MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2009
MILAN PAVLÍK
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství
Zhodnocení nutriční úrovně tržního kapra obecného (Cyprinus carpio L.) pocházejícího z různých rybničních podmínek. Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracoval:
doc. Dr. Ing. Jan Mareš
Milan Pavlík
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma ,,Zhodnocení nutriční úrovně tržního kapra obecného (Cyprinus carpio L.) pocházejícího z různých rybničních podmínek.“ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.
dne…………………………… podpis………………
PODĚKOVÁNÍ Dovoluji si na tomto místě poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce doc. Dr. Ing. Janu Marešovi za metodickou pomoc a cenné rady při vypracování bakalářské práce. Dále děkuji všem kolegům z oddělení rybářství a hydrobiologie za pomoc při provádění pokusu a vyhodnocování výsledků. V neposlední řadě svým rodičům za umožnění studia na této univerzitě a veškerou podporu a pomoc, kterou mi poskytli. Práce byla zpracována s podporou Výzkumného záměru č. MSM6215648905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu“ uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.
ABSTRAKT Na podzim roku 2007 se uskutečnil experiment, ve kterém byl zkoumán vliv rozdílného prostředí na nutriční úroveň kapra obecného a následný vliv sádkování. K pokusu byly použity ryby ze čtyř různých rybníků Rybníkářství Pohořelice a dále ze tří sádek, kde byly ryby z těchto rybníků shromážděny. Byl odebírán vzorek deseti kusů ryb z každého rybníku a sádky zvlášť. U ryb byly sledovány ukazatele celková délka těla (Dc), délka těla (Dt), výška těla (Vt), šířka těla (Št), hmotnost celková (Hc), hmotnost bez vnitřností (Hbv), hmotnost opracovaného trupu (Hot), hmotnost levé filety (H fil L) a pravé filety (H fil P), dále se stanovoval index vysokohřbetosti (Iv), index širokohřbetosti (Iš), Fultonův koeficient (Fk), výtěžnosti (V) a dále byly provedeny rozbory svaloviny na obsah dusíkatých látek, tuku a sušiny. Z výsledků bylo zjištěno, že rozdílné prostředí mělo vliv na délkohmotnostní charakteristiky , index širokohřbetosti, Fultonův koeficient a tučnost ryb. Sádkování mělo vliv na délkové a hmotnostní parametry. Nebyl prokázán vliv na výtěžnost a chemické složení svaloviny ryb.
Klíčová slova: kapr obecný, nutriční úroveň, různé rybniční podmínky
ABSTRACT The experiment was effected in autumn 2007, in order to find influence of different aquatic environment on nutrition level and influence of succesive storage the fish. In the experiment were used common carps (Cyprinus carpio) from different ponds Pohořelice pond fish farm and from 3 storage basin where fish were storaged. Ten samples were taken from each pond and storage basin separatly. The main observed indices were total length (Dc), length (Dt), body height (Vt), width of the body (Št), total weight (Hc), weight without guts (Hbv), weight of wrought body (Hot), weight of left fillet (H fil L), weight of right fillet (H fil P), high – backedness index (Iv), broad – backedness index (Iš), Fulton koeficient (Fk) and utility value of fish (V). Anylysis of fish tissue on content nitrogen substances, fats and dry mass were rated. The experiment achieved different influence aquatic environment on length and weight indices, broad – backedness index (Iš), Fulton coeficient (Fk) and content of fat. Holding the fish had influence on length and weight indices. No influence on dressing percentage and content of chemical substances in fish tissue were approved.
Keywords: common carp, nutritional ratio, different pond conditi
OBSAH 1 ÚVOD ....................................................................................................................................10 2 CÍL PRÁCE............................................................................................................................11 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED........................................................................................................12 3.1 Kapr obecný, původ, nároky na potravu, prostředí a intenzita růstu ..................................12 3.2 Technologie používané při chovu kapra obecného .........................................................15 a) Extenzivní způsob chovu ..............................................................................................15 b) Polointenzivní způsob chovu ........................................................................................16 c) Intenzifikační chov (JANEČEK, PŘIKRYL 1982).......................................................16 d) Průmyslový chov ryb (KUBŮ 1984) ............................................................................16 3.3 Význam krmení ...............................................................................................................16 a) Přikrmování: .................................................................................................................17 b) Krmení: .........................................................................................................................17 Krmný koeficient...............................................................................................................17 3.4 Sádkování ryb..................................................................................................................17 3.5 Vliv šlechtění...................................................................................................................19 3.6 Hodnocení exteriéru a kondice kapra..............................................................................20 3.7 Konzumní hodnota ..........................................................................................................21 3.8 Výtěžnost.........................................................................................................................21 3.9 Senzorické hodnocení .....................................................................................................22 3.10 Nutriční vlastnosti rybí svaloviny .................................................................................22 3.10.1 Bílkoviny................................................................................................................23 3.10.2 Tuk..........................................................................................................................23 4 MATERIÁL A POUŽITÉ METODY.....................................................................................25 4.1 Vymezení cíle šetření.......................................................................................................25 4.2 Postup zpracování vzorků ...............................................................................................26 4.2.1 Délkové a hmotnostní ukazatele ..............................................................................26 4.2.2 Exteriérové a kondiční ukazatele .............................................................................26 Index vysokohřbetosti .......................................................................................................27 Index širokohřbetosti.........................................................................................................27 ....................................................................................................................................27 Koeficient vyživenosti podle Fultona ...............................................................................27 4.2.3 Užitková hodnota ryb ...............................................................................................27
4.2.4 Biochemické analýzy ...............................................................................................28 b) Stanovení obsahu sušiny ...............................................................................................28 c) Stanovení obsahu bílkovin ............................................................................................29 4.3 Statistické zpracování výsledků ......................................................................................29 5 VÝSLEDKY A DISKUZE .....................................................................................................30 5.1 Délko-hmotnostní parametry...........................................................................................30 5.1.1 Délkové parametry ...................................................................................................30 5.1.2 Hmotnostní parametry..............................................................................................31 5.2 Exteriérové a kondiční ukazatele ....................................................................................33 5.3 Výtěžnost.........................................................................................................................34 5.3 Biochemické složení masa kapra obecného ....................................................................35 6 ZÁVĚR...................................................................................................................................36 7 SEZNAM LITERATURY ......................................................................................................37 8 SEZNAM TABULEK ...........................................................................................................40 9 PŘÍLOHY ..............................................................................................................................41 Seznam grafů příloh ..............................................................................................................41
1 ÚVOD Chov kapra obecného (Cyprinus carpio L.) produkčními rybářskými podniky tvoří největší část produkce ryb u nás. Z celkově vyprodukovaných 20,4 tisíc tun tržních ryb v roce 2007 zaujímala produkce kapra zhruba 18 tis. tun. Jeho význam je nezastupitelný jiným rybím druhem. Produkce kapra nebyla vždy tak výrazná, k jejímu zvýšení došlo v minulém století vlivem větší poptávky. Toto navýšení produkce bylo možné uskutečnit díky zvládnutému procesu umělému výtěru, čímž získáme větší množství násadového materiálu při použití poměrně malého množství generačních ryb. Také technologie chovu prošla významným pokrokem oproti původnímu rybničnímu chovu kapra a dnes nám umožňuje dosahovat výrazně vyššího zisku produkce z hektaru vodní plochy. Průměrný výnos z rybníků v rámci České republiky v roce 2007 činil 468,3 kg ryb z hektaru. Na tomto výnosu má nezastupitelný podíl přirozená potrava, která je nenahraditelným zdrojem příjmu esenciálních mastných kyselin a tvoří strukturu a chuť rybího masa. Proto je dnes poukazován
význam rybího masa jako zdroje lehce
stravitelných proteinů a esenciálních mastných kyselin. Díky těmto pozitivním vlastnostem rybího masa jsou tendence zvyšovat jeho spotřebu, jelikož rybí maso = zdravé maso. Průměrná spotřeba rybího masa u nás byla v roce 2007 5,7 kg ryb, z čehož bylo ryb sladkovodních 1,4 kg na obyvatele za rok. Světová průměrná spotřeba je přibližně 16 kg a v zemích Evropské unie činí 11 kg/obyvatel/rok. Nejvyšší spotřeba je u nás v důsledku tradic soustředěna do období velikonočních a zejména pak vánočních svátků. V jídelníčku české domácí kuchyně jsou ryby zastoupeny stále v menší míře bez ohledu na sociální skladbu obyvatelstva nebo cenovou úroveň. Jak jsem se již zmínil, skladba přirozené potravy má nezastupitelnou úlohu. Její složení se mění v důsledku prostředí a různých typech chovu. Právě složení potravy ryb a její množství ovlivňuje kvalitu masa i jiné produkční ukazatele.
9
2 CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce bylo zjistit vliv různého rybničního prostředí na nutriční úroveň tržního kapra obecného a vliv sádkování před vánoční distribucí. Zpracování literární rešerše z problematiky nutričních vlastností rybí svaloviny. Účastnit se základního zpracování vzorků ryb, stanovit výtěžnosti a příprava na další analýzy. Podílet se na analýze vzorků svaloviny kapra standardizovanými metodami. Zpracovat údaje a zhodnotit získané výsledky standardními metodami.
