MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2009
DANIEL DUDA
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Venkovská turistika v regionu Těšínské Slezsko Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracoval:
Ing. Vladimír Mikule, Ph.D.
Daniel Duda
Brno 2009
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Venkovská turistika v regionu Těšínské Slezsko vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.
dne ………………………………………. podpis…………………………………….
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Vladimíru Mikulemu Ph.D. za odborné vedení a cenné rady, díky nímž jsem bakalářskou práci zdárně dokončil.
ABSTRAKT Tématem této bakalářské práce je „Venkovská turistika v regionu Těšínské Slezsko“. Tato práce se zabývá stručnou charakteristikou a historií venkovské turistiky, historickým vývojem a popisem pohraničního regionu Těšínské Slezsko. Dále je zde popsán součastný stav venkovské turistiky, který zahrnuje možnosti ubytování, využití turistických tras, cyklostezek, lyžařských sjezdovek, běžeckých tras, návštěvu kulturněspolečenských akcí a atraktivních míst v regionu. Součástí je také SWOT analýza oblasti a popis programů ze kterých lze čerpat podporu a dotace. Jednou z důležitých částí práce je spolupráce České republiky s Polskem v rámci Euroregionu Těšínské slezsko. Uvedeny jsou zde realizované projekty v rámci této přeshraniční spolupráce. V závěru práce je zhodnocena současná úroveň a navržené možnosti dalšího vývoje venkovské turistiky v tomto regionu. Klíčová slova: venkovská turistika, region Těšínské Slezsko, SWOT analýza, přeshraniční spolupráce
RESUME My Bachelor´s Thesis describes a rural tourism in Silesia – region of Cieszyn. It consists of brief characteristics and history of rural tourism and it also disserts on historical development of this border territory. Another part of my thesis analyses current situation in the rural tourism, accommodation opportunities, network of tourist, bicycle and cross-country skiing paths, downhill courses and possibilities of visiting important cultural happenings and sight-seeing in the region. SWOT analysis becomes an important tool for a description of possibilities of grant subsidies. Moreover this thesis also introduces a present cooperation between Czech Republic and Poland within the Euroregion Cieszyn Silesia including completed successful projects. My conclusion evaluates an overall picture of current status and suggests new development possibilities and opportunities in the euroregion. Key words: rural tourism, Euroregion Cieszyn Silesia, SWOT analysis, cross-border cooperation
OBSAH ÚVOD............................................................................................................................... 9 CÍL PRÁCE .................................................................................................................... 10 1 VENKOVSKÁ TURISTIKA ...................................................................................... 11 1.1 Pojem venkovská turistika .................................................................................... 11 1.1.1 Vesnická turistika .......................................................................................... 11 1.1.2 Agroturistika .................................................................................................. 11 1.1.3 Ekoagroturistika............................................................................................. 12 1.1.4 Chataření a chalupaření ................................................................................. 12 1.2 Aktivity ve venkovské turistice ............................................................................ 13 1.3 Historie venkovské turistiky v ČR........................................................................ 14 1.3.1 Vznik Svazu a spolupráce s ECEAT ............................................................. 14 2 REGION TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO................................................................................ 15 2.1 Zeměpisné vymezení regionu ............................................................................... 15 2.1.1 Členské obce regionu Těšínské Slezsko ........................................................ 15 2.2 Historický vývoj regionu ...................................................................................... 15 2.3 Klimatické podmínky ........................................................................................... 18 2.4 Vodstvo................................................................................................................. 18 2.4.1 Řeka Olše....................................................................................................... 19 2.4.2 Vodní nádrž Těrlicko ..................................................................................... 19 2.4.3 Vodní nádrž Žermanice ................................................................................. 19 2.5 Fauna a flóra ......................................................................................................... 20 2.6 Folklór regionu ..................................................................................................... 20 3 SOUČASNÝ STAV VENKOVSKÉ TURISTIKY V REGIONU .............................. 21 3.1 Možnosti ubytování .............................................................................................. 21 3.1.1 Jaškovská krčma ............................................................................................ 21 3.1.2 Turistická chata Skalka.................................................................................. 21 3.1.3 Penzion Beskydka.......................................................................................... 21 3.1.4 Tábořiště U Rybárny...................................................................................... 22 3.2 Cykloturistika........................................................................................................ 22 3.2.1 Cyklostezky ................................................................................................... 22 3.2.1.1 Trasa dřevěné architektury okresů Karviná a Cieszyn ........................... 22 3.2.1.2 EUROGREEN – Jedeme kolem horských chat ...................................... 24
3.2.1.3 EUROGREEN – Za den přes tři státy .................................................... 26 3.3 Pěší turistika.......................................................................................................... 28 3.3.1 Turistické trasy .............................................................................................. 28 3.3.1.1 Slezskými Beskydami po česko-polské hranici...................................... 28 3.3.1.2 Na Skalku................................................................................................ 28 3.3.1.3 Dlouhý přechod s lanovkou .................................................................... 28 3.4 Zimní sporty.......................................................................................................... 29 3.4.1 Sjezdové lyžování .......................................................................................... 29 3.4.1.1 Lyžařské areály ....................................................................................... 29 3.4.2 Běžecké lyžování ........................................................................................... 30 3.4.2.1 Běžecké trasy .......................................................................................... 30 3.5 Kulturně-společenské akce ................................................................................... 31 3.5.1 Svátek tří bratří .............................................................................................. 31 3.5.2 Festival Na pomezí ........................................................................................ 32 3.5.3 Gorolski Święto ............................................................................................. 32 3.6 Stáj Newport ......................................................................................................... 33 3.7 Atraktivity regionu................................................................................................ 33 3.7.1 Archeopark v Chotěbuzi-Podoboře ............................................................... 33 3.7.2 Zámek Fryštát v Karviné ............................................................................... 34 3.7.3 Prales Mionší ................................................................................................. 34 4 PODPORY A DOTACE VE VENKOVSKÉ TURISTICE ........................................ 35 4.1 Státní program podpory cestovního ruchu............................................................ 35 4.2 Leader ČR ............................................................................................................. 35 4.3 Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko ................................... 36 5 PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE S POLSKEM....................................................... 38 5.1 Historie přeshraniční spolupráce .......................................................................... 38 5.2 Projekty v rámci programu Phare CREDO........................................................... 39 5.3 Projekt v rámci programu CBC Phare .................................................................. 39 6 SWOT ANALÝZA REGIONU TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO ............................................ 40 7 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 43 8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ......................................................................... 45
ÚVOD Těšínské Slezsko je malebné území u hranic s Polskem. Rovinaté louky zde přecházejí přes zvlněné kopce až po horské hřbety Těšínských Beskyd a Jablunkovského mezihoří. Díky pestrosti zdejšího kraje je tu nepřeberné množství možností pro turisty. Milovníci pohorek mohou šlápnout do kroku na túrách po dobře udržovaných stezkách, cyklisté mají k dispozici hustou síť cyklotras a pokud chcete jen tak odpočívat u vody, můžete načerpat síly u vodních nádrží Těrlicko a Žermanice. A když napadne sníh, je to odtud kousek na vyhlášené sjezdovky. Pobyt v regionu zanechá v každém, kdo do něj zavítá, krásné vzpomínky na místy nedotčenou přírodu a příjemně strávený čas. Místní podmínky jsou vhodné pro podnikání v oblasti venkovské turistiky, která je formou cestovního ruchu odehrávajícího se na venkově. V tomto regionu se nachází mnoho míst s nízkou hustotou obyvatelstva. Produkt, který venkovská turistika nabízí, bezprostředně souvisí s ochranou přírody, ochranou přírodních zdrojů a krajinotvorbou. Při návštěvě Těšínska může turista využít různých forem ubytování dle svých požadavků. Připravena je zde síť ubytovacích a stravovacích zařízení, které celoročně poskytují své služby.
9
CÍL PRÁCE V této bakalářské práci je uvedena charakteristika venkovské turistiky a regionu Těšínské Slezsko. Hlavním cílem je zhodnocení současného stavu venkovské turistiky a navržení možností dalšího rozvoje této formy turistiky v daném regionu. Součástí studie je vypracování SWOT analýzy oblasti a stručný popis projektů vzniklých na základě spolupráce se sousedícím Polskem.
