MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2009
MAGDALÉNA SOCHOROVÁ
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin (ZF)
Zastoupení odrůd révy vinné ve viničních tratích obce Hlohovec Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
prof. Ing. Vojtěch Řezníček, CSc.
Magdaléna Sochorová
Brno 2009
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Zastoupení odrůd révy vinné ve viničních tratích obce Hlohovec vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.
dne………………………………………. podpis diplomanta……………………….
PODĚKOVÁNÍ: Děkuji panu prof. Ing. Vojtěchu Řezníčkovi, CSc. za odborné vedení a cenné připomínky při zpracování bakalářské práce a dále děkuji panu Ing. Karlu Vlašicovi, který mi poskytl rozhovor, potřebné materiály a informace k dané problematice.
ABSTRAKT Tato bakalářská práce je zaměřená na zastoupení odrůd révy vinné ve viničních tratích obce Hlohovec. Přehledně jsou uvedeny pěstované odrůdy, jejich zastoupení, agrotechnická opatření a výsledky sklizní. V literárním přehledu je uvedena historie pěstování révy vinné, pěstitelské tvary keřů a v neposlední řadě odrůdové bohatství vinic. Dále se zabývá vinařskými oblastmi a podoblastmi České republiky se zaměřením na obec Hlohovec. Nezbytnou součástí této práce jsou i odborné názory vinařů. V závěru je vyhodnocení vinařské problematiky, perspektiva nových odrůd a shrnutí názorů vinařů z vinařské obce Hlohovec.
Klíčová slova: réva vinná, vinařství, víno, odrůdová skladba, pěstitelský tvar, agrotechnika.
ABSTRACT
This work is focused on an overall survey of grapevine varieties grown in the vineyards of the village Hlohovec. There are clearly listed all their varieties, agricultural measures and the results of the vintage. The literature review shows the history of the grapevine cultivation, its variety wealth and finally examples of growing bush shapes. Furthermore, the thesis deals with the wine-growing regions and sub-regions in the Czech Republic with a focus on the village Hlohovec. An essential part of this work also includes professional opinions of winemakers. In conclusion, the evaluation of the wine issue, the prospect of new grapevine varieties and the summary of views of wine-growers from the village Hlohovec is given.
Key words: vines, viticulture, Wine, vine varieties, seed shape, agrotechnology.
OBSAH 1.
ÚVOD ................................................................................................................................ 9
2.
CÍL PRÁCE...................................................................................................................... 10
3.
LITERÁRNÍ PŘEHLED.................................................................................................. 11 3.1
Historie pěstování révy vinné................................................................................... 11
3.2
Současná situace vinohradnictví a vinařství............................................................. 12
3.3
Stanovištní podmínky pro vinice.............................................................................. 12
3.3.1
Klimatické podmínky....................................................................................... 13
3.3.2
Půdní podmínky ............................................................................................... 13
3.4 3.4.1
Nízké vedení – vedení na ,,hlavu“.................................................................... 14
3.4.2
Střední vedení – rýnsko-hessenské vedení....................................................... 15
3.4.3
Vysoké vedení s řezem na tažně....................................................................... 16
3.5
4.
Odrůdové bohatství vinic ......................................................................................... 16
3.5.1
Vznik odrůd révy vinné.................................................................................... 16
3.5.2
Přehled odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize......................................... 17
VINAŘSKÉ OBLASTI A PODOBLASTI ČESKÉ REPUBLIKY ................................. 20 4.1
Vinařská oblast Čechy.............................................................................................. 20
4.2
Vinařská oblast Morava ........................................................................................... 21
4.2.1 5.
Pěstitelské tvary keřů révy vinné ............................................................................. 14
Vinařská podoblast mikulovská ....................................................................... 21
VINAŘSKÁ OBEC HLOHOVEC................................................................................... 24 5.1
Poloha obce .............................................................................................................. 24
5.2
Historie obce ............................................................................................................ 24
5.3
Obyvatelstvo obce .................................................................................................... 25
5.4
Pamětihodnosti obce ................................................................................................ 25
5.5
Vzdělání obce ........................................................................................................... 26
5.6
Tradice obce ............................................................................................................. 26
5.7
Odrůdová skladba jednotlivých oblastí .................................................................... 26
5.7.1
Mikulovská vinařská oblast.............................................................................. 26
5.7.2
Vinařská obec Hlohovec .................................................................................. 27
5.7.3
Odrůdy moštové pro bílá vína.......................................................................... 33
5.7.3.1
Aurelius ........................................................................................................ 33
5.7.3.2
Chardonnay .................................................................................................. 35
5.7.3.3
Müller-Thurgau ............................................................................................ 38
5.7.3.4
Neuburské..................................................................................................... 40
5.7.3.5
Pálava ........................................................................................................... 42
5.7.3.6
Rulandské bílé .............................................................................................. 43
5.7.3.7
Ryzlink rýnský ............................................................................................. 46
5.7.3.8
Ryzlink vlašský ............................................................................................ 48
5.7.3.9
Sylvánské zelené .......................................................................................... 50
5.7.3.10
Tramín červený ........................................................................................ 52
5.7.3.11
Veltlínské zelené ...................................................................................... 54
Odrůdy moštové pro červená vína ................................................................... 56
5.7.4
6.
5.7.4.1
Frankovka..................................................................................................... 56
5.7.4.2
Svatovavřinecké ........................................................................................... 58
Diskuze a Názory vinařů z vinařské obce hlohovec ........................................................ 61 6.1
Vlašic Karel.............................................................................................................. 61
6.1.1
Odrůdy révy vinné (Vlašicovi)......................................................................... 61
6.1.2
Sklepní hospodářství ........................................................................................ 63
6.1.3
Vedení a řez révy vinné, úprava vinohradu (Vlašicovi)................................... 63
6.1.4
Významné ocenění ........................................................................................... 63
6.2
Hajda Jaroslav .......................................................................................................... 64
7.
Závěr................................................................................................................................. 66
8.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY:............................................................................. 67
9.
INTERNETOVÉ ZDROJE: ............................................................................................. 68
10. přílohy .............................................................................................................................. 69 10.1
Seznam obrázků ....................................................................................................... 69
10.2
Seznam tabulek a grafů ............................................................................................ 70
1.
ÚVOD Víno a hrozny se staly součástí zdravé výživy člověka od nejstarších dob. Chléb a víno
jsou věčné symboly lidského žití. Réva vinná doprovázela lidská obydlí všude tam, kde byly pro její růst alespoň ty nejzákladnější přírodní podmínky, a lidem bylo s touto vytrvalou a dlouhověkou rostlinou vždy dobře. Rozmnožovali ji, zušlechťovali , zakládali vinice a kochali se pohledem na krajinu ozdobenou na jižních stráních pravidelnými řadami keřů révy. Práce kolem vinice i při tvorbě vína byla vždy namáhavá a její výsledky až příliš závislé na průběhu počasí a rozmarech přírody. To nabádalo vinaře k pokornému přijímání životních situací, ke konzervativním postojům při ošetřování révy i vína a k hledání i poznávání vztahů mezi utvářením krajiny, půdních podmínek, místního klimatu, chováním odrůd révy a mezi konečnou kvalitou hroznů a vína. Tím se posilovalo vědomí sounáležitosti člověka s vinorodým krajem a jeho pevné zakotvení k místu, kde se daří révě a kde se šťáva z jejích hroznů mění na určité víno s nezaměnitelným charakterem onoho přitažlivého genia loci každodenně prožívaného při práci ve vinici, ve vinném sklepě, při styku s důvěrně známými lidmi i při pochůzkách okolní krajinou (Kraus, Kraus ml., 2003).
2. CÍL PRÁCE
1. Cílem práce je evidence a zhodnocení vyskytujících se odrůd révy vinné ve vinařské mikulovské podoblasti vinařské obce Hlohovec.
2. Z dostupných literárních pramenů vypracovat k zadanému tématu literární přehled zaměřený k pěstovaným odrůdám, k jejich zastoupení a způsobu pěstování ve viničních tratích. Podkladovým materiálem je zákon č.321/2004 Sb., příloha vyhlášky 324 z roku 2004.
3. Ve vinařské obci Hlohovec, ve viničních tratích Stará hora, Dělice, Šulaperk zjistit zastoupení pěstovaných moštových odrůd pro výrobu bílého, červeného vína. Součastně podchytit způsoby vedení révy vinné a významné charakteristiky pěstování. Zhodnotit situaci pěstování těchto odrůd a jejich perspektivy.
4. Před vlastním zahájením řešeného úkolu prokonzultovat zpracovanou metodiku, podle které budu postupovat během řešení.
3. LITERÁRNÍ PŘEHLED
3.1 Historie pěstování révy vinné Historie pěstování révy vinné a výroby vína jako ušlechtilého nápoje sahá hluboko do historie lidstva. Je to světlomilná, liánovitá rostlina, která se vyskytuje jako planě rostoucí nejčastěji v lužních lesích okolo velkých řek. Mezi nejstarší naleziště, která dokazují její pěstování nebo výskyt, patří oblasti v údolí velkých řek v Mezopotámii, údolí řeky Jordán a delta Nilu. Na základě archeologických nálezů můžeme doložit výskyt révy vinné a výroby vína před více než 7,5 tisíci léty. Přibližně 6000 let před naším letopočtem se mluví o výrobě vína v Mezopotámii. Za pravlast révy vinné lze považovat území jižního Kavkazu, severozápadního Turecka, severního Iráku, Ázerbájdžánu a Gruzie. Právě v těchto lokalitách má svůj původ většina dnes komerčně pěstovaných odrůd. Jasné dokumenty o cílené výrobě vína se potom objevují ve starém Egyptě. Egypťané sice nebyli prvními vinaři, nicméně jako první o víně psali a oslavovali jej v obrazech. Víme také, že Egypťané pěstovali šest až osm odrůd révy vinné. Nejstarší a největší egyptské vinice se nacházely poblíž dnešního města Alexandrie. Přibližně 2000 let před naším letopočtem je doloženo vinohradnictví a vinařství ve starověkém Řecku a na Krétě. Z těchto oblastí se vinařství rozšířilo do Itálie, na Sicílii a do Španělska. Když rozšířili svou působnost i do jižní části Francie, předávali svou znalost pěstování révy i místním Galům, tedy nám dobře známým Keltům. Keltové jsou první identifikovatelná etnicko-kulturní skupina na našem území a naše země je součástí jejich evropské pravlasti, která se rozkládá někde mezi dnešní Českou republikou, severní Itálii a východní Francii. Byli to zřejmě Keltové, kdo na našem území začali ve velkém konzumovat víno a možná i pěstovat révu vinnou, přestože počátky našeho vinohradnictví bývají většinou spojovány až s dědici řecké kultury – Římany. Kolonizace Římanů potom přinesla vinohradnictví do Středomoří, a tak prakticky do celé Evropy. Důkazem kolonizace Římanů může být odrůda Chrupka bílá, která má svůj původ právě v oblasti Persie a v průběhu staletí se postupně rozšířila až na naše území. Vinohradnictví a vinařství na našem území je rovněž spojeno a římskými výboji na jižní Moravu. Pravděpodobně to byli právě Římané, kteří přinesli do kraje pod Pálavou první rostliny révy vinné a začali zde s cílenou výrobou vína.
S větší jistotou můžeme tvrdit, že ke značnému rozšíření vinic na našem území došlo v období Velkomoravské říše, tedy během 9. a 10. století našeho letopočtu. S Velkomoravskou říší jsou spjaty rovněž počátky českého vinařství. Rozkvět potom nastal až v průběhu 14. století za vlády císaře Karla IV., který zveleboval českou krajinu právě révou vinnou jako nejušlechtilejší rostlinou. Na další výsadbu vinic a výrobu vína měla velký vliv také činnost klášterních a městských vinic, kde se vyrobené víno používalo k náboženským účelům a pro potřeby měst. Dnešní moderní vinohradnictví a vinařství zahrnuje prakticky celý svět od tradičního vinařství v Evropě až po země tzv. Nového Světa, kam můžeme zařadit Austrálii, Nový Zéland, Jižní Afriku, ale i Argentinu a Chile. Důkazem velkého významu pěstování révy vinné a výroby vína je skutečnost, že ve všech vinařských zemích má víno i svou vlastní legislativu (Pavloušek, 2005) (Kraus a kol., 2005).
3.2 Současná situace vinohradnictví a vinařství Naše vinařství a naše vína mají z moderního hlediska velmi krátkou historii, protože po téměř šedesát let chyběla v tomto oboru skutečná konkurence, tedy i technologický pokrok, reklama a vlastně i zákazníci. Filozofie a duše vína zůstávaly ukryté ve sklípcích v několika soudcích vína určeného pouze pro vinaře a jeho nejbližší. (Baker, 2006).
3.3 Stanovištní podmínky pro vinice Na růst a životní děje révy vinné, a tím více na její plodnost a především na jakost plodů i kvalitu budoucího vína, výrazně působí mikroklimatické a půdní podmínky daného stanoviště. Od nejstarších dob sledovali lidé vlivy prostředí na révu vinnou a zabývali se hledáním způsobu, jak stanovištní podmínky oceňovat a jak místo pro založení vinice správně vybrat (Kraus a kol., 2005).
3.3.1
Klimatické podmínky Plné vyzrání hroznů závisí z velké části na příznivých klimatických podmínkách. Jako
teplomilná rostlina vyžaduje réva vinná nejméně 2500°C úhrnné tepelné sumy, což je součet všech denních teplot během jednoho vegetačního období. Příznivé klimatické podmínky – hlavně dlouhý slunečný a teplý podzim bez větších déle trvajících srážek jsou nejdůležitější v poslední fázi zrání hroznů. Příznivě v tomto smyslu působí i vhodná poloha vinice, je-li vystavena intenzivnímu slunečnímu záření, blízkost vodní plochy odrážející sluneční paprsky a udržující vyšší noční teploty pomalým uvolňováním tepla kumulovaného během dne. Podobným způsobem působí i kamenitý povrch vinice, protože ve dnech zahřáté kameny pomalu vydávají v noci své teplo. Důležitý je i dostatek vody. Pokud nedosáhnou roční srážky optima, které je 675 mm, je velmi důležitá voda spodní, která pozvolna vzlíná ke kořenům révy, anebo umělé zavlažování. (Studénka [cit.2009-02-15]. Dostupný z WWW:http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipracovnici)
3.3.2
Půdní podmínky Půdní podmínky ovlivňují kvalitu vín z hlediska jejich vhodnosti pro výživu a zdárný
vývoj révy vinné i z hlediska přímého ovlivňování biochemických pochodů při zrání hroznů. Réva vinná prospívá hlavně v půdách s dostatečnou schopností poutat vodu i živiny. Pro rozvoj kořenů je důležité, aby nenarazili na nepropustnou půdu nebo na hladinu spodní vody. Pro posuzování jakosti půd jsou důležité i fyzikální vlastnosti - pórovitost půd, zajišťující jejich provzdušnění, a rovněž barva půdy, mající vliv na její lepší prohřívání. Z půdních typů se pro vypěstování kvalitních hroznů hodí kamenité nebo štěrkové půdy, které jsou dobře provzdušněné, rychle se zahřívají a kumulují teplo. V těchto půdách hrozny dobře vyzrávají. Vína z nich jsou vysoce kvalitní, neboť réva zde poskytuje menší sklizně, než je tomu na půdách hlinitých. Réva v hlinitých půdách bohatě plodí, neboť má k dispozici dostatek živin, ale obsah cukru v hroznech i buketních látek je ve víně nižší. Vhodné pro výsadbu vinic jsou i půdy hlinito-písčité nebo písčito-hlinité, tvořící přechod mezi oběma shora uvedenými typy půd. Pro kvalitu vín je velmi důležité podloží, jehož zvětráváním půda vzniká. Půdy z různých hornin se odlišují i různým obsahem základních i stopových chemických prvků. Ty ovlivňují biochemické pochody při zrání hroznů natolik, že se charakter vín, vyrobených ze stejných odrůd, může v různých vinařských oblastech zřetelně lišit. Vzhledem k tomu, že každá odrůda reaguje na chemické složení podloží jinak, je nutno vybírat pro daný typ půd odrůdy, kterým nejlépe vyhovuje.
