MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ
Agronomická fakulta
Ústav Geoinformačních technologií
MAPOVÁNÍ TERÉNNÍCH CYKLOTRAS V MIKROREGIONU TŘEŠŤSKO POMOCÍ SYSTÉMU GPS A JEJICH DIGITALIZACE
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vedoucí práce:
Vypracoval:
Ing. Tomáš Mikita
Pavel Zamazal Brno 2009
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma MAPOVÁNÍ TERÉNNÍCH CYKLOTRAS V MIKROREGIONU TŘEŠŤSKO POMOCÍ SYSTÉMU GPS A JEJICH DIGITALIZACE vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.
dne……………………………………….
Podpis diplomanta……………………….
3
Děkuji ing. Tomáši Mikitovi za vedení této bakalářské práce, cenné rady a připomínky a za trpělivost při zpracovávání.
4
Abstrakt Autor: Pavel Zamazal
Téma: Mapování terénních cyklotras v mikroregionu Třešťsko pomocí systému GPS
Bakalářská práce pojednává o problematice terénní cyklistiky v mikroregionu Třeštsko. Trasy jsou zaznamenávány pomocí přístroje GPS a následná data zpracována v programu ArcGIS 9.2. Výsledek
práce
představuje
digitální
mapka
mikroregionu
Třešťska
s vyznačenými cyklostezkami. U každé stezky lze shlédnout její podélný profil (převýšení i druhy povrchů cest). Dále je mapka doplněna přírodními, kulturními i jinými zajímavostmi, u kterých je krátký komentář a fotografie. Mapka bude prezentována v informačním centru, na internetové adrese mikroregionu Třešťska nebo na některém z cyklistických serverů.
Klíčová slova: Terénní cyklistika, cyklostezka, GPS a zaměřování, mikroregion, životní prostředí, legislativa
Abstract Author: Pavel Zamazal
Thema: Mountain Bike Trails Mapping of Microregion Třešťsko with the Aid of GPS.
The Bachelor´s work treats about mountain bike problems in microregion Třešťsko. Trails are noted with the aid of GPS and subsequent data are processed in program ArcGIS 9.2. The produce of this work presents a digital map of microregion Třešťsko with marked mountain bike trails. In each trails you can see its longitudinal profile (camber and types of road surfaces) by references. The map is completioned with natural,
5
cultural and other interests, which have got a short commentary and photograph in link label. The map will be presented in an infocentre, on internet address of microregion Třešťsko or some cyclists servers.
Keywords: Mountain bike, bike trails, GPS and location, microregion, environment, legislative
6
OBSAH
1. ÚVOD ....................................................................................................... 9 2. CÍL PRÁCE ........................................................................................... 11 3. MIKROREGION TŘEŠŤSKO ........................................................... 12 3. 1 Základní charakteristika ............................................................... 12 3. 2 Přírodní poměry.............................................................................. 13 3. 2. 1 Geologie a geomorfologie .......................................................................... 13 3. 2. 2 Pedologie ..................................................................................................... 13 3. 2. 3 Klimatické podmínky ................................................................................ 13 3. 2. 4 Hydrologie .................................................................................................. 13 3. 2. 5 Rostliny ....................................................................................................... 14 3. 2. 6 Živočichové ................................................................................................. 15
3. 3 Chráněná území v okolí.................................................................. 15 4. SYSTÉM GPS........................................................................................ 16 4. 1 Princip fungování............................................................................ 16 GPS systém se skládá ze tří segmentů, kosmického, řídícího a uživatelského.............................................................................................. 16 4. 1. 1 Kosmický segment ..................................................................................... 16 4. 1. 2 Řídící segment ............................................................................................ 17 4. 1. 3 Uživatelský segment................................................................................... 18
4.2 Princip komunikace......................................................................... 20 5. CYKLISTIKA ....................................................................................... 22 5. 1 Čtyři pilíře cyklistiky...................................................................... 22 5. 2 Terénní cyklistika ........................................................................... 24 5. 3 Podmínky pro terénní cyklistiku................................................... 24 5. 4 Terénní cyklistika a její vliv na životní prostředí........................ 25 5. 5 Terénní cyklistika, majitelé pozemků, legislativa........................ 26 6. METODIKA POSTUPU ...................................................................... 28 6. 1 Výběr vhodných tras ...................................................................... 28 6. 2 Seznámení se s trasami a jejich změření ...................................... 29 6. 3 Přenos dat do programu ArcGIS verze 9.2.................................. 29
