MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2008
MARTINA SAMOHÝLOVÁ 1
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Možnosti rozvoje venkovské turistiky ve Zlínském kraji Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala :
Ing. Vladimír Mikule, Ph.D.
Martina Samohýlová
Brno 2008 2
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Možnosti rozvoje venkovské turistiky ve Zlínském kraji vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MZLU v Brně.
dne…………..……………………….. podpis…………………………………
3
PODĚKOVÁNÍ
Děkuji Ing. Vladimíru Mikulemu, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a informace při zpracování mé bakalářské práce.
4
ABSTRAKT
Tato bakalářská práce se zabývá studií možností rozvoje venkovské turistiky ve Zlínském kraji.
Uvádí obecnou charakteristiku venkovské turistiky a historii
podnikání v této oblasti. Podnikání v této sféře sleduje z historického i současného stavu. Na základě zhodnocení současného stavu je vypracována SWOT analýza a jsou navrženy další možnosti rozvoje venkovské turistiky na daném území.
ABSTRACT
The aim of this work is to determinate countryside tourism development possibilities of Zlin region. This work shows general characteristics of countryside tourism and business history of this region. Business of this sector is observed from historical and recent point of view. Based on recent situation, the possibilities of countryside tourism of Zlin region hes been evolved by the SWOT analysis.
5
OBSAH 1. Úvod……………………………………………...………………………………….8 2. Cíl práce………………………….…………………………………………………9 3. Cestovní ruch……………………………………………………………………...10 4. Venkovská turistika……………….……………………………………………...11 4.1. Charakteristika venkovské turistiky………………………………………..11 4.2. Vesnická turistika………………………………….………...…………........12 4.3. Agroturistika………………………………………….………………..…….13 4.4. Ekoagroturistika……………………………………….…….………………13 4.5. Chataření a chalupaření….…………………………………….……………13 4.6. Produkty venkovské turistiky…………………………………………….....13 4.7. Co zahrnuje venkovská turistika………………………………………..…..14 5. Charakteristika Zlínského kraje……………………………………….………...16 5.1. Charakteristika kraje…………………………………….……………….….16 5.1.1. Poloha……………………………………………...………….….…..…16 5.1.2. Podnebí………………………………………………………….………16 5.1.3. Obyvatelstvo.……………………………………………………….…...17 5.1.4. Zemědělství………………………………………………….…..……....17 5.1.5. Půda…………………………………………………….………...….….17 5.1.6. Vodní toky………………………………………………….........…...…18 5.1.7. Přírodní podmínky………………………………………………….….18 5.1.8. Školství…………………………………………………………..……...18 5.1.9. Kultura……………………………………………………..……….......19 5.2. Turistika ve Zlínském kraji……………………………………………..…...19 5.2.1. Kroměřížsko……………………………………….…………………...19 5.2.2. Slovácko………………………………………..……….………...…….20 5.2.3. Valašsko…………………………………….……..………………...….21 5.2.4. Zlínsko a Luhačovicko……………………………….……....…….......22 5.3. Turistické cíle kraje…………………………………..…………………....…23 5.3.1. Zlín………………………………………………………………………23 5.3.2. Zlínský mrakodrap……………………………………………………..23 5.3.3. Obuvnické muzeum………………………………………………….....23
6
5.3.4. Barum rally Zlín……………………………………………………......24 5.3.5. Zoologická zahrada a zámek Zlín – Lešná………………………..…..24 5.3.6. Zámek Vizovice…………………………………………………….…...24 5.3.7. Distillery Land Vizovice………………………………………………..25 5.3.8. Luhačovice………………………………………………………..…….25 5.3.9. Velehrad…………………………………………………………….…..25 5.3.10. Hostýn………………………………………………………………….26 5.3.11. Rožnov pod Radhoštěm……………………………………………….26 5.3.12. Kroměříž….………………………………………………………........26 5.3.13. Baťův kanál……………………………………………………………27 6. Venkovská turistika ve Zlínském kraji………..…………………………...…....28 6.1. Agroturistika……………………………………………………………...….28 6.2. Pěší turistika……………………………………………………………….....29 6.3. Cykloturistika……………………………………………………………..….30 6.4. Jezdectví…………………………………………………………………...….30 6.5. Horolezectví…………………………………………………………………..31 6.6. Rybolov……………………………………………………………………….31 6.7. Myslivost……………………………………………………………………...31 6.8. Vodní turistika ……………………………………………………………….31 6.9. Víno a vinařství…………………………………………………………..…..32 6.10. Lyžování…………………………………………………………………......32 7. Historie a současný stav podnikání ve venkovské turistice v kraji…….....……33 8. SWOT analýza……………………………..………….………………………......34 9. Závěr……………...……………………………………………………………......36 10. Použitá literatura……………………………...………………………………......37 11. Přílohy………………………………………….……………...…………………...40
7
1. ÚVOD Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma „Možnosti rozvoje venkovské turistiky ve Zlínském kraji“. V tomto kraji žiji a téma je pro mě zajímavé. Dále jsem se tímto tématem chtěla zabývat proto, aby jsem se seznámila s možnostmi turistiky, které kraj nabízí a mohla je využít. V bakalářské práci je uvedená obecná charakteristika venkovské turistiky, podnikání ve venkovské turistice, charakteristika Zlínského kraje a venkovské turistiky v kraji. Mým záměrem v práci je zhodnotit historický a současný stav venkovské turistiky ve Zlínském kraji a na základě zhodnocení
navrhnout další možnosti rozvoje
venkovské turistiky v našem regionu. Zlínský kraj je pro rozvoj turistiky vhodný a dobře prezentovaný. Jen při vzpomínce na Tomáše Baťu si každý vybaví Zlín a jeho okolí. Myslím si, že Zlínský kraj je pro rozvoj venkovské turistiky ideální. Je rozmanitý svými kulturními a historickými památkami i velkým množstvím tradic. Nabízí celou řadu příležitostí, jak se věnovat venkovské turistice např. pěší turistiku, cykloturistiku, jezdectví, vodní turistiku, horolezectví apod. Zajímavostí kraje jsou lázeňství a vinařství. Venkovská turistika je jednou z forem cestovního ruchu, která je ohleduplná k životnímu prostřední, přírodě, kulturnímu a historickému dědictví a také se vyznačuje ohleduplností ve vztazích mezi lidmi. Venkovská turistika vytváří také pracovní příležitosti a přispívá ke stabilizaci venkovského obyvatelstva. Tato turistika je vhodná pro ty, kteří se chtějí alespoň na chvilku vzdálit městskému ruchu. Je určena i pro ty, kteří se chtějí seznámit se životem na venkově. Venkovská turistika je formou aktivní dovolené, kdy se účastník vrací k soužití s přírodou. Venkovská turistika se stává pořád více oblíbenější, což je příznivé pro podnikatele, kteří podnikají, nebo by chtěli podnikat v tomto odvětví. Podnikatelé ve venkovské turistice přispívají k rozvoji území a péči o krajinu, rozvíjí a zlepšují společenský život a zvyšují životní a kulturní úroveň na venkově.
8
2. CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je zhodnotit současný stav podnikání ve venkovské turistice ve Zlínském kraji a navrhnout další možnosti rozvoje venkovské turistiky v tomto regionu. Na základě zhodnocení současného stavu venkovské turistiky, možností ubytování a doprovodných programů je vypracována SWOT analýza a na jejím základě jsou navrženy další možnosti rozvoje venkovské turistiky ve Zlínském kraji.
9
3. CESTOVNÍ RUCH Cestovním ruchem rozumíme uspokojování potřeb lidí v oblasti rekreace, turistiky, lázeňství, poznávání a kultury prostřednictvím poskytovaných služeb mimo domov člověka a v jeho volném čase. (JANOTKA, 1999). Cestovní ruch představuje v současné době jedno z nejprogresivnějších odvětví světové ekonomiky. Jeho příjmy jsou vyšší než příjmy z naftového a automobilového průmyslu a vytváří nejvíce pracovních míst. Do nedávné doby se cestovní ruch soustřeďoval převážně do přímořských, jezerních, horských oblastí a do hlavních kulturních center. Později se ověřilo, že jde o silný faktor ekonomického růstu, který umožňuje přenést kapitál, příjmy a pracovní příležitosti z městských a rozvinutých oblastí i do hospodářsky zaostalých regionů (STŘÍBRNÁ, 2005). Cestovní ruch je zařazený do nevýrobní činnosti, do terciárního sektoru, tedy do sektoru služeb. Služby cestovního ruchu slouží k uspokojování základních lidských potřeb, přispívají ke zvyšování životní úrovně a k lepší možnosti využívání volného času.