3.4 Pěstitelské tvary keřů révy vinné V současné době se stále více prosazuje hledisko vysoké jakosti hroznů a zároveň umožnění mechanické práce dostatečně výkonnými stroji. Tam, kde se zakládají větší komplexy vinic ve smíšených zemědělských podnicích a je k dispozici jen omezený počet pracovníků, volí se osvědčený spon 3 x 1 m ( tj. 3300 keřů na ha). Keře se tvarují na jeden kmen a na jeho vrcholu 2 obloukovitě ohýbané tažně. Podniky specializované na vinařství volí spon 2 až 2,4 x 1 m až 1,1 m (tj. 4-5000 keřů na ha). Keře se tvarují na jeden kmen a jeden tažeň. Mechanizaci zajišťují traktory s užším rozchodem (Kraus, Kraus ml., 2000)
3.4.1
Nízké vedení – vedení na ,,hlavu“ Tento pěstitelský tvar byl v minulosti nejrozšířenějším pěstitelským tvarem i na našich
vinicích. Dnes se podobné tvary používají zejména v jižních státech Evropy (Francie, Španělsko, Portugalsko atd.). Princip vedení na hlavu spočívá v tom, že se každoročně opakujícím krátkým řezem se vytváří tzv. ,,hlava“ ze starého dřeva. Hlava vzniká opakovaným řezem rostliny na 2-4 očkové krátké čípky. Během 3-4 let zapěstujeme pěstitelský tvar, u něhož nařezáváme 4-6 dvou, až trojokých čípků. Dbáme na to, aby čípky byly rovnoměrně rozmístěny po obvody hlavy a keře příliš nezahušťovaly. Vytvořené zelené výhony potom přivazujeme ke kolíku. Dřevěné kůly vytvářejí i jedinou opěrnou konstrukci. Další modifikaci vedení na hlavu je ,, vedení na hlavu s řezem na jeden tažeň“. Tento pěstitelský tvar se v současné době u nás již velkovýrobně nepoužívá. Aktuální je zejména pro zahrádkáře, kteří se zabývají pěstováním révy ve vyšších oblastech a budou tento tvar na zimu zakrývat. Velkou předností je totiž možnost zakrývání rostliny na zimu např. slámou, drcenou borkou nebo větvemi jehličnanů atd. tím snížíme možnost poškození rostliny zimními mrazy. Pokud bychom vedení na hlavu nezakrývali, vystavujeme se naopak nebezpečí výrazného poškození přízemními zimními mrazy. Další výhodou je, že hrozny umístěné blíže k povrchu půdy dříve dozrávají a mají dobrou kvalitu. Nevýhodou je naopak vyšší citlivost na jarní mrazy a houbové choroby (plíseň révovou a plíseň šedou), které přezimují v opadlých částech rostliny ( listy, plody) na povrchu půdy nebo těsně pod povrchem. Vynikající na vedení na hlavu je zejména odrůda Modrý Portugal. Obecně lze potom doporučit tento tvar pro odrůdy, které dobře plodí na krátkém dřevě (Pavloušek, 2005).
3.4.2
Střední vedení – rýnsko-hessenské vedení Střední, rýnsko-hessenské vedení je nejpoužívanějším pěstitelským tvarem v našich
pěstitelských podmínkách. Výška kmene tohoto tvaru se pohybuje mezi 60-80 cm, výška listové stěny potom asi 130 cm, v závislosti na odrůdě. Pokud pěstujeme vinici na středním vedení v řadách, volíme následující spon výsadby: šířka meziřadí 1,7-2,2 m, vzdálenost keřů v řadě 0,8-1,2 m.
Přednosti středního vedení
•
nižší zatížení keřů v poměru k vedení vysokému
•
velmi dobré rozdělení zelených výhonů v drátěnce, a tím i listové plochy a hroznů
•
nižší náchylnost ke stresům, lepší ukládání zásobních látek, vyšší mrazuodolnost, vlivem nižšího zatížení
•
oblast hroznů je blíže k půdě a vlivem klimatických podmínek dochází k lepšímu vyzrávání
Nevýhody středního vedení •
vlivem nižšího kmínku je možnost výskytu nižších mrazových teplot
•
oblast hroznů blíže k půdě umožňuje napadení infekci plísní révovou a plísní šedou
U tohoto způsobu vedení se používá tzv. Guyotův způsob řezu, tzn. nařezáváme vždy čípek a tažeň. Princip Guyotova řezu spočívá v jednoduchosti. Každoročně se opakuje totéž: nejprve se odstraní celý odplozený tažeň až u vrcholu kmene. Na keři zůstanou 2 výhony ze zásobního čípku. Níže ležící se zkrátí na 2 očka a tím se vytvoří nový zásobní čípek a výše stojící se zkrátí podle vlastností odrůdy v hustém sponu na 5-7 oček. Tažeň se ohne vodorovně a přiváže k nejspodnějšímu drátu drátěnky ( Kraus, Kraus ml., 2003).
3.4.3
Vysoké vedení s řezem na tažně Jedná se prakticky o stejný způsob pěstitelského tvaru jako u rýnsko-hessenského
vedení. Rozdílná je však výška kmínku, která se pohybuje mezi 90-110 cm, dále výška listové stěny, která dosahuje až 230cm, a spon výsadeb, který je 3,0-3,5 x 1,0-1,3 m. Způsob zapěstování tohoto pěstitelského tvaru je stejný jako u rýnsko-hessenského vedení. Vzhledem k výšce kmínku a následně listové stěny je však tento tvar náročnější na prostor a vyžaduje širší spony. Z pohledu kvality hroznů je opět velmi pozitivní řez na vysokém vedení pouze na jeden tažeň. Při řezu na dva tažně mají keře velmi vysoké zatížení, které může na kvalitu hroznů působit značně nagativně. Ve vinohradnické malovýrobě se tento pěstitelský tvar téměř nepoužívá. Při pěstování révy v zahradách je vždy lepší používat střední vedení z důvodů nižších prostorových nároků. U nás se však zatím běžně vyskytuje ve velkovýrobních podmínkách (Pavloušek, 2005).
3.5 Odrůdové bohatství vinic 3.5.1
Vznik odrůd révy vinné Z paleontologických objevů je zřejmé, že révovité rostliny vyrůstaly na nejrůznějších
místech naší planety. Všechny druhy révy vinné se řadí mezi 14 rodů čeledi Vitaceae. Většina druhů pochází kupodivu ze Severní Ameriky a z Asie a jen málokteré jsou vhodné pro chladnější i tropické oblasti. Pro výrobu vína je významný pouze rod Vitis s podrodem vinifera. Postupně se vytvořilo mnoho druhů rodu Vitis, přizpůsobených určitým přírodním podmínkám stanoviště. Změny probíhaly pod vlivem okolních rostlinných společenstev i na základě působení místních škodlivých činitelů. Hlavně to byly houbové choroby či živočišní škůdci z říše hmyzu, pod jejichž vlivem se formovala odolnost révy. Základní vlastnosti těchto popínavých rostlin jsou do značné míry společné.
Z Evropy pochází jediný druh – réva evropská, nazývána též réva ušlechtilá – Vitis vinifera. Tento druh má dva poddruhy. Vitis vinifera s poddruhem sylvestris je v lesních volně rostoucí réva lesní. Pochází z oblasti Kavkazu a byla postupně hojně šlechtěna vyspělými kulturami v oblasti Orientu a východního Středomoří. Odtud se dostaly odrůdy k Féničanů, poté prostřednictvím Řeků do západní Evropy a nakonec je Římané rozšířili do celé Evropy. Jedná se o předchůdce dnes pěstovaných kulturních odrůd révy vinné, které náleží k podrodu Vitis vinifera poddruhu sativa. (Kraus a kol., 2005)
3.5.2
Přehled odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize V našich vinicích se pěstují téměř výhradně odrůdy moštové pro výrobu vína.
K výrobě vína a jeho uvádění do oběhu je u nás povoleno užívání hroznů odrůd, které jsou zapsány do Státní odrůdové knihy. Jejich seznam následuje v abecedním pořadí. (Kraus, Kraus ml., 2003) Státní odrůdová kniha je úřední seznam všech odrůd rostlin, které byly v České republice registrované. Zápis do Státní odrůdové knihy provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) po splnění všech podmínek daných zákonem. Následují tabulky (tab.1, tab.2, tab.3)s výčtem odrůd révy vinné zapsaných k 1. červenci 2006: (Sedláček [cit. 2008-11-13]. Dostupný z WWW:http://www.znalecvin.cz)
Graf 1:
Procentuální odrůdová skladba ČR 2006
Procentuální odrůdová skladba v ČR
M
ül le rT Ve hu ltlí rg ns au ké z Ry el en zli é nk vla Ry šs ký zli nk rý ns ký Pi no tb la nc Sa uv ig no os n ta tn Sv íb at í lé ov av řin ec ké Fr an ko vk Zw a ei ge ltr eb e Pi no M tn od oi rý r Po r t os ug ta al tn ím od ré
hodnoty v procentech
20% 18% 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0%
odrůdová skladba
Tab. 1:
Odrůdy moštové pro bílá vína rok zápisu
odrůda
1.
Aurelius
1983
-
Au
2.
Auxerrois
2004
-
Ax
3.
Děvín
1998
-
De
4.
Hibernal
2004
-
Hi
5.
Chardonnay
1987
-
Ch
6.
Irsai Oliver
1975
-
IO
7.
Kerner
2001
-
Ke
8.
Lena
2001
-
Le
9.
Malverina
2001
-
Mal
10.
Muškát moravský
1987
-
MM
11.
Muškát Ottonel
1952
Muscat Ottonel
MO
12.
Müller Thurgau
1941
Rivaner
MT
13.
Neuburské
1941
Neuburger
Ng
14.
Pálava
1977
-
Pa
15.
Rulandské bílé
1941
Pinot blanc
RB
16.
Rulandské šedé
1941
Pinot gris
RŠ
17.
Ryzlink rýnský
1941
Rheinriesling, Riesling
RR
18.
Ryzlink vlašský
1941
Welschriesling
RV
19.
Sauvignon
1952
Sauvignon blanc
Sg
20.
Sylvánské zelené
1941
Sylvánské, Grüner Silvaner
SZ
21.
Tramín červený
1941
Tramín, Gewürztraminer
TČ
1952
Malvasier, Malvasia
VČR
22.
Veltlínské červené rané
v ČR
povolené synonymum
doporučená
p.č.
zkratka
23.
Veltlínské zelené
1941
Grüner Veltliner
VZ
24.
Veritas
2001
-
Ve
25.
Vrboska
2004
-
Vr
Tab. 2:
Odrůdy moštové pro červená vína:
p.č.
odrůda
rok zápisu v ČR
povolené synonymum
doporučená zkratka
1.
Agni
2001
-
Ag
2.
Alibernet
1975
-
Al
3.
André
1980
-
An
4.
Ariana
2001
-
Ar
5.
Cabernet Moravia
2001
-
CM
6.
Cabernet Sauvignon
1980
-
CS
7.
Domina
2004
-
Do
8.
Dornfelder
2004
-
Dr
9.
Frankovka
1941
Lemberger, Blaufränkisch
Fr
10.
Laurot
2004
-
La
11.
Merlot
2001
-
Me
12.
Modrý Portugal
1941
13.
Neronet
1991
-
Ne
14.
Rubinet
2005
-
Ru
15.
Rulandské modré
1941
Pinot noir
RM
16.
Svatovavřinecké
1941
Saint Laurent
Sv
17.
Zweigeltrebe
1980
-
Zw
Tab. 3:
Blauer Portugieser, Portugieser Blau
MP
Odrůdy stolní pro konzum hroznů: rok zápisu
odrůda
1.
Arkadia
2001
-
Ark
2.
Diamant
1998
-
Di
3.
Chrupka bílá
1941
Chasselas blanc
CHB
4.
Chrupka červená
1941
Chasselas rouge
CHČ
5.
Julski biser
1972
-
JB
6.
Olšava
1988
-
OI
7.
Panonia Kincse
1980
-
PK
8.
Pola
2001
-
Po
9.
Vitra
1993
-
Vi
v ČR
povolené synonymum
doporučená
p.č.
zkratka
4. VINAŘSKÉ OBLASTI A PODOBLASTI ČESKÉ REPUBLIKY Celková plocha vinic, představující současný produkční potenciál ČR je 19 200 ha. Z celkově osázené plochy (v současnosti přibližně 18.700 ha), tvoří plocha osázená bílými odrůdami 67%. Vinařský zákon č. 321/2004 z 28.4.2004 změnil rozdělení vinařských regionů v celé České republice. Proti původnímu členění se celá ČR dělí jen na dvě produkční oblasti – Čechy a Moravu. Tyto oblasti se dále člení na podoblasti.