10
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Kapr obecný, původ, nároky na potravu, prostředí a intenzita růstu Kapra obecného (Cyprinus carpio L.) řadíme do čeledi ryb kaprovitých (Cyprinidae),řádu maloostních (Cypriniformes), nadřádu vyšších kostnatých ryb (Teleostei) a třídy ryb kostnatých (Osteichthyes). Kapr obecný se původně vyskytoval v povodí řek Kaspického, Aralského a Černého moře a také úmoří Tichého oceánu od řeky Amuru po Barmu a Japonsko. V období mladších třetihor se dále na západ začal šířit poddruh (Cyprinu carpio carpio), který je pokládán za skutečného předka středoevropských kaprů. V tomto období pravděpodobně pronikl povodím Dunaje na naše území. V jižní a západní Evropě probíhal chov kapra v období Římské říše a dále pokračoval v křesťanské éře s poddruhem (Cyprinus carpio carpio). V roce 1245 byl z Číny přivezen poddruh (Cyprinus carpio heamatopterus), tudíž na vzniku evropských kulturních forem se pravděpodobně podílí tyto dva poddruhy (SPURNÝ, 1998). Podle údajů autorů BARUŠ, OLIVA et al., (1995), které vychází z podkladů BALONA (1974), je nepravděpodobné, že by mohl být uskutečněn převoz kaprů do Evropy ve starověku nebo ve středověku. Kapra obecného můžeme označit za nedravého všežravce (ČÍTEK et al. 1993). První potravou plůdku při rybničním odchovu tvoří drobní vířníci, perloočky a jejich vývojová stádia. Jako potrava mohou sloužit i drobné buchanky a jejich vývojová stádia (SKÁCELOVÁ a MATĚNA 1981). Ranná stádia plůdku ohrožují dravé druhy buchanek, které při výskytu ve větším množství mohou poškozovat vykulený plůdek. Pro odchov plůdku kapra se používá rozkrmování velikostně tříděným zooplanktonem (MATĚNA 1982). V pozdějším období jsou navíc součástí přirozené potravy kapra také různé larvy pakomárů, máloštětinatci a ostatní druhy bentických organismů. Kapr velmi dobře využívá i podávaná krmiva, což se v chovu kapra příležitostně využívalo již v 16. století (DUBRAVIUS 1547). V 19. století se stalo přikrmování obilovinami intenzifikačním činitelem produkce. Problematikou přikrmování se u nás zabýval zejména JANEČEK st. (1963), který ve své metodice a později tabulkách JANEČEK st. (1976) uvádí doporučené krmné dávky podle výskytu a druhovém zastoupení zooplanktonu a pH vody. JIRÁSEK (1989) a FILIPIAK (1995,1997) byli 11
dalšími, kteří se významně zabývali vývojem diet pro kapra. Kapr obecný vykazuje v našich klimatických podmínkách poměrně velmi rychlý růst. Produkční období spadá do měsíců duben až konec září, kdy na rybách můžeme pozorovat roční přírustek. Růst ryb souvisí také s příjmem potravy a množství této potravy je závislé na mnoha faktorech. Jako nejdůležitější se uvádí nasycení vody kyslíkem, její teplota a zdravotní stav ryby (ČÍTEK et. al. 1993). Teplota vody má zásadní význam pro koloběh látek ve vodě a pro život ryb a vodních organismů, protože bezprostředně ovlivňuje důležité životní pochody, jako intenzitu látkové výměny, příjem potravy, rozmnožování, apod. Teplota vody závisí na celé řadě faktorů. Mezi nejdůležitější lze zařadit: charakter vody, roční období, rychlost vodního proudu a hloubka vody. Ryby mají proměnlivou teplotu těla, což znamená, že změna teploty vody zásadním způsobem ovlivňuje i změny fyziologických pochodů v rybím organismu. Jde o procesy trávení přijaté potravy, dýchání, apod. Kapra obecného řadíme podle nároků na teplotu vody mezi teplomilné druhy. Vyžaduje teplejší vodu a snáší i nižší obsah rozpuštěného kyslíku ve vodě. Při snížení teploty dochází ke snížení intenzity metabolismu, což má za následek zpomalení růstu (DUBSKÝ et. al. 2003). Za optimální teplotu pro příjem a využití potravy udává ČÍTEK (1993) rozmezí 18 – 24 °C a DUBSKÝ (2003) rozmezí 20 - 25 °C. Směrem nahoru i dolů se rychlost trávení zpomaluje a při určité teplotě, pro daný druh a kategorii specifické, se zastavuje. Kaprovité ryby přijímají a využívají potravu při teplotách 7 - 30 °C. Při poklesu teploty vody pod spodní hranici se výrazně snižuje látková výměna a ryby, s vyjímkou kapřího plůdku, přestávají přijímat potravu. Plůdek je schopen přijímat potravu ještě při teplotách 4 °C (DUBSKÝ et. al. 2003). STEFENS (1975) uvádí teplotu 38 °C za limitní pro plůdek a násadu, při této teplotě již není přijímána potrava a při teplotě 40 °C ryby hynou vlivem zastavení dýchání. Významný vliv má teplota i na potřebu bílkovin v potravě ryb (FILIPIAK, 1997) jak je uvedeno níže v tabulce. Tab. č. 1 Potřeba proteinu v krmivu v závislosti na teplotě vody
Teplota (°C)
% proteinu v sušině krmiva kapr
sumec
15
15 - 17
15
20
35
40
25
45
45
30
40
40
12
Aktivita trávicích enzymů roste se zvyšováním teploty. Například KRECHLER (1992) uvádí, že nejvyšší sekrece a aktivita α-amylázy byla při teplotách v rozmezí 22 – 28 °C. Kapra řadíme mezi ryby středně náročné na obsah kyslíku ve vodě. Obsah kyslíku ve vodě závisí na teplotě vody a atmosférickém tlaku (DUBSKÝ, 2003). Za optimální rozmezí v intenzivních chovech je uváděn obsah 6 – 7 mg O2 . l-1. V době sníženého metabolismu, např. při komorování, bezpečně snáší jen 3 – 4 mg O2 . l-1. Obsah kyslíku ve vodě ovlivňuje rychlost metabolismu u ryb, tudíž při jeho nedostatku dochází ke snížení intenzity metabolismu a tedy i zpomalení rychlosti růstu u kaprů (ČÍTEK et. al. 1993). ČÍTEK et al. (1993) uvádí orientační průměrnou kusovou hmotnost
u
jednotlivých ročníků kapra. Tab. č. 2 Průměrná kusová hmotnost u jednotlivých ročníků kapra
Hmotnost (g)
Délka (mm)
K1
25 - 100
50 - 120
K2
250 - 700
200 - 350
K3
1000 - 1800
400 - 500
Růst ryb, kromě podmínek vnějšího prostředí, ovlivňují i jiné faktory a to například stáří ryb, zvolená technologie chovu a velmi významně také genetické založení. Růst kaprů ovlivňuje též pleiotropní působení genů pro ošupení. Ošupení kaprů je určeno dvěma dominantními geny. Gen S - ( od squamus carpo – šupinatý kapr) a gen opačný nazvaný N - ( od nudus carpo – hladký kapr). Jejich recesivní alely značíme s a n. Rozdíly v růstu kaprů s různým typem ošupení udává ČÍTEK et. al. (1993) takto: Tab. č. 3 Rozdíly v růstu kaprů s různým typem ošupení (%)
Forma ošupení
Věková skupina K0 - K1
K1 - K2
K2 - K3
K šupinatý
100
100
100
K lysec
94
96
98
K lysec řádkový
86
87
88
80 85 85 K hladký Při chovu v našich podmínkách dosahuje kapr konzumní hmotnosti nad 1 kg obvykle ve 3. roce života, při použití intenzifikačních technologií ve 2. roce života (ČÍTEK et. al. 1993). 13
3.2 Technologie používané při chovu kapra obecného První zmínky o chovech kaprů v rybnících se datují již od 12. století. Vrcholné období rozvoje českého rybníkářství bylo ve druhé polovině 16. století. Již Dubravius rozdělil rybníky na plůdkové, výtažníky a hlavní rybníky. Chov ryb probíhal extenzivním způsobem jen s malým podílem přikrmování a období výroby tržní ryby se pohybovalo mezi 5-6-ti lety (ČÍTEK et al. 1993). V dnešní době se u nás chov kapra v rybnících dělí, dle způsobu intenzity hospodaření na rybníky: a) extenzivní b) polointenzifikační c) intenzifikační d) s průmyslovým chovem ryb
a) Extenzivní způsob chovu −
produkce je založená pouze na přirozené potravě
−
nedochází zde k žádným hospodářským zásahům
−
podle úživnosti rybníka zde můžeme dosáhnout přírůstku 100- 500 kg/ha vodní plochy
b) Polointenzivní způsob chovu −
rozvoj přirozené potravy je podpořen statkovými a průmyslovými hnojivy, provádí se přikrmování obsádky převážně obilovinami (HARTMAN et al. 1983)
−
tento způsob hospodaření je u nás nejčastěji používán
−
produkce může dosahovat až 1500 kg/ha vodní plochy
c) Intenzifikační chov (JANEČEK, PŘIKRYL 1982) −
důležitá je maximální podpora rozvoje přirozené potravy pomocí hnojení a vhodně zvolená obsádka
−
produkce je založena na krmení kvalitními granulovanými krmivy, případně střídání s obilovinami, to podle výskytu a množství přirozené potravy, teplotě vody a obsahu kyslíku.
−
Přírůstky můžou dosahovat až 3000 kg/ha vodní plochy
14
d) Průmyslový chov ryb (KUBŮ 1984) −
k získání co nejvyšší produkce se používají kompletní krmné směsi
−
přirozená potrava zde působí jako vhodný doplňkový faktor příznivě ovlivňující využití překládaných krmiv
−
tato speciální zařízení (rybníky se spíše nepoužívají) je nezbytností využití mechanizace, automatizace a řízení kvality vody
−
možný dosažitelný přírůstek činí až 20 000 kg/ha vodní plochy. Těchto produkcí je dosahováno na rybochovných objektech v Izraeli (BERKA 1991)
3.3 Význam krmení Využití krmiv ve výživě ryb označujeme jako přímý intenzifikační faktor, protože přinášejí přírůstek rybího masa jejich vlastní spotřebou. Krmení ryb je předkládání krmiv rybám za účelem dosažení vysoké produkce a ovlivňujeme jím bezprostředně tvorbu a kvalitu masa, a tím celkovou užitkovou hodnotu kapra (ČÍTEK et. al., 1998). Přirozená potrava zcela postačuje k plnohodnotnému vývoji, růstu a rozmnožování ryb.Vyznačuje se vyváženým poměrem živin a vysokým obsahem bílkovin. Důležitá je přítomnost esenciálních aminokyselin a to, že se při trávení uplatňují enzymy přijaté v potravě, tzv. autolytické enzymy. Přirozená potrava tudíž představuje pro ryby dobře stravitelný a plnohodnotný zdroj výživy. Krmiva předkládaná rybám představují náhradní zdroj výživy a uplatňují se principy: a) Přikrmování: Praktikuje se při polointenzivním až extenzivním chovu. Základem je přirozená potrava a jako krmiva se uplatňují méně hodnotná krmiva rostlinného původu (obiloviny) a doplňkové krmné směsi s nízkým obsahem bílkovin (živočišného původu). Na výsledném přírůstku se podílí zhruba v poměru 1:1. b) Krmení: Provádí se v podmínkách intenzivních chovů lososovitých ryb nebo v intenzivních chovech ryb v řízeném prostředí (v oteplené vodě). Zde není žádný význam přirozené potravy. Ke krmení se používají plnohodnotné krmné směsi. Složení granulovaných krmiv a jejich velikost odpovídají fyziologickým potřebám různých druhů a velikostních kategorií chovaných ryb.
