MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2008
MARTIN SOCHOREC
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Ohrožení půd erozí v katastrálním území Uherské Hradiště Bakalářská práce
Vedoucí práce: Prof. Ing. František Toman, CSc. Brno 2008
Vypracoval: Martin Sochorec
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma ohrožení zemědělských půd erozí vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.
V Brně dne………………….
Podpis………………………..
PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu bakalářské práce Prof. Ing. Františku Tomanovi, za cenné rady, připomínky a odborné vedení při zpracování bakalářské práce. Dále pracovníkům Agrokomplexu Kunovice za poskytnuté informace a rodičům za umožnění studií.
Bakalářská
práce
byla
zpracována
s podporou
Výzkumného
záměru
č.
MSM6215648905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu“ uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.
ANOTACE Eroze je v celosvětovém měřítku velkým problémem, každý rok se díky ní stává přibližně 6 – 7 miliónů hektarů půdy nepoužitelnou. V České republice je postiženo vodní erozí přibližně 50 % výměry zemědělské půdy, z čehož 40 % je eroze vodní a 10 % eroze větrná. Území jižní Moravy patří mezi silně erozně ohrožené lokality. Cílem této práce bylo popsat základní charakteristiku eroze, její formy, jaké příčiny ji způsobují a k jakým následkům vede. Následující část byla věnována rozboru současných podmínek na území Uherského Hradiště a určení ohroženosti pozemků vodní erozí. Ke stanovení průměrné dlouhodobé ztráty půdy erozí byla využita univerzální Wischmeier et Smithova rovnice, pro kterou byly stanoveny jednotlivé erozní faktory. Dalším krokem bylo srovnání průměrné dlouhodobé ztráty půdy s přípustnou ztrátou půdy. Hlavním výsledkem bylo, že na vybraném území se ve větší míře vyskytuje střední stupeň erozního ohrožení, na který by měly navázat protierozní opatření.
Klíčová slova:
eroze půdy, přípustná ztráta půdy, erozní faktory, protierozní opatření
ANNOTATION Erosion is a problem all around the world. Approximately about six or seven million hectares of soil becomes useless by erosion every year. About fifty percent of agricultural land in the Czech Republic are threatened by erosion. Forty percent are threatened by water erosion and ten percent by wind erosion. South Moravia is one of the most threatened areas. The goal of this thesis is description of basic erosion characteristics, its forms, its causes and effects. The following part describes present conditions in the area of Uherské Hradiště and also determines the threat of lands by water erosion. For determination of long term soil loss was used the universal Wischmeier et Smith formula and for it individual erosion factors were described. The next step was comparison of average long term soil loss and acceptable soil loss. The main result was recognition of medium level of threat and this situation should be repaired by conservation treatment.
Keywords:
soil erosion, acceptable soil loss, erosion factors, improvement
OBSAH 1. ÚVOD........................................................................................................................... 9 2. CÍL PRÁCE ................................................................................................................ 10 3. CHARAKTERISTIKA EROZE A JEJÍ TŘÍDĚNÍ .................................................... 11 3.1. Třídění eroze podle činitelů ............................................................................... 11 3.2. Třídění vodní eroze podle formy ....................................................................... 13 3.3. Třídění větrné eroze podle formy ...................................................................... 14 3.4. Třídění eroze podle intenzity ............................................................................. 15 4. PŘÍČINY VODNÍ EROZE......................................................................................... 16 5. NÁSLEDKY VODNÍ EROZE ................................................................................... 18 6. OPATŘENÍ PROTI VODNÍ EROZI ......................................................................... 19 6.1. Organizační opatření.......................................................................................... 19 6.2. Agrotechnická opatření...................................................................................... 19 6.3.Technická (biotechnická) opatření...................................................................... 20 7. URČENÍ OHROŽENOSTI POZEMKŮ VODNÍ EROZÍ.......................................... 21 7.1. Faktor erozní účinnosti přívalového deště (R)................................................... 21 7.2. Faktor erodovatelnosti půdy (K)........................................................................ 24 7.3. Topografický faktor – součin faktorů L a S....................................................... 24 7.4. Faktor ochranného vlivu vegetace (C)............................................................... 26 7.5. Faktor účinnosti protierozních opatření (P) ....................................................... 26 7.6. Přípustná ztráta půdy vodní erozí ...................................................................... 27 8. ROZBOR SOUČASNÝCH PODMÍNEK KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ UHERSKÉ HRADIŠŤĚ..................................................................................................................... 28 8.1. Geomorfologické členění................................................................................... 28 8.2. Geologie............................................................................................................. 28 8.3. Klima ................................................................................................................. 28 8.4. Půdy ................................................................................................................... 29 9. VYHODNOCENÍ EROZNÍCH FAKTORŮ.............................................................. 31 9.1. Faktor erozní účinnosti přívalového deště ......................................................... 31 9.2. Faktor erodovatelnosti půdy .............................................................................. 31 9.3. Topografický faktor ........................................................................................... 31 9.4. Faktor ochranného vlivu vegetace ..................................................................... 32 9.5. Faktor účinnosti protierozních opatření ............................................................. 32 9.6. Průměrná dlouhodobá ztráta půdy erozí ............................................................ 33 9.7. Přípustná ztráta půdy vodní erozí ...................................................................... 33 9.8. Stupeň erozního ohrožení půd ........................................................................... 33 10. ZÁVĚR ..................................................................................................................... 37 11. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................... 38 SEZNAM TABULEK .................................................................................................... 39 PŘÍLOHY ....................................................................................................................... 40
1. ÚVOD Eroze vede ke ztrátě nejúrodnější vrstvy půdy a její nahrazení trvá stovky let. V mnoha zemích světa se půdní eroze stává jedním z největších ekologických a ekonomických problémů. Snížení výměry orné půdy má za následek nedostatek potravin a tím i ekonomické problémy postižených zemí. Dříve byl u nás problém zvýšené eroze často podceňován, příčinou byl velkovýrobní způsob hospodaření a následkem je zrychlená eroze ohrožující úrodnost půd. V České republice je erozí ohroženo přibližně 50 % orné půdy, z toho tvoří 40 % eroze vodní a 10 % eroze větrná. Téma své bakalářské práce ohrožení půd erozí ve vybraném katastrálním území jsem si vybral proto, že na našem katastrálním území je eroze stálým problémem. V Uherském Hradišti byl problém eroze již jednou řešen, protierozními a protipovodňovými opatřeními v povodí Vinohradského potoka, v současné době jsou zpracovány projektové dokumentace na úpravu odtokových poměrů řešící jak protierozní opatření tak i úpravy jeho koryta. Katastrální území Uherské Hradiště se nachází na jižní Moravě ve Zlínském kraji. Práce je členěna na 3 části. První část zahrnuje literární rešerši, charakteristiku eroze a její třídění, příčiny a následky. Druhá část je zaměřena na protierozní opatření a metodiku výpočtu eroze. Třetí praktická část, pojednává o rozboru současného stavu vybraného katastrálního území, vyhodnocení jednotlivých erozních faktorů, vypočítání průměrné dlouhodobé ztráty půdy erozí pomocí univerzální Wischmeier et Smithovy rovnice a stanovení stupně erozního ohrožení pozemků.
