MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2008
MARIE RAŠKOVÁ
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Kůň a jeho využití v agroturistice Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Ing. Vladimír Mikule , Ph.D., Brno 2008
Vypracovala:
Marie Rašková
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma : Kůň a jeho využití v agroturistice vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MZLU v Brně.
Dne : .................................... Podpis bakaláře ……………………….
Děkuji Ing. Vladimíru Mikulemu , Ph.D. za cenné rady a připomínky. Svým rodičům za podporu a trpělivost. Děkuji také Bc. Jaroslavu Novosadovi, který mi poskytl informace o své farmě. Marie Rašková
ANOTACE Název : Kůň a jeho využití v agroturistice Autor : Marie Rašková
Cílem této bakalářské práce je poskytnout čtenáři
přehled o koni a jeho využití
v agroturistice. V literárním přehledu této práce najdeme popis koně, jeho chovu u nás. Je zde objasněn pojem hipoterapie, její vývoj a historie v České republice. Klade se zde důraz na vysvětlení základních pojmů v problematice léčebného využití koně, prvky, které v hipoterapii působí a praktické provádění hipoterapie. V hipoterapii je velmi důležitý výběr koně a tým. V poslední části této práce je popsán vývoj jezdeckých stezek, legislativa spojená s putováním na koni. Jsou zde charakterizovány hipostezky na Jižní Moravě, v jihočeském kraji. Jsou zde prezentovány vybrané agroturistické farmy, zaměřující se na projížďky na koních. V závěru jsou shrnuty zjištěné skutečnosti.
Klíčová slova: kůň, agroturistika, hiporehabilitace, hipoterapie, hipostezky, agroturistická farma.
ANNOTATION Title : Horse and his utilizing in agricultural tourism Author : Marie Rašková
The aim of this work is to give to the reader the view about horse and his utilizing in agricultural tourism. In literary overview we can find description of horse and his breed in our country. You can find here the meaning of the hipotherapy, it′s progress and history in the Czech republic. It is insisted here on explenation of basic threm in problematic of using a horse in medicine, elements which operate in hipotherapy and a practical using of hipotherapy. It is very important in hipotherapy, to choose the correct horse and a team. In the last task of this work is described the bridle path development and legislative connected with horse – riding. There are described bridle paths in south Moravia and south Bohemia in this task. There are presentation of choosen agrotourism farm, focusing on horse – riding.
Key words: horse, agricultural tourism, hipophysiotherapy, hipotherapy, bridle paths, agrotourism farm
1 2
ÚVOD .............................................................................................................................. 11 LITERÁRNÍ PŘEHLED - Kůň........................................................................................ 12 2.1 Původ koně............................................................................................................... 12 2.2 Zdomácnění koně ..................................................................................................... 12 2.3 Stavba těla ................................................................................................................ 13 2.3.1 Pohlaví u koní................................................................................................... 13 2.3.2 Barva koní ........................................................................................................ 14 2.3.3 Věk koně .......................................................................................................... 15 2.3.4 Zrak .................................................................................................................. 15 2.3.5 Sluch................................................................................................................. 15 2.3.6 Čich .................................................................................................................. 15 2.3.7 Chuť.................................................................................................................. 16 2.3.8 Hmat ................................................................................................................. 16 2.4 Vlastnosti koně......................................................................................................... 16 2.4.1 Komunikace ..................................................................................................... 16 2.4.2 Zlozvyky........................................................................................................... 17 2.5 Chov koní ................................................................................................................. 17 2.5.1 Ustájení............................................................................................................. 18 2.5.2 Chov v České republice.................................................................................... 19 3 Využití koní v agroturistice.............................................................................................. 19 3.1.1 Klasické jízda na koni ...................................................................................... 19 3.1.2 Westernové ježdění .......................................................................................... 19 3.1.3 Putování na koni, táboření s koňmi.................................................................. 20 3.2 Výběr koně ............................................................................................................... 20 3.2.1 Pony.................................................................................................................. 20 3.2.2 Huculský kůň.................................................................................................... 21 4 HIPOTERAPIE ................................................................................................................ 21 4.1 Historie hipoterapie .................................................................................................. 21 4.2 Léčebné využití koně – základní pojmy................................................................... 23 4.3 Prvky , které působí v hipoterapii (Horáček,1995) .................................................. 25 4.3.1 Nespecifické prvky........................................................................................... 25 4.3.2 Specifické prvky............................................................................................... 25 4.3.3 Ovlivnění osobnosti.......................................................................................... 25 4.4 Tým a praktické využití provádění hipoterapie........................................................ 26 4.4.1 Rehabilitační pracovník.................................................................................... 26 4.4.2 Psycholog, psychiatr, psychoterapeut, léčebný, speciální a sociální pedagog . 27 4.4.3 Pomocník.......................................................................................................... 27 4.5 Praktické provádění hipoterapie............................................................................... 28 4.5.1 Místo výkonu hipoterapie................................................................................. 28 4.5.2 Trvání terapeutické jednotky............................................................................ 28 4.5.3 Výstroj koně z hlediska hipoterapie ................................................................. 28 4.5.4 Nasedání a sesedání.......................................................................................... 29 4.5.5 Nejčastější chyby při vykonávání hipoterapie.................................................. 29 4.6 Výběr koně pro hipoterapii ...................................................................................... 30 4.6.1 Při posuzování koně je důležité........................................................................ 30 4.6.2 Požadavky na výběr koně pro jednotlivé disciplíny......................................... 31 5 VYBRANÉ AGROTURISTICKÉ FARMY.................................................................... 32
5.1 Charakteristika podniku : Hostinec „ Ve Dvoře“..................................................... 32 5.1.1 Zemědělská činnost .......................................................................................... 33 5.1.2 Ubytování ......................................................................................................... 33 5.1.3 Stravování......................................................................................................... 33 5.1.4 Produkty ze zemědělství................................................................................... 34 5.1.5 Zaměstnanci ..................................................................................................... 34 5.1.6 Reklama a podpora........................................................................................... 34 5.1.7 Tábory .............................................................................................................. 34 5.1.8 Zhodnocení silných stránek podniku................................................................ 35 5.1.9 Zhodnocení slabých stránek podniku ............................................................... 35 5.2 Charakteristika podniku : Ranč u Bobiho (agroturistické centrum) ........................ 36 5.2.1 Ubytování ......................................................................................................... 36 5.2.2 Stravování......................................................................................................... 36 5.2.3 Produkty ze zemědělství................................................................................... 36 5.2.4 Propagace a reklama......................................................................................... 36 5.2.5 Sport a zábava .................................................................................................. 36 5.3 Charakteristika podniku: Ranč pod Rejvízem.......................................................... 37 5.3.1 Ubytování ......................................................................................................... 37 5.3.2 Stravování......................................................................................................... 37 5.3.3 Služby............................................................................................................... 37 6 JEZDECKÉ STEZKY...................................................................................................... 38 6.1 Charakteristika turistiky na koni .............................................................................. 38 6.2 Význam hipostezek v cestovním ruchu.................................................................... 38 6.3 Legislativa ................................................................................................................ 38 6.4 Rozvoj jezdeckých stezek ........................................................................................ 39 6.4.1 Jihočeský kraj ................................................................................................... 40 6.4.2 Jižní Morava..................................................................................................... 40 6.5 Zřízení jezdeckých stezek ........................................................................................ 41 7 ZÁVĚR............................................................................................................................. 42 8 Použité knížní zdroje:....................................................................................................... 43 9 Seznam obrázků ............................................................................................................... 45 10 PŘÍLOHY ………………………………………………………………………………..46
1 ÚVOD Kůň patří od pradávna k nejstarším dopravním prostředkům, vlivem času, rozvoje dopravy a průmyslu
byl nahrazen rychlejším, méně náročným a
pohodlným prostředkem.Tento prostředek však velmi silně poškozuje životní prostředí . V dnešní době se koně používají, když nebudeme počítat sport a lesnictví hlavně k relaxaci a zábavě. Slouží jako podnět k návratu do přírody, usnadňuje nám pohyb a můžeme říct, že je rozhodně šetrnější k přírodě než automobil. Problémem při pohybu koně v přírodě, je fakt že každý pozemek či pastva patří někomu jinému a mnozí majitelé jsou tedy proti putování na koních. Kůň je zvíře, které do přírody patří, putování či vandrování je pro mnohé lidi neodmyslitelný zážitek a odreagování od běžného stresu a stereotypu. Snahou České republiky je tedy vybudovat soustavu jezdeckých stezek a odborných hipostezek, které budou zakresleny, zbudovány. Tyto stezky by měli být provedeny co nejšetrněji k životnímu prostředí, měli by vést pouze po území schválené majitelem či uživatelem pozemku, po polních a lesních cestách jen těch subjektů, co s nimi souhlasí. Záměrem je, aby byly stezky propojeny s agroturstickými službami. V České republice vzniká mnoho agroturistických farem, kde můžeme trávit dovolenou. Umožňují strávit volný čas na zdravém prostředí venkova. Lidé se rádi vracejí zpět na farmy, především kvůli blízkosti přírody a zvířat. Agroturistika je forma venkovské turistiky, kterou provozuje zemědělec či farmář a slouží jako vedlejší finanční zdroj k udržení nebo rozšíření jeho pracovní činností.