7
6. 4 Zpracování dat v programu ArcGis 9.2 ....................................... 30 6. 5 Tvorba DMT (digitální model terénu).......................................... 32 6. 6 Tvorba podélných profilů tras....................................................... 32 9. DISKUZE............................................................................................... 33 10. ZÁVĚR................................................................................................. 34 11. RESUME.............................................................................................. 35 12. LITERATURA A PRAMENY........................................................... 36 13. SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................ 39 14. SEZNAM PŘÍLOH............................................................................. 40
8
1. ÚVOD Cyklistika jako součást životního stylu zažívá v posledních letech velký rozvoj. A to její všechny možné formy. Od cyklistiky dopravní, přes cykloturistiku, až po cyklistiku vyloženě vyhraněnou do terénního nebo silničního směru. Každá z těchto forem má specifické požadavky. Bohužel požadavky často předčí možnosti dostupné cyklistické infrastruktury a hlavně mapových podkladů. Zatímco asfaltových cest a cestiček značených jako cyklotrasy je v mikroregionu i celé České republice nepřeberné množství, cest pro terénní cyklistiku je značených pouze minimum. Jistý příslib skýtá rostoucí zájem širší cyklistické veřejnosti o horská kola, díky čemuž se také začínají pozvolna budovat terénní trasy vhodné právě pro tato kola. Nová trasa však musí být řešena a navrhována dle složitých a přísných norem kladoucích důraz na udržitelnost a šetrnost k životnímu prostředí. Jako alternativa k budování zcela nových tras se nabízí zmapování stávající lesní a polní dopravní infrastruktury. Většina těchto cest je dlouholetým používáním těžkou lesní nebo zemědělskou technikou natolik zpevněna a ustálena, že vliv terénní cyklistiky na těchto trasách je k životnímu prostředí i ochraně přírody šetrná stejně jako například pěší turistika (srovnání viz dále v oddílu Cyklistika). A co se týče vhodnosti terénu, je přírodní povrch těchto cest naprosto vyhovující. Jako zpestření lze následně využít sloučení částí cyklotras s turistickými cestami, popřípadě lesními cestami nižších řádů, které se vyznačují náročnějším terénem a celkovou vyšší hravostí. V této bakalářské práci byly proto záměrně voleny trasy členitějšího přírodního povrchu, ale zároveň musela být cesta dostatečně znatelná v krajině, aby nedocházelo k tvorbě nové trasy nebo jejím úsekům bez hlubších odborných znalostí a postupů. Jakožto zájmové území pro tuto práci byl zvolen mikroregion Třešťsko. Území mikroregionu je velmi vhodné z hlediska své polohy. Členitý povrch i blízkost významných přírodních, historických i kulturních míst má určitě při projížďce co nabídnout. Původní záměr mapovat mikroregion Telčsko byl právě z důvodu větší vzdálenosti a nevhodného charakteru tamní krajiny a cest přehodnocen a namísto toho zvolen mikroregion Třešťsko. Také měření terénních cyklotras bylo upřednostněno na základě výrazně nižší hustoty oproti klasickým cyklotrasám. K zaměření bylo využito systému GPS, přijímače Trimble Juno ST a data byla zpracována v programu ArcGIS 9.2. 9
Výsledná mapa by měla posloužit jako podklad pro cyklisty, kteří dávají přednost technicky náročnější projížďce, která je více situována do krajiny a zároveň krajinu z hlediska ochrany přírody zatěžuje pouze minimálně.
10
2. CÍL PRÁCE Cíl bakalářské práce je nastínit z hlediska ochrany přírody a krajinného rázu vhodné možnosti terénní cyklistiky a částečně cykloturistiky v mikroregionu Třešťsko s pomocí GPS přístroje. Naměřená data jsou následně zpracována v programu ArcGis verze 9.2, aby mohla být posléze vyhodnocena a uspořádána do digitální mapy ve formě interaktivních odkazů, kde bude možné si prohlédnout konkrétní trasu podrobněji i s jejím profilem a povrchem cesty. Součástí je i množství naměřených významných bodů historických, přírodních, kulturních a dalších. Charakteristika těchto bodů
11
3. MIKROREGION TŘEŠŤSKO
3. 1 Základní charakteristika Mikroregion Třešťsko vznikl seskupením 16 obcí v roce 2002 dle Zakladatelské smlouvy svazku obcí "MIKROREGIONU TŘEŠŤSKO", podle § 46 odst. 2, písm. b) zákona č. 128/2000 Sb. (Zákon o obcích) ve znění pozdějších předpisů. Celé území leží ve střední části Českomoravské vrchoviny.