4.1 Vinařská oblast Čechy Vinařská oblast Čechy v porovnání s teplejšími a slunnějšími krajinami jižněji od nás by se mohlo zdát, že Čechy nejsou zrovna ideálním územím pro pěstování vinné révy. Bývá zde často chladno a sychravo. Přesto zde najdeme mnoho míst, převážně ve střední a severní části, kde se réva pěstuje. V těchto částech Čech dosahuje průměrná teplota 8,7°C a ve vegetačním období okolo 15 °C. Vinice se nacházejí kolem řek Labe, Vltavy, a Berounky na jižních chráněných svazích. Vinná réva zde dává celkem dobré výnosy a jakost vín kolísá. Přesto v dobrých ročnících zde objevíme mnoho vynikajících vín, která získávají na své kvalitě ležením v historicky zajímavých a pro stárnutí vín dokonalých sklepech. Největších viničních ploch bylo v Čechách dosaženo v roce 1756, kdy rozloha dosahovala přes 3000 ha. V roce 1995 činila pouhých 395 ha a dnes okolo 550 ha. Podle vinařského zákona č. 321/2004 dělíme vinařskou oblast Čechy na dvě podoblasti: mělnickou a litoměřickou. Dříve se Čechy dělily do šesti podoblastí: pražská, mělnická, čáslavská, mostecká, žernosecká a roudnická. (Moravia vittis [cit. 2009-01-13]. Dostupný z WWW: http://www.moraviavitis.cz)
4.2 Vinařská oblast Morava Vinařská oblast Morava má rozlohu cca 17 450 ha (uváděná čísla vždy kolísají v závislosti na různých proměnných faktorech). Rozkládá se v Jihomoravském kraji a nepatrně zasahuje do kraje Zlínského. Roční průměrná teplota je 9,42 °C, průměr ročních srážek 510 mm a průměrná roční délka slunečního svitu je 2 244 hodin. Klima oblasti je většinou vnitrozemské s občasným vlivem atlantického vlhkého vzduchu. Moravská oblast je souhrnem klimatických podmínek předurčena pro pěstování bílých odrůd, které se vyznačují svěží kyselinou a charakteristikou jednotlivých podoblastí. Modrým odrůdám pro výrobu červených vín se v naší zeměpisné šířce moc nedaří, ale v posledních letech se vlivem teplejšího počasí a kvalitnější zpracovatelské technologie jejich kvalita zvyšuje. Půdní faktory jsou velice pestré a různorodé. Převážně převládají půdy kamenité, štěrkovité, písečné, ale i jílovité. Tato různorodost půd a klimatické podmínky vtiskávají moravským vínům nesmazatelný charakter, který se vyznačuje jemnými aromatickými látkami a příjemnou pitelností. Vinařský zákon č. 321/2004 změnil rozdělení i Moravy. Původně zde bylo 10 vinařských oblastí: brněnská, bzenecká, kyjovská, mikulovská, mutěnická, podluží, strážnická, uherskohradišťská, velkopavlovická a znojemská. Nyní došlo ke sloučení několika oblastí a vznikly podoblasti: mikulovská, slovácká, velkopavlovická a znojemská. (Moravia vittis [cit. 2009-01-13]. Dostupný z WWW: http://www.moraviavitis.cz)
4.2.1
Vinařská podoblast mikulovská Z hlediska své polohy má vinařská podoblast mikulovská v rámci našich vinařských
regionů výjimečné postavení. Ze tří stran je obklopena zbývajícími podoblastmi a na jihu na ni navazuje rakouská vinařská oblast Weinviertel. Středobodem krajinné krásy této podoblasti je Chráněná krajinná oblast Pálava, která zaujímá lokalitu Pavlovských vrchů. Tento poslední výběžek vápencových Alp je perlou vsazenou na okraj lužních lesů dolního Podyjí. Nejvyšším vrcholem Pálavy je Děvín s dominantou zříceniny středověkého hradu Děvičky. Na úbočích Pavlovských vrchů a v širším okolí jsou rozšířeny vápenité jíly, písky i mohutné sprašové návěje.
Na jihu tvoří pálavskou hranici město Mikulov a na severu vodní nádrže Nové Mlýny, vybudované na řece Dyji. Na úpatí Pavlovských vrchů u břehů nově vzniklé nádrže se nachází obec Dolní Věstonice, která proslula nálezem 25 000 let staré pravěké sošky, tzv.,, Věstonické venuše“, součásti nálezu nejstarší keramiky světa. Právě na Pálavě snad má svůj počátek moravské vinařství. Kdysi tu v blízkosti Pasohlávek založila desátá římská legie svůj opevněný tábor. V těchto místech byl při archeologickém průzkumu nalezen také vinařský nůž. Mikulov, který dal jméno dnešní vinařské podoblasti, se záhy stal významným vinařským střediskem díky výborným viničním polohám jak v bezprostřední blízkosti města, tak v mnoha okolních obcích. Slavnou minulost města připomíná do pálavské krajiny nádherně zasazený mikulovský zámek, jehož sklepení skrývá unikátní sud s objemem 1 010 hektolitrů, největší ve střední Evropě. Na východ od Pálavy se rozkládá Lednicko-valtický areál, přezdívaný ,,zahrada Evropy“. Tato ojedinělá kombinace architektury, parků a krajinných prvků byla vybudována v 19. století rodem Lichtenštejnů a stala se nejrozsáhlejší umělecky komponovanou krajinou na světě. Krása Pálavy a Lednicko-valtického areálu přímo vyzývá k výletům do přírody a k zastavení u dobrého vína v četných vinárnách a soukromých sklepích. Z vinařských center kraje vynikly vedle Mikulova zejména Valtice, dnes proslulé dlouholetou tradicí pořádání ,,Valtických vinných trhů“. Město zdobí zámek, v jehož rozsáhlých sklepeních se kromě ležáckých sklepů nachází ,, Salón vín České republiky“. Spolu s ním vzniklo v zámku i moderní degustační centrum. Poblíž zámku byl v 17. století vybudován dodnes funkční 120 m dlouhý a 100 metrů široký Křížový sklep. Ve Valticích dodnes působí naše nejstarší vinařská škola. V nedaleké Lednici se nachází sídlo Zahradnické fakulty s Ústavem vinohradnictví a vinařství a také pracoviště Školního zemědělského podniku brněnské Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity. Na Pálavě a v jejím okolí si díky výborné kvalitě vín získaly již ve středověku význačné postavení obce Sedlec, Dolní Dunajovice, Pavlov, Bavory, Perná, Dolní a Horní Věstonice, Novosedly a Brod nad Dyjí. Na vápenitých půdách v okolí Pálavy vyzrávají hrozny Ryzlinku vlašského, které jsou surovinou pro odrůdová vína vynikající jakosti s nezaměnitelným charakterem zvláštní minerálnosti. Tato stará odrůda tu zjevně našla svůj pravý domov. Ve výše položeném Pavlově pak dává skvělou surovinu pro výrobu šumivých vín. Výbornou jakostí tu vynikají i Rulandské bílé a Chardonnay.
V hlinitějších půdách Dunajovických vrchů se k Ryzlinku vlašskému přidává další odrůda typická pro Mikulovsko – Veltlínské zelené. Na méně vhodných polohách to je i Müller Thurgau a na Valticku Neuburské a Sylvánské zelené. Severně od Pálavy se nachází vinařské obce Iváň, Strachotín, Pouzdřany a Popice známé víny Ryzlinku rýnského, Tramínu červeného a Pálavy, která vznikla ve Šlechtitelské stanici vinařské v Perné, podobně jako odrůda Aurelius (Kraus a kol., 2005).
Vinařské obce: Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Bulhary, Cvrčovice, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Hlohovec, Horní Věstonice, Ivaň, Jevišovka, Klentnice, Lednice, Mikulov, Milovice, Nejdek, Nová Ves, Novosedly, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná, Pohořelice, Popice, Pouzdřany, Přibice, Sedlec, Strachotín, Úvaly, Valtice, Vlasatice, Vranovice. (anonym [cit. 2009-01-13]. Dostupný z WWW:
Tab. 4:
Viniční tratě ve vinařské obci Hlohovec
(Atlas vinařů on-line [cit. 2009-01-14]. Dostupný z WWW: http://www.sweb.cz/vinitorium/czechwineatlas.html)
Č.
Katastr
Název viniční trati
údaj v katastrální mapě
0
01. Hlohovec
01. Stará hora
Břeclav 6-3, 6-4,
1
01. Hlohovec
02. Deliče nad Otokem
7-3, 7-4
2
01. Hlohovec
03. Hrachoviska
3
01. Hlohovec
04. Horní deliče
4
01. Hlohovec
05. Deliče pod kamenolomem
5
01. Hlohovec
06. Nad dědinou
6
01. Hlohovec
07. Nad Šulaperkem
7
01. Hlohovec
08. Dolina
5. VINAŘSKÁ OBEC HLOHOVEC
5.1 Poloha obce Obec Hlohovec se nachází v okrese Břeclav, kraj Jihomoravský. Na katastr obce zasahuje soustava lednických rybníků (Nesyt, Hlohovecký a Prostřední rybník). Ochraně hnízdících a protahujících ptáků slouží stejnojmenná národní přírodní rezervace. Západně od obce vystupují třetihorní vápence (Stará hora), na nichž se dochoval pozoruhodný zbytek stepních trávníků. Jihovýchodní část obecních pozemků zasahuje do Bořího lesa. Část lesních porostů, zejména v okolí rybníků, byla parkově upravena a byly zde vysázeny četné exotické dřeviny. Územím obce probíhá i krajinářsky hodnotná Bezručova alej (Kordiovský, Danihelka, 1999).
5.2 Historie obce Vesnice, která leží nedaleko Valtic, je v písemných pramenech poprvé připomínána až v roce 1414, vznikla ale už ve 13. století jako ves kolonizační, založená pásovským biskupstvím. Od této lokace odvozujeme také její německé jméno - Bischofswarth, tj biskupská stráž, neboť jejím katastrem vedla původní moravsko-rakouská hranice. Tu dodnes připomíná klasicistní Hraniční zámeček, postavený v roce 1826, v jehož průčelí můžeme číst nápis „Zwischen Österreich und Mähren“ a jehož osou tato hranice až do roku 1920 procházela. Po rozsáhlé rekonstrukci, ukončené v roce 1996, je v něm umístěna příjemná restaurace, z jejíž terasy je vidět na Hlohovecký rybník, plný chráněného vodního ptactva. Rybník je součástí národní přírodní rezervace Lednické rybníky, vyhlášené již v roce 1953.
Ves ve válkách 15. století zanikla a byla nově osazena charvátským obyvatelstvem v roce 1570. Noví usedlíci byli na pět let zbaveni veškerých dávek a robot své vrchnosti z rodu Lichtenštejnů, která ležela na Valticích. K valtickému panství také obec patřila až do zániku patrimoniální správy v roce 1848. Od roku 1850 administrativně přináležela k soudnímu okresu valtickému a politickému okresu Poysdorf. Za existence tzv. politicko-soudních okresů v letech 1855 - 1868 náležel Hlohovec k Valticím a po jejich zrušení v letech 1868 - 1920 zase k politickému okresu Mistelbach a soudnímu okresu Valtice. Po připojení k Československé republice připadl od roku 1920 k soudnímu okresu břeclavskému. Po 8. říjnu 1938 byla ves přičleněna k mikulovskému landrátu v Dolnodunajské župě, přestože při sčítání lidu v roce 1930 se k české národnosti hlásilo 1 403 osob z 1 425 obyvatel, z nichž jen několik jednotlivců se za války přihlásilo k německé národnosti. Proto zde po válce nedošlo k tak rozsáhlým konfiskacím a výměně obyvatelstva jako v jiných místech německy mluvícího pohraničí. Těm, kteří se za okupace přihlásili k německé národnosti, bylo konfiskováno 265 ha půdy a 63 popisných čísel. Vzhledem k tomu, že původní charvátské obyvatelstvo již v průběhu 19. století přebíralo obyčeje okolního slováckého prostředí, nedošlo zde ani na sklonku čtyřicátých let k odsunu obyvatelstva do vnitrozemí jako v charvátském ostrůvku na Drnholecku. Po osvobození 21. dubna 1945 a po obnovení předválečné politické a soudní správy připadl Hlohovec opět k politickému okresu Hodonín a soudnímu okresu Břeclav. Od vzniku okresu Břeclav v roce 1949 je jeho součástí (Kordiovský, Danihelka, 1999).
5.3 Obyvatelstvo obce O vývoji počtu obyvatelstva v minulosti nejsme příliš zpraveni. V polovině 18. století zde bylo asi 58 usedlostí. Při sčítání lidu v roce 1869 tu žilo 734 obyvatel. Údaje posledního sčítání lidu z roku 1991 uvádějí v Hlohovci 1347 osob, žijících ve 409 domech. I zde je tedy zaznamenán pokles počtu obyvatel, i když oproti jiným místům okresu Břeclav je to pokles velmi malý (Kordiovský, Danihelka, 1999).
5.4 Pamětihodnosti obce Kostel sv. Jana Nepomuckého byl vystavěn až v letech 1832 - 1835. Po přestavbě roku 1912 bylo změněno také jeho patrocinium a dnes je zasvěcen sv. Bartoloměji.
Do roku 1959 byla farnost filiální spadající pod Valtice, od té doby přísluší pod faru lednickou. Památkově chráněná je i plastika sv. Floriána na návsi a boží muka u silnice do Valtic. Nejpozoruhodnější stavbou je pak nepochybně Hraniční zámeček, postavený v letech 1826 - 1827 v klasicistním stylu na pilotech a roštech na břehu Hlohoveckého rybníka podle návrhu Josefa Kornhäusela zednickým mistrem Josefem Popellackem (Kordiovský, Danihelka, 1999).
5.5 Vzdělání obce Škola byla ve vsi zřízena v roce 1812 s vyučovacím jazykem českým, v roce 1875 však bylo i zde nařízeno německé vyučování. Stejná situace se opakovala i ve 20. století, neboť po připojení Hlohovce k Velkoněmecké říši 8. října 1938 museli učitelé na konci října téhož roku začít vyučovat německy. Současná školní budova pochází z roku 1912. Dnes je zde pouze neúplná základní škola a na druhý stupeň školy jezdí děti do Lednice (Kordiovský, Danihelka, 1999).
5.6 Tradice obce Obec žije dodnes čilým národopisným ruchem. Dvakrát ročně se tu pořádají tradiční slovácké krojované hody, které se konají ve svátky jak bývalého, tak současného patrona zdejšího kostela. Takzvané májové hodky probíhají v neděli po svátku sv. Jana Nepomuckého (16. května) a tradiční hody vždy v srpnu v neděli a pondělí po svátku sv. Bartoloměje (24. srpna). Cimbálová muzika zaznívá o přehlídce vín, pravidelně konané na velikonoční neděli v místním kulturním domě. Za podívanou jistě stojí i každoroční výlov Hlohoveckého rybníka, který bývá zpravidla začátkem listopadu (Kordiovský, Danihelka, 1999).
5.7 Odrůdová skladba jednotlivých oblastí 5.7.1
Mikulovská vinařská oblast Nejvýznamnější odrůdou je Ryzlink vlašský, který zde vyzrává na vápenitých půdách
do skvělé kvality s nezaměnitelným charakterem.