11
2 LITERÁRNÍ PŘEHLED - Kůň Turistika na koni přináší rozvoj cestovního ruchu, rozvoj venkova, budování vztahu k přírodě.
2.1 Původ koně Původ koně lze stopovat až do eocénu do doby před šedesáti milióny lety. V roce 1867 objevili paleontologové provádějící výzkumy na jihozápadě USA ve vrstvách ze starších třetihor skoro úplnou kostru zvířetem, které bylo později uznáno za nejstaršího koně. Vědci ho nazvali Eohippus (Eos je jitřenka, hippos – kůň). Předky všech kopytníku byli pravděpodobně příslušníci vymřelého řádu Condylartha, jenž obýval naši plemenu před 75 milióny lety. Byla to zvířata velká asi jako pes, která měla na krátkých nohách ještě pět prstů zakončených malými kopýtky. Nohy Eohippa už vypadaly jinak. Na předních nohách byli čtyři, na zadních jen tři prsty. Eohippus byl býložravec živící se jemnými listy. Byl přizpůsoben životu v pralese, kde ho jeho skvrnitá srst činila neviditelným a roztažené prsty usnadňovaly pohyb po měkké půdě. V oligocénu, před 40 až 25 milióny let, vystřídal Eohippa tříprstý Mesohippus s delšíma nohama a s chrupem vhodným pro zpracování rozmanitější potravy, samozřejmě rostlinné.(Edwars, 1992) Na počátku lidských dějin žily tři typy divokých koní. Ty se přizpůsobovaly měnícímu se životnímu prostředí a nakonec se staly základem všech plemen domácího koně. První typ byl asijský kůň Převalský, další tarpan, byl lehčí a jemnější, obývající ukrajinské a východoevropské lesích, posledním typem byl poněkud sporným typem,
pomalý kůň ze severoevropských bažinatých lesů
nazývaný Equs silvaticus. (Edwars,1992)
2.2 Zdomácnění koně Zdomácnění koně, většina dokladů nasvědčuje tomu, že kůň byl zkrocen v Euroasii před pěti šesti tisíciletími, na konci mladší doby kamenné. Dříve než člověk koně ochočil, panoval mezi nimi vztah lovce a kořisti.
12
Za zkrocení koně vděčíme pravděpodobně kočovným kmenům Árjů. V drsných hornatých krajích se kůň používal k jízdě, kdežto na údolních rovinách Středního východu se poprvé v historii objevily mocné říše, pro jejichž vznik a trvání měl kůň klíčový význam. Používali ho k tahání dvoukolových později čtyřkolových válečných vozů. S postupným rozvojem zemědělství přibývá krmiva a koně nejsou odkázáni pouze na pastvu. Spolu s uplatněním výběrového chovu to ovlivnilo velikost, sílu a rychlost koní podle potřeb doby. Koně byli třeba pro vedení válek i pro dopravu, ale také pro sportovní hry. Byli využívaní pro rychlý pohyb a nový životní styl. (Edwards, 1992)
2.3 Stavba těla Stavba těla koně se mění dle účelu, k němuž byl vyšlechtěn. Na jedné straně jsou krátké, silné proporce a mohutné osvalení tažných koní, ukazující sílu a výkonnost. Opačným extrémem je uhlazený plnokrevník význačný lehkou stavbou a dlouhými proporcemi i svaly. Mezi nimi jsou koně blízcí jednomu či druhému typu. (Edwards, 1992) Popis : K přední části řadíme hlavu, krk, kohoutek, lopatky, přední končetiny. K střední části patří hřbet, břicho koně – od kohoutku po bedra. K zadní části počítáme záď a zadní končetiny.(Edwards, 1992) Kštice a hlava Část hřívy která se nalézá na povrchu hlavy a spadá dopředu se nazývá kštice.Hříva se táhne podél krčních obratlů až po kohoutek. Kohoutek by měl být nejvyšším bodem hřbetu. Kohoutek najdeme ve spodní části krku v místě, kde se spojují lopatky. (Edwards, 1992)
2.3.1
Pohlaví u koní Hřebec je kůň samčího pohlaví, vyznačuje se silnou stavbou těla a mohutným krkem.Rámec bývá více čtvercový než u klisen. Hřebci bývají zejména v období
13
říje nervózní a nesoustřeďují se plně na svou práci. Proto je nepoužíváme v agroturistice. Klisna je samičího pohlaví, projevuje se klidněji než hřebec.Valach je hřebec, kterému byla operativně odstraněna varlata.
