MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

BRNO 2009

SVATAVA MARADOVÁ

Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav krajinné a aplikované ekologie

NÁVRH PLÁNU SPOLEČNÝCH ZAŘÍZENÍ V RÁMCI VYBRANÉ KOMPLEXNÍ POZEMKOVÉ ÚPRAVY

Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Prof. Ing. František Toman, Csc.

Svatava Maradová

Brno 2009

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Návrh plánu společných zařízení v rámci vybrané komplexní zemkové úpravy vypracovala samostatně a využila pouze prameny, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu použité literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího práce a děkana AF MZLU v Brně.

Dne:………………………………….

Podpis:………………………………..

PODĚKOVÁNÍ:

Touto cestou si dovoluji poděkovat všem starším kolegům, kteří mne provázeli při získávání zkušeností v oblasti katastru nemovitostí a pozemkových úprav, především však Doc. Ing. Miroslavu Dumbrovskému, Csc., který mi jako odborný konzultant umožnil pochopit principy technických řešení všech úrovní plánů společných zařízení. Děkuji za vstřícnost i osobní nadšení, které dělá z práce životní poslání. Dále pak velmi děkuji Prof. Ing. Františku Tomanovi, Csc., za cenné rady, připomínky, osobní přístup a za vstřícnost při vedení bakalářské práce.

ABSTRACT: Tato bakalářská práce je rozdělena do čtyř celků, z nichž první je zaměřen na historický vývoj a současný stav pozemkových úprav v České republice. Ve druhém celku jsou uvedeny základní charakteristiky vybraného katastrálního území Podolí nad Olšavou (okres Uherské Hradiště) . Následně je zde i navržena celková koncepce řešení plánu společných zařízení v rozsahu dopravních poměrů, územních systémů ekologické stability a protierozní a protipovodňové ochrany. Třetí celek je úzce zaměřen právě na problematiku technického řešení návrhu protierozních a protipovodňových opatření v řešeném území. Poslední celek je věnován návaznosti předkládaného

řešení na stávající metodiku

k provádění pozemkových úprav a hodnocení environmentálních aspektů její aplikace. Poukazuje na problémy při zpracování plánu společných zařízení i na nedostatečnou legislativní oporu při vlastní realizaci. Dále je pak provedena rekapitulace souvisejících právních předpisů z oblasti zemědělství.

Klíčová slova:

pozemková úprava, společná zařízení, eroze půdy

ABSTRACT: This bachelor thesis is divided into four parts, the first of which focuses on the historical development and current state of land consolidation in the Czech Republic. In the second part are given the basic characteristics of selected cadastral territory Podolí over Olšava (District Uherske Hradiste). Consequently, there is a complex solution proposed for the common facilities in the range of traffic conditions plan, territorial systems of ecological stability plan and erosion and flood protection plan. The third part is focusing on the issue of the technical solution's concept of flood and erosion control precautions for the specific territory. The last unit is devoted to connection between the proposed solution and existing methodology for the implementation of land consolidation and evaluation of environmental aspects of its application. It also reveals the problems in the processing of the common facilities and the lack of legislative support for realization. As next comes the recapitulation of relevant legislation in the field of agriculture.

Keywords:

land consolidation, common facilities, soil erosion

OBSAH: 1.

2.

3.

ÚVOD 1.1. Cíl práce

str. 1

1.2. Definice a formy pozemkových úprav

str. 2,3

HISTORICKÝ VÝVOJ A SOUČASNÝ STAV POZEMKOVÝCH ÚPRAV 2.1. Vývoj pozemkových úprav do r.1992

str. 4 - 8

2.2. Vývoj pozemkových úprav po r.1992

str. 7 - 8

2.3. Význam plánu společných zařízení

str. 8 - 9

PLÁN SPOLEČNÝCH ZAŘÍZENÍ V K.Ú. PODOLÍ NAD OLŠAVOU 3.1. Základní charakteristiky řešeného území

4.

5.

str. 10 - 20

3.2. Koncepce řešení dopravních poměrů

str. 21 - 30

3.3. Koncepce řešení územních systémů ekologické stability

str. 30 - 34

3.4. Koncepce řešení protierozní a protipovodňové ochrany

str. 34 - 36

NÁVRH PROTIEROZNÍ A PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY 4.1. Úvod

str. 37 - 39

4.2. Organizační opatření

str. 39 - 42

4.3. Agrotechnická opatření

str. 42 - 43

4.4. Biotechnická opatření

str. 43 - 49

4.5. Dimenzování základní parametrů navržených prvků

str. 50 - 53

4.6. Účinnost navržených opatření

str. 53 - 56

4.7. Celková bilance ploch

str. 57

REALIZACE PLÁNU SPOLEČNÝCH ZAŘÍZENÍ, SOUVISEJÍCÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY 5.1. Projednání a odsouhlasení PSZ

str. 58

5.2. Environmentální aspekty aplikace stávající metodiky

str. 58 - 60

5.3. Realizace plánu společných zařízení - legislativní opora realizace a související právní předpisy z oblasti zemědělství

6.

ZÁVĚR

str. 60 - 63

str. 64 - 65

7.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

str. 66

8.

SEZNAM OBRÁZKŮ

str. 67

9.

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

str. 67

10.

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

str. 68

1.

ÚVOD

1.1. Cíl práce

Cílem této bakalářské práce je zhodnotit historický vývoj a současný stav pozemkových úprav v České republice a u vybraného katastrálního území provést rámcovou analýzu současného stavu řešeného území a následně pak navrhnout celkovou koncepci řešení plánu společných zařízení v rozsahu dopravních poměrů, územních systémů ekologické stability i protierozní a protipovodňové ochrany. Významným dílčím cílem je právě podrobný popis použitých technologií i technického řešení

protierozních a protipovodňových opatření , význam, účel a účinnost

jednotlivých prvků. V závěru jsou vyhodnoceny problémy, se kterými se setkáváme jak při zpracování návrhu plánů společných zařízení, tak při jejich realizaci a je zde také provedena rekapitulace právních předpisů souvisejících s vlastní realizací prvků PSZ. Dalším z cílů je tedy poukázat na místa ve stávající legislativě, která omezují realizovatelnost a faktickou účinnost navrhovaných řešení. Při zpracování bakalářské práce vycházím z

podkladů a materiálů geodetické a

projekční kanceláře Geocart CZ a.s.,se sídlem v Brně na ulici Vinařská 460/3, která je zpracovatelem Komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území Podolí nad Olšavou. Dále byly využity i informace a podklady z Pozemkového úřadu v Uherském Hradišti, do jehož působnosti řešené území spadá . Vycházím dále i

z vlastních zkušeností a čerpám z odborných názorů Doc. Ing.

Miroslav Dumbrovského, Csc.

1

1.2. Definice a formy pozemkových úprav

V průběhu celého svého vývoje znamenala pozemková úprava, nejen změnu pozemkové držby, ale sledovala vždy více cílů. Odrážela aktuální stav a potřeby společnosti. Měla samozřejmě fiskální funkce, byla nástrojem uskutečňování daňové politiky , ale již od svých počátků reagovala na také změny ve způsobu hospodaření. Odrážela vývoj v zemědělství. Reagovala na další nové technické možnosti zemědělců, řešila přístupnost pozemků nebo např. vymezovala plochy lesa k mýcení. „Pozemková úprava je v každé zemi odrazem politických, ekonomických a právních poměrů v dotyčné zemi. V každém období byly a jsou

jiné důvody pro úpravu

pozemkové držby a spolu s tím i jiné důsledky a způsoby provádění pozemkových úprav. Po technické stránce jsou všechna hospodářská a technická opatření, konaná v rámci pozemkových úprav, v podstatě organizací

půdního fondu

větších nebo

menších územních celků, kterou si vynucují politické poměry nebo ekonomická úroveň společnosti.“ (Toman, 2004).

V dnešním pojetí je v rámci České republiky pozemková úprava multidisciplinárním a multifunkčním nástroj rozvoje daného území. Její definice dle zákona č. 139/2002 Sb.dokonale a beze zbytku vyjadřuje rozsah tohoto pojmu : „…. pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořili podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí., ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu operátu a jako závazný podklad pro územní plánování…“ Zpravidla se provádějí komplexní pozemkové úpravy vymezené vnějším a vnitřním obvodem pozemkové úpravy a řeší zemědělskou půdu v jednom, nebo i v částech více katastrálních území.. Pokud je nutné urychleně řešit pouze některé hospodářské potřeby ( např. lokální protipovodňovou ochranu, nebo scelení či zpřístupnění pozemků), pak se provádějí

2

jednoduché pozemkové úpravy, které obvykle zasahují pouze do části katastrálního území. Formou jednoduché pozemkové úpravy lze provádět i upřesnění nebo rekonstrukci přídělů půdy, které byly přiděleny přídělcům

dle dekretů prezidenta

republiky z roku 1945. Potom v rámci realizace pozemkové úpravy není příslušným pozemkovým úřadem rozhodováno o výměně vlastnických práv, ale pouze o upřesnění průběhu hranic pozemků.

3

2. HISTORICKÝ VÝVOJ A SOUČASNÝ STAV POZEMKOVÝCH ÚPRAV 2.1 Vývoj pozemkových úprav do r.1992

12. – 18. století (feudalismus; velká kolonizace; první formy pozemkových úprav ) Počátky pozemkových úprav se datují již od 12. století, tedy do období feudalismu, kdy docházelo k osídlování našich historických zemí. V době tzv. velké kolonizace přicházejí

především němečtí kolonisté, zakládají nové vesnice, a hospodaří na

pronajaté půdě,kterou nadále vlastní feudál. Osídlování je organizováno zeměměřičem – lokátorem, který vybral zákupné (nájemné), ale také stanovil například hranice mýcení lesa, průběh cest a lokality orné půdy . Nájem byl sjednáván písemně, , byl dědičný a nevypověditelný. Šlo o první formy pozemkových úprav.Výsledkem byly různé typy osídlení patrné dodnes: lánová ves, dvorcová zástavba (Toman , 2004).

18. a 19. století Rakouská říše, kapitalismus (císařské patenty; Raabizace; stabilní katastr) Zásadní změny nastávají v 18. století., kdy konjunktura zemědělských výrobků přinesla konflikty mezi původními nezakoupenými zemědělci a feudály, kteří

ve snaze

rozšiřovat svá panství zabírali jejich půdu. Zvětšují se roboty, monarchie chudne a roste napětí.

V roce

1775

pověřuje Marie Terezie kancléře F.A.Raaba provedením rozsáhlých

pozemkových úprav . Období tzv. Arabizace znamenalo v podstatě formu „privatizace“ státní a církevní půdy, která byla rozparcelována mezi poddané. Realizace byla provedena na mimořádné technické úrovni , např.: mapové podklady vyhotoveny včetně číslování parcel a bonitace půdy, projektován byl i intravilán a byla stanovena výměra přídělů pro drobné uchazeče, kteří půdu nevlastnili. Vznikl písemný operát, který byl předchůdcem pozemkového katastru a pozemkové knihy. Významný byl i fakt, že pozemky byly umísťovány v pravidelným tvarech s ohledem na tehdejší formu obhospodařování zemědělské půdy . Raabizace byla zastavena císařem Josefem II. v roce 1785.

4

Geografická poloha rakouské říše a dynastická politika vedly říši k mnoha finančně náročným válkám . Tato okolnost spolu s měnícím se hospodářským obrazem Evropy byla příčinou hledání nového daňového mechanismu, neboť stávající systém neodpovídal potřebám státu (Bumba , 2008).

V roce 1817 byl vydám císařský patent Františka I. o pozemkové dani. Podklady pro získání solidní daňové báze měly vzniknout z nového katastrálního mapování. S výbornou přípravou a organizací vlastních prací bylo provedeno mapování stabilního katastru. Výsledné dílo bylo na takové technické úrovni, že jeho základní principy a myšlenky jsou při vedení katastru nemovitostí i při terénních činnostech pro katastr nemovitostí využívány dodnes. Bohužel však dílo svůj původní účel nesplnilo. Díky politickému a hospodářskému vývoji katastr přestal být stabilní.

V roce 1848 padly patenty Josefa II., které zakazovaly drobení daněné půdy a František I. vydal patent o zrušení poddanství a roboty. V důsledku těchto událostí došlo k náhlému nárůstu vlastníků a k dělení parcel na menší díly. Objev parního stroje předznamenal

rozvoj manufaktur na průmyslové podniky

a

rozvoj dopravy. Byly budovány komunikační sítě, železnice a vznikala nová sídliště. Nastávaly závažné problémy s aktualizací katastru. Nová etapa katastrů byla zahájena vydáním zákona dne 23. května 1883 č.83/1883 Ř.Z. ( říšského zákoníku), který stanovil zásady vedení katastru :

- udržování souladu katastrálního operátu se skutečným a právním stavem - povinnost oznámení každé změny vedených skutečností vlastníkem - soulad katastru s obsahem veřejných knih - pravidelná revize údajů katastru

Opět i tyto principy se odrážejí v dnešním způsobu vedení katastru nemovitostí na území České republiky.

V roce 1883 byl také vydán říšský rámcový zákon o scelování hospodářských pozemků, který uváděl účel a zásady komasací (scelování) pozemků , organizaci scelovacích řádů , scelovací řízení a způsob hrazení nákladů.

5

20. století

Československá republika 1918 ( první pozemková reforma ) Po vzniku Československé republiky v r. 1918 byla v důsledku konfiskace provedena první pozemková reforma. Dalším významným mezníkem bylo vydání zákona č.177/1927 Sb.z. a n. o pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrální zákon), který nabyl účinnosti 1.1. 1928. Jako dokonalejší pokračovatel stabilního katastru plnil funkci fiskální, hospodářskou i technickou. Stal se nepostradatelnou součástí všech právních jednání o nemovitostech a podkladem většiny hospodářských a technických jednání týkající se nemovitostí. Jeho živá funkce byla ukončena v roce 1950.

Poválečné období ( socialismus; kolektivizace vesnice, intenzifikace zemědělství, potlačení vlastnických práv) V poválečném období proběhly zásadní změny v organizaci zemědělského půdního fondu. Na základě čtyř dekretů prezidenta republiky a dalších šesti zákonů probíhalo přídělové řízení. Zásadním způsobem se změnila pozemková držba. V souvislosti s kolektivizací zemědělství došlo

k potlačení významu vlastnických

vztahů. Začínající socializaci zemědělství překážela existence pozemkového katastru evidováním „kapitalistických vztahů k půdě“ .