Dále se tu ve vynikající kvalitě pěstuje Rulandské bílé a Chardonnay. Severně od Pálavy se dobře daří odrůdám Ryzlink rýnský, Tramín červený, Pálava a Aurelius. Další nejvíce pěstované odrůdy: Veltlínské zelené, Müller-Thurgau, Svatovavřinecké, Frankovka, Neuburské a Sylvánské zelené. Mikulovská oblast navazuje na jihu na rakouskou vinařskou oblast Weinviertel. Na území 31 vinařských obcí hospodaří 2762 pěstitelů na 2598 ha vinic. (MÍŠA, D. [cit. 2008-10-23]. Dostupný z WWW: http://www.czechwines.cz/oblasti)
5.7.2
Vinařská obec Hlohovec
Vinařská obec Hlohovec má své místo ve vinařské mikulovské oblasti. Její mikroklima je velice ovlivněno jednak přítomností dvou vodních ploch – hlohovecký rybník a rybník Nesyt, dále štěrkovité půdy obsahující vápenec z pohoří Pálava a také přítomnost Pálavy, která má vliv na srážky, které z oblasti Hlohovce odráží a tvoří tak dešťový stín. Stejně jako v mikulovské vinařské oblasti se i v obci Hlohovec nejhojněji vyskytuje ´Ryzlink vlašský´, který je bezesporu nejrozšířenější odrůdou u bílých vín. Dále se pěstuje ´Zweigeltrebe´, který vyžaduje půdy bohaté na draslík, ale spokojí se i v půdách s vyšším obsahem vápníku. Ideální podmínky zde panují i pro odrůdy Svatovavřinecké, Rulandské bílé, Muškát Ottonel, Rulandské šedé. Perspektiva je v několika nových odrůdách, které během posledních let dosahují vynikající cukernatosti až 22-24°. Charakteristické aromatické a ovocné látky se příjemně rozvinou ve zlatavé barvě spolu s nezaměnitelnou chutí typickou pro tyto jižní svahy. Týká se to odrůd Muškátu moravského, Palávy, Chardonnay a dobré kvalitě se zde těší i nová odrůda Dornfelder. Výborné klimatické podmínky spolu s pravidelnou péčí mám zaručují vysokou cukernatost jednotlivých odrůd. Důležitou roli zde hraje i půdní typ, sklonitost svahu a struktura pudy, kde je vinohrad vysazován. V této oblasti převažují půdy kamenité s nízkým sklonem okolo 2- 3%. Jemná hlinitá struktura půdy umožňuje dobrou absorpci vody. Hluboké kořeny zase neustálý příjem vody i v sušších obdobích. Dále vinohrady slouží jako vynikající protierozní a protizáplavové opatření
U drobných vinařů nelze hodnotit komerční úspěchy, ale například v sousední obci Sedlec je Zemědělské družstvo Sedlec, které obhospodařuje několik stovek hektarů v okolí rybníka Nesyt. Jejich odrůda Vlašský ryzlink je používán i do směsi Bohemia Sekt a má velké obchodní úspěchy, jak do množství, tak do kvality. Je nutno zmínit i druhou, negativní stránku pěstování révy vinné v Hlohovci, a to je ústup od pěstování révy vinné. Přibylo mnoho neobdělávaných vinic, nejen z důvodu nechuti mladé generace pokračovat v náročné práci, ale hlavně z důvodu ekonomického. Někteří vinaři obhospodařují vinohrad s cílem prodeje. Výkup velkých vinařství v posledních letech například v roce 2008 probíhal tak, že se vykupovaly hrozny pouze z odrůd Tramín červený, Rulandské modré s cukernatostí nad 21°NM za 13 Kč.kg-1, ostatní hrozny s minimální cukernatostí 18° NM bez rozdílu odrůdy za 6 Kč.kg-1. I otázka drobných vinařů vytvořit přívlastkové hrozny je omezena nebezpečím ze strany špačků. V kolonii vinohradů je ukončeno hlídání nejpozději v polovině října tzn. do této doby je nutno ukončit sklizeň. Drobný vinař nemá síly uhlídat vinohrad v této době proti špačkům i proti zcizení sklizně. Odrůdová skladba se mění také na základě poptávky po vínech a rozvíjející se trh v České republice touží po vínech z odrůd Chardonnay, Merlot, Palava a Muškát moravský. Velkým přínosem obce Hlohovec pro naše vinařství lze spatřovat v tom, že se podařilo udržet odrůdovou skladbu, která do tohoto regionu patří. K chvále hlohoveckých vinařů budiž to, že se pokouší i experimentovat s odrůdami, které vyžadují již velké riziko a příznivý rok, aby dosáhly kvality jí odpovídající. Podporu této teorie je i názor, který začíná pronikat z Vinařského fondu. Principem je technologie zpracování hroznů, která se vyvíjí. Problém je v používání kvasinek, které se přidávají do moštu. Vznikají uniformní, sice bezzávadná vína, která potírají charakter oblasti – půdy, klima i samotného vinaře. Proto i velké podniky jako například Znovín se daly cestou výroby vlastních kvasinek, postihující charakter terroáru. U hlohoveckých vinařů je to i používání bouřlivého kvašení, kdy si víno používá vlastní materiál k zachování své osobnosti a příslušnosti k obci, krajině i k vinařově osobě samotné. A tato pestrost vín – chutí, vůní dává velké šance na udržení vinařství v obci Hlohovec, která tvoří a také má svůj charakter v osobnosti vína.
Vzhledem k tomu, že většina obhospodařovaných vinic jsou vinice po zhruba 10 ar založení v šedesátých letech (kolonie mezi Hlohovcem a Valticemi), stáří keřů je okolo 30-40 let. Vinohrady obdělávají tradiční vinaři, kteří je většinou zakládali a drží se starých zásad se zaměřením na kvantitu a výrobu vín pro vlastní potřebu. Mladé vinohrady zakládali většinou mladší vinaři, či již zkušení vinaři, obhospodařovaná plocha je větší než 10 arů, někdy i několik hektarů, tzn. upřednostnili minimální pracnost a vysokou kvalitu tzn. menší množství a přívlastková vína. Ve viničních tratích obce Hlohovec můžeme nejčastěji shlédnout střední vedení rýnsko-hessenské, u kterého je hlavní předností nižší zatížení keřů v poměru k vedení vysokému a hlavně lepší ukládání zásobních látek, to vede k větší kvalitě a vyzrálosti hroznů. Řez s jedním tažněm umožňuje selekci hroznů, snížení výnosu a výrobu kvalitních hroznů s vysokou cukernatostí. Základním tvarem tedy zůstává zcela jednoznačně Guyotův řez, rýnsko-hessenské vedení, na jednom kmeni vysokém 0,6-0,9 m a s jedním tažněm, při němž je opěrou vertikální drátěnka. Takový jednoduchý tvar je výhodný i proto, že se převážně vysazuje zdravotně nezávadný a dobře prošlechtěný materiál. Spon výsadby musí zvážit každý podle podnikové situace. Rýnsko-hessenské vedení se zde používá i z důvodů nižších prostorových nároků, zejména při malovýrobě. Vysoké vedení se u nás vyskytuje ve velkovýrobních podmínkách. V obci působí většinou drobní vinaři, kteří pěstují révu vinnou, ale v poslední době je zde již několik významných vinařů, kteří obhospodařují plochy v řádech hektarů (pan Vlašic, Hajda, Michalica). Podle toho také dochází i k odrůdové obměně, na kterou nemá vliv jenom otázka vhodnosti místa nejlépe vyhovujícímu dané odrůdě, ale i komerční záležitosti při prodeji vína. Bližší informace o pěstovaných odrůdách v katastru obce Hlohovec prezentují pan Vlašic a pan Hajda společně s jejich názory na pěstování ve viničních tratích. Není pochyb o tom, že se naše česká a moravská vína udrží na trhu s vínem a že o ně bude zájem nejen doma, ale i v zahraničí, budou-li mít vysokou jakost, výrazně odrůdovou pravost, zjevnou příslušnost k ekologickým podmínkám našich oblastí a v případě značkových vín vystihovat určitý módní trend severnější provenience.
Tab. 5: Odrůdy pěstované ve viničních tratích obce Hlohovec a jejich procentuální zastoupení 2
odrůdová skladba
ha
ar
m
přepočet na %
Alibernet
0,01
1
100
0,0
André
0,4161
41,61
4161
0,36
Aurelius
0,2723
27,23
2723
0,23
Bianca
0,023
2,3
230
0,01
Cabernet Moravia
0,131
13
1310
0,11
Cabernet Sauvignon
2,6453
264,53
26453
2,26
Dorfelder
0,0343
3,43
343
0,02
Frankovka
7,2907
729
72907
6,24
Hibernal
0,0564
5,64
564
0,04
Chardonnay
3,5896
358,96
35896
3,07
Irsai Oliver
0,0335
3,35
335
0,02
Merlot
1,782
178,2
17820
1,52
Modrý Portugal
0,5942
59,42
5942
0,5
Müller Thurgau
4,1814
418,14
41814
3,58
Muškát moravský
1,426
142,6
14260
1,21
Muškát Ottonel
8,4332
843,32
84332
7,22
Neronet
0,0655
6,55
655
0,05
Neuburské
0,5243
52,43
5243
0,44
Pálava
0,1517
15,17
1517
0,12
Rulandské bílé
11,2133
1121,33
112133
9,59
Rulandské modré
2,3952
239,52
23952
2,04
Rulandské šedé
8,2149
821,49
82149
7,03
Ryzlink rýnský
7,2803
728,03
72803
6,23
Ryzlink vlašský
17,6447
1764,47
176447
15,1
Sauvignon
1,4187
141,87
14187
1,21
Směs moštová bílá
0,5066
50,66
5066
0,43
Svatovavřinecké
12,5281
1252,81
125281
10,72
Sylvánské zelené
0,1947
19,47
1947
0,16
Tramín červený
0,2629
26,29
2629
0,22
Veltlínske červené rané
8,1147
811,47
81147
6,94
Veltlínské zelené
2,4906
249,06
24906
2,13
Zweigeltrebe
12,9543
1295,43
129543
11,08
Celkový součet viničních tratí
116,8855 11 688,55
1 168 855
Statistika je vypracována k 31.12. 2007. Pramen ÚKZÚZ, oddělení registru vinic.
Tab. 6:
Odrůdy moštové pro bílá vína 2
Bílá vína
ha
ar
m
přepočet na %
Aurelius
0,2723
27,23
2723
0,23
Bianca
0,023
2,3
230
0,01
Hibernal
0,0564
5,64
564
0,04
Chardonnay
3,5896
358,96
35896
3,07
Irsai Oliver
0,0335
3,35
335
0,02
Müller Thurgau
4,1814
418,14
41814
3,58
Muškát moravský
1,426
142,6
14260
1,21
Muškát Ottonel
8,4332
843,32
84332
7,22
Neuburské
0,5243
52,43
5243
0,44
Pálava
0,1517
15,17
1517
0,12
Rulandské bílé
11,2133
1121,33
112133
9,59
Rulandské šedé
8,2149
821,49
82149
7,03
Ryzlink rýnský
7,2803
728,03
72803
6,23
Ryzlink vlašský
17,6447
1764,47
176447
15,1
Sauvignon
1,4187
141,87
14187
1,21
Směs moštová bílá
0,5066
50,66
5066
0,43
Sylvánské zelené
0,1947
19,47
1947
0,16
Tramín červený
0,2629
26,29
2629
0,22
Veltlínske červené rané
8,1147
811,47
81147
6,94
Veltlínské zelené
2,4906
249,06
24906
2,13
Graf 2:
Moštové odrůdy pro bílá vína
Ryzlink vlašský Rulandské bílé Muškát Ottonel Rulandské šedé Veltlínske červené rané Ryzlink rýnský Müller Thurgau
Odrůdy
Chardonnay Veltlínské zelené Sauvignon Muškát moravský Neuburské Směs moštová bílá Aurelius Tramín červený Sylvánské zelené Pálava Hibernal Irsai Oliver Bianca 0
2
4
6
8
10
12
14
Procentické vyjádření plochy
Tab. 7:
Odrůdy moštové pro červená vína 2
Červená vína
ha
ar
m
přepočet na %
Alibernet
0,01
1
100
0
André
0,4161
41,61
4161
0,36
Cabernet Moravia
0,131
13
1310
0,11
Cabernet Sauvignon
2,6453
264,53
26453
2,26
Dorfelder
0,0343
3,43
343
0,02
Frankovka
7,2907
729
72907
6,24
Merlot
1,782
178,2
17820
1,52
Modrý Portugal
0,5942
59,42
5942
0,5
Neronet
0,0655
6,55
655
0,05
Rulandské modré
2,3952
239,52
23952
2,04
Svatovavřinecké
12,5281
1252,81
125281
10,72
Zweigeltrebe
12,9543
1295,43
129543
11,08
16
Graf 3:
Moštové odrůdy pro červená vína
Zweigeltrebe Svatovavřinecké Frankovka Cabernet Sauvignon
Odrůdy
Rulandské modré Merlot Modrý Portugal André Cabernet Moravia Neronet Dorfelder Alibernet 0
2
4
6
8
10
12
Procentické vyjádření plochy
5.7.3
Odrůdy moštové pro bílá vína
5.7.3.1 Aurelius Zkratka:
Au
Podíl vinic v ČR: 1999 - 0,1 % 2007 - 0,26 % Tradiční oblasti: Morava, nejvíce je rozšířena v mikulovské vinařské oblasti. Stáří a původ: mladá odrůda, Morava; Odrůda vznikla roku 1983 prací Ing. J. Veverky a Ing. F. Zatloukala ve Šlechtitelské stanici vinařské v Perné křížením odrůd Neuburské a Ryzlink rýnský. Průměrné stáří na vinici činí 12 let. Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1983
Období sklizně: od druhé poloviny září, odrůda raší středně pozdě, mívá vysoký a pravidelný výnos. Je vhodná tam, kde se již RR až tak moc nedaří. (anonym [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: http://www.encyklopedie-vina.cz) Morfologie: Raší pozdě, růst je bujný, zraje středně pozdě. List je středně velký až velký, okrouhlý, tmavozelený. Rub listu je mírně ochlupený. Čepel je pravidelně pětilaločná se středně hlubokými zářezy, okraj čepele má široké, tupé, nerovnoměrné zoubky. Řapík je silný, dosti dlouhý, načervenalý. Hrozen je středně velký, křídlatý, středně hustý. Bobule je kulatá, menší, žlutozelená, s tenkou slupkou a má sladkou chuť. Poloha a půda:
Odrůda je náročná na dobré polohy, dostatečně otevřené tahu vzduchu, aby
se mírnilo hnití hroznů. V úrodnějších půdách poskytuje dobré a pravidelné výnosy a velmi dobrou cukernatostí (Kraus, Kraus ml., 2003). Barva: zelenožlutá Vůně:
ovocné tóny, kdoulově-lipová
Chuť:
plná s výraznějšími kyselinkami, svěží až řízná, jemně kořenitá
Ve vůni a chuti můžeme hledat:
jablko, citrónovou kůru, koření
Stolování: vína odrůdy Aurelius jsou v gastronomii využívána podobně jako vína Ryzlinku rýnského. Jsou vhodná k lehčím úpravám drůbeže. Kabinetní vína jsou jedinečným doprovodem ke studeným předkrmům a lehkým jídlům z drůbeže. Pozdní sběry se hodí k pstruhům a různým úpravám jiných ryb. Sladké výběry dobře ladí s dezerty. Víno: Kvalitní, plné víno má charakter vín Ryzlinku rýnského s intenzivnějšími aromatickými látkami širší škály. To vytváří kořenitost, ale snižuje svižnost a eleganci vlastní vínům Ryzlinku rýnského. [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: http://www.encyklopedie-vina.cz)
Obr. 1: Aurelius (anonym [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: http://www.velke-pavlovice.cz)
5.7.3.2 Chardonnay Zkratka:
Ch
Synonyma: Pinot Chardonnay, Morillon, Weisser Clevner, Gelber Weisburgunder Podíl vinic v ČR: 1999 - 1,7 % 2007 - 4 % Tradiční oblasti: Stáří a původ:
Světová odrůda
stará odrůda, Francie; Odrůda pochází z Burgundska. Genovou analýzou bylo
zjištěno, že pravděpodobně vznikla samovolným křížením odrůd Pinot noir a Heunisch.