2.3.2
Barva koní
Barvu koní určuje barva krycích chlupů. Máme různé zbarvení koní, bělouš, tmavý ryzák, plavák, myšák, ryzák, hnědák, grošák, prokvetlý ryzák, vraník, žluťák, červený bělouš, strakoš. Bělouš se rodí s tmavou srstí, časem se vybělují nebo má po narození a vylínaní svou definitivní barvu tedy šedobílou. Albíni postrádají pigment, mají modré či červené oči, někdy příliš často reagují na ostré světlo. Isabela, neboli Žluťák, má barvu srsti žlutou na světlé nebo tmavé kůži. Plavák se vyznačuje barvou různých odstínů, ocas a hříva jsou vždy černá. Palomino poukazuje na zlatohnědou srst. Hnědý strakoš je pokryt hnědými, rezavými nebo bílými skvrnami.(Edwards, 1992)
14
2.3.3
Věk koně Věk koně poměrně dobře určujeme dle chrupu. Mléčný chrup je do 5 let koně, rostou stoličky a řezáky, které pak vypadají, aby uvolnily místo pro trvalý chrup. Plný trvalý chrup je tedy kolem 6 let.(Hermsen, 1999)
2.3.4
Zrak Oči jsou uloženy po stranách hlavy, vnímá tedy každým okem jiný obraz a je mu umožněno vidět skoro vše kolem sebe. Kůň vnímá ostře malou část svého zorného pole, před sebou a za sebou má slepé body. Astigmatismus je vnímaný obraz, který má neostrá místa.(Hermsen, 1999)
2.3.5
Sluch Kůň na rozdíl od člověka slyší několikrát lépe. Pohyblivými ušními boltci neustále zachytává různé okolní zvuky.(Hermsen, 1999)
2.3.6
Čich Vyvinutý čichový orgán umožňuje velmi dobře rozlišit různé pachy. Často u koní vidíme zvednutí nozdry a zároveň zvednutí a obrácení naruby vrchního pysku. Tento jev nazýváme flémování. K flémování dochází, když ucítí něco zvláštního. Často se to stává u hřebců, kteří vidí klisnu. Důležitou roli zaujímá čich v sociálním životě koní. Nový jedinci jsou vždy očicháni druhými. Jednou zažitý zápach svého stádového druha kůň nikdy nezapomene.(Hermsen, 1999)
15
2.3.7
Chuť K
rozlišení
jedovatých
a
neškodných
rostlin
slouží
koním
chuťový
orgán.(Hermsen, 1999) 2.3.8
Hmat I nejjemnější dotek je schopen kůň velmi dobře vnímat. Své nejbližší okolí prověřují pomocí dlouhých hmatových brví na horním a dolním pysku.(Hermsen, 1999)
2.4 Vlastnosti koně Kůň je stádové zvíře, proto se cítí nejlépe ve společnosti jiných koní, je to zvíře, které snáší dobře velké prostory. Proto nemá rád dlouhé denní přebývání ve stáji. Kůň patří mezi býložravec, má malý žaludek, proto se pase průběžně a pastvu přijímá v malých dávkách. Paměť je přirozená, která se používá při výcviku koně. Zapamatuje si tedy kdy ho chválíme a kdy trestáme, zapamatuje vztah mezi reakcí a podnětem. Každý nový jedinec si musí své místo ve stádě vybojovat. Ve stádě vládne tedy přísná hierarchie.(Hermsen, 1999)
2.4.1
Komunikace Kálení může být projev spokojenosti a uvolnění. Kůň často kálí když dostává čerstvou podestýlku. Nervozita a strach má za následek řídkou stolici. Podle postavení uší můžeme poznat jakou má kůň zrovna náladu. Jsou-li obě uši natočené kupředu je přátelsky naladěn, uši položené zpět do týlu neznamenají nic dobrého. Šviháním ocasu dává kůň najevo svou nespokojenost, ale může sloužit také k odhánění hmyzu.(Hermsen,1999)
16
2.4.2
Zlozvyky Tkalcování je jev, kdy kůň přenáší svou váhu z jedné přední nohy na druhou zvláštním kývavým pohybem. Okusování doprovázeno hltáním vzduchu teda klkání. Klkání vzduchu zhoršuje trávení, může dojít k plynové kolice. (Hermsen, 1999) Mezi všeobecné zlozvyky řadíme kousání a kopání, lekavost, stádový pud, hrabání předními kopyty, odmítání poslušnosti, vzpínání, vyhazování, poplašení a následné utíkání. (Hermsen, 1999)
2.5 Chov koní Dle temperamentu dělíme na teplokrevníky a chladnokrevníky, dle užitkového typu na jezdecký kůň, kočárový, tažný, soumar. Pojem teplokrevník poukazuje na orientální původ daného koně. Pokud se v chovu teplokrevných koní použije opět arabská krev, hovoříme o osvěžení krve.Teplokrevník je v závislosti na procentu plnokrevných předků takzvaně více či méně vysoko v krvi. Kůň Převalský a tarpan jsou předchůdci původních orientalních plemen. Chladnokrevník se vyvinul z mohutného koně, který žil v lesích střední Evropy. Chladnokrevníci jsou většinou mohutní pracovní koně, které se hodí zejména pro práci v tahu. Jezdecký typ představují ti koně, kteří jsou svou stavbou těla a mechanikou pohybu vhodní pro práci pod sedlem. Chody takového koně musí být prostorné, pravidelné, se správným nohosledem. Zadní končetiny musí zajistit dobrý posun vpřed. Vedle kroku a klusu musí být dobře vyvinutý zejména cval.
17
Kočárový typ, jeho typické vlastnosti jsou vysoko nasazený krk, méně výrazný kohoutek a vysoká akce končetin v klusu. Klus je pro kočárové koně nejdůležitější chod, a musí být prostorný, vznosný a energický. (Hermsen, 1999)
Význam koně militantní, doprava, zemědělství, potravina, surovina, těžba, ekologie, využití volného času, kultura. 2.5.1
Ustájení Ustájení volíme buď volně v přírodě, na pastvinách a výběhu, volné ustájení, boxy nebo také vazné ustájení. Koně se chovají na pastvinách poměrně vybíravě. Někdy plochy vypasou doslova až na drn, jiné naopak pouze očichávají a nedotčené opouštějí. Někdy je využívají pouze jako prostor k vyměšování. Tato nezajímavá místa jsou povětšinou porostlá tvrdými
travami
nebo
jsou
zaplevelena.
Pokud
pastvinu
řádně
neobhospodařujeme, rozsah ploch s nekvalitními porosty se zvětšuje. Důležité je včasné sekání nedopasků. Nemůžeme-li koním dopřát pohyb ve výběhu nebo na pastvině, je pro ně určitým zpříjemněním alespoň pobyt na otevřené prostranství například na dvoře, z něhož jsou odstraněny předměty, jež by mohly koně poranit. Koně takový pocit volnosti vždy ocení, zvláště setkají-li se při tom se svými druhy. V průběhu staletí se vyvíjely a měnily způsoby ustájení koní. V součastné době jsou považovány za nejvhodnější volná oddělení – boxy – a stáje. Boxy můžeme přirovnat k jakýmsi koňským „pokojům“. Můžeme do nich vstupovat přímo zvenku nebo jsou vybudovány ve větší prostoře a vstup je pak z ní. Stáje jsou rozděleny přepážkami na jednotlivá oddělení – stání. Tento způsob je vhodný pro typ ustájení většího počtu zvířat. Nevhodný je však k celodennímu ustájení. Prostor pro dospělého koně 8-12m2/1ks.(Miškovský, 1995)
18
2.5.2
Chov v České republice V České republice uznaných 19 plemen, 3 státní podniky v Písku, Tlumačově, Kladrubech. Pro genetické zdroje v České republice chováme starokladrubského koně, huculského, českomoravského belgického koně a slezského norika.
3
Využití koní v agroturistice
3.1.1 Klasické jízda na koni Jezdit na koni se nikdo nenaučí hned, v první řadě potřebujeme zkušeného instruktora. V druhé řadě potřebujeme zkušeného, dobře přiježděného koně, abychom mohli vyvinout ten správný jezdecký cit. (Hermsen, 1999) Musíme se naučit sed a držení těla jezdce, nezávislý sed, povely (pobídky), povely holeněmi, povely otěžemi, hlasové povely, nasednutí, sesednutí.
3.1.2
Westernové ježdění Westernové ježdění vzniklo v 19. století v Severní Americe během dobytkářské éry. Stáda dobytka se musela zahánět do ohrad velkých farem, kde se jednotlivé kusy sčítaly, značily výžehem.(Hermsen, 1999) Westernový jezdec sedí v sedle v přirozeném a uvolněném a používá pro ovládání svého koně velmi jemné pobídky. Typické také pro westernové ježdění je také používání krátkých hlasových povelů pro zastavení. (Hermsen, 1999) Westernové soutěže můžeme rozdělit na 3 hlavní skupiny : drezurní, rychlostní a pracovní. Mimo to existují takzvané halterclas, tj. disciplíny „na ohlávce“, při které se na koních nejezdí, ale pouze se předvedou před rozhodčího na ohlávce s vodítkem. Téměř všechny vypisované disciplíny se dále dělí na „junior“ – pro mladé koně do 5 let – a na „senior“ – pro koně šestileté a starší. (Hermsen, 1999)
19
3.1.3
Putování na koni, táboření s koňmi -
je vhodné pouze pro zkušené jezdce s připravenými, klidnými koňmi
-
nutné pro táboření je suché místo v závětří s pitnou vodou, také s ohradou či úvazištěm.
