MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2008
IRENA KOTOUNOVÁ
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství
Vliv aplikace medikovaného krmiva u plůdku pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) Bakalářská práce
Vedoucí práce: doc. Dr. Ing. Jan Mareš
Vypracovala: Irena Kotounová Brno 2008
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma “ Vliv aplikace medikovaného krmiva u plůdku pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss)“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.
V Brně, dne………………… Podpis bakaláře……………..
PODĚKOVÁNÍ Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce doc. Dr. Ing. Janu Marešovi za odborné vedení a cenné rady při řešení bakalářské práce. Dále děkuji majitelům Rybářství Velké Meziříčí a.s. a zaměstnancům pstruhařství Velká Losenice za spolupráci a obětavou pomoc v průběhu testu. Příspěvek byl zpracován s podporou Výzkumného záměru č. MSM6215648905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu“ uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.
ABSTRACT Práce je zaměřena na různé metody použití medikované krmné směsi Aquavet FF od firmy BioMar k omezení ztrát u plůdku pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss W.) způsobených Flavobakteriozou ryb. Toto onemocnění se každoročně opakuje v intenzivním chovu pstruhů v pstruhařství Velká Losenice a zapříčiňuje až 40% ztrát při odchovu. Bylo zjištěno, že nejoptimálnější metodou k zamezení ztrát způsobených tímto onemocněním je nepřetržité podávání medikované směsi Aquavet FF po dobu 78 dní. Klíčová slova: pstruh duhový, medikovaná směs, ztráty
This work deals with various methods of applying medicated feeding mixture Aquavet FF manufactured by BioMar company to reduce losses in rainbow trout (Oncorhynchus mykissW.) fingerling, caused by fish flavobacteriosis. This disease repeats each year in intensive fish farming in Velká Losenice trout culture, causing up to 40% of the losses from breeding. It has been found that the optimal method of reducing losses caused by this disease is continuous application of medicated feeding mixture Aquavet FF during 78 days. Key words: rainbow trout, medicated feeling mixture, losses
1. ÚVOD
1
2. CÍL PRÁCE
3
3. LITERÁRNÍ PŘEHLED
4
3.1. Chov pstruha duhového
4
3.1.1. Historie chovu
4
3.1.2. Technologie
5
3.1.3. Výrobní cyklus
5
3.1.4. Výživa a krmení
6
3.1.4.1. Krmení plůdku
6
3.1.4.2. Krmiva
6
3.1.5. Charakteristika druhu pstruha duhového
8
3.1.5.1. Bionomie pstruha duhového
8
3.1.5.2. Nároky na prostředí
9
3.2. Zdravotní problematika v chovu lososovitých ryb 3.2.1. Kontagiózní choroby ryb 3.2.1.1.Virózy
11 11 11
3.2.1.1.1. Infekční nekróza pankreatu
11
3.2.1.1.2. Virová hemorrhagická septikémie
11
3.2.1.1.3. Infekční hematopoetická nekróza
12
3.2.1.2. Bakteriózy
12
3.2.1.2.1. Furunkulóza lososovitých
12
3.2.1.2.2. Bakteriální hemorrhagická septikémie lososovitých
12
3.2.1.2.3. Renibakterióza lososovitých
12
3.2.1.2.4. Kulumnaróza ryb
12
3.2.1.2.5. Flavobakterióza žaber lososovitých
12
3.2.1.3.Parazitózy
12
3.2.1.3.1. Ichtyobodóza ryb
12
3.2.1.3.2. Hexamitóza
13
3.2.1.3.3. Myxobolóza lososovitých
13
3.2.1.3.4. Poliferativní onemocnění ledvin
13
3.2.1.3.5. Chilodonelóza ryb
13
3.2.1.3.6. Trichodinóza ryb
13
3.2.1.3.7. Ichtyoftirióza ryb
13
3.2.2. Nekontagiózní onemocnění
14
3.3. Popis onemocnění Flavobakterióza žaber lososovitých 4. MATERIÁL A METODIKA
14 17
4.1. Popis objektu
17
4.2. Metodika testu
21
4.3. Sledované ukazatele
22
5. VÝSLEDKY
23
6. DISKUSE
26
7. ZÁVĚR
28
8. SEZNAM LITERATURY
29
9. PŘÍLOHY
31
1. ÚVOD Rybí maso má značný význam jako zdroj bílkovin živočišného původu ve výživě lidí a lze předpokládat, že bude trvale narůstat jeho podíl při zajišťování plnohodnotné, dieteticky rozmanité výživy. Soustavná péče o zdravotní stav odchovávaných obsádek je jedním z hlavních činitelů v intenzivně probíhaných chovech ryb. Jen zdravá, odolná ryba se dobře rozmnožuje, dává životaschopný plůdek, plně využívá předkládanou potravu, dosahuje rovnoměrného růstu a v co nejkratší době požadované tržní velikosti. Intenzivní rybářská výroba vyžaduje v oblasti péče o zdraví ryb spolupráci mezi chovateli a veterinární službou jelikož tato problematika má svá určitá specifika.Jde především o vazbu na kvalitu chovného prostředí, která neovlivňuje jen rybí organismus ale i původce chorob a v některých případech může hrát důležitou roli jako podmiňující faktor pro vzplanutí chorob ryb. Zvláštnosti v oblasti diagnostiky spočívají především ve skutečnosti, že jde o hromadné chovy a jde o přesné určení zdravotního stavu celé obsádky. Rovněž terapeutickými zásahy je nutné ošetřit značné množství chovaných ryb naráz. Při aplikaci léčebných prostředků přímo do chovného prostředí je třeba počítat s možností ovlivnění hydrochemických poměrů s toxickým působením používaných látek na ryby i možnost vzniku reziduí cizorodých látek v rybím mase. Z těchto důvodů je třeba se v intenzivních chovech ryb především zaměřit na dodržování zoohygienických zásad chovu, dodržování technologických postupů, ochraně chovného prostředí před původci chorob (NAVRÁTIL, 2000). S postupnou intenzifikací chovů je užitkovost ryb stále více spjata s vlivy okolního prostředí a se stupněm odbornosti chovatelů více než u jiných hospodářských zvířat. Cílem je nejen množství každoročně získaných ryb pro zdravou výživu obyvatelstva, které má vzestupnou tendenci, ale i jejich jakost, zajišťující plnou biologickou hodnotu potravin (DYK 1961). Roční produkce tržních pstruhů v České republice je 900 t. Na takové množství se musí vyprodukovat odpovídající počet pstruží násady, jejíž odchov je poměrně náročný, komplikovaný zdravotními problémy. Jedním z nich je i Flavobakterióza žaber lososovitých ryb. Toto onemocnění působí řadu let problémy na pstruhařství Velká Losenice, majitele rybářství Velké Meziříčí a.s., kde každoročně působilo až 40 % ztráty u plůdku 1
pstruha duhového. V tomto chovu se začala v roce 2006 u části odchovávaného plůdku používat medikovaná krmná směs od firmy Biomar z Dánska. V roce 2007 se rozhodli její použití rozšířit a vyhodnotit, eventuelně doporučit v dalším období i do ostatních provozoven tohoto rybářství. Do této doby se používaly jako léčebné metody již zmíněného onemocnění různé druhy koupelí a provizorní zamíchávání antibiotik do krmných směsí.