-9-
2. CÍL PRÁCE Cílem této práce bylo stručně charakterizovat problematiku eroze půdy, její formy, příčiny, následky a v neposlední řadě i protierozní opatření. Ve vybraném území byly provedeny rozbory současných podmínek a analýza současného stavu využití území z hlediska jeho ohrožení vodní erozí. Následně byly vyhodnoceny všechny erozní faktory pro výpočet průměrné dlouhodobé ztráty půdy, pomocí univerzální rovnice, které byly srovnány s přípustnou ztrátou půdy. Ke stanovení erozních faktorů byly využity tabulky a mapa BPEJ (bonitovaných půdně ekologických jednotek) M 1:5 000. Výsledkem bylo stanovení stupně erozního ohrožení na jednotlivých pozemcích, které byly vyznačeny do mapy katastrálního území Uherské Hradiště M 1:10 000.
- 10 -
3. CHARAKTERISTIKA EROZE A JEJÍ TŘÍDĚNÍ Slovo eroze je latinského původu a je odvozené od slova ,,erodere“ – rozhlodávat. V nejširším smyslu slova pojmem eroze rozumíme rozrušování litosféry (zemská kůra, složená z hornin převážně silikátové povahy) respektive pedosféry pohybující se hmotou erogenního původu. V současné době se eroze definuje jako komplexní proces, zahrnující rozrušování půdního povrchu, transport a sedimentaci uvolněných půdních částic působením vody, větru, ledu a jiných tzv. erozních činitelů. (Janeček, 2005)
3.1. Třídění eroze podle činitelů Třídění eroze podle činitele, který působí na vznik a průběh erozních procesů :
-
vodní (akvatická) eroze
-
větrná (eolická) eroze
-
ledovcová (glaciální) eroze
-
sněhová (nivální) eroze
-
zemní eroze
-
antropogenní eroze
Uvedené druhy eroze se mohou vyskytovat jednotlivě nebo v kombinaci, což způsobuje různou intenzitu erozních procesů. V celosvětovém měřítku působí národnímu hospodářství největší škody vodní a větrná eroze, zvětšují se důsledky antropogenní eroze. (Holý, 1978)
3.1.1. Vodní eroze Vodní eroze je vyvolána kinetickou energií dešťových kapek dopadajících na půdní povrch a mechanickou silou povrchově stékající vody. Povrchový odtok vzniká z přívalových nebo dlouhotrvajících srážek, ze sněhových vod při jarním tání a také koncentrací vody v přirozené i hydrografické síti. Voda mořská, jezerní a rybniční způsobuje erozi pobřežní, podzemní vody, zejména vody v krasových útvarech, vyvolávají kromě mechanické eroze i chemickou erozi.
- 11 -
Mechanickou erozní činnost vody označujeme jako korazi, chemickou jako korozi. Při vymílání hornin krouživým pohybem vody hovoříme o evorzi. Obrušování skalního podkladu na dně vodních toků, jezer a moří se nazývá abraze. (Holý, 1978)
3.1.2. Větrná eroze Větrná eroze spočívá v rozrušování půdní hmoty kinetickou energií větru, v přemisťování uvolněných částic a jejich ukládání při poklesu energie vzdušného proudu. Je typickým jevem v aridních a semiaridních zemích, s jejími projevy se však setkáváme i v humidních oblastech, zejména na sušších oblastech na půdě s nepříznivými fyzikálními vlastnostmi a nekryté vegetací. (Holý, 1978)
3.1.3. Ledovcová eroze Ledovcovou erozi vyvolávají ledovce pohybující se do údolí působením zemské tíže. Ledovec shrnuje a unáší horninové zvětraliny do nižších poloh, které po uložení vytvářejí morény. Podle způsobu dopravy vznikají při dopravě sutě na povrchu, okrajích a dně ledovce morény svrchní, boční a spodní. Ledovcová eroze se v našich klimatických podmínkách v současné době nevyskytuje, nachází se v horských a velehorských oblastech, např. Alpy, Kavkaz. (Holý, 1978)
3.1.4. Sněhová eroze Sněhová (nivální) eroze vzniká pohybem sněhu ve formě lavin a dochází k devastaci zasaženého pásu území. Může být vyvolána i pomalým pohybem vrstvy sněhu po neumrzlém půdním povrchu při jarním tání a probíhá při velkých tlacích a rychlostech sněhu. Projevuje se zejména v podhorských oblastech. (Holý, 1978)
3.1.5. Zemní eroze Zemní erozí nazýváme erozní činnost suťových proudů, jež jsou tvořeny suťovým materiálem prosyceným vodou. Při svém pohybu do údolí rozrušují suťové proudy půdu i její podklad a vytvářejí hluboké rýhy. Materiál suťových proudů ohrožuje údolní polohy, osady, komunikace, technické stavby atd. (Holý, 1978)
3.1.6. Antropogenní eroze Člověk má vliv na vznik a průběh erozních procesů svými zásahy do přírody. Je výrazným činitelem při vzniku zrychlené eroze a na erozní procesy působí nepřímo i - 12 -
přímo. Nepřímý vliv se projevuje ničením přirozeného vegetačního krytu půdy a jeho nahrazením vegetací s nízkým ochranným účinkem, zhoršením fyzikálních, chemických a biologických vlastností půdy, soustřeďováním povrchového odtoku různými úpravami území, znečištěním půdy odpady apod. Přímý vliv se projevuje zejména realizací technických staveb a urbanizací. Mezi nejvýznamnější druhy antropogenní eroze patří eroze vyvolaná intenzifikací zemědělské výroby, výstavbou komunikací a urbanizací. (Holý, 1978)
3.2. Třídění vodní eroze podle formy Dle působení exogenních činitelů na povrchu půdy rozlišujeme erozi povrchovou a pod půdním povrchem erozi podpovrchovou (hypodermickou). (Holý, 1978)