3.2 Výběr koně Pro agroturistiku nelze přesně říci jaké plemeno chovat. Důležité je, aby kůň byl hodný, trpělivý, nelekavý, nesmí být lechtivý, musí být zvyklý na lidi a hlavně na děti. Vhodný pro agroturistiku může tedy být například huculský kůň, pony hafling a jiné.. 3.2.1 Pony Všechny jedince, kteří dosahují v kohoutku výšky 1,48 m a méně, řadíme do skupiny poníků. Tato maximální výška se zdá zvláštní, ale je odvozena z anglické míry – inch. Jeden inch je zhruba 2,54 cm. Poníci měří maximálně 60 inchů. Kategorie E – poníků představuje v postatě malého koně, kteří měří více jak 1,48 m ale maximálně 1,59 m . Jiné kritérium pro odlišení poníků od koní tvoří stavba těla. V poměru ve své výšce mají poníci většinou hlubší trup než koně. Také se poněkud odlišně pohybují. Způsobuje to mimo jiné fakt, že mají v poměru kratší končetiny než koně. (Hermsen, 1999) a) Hafling pochází z Rakouska ( severní Tyrolsko)a Itálie. Hůlková výška je mezi 1,35 – 1,45 m. Zbarvení – hafling je vždy ryzák nebo žluťák s plavou hřívou a ocasem.Hafling je inteligentní, učenlivý koník s přátelskou povahou. (Hermsen, 1999) b) Dartmoorský pony pochází z oblasti Dartmoor (Devon), Anglier. Hůlková výška nesmí přesáhnout 1,25 m. Zbarvení srsti těchto zvířat je většinou hnědá nebo černá. Plemenná kniha nepřipouští strakaté jedince. Vzhledem ke své výšce a povaze je dartmoor ideální poník pro děti. (Hermsen, 1999) c) Shetlandský pony měří maximálně 1,10 m, pochází ze severního Skotska, zbarvení těchto poníků je velmi rozmanité . Shetlandi jsou výjimečně
20
přátelští a klidní.Shetlandský pony je všude ve světě oblíbený jako jezdecký kůň pro děti, ale je velmi schopný také v zápřeží. (Hermsen, 1999)
3.2.2 Huculský kůň Původní karpatské plemeno, typ horského koně. Střediskem chovu bývalo okolí Jasini. Má dlouhý nízký rámec, silnou kostru, hrubší hlavu, nízký kohoutek a skloněnou záď. Zadní nohy jsou často šavlovité. Je to skromný, odolný, vytrvalý a dlouhověký kůň použitelný jak pod sedlo, tak k tahu, jako soumar i pro práci v lese a zemědělství. Byl téměř na vyhynutí, zachráněn v poslední chvíli i úsilým amatérů. Bývá plavý, šedý, nejčastěji hnědák, zpravidla bez odznaků. Vhodný pro výcvik dětí a k turistice na koni.( Edwards, 1999)
4
HIPOTERAPIE Jak uvádí kniha Hipoterapie - Léčba pomocí koně od autorů Hollý, Hornáček, 2005 - Hipoterapie je rehabilitační metoda, která využívá komplexní léčebné působení na koně na člověka, je nejrozšířenější formou animoterapie – léčby využívající působení zvířat na člověka. Význam animoterapie v současnosti roste, vzájemnou interakcí ,, člověk - zvíře „ se v posledním období zabývá stále více teoretických, ale i klinických odborníků.
4.1 Historie hipoterapie
O pozitivním vlivu jízdy na koni se podle tradice zmiňoval už „ otec“ evropské medicíny, starořecký lékař Hipokrates (460-370 př. n. l.), avšak Littré po prostudování celého jeho díla toto tvrzení vyvrátil (Riede, 1985). Shodou okolností je však jeho jméno blízké naši tématice, protože zní v doslovném
21
překladu koňovládce. (Řecky slovo hippos znamená kůň a kratein znamená vést, vládnout, kratos znamená sílu.) První písemně zachované lékařské doporučení k jízdě na koni, má sloužit jako jistá forma gymnastického cvičení, pochází od Gaelna z 2. století n. l. Přestože se pozitivní působení na koni ojediněle ve středověku, o skutečném rozvoji hipoterapie můžeme mluvit od 60.-70. let minulého stolení, a to v německy a anglicky mluvících zemích. S prvními snahami o provádění hippoterapie v bývalém Českoslovenku se setkáváme v roce 1979 v rehabilitačním ústavu Chuchelná, kde Lwitová, Mrůzek, Bártková a Pavlíčková začali využívat huculy při léčbě dětí s dětskou mozkovou obrnou. Od 80. let 20. století se tato metoda začala postupně odborně vykonávati v Karviné - Darkově (Mikula, Šturc), v LužiKošumbergu (Frantalová, Bejbíková), ve Zbůchu (Zahrádka, Štainigl, Klik, Marková, Knezová, Mašková), v Hronovcích (Hollý), v Janských Lázních (Casková, Dvořáková), v Praze - Bohnicích (Hermannová, Bašný), v Praze – Zmrzlíku (Kulichová,Zelenková), v Nové Bani (Wagnerová, Cellár), v Krompachoch (Hanušovská), v Bratislavě (Kuric, Hučko, Čabajová, Ondrušková, Páleníková, Hornáček) a na mnohých dalších místech.
K ježdění na koni měl aktivní postoj i první československý prezident T.G. Masaryk, který jezdil na koni do svých osmdesáti let. Svůj pozitivní postoj projevil i velmi výstižným výrokem, který zaznamenal Karel Čapek v Hovorech s TGM: „Proč rád jezdím na koni? - protože je to nejrychlejší tělocvik. To se cvičí najednou celé tělo, ruce, nohy, plíce, srdce – jen to zkuste!“ (Hollý, Hornáček, 2005)
22
4.2 Léčebné využití koně – základní pojmy Resolizační působení hiporehabilitace je komplexní. Zahrnuje oblast medicíny, psychologie, pedagogiky, sportu. Přestože hiporehabilitace působí komplexně rozdělujeme ji z hlediska jejího praktického využívání na 3 základní složky : hipoterapii, pedagogicko – psychologické ježdění a sportovní ježdění handicapovaných. Zde nezřídka dochází k problémům s termíny. Nejčastěji dochází ke konfúznímu chápání slov hipoterapie a hiporehabilitace. Kořenem obou je řecké slovo hippos. To znamená kůň. Pojmy rehabilitace a terapie jsou sice všeobecně známé, ale pokusme se zamyslet nad jejich etymologií a sématikou. Slovo rehabilitace je sice všeobecně známé a to, že má své kořeny v latině, ví také každý, často však bývá nesprávně interpretované. Implikuje mnohdy léčebnou tělesnou výchovu, fyzikální léčbu, eventuálně fyzioterapii. Jeho původní význam je jiný. Slovo se skládá ze dvou částí – předpony re, která znamená opakovat, znovu a znovu, a slovesa habilitare, které znamená uschopňovat. Tedy re-habilitis = znovu schopný. Webster vysvětluje slovo rehabilitace čtyřmi významy: 1. jako obnovení obvyklé aktivity prostřednictvím výchovy a léčby 2. navrácení dobrého jména 3. obnovení původního stavu v privilegiích nebo právech 4. ustanovení původního stavu Pod pojmem rehabilitace tedy můžeme v našem kontextu chápat takový proces, který primárně umožní obnovení ztracené funkce, snížení újmy způsobené onemocněním, nebo umožní handicapovanému jedinci lépe se svým handicapem – hlavně společensky - vyrovnat. Pojem rehabilitace je tedy definovaným svým cílem, který často leží mimo chorobný proces a je více méně sociocentricky orientovaný. (Hollý, Hornáček, 2005)
23
Pojem terapie z řeckého therspein vykládá Webster jako lékařské ošetření nemoci nebo narušené schopnosti, uzdravovací sílu nebo kvalitu. V souboru svých klasických definic je tento primárně orientován morbocentricky, chápe se tím tedy zásah do etiopatogenické struktury nebo vztahů tak, aby došlo o odstranění symptomů nemoci. (Hollý, Hornáček, 2005) Hiporehabilitací se rozumí včlenění vození se na koni nebo ježdění (hipických aktivit) do komplexu opatření zaměřených na obnovení ztracené funkce, zmírnění nebo minimalizování či odstranění fyzického, psychologického, sociálního nebo mentálního handicapy pacienta nebo klienta. Hipoterapie se používá jako termín častěji, a také se jí přisuzují různé významy. Hipoterapií se na půdě Americké hipoterapeutické asociace rozumí včlenění využití multidimenzionálního pohybu koně k léčbě klientů s pohybovými disfunkcemi. (Hollý, Hornáček, 2005)
Pedagogicko – psychologické ježdění definujeme jako využívání práce s koněm, vožení se na koni a ježdění na koni jako pedagogické a psychologické médium k dosažení pozitivních změn v chování dětí a mládeže, nebo ke zmírnění nebo odstranění příznaků duševní choroby či mentálního handicapu. (Hollý, Hornáček, 2005)
Zařazení pojmu sportovní ježdění handicapovaných je jednodušší. Zde se asi o jeho rehabiliční funkci nedá příliš diskutovat a jednoznačně ho lze zařadit mezi rehabilitační aktivity, zejména při zohlednění sociální readaptace. Léčebné ježdění - v angličtině therapeutic riding, v němčině therapeutisches Reiten – definuje Renker jako specializovaný způsob ježdění, jehož hlavním cílem je dosažení kognitivního, fyzikálního, emočního a sociálního prospěchu pro jedince s handicapem. Je to velmi široká definice, jejíž obsah se z větší části
24
překrývá s naším pojmem hiporehabilitace, ale je ještě širší. (Hollý, Hornáček, 2005)
4.3 Prvky , které působí v hipoterapii (Horáček,1995) 4.3.1
Nespecifické prvky Mezi nespecifické prvky řadíme – vliv tepla, taktilní kožní podněty, vytahování zkrácených tkání, podpůrné reakce, cvičení proti odporu, obrané reakce proti pádu, krční a bederní hluboké posturální reflexy, labyrintové reflexy, iradiace podráždění, uvědomování se proprioceptivních vzruchů při emotivním prožívání pohybu na koni, facilitace centrálního posturálního vzoru (glogálního posturálně lokomočního vzoru), vliv na vegetativní nervový systém.