2
2. CÍL PRÁCE Zpracovat a vyhodnotit různé metody používání medikované krmné směsi Aquavet FF od firmy Biomar při odchovu plůdku pstruha duhového se zaměřením na potlačení bakteriálního onemocnění žaber lososovitých ryb - Flavobakteriózu. Stanovit optimální způsob podávání vhodný pro odchov plůdku v chovech s podobnou nákazovou situací.
3
3. LITERARNÍ PŘEHLED
3.1. Chov pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss, Walbaum, 1972)
3.1.1. Historie chovu Pstruh duhový byl v roce 1880 dovezen ze Severní Ameriky do Německa a odtud v roce 1888 do Čech. Vacek se zabýval od roku 1891 jeho umělým chovem v nedošínském povodí Loučné. K dalším dovozům došlo až od poloviny 60. let dvacátého století, z nichž se u nás udržely populace až do současnosti. Dále
je
uveden
stručný
přehled
dovozů
pstruha
duhového
(POKORNÝ et al., 1998): PdM – pstruh duhový, tzv. místní linie. Pochází z různých dovozů, převážně z Dánska z let 1946 – 1948. Vytírá se na jaře. PdD66 – pstruh duhový forma jezerní (kamloops). Dovezen v r. 1966 z Dánska Z. Vackem a L. Kálalem do Nedošína. Pochází z Francie. Tření probíhá na podzim. PdD68 – dovezený Státním rybářstvím v roce 1968. Vytírá se na jaře. Jeho chov u nás zanikl. PdD75 – dovoz z Dánska v r. 1975. Vytírá se časně na jaře. Je chován v čisté linii na pstruhařství v Žichovicích. PdA85 – dovoz Českým rybářským svazem v r. 1985 z USA. Tře se na podzim. Je chován na některých pstruhařstvích této organizace. PdF86 – dovezený Slovenským rybářským svazem z Francie v r. 1986. Na slovenských pstruhařstvích se vytírá na podzim. Byl také dodáván do Čech. PdB88 – dovoz z Bulharska Českým rybářským svazem v r. 1988. Původem je z Maroka, kam byl dovezen z USA koncem 19. století. K výtěru dochází na jaře. Je chován na pstruhařství Velké Losenice (přev. cit., HANEL, 2001). Od roku 2002 je označován jako PdMAR93.
4
3.1.2. Technologie Pro své výborné růstové vlastnosti, adaptabilitu na umělé podmínky prostředí, schopnost využívat a přetvářet podávané krmivo na kvalitní maso je nejčastěji chovaným druhem lososovitých ryb nejen v naší republice pstruh duhový (přev. cit., ČADA, 2006). V České republice se chov pstruhů provádí v mnoha pstruhařských zařízeních někdy s velmi odlišnými podmínkami chovu. Jsou pstruhařství umístěná ve vyšších polohách, která mají dostatek chladné vody, některá jsou umístěna pod údolními nádržemi, další využívají jen povrchových toků s různými retenčními nádržemi v objektu, s menším množstvím protékající ne tak chladné vody. Rovněž co se týká technologie chovu jsou mezi chovy značné rozdíly. Některými objekty pouze voda protéká samospádem, někde využívají systémy recirkulace zvláště v teplejším období roku. V poslední době se rozšiřuje využití speciální aerační techniky jako jsou vzduchová dmychadla, s jejichž pomocí se vhání značné množství vzduchu do systému speciálních potrubí a vzduchovacích hadic umístěných minimálně 80 cm pod vodní hladinou. Při tomto způsobu se zajistí nasycenost vody kyslíkem až 85 % (PŘÍHODA, 2006). S rostoucí intenzitou produkce ryb se bude podíl těchto aeračních zařízení zvyšovat a dokonce v některých případech bude chov pstruhů na této technice závislý.
3.1.3. Výrobní cyklus tržního pstruha duhového Začíná výtěrem generačních ryb v únoru až březnu, pokračuje odchovem plůdků a násady, po komorování začne jeho intenzivní výkrm do věku 17 – 18 měsíců, kdy ryby dosáhnou hmotnosti okolo 350 g (PŘÍHODA, 2006).
Kromě pstruha duhového jsou z lososovitých ryb chovány: pstruh potoční (Salmo trutta m. fario, Linnaeus, 1758), siven potoční (Salvelinus fontinalis, Mitchill, 1815), hlavatka podunajská (Hucho hucho, Linnaeus, 1758) a lipan podhorní (Thymallus thymallus, Linnaeus, 1758).
5
3.1.4. Výživa a krmení ryb Krmení sehrává v chovu lososovitých ryb zásadní roli. Vše, co pstruh pro svou výživu potřebuje, mu musí být při intenzivním odchovu dodáno v odpovídající formě v krmivu (DVOŘÁK, 1984). Jak uvádí STEFFENS et al. (1979), intenzita látkové výměny pstruha je závislá na celé řadě faktorů, jako je genetický základ, velikost ryb, pohlaví, denní aktivita, fyzikálně-chemické vlastnosti vody, osvětlení i zdravotní stav. Při krmení ryb je třeba dodržovat několik zásadních pravidel. Používat vhodná, zdravotně nezávadná krmiva, odpovídající skladby živin a velikosti částic, krmit v krátkých časových intervalech (u plůdku po 1 až 2 hodinách) a v malých dávkách, krmit co nejdéle během dne. Krmivo aplikovat plošně na celou vodní hladinu a nepřipustit ani krátkodobé hladovění plůdku. Pravidelně odstraňovat zbytky krmiv a exkrementy z odchovných nádrží a dbát na hygienu prostředí. Nejvýhodnějším způsobem krmení je ruční, díky kterému má obsluha lepší příležitost pravidelně sledovat stav a chování plůdku (POKORNÝ et al., 1998).
3.1.4.1. Krmení plůdku Bezprostředně po vytvoření návyku plůdku na pravidelný příjem potravy je možno přejít na frekvenci krmení 5 až 6krát denně. Jednotlivé druhy ryb se krmí zásadně krmivem, jímž byly rozkrmovány. Při změně krmiva je nutno plynule přejít na jiný druh, v průběhu několika dnů tak, aby se vytvořil návyk na nové krmivo (POKORNÝ et al., 1998).
3.1.4.2. Krmiva V dnešní době se v intenzivních chovech pstruhů používají výhradně kompletní krmné směs. Obecně platí, že čím intenzivnější chov pstruhů se provádí, tím větší jsou nároky na používání kvalitních krmných směsí od renomovaných výrobců (POKORNÝ et al., 1998).