Původně se předpokládalo, že se jedná o mutaci Rulandského bílého (Pinot blanc), a proto se ve Francii označovala jako Pinot Chardonnay nebo Gamay blanc. V rakouském Štýrsku jako Morillon a v Alsasku jako Weisser Clevner. U nás se od nepaměti pěstovala ve smíšených výsadbách s Rulandským bílým. V současné době patří mezi módní bílé odrůdy a spolu se Sauvignonem a Ryzlinkem rýnským nepochybně dává nejkvalitnější bílá vína na světě. Je to hlavní odrůda Burgundska, kde v oblasti Chablis dává světoznámá stejnojmenná vína na těžkých vápenitých jílech (kimeridžské jíly). Na křídových půdách oblasti Champagne je bílou složkou šampaňských vín. Chardonnay je rozšířenou odrůdou nejen po celé západní i východní Evropě. Například Kalifornie produkuje ročně přes 500 milionů lahví vína této odrůdy a v jejím rozšiřováním nezaostávají ani v Jižní Americe, Austrálii, Na Novém Zélandu a v Jihoafrické republice. V současné době je průměrné stáří na vinici 8 let. (anonym [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: http://www.encyklopedie-vina.cz) Rok zápisu do Státní odrůdové knihy:
1987
Období sklizně: od druhé poloviny září Morfologie:
Raší poněkud dříve. List je málo dělený, někdy i slabě pětilaločný, řapíkový
výřez lyrovitý. Ohraničení lyry tvoří holá nervatura bez listové čepele. Hrozny bývají řidší nežli u Rulandského bílého (Kraus, Kraus ml., 2003). Poloha a půda: Vyžaduje velmi dobré polohy a úrodnější půdy, hlinité, s obsahem vápna Barva: světle žlutá, zelenožlutá až nazlátlá Vůně:
intenzivní, plná, harmonická
Chuť:
plná, dlouho doznívající, jemně kořenitá, s elegantní kyselinou, minerální, křemenná
Ve vůni a chuti můžeme hledat: zelené jablko, hrušku, akát, citrusové plody, broskev, mango, banán, meloun, ananas, smetanu, máslo, med, karamel, lískový oříšek, ocelové tóny, minerály, toastování Stolování:
Víno se hodí pro slavnostní příležitosti. Dobře doplňuje hustší polévky, pokrmy s
bílým masem a smetanovou omáčkou. Dále je vhodné k paštikám a k plodům moře. Poradí si i se steakem. Vyhýbejte se tučným rybám a octu. (anonym [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: http://www.encyklopedie-vina.cz)
Víno: Vína Chardonnay jsou uznávanými, vyhledávanými a v současnosti nejmódnějšími víny na světě. Dokonce i pěstitelé si tuto odrůdu velmi zamilovali, hlavně kvůli jeho přizpůsobivosti. Daří se mu v mnohem širší škále klimatických a půdních podmínek než většině ostatních odrůd. Bývají často využívána také pro výrobu šumivých vín. Výraz vína se mění podle klimatických a půdních podmínek. V chladnějším klimatu bývají sice vína plná, ale úzká a často mívají ocelovou kyselinu. Na těžkých půdách mají minerální charakter a někdy zelené tóny ve vůni. K optimální zralosti takových vín dochází až po 8 až 10 letech. Chardonnay s teplých klimatických podmínek mívá tropický charakter s vůní manga, smetany, banánu, ananasu, žlutého melounu a někdy medu i karamelu. Taková vína stárnou rychleji a optimum jejich zralosti bývá dosaženo po 3 až 5 letech zrání v láhvi. Při výrobě vína v malých dubových sudech typu barrigue vystupuje též aroma podle stupně vypálení vnitřních stěn sudu (toastování). Pro kvalitu vín odrůdy Chardonnay je důležité, aby se vždy zpracovávaly hrozny dobře vyzrálé na suché víno s vyšším obsahem alkoholu. Větší obsah zbytkového cukru chuť vína nepříjemně rozšiřuje.
Obr. 2: Chardonnay (anonym [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: http://www.velke-pavlovice.cz)
5.7.3.3 Müller-Thurgau Zkratka:
MT
Synonyma: Rivaner, Rieszling-Sylvaner, Rizlingszilvani Podíl vinic v ČR: 1999 - 17 % 2004 - 11,2 % Tradiční oblasti:
Německo (50 000 ha), Rakousko, Čechy, Morava, Švýcarsko, Slovensko.
Stáří a původ: mladá odrůda, Švýcarsko; Odrůda má ve Švýcarsku název Ryzlink rýnský x Sylvánské zelené (Riesling x Silvaner) podle domněle provedeného křížení mezi těmito odrůdami, které uskutečnil prof. Herrmann Müller, původem ze švýcarského kantonu Thurgau. Křížení provedl v roce 1882 ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu v Geisengeimu v Německu, kde tehdy vyučoval botaniku. V současné době dokázal Dr. F. Regner z Vinařské školy v Klosterneuburgu pomocí genové analýzy, že se ve skutečnosti jedná o křížení odrůd Ryzlink rýnský a Madlenka královská. Odrůda Müller Thurgau se rozšířila po všech severnějších vinařských oblastech Evropy, ale i do zámoří. Průměrné stáří na vinicích je 24 let. Nejvíce se pěstuje v Čechách a ve znojemské a slovácké podoblasti. (anonym [cit. 200903-15]. Dostupný z WWW: http://www.encyklopedie-vina.cz) Rok zápisu Státní odrůdové knihy: 1941 Období sklizně: od druhé poloviny září, plodnost odrůdy je vysoká a pravidelná Morfologie:
Růst středně bujný, olistění řidší. Listy jsou velké, pětilaločné, hluboce dělené.
Hrozen je střední a řidší. Bobule malé, žlutozelené, sluka slabá. Plodnost vysoká a pravidelná, mrazuvzdornost i odolnost proti houbovým chorobám jsou nízké, odolnost proti suchu je dobrá. Poloha a půda:
Müller-Thurgau není náročný na polohu a hodí se do živých půd, kde je
důležitá ochrana proti plísni šedé. Potřebuje půdy s dobrou výživou a hlavně s důrazem na draslík, který přijímá pomalu (Kraus, Kraus ml., 2003). Doporučené podnože:
5 BB, 125 AA, 5 C.
Barva: světlá se zelenožlutým odstínem
Vůně: muškátová, s ovocnými odstíny Chuť: svěží, s nižším obsahem kyselin Ve vůni a chuti můžeme hledat: travnaté tóny, citrusové plody, muškát, angrešt, černý rybíz, broskev, grapefruit Stolování: Vína odrůdy Müller Thurgau jsou vína ke každodennímu pití k prosté stravě a při společenské zábavě. Hodí se k předkrmům, zeleninovým polévkám, k rybě nebo k bílým měkkým sýrům Víno: Při velkých sklizních, je víno řídké a hořké. Správně zvládnutou technologií by se mělo vytvořit víno, které je nejlépe pít jako mladé, svěží a pobízející k popíjení díky nižšímu obsahu alkoholu. Současně by mělo mít k ostatním látkám přiměřený obsah kyselin, s užšími tóny muškátově ovocných vůní a s hladkým odchodem, který vyvolává dojem šťavnatosti a pobízí k dalšímu doušku. (anonym [cit. 2009-03-15]. http://www.encyklopedie-vina.cz)
Obr. 3: Müller-Thurgau (anonym [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: http://www.obrazky.cz)
5.7.3.4
Neuburské
Zkratka:
Ng
Synonyma: Neuburger Podíl vinic v ČR:
1999 - 2,7 % 2007 - 2,2 %
Tradiční oblasti:
Rakousko, Maďarsko, Transylvánie, Morava.
Stáří a původ: mladá odrůda, pochází z Rakouska, kde se pěstuje pod názvem Neuburger pěstuje již přes 150 let, ovšem v popisu odrůd, který zpracoval A. von Babo a E. Mach v roce 1909 se ještě neuvádí. O jeho vzniku se vypráví, že réví této odrůdy bylo v šedesátých letech 19. století vyplaveno Dunajem na břeh u Oberansdorfu v oblasti Wachau. Réví nalezli vinaři Ch. Ferstl a F. Marchendl a vysadili jej v obci Arnsdorf do svých vinic. V roce 1872 vyrobili z první sklizně překvapivě dobré víno. Podle současných poznatků genové analýzy se jedná o nahodilého křížence odrůd Veltlínské červené a Sylvánské zelené. Nejvíce se pěstuje ve velkopavlovické podoblasti. Průměrný věk na vinicích je 25 let, což svědčí o klesající tendenci. Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941 Období sklizně: od druhé poloviny září; Zrání hroznů je středně pozdní. Morfologie: Růst bujný, olistění hustší. List je střední až velký, třílaločný s tupým zoubkováním. Hrozny jsou malé, až střední, bobule středně velké, zelené s tmavým tečkováním a masitým obsahem. Dužnina bobulí je slizká, velmi příjemné chuti, a proto hrozny lákají k přímé konzumaci. Hrozny se obtížněji lisují. Odrůda je náchylná na sprchávání květenství při bujném růstu (Kraus, Kraus ml., 2003). Poloha a půda: Neuburské nesnáší větrné polohy, kde dochází ke zhoršenému opylování, a intenzivnější hnojení dusíkem, zvláště v období před kvetením. Je odolné proti suchu a je vhodné k výsadbě na terasách nebo na jiných pozemcích, kde byly provedeny vetší přesuny půdy (Kraus, Kraus ml., 2003). Barva: žlutá, u vyšších přívlastků zlatožlutá
Vůně: jemné aroma Chuť: středně plná až plná, harmonická, hebká, viskózní, s nižším obsahem kyselin Ve vůni a chuti můžeme hledat: ořechy, maliny, smetanu Stolování: Neuburské výborně doprovází jídla s hustými omáčkami, pečenou drůbeží nebo drůbeží paštiky. Hodí se k vařeným masům, přírodní úpravě hovězího, k vydatnějším ale neutrálním jídlům. Dále můžeme doplňovat bílé sýry či zeleninové polévky Víno: Kvalita mladého vína bývá průměrná. Vyšší a zajímavější kvality je dosahováno ležením vína na lahvi. Víno se ležením zaplňuje a přibývá buketních látek červeného ovoce, zvyšuje se viskozita vína a vzrůstá sametový dojem v ústech. Dochuť vína je harmonická, neutrální a dlouhá. Z průměrného mladého se stává často přitažlivé, lahvově zralé víno neutrálního typu.
Obr. 4: Neuburské (anonym [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: http://www.velke-pavlovice.cz)
5.7.3.5 Pálava Zkratka:
Pa
Podíl vinic v ČR: 1999 - 0,5 % 2007 - 0,8 % Tradiční oblasti:
Morava
Stáří a původ: mladá odrůda, Morava; Odrůda byla vyšlechtěna v sedmdesátých letech 20. století Ing. J. Veverkou ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích a později v Perné křížením odrůd Tramín červený a Müller Thurgau. Průměrné stáří na vinicích činí 19 let a nejvíce se pěstuje v mikulovské a ve znojemské podoblasti. Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1977 Období sklizně: od přelomu září a října; Zrání odrůdy je středně pozdní. Pálava plodí pravidelně a sklizně jsou vyšší nežli u Tramínu. Hrozny dosahují velmi dobré cukernatosti a je možné získávat přívlastková vína vyšších stupňů. Morfologie: Raší poměrně brzy, má střední až bujný růst. List je středně velký, většinou mělce pětilaločný. Povrch čepele je neurčitě zvlněný, kožovitý. Rub listu je hustě ochlupený. Řapík je krátký až středně dlouhý. Hrozen je středně velký, volný a má bobule se světle červenou slupkou, která mívá nádech šedivých odstínů. Slupka je tuhá, chuť tramínově kořenitou. Pálava je citlivější na jarní mrazy. Poloha a půda:
Pálava je náročná na dobré polohy, aby dřevo lépe vyzrálo. Hodí se do půd
dobře zásobených vodou, hlubokých a úrodných. V suchých půdách je hrozen řídký a sklizně kolísavé (Kraus, Kraus ml., 2003). Barva: zlatožlutá Vůně: aromatické látky typu Tramínu doplněné o vanilkové tóny Chuť: plná, dlouhotrvající, jemnější harmonie než u Tramínu Ve vůni a chuti můžeme hledat: koření, muškát, vanilku Stolování: Podává se podobně jako Tramín k silněji kořeněným jídlům, k paštikám, ke sladkým úpravám masa, k ovčím či kozím sýrům.
