMÍNKY .......................................................................................14 2.4. AGROTECHNIKA VINIC ...........................................................................................17 2.4.1. Řezové práce réví .........................................................................................17 2.4.1.1. Vedení a řez révy vinné.........................................................................17 2.4.1.2. Nářadí pro řezové práce ve vinicích......................................................20 2.4.2. Mechanizační prostředky ve vinohradech....................................................22 2.4.2.1. Vinohradnické traktory .........................................................................22 2.4.2.2. Mechanizační prostředky pro přípravu půdy před výsadbou vinice .....24 2.4.2.3. Mechanizační prostředky pro výsadbu sazenic révy.............................25 2.4.2.4. Zpracování půdy v meziřadí..................................................................27 2.4.2.5. Ozelenění – zatravnění půdy v meziřadí ...............................................30 2.4.3. Celoroční ošetřování .....................................................................................35 2.4.4. Zelené práce .................................................................................................37 2.4.4.1. Stroje pro zelené práce ve vinicích........................................................37 2.4.4.2. Čištění - ometání kmínků ......................................................................37 2.4.4.3. Stroje pro zvedání a zasouvání letorostů...............................................39 2.4.4.4. Stroje pro osečkování letorostů .............................................................40 2.4.5. Ochrana vůči chorobám a škůdcům.............................................................43 2.4.5.1 Jednotlivé způsoby chemických aplikací ...............................................44 2.4.5.2. Postřikovače do vinic ............................................................................45 2.4.5.3. Rosiče do vinic ......................................................................................46 2.4.6. Sklizeň révy vinné .........................................................................................48 2.4.6.1. Ruční sklizeň hroznů (částečná mechanizovaná sklizeň)......................48 2.4.6.2. Plně mechanizovaná sklizeň..................................................................49 3. VYUŽITÍ MECHANIZAČNÍCH PROSTŘEDKŮ VE VINOHRADNICTVÍ .. 51 3.1. JEDNOTLIVÉ VÝKONNOSTI STROJŮ POUŽITÉ VE VINOHRADNICTVÍ .........................51 4. EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST ................................................................................... 52 4.1. CHARAKTERISTIKA VINAŘSKÝCH OBLASTÍ ...........................................................52 4.1.1.Moravská vinařská oblast - podoblast Velkopavlovická................................52 4.1.2. Moravská vinařská oblast – podoblast Znojemská ......................................53 4.2. SLEDOVANÉ VINAŘSKÉ OBCE.................................................................................54 A. Vinařská obec Boleradice ..................................................................................54 B. Vinařská obec Dolní Kounice ............................................................................57 5. VÝSLEDKY A DISKUZE...................................................................................... 60 6. ZÁVĚR ...................................................................................................................... 62 7. POUŽITÁ LITERATURA ...................................................................................... 64

Seznam obrázků Obr. 1 Krátký řez – révy vinné Obr. 2 Dlouhý řez – révy vinné Obr. 3 Guyotův řez – středního vedení Obr. 4 Rýnsko-hessenské vedení Obr. 5 Řez Sylvoz Obr. 6 Jednoduchý závěs Obr. 7 Vedení Vertiko Obr. 8 Pneumatické nůžky Obr. 9 Nůžky a akumulátor s pouzdrem Obr. 10 Typy traktorů pro vinohradnictví Obr. 11 Moderní typy traktorů Obr. 12 Otočný jednoradličný rigolovací pluh s předradličkou – nesený Obr. 13 Úprava sazenice před výsadbou Obr. 14 Traktorový vrták Obr. 15 Zkultivovaná půda ve vinici Obr. 16 Těžký radlicový kypřič Obr. 17 Rotační kypřič Obr. 18 Půdní fréza Obr.19 Jednotlivé sestavy přiorávačích Obr. 20 Hloubkový kypřič s aktivním pohybem Obr. 21 Hloubkový kypřič s dlátovými radlicemi Obr. 22 Rýčový pluh Obr. 23 Rotační pluh Obr. 24 Zatravnění ob 1 řádek Obr. 25 Práce mulčovače Obr. 26 Kultivace příkmených pásů výkyvnou sekcí Obr. 27 Dvourotorový mulčovač s oboustrannou sekcí Obr. 28 Mulčovač - drtič Obr. 29 Pytlování biomasy Obr. 30 Schéma práce drtiče Obr. 31 Čistění kmínků rotačními kartáči

Obr. 32 Ometač kmínků mezi koly nesený Obr. 33 Ometač kmínků vzadu tažený Obr. 34 Práce zvedače letorostů Obr. 35 Kotoučový zvedač letorostů Obr. 36 Princip kotoučového zvedače letorostů Obr. 37 Princip šnekového zvedače letorostů Obr. 38 Osečkovací jednostranná lišta Obr. 39 Osečkovací jednostranná lišta + válcový kypřič + kultivátor přímených pásů Obr. 40 Jednoramenný tunelový osečkovač Obr. 41 Dvouramenný tunelový osečkovač Obr. 42 Jednotlivé typy difůzerů Obr. 43 Nesený postřikovač AIRDROP Obr. 44 Tažený postřikovač AIRDROP 6 T2 Obr. 45 Rosič s aplikačním rámem Obr. 46 Rosič s centrálním aplikačním ustrojím Obr. 47 Nesený traktorový rosič Obr. 48 Návěsný traktorový rosič Obr. 49 Zádový motorový rosič Obr. 50 Čtyřřádkový adaptér na portálovém multifunkčním nosiči Obr. 51 Ruční sklizeň do traktorových návěsných kontejnerů Obr. 52 Smaojízdný sklízč ERO SF 190 Obr. 53 Multifunkční sklízeč NEW HOLLAND - BRAUD Obr. 54 Vyprazdňování zásobníků do traktorových kontejnerů Obr. 55 Vinařská obec Boleradice Obr. 56 Vinařská obec Dolní Kounice

Seznam tabulek TAB. 1 ORIENTAČNÍ POTŘEBA TRAKTOROVÉ PRÁCE NA 1 HA PLODNÝCH VINIC (BURG 2003) TAB. 2 SCHÉMA ROZDĚLENÍ MECHANIZAČNÍCH PROSTŘEDKŮ PRO ZPRACOVÁNÍ A KULTIVACI TAB. 3 PŘEHLED POSTŘIKŮ V JEDNOTLIVÝCH FÁZÍCH TAB. 4 POZEMKOVÉ ÚDAJE TAB. 5 POZEMKOVÉ ÚDAJE TAB. 6 APLIKACE PŘÍPRAVKŮ

1. Úvod Víno je živý organismus, který se neustále vyvíjí, vzniká a stárne a má i vlastní charakter. Po jeho dokonalé znalosti se stává naším přítelem. Abychom mu však mohli porozumět, musíme se naučit rozeznávat jeho vlastnosti. Pak jej můžeme hodnotit a také vybírat. Vybereme-li dobře, jistě nás, stejně jako dobrý přítel, nezklame. Jelikož je mým oborem provoz techniky a současně se zajímám o pěstování vinné révy, vybral jsem si ke zpracování své bakalářské práce téma: Mechanizační prostředky a jejich využití ve vinicích. Ve své bakalářské práci jsem se snažil popsat využití mechanizačních prostředků ve vinicích po stránce obecné a pro vybrané vinařské obce (Boleradice, Dolní Kounice) jsem se pokusil navrhnout konkrétní postup prací a využití mechanizačních prostředků. V literárním přehledu jsem nastudoval historický vývoj vinohradnictví a následně i historický vývoj mechanizačních prostředků používaných ve vinicích. Dále jsem se zabýval klimatickými podmínkami, které ovlivňují do značné míry růst a vývoj vinné révy, celoročním

ošetřováním

(agrotechnika

spojená

s

využitím

mechanizačních

prostředků).Pozornost jsem věnoval zpracování půdy v meziřadí (orba, zatravnění, mulčování aj.), řezovým pracem (vedení, druhy řezů), ochraně vůči chorobám a škůdcům a v neposlední řadě sklizni hroznů révy vinné. Závěrem jsem zhodnotil využití mechanizačních prostředků, které se používaly dříve a které se volí k usnadnění zemědělské činnosti ve vinicích v současné době.

2. Literární přehled

2.1. Historický vývoj vinohradnictví Réva vinná se začala na Moravě pěstovat zřejmě s příchodem Římanů kolem roku 250 n.l. Zásluhu na tom měl císař Marcus Aurélius Probus, který nařídil vysazovat vinice v římských provinciích i za Alpami. Vinice se postupně rozšiřovaly, zlatý věk vinařství nastal v 15. a 16. století. V té době byla rozloha vinic téměř shodná s dnešní výměrou. Význam pěstování révy podtrhuje i skutečnost, že tato činnost byla upravena a řízena vlastním právem. Říkalo se mu horenské právo. Byly to předpisy mimo jiné o sousedském právu, o trestech, o vzdělávání vinic, o správě viničních hor, o desátcích (daň z produkce) a o perknechtu (zemní daň). Po ukončení všech prací ve vinici se provedlo tzv. „Zaražení hory“, od té doby byly vinice dle tohoto práva hlídány. Dohlížet nad pořádkem ve vinicích měli za úkol hotaři (hlídači) volení na shromáždění obce. Krádež hroznů ve vinici podle tohoto práva znamenala někdy až propadnutí hrdlem. Jindy ale mohl vinohrad poskytnout útočiště pronásledovaným. V době zrání hroznů byl vstup do vinohradů zakázán. Vinobraní začínalo pro všechny stejně, dobu nařídila rada obce

.

V 16. století se na území Moravy usadili novokřtěnci – Habáni. Přinesli s sebou nové pracovní metody, řemesla i nové odrůdy révy. Významně přispěli k rozvoji vinohradnictví svými znalostmi, zejména ve stavitelství. Z té doby ve Velkých Bílovicích zůstalo několik sklepů. Nejznámější a největší je Habánský sklep stejnojmenné společnosti, který se nachází směrem na Čejkovice. Velký význam role vinohradnictví a vinařství je dokladován pečetí obce z roku 1701. Je na ní znázorněn keř vinné révy se dvěma hrozny, vinařský nůž a radlice. Pečeť dala základ pro výtvarné ztvárnění znaku a praporu města. Třicetiletá válka způsobila celkový úpadek vinařství v Čechách i na Moravě. Před třicetiletou válkou bylo např. ve Velkých Bílovicích 2 636 měřic vinic, po této válce výměra vinohradů klesla na 100 měřic.

Koncem 19. st. se do evropských vinic zavlekly choroby a škůdci z Ameriky (révokaz, padlí, peronospora), trvale klesala plocha vinic na Moravě. Začátkem 20.století se projevila snaha o zvýšení znalostí pěstování révy. Zakládaly se různé spolky, vinařsko – ovocnářské a zahradnické školy, jedny z prvních se rozvíjely na Mělníku (1882), ve Znojmě (1868), Valticích (1873), Bzenci (1885) a Mikulově (1903). Aby mezi vinaře přišla osvěta, jak čelit novým škůdcům, byla v roce 1923 v obci založena Vinařská besídka. Po té vinařství znovu nabralo sílu a vinice se počaly rozšiřovat. Koncem třicátých let 20. století vzniklo ve Velkých Bílovicích vinařství p. Osičky. Po druhé světové válce došlo k radikálním změnám ve způsobu pěstování - rozšířily se spony, aby mohla být využita mechanizace, změnilo se vedení z nízkého na střední a vysoké. Pěstební postupy se podřídily kvantitě, občas i na úkor kvality. Vznikaly tak velkoplošné terasy, které zpřístupnily málo dostupné pozemky pro pěstování révy. Někdy to bylo smysluplně, jindy bez úspěchu. Od roku 1962 se začaly vysazovat velké plochy záhumenkových a družstevních vinic. Sazenice vinné révy byly v těchto družstev použity k výsadbě do okolních vinohradů. Ve

vinicích

zbudovali

družstevníci

zpevněné

cesty,

které

slouží

dodnes.