6
Jedním z ukazatelů kvality krmiva je krmný koeficient, který udává množství krmiva potřebného k dosažení jednoho kilogramu živé hmotnosti zvířat. Lososovité ryby, zvláště pstruh duhový, dosahují nejlepšího krmného koeficientu a to až pod hodnotu 1 (PŘÍHODA, 2006). Při krmení lososovitých ryb je nutno dodržovat doporučené návody výrobce krmiva a vzít do úvahy místní klimatické podmínky. Pro orientaci při množství předkládaného krmiva v závislosti na teplotě vody se používají různé krmné tabulky: Tab. 1: Doporučené krmné dávky krmiva Bio – Optimal START Velikost ryb velikost zrn g cm krmiva [mm] 0,0-0,5 0,0-4,0 0,5 0,4-3,0 3,0-7,0 0,8 1,5-5,0 5,0-7,0 1,1 4,0-15 7,0-15,0 1,5
o
C
2 2,94 1,59 1,32 0,91
4 3,59 1,94 1,61 1,11
% krmiva (kg krmiva na 100 kg ryb / den) 6 8 10 12 14 16 18 20 4,29 5,02 5,75 6,40 6,88 7,05 6,71 5,55 2,32 2,71 3,11 3,46 3,72 3,81 3,63 3,00 1,92 2,25 2,57 2,86 3,08 3,16 3,00 2,49 1,33 1,55 1,78 1,98 2,13 2,18 2,08 1,72
Kvalita krmné směsi má totiž vliv nejen na přírůstek ryb svým rozdílným krmným koeficientem, ale v neposlední řadě i na zdravotní stav ryb a kvalitu životního prostředí. Krmné směsi vyráběné v tuzemsku mají krmný koeficient přibližně 2 - 3 dle použitých surovin na rozdíl od kvalitních zahraničních krmiv s krmným koeficientem 0,9 - 1,3 (POKORNÝ, 1998). Z ekonomického hlediska vychází rovněž krmení zahraničními krmivy příznivěji a z tohoto důvodu se v chovech pstruhů v ČR směsi vyrobené v tuzemsku téměř nepoužívají. Používání kvalitních zahraničních krmných směsí má rovněž velký vliv na kvalitu vodního prostředí, ve kterém jsou ryby chovány. V podmínkách ČR jsou krmné směsi vyráběny méně dokonalými technologiemi, což se ve finálním výrobku projevuje zvýšeným podílem prachových částic a odrolů. Krmné směsi v zahraničí jsou vyráběny na moderních linkách a výsledkem je směs bez prachových částic, která je rybami 100% zkonzumována. Právě zbytky z krmiva jsou jedním z podmiňujících faktorů pro vzplanutí některých onemocnění v intenzivních chovech plůdku pstruha duhového (NAVRÁTIL, 2000).
7
V mnoha státech Evropy při odchovu plůdku používají krmné směsi s obsahem antibiotik jako je například medikovaná krmná směs Aquavet FF. Na Slovensku bylo její klinické zkoušení povoleno až v roce 2002 /Závazný posudek č.18/02 z 3.10.02/. Po otestování na tamní populaci byla směs registrována i v České republice, kde byla poprvé použita v roce 2006.
3.1.5. Charakteristika druhu - Pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss, Walbaum 1972)
Systematika zařazení: Říše
živočichové (Animalia)
Kmen
strunatci (Chordata)
Podkmen
obratlovci (Vertebrata)
Třída
paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád
lososotvarý(Salmoniformes)
Čeleď
lososovití (Salmonidae)
Rod
pstruh (Salmo)
Druh
Oncorhynchus mykiss Walbaum, 1792
(BARUŠ et al., 1995)
3.1.5.1. Bionomie pstruha duhového Pro pstruha duhového je typický purpurový pruh, který probíhá od hlavy až k ocasu po obou stranách těla v oblasti postranní čáry (u mladších kusů může chybět) (DYK et al., 1956). Zbarvení má vedle černého tečkování a tmavého hřbetu stříbřitý podklad. Pstruh duhový se vyznačuje velmi dobrým růstem, je méně vybíravý v potravě než pstruh obecný a krmivo dobře využívá. Je i méně náročný na kvalitu vody než ostatní lososovité ryby a lze jej chovat i v dobře prokysličených nížinných vodách, kde snáší přechodně i letní teplotu vody nad 20 °C. Za optimální teplotu vody se pro jeho chov považuje 13 – 17 °C.
8
Pstruh duhový se v přirozeném prostředí živí v dospělosti hlavně bentickou potravou a částečně i dravě. V intenzivních chovech se však výhradně používá kompletních krmných směsí. Při získávání potravy se orientuje vizuálně. Potravu přijímá po celý rok a její příjem omezuje až při poklesu teploty vody pod 5 °C. Potomstvo pstruha duhového se získává umělým výtěrem v líhni. Přirozený výtěr v tekoucích vodách je ojedinělý. Pro líhnutí jiker je nutno zajistit ještě kvalitnější vodu než pro odchov. Pohlavní dospělost nastupuje u části populace již na sklonku druhého roku (zvláště mlíčáci), většinou však až ve třetím roce života. Pstruh duhový se rozmnožuje v únoru a březnu při teplotě vody 8 – 10 °C, u raně vytírajících se jedinců, dochází k výtěru i dříve. Existují také formy s podzimním výtěrem (Kamloops). Relativní plodnost činí 2000 – 3000 jiker na 1kg jikernačky. Jikry vyžadují pro svůj vývoj 350 400 denních stupňů. V prvním roce života dosahuje roček velikosti kolem 12 cm a ve druhém roce naroste na tržní hmotnost 250 – 300g. Mlíčáci se od jikernaček odlišují délkou hlavy, špičatější spodní čelistí, větší tlamou a delšími párovými ploutvemi (SPÁL, 1985).
3.1.5.2. Nároky na prostředí Obsah kyslíku Dostatečně vysoký obsah kyslíku je základním předpokladem pro efektivní produkci pstruha duhového. Optimální stav je, když přítoková voda vykazuje nasycení kyslíkem 90 – 100%. Na odpadu z odchovných nádrží by potom neměl obsah kyslíku klesat pod 60% nasycení (cca 6 mg·l-1 O2). ELLIS IN LEITRITZ (1974, převz. cit. DVOŘÁK, 1984) uvádí, že optimální koncentrace O2 pro pstruha je 10 – 11 mg·l-1. Při méně jak 7 mg·l-1 se ryby již necítí dobře (DVOŘÁK, 1984). Pro zdárný vývoj a růst by nasycení vody kyslíkem nemělo klesnout pod hodnotu 85 – 90 % (JIRÁSEK et al., 2005). Při poklesu pod 75 % je nutné zastavit přísun krmiva (NAVRÁTIL et al., 2000). Je popisován vliv teploty vody na metabolismus a tím i spotřebu kyslíku. Například při zvýšení teploty vody o 10 stupňů vzroste výměna látková a spotřeba kyslíku až trojnásobně (POKORNÝ et al., 1998).