10
1 VENKOVSKÁ TURISTIKA 1.1 Pojem venkovská turistika Venkovský cestovní ruch (často označovaný jako venkovská turistika) je cestovní ruch rozvíjející se mimo oblasti rekreačních a turistických center i mimo oblast městského osídlení. Zahrnuje rekreační pobyty ve vesnickém osídlení i mimo něj (chatových lokalitách, samotách a i v malých městečkách). Převážně je však vázán na venkovské osídlení spjaté se zemědělstvím a životem na venkově. Zahrnuje tedy všechny činnosti účastníka cestovního ruchu v prostředí venkova. Venkovský cestovní ruch má celou řadu podob, z nichž nejtypičtější jsou: -
vesnická turistika
-
agroturistika
-
ekoagroturistika
-
chataření a chalupaření
1.1.1 Vesnická turistika Vesnická turistika je forma venkovského cestovního ruchu bezprostředně spjatá s přírodou a krajinou venkova a konkrétním vesnickým osídlením. Její náplní jsou individuální rekreační aktivity využívající atraktivity konkrétního venkovského prostředí navštíveného místa (louky, lesy, rybníky, řeky, místní řemesla či folklór a podobně). K ubytování jsou využívána komerční ubytovací zařízení, rekreační chalupy i ubytování v soukromí. Její zvláštnost spočívá v decentralizaci
ubytovacích zařízení, což umožňuje
rozmělnit četnost turistů, a tak eliminovat negativní dopady, které sebou nese velké soustředění lidí v turistických centrech. Dává přednost individuálním aktivitám jak při nabídce produktu cestovního ruchu, tak i při jeho realizaci. 1.1.2 Agroturistika Agroturistika je specifickou formou venkovského cestovního ruchu, která vedle bezprostředního využívání přírody a krajiny venkova je charakteristická přímým
11
vztahem k zemědělským pracím nebo usedlostem (budovám) se zemědělskou funkcí. Je provozována podnikateli v zemědělské prvovýrobě jako vedlejší, doplňková činnost sloužící k získání dodatečných finančních prostředků s tím, že zemědělská výroba by měla být činností dominantní. Je představována souhrnem služeb (ubytovacích, stravovacích a ostatních), činnostmi na farmě i v okolním prostředí, ale i možnostmi zážitků, které zemědělský subjekt poskytuje (prodává) návštěvníkům za účelem rekreace a odpočinku. Jde tedy o cestovní ruch na zemědělských farmách nebo v objektech středních a větších zemědělských podniků. Vesnická turistika a agroturistika jsou spojeny s vesnickým osídlením a společně profitují především z přírodního, ale i kulturního bohatství místního prostředí. Odlišují se zejména ubytováním, rekreačními aktivitami i charakterem života v období rekreačního pobytu na vesnici. Tato odlišnost je zcela zřetelná zejména u agroturistiky na rodinné farmě, jejímž podstatným znakem je spolužití s farmářskou rodinou. 1.1.3 Ekoagroturistika Ekoagroturistika
je formou venkovského cestovního ruchu, která zahrnuje
pobyty na ekologicky hospodařících farmách produkujících bio-produkty, umístěných ve zdravotně příznivém životním prostředí. Podstatným znakem této formy agroturistiky je nejen sepětí s farmářskou rodinou, ale i účast na zemědělských pracích a konzumace produktů jejich ekologického zemědělství. 1.1.4 Chataření a chalupaření Tato forma cestovního ruchu pro své odlišnosti od ostatních forem zůstává v pozadí pozornosti a naši občané ji většinou ani za cestovní ruch nepokládají. Příčinou je hlavně to, že jedou do svého zařízení, které zpravidla není daleko od jejich bydliště a že po počátečních nákladech na výstavbu či přestavbu jsou již náklady na provoz ve srovnání s rekreací v hotelích v tuzemsku nebo v zahraničí jen minimální. Tato zařízení však plní rekreační funkci a umožňuji účastníkům účelné využití volného času. Z toho důvodu je třeba pobyt chatařů a chalupářů považovat za rovnocennou formu venkovského cestovního ruchu. [5]
12
1.2 Aktivity ve venkovské turistice Do venkovské turistiky počítáme především tyto turistické aktivity: 1. vesnická turistika tradiční – pobyt na letním bytě, v letním domku, na chatě, u příbuzných a prarodičů, prázdninové a dovolenkové pobyty dětí a dospělých. Sem patří i aktivity a činnosti s těmito pobyty spojené – sporty, turistiky, zemědělské práce, chov zvířat, individuální zájmové činnosti, 2. agroturistika – pobyty a turistické aktivity v zemědělských usedlostech a na farmách, ubytování na farmách, vmísení se turisty do zemědělského a přírodního prostředí a životního cyklu na venkově, 3. dovolená v přírodě – formou stanování, kempování, soustředění dětí na táborech, život v osadách, kempech, zájmová a profesní soustředění, zdravotní turistika, sportovní turistika, rybaření a myslivost apod., 4. ubytování a pobyty v malokapacitních hotelech – většinou do 50 lůžek, ubytovací a stravovací zařízení: -
ubytovací hostince
-
hotýlky a penziony
-
agropenziony, agrohotely – provozují zemědělští podnikatelé jako
doplněk zemědělského podnikání -
ekopenziony, ekohotely – malokapacitní ubytovací a stravovací
zařízení v chráněných a ekologicky ohrožených oblastech, které vyžadují zvláštní režim provozu služeb i chování návštěvníků a turistů (národní parky, chráněná území, zajímavá vodohospodářská území apod.). [4]
13
1.3 Historie venkovské turistiky v ČR Po roce 1989 začínala venkovská turistika v ČR víceméně od nuly, stejně jako asi ve všech post-socialistických státech. Soukromé hospodaření v zemědělství se obnovovalo pozvolna a o propojení zemědělství s cestovním ruchem uvažoval jen málokdo. Průlom do této situace přinesla aktivita Evropského centra pro ekoagroturistiku (ECEAT), které ve spolupráci s partnery z Nizozemí přesvědčilo pár desítek farmářů, aby dali hostům z Nizozemí k dispozici svůj pozemek pro pobyt se stanem nebo karavanem. Poté, co turisté opravdu přijeli a zaplatili, se mnohým rozsvítilo v hlavách a farem s nabídkou ubytování začalo přibývat. Klíčem k úspěchu se stalo vydávání katalogu „Zelené prázdniny“, a to zejména díky dobré distribuci v Nizozemí a Belgii, zajišťované tamními partnery. Katalog byl vydáván cca 8 let a každoročně jeho prostřednictvím přijíždělo několik tisíc hostů. Vzhledem k postupnému poklesu zájmu zahraničních partnerů (distributorů katalogu) i ubytovatelů a bouřlivému rozvoji internetu se tištěný katalog v posledních letech nevydává. [6] 1.3.1 Vznik Svazu a spolupráce s ECEAT Svaz venkovské turistiky vznikl v roce 1997 a po několik let se marně snažil rozšířit
svou
členskou
základnu.
Změnu
přineslo
až
zahájení
spolupráce
s již jmenovaným sdružením ECEAT, které svým spolupracujícím ubytovatelům doporučilo členství ve Svazu a ti je většinou přijali. Cca od roku 2000 do roku 2005 byla spolupráce těchto dvou subjektů velmi úzká a ECEAT byl do jisté míry servisní organizací, která zajišťovala propagaci ubytovatelům, rezervace pobytů hostům, vedení agendy Svazu i praktické provádění certifikací. Od roku 2005 došlo k zřetelnějšímu oddělení obou organizací, ale nadále zůstávají partnery. [6]
14
2 REGION TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO 2.1 Zeměpisné vymezení regionu Těšínsko (přesněji Těšínské Slezsko) je nejvýchodněji položeným regionem dnešní České republiky, jakoby vklíněný mezi dva sousední státy – Polsko a Slovensko. Tvoří také celou východní část Moravskoslezského kraje. [19] Poloha regionu je netradiční svou lokalizací v pohraničí, v tomto případě dokonce na rozhraní tří zemí. Jeho hranice se z velké části kryjí s hranicemi státními, na jihu sousedí se Slovenskem a na východní straně s Polskem. Celý region leží v nejvýchodnější části České republiky, Bukovec je její nejvýchodnější obcí a Jablunkov jejím nejvýchodnějším městem. [25] Teritoriálně lze hranice Těšínska v České republice vymezit okresy Karviná a část okresu Frýdek-Místek na východ od řeky Ostravice. [23] 2.1.1 Členské obce regionu Těšínské Slezsko Albrechtice,
Bocanovice,
Bohumín,
Bukovec,
Bystřice,
Český
Těšín,
Dětmarovice, Dolní Lomná, Dolní Lutyně, Dolní Tošanovice, Doubrava, Havířov, Hnojník, Horní Lomná, Horní Suchá, Horní Tošanovice, Hrádek, Hrčava, Chotěbuz, Jablunkov, Karviná, Komorní Lhotka, Košařiska, Milíkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Nýdek, Orlová, Petrovice u Karviné, Petřvald, Písečná, Písek, Ropice, Rychvald, Řeka, Smilovice, Stonava, Střítěž, Těrlicko, Třanovice, Třinec, Vendryně, Vělopolí. [10]
2.2 Historický vývoj regionu Těšínsko nemělo ve své minulosti vhodné podmínky k osidlování, tyto nevýhody ovšem vyvažovala výhodná geografická poloha na dálkových komunikačních směrech – z jihu Evropy přes Pováží a Jablunkovský průsmyk a dále Slezskou nížinou do Pobaltí a méně významné propojení Moravské brány s východoevropskými nížinami. Oblast Těšínského Slezska nepatří k nejstarším sídelním oblastem na území České republiky, protože jeho reliéf je poměrně členitý a oblast nížiny podél řeky Olše se nevyznačuje úrodnými půdami. Archeologické nálezy proto dokumentují pouze řídké
15