Obcemi svazku jsou: • Batelov
• Klatovec
• Růžená
• Hladov
• Kostelec
• Řásná
• Hodice
• Nový Rychnov
• Stonařov
• Jezdovice
• Otín
• Švábov
• Jihlávka
•Panenská Rozsíčka
• Třešť
• Kaliště
• Rohozná
• Třeštice
Obr. č. 1: Mikroregion Třešťsko (zdroj: http://www.stonarov.cz, 29. 3. 2009) 12
3. 2 Přírodní poměry 3. 2. 1 Geologie a geomorfologie Území mikroregionu patří k členitějším oblastem Českomoravské vrchoviny. Nadmořské výšky se pohybují od 500 do 800 m. n. v. V okolí města Třeště a celé severní
části
mikroregionu
je podloží
tvořeno
metamorfovanými
horninami
modanubika, cordairit-biotitickou pararulou přecházející v okrajových částech do cordairit-biotitického migmatitu. V jižní a západní části patří horniny k centrálnímu moldanubickému masivu s muskovit-biotitickými žulami mrákotínského typu. Ve vrcholových partiích se často vyskytují typická kamenná moře a seskupení balvanů. (cit.: CULEK, M. a kol. Biogeografické členění České republiky, str. 248)
3. 2. 2 Pedologie Vzhledem k horninovému podloží jsou půdy v mikroregionu zastoupeny převážně pseudoglejemi, v jižní a západní části přecházející v kambizemě. V důsledku vysoké hladiny spodní vody se na mnoha místech vyvinula četná rašeliniště, z nichž většina je cenným ekologickým stanovištěm. (cit.: CULEK, M. a kol. Biogeografické členění České republiky, str. 249)
3. 2. 3 Klimatické podmínky Dle Quitta se nižší části oblasti nacházejí v mírně teplé oblasti MT 3, vyšší v chladné oblasti CH 7. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 6 °C a srážky od 620 mm do 740 mm, ve vrcholných partiích může teplota klesnout i pod 5 °C a srážky mohou přesáhnout hranici 750 mm. (cit.: CULEK, M. a kol. Biogeografické členění České republiky, str. 249)
3. 2. 4 Hydrologie Třešťsko spadá do povodí řeky Dyje. Vodu z většiny území odvádí Třešťský potok, který se u obce Kostelec vlévá do řeky Jihlavy, levého přítoku řeky Dyje. Samotná řeka Jihlava odvodňuje sever a severovýchod regionu, obce Batelov, Švábov a Kostelec. Severozápadní až západní část regionu, obce Stonařov a Otín, pak potok Jihlávka. Blízko Třeště, u Panenské Rozsíčky, také pramení samotná zdrojnice řeky Dyje, Moravská Dyje. Moravská Dyje odvádí vodu z jihovýchodní části regionu.
13
Na mnoha místech regionu je vyšší hladina spodní vody, což má za následek množství podmáčených míst či rašelinišť. Hojně zastoupeny jsou také zatopené lomy, které jsou cennými stanovišti rostlin a živočichů nebo slouží k rekreačním účelům.