V období socializace vesnice prodělávají pozemkové úpravy 3 hlavní etapy vývoje: 1. etapa (1950 -1960) : charakteristické pro tuto etapu je zakládání družstev a provádění „Hospodářsko-technických úprav pozemků“ s cílem vytvoření půdních celků v rámci stávajících polních cest. Vlastnické vztahy byly ignorovány. 2. etapa (1960 – 1972) . Družstva jsou organizačně a hospodářsky stabilizována a dochází se slučování malých družstev ve větší celky a to opět bez jakéhokoliv řešení vlastnických vztahů. Pro tyto účely jsou zpracovávány SHTÚP – Souhrnné projekty hospodářsko technických úprav pozemků. 3. etapa: ( 1972 – 1992) Zpracovávají se generely pozemkových úprav a vytvářejí se jimi pozemkové bloky. Toto období lze charakterizovat jako období neodborných a necitlivých zásahů do krajiny a období vzniku gigantických zemědělských podniků s několika tisíci hektarů půdy.

6

V roce 1976 byla Ministerstvem zemědělství a výživy ČSSR vydána metodika pro zpracování projektů souhrnných pozemkových úprav, které měly řešit nejen organizaci půdního fondu a ekonomiku socialistických zemědělských podniků, ale také ochranu a tvorbu životního prostředí.

Katastr nemovitostí v poválečném období: V tomto období prochází i katastr nemovitostí různými etapami vývoje, všechny mají však v popředí zájmu především vztahy užívací, nikoliv vlastnické. V roce 1950 byla občanským zákonem č.141/1950Sb. zrušena povinnost zápisů do veřejných knih a zastaveny zápisy do pozemkového katastru.

Od roku 1956 byla vedena Jednotná

evidence půdy (JEP), která evidovala jen a pouze užívací vztahy k pozemkům.. Vlastnické vztahy k nemovitostem nebylo podle JEP možno vůbec prokazovat. Určitým pokrokem byl zákon č.22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, který přinesl nové a velmi významné části operátu např.: listy vlastnictví a záznamy změn. Vznikly nové technicko – právní prvky : srovnávací sestavení parcel dle pozemkové knihy a další.. Evidence nemovitostí měla jasně daná pravidla jejím charakteristickým rysem byla dvojkolejnost. Stále však byly právní vztahy k nemovitostem vedeny s určitým omezení.

2.2. Vývoj pozemkových úprav po r.1992

Zásadní změnu ve společnosti přinesl revoluční rok 1989. V důsledku politických změn byly vydány zákony významné pro proces pozemkových úprav: •

Zákon České národní rady č.344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) ze dne 7. května 1992, který nabyl účinnosti 1. ledna 1993

•

Zákon č.229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě)

•

Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

7

V současné době je proces pozemkových řízen zákonem č.139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech o změně zákona 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a k jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě), ve znění pozdějších předpisů. Od roku 1992 prodělaly pozemkové úpravy značný pokrok. Specializované zpracovatelské týmy jsou složeny z geodetů, projektantů pozemkových úprav a odborníků v oblasti územních systémů ekologické stability, vodních staveb, geologie a geotechniky, dopravních staveb a dalších. Při zpracování jsou využívány nejnovější technologie, jako např.: terénní geodetická měření metodou GPS – RTK, tvorba digitálního modelu terénu a simulace odtokových poměrů, výpočty hodnot erozních smyvů v ploše, využití softwarů pro tvorbu digitální katastrální mapy a další. Zpracovatelé s cílem dalšího zvyšování prováděných činností implementují a certifikují ve svých společnostech systémy řízení jakosti a environmentálního řízení. Pozemková úprava je dnes vysoce specializovaným multidisciplinárním procesem, do kterého vstupují stovky až tisíce účastníků řízení, pracovníci zpracovatele, zástupci příslušného pozemkového úřadu, který vede správní řízení, i pracovníci katastrálního úřadu, zástupci dotčených orgánů státní správy a organizací. Přes značnou technickou i organizační náročnost dnes probíhají pozemkové úpravy poměrně rychle. Od reálného zahájení prací po schválení návrhu nového postavení pozemků uběhne obvykle pouze 24 až 36 měsíců.

2.3. Význam plánu společných zařízení

Návrh plánu společných zařízení je páteřním podkladem pro navržení postavení nových pozemků. Vymezí bloky zpravidla zemědělské půdy, kam jsou nové pozemky následně umísťovány. Vlastní plán společných zařízení řeší komplexně aktuální problémy v zájmovém území a to v rozsahu: - opatření sloužících ke zpřístupnění pozemků; polní a lesní cesty, mostky, propustky brody.. - protierozní opatření pro ochranu půdního fondu ; protierozní meze, průlehy, zasakovací pásy, záchytné příkopy, terasy, větrolamy, zatravnění a podobně

8

vodohospodářská opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod a ochraně území před záplavami; nádrže, rybníky, suché poldry, ochranné hráze - opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí a zvýšení ekologické stability ; místní ÚSES – terénní úpravy, doplnění zeleně apod.

Navrhovaná opatření se vzájemně doplňují a prolínají. Jedno opatření plní několik funkcí. Projednaný a odsouhlasený plán společných zařízení je závazným podkladem pro územně plánovací dokumentaci a nahrazuje územní řízení. Prvky navržené v odsouhlaseném plánu společných zařízení jsou umístěny na pozemcích státu, či obce a jsou připraveny k vyhotovení dílčích realizačních projektů a k vlastní realizaci, která se dle priorit jednotlivých opatření uskutečňuje v poměrně krátké době po ukončení procesu pozemkové úpravy.

Pro vyhotovení plánu společných zařízení shromáždí zpracovatel celou řadu podkladů, materiálů a stanovisek dotčených orgánů, organizací a dalších účastníků správního řízení. Základním podkladem pro jeho zpracování je však podrobné geodetické zaměření všech prvků polohopisu. Pro analýzy odtokových poměrů a pro návrh funkční protierozní a protipovodňové ochrany je nezbytné zaměřit také výškopis. Čím více je svažité a členité zájmové území, tím podrobněji je třeba zjišťovat výškové poměry jak u přirozených terénních hran ( např. polohu a výškový průběh údolnic v honech), tak v rámci jednotlivých ploch půdních bloků a dílčích lokalit. Pro stanovení výškových poměrů v ploše honu zvolí geodet vhodně hustý rastr podrobných bodů.

9

3.

PLÁN SPOLEČNÝCH ZAŘÍZENÍ V K.Ú. PODOLÍ NAD OLŠAVOU

Obr. 1.: Podolí nad Olšavou

3.1. Základní charakteristiky zájmového území Zájmové území je součástí geomorfologické oblasti Strážnicko – uhersko – brodské pahorkatiny. Reliéf je středně členitý, průměrná nadmořská výška je 265 m. převládá severovýchodní expozice svahů. Podolí patří po stránce klimatických poměrů do teplé oblasti. Převážná část území spadá do okrsku teplého, mírně vlhkého, s mírnou zimou a jen malá část území patří do okrsku teplého, mírně suchého s mírnou zimou. Průměrný roční úhrn srážek je 662 mm se srážkovým maximem v srpnu a(86 mm) a minimem v únoru ( 30 mm). Zájmové území leží v hlavním povodí řeky Moravy a v dílčím povodí střední Morava. Hydrografická síť je omezená na místní toky odvádějící povrchové vody do řeky Olšavy. Těžší zrnitostní složení spodin hnědozemí a hnědých půd má za následek sezónní provlhčení povrchových vrstev půd, projevující se slabým oglejením. Téměř celé katastrální území je ohrožováno vodní erozí. Extravilánové vody částečně ohrožují jihozápadní část zástavby obce.

10

Tab. 1.: Souhrnné vstupní údaje

Kat. území Podolí nad Olšavou Okres:

3711 Uherské Hradiště

Obec:

592501 Podolí

Souhrnné vstupní údaje

Stav operátu katastru nemovitostí

Výměra řešeného území Počet vstupující parcel KN + PK: Počet vstupujících LV Celkový počet vstupujících vlastníků: Celková výměra k.ú. Parcely vedené ve ZE v celém k.ú.

415 ha

Struktura půdního fondu v celém k.ú.:

2653

orná půda

383 ha

514

vinice

0,09 ha

618

zahrada

19 ha

trvalé travní porosty

39 ha

zemědělská půdy

446 ha

Lesní pozemky

90 ha

vodní plochy

6 ha

602 ha 2346

Přírodní podmínky - klimatické poměry

Klimatická oblast, klimatický okrsek

Prům. roční teplota Roční srážkový úhrn

teplá lim. Obl., okrsek T4; velmi dlouhé, suché a teplé léto, krátká Prům. roční úhrny teplá přechodná globálního záření území, zima krátká, suchá až velmi suchá Prům. roční relativní 9,6°C vlhkost vzduchu Počet letních dní s 571 mm prům. teplotou nad 8°C

11

3850 MJ.m-2

0,72 180-200

Počet srážkových dnů v roce

140

Oslunění ( hod/ rok)

1800

Prům. počet dnů se srážkami nad 1 mm

80 - 90

Srážkový úhrn ve vegetačním období

300 - 350 mm

Přírodní podmínky - hydrologické poměry

Hlavní recipient území

Přítoky Olšavy: Celková plocha povodí Olšavy

řeka Olšava ( č. hydrolog. pořadí: 4- Délka toku Olšavy 13-01-130) Hraniční potok, Podolský potok, Prům. roční průtok bezejmenné přítoky 520 km2

Přirozené vodní nádrže

46 km 2,50m.s-1 v řešeném k.ú. se nevyskytují

Přírodní podmínky - geologicko - litografické poměry Flyšové pásmo charakteristické nedostatkem podzemních vod. Je to způsobeno nepropustností flyšových sedimentů. Omezenou propustnost mají lavice pískovců a slepenců (významná puklinová propustnost). Prameny ve flyšových oblastech rozptýlené s menší vydatností.

Přírodní podmínky - pedologické poměry

HPJ 11

HPJ 14

HPJ 08

HPJ 20

HPJ 24

HPJ 41

Hnědozemě typické, černozemí, včetně slabě oglejených forem na sprašových hlínách; středně těžké s větší spodinou, vodní režim příznivý až vlhčí Illimerizované půdy a hnědozemě illimerizované, včetně slabě oglejených forem na sprašových a svahovinách; středně těžké s těžkou spodinou, vláhové poměry jsou příznivé černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy erodované, převážně na spraších, zpravidla na vyšší svažitosti; středně těžké Rendziny, rendziny hnědé a hnědé půdy na slínech, jílech a na usazeninách karpatského flyše; těžké až velmi těžké, málo vodopropustné Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na usazeninách karpatského flyše; středně těžké až těžké, většinou štěrkovité, středně zásobené vláhou Svažité půdy (nad 12 o) na všech horninách; středně těžké až těžké s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách

12

HPJ 49 HPJ 56 HPJ 58 HPJ 59

Hnědé půdy oglejené a rendziny oglejené na břidlicích a usazeninách karpatského flyše; těžké až velmi těžké, bez štěrku až slabě štěrkovité, sklon k dočasnému zamokření Nivní půdy na nivních uloženinách; středně těžké, s příznivými vláhovými poměry Nivní půdy glejové na nivních uloženinách; středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé Nivní půdy glejové na nivních uloženinách; těžké až velmi těžké, vláhové poměry nepříznivé, po odvodnění příznivější

Popis území - terénní průzkum Obec Podolí leží v Moravsko-slovenských Karpatech, v jejich geomorfologickém celku Vizovická vrchovina, podcelku Hlucká pahorkatina. Ta se zde člení na tři geomorfologické okrsky: Olšavskou nivu, která odděluje Prakšickou pahorkatinu na severu (mimo katastr. území Podolí) od Vlčnovské pahorkatiny na jihu. Převládajícím geomorfologickým okrskem katastru je Vlčnovská pahorkatina. Na severu hraničí s k.ú. Popovice, na západě s k.ú. Míkovice a Hluk, na jihu s k.ú. Hluk a Vlčnov, na východě s k.ú. Veletiny. V řešeném katastru převládají svahy severních expozic, rozčleněné podélně široce klenutými hřbety a údolíčky, sbíhajícími k nivě Olšavy. Zejména na úpatí mají místy tato údolí charakter žlebů až strží, vyerodovaných do mělkých sedimentárních hornin. Pouze úzký pruh v severní části katastru tvoří Olšavská niva, ve které zčásti leží i obec Podolí. Je to plochá sníženina, široká do 0,5 km, vyplněná fluviálními sedimenty. Půdním typem jsou zde fluvizemě typické. Jejich vlhkostní režim je ovlivněn regulací převážné části řeky Olšavy. Nadmořská výška katastru se pohybuje v rozmezí 187 m (SZ část katastru, kde Olšava opouští řešené území) až 355 m (Podolský háj na jižní hranici).

Popis území - současný stav krajiny, krajinný ráz Díky velkoplošnému obhospodařování dochází k řadě negativních jevů: snížená prostupnost krajiny, pokles podílu ekologicky a esteticky významné vegetace, zrychlený odtok vody spojený s půdní erozí a vznikem povodňových situací, nadměrná eutrofizace krajiny spojená s šířením ruderální vegetace, splachy a průsaky hnojiv a agrochemikálií, regulace a zatrubnění vodních toků a likvidace cenných mokřadních biotopů

Popis území - současná trvalá vegetace ve vztahu k ekologické stabilitě a krajinotvornému významu Kostru ekologické stability zájmového území tvoří relativně nejstabilnější reálně existující plochy rozličného charakteru. Dominantní postavení mezi nimi zaujímají přírodě blízké lesní porosty, které se blíží svými vlastnosti přirozenému stavu

Popis území - biogeografické členění

13

Zařazení dle pomezí bioregionů Ždánicko – litenčického, Hluckého a biogeografického členění ČR Dyjsko – moravského bioregionu (M. Culek a kol., 1996) převažuje řada 3 (normální – s vyrovnaným hydrickým režimem půdy, závislým na srážkách), v nivě je nahrazena Hydrická řada řadami 4 (zamokřenou – se střídavým ovlivněním podzemní vodou) a 5a (mokrou – s trvalým ovlivněním proudící podzemní dochovaná v podobě Přirozená a druhý liniové polopřirozená Vegetační stupeň (bukodubový) vegetace vegetační stupeň vegetace podél vodotečí

Popis území -fauna a flóra

Flóra

Fauna

Flóra je velmi rozmanitá, se zastoupením četných fytochorotypů, s řadou mezních a exklávních prvků. Podél vodoteční jsou typická společenstva: Alnus glutinosa, A. incana, Fraxinus excelsior, Salix caprea, Na mezích s trvalým travním porostem se setkáváme s druhy jako Arrhenatherum elatius, Agropyron repens, Artemisia vulgaris Fauna Dyjsko – moravského bioregionu je součástí severopanonské podprovincie, převažují lužní typy. Charakteristickými zástupci jsou zejména obyvatelé periodických tůní – žábronožky, listonozi aj.