15
Krmný koeficient Udává kolik kilogramů potravy musí organismus příjmout na dosažení 1 kg přírůstku své tělesné hmotnosti. Při krmení se používá krmný koeficient jako údaj vyjadřující konverzi krmiva, což znamená jeho využití a skutečnou spotřebu krmiva. Je ukazatelem efektivity krmení. Při chovu ryb v rybnících je pozitivně ovlivněn podílem přirozené potravy na přírůstku. Při používání krmných koeficientů a porovnávání dosažených hodnot je nutné zohlednit obsah sušiny a vody v potravě. Dosažený krmný koeficient závisí na kvalitě krmiva, dodržování optimálních krmných dávek v závislosti na kvalitě vody, zdravotním stavu ryb, jejich genetickém založení a stáří ryb (DUBSKÝ et. al., 2003).
3.4 Sádkování ryb Sádkování je přechodné uchování ryb z výlovů až do doby prodeje. Ryby se sádkují v menších umělých vodních nádržích – sádkách. V sádkách se ryby zbavují bahnité příchutě a jejich maso je působením čisté proudící vody hodnotnější a chutnější. Dochází zde i ke ztrátám hmotnosti sádkovaných ryb, čímž dochází k částečnému úbytku tukových zásob,ale zkvalitnění nutriční hodnoty rybího masa. Sádkování má pozitivní vliv na chuť i kvalitu masa sádkovaných ryb. Hlavním úkolem sádkování je především přechování tržních ryb při minimálních kusových ztrátách a ztrátách vylehčením od výlovu až do doby jejich dodání do obchodní sítě. Největší množství tržních ryb se sádkuje během podzimních měsíců až do vánočního období, kdy spotřeba tržních ryb daleko přesahuje polovinu celkové tržní produkce. Menší množství ryb zůstává na sádkách i po tomto období pro zásobení trhu v prvních měsících roku. Přechodně se sádkují ryby z jarních výlovů a podle potřeby krátce i ryby z letní výlovů. Sádky se budují v místech, kde můžeme zajistit dostatečné zásobení vodou. Zdoj vody má být tak spolehlivý, aby bylo zajištěno zásobování sádek i v období sucha. Z hlediska kvality by měla napájecí voda splňovat tyto požadavky: co nejvyšší nasycenost kyslíkem, chemickou spotřebu kyslíku CHSKMn do 10, max. do 15 mg.l-1, pH 6,5 – 8,5, alkalitu min. 0,5–1 mmol, teplotu 3–4 °C ( v teplém období co nejnižší), bezpečnost před přítokem odpadních vod (obsah silážních šťáv a močůvky). Pro zásobování sádek používáme buď vodu rybniční, nebo říční. Potřebný objem sádkovacího prostoru v m3 vypočteme tak, že maximální množství ryb, které
bude třeba sádkovat, vydělíme hmotností ryb obvykle
nasazovaných na 1 m3. Při dlouhodobém sádkování v chladném ročním období nasazujeme 100 kg kapra na 3 m3, teda na 1 m3 přibližně 33 kg. Při krátkodobém 16
sádkování můžeme toto množství zvýšit na 50 – 100 kg. M3, za příznivých podmínek až na 200 kg. m3. V teplém ročním období se nasazuje poloviční množství. Při sádkování dochází ke ztrátám. Ztráty mohou být způsobeny přímým úhynem ryb, tzv. kusové ztráty. Tyto ztráty můžeme ovlivnit šetrným přístupem k rybám. K dalším ztrátám dochází vyprázdněním obsahu střev, zejména v letních měsících a spotřebou energie z tukových zásob na záchovnou dávku během sádkování, kdy kapr nepřijímá potravu. Vylehčení zvyšuje vyšší teplota vody, nedostatek kyslíku, nadměrně velký střik, opakovaná manipulace s rybami. Ovlivňuje ho i výživný stav ryb, zejména zásoby tělního tuku. Výše ztrát vylehčením závisí přímo na délce sádkování. U nás byl sestaven normativ ztrát za kalendářní rok: Tab. č. 4 Normativ ztrát při sádkování
Distribuční rybářské podniky
Ostatní rybářské podniky
Za měsíc
% z hmotnosti
% z hmotnosti
1.
3
2,5
2.
1,75
1
3.
1,25
1
4.
1,25
1,25
5.
1,5
1,5
6.
1,75
1,75
Snížení ztrát vylehčením dosáhneme úměrným nasazováním sádek, omezením střiku po uložení ryb na nejnutnější míru, zajištění příznivého kyslíkového režimu, zajištění klidu v sádce (ČÍTEK et. al., 1998).
3.5 Vliv šlechtění Zkvalitněním způsobu chovu kaprů, bylo dosahováno vyšších přírůstků z jednotky plochy a tento trend se postupem času začal pomítat i přímo na rybách, které se do rybníků vysazovaly. Původní divoké linie, které nedosahovaly nijak výrazných exteriérových rozměrů začaly být nahrazovány novými plemeny ryb, které za stejných podmínek dosahovaly vyšších přírůstků a lepší nutriční hodnoty. Začala éra šlechtění, kdy chované ryby byly hodnoceny podle různých kondičních ukazatelů a začal se klást důraz i na nutriční úroveň rybí svaloviny. Ke zlepšení nutriční hodnoty na dnešní úroveň došlo systematickým výběrem ryb, které splňovaly různá kritéria pro dané plemeno, čímž došlo k vytvoření dnešních kulturních plemen. První zmínky o děleném chovu kaprů u nás uvádí už Dubravius v 16.století. Zakladatel moderního chovu kaprů Šusta konce 19. století zkoumal kapry různého 17
původu, odlišného ošupení a rozdílného exteriéru. Důležité bylo též založení Harrachovy Rybářsko-hydrobiologické stanice ve Velkém Meziříčí (1926), čímž byly vytvořeny podmínky pro komplexní průzkum exteriéru a kondičních ukazatelů kaprů. Výsledkem výzkumů byl první návrh exteriérových ukazatelů pro výběr generačních ryb. V padesátých a šedesátých letech byl výběr matečných kaprů prováděn podle směrnic Státního rybářství, vypracovaných Výzkumným ústavem rybářským a hydrobiologickým ve Vodňanech(VÚHR). V letech 1978-1980 byl na oborovém podniku Státní rybářství v Českých Budějovicích vypracován šlechtitelský program v chovu kapra. Kontroly probíhaly v testovacích stanicích v Milevsku a ve Výzkumném ústavu rybářské a hydrobiologickém ve Vodňanech. Dnešní znalosti v genetice a šlechtění ryb umožňují používat pro vytváření moderních šlechtitelských programů kombinace dvou přístupů: klasických šlechtitelských metod (selekce, hybridizace, příbuzenská plemenitba) a genomových manipulací. Matematické metody testace kříženců a čistých linií s kontrolní linií ve společném prostředí i v různých prostředích s výpočty transformovaných hodnot umožňují eliminovat vliv prostředí, rozdíly v různých letech testování, stanovit selekční zisk i heterozní efekt. Kombinace klasických plemenářských postupů s genomovými manipulacemi umožňuje dosáhnout značného urychlení šlechtitelské práce. S prudkým rozvojem genomového inženýrství a molekulární genetiky dochází k nárustu experimentálních prací u ryb. Tyto experimenty jsou však velmi nákladné a musí jim předcházet i důkladné studium ekologických dopadů. Proto zřejmě nelze očekávat prudký plošný rozvoj tohoto směru v našem rybářství (POKORNÝ et. al. 1995).