4.3.2
Specifické prvky Specifické jsou rytmické přenášení trojdimenzionálních pohybových stimulů podmíněných krokem koně, pohyb vzad a vřed jako základ motorického vývoje, simulace chůze ve vzpřímené poloze, jako základní pohybový vzorec, energetické ovlivnění pacienta, konkrétně přes neprogramovaný bioenergoinformační přenos z pole zvířete na pacienta.
4.3.3
Ovlivnění osobnosti Ovlivnění osobnosti prací s koněm – zlepšení sebevědomí a sebeuvědomění, úprava emotivity, odbourávání nedůvěry, úzkosti a strachu, tlumení hyperaktivity, antipatie a agresivity, zlepšování kooperace a komunikace, vytváření pocitu zodpovědnosti, vztahu k pořádku, vytrvalosti, houževnatosti, podpora kreativity, soutěživosti, podpora intelektových funkcí (rozvíjení pozornosti, koncentrace, rozhodnosti) a úprava poruch učení (dyslexie, dysgrafie, dysortografie), rozvoj správného sebehodnocení, rozvoj pocitu samostatnosti a kolektivnosti atd. (Hollý, Hornáček, 2005)
25
4.4 Tým a praktické využití provádění hipoterapie Hipoterapie je týmová metoda, podílí se na ní více pracovníků. Spojuje v sobě více složek : lékařskou, psychologickou, pedagogickou, sociologickou a hipologickou.
Členové týmu Lékař je v hipoterapii vedoucí osobou lékařské složky. Indikuje vhodné pacienty, rozhoduje o kontraindikacích, určuje cíle, na něž je třeba se zaměřovat, a společně s rehabilitačním pracovníkem navrhuje dlouhodobý a krátkodobý léčebný plán hipoterapie. K indikování pacientů musí přistupovat z pozice důkladného poznání pacienta, především u těžkých stavů a to se znalostí mechanismů vlivů hipoterapie. Je velmi vhodné, když má sám zkušenosti s jízdou na koni.
Nemusí být sám přítomen při samotné hipoterapii, musí však velmi úzce spolupracovat
s
rehabilitačním
pracovníkem,
psychologem,
léčebným
pedagogem, eventuálně i s hipologem, kteří ji prakticky provozují. 4.4.1
Rehabilitační pracovník Rehabilitační pracovník – fyzioterapeut - hraje při hipoterapii nejvýznamnější roli, protože ji prakticky provádí a řídí. Musí být vzdělaný ve svém oboru, ale musí absolvovat také základní kurz pro hipoterapeuty, musí si osvojit základy ježdění na koni, znát teoretické základy této metody a naučit se prakticky aktivně ovlivňovat provozování hipoterapie. Jeho úlohou je navodit korektní sed pacienta a podle potřeby ho korigovat.Má citlivě vést pacienta ke správným pohybům na koni, aby se sladil s jeho pohybem. Podle aktuální potřeby rozhoduje o nutnosti polohování pacienta na hřbetě koně, aby se uvolnilo spastické držení. Když potřebuje korigovat držení nebo zařadit korekční polohu, dává podnět hipologovi 26
k zastavení koně.Musí také umět instruovat hipologa, aby upravil pohyb koně podle možnosti pacienta. Pouze tak lze dosáhnout nejúčinnějšího léčebného působní. Je také zodpovědný za bezpečnost při hipoterapii. Je užitečné, když zná základy jiných facilitačních metod. Odborně vede pomocníka. 4.4.2
Psycholog, psychiatr, psychoterapeut, léčebný, speciální a sociální pedagog Psycholog, psychiatr, psychoterapeut, léčebný, speciální a sociální pedagog se zaměřují na psychoterapeutickou, speciálně pedagogickou a socioterapeutickou oblast. Tuto činnost vykonávají v rámci samostatného procesu pedagogicko – psychologického ježdění nebo jako součást hipoterapie, případně sportovního ježdění postižených, kdy particupují na formování podněcujícího a pozitivně působícího terapeutického ovzduší. Pro svoji činnost vypracovávají diagnostiku, vytvářejí si terapeutický plán, podle potřeby s jinými odborníky, spolupracují s rodiči atd. Svojí práci mohou výrazně zintenzivnit terapeutické působení jiných členů léčebného působení.
4.4.3
Pomocník Pomocník pomáhá pacientovi při nasedání na koně a při sesedání z koně. Zabezpečuje ho proti pádům z opačné strany koně, než je fyzioterapeut. Pomocníkem může být pouze dospělá zodpovědná a hlavně poučená osoba. Poučení
je
povinností
vedoucího
terapeutického
týmu
podle
formy
hiporehabilitace.