Po listopadu v roce 1989 nebyly vinohrady zpočátku dostatečně obnovovány. Až v posledních letech soukromí pěstitelé vysadili na vlastních pozemcích stovky hektarů nových mladých vinohradů. Jedním z největších obcí ve Velkopavlovické podoblasti jsou Velké Bílovice s hojným počtem pěstitelů révy vinné u nás. Réva se zde pěstuje ve výborných polohách na výměře okolo 750 ha. Takové rozlohy nedosahují ani vinohrady v celé České vinařské oblasti. Celková plocha vinic pěstovaných na území České republiky se v roce 2006 pohybovala okolo 18 000 ha s průměrným stářím 18 let. Zestárnutí porostu znamená pokles výnosů, proto je potřeba vinohrady obnovovat, k zajištění současné reprodukce je potřeba obnovovat 450 ha vinic ročně

2.2.Vývoj mechanizace Vinohradnictví, jako jedno odvětví zahradnické produkce, je charakterizováno vysokým podílem ruční práce v pěstebních technologiích. Už od doby vlády Karla IV. se ve vinicích prováděly veškeré práce ručně a strojů moc v té době nebylo. Orba a zakládání vinohradu byly prováděny koňskými spřažením, mnohokrát probíhala výsadba ručně. Jednalo se však o výsadby menších ploch než jsou nyní. Proto se další rozvoj efektivního zakládání a pěstování vinic neobejde bez rozvinutého využití mechanizačních prostředků, a to i pro operace: osečkování, řez réví, mulčování, sklizeň hroznů a tam, kde tradiční ruční práce převládá. První mechanizační prostředky se objevovaly v druhé polovině 19. století. Ještě v 80. letech se kultivace a ošetřování příkmených pásů v malovýrobě provádělo ručně a ve velkovýrobě postřikem herbicidů. Volba pěstitelských činností vinné révy kromě obecně známých agrotechnických hledisek (svahovitost, půdní a klimatické podmínky,typ vedení apod.) se dnes se poddává dostupné mechanizaci, spíše pak finančním zdrojům pěstitele a využitelnosti pro jeho potřebu. Existuje několik zásad pro dosažení kvalitní produkce hroznů: • včasné provedení podlomu a očistění kmínků • zvládnutí chemické ochrany v závislosti na počasí • kvalitní a rychlé zformování zelené stěny, tj. zvedání letorostů a jejich osečkování • včasná a kvalitní kultivace příkmených pásů • odlistění (redukce) zelené stěny v zóně hroznů v období dozrávání • rychlé provedení sklizně – zvláště v opožděný termínech je v našich podmínkách poznamenána větším kolísáním počasí a značnými ztrátami z odkladu sklizně ( ZEMÁNEK, 2003)

2.3. Stanovištní podmínky

Rozdělení: 1) Podnební podmínky 2) Půdní podmínky 3) Zeměpisné podmínky 4) Antropologické podmínky

1) Podnební podmínky Mezi hlavní klimatické podmínky řadíme: (světlo , teplo, vodu, vzduch), které jsou žádoucími prvky pro náležitý růst vinné révy. Světlo, které je zapotřebí k důležitému procesu v přírodě, a to je fotosyntéza, pro určité rozložení listové plochy tak, aby nejvíce světla rostlina vstřebala. Květenství je ovlivněno teplotou i intenzitou světla, květen – červen rozhoduje o počtu založených květů v očkách. Důležitý je také počet hodin slunečního svitu. Teplo ovlivňuje v určitých fází jednotlivé období: •

Období slzení - teplota v hloubce 0,3 m dosahuje (5 – 6 °C) a keř začíná transformovat mízu, která vytéká v místě řezu.

•

Období rašení - ohřívání vzduchu řídí intenzita a místo rašení oček na keři

(8 –

12°C) •

Období růstu letorostů - podle teploty z předchozího dne se řídí růstová rychlost letorostu dalšího dne

•

Období kvetení - teplota nesmí klesnout pod 15 °C v denním průměru. Při 10 – 13 °C se pyl sprchává a květy se neopýlí. Vyšší než 15 °C, když suma dosáhne 180 °C

•

Období růstu bobulí – teplota působí na velikost bobulí v jejím I. – III. stupni růstu bobulí

•

Období zrání bobulí a vyzrávání dřeva - teplota ovlivňuje asimiláty, které se transformují do bobulí současně i s barvivy.

Voda je nejdůležitější součástí révového systému, které představuje rozpouštědlo a dopravní prostředek živin, udržuje napětí buněk a látkovou proměnu. Vodní srážky v minimu činí 300 mm, optimum je 600 mm –800 mm během roku , větší podíl srážek je pozitivní v období června – červenece a) Před rašením oček při nedostatku vody praskají kmeny, při nadbytku raší i spící očka b) Po odkvětu v době nasazování bobulí voda určuje počet nasazených bobulí a hustotu hroznů. c) Těsně před tvorbou bobulí, kdy voda dopravuje z půdy živiny k dokonalému nalití bobulí. Dešťové přívaly jsou nebezpečné (eroze půdy na svazích), mlhy rozvíjí houbové onemocnění, krupobití likviduje bobule a je větší náchylnost chorob, sníh působí jako izolační vrstva, nepromrzá a zásobuje půdu zimní vláhou. Vzduch může měnit teplotní poměry (oteplení, ochlazení). Nárazové větry mají mechanický vliv i škodu v době kvetení = negativní následky, dochází k poškození listů 2) Půdní podmínky Existuje mnoho typů půd, na kterých lze pěstovat vinnou révu, např. kamenité půdy, štěrkovité, písčité, hlinité a jílovité půdy. V hloubce 0,3 m se nachází 30 % aktivních kořenů v hloubce 0,3 – 0,45 m 60 % a 10 % kořenových částí proniká hlouběji. Kamenité půdy Vzdušný a tepelný režim je bohatší, rychleji se ohřívá vzduch, dosahují vyšší teplotu půdy přes noc. Růst vinné révy je pomalý a plevelů se vyskytuje méně. Jsou vhodné pro závlahu. Štěrkovité půdy Liší se velikosti půdních částic, jedná se o náplavy řek. Na těchto půdách se dosahuje dobré kvality červených vín.

Písčité půdy Obsahují méně minerálních a organických živin, nutno doplnit N,P,K hnojiva, draslík, hořčík a vápník rostliny přijímají rychleji, vhodné pro odrůdy: Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe. Hodí se také pro stolní odrůdy, hrozny na těchto půdách brzy dozrávají. Hlinité a jílovité půdy Tyto půdy se více utužují, vyžadují prokypření podrýváky, vhodné je jejich zavlažování ne však moc, kdy se může projevit nevhodné nadměrné zamokření. 3) Zeměpisné podmínky Při zvýšení o 100 m nadmořské výšky klesne průměrná cukernatost o 1,0 – 1,5 °NM a zvýší obsah kyselin o 0,9 promile a prodlužují se fenologické fáze. Do této skupiny řadíme svažitost terénu, poloha pozemku – jižní, západní,východní a severní svahy. Jižní svahy – jsou teplé, obsahují málo humusu, vzniká nebezpečí eroze, ale i velký výpar, nižší výnos z ha., zrání začíná dříve. Západní svahy – se vyznačují vlhčí půdou, úrodnější, půdy jsou citlivější na houbové choroby. Východní svahy – oslunění od rána, lepší střídání Severní svahy – dosahují o 4,4 °C nižší teploty než jižní svahy, průměrné zimní teploty kolísají o 2,4 °C

4)Antropologické podmínky Vliv člověka určující charakter růstu, řezu, sponu a vedení vinné révy.

2.4. Agrotechnika vinic 2.4.1. Řezové práce réví

2.4.1.1. Vedení a řez révy vinné Vedení révy vinné je chápáno jako tvarování starého dřeva, řez je každoroční, zakracování dřeva nebo odstranění jednoletých výhonů. Řezem omezujeme počet ponechaných oček na keři. Je to určité optimum, které záleží na stanovištních podmínkách, odrůdy, půdy v závislosti pak na kvalitě hroznů. Rozlišujeme dva způsoby řezu: krátký a dlouhý. Při krátkém řezu necháváme krátké části – čípky (1 – 2 očka – čípky krátké, 3 – 4 očka čípky střední, 5 oček čípky dlouhé). Řez dlouhý se vyznačuje ponecháním polotažňů (6 – 7 oček) a tažnů (8 a více oček).

Obr. 1 Krátký řez – révy vinné

Obr. 2 Dlouhý řez – révy vinné

Způsoby vedení révy s řezem na tažně Guyotův řez (původem z Francie), je veden ve výšce 0,70 m, přičemž na vrcholu kmene se ponechá tažeň ve výšce 0,60 m, který se vyváže ke spodnímu nosnému drátu. Ze zásobního čípku vyrostou dva letorosty, na tažni 8 – 10 letorostů podle počtu ponechaných oček. Letorosty vyrostlé ze zásobního čípku se následně zasouvají do dvoudrátí (první dvoudrátí je na drátěnce 0,30 m nad prvním nosným drátem, druhé o 0,30 m výše a třetí je o 0,35 m nad druhým dvoudrátím). Ze dvou vyrostlých výhonů se vrchní použije na vytvoření tažně a spodní se zkrátí na

Obr. 3 Guyotův řez – střední vedení

dvouoký zásobní čípek. Každoročně se tento způsob opakuje.

Rýnsko-hessenské unifikované vedení s různým vyvazováním tažňů – na vrcholu kmene se ponechají dva tažně a dva zásobní dvouoké čípky. Tažně se ohýbají obloukovitě, aby se daly mezi keře vyvázat, aniž by došlo k jejich zkřížení. Do čtvrtého roku po vysazení necháváme na keři rezervní čípek, později už ne. Po založení kmínku ponecháme tažeň s 10 – 15 očky a jednu Obr. 4 Rýnsko-hessenské vedení

dvouokou zálohu. Tažeň je třeba vyvazovat tak,

aby nejprve směřoval vzhůru a potom ho ohnutím přes vyšší postavený drát vyvážeme mírně šikmo k prvnímu drátu. Starý tažeň v následujícím roce odstraníme a nový nařežeme opět z réví, které se nachází výš na náhradním čípku. Níže postavený výhonek nařežeme jako náhradní na dvě očka. Takto se řez každý rok opakuje. Uplatňujeme tedy Guyotův způsob řezu. Letorosty vážeme mezi dvojdráty. Při odrůdách s velkými hrozny a při velmi úrodných odrůdách ponecháme zpravidla jeden kmínek a dva kratší tažně s dvojočkovými náhradními čípky „Ryzlink vlašský“, „Veltlínské zelené“, „Müller-Thurgau“, „Sylvánské zelené“, „Zweigeltrebe“ apod. Při bujně rostoucích odrůdách s malými hrozny ponecháváme dva delší tažně, na kterých je opět při každém tažni náhradní čípek s dvěma očky jako např. u odrůd „Ryzlink rýnský“, „Rulandské šedé“, „Sauvignon“, „Tramín červený“, „Neburské“, „Frankovka“, „Svatovavřinecké“, „Modrý Portugal“ aj. Výhodou je jednoduchý řez, pohodlnější ošetřování (nevzniká obrost ze starého dřeva) a zpracování půdy.(BUKOVSKÝ, 2008) Vysoké vedení révy vinné – srdcový řez byl vyvinut z velmi rozšířeného Moserova kordónového vedení, které je upraveno do srdcového řezu, způsob byl vyvinutý na Vinařském ústavu Zahradnické fakulty v Lednici na Moravě. Na vodorovném ramenu bylo ponecháno pouze zkrácené rameno a na něm dva zásobní čípky. Tažně se ohýbají obloukovitě, až k srdcovitému tvaru a přivazují se k vodorovnému drátu napnutému 0,30 m pod nosným drátem. Pro umístění dostatečného množství oček se na konci zkráceného ramene ponechává jeden krátký vodorovný tažeň a zásobní čípek.