Pozitivní přínosy cestovního ruchu (z ekonomického hlediska):
příznivě ovlivňuje zaměstnanost podílí se na tvorbě HDP přispívá k platební bilanci státu tvoří příjmy státního rozpočtu příznivě působí na investiční aktivity (HABÁN, OTEPKA, 2004)
10
4. VENKOVSKÁ TURISTIKA
4.1. Charakteristika venkovské turistiky Venkovská turistika je cestovní ruch rozvíjející se mimo oblasti rekreačních a turistických center i mimo oblast městského osídlení. Zahrnuje pobyty ve vesnickém osídlení i mimo něj (chatových lokalitách, samotách i v malých městečkách). Převážně je vázán na venkovské osídlení spjaté se zemědělstvím a životem na venkově. Zahrnuje tedy všechny činnosti účastníka cestovního ruchu v prostředí venkova (POUROVÁ, 2000). Venkovská turistika má celou řadu podob, z nichž nejtypičtější jsou: vesnická turistika agroturistika ekoagroturistika chataření a chalupaření (POUROVÁ, 2000) Venkovský cestovní ruch zahrnuje soubor činností spojených cestováním a pobytem turistů ve venkovském prostředí. Většinou jde o činnost spojenou s návratem k přírodě s možností ubytování v různých ubytovacích zařízeních na venkově, kde je součástí nabídky možnost stravování nebo vlastní příprava stravy a možnost se zapojit do různých činností spojených s pobytem na venkově. Cílem rozvoje venkovského cestovního ruchu je zapojit do poskytování služeb venkovské obyvatelstvo. Důležitá je připravenost poskytování služeb, ochota podílet se na uspokojování potřeb hostů a schopnost komunikace v cizích jazycích. Vytvoření domácí atmosféry nelze bez komunikace s hostem. Významným motivem pobytu na venkově je kvalitnější životní prostředí venkova ve srovnání s životem ve městech a průmyslových centrech (HESKOVÁ A KOL. 2006).
11
4.2 . Vesnická turistika Vesnická turistika je forma venkovského cestovního ruchu spjatá s přírodou a krajinou venkova a konkrétním vesnickým osídlením. Její náplní jsou individuální rekreační
aktivity,
využívající
atraktivity
konkrétního
venkovského
prostředí
navštíveného místa (louky, lesy, rybníky, řeky, místní řemesla či folklór a podobně). K ubytování jsou využívána komerční ubytovací zařízení, rekreační chalupy i ubytování v soukromí. V poslední době je velký zájem turistů o výstavy a skanzeny ukazující vývoj řemesel, zaměstnání a jejich zařízení – mlýny, stará potravinářská výroba, historická řemesla související s venkovem, chovem koní a ostatních zvířat, sokolnictví atd. (JANOTKA, 1999).
Mezi doprovodné programy vesnické turistiky patří:
sport – jízda na koních, pěší turistika, cykloturistika, horská turistika, rybaření, lov zvěře, koupání, zimní sporty kultura – místní pamětihodnosti (hrady, zámky, poutní místa, kláštery), přírodní lokality (krasové jeskyně, přírodní útvary), místní muzea, slavnosti, poutě, posvícení řemesla – ukázky tradičních řemesel (mlýny, kovárny, sklářské hutě, krajkářství, bednářství, výroba nábytku), prohlídky historických objektů (železnice, lihovary, větrné a vodní mlýny), výroba suvenýrů zájezdní hostince – pro klientelu „na cestách“ (stravování, ubytování, lidové zábavy) školy v přírodě – rekreace kolektivů školních dětí (max. 40 osob) speciální klientela – rekreace pro seniory, mládež, rodiny s dětmi, invalidní občany, zahraniční návštěvníky apod. (POUROVÁ, 2000)
12
4.3 . Agroturistika Agroturistika je forma venkovské turistiky. Je to podnikatelská činnost, kterou poskytuje provozovatel (farmář, obec, region, fyzická osoba) turistům za účelem jejich odpočinku ve venkovském prostředí. Zahrnuje specifické činnosti agropodnikatelů a zemědělských podniků podle místních ekonomických a přírodních podmínek, zaměřených na uspokojování rekreačních potřeb turistů (HABÁN, OTEPKA, 2004).
4.4 . Ekoagroturistika Ekoagroturistika je formou venkovského cestovního ruchu, která zahrnuje pobyty na ekologicky hospodařících farmách produkujících bio-produkty, umístěných ve zdravotně příznivém životním prostředím. Podstatným znakem této formy agroturistiky je nejen sepětí s farmářskou rodinou, ale i účast na zemědělských pracích a konzumace produktů jejich ekologického zemědělství (POUROVÁ, 2000).
4.5 . Chataření a chalupaření Jedná se o chatové osady, které jsou lokalizované mimo vesnické osídlení, případně o rekreační objekty na samotě (chalupy) nebo o kempy umístěné ve volné přírodě aj. Tento cestovní ruch využívá soukromých rekreačních zařízení. Tato forma cestovního ruchu zůstává pro svou odlišnost od ostatních forem v pozadí a naši občané ji většinou ani za cestovní ruch nepovažují. Tato zařízení však plní rekreační funkci a umožňují účastníkům účelné využití volného času (POUROVÁ, 2000).
4.6 . Produkty venkovské turistiky ubytování – krátkodobé i dlouhodobé v malokapacitních objektech stravování – v rámci ubytovacích služeb nebo vlastní příprava jídla turistou doprava – individuální a hromadná vlastními dopravními prostředky turisty a dopravou služeb, dále pěší turistika a cykloturistika, běžkařské a lyžařské a vodní trasy
13
doprovodné programy ve formě nabídky a příležitosti letních a zimních sportů podle místních přírodních a klimatických podmínek a sezón a podle technického vybavení regionu zájmové aktivity turisty jako jezdectví, houbaření, lov, rybaření, sběratelství, speciální zdravotní programy ostatní doprovodné programy a nabídky ve vazbě na krajinu – horolezectví, jeskyňářský sport, plavání, běh, atd. nabídka kulturněhistorických pamětihodností k návštěvě a poznání (JANOTKA, 1999)
4.7 . Co zahrnuje venkovská turistika Do venkovské turistiky počítáme především tyto turistické aktivity:
vesnická turistika tradiční – pobyt na letním bytě, v letním domku, na chatě, u příbuzných a prarodičů, prázdninové a dovolenkové pobyty dětí a dospělých. Sem patří i aktivity a činnosti s těmito pobyty spojené – sporty, turistiky, zemědělské práce, chov zvířat, individuální zájmové činnosti, agroturistika – pobyty a turistické aktivity v zemědělských usedlostech a na farmách, ubytování na farmách, vmísení se turisty do zemědělského a přírodního prostředí a životního cyklu na venkově, dovolená v přírodě – formou stanování, kempování, soustředění dětí na táborech, život v osadách, kempech, zájmová a profesní soustředění, zdravotní turistika, sportovní turistika, rybaření, myslivost apod. ubytování a pobyty v malokapacitních hotelech – většinou do 50 lůžek, ubytovací a stravovací zařízení – ubytovací hostince, hotýlky a penziony, agropenziony a agrohotely (provozují zemědělští podnikatelé jako doplněk zemědělského podnikání), ekopenziony a ekohotely (malokapacitní ubytovací a stravovací zařízení v chráněných a ekologicky ohrožených oblastech, které vyžadují zvláštní režim provozu služeb i chování návštěvníků a turistů – národní parky, chráněná území, zájmové vodohospodářské území apod.) (JANOTKA, 1999)
14
Dovolené, které jsou typicky venkovské:
pěší turistika, horolezectví, dovolená v divočině, jízda na kánoi, jízda na vorech, lyžování na běžkách, sjezdování na lyžích, myslivost, cyklistika, jízda na koni, studium venkovských tradic, výlety do malých měst nebo do vesnic, venkovské prohlídky, rybolov aj. (STŘÍBRNÁ, 2005)
15
5. CHARAKTERISTIKA ZLÍNSKÉHO KRAJE
5.1. Charakteristika kraje Zlínský kraj se nachází na východě republiky, kde jeho východní okraj tvoří hranici se Slovenskem. Na jihozápadě sousedí s krajem Jihomoravským, na severozápadě s Olomouckým a v severní části s krajem Moravskoslezským. Svou rozlohou 3 964 km2 je čtvrtým nejmenším krajem v republice. Má celkem 304 obcí (z toho 30 měst). Kraj je regionem čtyř okresů – Zlín, Kroměříž, Uherské Hradiště a Vsetín. Vedle okresů v kraji převládá zejména lidové rozčlenění mezi národopisné a turistické regiony. Jsou to Valašsko, Slovácko, Kroměřížsko a Zlínsko – Luhačovicko. Počátky osídlení Zlínského kraje sahají až do dob mýtů a legend. Právě zde se v 9. století zrodila Velkomoravská říše. Právě zde je možno nalézt unikátní památky cyrilometodějské tradice, ale stejně tak i pohanskou svatyni na Radhošti a starobylá, dodnes živá poutní místa Velehrad a Hostýn. Celá oblast je spojena s památkou geniálního průmyslníka Tomáše Bati, zakladatele obuvnického průmyslu, který se proslavil v celém světě. (http://www.zlinskykraj.net, 2008).