Hospodářské využití území - zemědělská výroba Výrobní oblast Převažující pěstované plodiny

řepařská brambory, obiloviny, řepka, pícniny

Živočišná výroba není v obci Hospodařící zem. Agrokomplex Subjekt na většinové Kunovice a.s. výměře

Vyhodnocení terénních průzkumů - dopravní systém

Silnice I. třídy

I/50- D1: silnice je součástí mezinárodní silnice E50 Paříž - Norimberk - Praha - Košice – Kyjev (trasa silnice vede v extravilánu údolní nivy řeky Olšavy, mimo zástavbu obcí. Silnice přebírá veškerou tranzitní a cílovou dopravu) I/50 - původní trasa silnice která po vybudování obchvatu ztratila na významu a slouží pouze místní dopravě

14

Silnice III. třídy

III/05016 Podolí – Popovice – umožňuje dopravní napojení na na silnici I/50–D1 Ze silnice III. třídy odbočuje značný počet sjezdů na polní cesty. Technický stav objektů je většinou dobrý. Všechny silnice I. a III. tř. jsou mimo obvod KPÚ.

Cyklostezky

Obcí prochází Uherskohradišťská vinařská cyklostezka č.47.

Vyhodnocení terénních průzkumů - eroze půdy Větrná eroze

Dle Mapy náchylnosti půd k větrné erozi podle Pasáka je území méně náchylné k větrné erozi.

Vodní eroze

Pro vstupní analýzu byl výpočet předběžně proveden z výškopisných a polohopisných údajů ZABAGEB. Limit erozního smyvu byl stanoven podle hloubky půd v řešeném území na 10t/ha/rok. Kontrolní výpočet proveden u 20 erozních linií ; překročení max. povoleného smyvu zjištěno u 2 linií

Vyhodnocení terénních průzkumů - poměry v oblasti vod Vodohospodářská bilance Zásobování vodou

ČOV

Vodní toky a plochy

Nejbližší okolí obce je obklopeno zemědělsky využívanou krajinou, což se projevuje porušením rovnováhy krajinotvorných prvků. V obci Podolí je vybudován veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Uherské Hradiště-Uherský Brod-Bojkovice Obec nemá vybudovanou čistírnu odpadních vod. V obci je jednotná kanalizace, kterou tvoří několik samostatných částí, které jsou vyústěny 6 výústními objekty do řeky Olšavy ev. do jejího bezejmenného přítoku. Do kanalizace je zaústěna i odvodňovací drenáž Hlavním recipientem území je řeka Olšava, která má číslo hydrologického pořadí 4-13-01-130. Do Olšavy levostranně ústí Hraniční potok, Podolský potok a bezejmenné přítoky. Všechny levostranné přítoky Olšavy mají obdobný charakter, jedná se upravené vodní toky s lichoběžníkovým korytem, ruderalizovanými břehy a bahnitým dnem. Břehové porosty jsou převážně spojité a zapojené. Bezejmenný přítok Olšavy je v úseku, kde prochází přes zástavbu obce zatrubněn, podobně jako levostranný přítok Podolského potoka v místech, kde protéká přes lokalitu bývalé skládky odpadů Toky Podolský a Hraniční potok byly v místech mezi původní silnicí a novým obchvatem nově upraveny, koryta jsou opevněna kamennou dlažbou do betonu, výškové vedení nivelety je řešeno betonovými spádovými stupni.

Příroda a krajina

Kostra ekologické stability

Zpracované území je možno charakterizovat jako krajinu silně antropicky ovlivněnou. Převážnou část řešeného území zaujímají v současnosti plochy zemědělsky využívané půdy. Pouze nejsvažitější plochy jsou v současnosti zatravněny a udržovány jako louky. Část zemědělské půdy je dosud obhospodařována maloplošně.

Kostra ekologické stability je v území nedostačující, neboť KES je tvořena plochami s předpokládanou vysokou absolutní ekologickou stabilitou. Výběr těchto

15

Krajinný ráz

lokalit je však relativní, poplatný aktuálnímu stavu krajiny řešeného území. Pro vymezení funkčních a podmíněně funkčních prvků ÚSES jsou to lokality v nivách toků a na lesní půdě. Nedostatek takových ploch je na odlesněném území s velkým podílem scelených honů orné půdy s nestabilními agrocenózami. Celkově lze krajinu označit za kulturní krajinu významně ovlivněnou a narušenou zemědělskou velkovýrobou; rozložení vegetačních formací s nadprůměrným podílem zemědělsky obhospodařované půdy Vedení cest je nepřirozené. Počet cest se snížil a často chybí jejich doprovodná zeleň. Spoluurčujícím faktorem je hrubý zásah do vodního režimu krajiny. Úpravy, narovnání a opevnění koryt vodotečí společně s rozsáhlými melioracemi a úbytkem lučních porostů mají za následek slabou až žádnou retenční schopnost krajiny. Vodním tokům chybí přirozené břehové porosty

Vyhodnocení terénních průzkumů - prvky ÚSES Do jižní poloviny katastru zasahuje biocentrum nadregionálního významu č.95 Hluboček (mimo obvod PÚ). Z tohoto biocentra je severním směrem trasován regionální biokoridor č.1597 do regionálního biocentra č.105 Popovice (k.ú. Popovice). V trase regionálního biokoridoru je v nivě Olšavy vymezeno jedno částečně funkční biocentrum (LBC Olšava). Místní územní systém ekologické stability prochází podél toku Olšavy, v jeho trase je na řešeném území vymezeno (kromě biocentra v místě křížení s RK č.1597) ještě jedno místní biocentrum v metodikou stanovené vzdálenosti 2 km. Z tohoto biocentra vychází druhá větev místního ÚSES, která je trasována po východní hranici řešeného katastru podél regulovaného Hraničního potoka. lokální biocentrum Olší - 3ha Biocentra

lokální biocentrum Dlouhé - 10 ha lokální biocentrum Losky - 3 ha regionální biokoridor RK 1597 Popovice – Hluboček

Biokoridory

lokální biokoridor 785262 – 6, 724262- 3P lokální biokoridor 777919-3, 724262-4

Interakční prvky

Interakčními prvky jsou veškeré ekologicky hodnotné segmenty v krajině. Větší část území byla o ně připravena v rámci HTÚP prováděných pro účely zemědělské velkovýroby. Za interakční prvky v k.ú. Podolí lze

16

považovat doprovodnou zeleň vodních toků. Evropsky významné lokality, Na k.ú. Podolí se nenachází žádná lokalita evidovaná dle ptačí oblasti dle NATURA NATURA 2000 2000 silnice I. tř. – 50 m od osy komunikace (mimo zastavěnou část obce) silnice III. tř. – 15 m od osy komunikace (mimo zastavěnou část obce) Ochranná pásma železnice - 60m od krajní koleje telekomunikační kabely – 1,5 m nadzemní vedení 35kV - 110 kV – 12 m plyn - VTL – 4 m na obě strany plyn - tech. objekty – 4 m na všechny strany vodní toky – ze zákona, nebo stanoví vodoprávní úřad vodovodní řady a kanalizační stoky do DN 500 mm – 1,5 m vodovodní řady a kanalizační stoky nad DN 500 mm – 2,5 m ostatní vodní toky, které nejsou dopr. cestami - do 8 m od Ochranná pásma břehové čáry drobné vodní toky - do 6 m od břehové čáry lesní porosty – 50 m

17

Hydrologické poměry Hlavním vodním tokem území je řeka Olšava. Do Olšavy levostranně ústí Hraniční potok, Podolský potok a bezejmenné přítoky.

Obr. 2.: Hydrografická síť a místa maximální akumulace odtoku

18

Vedle prvků hydrografické sítě byly v povodí identifikovány sběrné plochy (subpovodí), které jsou významné z hlediska tvorby povrchového odtoku.

Obr. 3.: Dílčí subpovodí rozhodující z hlediska tvorby povrchového odtoku.

19

Morfologické poměry Řešené území je charakteristické výraznou vertikální a horizontální členitostí reliéfu s vysokou sklonitostí. Se sběrných ploch vyvinutých údolí se soustředěný povrchový odtok dostává do zastavěné části obce.

Obr. 4.: Sklonitostní poměry (v %)

20

3.2. Koncepce řešení dopravních poměrů Návrh cestní sítě nejvýrazněji ze všech liniových opatření ovlivňuje organizaci půdního fondu. Kromě dopravní funkce plní se svými příkopy i funkce protierozní ochrany a spolu s doprovodnou zelení dotváří krajinný ráz. Pro vytvoření koncepce zemědělského dopravního systému je v zájmovém území nutno: -

Podrobně popsat a vyhodnotit stav a funkčnost stávající sítě polních cest

-

Zjistit původní trasy historických cest ze starých mapových podkladů

-

Předběžně stanovit směry umísťovaných nových pozemků v jednotlivých půdních blocích

-

Zmapovat: charakter stávajícího i předpokládaného zatížení jednotlivých polních cest (

typy a množství zemědělské techniky, kterou budou cesty využívány),

požadavky na propojení sousedních obcí a další. Na návrhu dopravního systému se podílí jak dopravní specialista, tak i specialista v PEO a krajinář. Navržené řešení systému polních cest musí splňovat celou řadu požadavků. V podstatě vytváří

polyfunkční

krajinotvorný

prvek

s funkcí

dopravní,

ekologickou,

půdoochrannou, vodohospodářskou a estetickou. Linie hlavních a vedlejších polních cest vymezují bloky zemědělské půdy, do kterých budou v rámci návrhu pozemkové úpravy umísťovány nové pozemky vlastníků. Pro řešení zemědělského dopravního systému v k.ú. Podolí nad Olšavou byla zvolena dále uvedená koncepce, která vychází ze stávajícího stavu a ze zjištěných potřeb vlastníků, uživatelů i občanů obce, zajišťuje v plné šíři dopravní obslužnost a v potřebném rozsahu i další požadované funkce. Komunikace Hlavní komunikační tah v území tvoří silnice Silnice I. třídy: I/50- D1: silnice je součástí mezinárodní silnice E50 Paříž - Norimberk - Praha -

Košice – Kyjev (trasa

silnice vede v extravilánu údolní nivy řeky Olšavy, mimo zástavbu obcí. Silnice přebírá veškerou tranzitní a cílovou dopravu) I/50 - původní trasa silnice která po vybudování obchvatu ztratila na významu a slouží pouze místní dopravě Silnice III. třídy: III/05016 Podolí – Popovice – umožňuje dopravní napojení na silnici I/50–D1

21

Ze silnice III. třídy odbočuje značný počet sjezdů na polní cesty. Technický stav objektů je většinou dobrý. Všechny silnice I. a III. tř. jsou mimo obvod KPÚ. Na území převládá osobní automobilová doprava, hromadná autobusová doprava je zajišťována linkovými autobusy ČSAD Uherské Hradiště.

Zemědělská doprava

využívá stávající síť polních cest a silnic. Obcí prochází Uherskohradišťská vinařská cyklostezka č.47. Železniční doprava Katastrálním územím prochází okrajově železniční trať č. 341 Staré Město u Uherského Hradiště – Vlárský průsmyk. Polní cesty Po provedeném průzkumu byla provedena identifikace a popis tras jednotlivých polních cest. Základní parametry hlavních polních cest (šířka, zpevnění, odvodnění) a vedlejších polních cest (šířka) neodpovídají v současné době parametrům ČSN 736109 . V návrhu plánu společných zařízení byly jednotlivé parametry polních cest doplněny tak, aby respektovaly ČSN 736109.

Polní cesty byly rozčleněny podle návrhové kategorie Návrhové kategorie se rozlišují podle návrhové rychlosti a podle uspořádání v příčném profilu, závislé od terénních podmínek. Charakterizují se zlomkem obsahujícím: • v čitateli písmenný znak označující polní cestu (P) a volnou šířku polní cesty v m; • ve jmenovateli návrhovou rychlost v km/h. Jednotlivé návrhové kategorie polních cest jsou uvedeny v tabulce. Schematické znázornění návrhové kategorie zpevněné polní cesty je na obrázku.

Tab.2.: Návrhové kategorie polních cest Polní cesty Hlavní

Vedlejší

Doplňkové

Dvoupruhové

Jednopruhové

Jednopruhové

Jednopruhové

P 7,0/50

P 5,0/30

P 4,5/30

P 3,5/30

P 6,5/50**)

P 4,5/30**)

P 4,0/30**)

P 3,0/30

P 6,0/40

P 4,0/30

P 3,5/30

-

22

Obr. č.5.: Schematické znázornění návrhové kategorie zpevněné polní cesty

Hlavní polní cesty

Podle normy ČSN 73 6109 hlavní polní cesty soustřeďují dopravu z polních cest vedlejších, jsou napojeny na místní komunikace nebo na silnice III. třídy, výjimečně na silnice II. třídy, nebo přivádějí dopravu z přilehlých pozemků přímo k zemědělské farmě - usedlosti. Plní i funkci protierozního prvku. Hlavní polní cesty se doporučuje navrhovat jednopruhové s výhybnami. Jsou navrhovány jako zpevněné, vždy s odvodněním a s celoroční sjízdností. Hlavní polní cesty C1 – C3, jsou v rámci PSZ KPÚ Podolí nad Olšavou navrhovány na návrhovou rychlost 30 km/hod, s volnou šířkou koruny 4 m, tzn. 3 m jízdní pás a 2 x 0,5 m krajnice. Jízdní pás U C1 a C3 se navrhuje jako zpevněný formou úpravy odvodněné pláně se zhutněním, na kterou se aplikuje hutněná směs štěrkopísku a zeminy v poměru 3 : 1, včetně osetí. Tloušťka konstrukční vrstvy je 30 cm, příčný sklon vozovky je jednostranný 3 %. Sklony zářezů a násypů podél komunikace jsou průměrně 1 : 1,3

(v závislosti na konfiguraci terénu). U C2 využívané jako lesní

odvozní cesta je navrhováno zpevnění živičné. Hlavní polní cesty jsou navrhovány s výhybnami. Výhybny se zřizují na jednopruhových hlavních polních cestách. Umístění se volí na místech, na kterých je dostatečný přehled na větší vzdálenost, na jinak nebezpečných místech nebo po cca 400 m. Výhybna by měla mít délku 20 m

a šířku 2 m - viz obrázek - a má být zpevněná

stejným způsobem jako vozovka cesty. Přechod z šířky cesty v běžné trati se provede zešikmením 30o na délce 6 m na obou stranách výhybny. Výhybny se nedoporučuje zřizovat na násypové straně vozovky.

23

Obr. 6.: Schematické znázornění výhybny na hlavní polní cestě

Hlavní polní cesty navrhované v rámci PSZ Podolí nad Olšavou

se navrhují jako

odvodněné formou odvodňovacích průlehů a příkopů. Průlehy a příkopy u hlavních polních cest slouží

k podélnému odvodnění polní cesty a k odvedení

povrchově odtékající vody z okolních pozemků. Vjezdy na pozemky se umísťují ve vzdálenostech podle potřeby v místech hranice parcel vlastníků. Nejmenší šířka sjezdu je 4 m, obvykle však 6 m až 8 m. V případě napojení polní cesty na státní silnici je navrhován zpevněný nájezd min. 10 m.