Vysoké vedení – může být pozitivně hodnoceno v okrajových oblastech pěstování révy vinné. Tvary s větší zásobou dřeva mají vyšší potenciál odolnosti k zimním mrazům. Vyšší kmínky mohou být méně poškozované zimními mrazy vzhledem vzdálenosti od povrchu půdy. Vysoké vedení s řezem Sylvoz - je vhodné jen do výživných půd dobře zásobených vláhou pro bujně rostoucí odrůdy s hustým olistění, jako jsou např: „Tramín červený“, „Rulandské

šedé“,

„Sauvignon,“

„Svatovavřinecké“ aj. Zvýšená úrodnost a snížení přísunu asimilátů ze starého dřeva mají za následek zeslabení keřů. Tento způsob se málo používá.

Obr. 5 Řez Sylvoz

Jednoduchý závěs - je vysoký horizontální kordón s řezem na volně visící tažně. Uplatňuje se jen na výživných hlubokých propustných půdách. Není vhodný pro slabě rostoucí odrůdy. Bezpodmínečně si vyžaduje dodržení orientace řad ve směru převládajících větrů. Vhodné je tzv. hnízdové vysázení keřů. Nevýhodou je vytvoření vhodného mikroklimatu pro houbové choroby a těžká přístupnost

pro

vykonání

kvalitního

postřiku (BUKOVSKÝ, 2008).

Obr. 6 Jednoduchý závěs

Vertikální kordon Vertiko -

principem je vytvoření několika poschodí s jednoočkovými čípky na svislém kordónovém rameni. Zpravidla se používá kmínek s délkou 0,80 m a nad ním svislé rameno dlouhé 0,80 m, na kterém se vytvoří 2 – 3 poschodí základů rodivosti – čípků. Může být jednoramenný a dvojramenný. Vzdálenost keřů v řadách je 0,7 – 1,0 m. Nevyhnutelným opatřením je zaštipování letorostů 2 – 3krát v průběhu vegetačního období. První a nevyhnutelné zaštipování se dělá 8 – 10 dní před kvetením, druhé ve fenofázi velikosti hrášku a třetí v polovině

srpna.

Je vhodný pro odrůdy, které vytváří úrodu i na

bazálních

očkách

a

nerostou

příliš

vzpřímeně („Ryzlink vlašský“), rostou bujněji a mají delší internodia, např. „Rulandské šedé“, „Müller-Thurgau“, „Veltlínské zelené“, „Ryzlink rýnský“, „Frankovka“ aj. Z hlediska ochrany vinice je nevýhodou větší množství mladých listů, vyrostlých v důsledku častého, nevyhnutelného

odstraňování

vrcholů

letorostů, které jsou vhodné na rozmnožení roztočů. Jedná se o méně vhodný způsob .

(BUKOVSKÝ, 2008)

Obr. 7 Vedení Vertiko

2.4.1.2. Nářadí pro řezové práce ve vinicích Pneumatické nůžky – jsou vhodné k řezu odrůd s tvrdým dřevem, kde nám zvýší pracnost až o 30% a nedochází tak k rychlé únavě pracovníka. Zásada

pneumatických

nůžek Obr. 8 Pneumatické nůžky

spočívá v působení tlaku vzduchu na píst s pohyblivou čelistí nůžek. Tlak vzduchu vzniká pod píst po otevření ventilu spojeného s rukojetí. Zpětný pohyb po provedení řezu (přepouštěcím otvorem) zajistí vrtaná pružina uložená v tělese nůžek. Pohon může být dvěma způsoby: - pohon od motoru traktoru - kde souprava je poháněna 1 – 2 válcovými kompresory (250 – 680 l.min-1) při tlaku 12 – 18 barů, výkon kompresoru bývá 3 – 4 kW - pohon od vlastního motoru – souprava je složena z kompresoru a spalovacího motoru, který je upevněn na ručně převozném kolovém podvozku. Kompresory jsou 1 – 2 válcové jsou doplněny zásobníkem (vzdušníkem) o objemu 6 – 12 litrů s 6 vývodovými přípojkami na nářadí.

Elektrické nůžky – tvoří 2 části: nůžky a baterie. Baterie jsou uložené v pouzdře, které je snadno nositelné na opasku nebo přes rameno, jsou snadno vyměnitelné. Doba nabíjení se pohybuje od 1 – 4 h záleží na kapacitě baterií. Hmotnost baterií 1,5 – 3,5 kg a doba použití 4 – 8 h. Elektrické nůžky jsou poháněny od motorku, který je zabudován v rukojeti. Mohou stříhat dřevo do průměru 30 m. Hlavní výhodou elektrických nůžek je operativnost, jednoduchost a nižší hmotnost. Neovlivňují prostřední výfukovými plyny a

Obr. 9 Nůžky a akumulátor s pouzdrem

jsou daleko snadněji transportovatelné. Nevýhodou je však nedosažení tak velkých tlaku jak u pneumatických nůžek,častější dobíjení a časová doba omezení životnosti baterií . (ZEMÁNEK, 2003)

2.4.2. Mechanizační prostředky ve vinohradech 2.4.2.1. Vinohradnické traktory Traktor je jeden z nejdůležitější částí ve vinohradnickém podniku, ale i také finančně náročné mechanizační vybavení. Je jen na nás kolik do mechanizačních prostředků budeme investovat peněz. Na druhé straně si musíme uvědomit že, má hlavni roli jako tažný prostředek bez kterého se ve vinohradnictví neobejde. Využití traktoru se zvyšuje počet prací pro vlastní potřeby, ale zejména pro provádění činnosti cizích služeb. V Tab.1 je předložena orientační potřeba traktorové práce na 1 ha plodných vinic pro podmínky vinohradnictví oblastí ČR. Tab. 1 Orientační potřeba traktorové práce na 1 ha plodných vinic (BURG 2003) Operace

Pracnost h.ha-1

zprac. půdy, mulčování, drcení réví oprav opěrné konstrukce zelené práce postřik + přeprava hloubkové kypření Hnojení sklizeň + doprava Celkem

25 15 25 25 10 10 10 120h.ha-1

Celkový Podíl na Podíl na dopravu Podíl mech.operace a přejezdy % % % 21 13 21 21 8 8 8 100 %

11 5 11 11 4 2 4 48 %

10 8 10 10 4 6 4 52 %

Z uvedených dat plyne, že při předpokladu přibližně 50 % podílu pojezdů u mechanizovaných operací vychází poměr dopravy přejezdů asi 52 % a podíl mechanizovaných operací prováděných ve vinici 48 %. WALG (2000) uvádí pro podmínky Německa rozmezí 70 – 100 h.ha-1 a poměr 65 % pro přejezdy a dopravu a 35 % pro přímé práce ve vinici.

Traktor ve vinici by měl splňovat určité cíle: - zvýšení produktivity práce - snižování podílu ruční práce - snížení přímých nákladů - zvýšení kvality práce (včasné provedení operace) pro dosažení těchto cílů musí být použity traktory vyrobeny s určitými rozdílnostmi, což je konstrukce a jejich vybavení.viz obr.(10 – 11 )

a

b

c

Obr. 10 Typy traktorů pro vinohradnictví (ZEMÁNEK, BURG, 2003) a - zúžený traktor bez kabinky b – klasický zemědělský traktor s kabinkou c – multifunkční portálový nosič

Obr. 11 Moderní typy traktorů

2.4.2.2. Mechanizační prostředky pro přípravu půdy před výsadbou vinice Účelem dobré přípravy půdy před výsadbou vinic je dostatečné prokypření půdy nejméně do hloubky 0,60 m a umožnění kořenům sazenic dostatečně proniknout přes prokypřenou půdu a vytvořit tak dostatečně mohutný kořenový systém,který bude schopen zásobovat révu živinami a vodou v období sucha. Hloubka prokypření závisí na typu půd: Lehčí půdy – do 0,60 m Skeletové a vysychající půdy – do 0,80 m Těžší půdy – také do 0,80 m Hluboké zpracování půdy lze také označit jako rigolace. Je to způsob, při kterém se půdní vrstvy obracejí, mísí, kypří do hloubky 0,5 – 1,0 m. Půda se současně převrstvuje a současně spodina vystupuje na povrch ornice do sponu. Tyto operace se provádí jednoradličným(otočným) rigolovacím pluhem s předradličkou–nesený.(obr. 12)

Obr. 12 Otočný jednoradličný rigolovací pluh s předradličkou – nesený

2.4.2.3. Mechanizační prostředky pro výsadbu sazenic révy Výsadba vinice je nejdůležitější operací při založení vinic. Mezi prvotní operace patří vykolíkování pozemku, rozvržení šířky, délky a směru řad. Samotná výsadba se provádí v březnu (dubnu) nebo až listopadu, kdy je půda zásobena dostatečnou půdní vláhou. Pozdější výsadby nejsou vhodné. Sazenice se musí před výsadbou upravit, odstraněním rosných kořenů, zakrácením kořenů na délku 40 – 80 mm. Nadzemní část a nejsilnější výhon se zkrátí na 1 až 2 vyvinutá očka. Nad očkem se zanechá dlouhý čípek.

Obr.13 Úprava sazenice před výsadbou

Předpoklady pro výsadbu: - Uložení sazenice svisle nebo mírně šikmo v prostoru pro výsadbu. - Dostatečně prokypřená půda bez větších hrud,pro tento způsob se využívá kombinátorů s prutovými válci. - Sazenici uložit štěpovaným místem tak, aby byla v rovině pozemku - Utužit půdu kolem kořenové zóny sazenice (neutužená půda rychleji vysychá a kořeny se poškozují) Jednotlivé nástroje: ruční nářadí – rýč, výsadbový klín pro vytvoření kuželové jamky, omezuje však rozvoj kořenů, ruční vrták – při práci s ručním vrtákem vzrůstá pracovní náročnost s vyšší hloubkou hlavně v těžších půdách. V kamenitých půdách je klín i vrták neefektivní.

ruční motorový vrták – zvyšuje výrazně efektivitu práce a snižuje fyzickou námahu. Obsluha obvykle tvoří 2 pracovníci, pohon vrtáku je od spalovacího motoru (1,5 – 2,0 kW) traktorový vrták – vylepšení ručního motorového vrtáku. Je zavěšen na tříbodovém závěsu za traktorem. Nevýhodou je náročné přesné najíždění na vytyčené místo.

Obr. 14 Traktorový vrták

hydrovod – jednoduchá, účinná, spolehlivá a relativně levná metoda. Souprava je složena z traktoru, nádrží (většinou návěsný postřikovač bez rámu) s 2-8 hadicovými vývody od čerpadla. Potřebný tlak vody je 2 – 4 bar ( 0,2 – 0,4 MPa) Na jednu jamku je potřeba 2 – 4 l vody (sazenice po výsadbě by neměla jít rukou vytáhnout). Metoda není vhodná do špatně prostupných jílovitých půd.

2.4.2.4. Zpracování půdy v meziřadí Zpracováni půdy v meziřadí je velmi důležitý a energeticky namáhavý zásah do půdní struktury. Podle hloubky zpracování půdy ve vinohradnictví dělíme: -

kultivace, provádí se do hloubky 0,04 – 0,06 m a dochází tak k prokypření půdy,

odstranění plevelného porostu, zlepšení provzdušnění a vodní kapacity a snížení odpařování

vody

narušením

půdních

kaliplár. -

kypření,

při

kterém

se

v

meziřadí při odpovídající hloubce (0,15 –

0,2

m) půda prokypřuje a současně promíchává

s

organickou biomasou na povrchu. -

přiorání a odorávání, konáme

tak za pomocí pravých a levých orebních Obr. 15 Zkultivovaná půda ve vinici těles, můžeme také přidat kypřící nebo dlátové radličky. Tuto pracovní operaci je možno provádět i rýčem. Běžně dosahuje hloubky0,15 – 0,2 m. -

hloubkové kypření, touto operací se podporuje regenerace kořenového systému a

vytváří se vsakovací pásy, rovněž dochází k provzdušnění a prokypření podorničí. Jde o nejhlubší zpracování a to od 0,6 –0, 8 m někdy až (1,0m ) Tyto operace ve vinici zajišťují určitá specifika:
Dostatečné udržení hladiny humusu od 1,5 – 3 %
Dobrá možnost příjmů vody, vodní režim půdy a dobré provzdušnění půdy.
Náležitá zásobenost živinami
Sjízdnost a schůdnost povrchu pozemku.
Rozdílnost půdní flóry, fauny a vysoká mikrobiální aktivita půdy.