3. 2. 5 Rostliny Vegetace oblasti náleží k 1.64 Javořickému bioregionu a fytogeografickému okresu 90. Jihlavské vrchy. Oblast se je typická krátkým letním obdobím. Vegetační stupně dle Skalického: submontánní až montánní
Přibližně polovinu území zaujímají lesní společenstva z nichž ve vyšších polohách je většina přirozeného nebo přírodě blízkého výskytu. Nejhojnější je výskyt přirozených bučin svazů Fagion s bohatým zastoupením buku lesního (Fagus silvatica) nebo bučin, v jejichž dřevinné skladbě je zastoupen i smrk ztepilý (Piceae abies). Dále je významně zastoupen svaz přirozených suťovisek Tilio-Acerion a jeho zástupci javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides) a lípa malolistá (Tilia cordata). Na podmáčených místech je vegetace patřící do svazu Piceion. V okolí vodních toků a na prameništích se vyskytují olšiny svazů Alnenion. Zbytek lesního porostu tvoří kulturní porosty smrku ztepilého. Z druhů lesních bylin se zde dále vyskytuje mnoho ohrožených druhů, mezi nimiž například sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), česnek medvědí (Allium ursinum), sasanka hajní (Anemone nemorosa), blatouch bahenní (Caltha palustris) nebo přeslička lesní (Equisetum sylvaticum). Flóru nezalesněné části tvoří zejména společenstva vlhkých luk svazu Calthion, na sušších potom svazu Arrhenatherion a Cynosurion a nejsušší místa trávníky svazu Villion. Podél rybníků a na prameništích jsou společenstva vysokých ostřic svazu Caricion, na hladinách rybníků lze nalézt i vzácné druhy svazu Nymphaeion. A rašeliništní druhy patří zejména do svazů Caricion, Sphagnion a Eriophorion. Typickými zástupci jsou druhy středoevropské horské a podhorské květeny, např. třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum). (cit.: CULEK, M. a kol. Biogeografické členění České republiky, str. 249)
14
3. 2. 6 Živočichové V oblasti převažuje podhorská lesní fauna hercynského původu. Vzhledem k poměrně vysokému procentu lesního porostu zde žijí druhy savců jako např.: srnec obecný (Capreolus capreolus), jelen evropský (Cervus elaphus), daněk skvrnitý (Dama dama), muflon (Ovis musimon), prase divoké (Sus scrofa), zajíc polní (Lepus europaeus), liška obecná (Vulpes vulpes) nebo jezevec lesní (Meles meles). Typičtí zástupci ptáků jsou káně lesní (Buteo buteo), datel černý (Dryosopus martius), strakapoud velký (Dendrocopus major) nebo holub doupňák (Columba oenas). A ze vzácnějších druhů například výr velký (Bubo bubo) nebo občas zahnízdí čáp černý (Ciconia nigra). Na mnohých mokřadech a rašeliništích se nalézají živočichové vzácní a vázaní právě na tato stanoviště, jako například z obojživelníků různé druhy čolků (Triturus), skokan krátkonohý (Rana lessonae), ropucha obecná (Bufo bufo), či regionálně vzácná kuňka obecná (Bomba bomba).
3. 3 Chráněná území v okolí Na zaměřovaném území se nachází 12 maloplošných chráněných území. Přírodní rezervace Velký pařezitý rybník a Rašeliniště Bažantka a přírodní památky Rašelinné jezírko Rosička, Jezdovické rašeliniště, Bukovské rybníčky a Lukšovská jsou velmi cenné biotopy rostlin a živočichů žijících v podmáčených oblastech a rašeliništích. Mnohé z těchto druhů jsou ojedinělé svým výskytem, či typické pro Vysočinu, ale přesto ohrožené. Přírodní rezervace Roštýnská obora, Luh u Telče, Štamberk a kamenné moře, Mrhatina, V klučí a národní přírodní rezervace Velký Špičák jsou místa s původními nebo přírodě blízkými společenstvy bučin Českomoravské vrchoviny. Přírodní památky Míchova skála a Čertův hrádek jsou unikátní chráněná žulová skaliska jako pozůstatek z dob ledových.
15
4. SYSTÉM GPS Systém GPS (NAVSTAR – GPS, Navigation Satellite Timing and Ranging Global Positioning System - oficiální název) je dnes nejmodernější systém rádiové navigace, která pro svou činnost využívá soustavu navigačních družic, obíhajících Zemi. Tento systém byl vyvíjen od 70. let minulého století, zpočátku pouze pro vojenské účely jako jednotný systém pro pozemní, vzdušné i námořní síly. V civilní verzi byl zpřístupněn v 80. letech. Od té doby se tento systém velmi rozšířil a stal se nedílnou součástí většiny lidských činností po celé Zemi v kteroukoli dobu.
4. 1 Princip fungování GPS systém se skládá ze tří segmentů, kosmického, řídícího a uživatelského.