3.6 Hodnocení exteriéru a kondice kapra Pro objektivní hodnocení exteriéru (tělesného rámce) ryb jsou vypočítávány ukazatele (indexy) vysokohřbetosti a širokohřbetosti. K jejich výpočtu se používá zjištěných délkových ukazatelů. Podle těchto indexů je odvozeno i třídění kaprů na vysokohřbeté a širokohřbeté. Toto třídění, známé jako Hofer-Walterovo dělí chovy kaprů na primitivní, s poměrem výšky k délce těla větším než 1 : 3 a kulturní s poměrem těchto rozměrů v rozpětí 1 : 2-3. Podle toho dělení patří mezi vysokohřbeté kapry např. kapr aischgrundský (1 : 2,05), haličský kapr (1 : 2,45) a francký kapr (1 : 2,6). Mezi širokohřbeté formy byli řazeni český a lužický kapr (1 : 2,8). Do primitivních forem byl zahrnut selský kapr (1 : 3,2) a říční kapr (1 : 3,6) a více ČÍTEK et al. (1995). POKORNÝ et al. (1995) uvádí u historických lysých a hladkých kaprů ukazatele vysokohřbetosti a širokohřbetosti: 18
Tab. č. 5 Index širokohřbetosti a ukazatel vysokohřbetosti u některých lysých kaprů
IŠ
UV
Náměšťský lysec
19,3 – 21,2
2,39 – 2,64
Pohořelický šedák
17,8 – 21,4
2,42 – 2,52
Pro populace kaprů chovaných v současné době uvádí stejný autor tyto hodnoty jmenovaných ukazatelů: Tab. č. 6 Index širokohřbetosti a ukazatel vysokohřbetosti u některých lysých kaprů
IŠ
UV
Telčský lysec
20,9 – 22,4
2,4 – 2,6
Jihočeský lysec
18,4 – 20,5
2,6 – 2,8
Maďarský lysec
21,4 – 25,00
2,00 – 2,30
Kondici ryb je možno posoudit pomocí dvou koeficientů vyživenosti (kondice). Fultonův koeficient vyživenosti je ovlivňován stupněm vývoje gonád, naplněním zažívacího traktu a obsahem vnitřnostního tuku. Koeficient vyživenosti podle Clarka eliminuje tyto nežádoucí vlivy. Pro výpočet tohoto koeficientu je v čitateli zlomku udávána hmotnost ryby bez vnitřností (POKORNÝ et. al., 1995). Hmotnost ryby je hmotnost celé ryby po odkapání přebytečné vody (MERTEN, 2002). POKORNÝ et al., (1995) udává tyto hodnoty koeficientu vyživenosti podle Fultona: Tab. č. 7 Koeficient vyživenosti podle Fultona u vybraných kaprů
FK Milevský lysec
3,0 – 3,6
Jihočeský lysec
2,4 – 3,2
Maďarský lysec
3,4 – 4,5
3.7 Konzumní hodnota Posuzování konzumní hodnoty můžeme podle materiálů FAO BYKOWSKY a DUTKIEWICZ (1996) použít dva ukazatele a to technologickou hodnotu a nutriční hodnotu rybího masa. Technologická hodnota závisí především
na výtěžnosti v
základním opracování a kvalitě rybího masa, či vedlejších produktů. Mnohé jakostní aspekty lze posoudit objektivně a některé z nich nabyly formy jakostních norem. V České republice řadíme mezi normované znaky jakosti sladkovodních tržních ryb i 19
jejich hmotnost, výtěžnost a výsledek senzorického hodnocení ( INGR, 1994 ). Hodnocení technologické hodnoty by mělo brát v úvahu její různé možnosti využití k odlišným finálním výrobkům, včetně senzorických vlastností jako je chuť, struktura svaloviny, vzhled, velikost či obsah kostí (MAREŠ, 1996). WEDEKIND et al. (1994) rozděluje ukazatele kvality na vnější (procentický podíl tělních částí) a vnitřní (složení svaloviny).
3.8 Výtěžnost Stanovení výtěžnosti je významným kritériem konzumní hodnoty ryb. Z důvodů plemenářských, ale i komerčních a spotřebitelských je proto nutné získávat nové informace a zpřesňovat znalosti o podílech jednotlivých častí těla. Výtěžnost a podíl konzumovatelných částí těla je důležitým ukazatelem při hodnocení užitkovosti a jedním z rozhodujících kritérií při hodnocení kvality ryb (POKORNÝ a TOMANOVÁ, 1991). Stanovení výtěžnosti u hospodářsky významných druhů ryb má u nás dlouholetou tradici. U kapra a lína ji podrobně studoval KŘÍŽENECKÝ et al. (1939), srovnání výtěžností kaprů různých plemen a linií provedl POKORNÝ (1988). Vliv intenzifikace chovu ryb v rybnících na výtěžnost sledovali u kapra PŘIKRYL a JANEČEK (1991) a přehled údajů o výtěžnosti jednotlivých druhů ryb publikoval ve svých pracích BERKA (1986; 1987a; 1987b), kde shrnul a porovnával veškeré dostupné údaje. POKORNÝ (1988) považoval za nejcennější část očištěný trup, tj. tělo ryby zbavené šupin, ploutví, vnitřností a hlavy. V současné době je výtěžnost ryb hodnocena na úrovni filetů, a to buď s kůží nebo bez kůže.
Hmotnostní skupiny tržních kaprů: Tržní kapr se dodává ve výběrové, první, druhé a třetí hmotnostní skupině. Do výběrové a první hmotnostní skupiny se nezařazují generační ryby opakovaně používané k umělému výtěru. Kapr obecný výběr – min. hmotnost 2500 g, výtěžnost min. 57%. Kapr obecný I. třída – min. hmotnost 1000 g, výtěžnost min. 57%. Kapr obecný II. třída – min. hmotnost 700 g, výtěžnost min. 56%. Kapr obecný III. třída – min. hmotnost 500 g, výtěžnost min. 52%.
Tato ČSN má v dnešní době už jen informativní charakter. 20
3.9 Senzorické hodnocení Organoleptická analýza, neboli také senzorické či smyslové vyšetření, je nejrozšířenější a zatím nespolehlivější metodou posuzování vzorků jak před, tak po tepelné úpravě. Test postihuje ty faktory, které vědomě či podvědomě hodnotí spotřebitel.Výsledek je však závislý na dostatečných zkušenostech posuzovatele. Chuťovou úroveň, vůni a další vlastnosti nám vyjadřuje smyslové posouzení, které je postižitelné smyslovými orgány posuzovatele. Umožňuje stanovit rozdíly ve struktuře svaloviny a určit využitelnost suroviny. Značnou nevýhodou však je vysoce subjektivní charakter tohoto posouzení. Objektivní by v tomto případě mohl být fyzikální a chemický rozbor, jenom že aromatické látky jsou těkavými produkty , tudíž měřitelné množství těchto stopových hodnot při veškeré snaze nevystihuje skutečnou hodnotu potravin vnímané spotřebitelem (MERTEN 2002).
3.10 Nutriční vlastnosti rybí svaloviny Nutriční úroveň rybího masa vychází z jeho složení. Vysoká dietetická hodnota je dána vyšším podílem jednodušších bílkovin, příznivým složením tuku (vyšší nenasyceností a obsahem polyenových mastných kyselin s dlouhým řetězcem), vysokým obsahem lipofilních vitaminů, jemností svalových vláken, praktickou absencí kolagenních bílkovin vazivových tkání a relativně vysokým obsahem minerálních látek (MAREŠ, 2003). K posouzení nutriční hodnoty u sladkovodních ryb je nutno vyhodnotit řadu parametrů, jako např. kvalita a obsah bílkovin, vitamínů a minerálních látek, biologickou hodnotu tuku, energetickou hodnotu (FAO BYKOWSKY a DUTKIEWICZ, 1996). Nutriční hodnota rybího masa se odvozuje z jeho chemického složení a je zvýrazněna relativně vysokou využitelností výživových faktorů lidským organismem. Tab. č. 8 Průměrná hodnota složení svaloviny v g ve 100 g filetové části s kůží (INGR 1994)
Poživatelný
Sušina
Bílkoviny
Tuk
Popel
23
19,2
3,6
0,9
podíl (%) Kapr
55
obecný
21
3.10.1 Bílkoviny Charakteristické pro bílkoviny rybího masa je jejich vysoká biologická hodnota. Obsahují v příznivých poměrech všechny esenciální aminokyseliny. Prakticky se neliší složení aminokyselin v bílkovinách sladkovodních ryb. U kaprovitých ryb převládají aminokyseliny leucin a lysin. Průměrný obsah bílkovin u běžně konzumovaných ryb se pohybuje v rozmezí 14-20% ( Mareš 2003). Vácha (1996) udává 16-19%. Při srovnání s masem teplokrevných zvířat zjistíme, že obsahují více lysinu a methioninu. Bílkoviny ryb jsou lépe stravitelné, oproti jiným druhům masa. Snadnější stravitelnost je dána nízkým podílem vaziva a vhodným složením krátkých svalových vláken. Zachování vysoké nutriční hodnoty umožňuje snadná a rychlá tepelná úprava rybího masa (Mareš 2003). S obsahem proteinů ve svalovině úzce souvisí i obsah sušiny. Platí úměra čím více proteinu, tím více sušiny. Složení aminokyselin je u kapra poměrně stálé, i v případě hladovění jsou pozorovány pouze menší, jen výjimečně signifikantní změny (Ščerbina a Grijajev, 1990).