Uvedené způsoby zpracování půdy požadují upotřebení odlišných mechanizačních prostředků. V těchto operacích ve vinicích musíme počítat se silnějším provedení rámu, závěsů a slupic v důsledku hlubší zpracování půdy. Použité mechanizační prostředky a jednotlivé pracovní orgány mohou být řešeny jako pasivní (běžný případ) nebo aktivní. Pohony aktivních orgánů jsou řešeny od vývodového hřídele nebo poháněny hydromotorem. Jednotlivé rozdělení mechanizačních prostředků pro zpracování půdy a kultivaci v meziřadí je v následujícím schématu Tab. 2 Schéma rozdělení mechanizačních prostředků pro zpracování a kultivaci mělké zpracování - likvidace plevelů - narušení půdního škraloupu - přerušení kapilárních pórů

pasivní pracovní orgány

hluboké zpracování - provzdušnění a prokypření půdy - zapravení organické hmoty a hnojiv

pasivní pracovní orgány

aktivní pracovní orgány

aktivní pracovní orgány

- radličkové kultivátory, kypřiče -talířové hvězdicové brány - rotační kypřiče - rotační brány - přiorávací a odorávací pluhy - talířové podmítače - hloubkové kypřiče - rýčové a rotační pluhy -hloubkové kypřiče

a) Mělké zpracování - pasivní orgány Radličkové kypřiče slouží pro kypření celé šířky v meziřadí do hloubky 0,15 – 0,2 m.Jsou tvořeny masivním rámem, na který je uchyceno několik párů široké

křídlové

radlice

s

pracovním

záběrem 0,3 – 0,5 m. Jejich účinek spočívá v tom, že dojde k intenzivnímu

Obr. 16 Těžký radlicový kypřič

prokypření a provzdušnění půdy v celém pracovním záběru bez jejího obracení. Připravíme tím tak půdu na příjem zimní vláhy a ulehčíme výrazně jarní kultivační práce.

Mělké zpracování - aktivní orgány Rotační kypřiče, mnohdy s horizontální osou rotace. Pracovní orgány tvoří ohnuté nože do tvaru nožových

hvězdic.

Pohon

je

přes

úhlovou

převodovku na vývodový hřídel.

Obr. 17 Rotační kypřič Půdní frézy, tyto stroje jsou svou konstrukcí a nenáročností jak na výkon, tak na údržbu vhodné pro vinaře, zahrádkáře. Pro přípravu půdy jsou stroje vybaveny klasickými rovnými noži nebo do tvaru "C" pro lepší prokypření a také lepší zapravování případných rostlinných zbytků. Stroje je možno volit o pracovním záběru od 0,75 m do 2,30 m u menších Obr. 18 Půdní fréza provedení do sadů a vinic a pak stroje až do 4 m pracovní šířky jako polní půdní frézy. Požadovaný příkon činí od 15 do 85 koní podle vybraného modelu. b)

Hluboké zpracování – pasivní orgány

Přiorávací a odorávací pluhy jsou určeny k podzimnímu naorání půdy ke kmínkům révy do výšky 0,15 – 0,2 m a rozorání středu v meziřadí. Vzniklá brázda slouží současně pro uložení organických a minerálních hnojiv. Ty jsou po té zapraveny při jarním odorání půdy od kminků. Pracovní tělesa jsou tvořeny orebními tělesy pravé a levé, které jsou obvykle doplněny středovou radlicí na rozorání středu v meziřadí. Pracovní hloubky je 0,2 m, pracovní rychlost 3,5 – 6 km.h-1. Jednotlivé sestavy jsou na obr. 19 Hloubkové kypřiče, jedná se především stroje pro hluboké kypření s dvěma až třemi

Obr. 19 Jednotlivé sestavy přiorávačích Obr. 20 Hloubkový kypřič s aktivním pohybem

pracovními orgány dlátových radlic. Radlice jsou uchyceny na pevné slupici, většinou jde o dlátové, šípové nebo křídlové radlice. Čepel radlice může být pevná (pasivní) nebo pohyblivá (s aktivním pohybem) pro lepší pronikání do půdy.

Pohon kmitající čepele je od vývodového hřídele traktoru přes převodovku na excentr. Pracovní hloubka je od 0,4 – 0,6 m při dvou radlicích, při jedné Obr. 21 Hloubkový kypřič s radlici lze dosáhnout hloubky, až 0,8 m. Pracovní dlátovým radlicemi rychlosti se pohybují 2 – 4 km.h-1 a jsou ovlivněny především hloubkou zpracovávaného profilu, půdním druhem, svažitostí pozemku, stupněm otužeností pozemku a skeletu půdy. U hloubkového kypření je výhoda kombinací hloubkového přihnojení tuhých nebo kapalných hnojiv a to tak, že jsou vybaveny zásobníky a dávkovacím zařízení. Hnojivo je dopravováno dutou slupicí.

Hluboké zpracování – aktivní orgány Mezi další stroje určené pro zpracování půdy v meziřadí vinic v hloubkách 0,2 – 0,3 m patří rýčové pluhy a rotační pluhy, jejíž výhodou je zachování příznivé půdní struktury. nevýhodou je malá výkonnost a konstrukční náročnost.

Obr. 22 Rýčový pluh

Obr. 23 Rotační pluh

2.4.2.5. Ozelenění – zatravnění půdy v meziřadí Celoroční mechanická kultivace půdy se v poslední době stále více kombinuje se zatravněním půdy nebo nastýláním organických zbytků na povrch půdy. Jedním z důvodů je i nebezpečí vzniku eroze, které může způsobovat větší množství vody ve vinici. Dochází potom k vytvoření erozních rýh a splavování půdy.

Ozelenění vinic získává v souvislosti s ekologickými způsoby hospodaření stále více na významu. V suchých letech může docházet ke konkurenci keřů jinými nežádoucími plevely, ale tuto vlastnost můžeme snížit častým mulčováním na stanovištních podmínkách. S trvale nízkým úhrnem srážek smíme použít pouze částečné ozelenění. Výhody ozelenění vinic •

dobrá pohyblivost v meziřadí po celý rok

•

zabraňuje půdní erozi

•

nižší poškození půdy přes půdní tlak – utlačování pohybem osob nebo mechanizací ve vinici

•

dobrá zásobenost půdy humusem

•

celoroční zakrytí půdy

•

vyšší výskyt rostlinných a živočišných, případně užitečných druhů živočichů

Nevýhody ozelenění vinic •

vodní deficit v suchých letech nebo na suchých stanovištích – nepříznivý vliv na kvalitu vína

•

zhoršení mikroklimatu vinice – vyšší výskyt houbových chorob

Při ozelenění vinic je také důležité pravidelné sečení a mulčování travního porostu. Ozeleněné plochy nesmí v žádném případě tvořit konkurenci révě vinné vzhledem k vodě a živinám. Přerůstající ozelenění by také mohlo zastiňovat révové keře a zvyšovat náchylnost k houbovým chorobám. Ozelenění vinic dělíme do tří technologii a) celoplošné zatravnění b) zatravnění ob 1 řádek c) zatravnění meziřadí s mechanickou kultivací příkmenných pásů

Celoplošné zatravnění Hodí se zejména pro erozní ohrožené polohy, kde je průměrný úhrn srážek 600 mm ročně. Zatravnění ob 1 řádek, umožňuje částečnou kultivaci

příkmenných

pásů,

je

jednou

z

nejpoužívanějších technologií. Výhodou je, že lze použít mechanizaci i za horších podmínek (po dešti), lze využít v oblastech s menším úhrnem srážek.

Hlavní

nevýhodou

je

potřeba

mechanizovaného zásahu pro 2 operace – kultivace, Obr. 24 Zatravnění ob 1 řádek mulčování. Zatravnění meziřadí s mechanickou kultivací příkmenných pásů se dnes již plně využívá jako moderní způsob umožňující odstranit pásový postřik herbicidy. To je nahrazeno kultivací příkmenných pásů výkyvnými sekcemi a mulčováním v meziřadí. Obě tyto operace lze skloubit dohromady při jednom pojezdu.

Obr. 25 Práce mulčovače

Obr.26 Kultivace příkmených pásů výkyvnou sekcí

Nejčastějším způsobem zpracování réví v meziřadí jeho vyhrnutí a následné spálení. Předností je nízká náročnost na technické vybavení - traktor s jednoduchými hráběmi. Tento způsob likvidace réví je z dob, kdy speciální stroje - drtiče, mulčovače většinou nebyly na trhu, dnes je navíc i v rozporu se zákonem č. 185/2001 Sb. (Zákon o odpadech). Tento nehospodárný způsob likvidace réví je nahrazován jeho drcením v meziřadí použitím nesených drtičů réví.V dnešní době lze využít ostříhané réví i jako energetické štěpky, či pro kompostování. (HERZÁN, 1993).

Stroje jako jsou drtiče a mulčovače nám rozmělňují svými pracovními orgány nadzemní část rostlin a rozprostírají podrcenou hmotu po pozemku. Nároky na mulčovače a drtiče by měly být: 

snadné připojení k traktoru



jednoduché nastavení a dodržení pracovní výšky motoru



rovnoměrné rozložení podrcené hmoty po pozemku



zpracování všeho druhu hmoty uložené v meziřadí



rychlá a snadná výměna pracovních orgánů (mulčovačů nebo drtičů)

Drtiče – mulčovače můžeme rozdělit do dvou skupin: Mulčovače s vertikální osou rotace, tyto stroje jsou určeny výhradně pro mulčování zelené hmoty a jsou běžně dimenzovány se standardními traktory i malotraktory. Pracovní orgány jsou tvořeny 2 – 3 rotory opatřenými letmo uchycenými noži (řetězy) Výhodou je nižší spotřeba energie (40 – 50 %) a menší Obr. 27 Dvourotorový mulčovač s oboustrannou sekcí celková hmotnost stroje. Nevýhodou je složitější konstrukce u mulčovačů větších záběrů. Mulčovače - drtiče s horizontální osou rotace, ve kterých je pracovním orgánem horizontálně uložený masivní rotor, na kterém jsou otočně uchyceny nože nebo kladívka. Rotor má 1800 – 2200 ot.min-1, a důležité je proto jeho přesné vyvážení. V zadní části drtiče – mulčovače bývají výškově stavitelné hroty, pro lepší nabírání a lámání drceného réví při půdních nerovnostech. To má zvláště význam u vinic, kde nemusí být profil meziřadí vždy rovinný. Rotor drtiče by se měl pohybovat těsně nad povrchem meziřadí, tak aby nabral veškerý materiál, nesmí ale zabírat do půdy, to by znamenalo okamžité poškození klínových řemenů. Tyto stroje mohou drtit jak zelenou hmotu, tak i dřevo réví. Tato biomasa se může následně pytlovat do Obr. 28 Mulčovač - drtič

přepravních vaků viz (obr. 29)

Výkonnost drtičů – mulčovačů záleží na pracovní rychlosti, která se pohybuje okolo 3,0 – 9,0 km.h-1 dále záleží na výšce porostu, délky řádků a terénu, při mulčování trávy dosahuje výkonnost 0,6 – 1,5 ha.h-1 a při drcení réví 0,25 – 0,8 ha.h-1. Energetická náročnost těchto strojů je asi 20 kW na 1 m

šířky záběru. Ve vinohradnictví jsou využívány o

pracovních záběrech od 0,8 – 2,2 m

Obr. 29 Pytlování biomasy

Obr. 30 Schéma práce drtiče

2.4.3. Celoroční ošetřování Celoroční ošetřování vinic je soubor několika úkonů k dosažení vysoké plodnosti keřů vinné révy. Jedná se o tyto operace: řez, vyvazování letorostů, podlom, zkracování a vylamování zálistků, osečkování, částečné odlistění v zóně hroznů, regulace počtu hroznů, chemické postřiky v dodržených agrotechnických lhůtách (před rašením, postřik na list a jiné) •

Řez – nemá rozhodující vliv pouze na množství sklizně, ale výrazně působí i na kvalitu sklizně, růstovou sílu keřů ve vinici a jejich životnost. Jednotlivé řezy a vedení révy vinné viz. kapitola 4.2.1

•

Podlom – provádí se kolem května, kdy lze rozdělit neplodné a plodné letorosty délka (0,15 – 0,25 m)v této době se dobře vylamují. Odstraňují se jalové, nepotřebné, přehoustlé letorosty. Velké množství vytváří odrůdy: Sylvánské zelené, Tramín, Ryzlink vlašský, Chrupka bílá

•

Zkracování a vylamování zálistků – zálistky slouží na výživu zimních oček a podporují tvorbu cukru v hroznu. Silný růst potlačuje růst vlastního očka, odebírá živiny a tím snižuje výnos. Vylamováním a zkracováním, zlepšíme výživu, regulujeme růst plodných letorostů, zvyšujeme prosvětlení a provzdušnění keře.