3.2.1. Povrchová vodní eroze Povrchová eroze má podle účinků vody na půdní povrch tři formy: plošná, výmolná a proudová.
3.2.1.1. Plošná vodní eroze Plošná eroze je charakterizovaná smyvem půdy poměrně rovnoměrně na celé ploše území. (Pasák a kol., 1984) První stupeň je selektivní eroze a je charakteristický tím, že povrchový odtok odnáší jemné půdní částice s navázanými chemickými látkami. Probíhá zvolna, často nepozorovatelně, ale lze ji zjistit z jemného materiálu akumulovaného v dolních částech svahu po přívalovém dešti. Druhý stupeň se nazývá eroze vrstevná, kdy při větší kinetické energii povrchově stékající vody dochází ke smyvu půdní hmoty ve vrstvách a obvykle i ke ztrátě celé orniční vrstvy. (Holý, 1978)
3.2.1.2. Výmolná vodní eroze Výmolná vodní eroze vzniká postupným soustřeďováním povrchově stékající vody, která vyrývá v půdním povrchu mělké zářezy, které se postupně prohlubují. Stádia výmolné eroze jsou: eroze rýžková, brázdová, rýhová, výmolová a stržová. Při rýžkové erozi vznikají v půdním povrchu drobné úzké zářezy, které vytvářejí na postiženém svahu hustou síť. Brázdová eroze se vyznačuje mělkými širšími zářezy, jejichž hustota
- 13 -
na svahu je menší než u rýžkové eroze. Jelikož rýžková a brázdová eroze postihuje obvykle velkou část povrchu svahu, který rozrušují na celé ploše, označuje se často tato eroze jako nejvyšší stupeň plošné eroze. Z rýžek a brázd vznikají pokračujícím soustřeďováním povrchově stékající vody hlubší rýhy, které se směrem po svahu postupně spojují a prohlubují, což je eroze rýhová, která přechází v erozi výmolovou a tato v nebezpečnou, území devastující erozi stržovou. (Holý, 1978)
3.2.1.3. Proudová vodní eroze Proudová vodní eroze probíhá ve vodních tocích působením vodního proudu. Rozlišujeme erozi dnovou, je-li rozrušováno pouze dno a erozi břehovou, jsou-li rozrušovány břehy. Nejvýrazněji se projevuje proudová eroze v bystřinách, jež nesou obvykle velké množství splavenin. (Holý, 1978)
3.2.2. Podpovrchová vodní eroze Podpovrchovou erozí se někdy označuje přemísťování půdních částic a živin z vrchních půdních horizontů do nižších, působením infiltrující srážkové vody. Tento proces však patří k normálním půdotvorným procesům a není vhodné jej označovat jako erozi. (Holý, 1978)
3.3. Třídění větrné eroze podle formy Větrná eroze se liší od vodní eroze tím, že působí plošně a jen v ojedinělých případech v pruzích ve směru proudění větru. Podle toho zda dochází k odnosu půdních částic větrem, nebo k obrušování pevných horninových útvarů ostrými půdními zrny, rozlišujeme dvě formy větrné eroze – deflaci a korazi. (Holý, 1978)
3.3.1. Deflace Deflace je odnos uvolněných půdních částic silami větru. Jejím výsledkem je přemísťování půdní hmoty na různé vzdálenosti a vznik písečných přesypů, zejména na mořských pobřežích a ve vnitrozemských pouštích. (Holý, 1978)
- 14 -
3.3.2. Koraze Koraze spočívá v obrušování hornin půdními částicemi podléhajícími deflaci. Intenzita koraze je daná odolností materiálu, druhem a tvarem částic nesených větrem a rychlostí větru. Nejvíc podléhají korazi lehce opracovatelné horniny, jako je např. pískovec. (Holý, 1978)
3.4. Třídění eroze podle intenzity Intenzita eroze se vyjadřuje obvykle odnosem půdy v hmotnostních nebo objemových jednotkách (někdy ve výšce odnesené hmoty) z jednotky plochy za jednotku času. Jako měřítko intenzity výmolné eroze se často používá hustota rýh, výmolů a strží, vyjádřená jejich délkou na jednotku plochy. Podle intenzity rozlišujeme erozi normální a zrychlenou. (Holý, 1978)
3.4.1. Normální eroze Při normální erozi probíhají erozní procesy s malou intenzitou, ztráta půdních částic je doplňována tvorbou nových částic z půdního podkladu. Mocnost půdního profilu se nesnižuje, mění se však zrnitostní složení vrchního půdního horizontu, který se stává hrubozrnnějším. (Holý, 1978)
3.4.2. Zrychlená eroze Při zrychlené erozi se smývají půdní částice v takovém rozsahu, že nemohou být nahrazeny půdotvorným procesem z půdního podkladu. Vzniká ostře modelovaný tvar povrchu. (Holý, 1978)
3.4.3. Přípustná mez eroze Určení přípustné meze eroze, která je dána intenzitou eroze, je velice obtížné, jelikož se musí zároveň uvažovat důsledky, jež může erozní proces v daných podmínkách způsobit. V zemědělské výrobě se obvykle pokládá za přípustnou mez eroze intenzita, při níž se projevuje tvorba nové půdy a zároveň uchovává současná půdní úrodnost. (Holý, 1978)
- 15 -
4. PŘÍČINY VODNÍ EROZE Vznik, průběh a intenzita erozního procesu je ovlivněna kombinovaným působením řady přírodních a člověkem ovlivněných podmínek. Tyto tzv. faktory eroze lze rozdělit na: a) klimatické a hydrologické -
zeměpisná poloha
-
nadmořská výška
-
množství, rozdělení a intenzita srážek
-
povrchový odtok
-
teplota, oslunění, výpar
-
výskyt, směr a síla větru b) morfologické
-
sklon území
-
délka a tvar svahu
-
expozice, návětrnost c) geologické a půdní
-
povaha horninového substrátu
-
půdní druh a typ
-
textura a struktura půdy, její vlhkost a zvrstvení, obsah humusu d) vegetační
-
hustota a délka trvání vegetačního pokryvu e) způsob využívání a obhospodařování půdy
-
poloha a tvar pozemků
-
směr a technologie obdělávání
-
střídání plodin
Intenzitu procesu vodní eroze, která je výsledkem vztahu mezi erozní účinností erozních činitelů a erodovatelností půdy, je možno nejobecněji vyjádřit ve tvaru:
G = f(Ed’ Eo´ Ep) Kde
G – intenzita erozního procesu Ed – erozní účinnost deště Eo – erozní účinnost povrchového odtoku - 16 -
Ep – erodovatelnost půdy Síly přenesené erozními činiteli na půdní částice mají dvojí účinek: -
destrukční – půdní částice jsou při dopadu dešťových kapek vytrhovány z povrchu půdy a vystřelovány do výše až 0,6 m nebo přemísťovány do stran, až na vzdálenost 1,5 m
-
zhutňující – výsledkem hutnícího účinku kapek je vytváření škraloupu na povrchu půdy v důsledku ucpávání pórů jílovými částicemi, které jsou uvolněny z rozpadajících se půdních agregátů. Výzkum škraloupu ukázal, že je tvořen tenkou povrchovou vrstvičkou tloušťky ca 0,1 mm, která je složena z jílových částí a pod ní je ca 1 – 3 mm silná vrstva, ve které jsou větší póry zaplněny uvolněným jemným materiálem. Uvádí se, že povrchový škraloup způsobuje snížení infiltrační kapacity půdy v průměru o 90 % a významně se tak podílí na rychlém vzniku povrchového odtoku a zvýšení jeho erozního účinku.
