MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky
Bezpečnost práce při provozu elektrických zařízení
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Vedoucí diplomové práce:
Vypracoval:
doc. Ing. Jan Škyřík, CSc.
Bc. Vladimír Červinka
Brno 2008
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky
Agronomická fakulta LS 2004/2005 – AF
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
Zpracovatel
Bc. Vladimír Červinka
Studijní program
Zemědělská specializace
Obor
Management techniky
Název tématu:
Bezpečnost práce při provozu elektrických zařízení
Zásady pro vypracování: •
Studium legislativy
•
Uplatnění bezpečnostních předpisů v praxi a stanovení kritických míst
•
Metody zjišťování bezpečnosti elektrických zařízení
•
Zpracování posudku bezpečnosti u vzorového podniku
2
Rozsah práce: 60-80 stran, grafy, tabulky, obrázky podle potřeby práce. Seznam odborné literatury: 1. Aktuální normy ČSN, EN 2. Bezpečnost práce v elektrotechnice / Miloslav Kočí. -- Praha: IN-EL, 1997 3. Bezpečnost práce v elektrotechnice / Vladimír Meduna, Lubomír Ivánek. -- 1. vyd. -- Ostrava: Vysoká škola báňská, 1993 4. Úrazy, požáry a havárie v elektrotechnice: Příčiny a důsledky / Zbyněk Urban. -- 1. vyd. -- Praha : IN-EL, 1997
Datum zadání diplomové práce:
listopad 2006
Datum odevzdání diplomové práce:
květen 2008
Bc.Vladimír Červinka
doc. Ing. Jan Škyřík, CSc.
zpracovatel diplomové práce
vedoucí diplomové práce
prof. Ing. Jan Mareček, DrSc.
prof. Ing. Ladislav Zeman,CSc.
vedoucí ústavu
děkan AF MZLU v Brně
3
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Bezpečnost práce při provozu elektrických zařízení“ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně. V Brně dne………………………….. Podpis diplomanta……………………
4
PODĚKOVÁNÍ Chtěl bych poděkovat vedoucímu diplomové práce doc. Ing. Janu Škyříkovi, CSc. za odborné vedení a obětavou pomoc při vedení diplomové práce. Dále bych rád poděkoval Ing. Oldřichu Vyroubalovi, Ing. Zdeňku Juránkovi a dalším pracovníkům z Oblastního inspektorátu práce v Brně, kteří se mi věnovali při mé diplomové praxi, která byla stěžejní pro mou diplomovou práci.
5
ABSTRAKT Diplomová práce na téma „Bezpečnost práce při provozu elektrických zařízení“ se zaměřuje na problematiku inspekce práce vyhrazených technických zařízeních se specializací na elektrická zařízení. Popisuje základní požadavky norem, aby bylo zřejmé co je potřeba dodržovat při provozu elektrických zařízeních a co může být tématem kontroly. Popisuje průběh inspekce, kde Ti co nemají zkušenost se dozví vše o průběhu inspekce a ukáže také výsledek z takové inspekce, protokol.
Abstract The topic of this diploma thesis is „Safety work during running electrical machinery“. It is focused on inspection of work with restricted technical machinery with specialization on electrical machinery. It describes elementary requierement of norm in order to make clear what needs to be done if you work with electrical machinery and what can be controlled. It describes also process of inspection and it shows its results – protocol.
6
ÚVOD Základní pracovní náplní inspektorů práce se specializací na elektrická zařízení jsou tyto hlavní oblasti inspekce: Šetření pracovní úrazu. Šetří smrtelné pracovní úrazy a pracovní úrazy s hospitalizací nad 5 dnů, dále pak sporné případy pracovních úrazu. Preventivní kontrola stavu příslušného elektrického zařízení. Pro bezpečnost práce
při
provozu
provozovaného
el.
je
bezpodmínečně
zařízení.
Dále
nutný
inspektor
dobrý
kontroluje
technický
stav
kompetentnost
pracovníků pracujících s el. zařízeními. Pro bezpečnost práce je třeba, aby se zařízeními pracovali lidé proškolení, s patřičnými zkouškami či kvalifikací, podle platné legislativy. Posuzování projektové dokumentace nutné pro udělení stavebního povolení. Účast na kolaudačních řízeních. Vyjádření pro orgány činné v trestním řízení.. Spolupráce při tvorbě nové legislativy a navrhování úprav legislativy stávající.
CÍL PRÁCE Cílem této práce je utvořit přehled základních požadavků, které jsou nutné pro provozování elektrických zařízení z hlediska technického stavu a bezpečnosti práce. Popsat práci a postupy inspektorů práce, kteří kontrolují dodržování bezpečnostních předpisů u elektrických zařízení a postupy dalších jejich činností. Na závěr popsat průběh takové fiktivní kontroly s vypracováním fiktivního protokolu.
7
OBSAH
ABSTRAKT ..................................................................................................................... 6 ÚVOD .............................................................................................................................. 7 CÍL PRÁCE ..................................................................................................................... 7 1
2
3
LEGISLATIVA...................................................................................................... 11 1.1
Základní ustanovení.................................................................................... 11
1.2
Práva povinnosti při kontrole .................................................................... 13
1.3
Sankce za porušení stanovených povinností ........................................... 17
1.4
Protokol ......................................................................................................... 20
ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ – ZDROJ NEBEZPEČÍ ......................................... 21 2.1
Bezpečnost elektrických zařízení............................................................. 21
2.2
Rizika u elektrických zařízení .................................................................... 24
2.3
Elektřina jako zdroj nebezpečí ................................................................... 25
2.4
Působení elektřiny na člověka.................................................................... 29
INSPEKCE PRÁCE NA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍCH........................ 35 3.1
Projektová dokumentace staveb ................................................................ 36
3.1.1
Dokumentace o elektrické instalaci a elektrických zařízení .......... 36
3.1.2
Vnější vlivy na el. zařízení .................................................................. 37
3.1.3
Hromosvody......................................................................................... 41
3.1.4
Stanovení zásad pro údržbu............................................................... 42
3.2
Revize............................................................................................................. 42 8
4
3.2.1
Zkoušky a ověřování při revizích...................................................... 47
3.2.2
Zkoušky a ověřování el. zařízení strojů............................................ 48
3.3
Kontroly zdravotní způsobilosti................................................................ 51
3.4
Kontrola odborné způsobilosti .................................................................. 51
3.4.1
Stupně odborné způsobilosti.............................................................. 52
3.4.2
Organizace činnosti ............................................................................. 55
3.4.3
Doba odborné praxe ............................................................................ 56
3.4.4
Školení a zkoušky ................................................................................ 57
3.4.5
Povolování výjimek dle vyhl. č. 50/1978 Sb. .................................... 59
3.4.6
Ohlašovací povinnost firem ............................................................... 60
PŘÍKLAD KONTROLY BEZPEČNOSTI PRÁCE A TECHNICKÝCH
ZAŘÍZENÍ..................................................................................................................... 61 4.1
Kontrola bezpečnosti provozu el. zařízení – podnik I............................ 61
4.1.1
Začátek kontroly .................................................................................. 61
4.1.2
Kontrola dokumentace........................................................................ 62
4.1.3
Kontrola provozu, zařízení a skutečného stavu .............................. 62
4.1.4
Druhý den kontroly ............................................................................. 63
4.1.5
Protokol z provedené inspekce .......................................................... 63
4.2
Kontrola bezpečnosti provozu el. zařízení – podnik II .......................... 69
4.2.1
Začátek kontroly .................................................................................. 69
4.2.2
Kontrola dokumentace........................................................................ 69
4.2.3
Kontrola provozu................................................................................. 70
4.2.4
Druhý den kontroly ............................................................................. 71
9
4.2.5
Protokol z provedené inspekce .......................................................... 71
4.2.6
Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj 72
5
ZÁVĚR................................................................................................................... 77
6
POUŽITÁ LITERATŮRA ................................................................................... 78
10
1
LEGISLATIVA
1.1 Základní ustanovení Na základě zákona č.251/2005 Sb. o inspekci práce, podle § 1, tento zákon upravuje zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako kontrolních orgánů na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, působnost a příslušnost orgánů inspekce práce, práva a povinnosti při kontrole a sankce za porušení stanovených povinností. (Z. č.251/2005 Sb.) Na základě tohoto zákona, bylo pod řízení MPSV (Ministerstvo průmyslu a sociálních věcí) zřízeno SÚIP (Státní úřad ispekce práce) a pod ně spadající OIP (Oblastní ispektoráty práce).
Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících z: •
právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců,
náhradě
mzdy
nebo
platu
a
náhradě
výdajů
zaměstnancům, s výjimkou právních předpisů o zaměstnanosti a právních předpisů o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů, •
právních předpisů stanovujících pracovní dobu a dobu odpočinku,
•
právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce,
•
právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení,
11
•
právních
předpisů
o
zaměstnávání
zaměstnankyň,
mladistvých
zaměstnanců, zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců, kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o převážně nebo úplně bezmocnou osobu, •
právních předpisů upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi.
(Z. č.251/2005 Sb.) Inspektorát: •
ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určuje přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyžaduje podání písemné zprávy o přijatých opatřeních,
•
kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků,
•
neprodleně kontroluje závady, o nichž byl vyrozuměn odborovou organizací podle zákoníku práce,
•
je oprávněn kontrolovat příčiny a okolnosti pracovních úrazů, popřípadě se zúčastňovat šetření na místě úrazového děje,
•
poskytuje úřadu údaje o pracovních úrazech, ke kterým došlo v jeho územním obvodu a informuje o rizicích při výkonu práce a opatřeních k jejich odsranění.
•
předkládá úřadu podněty ke zlepšení právní úpravy týkající se právních předpisů,
•
poskytuje informace a zpracovává zprávy o plnění svých úkolů, které předkládá úřadu,
•
vyjadřuje se k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda 12
splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, •
uplatňuje při povolování staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení,
•
poskytuje zaměstnavatelům a zaměstnancům bezúplatně základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, (Z. č.251/2005 Sb.)
1.2 Práva povinnosti při kontrole Inspektor je oprávněn: a) vykonávat kontrolu podle tohoto zákona, je-li při jejím zahájení přítomen člen statutárního orgánu kontrolované osoby, zástupce kontrolované osoby, zaměstnanec kontrolované osoby, spolupracující rodinný příslušník nebo jiná fyzická osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby; na místech, na kterých by mohlo dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo zdraví inspektora, může být kontrola vykonána jen za doprovodu fyzické osoby pověřené k tomu kontrolovanou osobou, b)
vstupovat
bezplatně
do
objektů,
zařízení
a
výrobních
prostorů
kontrolovaných osob za účelem výkonu kontroly, c) požadovat na kontrolovaných osobách poskytnutí pravdivých a úplných informací o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech,
13
d) při kontrole ověřovat totožnost fyzických osob uvedených v písmenu a) podle občanského průkazu, cestovního pasu, popřípadě služebního průkazu státního zaměstnance, e) požadovat na kontrolovaných osobách, aby v určených lhůtách předložily originální doklady, popřípadě tyto doklady úředně ověřené a další písemnosti, záznamy dat na paměťových médiích prostředků výpočetní techniky, jejich výpisy a zdrojové kódy programů, vzorky materiálů, látek nebo výrobků potřebné ke kontrole, f) pořizovat kopie části dokladů nebo výpisy z dokladů pro potřebu doložení neplnění nebo nedostatečného plnění povinností zjištěných při výkonu kontroly, g) v případech hodných zvláštního zřetele, popřípadě nebezpečí hrozícího z prodlení: 1. zajišťovat doklady; jejich převzetí musí kontrolované osobě písemně potvrdit a ponechat jí kopie převzatých dokladů, 2. odebírat k rozboru nezbytně nutné množství vzorků materiálů, látek nebo výrobků; jejich převzetí musí kontrolované osobě písemně potvrdit, 3. nařizovat provedení měření, prohlídek, zkoušek nebo revizí, h) dotazovat se zaměstnanců kontrolované osoby bez přítomnosti dalších fyzických osob, zástupce příslušného odborového orgánu nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na záležitosti související s vykonávanou kontrolou, i) nařizovat zachování místa úrazového děje v původním stavu až do skončení šetření o pracovním úrazu nebo po dobu nezbytnou k zadokumentování místa úrazového děje, j) vydat rozhodnutí o zákazu:
14
1. používání objektů, pracovišť, výrobních, pracovních prostředků nebo zařízení, pracovních nebo technologických postupů, látek nebo materiálů, vykonávání prací nebo činností, které bezprostředně ohrožují bezpečnost zaměstnanců nebo dalších fyzických osob zdržujících se s vědomím kontrolované osoby v jejích prostorech, a to až do doby odstranění závady, s výjimkou pevných trakčních zařízení a trakčních vozidel na drahách a ve veřejné silniční dopravě, lodí a letadel; za tím účelem mohou nařídit, aby přítomné fyzické osoby ihned opustily prostory, ve kterých je bezprostředně ohrožena jejich bezpečnost. Vyžaduje-li to nebezpečí hrozící z prodlení, lze rozhodnutí oznámit ústně; odvolání nemá odkladný účinek. Jestliže bylo rozhodnutí oznámeno ústně, musí jej inspektor uvést v dílčím protokolu. Rozhodnutí o vydaném zákazu musí být oznámeno kontrolované osobě písemně bez zbytečného odkladu po dni oznámení ústního rozhodnutí, 2. práce přesčas, práce v noci, práce zaměstnankyň a mladistvých zaměstnanců, je-li vykonávána v rozporu se zvláštním právním předpisem, k) ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyžadovat podání písemné zprávy o přijatých opatřeních; mohou rovněž navrhovat potřebná technická a jiná opatření k odstranění rizik, l) ukládat fyzické osobě jménem orgánu inspekce práce pořádkovou pokutu za nesplnění povinností kontrolované osoby , m) používat telekomunikační zařízení kontrolované osoby v případech, kdy je jejich použití nezbytné k výkonu kontroly, n) seznamovat se s utajovanými skutečnostmi, prokáží-li se osvědčením pro příslušný stupeň utajení těchto skutečností.