a přerušované osídlení. Nejlépe je doloženo halštatské období významným nalezištěm Chotěbuz-Podobora u Českého Těšína. Přítomnost Slovanů na území Těšínska je zde archeologicky prokázána až od poloviny 8. století. Území Těšínska údajně od 9. století podléhalo Velkomoravské říši Mojmírovců až do jejího zániku na samém počátku 10. století, v následných létech se zde střídavě dělili o moc polští Piastovci a čeští Přemyslovci. V 11. století se území na delší dobu ocitlo pod správou polského státu. V tomto století byl v Těšíně vybudován zeměpanský hrad s rotundou jako střediskem církevní správy. První zmínka o hradu pochází z roku 1155. V druhé polovině 13. století začal na toto území pronikat český vliv. Trenčínským mírem z roku 1335 se Polsko zřeklo jakýchkoliv nároků na Slezsko, čímž se Těšínské knížectví stalo lénem koruny české. V období od osmdesátých let 13. století do padesátých let 14. století, což odpovídá době vzniku velké části obcí v níže položených oblastech regionu, dosáhla své vrcholné fáze středověká kolonizace německým obyvatelstvem, doprovázená následnou germanizací. V horské oblasti se ve větší míře projevila až pozdější valašská kolonizace, která probíhala v 16. a 17. století. Tato druhá velká kolonizační vlna je spojena s osídlením vyšších poloh v území a horským pastevectvím. V roce 1653 se Těšínské knížectví stává majetkem Habsburků, kteří byli od roku 1526 zároveň českými králi. Jedním z prvních opatření Habsburků na zdejším území byla rekatolizace zdejšího převážně protestantského obyvatelstva. Po ukončení první slezské války v roce 1742 a uzavření vratislavského míru, došlo k odstoupení většiny slezských knížectví ve prospěch Pruska. Těšínsko zůstalo vedle částí opavského, krnovského a niského Slezska pod Habsburskou mocí. Za vlády Alberta Sasko-Těšínského, jež vlastnil těšínské komorní statky od roku 1766 až do své smrti v roce 1822, se změnilo těšínské knížectví ve významný hospodářský komplex. Zároveň byly položeny základy zdejšího moderního těžkého průmyslu, k čemuž přispěl zejména objev černého uhlí v závěru 18. století. Po Albertovi získal těšínské léno arcivévoda Karel, který založil v roce 1839 železárny v Třinci. Nález a využití černého uhlí změnilo hospodářský charakter oblasti a vyvolalo následné migrační přesuny obyvatelstva. Od poloviny 19. století prošla severní část Těšínska několika vlnami imigrace, nejvíce přistěhovalých pocházelo z Haliče a představovali levnou pracovní sílu. Pro jižní část Těšínska bylo v hospodářství zásadním zlomem založení železáren v Třinci v roce 1839. Do té doby se zde většina obyvatelstva věnovala zemědělství, jižní část Těšínska, zejména obce na Jablunkovsku byly horské pasekářské. Tato oblast 16
populačně stagnovala, protože většina obyvatel se stěhovala do měst za prací v průmyslu. Horské obce zemědělského charakteru populačně stagnovaly, vystěhovalí směřovali především do nových průmyslových středisek, jako byly železárny v Třinci. Většinu zemědělské půdy a lesů vlastnila Těšínská komora, jejíž majetek byl po roce 1918 zkonfiskován československým státem. V roce 1847 byl zahájen provoz na Severní dráze Ferdinandově z Vídně do Bohumína, na níž v letech 1869-71 navázala Košicko-bohumínská dráha, která dokončila propojení průmyslových center regionu. Další železniční trati byly postaveny v letech 1888 (Frýdek-Těšín) a 1914 (Těšín-Ostrava-Kunčice). Dobré dopravní spojení a dostatek pracovních sil přicházejících od poloviny 19. století přicházely do ostravsko-karvinského revíru především z Haliče, způsobily jeho vzestup a stal se tak největším v celé monarchii. Stejně rychle se výroba rozvíjela v železárnách v Třinci, které přešly na dovoz kvalitnějších rud ze Švédska a Slovenska. Rozpad Rakouska-Uherska po ukončení 1. světové války umožnil vznik nových států, které se utvářely především na národnostním principu, ale důležitou roli hrála i historická, strategická a ekonomická hlediska, jako v případě Československa na Těšínsku. Právě Těšínské Slezsko bylo z těchto důvodů jedním z území, kde se protichůdné požadavky nově vznikajících států vzájemně střetávaly. Již v listopadu byla vytvořená provizorní hranice Těšínska, ale celý spor vyvrcholil vojenskou akcí československé armády v lednu 1919. Závěrečné rozhodnutí se tak uskutečnilo až na jednání Konference velvyslanců Dohody ve Spa, kde bylo 28. července 1920 rozhodnuto o konečném rozdělení Těšínska do dnešní podoby. [23] Československu připadla část o rozloze 127 000 ha s 286 000 obyvateli a Polsku část o rozloze 101 000 ha se 149 000 obyvateli. [2] K územním změnám došlo i v době před 2. světovou válkou. Při odstoupení pohraničních oblastí Německu byla na základě tzv. Ultimata polské vlády předána Polsku velká část českého Těšínska. Už v prvním dni války, 1. září 1939, bylo celé Těšínské Slezsko obsazeno německou armádou a začleněno do Německé říše. Po porážce Německa v roce 1945 došlo k obnovení sporu o průběh státní hranice na Těšínsku. Po 2. světové válce došlo k dalšímu úbytku obyvatelstva způsobeného odsunem Němců. Obnovovaný a rozvíjející průmysl nutně potřeboval nové pracovní síly a vzhledem k existenci československého státu tak došlo k nové vlně přistěhovalých ze Slovenska. Mezi těmito migranty měli největší zastoupení obyvatelé nejzaostalejších 17
oblastí Slovenska – především z Oravy, Pováží a ze středního a východního Slovenska. Hlavní vlna imigrace na Těšínsku trvala od počátku 50. do konce 60. let, počátkem let sedmdesátých již došlo k jejímu zvolňování. Příčinou bylo omezování těžby uhlí a ztráta výsadního postavení regionu související s rozvojem jiných průmyslových oblastí. [23]
2.3 Klimatické podmínky V oblastech dolních částí toků řek Ostravice a Olše (do nadmořské výšky pod 300 m n. m.) se nejvyšší průměrné teploty vzduchu v roce pohybují nad 8°C. V podhůří Beskyd se průměrné roční teploty pohybují okolo 6-7°C. Pak s rostoucí nadmořskou výškou teploty rychle klesají, nejchladnější jsou vrcholy Beskyd s teplotami pod 4°C. Nadmořskou výškou jsou silně ovlivňovány i roční úhrny srážek v regionu. Celkově je však celá oblast Beskyd na srážky poměrně bohatá, protože většina dešťových a sněhových srážek v průběhu roku přichází od západu a Beskydy jsou tak na návětrné straně. V členění podle klimatických oblastí v nižších polohách Podbeskydské pahorkatiny a Jablunkovské a Rožnovské brázdy náleží do oblasti mírně teplé, charakterizované mírným létem, krátkým přechodným obdobím a středně dlouhou, mírnou a suchou zimou. Všechny vyšší polohy se nacházejí v klimatické oblasti chladné, léto je zde velmi krátké, chladné až mírně chladné, dlouhé přechodné období, zima je dlouhá a chladná. [24]
2.4 Vodstvo Hlavním tokem regionu je řeka Olše, pramenící v Polsku, do které se vlévají menší říčky jako například říčka Lomná, Hluchová, Ropičanka a Stonávka. Olše tvoří v některých svých úsecích toku státní hranici mezi Českou republikou a Polskem. K významným vodním nádržím pak patří Těrlická přehrada ležící na řece Stonávce a Žermanická přehrada ležící na řece Lučině.
18
2.4.1 Řeka Olše Olše (polsky Olza, v těšínském nářečí také Olza) pramení v Polsku ve Slezských Beskydách. Vzniká spojením řady malých horských potůčků, které pramení převážně na západních svazích Ganczorki (909 m n. m.), částečně Tynioka (891 m n. m) a Koczego Zamku (846 m n. m.). Z významnějších přítoků to např. jsou u Jablunkova zleva říčka Lomná, u Bystřice nad Olší zprava říčka Hluchová. Před Českým Těšínem zleva říčka Ropičanka; před Cieszynem zprava Puńcówka a za Cieszynem, opět zprava, je to Bobrówka. V Karviné je nejvýznamnějším levobřežním přítokem Stonávka. Mezi Godówem a Dětmarovicemi se zprava vlévá do Olzy říčka Piotrówka, která zde dokonce tvoří v krátkém úseku státní hranici. V Bohumíně (část Kopytov) v nadmořské výšce 195 m se Olza vlévá do Odry. Je tedy součástí Baltského pomoří. Celková délka toku Olzy je 99 km, povodí měří 1115 km2, průměrný průtok při ústí do Odry činí 12,5 m3.s-1. [1] 2.4.2 Vodní nádrž Těrlicko Na řece Stonávce byla uvedena do provozu v roce 1962 Těrlická vodní nádrž jako zásobárna užitkové vody na Těšínsku. Přehrada se stala rovněž střediskem rozsáhlé vodní rekreace a cestovního ruchu. Má tři veřejné pláže, loděnice s půjčovnami loděk a sportovních potřeb, jediný vlek na Moravě a ve Slezsku pro vodní lyžování, tábořiště, dětské chatové tábory, rekreační zařízení, desítky soukromých chat. Velmi rozšířen je také rybolov a působí zde mezinárodně úspěšný klub sportovního potápění. Okolí vodní
nádrže
je
obklopeno
členitou
a
malebnou
těšínskou
pahorkatinou,
která návštěvníkům poskytuje turistické trasy s mírně zvlněným terénem a s pěknými rozhledy do krajiny. [32] 2.4.3 Vodní nádrž Žermanice Vodní nádrž Žermanice je vystavěna na toku řeky Lučiny. Vodní nádrž byla vybudována jako zásobárna užitkové vody pro ostravské průmyslové podniky. Vzhledem k malému průtoku řeky Lučiny, byl z řeky Morávky vystavěn přivaděč vody. Vodní nádrž Žermanice byla vystavěna v letech 1951 až 1957. Přivaděč vody z řeky Morávky byl vybudován v roce 1959 a jeho délka je 9,3 kilometrů. Betonová přehradní 19