•

Osečkování – jedná se o letní zkracování zálistků a je nutno je provést u odrůd s nedostatečným defektním oplozením Kratší zkracování – v optimálním termínu ovlivňuje kvalitu sklizně. Provádíme koncem července – začátkem srpna. Hluboké předčasné zkracování – poškozuje životní cyklus, dozrávání i životní cyklus keře.

•

Částečné odlistění v zóně hroznů – umožňuje proniknutí většího slunečného záření, které ovlivňuje obsah kyselin v hroznech ale také obsah antokyaninových barviv u modrých odrůd, taninů v hroznech a aromatických látek. Zároveň dochází i k provzdušnění hroznů, ovlivňuje rovněž zamezení vzniku infekce houbových chorob padlí révové a plíseň šedá.

•

Regulace počtu hroznů – dosahujeme tím především vyšší kvality hroznů, jak v odlišnostech vzhledových, tak i chuťových vlastností. Regulace hroznů je velmi významná u odrůd stolních s velkým hroznem, uskutečňujeme po odkvětu, naopak u moštových odrůd realizujeme asi deset dnů před zaměkáváním bobulí. Odstraňujeme vždy výše postavený hrozen na výhonu, který je většinou hůře vyvinutý.( PAVLOUŠEK, 2005)

2.4.4. Zelené práce 2.4.4.1. Stroje pro zelené práce ve vinicích Zelené práce směřují k založení a udržování révy vinné v dobře udržovaném pěstitelském tvaru, vlastní architektuře révového keře. Zelené práce jsou také důležitým agrotechnickým zásahem zvyšujícím kvalitu hroznů a následně i vína. Mezi zelené práce řadíme několik operací (podlom, vkládání letorostů do dvojdrátí, vylamování a zkracování zálistků, osečkování letorostů a odlistění zóny hroznů), jenž nám usnadní mechanizace, která je k tomuto účelu předurčená. 2.4.4.2. Čištění - ometání kmínků Slouží k čistění vyzrálých kmínků vinné révy zejména v jarním období. Rotující kartáče s citlivými plastovými

štětinami

dokonale

odstraní

spodní

výhony (podrostky), očistí kmen od staré kůry a přitom jsou šetrné ke dřevu. Ometače lze používat ve vodorovné i svislé poloze, jejich přestavba je velmi rychlá a nenáročná.

Obr. 31 Čistění kmínků rotačními kartáči

Stroje mohou být podle typu a provedení zavěšeny vpředu, vzadu nebo mezi koly traktoru, případně lze využít rám tunelového osečkovače pro sestavení oboustranného ometače. Pracovní výšku lze u čelního nebo zadního provedení nastavit opěrným kolečkem a stroj pak může snadno kopírovat terén. Tím je zajištěno přesné vedení kartáče v potřebné pracovní výšce.

Obr. 32 Ometač kmínků mezi koly nesený

Obr. 33 Ometač kmínků vzadu tažený Zadní ometač kmínků je vhodné kombinovat s

boční sekcí pro zpracování půdy a spojit tak dvě pracovní operace do jednoho průjezdu traktorem. U všech typů ometačů je možné zaměnit citlivé plastické štětiny za tvrdší gumové pásky pokud je to vyžadováno. Ometače jsou konstruovány jako universální s možností instalace na libovolný typ traktoru, malotraktoru nebo pásového traktoru. (OSTRATICKÝ, 2008)

2.4.4.3. Stroje pro zvedání a zasouvání letorostů mají za úkol rovnoměrně rozložit letorosty, tak, aby formovaly zelenou stěnu vinice, zabraňují vylamování letorostů a usměrňují jejich růst. Zvedače letorostů můžeme rozdělit podle použitých pracovních orgánů: - řemenové - kotoučové - šnekové

Řemenové zvedače letorostů Jsou řešeny šikmo uloženými pryžovými řemeny opatřenými pryžovými výstupky, které při průjezdu stroje zachytnou ležící – prohnutý letorost pryžovým prstem. Koncové řemenice jsou natočeny o 90°, čímž je řemen zkřížen a prst pohybu řemene koná šroubový pohyb a tím dojde k pozvednutí letorostu a jeho zavedení do šňůry vinuté ze zásobních špulek zvedače.

Obr. 34 Práce zvedače letorostů s šikmo uloženými řemeny

Kotoučové zvedače letorostů - využívají pro zvedání letorostů dvojici drátů ležících na zemi v průběhu vegetace uchycených na krajních sloupcích opěrné konstrukce. Tyto dráty jsou nasazeny do vodící drážky svorkovacího automatu, která vede dráty a zvedá. Současně s dráty jsou zvedány i letorosty, které zabezpečí nasměrování letorostů do prostoru před drát. Dvojice kotoučů mají vlnovitě profilovaný obvod, ten zachytí letorosty které vybočují, a dovedou je před drát. Za nimi jsou uloženy svislé kotouče opatřené výstupky, které přizvedají kratší letorosty. Dráty jsou v pravidelných intervalech spojovány svorkami a formují tak zelenou stěnu.

Šnekové zvedače letorostů Tyto

stroje

využívají

pro

zvedání

letorostů

především dvojici válcových šneků, nastavených šikmo podél směru řádku. Šneky jsou neseny na rámu nad řádkem vinice. Jejich délka je 2 – 3 m Vyčnívající letorosty jsou po najetí zvedány po obou stranách řádku a pomocí šneků jsou zavedeny paralelně do šňůr nebo drátů. Pracovní rychlost, obvodová rychlost šneků. Stoupání šroubovice je nastaveno tak, aby byl jejich výsledný směr pohybu letorostů Obr. 36 Princip kotoučového vertikální. Opět jsou šňůry spojovány kovovými sponami zvedače letorostů tak, aby porost tvořil pevnou stěnu. 2.4.4.4. Stroje pro osečkování letorostů Osečkovaní jednostrannou lištou Touto operací se rozumí zkrátit letorosty ve výšce 0,2 – 0,4 m nad horním dvojdrátím, tj. nad nejvýše položeným hroznem by mělo být ještě 8 až 10 listů. Provádí se 2 – 3krát do roka. Při osečkování musíme dbát na to, aby po odstranění vrcholků zůstala listová plocha dostatečně velká, pro výživu hroznů. Osečkování se provádí koncem července a v druhé polovině srpna, záleží na odrůdě, vegetačním stádiu, na hnojení a ukončení fenofáze intenzivního růstu. Používané stroje se nazývají osečkovací lišty a jsou převážně traktorové - čelně nesené. Tyto čelní nožové osečkovače jsou určeny pro letní zakracování letorostů ve vinicích libovolného sponu.

Obr. 38 Osečkovací jednostranná lišta

Zařízení pracuje na principu ožínání přerostlé révy pomocí rotujících břitů. Zbytky odřezané hmoty v meziřadí je možno zpracovat drcením pomocí mulčovače současně s osečkováním. Tato kombinace vede ke značnému zkrácení doby potřebné pro ošetření porostu. Snadné

ovládaní

pracovních

orgánů

zabezpečuje ovladač umístěný v kabině řidiče traktoru.

Tak

lze

přímo

prostřednictvím

hydraulických válců nastavovat pracovní výšku a sklon osečkovače podle stavu porostu a opěrné Obr. 39 Osečkovací jednostranná konstrukce. Pomocí hydromotoru je poháněna lišta + válcový kypřič + kultivátor přímených pásů svislých a jeden až dva vodorovné rotory, na

řada

nichž jsou upevněny nože s břity. Osečkovač je možné použít pro všechny typy traktorů vybavených hydraulickým agregátem zajišťujícím dodávku dostatečného množství tlaku oleje.

Tunelový osečkovač Jde o nový výrobek a doplňuje řadu strojů pro ošetřování vinic. Je určen pro letní zakracování letorostů ve vinicích libovolného sponu. Při konstrukci a výrobě tohoto stroje jsou využívány dlouhodobé zkušenosti a ověřené technologie i nové materiály. Základní nosníky jsou vyrobeny z hliníkového profilu, nože z jakostní oceli. Oboustranný osečkovač je dodáván jak v mechanickém provedení, tak s celou řadou doplňků ovládaných hydraulicky nebo elektrohydraulicky. To rozšiřuje použití osečkovačů a usnadňuje práci zejména ve velkovýrobě. (OSTRATICKÝ, 2008)

2.4.5. Ochrana vůči chorobám a škůdcům Stejně jako u všech ostatních rostlin, tak i réva vinná je poškozována velkým množstvím chorob a škůdců. Úkolem nás vinařů je co nejlépe získat informace o výskytu škodlivých činitelů a včas proti nim zasáhnout co nejúspěšněji, ale přitom co nejšetrněji k rostlině. Réva vinná je nejvíce napadána těmito skupinami škodlivých činitelů: (virové choroby, bakteriální choroby, houbové choroby, živočišní škůdci) (PAVLOUŠEK,2005) Mezi hlavní škůdce patří: Mšička révokaz – způsobuje zduřeniny na listech (saje z kořenů, rostlina usychá) Obaleč jednopásový – motýlek mající 12 mm rozpětí křídel, klade vajíčka do květů – larvy 10 mm dlouhé a vyžírají květy. Mimo to způsobuje také kadeřavost. Má dvě generace, zavrtávají se do bobulí, které vyžírají. Z napadených bobulí visí pavučinky, na zimu se zahloubí pod kůru a přezimují. Zobonoska révová - brouček 5 mm dlouhý, lesklý, zelený, samičky nahlodávají řapíky listů. (důsledek smotávání listů do tvaru doutníků) Houbové choroby Plíseň révová (Peronospora) - je houbová choroba, napadá listy, květy i hrozny. Nejdříve napadá malé listy, napadené bobule hnědnou. V zimě letorosty zmrznou. Napadají rostliny při teplotě 20 – 25 °C a za vlhkého počasí inkubační doba 2 – 3 týdny. Ochrana postřiky (mědnatými přípravky) Padlí révové (Oidium) - vyskytuje se při slunném teplém počasí, kolem (července – srpna) na povrchu listu bělavé skvrny. Bobule popraskají, vyhřeznou a shnijí. Plíseň šedá - vzniká poškozením hmyzem, krupobitím, napadá bobule, které uvnitř kašovití, necvrkávají se, na povrchu mají plísňový nádech. Tab. 3 Přehled postřiků v jednotlivých fázích BBCH fenofáze

12 – 16 53 - 59 1.před 2. před květem květem plíseň révová 2 x Ridomil Gold MZ (Peronospora) Pepite 2,5kg.ha-1

60 – 69 71 - 75 1. po 2. po odkvětu odkvětu 2 x Quadris Max 2 l.ha-1

77 - 79 3. po odkvetu Kontaktní přípravek

padlí révové (Oidium)

2 x Quadris Max 2 l.ha-1

Topas 0,25 l.ha-1

obaleči

Insegra 0,6 kg.ha-1

Insegra 0,6 kg.ha-1

80 - 85 4. po odkvětu Quadris Max 2l.ha-1 Quadris Max 2l.ha-1

Proti těmto škodlivým činitelům používáme zejména chemické přípravky, které přes veškeré snahy a metody zůstávají nevyhnutelným způsobem ochrany vinic. Avšak v ekologickém zemědělství se již chemické postřiky nepoužívají, z důvodu hygienických, zdravotních, dochází tak ke snižování kvality bonity půdy.