9
Velký nedostatek kyslíku může vyvolat stavy dušení ryb a naopak silné přesycení přes 200 % způsobit onemocnění z překysličené vody, např. při přepravě ryb (NAVRÁTIL et al., 2000). Reakce vody (pH) spolupůsobí vytváření optimálního životního prostředí v chovech ryb. Optimální hodnota se uvádí pH 6,5- 8,5. Mezi vlivy z okolního prostředí působící pokles pH patří např. rašeliniště, lesy, průmyslové a zemědělské odpadní produkty, tání sněhu. Zvýšení může působit intenzivní fotosyntéza rostlin v zarostlých nádržích (POKORNÝ et al., 1998).
Teplota vody Životní pochody ryb jako poikilotermních organismů jsou rozhodujícím způsobem ovlivňovány právě teplotou vnějšího prostředí. Dalším důležitým faktorem pro chovy pstruha je teplota vody. Ta je ovlivněna slunečním zářením, typem nádrže, průtokem, průhledností apod. (ČÍTEK et al., 1998). Teplota vody zásadním způsobem ovlivňuje intenzitu příjmu potravy, aktivitu trávicích enzymů, intenzitu metabolismu (JIRÁSEK et al.,2005). Za optimální teplotu je udávána hodnota 16 – 18 °C. Obecně platí, že při teplotách pod 8 °C a nad 20 °C se snižuje příjem a konverze krmiva (STEFFENS, 1980). Teplota vody má velký význam při inkubaci jiker a následném raném stádiu odchovu plůdku.
Organické znečištění Pro chov lososovitých ryb požadujeme organické znečištění co nejnižší. Organické látky ve vodě obsažené mají úzký vztah k bilanci kyslíku i k výskytu některých závažných onemocnění (HETEŠA et al., 1998).
10
Další látky ovlivňující kvalitu vody Závažný je problém kontaminace těžkými kovy. Také některé látky používané v zemědělství a průmyslu (tenzidy, pesticidy, ropné produkty) mohou kvalitu vody negativně ovlivnit (DVOŘÁK, 1984). Komplikací mohou být i cizorodé látky,která se do prostředí a rybího masa dostanou při prováděných zooveterinárních zákrocích jako jsou napřiklad antiparazitární koupele, léčiva apod.
3.2. Zdravotní problematika v chovu lososovitých ryb - přehled a rozdělení nejčastějších chorob lososovitých ryb 3.2.1. Kontagiózní choroby ryb 3.2.1.1. Virózy 3.2.1.1.1. Infekční nekróza pankreatu Choroba postihuje ryby ve věku 3 – 6 měsíců, při teplotě vody do 16 °C. Inkubační doba 5 dní, ztráty až 90 %. Vyskytuje se ve stejném období jako flavobakterióza, od které se dá odlišit mikroskopickým, bakteriologickým, pat.anatomickým a virologickým vyšetřením. Terapie se neprovádí, patří mezi nebezpečné nákazy. 3.2.1.1.2. Virová hemoragická septikémie Postihuje všechny věkové kategorie při teplotě vody 8 – 10 °C. Hynutí dosahuje 100 %. Inkubační doba do 7 dní, patří mezi nebezpečné nákazy, terapie se neprovádí. Diagnostika pat. anatomickým a virologickým vyšetřením. 3.2.1.1.3. Infekční hematopoetická nekróza Nebezpečná nákaza napadající pstruhy duhové ve věku 5 – 12 měsíců, při teplotě vody okolo 10 °C, terapie se neprovádí.
11
3.2.1.2. Bakteriózy 3.2.1.2.1. Furunkulóza lososovitých Původcem je Aeromonas salmonicida. U pstruhů duhových u vyšší věkové kategorie (1 – 2roky). Způsobuje hnisavá, nekrotická ložiska na povrchu těla. Terapie se provádí antibiotiky. 3.2.1.2.2. Bakteriální hemoragická septikémie lososovitých Původcem je Yersinia rockeri. Napadá ryby ve věku do jednoho roku při teplotě 13 – 15 °C. Terapie pomocí antibiotik, lze využít vakcíny ve formě koupele. 3.2.1.2.3. Renibakterióza lososovitých Původcem Renibakterium salmoninarum. Napadá ledviny ryb. Léčba se provádí antibiotiky. 3.2.1.2.4. Kolumnaróza ryb Původcem je Flavobakterium columnare. V chovech postihuje ryby 1 – 2 leté a to při teplotě 12 – 20 °C, za příznaků plochých kožních erozí a nekrotických změn na žábrách. K terapii se používají koupele v modré skalici, antibiotika v krmivu. 3.2.1.2.5. Flavobakterióza žaber lososovitých Onemocnění viz. str. č. 14, jelikož jeho problematika je hlavní náplní této práce.
3.2.1.3. Parazitózy 3.2.1.3.1. Ichtyobodóza ryb Původcem Ichthyobodo necator, nejčastěji při teplotě 10 – 25 °C. Většina příznaků stejná jako u flavobakteriózy, od které je rozlišitelný mikroskopickým vyšetřením. Terapie pomocí koupelí, nejčastěji ve formaldehydu. 12
3.2.1.3.2. Hexamitóza Původcem je Hexamita salmonis, parazitující v trávicím traktu ryb. K terapii používán např. Entisol. 3.2.1.3.3. Myxobolóza lososovitých Původcem je Myxobolus cerebralis.postihuje ryby do velikosti 7 cm, postihuje chrupavčitou tkáň ryb. Terapie se neprovádí. 3.2.1.3.4. Proliferativní onemocnění ledvin Původcem je Sphaerospora, napadá pstruhy mladší jednoho roku, postihuje ledviny ryb. K terapii se dá použít malachitová zeleň. 3.2.1.3.5. Chilodonelóza ryb Původcem je Chilodonela sp., nejintenzivněji se množí při teplotě 5 – 10 °C, napadá povrch těla. Má podobné klinické příznaky jako flavobakterióza. Diagnóza mikroskopickým vyšetřením. K terapii se využívají koupele v NaCl, formaldehydu aj. 3.2.1.3.6. Trichodinóza ryb Původcem je Trichodina sp., příznaky i terapie shodné s Chilodonelózou. 3.2.1.3.7. Ichtyoftirióza ryb Původcem je Ichthyophthirius multifiliis s rozmnožovacím cyklem závislým na teplotě vody. Napadá povrch těla a malé ryby hromadně hynou za příznaků dušení. Diagnostika se provádí mikroskopickým vyšetřením. Většinou se přidružuje jako komplikace ostatních onemocnění. Tlumení ichtyoftiriózy není jednoduchou záležitostí. Lze ji tlumit antiparazitárními koupelemi, přechodným zvýšením teploty vody a častým přesazováním. Z těchto opatření lze v chovech pstruhů využívat pouze antiparazitární koupel v malachitové zeleni a to jen na volná stádia parazita. Jiná, než dlouhodobá koupel v této látce není použitelná. Musí se provádět jen pod kontrolou veterinární služby, za přesně definovaných podmínek, pouze u některých věkových kategorií hlavně 13
s ohledem na schopnost této látky se dlouhodobě kumulovat v rybím mase. V dnešní době se provádí vyšetření na rezidua malachitové zeleně ve svalovině tržních ryb v intenzivních chovech před jejich distribucí. Léčba medikovanými krmivy není efektní, jelikož ryby téměř nepřijímají potravu. Problémem je toto onemocnění zvláště v chovech, kde jsou nad objektem umístěny nádrže s rybami, voda z nich odtékající je tak neustálým zdrojem tohoto parazita pro intenzivní chovy ryb. Tato zkušenost zjištěna i během sledování., kdy toto onemocnění komplikovalo zdravotní stav sledovaných obsádek.