hráz je v koruně dlouhá 502 metrů a dosahuje výšky 32 metrů. Vodní plocha zaujímá rozlohu 248 hektarů. Vodu v nádrži zadržuje betonová tížní hráz a k výrobě elektrické energie je v hrázi instalovaná Francisova turbína. Kromě průmyslového využití je vodní nádrž Žermanice také vyhledávaným rekreačním střediskem. Na březích přehrady je vybudována řada rekreačních středisek, sezónních občerstvení a restaurací a několik kempů. Najdeme tu upravené pláže, dětské či sportovní hřiště a půjčovnu lodiček. Vodní plocha slouží k provozování vodních sportů, ke koupání či k rybaření. [33]
2.5 Fauna a flóra V souladu s nadmořskou výškou, s celkovou konfigurací terénu a dalšími fyzicko-geografickými ukazateli je rozdílná i druhová skladba rostlin a živočichů, kteří se v povodí řeky Olzy vyskytují a žijí. Pestrý a bohatý život je v řece Olze, která, a to je podstatné, si do dnešních dnů zachovala poměrně vysoký stupeň čistoty. Potvrzuje to pestré druhové spektrum živočichů, ve více případech chráněných a jinde vzácných. Důležitým předpokladem jsou příznivé potravní poměry. Dostatek živin i světla podmiňují vysokou primární produkci rostlin. Potravní základnu říčního ekosystému navíc umocňují různé rostlinné zbytky, jako je spadané listí, tráva a tlející dřevo. Vzniká tak jemná hnědavá hmota označovaná jako detrit. Ten je zpracováván nejnižšími formami typu bakterií a plísní, ale slouží za potravu i různým nižším živočichům jako např. larvám některých druhů chrostíků, pošvatkám, všežravým blešivcům, kteří pak slouží za potravu živočichům vyšším – rybám, obojživelníkům, ptákům i savcům. [1]
2.6 Folklór regionu Na území Těšínského Slezska se vyskytuje zvláštní nářečí, které se dochovává v písních a tancích folklorních souborů. Zdejší soubory mají ve svém názvu často jména řek a hor této oblasti: Odra, Olza, Javorový, Mionší, Olšina a Olšinka. Další významné soubory jsou: Slezan, Slezánek, Suszanie, Jackové, Górole, Vonička, Nowina, Lónczka, Lipka, Lipeczka a Orlovanka. Soubory užívají kroje bohumínské, orlovské, těšínské, jackovské, goralské a mostořské. [26]
20
3 SOUČASNÝ STAV VENKOVSKÉ TURISTIKY V REGIONU 3.1 Možnosti ubytování Zájemce o ubytování v regionu může čerpat ze široké nabídky ubytovacích zařízení, jako jsou hotely, penziony, horské chaty a kempy. Ubytovací kapacity těchto objektu se pohybuji do 50 osob a poskytují ubytovaným příjemné prostředí s množstvím turistických aktivit v okolí. Nejatraktivnější pro turisty je ubytování nabízené horskými chatami. Milovníci prostého ubytování mohou využít z nabídek řady kempů, které se vyskytují v hojné míře v blízkosti přehrad. 3.1.1 Jaškovská krčma Pod
středověkou
fasádou
najdete
historický
restaurační
komplex
s nezapomenutelnou atmosférou, zasazený do příjemného prostředí pláže Těrlické přehrady. Historickou zajímavostí je existence podzemní středověké chodby z budovy, jejímž účelem bylo loupení a přepadávání pocestných - taková místa jsou vždy opředena nějakou vzrušující středověkou legendou. Areál zahrnuje rovněž luxusní moderní hotel, doplněný čtyřmi tenisovými antukovými kurty a jedním kurtem s umělým povrchem pro míčové sporty. [13] 3.1.2 Turistická chata Skalka Chata KČT se nachází na hřebenu Těšínských Beskyd. Chata nabízí restauraci s krbem, společenskou místnost, jídelnu, venkovní ohniště, hřiště a parkoviště pro ubytované přímo u chaty. Přibližně 0,5 km od chaty se nachází lyžařský areál Severka. [31] 3.1.3 Penzion Beskydka Penzion se nachází v krásném horském prostředí Těšínských Beskyd (595 m n. m.) v obci Dolní Lomná. V areálu penzionu jsou rovněž chatky. Součástí
21
penzionu je restaurace, bar, vinárna, jídelna, hřiště, sauna, bazén, vířivka, posilovna, ohniště a dětské hřiště. Ve vzdálenosti 2 km se nachází lyžařský areál Severka. [15] 3.1.4 Tábořiště U Rybárny Kemp Dolní Domaslavice se nachází v jedné ze zátok Žermanické přehrady. Kapacita kempu je asi 200 míst pro stany nebo přívěsy. Kemp není oplocen, ale do kempu se vjíždí přes vrátnici, kde také sídlí správce kempu. Kemp je v provozu od 1. května do 30. září. V kempu se nachází kompletní sociální zařízení s pitnou vodou a miniprodejna, kde dostanete koupit nejnutnější jídlo, pití, atd. Pokud máte prodlužovací kabel je možno se připojit na síť 220 V. [8]
3.2 Cykloturistika V oblasti cykloturistiky je na tom region velice dobře. Nachází se zde trasy různých obtížností a délek pro mírné, střední a náročné cyklisty. Požitek z jízdy na kole se dá vychutnat po rovinných trasách nebo hřebenech horských vrcholků Těšínských Beskyd. Trasy jsou vedeny celým regionem a některými z nich můžete vyjet za hranice regionu a dokonce i za hranice České republiky. 3.2.1 Cyklostezky
3.2.1.1 Trasa dřevěné architektury okresů Karviná a Cieszyn Na trase dřevěné architektury – okresů Karviná a Cieszyn můžete obdivovat nejen zachovalé stavby původní lidové dřevěné architektury na Těšínském Slezsku, ale protože trase vede kolem dvou vodních nádrží, můžete se zejména v letních měsících po cestě osvěžit koupáním. Trasa má délku 57,6 km, se zajížďkou k Archeoparku v Podoboře se však prodlouží o 10,4 km. Je vedena po značených cyklotrasách Regiotour, na české straně trasami č. 46, 56, 6005, 6090, 6097, 6098, 6099, na straně polské č. 124N, 24C. Počátek je ve městě Český Těšín a vede z části po polské straně Euroregionu Těšínské Slezsko. [28]
22
Průběh trasy
0 km
Český Těšín – výchozí bod trasy, hraniční přechod s PL, česká část v roce 1920 rozděleného jednotného města Těšín (č.6090)
11.3 km
Dolní Domaslavice (č. 6005)
15.3 km
Žermanice –přehrada (č. 6099)
18.1 km
Horní Bludovice (č.56)
20.5 km
Dolní Bludovice – Kotulova dřevěnka – roubená lidová stavba z r. 1781 patří k nejstarším lidovým stavbám na Těšínsku, poutavá existence bydlení prezentuje vybavení domácího interiéru a způsobu života na přelomu 19. a 20. století, odkud pokračujeme po červené turistické značce až k muzeu v Životicích , kde se v části Pacalůvka napojíme na trasu č. 6098
26.5 km
Těrlická přehrada (č. 6097)
28.8 km
Albrechtice – dřevěný barokní kostel sv. Petra a Pavla z r. 1766 (č. 6097, č. 6100)
35.1 km
Chotěbuz – Archeopark Podobora – rekonstrukce slovanského hradiska z pol. 8. – 9/10 stol. (v případě, že pokračujeme do Karviné, je nutno vrátit se zpět na trasu č. 6097)
39.1 km
Karviná – ve městě nejsou sice zachovalé stavby lidové dřevěné architektury, ale k návštěvě se nabízí empírový zámek Fryštát z konce 18. stol. se starým gotickým jádrem ze 14. stol. Silnicí 1. třídy se dostaneme na hraniční přechod s PL
41.3 km
Kaczyce Dolne –dřevěný kostelík Povýšení svatého Kříže z r. 1620 (č. 24C)
55.6 km
Cieszyn- polská část rozděleného města, na jehož Zámeckém vrchu najdete románskou rotundu sv. Václava a Mikuláše z pol. 11. stol. a Piastovskou věž ze 14. stol. (č. 24C, č. 46)
57.6 km
Český Těšín – závěr trasy
23
3.2.1.2 EUROGREEN – Jedeme kolem horských chat Trasa není v terénu označena žádným speciálním značením, pouze běžným číslováním - čísla cyklotras uvádíme v popisu průběhu trasy. Na trase „Jedeme kolem horských chat“ můžete poznat mnohé z původních horských chat v Beskydech a využít jejich zázemí k občerstvení a případně také k přenocování. Jedná se o spíše náročnou trasu o délce 58,2 km, která je určena cyklistům na horských kolech. Trasa je vedena po české části Euroregionu po značených cyklotrasách Regiotour č. 56, 6081, 6082, 6083, 6086, 6088. Trasa začíná ve městě Jablunkov a poté pokračuje malebnými údolími k turistickým chatám v Beskydech. [28]
24
Průběh trasy:
0 km
Jablunkov - výchozí bod trasy, oblíbené turistické i rekreační místo, nachází se zde také městské informační centrum a expozice Muzea Těšínska (č.56, č.6081)
4.2 km
Dolní Lomná (mlýny) - pozoruhodností je prales Mionší mezi Horní a Dolní Lomnou se svou 7 km naučnou stezkou (č.6082)
16.8 km
Kolářova chata Slavíč – turistická chata postavena v r. 1931, kterou ve 40. letech minulého století navštěvoval také P. Bezruč (č.6082,)
17.8 km
Babí vrch (č.6083)
21.5 km
Turistická chata Ostrý – na jižním svahu Ostrého se nachází turistická chata z r. 1945 (č.6083)
26.5 km
Horská chata Kozinec – příjemné výletní místo, pěkné výhledy na město Třinec a okolí, alternativou naší trasy je trasa č. 56 a 6151 do Třince – 9 km, (č.6083)
28.6 km
Oldřichovice - (č.56) a dále silnicí 2. třídy (žlutá turistická značka) a trasou č. 6088 do Hrádku
36.2 km
Hrádek – přírodní útvar Bełko, poměrně táhlý kopec k chatě Hrádek (č.6088)
39.5 km
Chata Na Grůni – rekreační chata se zázemím, pěkné výhledy do okolí (č.6088, č.6086)
47.5 km
Turistická chata na Filipce – příjemná chata rodinného typu, regionální speciality, v blízkosti lokalita s bohatým výskytem jalovce obecného, Trojmezí tří obcí (č.6086)
47.5 km
Rekreační středisko Bahenec – středisko s bohatým zázemím, pěkné výhledy na Těšínské Beskydy, v případě dobrého počasí také na Malou Fatru a Západní Tatry (č.6086)
54.2 km
Písek (č.56)
58.2 km
Jablunkov - závěr trasy
25
3.2.1.3 EUROGREEN – Za den přes tři státy Trasa není v terénu označena žádným speciálním značením,pouze běžným číslováním – čísla cyklotras jsou uváděny v popisu průběhu trasy. Poloha Euroregionu Těšínské Slezsko umožňuje během jednoho dne navštívit tři země – Českou, Polskou a Slovenskou republiku. Na trase „Za den přes tři státy“ můžete
spatřit
zajímavé
architektonické,
přírodní
i
kulturní
památky.