5.1.1.
Poloha
Zlínský kraj je geograficky velmi zajímavý. Jeho západní část vyplňuje kromě nevysokého a lesnatého pohoří Chřiby také severní polovina Dolnomoravského úvalu a jižní část Hornomoravského úvalu. Východní hranici regionu tvoří Bílé Karpaty, které směrem k severu přecházejí v Javorníky a Moravsko – Slezské Beskydy. Na severu dominuje Hostýnsko – Vsetínská hornatina (http://www.kr-zlinsky.cz, 2007).
5.1.2.
Podnebí
Zlínský kraj leží v klimaticky mírném pásmu. Průměrná roční teplota kraje činí 8,67°C. Průměrná teplota v nejteplejším měsíci (červenec) 18ºC,
průměrná teplota
v nejchladnějším měsíci (leden) –2,4°C. Průměrný úhrn srážek činí 616 mm/rok,
16
v teplém půlroce 380 – 520 mm a v chladném půlroce 220 – 400 mm. Nejvíce srážek připadá na červenec, nejméně na únor (http://www.kr-zlinsky.cz, 2007).
5.1.3. Obyvatelstvo
Počet obyvatel v kraji činí přes 600 tisíc.
Populace je z velké části tvořena
venkovským obyvatelstvem. V kraji se nenachází žádné město s více než 100 000 obyvateli. Počet mladých lidí převyšuje počet důchodců, což oblasti poskytuje dostatek pracovních sil pro rozvoj v nejbližších letech (http://www.kr-zlinsky.cz, 2007).
5.1.4. Zemědělství
Region lze geograficky rozdělit do dvou základních částí. Jednu z nich tvoří nížinné oblasti převážně kolem toku Moravy, které nabízejí příhodné podmínky pro pěstování náročných zemědělských plodin, ovoce a zeleniny. Druhou oblast tvoří horská, dosud téměř nedotčená, území. Horské louky a pastviny včetně CHKO Bílé Karpaty a Beskydy poskytují možnosti pro specifické formy zemědělské produkce, například pastevectví a další aktivity, jež souvisí se zachováním svébytného rázu krajiny i kultury. Jde o turisticky atraktivní projekty, které však dosud nejsou dostatečně využity (http://www.kr-zlinsky.cz, 2007).
5.1.5. Půda
Většina půd kraje je minerálně chudá, s výjimkou draslíku a hořčíku, s nedostatkem humusu. Jsou to hnědé půdy vrchovin a podzoly, které směrem k jihu místy přecházejí do hnědých půd nižších poloh. Na rozdíl od kopcovité a hornaté části s chudými štěrkovitými a kamenitými středně těžkými až těžkými půdami je v obou úvalech úrodná hnědozemě i černozemě a v okolí řeky Moravy také kvalitní lužní půdy
(http://www. czso.cz, 2007).
17
5.1.6. Vodní toky
Území kraje odvodňuje řeka Morava a její přítoky, např. Bečva a Olšava. Morava se vlévá do Dunaje, který její vody odvádí do Černého moře. Okrajové části kraje na
severu
a
severovýchodě
odvodňuje
řeka
Odra
do
Baltského
moře
(http://cs.wikipedia.org, 2007). 5.1.7. Přírodní podmínky
Podstatná část území je kopcovitá či hornatá, přičemž nejvyšší hřebeny leží na východě na hranici se Slovenskem. Na jihu jsou to Bílé Karpaty s nejvyšší horou Velká Javořina (970 m). Na ně navazují Javorníky a Moravskoslezské Beskydy, jejichž nejvyšší bod - Lysá hora - už leží na území sousedního Moravskoslezského kraje. Na západě a jihozápadě má kraj i úrodné nížiny - Haná na Kroměřížsku a Slovácko na Uherskohradišťsku. Na jihozápadě kraje se zvedají Chřiby s nejvyšším bodem Brdo (586,7 m). Mezi Chřiby a výše zmíněnými pahorkatinami probíhá od západu z Olomouckého kraje Hornomoravský úval přes Kroměřížsko až na Zlínsko. Kolem řeky Moravy, na Uherskohradišťsku, probíhá Dolnomoravský úval, který dále pokračuje do Jihomoravského kraje (http://cs.wikipedia.org, 2007).
5.1.8. Školství
Vrcholnou vzdělávací a vědecko-výzkumnou institucí v kraji je Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB). Lze ji charakterizovat velmi rychlým rozvojem, otevřeností světu, důrazem na vědu a výzkum a na spolupráci s praxí. Řadí se ke středně velkým univerzitám v České republice. Byla ustavena k 1. 1. 2001 na základech někdejší Fakulty technologické, která ve Zlíně existovala od roku 1969 jako součást VUT v Brně a vychovala stovky odborníků především pro gumárenský a plastikářský průmysl. Ve Zlínském kraji si již UTB stačila vybudovat významné postavení jako instituce poskytující nejvyšší stupeň vzdělávání, ale i jako subjekt, který významně přispívá k rozvoji regionu a jeho zaměstnanosti (KOLEKTIV AUTORŮ, 2006).
18
5.1.9. Kultrura
Neodmyslitelnou součástí kulturního života v kraji se stala řada mezinárodních festivalů zaměřených na film, divadlo, výtvarné umění nebo folklór. K tradičním městským institucím se řadí Městské divadlo Zlín a Filharmonie Bohuslava Martinů. Mimo ně zde pracují i další instituce– Krajská galerie, Muzeum jihovýchodní Moravy, alternativní Malá scéna atd. Mezi nejzajímavější kulturní akce Zlína patří Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež, který je nejstarší akcí svého druhu na světě. V létě se koná Festival dechových a folklorních souborů nebo Zlínské besedování, což je přehlídka folklorních souborů. Pro mladé zpěváky a autory hudby je určen festival populární hudby Zlíntalent a ojedinělá je také přehlídka moderního výtvarného umění Nový Zlínský salon (KOLEKTIV AUTORŮ, 2006).