Inspektor je povinen:
15
a) prokázat se při výkonu kontroly svým průkazem inspektora, b) informovat příslušný odborový orgán nebo radu zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci o zahájení kontroly, jestliže u kontrolované osoby působí, c) chránit práva a právem chráněné zájmy kontrolované osoby, d) zachovávat mlčenlivost o totožnosti toho, kdo podal podnět k provedení kontroly, e) zabezpečit řádnou ochranu pořízených kopií částí dokladů a jejich výpisů a zajištěných originálních dokladů proti ztrátě, zničení, poškození nebo zneužití, f) vrátit neprodleně kontrolované osobě zajištěné doklady, pominou-li důvody jejich zajištění; o pořízení kopií částí dokladů a pořízených výpisech provést záznam do protokolu o provedené kontrole, g) zjistit při kontrole skutečný stav a doložit kontrolní zjištění, h) pořídit o výsledku kontroly dílčí protokol, i) seznámit kontrolovanou osobu s obsahem protokolu a předat jí jeho stejnopis; seznámení s protokolem potvrzuje kontrolovaná osoba podpisem protokolu. Odmítne-li se kontrolovaná osoba seznámit se s protokolem nebo seznámení s ním potvrdit, vyznačí se tyto skutečnosti v protokolu, j) zachovávat mlčenlivost o osobních údajích vztahujících se k fyzickým osobám a o obchodním tajemství, o kterých se při výkonu kontroly dověděl.
Kontrolovaná osoba je povina: a) kontrolovaná osoba je povinna vytvořit podmínky k výkonu kontroly, je povinna poskytnout součinnost odpovídající oprávněním inspektora. Fyzická osoba nemá povinnost, jestliže by jejím splněním způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým. 16
b) kontrolovaná osoba je povinna v nezbytném rozsahu odpovídajícím povaze své činnosti a technickému vybavení poskytnout materiální a technické zabezpečení pro výkon kontroly. c) oprávnění zaměstnanci, popřípadě zástupci kontrolované osoby jsou povinni na žádost inspektorů dostavit se v určeném termínu k projednání výsledků kontroly.
Práva kontrolované osoby: a) může písemně požádat o přezkoumání protokolu a to do 5 pracovních dnů ode dne seznámení se s protokolem (nestanoví-li inspektor lhůtu delší). Potom inspektor přezkoumá protokol a o výsledku kontrolovanou osobu písemě informuje. b) podat námitky proti výsledku přezkoumání a to do 15 pracovních dnů ode dne, kdy byla o výsledku vyrozuměna. Námitka se podává vedoucímu inspektorovi, který o námitkách rozhodne. Jestliže kontrolu vykonal úřad, rozhodne o námitkách generální inspektor. (Z. č.251/2005 Sb.)
1.3 Sankce za porušení stanovených povinností Pokuta do výše 300 000 Kč: •
neplnění informačních povinností.
•
nezajistí spolupráci osob na jednom pracovišti, aby byli kromě jejích zaměstnanců chráněni také zaměstnanci jiné osoby.
•
nepřizná odborovým orgánům právo vykonávat kontrolu.
17
•
nepřizná zaměstnancům právo účasti na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci, ačkoli k tomu má povinnost.
•
nezajistí na pracovištích dodržování zákazu požívat alkoholické nápoje nebo zneužívat jiné návykové látky.
•
neplní povinnost poskytnout koordinátorovi BOZP na staveništi součinnost, ačkoli k tomu má povinnost.
•
neplní povinnost koordinátora BOZP na staveništi.
Pokuta do výše 400 000 Kč: •
nepředá vyhotovení záznamu o pracovním úrazu postiženému a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.
•
nevyhotoví záznam o pracovním úrazu nebo nevede dokumentaci ve stanoveném rozsahu.
•
neohlásí pracovní úraz a nezašle záznam o něm stanoveným orgánům a institucím.
•
nevede evidenci fyzických osob, u nichž byla uznána nemoc z povolání.
•
nedoručí inspektorátu oznámení o zahájení prací.
Pokuta do výše 1 000 000 Kč: •
nezajistí s ohledem na možné ohrožení života nebo zdraví bezpečnost fyzických osob zdržujících se s jejím vědomím na jejích pracovištích.
•
neposkytne bezplatně OOPP, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky nebo ochranné nápoje.
•
nevyšetří příčiny a okolnosti pracovního úrazu.
•
nevyhotoví záznam o pracovním úrazu nebo nevede dokumentaci ve stanoveném rozsahu.
18
•
neplní povinnosti týkající se pracoviště a pracovního prostředí stanovené ve zvláštním právním předpise.
•
neplní povinnosti při zajištění řádného stavu používaných výrobních a pracovních prostředků a zařízení stanovené v ve zvláštním právním předpise a v NV.
•
poruší povinnost týkající se organizace práce a pracovních postupů stanovenou ve zvláštním právním předpise, NV.
•
nepřizná právo odmítnout výkon práce, o níž lze mít důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje život nebo zdraví zaměstnanců, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob.
Pokuta do výše 2 000 000 Kč: •
přenese náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na zaměstnance.
•
nezajistí přijetí opatření potřebných k prevenci rizik.
•
nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v zákoníku práce.
•
nesplní povinnost udržovat OOPP v použivatelném stavu nebo nekontroluje jejich používání.
•
neumístí bezpečnostní značky nebo nezavede signály.
•
nepřijme opatření proti opakování pracovních úrazů.
•
zaměstná mladistvé zaměstnance pracemi, při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž výkonu by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných fyzických osob. (Z. č.251/2005 Sb.)
19
1.4 Protokol O kontrolním zjištění se pořizuje protokol, který obsahuje zejména popis zjištěných skutečností s uvedením nedostatků a označení ustanovení právních předpisů, které nejsou v souladu příslušným ustanovením. V protokole se uvádí označení kontrolního orgánu a kontrolních pracovníků na kontrole zúčastněných, označení kontrolované osoby, místo a čas provedení kontroly, předmět kontroly, kontrolní zjištění, označení dokladů a ostatních materiálů, o které se kontrolní zjištění opírá. Protokol podepisují kontrolní pracovníci, kteří se kontroly zúčastnili. Povinností kontrolních pracovníků je seznámit kontrolované osoby s obsahem protokolu a předat jim stejnopis protokolu. Seznámení s protokolem a jeho převzetí potvrzují kontrolované osoby podpisem protokolu. Odmítne-li kontrolovaná osoba seznámit se s kontrolním zjištěním, nebo toto seznámení potvrdit, vyznačí se tyto skutečnosti v protokolu. Proti protokolu může kontrolovaná osoba podat písemné a zdůvodněné námitky, a to ve lhůtě pěti dnů ode dne seznámení s protokolem, nestanoví-li kontrolní pracovník lhůtu delší. Řízení o námitkách kontrolovaných osob O námitkách rozhoduje vedoucí kontrolního orgánu, nestanoví-li zákon jinak. Kontrolní pracovník může o námitkách sám rozhodnout, jestliže jim v plném rozsahu vyhoví, jinak předloží námitky do sedmi dnů od jejich doručení vedoucímu kontrolního orgánu. Proti rozhodnutí o námitkách není opravný prostředek přípustný.
20
2
ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ – ZDROJ NEBEZPEČÍ
2.1 Bezpečnost elektrických zařízení Bezpečnost nejen el. zařízení je závislá na mnohých činitelích proměnných v čase, ale i ve vzájemných souvislostech. Je známo, že elektrické zařízení při nesprávném nebo neopatrném zacházení, nedokonalé nebo neodborné údržbě může způsobit úraz nebo i smrt. Proto je nutné vždy mít na paměti nezbytná základní opatření, která platí i obecně pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tyto obecné požadavky k zajištění bezpečnosti jsou stanoveny závaznou formou od 1.1.2007 v části páté zákona č. 262/2006 Sb.- ZP a dále v zákoně č. 309/2006 - Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Podle § 101 a § 102 ZP je zaměstnavatel povinen vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímat opatření k prevenci rizik. Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je, nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Zaměstnavatel je povinen vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny, zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav technické prevence a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek. Dodržet metody a způsob zjištění, hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu. Nelze-li rizika odstranit, je povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich 21
působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno.
Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody zúčastněných
zaměstnavatelů
touto
dohodou
pověřený
zaměstnavatel
koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění. Každý z těchto zaměstnavatelů je povinen zajistit, aby jeho činnosti a práce jeho zaměstnanců byly organizovány, koordinovány a prováděny tak, aby současně byli chráněni také zaměstnanci dalšího zaměstnavatele. (poznámka 1)
Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hradí zaměstnavatel. Tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance. Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení.
Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik vychází zaměstnavatel ze všeobecných preventivních zásad, kterými se mimo jiné rozumí: 22
a)
omezování vzniku rizik,
b)
odstraňování rizik u zdroje jejich původu,
c)
přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti
prostředkům individuální ochrany, d)
udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci, e)
plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace
práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí.
O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních vede zaměstnavatel dokumentaci. Mezi práva a povinnosti zaměstnanců podle §103 ZP patří právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením, právo na odmítnutí práce, která bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jejich život nebo zdraví a právo se podílet na vytváření zdravého a bezpečného pracovního prostředí. Každý zaměstnanec je však povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví osob, kterých se bezprostředně
dotýká
jeho
jednání.
Znalost
předpisů
a
požadavků
zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Proto se musí zúčastňovat školení k této problematice a podrobit se ověření znalostí. Při práci musí pak tyto právní a ostatní předpisy a pokyny dodržovat a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele. Musí dodržovat
stanovené
pracovní
postupy,
používat
stanovené
pracovní
prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a tato svévolně
neměnit
a nevyřazovat
z provozu.
Musí oznamovat svému
nadřízenému nedostatky na pracovišti, které ohrožují bezpečnost nebo zdraví 23
při práci. Musí oznamovat nadřízenému svůj pracovní úraz, pokud to jeho zdravotní stav dovolí a pracovní úraz jiné osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při vyšetřování jeho příčin.
Tato ustanovení podle § 12 zák.č. 309/2006 Sb. platí přiměřeně i na zaměstnavatele, který nikoho nezaměstnává, resp. na fyzickou podnikající osobu.
Pro bezpečnost el. zařízení je proto nutné splnit současně alespoň dvě podmínky: zařízení musí být ve vyhovujícím technickém stavu, který nezávisle na vůli člověka buď znemožňuje, nebo aspoň podstatně znesnadňuje chybné nebo nebezpečné zacházení se zařízením a správné zacházení se zařízením osobami přiměřeně zaškolenými (SIB-LEX, ROVS – Rožnovský vzdělávací servis s.r.o.)
Poznámka 1: S účinností od 1.1.2007 platí nařízení vlády 591/2006 Sb. O bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích. Je zřízena funkce koordinátora, jehož povinnosti během realizace stavby jsou uvedeny v §8 citovaného zákona.
2.2 Rizika u elektrických zařízení
Obecně se podle nebezpečí úrazu el. zařízení rozdělují na: •
silnoproudá zařízení, u kterých při obvyklém užívání mohou nastat proudy nebezpečné osobám nebo věcem,
24
•
slaboproudá zařízení, v nichž při obvyklém používání nemohou nastat takové proudy.
Nezávisle na tomto rozdělení je třeba u elektrických zařízení (EZ) vzít v úvahu při vyhodnocení rizik minimálně tato ohrožení: ohrožení dotykem „živých“ a „neživých“ částí, ohrožení tepelným zářením nebo jinými jevy (el. obloukem, účinky zkratů, přetížením, chemickými účinky apod.), •
ohrožení vnějšími vlivy EZ (např. iniciace hořlavých plynů a par při styku se zdrojem iniciace - el. zařízením),
•
ohrožení chybnou funkcí EZ,
•
ohrožení přepětím,
•
ohrožení statickou elektřinou,
•
ohrožení atmosférickou elektřinou. (SIB-LEX, ROVS – Rožnovský vzdělávací servis s.r.o.)