4. 1. 1 Kosmický segment Kosmický segment GPS představují družice vysílající vlny do GPS zařízení na Zemi. Družice se pohybují rychlostí 11 300 km/h na šesti kruhových drahách se sklonem 55° k rovině rovníku a vzdálených 20 190 km od povrchu Země. Oběžná doba jedné družice je cca 12 hodin, to znamená, že každá družice oběhne Zemi dvakrát za den. K dispozici je celkem 32 aktivních družic. Pro segmentu
popis jsou
stavu definovány
kosmického dva
stavy
Obr. č. 2 Schéma družic (zdroj: http://www.aero.org, 29. 3. 2009)
implementace dle počtu operačně aktivních družic: •
plná operační schopnost (FOC, Full Operational Capability) - označení stavu, kdy je alespoň 24 družic plně funkčních, podporující novou technologii. Poprvé
16
byl vyhlášen 17. července 1995 po vypuštění a zprovoznění 24 družic Bloku II a IIA. •
částečná operační schopnost (IOC, Initial Operational Capability) - označení stavu, kdy je alespoň 18 družic plně funkčních, podporující novou technologii. Poprvé byl vyhlášen 8. prosince 1993 po vypuštění a zprovoznění 18 družic Bloku I, II a IIA.
Klíčové části družic NAVSTAR jsou: •
3 až 4 velmi přesné (10-13s) atomové hodiny s rubidiovým, dříve také s cesiovým oscilátorem
•
12 antén RHCP pro vysílání radiových kódů v pásmu L (2000-1000 MHz)
•
antény pro komunikaci s pozemními kontrolními stanicemi v pásmu S (2204,4 MHz)
•
antény pro vzájemnou komunikaci družic v pásmu UHF o
Pásmo UHF – Ultra High Frequency, mikrovlnné pásmo vysokých frekvencí v rozmezí 30 MHz až 3 GHz. V tomto pásmu vysílá televize, využívají ho mobilní sítě i systémy GPS pro přesné zjišťování polohy za pomoci družic. (http://www.aldebaran.cz, 29. 3. 2009)
•
optické, rentgenové a pulzní-elektromagnetické senzory pro detekci startů balistických raket a jaderných výbuchů
•
solární panely a baterie sloužící jako zdroj energie
V Česku je nejčetnější viditelnost 8 družic (medián), minimum pak 6, maximum 12 družic. 4. 1. 2 Řídící segment Hlavním úkolem řídícího segmentu je sledování drah družic a stavu jejich atomových hodin. Stará se o provádění korekcí v dráze letu i vysílaném signálu družic a zajišťuje synchronizaci atomových hodin. Řídící segment tvoří soustava pěti monitorovacích stanic, čtyř pozemních vysílačů a Hlavního řídícího střediska. Monitorovací stanice jsou umístěny rovnoměrně po obvodu Země, většinou blízko rovníku. Nacházejí se na Havajských ostrovech, na atolu Kwajalein na Marshallových ostrovech v západním Tichomoří, na ostrově Ascension ve středním
17
Atlantiku, na ostrově Diego Garcia uprostřed Indického oceánu a v Colorado Springs v USA. Pozemní vysílače jsou umístěny na ostrovech Ascension, Diego Garcia, na atolu Kwajalein a na Havaji. Hlavní řídící středisko sídlí na Schrieverově letecké základně v Colorado Springs v Coloradu.
4. 1. 3 Uživatelský segment Uživatelé pomocí GPS přijímače přijímají signály z jednotlivých družic, které jsou v danou chvíli nad obzorem. Na základě přijatých dat (časových značek z jednotlivých družic a znalosti jejich polohy) a předem definovaných parametrů přijímač vypočítá polohu antény, nadmořskou výšku a zobrazí přesný datum a čas. Komunikace probíhá pouze od družic k uživateli, proto je GPS přijímač označován jako pasivní. Rozdělení přijímačů podle přijímaných pásem: •
jednofrekvenční
•
dvoufrekvenční
•
vícefrekvenční (připravují se pro pásmo L5)
Rozdělení přijímačů podle kanálů: •
jednokanálové (používané v raných fázích projektu GPS)
•
vícekanálové
Rozdělení přijímačů podle principu výpočtů: •
kódová
•
fázová a kódová
Běžně dostupné přijímače k amatérskému (tj. negeodetickému a nevojenskému) vyžití jsou jednofrekvenční, vícekanálové a kódové.