5.2. Turistika ve Zlínském kraji Zlínský kraj je svéráznou turistickou oblastí, jeho atraktivita vyplývá z množství přírodních, kulturních a historických památek. Nikde jinde v České republice nelze najít oblast, která nabídne současně hory, zahradní architekturu, lázně, vinařská údolí, pozůstatky Velkomoravské říše, řadu církevních památek a historicky cenných staveb i ojedinělý příklad moderní baťovské architektury (http://www.cso.cz, 2008). 5.2.1. Kroměřížsko Hlavními magnety Kroměřížska jsou památky Kroměříže a příroda Chřibů a Hostýnských vrchů. Příroda Kroměřížska má řadu podob – horské lesy a louky Chřibů a Hostýnských vrchů, mrtvá ramena a rybníky údolí Moravy i zámecké parky Kroměříže či Holešova. K nalezení je zde malý ptačí ráj – Záhlinické rybníky, řada rezervací v Chřibech a Hostýnských vrších se staletými buky, duby a jedlemi, orchidejemi i vzácnými motýli či měkkýši. Nechybí ani vřesoviště, puklinové jeskyně, geologické rezervace, význačná skaliska se zajímavou historií. Květná a Podzámecká zahrada v Kroměříži představují natolik cenné příklady historických parků, že je pod svá ochranná křídla zahrnulo UNESCO a zařadilo je
19
na seznam světového dědictví. Krásy Chřibů, Hostýnských vrchů, Pomoraví a ostatních koutů Kroměřížska je možné poznávat v muzejních expozicích i na procházkách po trase několika naučných stezek. Ke Kroměřížsku patří také víno. Na Holešovsku se nachází nejseverněji položené vinice v rámci vinařské oblasti Morava a to v obci Horní Lapač. V Kroměříži jsou Arcibiskupské sklepy, které jsou součástí kroměřížského zámku. Císař Karel IV. jim v roce 1345 udělil výsadu vyrábět mešní víno, které produkují dodnes. Největší sud pojme přes 19 tisíc litrů vína a nejstarší sud je z roku 1805. Součástí sklepů je vinotéka s expozicí vín a Arcibiskupský archiv vín. Milovníci výtvarného umění by neměli minout zámeckou obrazárnu v Kroměříži, v níž se nacházejí skutečné skvosty světového malířství, nebo památníky věnované místním rodákům (Maxi Švabinskému a Emilu Fillovi). Na Kroměřížsku je možné prožít i příjemnou letní dovolenou nebo prodloužený víkend. K procházkám lákají pěší i cyklistické trasy vedoucí hanáckými rovinami, kolem řeky Moravy i po svazích Chřibů a Hostýnských vrchů. Naučné stezky přibližují krásy přírody i historické zajímavosti zdejšího kraje. Do Chřibů i Hostýnských vrchů se dá vyrazit také na koňském hřbetu, nebo si na nefalšovaném ranči vychutnat kovbojskou westernovou show. Plavba po řece Moravě přináší nevšední úhel pohledu na Hanou. U přehrad, na koupalištích, v bazénech lze prožít pohodovou dovolenou u vody, plnou slunce, vody a sportování. Sportovat se dá také v některém z dobře vybavených sportovních areálů nebo třeba na paintballovém hřišti, v skateparku nebo na horolezecké stěně. Vzrušení jiného druhu nabízejí honitby a rybářské revíry Kroměřížska (http://www.vychodni-morava.cz, 2008).
5.2.2. Slovácko
Příroda Slovácka je velice pestrá. Nechybí v ní horské louky a lesy, vyprahlé vápencové skály ani rybníky a vlhké lužní lesy. Slovácko je krajem vinic a vína. Téměř u každé obce jsou vinice a vinné sklepy, všude probíhají košty a vinařské slavnosti. O vinařství a vínu se turisté mohou hodně dovědět v zajímavých muzejních expozicích, ve velkých vinotékách a na naučných a vinařských stezkách, které pokrývají celé Slovácko. Zapomenout se nesmí ani na množství vinařských akcí, slavností
20
vinobraní, koštů, zarážání hory atd., které v regionu po celý rok probíhají. K těm nejvýznamnějším se řadí i slavnosti vína a otevřených památek v Uherském Hradišti. Slovácko je známé nejen vínem a slivovicí, ale také vodou s léčivými účinky. Využití zdejších léčivých pramenů má dlouhou tradici, sahající až do 16. století. Již tehdy jsou popisovány vývěry sirnaté kyselky v Nezdenicích (mezi Uherským Brodem a Bojkovicemi) jako vyhledávané a navštěvované místo s léčivou vodou. Sirnaté prameny léčily také v dnes již zaniklých lázních „U Zdravé vody“ poblíž Koryčan nebo v Ostrožské Nové Vsi. Na Slovácku je možné cestovat i za místními tradicemi. Například je možné procházet místy, která jsou spojená s výjimečnými lidmi, jako byl Komenský nebo Masaryk. Návštěvníci kraje také zažívají jedinečnou atmosféru událostí jako jsou Jízdy králů ve Vlčnově, slovácké hody s právem, folklorní festivaly, košty a slavnosti vína. Slovácko je vhodné i ke strávení letní nebo zimní dovolené. Zdejší příroda vytváří podmínky pro množství nejrůznějších aktivit od pěší turistiky, cykloturistiky přes rekreaci u vody, plavbu, rybaření, lov až po jezdectví či horolezectví. Zdejší lyžařská střediska nabízejí kvalitní podmínky pro sjezdové lyžování, snowboarding i milovníky bílé stopy. Nechybí ani možnosti bruslení, plavání, fitcentra, tenisové haly, squash, bowling a spousta jiných možností sportovního vyžití (http://www.vychodni-morava.cz, 2008).
5.2.3. Valašsko Na Valašsko se jezdí za tradicemi, lidovými památkami, ale také do přírody a na lyže. Valašsko má mnoho lidí spojené s lidovou architekturou. V rožnovském skanzenu je největší soubor lidových staveb u nás, ale dědictví zdejších památek je mnohem pestřejší. Jsou tu například zajímavé zámky, stavby Dušana Jurkoviče na Pustevnách nebo navštěvovaná socha Radegasta. Asi největšími poklady valašské přírody jsou překrásné lesy s tak vzácnými obyvateli jako jsou vlk, medvěd a rys. Typická valašská krajina je především mozaika lesů, luk, pastvin a dřevěnic zasazených ve stráni. Vedle zajímavých muzeí je možné na Valašsku obdivovat umění řady lidových výrobců, nebo navštívit světově proslulou valašskomeziříčskou gobelínku. Na Valašsku si na své přijdou pěší turisté, cykloturisté i příznivci jezdectví. Oblíbená je také vodní turistika na Vsetínské a Rožnovské Bečvě, Bystřičce. K vodní rekreaci slouží například přehrady Horní Bečva a Bystřička, koupaliště a bazény jsou na mnoha
21
místech regionu. Sportovní areály jsou například v Horní Lidči, Vsetíně, Karolince nebo Valašském Meziříčí, golfová hřiště ve Velkých Karlovicích nebo Rožnově pod Radhoštěm. Tenisové kurty, kuželny a venkovní hřiště jsou v mnoha obcích a městech regionu. Na Valašsku je řada kvalitních horolezeckých terénů, ale nechybí ani paintballová hřiště nebo lanové centrum. Příroda Beskyd, Javorníků, Vsetínských, Hostýnských a Vizovických vrchů nabízí mnoho možností aktivního odpočinku rybářům, lovcům, houbařům a všem ostatním, kteří rádi v přírodě relaxují. Valašsko patří k velmi oblíbeným cílům i při zimní dovolené. Je zde téměř padesát lyžařských areálů a stovky kilometrů tratí pro běžkaře. Nabídku doplňují sportovní centra, posilovny, bazény a další služby, které mohou zpříjemnit pravou valašskou zimu (http://www.vychodni-morava.cz, 2008). 5.2.4. Zlínsko - Luhačovicko Zlínsko a Luhačovicko bývá spojováno hlavně se dvěma pojmy – Baťa a lázně. Tomáš Baťa právě tady začal počátkem 20. století budovat své obuvnické impérium a nesmazatelně ovlivnil dnešní podobu Zlína, Otrokovic či Napajedel. V krátkém čase zde vyrostly jednotlivé stavby, tovární komplexy i celé obytné části, které dnes obdivujeme jako vynikající ukázky funkcionalistické architektury. Baťa po sobě zanechal také plavební kanál, který se v posledních letech stal velmi oblíbenou turistickou atrakcí. Lákadlem regionu jsou i Luhačovice, největší moravské lázně, okouzlující město s nezaměnitelnou architekturou, bohatým kulturním a společenským životem, zasazené do překrásného okolí. Luhačovice jsou nejznámější moravské lázně s dlouhou a úspěšnou tradicí léčení. Luhačovické minerální vody se využívají především k léčbě dýchacích problémů, ale spektrum jejich použití je širší. Velkou devizou Luhačovic je překrásné okolí, které lázním vytváří širší zázemí. Nedaleko Zlína v místní části Kostelec se nachází moderní sportovně-lázeňský areál nabízející kromě lázeňských procedur také vynikající podmínky pro relaxaci a sport. K dispozici je zde golfové hřiště, tenisové dvorce a venkovní bazén. Dále se v této oblasti nachází zámek v Lešné obklopený areálem zoologické zahrady, hrad Malenovice, zřícenina hradu Lukov, románský kostelík v Tečovicích nebo poutní chrám ve Štípě. Opomenout nelze ani Vizovice s místním zámkem nebo Distillery Landem. Oblast je také významná svým živým folklórem a řemeslnými tradicemi.