Jednotlivé způsoby aplikace postřiků dělíme na: - klasický postřik (nad 1000 l.ha-1) - rosení (200 – 1000 l.ha-1) - maloobjemovou aplikací (pod 200 l.ha-1)

2.4.5.1 Jednotlivé způsoby chemických aplikací U klasického postřiku je hlavním dopravním prvkem voda, u které se paprsek tříští o atmosféru velikostmi kapek od 20 – 500 µm. Stroje musí být vybaveny vysokotlakým čerpadlem pro dosažení pracovního tlaku 3,0 – 5,0 MPa. Pracovní rychlost stroje se pohybuje do 5,0 km.h-1 a rozptyl kapaliny se děje za pomocí tlakových, vířivých nebo štěrbinových trysek. Z důvodů malé pojezdové rychlosti se tento způsob moc ve vinohradnictví nevyužívá. Aplikace rosení se využívá tříštěním kapaliny na malé kapénky o rozměru 50 – 200 µm, které zajišťuje proud vzduchu od ventilátoru a zajišťuje tím tak dopravní funkci. Objem kapaliny se pohybuje 300 – 500 l.h-1 a je v praxi nejpoužívanější. Kapénky jsou vzduchem vháněny do listové stěny, při dostatečné intenzitě jí pronikají i na spodní stranu listů, čímž se účinek výrazně zvyšuje. Požadovaný výkon ventilátoru se pohybuje od 25 000 – 50 000 m3.h1

(tj. 7 – 14 m3.s-1) nebo při vyšších rychlostí 30 m3.s-1. Stroje jsou vybaveny nízkotlakými

čerpadly, protože dávkování kapaliny je nižší. U rosičů jsou využívány tlakové nebo štěrbinové trysky, které umožňují intenzivní rozpad paprsku (filmu) v intenzivním proudu vzduchu.

Při nízkoobjemové aplikaci je objem kapaliny nižší než 200 l.ha-1. Snížením objemu lze zvýšit pojezdovou rychlost až na 10 km.h-1 a snížením počtu trysek roste nerovnoměrnost pokryvu. Musíme však počítat se zvyšujícím se rizikem ucpáváni trysek, kdy je koncentrace roztoku vyšší. Zde se používají trysky, které dosahují vyrovnaného kapénkového spektra nebo kombinovaných trysek využívajících podtlakový nebo tlakový vzduch pro zmenšení kapek. Tato aplikace má pomalejší zavádění do praxe z důvodu vyšší koncentrace kapaliny, v které účinná látka sedimentuje a hůře se udržuje v homogenním stavu.(ZEMÁNEK,2003)

2.4.5.2. Postřikovače do vinic Dělíme: - nesený ( obr. 43) - tažený (obr. 44) Postřikovače jsou stroje do vinic a sadů, které jsou vybaveny vzduchovou turbínou se speciálními difůzory. U neseného postřikovače 300 – 600 l, u taženého je nádrž 600 - 2000 l. Nesený postřikovač Rám je povrchově upravený galvanizováním, hřídel s ochrannými kryty. Nádrž má objem dle typu 300 – 400 - 600 l, je z polyethylenu, vybavena hydraulickým mícháním proti usazování, vně nádrže je filtr a membránové čerpadleo COMET APS 51. Dále má do výbavy zahrnut převodovku s jednou rychlostí a neutrálem, dálkově ovládaný tlakový regulátor GCP a hydraulický plnící injektor pro rychlé plnění.

Ventilátor

má

dvě

tepelně

upravené turbíny Ø 300 – 13.000 m3.h-1

(BERKA,2008)

Obr. 42 Jednotlivé typy difůzerů

2.4.5.3. Rosiče do vinic Hlavním znakem rosičů je axiální nebo radiální ventilátor, u něhož hlavními částmi jsou: nádrž uchycená na nosném rámu, nebo u návěsných rosičů je rám uložen na podvozku. Ventilátor je doplněný rozvodovými kanály, součástí je dávkovací čerpadlo (pístové nebo membránové) včetně rozvodů (filtry, ventily, trysky). Pohon ventilátoru je od vývodového hřídele nebo hydromotorem. Aplikační ústrojí může být : -

s pracovním rámem,

které je tvořeno rosícími hubicemi s širokými

ohebnými

vzduchovými

hadicemi, na jejíž konci jsou malé stavitelné

klapky

na

usměrnění

postřiku Obr. 45 Rosič s aplikačním rámem - centrálním aplikačním ústrojím, které je řešeno tak, že proud vzduchu s kapénkovým spektrem je usměrňován clonami na obě strany (obr. 46). Clony jsou stavitelné a umožňují nastavit šířku i výšku vzduchového proudu. Konstrukční jednoduchost (menši počet

trysek, kratší rozvod kapaliny) je

více

využitelnější.

Obr. 46 Rosič s centrálním aplikačním ustrojím

Rozdělení rosičů: - zádové ( obr. - nesené traktorové (obr. - nesené na portálovém multifunkčním nosiči (PELENC, GEORGIE) - návěsné traktorové - samojízdné na kolovém podvozku

Výkonnost rosičů ovlivňuje hlavně objem nádrže (nesené stroje 300 – 600 litrů, návěsné 800 – 1200 litrů, výjimečně 2000 litrů), která ovlivňuje pracovní rychlost, reliéf terénu, délka řádků. V běžných podmínkách se u traktorových nesených rosičů pohybuje od 1,0 – 1,5 ha.h1 1

, ale např. 4 řádkový rosící adaptér na portálovém nosiči dosahuje výkonnosti kolem 5,0 ha.h(ZEMÁNEK, 2003)

2.4.6. Sklizeň révy vinné Sklizeň hroznů je období, které je završením celoročního pěstitelského úsilí každého vinaře. Tyto práce tvoří asi 30% spotřeby pracovního času. V ČR se provádí zejména dva způsoby sklizně, a to ruční sklizeň hroznů (částečná mechanizovaná sklizeň) a plně mechanizovaná sklizeň. Vlastnosti a faktory ovlivňující sklizeň: - kvalita hroznů - klimatické podmínky - riziko napadení houbovými chorobami - škody ptactvem - nedostatek pracovních sil

2.4.6.1. Ruční sklizeň hroznů (částečná mechanizovaná sklizeň) Tento způsob sklizně převládá v převážné části vinic v ČR a je dnes uplatňováno několik postupů:
sklizeň do plastových beden a následný svoz z řádku
sklizen do traktorových návěsů nebo přívěsů
sklizeň do speciálních sklízecích návěsů, sklízecích van
sklizeň do polních lisů taženými traktory Všechny tyto postupy vyžadují nutnou potřebu lidské práce, což znamená vyšší náklady. Jednotlivé výkonnosti těchto postupů závisí na odrůdě, hektarovém výnosu, na počasí a na použité mechanizaci. Při tradiční sklizni do beden se pohybuje v rozmezí 250 – 450 kg za směnu na 1 pracovníka a při sklizni do traktorových návěsů nebo přívěsů se dosahuje 600 – 700 kg za směnu na 1 pracovníka

Sklizeň do traktorových nesených kontejnerů – se uplatňuje u malých vinohradnických firem s rozlohou do 2,0 ha, které jsou vybaveny malotraktory s výkonem kolem 50 kW s možností připojení vysokozdvižného zařízení s výklopným kontejnerem. Zpravidla bývá objem 400 – 1000 litů, a po naplnění se vyveze do přívěsu, který je přistaven na okraji pozemku vinice.

Sklizeň do traktorových návěsných kontejnerů - se využívá u větších vinohradnických podniků s rozlohou vinic nad 10 ha. Kontejnery o objemů 1500 – 2000 litrů jsou asymetrická s hydraulickým vyprazdňováním.

2.4.6.2. Plně mechanizovaná sklizeň Používají převážně vetší podniky s větší výměrou vinic, které mohou posunout začátek sklizně do pozdějších termínů, kdy je dosažen v hroznech vyšší obsah cukrů a tím je dosaženo lepší zpeněžení hroznů a lepší kvality vín. Také při vyšších zralostech dochází ke snížení ztrát, které jsou u mechanizace způsobeny tím, že nezralé nebo nedostatečně zralé bobule nejsou odděleny od třapin a zůstávají nesklizeny. V současné době se u nás objevují sklízeče různých firem (PELLENC, NEW HOLLAND, STIMA, ERO, GREGOIRE) Pracovní proces samojízdných sklízečů Samojízdný sklízeč najede do řádku tak, že sklízený řádek zůstane uprostřed sklizňové komory. Pracovník provede výškové nastavení sklízeče a zapne automatické navádění stroje v řádku. Podle výnosu, odrůdy a způsobu vedení révy nastaví na centrálním ovládacím pultu sklizňové parametry, např. pracovní rychlost, kmitočet setřásadel a amplitudu kmitů, rychlost vynášecích pásů a otáčky odsávacích ventilátorů s drtičem. Po nastavení všech parametrů se uvede sklízeč do chodu. Tento sklízeč je veden ve sklízeném řádku bez nutnosti zásahu obsluhy. Ve sklizňové komoře je stroj oboustranně osazen obloukovými pruty, které chvěním oddělí jednotlivé bobule od třapin. Počet setřásadel je regulovatelný dle způsobu vedení révy a výšky sklizňové zóny. Vysoká elastičnost setřásadel umožňuje jejich optimální přizpůsobení se ploše stěny. Tím je zabezpečeno, že nedochází k poškozování hlav a k uvolňování vinohradnických sloupků. Amplituda kmitů a síla úderu je u sloupku automaticky snížena, aby nedocházelo k poškozování sloupků. Setřesené bobule jsou zachyceny výkyvnými plastovými deskami a dopraveny do sběrného kanálu, odkud jsou dopravníkem přesunuty do zásobníku. Objem zásobníků se pohybuje (2x 2500 – 3500 litrů). Na dopravníku jsou příčně i podélně instalovány odsávače nečistot s drtiči. Sklízeče jsou vybaveny elektronickým systémem ochrany, zabraňující možným škodám na sklizňových agregátech případě, že dojde k vniknutí cizího tělesa do sklízeče. Jsou také vybaveny zařízením umožňující nastavení sklizňových parametrů i při náhlé změně nebo při kolísání otáček motoru. Samochodné sklízeče dokáží při optimálních výkonech za jednu směnu nahradit 50 - 100 pracovníků. (SEDLO, 2003)

Výkonnosti jsou ovlivňovány konstrukcí a typem sklízeče, hektarovým výnosem, stavem porostu,výkonem motoru apod. Pracovní rychlosti se pohybují od 2 – 8 km.h-1. A dosahované výkonnosti jsou u návěsných sklízečů 1,5 - 1,8 ha za směnu, samojízdných sklízečů 2,5 – 3,5 ha za směnu.(ZEMÁNEK, 2003) .