Víno: Charakter vína je podobný vínům Tramínu, ale kořenitá plnost bývá nižší. Pro příjemnost chuti je nutné zachovat dostatečný obsah kyselin. (anonym [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: http://www.encyklopedie-vina.cz)
Obr. 5: Pálava (anonym [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: http://www.velke-pavlovice.cz)
5.7.3.6 Rulandské bílé Zkratka:
RB
Synonyma: Roučí bílé, Pinot blanc, Pinot blanco, Weisser Burgunder, Clevner, Fehér. Podíl vinic v ČR: 1999 - 5 % 2007 - 4,8 % Tradiční oblasti: Světová odrůda
Stáří a původ: stará odrůda, Francie; Zlomový rok byl 1993, kdy u nás bylo Burgundské bílé přejmenováno na Rulandské bílé. Událo se tak na základě rozhodnutí soudu v Haagu vycházející z mezinárodní Lisabonské dohody na ochranu označení původu a tehdejšího nesouhlasu vinařské veřejnosti s daleko vhodnějším názvem Pinot blanc. Ve skutečnosti se jedná o francouzskou odrůdu Pinot blanc, pocházející z Burgundska, která nese ve většině vinařských oblastí svůj původní název nebo jemu podobný, jako v Itálii Pinot bianco. Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941 Období sklizně: od začátku října; Zrání hroznů je pozdní, a proto vyžaduje výborné polohy. Sklizně jsou pravidelné a dobré. Poměrně často se získávají přívlastková vína vyšších kvalitativních tříd. Morfologie: Růst střední, olistění hustší, list středně velký, málo dělený. Hrozen je malý, válcovitý, hustý a malými bobulkami. Bobule mají tenkou slupku a řídkou dužinu, náchylné na hnití. Velmi dobrá cukernatost. Poloha a půda: Vysazujeme ji do nejteplejších poloh, na hlinité půdy, na mírné svahy s jižní expozicí, do záhřevných, dostatečně vododržných půd, s vyšším obsahem Ca CO3, který podporuje tvorbu aromatických látek. Sucho dobře snáší (Kraus, Kraus ml., 2003). Doporučené podnože: V hlubokých výživných půdách se používají Vitis berlandieri x Vitis riparia SO 4 a Teleki 5 C. V chudších půdách a na velkých tvarech jsou nejvhodnější Vitis berlandieri x Vitis riparia Kober 5 BB nebo Vitis berlandieri x Vitis riparia Craciunel 2. Vůně: jemné květinové vůně, u vyzrálého vína chlebnatá Chuť: plná, dlouhotrvající, bohatá na extraktivní látky, harmonická, elegantní Ve vůni a chuti můžeme hledat: hrušky, broskev, červené ovoce, lískové oříšky, mandle, chlebovou kůrku, máslo, vanilku. Stolování:
Vína Rulandského bílého lze podávat při slavnostnějších příležitostech při
bohatém výběru masitých jídel. Hodí se ke chřestu i k uzeným rybám, k pečením nebo k sýrům s ušlechtilými plísněmi. Také k hutnější, ale ne příliš výrazné úpravě hovězího i vepřového masa, k hustším polévkám, k výraznějším paštikám a k uzenému masu.
Víno: Na celém světě patří vína odrůdy Pinot blanc mezi klasická vína. K tomu, aby byly splněny předpoklady pro takové ocenění, nesmějí být výnosy příliš vysoké a vyzrálost hroznů musí být alespoň kolem kvality pozdního sběru. Při nadměrném výnosu a nedozrálých hroznech jsou vína hrubá, tvrdá, prázdná a žádným ležením se nezlepší. Pinot blanc je vhodný pro tvorbu výběru z hroznů, ale také výběrů z bobulí. Současně je to výborná surovina pro šumivá vína (Alsasko) a také pro zrání v malých dubových sudech barrigue (Bádensko, Britská Kolumbie). Kyselina vín těchto vyšších kategorií je zralá, což zvyšuje přitažlivost a při řízeném kvašení se v nich zachovají i jemné květinové vůně. Ležením se taková vína ještě více zaplňují a získávají na viskozitě, jejich barevné tóny se zvýrazní. (anonym [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: http://www.encyklopedie-vina.cz)
Obr. 6: Rulandské bílé (anonym [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: http://www.obrazky.cz)
5.7.3.7 Ryzlink rýnský Zkratka:
RR
Synonyma: Starosvětské, Rheinriesling, Petit Riesling, Rajnai rizling, Graševina, Roháč. Podíl vinic v ČR: 1999 - 5 % 2007 - 7,5 % Tradiční oblasti: Německo Stáří a původ: stará odrůda, Německo; Pěstování Ryzlinku rýnského je možno doložit v Německu od roku 1435. Odrůda však nebyla příliš oblíbená a pěstovala se jen ve směsi s jinými odrůdami, kdy nemohly vyniknout její jedinečné vlastnosti hlavně proto, že hrozny této pozdní odrůdy bývaly sklízeny spolu s ostatními příliš brzy. Teprve v 18. století byla odhalena vysoká hodnota této odrůdy a přišlo se na to vlastně náhodou. V roce 1775 přivezl kurýr do benediktínského kláštera v Johannisbergu v Porýní s velkým zpožděním povolení ke sběru hroznů od převora benediktínského řádu, který sídlil ve Fuldě. Mniši v Porýní čekali trpělivě na povolení, přestože již velká část hroznů byla napadena ušlechtilou šedou plísní. Při sklizni pak zpracovali zdravé hrozny odděleně od hroznů nahnilých. Jaké bylo jejich překvapení, když z hroznů napadených ušlechtilou plísní byl ten nejlepší Ryzlink jaký do té doby ještě nikdo nepil. Současné genetické studie ukazují, že Ryzlink rýnský je pravděpodobně nahodilým křížencem odrůdy Heunisch a semenáče Tramínu. Dnes se Ryzlink pěstuje po celém světě a je zařazován mezi nejkvalitnější odrůdy pro výrobu jakostních vín. Průměrné stáří ve vinicích je 15 let. Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941 Období sklizně: od konce října; hrozny se sklízejí velmi pozdě a jsou vhodné pro výrobu ledových vín Morfologie: Růst střední až bujný, letorosty vzpřímené, středně olistěné. Dřevo vyzrává brzy a velmi dobře. Odolnost proti mrazu je vysoká, proti houbovým chorobám dobrá. Hrozen malý až střední, s malou, kulatou, žlutozelenou bobulí. Slupka je pevná, dužina jemně aromatická. Na plně vyzrálých bobulích se za příznivého podzimu objevuje ušlechtilá plíseň, pod jejímž vlivem rychle stoupá cukernatost. Třapina trpívá plísní šedou a pak se hrozny odlamují a padají nedozrálé na zem (Kraus, Kraus ml., 2003).
Hlavní předností jsou pravidelné sklizně, malá pracnost při ošetřování keřů a výborné víno. Nedostatky jsou v pozdním zrání, náchylnost k onemocnění třapiny a sklon ke sprchávání.
Poloha a půda: Ryzlink rýnský je velmi náročný na polohu. Vyžaduje jen jižní svahy do 200m nadmořské výšky. Nároky na půdu má malé. Hnojení vyrovnané s opatrnou aplikací dusíku. (anonym [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: http://www.encyklopedie-vina.cz) Doporučené podnože: SO 4, 5 C, 125 AA, K 1, G 26 Nesmí se vysazovat na bujné podnoži do dobré půdy, pak sprchá. Barva: světle zelenožlutá, s přibývající zralostí se objevují zlatavé odstíny, u výběrů z bobulí až jantarové tóny Vůně: široká škála vůní podle půdního typu a ročníku, po ovocných plodech, ale i kořenité, minerální zemité i kouřové, z příliš horkých lokalit může zavánět petrolejem
Chuť: od ocelové kyseliny v nezralých ročnících přes příjemně říznou až po svěže zralou, která je nezbytnou součástí velkých vín výborných ročníků a současně oporou tvorby buketu a chuťových látek lahvové zralosti Ve vůni a chuti můžeme hledat: broskev, jablko, pomeranč, citrónovou kůru a u měkčích vín i meruňku nebo ananas, ale i med, marcipán, mandle a hrozinky, minerály, květ mučenky, lipový květ Stolování: Jakostní vína Ryzlinku rýnského jsou vhodná k lehčím úpravám drůbeže. Kabinetní vína jsou jedinečná ke studeným předkrmům a telecímu masu. Pozdní sběry se hodí k pstruhům i jiným rybám v různých úpravách. Sladké výběry doprovázejí dobře dezerty. Vína Ryzlinku jsou vhodná k dlouhému posezení s malým zákuskem. Víno: V chuti ryzlinkových vín hraje velkou roli kyselina a její zralost. Nejtypičtěji se "ryzlinkový fenomén" projevuje ve zralých, suchých, kabinetních vínech. Ve vyšších stupních přívlastkových vín je postupně onen fenomén překrýván narůstajícím tělem vína, případně tóny zralosti pocházejícími z napadení ušlechtilou plísní. Taková vína jsou jistě neméně zajímavá a přinášejí jiný druh požitku. (anonym [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: http://www.encyklopedie-vina.cz)
Obr. 7: Ryzlink rýnský (anonym [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: http://www.velke-pavlovice.cz)
5.7.3.8 Ryzlink vlašský Zkratka:
RV
Synonyma: Welschriesling, Riesling italico, Olasrizling, Laški rizling, Rizling italijanski
Podíl vinic v ČR: 1999 - 13 % 2007 - 7,8 % Tradiční oblasti: Itálie, Maďarsko, Slovensko, Rakousko, Morava. Stáří a původ: Původ této odrůdy zatím není jasný, ale je prokázáno, že k Ryzlinku rýnskému nemá žádný příbuzenský vztah. Pro český region je příliš pozdní a z toho důvodu se nepěstuje. Na Moravě se začal vysazovat kolem roku 1900, nyní jeho podíl na celkové ploše vinohradů tvoří 10,4 % s tendencí ke snižování. Je třetí nejčastěji pěstovanou odrůdou v České republice.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941
Období sklizně:
od přelomu října a listopadu, zrání hroznů je velmi pozdní a cukernatost
přibývá hlavně v posledních fázích zralosti, velmi dobrá odolnost proti mrazu Morfologie: Keře jsou středně bujného růstu. Listy jsou středně velké, třílaločné až pětilaločné, na okrajích s ostrými zoubky, olistění středně husté. Réví je tenčí a má světlou barvu. Hrozny jsou středně velké, válcovité s dlouhou stopkou, často s přívěsným hrozínkem. Průměrná hmotnost hroznu je 109 g. Bobule jsou malé, kulaté (průměrná délka je 12 mm, průměrná hmotnost je 1,26 g), žlutozelené s černou tečkou na vrcholu, s tenkou ale pevnou slupkou. Dužnina je řídce šťavnatá s neutrální chutí a výraznými kyselinami. Stopka hroznů je dlouhá a trpí někdy vadnutím třapiny. Poloha a půda: Pro Ryzlink vlašský je nutno volit výborné polohy, záhřevné půdy s hlubokým profilem, středně těžké a dobře zásobené nejen hlavními živinami, ale i hořčíkem, zvláště tam kde je vyšší obsah vápníku. Doporučené podnože:
5 BB, 125 AA i SO 4, případně K-1 (Kraus a kol., 2000).
Ve vůni a chuti můžeme hledat: červený rybíz, angrešt, kytice lučního kvítí, hrozinky, sladký citrón, medové tóny Stolování: Ryzlink rýnský se hodí jako osvěžení po namáhavé práci (ať už jako víno nebo jako vinný střik), k uzeninám či slanině. Suchá vína jsou vhodná i jako aperitiv k studeným předkrmům a k jídlům prosté všední kuchyně. Můžeme jej podávat k zeleninovým jídlům, zeleninovým polévkám, bílým sýrům, lehkým úpravám ryb nebo jemným paštikám Víno: Vína Ryzlinku vlašského se vyznačují vyšším obsahem kyselin, které mohou být až ocelové. Při lepší vyzrálosti hroznů a nižší sklizni jsou svěže pikantní a ve vyšších stupních přívlastkových vína působí příjemným zralým dojmem, tvoříce harmonii se zbytkovým cukrem. Tradičně dává výborná vína ledová. Ryzlink vlašský dával vždy vítanou surovinu pro šumivá vína a je stále důležitou složkou všemožných vín známkových, v nichž tvoří páteř směsi, která by se bez jeho přítomnosti mohla zbortit do měkce se rozplývající unylosti.(anonym [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: http://www.encyklopedie-vina.cz)
Obr. 8: Ryzlink vlašský (anonym [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: http://www.velke-pavlovice.cz)
5.7.3.9 Sylvánské zelené Zkratka:
SZ
Synonyma: Sylvánské, Grüner Silvaner, Grüner Zierfandl, Zöld silván Podíl vinic v ČR: 1999 - 0,4 % 2007 - 0,6 % Tradiční oblasti: Rakousko, Německo (Rheinhessen, Falc, Franken), Morava, Slovensko. Stáří a původ:
stará odrůda, Rakousko; Kdysi bývalo Sylvánské nejrozšířenější odrůdou na
Moravě, a proto se mu říkalo lidově "Morávka". Z výsadeb bylo vytlačeno Neuburským, které později stihl stejný osud, když se objevila odrůda Müller Thurgau. Grüner Silvaner neboli Grüner Zierfandl je rakouské označení pro Sylván. Pravděpodobně pochází z okolí Kremže.
Dříve se uvádělo jako místo původu Transylvánie, Sedmihradsko, ale tam se začal pěstovat až kolem roku 1870. Ukazují na to genetické rozbory, neboť Sylván vznikl samovolným zkřížením mezi odrůdami Rakouské bílé a Tramín. Na rakouský původ ukazuje i starší německé označení Oesterreicher. Dnes je odrůdou Silvaner v Německu osázeno 6700 ha vinic, čímž se řadí na třetí místo za Ryzlink rýnský a Müller Thurgau. Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941 Období sklizně: přelom září a října; Hrozny zrají středně pozdě. Morfologie: Růst slabší, olistění husté, hrozen střední, kompaktní. Bobule střední zelené se slizkou dužinou, velmi chutné. Poloha a půda: sylvánské zelené vyžaduje dobré polohy a výživné, hluboké půdy s nízkým obsahem vápna, neboť snadno trpívá žloutenkou. Nesnáší půdy suché a chudé obsahem živin (Kraus, Kraus ml., 2003). Doporučené podnože: 5 BB, SO-4, případně 125 AA Barva: zelenožlutá Vůně: při nižší sklizní mírně kořenitá a bez zvláštních aromatických látek Chuť: neutrální s větším množstvím kyselin, při vyšší vyzrálosti hroznů nabývá na viskozitě, hladkosti a vláčné harmonii Ve vůni a chuti můžeme hledat: u mladších vín angrešt Stolování: Vína Sylvánského zeleného jsou výborná pro společenské události, neboť jejich pití neunavuje. Jsou to neutrální vína, která nenarušují chuť jemných jídel. Víno: Při větších sklizních jsou mladá vína tvrdá a hrubá. Je-li výnos přiměřený, pak se kyseliny rychle odbourávají a víno může být až fádní. Sylvánské se dříve hojně užívalo do směsí s tvrdšími víny (na Slovácku s Ryzlinkem vlašským). Většinou sloužilo jako běžné, suché "výčepní víno" k prostým jídlům. (anonym [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: http://www.encyklopedie-vina.cz)
5.7.3.10 Tramín červený Zkratka:
TČ
Synonyma: Tramín, Tramín kořenný, Roter Traminer, Traminer, Savagnin rosé. Podíl vinic v ČR: 1999 - 2,3 % 2007 - 3,1 % Tradiční oblasti: Francie, Německo, Rakousko, Slovinsko, Itálie, Maďarsko, Rumunsko. Stáří a původ: jedna s nejstarších odrůd, původ nejasný; Tramín stojí geneticky velmi blízko k volně rostoucí révě lesní, z níž mohl vzniknout nahodilým křížením s některou dávnou kulturní odrůdou pěstovanou Římany. To potvrzují poslední rakouské výzkumy, podle kterých vznikl volným křížením s révou lesní a pak se podílel na vzniku dalších klasických evropských odrůd révy vinné. Římané Tramín nazývali Vitis aminea. Jedním z předpokládaných míst původu jsou jižní Tyroly, kde se nachází obec jménem Tramin. Může pocházet i z Maďarska nebo Rakouska či jihovýchodní Evropy. Někteří ampelografové ze 17. století hovoří o tom, že jeho předkem je "uva Aminea" z Thésálie v severním Řecku. V jihotyrolském městečku Tramin je dokumentován již v 15. století a některé publikace dokonce uvádějí první zmínku již z přelomu 9. a 10. století. V německé oblasti Falc je jeho výskyt prokázán od 16. století. Dosud se zde nachází vinice osázená Tramínem již před 400 lety. Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941 Období sklizně: od poloviny října; Zrání hroznů je střední až pozdní. Objem sklizní bývá nevyrovnaný. Při vysoké koncentraci cukru v bobulích mohou ale kyseliny až příliš poklesnout. Proto se v některých oblastech přistupuje k dělené sklizni a část hroznů se sklidí v dřívějším termínu, aby se kyseliny zachovaly, a obě vína se následně spojí. (anonym [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: http://www.encyklopedie-vina.cz) Morfologie: Raší středně, má střední až bujný růst. Réví má krátká internodia, a tím i husté olistění. List je malý, kruhovitý, málo členěný. Čepele listu jsou sytě zelené a mají hrubý povrch. Hrozny jsou malé, rozvětvené a široce kónické, husté. Bobule jsou malé s tlustou slupkou a masitou dužinou, mají vysoký obsah cukru. Pod slupkou je mnoho kořenitých a aromatických látek. Zbarvení bobulí je u Tramínu červeného červené.