Jedná se o poměrně náročnou trasu o délce 77,9 km, která je vedena po značených cyklotrasách Regiotour, na české straně trasami č. 56, 561 a 6081, na straně polské č. 125Z. Na straně slovenské se jedná o cklotrasy Kysucké magistrály. Trasa začíná ve městě Jablunkov, vede na hranici s Polskem a poté na Slovensko. [28]
26
Průběh trasy:
0 km
Jablunkov – nejen náměstí s kašnou, ale také renesanční farní kostel Božího těla přestavěný v novogotickém slohu, budova radnice a park s arboretem u plicního sanatoria stojí za shlédnutí (č.56)
5.3 km
Bukovec – zejména tradiční dřevěná lidová architektura (č.561)
10.9 km
Hrčava - dřevěný kostelík Cyrila a Metoděje, nejvýchodnější obec ČR, tři žulové monolity symbolizují hranici tří zemí, hraniční přechod s PL (č.125Z)
15.2 km
Jaworzynka – regionální muzeum „Na Grapie“, lidová architektura, hraniční přechod s SK, alternativou naší trasy je modrá a pak zelená turistická značka, která vede k lokalitě „Za Črchlou“ - SK (č.125Z)
21.4 km
Wierch Czadeczka – modrou turistickou značkou a silnicí 2. třídy se dostaneme do Zwardoně
26.4 km
Zwardoń – turistické středisko, pěkné výhledy do okolí, velké množství kostelíků a kapliček, hraniční přechod se SK (Kysucká magistrála)
27.4 km
Serafinov – krásné prostřední Kysuckých Beskyd
33 km
Skalité – kostel sv. Jana Křtitele z r. 1794, zajímavostí jsou čtyři větrné elektrárny, méně náročnou je trasa do Čadce mimo „Tri kopce“
40.5 km
„Za Črchlou“
49.3 km
Čadca – geologickou raritou jsou kamenné koule v části Megoňky, spousta minerálních pramenů, Kysucké muzeum
62.2 km
Privárovci – Kysucká magistrála kopíruje silnici 2. třídy, za Privárovcemi je nutno jet touto silnicí na hraniční přechod s ČR (č.561)
64.5 km
Mosty u Jablunkova (Šance) – zbytky mohutného renesančního opevnění zvané Šance ze 16. století (č.6081, č.56)
77.9 km
Jablunkov
27
3.3 Pěší turistika Těšínské Beskydy vynikají nad jinými horskými oblastmi velkou koncentrací turistických chat. Skoro na každé hoře se nachází turistická chata s možností občerstvení a ubytování. Proto jsou turistické stezky v regionu vytyčeny převážně přechodem z chaty na chatu. Pro turisty jsou zde také připraveny naučné stezky. 3.3.1 Turistické trasy Turistickou trasu si může zvolit každý sám dle svého zájmu a svých sil. Turista se může vydat na krátkou, desítky minut trvající trasu nebo naopak na dlouhou třeba celodenní túru.
3.3.1.1 Slezskými Beskydami po česko-polské hranici Trasa: Nýdek náměstí, Čanoryje s rozhlednou (chata) – Beskydek (polská chata Swiatowid) – Velký Sošov (polská chata) – Velký Stožek (polská chata) – Bahenec (chata) – Bukovec, délka 23 km
3.3.1.2 Na Skalku Trasa: Mosty u Jablunkova – chata Zuzana – chata Skalka – chata Severka – Kamenná chata Velký Polom – Mosty u Jablunkova, délka 12 km
3.3.1.3 Dlouhý přechod s lanovkou Trasa: Třinec – Oldřichovice – lanovka – chata Javorový – chata Slavič – kamenná chata na Velkém Polomu – chata Severka – chata Skalka – Mosty u Jablunkova (vlak zpět do Třince) , délka 34 km. [29]
28
3.4 Zimní sporty Těšínské Beskydy nabízí v zimních měsících vhodné podmínky pro zájemce o sjezdové lyžování i milovníky bílé stopy. 3.4.1 Sjezdové lyžování Pro lyžaře je v regionu připraveno 13 větších i menších lyžařských center nebo vleků s mnoha kilometry sjezdových tratí, které jsou pravidelně udržovány a ve většině případů technicky zasněžovány. Některá z nich nabízí také večerní lyžování. Řada z těchto center má zvuk i za hranicemi Těšínských Beskyd. Například Skiareál Mosty u Jablunkova, Horské středisko Javorový vrch u Třince, Skiareál Řeka s asi nejtěžší sjezdovkou v Beskydech, Severka v Dolní Lomné. Mezi další lyžařské objekty patří Armáda v Dolní Lomné, Bahenec v Písku u Jablunkova, lyžařský areál Hrádek, Girová a Kempaland v Bukovci, Kozubová v Milíkově, Polanka v Písku, Přeláč v Horní Lomné a SnowPark v Třanovicích.
3.4.1.1 Lyžařské areály
Lyžařský areál Javorový vrch Javorový vrch nabízí tři sjezdovky o délkách 300, 400 a 750 metrů. Je zde zajištěna úprava sjezdovek sněžnou rolbou, půjčovna lyží, škola lyžování a paragliding. Je možno se zde dostat sedačkovou lanovkou. [14]
Lyžařský areál Severka Severka nabízí tři vleky o délkách 300, 420 a 1270 metrů. Zajištěna je zde úprava svahu, snowpark, škola lyžování a snowboardingu, půjčovna lyží a snowboardu, občerstvení, možnost ubytování, bezplatné parkoviště. [7]
29
SKI areál Mosty u Jablunkova Ski areál Mosty u Jablunkova je unikátní areál v České republice se zaměřením na celoroční volnočasové aktivity. Bohatá nabídka služeb areálu je ojedinělá jak svou rozmanitostí, tak cenami. V zimní sezoně nabízíme 3 upravované sjezdovky o celkové délce 2100 m, umělé zasněžování, intenzivní osvětlení sjezdových tratí, snowpark, lyžařskou školu, 44 km upravovaných běžeckých tratí, značkový ski servis, stanoviště horské služby a bobovou dráhu s celoročním provozem. [30] 3.4.2 Běžecké lyžování Pro vyznavače pohybu v běžecké stopě je připraveno více než 100 km upravených běžeckých stop vhodných pro všechny věkové i sportovní skupiny, včetně rodičů s dětmi. Na běžeckých trasách narazíte na turistické chaty, které nabízejí občerstvení a možnost načerpání nových sil.