3.10.2 Tuk Za nejvýznamnější složku rybího masa bývá považován rybí tuk. Tuky u ryb jsou tvořeny sloučeninami některých vyšších mastných kyselin ve formě esterů. Mastné kyseliny jsou nasycené karboxylové kyseliny, které vznikají nahrazením vodíku ve vzorci alkanu
karboxylovou skupinou COOH a jejich všeobecný vzorec je
CnH2N+COOH (HIANIK et al. 1981). Rybí tuk patří mezi živočišné oleje. Obsah tuku v těle je ovlivněn především dietou, poměrem živin, krmnými doplňky, intenzitou krmení (VENUGOPAL a SHAHIDI, 1994) a je spojen s poklesem obsahu vody v těle. Dalšími faktory jsou teplota vody, pohybová aktivita, věk, složení potravy a pohlavní cyklus, které nepřímo stimulují příjem krmiva a rovněž ovlivňují obsah tuku v těle (VIOLA a LAHAV, 1993). Rozdíly v obsahu tuku jsou i mezi různými druhy ryb. Podle toho je zařazuje INGR (1994) do skupin: Tab. č. 9 Rozdělení ryb do skupin podle obsahu tuku
Skupina ryb
Obsah tuku v %
Vybraní zástupci
Ryby libové
Do 2%
Štika, candát, okoun
Ryby středně tučné
2-10
Sumec, kapr, pstruh
Ryby tučné
Nad 10%
Úhoř, makrela, sleď
22
Podle funkce v rybím těle je specifické i složení rybích tuků. Dalšími faktory ovlivňující složení jsou teplota prostředí, složení potravy a další vlivy. Rybí lipidy se vyznačují
zastoupením
polyenových
mastných
kyselin
a
vysokým
stupněm
nenasycenosti. K nejdůležitějším z hlediska lidské výživy patří kyselina 20 : 5 eikosapentaenová, 22 : 6 dokosahexaenová. Zastoupení jednotlivých mastných kyselin i jejich profil ve svalovině ryb odpovídá zastoupení FA v krmivu. Profil mastných kyselin zjištěný v podmínkách intenzivního chovu je při použití kvalitních krmiv srovnatelný s podmínkami rybničního chovu. Spektrum mastných kyselin v krmivu a následně ve tkáních ryb odpovídá použitým komponentů a zdrojům tuku. Zjištěný trend obsahu tuku ve svalovině odpovídá poměru energetické hodnoty krmiv (Mareš et al. 1998), tudíž s nárustem energetické hodnoty krmiva dochází ke zvýšení obsahu viscerálního tuku i obsahu sušiny a tuku ve svalovině ryb. Tab. č. 10 Průměrné zastoupení vybraných mastných kyselin v tukové složce svaloviny kapra obecného podle INGRA(1994)
Kapr
16:0
18:0
18:1
18:2
18:3
20:5
22:5
18,32
5,99
31,73
8,9
1,93
0,92
2,36
obecný
Ovlivnění spektra FA přídavkem lněného oleje se zabývali Zelenka et al. (2003). Pozitivní ovlivnění spektra FA přídavkem kyseliny linolové do krmiva pro sumce prokázali Bogut et al. (2002). Významný procentický podíl mastných kyselin řady n-3 zejména HUFA (vysocenenasycených) v tuku ryb, příznivě ovlivňuje zdravotní stav konzumentů. Jejich vysoký podíl v tuku, resp. svalovině sumce velkého (EPA 3,45g a DHA 10,64g ve 100g tuku) uvádí již Vácha a Tvrzická (1994). Náš tradiční kapr má nejpříznivější složení tuku z pohledu spektra mastných kyselin v předvánočním období (MAREŠ, 2003).
23
4 MATERIÁL A POUŽITÉ METODY 4.1 Vymezení cíle šetření Cílem šetření bylo zhodnotit vliv různého rybničního prostředí na nutriční úroveň tržního kapra obecného (Cyprinus carpio L.) a vliv sádkování před vánoční distribucí. Rybníky byly nasazeny stejným násadovým materiálem, bylo na nich použito stejného hospodaření (tj. stejný režim krmení a úkonů k zajištění produkce), aby byl eliminován vliv těchto faktorů v celkovém výsledku. Pro dosažení stanoveného cíle byly odebrány vzorky ryb ze čtyř různých rybníků podniku Rybníkářství Pohořelice a.s.. Při hodnocení vlivů sledovaných faktorů jsme vycházeli ze základních délko-hmotnostních parametrů. Spektrum ukazatelů tvořili délkové ukazatele, hmotnost, exteriérové a kondiční ukazatele. Dále bylo toto spektrum doplněno o konzumní hodnotu (chemické složení svaloviny se zaměřením na obsah tuku, sušiny a dusíkatých látek). Získané údaje byly zpracovány a statisticky vyhodnoceny. Výlovy probíhaly v podzimním období roku 2007 a to v termínech 8.11. rybník Starý, 26.10. rybník Vrkoč, 31.10. rybník Jaroslavický dolní a 14.11. rybník Nová ves. Z každého rybníku byl odebrán vzorek, který obsahoval deset kusů kaprů lysců, odebrán byl vždy v den výlovu daného rybníka a tentýž den zpracován. Ryby byly po výlovu z každého rybníku sádkovány zvlášť, s výjimkou rybníka Starý. Zde z důvodu malého množství slovených ryb došlo při sádkování ke smíchání ryb z různých rybníků. Proto jsem vliv sádkování před vánoční distribucí mohl hodnotit jen u tří zbylých rybníků. Odebrané vzorky tvořilo opět deset kusů ryb z každé sádky a byly odebrány v termínech: 11.12. ze sádky Nová ves a 12.12. z sádky Vrkoč a Jaroslavický dolní stejného roku, tedy 2007. Vzorky byly zpracovány v den odběru.
4.2 Postup zpracování vzorků 4.2.1 Délkové a hmotnostní ukazatele Základní délko-hmotnostní ukazatele pokusných ryb byly získány následujícím způsobem: A) Zjišťované délkové ukazatele 1) celková délka těla.........................................................Dc - vzdálenost od počátku hlavy po konec ocasní ploutve 2) délka těla.......................................................................Dt −
vzdálenost od počátku hlavy po začátek ocasní ploutve 24
3) výška těla.......................................................................Vt −
vzdálenost od nejvyššího bodu hřbetu kolmo dolů 4) šířka těla.........................................................................Št
−
největší šířka těla
Tyto údaje byly zjišťovány na měřící desce a jsou udávány v milimetrech B) Zjišťované hmotnostní ukazatele 1) celková hmotnost ryby po zabití.......................................Mc 2) hmotnost ryby bez vnitřností.............................................Mbv 3) hmotnost opracovaného trupu............................................Mot 4) hmotnost filet ( levé a pravé).............................................Mfil
Po zjištění délkových parametrů jsme zjišťovali hmotnostní parametry. Po zabití ryby jsme stanovili celkovou hmotnost. Rybu zbavili vnitřností a zvážili ji, čímž jsme získali hmotnost bez vnitřností. Dále jsme rybu zbavili šupin. Pro stanovení výtěžnosti jsme oddělili hlavu obloukovým řezem tak, že pletenec prsních ploutví zůstal u hlavy a následně odstřihli ploutve u báze těla. Rybu zvážili, čímž jsme získali hmotnost opracovaného trupu. Následně jsme oddělili pravou a levou filetu a každou zvlášť zvážili.
4.2.2 Exteriérové a kondiční ukazatele Získané délko-hmotnostní údaje jsme použili pro výpočet exteriérových a kondičních ukazatelů. Tělesný rámec byl posuzován podle indexu vysokohřbetosti a indexu širokohřbetosti. Pro hodnocení výživného stavu jsem si zvolil Fultonův koeficient. Tento koeficient je ovlivněn stupněm naplnění zažívacího traktu, stupněm vývoje gonád a obsahem vnitřnostního tuku.
Index vysokohřbetosti
Iv = Dt / Vt
Dt – délka těla (mm) Vt – výška těla (mm) 25
Index širokohřbetosti
Iš = Št . 100 / Dt [%]
Št – šířka těla (mm) Dt – výška těla (mm)
Koeficient vyživenosti podle Fultona Fk = Mc . 100/ Dt 3
Mc – celková hmotnost ryby (g) Dt – délka těla (mm)
4.2.3 Užitková hodnota ryb Pro vyjádření hmotnostního podílu zužitkovatelných částí těla při zpracování ryb byla použita výtěžnost. Stanovená výtěžnost V = hmotnost těla bez vnitřností, dále byla stanovena výtěžnost V2 = hmotnost opracovaného trupu, V3 = hmotnost filet / hmotnost bez vnitřností a V4 = hmotnost filet / hmotnost celková. V = Mot . 100 / Mc (%) V2 = Mbv . 100 / Mc (%) V3 = M fil / Mbv V 4 = M fil / Mc Mot – hmotnost opracovaného trupu (g) M fil – hmotnost dvou filetů (g) Mbv – hmotnost bez vnitřností (g) Mc – hmotnost celková (g)
Podle ČSN 46 68 02 se za výtěžnost považuje poměr hmotnosti těla ryby ku hmotnosti opracovaného trupu ryby vyjádřený v %. Hmotností ryby se rozumí hmotnost ryby po odkapání přebytečné vody. Hmotnost opracovaného trupu je hmotnost ryby bez těch částí těla, které se do výtěžnosti nezapočítávají. U kapra obecného bez hlavy (oddělené obloukovitým řezem za skřelovou kostí tak, aby pletenec prsních ploutví zůstal u trupu), vnitřních orgánů, šupin a ploutví (oddělených těsně u báze těla).
26
4.2.4 Biochemické analýzy Pro biochemickou analýzu těla ryb byl odebrán z každé ryby jeden homogenní vzorek svaloviny. Vzorky byly odebrány z prvního pásu svaloviny za hlavou, vždy z hřbetní a břišní části, aby byl homogenní. Odběry se prováděly vždy z levé filety. Byl stanovován obsah dusíkatých látek, tuku a sušiny.
a)Stanovení obsahu tuku Obsah tuku byl stanoven extrakční metodou v přístroji Soxhleta. Zde byl vzorek extrahován po dobu 10 hodin diethyletherem. Výpočet obsahu tuku byl potom proveden podle vzorce:
T=mt/m * 100 [%]
T – obsah tuku (%) mt – hmotnost vyextrahovaného tuku (g) m – hmotnost naváženého čerstvého vzorku (g)
b) Stanovení obsahu sušiny Stanovení obsahu sušiny bylo provedeno vysušením čerstvého vzorku v sušárně při teplotě 105°C do konstantní hmotnosti. Výpočet byl proveden podle vzorce:
S=ms/m *100 [%] S - obsah sušiny (%) ms - hmotnost vzorku po vysušení (g) m – hmotnost naváženého čerstvého vzorku (g)
Obsah vody v % byl vypočten jako rozdíl 100 – S (%).
c) Stanovení obsahu bílkovin Toto stanovení bylo provedeno metodou dle Klejdahla, která je založena na přímém měření obsahu dusíku ve vzorku. Obsah Bílkovin v % se potom vypočítal vynásobením zjištěného množství dusíku v % koeficientem 6,25.
27
4.3 Statistické zpracování výsledků Při statistické vyhodnocení výsledků byl zjišťován průměr (x) a směrodatná odchylka (sx) sledovaných ukazatelů. Pro testování průkazností rozdílů byla použita analýza variance s následným mnohonásobným porovnáváním Scheffeho metodou. Významnost rozdílu byla testována na hladině významnosti P = 0,05 a P = 0,01.