Povrchový odtok vzniká v okamžiku, kdy intenzita deště překročí vsakovací schopnost půdy. Z hlediska teorie erozních procesů se předpokládá, že povrchový odtok na svahu vzniká jako plošný odtok v tenké vrstvě, který se v určité vzdálenosti od rozvodí začíná soustřeďovat do nepravidelně se vytvářející sítě rýžek a větších odtokových drah, jejichž hustota a geometrický tvar jsou závislé na charakteristikách deště a fyzicko-geografických parametrech odtokové plochy. (Janeček a kol., 2005)
- 17 -
5. NÁSLEDKY VODNÍ EROZE Degradace půdy vlivem eroze, spolu s účinkem dalších nepříznivých faktorů, má za následek snížení produkční schopnosti půd. I když je to problém starý, jeho rozsah a vliv na život lidstva a globální prostředí je nyní větší než kdykoliv předtím. Mezi největší a nejvážnější problémy patří degradace půdy, ohrožující produkční schopnosti ekosystémů. Degradace půdy vede vzhledem ke svému vlivu na životní prostředí a produkční schopnost půd k sociální a politické nestabilitě v řadě zemí světa a ovlivňuje samou podstatu existence lidstva. Nejčastěji je definována jako pokles kvality a produkční schopnosti půd způsobenou nesprávným využíváním lidmi. Pojem degradace vypovídá o nepříznivých změnách v koloběhu živin a organické hmoty v půdě, o změnách ve struktuře, textuře, resp. o nepříznivých změnách chemických, fyzikálních a biologických vlastností půdy. Důsledkem eroze půdy je změna fyzikálních vlastností půdy, zejména struktury, textury, objemové hmotnosti, vodní kapacity, pórovitosti, infiltrační schopnosti, příznivé hloubky pro vývoj kořenů aj. Vlivem eroze dochází jak ke kvantitativním změnám fyzikálních vlastností, tak i ke změnám vzájemných vztahů mezi jednotlivými půdními vlastnostmi. Eroze má vliv i na chemické vlastnosti půdy, zejména ve třech důležitých oblastech: 1. snižuje obsah organické hmoty a humusu v půdě, 2. snižuje obsah minerálních živin v půdě, 3. obnažuje podorničí s nízkou přirozenou úrodností a vyšší kyselostí. Biologická degradace půd postižených erozí se projevuje hlavně jako důsledek snížení obsahu organické hmoty v půdě, zmenšení obsahu organického uhlíku a kvantitativním i kvalitativním úbytkem půdních mikroorganismů. V důsledku snižování přirozené produkční schopnosti půd erozí je nutné ji uměle zvyšovat nadměrnou chemizací. Nadměrným používáním chemikálií však následně dochází ke kvalitativnímu i kvantitativnímu úbytku mikroorganismů a vlastně celého edafonu, což je nepříjemný důsledek působení eroze. Z mikroorganismů mají největší význam půdní bakterie a aktinomycety. V 1 g půdy jsou obsaženy miliardy půdních mikroorganismů. Z toho je patrné, že půdní eroze omezuje kvantitativně i mikrobiální život v půdě. (Janeček a kol., 2005)
- 18 -
6. OPATŘENÍ PROTI VODNÍ EROZI Zemědělskou půdu na svazích je třeba chránit před vodní erozí vhodnými protierozními opatřeními. O použití jednotlivých způsobů ochrany rozhoduje jejich účinnost, požadované snížení smyvu půdy a nutná ochrana objektů (vodních zdrojů, toků a nádrží, intravilánů měst a obcí atd.) při respektování zájmu vlastníků a uživatelů půdy, ochrany přírody, životního prostředí a tvorby krajiny. Ve většině případů jde o komplex organizačních, agrotechnických a technických opatření, vzájemně se doplňujících a respektujících současné základní požadavky a možnosti zemědělské výroby v nových podmínkách. Nemalou roli při volbě soustavy protierozních opatření hrají i náklady na jejich realizaci a platné legislativně-právní předpisy. Dosavadní výzkum i realizační praxe potvrdily, že ochranu proti vodní erozi je nutné řešit v rámci hydrologických celků – povodí. (Podhrázská, Dufková, 2005)
6.1. Organizační opatření Velikost a tvar pozemku Delimitace kultur Ochranné zatravnění Ochranné zalesnění Protierozní rozmísťování plodin Protierozní osevní postupy Pásové střídání plodin Protierozní směr výsadby ve speciálních kulturách
6.2. Agrotechnická opatření Protierozní agrotechnologie na orné půdě Výsev do ochranné plodiny, strniště, mulče či posklizňových zbytků Hrázkování a důlkování povrchu půdy Protierozní agrotechnologie ve speciálních kulturách Zatravnění meziřadí
- 19 -
Krátkodobé porosty v meziřadí Mulčování Hrázkování a důlkování povrchu půdy v meziřadí
6.3.Technická (biotechnická) opatření Systém protierozních mezí Zasakovací pásy Protierozní průlehy Asanace drah soustředěného povrchového odtoku Protierozní manipulační pásy Protierozní příkopy Protierozní nádrže
- 20 -
7. URČENÍ OHROŽENOSTI POZEMKŮ VODNÍ EROZÍ Kvantitativní účinek hlavních faktorů ovlivňujících vodní erozi způsobovanou přívalovými dešti vyjadřuje tzv. univerzální rovnice pro výpočet průměrné dlouhodobé ztráty půdy z pozemků erozí (Wischmeier et Smith, 1978).
Univerzální (Wischmeier et Smithova) rovnice:
G = R*K*L*S*C*P Kde G = průměrná dlouhodobá ztráta půdy (t.ha-1.rok-1), R = faktor erozní účinnosti dešťů vyjádřený v závislosti na jejich četnosti výskytu, úhrnu, intenzitě a kinetické energii, K = faktor erodovatelnosti půdy faktor vyjádřený v závislosti na textuře a struktuře ornice, obsahu organické hmoty a zrnitosti, L = faktor délky svahu vyjadřující vliv nepřerušené délky svahu na velikost ztráty půdy erozí, S = faktor sklonu svahu vyjadřující vliv sklonu svahu na velikost ztráty půdy erozí, C = faktor ochranného vlivu vegetačního pokryvu vyjádřený v závislosti na vývoji vegetace a použité agrotechnice, P = faktor účinnosti protierozních opatření.
7.1. Faktor erozní účinnosti přívalového deště (R) Faktor R lze určit výpočtem:
R = E*i30/100 Kde
R = faktor erozní účinnosti deště (MJ.ha-1.cm.h-1) E = celková kinetická energie deště (J.m-2) i30 = max. 30 minutová intenzita deště (cm.h-1)
- 21 -
Celková kinetická energie deště E je: n
E = Σ Ei, i=1
kde
Ei = kinetická energie i-tého úseku deště n = počet úseků deště Ei = (206 +87 log isi) * Hsi
Kde
isi = intenzita deště i-tého úseku (cm.h-1) Hsi = úhrn deště v i-tém úseku (cm)
Pokud nelze z ombrografů stanovit průměrnou roční hodnotu faktoru R pro místní podmínky, lze počítat pro české kraje s průměrnou hodnotou 20. Pro území jižní Moravy lze využít mapu izolinií nebo hodnoty z tabulky.