2.3 Elektřina jako zdroj nebezpečí
Hlavním rizikem u elektrických zařízení je úraz elektrickým proudem. Z hlediska velikosti nebezpečí vzniku úrazu se bere v úvahu jak působení okolí na zařízení, tak i vliv lidského faktoru (kvalifikace a schopnost osob, kontakt osob se zemí), technologie, nebezpečných látek a stavebního provedení objektu. Podle působení těchto vlivů se rozlišují prostory normální, nebezpečné (např. horko, vlhko) a zvlášť nebezpečné (např. mokré prostředí).
U elektrických zařízení se rozlišují tzv. živé části (svorky, vodiče apod.), určené 25
k vedení proudu, a neživé části (konstrukční, nosné a vodivé části el. zařízení) nesloužící normálně k vedení proudu a výskytu napětí, ale u nichž se to projeví pouze v případě poruchy.
K úrazu
elektrickým
proudem
může
dojít
dotykem,
nebezpečných,
nechráněných živých částí proti zemi, mezi jednotlivými různými živými částmi nebo při přiblížení se k nim. Může však také dojít k úrazu při dotyku nebo přiblížení se k neživým částem, na kterých se vlivem poruchy objevilo nebezpečné napětí.
K tomuto ohrožení osob dochází např. při těchto úkonech: - zasažení pracovníka el. proudem při běžné činnosti (dotyk na nekryté či jinak nezajištěné živé části el. zařízení), - nahodilý dotyk s živými nebo neživými částmi el. zařízení, které se staly živým následkem špatných opatření (porucha izolace, vadná funkce el. výzbroje), - dotyk vodivých konstrukcí a kovových předmětů s el. vodiči při manipulaci v blízkosti venkovního el. vedení, - nežádoucí přiblížení osoby k vodičům el. venkovního vedení při manipulaci s mechanismy, - záměna fázového a ochranného vodiče při neodborném připojení přívodního vedení nebo při použití prodlužovací šňůry bez ochranného vodiče, - vytržení přívodní šňůry nešetrnou, nežádoucí nebo zakázanou manipulací – obsluhou, - mechanické poškození izolace až na holý vodič (živou část).
Pro snížení rizika na přijatelnou úroveň nebo přímo eliminaci vzniklého rizika je třeba provést v prvé řadě technické opatření. Například ve výše uvedeném případě při ohrožení pracovníka při běžné činnosti bude třeba provést např. na 26
staveništi tato opatření: - udržovat prozatímní el.zařízení v řádném a bezpečném stavu, - dodržovat zákaz odstraňovat kryty, otevírat přístupy v el. částem, vyřazovat z funkce ochranné prvky vyloučení činností, při nichž by se pracovník vykonávající práce v blízkosti el. zařízení dostal do styku s živými částmi pod napětím, -
dodržovat
zákaz
přibližování se
k
odkrytým
částem
el.
zařízení
zpřístupňujících živé části, - dodržovat podmínky pro práci v blízkosti el. vedení a zařízení, - nevyřazovat z provozu u mobilních zdvihacích zařízení indikátory blízkosti el. vedení, - zabránit neodborným zásahům do el. instalace, - používat vyhovující šňůry a kabely s dvojitou izolací, - šetrně zacházet s el. zařízením, - přesvědčit se o řádném stavu el. nářadí a el. spotřebičů před jejich používáním (kontroly a revize dle ČSN 33 1600, 33 1610), - používat staveništní rozváděče se zásuvkami chráněnými z hlediska úrazu elektřinou proudovým chráničem, - vypínat el. zařízení po ukončení pracovní doby.
Špatně navržené, provedené nebo provozované elektrické zařízení může být zdrojem rizika s následkem přetěžování zařízení, jeho nadměrného zahřívání a urychleného zhoršování bezpečnostně-technických charakteristik zařízení. Tento stav může zapříčinit nejen úraz osoby, ale zvyšuje i nebezpečí požáru s následným ohrožením osob.
V prostorách, kde se používají nebo nacházejí hořlavé látky, páry hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů, může být el. zařízení zdrojem iniciace výbuch či vzplanutí těchto látek. A to i v normálním provozu, při jiskření od elektrického 27
oblouku vznikajícího při vypínání zařízení, nebo při zkratu, ale také od horkých částí povrchu zařízení.
Kromě výše uvedených rizik se zejména u strojních zařízení a technologických linek vyskytují i další rizika
vyplývající z chybného nebo nevhodného
uspořádání řídících, ovládacích a kontrolních prvků, která mohou být příčinou vadné funkce zařízení, případně nesprávného úkonu obsluhy s následkem vzniku úrazu způsobeného chybnou funkcí některých součástí strojního zařízení (nebezpečí od rotujících, střižných, tlačných částí zařízení).
Možným rizikem je i statická elektřina, která vzniká nahromaděním elektrických nábojů v látkách nebo na nich a následně může dojít k nekontrolovanému vybití, např. prostřednictvím osoby, která je se zařízení ve styku nebo se k němu přiblížila. Kromě fyziologických účinků na osobu, může dojít k pádu osoby nebo i ke vzniku požáru hořlavého prachu nebo iniciaci výbušné směsi. (Statická elektřina může dosahovat řádově až tisíce voltů.)
Výčet rizik u el. zařízení je třeba vyhodnotit přímo u el. zařízení na konkrétním pracovišti. Samozřejmě před přijetím opatření musíme ve smyslu příslušných metod (např. podle ČSN EN 1050 /83 3010/ - Bezpečnost strojních zařízení Zásady pro posouzení rizika) zjistit druh nebezpečí, počet osob vystavených nebezpečí, závažnost, pravděpodobnost vzniku nebezpečné situace a další důležité ukazatele vedoucí k posouzení přijatelnosti rizika. Při identifikaci rizik u elektrických zařízení se rovněž vychází i z výsledků revizí prováděných revizními techniky na zařízení. (SIB-LEX, ROVS – Rožnovský vzdělávací servis s.r.o.)
28
2.4 Působení elektřiny na člověka
Pro přesnou identifikaci rizika spojeného s elektrickým nebezpečím a přijetí potřebných opatření k jeho snížení nebo eliminaci je třeba znát následky působení elektrického proudu na člověka a jeho okolí. Elektrické nebezpečí se může projevit při styku osob s částmi, které jsou běžně pod napětím nebo které se dostaly pod napětí v důsledku poruchy. U vysokého napětí může být nebezpečné už jen přiblížení se k částem na přeskokovou vzdálenost.
Podmínky pro vznik úrazu elektřinou mohou být objektivní a subjektivní. U objektivních podmínek musíme rozlišit: •
Odbornost uživatele (laici, pracovníci s odbornou způsobilostí).
•
Pracovní podmínky (výskyt napětí, způsob dotyku, četnost dotyku).
•
Vlastnosti vnějších vlivů (prostory normální, nebezpečné a zvláště nebezpečné).
•
Proudovou soustavu (střídavá, stejnosměrná, el. výboj).
•
Napětí (malé, nízké, vysoké).
Subjektivní podmínky jsou ovlivněny: •
Trváním průchodu proudu organismem.
•
Vlivem člověka (el.odpor těla, způsob dotyku, fyzický stav, psychický stav).
29
Elektrický proud vyvolává v těle člověka účinky trojího druhu a to nervové podráždění, teplo a mechanické účinky. Přímé škody na zdraví vznikají fyziologickým změnami organismu při průchodu el. proudu tělem nebo při pobytu v elektrostatickém nebo elektromagnetickém poli.
Přímé účinky elektrického proudu na lidský organismus se primárně projevují: •
fibrilací nebo zástavou srdeční činnosti,
•
tepelnými účinky v místě dotyku (při vyšších proudech dochází k rychlému prohřívání svalstva, k vnitřním i vnějším popáleninám),
•
ochrnutím dýchacích orgánů,
•
odumíráním buněk šedé kůry mozkové.
Nepřímo může elektřina poškodit zdraví např. ošlehnutím el. obloukem, tepelným zářením, odletem roztavených částic, chemickými účinky při zkratech a přetížení, dále úrazem následkem pádu osoby nebo předmětů z výšky, otravou splodinami hoření izolačních a jiných hmot v el. zařízení a mimo něj apod.
Škodu na majetku elektřina způsobuje jako zdroj iniciace požáru nebo výbuchu. Může se tak stát buď odporovým teplem od zahřátého povrchu vodičů nebo elektrických předmětů nebo teplem elektrické jiskry či elektrického oblouku.
Elektrická zařízení mohou způsobit nehodu a škodu i nepřímým způsobem selháním elektrického ochranného zařízení (např. u tvářecích strojů, apod.) nebo nežádoucím přestupem energie do citlivých obvodů (např. přepětím do datových souborů).
30
Pro definování škodlivých účinků elektrického proudu na lidský organismus jsou jako základní parametry sledovány odpor lidského těla, velikost proudu, závislost proudu a času při průchodu tělem, cesta proudu tělem a frekvence proudu. Velikost proudu procházejícího tělem závisí na velikosti napětí, odporu lidského těla a na přechodových odporech v místě dotyku.
Velikost el.proudu na prahu vnímání se u různých jednotlivců může značně lišit. Určit hranici absolutně bezpečného proudu není prakticky možné. Rozdíl je u mužů a žen, značný význam má však i jejich zdravotní stav.
Pro střídavý proud s frekvencí 50 Hz platí tyto přibližné hodnoty: slabé svědění, práh vnímání: 0,7 - 1,1 mA, neztracená kontrola nad svaly: 1,2 - 1,8 mA, nepříjemný šok, neztracená kontrola nad svaly: 6,0, - 9,0 mA, ztracená kontrola nad svaly: 10,5 - 16,0 mA, svalové stahy a dýchací potíže: 15,0 - 23,0 mA.
Vyšší hodnoty proudu postupně způsobují již svalové křeče, srdeční fibrilaci a smrt. (SIB-LEX, ROVS – Rožnovský vzdělávací servis s.r.o.)
Hranice jednotlivých stádií vnímání proudu procházejícího lidským tělem jsou závislé nejen na velikosti proudu, ale i době trvání dotyku.
31
(obr. 1. Účinky střídavého proudu o frekvenci 50Hz na člověka podle zprávy IEC č.479, 2.vydání)
Z obrázku (1) je patrné, že pod prahem vnímání, který vyznačuje křivka A, je zóna naprosté bezpečnosti. Křivku B můžeme s jistotou přibližnosti považovat za mez uvolnění. Křivky C1, C2 a C3 znázorňují hranice fibrilace. Výzkumy bylo zjištěno, že lidská pokožka, ač má asi dvacetkrát menší vodivost než sliznice a měkké vnitřní orgány, tvoří dost nedokonalý izolační obal lidského těla. Nedokonalý proto, že nárůstem působícího napětí (vyššího než asi 60 V) s časem izolační odpor pokožky rychle klesá, jak je znázorněno na obrázcích (2 a 3)
32
(obr. 2. Závislosti impedance lidského těla na dotykovém napětí)
(obr. 3 – Vzrůst proudu procházejícího tělem při styku člověka s napětím 220 V) (Agentura IRIS, Havířov 1995 )
Na obrázku (3) je patrná vzrůstající tendence s dobou trvání průchodu proudu. Proto se dnes používají už převážně proudové chrániče, které mají rychlost 33
odpojení od obvodu 0,06s. Za tuto dobu nestačí proud stoupnout natolik, aby uškodil lidskému organismu.
Další podmínky pro vznik úrazu elektřinou Určení el. proudu procházejícího tělem je obtížné, je praktičtější posuzovat riziko podle elektrického napětí. Pokud je použito zdroje napětí spolehlivě zajišťujícího příslušné napětí, pak za bezpečné napětí je v obvyklých situacích považováno střídavé napětí nevýše 12 V a stejnoměrné napětí nejvýše do 24 V, poněvadž toto napětí v el. obvodu, jehož součástí se stalo lidské tělo, nevyvolává větší proud než je proud bezpečný.
Rozhodujícím faktorem při úrazu elektrickým proudem je vzájemná souvislost mezi velikostí proudu a dobou jeho působení. Tento faktor je úměrný součinu obou veličin.
Cesta proudu má význam pro velikost tělového odporu a je významná na možné ovlivnění srdce. Podíl proudu, který prochází srdcem, závisí především na bodech dotyku. Při cestě proudu směrem „noha - noha“ neprochází srdcem buď vůbec žádný, nebo malý proud. Naproti tomu při současném dotyku „levá ruka - pravá noha“ anebo „levá ruka – pravá ruka“, prochází proud z větší části dobře vodivými plícemi a tkáněmi srdečních svalů.
Frekvence proudu pro úrazy elektrickým proudem do hodnoty 500 Hz jsou stejně nebezpečné jako proudy průmyslového kmitočtu 50 Hz. Při styku postiženého s živými částmi elektrického zařízení nízkého napětí škodlivé účinky elektrického proudu spočívají v dráždivém působení na tkáň (nervy, svaly, srdce) a současně v silném působení tepla v oblasti průchodu proudu. U kmitočtu do 500 Hz tak dochází ke křečovitému stažení muskulatury ruky, 34
paže, hrudi a zad. Tato křeč povolí teprve při přerušení proudu.