28
5 VÝSLEDKY A DISKUZE 5.1 Délko-hmotnostní parametry 5.1.1 Délkové parametry Získaná délko-hmotnostní charakteristika analyzovaných ryb je uvedena v tabulkách. Tab. č. 11. Průměrné hodnoty délkových ukazatelů u analyzovaných ryb pro jednotlivé rybníky
Rybník
Dc (x ± sx)
Dt (x ± sx)
Vt (x ± sx)
Št (x ± sx)
Starý
509,2±18,86
423,9±17,26
163,1±4,65
86,7±4,78
Vrkoč
520,1±20,77
437,0±18,15
177,0±9,54a
97,5±3,92
Jaroslavický 550,5±24,28 dolní
457,8±19,28
179,3±7,24
97,1±5,93
543,1±24,33
451,3±19,21
180,3±10,23
97,7±4,47
Nová ves
Dc.... délka celková Dt....délka těla Vt...výška těla Št....šířka těla
U celkové délky těla a u délky těla byl zjištěn statisticky vysoce průkazný rozdíl mezi rybníky Starý a Jaroslavický dolní. Průměrné hodnoty celkové délky těla ryb byly v rozmezí 509,2 – 550,5 mm. Statisticky vysoce průkazný rozdíl jak v celkové délce, tak délce těla byl zjištěn mezi rybníkem Jaroslavickým dolním a sádkovanými rybami z tohoto rybníka. Dalšími měřenými hodnotami byla šířka těla ryb a výška těla ryb. Zde bylo zjištěno,že se statisticky vysoce průkazně liší průměrná výška těla zkoumaných ryb z rybníka Starý od rybníků Nová ves a Jaroslavický dolní a dále statisticky průkazně od rybníku Vrkoč. Šířka těla ryb se statisticky vysoce průkazně liší u ryb z rybníku Starý od všech ostatních (Vrkoč, Jaroslavický dolní a Nová ves). Průměrné hodnoty výšky a šířky těla mezi rybami z výlovů a sádkovanými rybami se statisticky vysoce průkazně liší u rybníka Jaroslavický dolní. GELA a LINHART (1999) uvádí u lysců o průměrné hmotnosti 2249 g průměrnou výšku těla 154,1mm a šířku těla 74,9 mm. Průměrné hodnoty se pohybovali u rybníků v rozmezí 163,1 - 180,3 mm pro výšku těla a pro šířku těla v rozmezí 86,7 – 97,7 mm. U sádkovaných ryb se rozmezí 29
průměrných hodnot pohybovalo mezi 161,0 – 169,9 mm pro výšku těla a 84,2 až 93,4 mm pro šířku těla. Délkové parametry sádkovaných ryb jsou uvedeny v tabulce: Tab. č. 12. Průměrné hodnoty délkových ukazatelů u analyzovaných ryb z jednotlivých sádek
Sádka
Dc (x ± sx)
Dt (x ± sx)
Vt (x ± sx)
Št (x ± sx)
Vrkoč
500,8±12,39
416,2±12,21
167,3±9,05
90,4±7,57
Jaroslavický dolní
502,3±22,53
415,8±17,35
161,0±4,92
84,2±3,52
Nová ves
524,4±19,52
435,3±16,62
169,9±3,14
93,4±4,85
5.1.2 Hmotnostní parametry Průměrné hodnoty celkové hmotnosti ryb z rybníku Starý se statisticky vysoce průkazně lišily od všech ostatních rybníků (Vrkoč, Jaroslavický dolní a Nová ves). Taktéž hmotnosti ryb bez vnitřností se statisticky vysoce průkazně lišily mezi rybníkem Starý a ostatními sledovanými rybníky. Vysokou statistickou průkaznost rozdílu celkové hmotnosti ryb a ryb bez vnitřností jsme zaznamenali i při porovnání ryb Z rybníku Jaroslavický dolní a sádkovanými rybami z téhož rybníku. Průměrné hodnoty celkových hmotností se pohybovaly u jednotlivých rybníků v rozmezí 2304,2 až 3238,2 g a u sádkovaných ryb v rozmezí 2374,2 až 2849,0g. Průměrných hmotností ryb bez vnitřností byla v rozmezí 1937,8 – 2687,3 g pro rybníky a 2013,1 – 2343,5 g pro sádkované ryby. Při porovnávání hmotnosti opracovaného trupu, hmotností levé a pravé filety mezi rybníky jsme zaznamenali statisticky vysoce průkazný rozdíl mezi rybníkem Starý a všemi ostatními rybníky ve všech třech porovnávaných znacích. Statisticky vysoce průkazný rozdíl při porovnávání jednotlivých rybníků a z nich sádkovaných ryb byl u rybníku Jaroslavický dolní u hmotnosti opracovaného trupu, zatím co u rybníku byl v tomtéž znaku rozdíl jen statisticky průkazný. Pro levou a pravou filetu byl rodíl v hmotnostech vysoce průkazný u rybníku Jaroslavický dolní a pro hmotnost pravé filety statisticky průkazný u rybníku Vrkoč. GELA a LINHART (1999) uvádí u lysců K4 průměrnou hmotnost v rozmezí 1865 – 2700 g. Průměrné hmotnosti opracovaného trupu ryb byl pro rybníky v rozmezí 1326,9 – 1952,9 g a pro sádkované ryby 1377,7 – 1662,2 g. Hmotnosti filet byly pro rybníky v rozmezí 558,8 – 826,3 g u levé filety, 552,6 – 819,7 g u pravé filety a pro sádkované ryby 592,6 – 729,0 g pro levou filetu a 582,3 – 712,0 g pro pravou filetu. Hmotnosti ryb z jednotlivých rybníků a sádek jsou uvedeny v tabulkách: 30
Tab. č. 13. Průměrné hmotnosti analyzovaných ryb z jednotlivých rybníků
Rybník
Mc (x ± sx)
Mbv (x ± sx)
Mot (x ± sx)
M fil L (x ± sx)
M fil P (x ± sx) 552,6±43,16
Starý
2304,2±210, 1937,8±148, 1326,9±82,9 558,8±40,29 57 20 9
Vrkoč
2980,0±436, 2446,4±314, 1792,1±222, 763,7±91,23 783,2±105,23 27 91 15
Jaroslavický 3069,1±389, 2557,1±333, 1816,4±218, 764,4±107,4 89 75 13 9 dolní Nová ves
770,5±97,24
3238,2±401, 2687,3±332, 1952,9±258, 826,3±109,5 819,7±114,13 23 07 34 5
Mc....hmotnost celková Mbv....hmotnost bez vnitřností Mot....hmotnost opracovaného trupu M fil L....hmotnost levé filety M fil P....hmotnost pravé filety
Tab. č. 14. Průměrné hmotnosti ryb z jednotlivých sádek
Sádka Vrkoč
Mc (x ± sx)
Mbv (x ± sx)
Mot (x ± sx)
M fil L (x ± sx)
M fil P (x ± sx)
2528,1±259, 2110,5±187,9 1450,9±154,6 647,8±74,61 629,6±67,12 85 9 5
Jaroslavický 2374,2±182, 2013,1±148, 1377,7±125,9 592,6±49,83 582,3±54,66 38 80 5 dolní Nová ves
2849,0±283, 2343,5±224, 1662,2±167,9 729,0±79,21 712,0±70,29 86 88 8
5.2 Exteriérové a kondiční ukazatele Hodnoty kondičních a exteriérových ukazatelů byly vypočítány ze zjištěných délko-hmotnostních ukazatelů podle vzorců uvedených v metodice (kapitola 4.2.2.). Pro testování průkaznosti zjištěných rozdílů u jednotlivých ukazatelů mezi sledovanými rybníky a sádkami byla použita analýza variance s následným mnohonásobným porovnáním dle Scheffeho metody. Statistické vyhodnocení bylo provedeno na hladiny průkaznosti P = 95% a P = 99 %. Získané
průměrné
hodnoty
exteriérových
analyzovaných ryb jsou uvedeny v tabulkách.
31
a
kondičních
ukazatelů
u
Tab. č. 15. Průměrné hodnoty exteriérových a kondičních ukazatelů u analyzovaných ryb z jednotlivých rybníků
Rybník
Iv (x ± sx)
Iš (x ± sx)
Fk (x ± sx)
Starý
2,59±0,10
20,45±0,72
3,02±0,11
Vrkoč
2,47±0,15
22,32±0,78
3,56±0,36
Jaroslavický dolní
2,55±0,07
21,21±0,99
3,18±0,11
Nová ves
2,50±0,14
21,66±0,98
3,51±0,30
Iv... index vysokohřbetosti Iš....index širokohřbetosti Fk...Fultonův koeficient
Tab. č. 16. Průměrné hodnoty exteriérových a kondičních ukazatelů u analyzovaných ryb z jednotlivých sádek
Sádka
Iv (x ± sx)
Iš (x ± sx)
Fk (x ± sx)
Vrkoč
2,49±0,12
21,71±1,60
3,50±0,23
Jaroslavický dolní
2,58±0,12
20,28±1,20
3,30±0,22
Nová ves
2,56±0,85
21,46±1,07
3,45±0,22
Při porovnávání exteriérových vlastností mezi rybníky nebyl žádný statistický rozdíl v průměrech indexů vysokohřbetosti. Statisticky průkazný rozdíl byl u indexu širokohřbetosti mezi rybníky Starý a Vrkoč. U Fultonova koeficientu byl statisticky vysoce průkazný rozdíl mezi rybníkem Starý a rybníky Vrkoč a Nová ves. Žádný statistický rozdíl nebyl zaznamenán při porovnávání exteriérových vlastností ryb z rybníků a sádkovanými rybami Jelikož
není
známo
konkrétní
použité
plemeno,
nemá
srovnání
s
literaturou.žádný význam. Průměrné hodnoty indexu vysokohřbetosti se pohybovaly u rybníků mezi 2,47 – 2,59, pro sádkované ryby 2,49 – 2,58 a index širokohřbetosti byl v rozmezí 20,45 – 22,32 pro rybníky a 20,28 – 21,71 pro sádkované ryby. Fultonův koeficient se pohyboval mezi 3,02 – 3,56 pro ryby z rybníků a 3,30 – 3,50 pro sádkované ryby.