Obr. 7.: Vzorový typický řez hlavní polní cestou C1 a C3

Obr.8.:

Ukázka

realizace

navržené

konstrukce – směs štěrkopísku a zeminy

24

Obr.9. Vzorový typický řez hlavní polní cestou C2

Obr.10. Příklad realizace navržené živičné konstrukce

Skladba konstrukčních vrstev: -

Podsyp ze štěrkopísku, s rozprostřením, hutněním, tl. 15 cm

-

Podklad z kameniva hrubého drceného, vel. 63-125 m, tl. 15 cm

-

Podklad ze štěrkodrtě obal. asfaltem, v pruhu přes 3 m, tl. 10 cm

-

Koberec živičný, zavřený, z kameniva drceného obalovaného asfaltem, tl. 5 cm; 3m široká vozovka je doplněna zemní krajnicí šířky 0,5 m, která je zpevněna štěrkopískem tl. 0,1 m

Vedlejší polní cesty

Vedlejší polní cesty (dle normy ČSN 73 6109) zajišťují dopravu z přilehlých pozemků nebo farem a jsou napojeny na polní cesty hlavní, mohou být napojeny i na místní komunikace, silnice III. třídy, výjimečně na silnice II. a I. třídy. Plní i funkci

25

protierozního prvku. Vedlejší polní cesty jsou převážně jednopruhové, zpravidla nezpevněné, zatravněné, v odůvodněných případech zpevněné, výhybny jsou doporučené. Vedlejší polní cesty, jsou v rámci PSZ KPÚ Podolí nad Olšavou navrhovány na návrhovou rychlost

30 km/hod, s volnou šířkou koruny 4 m. Navrhují se jako

zpevněné vegetačním osetím a také formou úpravy pláně se zhutněním s příměsí štěrkopísku a osetím. Příčný sklon vozovky je jednostranný 3 %.

Sklony zářezů a násypů podél komunikace jsou průměrně 1 : 1,3 (v závislosti na konfiguraci terénu). Od staničení cca 0,4 km se doporučuje zpevnění formou úpravy pláně se zhutněním a aplikací hutněné směsi štěrkopísku a zeminy v poměru 3 : 1, o tl. 30 cm a osetí.

Jednotlivé parametry navržených hlavních a vedlejších polních cest týkajících se sklonovým poměrům, odvodnění jakož i směrových poměrů, jsou v dokumentaci PSZ doloženy podélnými a příčnými řezy, které jsou v měřítku 1:1000/200.

Popis trasy a základní parametry polních cest Základní směrové a sklonové parametry trasy jakož i údaje o navrženém zpevnění jsou patrné z grafické dokumentace situace a z jednotlivých podélných a příčných řezů. Podle místních podmínek se na úsecích cesty s nízkou únosností a na podmáčených úsecích navrhuje kombinace zpevněných a nezpevněných úseků což je případ hlavní polní cesty C2.

C1 - hlavní polní cesta s navrženým zpevněním - úprava pláně se zhutněním, hutněná směs štěrkopísku a zeminy v poměru 3 : 1 s osetím o délce 2795 m a šířce v koruně 4 m. Na cestu navazuje záchytný průleh, který vedle funkce protierozní odvodňuje pláň a konstrukci vozovky. Cesta vede ze severozápadní části katastru od hranice intravilánu, kde je napojena na silnici III. třídy: III/05016, zpočátku podél RBK, dále severně od tratě „Barinky“ podél PRU1, mezi hranicí lesa a tratí „Strážné“. Cesta pokračuje mezi tratěmi „Hlubočné“ a „Přižlabné“ podél pásu zeleně až po napojení na hlavní polní cestu C2 u hranice lesa. Na cestu jsou napojeny vedlejší polní cesty C13, C15 a C16.

26

C2 - hlavní polní cesta s navrženým živičným zpevněním - o délce 2059 m a šířce v koruně 4 m . Cesta vede ze severní části katastru od hranice vnitřního obvodu PÚ, kde svádí dopravu na silnici III. třídy: III/05016, zpřístupňuje tratě „Prostřední díly“ a „Chrástě“, kde vede kolem okraje lesa a dále k jižní hranici katastru, jižně od tratě „Hlubočné“. Na cestu je napojena vedlejší polní cesta C14 a hlavní polní cesta C1.

C3 - hlavní polní cesta s navrženým zpevněním - úprava pláně se zhutněním s osetím o délce 2873 m a šířce v koruně 4 m. Cesta vede ze severovýchodního rohu obvodu PÚ, kde je napojena na silnici III. třídy: III/05016, trať „Spodní díly“, souběžně s LBK2 podél hranice k.ú.. Cesta přechází na hřbetnici a prochází podél lesního pásu, dále vede po hřbetnici souběžně s hranicí k. ú. až do jihovýchodního cípu katastru. Cesta zpřístupňuje tratě „Třetí díly“, „Čtvrté díly“ a „Výpust“. Na cestu jsou napojeny vedlejší polní cesty C20 a C21.

C11 - vedlejší polní cesta s navrženým zpevněním - úprava pláně se zhutněním s osetím

o délce 1062 m a šířce v koruně 4 m. Cesta vede ze severozápadní části

katastru, kde je napojena na silnici III. třídy: III/05016 a v kolmém směru na ni pokračuje podél vnitřního obvodu PÚ. Dále vede při vnitřním obvodu PÚ souběžně s PRU2, který přerušuje svah nad tratí „Záhumenské. Cesta pokračuje v přímém směru až po napojení s vedlejší polní cestou C12.

C12 -

vedlejší polní cesta se stávajícím

panelovým zpevněním a příčným

odvodňovacím prvkem a v části své trasy zpevněná vegetačně o délce 568 m a šířce v koruně 4 m. Cesta vede od hranice vnitřního obvodu PÚ v severozápadní části katastru podél pásu zeleně a pokračuje až po napojení na hlavní polní cestu C1 v trati „Barinky“. Na cestu je napojena vedlejší polní cesta C11.

C13 - vedlejší polní cesta s navrženým zpevněním - úprava pláně se zhutněním s osetím

o délce 523 m a šířce v koruně 4 m. Cesta vede z trati „Barinky, kde je

napojena na hlavní polní cestu C1 a v kolmém směru na ni zpřístupňuje trať „Lopaty“ v níž je při hranici k. ú. napojena na vedlejší polní cestu C14.

27

C14 - vedlejší polní cesta s navrženým zpevněním - úprava pláně se zhutněním s osetím

o délce 2362 m a šířce v koruně 5 m. Cesta vede z jižní časti RBK a

pokračuje podél celé západní hranice vnějšího obvodu PÚ. Polní cesta zpřístupňuje tratě „ Lopaty“, „Strážné“ a „Hlubočné“. Na cestu jsou napojeny vedlejší polní cesty C13 a C15.

C15 - vedlejší polní cesta s navrženým zpevněním - úprava pláně se zhutněním s osetím

o délce 261 m a šířce v koruně 4 m.

Cesta vede mezi tratěmi „Strážné“ a „Hlubočné“, kde propojuje hlavní polní cestu C1 a vedlejší polní cestu C14.

C16 - vedlejší polní cesta s navrženým zpevněním - úprava pláně se zhutněním s osetím

o délce 1402 m a šířce v koruně 4 m. Cesta vede od vnitřního obvodu PÚ

ve střední části katastru podél pásu zeleně lemující vodní tok. Po zabočení vede cesta souběžně s hlavní polní cestou C1 a posléze se na ni napojuje při hranici lesa. Cesta zpřístupňuje trať „Přižlabné“ a je na ni napojena vedlejší polní cesta C17.

C17 - vedlejší polní cesta s navrženým zpevněním - úprava pláně se zhutněním s osetím

o délce 626 m a šířce v koruně 4 m. Cesta vede od vodního toku, kde je

napojena na vedlejší polní cestu C16 podél pásu zeleně propojujícího doprovodnou zeleň toku a masív lesa. Cesta vede podél východní hranice lesa přes trať „Přižlabné“.

C18 - vedlejší polní cesta s navrženým zpevněním - úprava pláně se zhutněním s osetím

o délce 479 m a šířce v koruně 4 m. Cesta vede z jihovýchodní hranice

vnitřního obvodu PÚ podél vodního toku v lesním masivu.

C19 - vedlejší polní cesta s navrženým zpevněním - úprava pláně se zhutněním s osetím

o délce 2709 m a šířce v koruně 4 m. Cesta vede ze severovýchodní části

katastru, kde je napojena na silnici III. třídy: III/05016 a v kolmém směru na ni pokračuje podél pásu zeleně, dále vede kolem lesa při západní hranici obvodu PÚ v jihovýchodním výběžku katastru téměř až k jeho hranici. Cesta zpřístupňuje tratě „Zadní díly“ a „Druhé díly“.

28

C20 - vedlejší polní cesta s navrženým zpevněním - úprava pláně se zhutněním s osetím

o délce 1480 m a šířce v koruně 4 m. Cesta vede ze severovýchodní části

katastru, kde je napojena na silnici III. třídy: III/05016 a v kolmém směru na ni pokračuje podél západní hranice pásu zeleně blízkého východní hranici k. ú.. Na jižním konci tohoto pásu je cesta napojena na hlavní polní cestu C3. Cesta zpřístupňuje tratě „Zadní díly“ a „Druhé díly“

a navazuje na ni vedlejší polní cesta C21.

C21 - vedlejší polní cesta s navrženým zpevněním - úprava pláně se zhutněním s osetím

o délce 783 m a šířce v koruně 4 m. Cesta vede ze severovýchodní části

katastru, kde je napojena na vedlejší polní cestu C20 a pokračuje souběžně s ní podél východní hranice pásu zeleně blízkého východní hranici k. ú.. Ve střední časti tohoto pásu zeleně je cesta napojena na hlavní polní cestu C3. Cesta zpřístupňuje trať „Spodní díly“.

C22 - vedlejší polní cesta probíhající pod tratí s navrženým zpevněním - úprava pláně se zhutněním s osetím o délce 431 m a šířce v koruně 3,5 m.

C23 -

krátký úsekt vedlejší polní cesty ležící mimo obvod KPÚ s navrženým

zpevněním - úprava pláně se zhutněním s osetím o délce 15 m a šířce v koruně 3,5 m.Navazuje na ni C24.

C24 - vedlejší polní cesta vedoucí podél trati k navrženému BC Losky s navrženým zpevněním - úprava pláně se zhutněním s osetím o délce 542 m a šířce v koruně 3,5 m.

C25 - vedlejší polní cesta probíhající pod silnicí III třídy a zpřístupňující pozemky v trati „Podcestí“ s navrženým zpevněním - úprava pláně se zhutněním s osetím o délce 325 m a šířce v koruně 3,5 m.

29

Tab.3.: Základní charakteristika polních cest Šířka* v Polní cesta

LV

délka (m)

koruně (m)

plocha (m2)

Kategorie

C1

10001

2795

4

16722

hlavní

UPsZŠP3:1,o

C2

10001

2059

4

12366

hlavní

živičné

C3

10001

2873

4

17168

hlavní

UPsZŠP3:1,o

C11

10001

1062

4

4247

vedlejší

UPsZO

C12

10001

568

4

2842

vedlejší

UPsZO

C13

10001

523

4

2616

vedlejší

UPsZO

C14

10001

2361

4

11808

vedlejší

UPsZO

C15

10001

261

4

1304

vedlejší

UPsZO

C16

10001

1402

4

7009

vedlejší

UPsZO

C17

10001

626

4

3130

vedlejší

UPsZO

C18

10001

479

4

1918

vedlejší

UPsZO

C19

10001

2709

4

13545

vedlejší

UPsZO

C20

10001

1480

4

7402

vedlejší

UPsZO

C21

10001

783

4

3917

vedlejší

UPsZO

C22

10001

431

3,5

1509

vedlejší

UPsZO

C23

10001

15

3,5

53

vedlejší

UPsZO

C24

10001

542

3,5

1897

vedlejší

UPsZO

C25

10001

325

3,5

1137

vedlejší

UPsZO

110590

celkem

Poznámka: UPsZO – úprava pláně se zhutněním, osetí UPsZŠP3:1,O- úprava pláně se zhutněním, hutněná směs štěrkopísku a zeminy v poměru 3 : 1 s osetím

3.3. Koncepce řešení územního systému ekologické stability Úkolem zpracovatele KPÚ je vypracovat lokální územní systém ekologické stability, který upřesní a v případě potřeby vhodně doplní umístění jednotlivých prvků nadregionálního a regionálního systému.

30

Je možné a často i žádoucí slučování ekostabilizační funkce s dalšími funkcemi. Prostorové a funkční uspořádání prvků ÚSES lze do určité míry přizpůsobit potřebám protierozní ochrany, přístupnosti pozemků i jejich uspořádání, pokud tím není porušena funkce ekologická. Prioritou ÚSES je vliv na zvýšení ekologické stability území, ale vhodně navržený ÚSES může příznivě ovlivnit stav zemědělsky a lesnicky využívaného území, vodních ploch a zlepšit narušený ráz krajiny. Výsadba má vytvářet druhově a prostorově členitý porost, který mimo jiné také poskytne ochranu prvkům neživé přírody (např. geologické útvary a prvky). Prostorové a funkční parametry ÚSES (dány speciálními metodickými předpisy) jako rozhodující kritérium pro vymezení jednotlivých prvků ÚSES jsou výsledkem současné úrovně poznání přírodních zákonitostí. Dodržení předepsaných parametrů je zásadní pro zajištění funkčnosti celého systému. Menší biocentru, nebo nevhodně dlouhý biokoridor nebudou plnit požadované funkce. Na zpracování plánu společných zařízení se zpravidla podílí osoba oprávněná k projektování ÚSES, nebo alespoň provádí konzultační a odborné kontrolní činnosti. V zájmovém území byl navržen lokální ÚSES následovně:

Prvky ÚSES

Do jižní poloviny katastru zasahuje biocentrum nadregionálního významu č.95 Hluboček. Z tohoto biocentra je severním směrem trasován regionální biokoridor č.1597 do regionálního biocentra č.105 Popovice (k.ú. Popovice). V trase regionálního biokoridoru je v nivě Olšavy vymezeno jedno částečně funkční biocentrum (LBC Olšava). Místní územní systém ekologické stability prochází podél toku Olšavy, v jeho trase je na řešeném území vymezeno (kromě biocentra v místě křížení s RK č.1597) ještě jedno místní biocentrum v metodikou stanovené vzdálenosti 2 km. Z tohoto biocentra vychází druhá větev místního ÚSES, která je trasována po východní hranici řešeného katastru podél regulovaného Hraničního potoka. •

biocentra 1. Označení: lokální biocentrum Olší Rozloha: výměra BC je v řešeném území 6640 m2, přesahuje i na sousední katastr obce Popovice.