Největším nedostatkem je husté olistění, které může způsobovat i náchylnost na sprchávání a napadení bobulí plísní šedou. U Tramínu je velmi důležité zabezpečit řídké rozestavení letorostů. Poloha a půda: hlavní pěstitelské podmínky pro Tramín se týkají jeho nárokům na půdy, které mají být hluboké, záhřevné, hlinité nebo sprašové, případně vulkanického původu a součastně jen v příznivých vinohradnických polohách. Na chudých půdách Tramín degeneruje, vápenité půdy nesnáší (Kraus, Kraus ml., 2003). Doporučené podnože:
SO 4, 125 AA
Barva: zelenožlutá až zlatožlutá, intenzivní Vůně:
kořenitě medová
Chuť:
koncentrovaná, kořenitá
Ve vůni a chuti můžeme hledat: čajová růže, koření, med, hrozinky, exotické aroma, tropické ovoce, fialka, zázvor, skořice Stolování: Tramín se hodí pro slavnostní příležitosti. Vína více vychlazená lze podávat jako sklenku aperitivu, ale jsou také vhodná při ukončení stolování. Často se nabízejí jako doprovod předkrmů, zejména paštiky z husích jater. Suché Tramíny se doporučují k cibulovému koláči nebo k uzeným rybám. Sladké výběry se zbytkem neprokvašeného cukru se hodí k dezertům a sýrům s modrou plísní nebo k ovčím či kozím sýrům v závěru stolování. Víno: Většina vín Tramínu bývá s menší či větším zbytkem cukru, který podporuje typické aroma a chuť. Pro víno Tramínu je příznačná bohatost omamující vůně a kořenitost, která je u vyšších stupňů přívlastkových vín podbarvenou sladce medovými tóny hrozinek. Jeho základní vůni lze přirovnat k vůni čajové růže, kterou doprovázejí další odstíny vůní, jako skořice, květy pomeranče, citrusové plody, čaj a zimolez. Vína z odrůdy Tramín jsou ve vůni lehce rozpoznatelné. Někdy však mohou připomínat také Muškát. Pochází-li víno z přiměřeně velké sklizně a vyzrálých hroznů, pak chutná zcela jinak než všechna ostatní bílá vína. Jedná se o plné extraktivní víno, s nižším obsahem kyselin. Mívá hustou až vysoce viskózní strukturu. Vína Tramínu mají dlouhou dochuť a neslouží k běžnému pití. Někdy lze víno Tramínu rozpoznat již podle barvy, neboť se oproti většině ostatních vín vyznačují velmi intenzivní barvou.(anonym [cit. 2009-03-15]. Dostupný z http://www.encyklopedie-vina.cz)
Obr. 9: Tramín červený (anonym [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: http://www.velke-pavlovice.cz)
5.7.3.11 Veltlínské zelené Zkratka:
VZ
Synonyma: Grüner Veltliner, Grünmuskateller, Zöldveltelini, Veltlinac zleni Podíl vinic v ČR: 1999 - 18 % 2004 - 11 % Tradiční oblasti: Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Balkán. Stáří a původ: stará odrůda, pravděpodobně pochází z Dolního Rakouska, kde se nejvíce pěstuje (25 % z celkové výměry vinic). Odtud odrůda pronikla na jižní Moravu a do malokarpatské vinařské oblasti. Zde poskytuje prvotřídní vína. Jedním z rodičů Veltlínského zeleného je pravděpodobně Tramín. Nejvíce je zastoupena ve velkopavlovické vinařské oblasti (Kraus, Kraus ml., 2003).
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy:
1941
Období sklizně: od poloviny října Morfologie:
Růst střední až bujný, olistění středně husté. Vrcholky letorostů bělavě plstnaté,
dřevo zraje dobře. List je středně velký, pětilaločnatý. Hrozny jsou velké křídlaté, se středně velkými bobulemi, žlutozelené. Slupka středně hustá, dužina šťavnatá, kořenitá. Poloha a půda: Vyžaduje výborné polohy, hlubší hlinité nebo sprašové půdy s dostatečnou vodní jímavostí. Na vápenitých půdách trpí chlorózou. Doporučené podnože: Veltlínské zelené dává dobré výsledky hlavně z osvědčeného klonového materiálu na podnožích 5 BB, CR 2, K-1 i SO 4 (Kraus, Kraus ml., 2003). Barva: světle zelená až zelenožlutá Vůně: svěží, pronikavá Chuť: střední tělo, ovocné tóny, vyvážená, svěží s vyšším obsahem příjemných kyselin Ve vůni a chuti můžeme hledat: lipový květ, jemně hořké mandle, pepř, u vyzrálých vín exotické ovoce Vhodnost ke skladování: jen u výjimečných ročníků, víno je nejlepší jako mladé Stolování: Vína Veltlínského zeleného jsou vhodná pro denní stolování. Ředěna vodou jako vinný střik tiší žízeň. Veltlínské zelené lze kombinovat se širší škálou pokrmů. Mladá vína jsou vhodná ke studeným masům, vyzrálá k hovězímu a k neutrálním omáčkám Víno: Veltlínské zelené se používá do směsí pro známková vína a také jako surovina pro výrobu šumivých vín. Ponecháme-li na letorostu pouze jeden hrozen, dosáhneme tak zvýšené extraktivnosti a plnosti vína. Veltlínské zelené dnes tvoří 48,4 % z celkové plochy vinic v sousedním Rakousku a setkáváme se tam většinou s běžnými jakostními víny, která se konzumují k běžné stravě anebo se pijí "pod víchem" v družné zábavě jako "heuriges" letošní (mladé) víno. Jako mladé voní svěžestí, pepřnatostí a někdy i lehkou vůní doutníku.
Z vinic na hlinitých půdách se objevuje vůně lipového květu, na půdách prvohorních hořkomandlová, na spraších kořenitá. Při zrání na lahvi se nejprve objevují zesílené kořenité pepřnaté tóny, které posléze zanikají a kraluje mandlová chuť, zjemněná u přívlastkových vín vyšších stupňů sametovou plností.
Obr. 10: Veltlínské zelené (anonym [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: http://www.velke-pavlovice.cz) 5.7.4
Odrůdy moštové pro červená vína
5.7.4.1 Frankovka Zkratka:
Fr
Synonyma: Blaufränkisch, Blauer Limberger, Lemberger, Kékfrankos Podíl vinic v ČR: 1999 - 5 % 2007 - 7,2 % Tradiční oblasti:
Rakousko, Německo, Morava, Slovensko, Maďarsko
Stáří a původ: stará odrůda, asi Rakousko; Je to pravděpodobně rakouská odrůda, na jejímž vzniku se podílela odrůda Heunisch. Pěstuje se hlavně ve středoevropských vinařských oblastech. Rok zápisu do Státní odrůdové knihy:
1941
Období sklizně: od poloviny října; je to odrůda pozdní, a proto vyžaduje výborné polohy Morfologie: Růst bujný, letorosty vzpřímené, olistění střední. Listy jsou velké, téměř nedělené. Hrozen velký, křídlatý. Bobule kulaté, střední, černomodré s pevnou slupkou, dobře odolávající plísni šedé. Někdy trpí vadnutím třapiny hroznů. Poloha a půda: Frankovka potřebuje velmi dobré polohy, chráněné proti větrům. Na půdy není náročná, hodí se dobře do spraší, je odolná proti suchu, snáší i vyšší obsah vápna. Výhodou je vzpřímený růst letorostů. Hodí se k výsadbám na pozemky po terénních úpravách (Kraus, Kraus ml., 2003). Barva: světle i tmavě rubínová s fialovými záblesky Vůně: v mladém víně je travnaté aroma, které se při zrání mění na ostružinové vůně Chuť: tvrdší, s čerstvou kyselinkou a vyššími tříslovinami, kořenitá, ovocná Ve vůni a chuti můžeme hledat: ostružiny, skořici Stolování: V závislosti na vyzrání hroznů může být víno Frankovky běžným denním vínem ke svačinám a k celé řadě obvyklých jídel všedního dne. Z dobrých ročníků se výborně hodí k pečeným masům, ke zvěřině, kachně i huse, ke guláši, k jídlům z vnitřností, ke kořeněným jídlům zeleninovým, k polentě, ke zrajícím i bílým sýrům, k těstovinám v kořenité úpravě nebo k některým druhům pizzy. Víno: Ve vínech Frankovky je vždy poněkud více kyselin nežli v ostatních červených vínech a na počátku jsou i třísloviny tvrdší. Tato skutečnost vede producenty kvalitních vín Frankovky k podstatnějšímu snížení sklizní probírkou hroznů, k prodloužení doby nakvášení rmutu a tím získání vyššího extraktu. Současně se ponechávají taková vína delší dobu vyzrávat na sudech. Tím je možné dosáhnout při využití jablečno-mléčného kvašení výraznější charakter červeného vína, které je kořenité a současně plné s ovocnými tóny.
Obr. 11: Frankovka (anonym [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: http://www.velke-pavlovice.cz)
5.7.4.2 Svatovavřinecké Zkratka:
Sv
Synonyma: Saint Laurent, Sankt Laurent Podíl vinic v ČR: 1999 - 10 % 2004 - 9 % Tradiční oblasti: Rakousko, Německo Stáří a původ: stará odrůda, Francie; Genetické analýzy ukazují, že Svatovavřinecké je příbuzné s odrůdami burgundskými. Odrůda se nejvíce rozšířila se zavedením vysokého vedení révy vinné v Rakousku a u nás, protože byla pro tento způsob pěstování dobře přizpůsobena.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941 Období sklizně: od začátku října; V mládí plodí dobře, později je plodnost střídavá. Bobule se začínají vybarvovat ke svátku sv. Vavřince (10. srpna). Morfologie: Růst bujný,olistění hustší. Listy jsou středně velké, tmavě zelené, pětiúhelníkové, pětilaločné a mají zvlněnou listovou čepel, která je hrubá a tlustá. Hrozen je střední, velmi hustý, válcovitý. Hustota hroznů je v některém roce tak velká, že se bobule z hroznu vytlačují, a tím dochází k infekci šedou plísní a následnému hnití hroznů. Vnitřní bobule bývají deformované, jsou méně vyzrálé a jsou zdrojem vysokého obsahu kyselin. Poloha a půda: Pokud jsou půdy záhřevné, neklade na polohu velké nároky. Snáší i půdy lehčí, štěrkovité, ale nesmí být trvale suché. Mohou to být i půdy vápenité (Kraus, Kraus ml., 2003). Doporučené podnože: Do sušších půd je vhodná podnož 5 BB, do hlinitých 5 C. Barva: tmavě červená, granátová až fialová Vůně: výrazně višňová, někdy až černo-rybízová Chuť: drsnější, s ovocnými tóny, plná, výrazně odrůdový charakter, zajímavě strukturované třísloviny, někdy bývají mladá vína zatížena příliš vysokým obsahem kyselin . (anonym [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: http://www.encyklopedie-vina.cz) Ve vůni a chuti můžeme hledat: višně, černý rybíz, u lahvově zralých ročníků povidla Stolování: Svatovavřinecké se podává k běžné konzumaci všedních jídel a k sýrům. Velmi dobře se hodí jako doprovod tmavého masa a sýrů s intenzivní chutí. Je dobrým doplňkem také ke kořeněnému vepřovému nebo ke zvěřině. Potěší rovněž v kombinaci s husou či kachnou. Víno: Vína odrůdy Svatovavřinecké mohou ve velmi dobrých ročnících oslnit svou plností a povidlovou vůní i chutí. Jsou vhodná také do směsí s Modrým Portugalem.
Obr. 12:
Svatovavřinecké
(anonym [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: http://www.velke-pavlovice.cz)
6. DISKUZE A NÁZORY VINAŘŮ Z VINAŘSKÉ OBCE HLOHOVEC V rámci vinohradnictví a vinařství předkládám názory dvou významných pěstitelů pana Karla Vlašice a pana Jaroslava Hajdy.
6.1 Vlašic Karel Rodinný vinařský podnik byl založen roku 1993 po více než stoleté tradici, kterou započal Karel Vlašic I. (*1871), pokračoval v ní Karel Vlašic II. (*1902), v současnosti jí udržují Karel Vlašic III. (*1936) s Karlem Vlašicem IV. (*1968) a vychovávají si následovníka Karla Vlašce V. (*1999). Zakladatel dynastie byl malým sedlákem, který se dožil požehnaného věku 84 let, snad právě díky pravidelnému pití vína. Pokračovatel se již bohužel nedočkal obnovení rodinného vinařství, ale přivedl Karla III. na Vysokou školu zemědělskou v Brně, kde se specializoval na vihohradnictví . Karel III. pak 42 let pracoval v zemědělském družstvu v Sedlci, kde zakládal vinohrady a budoval sklepní hospodářství. Do sklepa zděného po předcích se přesunul až v důchodu. Od roku 1993 si začal vysazovat vinohrady, v roce 1996 pak vzniklo rodinné vinařství. Dnes Vlašicovi obhospodařují 5,5 ha vinic v tratích Stará hora, Šulaperk.
viniční trať
poloha vinice (ha)
stáří vinice (roky)
Šulaperk
4,1
50
Stará hora
1,4
30
6.1.1
Odrůdy révy vinné (Vlašicovi)
Odrůdová skladba je velmi různorodá, převládá pěstování modrých odrůd v 90%, bílé odrůdy jsou zde zastoupeny pouze 10%. Zastoupení jednotlivých odrůd, jejich plocha a cukernatost nejlépe vystihuje následující tabulka.