32
5.3 Výtěžnost Pro vyjádření hmotnostního podílu zužitkovatelných částí těla při zpracování ryb na různou úroveň finálního produktu byla použita výtěžnost. Byla stanovena výtěžnost podle ČSN 46 6802 (výtěžnost opracovaného trupu), výtěžnost z hmotnosti těla bez vnitřností, výtěžnost dvou filetů z hmotnosti bez vnitřností a celkové (kapitola 4.2.3.). Pro stanovení výtěžnosti bylo zpracováno pro každý rybník i sádku zvlášť deset kusů ryb. Vypočítané průměrné výtěžnosti z jednotlivých rybníků jsou uvedeny v tabulkách: Tab. č. 17. Průměrné hodnoty výtěžností pro jednotlivé rybníky
Rybník
V= mot . 100/mc V2= mbv.100/mc V3= m fil. / mbv V4 = m fil. / mc (x ± sx) (x ± sx) (x ± sx) (x ± sx)
Starý
57,7±2,99
84,2±2,48
0,57±0,024
0,48±0,032
Vrkoč
60,3±3,01
82,2±3,54
0,63±0,116
0,52±0,028
Jaroslavic ký dolní
52,6±8,69
83,3±3,42
0,60±0,030
0,50±0,026
Nová ves
60,2±1,68
83,0±1,11
0,61±0,021
0,50±0,020
Tab. č. 18. Průměrné hodnoty výtěžností pro jednotlivé sádky
Sádka
V= mot . 100/mc V2= mbv.100/mc V3= m fil. / mbv V4 = m fil. / mc (x ± sx) (x ± sx) (x ± sx) (x ± sx)
Vrkoč
57,4±3,42
83,6±3,45
0,60±0,026
0,50±0,024
Jaroslavic ký dolní
57,9±1,88
84,8±2,74
0,52±0,189
0,44±0,159
Nová ves
58,3±2,08
82,3±2,08
0,61±0,015
0,50±0,018
Při porovnávání jednotlivých výtěžností mezi rybníky a poté i mezi rybníky a sádkami nebyl zaznamenám žádný statistický rozdíl. HŮDA (2009) uvádí průměrnou výtěžnost tržních kaprů 59,56%. Průměrné výtěžnosti u rybníků se pohybovaly v rozmezí 52,6 – 60,3 % pro V, 82,2 – 84,2 % pro V2, 0,57 – 0,63 pro V3 a 0,48 – 0,52 pro V4. Průměrné výtěžnosti u sádkovaných ryb byly 57,4 – 58,3 % pro V, 82,3 – 84,8 % pro V2, 0,52 – 0,61 pro V3 a 0,44 – 0,50 pro V4.
33
5.3 Biochemické složení masa kapra obecného Pro vyhodnocení biochemického složení svaloviny kapra obecného byl stanoven obsah tuku, sušiny a bílkovin ve svalovině ryb. Pro rozbor bylo použito vzorků svaloviny ze šesti kusů ryb kapra obecného. Postup při odběru vzorků pro biochemickou analýzu a sledované ukazatele chemického složení jsou uvedeny v metodice (kapitola 4.2.4.). Výsledky biochemického složení svaloviny kapra obecného
z jednotlivých
rybníků a sádek jsou uvedeny v tabulkách. Tab. č. 19. Biochemické složení svaloviny ryb z jednotlivých rybníků v %
Rybník
TUK (x ± sx)
NL (x ± sx)
SUŠINA (x ± sx)
Starý
17,5±2,23
17,1±2,49
34,5±3,98
Vrkoč
13,0±2,80
16,2±2,22
30,1±3,76
Jaroslavický dolní
19,4±5,55
16,0±2,34
35,1±5,97
Nová ves
10,6±4,25
14,7±0,68
26,7±4,06
Tab. č. 20. Biochemické složení svaloviny ryb z z jednotlivých sádek v %
Sádka
TUK (x ± sx)
NL (x ± sx)
SUŠINA (x ± sx)
Vrkoč
12,4±3,18
15,1±0,98
28,2±2,93
Jaroslavický dolní
22,8±5,54
17,4±4,35
35,3±0,82
Nová ves
12,7±2,29
14,7±2,02
28,8±4,18
Statistické vyhodnocení složení rybí svaloviny prokázalo rozdíl v množství tuku mezi rybníkem Jaroslavický dolní a Nová ves. Žádný jiný statistický rozdíl nebyl zaznamená v jiném sledovaném znaku mezi rybníky, ani v porovnání mezi rybami sádkovanými a rybami z výlovů. INGR (1994) uvádí obsah sušiny 23%, bílkovin 19,2% a tuku 3,6%. HŮDA (2009) uvádí průměrný obsah tuku v rozpětí 9,74 – 13,27%, obsah dusíkatých látek v rybím mase v rozpětí 17,45 – 19,02 % a původní sušinu rybího masa 29,13 – 33,44%. Hodnoty jsou uvedeny v závislosti na použitém krmivu. Průměrné hodnoty obsahu tuku ve tkáni byly u rybníků v rozmezí 10,6 – 19,4 %, 14,7 – 17,1 % pro dusíkaté látky a 26,7 – 35,1 % pro sušinu. U sádkovaných ryb se hodnoty pohybovaly v rozmezí 12,4 – 22,8 % pro tuk, 14,7 – 17,4 pro dusíkaté látky a pro sušinu 28,2 – 35,3 %.
34
6 ZÁVĚR Tato bakalářská práce má za cíl porovnat vliv různého rybničního prostředí na nutriční úroveň tržního kapra obecného a následný vliv sádkování. Hlavní pozornost byla věnována konzumní hodnotě, technologické (výtěžnost) i výživné (chemické složení rybí svaloviny). Na podzim roku 2007 byly odebrány vzorky deseti kusů ryb ze čtyř různých rybníků přímo z výlovů a dále tři vzorky ze sádek, kde byl zbytek vylovených ryb sádkován. Porovnávali jsme různý vliv prostředí, ze kterého ryby pocházeli na jejich délko-hmotnostní a kondiční ukazatele, vliv prostředí na výtěžnost a kvalitu svaloviny. Z námi zjištěných výsledků bylo vyhodnoceno, že byl statisticky průkazný rozdíl v délko-hmotnostních parametrech mezi rybníkem Starý a ostatními hodnocenými rybníky. Po sádkování byl zaznamenám statisticky významný rozdíl v naměřených hodnotách u ryb z rybníka Jaroslavický dolní a to ve všech parametrech. U rybníka Vrkoč v hmotnosti opracovaného trupu a hmotnosti pravé
filety,což mohlo být
způsobeno naší chybou při zpracování. U exteriérových a kondičních parametrů byl zjištěn rozdíl mezi rybníky Starý a Vrkoč u indexu širokohřbetosti. Další rozdíl mezi rybníkem Starý a rybníky Vrkoč a Nová ves jsme zaznamenali u Fultonova koeficientu. Žádný statistický rozdíl nebyl zaznamenám mezi rybami sádkovanými a rybami z výlovů. Zde by se měl projevit úbytek hmotnosti ryb vlivem sádkování. Žádný statistický rozdíl nebyl zjištěn u výtěžností ryb z jednotlivých rybníků, ani při sádkování. V chemickém složení rybí svaloviny se lišil obsah tuku mezi rybníky Jaroslavický dolní a Nová ves. V jiných parametrech nebyl zjištěn žádný statistický rozdíl mezi rybníky, taktéž ani mezi rybami sádkovanými a rybami z výlovů. Závěrem lze říci,že rozdílné prostředí mělo vliv na délko-hmotnostní charakteristiky (lišily se ve třech případech), index širokohřbetosti (v jednom případě), Fultonův koeficient (ve dvou případech) a tučnost ryb(v jednom případě). Sádkování mělo vliv na délkové (v jednom případě) a hmotnostní (ve dvou případech) parametry. Nebyl prokázán vliv na výtěžnost a chemické složení svaloviny.
35
7 SEZNAM LITERATURY BARUŠ, V., OLIVA, O. (eds), 1995. Mihulovci a ryby (2). Edice Fauna ČSFR, ACADEMIA nakl. ČSAV, Praha: 698 s. BERKA, R., 1986. Výtěžnost u tržního kapra, lína a býložravých ryb (Přehled). Bull. VÚHR Vodňany, 22, 4:41 – 48 BERKA, R., 1987a. Výtěžnost lososovitý ryb (Přehled). Bull. VÚHR Vodňany, 23, 1:25 – 30 BERKA, R., 1987b. Výtěžnost dravých ryb a lipana(Přehled). Bull. VÚHR Vodňany, 23, 2: 31-34 BERKA, R., 1991. Izraelský chov ryb zblízka. Bull. VÚHR Vodňany, 1:28 – 31 BOGUT, I., HAS-SCHÖN, E., ČAČIĆ, N., MILAKOVIČ, Z., NOVOSELIĆ, D., BRKIĆ, S., 2002. Linolenic acid supplementation in the diet of European catfish (Silurus glanis): effect on growth and fatty acid composition. J. Appl. Ichtiol. 18: 1-6 BYKOWSKI, P., DUTKIEWICZ, D., 1996. Zpracování sladkovodních ryb a vybavení malých zpracoven. FAO Fish. Cirkular. No 905 (FIIUC 905), FAO Řím: 63 s. ČÍTEK, J., KRUPAUER, V., KUBŮ, F., 1993. Rybníkářství. Informatorium Praha: 281s ČÍTEK, J., KRUPAUER, V., KUBŮ, F., 1998. Rybníkářství, Informatorium Praha, třetí přepracované vydání DUBSKÝ, K., KOUŘIL, J., ŠRÁMEK, V., 2003, Informatorium Praha, první vydání FILIPIAK, J., Bialko a lipidy w ziwieniu kapri (Cyprinus carpio L.) IRS Olsztyn, 1997, No. 176, 16s. FILIPIAK, J., Wybrane aspekty zywienia kapri (Cyprinus carpio L.) w sadzowym chowie w wodzie pochlodniczej. Zesz. Nauk.AR Szezecin, ser. Rozprawy, 1995 nr. 167,90 s. HARTMAN, P., LAVICKÝ, K., POKORNÝ, J., 1983. Organické hnojení rybníků. Edice metodiky VÚHR Vodňany 4: 16 s. HIANIK, J., FABINI, J., GERŠIČ, J., KUBÁČ, M., 1981. Organická chémia. SPN Bratislava: 318 s. INGR, I., 1994. Hodnocení a zpracování ryb. Skripta MZLU v Brně: 106 s.