3.2.2. Nekontagiózní onemocnění Mezi tato onemocnění patří poškození zdravotního stavu různými, např. chemickými látkami, nevhodným prostředím, alimentárními vlivy. (NAVRÁTIL, 2000)
3.3. Popis onemocnění Flavobakterióza žaber lososovitých ryb (Branchiomyxobacteriosis salmonidarum, BGD – Bacterial Gill Disease, bakteriální onemocnění žaber, flexibakterióza žaber, myxobakterióza žaber, bakteriální zduření žaberních lístků, houbovitost žaber) Onemocnění popsala v Evropě PLEHNOVÁ (1924) a nazvala je zduření žaberního epitelu. Na onemocnění žaber upozorňuje však již v USA OSBURN (1911). Změny na žábrách byly přisuzovány cizopasníkům, nedostatku vitamínu B5 a podobně. Na bakteriální etiologii upozornil poprvé DAVIS 1926 (LUCKÝ, 1978). Popisem původce a jeho vlastnostmi se zabýval SCHÄPERCLAUS (1979). Původcem onemocnění je Flavobacterium branchiophilum. Jedná se o tyčinkovité, 5 –10 µm dlouhé a 0,5 µm široké, Gram-negativní bakterie (NAVRÁTIL, 2000). U nákazy se jedná většinou o smíšenou infekci, poněvadž
14
serologické zkoušky ukazují na několik různých serotypů. Serologickými zkouškami bylo dále prokázáno, že myxobakterie na žábrách jsou odlišné od typů, které vyvolávají kolumnarózu kůže ryb (NAVRÁTIL, 2000). Choroba se vyskytuje v odchovnách lososovitých ryb v podstatě na celém světě a je diagnostikována i u nás.kde působí značné ztráty při odchovu plůdku. V minulosti byla choroba známá především pod názvem ‚,flexibakterióza žaber‘‘. Ztráty mohou být zvláště v intenzivních chovech lososovitých ryb používajících ke krmení suchých krmných směsí dosti značné. U plůdku pstruhů duhových mohou dosahovat až 80% (LUCKÝ, 1978). K zamoření chovného prostředí dochází napájecí vodou ze zarybněných tekoucích
vod
obvykle
v březnu
a
dubnu,
téměř
pravidelně
každý
rok
(NAVRÁTIL, 2000). K infekci ryb dochází velmi snadno zvláště poškozenými žábrami. Vnímavost k nákaze byla prokázána u lososovitých ryb, z nichž právě pstruzi duhový onemocní nejčastěji. Nejvnímavější jsou mladí jedinci délky 3 - 8 cm. Pstruzi větší než 15 cm onemocní velmi zřídka (LUCKÝ, 1978). Onemocnění je popisováno i u sivena amerického a hlavatky podunajské (ČÍTEK et al., 1998). Podmiňující faktory hrají při vzniku nákazy velmi významnou úlohu. Organické a neorganické znečištění vody, poškozující jemné žaberní tkáně, je velmi závažným faktorem. Například i velmi prašné krmivo, které projde žaberními tyčinkami a usazuje se v respiračním epitelu. Parazitární invaze (Ichtyobodo necator, Ichtyophthirius multifiliis) vytvářejí rovněž příznivé podmínky pro vzplanutí nákazy. Nedostatek vitamínu B5 v potravě zvyšuje vnímavost pstružího plůdku (LUCKÝ, 1978). Z klinických příznaků pozorujeme u velmi malého plůdku netečnost, náhlé nechutenství a shlukování se ve stinných částech nádrží, zduření a překrvení žaber, roztažení skřelových víček, hynutí za příznaku dušení, často i sekundární zaplísnění (ČÍTEK, 1997). Diagnóza vychází z epizootologické situace v chovu, průběhu onemocnění, typických klinických příznaků a patologických změn na žábrách. Jedná se o silné překrvení žaber,zduření jejich konečků s nekrotickými ložisky, zvýšenou sekreci žaberního hlenu.
15
Mikroskopickým vyšetřením nativního preparátu žaber se při velkém zvětšení (450x) zjišťuje v okolí žaberních lístků velké množství tyčinkovitých bakterií s flexibilním pohybem. Diagnózu lze rovněž taky potvrdit kultivací na speciálních půdách, například Cytophaga-agaru podle ANACKERa a ORDALa (LUCKÝ, 1978). Vzhledem k postižení věkové kategorie ryb do jednoho roku, průběhu onemocnění a patologickým změnám je třeba odlišit infekční nekrózu pankreatu (virologickým a histologickým vyšetřením), ichtiobodózu, hexamitózu a jiné parazitózy (NAVRÁTIL 2000). Terapie se provádí buď preventivně v chronicky postižených odchovnách v kritickém ročním období, nebo brzy po objevení prvních příznaků onemocnění. Používá se ponořovacích nebo krátkodobých lázní. Při krátkodobých lázních je třeba vodu v nádrži s rybami uměle okysličovat. Z ponořovacích lázní se užívá roztoku síranu měďnatého v koncentraci 0,5g.l-1 vody po dobu 1 – 1,5 minuty. Z krátkodobých lázní malachitové zeleně v dávce 0,2 – 0,4 mg.l-1 vody po dobu 1 hodiny (BASSLER, 1983) nebo chloraminu 20mg.l-1 vody po dobu 20 minut. Perorálně je možné podávat sulfonamidy nebo chinolony přimíchané do krmiva (NAVRÁTIL, 2000). Prevence spočívá v dodržování správných zoohygienických zásad odchovu lososovitých ryb, dále v pravidelných veterinárních kontrolách zdravotního stavu plůdku a soustavné péči o kvalitu vody (ČITEK, 1998). Důležité je i odstraňování podmiňujících faktorů jako je nekvalitní prašné krmivo, zahuštěné obsádky v kritickém období, stresování ryb. Lze využít i dezinfekci přitékající vody pomocí germicidních lamp (NAVRÁTIL, 2000). K dezinfekci chovného zařízení se používá pálené vápno (LUCKÝ, 1978).