Tab. 8:
zastoupení bílých odrůd, plocha, cukernatost (Vlašicovi)
odrůda
plocha vinic (ar)
cukernatost (°NM) v pr ůměru 10 let
Muškát Ottonel
40
19
Chardonnay
40
22
Sauvignon
30
24
Rulandské bílé
10
22
Rulandské šedé
10
23
Ryzlink rýnský
10
20
Aurelius
5
22
Ryzlink vlašský
5
19
Tramín červený
5
24
Tab. 9:
zastoupení modrých odrůd, plocha, cukernatost (Vlašicovi)
odrůda
plocha vinic (ar)
cukernatost (°NM) v pr ůměru 10 let
Merlot
110
20
Frankovka
90
18
Cabernet Sauvignon
10
18
Rubinet
10
17
Rulandské modré
10
20
Nejvíce pěstovanou odrůdou a zároveň nejprodávanější je z červených vín Merlot a z bílých vín se nejvíce prodává Ryzlink rýnský. Z celé České republiky se právě zde, v obci Hlohovec, nejhojněji vyskytuje Muškát Ottonel. Na doporučení příslušného odborníka a po velice pečlivém zvážení, pan Vlašic III, určil větší plochu ve viniční trati Šulaperk pro vysazení modrých odrůd, jak tomu bylo i v minulosti. Zde se názory mnoha vinařů rozcházejí. Pan Vlašic vysadil modré odrůdy a je spokojený, stejně tak jako většina vinařů z Hlohovce, kteří preferovali výsadbu bílých odrůd. Přímým důkazem je veliká návštěvnost v jeho rodinném vinařství. Za rok se tu vystřídá až 600 zákazníků, kteří sem jezdí z Čech, konkrétně z Mladé Boleslavi, Benešova, Českých Budějovic a z Prahy.
6.1.2
Sklepní hospodářství Návštěvník sklepa pak může během přátelské degustace ochutnat také méně známé
nebo zcela neznámé odrůdy, s nimiž vinařství pro zajímavost experimentuje. Z malých partii kolem sta litrů je možno vyzkoušet například odrůdy Angi, Ariana nebo Nitra. Většina zákazníků dává přednost suchým vínům (Merlot), i netypickým (Rubinet) . Vinařství prodává svou produkci z větší části přímo ve sklepě v celém spektru sudového vína (zatím cca 60% produkce) po lahvovaná vína s přívlastky. Vlašicovi používají kombinaci tradičních a moderních technologií – odkalovaní moštů a jejich zakvášení čistými kulturami kvasinek, metodu dlouhého ležení na kvasničných kalech a zrání červených vín v barikových sudech.
6.1.3
Vedení a řez révy vinné, úprava vinohradu (Vlašicovi) Velkým překvapením pro mě byla odpověď na téma vedení a řez révy vinné. Pan
Vlašic mi sdělil, že z 90% převažuje záclona, pouze ve zbývajících 10% se zde vyskytuje rýnsko-hessenské vedení. Po sléze mně bylo vysvětleno, že vedení je ještě z dob po válce. Záclona je vysoká pouhých 150cm, což zaručuje pohodlnou obsluhu vinohradu a to je obrovskou předností tohoto vedení. Řez révy vinné je veden na čípky, tři dvouoké a dva čtyřoké, přičemž se délky čípků střídají. Další novinkou pro mě bylo zatravnění v každém druhém meziřadí. V prvním řádku se půda kypří, aby byla stále provzdušněná. Druhý řádek se zatravní a slouží jako vynikající zdroj živin, ale především udržuje vláhu. Zatravněný pás zastává i funkci odkládací v době čištění vinohradu a po odborném řezu. Menší pracnost zaručuje střídání pásů po celém vinohradě.
6.1.4 •
Významné ocenění 1994 – 1998 získány dvě zlaté medaile za vína Muškát Ottonel a Aurelius z Valtických vinných trhů
•
1994 – 1998 získány tři stříbrné medaile z Valtických vinných trhů
Ctižádostí vinařství je podle slov Karla Vlašice staršího dokázat, že se v našich podmínkách dá vyrobit velmi dobré červené víno (v produkci převažuje, hlavní odrůdou je Merlot). Předvádí to například na novém cuvée Kornel pojmenovaném podle starého rodového jména (této větvi Vlašiců se totiž říká Kornelova). Kupáž tvoří 40% Merlotu a po 20% Agni, Ariany a Nitry – hrozny se lisují společně. Raritou vinařství je ,,katechinské“ víno. Jedná se o prastarou gruzínskou metodu, při níž kvasí půl roku bez jakéhokoliv zásahu celé bobulky smíchané z nejlepších surovin z vinohradu – z bílých i modrých odrůd. Kromě osobního charismatu obou současných nositelů rodové tradice je při návštěvě tohoto vinařství možno se spolehnout na přívětivou atmosféru malé rodinné firmy. Za dobrého počasí se návštěvníci mohou těšit nádherným rozhledem od sklepa na tři vinařské podoblasti – Mikulovskou, Velkopavlovickou a Slováckou.
6.2 Hajda Jaroslav Vinařství
založené
v devadesátých
letech
Jaroslavem
Hajdou,
dlouholetým
zaměstnancem Zahradnické fakulty, MZLU Brno, navazuje na starou rodinnou vinařskou tradici. Působí v objektu vybudovaném v devadesátých letech uprostřed obce Hlohovec, v centru Lednicko-valtického areálu. Součástí vinařského provozu jsou prostory pro výrobu a skladování vín a prostory určené k posezení, degustacím a menším společenským akcím. Vinařství má ještě dva sklepy, z nichž jeden by měl být v nejbližší době rekonstruován a využíván pro vinařskou turistiku. Jeden hektar vlastních vinohradů v tratích Sedlecko, Nad Šulaperkem a sv. Anna využívá vinařství pouze na speciality, jinak zpracovává hrozny od stálých místních dodavatelů (z viničních tratí Stará hora, Dělice a Sedlecko), z okolí Valtic a z Podpálaví. Suroviny si vybírá podle ročníku a kvality. V posledních letech se vinařství orientuje také na výrobu růžových vín, především z odrůd Frankovka, Cabernet Sauvingon a Zweigetrebe. Část produkce se prodává v sudové podobě, vybrané partie (přibližně třetina produkce) se dodávají na trh v lahvích. Momentálně převažují v nabídce bílá vína.
Veškerou práci ve vinicích i ve výrobě zabezpečuje rodina. Filosofií Jaroslava Hajdy je ponechat vínu jeho přirozený odrůdový charakter při využití moderních enologických postupů, současně však pružně reagovat na požadavky zákazníků na trhu. Milovníci lahvově zralých tónů naleznou v tomto vinařství mnoho zajímavých archivních vín – v nabídce jsou vína od ročníků 1998 (Průdek, 2008).
Významné ocenění •
rok 1998 – získána bronzová medaile za víno Svatovavřinecké 1995 na Valtických vinných trzích
•
rok 2000 - získána bronzová medaile za víno Veltlínské zelené 1999 na Valtických vinných trzích
7. ZÁVĚR Na základě zpracovaných údajů a na zastoupení odrůd révy vinné ve viničních tratích obce Hlohovec lze uvést následující poznatky včetně pěstitelských způsobů.
1. Celkově byly posuzovány viniční tratě, jejich plocha představuje 116,88 ha. Nejmenší výměra 0,01 ha zaujímá odrůda Alibernet. Největší plocha je věnována ´Ryzlinku vlašskému´ 17,7 ha.
2. Ideální podmínky zde nachází další odrůdy – Muškát Ottonel, Rulandské bílé a Ryzlink rýnský z bílých odrůd, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe a Frankovka z modrých odrůd pro výrobu červeného vína.
3. Odrůdy Muškát moravský, Pálava a Chardonnay dosahovala vysoké hodnoty cukernatosti 22-24° NM. Zajímavé výsledky poskytují odrůdy Dornfelder a Hibernal.
4. Ve viničních tratích je převážně zastoupení středního vedení rýnsko-hessenské. Klasicky jsou ponechávány tažně (8-10 oček) a 2 zásobní čípky (dvouoké).
5. Rodinné vinařství Vlašiců založené v roce 1993 se nachází v tratích Stará hora a Šulaperk. Obhospodařovaná plocha činí 5,5 ha. Z bílých odrůd je pozornost věnována – Muškát Ottonel a Chardonnay. Z modrých odrůd, pro výrobu červených vín slouží Merlot a Frankovka.
6. Vinařství Jaroslava Hajdy založené v 90. letech pokračuje v rodinné tradici. Jejich vinice se nachází v tratích Sedlecko a převážná část činnosti je zaměřena na zpracování hroznů od stálých místních dodavatelů. Mimo výroby bílých a červených vín se v posledních letech orientuje na růžová vína z odrůd Frankovka, Cabernet Sauvingon a Zweigetrebe.
8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: BAKER, H.: Nový kapesní průvodce po vinařstvích a vínech České republiky 2006. Vydal Martin Novotný – NEWSLETTER – vydavatelství, Beroun v roce 2005, p.s. 281. ISBN 807350-053-1. JANDUROVÁ, O. – LUDVÍKOVÁ, I. – SEDLO, J.: Přehled odrůd révy 2008. Dotisk. Vydal Svaz vinařů ČR ve spolupráci s ÚKZÚZ a VÚRV. Brno 2008, p.s. 120. ISBN 978-80903534-3-5. KORDIOVSKÝ, E. – DANIHELKA, J.: Brána do kraje: průvodce obcemi okresu Břeclav. První vydaní. Vydalo Regionální muzeum v Mikulově, Mikulov 1999, p.s. 255. KRAUS, V. – FOFFOVÁ, Z. – VURM, B. – KRAUSOVÁ, D.: Nová encyklopedie českého a moravského vína 1. díl. Vydáno u příležitosti osmdesátin prof. Ing. Viléma Krause, CSc. Vydáno za podpory Vinařského fondu ve spolupráci se Svazem vinařů České republiky. Vydala Praga Mystica, 2005, p.s. 306. ISBN 80-86767-00-0. KRAUS, V. – HUBÁČEK, V. – ACKERMANN, P.: Rukověť vinaře. První vydání. Vydal Český zahrádkářský svaz a Nakladatelství Brázda, Praha 2000, p.s. 272. ISBN 80-85362-341. ISBN 80-209-0286. KRAUS, V. – KRAUS ml. V.: Pěstujeme révu vinnou. První vydání. Vydala Grada Publishing, Praha 2003, p.s. 96. ISBN 80-247-0562-1. PAVLOUŠEK, P.: Pěstování révy vinné v zahrádkách. První vydání. Vydalo nakladatelství CP Books, Brno 2005, p.s. 152. ISBN 80-251-0840-6. PRŮDEK, L.: Vinařství a vína České republiky 2009. Vydalo vydavatelství DonauMedia v roce 2008, p.s. 399. ISBN 978-80-89364-02-2.
9. INTERNETOVÉ ZDROJE: ANONYM. Atlas vinařů on-line: Viniční tratě ve vinařských obcích mikulovské vinařské oblasti [online]. [cit. 2009-01-14]. Dostupný z WWW:
ANONYM. Moravia vittis s.r.o. 2004-2005. Vinařské oblasti a podoblasti České republiky [online]. [cit. 2009-01-13]. ¨Dostupný z WWW:
ANONYM. Obec Hlohovec [online]. [cit.2009-02-15]. Dostupný z WWW:
MÍŠA, D. Cuvée 2008: Mikulovská vinařská oblast [online]. Update 1.2 2000. [cit. 2008-10-23]. Dostupný z WWW:
SEDLÁČEK, M. Znalec vín – server pro milovníky a znalce vína [online]. [cit. 2008-11-13]. Dostupný z WWW:
STUDÉNKA I. Réva vinná: Podmínky pěstování a popis vybraných odrůd. [online]. [cit.2009-02-15]. Dostupný z WWW:
10. PŘÍLOHY
10.1 Seznam obrázků Obr. 1:
Aurelius .................................................................................................................... 35
Obr. 2:
Chardonnay .............................................................................................................. 37
Obr. 3:
Müller-Thurgau ........................................................................................................ 39
Obr. 4:
Neuburské................................................................................................................. 41
Obr. 5:
Pálava ....................................................................................................................... 43
Obr. 6:
Rulandské bílé .......................................................................................................... 45
Obr. 7:
Ryzlink rýnský ......................................................................................................... 48
Obr. 8:
Ryzlink vlašský ........................................................................................................ 50
Obr. 9:
Tramín červený ........................................................................................................ 54
Obr. 10:
Veltlínské zelené .................................................................................................. 56
Obr. 11:
Frankovka............................................................................................................. 58
Obr. 12:
Svatovavřinecké ................................................................................................... 60
Obr. 13:
Vinařské podoblasti oblasti Morava..................................................................... 72
Obr. 14:
Obec Hlohovec ..................................................................................................... 72
Obr. 15:
Vinohrad v obci Hlohovec ................................................................................... 73
Obr. 16:
Vinohrad z pohledu na Pálavu ............................................................................. 73
Obr. 17:
Rýnsko-hessenské vedení..................................................................................... 74
Obr. 18:
Sklípek v Hlohovci............................................................................................... 74
10.2 Seznam tabulek a grafů Tab. 1:
Odrůdy moštové pro bílá vína.................................................................................. 18
Tab. 2:
Odrůdy moštové pro červená vína: .......................................................................... 19
Tab. 3:
Odrůdy stolní pro konzum hroznů: .......................................................................... 19
Tab. 4:
Viniční tratě ve vinařské obci Hlohovec .................................................................. 23
Tab. 5:
Odrůdy pěstované v obci Hlohovec a jejich procentuální zastoupení...................... 30
Tab. 6:
Odrůdy moštové pro bílá vína.................................................................................. 31
Tab. 7:
Odrůdy moštové pro červená vína .......................................................................... 32
Tab. 8:
zastoupení bílých odrůd, plocha, cukernatost (Vlašicovi) ....................................... 62
Tab. 9:
zastoupení modrých odrůd, plocha, cukernatost (Vlašicovi) ................................... 62
Graf 1:
Procentuální odrůdová skladba ČR 2006 ................................................................. 17
Graf 2:
Moštové odrůdy pro bílá vína .................................................................................. 32
Graf 3:
Moštové odrůdy pro červená vína ............................................................................ 33
PŘÍLOHY
Obr. 13:
Vinařské podoblasti oblasti Morava (http://www.moraviavitis.cz)
Obr. 14:
Obec Hlohovec (http://www.hlohovec.cz)
Obr. 15:
Obr. 16:
Vinohrad v obci Hlohovec (autorka)
Vinohrad z pohledu na Pálavu (autorka)
Obr. 17:
Rýnsko-hessenské vedení (autorka)
Obr. 18:
Sklípek v Hlohovci (autorka)