22
Zlínsko a Luhačovicko je vhodné i pro letní nebo zimní dovolenou. Oblast nabízí velké množství značených tras pro pěší i cykloturisty. Oblast je možné poznávat i z koňského sedla nebo plavbou na Baťově kanálu. Zlínsko a Luhačovicko turistům nabízí i velké množství areálů pro sjezdové i běžecké lyžování. Samozřejmostí je i pohodlné ubytování, pohostinnost místních restaurací a vináren a bohatá nabídka kulturních, společenských nebo sportovních akcí (http://www.vychodnimorava.cz, 2008).
5.3. Turistické cíle kraje 5.3.1. Zlín Moderní a poměrně mladé město je zajímavé zejména unikátní funkcionalistickou architekturou. Typické neomítnuté červené cihly jsou základním stavebním prvkem baťovských domků. Městská památková zóna zahrnuje celkem 1750 objektů. Jsou to městské části Zálešná, Podvesná, Díly, Lazy, Lesní čtvrť, Letná, střed města a tovární areál. Kulturní památkou byla vyhlášena 21. budova továrního areálu – zlínský mrakodrap s pojízdnou kanceláří Tomáše Bati. Mezi zajímavé objekty dále patří Baťova vila, Malá scéna, Velké kino, Dům umění, Hotel Moskva, Zimní lázně, Filmové ateliéry aj. (KOLEKTIV AUTORŮ, 2006). 5.3.2. Zlínský mrakodrap Zlínský mrakodrap je známý jako „jedenadvacítka“, byl dokončen v roce 1938 podle projektu architekta Vladimíra Karlíka. Tato 72 m vysoká budova byla před válkou nejvyšším objektem v Československu. Skutečnou technickou lahůdkou je výtah (kancelář T. Bati) o rozměrech 5 x 5 metrů s klimatizací a umývadlem. Samozřejmostí je potrubní pošta či podlahové zásuvky elektrického proudu. Vrcholné Karlíkovo dílo je dnes národní kulturní památkou období funkcionalismu (KOLEKTIV AUTORŮ, 2006). 5.3.3. Obuvnické muzeum Expozice Obuvnického muzea seznamuje prostřednictvím více než tisíce exponátů s historií i současností obouvání, vývojem výroby obuvi a dějinami ševcovského řemesla. Sbírkový fond sleduje vývoj obouvání od nejstaršího období českých dějin až po současnost. Nejstarší originály pocházejí z konce 16. století. Unikátní je kolekce 23
obuvi cizích národů. Nejrozsáhlejší a patrně nejucelenější kolekcí sbírkového fondu Obuvnického muzea je soubor obuvi z produkce firmy Baťa. Sleduje vývoj výroby od vzniku továrny v roce 1894 až po rok 1954, kdy byl obuvnický komplex znárodněn (KOLEKTIV AUTORŮ, 2006). 5.3.4. Barum rally Zlín Amatérská soutěž, která v roce 1971 začala psát historii „barumky“, vyrostla hned následujícím ročníkem v součást mistrovství ČSSR v automobilových soutěžích. Špičkoví domácí i světoví piloti se pravidelně utkávají koncem srpna na moderně pojaté a sportovně hodnotné trati. Postupně zmizely krátké zkoušky a „barumka“ se dnes odehrává na relativně nízkém počtu úseků. Ale jezdí se na tom nejlepším, co region v současnosti pro soutěže reálně nabízí. Diváci jsou zváni do Slušovic nebo na atraktivní show v podobě městské „erzety“ v ulicích krajského města (KOLEKTIV AUTORŮ, 2006). 5.3.5. Zoologická zahrada a zámek Zlín – Lešná Zlínská zoologická zahrada patří k nejkrásnějším místům celé Moravy. Areál zoo se rozkládá v historickém parku. Od jeho založení uplynulo již 200 let a exotická zvířata jsou zde chována již 75 let. Originalitou zoo je rozčlenění areálu podle jednotlivých světadílů. Jednotlivá stanoviště po sobě následují v pevně určeném časovém pořadí. Během celého roku se zde pořádá řada kulturních akcí. Unikátním doplňkem zoologické zahrady je zámek Lešná. Byl postaven na konci 19. století rakouským šlechtickým rodem Seilernů. Zámek je charakteristický bohatou dřevořezbářskou výzdobou interiérů a rozsáhlými sbírkami orientálních předmětů, obrazů a porcelánu (KOLEKTIV AUTORŮ, 2006). 5.3.6. Zámek Vizovice Nejvýznamnější památkou Vizovic je zámek. V polovině 18. století ho nechal vystavět Heřman Hanibal z Blumegenu architektem F.A. Grimmem v tehdy moderním francouzském způsobu. Bohaté zámecké interiéry jsou zařízeny nábytkem ve stylu baroka, rokoka, empíru i biedermeieru, s množstvím porcelánu, rozsáhlou obrazovou sbírku se vzácným souborem děl nizozemského malířství a řadou jiných hodnotných předmětů. Interiér kaple v levém křídle zámku je dílem mistra moravského sochařství 24
Ondřeje Schweigla, jehož skulptury zdobí i celoročně přístupný zámecký park (KOLEKTIV AUTORŮ, 2006). 5.3.7. Distillery Land Vizovice Společnost Rudolf Jelínek a.s. velmi ctí tradici palírenství, jehož počátky sahají do druhé poloviny 16. století. Hlavním záměrem projektu Disltillery Land je přiblížení tradice a umění přeměny ovocných plodů v kvalitní destiláty a prezentace původní „fabriky“, kde se snoubí tradiční výrobní postupy a nejmodernější technologie. Exkurzní trasa zahrnuje návštěvnické centrum s podnikovou prodejnou, kinosál, pěstitelskou pálenici, provoz egalizace s obřími dřevěnými sudy, stáčírnu a degustační místnost. Každoročně poslední víkend v měsíci srpnu patří areál Rudolfa Jelínka tradičním oslavám Trnkobraní. Vrcholem Trnkobraní je světově proslulá soutěž v pojídání švestkových knedlíků (KOLEKTIV AUTORŮ, 2006). 5.3.8. Luhačovice Největší moravské lázně Luhačovice leží 25 km jihovýchodně od Zlína na říčce Horní Olšava. Jsou známe svým jedinečným bohatstvím léčivých minerálních pramenů, překrásnou a čistou přírodou (CHKO Bílé Karpaty) a unikátní architekturou, především stavbami Dušana Jurkoviče. Luhačovice jsou vyhledávaným cílem domácích i zahraničních turistů a to nejen k léčení, ale i pro zážitky spojené s bohatými kulturními, společenskými a sportovními možnostmi místa (KOLEKTIV AUTORŮ, 2006). 5.3.9. Velehrad Patří k nejvýznamnějším poutním místům v České republice. Poutní místo spojované s Velkomoravskou říší a cyrilometodějskou tradicí. Ve Velehradě se nachází areál s bazilikou a lapidáriem, který patří k největším a nejhodnotnějším klášterním stavbám na Moravě. Raně středověký klášter cisterciáků byl založen v roce 1205 a prošel řadou přestaveb. Současný klášter spolu s kostelem Nanebevzetí Panny Marie vytváří rozsáhlý komplex s pozůstatky románsko – gotických staveb. Turistickým lákadlem jsou také zdejší vinné sklepy (KOLEKTIV AUTORŮ, 2005).
25
5.3.10. Hostýn Hostýn je po Velehradě druhým nejnavštěvovanějším poutním místem na Moravě. Nachází se zde barokní chrám zasvěcený Panně Marii, která podle legendy zachránila zdejší obyvatele prchající před nájezdy Tatarů v roce 1244. Dalšími významnými stavbami jsou budova kláštera, hotel pro poutníky a kaple Jana Sarkandera. K významným památkám na vrcholu Hostýna patří také křížová cesta vytvořená D. Jurkovičem, kamenná rozhledna a soubor chráněných památných stromů (http://regiony.ic.cz, 2008). 5.3.11. Rožnov pod Radhoštěm Město ležící při jižním úpatí posvátné hory Radhošť (zde se nachází socha Radegast) je významné turistické centrum. Je proslaveno předním evropským skanzenem Valašské muzeum v přírodě (1925), které má přes 60 památkově chráněných lidových staveb z Valašska. Muzeum je soustředěno do tří lokalit – Dřevěné městečko, Valašská dědina a Mlýnská dolina (KOLEKTIV AUTORŮ, 2005). 5.3.12. Kroměříž Po staletí bylo město významným hospodářským i správním centrem olomouckého biskupství a arcibiskupství. Město plné historických památek s tradicemi kultury, hudby a škol je právem nazýváno „Hanáckými Athénami“. Historické jádro Kroměříže tvoří městskou památkovou rezervaci. Skvostem je arcibiskupský zámek se vzácnými uměleckými sbírkami. Součástí zámeckého komplexu jsou historické zahrady. Od roku 1998 je zámek a historické zahrady na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Podzámecká zahrada má charakter anglického parku plného exotických dřevin a řadou romantických staveb. Květná zahrada je dílem italských architektů a je možno v ní nalézt květinové ornamenty, fontány i zahradní bludiště. Tradici zde mají i arcibiskupské vinné sklepy se staletou tradicí výroby mešních vín (KOLEKTIV AUTORŮ, 2005).