Úraz elektřinou je charakteristický tím, že i nízké napětí do 1 000 V může vyvolat srdeční arytmii nebo dokonce zástavu srdeční činnosti. I když v některých případech bude dýchání ještě zachováno, je málo účinné. Vysoké napětí nad 100 V obvykle vede k úplné zástavě dýchání. Proto po vyproštění postiženého z dosahu elektrického proudu je třeba bezodkladně zjistit činnost oběhové a dechové soustavy a v případě jejího selhání ihned zahájit umělé dýchání a zevní masáž srdce.
Tepelné účinky mohou být rozhodující při zasažení proudem vysokých frekvencí nebo stejnosměrným proudem. Mechanické účinky se projevují nejvýrazněji při velkých proudech a elektrických výbojích (SIB-LEX, ROVS – Rožnovský vzdělávací servis s.r.o.)
3
INSPEKCE PRÁCE NA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍCH
Inspektoři práce se zaměřením na elektrická zařízení se u elektrických zařízení zaměřují (mimo konzultace, šetření úrazů…) na různé části, jako projektovou dokumentaci, kolaudační řízení, kontroly u jednotlivých subjektů
Šetření úrazu je spojeno s kontrolou u jednotlivých subjektů se zaměřením na daný úraz. Konzultace se provádí jen po telefonu nebo v konzultačních hodinách na inspektorátu bezpečnosti práce.
35
3.1 Projektová dokumentace staveb Součástí projektové dokumentace je mimo stavební část a dokumentace jiných odborných profesí požární zprávy, také dokumentace elektroinstalace a elektrických zařízení,včetně dokumentace zařízení na ochranu proti účinkům atmosférických a statických účinků elektřiny. Tato dokumentace obsahuje komisionelně stanovený protokol o určení vnějších
vlivů působících na
el.zařízení. Součástí dokumentace bývá stanovení zásad pro údržbu el. zař. (provádění kontrol, revizí, zkoušek, měření). Tyto dokumenty kontroluji inspektoři inspekce práce, vyjadřují se k jejich případným nedostatkům a bez této vyhovující dokumentace není vydáno souhlasné stanovisko k udělení stavebního povolení. Požadavky na dokumentaci technických zařízení jsou stanoveny mj. nařízením vlády č. 378/2001 Sb.
3.1.1
Dokumentace o elektrické instalaci a elektrických zařízení
Dokumentace elektroinstalace a zařízení musí odpovídat skutečnému stavu. Je to návrh elektroprojektanta. Kontrola bezpečnosti
provozu zařízení před uvedením do provozu je
prováděna podle:
• Průvodní dokumentace. Je to soubor dokumentů obsahujících návod výrobce
pro montáž, manipulaci, opravy, údržbu, výchozí a následné
pravidelné kontroly a revize zařízení, jakož i pokyny pro případnou výměnu nebo změnu částí zařízení. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah
kontroly zařízení
zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem. 36
•
Provozní dokumentace. Ta musí být uchovávána po celou dobu provozu zařízení. Provozní dokumentací je soubor dokumentů obsahujících průvodní dokumentaci, záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole. Technická dokumentace technologií musí obsahovat požadavky na zajištění bezpečnosti práce
Dokumentace je klíčovou součástí každého systému managementu BOZP a musí být přizpůsobena potřebám organizace. Rozsah a provedení dokumentace se různí v závislosti na velikosti a složitosti zařízení v organizaci. Pracovní procesy a postupy je třeba definovat a vhodně dokumentovat a podle potřeby aktualizovat. Záznamy a doklady, které je provozovatel povinen pořizovat o provozu, revizích, zjištěných závadách, opravách a rekonstrukcích zařízení, a musí je uschovat, pokud není stanoveno jinak, do doby odstranění závad, nejméně však do příští revize či kontroly stejného rozsahu. (SIB-LEX, ROVS – Rožnovský vzdělávací servis s.r.o.)
3.1.2
Vnější vlivy na el. zařízení
Při návrhu nových zařízení si musí projekční organizace stanovit vnější vlivy sama s ohledem na znalost předpokládané technologie a účelu, či využití prostorů v objektu a nebo dostane podklady od provozovatele nebo zadavatele stavby.
Při
změnách
využití
objektu,
změně
technologie,
musí
být
přehodnoceny ty vlivy, u kterých došlo ke změnám. U provozovaných zařízení za vyhodnocení vnějších vlivů zodpovídá provozovatel resp. uživatel el. zařízení. Určení vnějších vlivů se provádí komisionálně. Členy komise jsou odborníci schopni posoudit vlivy, které se v
37
daném případě mohou v prostoru vyskytnout, jako jsou projektant zařízení, technolog výroby, požární technik, revizní technik el. zařízení apod. Vnější vlivy
musí
být
určeny
úplně
a
jednoznačně.
O určení vnějších vlivů a opatřeních podmiňujících vnější vlivy se vede písemný doklad, který je součástí dokumentace k zařízení. V normě se rozlišuje téměř 100 různých vnějších vlivů. Každý stupeň vnějšího vlivu je označen dvěma písmeny a číslicí – např. AD 3. První písmeno – označuje všeobecnou kategorii vlivu A – vnější činitel prostředí (vlastnosti okolí z hlediska teploty, vlhkosti, výskytu různých látek atd.) B – využití (vlastnosti zpracovávaných látek, schopnosti osob, apod.) C – konstrukce budovy (souhrn vlastností materiálů apod.) Druhé písmeno – označuje povahu vnějšího vlivu (konkrétní charakter), označení A až S (např.D - voda, koroze, vítr, záření) Číslice – označuje třídu každého vlivu, označení 1 až 8 (od mírného působení – čím vyšší číslice, tím větší působení, horší vlastnosti apod.) Podle určených vnějších vlivů se pro potřeby posouzení nebezpečí úrazu el. proudem, elektrickým či elektromagnetickým polem, které může nastat při provozu zařízení, prostory člení na: a) normální, v nichž používání zařízení je bezpečné a i při působení vnějších vlivů nedochází ke zvýšení nebezpečí el. úrazu, b) nebezpečné, kde působením vlivů je přechodné nebo stálé nebezpečí el. úrazu, c) zvlášť nebezpečné, kde působením zvláštních okolností, vnějších vlivů (nebo obojího) dochází ke zvýšení nebezpečí el. úrazu.
38
Některé vnější vlivy, které jsou jednoznačně stanoveny normou se nemusí zvlášť určovat a v dokladu se uvede pouze odkaz na příslušnou normu (např. koupelny, sprchy podle ČSN 33 2000-7-701). Některé vlivy prostředí jsou považovány za normální a organizace nemusí vypracovat protokol o určení vnějších vlivů a v normách rovněž nejsou kladeny žádné zvláštní požadavky na provedení těchto elektrických zařízení. V ostatních případech jsou v normě uvedeny požadavky pro výběr nebo instalaci zařízení a zároveň způsob provedení zařízení. Pokud na zařízení působí více vnějších vlivů současně, musí se brát v úvahu výsledný efekt, tj. zesílení nebo zeslabení vlivu na zařízení. Jestliže vlastnosti zařízení vnějším vlivům neodpovídají, musí se provést během montáže vhodná doplňující opatření. Omezení vlivu prostředí na el. zařízení lze provést krytem, přepážkou, vzduchovou clonou, závěsem, účinným odstraňováním nebo odsáváním
nebezpečných
látek,
provětráváním
zařízení,
úpravou
technologického zařízení příp. postupu, čistěním zařízení, použitím indikačních zařízení apod. (SIB-LEX, ROVS – Rožnovský vzdělávací servis s.r.o.)
Pokud bylo v protokolu o vnějších vlivech klasifikováno jiné prostředí než základní nebo normální, je třeba ověřit, jestli se v projektové dokumentaci počítá s elektrickými přístroji vhodnými právě do tohoto prostředí. A to podle stupně ochrany krytem IP. Skládá se ze dvou číslic IP xx. První číslice informuje o ochraně proti vniknutí pevných cizích těles, druhá číslice o ochraně proti vniknutí vody.
39
tabulka č.1 - Stupně ochrany krytem IP
Prvek
číslice
Význam pro ochranu zařízení
Význam pro ochranu osob
Označení kódu
IP
-
-
Před vnikem pevných cizích
Před dotykem nebezpečných částí
těles 0 První
(nechráněno)
(nechráněno)
o průměru < 50 mm
hřbetem ruky
o průměru < 12,5 mm
prstem
o průměru < 2,5 mm
nástrojem
o průměru < 1,0 mm
drátem
chráněno před prachem
drátem
prachotěsné
drátem
1 charakteristická 2 číslice 3 4 5 6 Proti vniknutí vody s nebezpečnými účinky
0 1 Druhá
2
charakteristická
3
číslice
4 5 6 7 8
(nechráněno) svisle kapající kapající (ve sklonu 15o) kropení – déšť (ve sklonu 60o) stříkající (z každého směru) tryskající (z každého směru) intenzivně tryskající (z každého směru) ponoření dočasné trvalé ponoření (ČSN EN 60 529 Stupně ochrany krytem)
40
tabulka č. 2 - Značky provedení elektrických předmětů
Do vlhka
Těsné
Venkovní
Těsně zavřené
Nepromokavé
IP 42
IP 43
IP 44
IP 55
IP 66
Částečně Prachotěsné prachotěsné IP 5X
IP 6X
Použití příslušné ochrany před vnějšími vlivy se určuje podle klasifikace prostředí. Určování a označování vnějších vlivů se stanoví podle v ČSN 33 2000-3.
Podle druhu prostředí se také určují lhůty pro provádění pravidelných revizí, kde se přihlíží k prostorům se zvýšenou možností rizika ohrožení života.
3.1.3
Hromosvody
Blesk je nejstarším známým projevem elektřiny na planetě. Jedná se o náboj velikosti asi 1 000 coulombů a napětí 50 – 100 MV. V důsledku bleskového výboje dochází k účinkům: - tepelným (požáry), - mechanickým a elektromagnetickým. Ochrana před bleskem má pasivní charakter. To znamená, že nepředchází jeho vzniku, ale omezuje jeho účinky. Tato norma stanoví, které objekty je účelné chránit před bleskem: - možnost ohrožení osob, - důležitost objektu,
41
- hodnota objektu a jeho obsah, - intenzita bouřkové činnosti v dané oblasti.
Zpráva o instalaci hromosvodů a zpráva z revizí hromosvodů je také součástí dokumentace, kterou kontrolují inspektoři.
3.1.4
Stanovení zásad pro údržbu
Z hlediska kontroly se nekontroluje, zda je údržba prováděna, a to v zájmu každého provozovatele, ale kontrolují se, zda proběhly revize, které by odhalily příslušné závady, pravidelnost těchto revizí v souladu s dokumentací o četnosti revizí.
3.2 Revize Revize elektrického zařízení je činnost prováděná na el. zařízení, při které se zjišťuje technický stav el.zařízení z hlediska jeho bezpečnosti. Bezpečnost el. zařízení je schopnost el. zařízení neohrožovat lidské zdraví, užitková zvířata nebo majetek a okolní prostředí za stanovených podmínek provozu el. proudem, napětím nebo jevy vyvolanými účinky elektřiny. Výchozí revize: Každé el. zařízení musí být před uvedením do provozu, po rekonstrukci, příp. po přemístění na nové pracoviště provozu a v něktrých případech i po opravách či rozšířeních prohlédnuto a vyzkoušeno v rámci výchozí revize. Účelem revize je ověřit, zda je shoda hotové el. instalace s dokumenty souboru ČSN 33 2000 a jsou tedy splněny uvedené podmínky a požadavky k zajištění bezpečnosti zařízení.
42
Pravidelné revize: Pro provádění pravidelných termínů revizí platí vždy nejkratší ze lhůt stanovených podle vnějších vlivů působících na el. zařízení. Musí se provést nejpozději v roce, do kterého spadá konec stanovených lhůt poslední revize. Pravidelné revize se provádí za účelem zjištění, zda stav elektrické instalace a jejich částí se nezhoršil tak, že by se jejich další užívání stalo nebezpečným a dále z důvodů ověření změn souvisejících např. s použitou technologií, vnějšími vlivy, ke kterým bylo zařízení původně zvoleno a změn v instalaci, které by měly být v průvodní dokumentaci zaznamenány. Provádění těchto pravidelných kontrol následně sledují inspektoři při kontrolách a sledují také hodnoty naměřené revizními techniky při těchto zkouškách a ověřeních.