16
4. MATERIÁL A METODIKA 4.1. Popis objektu Pokusy byly prováděny v pstruhařství Velká Losenice, majitel Rybářství Velké Meziříčí a.s. Tento objekt je v nadmořské výšce 610 m.n.m. a využívá jako zdroj vody dvou samostatných potoků, které se stékají těsně nad objektem. Vydatnější je potok Losenický na jehož toku jsou dva retenční rybníky a druhým je potok Brantecký s jedním rybníkem. Vlastní objekt má dvacet odchovných zemních rybníků, šest zemních kanálů, devět betonových sádek a několik větších rybníků. Produkce pstruhařství je 30 t tržního pstruha, 400 000 ks plůdku ve věku jednoho roku, 4 t tržního kapra, 2,5 milionu jiker. V objektu pracují dva zaměstnanci.
17
Obr.1 Situační náčrtek odchovných zařízení pro plůdek pstruha v Pstruhařství Velká Losenice
I, II, III, IV
zemní kanály
A – CH
zemní rybníčky
1, 2, 3, 4
betonové žlaby
Vp, Mp
rybníky zemní
a, b, c, d, e
betonové sádky
Z
hala s kruhovými nádržemi
K1, K2
kruhové nádrže – beton
18
Pstruhařství Velká Losenice používá kompletní krmné směsi od firmy Biomar, Dánsko. Od roku 2006 se na časti obsádek plůdku zkoušelo podávání medikované směsi Aquavet FF obsahující premix Aquaflor R 50 % jehož účinná látka je Florfenicol. Doporučené dávkování je 1% hmotnosti obsádky po dobu 10 dní. Ochranná lhůta je 500 denních stupňů. Velikost granulí je od 0,6 mm do 8 mm. Orientační ceny jsou uvedeny v tabulce.
Tab. 2: Orientační ceny medikovaného krmiva Aquavet FF Název medikovaného krmiva
Cena - CZK/kg
Aquavet FF 0,6 mm
140,00
1,0 mm
120,00
1,2 mm
115,00
Charakteristika medikované krmné směsi Medikované krmivo Aquavet FF obsahuje medikované premixy, které jsou dodávané na předpis veterinárního lékaře. Obchodní název premixu a obsah aktivní substance je vždy uveden na etiketě výrobku společně s předepsaným dávkováním a ochrannou dobou (ŠTĚRBA, 2002).
Výrobcem směsí je BioMar A/S, Mylius Erichsenvej 35, DK-7330, Brande, Dánsko.
19
Tab. 3: Složení medikované krmné směsi Aquavet FF Aquavet extrudovaný
Složení
Stravitelnost
NL
50,50%
0,94
Tuk
20,00%
0,92
Cukry
13,50%
0,88
Vláknina
0,90%
Popel
7,00%
Celkový fosfor
1,20%
Využitelný fosfor
1,00%
Metionin a cystein
1,50%
Medikovaný premix
1,50%
Železo
150ppm
K testování medikované krmné směsi byly vyčleněny betonové sádky a bazény v objektu pstruhařství Velká Losenice. Testované ryby byly původem z tohoto objektu, získané umělým výtěrem generačních ryb obou linií. Do testů byly zařazeny ryby stejné věkové kategorie získané výtěrem v jeden den od stejně starých generačních ryb. Kromě medikované krmné směsi byla krmena standartní směs Bio-Optimal v různých velikostech pro odpovídající kategorii ryb od firmy Biomar. Tato firma dodává 95 % krmiva pro všechny kategorie pstruhů chovaných v tomto objektu.
Tab. 4: Hydrochemické parametry vody Sledované parametry vody Datum odběru
pH
22.5.2007 7,31 26.6.2007 7,31
O2 [mg.l-1] 11,64 11,64
N02[mg.l-1] 0,006 0,006
NO3[mg.l-1] 6,238 6,238
20
NH4+ [mg.l-1] 0,04 0,04
BSK5 [mg.l-1] 1,5 1,5
CHSK [mg.l-1] 8,4 8,4
4.2. Metodika testu Na návrhu metodiky se podíleli pracovníci vedení akciové společnosti ve spolupráci s veterinární službou, která měla za úkol velice intenzivně sledovat zdravotní stav testovaných ryb ve spolupráci se Státním veterinárním ústavem v Jihlavě. Bylo dohodnuto, že budou vytvořeny 4 skupiny ryb, každá skupina bude ve dvou stejných odchovných zařízeních, stejné obsádce, stejném zdroji vody. Experiment probíhal po dobu 78 dnů (od 10.5.2007 do 27.7.2007). Dle zvoleného způsobu použití medikované krmné směsi byly obsádky rozděleny do následujících skupin: I.skupina: Ryby byly umístěny do kruhových nádržích o průměru 5m a s hloubkou 1m, o obsádce 10 000 kusů rozplavaného plůdku.Tyto obsádky nebyly léčeny ani při propuknutí onemocnění, byly krmeny směsí firmy BioMar Biooptimal bez antibiotik. Velikost podávaných granulí odpovídala věku ryb. II.skupina: Ryby byly umístěny do betonových sádek o rozměru 5 x 12 m s hloubkou 1,5 m. Obsádka 40 000 kusů, s tím rozdílem, že byly prakticky ihned při přechodu na exogenní výživu krmeny pouze medikovanou krmnou směsí Aqauvet FF a to v odpovídající velikosti dle růstu rybek. Krmení se provádělo rovněž ve stejných dávkách a četnosti jako ve skupině I., minimálně 5x denně, v závislosti na teplotě vody a množství kyslíku ve vodě. Jiný druh krmiva nebyl použit. III.skupina: Ryby byly umístěny v betonových žlabech 10 x 2m s hloubkou 1,2m. Tyto obsádky s 10 000 kusy byly střídavě krmeny 10 dní medikovanou krmnou směsí, 10 dní směsí bez antibiotik. Tento způsob se používal po celou sledovanou dobu experimentu.
21
IV.skupina: Ryby umístěny v betonových sádkách, obsádku tvořilo 40 000 kusů plůdku. Zde bylo prováděno krmení v režimu zaběhlém v tomto středisku s použitím rovněž směsi firmy Biomar bez antibiotik. Krmení medikovanou krmnou směsí Aquavet FF bylo prováděno pouze při výskytu bakteriálního onemocnění žaber do doby odeznění klinických příznaků.
4.3. Sledované ukazatele Denně bylo personálem evidováno množství a druh krmiva, výše ztrát a základní parametry kvality vody (množství kyslíku, teplota vody, hodnota pH). Kromě každodenní vizuální kontroly zdravotního stavu ryb se provádělo ob den mikroskopické vyšetření veterinární službou ve všech odchovných zařízeních, v případě potřeby bakteriologické vyšetření v SVÚ Jihlava. Výše ztrát byla prováděna v průběhu testu odhadem a přesné vyhodnocení bylo provedeno při závěrečném přelovení.