JANEČEK, V., PŘIKRYL, I., 1982 Chov násadových a tržních kaprů v intenzifikačních rybnících. Metodika VÚHR Vodňany č. 2 36
JANEČEK, V., st. 1963. Přikrmování kaprů. Metodika ÚVTI MZLVH Praha: 26 s. JANEČEK, V., st. 1976. Jak dál v intenzifikaci rybníkářství. MZVŽ Praha: 70 s. JIRÁSEK, J., 1989. Biologické a technologické aspekty intenzivního chovu kapřího plůdku. Doktorská dizertační práce, VŠZ Brno: 412s. KRECHLER, M., 1992. Stanovení aktivity alfa-amylázy v trávicím traktu kapřího plůdku při nízkých teplotách vody. Diplomová práce, VŠZ Brno, 46 s. KŘIŽENECKÝ, J., PODHRADSKÝ, J., PULÁNKOVÁ, A., 1939. Další výzkumy o vztahu užitkové hodnoty kapra k jeho živé váze: kapr třeboňský. Sborník ČSAZ, 14, č. 2, s, 160-170. KUBŮ, F., 1984. Organizace chovu kapra. Edice metodik VÚHR Vodňany č. 13: 12s. MAREŠ, J., 1996. Biologické a technologické aspekty intenzivního chovu sumce velkého (Silurus glanis L.). Doktorská disertační práce, MZLU v Brně MAREŠ, J., 2003: Složení rybího masa a některé zdravotní aspekty jeho konzumace. Maso, 05: 21-25 (ISSN 1210-4086) MATĚNA, J., 1982. Sukcese zooplanktonu v planktonních rybnících. Bull. VÚHR Vodňany, 1:27-34 MERTEN, M., 2002. Zpracování ryb, Informatorium Praha POKORNÝ, J., 1988. Výtěžnost a podíl hlavních částí těla u některých aborigenních a importovaných populací kapra. Bull. VÚHR Vodňany, 24, 3:10 – 17 POKORNÝ, J., FLAJŠHANS, M., HARTVICH, P., KVASNIČKA, P., PRUŽINA, I., 1995. Atlas kaprů chovaných v České republice, Victoria publish Praha POKORNÝ, J., TOMANOVÁ, J., 1991. Výtěžnost a podíl některých částí těla u okouna říčního (Perca fluviatilis L.). Bull. VÚHR Vodňany, 27, 2: 39 – 43 PŘIKRYL, I., JANEČEK, V., 1991. Vliv intenzifikace chovu ryb na výtěžnost kapra. Bull. VÚHR Vodňany, 1, 4 – 11 SKÁCELOVÁ, O., MATĚNA, J., 1981. Přirozená potrava plůdku kapra (Cyprinus carpio L.) v prvních dnech života. Bull. VÚHR Vodňany, 4:20-25 SPURNÝ, P., 1998. Ichtiologie (systematická část). Skripta MZLU v Brně: 280s STEFFENS, W., : Der Karpfen. Die neue Brehm Bücherei, Ziemsen-Verlag, Wittennberg-Lutherstadt, 1975, 215 s. ŠČERBINA, M.A., GIRJAJEV, A.S., 1990. Effect of combined overwintering on survival and metabolisms in the carp (Cyprinus carpio L.) and bighead (Aristichtis nobilis). J. Ichthyol.., 30,5: 154-160 37
VÁCHA, F., 1996. Kvalitativní parametry masa sladkovodních ryb. In. Flajšhans, M. Sborník vědeckých prací k 75. výročí založení VÚHR Vodňany, s. 169176 VÁCHA, F., TVRZICKÁ, E., 1994. Polynenasycené mastné kyseliny a cholesterol v sladkovodních rybách. In: Mikešová, J., Adámek, Z., (ed): Ichtiologická konference 1994, Vodňany: 43-47 VENUGOPAL, V., SHAHIDI, F., 1994. Thermostable water dispersion of myofibrillar proteins from Atlantic mackerel ( Somber scombrus).. J. Food Sci., vol. 59, 2: 265-268 VIOLA, S., LAHAV, E., 1993. The protein effect of supplemental lysine in practical carp feeds. Fish Nutrition in Practice, Kaushik, S. J., Luquet, P.,(Eds.), 61: 665671 WEDEKIND, H., HÖRSTGEN – SCHWARK, G., LANGHOLTZ, H. J., 1994. Effekt of age and sex on produkt quality in african catfish (Clarias gariepinus). In: BASIL – Resumes, Montpellier: 141 ZELENKA, J., FAJMONOVÁ, E., KOMPRDA, T., KLADROBA, D., ŠARMANOVÁ, I., 2003. Vliv lněného oleje na zastoupení cholesterolu a mastných kyselin v mase pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss). Bulletin VÚHR Vodňany, 39, 1/2: 141 – 147
38
8 SEZNAM TABULEK Tab. č. 1 Potřeba proteinu v krmivu v závislosti na teplotě vody Tab. č. 2 Průměrná kusová hmotnost u jednotlivých ročníků kapra. Tab. č. 3 Rozdíly v růstu kaprů s různým typem ošupení (%) Tab. č. 4 Normativ ztrát při sádkování Tab. č. 5 Index širokohřbetosti a ukazatel vysokohřbetosti u některých lysých kaprů. Tab. č. 6 Index širokohřbetosti a ukazatel vysokohřbetosti u některých lysých kaprů. Tab. č. 7 Koeficient vyživenosti podle Fultona u vybraných kaprů Tab. č. 8 Průměrná hodnota složení svaloviny v g ve 100 g filetové části s kůží (INGR 1994) Tab. č. 9 Rozdělení ryb do skupin podle obsahu tuku Tab. č. 10 Průměrné zastoupení vybraných mastných kyselin v tukové složce svaloviny kapra obecného podle INGRA(1994) Tab. č. 11 Průměrné hodnoty délkových ukazatelů u analyzovaných ryb pro jednotlivé rybníky Tab. č. 12 Průměrné hodnoty délkových ukazatelů u analyzovaných ryb z jednotlivých sádek Tab. č. 13 Průměrné hmotnosti analyzovaných ryb z jednotlivých rybníků Tab. č. 14 Průměrné hmotnosti ryb z jednotlivých sádek Tab. č. 15 Průměrné hodnoty exteriérových a kondičních ukazatelů u analyzovaných ryb z jednotlivých rybníků. Tab. č. 16 Průměrné hodnoty exteriérových a kondičních ukazatelů u analyzovaných ryb z jednotlivých sádek Tab. č. 17 Průměrné hodnoty výtěžností pro jednotlivé rybníky Tab. č. 18 Průměrné hodnoty výtěžností pro jednotlivé sádky Tab. č. 19 Biochemické složení svaloviny ryb z jednotlivých rybníků v % Tab. č. 20 Biochemické složení svaloviny ryb z z jednotlivých sádek v %
39
9 PŘÍLOHY Seznam grafů příloh Graf č. 1 Délkové charakteristiky ryb ze sledovaných rybníků Graf č. 2 Délkové ukazatele ryb z rybníku Vrkoč Graf č. 3 Délkové ukazatele ryb z rybníku Jaroslavický dolní Graf č. 4 Délkové charakteristiky ryb z rybníku Nová ves Graf č. 5 Hmotnostní charakteristiky ryb ze sledovaných rybníků Graf č. 6 Hmotnostní ukazatele ryb z rybníku Vrkoč Graf č. 7 Hmotnostní ukazatele ryb z rybníku Jaroslavický dolní Graf č. 8 Hmotnostní ukazatele ryb z rybníku Nová ves Graf č. 9 Index vysokohřbetosti a Fultonův koeficient u rybníků Graf č. 10 Index vysokohřbetosti a Fultonův koeficient u rybníku Vrkoč Graf č. 11 Index vysokohřbetosti a Fultonův koeficient u rybníku Jaroslavický dolní Graf č. 12 Index vysokohřbetosti a Fultonův koeficient u rybníku Nová ves Graf č. 13 Znázornění indexu širokohřbetosti mezi rybníky Graf č. 14 Index širokohřbetosti u rybníku Vrkoč Graf č. 15 Index širokohřbetosti u rybníku Jaroslavický dolní Graf č. 16 Index širokohřbetosti u rybníku Nová ves Graf č. 17 Výtěžnosti ryb jednotlivých rybníků Graf č. 18 Výtěžnosti ryb z rybníku Vrkoč Graf č. 19 Výtěžnosti ryb z rybníku Jaroslavický dolní Graf č. 20 Výtěžnosti ryb z rybníku Nová ves Graf č. 21 Výtěžnosti ryb jednotlivých rybníků Graf č. 22 Výtěžnosti ryb z rybníku Vrkoč Graf č. 23 Výtěžnost ryb z rybníku Jaroslavický dolní Graf č. 24 Výtěžnost ryb z rybníku Nová ves Graf č. 25 Biochemické složení svaloviny ryb z jednotlivých rybníků Graf č. 26 Biochemické složení svaloviny ryb z rybníku Vrkoč Graf č. 27 Biochemické složení svaloviny z rybníku Jaroslavický dolní Graf č. 28 Biochemické složení svaloviny ryb z rybníku Nová ves
40