43
Tabulka č. 3 - Tabulky pravidelných revizí a) Lhůty pravidelných revizí stanovených podle prostředí Druh prostředí Třída vnějších vlivů (podle dříve platných ČSN) (podle ČSN 33 200-3) Základní, normální
Revizní lhůty v rocích normální, tj AA4, AB4, AB5, 5 XX1 pro vlivy AC až AR (kromě AQ), BA1, BC1, BC2, BD1, BE1, CA1, CB1;dále pak BA4, BA5 přibližně AA1 až AA8 (kromě 3 AA4) a vnitřní prostory a AB1 až AB7 (kromě AB5), AE4 až AE6, AF3, AK2, AL2
studené, horké, vlhké, se zvýšenou korozní agresivitou, prašné s prachem nehořlavým s biologickými škůdci mokré, s extrémní korozní AD2 až AD8, AF4 1 agresivitou s otřesy, pasivní s nebezpečím AG5, AH3, BE2, BE3 2 požáru, nebo výbuchu venkovní, pod přístřeškem umístění venku nebo pod 4 přístřeškem (vně budovy může být AB2 a AB3, AB6 a AB8 + AD3 až AD5 i pro výskyt vody z jiných zdrojů než z deště způsobený lidským faktorem a samotné zařízení, které je před přímými účinky deště buď chráněno nebo je pro ně provedeno AF2, AF3, AN2 a AN3, AS1 až AS3 + ostatní vlivy podle podle místní situace – viz např. PNE 33 0000-2 b) Lhůty pravidelných revizí stanovené podle druhu prostoru se zvýšeným rizikem ohrožení osob Využití a konstrukce budovy Revizní Umístění El.zař. (podle ČSN 33 2000-3) lhůty v rocích prostor určený ke BD3, BD4 (zároveň též BA1) 2 shromažďování více než 250 lidí zděné obytné a kancelářské BD1 (může být též BD2) 5 domy
44
rekreační střediska, školy a BD4, BA2 školky, jesle, hotely a ubytovací zařízení objekty nebo jeho části CA2 postavené z materiálů o stupni hořlavosti C2, C3 Využití a konstrukce budovy umístění el. zař. (podle ČSN 33 2000-3)
3
2
Revizní lhůty v rocích 1
pojízdné a přenosné prostředky prozatímní zařízení staveniště 0,5 Lhůty pravidelných revizí zařízení pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny Objekt podle povahy Revizní Druh objektu zpracovávaných látek lhůty v rocích objekt s prostory s prostředím BE2, BE3, CA2 2 s nebezpečím výbuchu nebo požáru, objekty postavené z materiálů o stupni hořlavosti C1, C2, C3 ostatní všechny, kromě BE2, BE3, CA2 5 (ČSN 33 1500/Z3)
Podklady k provádění kontrol a revizí K provádění výchozí revize: •
dokumentace el. zař. odpovídající skutečnému stavu,
•
protokol o určení druhu vnějších vlivů,
•
písemné doklady o provedení výchozí revize části el. zař.,
•
záznamy o kontrolách, zkouškách a měřeních provedených na el. zař. před uvedením do provozu,
•
písemné záznamy o provedených opatřeních a kontrolách,
•
doklady stanovené předpisem. 45
K provádění pravidelné revize: •
výchozí revize
•
dokumentace el. zař. odpovídající skutečnému stavu,
•
protokol o určení druhu vnějších vlivů,
•
zásady pro údržbu el. zař. (provádění kontrol, revizí, zkoušek, měření),
•
záznamy
s výsledky
provedených
kontrol,
zkoušek
podle
řádu
preventivní údržby s podpisem pověřeného pracovníka, •
zpráva o předchozí revizi,
.
Výchozí
revize je revize prováděná na novém nebo rekonstruovaném
elektrickém zařízení před jeho uvedením do provozu. Pravidelná revize je revize provozovaných elektrických zařízení prováděná pravidelně ve stanovených lhůtách. Součástí každé revize je vypracování zprávy o revizi.
Zpráva o revizi musí obsahovat: •
určení druhu revize,
•
vymezení rozsahu revidovaného zařízení,
•
soupis použitých přístrojů,
•
soupis provedených prohlídek, měření a zkoušek,
•
seznam a místo uložení písemných dokladů,
•
soupis zjištěných závad,
46
•
datum zahájení a ukončení revize, vypracování a předání revizní zprávy,
•
jméno a podpis revizního technika s jeho evidenčním číslem,
•
výsledky (prohlídky a zkoušek, naměřené hodnoty podstatné z hlediska sledování
stavu
bezpečnosti
zařízení,
pokud
nejsou
obsaženy
v dokladech použitých k sestavení revizní zprávy), u pravidelné revize musí být kromě závěrů z provedené prohlídky a zkoušek uvedena informace o změnách instalace a v čem instalace nevyhovuje souboru ČSN 33 2000, •
v závěru revizní zprávy musí být uvedeno, zda el. zařízení je z hlediska bezpečnosti schopné provozu,
•
v případě, že při revizi byly zjištěny závady, musí být ve zprávě uvedeno, s jakým ustanovením předpisu nebo normy jsou v rozporu,
•
pokud nelze některou část do doby odstranění závad provozovat, musí být uvedeno ve zprávě zdůvodnění.
3.2.1
Zkoušky a ověřování při revizích
• revize hromosvodových zařízení; • revize rozvodů nízkého napětí (do 1000V); • revize rozvodů vysokého napětí (nad 1000V); • revize el. zařízení v objektech typu A, B • stanovení základních charakteristik zařízení podle ČSN 33 2000-3 • zkoušky elektrických zařízení; • měření intenzity osvětlení; • kontroly a revize elektrického ručního nářadí dle ČSN 33 1600; • kontroly a revize elektrických spotřebičů dle ČSN 33 1610; (ČSN 33 2000-6-61, ČSN 33 1500)
47
3.2.2 •
Zkoušky a ověřování el. zařízení strojů Všeobecně.
Odpovídající zkoušky na příslušný typ stroje budou uvedeny v příslušné normě výrobku. Pokud příslušná norma výrobku neexistuje, může být mezi příslušnými zkouškami jedna z následujících zkoušek, vždy však mezi nimi musí být zkouška spojitosti ochranného obvodu. •
Spojitost ochranných obvodů.
Jakmile je stroj nainstalován a el. připojení i s připojením k napájení je kompletní, může se ověřit impedance smyčky. Pro malé stroje, které nepřesahují délku 30 m ochranných vodičů a u kterých musí byt stroj odpojen od sítě, aby mohl být stroj proměřen, je vhodný tento způsob: - ověřit spojitost ochranného obvodu zavedením proudu o velikosti min10 A při 50 nebo 60 Hz za zdroje PEVL (ochrana před nebezpečným dotykem neživých částí a podmíněně i živých částí). Zkoušky se provádějí mezi svorkami PE (připojení ochranného vodiče) a různými body, které jsou součásti ochranného obvodu. - napětí měřené mezi svorkami PE a zkušebními body nesmí překročit hodnoty v tabulce (4)
48
Tabulka č.4 - Ověření spojitosti ochranného obvodu Nejmenší účinný průřez ochranného
Nejmenší měřený úbytek napětí, při
vodiče zkoušené větve ochranného
zkušebním proudu 10 A
obvodu
V
mm2
•
1,0
3,3
1,5
2,6
2,5
1,9
4,0
1,4
>6,0
1,0
Měření izolačního odporu.
Izolační odpor měřený při 500 V stejnosměrného napětí mezi vodiči silových obvodů a ochranným obvodem nesmí být menší než 1 MΩ. Zkoušku je možno provést na samostatných částech kompletní elektroinstalace. Toto neplatí pro přípojnice, přípojnicové rozvody nebo sestavy sběrnicových kroužků, pro které je minimální hodnota izolačního odporu 50 kΩ. •
Zkoušky napětí.
El. zař. musí vydržet zkušební napětí přiloženého po dobu alespoň jedné sekundy mezi vodiče všech obvodů a ochranný obvod, s výjimkou těch, které mají pracovat s napětím stejným nebo nižším než obvod PELV. Zkušební napětí musí: - být rovno dvojnásobku jmenovitého napájecího napětí zařízení nebo 1000 V podle toho, které je vyšší, - mít frekvenci 50 – 60 Hz,
49
- být napájeno z transformátoru o jmenovitém výkonu alespoň 500 VA. Součástky, které nejsou dimenzovány tak, aby byly schopny tuto zkoušku vydržet, musí být během zkoušky odpojeny. •
Zkoušky ochrany před zbytkovým napětím.
Zkoušky se provádějí, aby se zjistilo, zda splňují podmínky zdroje pro PELV. Jako zdroje obvodu PELV se použije buď: - bezpečnostní ochranný transformátor, - proudový zdroj zajišťující stejný stupeň bezpečnosti jako bezpečnostní ochranný transformátor, - zdroj nezávislý na obvodu (např. generátor poháněný spalovacím motorem) nebo také elektrochemický zdroj (např. baterie), - takové elektrické předměty, které odpovídají příslušným normám a u kterých byla provedena opatření zajišťující, že napětí na výstupních svorkách ani v případě vnitřní poruchy nemůže překročit stanovenou mez. Tou je efektivní hodnota 25 V AC nebo 60 V DC bez zvlnění v prostorech suchých. Jinak to je efektivní hodnota 6 V AC a 15 V DC. Funkční zkoušky. Musí být ověřena funkce elektrického zařízení, zejména pokud má vztah k bezpečnosti a pracovní ochraně. Přezkoušení. Výměnné nebo upravené části stroje nebo jeho přidružená zařízení musí být znovu vhodným způsobem ověřena a přezkoušena. (ČSN EN 6020-1 – bezpečnost strojních zařízení a elektrická zař. strojů)
50
3.3 Kontroly zdravotní způsobilosti Kontrolovaná osoba jako zaměstnavatel musí zajistit, aby zaměstnanci byli vyšetřeni lékařem pracovně-lékařské péče pravidelně, podle potřeby zařazení zaměstnance. Například: zaměstnanci pracující v noci by měli být vyšetřeni lékařem pracovně-lékařské péče pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně. To podle § 94 odst. 2 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.
3.4 Kontrola odborné způsobilosti Podle § 11 zák. č. 309/2006 Sb. technická zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců mezi něž se řadí i elektrická zařízení, mohou obsluhovat a provádět na nich činnosti jen zdravotně a zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci. Předpokladem zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců je jednak dosažení stanovené věkové hranice, zdravotní způsobilost (podle směrnic Ministerstva zdravotnictví), získání odborného vzdělání a odborné praxe. V předpisech
jsou
pak
stanoveny
další
požadavky
zvláštní
odborné
způsobilosti. Pro organizace, které patří pod působnost orgánů inspekce práce, platí vyhláška č. 50/78 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice. Podle § 103 odst. 1písm.a) Zákoníku práce nesmí zaměstnavatel připustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.
51
3.4.1
Stupně odborné způsobilosti
Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice ve znění pozdějších předpisů stanovuje: •
Stupeň odborné způsobilosti pracovníků, kteří se zabývají obsluhou el. zařízení nebo prací na nich, řízením činností, projektováním el. zařízení, a to v organizacích, které vyrábějí, montují, provozují nebo projektují el. zařízení nebo provádějí na el. zařízeních činnost dodavatelským způsobem.
•
Podmínky pro získání odborné způsobilosti.
•
Povinnosti organizací a pracovníků.
•
V současných podmínkách se požadavky kladené na organizace vztahují také na podnikatele jako právnické či fyzické osoby.
Pracovníci získají některý z kvalifikačních stupňů tehdy, když oni sami (a hlavně pak organizace) splní požadavky uvedené ve vyhlášce. Organizace smí pracovníka pověřit činností na el. zařízení, řízením činností, řízením a samostatným projektováním až tehdy, jsou-li splněny stanovené požadavky.
Pracovníci
a)
bez odborného elektrotechnického vzdělání mohou být
zařazeni do dvou prvních stupňů, to jako: •
pracovníci seznámení (§ 3 vyhl.) nebo
•
pracovníci poučení (§ 4 vyhl.).
Pracovníci seznámení To jsou pracovníci, kteří byli organizací v rozsahu své činnosti seznámeni s předpisy o zacházení s el. zařízením a upozorněni na možné ohrožení.
52
Seznámení a upozornění provede organizací pověřený pracovník s dostatečnou praxí a s kvalifikací odpovídající charakteru činnosti, u něhož je záruka, že seznámení bude provedeno odpovědně v požadovaném rozsahu. O seznámení se musí pořídit zápis, který podepíší oba pracovníci. Tento úkon musí být proveden vždy před zahájením činnosti pracovníka v organizaci resp. při převedení pracovníka na diametrálně jinou práci.
Pracovníci poučení To jsou rovněž pracovníci bez odborného elektrotechnického vzdělání, kteří však mohou oproti pracovníkům seznámeným v rozsahu prokazatelného poučení provádět i další činnosti. S ohledem na možnost této vykonávané činnosti je potřeba, aby pracovníci byli v rozsahu své činnosti seznámeni s předpisy pro činnost na el. zařízení a školení v této činnosti, seznámeni s možným ohrožením a s poskytováním první pomoci při úrazech el. proudem.
Proto je organizace povinna: •
Stanovit předem obsah seznámení a dobu školení s přihlédnutím k charakteru a rozsahu činnosti vykonávané na el. zařízeních příslušného druhu a napětí.
•
Provést seznámení, školení, upozornění a ověření znalostí pracovníků určených pro obsluhu el. zařízení pověřeným pracovníkem s kvalifikací odpovídající charakteru činnosti. U pracovníků určených pro práci na el. zařízení toto poučení musí provést pracovník s kvalifikací pracovníka znalého nebo znalého s vyšší kvalifikací.