22
5. VÝSLEDKY Testování bylo zahájeno 10.5.2007 nasazením rozplavaného plůdku pstruha duhového do pokusných nádrží. Velikost plůdku byla 2,5cm, počet na 1litr 4500 ks. Tentýž den byl odebrán směsný vzorek plůdku na bakteriologické vyšetření v SVÚ Jihlava se zaměřením na diagnostiku Flavobakterií. Výsledek vyšetření byl negativní (č.protokolu 16165/07 ze dne 25.5.2007). Ukončení testu dne 27.7.2007.
I. skupina: Přesto, že ryby byly dány do nádrží bez záchytu Flavobakterií, byly první klinické příznaky tohoto onemocnění zpozorovány 16.den odchovu. U ryb nebyl použit žádný léčebný zákrok, pouze bylo zavedeno provzdušňování vody. Parazitologické vyšetření bylo negativní, ryby hynuly za příznaků silně rozevřených skřelových víček a zduřelých žaberních lístků. Veterinární službou diagnostikována bakteriální nákaza žaber. Po 5 dnech hynutí ustalo, ztráty byly odhadnuty na 50% obsádky. V dalším průběhu testu již špatně přijímaly potravu, postávaly v rozích nádrže, výrazně hubly. 38. den pokusu se zdravotní situace zkomplikovala silnou parazitární invazí kožovce (Ichthyofhtirius multifillis). Ani v tomto případě nebylo použito léčebné koupele a to hlavně z veterinárních důvodů, jelikož odtékající voda s obsahem malachitové zeleně by odtékala do tržních ryb. Hynutí bylo tak značné, že 48.den byly ztráty téměř 100 % a pokus byl v těchto nádržích ukončen. V obou testovaných nádržích této skupiny byl prakticky stejný výskyt i průběh obou onemocnění. Pouze nástup parazitární invaze byl v jedné nádrži 36. den, v druhé 40. den. Počet ryb na 1litr při ukončení testu byl 2200 ks.
II. skupina: V obou sádkách byl průběh odchovu opět shodný, odlišné chování ryb bylo pozorováno od 20. dne a to postáváním části obsádky v temnějších koutech sádky, nezájem části ryb o předkládanou potravu. Úhyn ryb byl však minimální, asi 10 ks
23
denně po dobu 7 dní. Rovněž i zde byla diagnostikována invaze kožovcem 40. den, ale ryby se s ní velmi dobře vyrovnávaly, jelikož byly mohutnější než ve skupině první. Přesto na doporučení veterinární služby bylo k úplné likvidaci parazita použito koupele v malachitové zeleni po dobu 48 hodin s vypuštěním odpadní vody mimo tržní ryby do sedimentačního zařízení. Jiné problémy v této skupině nenastaly a přírůstky při této metodě byly nejlepší. Z počátečních 4500 ks v litru jsme zaznamenali 300 ks, TL = 40 mm, w = 1.1g.
III. skupina: Tato skupina byla krmena 10 dní medikovanou krmnou směsí, ale v době propuknutí bakteriálního onemocnění dostávala směs normální. Výskyt onemocnění byl zaznamenán 19. den, od 20. dne opět dostávaly krmnou směs s antibiotiky, došlo k výraznějšímu narušení zdravotního stavu ryb a denní úhyn činil asi 400 ks až do 26. dne. Další průběh odchovu byl totožný se skupinou II., včetně problému s kožovcem. Lze
tedy
konstatovat,
že
podání
antibiotik
oddálilo
nástup
onemocnění
Flavobakteriozou, na rozdíl od skupiny I. Co se týká přírůstku, ke konci testu dne 20.7.2007, byl počet v 1 litru 340 ks.
IV. skupina: Zde došlo k nástupu zdravotních problémů za příznaků postižení žaberního aparátu 15. den odchovu, ihned po zjištění byla nasazena medikovaná krmná směs s antibiotiky, která byla podávána 10 dní. Ztráty na rybách se pohybovaly okolo 250 ks denně po dobu 14 dní. Od 32. dne došlo opět ke zhoršení zdravotního stavu vlivem Flavobakteriózy a bylo nutné opět nasadit medikovanou směs. Hynutí okolo 100 ks denně pokračovalo až do konce testu. V této skupině nedošlo ke komplikacím vlivem parazitární invaze, kožovec byl diagnostikován ve velmi malé intenzitě a na rozdíl od předchozích skupin pouze u uhynulých ryb. V den ukončení pokusu 27.7.2007 byl počet ryb v 1 litru 400 ks.
24
O bsádka [ks]
25
0
5 000
10 000
15 000
20 000
25 000
30 000
35 000
40 000
45 000
Ztráty
92%
800
10 000
1
96%
400
10 000
15% 2
34 000
40 000
40%
Nasazeno
6 000
10 000
Sloveno
Skupiny
11%
35 500
40 000
3
48%
5 200
10 000
52% 4
19 200
40 000
Výsledky testů s použitím směsi Aquavet FF
55%
18 000
40 000
Graf 1: Výsledky testů s použitím Aquavet FF
6. DISKUSE Porovnáním výsledků získaných ze všech testovaných skupin vyplývá, že pro potřeby chovatele je nejlepší prevencí Flavobakteriózy nepřetržité podávání medikované krmné směsi Aquavet FF. Při tomto způsobu použití došlo k nejmenším ztrátám na rybách, ryby nebyly zdravotními problémy pozastaveny v příjmu potravy a dosáhly nejlepšího přírůstku, což navozuje myšlenku, zda nedochází pravidelným podáváním tohoto antibiotika ke stimulaci růstu. Názory, že nepřetržité podávání antibiotika může mít negativní vliv na imunitu, správný vývoj orgánů a další růst do tržní velikosti jsme se snažili vyloučit ve spolupráci s veterinárním ústavem, kde po dvouměsíční výluce v podávání antibiotik již nebyla prokázána jejich rezidua v rybím mase a stav vnitřních orgánů dle histologického vyšetření ryb z II. skupiny byl velmi dobrý (SVÚ Jihlava,č.protokolu 03353/08). Rovněž důležitý je názor chovatele, který byl s touto metodou odchovu spokojen a v dalším průběhu chovu nepozoroval žádné odchylky v chování a růstu při porovnání s ostatními obsádkami vykrmovanými v objektu. Z výsledku rovněž vyplývá, že podávání medikované krmné směsi až pří zpozorování klinických příznaků onemocnění je pro část obsádky, která již nepřijímá potravu prakticky zbytečné a tyto ryby uhynou. Dalším faktorem hovořícím ve prospěch nepřetržitého podávání medikované krmné směsi je rychlost probíhajícího onemocnění. Nepřetržité podávání medikované směsi je sice dražší, ale výrazně sníží velikost ztrát na odchovávaných rybách a v neposlední řadě přispěje k menšímu napětí personálu, kdy se onemocnění dostaví. Dlouhodobé podávání antibiotika je v rozporu s návodem na použití medikované směsi Aquavet FF, ale v případě dodržení ochranné lhůty na doporučení veterinární služby a pod její kontrolou to současná platná veterinární legislativa umožňuje (Zákon o léčivech č.378/2007 Sb.§9, bod 5). Rovněž obava, že dlouhodobé podávání medikované krmné směsi může mít negativní vliv na vytvářející se imunitní systém ryb se nepotvrdila a při dalším chovu nebyl pozorován žádný rozdíl od touto medikovanou směsí neošetřených obsádek. Nespornou výhodou podávání medikované směsi je zamezení přímému kontaktu osob s antibiotiky při jejich vmíchávání do standardních směsí a dosažení homogennějšího rozmíchání léčiva v předkládaném krmivu. Výsledky těchto testů