3.4.2.1 Běžecké trasy
Běžecké trasy Dolní Lomná Tři sportovní okruhy nacházející se v centru Dolní Lomné, délka 10 km
Běžecké okruhy v Mostech u Jablunkova 1. osvětlený okruh ve Ski areálu v Mostech u Jablunkova, délka: 2 km 2. Okruhy „na tunelu“: na loukách navazujících na udržovanou trasu traverzovou cestou procházející Ski areálem v Mostech jsou udržovány dva okruhy ve směru ke státní hranici se Slovenskem, délka: 4 km
Girovská magistrála Upravovaná trasa Jablunkov – Mosty u Jablunkova – Hrčava Jablunkov (čerpací stanice) – Vitališov – Górka Mosty u Jablunkova (lyžařský areál) – Tunel – (+ okruh na Tunelu) – Studeničné Girová – Hrčava, délka 20 km
30
Traverzové cesty Těšínských Beskyd Trasa A: Javorový – traverzová cesta úbočím Javorového – Ostrý (turistická chata KČT) – Kozinec (turistická chata) – bus. zastávka, délka 14,2 km Trasa B: Ostrý (chata KČT) – Slavič rozcestí u turistické chaty – Kalužný, délka 5,5 km Trasa C: Ostrý – Kamenitý (turistická chata) – Doubrava (zastávka autobusu), délka 7 km
Hřebenovka Javorový vrch Javorový – Velký Javorový – Ropice – Velký Lipový – Ropička, Bezručova chata, Řeka – Gutské sedlo – Javorový, délka:21 km. [27]
3.5 Kulturně-společenské akce Během
roku
probíhá
v regionu
mnoho
kulturně-společenských
akcí,
jako jsou filmové festivaly, oslavy založení měst, folklorní festivaly a koncerty. Mezi nevýznamnější, každoročně probíhající akce patří oslavy založení města Český Těšín – Svátek tří bratří, hudební festival Na pomezí v Dolní Lomné, mezinárodní folklorní festival Gorolski Święto v Jablunkově. Mezí další neméně významné akce patří hudební festival Noc plná hvězd v Třinci, folklorní festival Slezské dny v Dolní Lomné, těšínský mezinárodní divadelní festival Na hranici, Hornické slavnosti v Karviné a mnoho dalších. 3.5.1 Svátek tří bratří Každým rokem se obyvatelé obou měst mohou setkávat nejen v obchodě nebo na tržišti, ale především při kulturních a sportovních akcích. Svátek tří bratří představuje lidové slavnosti, konající se na náměstích a určené pro širokou veřejnost, folklórní programy, přehlídky dechových orchestrů a programy křesťanských církví, ale také literární, historické soutěže a výstavy v obou částech Těšína. Oslavy každoročně zahajuje průvod a setkání vedení měst na mostě Družby při tradiční roládě. Slavnostní zahájení se koná jeden rok na polské straně a další na české straně a jsou při něm předávány klíče od bran města. Na náměstí a v přilehlých ulicích probíhá
31
tři červnové dny také stánkový prodej a atrakce pro děti. Každoročně se slavností účastní cca 7.000 návštěvníků. [12] 3.5.2 Festival Na pomezí Festival folkové, country a trampské písně, kterého se zúčastňují účinkující i návštěvníci ze tří pomezních států - České, Polské a Slovenské republiky. Vystoupilo zde již mnoho špičkových umělců, mj. např. Jarek Nohavica, Wabi Daněk, Eva Henychová, Radka Fišárová, ze skupin pak Kamelot, Žalman, Lokálka, Fleret s Jarmilou Šulákovou, Fragment, Poutníci, ze Slovenska Mloci, Lojzo, Bukasový masív, z Polska Carrantuohill, Whisky Riwer a mnoho jiných. Motto festivalu : „Píseň a ptáci neznají hranice“ je velmi příznačné. Festival se koná na pódiu Křínov a po oba dny zde vystoupí na 20 skupin a umělců. Odborníky je tato akce velmi kladně hodnocena a řadí se mezi deset nejnavštěvovanějších u nás. [22] 3.5.3 Gorolski Święto Původním záměrem "Gorolskigo Święta" byla prezentace folklórních souborů z okolí Jablunkova. Prvních slavností se zúčastnily lidové soubory z Istebne, Jaworzynki, Koniakowa a Wisły. Od poloviny padesátých let byly postupně zvány také soubory z celé oblasti Těšínska a od poloviny šedesátých let soubory z Čech, Moravy, Slovenska a Polska. Popularita "Gorolskigo Święta" se rozšířila nejen do okolí Jablunkova, ale i daleko za hranice České republiky. Organizační zajištění "Gorolskigo Święta" je založeno na principu společenské činnosti. Záměrem slavností je zachování svébytných historických i novodobých kulturních tradic tohoto regionu a prohloubení přeshraniční spolupráce osob zabývajících se lidovou kulturou a folklórem. Na scéně přírodního amfiteátru v Jablunkovském Městském lese se prezentují folklórní soubory nejen z našeho regionu, ale i z Čech, Moravy, Slovenska, Polska a ze zahraničí. Popularita Gorolskigo Święta vždy přiláká tisíce diváků, pomáhá zachovat tradice polské etnické skupiny žijící na Těšínsku, a takto přispět k upevnění dobrých vztahů s ostatními národnostmi. [11]
32
3.6 Stáj Newport Jezdecký klub Stáj Newport se nachází v Dolních Domaslavicích, nedaleko vodní přehrady Žermanice. Stáj nabízí výcviky mladých koní, výcviky jezdců za dohledu trenérů a cvičitelů, vyjížďky na koních, vícedenní kurzy výuky jízdy na koních, letní tábory a rodinné dovolené. K ubytování je vyhrazeno 5 pokojů s kapacitou 15 osob (2 – 4 lůžkové). Ke standardnímu vybavení každého pokoje patří WC, sprchovací kout, televize, satelit a rádio. Díky dobrému umístění stáje může návštěvník využít volný čas kromě jízdy na koni například jízdou na kole, může podnikat výlety po okolí nebo Těšínských Beskydech. Sílu a energii lze v letních měsících načerpat u Žermanické přehrady. Kontaktní adresa: Jezdecký klub Stáj Newport Volovecká 121 739 38 Dolní Domaslavice E-mail:
[email protected] www.newportranch.cz
3.7 Atraktivity regionu V regionu nabízí turisticky zajímavé prostředí s množstvím přírodních pozoruhodností a kulturně historických památek, mezí které patří například prales Mionší, zámek Fryštát v Karviné, Archeopark v Chotěbuzi – Podoboře, dřevěné kostelíky v Gutách, v Bystřici a Albrechticích, zámek v Cieszyně, rozhledna na Velké Čantoryji a další zajímavosti. 3.7.1 Archeopark v Chotěbuzi-Podoboře Archeologická lokalita Chotěbuz-Podobora je jednou z nejvýznamnějších pravěkých a raně středověkých památek Těšínského Slezska. Na říční terase se rozkládalo v minulosti mohutné trojdílné hradiště, pod kterým původně protékala řeka Olše. [18]
33
3.7.2 Zámek Fryštát v Karviné Empírový zámek Fryštát je jedinečnou památkou svého druhu ve zdejším regionu a představuje opravdový unikát v regionu, který byl původně předurčen k výlučné industrializaci. O této smutné skutečnosti svědčí i fakt, že se zámek Fryštát dochoval pouze jako jediný ze tří honosných zámků, které se na území města nacházely ještě ve 20. století. [35] 3.7.3 Prales Mionší Mionší je národní přírodní rezervace v okresu Frýdek-Místek chránící rozsáhlý prales jehličnatých i listnatých stromů. Rozloha rezervace je 169,7 hektarů čímž se Mionší řadí na první místo mezi pralesy v Česku. Rozkládá se v chráněné krajinné oblasti Beskydy asi kilometr východně od obce Horní Lomná. Nadmořská výška rezervace je 720 až 949 metrů - nejvyšším bodem je vrch Úplaz. Kromě toho na území pralesa leží vrcholy Velká Polana a Mionší vrch. Severní a západní okraj rezervace ve vzdálenosti asi 0,5 až 1 km obtéká říčka Lomná. Do rezervace samotné je vstup zakázán, přístup k ní je pomocí naučné stezky zřízené roku 2005, která má začátek severně od pralesa na břehu Lomné. [34]
34
4 PODPORY A DOTACE VE VENKOVSKÉ TURISTICE Veřejnou podporu lze čerpat v současné době ze státního programu podpory cestovního ruchu, z programu Leader ČR a regionálního operačního programu NUTS II Moravskoslezsko.
4.1 Státní program podpory cestovního ruchu Státní program podpory cestovního ruchu byl schválen 1. listopadu 2000 usnesením vlády č. 1075. Garantem programu je Ministerstvo pro místní rozvoj a realizace programu začala v roce 2001. Na základě usnesení vlády č. 110 ze dne 4. února 2004 bylo schváleno pokračování realizace programu i včetně zaměření jednotlivých podprogramů v letech 2004 -2007. Podprogramy jsou zaměřeny na: -
rozvoj lázeňství
-
doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně rekreační aktivity
-
a na podporu prezentace ČR jako destinace cestovního ruchu
Ministr pro místní rozvoj na základě doporučení Výběrové komise rozhodl o přiznání dotace 97 projektům v rámci dvou podprogramů Státního programu podpory cestovního ruchu 2006 v celkovém finančním objemu 260 530 000 Kč. Z toho 56 869 000 Kč bylo doporučeno pro 39 akci v podprogramu č. 1 – Podpora rozvoje lázeňství a zbylých 203 661 000 Kč bylo doporučeno pro 58 akci v podprogramu č. 2 – Podpora budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně-rekreační infrastrukturu. [16]
4.2 Leader ČR Program Leader ČR, který funguje pod záštitou Ministerstva zemědělství, je zaměřen na realizaci akcí spadajících do třech dotačních titulů: -
zlepšování kvality života ve venkovských oblastech
-
posílení místního ekonomického prostředí a zhodnocení místní produkce
-
zhodnocení přírodních a kulturních zdrojů
Program je určen mikroregionům o velikosti 10 000 - 100 000 obyvatel, s hustotou do 120 obyv./km2. Předpokladem je, že mikroregion již má hotovou rozvojovou strategii, zpracovanou na principu partnerství. Mikroregion musí mít místní akční
35
skupinu s právní subjektivitou, na niž bude delegována pravomoc provádět výběr projektů z daného mikroregionu. Možné právní formy této skupiny jsou například obecně prospěšná společnost, občanské sdružení podle zákona 83/1990 Sb., nebo svazek obcí. Zvýhodněny budou mikroregiony s vyšší mírou dlouhodobého vylidňování. Podporováno bylo asi 40 projektů v 10 mikroregionech. Projekty musely být alespoň z poloviny realizovány a proplaceny v roce 2004, z vlastních zdrojů pak mohly být dokončovány v roce 2005. Žadateli - příjemci podpory mohou být podnikatelské subjekty fyzické nebo právnické osoby, na něž se vztahuje limit dotace 50 % z celkových přijatelných nákladů, nebo obce, svazky obcí a neziskové organizace s působností v daném mikroregionu, na něž se vztahuje limit dotace 80 % z celkových přijatelných nákladů. Podnikatelské
subjekty
musí
vykonávat
jako
hlavní
nebo
vedlejší
činnost
zaregistrovanou činnost zemědělskou nebo lesnickou a musí mít sídlo i místo podnikání v daném mikroregionu, v obci do 10 000 obyvatel. Zvýhodněny budou projekty umístěné v obcích do 2 000 obyvatel. Přijatelnými náklady jsou výhradně náklady na pořízení staveb, strojů, technologie a zařízení, rostlin, zvířat, informačních systémů, výpočetní techniky, softwaru, a dále rekonstrukce a modernizace hmotného investičního majetku a služby bezprostředně související s realizací projektu. Tyto investice mohou být realizované pouze na území ČR a uvnitř schváleného mikroregionu. [20] Dne
9.4.2009
vyhlásilo
Ministerstvo
zemědělství
výsledky hodnocení
Strategických plánů Leader místních akčních skupin v Programu rozvoje venkova ČR 2007-2013. Pro realizaci strategických plánů LEADER bylo vybráno 32 místních akčních skupin. [17]
4.3 Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko je řízen Regionální radou soudržnosti Moravskoslezsko. Program je určen pro region soudržnosti Moravskoslezsko,
který
je
totožný
s
Moravskoslezským
krajem.