18
Jednoduchý přijímač GPS signálu se skládá z: •
antény
•
předzesilovače
•
procesoru
•
časové základny (často křemíkový krystal o přesnosti <10-6s)
•
komunikačního rozhraní
Uživatelé využívající systém GPS můžeme rozdělit do dvou skupin: Autorizovaní uživatelé (vojenský sektor USA a vybrané spojenecké armády) využívající službu Precise Positioning Service (PPS) a mající k dispozici dekódovací klíče k P(Y) kódu na frekvencích L1 a L2. Tito uživatelé mají k dispozici vyšší přesnost systému. Zde je GPS využíváno: • Podpora velení - přesnější navigace vojáků v neznámém terénu • Doprava – letecká, námořní, pozemní •
Navádění zbraňových systémů – balistické rakety, střely s plochou dráhou letu
• Vojenská geodézie a mapování • Přesný čas (<10-7s) Ostatní uživatelé (civilní sektor) mohou využívat Standard Positioning Service (SPS) a mají k dispozici C/A kód na frekvencích L1. Přijímače vyrobené v USA nesmějí být exportovány, pokud nemají nastavená omezení výšky do 18 km a rychlosti do 515 m/s. Tyto limity vychází z prevence možného zneužití jako navigačního systému mimo autorizovaný sektor pro navádění balistických raket nebo střel s plochou dráhou letu. V civilním sektoru se dají GPS systémy využít pro: •
Letectví – bezpečnost provozu, sledování polohy letadla (i nad velkou vodní plochou), manévrování
•
Záchranný systém – rychlé a přesné určení místa nehody, požáru, ohrožení života, nalezení nejrychlejší cesty
•
Vesmírné projekty – kosmický segment, poloha, samonavigace, řízení vzletu i přistání
19
•
Pozemní doprava – navigace, hledání tras, bezpečnost železniční dopravy, kontrola důležitých dopravních uzlů
•
Námořní doprava – poloha, vyhledání nebezpečných míst, rychlost dopravy
•
Zeměměřičství, mapování – rychlé mapování a zaměřování staveb, komunikací, infrastruktury
•
Volný čas – navigace, rychlost, orientace, hry (Geocaching, Degree Confluence Points, a další)
•
Životní prostředí – mapování přírodních jevů, které probíhají na velkých plochách, předpovídání rychlosti a směru požárů, dešťů, tornád, a dalších
•
Zemědělství – přehled kulturních ploch, speciální postupy obdělávání
•
Přesný čas (<10-6s)
4.2 Princip komunikace Družice vysílají v pásmech, která jsou zvolena záměrně tak, aby byla minimálně ovlivněna meteorologickými vlivy. Přiděleno je několik frekvencí a každé frekvenci odpovídá jeden vysílací kanál: •
L1 (1575,42 MHz), kde je vysílán C/A kód je dostupná pro civilní uživatele, dále je šířen vojenský P(Y) kód, který je šifrovaný a přístupný pouze pro autorizované uživatele. Družice bloku IIR-M a novější jsou připraveny vysílat vojenský M kód
•
L2 (1227,62 MHz), kde je vysílán vojenský P(Y) kód. Družice bloku IIR-M a novější jsou připraveny vysílat vojenský M kód a civilní C kód
•
L3 (1381,05 MHz) od bloku družic IIR vysílá signály, které obsahují data monitorování startů balistických raket, detekci jaderných výbuchů a dalších vysokoenergetických zdrojů. Program náleží k The United States Nuclear Detonation (NUDET) a United States Nuclear Detonation Detection System (USNDS)
•
L4 (1841,40 MHz) se využívá pro měření ionosférické refrakce. Průchod signálu ionosférou způsobuje zpoždění radiového signálu, která se promítá do chyb při
20
určení polohy. Toto ionosférické zpoždění lze eliminovat, jestliže měříme zpoždění na dvou kmitočtech, nebo získáním korekcí •
L5 (1176,45 MHz) se plánuje jako civilní Safety-of-life (SoL) signál. Tato frekvence spadá do mezinárodně chráněné oblasti letecké navigace, ve které je malé nebo žádné rušení za všech podmínek. S vypuštěním první družice bloku IIF, který bude poskytovat tento signál se počítá na rok 2009 (cit.: http://cs.wikipedia.org/wiki/GPS, 29. 3. 2009)
21
5. CYKLISTIKA Cyklistika se vyvíjela ruku v ruce s vývojem jízdního kola. Cyklistické závody jsou součástí olympijských her již od jejich počátku a mnohé dnes světoznámé cyklistické soutěže, jako například Tour de France nebo Giro d'Italia se mohou pyšnit již více než stoletou historií. Postupem času se cyklistika začala formovat do jednotlivých odvětví, které můžeme rozdělit do čtyř základních skupin podle charakteru jízdy, požadavků na stavbu jízdního kola a cesty, určené pro jednotlivou skupinu.