31

Význam: místní Charakteristika lokality: zbytek původního toku Olšavy, zde neupravený,

břehové

porosty jsou tvořeny zejména vrbou křehkou a bílou, olší lepkavou, jilmem vázem ale také akátem, osikou aj. Levý břeh značně vysoký, soustavně podemílaný. Z křovin se uplatňuje zejména bez černý a brslen bradavičnatý, méně hloh, trnka, ostružiník, líska aj. Bylinné patro ruderalizované, dochovala se torza dřívějších společenstev (bršlice kozí noha, plicník lékařský, kostival lékařský, orsej jarní, kopytník evropský, kuklík městský, vlaštovičník větší, topinambury aj. Lokalita je znehodnocená vysokým podílem dřevin nepůvodní skladby (trnovník akát, topolové kultivary), zornění přilehlé nivy. 2. Označení: lokální biocentrum Dlouhé Rozloha: výměra BC je 10 ha, na k.ú. Podolí je velmi malá část,převážná část BC je na katastru obce Popovice. Význam: místní Charakteristika lokality:zbytek původního toku Olšavy, zde neupravený, břehové porosty jsou tvořeny zejména vrbou křehkou a bílou, olší lepkavou, jilmem vázem, jasanem úzkolistým ale také akátem, topolem černým i bílým, javorem jasanolistým, osikou aj. Z křovin se uplatňuje zejména bez černý a brslen bradavičnatý, méně hloh, trnka, ostružiník, aj.

Bylinné patro ruderalizované, dochovala se torza dřívějších

společenstev (bršlice kozí noha, plicník lékařský, kostival lékařský, orsej jarní, kopytník evropský, kuklík městský, vlaštovičník větší, topinambury aj.) Obdobné složení má i dřevinný porost kolem zaústění melioračního kanálu (odpadu). Stráně nad neupraveným tokem byly dříve využívány jako sady a pastviny. Jsou zde ještě zbytky starých ovocných stromů (jabloně, švestky, hrušně, třešně) nyní značně prorostlé křovinami (zejména trnka, hloh, šípek, svída krvavá), plaménkem plotním a rychle postupujícím akátem. Torza suchých pastvin se zbytky xerotermní květeny. Lesní porosty se značným podílem akátu. Kromě akátu se uplatňuje ještě dub zimní, jilm vaz, třešeň ptačí, javor jasanolistý, javor babyka, aj. 3. Označení: lokální biocentrum Losky Rozloha: min. výměra BC je 3 ha, Význam: místní Charakteristika lokality: část meandrujícího toku Olšavy s břehovými porosty s převahou vrb a přilehlá zorněná niva. Lokalita je znehodnocená zorněním přilehlé nivy.

32

•

biokoridory: 1. Označení: regionální biokoridor RK 1597 Popovice – Hluboček Charakteristika lokality: hraniční úvoz v polích zarostlý dřevinami (akát, javor klen, dub zimní, dožívající ovocné stromy, z keřů hlavně bez černý a růže šípková), na části orná půda. BK je znehodnocen nevhodnou druhovou skladbou, část koridoru chybí. Bylinné patro ovlivňované splachy hnojiv a rezidui pesticidních látek (pýr, srha laločnatá, pelyněk černobýl, kuklík městský, vlaštovičník větší, violka psí atd. Navrhované parametry: délka v řešeném území je 700 metrů, minimální šířka je 40 metrů. Koridor probíhá po katastrální hranici. 2. Označení: lokální biokoridor 785262 – 6, 724262- 3P Charakteristika lokality: tok Olšavy s břehovými a doprovodnými porosty. Nejcennější meandrující úsek tvoří PP Olšava, část toku nad obcí je napřímena a téměř bez porostů. BK je znehodnocen regulací toku a chybějícími břehovými porosty v úseku nad obcí, v části stávajících porostů je příměs nežádoucích druhů dřevin (topolové kultivary, trnovník akát). Bylinná společenstva ruderalizovaná, vyskytuje se zde podražec křovištní. Navrhované parametry: délka v řešeném území je 2 km, minimální šířka je 15 m 3. Označení: lokální biokoridor 777919-3, 724262-4 Charakteristika lokality: regulovaný a napřímený tok Hranečního potoka je v řešeném území nesouvisle lemován dožívajícími ovocnými stromy a jasany. BK je znehodnocen regulací toku a absencí kvalitního břehového porostu. Trasa prochází agrocenózami a je silně atakovaná splachy hnojiv a úlety pesticidů. Z doprovodných dřevin se uplatňuje jasan ztepilý, olše lepkavá, vrba křehká ale také švestka, javor babyka, javor jasanolistý, dále bez černý, ostružiník, svída krvavá, trnka, šípek, hloh, plamének plotní aj. (cenná část je při železniční trati - krátký úsek - s mokřadními společenstvy s kosatcem žlutým (KES 5) Nejhorší část je mezi žel. tratí a silnicí E-50-D1 Navrhované parametry: délka v řešeném území je 350 m, min. šířka 15 m

Interakční prvky: Jsou nejvíce využitelnou kategorií prvků ÚSES pro zabezpečení jiných než ekologických funkcí.. V průběhu zpracování KPÚ se navrhují dva typy:

33

1.) s primární funkcí půdoochrannou ( zatravněné průlehy k odvedení srážkových vod do recipientu, protierozní meze se zasakovacími zatravněnými pásy, větrolamy do š. 15m) 2.) s jinými primárními funkcemi -vytvářejí doprovodné vegetační pásy ( břehové porosty, aleje a stromořadí, náletové porosty, izolační pásy dřevin).

V řešeném území byla navržena řada doprovodných inetrakčních prvků i prvků s půdoochrannou funkcí. Tyto interakční prvky jsou vedle systému biocenter a biokoridorů velmi důležitou součástí ÚSES. Doprovodná zeleň je navržena také podél nově navržených hlavních a vedlejších polních cest.

NATURA 2000 Na k.ú. Podolí se nenachází žádná lokalita evidovaná dle NATURA 2000.

3.4. Koncepce řešení protierozní a protipovodňové ochrany Protierozní ochrana Podle § 27 Zákona č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, vlastníci pozemků jsou povinni, nestanoví-li zvláštní předpis jinak, zajistit péči o ně tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Zejména jsou povinni za těchto podmínek zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosů půdy erozní činností vody, a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny. Uvedený zákon ukládá obecné povinnosti vlastníkům pozemků při ochraně vodních poměrů, zejména směřující ke zlepšení erozní odolnosti a retenční schopnosti krajiny a v konečném důsledku vedoucí k ochraně koryt vodních toků před zanášením splavovanou půdou a jiným materiálem. Významným cílem protierozní ochrany je i omezování degradace půdy, stabilizace a zlepšování její produkční schopnosti. Na svažitých pozemcích dochází v důsledku vodní eroze k výrazné diferenciaci produkční schopnosti půd. K nejvýraznějšímu snížení výnosů dochází v zóně přechodu

34

z části infiltrační do části transportní. V zóně akumulační bývá prokazatelně nejvyšší produkční schopnost.. Na erozně ohroženém pozemku, kde zjištěné hodnoty erozního smyvu překračují přípustné hodnoty, je nutno navrhnou a realizovat protierozní opatření. Při řešení PEO jsou agrotechnická a organizační opatření zpravidla schopna významně omezit povrchový odtok, ovšem komplexní protierozní ochranu zajišťuje vhodná kombinace opatření organizačních, agrotechnických a biotechnických. Základem organizačních opatření jsou návrhy změn druhů pozemků a protierozní rozmísťování plodin. Vegetační pokryv půdy snižuje erozní projevy. Mezi základní organizační opatření uvažujeme: velikost a tvar pozemku, delimitace druhů pozemků, ochranné zatravnění a zalesnění, protierozní rozmísťování plodin a protierozní osevní postupy, pásové střídání plodin a další). Doporučovanými

agrotechnickými

opatření

jsou

především:

protierozní

agrotechnologie na orné půdě, zatravnění meziřadí, mulčování, hrázkování a důlkování povrchu půdy a jiné. Liniové biotechnické prvky je možno chápat jako trvalou překážku napomáhající rozptýlení povrchového odtoku. Systém liniových protierozních prvků v kombinaci s doprovodnou zelení může v krajině biokoridorů.

Základními

fungovat jako nezbytná součást lokálních

biotechnickými

opatřeními

jsou

například:

systém

protierozních mezí a zasakovací pásy, protierozní průlehy, stabilizace drah soustředěného odtoku, protierozní manipulační pásy, příkopy a nádrže.

Protipovodňová ochrana Při dodržení určitých pravidel je v rámci plánu společných zařízení možno optimálně transformovat odtok z ohrožených povodí. Hlavním cílem je identifikovat odtokové linie, hlavní směry povodňového průtoku a průběh dráh soustředěného povrchového odtoku, vymezit přirozené akumulační prostory a následně určit území pro bezpečný rozliv vody s omezením užívání těchto pozemků a eliminovat tak případné škody, ke kterým by zaplavením území mohlo docházet. Při zajišťování podkladů pro řešení protipovodňové ochrany je mimo standartních podkladů nutno zajistit celou řadu speciálních podkladů (hydrologické, geologické). Na prvky protipovodňové ochrany je v rámci plánu společných zařízení přednostně použita půda ve vlastnictví státu.

35

Jako protipovodňová a současně protierozní opatření jsou v rámci návrhu plánu společných zařízení navrhovány ochranné nádrže a suché retenční nádrže v krajině. Tyto vodohospodářské objekty jsou vždy provázány s jak se stávajícím stavem, tak s ostatními navrhovanými opatřeními v rámci KPÚ. V rámci KPÚ Podolí nad Olšavou jsou v rámci protierozní a protipovodňové ochrany navržena dále uvedená opatření: 1. organizační -

vyloučení pěstování erozně nebezpečných plodin (VENP)

-

delimitace kultur - ochranného zatravnění na orné půdě ( TTP)

-

ochranné zalesnění ( OLP1 - OLP8) a jeden remíz (RMZ)

-

protierozní rozmísťování plodin

2. agrotechnická -

protierozní agrotechnologie na orné půdě (v řešeném území se agrotechnická opatření navrhují na celé erozně ohrožené ploše území)

3. biotechnická -

protierozní průlehy

-

stabilizace drah soustředěného odtoku

-

stabilizace strží

-

revitalizace části území forou mokřadního ekosystému

-

návrh sedimentační nárazové nádrže

36

4. NÁVRH PROTIEROZNÍ A PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY - K.Ú. PODOLÍ NAD OLŠAVOU 4.1. Úvod Návrh opatření k optimalizaci vodního režimu v ploše povodí vychází z možností ovlivnit jednotlivé složky odtokového procesu v povodí.

Obr. 11. Jednotlivé složky odtokového procesu v povodí. Jejich ovlivnění vede ke snížení objemu povrchového odtoku, kulminačního průtoku. Jedná se o následující složky hydrologické bilance: - zvýšení infiltrace, - převod povrchového odtoku na podzemní, - zvýšení možnosti povrchové akumulace. Systém integrované ochrany povodí v KPÚ Podolí nad Olšavou byl navržen jako technologický proces integrující poměry využití území, GIS vrstvy, digitální model terénu a matematické modely výpočtu odtoku. Realizace navržených opatření se příznivě projeví snížením hodnot přímého odtoku, erozního smyvu a transportu splavenin prostřednictvím snížení hodnot CN.

37

Obr. 12 Plán společných zařízení – celková situace

38

Pro příznivé ovlivnění jednotlivých složek hydrologické bilance vody v povodí, zejména snížení objemu povrchového odtoku, byly navrženy a doporučeny následující způsoby ochrany:

4.2. Organizační opatření K nejjednodušším protierozním opatřením se řadí zásahy organizačního charakteru. V rámci řešení bylo navrženo na vybraných plochách vyloučení pěstování erozně nebezpečných plodin (VENP) a delimitace kultur formou ochranného zatravnění na orné půdě (značených jako TTP). Doporučená opatření vycházejí především ze znalostí příčin erozních jevů a zákonitostí jejich rozvoje a vyúsťují v obecné protierozní zásady: -

včasný termín výsevu plodin,

-

výsev víceletých pícnin do krycí plodiny,

-

posun podmítky do období s nižším výskytem přívalových dešťů, tzn. na září,

-

zařazování bezorebně setých meziplodin,

-

rozmístění plodin podle svažitosti pozemku.

Důležitou roli v protierozní ochraně půdy sehrává vegetační pokryv, který působí proti erozi několika směry: -

chrání půdu před přímým dopadem kapek,

-

podporuje vsak dešťové vody do půdy,

-

svými kořeny zvyšuje soudržnost půdy, která se tak stává odolnější vůči účinkům stékající vody.

Těchto vlastností, které se různí podle typu plodiny, lze využít při výběru organizačních opatření s protierozním účinkem. Delimitace kultur Delimitace kultur je prostorová a funkční optimalizace pozemku sloužící k pěstování jednotlivých kultur. Představuje členění kultur v rámci organizace půdního fondu na ornou půdu, zahrady, louky, pastviny, vinice, sady a chmelnice. Podkladem pro návrh delimitace je vedle specifikace erozního ohrožení také vymezení okrsků mělkých a hydromorfních půd. Pojem delimitace kultur představuje především optimální rozmístění trvalých travních porostů. V rámci této optimalizace je nutno především

39

vymezit funkční zaměření, které je v lokalitách ohrožených erozí protierozní a vodoochranné. Ochranné zalesnění Na základě požadavku obce byly do návrhu doplněny plochy ochranných lesních pásů OLP1 - OLP8

a jeden remíz (RMZ).

Tab.4.: Lesní pásy a ochranné zatravnění – bilance ploch Lesní pásy

Ochranné zatravnění

Ozn. Plocha m

Ozn.

2

Plocha m2

OLP1

5125

OLP2

10375

OLP3

4425

OLP4

2150

OLP5

11200

OLP6

13650

OLP7 OLP8 RMZ Celkem

6525 2975 10175 66600

TTP1 TTP2 TTP3 TTP4 TTP5 TTP6 TTP7 TTP8 TTP9

20950 16540.51 48010.67 7168.45 8309.22 61651.24 229900 62025 45425 499980.1

Ochranné zatravnění Ochranné zatravnění se aplikuje na orné půdě větších sklonů. Optimálně zapojený travní porost je nejlepší ochranou jak pro plošné zatravnění, tak pro vegetační zpevnění liniových prvků. Kvalitní vegetační kryt s odpovídajícími parametry, který je pěstován a ošetřován na erozně ohrožených lokalitách, je nejdůležitější část tohoto opatření, přičemž jsou preferovány trávy výběžkaté tvořící pevný drn (zejména u protierozních opatření liniového charakteru). Kriteria, podle kterých byly identifikovány půdy určené k zatravnění, jsou tato: -

půdy na svazích nad 20 %,

-

mělké (do 30 cm), středně skeletovité půdy na pevných substrátech a svazích 10 – 20 % (HPJ, 37, 38, 39, 40, 41),

-

zamokřené, těžké až velmi těžké půdy, výskyt pramenišť (HPJ, 65, 66, 67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 76) a zasolené půdy,

40

-

katény půd s nepříznivými vlastnostmi, půdy v nadmořské výšce nad 800 – 850 m.