26
5.3.13. Baťův kanál Kraj se pyšní unikátní historickou vodní cestou - Baťovým kanálem, která je splavná od Otrokovic až ke Strážnici. Baťův plavební kanál je dlouhý 50 km a nabízí atraktivní a netradiční možnost, jak poznat Zlínský kraj. V letních měsících od května do září mohou turisté využít skupinové rekreační plavby kanálem, doplněné poznávacími a gastronomickými programy, nebo si lze vypůjčit loď a zvolit vlastní program. Při plavbě turisté poznávají romantickou lužní přírodu, ptačí rezervace, slovácké víno, vinné sklepy i historická města (http://www.slovacko.cz, 2008).
27
6. VENKOVSKÁ TURISTIKA VE ZLÍNSKÉM KRAJI 6.1. Agroturistika Venkovská turistika ve formě agroturistiky se ve Zlínském kraji vyskytuje zatím jen málo. V kraji jsou vybudována jen dvě větší místa k provozování agroturistiky, v Rajnochovicích a v Koryčanech.
Rajnochovice Jedno významné centrum agroturistiky se nachází v horské vesničce Rajnochovice, která je součástí Hostýnských vrchů. Pro provozování agroturistiky jsou zde dvě místa. Hotel Polom a nedaleký hostinec Ve Dvoře. Hotel Polom je zrekonstruován do alpského stylu a kuchyň vyniká valašskými specialitami. Ubytování je možné ve 2 – 4 lůžkových pokojích. Hotel zajišťuje také jízdu a výuku na koních Hafling. Ubytovací hostinec Ve Dvoře je výhodně umístěn na kraji obce, asi 1 km od hotelu Polom. Je to stylová dřevěnice s restaurací, obchodem a ubytováním. Zde je také možná jízda a výuka na koních Hafling a v letních měsících jsou pořádány dětské letní tábory s výukou jízdy na koních. O víkendech jsou pořádány dětské pobyty u koní. Zajímavostí
těchto
zařízení
je
nabídka
výrobků
z ovčí
vlny
Merino
(www.hotelpolom.cz, 2008).
Koryčany Sportovní a jezdecký areál Hipocentrum Koryčany se nachází uprostřed přírodního parku Chřiby, v okrese Kroměříž. Hipocentrum je obklopeno loukami – pastvinami. Mírné kopečky lákají k cykloturistice, turistice i houbaření, okolní louky a lesy se dají využít i ke hrám a sportu. Hipocentrum se specializuje na pobyty s jezdeckým výcvikem, ale areál je možné využít pro jakýkoliv sportovní, naučný nebo rekreační pobyt s doprovodným programem.
28
Hipocentrum nechce nabízet Západ, ale pohodu, klid, aktivní odpočinek a relaxaci v Chřibech. Nabízí rybaření na přehradě Jestřábice, v zimě lyžování na nedaleké sjezdovce Stupava a nově je nabízeno sjíždění řeky Moravy na raftech (http://www.hipo.cz, 2008).
Na Valašsku v obci Prlov se připravuje centrum agroturistiky pro zájemce o aktivní poznání života na hospodářské usedlosti. Buduje se zde základna agroturistiky v selském stavení, kde bude ubytování asi pro 12 osob. Součástí pobytu budou vyjížďky na koních nebo v kočáru. Dále je možné navštívit ovčín ve Strání, kde jsou pro zájemce pořádány tématické exkurze a kde turisté vidí jak probíhá krmení, pasení a stříhání oveček. Slovácký dvůr ve Starém Městě nabízí volnou prohlídku drobného i velkého hospodářského zvířectva, školní farmy, farmářského dvora, Slováckého dvora, polního areálu s rybníkem a volnou prohlídku honitby s naučnou stezkou. Zde je možná i prohlídka vinice a sadu, jízda kočárem, jízda v sedle, jezdecká škola, domácí zabíjačky.
6.2. Pěší turistika Celý kraj pokrývá síť značených turistických tras Klubu českých turistů a množství naučných stezek. Milovníky pěší turistiky určitě uspokojí množství tras a okruhů, které vedou po krásách Beskyd, Chřibů, Pomoraví, Bílých Karpat, Vizovických, Hostýnských a Vsetínských vrchů. Mezi trasami nechybí ani desítky zajímavých naučných stezek nejrůznějšího zaměření – od vinařství, přes místní historii až po židovskou kulturu. Oblíbeným cílem nejen pěších turistů jsou rovněž rozhledny. V kraji je jich celá řada, kromě jiných na nejvyšším bodě Chřibů na Brdu, na Hostýně, na Radhošti nedaleko Pusteven, na Čubově kopci poblíž Francovy Lhoty, u Velkých Karlovic nebo na Velkém Lopeníku. Mezi nejoblíbenější trasy pěší turistiky patří: Hřebenovka Radhošť, Soláň, Hřeben Javorníků, Hostýnské vrchy, Hrad Lukov, Vizovické prameny, Zámeček Záhlinice atd. (KOLEKTIV AUTORŮ, 2007).
29
6.3. Cykloturistika Zlínský kraj je díky zajímavým terénům a značeným trasám mezi cyklisty rok od roku oblíbenější. Z pestré nabídky si vyberou rodiny s dětmi i milovníci adrenalinu. Regionem vede několik dálkových cyklotras, jako je Moravská, která sleduje údolí Moravy nebo Beskydsko-karpatská magistrála vedená pásem Bílých Karpat. Jantarová stezka nebo Moravská vinná stezka propojuje vinařské stezky, představující jednotlivé oblasti pěstování vína na Moravě. Kromě nich je tady řada regionálních tras. K nádherným trasám patří cyklistická putování po tom nejlepším z Bílých Karpat nebo Velkomoravská poutní cesta spojující nejzajímavější přírodní lokality a památky v oblasti Chřibů. Oblíbená je rovněž cyklostezka Bečva nebo 5 okruhů vyznačených v okolí Velkých Karlovic. Krásnou projížďku nabízí rovněž Hornolidečská magistrála s Polaneckým a Hornolidečským okruhem. Zajímavých cyklistických okruhů a tras je však mnohem víc. Na Valašsku také funguje cyklobus, který vyjíždí ze Vsetína, Velkých Karlovic a Rožnova pod Radhoštěm (KOLEKTIV AUTORŮ, 2007).
6.4. Jezdectví Zlínský kraj má silnou jezdeckou tradici, o čemž svědčí množství jezdeckých center i největší hřebčín v ČR. Do největšího hřebčína chovajícího anglické plnokrevníky lze nahlédnout v Napajedlech. Jezdecké kluby a ranče jsou na desítkách míst regionu. Některé kluby nabízejí kromě klasického ježdění také westernové ježdění a hiporehabilitaci. Projektem „HYJÉ – koně zlínského kraje“ se připravuje vytvoření koňské stezky, která propojí jednotlivé koňské stanice v kraji. Hipoterapii, jezdecké kurzy, rekreační ježdění, tábory, turistické ubytování a další služby nabízí například Ranč Kostelany, hipocentrum Jasenka, Jízdárna Rališka Horní Bečva, Školní statek Staré Město, Hucul klub Francova Lhota a mnoho dalších (http://www.slovacko.cz, 2008).