•
Vést zápis o tomto poučení podepsaný pracovníkem poučeným i školitelem.
53
•
Stanovit předem lhůty pro ověření znalostí poučených pracovníků a vést prokazatelný doklad o tom, že toto ověření bylo provedeno.
b) Pracovníci s odborným elektrotechnickým vzděláním mohou být podle délky odborné praxe, vzdělání a způsobu požadované činnosti zařazeni do těchto stupňů: •
pracovníci znalí (§ 5),
•
znalí s vyšší kvalifikací pro samostatnou činnost (§ 6),
•
znalí s vyšší kvalifikací pro řízení činností (§ 7),
•
znalí s vyšší kvalifikací pro řízení provozu (§8 ),
•
znalí s vyšší kvalifikací pro řízení dodavatelské činnosti (§ 8),
•
znalí s vyšší kvalifikací pro provádění revizí (§ 9),
•
pracovníci pro samostatné projektování a řízení projektování (§ 10).
Pracovníci pro samostatné projektování a řízení projektování jsou ti, kteří mají odborné vzdělání a praxi určenou zvláštními předpisy, zkoušku ze znalostí předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a z předpisů souvisejících s projektováním. Zkoušku provádí tříčlenná zkušební komise, jejíž nejméně jeden člen musí mít kvalifikaci podle § 8 nebo 9. Komise o tom pořídí zápis. Organizace je povinna zajistit ve tříleté lhůtě přezkoušení těchto pracovníků.
Zvláštní případy odborné způsobilosti Vyhláška řeší i odbornou způsobilost pracovníků ve výzkumných ústavech a ve školách (§ 11) při činnosti na el. zařízeních následujícím způsobem : 54
Pracovníci
vědeckých,
výzkumných
a
vývojových
ústavů,
kteří
mají
vysokoškolské vzdělání a v rámci výuky složili zkoušky z elektrotechniky, elektroniky nebo fyziky, příp. složili závěrečnou zkoušku z elektrotechniky na střední odborné škole a kteří vykonávají experimentální práci na vymezených pracovištích těchto ústavů, se považují za pracovníky pro samostatnou činnost, pokud složili po zaškolení zkoušku z předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Absolventi vysoké školy elektrotechnické a přírodovědecké fakulty oboru fyziky pracující jako asistenti v laboratořích škol se považují na svých pracovištích za pracovníky pro řízení činnosti, pokud složili stanovenou zkoušku. Rovněž tak učitelé, kteří používají při výuce na školách el. zařízení pod napětím, se považují pro tuto činnost za pracovníky pro samostatnou činnost; musí však být v používání zařízení prokazatelně zaškoleni a jejich znalosti ověřeny příslušnou zkouškou. Zkoušky provádí tříčlenná zkušební komise, ve které alespoň jeden člen musí mít kvalifikaci podle § 7-9. Rozsah zkoušky je uveden dále v textu. Komise o tom pořídí zápis. Přezkoušení se provádí ve tříleté lhůtě.
3.4.2
Organizace činnosti
V ustanovení § 12 vyhl. č. 50/1978 Sb. v platném znění, jsou uvedeny tyto zásady pro odborné řízení pracovníků elektro v organizaci: Organizace, která pověřuje nejvýše 2 pracovníky činností vyžadující kvalifikaci nejméně podle § 5, musí zajistit, aby alespoň jeden z nich měl kvalifikaci nejméně podle § 6. Pověřuje-li více než 2 pracovníky činností vyžadující § 5, musí zajistit, aby jeden z nich měl kvalifikaci podle § 7.
55
Pro vedení všech pracovníků je povinna ustanovit vedoucího popř. jeho zástupce s kvalifikací podle § 8. U dodavatelské činnosti organizace musí být v organizaci v každém případě pracovník s kvalifikací podle § 8 pro dodavatelskou činnost zodpovědný za montážní činnost. Všichni tito pracovníci musí být průběžně seznamováni s předpisy k zajištění bezpečnosti práce a
přezkušováni ve tříleté lhůtě ze znalostí předpisů
k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení.
3.4.3
Doba odborné praxe
Do doby praxe potřebné pro nabytí některé z kvalifikací uvedených v § 6 – 9 se započítává doba montážní, údržbové nebo jiné provozní praxe na el. zařízení příslušného druhu a napětí, resp. i při technické kontrole a revizích zařízení. Odborná praxe získaná při projektování elektrických zařízení se započítává pouze tehdy, je-li doplněna výše uvedenou praxí v trvání nejméně 1 roku. U kvalifikace dle § 9 se započítává projekční praxe pouze jednou polovinou opět s doplněním výše uvedené praxe v trvání 1 roku. Praxe získaná před více než pětiletým přerušením se započítává jednou polovinou. K získání kvalifikace dle § 10 vyhl. č. 50/1978 Sb. pro samostatné projektování a řízení projektování elektrických zařízení není ve vyhlášce stanovena délka odborné praxe. V současné době platí v této záležitosti pouze zákon č. 360/1992 v platném znění (poslední úprava podle zák.č.150/2004 Sb.) o výkonu autorizovaných architektů a výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, kde je v § 8 odst. 5 uvedena odborná praxe u absolventů VŠ 3 roky a u absolventů odborné školy s maturitou 5 let.
56
3.4.4
Školení a zkoušky
Podle § 103 odst.1, písm.f) a odst. 2 zákoníku práce musí zaměstnavatel zajistit zaměstnancům
školení
o
právních
a
ostatních
předpisech
k zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jejich práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti. Školení zaměstnavatel zajistí při nástupu do práce a také při změně pracovního zařazení, druhu práce, při zavedení nové technologie a v dalších případech, které mohou mít vliv na bezpečnost při práci. Musí určit obsah a četnost školení, způsob ověřování znalostí a vedení dokumentace o školení. Vyžaduje-li to povaha rizika, musí být školení opakováno častěji. Informace musí být pro zaměstnance srozumitelné. Znalost předpisů musí soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování.
Program školení bezpečnosti a ochrany zdraví obecně zahrnuje:
•
Způsob organizace bezpečnosti a ochrany na pracovišti.
•
Identifikaci nebezpečí, hodnocení rizika a omezení rizika při činnostech na el. zařízení.
•
Další nebezpečí, vyhodnocení rizik a přijatá opatření.
•
Právní předpisy pro BOZP související s činností na el. zařízení.
•
Předpisy pro konkrétní činnost a zařízení.
•
Místní bezpečnostní předpisy.
•
Pracovní postupy.
•
Postupy při mimořádných událostech.
57
Z hlediska školení bezpečnostních předpisů je nutno přihlédnout při preferování školené látky k tomu, že kromě nezávazných norem se v každém případě musí posluchači seznámit se závaznými předpisy, tedy s právními předpisy jako jsou zákony, nařízení vlády, vyhlášky atd. související s činností pracovníků.
Ze záznamů o školení musí být patrno, kdo byl školen, co bylo náplní školení, kdy a jak dlouho se školení konalo, jaké odborné způsobilosti, kvalifikace nebo dovednosti byly získány, identifikace a kvalifikace školitele.
Zaměstnanci podle § 106 odst. 4 ZP jsou povinni se účastnit školení zajišťovaných zaměstnavatelem v zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podrobit se ověření jejich znalostí. Jsou povinni dodržovat tyto předpisy, s nimiž
byli
řádně
seznámeni,
přičemž
znalost
základních
povinností
vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnanců.
Zkoušky elektrotechniků Pracovníci nejméně znalí musí mít ověřovány znalosti ve tříleté zkušební lhůtě. Zkoušky odborné způsobilosti podle § 6 – 8, 10, 11 vyhl. č. 50/1978 Sb. provádí tříčlenná
zkušební
komise,
jejíž
složení
musí
odpovídat
kvalifikaci
přezkušovaných pracovníků. Komise pořídí o zkoušce zápis podepsaný jejími členy. Předmětem zkoušky či přezkoušení jsou informace, které souvisí s činností pracovníka na elektrickém zařízení příslušného druhu a napětí to v rozsahu:
58
•
Předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
•
Místních
pracovních
a
technologických
postupů,
provozních
a
bezpečnostních pokynů, příkazů, směrnic a návodů k obsluze. •
Teoretických a praktických znalostí o poskytování první pomoci, zejména při úrazu el. proudem.
Organizace vydá pracovníkům na základě vyhovujícího výsledku zkoušky osvědčení o odborné způsobilosti v elektrotechnice s uvedením stupně odborné způsobilosti a rozsahu zařízení a napětí, na kterém může být pověřen činností. Pracovník je povinen předložit osvědčení na požádání příslušným orgánům dozoru, stejně jako organizace, která musí vést evidenci vydaných osvědčení. Při změně pracovního poměru pracovníka rozhodne nová organizace o rozsahu jeho zkoušky, popř. potvrzení platnosti dosavadního osvědčení. Nemůže-li organizace provést zkoušky ve vlastní režii, zajistí provedení zkoušek u jiné organizace. Pracovníci, kteří přeruší činnost na dobu delší než tři roky, se musí podrobit nové zkoušce v plném rozsahu. Zkoušky revizních techniků el. zařízení v organizacích dozorovaných SÚIP a OIP provádí organizace dozoru ITI Praha. Pro provádění zkoušek platí předpisy vydané touto organizací dozoru.
3.4.5
Povolování výjimek dle vyhl. č. 50/1978 Sb.
Žádosti o povolení výjimek z požadavků na odborné vzdělání a odbornou praxi pro pracovníky, kteří mají být pověřeni některou z činností na vyhrazených elektrických zařízeních ve smyslu vyhl. č. 50/1978 Sb. ve znění pozdějších předpisů, vyřizuje podle sídla žadatele místně příslušný Institut technické 59
inspekce (např. pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj to je ITI se sídlem v Ostravě). Organizace dozoru žádost prověří odůvodněnost žádosti a osobní předpoklady osoby, pro kterou je výjimka požadována, tj. úspěšnost v dosavadní praxi a potřebné znalosti.
3.4.6
Ohlašovací povinnost firem
Na OIP místně příslušný podle sídla subjektu, kde se uskuteční zkoušky jsou směřována oznámení o konání zkoušek odborné způsobilosti vyplývající z ustanovení vyhl. č. 50/1978 Sb. (§ 7, 8, 10), a to čtyři týdny před konáním zkoušek. V případě, že budou prováděny zkoušky osob, které vykonávají činnosti i na zařízeních veřejného rozvodu elektrické energie, musí být o termínu zkoušek informováni příslušný energetický závod. (SIB-LEX, ROVS – Rožnovský vzdělávací servis s.r.o.)
Použité předpisy
Zákon č. 262/2006 Sb. – Zákoník práce Zákon č. 309/2006 Sb. – Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Vyhláška č. 50/1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice Zákon č. 360/1992 o výkonu autorizovaných architektů a výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě v platném znění
60
4
PŘÍKLAD
KONTROLY
BEZPEČNOSTI
PRÁCE
A
TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ
V této části, na dvou příkladech, přiblížím průběh podobných kontrol bezpečnosti provozu elektrických zařízení a pro úplnost uvedu i protokoly z kontroly. Těchto kontrol jsem se zúčastnil v rámci diplomové praxe, kterou jsem vykonával na Oblastním inspektorátu práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj se sídlem v Brně. Vybral jsem z absolvovaných kontrol jen dvě, z nichž obě byly zaměřeny na kontrolu bezpečnosti provozu elektrických zařízení. Z důvodu utajení případných citlivých informací oba dva podniky pojmenuji fiktivními názvy (podnik I a podnik II), neuvedu adresy, jména, ... Abych nezveřejnil informace, které by mohly skutečným podnikům a osobám nějakým způsobem vadit.
4.1 Kontrola bezpečnosti provozu el. zařízení – podnik I Tento podnik se zabýval výrobou nábytku. Zde byla provedena dvoudenní kontrola s jednodenní pauzou. Tato kontrola byla telefonicky domluvena s danou firmou několik dní dopředu.
4.1.1
Začátek kontroly
Po příchodu do firmy, kde se kontrolorů ujala kompetentní osoba (v tomto případě místopředseda), následovalo jako první nezbytné představení se a legitimace inspektora (každý inspektor má průkaz opravňující ho k provádění těchto kontrol). Byl představen i praktikant a byla zdůvodněna jeho přítomnost. Ten se také legitimoval. Inspektorům bylo nabídnuto i malé občerstvení jako čaj a minerální voda. 61
Po úvodním přijetí proběhla krátká diskuse o situaci firmy, o situaci v BOZP, důvodu kontroly a dohodnutí se na průběhu kontroly a požadavcích a na předložení potřebných materiálů a dokumentace.