Zaměřuje
se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu včetně modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu
36
menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především
prostřednictvím
zkvalitnění
vzdělávací,
sociální
a
zdravotnické
infrastruktury. Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko (ROP MS) spadá mezi regionální operační programy v cíli Konvergence a je pro něj vyčleněno 716,09 mil. € (cca 20,19 mld. Kč), což činí přibližně 2,68 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 126,37 mil. €. O podporu mohou žádat kraje, obce, svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané kraji či obcemi, Správa železniční dopravní cesty, dopravci zajišťující veřejnou dopravu, vlastníci zastávek veřejné hromadné dopravy, Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, státní podniky, zdravotnická zařízení, školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace, podnikatelé, profesní organizace, občané a další. [21] Program je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
37
5 PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE S POLSKEM Přeshraniční spolupráce s Polskem probíhá v rámci Euroregionu Těšínské Slezsko (Śląsk Cieszyński).
5.1 Historie přeshraniční spolupráce Komunikace na lokální úrovni začala nejprve na bázi spolupráce mezi starosty Českého Těšína a Cieszyna, dalšími impulzy pro rozvoj přeshraniční spolupráce pak bylo založení nejrůznějších regionálních sdružení s kompatibilními cíli na obou stranách hranice, které spolu postupem času začaly spolupracovat a navzájem koordinovat své aktivity. Formální spolupráce mezi českou a polskou stranou pak byla poprvé zakotvena ve smlouvě o regionální spolupráci, kterou dne 24. března 1993 v Českém Těšíně podepsaly právě vzniklé regionální struktury, konkrétně Regionální rada rozvoje a spolupráce se sídlem v Třinci a Svaz obcí regionu Karviná na české straně a Komunální svaz Těšínské země se sídlem v Těšíně (Związek Komunalny Ziemi Cieszyńskiej) na straně polské. K dalšímu posunu došlo dne 10. ledna 1996 v Kyjově, kdy byla mezi týmiž sdruženími podepsána nová dohoda, která již předpokládá vznik formální koordinační skupiny. Tato skupina měla mít odpovědnost za realizaci dohodnutého programu další spolupráce, jejímiž prioritami byla výměna informací z oblasti kultury, sportu, cestovního ruchu, apod. Tato již poměrně intenzivní spolupráce vedla ke vzniku myšlenky o vytvoření společného euroregionu, jako nejvíce formalizované formy přeshraniční spolupráce. Vzájemná dlouhodobá spolupráce v historickém regionu byla završena a definitivně institucionalizována v polském Těšíně dne 22. dubna 1998 podpisem Smlouvy o regionální spolupráci pod názvem Euroregion Těšínské Slezsko - Śląsk Cieszyński mezi Regionálním sdružením pro česko-polskou spolupráci Těšínského Slezska se sídlem v Českém Těšíně a Sdružením rozvoje a regionální spolupráce ,,Olza“ se sídlem v Těšíně (Stowarzyszenie Rozwoju i Współpracy Regionalnej ,,Olza“ z siedzibą w Cieszynie). [3]
38
5.2 Projekty v rámci programu Phare CREDO Mezi realizované projekty do roku 2000 v rámci přeshraniční spolupráce patří v rámci programu Phare CREDO: -
REGIOTOUR - cyklistické trasy Euroregionem Těšínské Slezsko - Śląsk Cieszyński (realizace srpen 1999-srpen 2000, rozpočet projektu - 385.875 EUR)
-
BESKYDOMAP - turistické mapy česko-polsko-slovenského pohraničí (realizace červen 1998-srpen 2000, rozpočet projektu - 22.985 EUR)
-
STRATEGIE - rozvoj turistiky v oblasti Těrlické a Žermanické přehrady a jezera Goczałkowice (realizace srpen 1998-červen 1999, rozpočet projektu 14.120 EUR). [9]
5.3 Projekt v rámci programu CBC Phare V létech 2001 – 2002 byl v rámci Společného fondu malých projektů programu CBC Phare realizován projekt: -
INTERTURISM-
společná
česko-polská
strategie
rozvoje
turismu
v Moravskoslezských a Slezských Beskydách (realizace červen 2001 březen 2002, rozpočet projektu - 9.933 EUR). [9]
39
6 SWOT ANALÝZA REGIONU TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO Silné stránky -
strategická poloha regionu na rozhraní tří států (ČR, Polsko, Slovensko)
-
dostatečné množství hraničních přechodů – přijatelná dostupnost pro návštěvníky ze sousedních států
-
turisticky zajímavé prostředí s množstvím přírodních pozoruhodností a kulturně historických památek
-
dobré silniční a železniční napojení regionu na národní a mezinárodní trasy
-
vysoce kvalitní téměř neporušená příroda
-
čisté ovzduší na většině území
-
množství lyžařských terénů vhodných pro sjezdové a běžecké lyžování
-
dobré sněhové podmínky v zimě
-
potenciál pro celoroční rekreační využití
-
systém značených turistických tras a cykloturistických tras na celém území oblasti
-
síť cykloturistických tras s členitým terénem a propojením s Polskem a Slovenskem
-
vhodné geografické podmínky a již vybudované turistické trasy pro pěší turistiku
-
blízkost velkých aglomerací
-
dostatečné množství
ubytovacích
zařízení
a příznivá cenová hladina
ubytovacích, stravovacích a doprovodných služeb -
konkurenceschopné ceny pohostinských a ubytovacích služeb
-
cenová dostupnost služeb cestovního ruchu pro zahraniční turisty včetně turistů z Polska a Slovenska
-
kvalitní propagační materiály o regionu
-
tradiční kulturně společenské akce v okolí - přehlídka folklórních souborů a lidových krojů ”Slezské dny ”, mezinárodní folklórní festivaly, tradiční jarmarky
-
výskyt chráněných území s výjimečnými přírodními úkazy (prales Mionší)
-
škála staveb architektonicko – historického a sakrálního charakteru
-
rozvinuté a rozsáhlé lesnictví s podmínkami pro myslivost
-
vhodné podmínky pro živočišnou výrobu (pastevectví – skot, ovce)
40
Slabé stránky -
slabé využití bohatého přírodního a rekreačního potenciálu oblasti
-
nepřístupnost některých přírodních a kulturních atraktivit odrážející se na snížení návštěvnosti
-
nedostatek rekreačního zázemí v bezprostřední blízkosti rekreačních center a míst se silnou koncentrací ubytovacích kapacit
-
kvalita služeb ubytovacích a stravovacích zařízení
-
špatná kvalita povrchu místních a účelových komunikací
-
nízká propagace venkovské turistiky
-
omezení rozvoje ekonomických aktivit vyplývající ze začlenění regionu do CHKO Beskydy
-
drsné podnebí s vysokým výskytem letních srážek
-
nedostatek alternativních atrakcí a doprovodných služeb pro turisty v případě špatného počasí
-
nedostatek zkušeností v řízení a organizaci cestovního ruchu ve veřejném i soukromém sektoru
-
nedostatek místního kapitálu pro rozvoj podnikání
-
nedostatek pracovních míst pro absolventy
-
nepřipravenost regionu pro získávání zájmu investorů
-
rostoucí problémy s imisními holinami
-
nízká úroveň nabídky finančních služeb (směnárny, bankomaty)
-
úrovně vzdělanosti v regionu je pod průměrem ČR
Příležitosti -
cestovní ruch má předpoklady stát se významným zdrojem příjmů města s výrazným efektem pro rozvoj místní ekonomiky
-
celkově dobré příležitosti pro rozvoj regionálního cestovního ruchu
-
rostoucí poptávka po speciálních volnočasových aktivitách
-
sílící zájem Čechů o domácí turistiku
-
zájem zahraničních investorů o oblasti ve střední a východní Evropě
-
růst podpory využívání obnovitelných a přírodních energetických zdrojů
-
spolupráce a komunikace v oblasti cestovního ruchu Polsku a Slovensku
41
s regiony v sousedním
-
realizace nových hraničních přechodů pro cyklo a pěší turistiku místního významu s Polskou a Slovenskou republikou
-
využití přírodního a rekreačního potenciálu pro pořádání různých sportovně turistických akcí
Ohrožení -
růst konkurence mezi regiony při získávání investic
-
nevybudování kvalitního rekreačního zázemí s celoročním využitím pro širokou veřejnost
-
citlivost cestovního ruchu na jakékoliv zvraty v ekonomické situaci
-
malý zájem občanů o podnikání ve službách
-
klesající zájem mladé generace o tradiční odvětví
-
nezískání finanční podpory z fondů ČR a EU na realizaci připravovaných projektů
-
nedostatek kapitálů pro rozvoj podnikání
42