Tab. 1 Průměrná roční hodnota faktoru R pro území jižní Moravy (Podhrázská, Dufková 2005) Měsíc květen červen červenec srpen září Výskyt v %
12
28
29
24
7
Největší pravděpodobnost výskytu erozně nebezpečných dešťů připadá na měsíc červen až srpen. Tato okolnost musí být zohledněna z pohledu rozdílného účinku pěstovaných plodin pro dosažení maximálního stupně ochrany půdy.
Pro území jižní Moravy byly vyhodnoceny záznamy z 24 stanic. Četnost výskytu erozně nebezpečných dešťů a průměrné roční hodnoty faktoru R pro jednotlivé stanic byly uvedeny v Tab. 2.
- 22 -
Tab. 2 Průměrná roční hodnota faktoru R a četnost výskytu erozně nebezpečných dešťů (Podhrázská, Dufková 2005) Stanice Četnost výskytu Průměrná roční hodnota R faktoru Jihlava
1,3
15,3
Prostějov
1,5
17,7
Vyškov
1,5
17,7
Velké Meziříčí
1,6
18,9
Kroměříž
1,7
20,0
Luhačovice
1,8
21,2
Hostýn
1,9
22,4
Staré Město
1,9
22,4
Telč
1,9
22,4
Tišnov
1,9
22,4
Třebíč
1,9
22,4
Vizovice
1,9
22,4
Koryčany
2,0
23,6
Strání
2,0
23,6
Svratouch
2,0
23,6
Vír
2,0
23,6
Brno
2,1
24,8
Brumov
2,1
24,8
Náměšť nad Oslavou
2,1
24,8
Hodonín
2,2
26,0
Kuchařovice
2,2
26,0
Pohořelice
2,2
26,0
Zlín
2,2
26,0
Vranov
2,4
28,3
- 23 -
7.2. Faktor erodovatelnosti půdy (K) Faktor erodovatelnosti půdy je definován jako odnos půdy v t.ha-1 na jednotku dešťového faktoru R ze standardního pozemku (pozemek o délce 22,13 m, na svahu o sklonu 9°, který je udržován jako kypřený černý úhor kultivací ve směru sklonu). Pokud obsah prachu a práškového písku (0,002-0,100 mm) nepřekročí 70%, lze faktor K určit ze vztahu: 100K = 2,1M1,1410-4(12 – a) + 3,25(b – 2) + 2,5(c – 3)
Kde
M = součin (% prachu + % práškového písku) * (100 - % jílu), a = % organické hmoty (humusu), b = třída struktury ornice, c = třída propustnosti půdního profilu.
Dále lze hodnoty faktoru K odečíst z nomogramu (Wischmeier, Johnson, Gross, 1971). K přibližnému určení hodnoty faktoru K lze využít bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) – 2. a 3. místo kódu. Orientační hodnotu můžeme stanovit podle porovnání půdního druhu z tabulky. (Podhrázská, Dufková, 2005)
7.3. Topografický faktor – součin faktorů L a S Vliv sklonu a délky svahu na velikost pozemku se vyjadřuje topografickým faktorem LS, který představuje poměr ztrát půdy na jednotku plochy svahu ke ztrátě půdy na jednotkovém pozemku o délce 22,13 m se sklonem 9 %. Vypočítá se ze vztahu: LS = ld0,5(0,0138 + 0,0097s + 0,00138s2), Kde
ld = nepřerušená délka svahu (m), s = sklon svahu (%)
- 24 -
Faktor délky svahu L lze určit: L = (ld/22,13)p, Kde
ld = nepřerušená délka svahu (m), p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu.
Faktor sklonu svahu S lze určit: S = 0,43 + 0,30s + 0,043s2 / 6,613,
Kde
s = sklon svahu (%)
Přímo lze hodnoty faktorů L a S odečíst z tab. 3 a 4, nebo je možné použít nomogram.
Tab. 3 Hodnoty faktoru L (Podhrázská, Dufková 2005) l (m) L
5 0,48
10 0,68
15 0,82
20 0,95
30 1,17
40 1,35
50 1,52
l (m) L
60 1,66
80 1,91
100 2,13
150 2,61
200 3,02
250 3,38
300 3,69
l (m) L
350 3,99
400 4,27
450 4,52
500 4,77
600 5,22
700 5,62
800 6,04
l (m) L
900 6,39
1000 6,75
1100 7,07
1200 7,39
1300 7,69
1400 7,98
1500 8,26
Tab. 4 Hodnoty faktoru S (Podhrázská, Dufková 2005) s (%) S
2 0,18
3 0,26
4 0,35
5 0,45
6 0,57
7 0,70
8 0,84
s (%)
9 1,0
10 1,17
11 1,35
12 1,55
13 1,75
14 1,97
15 2,21
S
16 2,46
17 2,72
18 2,99
19 3,27
20 3,57
21 3,86
22 4,21
s (%) S
23 4,55
24 4,90
25 5,26
26 5,64
27 6,03
28 6,43
29 6,85
S s (%)
- 25 -
7.4. Faktor ochranného vlivu vegetace (C) Vegetačního pokryv má vliv na smyv půdy jednak přímo ochranou povrchu půdy před destruktivním působením dopadajících dešťových kapek a zpomalováním rychlosti povrchového odtoku, ale také i nepřímo působením vegetace na půdní vlastnosti, zejména pórovitost a propustnost včetně omezení možnosti zanášení pórů rozplavenými půdními částicemi a mechanickým zpevněním půdy kořenovým systémem. Ochranný vliv vegetace je přímo úměrný pokryvnosti a hustotě porostu v době přívalového deště. Nejdokonalejší protierozní ochranu představují porosty trav a jetelovin. Stupeň ochranného účinku plodin a jejich posklizňových zbytků rozdělili Wischmeier et Smith (1978) do 5 období: 1. období podmítky a hrubé brázdy 2. období od přípravy pozemku k setí do jednoho měsíce po zasetí nebo sázení 3. období po dobu druhého měsíce od jarního nebo letního setí či sázení, u ozimů do 30.4., 4. období od konce 3. období do sklizně, 5. období strniště.