4.1.2
Kontrola dokumentace
Po úvodním seznámení a jednání začala kontrola kontrolou potřebné dokumentace. U této kontroly byl přítomen místopředseda, který odpovídal na případné dotazy či dohledával inspektorem vyžadovanou dokumentaci. Kontrole neušlo, že u školení z BOZP + PO (požární ochrany) chyběla osnova školení. Určení prostředí a rizik. Na základě stanovení prostředí a rizik pro jednotlivé funkce, nejsou stanoveny, podle směrnice OOPP (osobních ochranných pomůcek a prostředků). Revize výtahů, hromosvodů, ručního nářadí, revize elektrických rozvodů, ale i spotřebičů v kanceláří, jako rádií, ledniček. Kontrolovaly se i prodlužovací přívody, kniha úrazů atd. U některých zjištěných závad a nedostatků se firma a inspektor domluvili, že do dalšího dne kontroly budou tyto nedostatky odstraněny. Inspektor si tyto závady a nedostatky poznamenal
a další den tyto skutečnosti znovu
zkontroloval.
4.1.3
Kontrola provozu, zařízení a skutečného stavu
Po kontrole dokumentace se kontrola za doprovodu místopředsedy přesunula do výrobních a nevýrobních prostor, které inspektor prošel. V těchto dílnách inspektor například zjistil nedostatky v chybějícím označení dveří jedné z elektrických rozvoden bezpečnostní cedulí, informující o umístění hlavního
62
vypínače elektrického proudu. Byly také zjištěny chybějící kryty na zářivkovém osvětlení – tato závada byla odstraněna do následujícího dne.
4.1.4
Druhý den kontroly
Tento den proběhl už bez přivítacích procedur. Kontroly se zúčastnil externí bezpečnostní technik, který u firmy zajišťoval dodržování bezpečnosti práce a vedl potřebnou agendu. Tento technik za předchozí den, kdy byla mezi inspekcemi jednodenní pauza, stihl některé chybějící doklady dopracovat (například doklad o určení prostředí pro jednotlivé prostory). Tento den inspektor kromě dokontrolování dokumentace sepsal protokol z dvoudenní kontroly. Nejprve však místopředsedovi sdělili, co v protokolu bude obsaženo, jaké jsou navrženy opatření k odstranění nedostatků a jestli je něco nejasné, zda-li nemá k něčemu nějaké výhrady. Po sepsání a kontrole protokolu ho inspektor předložil již k podpisu předsedovi a místopředsedovi. Protokol stvrdil svým podpisem a razítkem i inspektor. Součástí protokolu je i Opatření k odstranění nedostatků, které se podepisuje zvlášť a to vše ve 2 kopiích (pro inspektora a pro kontrolovaný podnik).
4.1.5
Protokol z provedené inspekce
63
Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Milady Horákové 3, 658 60 Brno Telefon 545 321 285, Fax 545 211 303
Čj.: XX/YYYY/H.HH/II/EE.E
Číslo úkolu:
XX.X.XX/H
PROTOKOL sepsaný podle § 8 písm.h) zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce, v platném znění, (dále jen zákona č. 251/2005 Sb.), o výsledku kontroly provedené podle § 5 odst.1) písma a) zákona č. 251/2005 Sb. Kontrolní zjištění bylo provedeno v souladu s § 7 odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb. dne: inspektorem: u obchodní firmy: sídlo: IČ: telefon:
0. a 0. 0. 2007 Ing. Xxxxxxx Xxxxxxxx Podnik I Brno … … ….. PSČ: … 000 00 000 000 000 000
(dále jen „kontrolovaná osoba“) Kontrola byla provedena v sídle firmy. Kontroly se zúčastnil:
Ing. Xxxxxxx Xxxxxxxx – předseda
představenstva Xxxxxxx Xxxxxxxxx – místopředseda Xxxxxxx Xxxxxxxxx – rev. technik elektro
Dále se kontroly zúčastnil:
Bc. Vladimír Červinka
– praktikant MZLU
Brno
U organizace nepůsobí odborový orgán, rada zaměstnanců nebo zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP.
64
Předmět kontroly: Kontrola byla zaměřena na plnění povinností plynoucích z právních předpisů dle § 3 odst.1 písm.c),d), zákona č.251/2005 Sb., k zajištění bezpečnosti práce a provozu technických zařízení.
Kontrolou bylo zjištěno:
A) Kontrola dle zadání úkolu ÚKOL Č. XX.X.XX/H
Výrobní a provozní budovy (010) 1. U kontrolované organizace nejsou prováděny pravidelné revize elektrických instalací v provozu stolárny, podle čl.3.1 ČSN 33 15 00, ve lhůtě, která je stanovena z protokolu o určení vnějších vlivů (2 roky). Poslední pravidelná revize byla provedena v roce 2002. Tím není ze strany kontrolované osoby splněna povinnost vyplývající z ustanovení §4 odst.1 písm.c) zákona č.309/2006 Sb.
2. Elektrické zařízení v provozu stolárny, a dle protokolu o určení vnějších vlivů v dalších místnostech, kde je nebezpečí požáru hořlavých hmot, není provozováno alespoň pod občasným odborným dohledem podle ČSN 3320 00-5-51, tab.51 AN, kód BE 2N1. Tím není ze strany kontrolované osoby splněna povinnost vyplývající z ustanovení §4 odst.1 písm.c) zákona č.309/2006 Sb.
3. U kontrolované organizace nejsou prováděny pravidelné revize všech elektrických spotřebičů. Chybí revize výpočetní techniky, včetně prodlužovacích přívodů, podle požadavku ČSN 33 1610, čl.5.2.
Tím není ze strany kontrolované osoby splněna povinnost vyplývající z ustanovení §4 odst.1 písm.c) zákona č.309/2006 Sb.
Nářadí (200) 4. U kontrolované organizace nejsou, vyhovujícím způsobem, prováděny pravidelné revize ručního nářadí, konkrétně u el. brusky Elu – typ MHB 157/02 a el. ručního hoblíku – typ MFF 40, podle požadavku ČSN 33 1600, čl.4.1. Ruční nářadí je zařazeno ve skupině „B“, je konstruováno ve třídě ochrany II a je revidováno 1 x za 12 měsíců. Má být revidováno 1 x za 6 měsíců. Současná revize je již neplatná. Tím není ze strany kontrolované osoby splněna povinnost vyplývající z ustanovení §4 odst.1 písm.c) zákona č.309/2006 Sb.
65
Řízení péče o bezpečnost práce v organizaci (301)
5. Pro provozovaná elektrická zařízení kontrolované osoby není ve smyslu ustanovení čl. 4. 3 ČSN EN 501 10-1 určena osoba odpovědná za elektrická zařízení (osoba pověřená přímou odpovědností za el. zařízení). Zaměstnavatel tak v tomto konkrétním případě nepřijal veškerá opatření k předcházení rizikům vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tím není ze strany kontrolované osoby splněna povinnost vyplývající z ustanovení §102 odst.1,2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění (dále jen zákoníku práce)
6. Zaměstnavatel neorganizuje na jednotlivých pracovištích a zařízeních nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tím není ze strany kontrolované osoby splněna povinnost vyplývající z ustanovení §108 odst.5 zákoníku práce, Rozvodná zařízení (427) 7. Dveře hlavního rozváděče pro stolárnu nejsou opatřeny bezpečnostní tabulkou informující o umístění hlavního vypínače elektrického proudu podle ČSN 33 2000-1 čl. 13N6.1.1 (značka dle ČSN ISO 3864 NB.4.61). Tím není ze strany kontrolované osoby splněna povinnost vyplývající z ustanovení §3, odst.1, písm.p nařízení vlády č.378/2001
B) Zjištění nad rámec úkolu Nad rámec úkolu nebyly zjištěny závady.
V Brně dne 0. 0. 2007
Za Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj: .…………………………………….. Ing. Xxxxxxx Xxxxxxxx – inspektor
Podnik I Brno – …….. ………. …, PSČ ……..
Ing.
………………………………………… Xxxxxxx Xxxxxxxx – předseda
představenstva ...................................................... Xxxxxxx Xxxxxxxx – místopředseda
66
Poučení:
Dle ustanovení § 41 odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, kontrolovaná osoba může písemně požádat o přezkoumání protokolu, a to do 5 pracovních dnů ode dne seznámení se s protokolem, nestanoví-li inspektor lhůtu delší. Inspektor přezkoumá protokol a o výsledku kontrolovanou osobu písemně vyrozumí.
Dle ustanovení § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 251/2005 Sb., je inspektor oprávněn ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyžadovat podání písemné zprávy o přijatých opatřeních.
Zástupce organizace byl seznámen s obsahem protokolu dle § 8 písm. i) zákona č.251/2005 Sb. a byl seznámen se svým oprávněním dle § 41 zák.č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, o možnosti písemně požádat o přezkoumání protokolu.
Po poučení se kontrolovaná osoba vzdává práva požádat o přezkoumání protokolu podle § 41 odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Kontrolovaná osoba prohlašuje, že závada č. 7 byla k dnešnímu dni odstraněna.
V Brně dne 0. 0. 2007
Podnik I
Brno – ……….. ……… …, PSČ ……….
………………………………………… Ing.
Xxxxxxx
Xxxxxxxx
–
předseda
představenstva
...................................................... Xxxxxxx Xxxxxxxx – místopředseda
Protokol převzala dne 0. 0. 2007
…………………………………. Ing. Xxxxxxx Xxxxxxxx
Rozdělovník: 2 x OIP x kontrolovaná osoba
67
Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Milady Horákové 3, 658 60 Brno Telefon 545 321 285, Fax 545 211 303
Čj.: 17/9396/9.32/07/15.2/1
OPATŘENÍ K ODSTRANĚNÍ NEDOSTATKŮ Ve dnech 0. a 0. 0. 2007 provedl Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj, podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, kontrolu u právnické osoby: u obchodní firmy: sídlo: IČ:
Podnik I Brno ……… ……… …., PSČ ……… 000 00 000 (dále jen „kontrolovaná osoba“)
Kontrola byla provedena v sídle firmy. Při této kontrole, viz protokol č. j. 17/9396/9.32/07/15.2, bylo zjištěno porušení právních a ostatních předpisů vyplývajících ze zákona č. 251/2005 Sb., uvedených pod body 1 – 7. Na základě ustanovení § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 251/2005 Sb., vydává se toto opatření k odstranění nedostatků zjištěných kontrolou a stanoví lhůty k jejich odstranění, jak je níže uvedeno: Závady 2 měsíce)
č. 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 7
odstranit do 0. 0. 2007 (cca
Kontrolované osobě se ukládá, aby ve lhůtě do 0. 00. 2007 (cca 1 měsíc), na výše nadepsaný oblastní inspektorát práce zaslala písemnou zprávu o přijatých opatřeních k uvedeným nedostatkům č. 1 až 7. V Brně dne 0. 0. 2007 Za Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj .…………………………………….. Ing. Xxxxxxx Xxxxxxxx – inspektor
Podnik I Brno – ………. ………. ….., PSČ ……….
Opatření převzala dne 0. 0. 2007
………………………………………… Ing. Xxxxxxx Xxxxxxxx – předseda
...................................................... Ing. Xxxxxxx Xxxxxxxx
……………………………… Xxxxxxx Xxxxxxxx – místopředseda
68
4.2 Kontrola bezpečnosti provozu el. zařízení – podnik II Tento podnik se zabývá zámečnickou výrobou. Zde proběhla dvoudenní kontrola. Ta byla opět telefonicky domluvena několik dní dopředu.
4.2.1
Začátek kontroly
Po příchodu do firmy, kde se kontrolorů ujala kompetentní osoba (v tomto případě přímo bezpečnostní technik), následovala krátká beseda u ředitele firmy. Proběhlo nezbytné představení a legitimace inspektora. Byl opět představen i praktikant a byla zdůvodněna jeho přítomnost, také se legitimoval. I zde bylo nabídnuto malé občerstvení – čaj, minerální voda. Po úvodním přijetí proběhla krátká diskuse o situaci firmy, o situaci v BOZP, důvodu kontroly a dohodnutí se na průběhu kontroly a požadavcích na předložení potřebných materiálů a dokumentace. Tato kontrola byla opět dvoudenní. První den kontroly se zaměřil na kontrolu části dokumentace a kontrolu provozu. Následující den proběhla kontrola další části dokumentace a sepisovaní protokolu.
4.2.2
Kontrola dokumentace
Po úvodním seznámení a jednání začala kontrola potřebné dokumentace. Inspekce začala kontrolou záznamu z minulé kontroly a záznamu o odstraněných nedostatcích. Pak následovala kontrola školení dle vyhlášky. Zde byl shledán nedostatek, ne nikterak závažný, který byl spíše jen doporučením – a to u školení doplnit i časový údaj z průběhu (aby bylo zřejmé, v kolik hodin bylo školení provedeno). Podobné to bylo u školení o pohybu v areálu závodů. Tento dokument byl 69
hodně obecný. Inspektor doporučil jej odkazovat i interní dopravní předpis o parkování, omezení rychlosti jízdy. Také kudy přecházet, aby se eliminovali místa, kde se lze pohybovat jen se zvláštním školením. Dále proběhla kontrola knihy úrazů, kontrola určení prostředí, jednotlivých míst a k nim příslušným OOPP.