7 ZÁVĚR Hlavním cílem této bakalářské práce je zhodnocení současné úrovně a navržení možnosti dalšího rozvoje venkovské turistiky v tomto regionu. Současný stav venkovské turistiky v regionu Těšínské Slezsko je na dobré úrovni. Dalo by se říct, že turistika je lépe rozvinutá ve střední a jižní části regionu. Severní část regionu není turisty tolik vyhledávána z důvodu těžební činnosti, která má neblahý vliv na vzhled krajiny v této části. Atraktivnější prostředí pro turisty nabízí podhorská oblast a pohoří Těšínských Beskyd. Nalezneme zde hustou síť ubytovacích a stravovacích zařízení nabízejících různé typy ubytovaní s různou kvalitou služeb. Turisté se mohou ubytovat v hotelích, penzionech, kempech nebo na horských chatách. Jen zřídka je poskytováno ubytování v domácnostech. Ceny jsou přijatelné v poměru k nabízené úrovni ubytování. Oblast je vyhledávána hlavně pro svůj specifický charakter a folklór. Nejvhodnější podmínky jsou zde pro sportovní aktivity. Milovníci horských túr mohou využít dobře značených turistických tras, cyklisté šlápnou do pedálů na cyklostezkách, které jsou rozprostřeny po celém regionu. Lyžaři a běžkaři využijí kvalitně upravených sjezdovek a běžeckých tratí. Na své si přijdou i zájemci toužící po kultuře, neboť v regionu probíhá během roku mnoho zajímavých akcí. Region není navštěvován pouze klienty z České republiky. Získal si oblibu zahraničních turistů, a to hlavně z Polska a Slovenska. Důvodem, že při svém pobytu na Těšínsku potkáte mnoho občanů z Polska je hlavně fakt, ze v pohraničí se vyskytuje národnostní menšina Poláků. V některých městech, kde tyto menšiny existují, se setkáte s dvoujazyčnými názvy ulic a budov. Pro turisty z Polska je příjemný i fakt, že většina obyvatelů regionu rozumí jejich jazyku a někteří z nich se bez problémů domluví. Přívalu cestujících ze zahraničí určitě přispěl i fakt, že Těšínsko spadá do Schengenského prostoru. Je zde možnost pohybovat se mezi sousedními státy bez cestovních dokladů. Přeshraniční spolupráce s Polskem v rámci Euroregionu Těšínské Slezsko probíhá už řadu let a jejím výsledkem jsou projekty napomáhající ke zlepšení stavu turistiky v regionu. V rámci spolupráce byly například vytvořeny cyklistické trasy, rozvinuta turistika v oblasti Těrlické a Žermanické přehrady a realizované další projekty. Podpora ze strany státu a EU ve formě dotací je také na dobré úrovni. Přírodní a kulturní bohatství tohoto východního koutu České republiky stále láká velké množství turistů toužících hlavně po strávení příjemných chvil v krásném 43
prostředí. Výhodná geografická poloha a charakter oblasti nabízí mnoho podmínek pro rozvoj venkovské turistiky. K tomuto rozvoji by jistě napomohlo vybudování agroturistických, ekologických a ekoagroturistických farem s možností ubytování. Současně jedinou farmou poskytující ubytování a pobyt na zemědělské usedlosti je Stáj Newport v Dolních Domaslavicích. Ekologické zemědělství zaměřené hlavně na chov skotu a ovcí má v této podhorské a horské krajině již svou tradici. Jednou z navržených možností rozvoje venkovské turistiky by bylo vybudování ubytovacích zařízení na farmách, kde by turisté mohli realizovat svou touhu po „návratu na venkov“ a začlenit se do zemědělské činnosti v objektu. Další možností rozvoje by bylo vybudování koňských stezek. Zájemců o jízdu na koni stále přibývá a stájí poskytujících tuto službu není stále dost. Ve většině existujících stájí si zaplatíte jezdeckou hodinu, která probíhá na uzavřené jízdárně. Navrhoval bych realizaci vícedenních výletů v koňském sedle, kde by malá skupina lidí na koních projížděla vytýčenou trasou, na které by mohla užívat výhod které pobyt v regionu přináší. Například trávit čas u vodních nádrží, nocovat během výletu v kempech nebo na horských chatách. Při realizaci těchto vícedenních výletů na koních bych doporučil prohlídku zajímavých zákoutí regionu a řídil se heslem: „Nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu“.
44
8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knižní zdroje: [1] CICHÁ, Irena, et al. Od pramene Olza po ujście. 2. vyd. Český Těšín : Region Silesia, s.r.o., 2001. 152 s. ISBN 80-238-6081-X. [2] CICHÁ, I. Stonávka od pramene po ústí. 1. vyd. Český Těšín : Regio, 2004. 168 s. ISBN 80-239-3850-9. [3] DOČKAL , V., et al. Přeshraniční spolupráce na východních hranicích České republiky : Růžový obláček a hrana reality. 1. vyd. Brno : Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univezrity v Brně, 2005. 140 s. ISBN 80-210-3751-2. [4] JANOTKA, K. Venkovská turistika a agroturistika. Specifické segmenty cestovního ruchu. Pardubice: SOŠ, 1997. 107 s. [5] POUROVÁ, M. Agroturistika. 1. vyd. Praha : Česká zemědělská univerzita, 2002. 124 s. ISBN 80-213-0965-2.
45
Internetové zdroje: [6] Agroturist.sk : Venkovská turictika v ČR [online]. 2006 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: http://209.85.129.132/search?q=cache:mAo6UHVuo70J:agroturist.sk/konferencia/files/ VenkovskaTuristikavCR.rtf+v%C3%BDvoj+venkovsk%C3%A1+turistika+v+%C4%8 Desk%C3%A9+republice&cd=1&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-a [7] Beskydy.cz : Lyžařský areál Severka [online]. 1998-2009 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: http://www.beskydy.cz/Content/clanek.aspx?clanekid=2650&lid=1 [8] DO KEPMU.CZ : Tábořiště U Rybárny [online]. 2004-2009 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: http://www.dokempu.cz/kempy/cr/moravskoslezsky-kraj/dolni-domaslavice/kemptaboriste-u-rybarny-160/ [9] Euroregion Těšínské Slezsko - Śląsk Cieszyński : Aktivity přeshraniční spolupráce, realizace projektů na podporu rozvoje Euroregionu: [online]. 1998-2007 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: http://euroregion.inforeg.cz/vysledky.htm [10] Euroregion Těšínské Slezsko - Śląsk Cieszyński : Členské obce [online]. 1998-2007 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: http://euroregion.inforeg.cz/info.htm [11] Gorolski Święto : O festivalu [online]. 2009 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: http://gorolskiswieto.cz/ofestivalu_cz.html [12] Infosystém Český Těšín : Kultura [online]. 2005 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: http://info.tesin.cz/index.php?lang=c
46
[13] Jaškovská krčma : Úvod [online]. 2008 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: http://www.jaskovskakrcma.cz/ [14] Javorový vrch : Lyžařské středisko [online]. 2007 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: http://www.javorovy-vrch.cz/index-z.php?p=home [15] Katalog ubytování v Česku a na Slovensku s přímým kontaktem na ubytovatele : Penzion Beskydka [online]. 2001-2009 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: http://www.ubytovani.net/ubytovani.asp?id=1367 [16] Ministerstvo pro místní rozvoj : Státní program podpory cestovního ruchu [online]. 2006 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Statni-program-podporycestovniho-ruchu [17] Ministerstvo zemědělství : Program rozvoje venkova [online]. 2009 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=74&typ=1&val=43976&ids=2798&katId=2798 [18] Muzeum Těšínska : Archeopark a archeologické naleziště v Chotěbuzi-Podoboře [online]. 2009 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: http://www.muzeumct.cz/pobocky/pobocky/chotebuz.php [19] Muzeum Těšínska : Těšínsko na mapě Moravskoslezského kraje [online]. 2009 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: http://www.muzeumct.cz/tesin/tradice/namape.php [20] Oficiální program pro podnikání a export : Program LEADER ČR [online]. 1997-2009 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/program-leader-cr/1001045/
47
[21] Oficiální program pro podnikání a export : Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko [online]. 1997-2009 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zdroje-financovani-z-eu-2007-2013/rop-nuts-iimoravskoslezsko/1001573/42441/ [22] Oficiální stránky obce Dolní Lomná : Kultura [online]. 2009 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: http://dolnilomna.eu/index.php?option=com_content&task=view&id=104&Itemid=84 [23] Regionální informační servis : Historie Těšínského Slezska [online]. 2005-2008 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: http://www.risy.cz/historie_tesinska_beskydy_cz [24] Regionální informační servis : Klima [online]. 2005-2008 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: http://www.risy.cz/klima_beskydy_cz#%C8esk%E9%20%FAzem%ED [25] Regionální informační servis : Těšínské Beskydy [online]. 2005-2008 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: http://www.risy.cz/tesinske_beskydy_cz [26] Severní Morava a Slezsko : Folklorní sdružení Těšínské Slezsko [online]. 2009 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: http://www.severnimoravaaslezsko.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=23491 [27] SILESION, Slezsko-Beskydský informační systém : Běžecké trasy [online]. 2009 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: http://www.jablunkovsko.cz/ski/bezky.htm [28] SILESION, Slezsko-Beskydský informační systém : Cykloturistika [online]. 2009 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: http://www.jablunkovsko.cz/cyklo/eurogreen_staty.htm
48
[29] SILESION, Slezsko-Beskydský informační systém : Turistika [online]. 2009 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: http://www.jablunkovsko.cz/turistika/tipy_chaty.htm [30] SKI areál Mosty u Jablunkova : Nabídka [online]. 2007 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: http://www.skimosty.cz/zima/nabidka.php [31] Turistická chata Skalka : Naše služby [online]. 2004-2008 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: http://www.chataskalka.cz/index.php?page=sluzby&lang=cs [32] Turistik.cz : Vodní nádrž Těrlicko [online]. 2000-2009 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: http://www.turistik.cz/cz/kraje/moravskoslezsky-kraj/okres-karvina/terlicko/vodninadrz-terlicko/ [33] Turistik.cz : Vodní nádrž Žermanice [online]. 2000-2009 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: http://www.turistik.cz/cz/kraje/moravskoslezsky-kraj/okres-frydekmistek/zermanice/vodni-nadrz-zermanice/ [34] Wikipedie, otevřená encyklopedie : Mionší [online]. 2008 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mion%C5%A1%C3%AD [35] Zámek Fryštát : O zámku [online]. 2009 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: http://www.zamek-frystat.cz/cze/o_zamku.html
49