Při posuzování dlouhodobé erozní ohroženosti pozemku je nutno určit C faktor pro celý osevní postup, včetně období mezi střídáním plodin při zohlednění nástupu a způsobu agrotechnických prací. Výpočet průměrné hodnoty faktoru C za celý osevní postup umožňuje tabelární zpracování výpočtu. Pokud zjišťujeme míru erozního ohrožení pro větší oblasti (povodí) a není znám přesný osevní postup, je možno využít orientačních hodnot ročních C faktorů jednotlivých plodin nebo hodnot izolinií C faktoru pro vybrané plodiny. (Podhrázská, Dufková, 2005)
7.5. Faktor účinnosti protierozních opatření (P) Faktor účinnosti protierozních opatření jsou uvedeny v tabulce. Jestliže nelze předpokládat, že by byly dodrženy vyznačené podmínky maximálních délek a počtu pásů je faktor P roven 1. Nejméně účinným z těchto opatření je konturové obdělávání podle vrstevnic. Větší účinek vykazuje pásové střídání plodin, kdy se na svahu střídají podél vrstevnic pásy plodin chránící půdu nedostatečně s pásy víceletých pícnin nebo
- 26 -
ozimých obilnin. Údaje o hodnotách erozních faktorů a výsledky výpočtu se blíží realitě pokud je šetřený pozemek za všech okolností chráněn před cizí vodou z výše položených pozemků, komunikací apod. (Podhrázská, Dufková, 2005)
7.6. Přípustná ztráta půdy vodní erozí Je definovaná jako maximální hodnota ztráty půdy dovolující trvale a ekonomicky dostupně udržovat úrodnost půdy. Obecně platí, že čím je půda erodovanější, tím je přípustná ztráta menší. Dosazením odpovídajících hodnot faktorů do univerzální rovnice se určí dlouhodobá průměrná ztráta půdy vodní erozí pro vyšetřovaný pozemek v t.ha-1.rok-1 při uvažovaném způsobu využívání. Pokud vypočtená ztráta půdy překročí hodnoty stanovené v současné době za přípustné ztráty, pak pozemek nezabezpečuje dostatečnou protierozní ochranu půdy. Proto je nutné uplatnit protierozní opatření, kdy se změní některá hodnota faktoru z univerzální rovnice a opětovným výpočtem se přesvědčit, zda je navržené ochranné opatření dostatečné a zajišťuje snížení dlouhodobé ztráty půdy erozí pod přípustnou mez. (Janeček a kol., 2005)
Tab. 5 Přípustná ztráta půdy vodní erozí (Janeček a kol., 2005) 5. místo kódu BPEJ
t.ha-1.rok-1
u mělkých půd (do 30 cm)
5,6,8,9
1
u středně hlubokých půd (30-60 cm)
4,7
4
u hlubokých půd (nad 60 cm)
0,1,2,3
10
- 27 -
8. ROZBOR SOUČASNÝCH PODMÍNEK KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ UHERSKÉ HRADIŠŤĚ
8.1. Geomorfologické členění Katastrální území Uherské Hradiště se nachází ve Zlínském kraji, v severní části Dolnomoravského úvalu, v centru středního Pomoraví. Tato geomorfologická jednotka představuje sníženinu, kterou tvoří široká niva řeky Moravy a navazující niva řeky Dyje. Na severu začíná u Napajedel tzv. Napajedelskou bránou (průrvou), na jižní stranu je krajina široce otevřena do jihomoravské nížiny. Na území ČR zaujímá plochu 965 km2, střední výšku 183,2 m a střední sklon 1° 13´. Samotné Uherské Hradiště leží v tzv. Dyjsko-moravské nivě, podcelku Dolnomoravského úvalu tvořící jeho nejnižší část. Na východě města zasahuje svými výběžky Vizovická vrchovina, jejíž Rovniny a Rochus dosahují nad Uherským Hradištěm výšky 336 a 305 m. Výběžky Vizovické vrchoviny odděluje řeka Olšava od Hlucké pahorkatiny, která je předhůřím Bílých Karpat. Na západě se chřibská větev mírně svažuje do údolí řeky Moravy. Tato část území patří do mírně zvlněné Buchlovské pahorkatiny. Městem protéká od severovýchodu k jihozápadu řeka Morava s četnými mrtvými rameny. (Verbík, Zemek a kol., 1981)
8.2. Geologie Dolnomoravský úval, výběžek Vídeňské pánve (patří ke Karpatské geologické soustavě), je příkrovovou propadlinou vyplněnou neogenními (10 – 15 mil. let) a kvartérními (2 mil. let) usazeninami. Převážně se jedná o štěrkopísky dosahující mocnosti místy až 150 m s jílovými provrstveními. Vyšší terasy jsou budovány neogenními usazeninami (štěrky, písky). (Verbík, Zemek a kol., 1981)
8.3. Klima Klimaticky spadá Uherskohradišťsko do teplé oblasti charakterizované dlouhým suchým létem, teplým jarem a podzimem a krátkou suchou zimou. Průměrná roční
- 28 -
teplota oblasti se pohybuje v rozmezí 8,7 – 9,3 °C, roční úhrn srážek činí 590mm. Ve vegetačním období spadne v průměru 366 mm srážek. (Verbík, Zemek a kol., 1981)
Tab. 6 Průměrná roční hodnota srážek ve vegetačním období (Verbík, Zemek a kol., 1981) Měsíc květen červen červenec srpen září SRÁŽKY (mm)
61
55
75
74
58
8.4. Půdy Hlavními půdními typy jsou fluvizemě, tzn. mladé půdy vázané na nivy větších řek, vyvinuté z povodňových sedimentů. Na poříčních terasách jsou vytvořeny hnědozemě na spraších a černice, kvalitní půdy vytvořené z původních nivních uloženin. Orná půda tvoří přibližně 47 % celkové výměry pozemků. (Verbík, Zemek a kol., 1981)
Tab. 7 Druhy pozemků a jejich výměra k roku 2006 (www.czso.cz ) Druhy pozemků Výměra (Ha) Celková výměra pozemku
2126
Orná půda
996
Chmelnice
-
Vinice
27
Zahrady
168
Ovocné sady
16
Trvalé trávní porosty
136
Zemědělská půda
1344
Lesní půda
43
Vodní plochy
40
Zastavěné plochy
187
Ostatní plochy
512
8.4.1. Půdní typ fluvizem Vzniká z nivních sedimentů. Záplavami přinesená tixotropní hmota sedimentů podléhá po postupném snížení vlhkosti oxidaci, která vede k nevratným fyzikálněchemickým změnám. Tento proces se nazývá ripening (zrání). Vytváří se tak půda s fluvickými znaky: nepravidelný obsah organických látek (v celém profilu > 0,5 %),
- 29 -
různý stupeň vrstevnatosti. Podzemní voda je větší část roku hlouběji 80 cm, ale během roku její výrazně kolísá (hlouběji 150 cm na podzim a až k povrchu na jaře). Původním porostem byly lužní lesy a údolní louky. (Jandák, Prax, Pokorný, 2001)
8.4.2. Půdní typ hnědozem Vznikají typickou illimerizací, kdy jsou translokovány koloidy s malým množstvím organických látek. Pod hnědou ornicí se nachází homogenně hnědý luvický horizont Bt s výraznými hnědými povlaky pedů (polyedrů, ve spodní části zpravidla prizmat). Koeficient texturní diferenciace činí 1,4 - 2,2. Vytvořily se hlavně ze spraší, sprašových hlín (prachovnic) nebo polygenetických hlín v podmínkách periodicky promyvného (udického) vodního režimu. Původní vegetací byly doubravy a dubohabrové lesy. (Jandák, Prax, Pokorný, 2001)
8.4.3. Půdní typ černice Hlubokohumózní půdy (> 30 cm) s tmavým hydrogenním černickým horizontem Acn. Vytvořily se intenzivní akumulací a kondenzací půdní organické hmoty z nezpevněných sorpčně nasycených silikátových nebo karbonátovo-silikátových substrátů. Významným půdotvorným faktorem je hladina podzemní vody, která se nachází v hloubce 1 – 2 m pod povrchem. Původními porosty byla hydrofilní travinná společenstva a lužní lesy. (Jandák, Prax, Pokorný, 2001)
- 30 -
9. VYHODNOCENÍ EROZNÍCH FAKTORŮ
9.1. Faktor erozní účinnosti přívalového deště Faktor erozní účinnosti přívalového deště lze určit z tabulky číslo 2, jako průměrnou roční hodnotu pro Staré Město 22,4 MJ.ha-1.cm.h-1.