30
6.5. Horolezectví Vhodných horolezeckých terénů je v regionu celá řada. Na Valašsku jsou to například Čertovy skály u Lidečka, které nabízejí přes 100 výstupových tras, Lačnovské skály, Valova skála u Vsetína, velmi obtížné skály Medůvka nebo Svantovické skály u Růžďky. V Chřibech je známá skupina pískovcových skal Čertovky, kde je 15 cest. Vyhledávané jsou Skály pod Barborkou se 47 cestami a výstupovými variantami. Oblíbená je také Karlova skála, na které je popsáno 21 výstupových tras, a lezecké terény v lokalitě Kozel. V Hostýnských vrších jsou horolezecké terény v okolí Lukova a nad Rusavou v oblasti Skalného, kde se nacházejí atraktivní lezecké terény, jako je Orel, Zub nebo Žába (http://www.slovacko.cz, 2008).
6.6. Rybolov Rybáře lákají zarybněné řeky, rybníky a vodní nádrže. K vyhledávaným lokalitám patří řeky Morava, Dyje, Bečva a Štěrkoviště v Otrokovicích, vodní nádrž u Ostrožské Nové
Vsi,
přehrada
na
Horní
Bečvě,
Lačnovské
rybníky
a
další
(http://www.slovacko.cz, 2008).
6.7. Myslivost V Chřibských lesích, lužních lesích Pomoraví i lesích Hostýnských vrchů jsou velmi zajímavé honitby, podobně jako v lesních partiích Bílých Karpat. Prakticky ve všech honitbách žije jelení, srnčí a černá zvěř. Lovcům je v regionu k dispozici řada stylově vybavených loveckých chat (http://www.slovacko.cz, 2008).
6.8. Vodní turistika Největšími řekami regionu jsou Morava a její přítoky Dyje a Bečva. Právě Bečva, Vsetínská Bečva, Rožnovská Bečva a Bystřička jsou oblíbeným cílem vodáků v oblasti Valašska. Ale i Morava má co nabídnout. Z Otrokovic do Strážnice vede historická vodní cesta – Baťův plavební kanál, který je dlouhý 50 km, z čehož 26 km vede korytem řeky Moravy a zbytek umělým průplavem. Cesta vede lužní přírodou, kolem vinných sklepů, historickými městy i kolem ojedinělých technických památek (historických plavebních komor, unikátního křížení vodní cesty s lanovým lodním
31
vlekem, mechanických jezů či výklopníku sloužícího k vyklápění železničních vagónů přímo do nákladní lodi) (http://www.slovacko.cz, 2008).
6.9. Víno a vinařství Zlínský kraj je významný i vinařstvím, především oblast Slovácka. Oblast Slovácka je hlavní vinařskou oblastí celé České republiky. V tomto kraji vína se u téměř každé obce najdou vinice a vinné sklepy, všude probíhají košty a vinařské slavnosti. Pozoruhodné jsou Arcibiskupské vinné sklepy, které jsou součástí kroměřížského zámku.
Sklepy
jsou
významné
staletou
tradicí
výroby
mešních
vín
(http://www.slovacko.cz, 2008).
6.10. Lyžování V kraji je velké množství příležitostí i k provozování zimních sportů. Jsou to především lyžařská střediska s velkým množstvím sjezdových tratí nejen pro zdatné lyžaře, ale také pro začátečníky. Střediska poskytují velmi dobré podmínky pro sjezdové i běžecké lyžování. Sjezdové tratě jsou pravidelně upravovány a při nedostatku sněhu jsou tratě uměle zasněžovány. Mezi nejvýznamnější a nejnavštěvovanější lyžařská střediska kraje patří: Kohútka, Pustevny, Troják, Soláň a Razula (http://www.vychodni-morava.cz, 2008).
32
7. HISTORIE A SOUČASNÝ STAV PODNIKÁNÍ VE VENKOVSKÉ TURISTICE VE ZLÍNSKÉM KRAJI Rozvoj venkovské turistiky byl zaznamenán již v 19. století. Tento rozvoj zahrnoval výlety do přírody, horolezectví, výlety do hor, cyklistické zájezdy atd. S tímto rozvojem souviselo i poskytování ubytování, stravování a začaly vznikat turistické spolky a sdružení (Klub českých turistů byl založen v roce 1888). K rozvoji venkovské turistiky přispívalo rozšiřování veřejné dopravy, zkracování pracovní doby a růst mezd i volného času. Kolem roku 1920 vznikaly různé skautské a sokolské organizace, které propagovaly cyklistiku, lyžování, táboření a pobyty v přírodě. V 50. letech se rozvíjely podnikové rekreace, které se vyznačovaly rozvojem chataření a chalupaření. Zlínský kraj
v současné době nabízí jen okrajově možnosti venkovské turistiky,
ale kraj se velmi snaží o rozvoj a větší propagaci tohoto odvětví cestování. Venkovská turistika se zde rozvíjí, ale prozatím dominuje cestovní ruch ve velkých městech, jako např. ve Zlíně, Luhačovicích apod. Kraj díky své rozmanitosti navštěvuje ročně velké množství turistů. Ubytování nabízí velká města, lázeňská zařízení, lyžařská střediska, ale i chaty a chalupy na venkově, rodinné domky, penziony, rekreační střediska a turistické ubytovny.
Ubytování
na vesnických farmách a usedlostech je v kraji nabízeno jen okrajově. Počty ubytovacích kapacit pro venkovskou turistiku jsou dostačující. V kraji se nachází asi 370 ubytovacích zařízení, 21 500 lůžek a cena se pohybuje od 120,- Kč do 550,- Kč / noc ( platí pro rok 2008). Každoročně se ve Zlínském kraji ubytuje průměrně 510 000 hostů, z toho 72 000 cizinců (http://www.cso.cz, 2008). V porovnání s jinými kraji České republiky je návštěvnost Zlínského kraje stále nízká, zejména co se týká počtu zahraničních návštěvníků. To je zčásti dáno východní polohou kraje, ale také špatnou dopravní dostupností. V kraji se rozvíjí venkovská turistika ve formě cykloturistiky, pěší turistiky, jezdectví, horolezectví a lyžování. Agroturistika v kraji má prozatím jen velmi malý význam. Je nabízena jen okrajově ve spojení s jezdeckými středisky. Agroturistika ve formě práce v zemědělství na venkovských farmách se zde ještě téměř nevyskytuje. Díky rozvoji základní turistické infrastruktury (pěší stezky, cyklotrasy, trasy pro jízdu na koních, atd.) může kraj očekávat ekonomické přínosy z rozvíjející se venkovské turistiky.