Trvalými travními porosty je doporučeno také chránit plochy podél -

břehů vodních toků a nádrží (buffer zóny),

-

u údolnic, které odvádějí z pozemků soustředěný povrchový odtok (způsob posouzení rozměrů těchto pásů je popsán v části pojednávající o technických protierozních opatřeních),

-

travní pásy podél průlehů a protierozních mezí k podpoře účinku těchto opatření

Zasakovací travní pásy Zasakovací pásy se budují ke zvýšení infiltrace a snížení povrchového odtoku napříč svahy. Šířku těchto pásů je především nutné přizpůsobit místním podmínkám, šířka pásů by neměla být z hlediska provozního menší než 20 m. Ochranné pásy je vhodné zapojit do systému ÚSES ( interakční prvky). Tab. 5.: Zasakovací travní pásy – bilance ploch Ozn.

ZAPA1

Délka

Šířka

Plocha

m

m

m2

355.15

20

7103

Protierozní rozmísťování plodin Protierozní rozmísťování plodin je třeba chápat jako využití přirozené ochrany plodin proti erozi při tradičním způsobu pěstování vybraných plodin na svažitých pozemcích. Protierozní rozmístění plodin na svazích patří k obecným zásadám protierozní ochrany půdy. Vychází z protierozního účinku plodin, který je dán charakteristikou vzrůstu, olistěním, rychlostí vývinu a typem pěstování (úzkořádkové a širokořádkové). Jednotlivé plodiny lze na základě protierozní ochrany při tradičním pěstování sestavit do řady se stoupající erozní ohrožeností: travní porost – vojtěška – jetel – obilovina ozimá – obilovina jarní – hrách – řepka ozimá – slunečnice – brambory – cukrovka – kukuřice. Uvedené skutečnosti se při návrhu opatření využily při protierozním rozmístění na svazích, kdy se doporučuje pěstovat: - na pozemcích mírně ohrožený erozí, tj. do 5 %: širokořádkové plodiny, především okopaniny a kukuřici, k nimž u svahů delších než 300 m se používá protierozní

41

agrotechnika příp. zasakovací travní pásy. Ostatní plodiny se pěstují klasickým způsobem. - na pozemcích středně ohrožených erozí, tj. do 10 %: obiloviny, řepku, len, okopaniny, k nimž se volí s ohledem na délku svahu a výskyt drah soustředěného odtoku vhodná agrotechnická protierozní opatření, příp. technická v podobě průlehů. Využívá se bezorebné setí meziplodin. - na pozemcích výrazně ohrožených erozí, tj. nad 10 %: pouze úzkořádkové plodiny za použití minimálního zpracování půdy ve speciálních osevních postupech s vysokým podílem víceletých pícnin. S ohledem na požadovaný způsob hospodaření je možno vložit biotechnické prvky k narušení délky svahu, nebo použít speciální agrotechnické postupy, v závislosti na délce svahu. - pozemky se svahem nad 20 % se zatravňují.

Na celém území je doporučeno vyloučení erozně nebezpečných plodin.

4.3. Agrotechnická opatření Protierozní agrotechnologie na orné půdě Výsev do ochranné plodiny, strniště, mulče nebo posklizňových zbytků. Technologie výsevu plodin do ochranné plodiny, strniště, mulče či posklizňových zbytků je často spojena s omezeným zpracováním půdy. K protierozní ochraně se využívá rostlinného materiálu v různých formách, který je ponechán na povrchu půdy nebo je částečně zapraven a zabraňuje tak volnému povrchovému odtoku. Podrobnější popis protierozních technologií přináší literatura (Uživatelská příručka VÚMOP, Nové technologie v ochraně půdy). Při aplikaci protierozních agrotechnologií se využívá zásada, že s množstvím vegetačního krytu na povrchu půdy roste protierozní účinek. Rostlinnými zbytky zdrsněný povrch pozemku zpomaluje povrchový odtok a zlepšuje podmínky pro zasakování spadlých srážek. K aplikaci protierozních agrotechnologií se doporučuje využívat posklizňové zbytky předplodiny nebo meziplodiny, které vhodným nářadím částečně zapravíme. U plodin s vyššími předpoklady k eroznímu poškození se využívá jako mulčovací materiál sláma z předplodiny: obilovina příp. kukuřice, chemicky umrtvená ozimá plodina nebo vymrzlá jarní meziplodina setá na podzim.

42

V řešeném území se agrotechnická opatření navrhují na celé erozně ohrožené ploše území.

4.4. Biotechnická protierozní opatření V rámci návrhu byly svažité a plošně rozsáhlé půdní bloky s neúměrnou délkou svahu rozděleny protierozními opatřeními (zejména záchytnými průlehy liniového charakteru značených v grafické části jako PRU) a spolu s návrhem svodných prvků (značených jako SPRU) a obvodových záchytných liniových prvků (ZPRI) lokalizovaných nad hranicí intravilánu vytvořily v povodí odpovídající síť nových hydrolinií.

Technické prvky (v případě doplnění liniových prvků doprovodnou zelení mají charakter prvků biotechnických) však není možno navrhnout izolovaně, pouze dle výpočtu limitní šířky pásu (znemožňovalo by to vůbec zemědělskou činnost v často sklonitém, vertikálně a horizontálně členitém území povodí). Technická opatření se v řešeném území

(povodí) navrhují jako základní prvek komplexního systému

protierozních opatření, který je nutno vhodně doplnit prvky organizačními a agrotechnickými.

Celková ochrana povodí sleduje tři základní cíle:

- co nejvíce podpořit vsakování vody do půdy, - omezit možnost, aby se odtok soustřeďoval do stružek, tzn. podpořit jeho rozptylování, - zpomalovat a neškodně odvádět povrchový odtok tak, aby nenabyl unášecí síly schopné odnášet zeminu.

Mezi technická liniová protierozní opatření, použitá při návrhu opatření v ploše povodí, patří zejména protierozní záchytné průlehy s funkcí odváděcí, které mohou být také aplikovány formou protierozních mezí s navrženým záchytným průlehem. Prvky jsou značeny jako PMEZ.

43

Protierozní průlehy Průlehování pozemků je jedno z nejvhodnějších a nejdůležitějších podpůrných opatření na orné půdě, zejména použité v kombinaci s agronomickými a organizačními protierozními opatřeními. Průleh je mělký, široký příkop na rozdíl od protierozních příkopů s mírným sklonem svahů, založený s malým, příp. až nulovým podélným sklonem, kde se povrchově stékající voda zachycuje nebo je neškodně odváděna. Záchytné průlehy jsou navrhovány ve variantách jako: vsakovací průlehy, kombinované průlehy (vsakovací + odváděcí funkce) a odváděcí průlehy .

Obr. 13. Vzorový příčný řez průlehu.

Záchytný průleh PRU1 je situován podél hlavní polní cesty C1 a jeho funkcí je vedle odvodnění konstrukčních vrstev vozovky také odvedení vod z výše ležícího sběrného území mimo zastavěnou část obce. Jeho záchytná funkce začíná nad místem stávajícího sesuvu v trati Strážné a dále pokračuje přes trať Barinky až po zaústění do strže vyúsťující nad silnicí Míkovice – Podolí. Průleh je navržen jako lichoběžníkový s vegetačním zpevněním formou zatravnění se sklony svahu 1:4. Jeho hloubka a šířka vychází z návrhového průtoku Qn = 1,61 m3.s-1 a hydrotechnických výpočtů (viz. kap.6) Parametry průlehu jsou zobrazeny formou příčných řezů v rámci polní cesty C1. Svodný průleh SPRU 1 je situován od propustku TP1 pod silnicí Míkovice – Podolí až po zaústění

do Olšavy. Odvádí vodu přitékající do strže z výše ležících sběrných

území. Jeho hloubka a šířka vychází z návrhového průtoku Qn = 3,1 m3.s-1 a hydrotechnických výpočtů. Je navržen jako zpevněný s lichoběžníkovým profilem sklony svahu 1:4. Záchytný průleh PRU2 představuje již vybudovaný prvek protipovodňové ochrany. Záchytný příkop ZPRI 1 je navržen k zabránění vnikání vod z výše ležícího sběrného území (hydrologické údaje viz. profil P7) do strže v jejíž spodní části se nachází

44

zastavěné území obce. Navržený příkop navazuje na již realizovaný příkop, vybudovaný svépomocí z prostředků obce. Tab.6.: Průlehy a zách. příkop – bilance ploch Ozn.

Plocha v m2

PRU1

6283

PRU2

4819

SPRU 1

719

ZPRI1

2400

celkem

14221

Stabilizace drah soustředěného povrchového odtoku (SDSO) Přirozené nebo upravené dráhy soustředěného povrchového odtoku (mající charakter průlehů) zpevněné vegetačním krytem, jsou schopny bezpečně bez projevů eroze odvést povrchový odtok, ke kterému dochází v důsledku morfologické rozmanitosti krajiny, zejména na příčně zvlněných pozemcích, v úžlabinách a údolnicích v době přívalových dešťů nebo jarního tání, kdy soustředěně po povrchu odtékající voda v těchto místech zpravidla způsobuje erozní rýhy. Je proto nezbytné tyto potenciální dráhy soustředěného odtoku upravit tak, aby jejich příčný profil umožnil neškodné odvedení veškeré po povrchu odtékající vody. Nejvhodnější ochranou těchto exponovaných míst je vegetační kryt, nejlépe zatravnění. Tab.7. : SDSO – bilance zákl. parametrů Ozn.

SDSO1

Délka

Šířka

Plocha

m

m

m2

312.5

20

6250

Stabilizace strží V profilu strží (dle situace PSZ) se navrhuje vegetační stabilizace strží přírodě blízkým způsobem dřevěných přehrážek. Před vlastní realizací se rozsah stabilizace určí na základě hydrologického posouzení.

Revitalizace části území formou mokřadního biotopu

45

Na základě požadavku obce byl do plánu společných zařízení převzat návrh revitalizace části území formou mokřadního biotopu v prostoru pozemků přiléhajících k pravému břehu ve spodní části bezejmenného toku mezi tratěmi „Prostřední a Spodní díly“.

Návrh sedimentační nárazové nádrže

Ke snížení povodňových průtoků z přívalových srážek a pro zachycení erozních splavenin je na Podolském potoce navržena protipovodňová suchá ochranná retenční nádrž.

Spoluautorem návrhu komplexní ochrany a organizace povodí zejména

ochranných nádrží je RNDr. Božetěch Hradský, autorizovaný inženýr pro geotechniku.

Název stavby: Místo stavby:

Suchá nádrž k.ú. Podolí nad Olšavou

Základní údaje stavby: účelem stavby sedimentační nádrže je zachycení sedimentů z výše ležícího dílčího povodí Podolského potoka a ochrana zastavěné části obce Podolí před nepříznivými účinky povrchového odtoku. Pozemky dotčené stavbou: tyto pozemky vymezené v rámci KPÚ budou převedeny do vlastnictví obce Podolí nad Olšavou. Vztah k územně plánovací dokumentaci: Návrh suché nádrže je v souladu s návrhem územního plánu obce. Výstavba: stavba zahrnuje výstavbu zemní hráze s přelivným a výpustným zařízením na profilu N1, v povodí Podolského potoka. Krajinářské úpravy v okolí těchto nádrží a příjezdní komunikace jsou součástí PSZ KPÚ Podolí nad Olšavou . Použité podklady: Hydrologické údaje ČR Ochrana zemědělské půdy před erozí (Metodika VÚMOP 2008) ČSN 752410 Malé vodní nádrže. Optimalizace konstrukcí zemních hrází suchých nádrží a jejich funkčních objektů včetně přehrážek. Metodika. VÚMOP Praha, 2003. Ochranné retenční nádrže v pozemkových úpravách. Vzorový projekt. VÚMOP Praha, 2003.

46

DOS – TO-4.02.02.001 Bezpečnost nádrží a přehrad za povodní. ČKAIT Praha, 1998. ČSN P 750290 Navrhování zemních konstrukcí hydrotechnických objektů. 1993. Navrhování sdružených objektů zemních hrází do výšky 15 m. Hydroprojekt Praha. Technické doporučení. 1981. ČSN 731001 Zakládání staveb. Základová půda pod plošnými základy. Provedené průzkumy: 1. Geodetické podklady Pro zájmové území byly k dispozici mapy 1 : 10000. Zátopa navržené nádrže byla zaměřena v souřadnicovém systému JTSK a ve výškové soustavě Balt po vyrovnání. Z geodetických podkladů vyplývá, že u suché nádrže ON morfologie území je příznivá pro zřízení suché nádrže potřebných retenčních objemů. 2. Odtokové poměry Tyto byly zpracovány v samostatné části, týkající se protierozních a protipovodňových opatření. Byly vypočteny metodou čísel odtokových křivek v modifikaci modelu DeSQ prof. Hrádka. Základní hydrologické údaje dále zpracuje ČHMÚ pro potřebu následné projektové dokumentace pro stavební povolení. Dále bylo přihlédnuto i k hydrologickým údajům. 3. Inženýrsko-geologické poměry V roce říjnu 2008 byl proveden v zájmovém území předběžný inženýrskogeologický průzkum mělkými vrty, ze kterých byly odebrány vzorky zemin pro laboratorní zkoušky. Předběžné geotechnické posouzení území vodních nádrží zpracoval RNDr. Božetěch Hradský, autorizovaný inženýr pro geotechniku, na základě zmíněného inženýrsko-geologického průzkumu a výsledků navazujících laboratorních zkoušek, rekognoskaci území, studia archivních materiálů ze starších geologických průzkumů a z literatury. 4. Inženýrské sítě V zátopě navržené nádrží se nenacházejí žádné podzemní vedení. Základní stavebně-technická koncepce Jak již bylo uvedeno, situování retenčních nádrží bylo na základě DMT vytvořeného z dat výškopisného zaměření provedeného firmou GEOCART Brno. Nádrž byla navržena tak , aby zadržovala povodňové průtoky z výše ležícího povodí a chránila tak zastavěné území obcí Podolí nad Olšavou proti nepříznivým účinkům povrchového odtoku. Inženýrsko-geologické podmínky v místech navržených nádrží lze

47

považovat za odpovídající. Podloží zemní hráze i zátopa jsou ze kterých lze zemní hráze vybudovat. Vodohospodářské řešení Účelem retenční nádrže je zadržet vodu při povodních a omezit vybřežování průtoků v obci Podolí nad Olšavou.