9.2. Faktor erodovatelnosti půdy Faktor erodovatelnosti půdy byl stanoven z map BPEJ 1:5000, jako 2. a 3. míst kódu BPEJ – hlavní půdní jednotka, dle nových hodnot (viz. Tab. 8). Pokud se odtoková linie nacházela na rozhraní více BPEJ, byla zvolena metoda váženého průměru k vypočtení faktoru K.
Tab. 8 Hodnoty faktoru K Kód BPEJ - HPJ
Faktor K
01
0,41
06
0,32
08
0,49
10
0,53
12
0,50
20
0,28
24
0,38
9.3. Topografický faktor Hodnoty faktoru délky svahu byly stanoveny z tabulky 3. Pokud se délka odtokové linie nenachází v tabulce, byla zvolena metoda interpolování. Př.: Pozemek Nad kostelem: délka odtokové linie ld = 220 m; L = 3,02 – 3,38; po interpolaci 3,16.
- 31 -
Faktory sklonu svahu byly určeny pomocí tabulky 4. Nejprve byl zjištěn sklon odtokové linie s (%), pomocí její délky a převýšení. Ke sklonu byla přiřazena příslušná hodnota faktoru S. Kde nebyly hodnoty zadané bylo nutné provést interpolaci. Př.: Pozemek Nad kostelem: délka odtokové linie ld = 220 m; převýšení 13 m s = 13/220*100 = 5,9 % => S = 0,45 – 0,57; po interpolaci 0,56. U všech dalších pozemků byly faktory sklonu a délky svahu počítány stejným způsobem. Pro pozemek je reprezentativní trasa s nejvyšší hodnotou faktoru LS, v Tab. 11, 12, 13 vyznačeny tučně.
9.4. Faktor ochranného vlivu vegetace Ke stanovení faktoru ochranného vlivu vegetace byly použity informace získané od firmy Agrokomplex Kunovice, a.s., která hospodaří na všech uvedených pozemcích. Faktor ochranného vlivu vegetace byl stanoven metodou váženého průměru, na základě struktury pěstovaných plodin.
Tab. 9 Vážený průměr hodnot faktoru C Plodina Faktor C plodiny
Zastoupeni (%)
Vážený průměr
Obiloviny
0,12
49
5,88
Kukuřice
0,6
16
9,6
Slunečnice
0,6
7
4,2
Řepka
0,3
25
7,5
Tech. pl.
0,3
3
0,9
Průměr C
0,281
100
28,08
9.5. Faktor účinnosti protierozních opatření Faktor účinnosti protierozních opatření byl stanoven jako 1, jelikož se na žádném z pozemků nenachází protierozní opatření.
- 32 -
9.6. Průměrná dlouhodobá ztráta půdy erozí Zjištěné hodnoty jednotlivých faktorů byly dosazeny do univerzální rovnice pro výpočet průměrné dlouhodobé ztráty půdy z pozemků erozí (Wischmeier et Smith):
G = R*K*L*S*C*P (t.ha-1.rok-1) Výsledkem bylo zjištění průměrné dlouhodobé ztráty půdy erozí. Př.: Pozemek Nad kostelem: G = 22,4*0,44*3,16*0,56*0,281*1 = 4,93 t.ha-1.rok-1 Pro všechny pozemky byl zvolen stejný postup výpočtu.
9.7. Přípustná ztráta půdy vodní erozí Dle Tab. 5 byla stanovena přípustná ztráta půdy vodní erozí, podle 5. místa kódu BPEJ. Jelikož se na území nachází jen hluboké půdy, byla stanovena na 10 t.ha-1.rok-1.
9.8. Stupeň erozního ohrožení půd Stupeň ohrožení půd erozí na jednotlivých pozemcích byl zjištěn z Tab. 10. Pro všechny pozemky byl vytvořen přehled v Tab. 11, 12, 13.
Tab. 10 Stupeň erozního ohrožení u hlubokých půd Stupeň eroze Eroze Ztráta půdy (t.ha-1.rok-1) 1
Nepatrná
do 10
2
Střední
10 – 20
3
Silná
20 – 30
4
Velmi silná
nad 30
Př.: Pozemek Nad kostelem: G = 4,93 t.ha-1.rok-1; přípustná ztráta půdy erozí pro hluboké půdy je 10 t.ha-1.rok-1 => stupeň eroze je 1. U všech pozemků byl zvolen stejný postup.