33
8. SWOT ANALÝZA Silné stránky velmi dobrá kvalita životního prostředí Bílé Karpaty – lokalita UNESCO Beskydy – mezinárodní turistická destinace v ČR velký potenciál turistů ze sousedních regionů silný image spojený s folklórní tradicí (nejvíce folklórních festivalů v ČR) Rožnovský skanzen – jedna z nejnavštěvovanějších turistických atraktivit v ČR historie Zlína spojená s obuvnictvím a s celosvětově známým rodem Baťů jedinečná funkcionalistická architektura Zlína známá vinařská oblast turistický
potenciál
městské
památkové
rezervace
Kroměříž
(zámek,
Podzámecká zahrada a Květná zahrada – UNESCO) Baťův kanál jako významná vodní atraktivita kraje Image spojený s gastronomií (slivovice, valašské a slovácké speciality) historický odkaz Velké Moravy rodný kraj J.A. Komenského vysoké zastoupení nabídky individuálního ubytování velmi kvalitně fungující turistický management řada aktivně pracujících mikroregionů v kraji
Slabé stránky nízký podíl ubytovaných zahraničních hostů nedostatek základního kapitálu pro rozvoj cestovního ruchu zaostávání Kroměřížska a Uherskohradišťska oproti Zlínsku a Vsetínsku omezený rozsah vodních ploch vhodných pro koupání, rekreační a sportovní aktivity absence větších turistických center v kraji špatná dopravní dostupnost kraje z blízkých krajů (Ostravsko, Brněnsko) špatná vybavenosti pro zábavu a sport
34
nízký podíl nabídky ubytování charakteru penzionu nevyhovující struktura ubytovacích kapacit špatné kvality informačních služeb, kvality profesionální úrovně personálu nedostatečná podpora ČR ve Zlínském kraji
Příležitosti rostoucí poptávka po specializovaných produktových balících (lyžování, cykloturistika, pěší a horská turistika, venkovská a agroturistika, hipoturistika) rozšiřování spolupráce s příhraničních regionů růst zájmu tuzemců o pobyty v tuzemsku růst poptávky po malých hostincích a tématických restaurací rostoucí zájem o aktivní pobyty a venkovskou turistiku vstup do EU a tím odstranění bariér pro turisty možnosti čerpání finančních prostředků z národních a mezinárodních fondů rostoucí zájem turistů o vlastní zdraví a lázeňskou turistiku
Ohrožení rozvoj konkurenčních regionů podcenění významu rozvoje venkovské turistiky pro vývoj malého podnikání a pro tvorbu nových pracovních míst podcenění kvalifikační a profesní přípravy odborníků v oblasti venkovské turistiky malá ochota a pochopení veřejné správy pro využití prostředí a území pro rozvoj venkovské turistiky poškozování zdrojů turistiky (příroda, historické, architektonické, technické a kulturní atraktivity) chátrání a znehodnocování památkových a krajinotvorných prvků v důsledku nevhodných zásahů nedostatečná připravenost na čerpání zdrojů z fondů a programů EU pro rozvoj venkovské turistiky (http://www.kr-zlinsky.cz, 2008)
35
9. ZÁVĚR Rozvoj venkovské turistiky ve Zlínském kraji by měl vést k naplnění cílů, které zajišťují a zkvalitňují nabídku cestovního ruchu, zvláště venkovské turistiky. Tyto cíle prosazují konkurenceschopnost a také prosazují kraj na trhu cestovního ruchu v České republice i v zahraničí. Zlínský kraj má dobré možnosti pro další rozvoj cestovního ruchu. Může využít pro svou propagaci historických a kulturních památek a také velké množství tradičních akcí, které se v kraji konají (Zlínský filmový festival, tradice lázní Luhačovice, Barum rally Zlín, Vizovické Trnkobraní, aj.). Kraj mohou velmi příznivě ovlivnit i nově vytvořené vinné stezky na Slovácku. Pokud chce kraj turistiku rozvíjet a udržovat, musí velmi dbát na opravy a údržbu historických a kulturních památek a rozvíjení infrastruktury (nové a kvalitnější turistické trasy). Nezbytnou součástí rozvoje venkovské turistiky je i další nabídka ubytování a stravování pro turisty. Pro rozvoj venkovské turistiky je velmi důležitá i ochrana přírody a krajiny. Vzhledem k tomu, že Zlínský kraj je rozdělen na čtyři turistické oblasti (Valašsko, Slovácko, Zlínsko - Luhačovicko a Kroměřížsko) má velkou nabídku turistických cílů a aktivit. Tyto aktivity jsou provozovány pěší turistikou, cykloturistikou, jezdectvím, horolezectvím, lyžováním, apod. Pro další rozvoj venkovské turistiky navrhuji, aby se v kraji začala více rozvíjet venkovská turistika ve formě agroturistiky a ekoagroturistiky. Cestovní ruch se zaměřuje především na velká města, ale formy venkovské turistiky v kraji téměř nabízeny nejsou. Měla by být vytvořena síť programů a produktů, které by agroturistiku a ekoagroturistiku v kraji rozvíjeli. Zlínský kraj je velmi rozmanitý pro další rozvoj venkovské turistiky. Ale je jen otázkou, kdy se v kraji začne více rozvíjet venkovská turistika, která se prosadí na celém trhu cestovního ruchu v České republice i zahraničí.
36
10. POUŽITÁ LITERATURA HABÁN, M., OTEPKA, P., (2004), Agroturistika, Slovenská pol´nohospodárská univerzita v Nitře, SPU Nitra, s. 154
HESKOVÁ A KOL., (2006), Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Fortuna Praha, ISBN 80-7168-948-3
JANOTKA, K., (1999), Venkovská turistika a agroturistika. SOŠ Pardubice, s.108
KOLEKTIV AUTORŮ, (2007), Léto plné rozmanitosti. Zlínský kraj, s. 27
KOLEKTIV AUTORŮ, (2006), Zlínsko a luhačovické Zálesí. Zlínský kraj, s. 48
KOLEKTIV AUTORŮ, (2005) , Zlín (Žlutá trasa) – turistické cíle. Zlínský kraj
POUROVÁ, M., (2002), Agroturistika. ČZU Praha, CREDIT Praha, ISBN 80-2130965-2, s.114
STŘÍBRNÁ, M., (2005), Venkovská turistika a agroturistika. PROFI PRESS Praha s.r.o, ISBN 80-86726-14-2, s. 65
Internet ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [on line],[cit. 31.01.2008]. Dostupné na
: Cestovní ruch ve Zlínském kraji
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [on line],[cit. 18.10.2007]. Dostupné na : Charakteristika
HIPOCENTRUM KORYČANY [on line],[cit. 01.03.2008]. Dostupné na : Charakteristika
37
LUHAČOVICE [on line],[cit. 30.03.2008]. Dostupné na : Luhačovice - obrázek
MINERAL FIT [on line],[cit. 04.02.2008]. Dostupné na : Velehrad - obrázek
RAJNOCHOVICE [on line],[cit. 01.03.2008]. Dostupné na :Hotel Polom, hostinec Ve Dvoře
REGIONY [on line],[cit. 01.03.2008]. Dostupné na : Hostýn
SLOVÁCKO [on line],[cit. 01.03.2008]. Dostupné na : Slovácko
SWOT ANALÝZA [on line],[cit. 01.03.2008]. Dostupné na <www.kr-zlinsky.cz/doc Detail.aspx?docid=29586&nid=2584&doctype=ART: Swot analýza
TURISTICKÝ INFORMAČNÍ PORTÁL ZLÍNSKÉHO KRAJE [on line],[cit.05.02.20 08]. Dostupné na : Zlínský mrakodrap obrázek
TURISTIK.CZ [on line],[cit. 25.01.2008]. Dostupné na : Kroměříž – obrázek
VALAŠSKÉ MUZEUM V PŘÍRODĚ
[on line], [cit. 05.02.2008]. Dostupné na <
http://ftp.czechtourism.com/133premier/cz/cd/cz/memories/memo382.htm>:Valašské muzeum – obrázek
WIKEPEDIE [on line],[cit. 24.11.2007]. Dostupné na : Přírodní podmínky
ZÁMEK VIZOVICE [on line],[cit. 25.01.2008]. Dostupné na : Zámek Vizovice - Obrázek 38
ZLÍNSKÝ KRAJ [on line],[cit. 22.01.2008]. Dostupné na : Budova 21- obrázek
ZLÍNSKÝ KRAJ [on line],[cit. 25.01.2008]. Dostupné na : Charakteristika kraje
ZLÍNSKÝ KRAJ [on line], [cit. 18.10.2007]. Dostupné na < http://www.kr-zlinsky.cz/? ro=9081>: Charakteristika Zlínského kraje, Mapa Zlínského kraje - obrázek
ZLÍNSKO ŽIJE [on line],[cit. 05.02.2008]. Dostupné na: Město Zlín - obrázek
ZOO ZLÍN LEŠNÁ [on line],[cit.05.02.2008]. Dostupné na : Zoo Zlín Lešná – obrázek
39
11. PŘÍLOHY
40
Seznam obrázků
Obr. 1: Mapa Zlínského kraje Obr. 2: Město Zlín Obr. 3: Zlínský mrakodrap Obr. 4: Zámek Zlín Lešná Obr. 5: Zámek Vizovice Obr. 6: Květná zahrada v Kroměříži Obr. 7: Velehrad Obr. 8: Bazilika na sv. Hostýně Obr. 9: Valašské muzeum v Rožnově pod Radhoštěm Obr. 10: Luhačovice
41
Obr. 1: Mapa Zlínského kraje
(http://www.kr-zlinsky.cz)
Obr. 2: Město Zlín
(http://www.zlinsko.zije.info)
42
Obr. 3: Zlínský mrakodrap
(http://www.vychodni-morava.cz)
Obr. 4: Zámek Zlín Lešná
(http://vcervinka.superhosting.cz)
43
Obr. 5: Zámek Vizovice
(http://zamek-viz.hyperlink.cz)
Obr. 6: Květná zahrada v Kroměříži
(http://www.turistik.cz)
44
Obr. 7: Velehrad
(http://www.mineralfit.cz)
Obr. 8: Bazilika na sv. Hostýně
(http://regiony.ic.cz)
45
Obr. 9: Valašské muzeum v Rožnově pod Radhoštěm
(http://ftp.czechtourism.com)
Obr. 10: Luhačovice
(http://www.ubytovani-rekreace.cz)
46