3. Využití mechanizačních prostředků ve vinohradnictví 3.1. Jednotlivé výkonnosti strojů použité ve vinohradnictví •

Stroje pro předřez – u těchto strojů je uváděna úspora pracovního času 20 – 40 h.ha-1 a výkonnost 0,25 – 0,30 ha.h-1 při pracovní rychlosti 3,0 – 4,0 km.h-1

•

Ruční dopracování keřů – je to operace po strojním předřezu a pracnost této operace činí cca 40 – 50 h.ha-1

•

Výkonnost drtičů a mulčovačů – je závislá na pracovní rychlosti, která se pohybuje v rozhraní 3,0 – 8,0 km.h-1, a na pracovních záběrech, které jsou 0,82,20 m, výkonnost při mulčování trávy dosahuje 0,6 – 1,2 ha.h-1 a při drcení réví 0,25 – 0,6 ha.h-1

•

Stroje pro kypření – pracovní rychlost 2,0 – 4,0 km.h-1, výkonnost

je

ovlivněna svažitostí pozemku, půdním druhem, množství skeletu a pohybuje se 0,4 – 0,5 ha.h-1 •

Kultivační stroje – pracovní rychlost se pohybuje v rozmezí 4,0 – 8,0 km.h-1 a výkonnosti dosahují 0,5 – 0,8 ha.h-1 (u kultivátorů vybavených výkyvnými sekcemi se výkonnosti snižují o 25 – 30 %)

•

Rosiče

- v běžných podmínkách se u traktorových nesených rosičů se

výkonnost pohybuje od 0,8 – 1,2 ha.h-1, např. 4 řádkový rosící adaptér dosahuje výkonnosti až 5,0 ha.h-1 •

Výkonnost ometačů kmínků – je ovlivněna stavem porostu, v běžných podmínkách dosahuje 0,25 – 0,30 ha.h-1

•

Ruční osečkování srpem – je značně pracné 20 – 25 h.ha-1

•

Strojní osečkování - jednostranná lišta 0,35 – 0,40 h.ha-1 - tunelová lišta 0,6 – 0,8 h.ha-1

•

Sklízeč hroznů – se pohybuje u návěsných sklízečů 1,5 – 1,8 ha za směnu, u samojízdných sklízečů 2,5 – 3,5 ha za směnu při rychlosti 2 – 8 km.h-1. (ZEMÁNEK, 2003)

4. Experimentální část 4.1. Charakteristika vinařských oblastí 4.1.1.Moravská vinařská oblast - podoblast Velkopavlovická Tato vinařská oblast má celkovou výměru 2466 ha vinic a nejvíce zaregistrovaných pěstitelů vinné révy v republice. Tato krajina je srdcem produkce červených vín na Moravě. V severní části, kolem Hrušovan a Žabčic se pěstuje réva na písčitých půdách, kde se kromě odrůd Veltlínského zeleného dobře daří i dalším odrůdám - Rulandské šedé, Ryzlink rýnský a hlavně odrůdám aromatickým - Tramín červený, Pálava,Muškát Moravský i Müller Thurgau. Viniční obec Boleradice Půda: jílovitá, jílovotopísčitá až písčitá (slepenec, jíl a pískovec) (KRAUS, 1997) Podnebí: oblast je chráněna před vlivem studeného severního větru. Jižní proudění větru a vydatný sluneční svit jsou optimální pro pěstování vinné révy Poloha: jihozápadní a jižní svahy Srážky:roční úhrn 560 mm Průměrná teplota: 9,4 °C Nadmořská výška: 260 – 290 m.n.m Průměrná roční délky slunečního svitu: 2244 h podle 78-letého průměru zjištěného na Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Pavlovicích. (KRAUS, 1997).

4.1.2. Moravská vinařská oblast – podoblast Znojemská Má rozlohu 3800 ha vinic a můžeme ji rozdělit do dvou částí, a to do Židlochovické a Kounické. Na Židlochovické části se pěstují zejména odrůdy: Irsai Oliver, Pálava, Müller Thurgau a Tramín červený. A druhá část Kounicko pěstuje odrůdy: Frankovka, Modrý Portugal, Zweigeltrebe a André. Viniční obec Dolní Kounice Půda: lehká písečná, štěrkovitá půda místy i kamenitá Podnebí: mírnější zimy s větším podílem slunečního svitu. Rozhraní atlantického a vnitrozemského klimatu. Poloha: jihozápadní až západní svahy Srážky: 510 mm Průměrná teplota: 9,2 °C Nadmořská výška: 250 – 280 m.n.m Průměrná roční délky slunečního svitu: 2215 h

4.2. Sledované vinařské obce

A. Vinařská obec Boleradice Vinařská obec Boleradice má následující viniční tratě: Dukelský, Nové hory, Psinky, Hora Šejky a Víckov, které leží na katastrálním území Boleradice. Pan Šlancar, který vlastní pozemky vinic na těchto viničních tratích, má výměru 5 ha. Pro prodej bílých vín pěstuje odrůdy: Chardonnay, Müller Thurgau, Ryzlink vlašský, Tramín červený, a červených vín: Svatovavřinecké, Frankovka, André, Modrý Porugal. Výnos při sklizni je 5,7 – 6,0 t.ha-1. Cukernatost u jednotlivých odrůd byla naměřena 22° NM u Müller Thurgau, 20° NM Ryzlink vlašský, 24° NM Tramín červený, 23° NM Chardonnay, 19° NM Svatovavřinecké a u Frankovky a André 20° NM. Graf 1 Dosažená cukernatost při sklizni

Stupeň cukernatosti (NM°)

Dosažená cukernatost u jednotlivých odrůd 24 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

Müller Thurgau Ryzlink vlašský Tramín červený Chardonnay Svatovavřinecké Frankovky André

Odrůdy

Tab. 4 Pozemkové údaje Katastrální Viniční trať

Odrůda

Plocha

Počet

Způsoby

[ha]

keřů

vedení

Chardonnay

0,52

858

Střední

Müller Thurgau

0,65

980

Střední

území Boleradice

Dukelský

Boleradice

Nové hory

Ryzlink vlašský

1,05

1680

Střední

Boleradice

Psinky

Tramín červený

0,35

320

Vysoké

Müller Thurgau

0,24

295

Střední

Boleradice

Hora Šejky

Svatovavřinecké

0,84

1125

Střední

Boleradice

Víckov

Frankovka

0,93

1352

Střední

André

0,42

722

Střední

Půdně klimatické podmínky

Půda: jílovitá, jílovotopísčitá až písčitá (slepenec, jíl a pískovec) Podnebí: oblast je chráněna před vlivem studeného severního větru. Jižní proudění a vydatný sluneční svit je optimální pro pěstování vinné révy Poloha: jihozápadní a jižní svahy Srážky:roční úhrn 560 mm Průměrná teplota: 9,4 °C Nadmořská výška: 260 – 290 m.n.m Průměrná roční délky slunečního svitu: 2244 h podle 78-letého průměru zjištěného na Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Pavlovicích.

Harmonogram ošetřování - ruční řez révy,elektrickými nůžkami (10.1 -.1.3) - následné vyvázání réví a přihnojení NPK hnojivy nesenými rozmetadly.(5.3. – 15.3) - zatravnění ječmenem a jetelotravní směskou ob 1 řádek.(15.3.) - dvou tunelovým osečkovačem zformovat zelenou stěnu a mulčovačem rozmělnit zbytky révy vše v jednom pojezdu.(25.5 – 30.7) - první aplikace postřiků Dominátor 360 SL proti plevelům a Flopan 80 WD 6 proti Peronospoře (25.5 – 2.6) - kultivace a zpracování v meziřadí - druhá část aplikace postřiků INTEGRO + BIOBIT XL 1,5-2 l.ha-1 proti padlí révovému a obaleči (14.6.- 20.6) - ošetření hroznů (probírka), kontrola cukernatosti a zhodnocení zdravotního stavu.(28.8.-10.9) - příprava na sklizeň - vlastní ruční sklizeň pracovníky a následný odvoz hroznů ke zpracování (20.9.30.10.)

Použitá mechanizace U těchto viničních tratí byly použity stroje k následným ošetřovacím prácím, které byly na sebe navazány tak, aby byly využity jejich pracovní výkonnosti. Traktor o výkonnosti 70kW (92 koní), za který lze připojit různé tažené i nesené nářadí, např. rotační kypřič, rozmetadlo,postřikovač, osečkovač bočně nesený, ometače kmínků. Dále pro postřik byly použity rosiče FUTURA P16 a P20 s nádrží 1600 nebo 2000 l (+5%) z polyethylenu, automatické hydraulické míchání, sklizeň probíhala ručně. Odvoz hroznů z pozemků probíhal velkoobjemovými kontejnery 2000 – 2500 litrů s šnekovými dopravníky.

Návrh na vyšší stupeň agrotechniky

Z důvodu velké celkové rozlohy vinic, která je 5 ha, bych doporučil využítí více mechanizace pro zimní řez réví z což značně zjednoduší provedení této náročné operace. Zatravnění ob 1 řádek ovsíkem a ječmenem je velmi výhodné, nedochází k zaplevelení a posečená hmota je využita jako zelené hnojení bohaté na dusík N. Jelikož zdejší půdy obsahují méně vápníku, doporučuji její doplnění o vápník Ca a fosfor , které zlepšují vlastnosti a jakosti vín. V brzké době malopodnik pana Šlancara uvažuje o koupi sklízeče hroznů, který ušetří až 45% pracovního času v porovnání s ruční sklizní hroznů.

B. Vinařská obec Dolní Kounice Tato obec se nachází ve Znojemské podoblasti a je jedna z navštěvovaných center vinařského kraje jižní Moravy. Katastrální území Dolních Kounic tvoří tyto viniční tratě: Karlov, Kapoun, Kozí hora, Kamenný Vrch, Řepná hora, Šibeniční hora, Na nivách a Nová města. Činnost a využití mechanizace bylo sledováno u viničních tratí: Kamenný vrch, Karlov, a V Písařových, rozloha a odrůdy jsou v následující Tab.5 . Tab. 5 Pozemkové údaje Katastrální území Viniční trať

Odrůda

Plocha

Počet

Způsoby

[ha]

keřů

vedení

Dolní Kounice

Kamenný vrch

Svatovavřinecké

0,94

1373

Vysoké

Dolní Kounice

Karlov

Svatovavřinecké

0,53

880

Nízké

Moravské Bránice

V Písařových

Müller Thurgau

0,025

110

Nízké

Zweigeltrebe

0,025

110

Nízké

Výnos hroznů při sklizni za rok 2007 se pohyboval 5,8 – 6,2 t.ha-1, a cukernatost u jednotlivých odrůd Svatovavřinecké 18,5°NM ,

Müller Thurgau 20°NM ,Zweigeltrebe

19°NM, Graf 2 Dosažená cukernatost při sklizni

Stupeň cukernatosti (NM°)

Dosažená cukernatost u jednotlivých odrůd 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Svatovavřinecké

Müller Thurgau Odrůdy

Zweigeltrebe

Půdně klimatické podmínky Půda: lehká písečná, štěrkovitá půda místy i kamenitá Podnebí: mírnější zimy s větším podílem slunečního svitu. Rozhraní atlantického a vnitrozemského klimatu. Poloha: jihozápadní až západní svahy Srážky: 510 mm Průměrná teplota: 9,2 °C Nadmořská výška: 250 – 280 m.n.m Průměrná roční délky slunečního svitu: 2215 h Harmonogram ošetřování - předřez révy vinné ( od 1.2 – 14.3) - ruční redukce, opravný řez réví a následné vyvazování (začátkem března) - kultivace se zatravněním v meziřadí ob jeden řádek rotačním kypřičem společně s předně neseným mulčovačem - následné postřiky proti chorobám a škůdcům viz Tab. 6

Tab. 6 Aplikace přípravků Ošetřovaný objekt

Vinice

Rozsah velikosti množství ošetřovaného objektu 1,52

Vinice

1,52

Vinice

1,52

Vinice

1,52

Vinice

1,52

Vinice

1,52

Vinice

1,52

Vinice

1,52

Vinice

1,52

Vinice

1,52

Datum a hodina aplikace

Přípravek

Způsob aplikace

7.4.07 13:00 1.6.07 10.00 13.6.07 14.00 13.6.07 14.00 27.6.07 13.00 27.6.07 13.00 7.7.07 10:00 14.7.07 13:00 14.7.07 11:00 31.7.07 14:00

Dominátor 360 SL Flopan 80 WD 6 Domark 10 EC Flopan WD 6 IQ Crystal

Postřikovač vlastní Služba Rosič Mix Rosič služba Mix Rosič služba Mix Rosič služba Mix Rosič služba Mix Rosič služba Mix Rosič služba Mix Postřikovač vlastní Rosič služba

Aliette Bordeaux Falcon 460 EC Inetgro Dominátor 360 SL Falcon 460 EC

Celkové množství aplikovaného přípravku

Dávkování

Účel aplikace

3l

2 l/ ha

Plevel

2,3 kg

1,5 kg /ha

Peronospora

0,38 l

0,25 l/ha

Padlí

2,3 kg

1,5 kg/ha

Peronospora

0,22 l

0,15 l/ha

Padlí

6 kg

4 kg/ ha

Peronospora

0,45 l

0,3 l /ha

Padlí

0,6 l

0,4 l/ha

Obaleč

3l

2 l/ ha

Plevel

0,6 l

0,4 l/ha

Padlí

- provádění zelených prací v době května a června zaměřené na osečkování společně s ometáním kmínků a pomocí zvedačů letorostů upevnit a zformovat zelenou stěnu. - následná příprava pro sklizeň - vlastní sklizeň, nejlépe multifunkčním sklízečem hroznů New Holland úspora práce až 65% Použitá mechanizace Malotraktor o výkonnosti 50kW (65 koní), který provede následné operace: kultivaci v meziřadí kypřičem a mulčovačem při jednom pojezdu, postřiky proti chorobám a škůdcům postřikovači neseným typu AIRDROP (obr. 43) a návesným AIRDROP 6 T2 (obr. 44), čistění kmínků rotačními kartáči, osečkovače a zvedače letorostů zformují zelenou stěnu. Dále pro sklizeň sklízeč hroznů New Holland a následný odvoz traktory o výkonnosti 120 kW (156 koní), za které jsou zapojeny traktorové návěsy s bočním vyprazdňování.