- 33 -
Tab. 11 Výpočet smyvu půdy na jednotlivých pozemcích Odtoková Výměra linie (ha)
l (m)
S (%)
R
K
L
S
LS
C
P
G
Gp
Stupeň Eroze eroze celkem (t)
Nad kostelem I II
14
220 160
5,90 5,00
22,4 22,4
0,44 0,44
3,16 2,69
0,56 0,45
1,76 1,21
0,281 0,281
1 1
4,93 3,38
10 10
1 1
68,99
3,20 2,89
0,281 0,281
1 1
8,19 7,41
10 10
1 1
466,95
2,91 2,09
0,281 0,281
1 1
7,51 5,39
10 10
1 1
127,74
5,13 6,34 5,88 4,02 2,71
0,281 0,281 0,281 0,281 0,281
1 1 1 1 1
9,73 12,02 11,14 7,62 5,13
10 10 10 10 10
1 2 2 1 1
649,00
Σ
1312,69
Roviny I II
57
650 930
6,15 4,95
22,4 22,4
0,41 0,41
5,42 6,50
0,59 0,45
Pod garážemi I II
17
410 360
6,80 5,55
22,4 22,4
0,41 0,41
4,32 4,05
0,67 0,52
Nad školou I II III IV V
54
450 610 650 540 390
9,80 10,20 9,50 7,80 6,70
22,4 22,4 22,4 22,4 22,4
0,30 0,30 0,30 0,30 0,30
4,52 5,26 5,42 4,95 4,10
1,14 1,21 1,09 0,81 0,66
- 34 -
Tab. 12 Výpočet smyvu půdy na jednotlivých pozemcích Odtoková Výměra linie (ha) l (m) S (%) R K
L
S
LS
C
P
G
Gp
Stupeň Eroze eroze celkem (t)
Nad lípou I II III
86
1060 840 440
6,80 6,70 6,80
22,4 22,4 22,4
0,43 0,43 0,43
6,94 6,18 4,47
0,67 0,66 0,67
4,68 4,08 3,01
0,281 0,281 0,281
1 1 1
12,65 11,04 8,14
10 10 10
2 2 1
1087,83
3,94 3,57 3,22 1,21
0,281 0,281 0,281 0,281
1 1 1 1
12,39 11,22 10,13 3,81
10 10 10 10
2 2 2 1
569,79
2,72 2,78 2,04
0,281 0,281 0,281
1 1 1
8,81 9,00 6,62
10 10 10
1 1 1
206,93
4,23 4,02
0,281 0,281
1 1
14,11 13,41
10 10
2 2
522,14
Σ
2386,69
Horní pole nad remízem I II III IV
46
330 230 220 160
9,10 9,60 9,10 5,00
22,4 22,4 22,4 22,4
0,50 0,50 0,50 0,50
3,87 3,24 3,16 2,69
1,02 1,10 1,02 0,45
Letiště I II III
23
420 360 140
6,40 6,90 7,80
22,4 22,4 22,4
0,52 0,52 0,52
4,37 4,04 2,51
0,62 0,69 0,81
Hlaviny I II
37
420 540
8,80 7,80
22,4 22,4
0,53 0,53
4,37 4,95
0,97 0,81
- 35 -
Tab. 13 Výpočet smyvu půdy na jednotlivých pozemcích Odtoková Výměra linie (ha) l (m) s (%) R K
L
S
LS
C
P
G
Gp
Stupeň Eroze eroze celkem (t)
Mařatické díly I II III
87
720 200 440
6,70 8,50 9,10
22,4 22,4 22,4
0,41 0,41 0,41
5,70 3,02 4,47
0,66 0,92 1,02
3,77 2,78 4,55
0,281 0,281 0,281
1 1 1
9,65 7,12 11,65
10 10 10
1 1 2
1013,20
1,36 2,55
0,281 0,281
1 1
2,91 5,48
10 10
1 1
164,45
0,281 0,281
1 1
12,08 9,34
10 10
2 1 Σ Σ celk.
157,06
Za hřbitovem I II
30
280 260
4,30 7,30
22,4 22,4
0,34 0,34
3,57 3,44
0,38 0,74
Nad vodárnou I II
13
470 470
9,40 7,90
22,4 22,4
0,39 0,39
4,62 4,62
1,07 0,83
- 36 -
4,93 3,82
1334,72 5034,10
10. ZÁVĚR Problém zvýšené eroze půdy, způsobený intenzivním zemědělským využíváním půdy, byl u nás dříve značně podceněn a následky zrychlené eroze nyní vážně ohrožují úrodnost zemědělských půd. V této bakalářské práci jsem se snažil vytvořit ucelený přehled o vodní erozi v katastrálním území Uherské Hradiště, jelikož je zvýšená eroze na jižní Moravě aktuálním problémem. V úvodu jsem se věnoval erozi pouze teoreticky formou literární rešerše, na kterou navazuje rozbor současných podmínek ve vybraném území a vyhodnocení účinku hlavních faktorů ovlivňujících vodní erozi, ke kterému jsem použil Wischmeier et Smithovu univerzální rovnici. Hodnoty erozních faktorů jsem zanesl do tabulek, pro lepší přehlednost a poté vypracoval stupně erozního ohrožení. Stupně erozního ohrožení jsou vyznačeny barevně v katastrální mapě M 1:10 000. Výsledkem práce je, že na celkové rozloze všech pozemků 464 Ha činí ztráta půdy 5034,1 tun ročně. Erozní ohrožení je na 30,4 % výměry stupeň číslo 1, což značí erozi nepatrnou a na 69,6 % území je stupeň eroze číslo 2, eroze střední. Z čehož vyplývá, že na pozemcích ohrožených erozí by se měly navrhnout účinná protierozní opatření. Což je téma, na které bych rád navázal v diplomové práci. Protože je eroze v České republice závažným problémem, měly by se speciální způsoby hospodaření na erozí poškozovaných půdách stát samozřejmou a normální součástí hospodaření, jako jeden ze základních způsobů využívání a ochrany přírodních zdrojů.
- 37 -
11. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY PODHRÁZSKÁ, J.; DUFKOVÁ, J. Protierozní ochrana půdy. 1st ed. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005. ISBN 80-7157-856-8.
JANEČEK, M., et al. Ochrana zemědělské půdy před erozí. 2nd ed. ISV Praha, 2005. ISBN 80-86642-38-0.
HOLÝ, M. Protierozní ochrana. 1st ed. Praha, 1978. ISBN 04-722-78.
PASÁK, V., et al. Ochrana půdy před erozí. 1st ed. Praha, 1984.
JANDÁK, J.; PRAX, A.; POKORNÝ, E. Půdoznalství. 1st ed. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2001. ISBN 80-7157-559-3.
VERBÍK A., ZEMEK M., et al. Uherské Hradiště dějiny města. 1st ed. Brno, 1981. ISBN 47-014-81.
http://www.czso.cz/
http://www.mesto-uh.cz/
http://www.sweb.cz/eroze/home.htm
- 38 -
SEZNAM TABULEK Tab. 1 Průměrná roční hodnota faktoru R pro území jižní Moravy (Podhrázská, Dufková 2005)................................................................................................................. 22 Tab. 2 Průměrná roční hodnota faktoru R a četnost výskytu erozně nebezpečných dešťů (Podhrázská, Dufková 2005) .......................................................................................... 23 Tab. 3 Hodnoty faktoru L (Podhrázská, Dufková 2005)................................................. 25 Tab. 4 Hodnoty faktoru S (Podhrázská, Dufková 2005)................................................. 25 Tab. 5 Přípustná ztráta půdy vodní erozí (Janeček a kol., 2005) ................................... 27 Tab. 6 Průměrná roční hodnota srážek ve vegetačním období (Verbík, Zemek a kol., 1981) ............................................................................................................................... 29 Tab. 7 Druhy pozemků a jejich výměra k roku 2006 (www.czso.cz ) ............................. 29 Tab. 8 Hodnoty faktoru K ............................................................................................... 31 Tab. 9 Vážený průměr hodnot faktoru C......................................................................... 32 Tab. 10 Stupeň erozního ohrožení u hlubokých půd....................................................... 33 Tab. 11 Výpočet smyvu půdy na jednotlivých pozemcích ............................................... 34 Tab. 12 Výpočet smyvu půdy na jednotlivých pozemcích ............................................... 35 Tab. 13 Výpočet smyvu půdy na jednotlivých pozemcích ............................................... 36
- 39 -
PŘÍLOHY
- 40 -
SEZNAM PŘÍLOH 1. Mapa ohrožení půd erozí v ČR 2. Fotodokumentace 3. Katastrální mapy města Uherské Hradiště (M 1:10 000)