Hipolog musí mít, vedle samozřejmé kvalifikace učitele jízdy nebo trenéra, také kurz hipoterapie. V ČR se zřejmě bude vyžadovat i jezdecká licence. Jeho úlohou je připravit koně pro hipoterapii a vést ho během jejího provádění. Musí citlivě spolupracovat s terapeuty, přičemž podléhá vedoucímu terapeutického týmu.Ve sportovním ježdění postižených se stává vedoucím týmu on a ostatní členové se stávají jeho poradci. Pro hipologa v hiporehabilitaci se objevil v odborné
27
literatuře v roce 1995 anglický termín animal- assisted therapy specialist (odborník pro léčbu pomocí zvířat). Možná se ujme i u nás a možná ho jednou zaplatí pojišťovna. (Hollý, Hornáček, 2005)
4.5 Praktické provádění hipoterapie 4.5.1
Místo výkonu hipoterapie Hipoterapie se provádí většinou na kryté nebo otevřené jízdárně, na rovném terénu. Krytá jízdárna chrání před nepřízní počasí, ale otevřená jízdárna je ve všech ostatních ohledech výhodnější. U vhodných, zejména pokročilejších pacientů je dobré zařadit do programu procházky do přírody. (Hollý, Hornáček, 2005)
4.5.2
Trvání terapeutické jednotky Délka trvání nelze přesně stanovit, platí zásada postupnosti. Začíná se kratšími reprízami a postupně se zvyšuje podle diagnózy, klinického stavu, stavu únavy svalstva a ostatních individuálních faktorů. Ty posoudí hipoterapeut. Obvykle stačí patnáct až dvacet minut. Hipoterapie se má provádět minimálně 2krát až 3krát týdně, nejméně po dobu 3 měsíců. (Hollý, Hornáček, 2005)
4.5.3
Výstroj koně z hlediska hipoterapie Sedlo je třeba využívat v hipoterapii co nejméně. Sedlo totiž výrazně omezí potřebný trojdimenzionální pohyb hřbetu o jednu dimenzi, a to předozadní. Kostra sedla, která je ve své podstatě monolitem, nemůže kopírovat protipohyb
28
pravé a levé strany sedlové polohy hřbetu koně. Třmeny se v klasické hipoterapii nepoužívají. (Hollý, Hornáček, 2005) 4.5.4
Nasedání a sesedání Na dobře připraveného hipoterapeutického koně lze nasedat z obou stran, ale běžně se používá nasedání z levé strany. O volbě strany rozhoduje strana postižení. (Hollý, Hornáček, 2005) Pacient s lehčím postižením nasedá podobně jako zdravý člověk tak, že se postaví tváří k boku koně a nohu, kterou má blíž k hlavě koně, si vloží do třmenu, případně si ji opře do nastavené ruky pomocníka. Tato opora může být i pomocí kolene. Dále si pacient pomáhá tím, že se chytne sedla nebo madel a vytahuje se nahoru. Když se dostane, často s pomocí terapeuta do stoje v třmenu nebo v ruce pomocníka, přenese druhou nohu nad hřebenem koně na druhou stranu a měkce dosedne. Část pacientů nemůže samostatně ani asistovaně nasednout a je třeba je do sedlové polohy vyložit. Pro ulehčení této práce se používají různé pomůcky: druhý třmen, který zavěsí do třmenu na sedle, aby se neztrácel čas prodlužováním schůdky se zábradlím nebo bez něho, podstavce, případně speciální rampy. Rampa je nejlepší, protože na ni lze vyjet i s invalidním vozíkem. Odkud pacienta přenese rehabilitační pracovník i s pomocníkem na koně, kterého musí držet hipolog ve vhodné poloze. Po sesednutí je dobré zařadit fázi klidu, aby se dosažený výsledek stabilizoval bez rušivých momentů. Ideální je, když se využijí různé relaxační techniky v lehu na zádech. Je třeba zdůrazňovat dýchací bránicí. (Hollý, Hornáček, 2005)
4.5.5
Nejčastější chyby při vykonávání hipoterapie Rehabilitační pracovník je pasivní, nevyžaduje optimální dosažitelný sed, nepřeruší hipoterapii pro korekci sedu pacienta, nepřeruší hipoterapii při prvních známkách únavy nebo vyčerpání pacienta, nekoriguje práci hipologa při rychlém kroku koně, na který pacient nedokáže reagovat, nadměrně fixuje pacienta,čímž omezuje přenos pohybových podnětů, připustí nadměrnou kyfotizaci pacienta během hipoterapie, fixuje pacienta za pánev, nedostatečně využívá polohování 29
před a během hipoterapie, nadměrné nebo nedostatečně zabezpečuje přepadávající hlavu, připustí nevhodné, především klouzavé oblečení pacienta, terapeuta nebo pomocníka, zapomíná fixovat ramenní kloub při polohování na zádech.( Hollý , Hornáček , 2005)
4.6 Výběr koně pro hipoterapii 4.6.1
Při posuzování koně je důležité Ideální tvary nemá žádný kůň a každému se dá vytknout nějaká exteriérová chyba. Z jezdeckého hlediska se tradují jisté zásady, z nichž některé uvedu :
•
linie od zátylku k zadnímu konci kohoutku bývá delší, než linie od zadního konce kohoutku po kořen ocasu.
•
Kolmice spuštěná k zemi z vrcholu lopatky, má protnout výběžek loketní kosti (okovec)
•
šířka hrudníku ušlechtilých koní přestavuje ¼ jejich kohoutkové výšky, u méně ušlechtilých koní je to více
•
šířka zádě bývá o trochu větší než šířka hrudníku
•
záď nemá být špičatá
•
délka zádě bývá delší než její šířka
•
kohoutek bývá o polovinu svoji výšky než záď, pokud je záď vyšší než kohoutek, říkáme, že kůň je přestavěný ( to je obvykle u hříbat a u některých plemen- např . – klusáků)
•
úhel stehenní a pažní kosti jsou důležité pro výkonnost koně, úhel mezi lopatkou a pažní kostí má být 90º a kolmice spuštěná z kohoutku k zemi má s pažní kostí svírat úhel 45º
•
kyčelní kloub mí mít také 90º, při pohledu z boku by měla být linie pažní kosti rovnoběžná s linií bérce a linie lopatky rovnoběžná s linií stehenní kosti
•
z tohoto hlediska je možné přesvědčit se o symetrii koně také hledáním rovnoramenného lichoběžníku. Délky paže, hřbetu a kříže by měly být na pohled stejné a břišní linie by měla být jednou tak dlouhá jako linie hřbetu. Pokud nejsou úhly lichoběžníku stejné, popřípadě nejsou rovnoběžné strany, je možné, že kůň nepravidelně stavěný. Sklon spěnky má být stejný jako sklon kopyta
30
•
postoj hrudních i pánevních kostí má být pravidelný. Znamená to,že má být rozbíhavý ani sbíhavý, při pohledu zepředu vybočený ani vbočený a nemá být podsunutý ani přikleknutý (Hollý, Hornáček, 2005)
4.6.2
Požadavky na výběr koně pro jednotlivé disciplíny Hipoterapie : v užším slova smyslu Kůň musí být pacientovi vybraný na míru, a proto je dobré, když v hipoterapeutickém centru více koní různého temperamentu a různé tělesné stavby. Pokud je jeden kůň, musí být velmi dobře předježděný, aby hipolog mohl umně prodlužovat nebo zkracovat jeho chody podle přání fyzioterapeuta. Dyzioterapeut, psycholog nebo pedagog předkládají své požadavky hipologovi a ten podle nich vybere vhodného koně. (Hollý, Hornáček, 2005)
4.6.2.1 Fyzioterapie, psychoterapie a socioterapie Od koně se vyžaduje: •
perfektní zdravotní stav
•
pravidelné a klidné chody s dostatkem kmitu
•
perfektní charakter
•
poslušnost na lonži, nadvou lonžích a na ruce
•
přiježděnost
•
samostatnost
•
klid u rampy
•
adaptace a habituace na rušivé vlivy okolí a ze strany klienta
31
4.6.2.2 Pedagogicko – psychologické ježdění Od koní se požaduje:
5
•
různý temperament
•
dobrý charakter
•
bezpečnost při ošetřování ve stáji a ve výběhu
•
lehká manipulace ze země
•
akceptace začátečníků v sedle
•
habituace na náhlé podněty ze strany klientů
•
dostatečná psychická odolnost při střídání klientů (Hollý, Hornáček, 2005)
VYBRANÉ AGROTURISTICKÉ FARMY
5.1 Charakteristika podniku : Hostinec „ Ve Dvoře“
Hostinec Ve Dvoře najdeme ve zlínském kraji, bývalém okrese Kroměříž, na adrese Rajnochovice 124, 768 71, na internetových stránkách www.hotelpolom.cz
Hostinec je stylová dřevěnice s restaurací, ubytování, obchodem s potravinami.
V agroturistice podnikají od roku 1991, přičemž podnik 15.3.2004 vyhořel, oheň zalozil neznámý pachatel. Za necelý měsíc se podařilo majitelům opět otevřít.
32
5.1.1
Zemědělská činnost
Rozhodující část financí získávají ze zemědělské činnosti i z agroturistiky. Zemědělská činnost je zařazena do oblasti integrovaného zemědělství ( šetrnější k životnímu prostředí ) a je zaměřena na kombinací živočišné a rostlinné výroby.