Návrh na vyšší stupeň agrotechniky Při operaci předřezu révy bylo zjištěno, že úspora pracovního času je 20 - 40h.ha-1 a výkonnost 0,25 – 0,30 ha.h-1. Stroje pro předřez se vyplatí na větších rozlohách a rovnějších pozemcích. Nehodí se však na kaskády či prudké svahy do 10 %. Půdy v těchto viničních tratí jsou převážně lehké písečné, štěrkovité půdy místy i kamenité a obsahují méně humusu a minerálních látek, z tohoto důvodu bych půdu doplnil kombinovanými minerálními hnojivy. zejména dusíkem, fosforem, draslíkem, hořčíkem a vápníkem.

5. Výsledky a diskuze Mechanizační prostředky jsou důležité nejen v obecném zemědělství, ale například ve vinohradnictví, o které je značný zájem jak v malovýrobě, tak ve velkovýrobě. Dříve byla většina práce prováděná ručně a nedosahovalo se tak velkých výkonů jako nyní. V současné době se nám nabízí široký výběr zemědělské techniky na našem trhu a umožňuje pěstitelům vhodnou volbu stroje pro jejich práci. Ve svém literárním přehledu uvádím přehled základních prací ve vinohradnictví, jenž jsou potřebné pro správný růst vinné révy. Hlavním mechanizačním článkem je traktor, který je univerzálním nosičem mnoha nářadí, které lze k němu připojit, např. kypřiče, mulčovače, stroje pro předřez, sazeče, postřikovače a jiná využitelná nářadí, jenž jsou v obsahu bakalářské práce zahrnuta. Dnešní stroje jsou dostatečně výkonné a agregovatelné s ostatními stroji, pořizovací cena je přímo úměrná jejich výbavě, ale také jejich šetrnost k životnímu prostředí se zlepšuje. Další faktory, které mohou ovlivňovat jejich využití, je ekonomika a provoz na pozemcích. Při nákupu stroje bychom měli vzít v úvahu, na co bude stroj používán a zdali nám bude splňovat služby které po něm budeme požadovat. Hlavní podstatou pořízení stroje je to, že nám udělá více práce, než kdybychom to prováděli vlastními silami. Ve sledovaných vinicích nacházejících se ve dvou podoblastech jsem se ve vinařské obci Boleradice ve vinici pana Šlancara zaměřil na sled mechanických prací v průběhu vegetace. Na základě posouzení bych na této ploše doporučil využití mechanizačních prostředků pro zvládnutí jarního řezu. Tímto zásahem by došlo ke zkrácení období řezových prací na celkové ploše 6 ha vinic. Současné zatravnění ob řádek ovsíkem a ječmenem pozitivně ovlivňuje jednak růst keře, ale současně působí jako zelené hnojení. Je třeba počítat se zvýšenými dávkami minerálních hnojiv, což může mít vliv na kvalitu sklizených hroznů. Za perspektivní lze považovat

zakoupení sklízeče hroznů. Realizace tohoto návrhu by

umožnila posunutí začátku sklizně a celkové zvládnutí sklizně v kratším časovém období. Pozdější sklizeň by přinesla ovlivnění výše cukernatosti hroznů. Ve vinařské obci Dolní Kounice, která se nachází ve znojemské podoblasti, byly sledovány agrotechnické úkony ve vinicích pana Jedona o celkové výměře 1,5 ha. V této vinici je majitelem použito předřezů a tím je tato operace zvládnuta v požadované agrotechnické lhůtě. Ve viničních tratí se převážně jedná o lehké písečné a štěrkovité půdy. Obsah humusu, ale i obsah minerálních látek je výrazně nižší. Za účelem růstových znaků by bylo vhodné perspektivně počítat s pravidelným doplňováním minerálními hnojivy.

Doplňování by mělo být zaměřeno na fosfor, draslík, hořčík, ale i vápník. Dusíkatá hnojiva by měla svoje uplatnění na počátku vegetace pro podpoření a zintenzivnění celkového růstu. V návaznosti se počítá s použitím kombinovaných minerálních hnojiv. Z modelových výpočtů pro podmínky ČR vyplývá, že se minimální plocha plodných vinic, potřebná pro efektivní nasazení strojů v běžných provozních podmínkách vinohradnických podniků, přibližně pohybuje u mulčovačů (drtičů réví) v rozmezí od 18 do 47 ha, u výkyvných sekcí od 4 do 6 ha, u rosičů od 10 do 18 ha, u ometačů kmínků kolem 8 ha, u osečkovacích lišt od 9 do 18 ha, u návěsných sklízečů hroznů od 38 do 50 ha, a u samojízdných sklízečů hroznů od 73 do 93 ha. (ZEMÁNEK, 2003) Výrobci mechanizačních prostředků se v dnešní době snaží vyrábět stroje tak, aby byly co nejvíce přizpůsobitelné určitým pracím a splňovaly lidské potřeby.

6. Závěr Předložená práce řeší problematiku využití mechanizačních prostředků ve vinicích. Hodnocení bylo zaměřeno na dva objekty – vinice pana Šlancara a pana Jedona. Jejich vinice se nachází ve dvou podoblastech Velkopavlovická a Znojemská. Ve vinici pana Šlancara (vinařská obec Boleradice ) je použito středního vedení révy vinné, malá plocha (0,35 ha.) je věnována vysokému vedení – jednoduchá záclona. Odrůdová skladba obsahuje následující odrůdy: Chardonnay, Müller Thurgau, Ryzlink vlašský, Tramín červený, Svatovavřinecké, Frankovka, André. Ve vinici pana Jedona ( vinařská obec Dolní Kounice) je použito středního vedení révy vinné, velká plocha (0,94 ha.) je věnována vysokému vedení – vertikální kordon (vertiko). Odrůdová skladba obsahuje následující odrůdy: Miller Thurgau, Svatovavřinecké, Frankovka. Hlavní pozornost byla zaměřena na harmonogram ošetření: řez révy vinné, vyvazování letorostů, zatravnění a kultivaci v meziřadí, ošetření keřů révy vinné během vegetace, postřiky, zelených letních

prací ve vinohradech a následné sklizně. Získané poznatky

dřívějšího pěstování , zejména z roku vlastního hodnocení – 2007 lze shrnout do následujících bodů. 1. Při řezových pracích ve vinici pana Šlancara lze doporučit větší využití mechanizačních prostředků pro včasné zvládnutí řezu. 2. Ve vinici pana Jedona byl využit mechanizovaný předřez révy vinné, který kladně ovlivnil dobu zvládnutí řezu v jarním období.Úspora představuje 20 – 40h. ha-1. 3. Sledované polohy vinic s ohledem na půdní podmínky zasluhují větší pozornosti na úseku výživy a hnojení. Lze doplnit téměř shodného navýšení jak organickými hnojivy, tak minerálními hnojivy. Při podzimním zpracování půdy by bylo vhodné zapravení chlévského hnoje či kompostu. V průběhu vegetace se musí počítat s dodatkem kombinovaných minerálních hnojiv. 4. Pozornost zasluhuje na obou plochách vinic jarní drcení a zapravení réví po řezu. Tímto způsobem se půda obohatí postupně se rozkládající organickou hmotou. Nelze vyloučit budoucí využití zbytků réví po řezu jako biopaliva.

5. Sklizeň je závislá na velikosti plochy a dostupnosti terénu. Vinice pana Šlancara s ohledem na rozsah plochy budou v budoucím období zaměřeny na mechanizovanou sklizeň hroznů. Ve vinicích pana Jedona se i nadále počítá s tradiční ruční sklizňí hroznů.

7. Použitá literatura Anonym.: Mechanizace pro sady a vinice (online), poslední revize 16.4.2008 [ citováno 2.4.2008]. Dostupné na http://www.eagrotec.cz/modely/?typ=15 BERKA, K.: Rosiče a pneumatické postřikovače do sadů a vinic, nesené a tažené (online), poslední

revize

14.4.2008

[

citováno

14.4.2008].

Dostupné

na

http://www.kaber.cz/cz/firmy.html

BUKOVSKÝ, A.: Druhy vedení (online), poslední revize 14.4.2008 [ citováno 7.4.2008]. Dostupné na http://www.vinarstvibukovsky.cz/pestovani/vedeni_most.html

BURG, P.: Efektivita vinohradnictví, Disertační práce. Zahradnická fakulta MZLU Brno,.2003

DOROTA, P.: Ampelografia Slovenska. BRATISLAVA, 2001, 1 vydání, 368 s., ISBN 80 - 969350 – 9 – 7

HERZÁN, Z.: Využití dřevního odpadu v zahradnické výrobě pro energetické účely, Diplomová práce VŠZ Brno, ZF Lednice 1993

JOANNA, S.: O víně. Slovrat. s.r.o,. 1.vydání, Translation, 2002, 224 s., ISBN 80 – 7209 – 386 - X

KRAUS, V.: Encyklopedie českého a moravského vína. MELANTRICH, a.s., 1997, 1. vydání, 223 s., ISBN 80 – 7023 – 250 – 1

KRAUS, V.: Pěstujeme révu vinnou. Grada Publishing a.s., 2003, 1. vydání, 96 s., ISBN 80247-0562-1

KRAUS, V., HUBÁČEK, V., ACKERMANN, P.: Rukověť vinaře. Nakladatelství Květ, Brázda s.r.o.,2000, 1. vydání, 272 s., ISBN 80-85362-34-1, ISBN 80-209-0286-4

OSTRATICKÝ s.r.o.: Čelní nožové osečkovače (online) poslední revize 14.4.2008 [citováno 7.4.2008 ]. Dostupné na http://www.ostraticky.cz/cz_prod5a.html

PAVLOUŠEK, P.: Pěstování révy vinné v zahradách. CP Books, 2005, 1. vydání, 150 s., ISBN 80 – 251 – 0840 – 6

SEDLO, J.: Vinařský obzor, Mechanizovaná sklizeň hroznů révy vinné, ročník 96, 2003, číslo 1, 11 s., ISSN 1212 -7884

STÁVEK, R.: Vinařský obzor, Svaz vinařů České republiky, ročník 100, 2007, číslo 6, příloha, ISSN 1212 – 7884

STÁVEK, R.: Vinařský obzor, Svaz vinařů České republiky, ročník 101, 2008, číslo 3, příloha, ISSN 1212 – 7884

WALG, O.: Taschenbuch der Weinbautecnik, Fachverlag Dr. Faund GmbH, 2000, 1. vydání, 420 s., ISBN 3 – 921156 - 45- 9

ZEMÁNEK, P.: Speciální mechanizace: mechanizační prostředky pro vinohradnictví. MZLU Brno, 2003, 1. vydání, 93 s., ISBN 80 – 7157 – 739 – 1