26
mohou podpořit popisované případy, kdy je doporučováno podávání medikované směsi ihned při rozkrmování plůdku pstruha duhového a to jako preventivní akce při likvidaci onemocnění BKD (přev. cit. Bakteriální onemocnění ledvin – SLIERENDRECHT, Dánsko). Ekonomickým zhodnocením jsme došli k závěru, že náklady na používání medikované směsi jsou pro chovatele přijatelné. Pokud zkrmujeme Aquavet 200 000 ks plůdku o průměrné váze 1,1 g a krmném koeficientu 1,1 spotřebuje se 242 kg krmiva v ceně 33 880 Kč. Při krmení stejného množství ryb krmivem Bio-Optimal je zkrmeno za 21 780 Kč. Rozdíl tedy činí 12 100 Kč, což je pro chovatele ekonomicky výhodné. Při provizorním vmíchávání antibiotik, jak bylo prováděno dříve, se cena nakoupených antibiotik a krmné směsi prakticky vyrovnává ceně Aquavetu .Navíc se přidávalo větší množství léčiva, jelikož se počítalo s jeho částečným vyplavením. Pro potřeby pstruhařství je rozhodující množství odchovaného plůdku, jelikož výroba je totiž pro potřeby Rybářství Velké Meziříčí stále nedostačující a je nuceno asi 20% plůdku dovážet ze zahraničí. V případě vyhodnocení přepravních nákladů, zdravotních rizik a kvality nakoupeného plůdku se vynaložená cena za medikovanou krmnou směs jeví jako zanedbatelná.
27
7. ZÁVĚR Studie prokázala vhodnost nepřetržitého podávaní medikovaného krmiva Aquavet FF pří odchovu plůdku pstruha duhového a to ihned při přechodu na exogenní výživu po dobu minimálně
dvou měsíců jako nejspolehlivější dostupnou metodu
k eliminaci ztrát způsobovaných Flavobakteriózou. Ekonomická zátěž chovatele je mnohonásobně vrácena výrazným snížením úhynu odkrmovaného plůdku. Tuto metodu lze při zachování nezbytných veterinárních pravidel doporučit k použití v ostatních chovech s podobnou zdravotní problematikou.
28
8. SEZNAM LITERATURY BARUŠ et al., Mihulovci a ryby. Praha 1995 ČADA , M., Zhodnocení produkční účinnosti vybraných krmných směsí v provozních podmínkách chovu pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss W.). ČÍTEK, J., et al. Nemoci sladkovodních a akvarijních ryb. 2. vyd. Na Topolce, Praha 4 : Informatorium, 1997. ISBN 80-86073-08-4. DYK, V., Nemoci ryb. Praha 1961. DYK, V., et al., Základy našeho rybářství. 1. vyd. Státní zemědělské nakladatelství v Praze 1956. DVOŘÁK, J. Biologické zásady intenzifikace chovu lososovitých ryb. Brno : ČSVTS, 1984. Intenzifikace chovu lososovitých ryb, s. 8-12. HANEL, L., Naše ryby a rybaření. Praha 2001. HETEŠA , J., KOČKOVÁ , E. Hydrochemie. 1. vyd. Brno : MZLU Brno, 1998. ISBN 80-7157-289-6. JIRÁSEK, J.,MAREŠ, J., ZEMAN, L. Potřeba živin a tabulky výživné hodnoty krmiv pro ryby. Libor Klapil. Brno : MZLU, 2005. ISBN 80-7157-646-8 LUCKÝ, Z., Péče o zdraví a prevence chorob ryb. 1. vyd., Praha 1986 LUCKÝ, Z., Veterinární péče v chovu ryb Pardubice 1978. NAVRÁTIL, S., et al. Choroby ryb. 1. vyd. Brno : 2000. 155 s. ISBN 80-85114-92-5. POKORNÝ, J., et al. Pstruhařství. Redaktor Jiří Kulišan. 2. přeprac. vyd. Na Topolce, Praha 4 : Informatorium, 1998. 242 s. ISBN 80-86073-24-6.
29
PŘÍHODA , J. Chov lososovitých rýb. 1. vyd.: Style, 2006. 209 s. ISBN 80-969033-4-9. SCHÄPERCLAUS, W., Fischkrankenheiten. Akademie-Verlag. Berlin 1979. SLIERENDRECHT, H., Problematika BKD v České republice 2001. SPÁL , M., Ověření nutriční hodnoty a produkční účinnosti krmných směsí při odchovu pstruha duhového na pstruhařství ŠR Velké Leváre. STEFFENS, W. Chov lososovitých ryb. Vodňany : ČSVTS, 1989. ŠTĚRBA, M., Chov lososovitých rýb. 1. vyd.: Style, 2006. 209 s. ISBN 80-969033-4-9.
30
9. PŘÍLOHY
31
SEZNAM PŘÍLOH Příloha I : Teplota vody - květen Příloha II : Obsah kyslíku - květen Příloha III : Teplota vody - červen Příloha IV : Obsah kyslíku - červen Příloha V : Teplota vody - červenec Příloha VI : Obsah kyslíku - červenec
32
Příloha I : Teplota vody - květen
Teplota vody květen 25
Teplota oC
20 15 10 5 0 1
3
5
7
9
11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 Dny
Příloha II : Obsah kyslíku - květen
O2
Kyslík - květen 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 1
3
5
7
9
11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 Dny
33
Příloha III : Teplota vody - červen Teplota vody červen 21,5 21,0 20,5
Teplota oC
20,0 19,5 19,0 18,5 18,0 17,5 17,0 16,5 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 Dny
Příloha IV : Obsah kyslíku - červen
Kyslík - červen 12,0 10,0
O2
8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 1
3
5
7
9
11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 Dny
34
Příloha V : Teplota vody - červenec
Teplota vody červenec 25,0
Teplota oC
20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 1
3
5
7
9
11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 Dny
Příloha VI : Obsah kyslíku - červenec Kyslík - červenec 10,0 9,0 8,0 7,0 O2
6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 1
3
5
7
9
11
13
15
17
Dny
35
19
21
23
25
27
29
31