Využívaná zvířata k agroturistice jsou zde koně, plemena Hafling - plemeno koní ze skupiny horských plemen vzniklé v jižních Tyrolích. Hafling je odolný a vytrvalý kůň, všestranně používaný v horských terénech. Výška 140-150 cm, hmotnost
430-490
kg.
Barvou
převládají
ryzáci
s
bílou
hřívou.(http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/46428-hafling) Farma umožňuje svým klientům zapojení do zemědělských prací, účastní se agroenviromentálních opatření : kosení, nitrátová směrnice, zatížení na ha.
5.1.2
Ubytování Patří do kategorie penzion. Hostinec nabízí ubytování ve třech pokojích. Jeden 3 lůžkový s možností přistýlky. Druhý je dvoupokoj (3 lůžkový pokoj s možností přistýlky a 2 lůžkový pokoj). Dále nabízíme nový turistický pokoj s 12 lůžky.
Všechny tři pokoje mají vlastní sociální zařízení se sprchovým koutem. ( http://www.hotelpolom.cz/?sekce=dvur)
5.1.3
Stravování Pro hosty je k dispozici restaurace se 45 místy a nabízí hostům stejné speciality jako na hotelu POLOM za stejné ceny. Je zde také obchod s potravinami.
33
Také v hostinci Ve Dvoře je možno pořádat různé oslavy, večírky, svatby, školení, sportovní soustředění a večery s cimbálovou muzikou.
5.1.4
Produkty ze zemědělství Na farmě si můžeme zakoupit produkty z ovcí (ponožky z ovčí vlny MERINO, deky, polštáře, podložky na postel, ledvinové pásy, nánožníky pro děti, dárkové polštářky) a je možno ochutnat jehněčí speciality.
5.1.5
Zaměstnanci Farma má do 5 zaměstnanců, a to zejména rodinné příslušníky.
5.1.6
Reklama a podpora Pro svoji propagaci využívají letákovou formu, informační tabule u cest, reklamu prostřednictvím cestovním agentury. Reklamní předměty jako ponožky a dřevěné hole s různými vyřezávanými ornamenty. Podpora ze strany kraje : snaha vybudovat hipostezky – program : Hyje koně zlínského kraje, snaha obecního úřadu vůbec žádná, místní obyvatelé podporují jak kteří.
5.1.7
Tábory Farma pořádá každoročně 9 turnusů táborů v období prázdnin pro děti ve věku od 8-15 let, pro úplné začátečníky, kapacita v průměru 40 dětí. Tento tábor stojí 2900Kč v ceně je zahrnuto ubytování, jídlo, doprovodné programy a hlavně výuka ježdění. Na hlavního instruktora připadá 12 dětí, je zde zdravotní sestra a je vedena zdravotní kniha. Víkendové ježdění Cena 1200Kč, začíná se večeří a končí se obědem. 34
5.1.8
Zhodnocení silných stránek podniku Hlavní myšlenkou a silnou stránkou je ucelený okruh služeb tzn. - ovečky spásají louky a tím udržují pěknou krajinu, z jejich produkce dodává pan Novosad maso do kuchyně, z vlny prodává zpracované vlněné výrobky ( ponožky, deky, polštáře atd.) −
5.1.9
koně spásají louky, lákají hosty, užitek je i z prodeje hříbat.
Zhodnocení slabých stránek podniku
Asi největší problémy každého zemědělce či každého člověka pracujícího v přírodě tíží vlivy nepříznivého počasí, které se nedá nijak ovlivnit či naplánovat a proto musí být zemědělec velice flexibilní a musí umět usoudit kdy jakou operaci započne.
Při pořádání akcí pod „ širým nebem“ např. westernové závody, může dojít k nepřízni počasí a tím se ani nevrátí vynaložené prostředky na uspořádání této akce.
Je velmi složité přečkat zimu, která je v podmínkách Rajnochovic velmi finančně složitá (malé příjmy, velké náklady).
35
5.2 Charakteristika podniku : Ranč u Bobiho (agroturistické centrum) Ranč u Bobiho se nachází na Slovensku, kraj Nitranský, v obci Levice, část obce Nový Tekov.Tento podnik najdeme na stránkách www.bobiranc.sk. Ranč je nově zbudované agroturstické centrum, které nabízí možnost aktivního využití volného času
pro milovníky koní.
5.2.1 Ubytování Kategorie rodinný penzion, nabízí dvojlůžkové,
trojlůžkové, čtyřlůžkové pokoje a 2
apartmány. Každý pokoj má své vlastní sociální zařízení, televizi.
5.2.2 Stravování Stravování ve stylové restauraci s nabídkou více než sto druhů jídel, která je součástí areálu a tvoří s penzionem jeden komplex, speciality na zahradním grilu v zahradní restauraci.
5.2.3 Produkty ze zemědělství Nabízí velmi rozsáhlou škálu specialit podniku jako například z peščeného masa, telecí speciality. 5.2.4
Propagace a reklama Pro svoji propagaci využívají letákovou formu, informační tabule u cest, reklamu prostřednictvím cestovním agentury.
5.2.5 Sport a zábava Na ranči najdeme jezdeckou školu pod odborným dozorem. Můžeme vyzkoušet jízdu v sedle, jízdu v kočáře, bryčce. Můžeme si zahrát tenis, projet se na kole nebo si zarybařit.
36
5.3 Charakteristika podniku: Ranč pod Rejvízem Ranč pod Rejvízem se nachází v nejvyšších moravských horách Jeseníky v obci Ondřejovice u Zlatých Hor, těsně pod známou dominantou Jeseníků Rejvízem. Je obklopen malebnou krajinou rozsáhlých horských luk, pastvin a lesů. 5.3.1
Ubytování
Kapacita penzionu je 6 bytových jednotek - 22 lůžek ( 16 lůžek + 6 přistýlek ). 5.3.2 Stravování Můžeme zvolit mezi stravováním ze svých vlastních zásob nebo využít možnosti kombinace nabízených snídaní a případně dalších jídel dle individuální domluvy při rezervaci nebo v průběhu pobytu. 5.3.3
Služby
Tento ranč nabízí ustájení Vašeho koně. Pokud koně nevlastníte, nabízí možnost vyjížďky a procházky na koních na vlastních pozemcích (louky a pastviny cca 500 ha). Součástí všech relaxačních aktivit u koní je možnost se aktivně účastnit spolu s ošetřovatelem všech prací, souvisejících s každodenní péčí o tato zvířata.
37
6
JEZDECKÉ STEZKY
6.1 Charakteristika turistiky na koni Většina dotazovaných starostů (70%) konstatovala, že v jejich obcích agroturstický byznys nikdo neprovozuje. Je to odraz skutečnosti, že agroturistika neměla u nás v posledních padesáti letech tradici a že není dostatek vhodných zemědělských usedlostí či farem, kde by se tato forma turistiky mohla úspěšně rozvíjet.( Pourová, 2002)
6.2 Význam hipostezek v cestovním ruchu Pro rozvoj hipostezek má z hlediska vývoje význam venkovský cestovní ruch a agroturistika. Venkovský cestovní ruch se často nazývá také jako zelená turistika.Venkovské prostředí představuje v evropském poměru zhruba 60-70% obydleného území a tato území jsou přirozeným prostředím oddechu, odpočinku a rekreace zejména pro obyvatele měst a městských glomerací.(Janotka, 1999)
6.3 Legislativa S problematikou turistiky s koňmi souvisí následující legislativa: veterinární zákon č. 286/2003 Sb. •
Zákon o myslivosti č.23/1962 Sb.
•
Zákon o lesích č. 289/1995 Sb.
•
Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., (168/2004 Sb, 218/2004Sb.)
38
•
Zákon o veřejném stravování č. 258/2000 Sb.