4.2.3
Kontrola provozu
Na tuto kontrolu se inspekce přesunula do výrobního areálu, který nebyl součástí hlavního sídla společnosti. Přesun zajistila firma sama. V dílnách inspektor kontroloval brusky. Ty, které mají u kotouče hradítko, mají předepsanou vzdálenost max. 2 mm. Kontrolovalo se, jestli jsou brýle u vrtaček. Zde byl přistižen jeden z dělníků, jak pracuje na stojanové vrtačce bez brýlí. V této situaci se ho inspektor zeptal, proč pracuje bez brýlí a jestli mu firma zajistila OOPP. Dělník si pro brýle pak ihned zašel a i po opětovné kontrole již pracoval s brýlemi. Dále inspektor namátkou vybral několik spotřebičů, které si vytipoval různě po dílnách, aby u nich následně zkontroloval jejich revize. Zkontrolovány byly i police a regály, jsou-li označeny štítky informující o počtu polic, nosnosti. V jedné z dílen byl přistižen dělník, který stavěl výrobky přímo před elektrický rozvaděč a to tak, že rozvaděč nebyl přístupný. Je povinnost před elektrickým rozvaděčem nechat 80 cm volného prostoru. Tato závada byla odstraněna neprodleně. Po kontrole provozu byla ještě zkontrolována dokumentace vytipovaných spotřebičů z provozu.
70
4.2.4
Druhý den kontroly
Druhý den se zkontrolovala další dokumentace, například doklady o přezkoušení z vyhlášky č. 50/1978 Sb., revizi hromosvodů, stanovení osoby odpovědné za elektrické zařízení, doklad o každoroční provádění prověrek z BOZP, doklad o zdravotních pohlídkách a další. Po kontrole inspektor opět sepsal protokol. Nejprve s bezpečnostním technikem bylo projednáno, co v protokolu bude obsaženo a jaké jsou navrženy opatření k odstranění nedostatků, zda je něco nejasné a jestli k něčemu nemá nějaké výhrady. Po samotném sepsání a kontrole protokolu byl
předložen již k podpisu řediteli firmy a bezpečnostnímu
techniku. Protokol stvrdil svým podpisem a razítkem i inspektor. Součástí protokolu je i Opatření k odstranění nedostatků, které se podepisuje zvlášť. To vše opět ve 2 kopiích (pro inspektora a pro kontrolovaný podnik). 4.2.5
Protokol z provedené inspekce
71
4.2.6
Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Milady Horákové 3, 658 60 Brno Telefon 545 321 285, Fax 545 211 303
Čj.: YY/XXXX/L.LL/00/D.DD
Číslo úkolu:
XX.Y.OO/G
PROTOKOL
sepsaný podle § 8 písm.h) zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce, v platném znění, (dále jen zákona č. 251/2005 Sb.), o výsledku kontroly provedené podle § 5 odst.1) písm a) zákona č. 251/2005 Sb. Kontrolní zjištění bylo provedeno v souladu s § 7 odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb. dne: inspektorem: u obchodní firmy: sídlo: IČ: telefon:
0. a 0. 0. 2007 Ing. Xxxxxxx Xxxxxxxx Podnik II Brno ……… ………. …………. ……., PSČ …….. 000 00 00 000 000 000 (dále jen „kontrolovaná osoba“)
Kontrola byla provedena v sídle firmy a v závodě Xxxxxxxx. Kontroly se zúčastnil:
Xxxxxxx Xxxxxxxx – předseda Ing. Xxxxxxx Xxxxxxxx – BOZP
Dále se kontroly zúčastnil: Brno
Bc. Vladimír Červinka – praktikant MZLU
U organizace nepůsobí odborový orgán, rada zaměstnanců nebo zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP.
Předmět kontroly:
Kontrola byla zaměřena na plnění povinností plynoucích z právních předpisů dle § 3 odst.1 písm.c),d), zákona č.251/2005 Sb., k zajištění bezpečnosti práce a provozu technických zařízení.
72
Kontrolou bylo zjištěno:
A) Kontrola dle zadání úkolu
ÚKOL Č. XX.Y.OO/G Výrobní a provozní budovy (010)
Pro elektrické zařízení v objektech závodu Xxxxxxxxx není vypracován protokol o určení vnějších vlivů, podle ČSN 33 2000-3 čl. 320. N3. Zařízení není vybaveno vyhovující předepsanou provozní dokumentací. Tím není ze strany kontrolované osoby splněna povinnost vyplývající z ustanovení §4 odst.2 nařízení vlády č.378/2001 Sb.
2. Nejsou prováděny pravidelné revize elektrických instalací v závodě Xxxxxxxx, podle čl. 3.1 ČSN 33 15 00, ve lhůtách, které budou určeny z protokolu o určení vnějších vlivů (3 – 5 roků). Poslední pravidelná revize byla provedena v roce 2001. Tím není ze strany kontrolované osoby splněna povinnost vyplývající z ustanovení §4 odst.1 písm.c) zákona č.309/2006 Sb.
3. Nejsou prováděny pravidelné revize zařízení pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny v závodě Xxxxxxxx, podle požadavku čl.3.1 ČSN 33 15 00. Tím není ze strany kontrolované osoby splněna povinnost vyplývající z ustanovení §4 odst.1 písm.c) zákona č.309/2006 Sb.
4. Nejsou prováděny pravidelné revize všech elektrických spotřebičů (např. el. trouby, el. vařiče) a prodlužovacích přívodů v dílně závodu Xxxxxxxxx, podle požadavku ČSN 33 1610, čl.5.2.
Tím není ze strany kontrolované osoby splněna povinnost vyplývající z ustanovení §4 odst.1 písm.c) zákona č.309/2006 Sb.
Řízení péče o bezpečnost práce v organizaci (301)
5. Pro provozovaná elektrická zařízení kontrolované osoby není ve smyslu ustanovení čl. 4.3 ČSN EN 501 10-1 určena osoba odpovědná za elektrická zařízení (osoba pověřená přímou odpovědností za el. zařízení). Zaměstnavatel tak v tomto konkrétním případě nepřijal veškerá opatření k předcházení rizikům vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
73
Tím není ze strany kontrolované osoby splněna povinnost vyplývající z ustanovení §102 odst.1,2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění (dále jen zákoníku práce)
6. Zaměstnavatel neorganizuje na jednotlivých pracovištích a zařízeních nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tím není ze strany kontrolované osoby splněna zákoníku práce,
povinnost
vyplývající z ustanovení
Rozvodná zařízení (427)
7. Před rozvaděčem ve skladu materiálu závodu Xxxxxxxxxx je uskladněn materiál. Před rozvaděčem není podle požadavku ČSN 33 3210, čl.5.4. volný prostor 80 cm. Tím není pracoviště udržováno potřebnými organizačními opatřeními ve stavu, který neohrožuje bezpečnost a zdraví osob (Není umožněno bezpečné ovládání el. zařízení z rozvaděče). Tím není ze strany kontrolované osoby splněna povinnost vyplývající z ustanovení §3 odst.1 nařízení vlády č.101/2005 Sb.
B) Zjištění nad rámec úkolu Nad rámec úkolu nebyly zjištěny závady.
V Brně dne 0.0. 2007
Za Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj:
.…………………………………….. Ing. Xxxxxxx Xxxxxxxx - inspektor
Podnik II Brno, …….. ……… ……………
………………………………………… Xxxxxxx Xxxxxxxx - předseda
74
Poučení: Dle ustanovení § 41 odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, kontrolovaná osoba může písemně požádat o přezkoumání protokolu, a to do 5 pracovních dnů ode dne seznámení se s protokolem, nestanoví-li inspektor lhůtu delší. Inspektor přezkoumá protokol a o výsledku kontrolovanou osobu písemně vyrozumí. Dle ustanovení § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 251/2005 Sb., je inspektor oprávněn ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyžadovat podání písemné zprávy o přijatých opatřeních.
Zástupce organizace byl seznámen s obsahem protokolu dle § 8 písm. i) zákona č. 251/2005 Sb. a byl seznámen se svým oprávněním dle § 41 zák. č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, o možnosti písemně požádat o přezkoumání protokolu.
Po poučení se kontrolovaná osoba vzdává práva požádat o přezkoumání protokolu podle § 41 odst.1 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Kontrolovaná osoba prohlašuje, že závada č. 7 byla k dnešnímu dni odstraněna.
V Brně dne 0. 0. 2007
Podnik II Brno, …….. ………. ………….
………………………………………… Xxxxxxx Xxxxxxxx – předseda
Protokol převzal dne 0. 0. 2007 …………………………………. Xxxxxxx Xxxxxxxx – předseda
Rozdělovník: 2 x OIP x kontrolovaná osoba
75
Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Milady Horákové 3, 658 60 Brno Telefon 545 321 285, Fax 545 211 303 Čj.: YY/XXXX/L.LL/00/D.DD
OPATŘENÍ K ODSTRANĚNÍ NEDOSTATKŮ Ve dnech 0. a 0. 7. 2007 provedl Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj, podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, kontrolu u právnické osoby: u obchodní firmy: sídlo: IČ:
Podnik II Brno…….. ……………… ……….., PSČ …………… 000 00 OOO (dále jen „kontrolovaná osoba“)
Kontrola byla provedena v sídle firmy a v závodě Xxxxxxx. Při této kontrole, viz protokol č.j. 16/9396/9.32/07/15.2, bylo zjištěno porušení právních a ostatních předpisů vyplývajících ze zákona č. 251/2005 Sb., uvedených pod body 1 – 7. Na základě ustanovení § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 251/2005 Sb., vydává se toto opatření k odstranění nedostatků zjištěných kontrolou a stanoví lhůty k jejich odstranění, jak je níže uvedeno: Závady měsíce)
č. 1, 2, 3, 4, 5 a 6
odstranit do 0. 0. 2007 (cca 2
Odstranění závady č. 7 bylo ověřeno. Kontrolované osobě se ukládá, aby ve lhůtě do 0. 0. 2007 (cca 2 měsíce) na výše nadepsaný oblastní inspektorát práce zaslala písemnou zprávu o přijatých opatřeních k uvedeným nedostatkům č. 1 až 6.
V Brně dne 0. 0. 2007 Za Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj .…………………………………….. Ing. Xxxxxxx Xxxxxxxx – inspektor
Podnik II Brno, ……… ……………….. ………… ………………………………………… Xxxxxxx Xxxxxxxx – předseda
Opatření převzal dne 0. 0. 2007 ……………………………… Xxxxxxx Xxxxxxxx – předseda
76
5
ZÁVĚR
Práce je zaměřená na problematiku bezpečnosti práce při provozu elektrických zařízení. V práci jsou uvedené práva a povinnosti kontrolovaných subjektů a práva a povinnosti inspektorů provádějících inspekce. Jsou uvedeny hlavní oblasti, na které se zaměřují inspektoři v oblasti bezpečnosti práce při provozu vyhrazených technických zařízeních. Převážně je práce zaměřena na provoz elektrických zařízení. V této oblasti je pracováno i s používanou legislativou, aby bylo upozorněno na nejzávažnější oblasti dané problematiky. Cílem práce je i popsat průběh takové inspekce. K této části jsou vybrány dvě inspekce, kterých jsem se zúčastnil v průběhu diplomové praxe. Obě dvě inspekce byly zaměřeny na bezpečnost práce při provozu elektrický zařízení. Je popsán průběh inspekcí a připojeny i protokoly z těchto inspekcí. V práci uvedené kontroly poukazují na to, že u obou zkoumaných podniků při kontrole nebylo zjištěno žádné nikterak závažné pochybení, které by bránilo provozu nebo ohrožovalo bezpečnost. Byly to nedostatky spíše charakteru nesplněných školení a revizí, prošlých lhůt, nebyly stanoveny odpovědné osoby a jiné nedostatky. Všechny nedostatky byly odstranitelné a podnikům byly stanoveny lhůty, ve kterých by zjištěné nedostatky měly být bez větších obtíží odstraněny. Problematiku zjištěných nedostatků by u podniků, které nejsou zaměřeny na elektrovýrobu a případně na jiné odborné oblasti, mohli vyřešit například externí bezpečnostní technici, kteří sledují a aktuálně zpracovávají požadavky nové ale i stávající legislativy.
77
6
POUŽITÁ LITERATURA
1) Z. č.251/2005 Sb. ze dne 3. května 2005 o inspekci práce, změna: 230/2006 Sb., změna: 264/2006 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky 2) SIB-LEX, ROVS – Rožnovský vzdělávací servis s.r.o, Elektrická zařízení - zásady bezpečnosti z pohledu podnikatele, provozovatele a uživatele zařízení. (1 / 2006) 3)
Agentura
IRIS,
TRIVIUM
ELEKTROTECHNIKA,
Elektr.
zařízení
–
Bezpečnost: Ochrana před úrazem el. proudem, (dle: ČSN 33 2000-4-41), Havířov 1995. 4) ČSN EN 60 529 (33 0330) Stupně ochrany krytem (krytí-IP kód) (1989, účinnost od 11.93, zm. A1 4.01). 5) ČSN 33 1500/Z3, Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení (16.06.1990, účinnost od 06.91, zm. 1 - 8.96, Z2 - 4.00, Z3 4.04, Z4 09.07), 6) ČSN EN 6020, Bezpečnost strojních zařízení a elektrická zař. strojů, (11/1995 náhrada 03/2000)
78