Odtokové poměry pro daný profil byly stanoveny modelem DSQ. Návrhový průtok byl zvolen 100letý. V nádrži se bude během zadržování povodně odpouštět až 2 m3/s, což je kapacita kterou je schopna převést stávající hydrografická sít a na ní vybudované objekty. Oph – Objem přímého odtoku – .. m3 Qph – Kulminační průtok - … m3 s-1 Stavební řešení Vzhledem k nepříznivým morfologickým poměrům byla navržena jen malá sedimentační záchytná nádržka s objemem … tis. m3 s funkcí usazovací a usměrňovací před vtokem do kanalizace stávajícím vtokovým objektem ∅ 0,4 m. Voda, která není odvedena vtokovým objektem, odtéká po místní komunikaci ( která po rekonstrukci nemá příkop, který tam původně byl) do recipientu. Zemní hráz této malé nádrže bude vysoká jen 3 m a nevyžádá si přeložení stávající zpevněné polní cesty. Navržené sklony líce na vzdušní straně a na návodní straně odpovídají výsledkům posouzení spolehlivosti (viz předběžné geotechnické posouzení RNDr. Božetěch Hradský). V dalším stupni projektové dokumentace bude třeba dále ověřit vlastnosti zemin v údolí a dle potřeby zajistit patu svahu stabilizační lavicí. Výpočty spolehlivosti konstrukcí V případě zpracování následných dokumentací nezbytných pro stavební povolení je nutno zajistit výpočty spolehlivosti konstrukcí dle ČSN 731001. Vyšetřována bude zemní hráz a železobetonová konstrukce přelivného a výpustného objektu pro lokalitu suché nádrže ON Zemní hráz. Spolehlivost (stabilita) zemní hráze bude vyšetřena podle ČSNP 750290 pro filtrační stabilitu, vznik havarijních trhlin, přetvoření a stabilitu polohy. Vliv stavby na životní prostředí. Navržená retenční nádrž má charakter ekologické stavby. Graf 1.: Čára ploch a objemů

48

Trubní propustky V rámci návrhu protierozní a protipovodňové ochrany byl posouzen stav a funkčnost stávajících trubních propustků v zájmovém území a následně bylo u některých navrženo zkapacitnění a rekonstrukce.

Pro příklad je uveden popis trubního propustku s ozn. TP1:

TP 1 Současný stav Druh: trubní s kolmými betonovými čely Účel: propust pod silnicí Lokalizace: Pod silnicí III třídy na hranici s k.ú. Míkovice Délka (m): 8,1 DN: 600 Popis propustku: Propustek je z části zanesený, betonová čela a betonová trouba jsou v pořádku. Navrhovaná opatření: Nutná rekonstrukce a zkapacitnění propustku

49

4.5 Dimenzování základních parametrů navržených prvků 1. Průlehy byly dimenzovány na základě základních hydraulických rovnic pro průtok.

Při navrhování profilu a sklonu průlehu bylo dbáno na to, aby

byly schopné odvést návrhový kulminační průtok nebo individuálně podle stupně ochrany zájmového území.

2. Při dimenzování liniových biotechnických a technických prvků PEO počítáme pro daný kulminační průtok Q při známém sklonu nivelety koryta I a navržených drsnostních poměrech n šířku v koruně B a hloubku průtočného profilu h při známém tvaru (nepravidelný lichoběžník, pravidelný lichob.) o navrženém sklonu svahů 1 : m.

Podle těchto předpokladů stanovíme dle konkrétní situace maximální možné hodnoty h, příp. v a vypočítáme potřebnou plochu průtočného profilu F:

F=

Q v

[m2]

F… .průtočný profil

B…. šířka v koruně

Q….kulminační průtok

I…. Sklon nivelety koryta

h…. hloubka průtočného profilu

n…. drsnostní poměry

v …. průměrná profilová rychlost

Následně, na základě příslušného vztahu pro plochu lichoběžníka příp. trojúhelníka, vypočteme potřebné parametry průtočného profilu a na jejich základě posoudíme průtočnost stanoveného profilu, např. u lichoběžníka platí pro šířku koryta ve dně b, průtočnou plochu F a omočený obvod O vztahy:

F = b ⋅ h ⋅ h2 ⋅ m F − h2 ⋅ m b= h

O = b + 2 ⋅ h ⋅ 1 + m2

50

Dále je uvedena ukázka základních parametrů ZPRU 1, které byly vypočteny z návrhových průtoků průlehu : Tab. 8.: Základní parametry záchytného průlehu 1 Qn pro průleh ZPRU 1 Vstupní veličiny

Povodí

Jednotka 2

F

plocha povodí

0.14

[km ]

Fs

plocha svahu

0.14

[km ]

Is

průměrný sklon svahu

9.5

[%]

g

drsnostní charakteristika

CNtype CN N H1dN

2

6

[sec]

typ odtokové křivky číslo odtokové křivky doba opakování

2 81 100

[...] [...] [roky]

1-denní max srážkový úhrn pro N

86.5

[mm]

H1dN100 1-denní max sráž. úhrn pro N=100

86.5

[mm]

Lu

1.25

[km]

Iu průměrný sklon údolnice Výstupní veličiny

4

[%]

CNpr

přepočtené číslo CN-typ

81

[...]

Rp Ls

potenciální retence povodí průměrná délka svahu

délka údolnice

Lso prům. délka dráhy svah. Odtoku Kritický déšť

59.6 0.11

[mm] [km]

0.12

[km]

32

[min]

td

doba trvání deště

id

intenzita deště

1.715

[mm/min]

Hdk

výška deště

54.9

[mm]

t1dk

doba bezodtokové fáze

7

[min]

tspk

doba trvání přítoku

25

[min]

ispk

intenzita přítoku

0.72

[mm/min]

Hspk výška přítoku Výpočtový déšť

18

[mm]

td

doba trvání deště

32

[min]

id

intenzita deště

1.715

[mm/min]

Hd

výška deště

54.9

[mm]

t1

doba bezodtokové fáze

7

[min]

tsp

doba trvání přítoku

25

[min]

isp

intenzita přítoku

Hsp

výška přítoku

18

[mm]

tsk

doba koncentrace

25

[min]

isk

intenzita odtoku v době tsk

Hso max iso

výška odtoku

0.72

0.72 18

max.intenzita odtoku ze svahu

0.72

[mm/min]

[mm/min] [mm] [mm/min] 3

Qmax maximální průtok 1.61 [m /s] Charakteristiky teoretické povodňové vlny vyvolané výpočtovým deštěm

51

W PVT

objem povodňové vlny

tvh

3

2.43E+03

[m ]

doba vzestupu hydrogramu

25

[min]

tph

doba poklesu hydrogramu

50

[min]

tkh

doba trvání kulminace hydrogramu

0

[min]

tch

celková doba trvání odtoku

75

[min]

5.60E+03

[m ]

Charakteristiky teoretické povodňové vlny vyvolané H1dN 3

W PVT

objem povodňové vlny

tvh

doba vzestupu hydrogramu

25

[min]

tph

doba poklesu hydrogramu

158

[min]

tkh

doba trvání kulminace hydrogramu

0

[min]

tch

celková doba trvání odtoku

183

[min]

0 1,7

0,2

1,6 0,4 1,5 0,6

1,4 1,3

0,8

1,2

1

1,1

Intenzita deště [mm / min]

1,2

Průtok [m3/s] 1

1,4 0,9 1,6

0,8 0,7

1,8

0,6

2

0,5

2,2

0,4 2,4 0,3 2,6

0,2

2,8

0,1 0

3 00:05

00:10

00:15

00:20

00:25

00:30

00:35

00:40

00:45

00:50

00:55

01:00

01:05

01:10

01:15

01:20

Čas [hod:min] Výpočtový déšť DesQ - MAX Q verze 5.0

Povodí Číslo licence: 01-0913-0009

ZPRU1 Označení

Základní údaje

Jednotky m3/s

Qn =

1.62

1.62

1.62

1.62

1.62

1.62

1.62

svah 1:m1

4.00

4.00

4.00

4.00

4.00

4.00

4.00

svah 1:m2 b= n= h= I=

4.00 0.30 0.030 0.41 0.038

4.00 0.30 0.030 0.42 0.038

4.00 0.30 0.030 0.43 0.038

4.00 0.30 0.030 0.44 0.038

4.00 0.30 0.030 0.45 0.038

4.00 0.30 0.030 0.46 0.038

4.00 0.30 0.030 0.47 0.038

Výpočty 0.91 3.93 0.23 22.75 2.13

0.95 4.01 0.24 23.01 2.20

0.98 4.09 0.24 23.01 2.20

1.02 4.18 0.24 23.01 2.20

m/s

2.09

2.16

2.24

m3/s

S= R= C= v=

0.80 3.68 0.22 22.49 2.06

0.83 3.76 0.22 22.49 2.06

0.87 3.85 0.23 22.75 2.13

QVYP =

1.65

1.71

1.85

1.94

52

m m

m2 m m

= z = max = t= B=

81.98 81.31 97.57 -4.06 3.58

81.98 81.32 97.58 -4.16 3.66

Výpočet opevnění 85.70 85.70 89.43 85.03 85.05 88.77 102.04 102.06 106.52 -3.74 -3.83 -3.44 3.74 3.82 3.90

4.6 Účinnost navržených opatření -

89.43 88.79 106.55 -3.52 3.98

89.43 88.81 106.57 -3.59 4.06

rozbor erozních poměrů po

návrhu Pro výpočet bylo použito

u nás platné univerzální rovnice Wischmeier - Smith,

v modifikaci metody gridu, která podobně jako u klasické metody počítá smyv v závislosti na šesti faktorech ovlivňujících hodnotu smyvu podle vztahu: G = R . K . L .S .C . P

[t.ha-1.rok-1];

Jednotlivé faktory univerzální rovnice se stanovily pomocí těchto podkladů: - mapy s vyznačením izohyet faktoru erozní účinnosti deště R - ze zjištěného stavu střídání plodin na jednotlivých pozemcích a agrotechnických termínů pro stanovení faktoru C - ze státních map 1:10 000 - ZABAGED pro zjištění L a S faktorů - z map KPZP 1:10 000 a mapy BPEJ 1:5 000 pro určení faktoru K - Registr LPIS pro stanovení rozmístění druhů pozemků

Erozní smyv v řešeném území jako základní podklad pro návrh opatření byl stanoven základě DMT metodou USLE 2D s využitím LS algoritmu dl Mc Coola a Goverse. Výstupy viz.obr 7. Vstupní Data grid: DMT - model, grid K, grid C, P = 1, R = 20. Pro výpočet erozní ohroženosti velikost gridu měla hodnotu 10.

Data pro metodu USLE 2D

53

Pa Pa Pa m m

Rastrová data (grid) DMT (digitální model terénu)

Vektorová data 1.

Hranice povodí (vektor - polygon)

2.

Vodní toky, nádrže, rybníky (vektor - polygon)

3.

Lesy (vektor - polygon)

4.

Zastavěné území (vektor - polygon)

5.

Silnice, železnice (vektor - polygon)

Program USLE 2D pro výpočet LS-faktoru vyžaduje jako vstupní data DMT (digitální model terénu) a grid tzv.“parcel“. Grid parcel převodem z uvedených dat rozčleňuje území na dílčí plochy vkládáním bariér - hranic mezi dílčími plochami, které působí jako překážky pro plošný povrchový odtok a dochází zde k přerušení odtoku. Tím se snižuje délka odtokové dráhy a faktor L délky svahu. V programu USLE 2D je faktor LS počítán zvlášť pro každý rastrový element. Délka odtokové dráhy je nahrazena zdrojovou plochou rastrového elementu. Z metod výpočtu byl použit "Routing Algorithm: flux decomposition" (umožňuje větvení odtokové dráhy) a "LS Algorithm: Mc Cool" (standardní metoda výpočtu LSfaktoru v RUSLE).

54

Obr. 14.: Plošná lokalizace jednotlivých kategorií erozního smyvu před návrhem PSZ

55

Obr. 15.: Plošná lokalizace jednotlivých kategorií erozního smyvu po návrhu PSZ

56

4.7 Bilance pozemků použitých pro společná zařízení Konečná bilance ploch bude upřesněna s detailizací konečného návrhu nového uspořádání Tab.: 9.: Celková výměra půdy PSZ Prvek PSZ POLNÍ CESTY PRŮLEHY a PŘÍKOPY NÁDRŽ REVITALIZACE-MOKŘAD RBK LBK LBC Olší a Losky OLP Remíz Celkem

Plocha m2 110590 14221 1696 47548 18574 28404 36640 56425 10175 324273

Tab. 10.: Výměra půdy PSZ , která přejde do vlastnictví obce na LV 10001

Plocha m2

Prvek PSZ POLNÍ CESTY PRŮLEHY a PŘÍKOPY NÁDRŽ REVITALIZACE-MOKŘAD RBK LBK LBC Olší a Losky OLP Remíz Celkem

110590 14221 1696 47548 18574 28404 36640 56425 10175 324273

Tab. 11.: Bilance výměr - plochy k dispozici pro PSZ

LV 10001 10002 60000 CELKEM k dispozici pro PSZ

Vlastník Obec Podolí nad Olšavou Pozemkový fond ÚPZSVM

Výměra v m2 325000 159000 3300 487300

Tab. 12.: Závěrečná bilance

Výměra v m2 487300 324273 163027

plochy k dispozici pro PSZ Celková výměra půdy PSZ Rozdíl

57

5. REALIZACE PLÁNU SPOLEČNÝCH ZAŘÍZENÍ 5.1. Projednání a odsouhlasení PSZ V průběhu zpracování je návrh plánu společných zařízení průběžně konzultován jak se sborem zástupců vlastníků, tak

se subjekty, u kterých se v zájmovém území

předpokládají současné nebo výhledové zájmy a jsou to především:

- příslušný obecní úřad ( který např. vznesl požadavek na zohlednění již dokončené studie ozelenění) - stavební úřad - Zemědělská vodohospodářská zpráva ( podává informace o stávajících zařízeních ZVHS a o jiných přírodních zdrojích a ochranných pásmech) - referát životního prostředí ( hájí zájmu státu v oblasti ochrany a tvorby krajiny a životního prostředí) - referát regionálního rozvoje (vyjadřuje se k širším vztahům v území a jeho plánovanému rozvoji v určitém časovém úseku

Plán společných zařízení musí v souladu se zněním zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, projednán a odsouhlasen sborem zástupců, zastupitelstvem obce na veřejném zasedání a dotčenými orgány státní správy. Schválený návrh komplexní pozemkové úpravy je závazným podkladem územně – plánovací dokumentace a nosnou kostrou pro vytvoření vlastního návrhu nového postavení pozemků.