•
Obchodní zákoník
•
Živnostenský zákon
•
Zákon o správě daní
•
Silniční zákon
6.4 Rozvoj jezdeckých stezek V České republice se v minulosti již za první republiky rozmáhala turistika snad nejvíce na světě. Nejdříve byla velmi oblíbená pěší turistika, po válce pak cykloturistika. Vznikl Klub českých turistů, který se stará o rozvoj a značení turistických stezek. Změnou politického systému vedlo
k rozšíření chovatelů koní a zároveň i nadšenců
milovníků tohoto ušlechtilého plemene. Milovníci jízdy na koních vědí, že podle starého arabského přísloví „Nejkrásnější pohled na svět, je ze hřbetu koně“. Vstupem do Evropské unie se pak naskýtá příležitost jako v okolních státech rozvíjet vedle jezdeckých sportů také turistika na koni. Rozvojem turistiky, ať už pěší, na kole i na koni bude znamenat rozvoj venkova, k němuž kůň odjakživa patřil.Za tímto účelem v rámci obnovy venkova vznikají občanská sdružení, která v rámci aktivit hledají zájemce o vybudování jezdeckých stanic, mezi kterými pak budou vznikat jezdecké stezky. Tím se také vytváří prostor pro podnikatelskou činnost a případné pracovní příležitosti. Možnost ekonomického přínosu, tak jako v ostatních zemích jsou příležitosti v oborech pohostinství, ubytování, turistických kanceláří a živností kovářů, dopravců zvířat, veterinárních techniků atd. Tato akce se však neobejde bez pomoci a podpory dalších organizací v rámci regionu.
V dnešní době se mnoho lidí vrací zpět do přírody, proto můžeme předpokládat s dalším vývojem jezdeckých stezek. Vzniká mnoho nových projektů, zaměřené na založení nových 39
stezek. Projekty vznikají s cílem podpořit aktivity a lidi zainteresované pro koně. Část financí můžeme získat ze strukturálních fondů EU, zbytek peněz většinou doplácí kraje a partneři projektů.
6.4.1
Jihočeský kraj Jihočeský kraj se stal pro mnoho krajů vzorem. Značení jezdeckých stezek se rozdělilo na části. V první části bylo zmapováno a označeno 9 základních jezdeckých stezek v rozsahu 133,5 km. V druhé části bylo zmapováno a označeno 17 stezek o délce 183 km. Bylo realizováno šest hraničních přechodů pro koně do Rakouska, které byly otevřeny 7.5.2006, povinností je mít své doklady i doklady pro koně. Východní Čechy nabízejí 34 koňských stanic, 8 páteřních stezek, dalších 13 průběžných stezek.
6.4.2
Jižní Morava Jižní Morava – V roce 2006 vznikla na Znojemsku první hipostezka v příhraničí díky grantu EU a s zásluhou NP Podyjí .Tzv. Vranovská stezka má délku 32,5 km, vede přes koňské stanice - Vranov nad Dyjí, Obšiv, Lesná, Horní Břeclav, Lukov, Podmolí, Makovice atd.
Na území Vysočiny jsou vyznačeny tyto jezdecké stezky : Maříž – Plačovice, Plačovice – Vranov nad Dyjí, Maříž- Lány u Kumžáku,Maříž – Nová Říše a mezinárodní stezka Lictenberg- Telč pod záštitou granta Ing. Simony Stejskalové.
40
6.5 Zřízení jezdeckých stezek Podle metodiky vypracované Mgr. Karlem Markvartem a Lenkou Kerumovou v březnu 2003 Metodika značení tras pro jezdeckou turistiku odpovídá metodizace značení pěších tras z důvodů: na trati se jen málokdy cválá, kluše a o čas pro zpestření, rychlost pohybu koně s jezdcem se tedy podobá spíše turistovi než cykloturistovi. Skupina turistů s koňmi s sebou má často i soumary, tedy koně určené pro nošení nákladu, a ti nemohou často pohybovat v rychlejších chodech než je krok, klus atd. •
Četnost a výše umístění pěších značek odpovídá očekávání turistů na koni mnohem lépe než jiné druhy značení.
Při dálkových pochodech se vedou často koně na ruce, a stávají se z nich tedy často i pěší turisté. Navíc jezdci často sledují cestu pro koně a starají se kam koně kladou nohy, takže často dívají před sebe v mírném úhlu směrem dolů.Umístění značek příliš vysoko by nebylo dobře.
41
7
ZÁVĚR V předložené bakalářské práci je přiblížen kůň a jeho využití v agroturistice, koně jsou naší součástí již několik staletí, můžeme je brát jako velmi ekologický prostředek k pohybu. Pro některé z nás je kůň důležitý pro léčbu. Hipoterapii, tedy léčebnou jízdu na koni, známe již z dob před naším letopočtem. Hipoterapie nám přináší blahodárný vliv koně na lidský organismus, uvolňování ztuhlých svalů, příznivý vliv na psychiku, zlepšení koordinace pohybů, velmi vhodná pro děti s dětskou mozkovou obrnou. V České republice je mnoho agroturistických a hipologických zařízení, které pomáhají handicapovaným zmírnit jejich zdravotní problémy. V agroturistických zařízeních nás mohou naučí jezdit na koních, starat se o ně. Nabízí spoustu doprovodných programů spojené s přírodou, zemědělstvím. Jak už bylo uvedeno, o jezdecké stanice je zájem. Je to prakticky forma jak dostat na venkov větší účast turistů, zviditelnit památky a krásy naší přírody. Věříme, že se podstatně změní i ekonomická situace venkova, vznikem dalších jezdeckých stanic, kde počítáme protkat jezdeckými stezkami další území.
42
8
Použité knížní zdroje:
1) EDWARDS, E. Velká kniha o koních. 1st ed. 1992. ISBN 80-85-265-36-2. 2) HABÁN, M.; OTEPKA, P. Slovenská polˇnohospodárska univerzita v Nitre. 1st ed. 2004. ISBN 80-8069-451-6. 3) HERMSEN, J. Encyklopedie Koní. 1st ed. 1999. ISBN 80-85815-86-9. 4) HOLLÝ, K.; HORNÁČEK, K. Hipoterapie. 1st ed. 2005. ISBN 80-7225-190-2. 5) JANOTKA, K. Venkovská turistika a agroturstika. 1999. 6) LESNÝ, I., et al. Dětská mosková obrna ze stanoviska neurologa. 2nd ed. 1985. ISBN 08088-85. 7) MIŠKOVSKÝ, Z., et al. Chov zvířat. 1st ed. 1995. ISBN 80-901645-4-4. 8) POUROVÁ, M. Agroturistika. 1st ed. 2002. ISBN 80-213-0965-2.
43
Internetové zdroje: 1) http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/46428-hafling 2) http://www.hotelpolom.cz/?sekce=dvur 3) www.bobiranc.sk 4) http://www.rancpodrejvizem.cz/ 5) http://www.rancpodrejvizem.cz/ 6) http://www.konskestezky.cz/
44
9
Seznam obrázků
Obrázek č. 1 – Kůň používaný v agroturistice¨ Obrázek č 2 - Hafling Obrázek č. 3-4 – Koně na pastvě Obrázek č. 5 – Klient Obrázek č. 6 – Klient na procházce Obrázek č. 7 – Rampa Obrázek č. 8 – Vranovská jezdecká stezka Obrázek č. 9 – Otvírání Vranovské stezky Obrázek č. 10 – Hostinec Ve Dvoře Obrázek č. 11 – Hostinec Ve Dvoře - restaurace
45
Přílohy:
46
Obrázek č. 1 – Kůň používaný v agroturistice
47
Obrázek č. 2 : Hafling
48
Obrázek č. 3-4 – Koně na pastvě
49
Obrázek č. 5 - Klient
50
Obrázek č. 6 – Klient na procházce
51
Obrázek č. 7 - Rampa
52
Obrázek č. 8 – Vranovská jezdecká stezka
53
Obrázek č. 9 – Otvírání Vranovské stezky
54
Obrázek č. 10 : Hostinec Ve Dvoře
Obrázek č. 11 : Hostinec Ve Dvoře - restaurace
55