5.2. Environmentální aspekty aplikace stávající metodiky Environmentální aspekty jsou definovány jako: prvky činností, výrobků nebo služeb, které mají nebo mohou mít vlivy (dopady) na životní prostředí ( ISO 14001:2004). V rámci platného Metodického návodu pro vypracování návrhů pozemkových úprav (vydán Českomoravskou komorou pozemkových úprav ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství – Ústředním pozemkovým úřadem; dále jen „metodika“) lze za významné činnosti z pohledu možných environmentálních aspektů uvažovat veškeré činnosti

58

spojené s tvorbou plánu společných zařízení : návrh protierozní a protipovodňové ochrany, návrh

řešení a návaznosti územních systémů ekologické stability i

projektování dopravního systému. I když byla stávající platná metodika vydána již v roce 2004, je obsahově stále aktuální a její správná aplikace v zásadních rysech zajišťuje vypracování plně funkčních plánů společných zařízení i návrhů pozemkových úprav, které naplní zákonné i technické požadavky na jejich vyhotovení. Lze konstatovat, že environmentální aspekty aplikace stávající metodiky jsou pro dotčené území jednoznačně pozitivní. Úzkým místem účinnosti navrhovaných opatření je však míra a rychlost jejich realizace. Stávající legislativa a její dnes obvyklý výklad staví projednaný a odsouhlasený PSZ více do pozice doporučených než závazných opatření.

V současném okamžiku vzniká nový metodický pokyn, jehož úkolem je zapracovat další zkušenosti a poznatky zpracovatelů zemkových úprav a pojmenovat především: - průběh správního řízení a jednoznačně vymezit úkoly a podklady, které ve správním řízení předkládá zpracovatel a které zhotovitel - optimalizovat doporučený sled některých etap vyhotovení pozemkové úpravy ( analýzu a rozbor zájmového území zpracovávat až na základě zaměření skutečného stavu, nebo např. posunout odevzdání finální podoby PSZ a ž do okamžiku, kdy je precizován v návaznosti na návrh nového postavení pozemků vlastníků) - zaangažovat na procesu pozemkové úpravy zemědělské subjekty a další organizace,které v řešeném území hospodaří (myslivecká sdružení, občanská sdružení, organizace, které působí v oblasti ochrany životního prostředí atd.)

V odborných kruzích je také diskutovanou otázkou zapracování návaznosti, úlohy a funkce PSZ a ÚPD a nově pak je i zvažována potřeba vyhotovení krajinného plánu jako podkladu pro vyhotovení PSZ. V zájmovém k.ú. Podolí nad Olšavou byla výpočtem erozního smyvu před a po návrhu protierozních a protipovodňových opatření prokázána účinnost předkládaného řešení a tím je i doložen pozitivní vliv aplikace stávající metodiky na erozní ohroženost zájmového území.

59

U významných liniových prvků byly v terénu kontrolně vytýčeny jejich trasy, následně proběhlo výškové zaměření a kontrolní výpočty parametrů na podélných a příčných profilech, ze kterých také byly stanoveny skutečné plochy záboru půdy pro tato opatření. Celkově je technická úroveň jednotlivých součástí plánu společných zařízení garantována autorizovanými osobami , kontrolními mechanismy zpracovatele a zadavatele i souhlasnými stanovisky dotčených orgánů a organizací.

5.3. Realizace plánu společných zařízení - legislativní opora realizace a související právní předpisy z oblasti zemědělství Přes to, že v rámci návrhu plánu společných zařízení zpracovatel výpočtem prokáže účinnost navržených opatření a i když finální plán prochází velmi rozsáhlým schvalovacím procesem zastupitelstva obce i dotčených orgánů státní správy a jiných organizací, není v tomto okamžiku legislativně jednoznačně zajištěna jeho závaznost. Obvyklý výklad stávajících právních předpisů často staví prvky a opatření navrhovaná v rámci plánu společných zařízení do pozice doporučení, čímž je zásadním způsobem snížen význam celé KPÚ. Pokud však dotčené orgány státní správy, kontrolní organizace i obce vhodně uchopí ustanovení některých platných zákonů, pak lze významně ovlivnit realizovatelnost a účinnost jednotlivých opatření navržených v celém komplexu PSZ. Lze tedy v zájmovém území zajistit maximální účinnost protierozní a protipovodňové ochrany, funkčnost územních systémů ekologické stability, prostupnost krajiny pro vlastníky a uživatele půdy a zvýšit její celkovou estetickou hodnotu . Souvisejícími právními předpisy jsou například.:

1. Zákon č. 334 / 1992 Sb. o ochraně ZPF v platném znění, který v § 3 stanovuje povinnost vlastníků (uživatelů) hospodařit na zemědělském půdním fondu tak, aby:

Neznečišťovali půdu a tím potravní řetězec a zdroje pitné vody škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí a existenci živých organismů. Nepoškozovali okolní

60

pozemky a příznivé fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy .Chránili obdělávané pozemky podle schválených projektů pozemkových úprav.

Metodický pokyn

Ministerstva životního prostředí ze dne 1. března 2004

k provádění ustanovení § 18 odst. 3 ve vazbě na ustanovení § 3 odst. 1 až 3 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje, že: Orgány ochrany zemědělského půdního fondu (zejména pověřené obecní úřady) kontrolují půdu z hlediska zachování jejích kvalitativních vlastností a s tím spojené povinnosti vlastníků (nájemců) pozemků stanovené v § 3 odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Sledují, zda vlastníci (nájemci) pozemků nepoškozují půdu používáním nevhodné agrotechniky, zda provozem těžkých mechanizmů nedochází ke zhutňování půd a zda účinky hnojiv a přípravků na ochranu rostlin není půda negativně ovlivňována… Sledují, zda vlastníci (nájemci) pozemků svou činností na zemědělské půdě nenarušují ekologickou stabilitu krajiny, zda nezvyšují erozní ohrožení území a nezhoršují stav životního prostředí a jeho jednotlivých složek, zejména povrchových a podzemních vod, lesních porostů a ploch významných z hlediska ochrany přírody a krajiny…a další.

Zjistí-li orgán ochrany zemědělského půdního fondu nesoulad hospodaření s druhem pozemku podle evidence v katastru nemovitostí, upozorní na tuto skutečnost vlastníka (nájemce) pozemku a příslušný katastrální úřad.

Pokud hrozí degradace zemědělské půdy a vlastník (nájemce) ve stanovené lhůtě nesjedná nápravu zjištěného stavu, bude to v jednotlivých případech důvodem k zahájení správního řízení.

61

Orgány ochrany zemědělského půdního fondu následně provádí kontrolu plnění uložených opatření. Orgány ochrany ZPF jsou: •

Pověřené obecní úřady

•

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností

•

Krajské úřady

•

Správy národních parků

•

MŽP

2. Cross- compliance :

Pravidla kontroly podmíněnosti závazná od 1.1. 2009 - stanovena pro zemědělské subjekty, které jsou žadateli o přímé finanční podpory z Programu rozvoje venkova ( platby na plochu, podpora pěstování energetických plodin, oddělená platba na cukr a na rajčata) nebo v rámci společné organizace trhu s vínem . V návaznosti na pozemkové úpravy se jedná především o ustanovení GAEC – Dobrý zemědělský a environmentální stav v rozsahu GAEC 1 a GAEC 2. Tato ustanovení vyžadují aby: GAEC 1: Nebyly zrušeny nebo narušeny krajinné prvky, kterými jsou meze, terasy, skupiny dřevin, stromořadí a travnaté údolnice. GAEC 2: Nebyly kukuřice, řepa, bob setý, sója ani slunečnice pěstovány na půdních blocích nebo jejich dílech s průměrnou sklonitostí 12°.

Dodržování pravidel GAEC kontroluje: SZIF – Státní zemědělský a intervenční fond

3. Nařízení vlády ze dne 25. února 2008, kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb. (Nitrátová směrnice)

62

§ 11 Hospodaření na svažitých zemědělských pozemcích (1) Na zemědělských pozemcích s ornou půdou nacházejících se na půdách ohrožených erozí vymezených v tabulce č. 6 přílohy č. 2 k tomuto nařízení se provádějí vhodná agrotechnická protierozní opatření, odpovídající stanovištním podmínkám, zejména vrstevnicové obdělávání, půdoochranné zpracování půdy s ponecháním organických zbytků na povrchu půdy, mulčování, výsev do ochranné plodiny nebo strniště, setí do hrubé brázdy nebo přerušované brázdování.

Dodržování ustanovení nařízení vlády kontroluje: v podmínkách zemědělských podnikatelů jako jeden z požadavků cross compliance Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

63

6. ZÁVĚR V rámci katastrálního území Podolí nad Olšavou byla v souladu s platnými právními předpisy a normami navržena prokazatelně účinná koncepce řešení všech oblastí, které jsou dotčeny plánem společných zařízení. PSZ byl projednán a odsouhlasen jak občany prostřednictvím zastupitelstva obce, tak vlastníky pozemků ústy sboru zástupců, tak i všemi dotčenými orgány státní správy. Přes uvedené skutečnosti nelze zajistit v dostatečné míře jeho účinnost a realizovatelnost a to z následujících důvodů: - platná legislativa výslovně nestanovuje, že plán společných zařízení je závazný pro vlastníky a uživatele dotčených pozemků v zájmovém k.ú. - obce často nevyužívají pozemky vyčleněné pro plán společných zařízení v souladu s navrženým využitím a porušují tak ustanovení zákona o obcích - obce a zemědělské subjekty nemají dostatek informací o možnostech financování realizací prvků plánů společných zařízení - zemědělské subjekty nejsou dostatečně finančně zaangažovány na dodržování navržených organizačních, agrotechnických a biotechnických opatření a na tvorbě a údržbě krajinotvorných prvků - kontrolní orgány (ČIŽP, SZIF, ÚKZÚZ a orgány ochrany ZPF) zatím neaplikují požadavky zákona v takové míře, která by zajistila uspokojivou protierozní a protipovodňovou ochranu a funkčnost dalších opatření, která jsou v rámci PSZ navržena, projednána a odsouhlasena. I když jsou dnes zpracovatelské týmy projektů pozemkových úprav na mimořádné odborné úrovni, nelze zajistit v plném rozsahu účinnost navržených změn a opatření a to přes skutečnost, že proces pozemkové úpravy je nezpochybnitelným nástrojem trvale udržitelného rozvoje území.

64

Pozitivní změny v tomto směru lze uskutečnit pouze změnou v myšlení, přístupu a zangažovanosti vlastníků půdy a uživatelů . Klíčovou roli sehrávají dotčené obce, stejně jako přístup legislativců a kontrolních orgánů.

65

7.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Bumba, J. 2007: České katastry od 11. do 21. století. 1. vydání Praha 192s. ISBN 978-80-247-2318-1

Dumbrovský, M. a kol. 2004: Metodický návod pro vypracování návrhů pozemkových úprav. Praha: Českomoravská komora pozemkových úprav 190s.

Dumbrovský, M. 2004: Pozemkové úpravy. Akademické nakladatelství CERM, s.r.o. Brno 263 s. ISBN 80-214-2668-3

Dumbrovský, M. 2008:

Plán společných zařízení v k.ú. Podolí nad Olšavou.

Technická zpráva. Geocart 64s.

Janeček, M. a kol. 2007: Ochrana zemědělské půdy před erozí – Metodika. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., Praha 76s. ISBN 978-80-254-0973-2

Rambousková, I. 2007: Rozbor současného stavu – KPÚ Podolí nad Olšavou. Účelová studie. Geocart 40s.

Internetové zdroje: ww.mze.cz

66

8.

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1.: Podolí nad Olšavou ( přehledná fotografie zájmového území) Obr. 2.: Hydrologická síť a místa maximální akumulace odtoku Obr. 3.: Dílčí subpovodí z hlediska tvorby povrchového odtoku Obr. 4.: Sklonitostní poměry Obr. 5.: Schématické znázornění návrhové kategorie zpevněné polní cesty Obr. 6.: Schématické znázornění výhybny Obr. 7.. Vzorový typický řez hlavní polní cestou C2 Obr. 8.: Ukázka realizace navržené konstrukce – směs štěrkopísku a zeminy Obr. 9.: Vzorový typický řez hlavní polní cestou C1 a C3 Obr. 10.: Příklad realizace navržené živičné konstrukce Obr. 11.: Jednotlivé složky odtokového procesu v Povodí Obr. 12.. Plán společných zařízení – celková situace Obr. 13.: Vzorový příčný řez průlehu Obr. 14.: Plošná lokalizace jednotlivých kategorií erozního smyvu před návrhem PSZ Obr. 15.: Plošná lokalizace jednotlivých kategorií erozního smyvu po návrhu PSZ

9.

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

Tab.1.: Souhrnné vstupní údaje Tab. 2.: Návrhové kategorie polních cest Tab. 3.: Základní charakteristiky polních cest Tab. 4.: Lesní pásy a ochranné zatravnění (bilance ploch) Tab. 5.: Zasakovací travní pásy (bilance ploch) Tab. 6.: Průlehy a záchytné příkopy Tab. 7.: SDSO – bilance základních parametrů Tab. 8.: Základní parametry záchytného průlehu 1 Tab. 9.: Celková výměra půsy PSZ Tab. 10.: Výměry půdy PSZ, která přejde do vlastnictví obce na LV 10001 Tab. 11.: Bilance výměr – plochy k dispozici pro PSZ Tab. 12.: Závěrečná bilance

Graf 1.: Čára ploch a objemů

67

10. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BPEJ

bonitovaná půdně ekologická jednotka

ČÚZK

Český úřad zeměměřický a katastrální

DKM

digitální katastrální mapa

EN

evidence nemovitostí

GAEC

„Goog Agricultural and Environmental Condititons“ Dobrý zemědělský a environmentální stav

GPS

globální polohový systém

JPÚ

jednoduchá pozemková úprava

KN

katastr nemovitostí

KPÚ

komplexní pozemková úprava

k.ú.

katastrální území

KÚ

katastrální úřad

LV

list vlastnictví

PEO

protierozní ochrana

PK

pozemkový katastr

PSZ

plán společných zařízení

PÚ

pozemková úprava

SGI

soubor grafických informací

SPI

soubor popisných informací

SDOD

stabilizace dráhy soustředěného odtoku

SZIF

státní zemědělský a intervenční fond

TP

trubní propustek

TTP

trvalé travní porosty

ÚPD

územně plánovací dokumentace

ÚSES

územní systém ekologické stability

VENP

vyloučení erozně nebezpečných plodin

ZPF

zemědělský půdní fond

ZPRU

záchytný průleh

68