5. 1 Čtyři pilíře cyklistiky • Dopravní cyklistika -
rychlý a nenáročný přesun z místa na místo (zaměstnání, škola, kulturní zařízení, atd.)
-
trasa by měla být co nejkratší a dopravně bezpečná
-
povrch trasy co nejefektivnější pro přesun, zde je vhodné použití asfaltu, ale není to podmínkou
-
možnost bezpečného uložení kola
• Cykloturistika -
přesun mezi turisticky atraktivními místy (přírodní a kulturní památky, sídla, ubytovací a stravovací zařízení)
-
atraktivní a zajímavé prostředí (výhledy, zajímavá místa po trase)
-
profil a povrch trasy může být náročnější, ale sjízdný za většiny povětrnostních podmínek
-
povrch volit lépe blízký přírodě, pro jeho nenásilné zakomponování do krajiny a splynutí povahy turistického zážitku s přírodou
-
dobré dopravní spojení na výchozí a konečná místa
-
požadavek na základní občerstvovací, sociální a další doprovodné služby podél trasy
22
• Terénní cyklistika -
zde je zážitek sama cesta
-
požadavek vizuálně a pohybově pestrého prostředí, cest a tras (výhledy, zajímavá místa)
-
profil by měl být především hravý a členitý a může využívat všech možností krajiny
-
povrch vždy přírodě blízký a možnost volby z různých stupňů obtížnosti
-
místa s možností občerstvení a doprovodné služby mohou být ve výchozích místech, popřípadě místech odpočinku
• Silniční cyklistika -
využití pro sport, či objemový trénink
-
veliké nároky na kvalitu povrchu (co nejhladší povrch)
Dopravní Cyklistika
Cykloturistika
Terénní cyklistika
Silniční cyklistika
Rychlost a efektivnost přesunu
++
0
― až ― ―
― až ― ―
Nenáročný výškový profil trasy
++
― až +
― až ― ―
― až ― ―
― až 0
― až ++
++
――
Hravost a pestrost cesty
―
0 až +
++
0 až ++
Tradiční turistické cíle
――
++
0 až +
0 až +
Lesní a krajinný zážitek
―
― až ++
++
0 až +
Fyzická náročnost
――
― až +
0 až ++
+ až ++
Nároky na techniku ovládání kola
――
― až +
― až ++
― až ++
Přírodní povrch cesty
Legenda: ―― vůbec nevyžaduje
― nevyžaduje
0 neutrální
+ vyžaduje
++ nutně vyžaduje
Tab. č. 1: Schéma rozdělení cyklistiky (zdroj: tabulka převzata z metodického listu České mountainbikové asociace a upravena, 29. 3. 2009 )
23
5. 2 Terénní cyklistika Terénní cyklistika, zkratkou MTB (z anglického výrazu mountain biking) je poněkud mladé, ale v posledních letech silně se rozvíjející odvětví cyklistiky propojené s trávením volného času v přírodě. Proto terénní cyklisté neboli bajkeři (odvozeno a počeštěno z anglického slova biker - cyklista) hledají pro své vyjížďky zejména cesty a cestičky s přírodním povrchem a hravým charakterem, kde pro ně nejsou překážkou ani vystouplé kořeny, či obnažené kameny větších rozměrů. Jde zde především o osvojení techniky vedení kola a překonávání přírodních překážek. Její rozšíření bylo především umožněno užitím a přizpůsobením nových technologií mnohdy odvozených od motocyklových. Jedná se zejména o změnu polohy těla při řízení kola do více vzpřímené s těžištěm směřovaným do pokrčených kolen. Dále odpružení přední vidlice, později i zadní stavby rámu, použití nových materiálů, díky kterým jsou dnes horská kola lehčí a obratnější v terénu. K obratnosti také přispívají širší pneumatiky a změny poměrů zpřevodování, kde je kladen důraz právě na průchodnost terénem, kdy je pohon kola sice pomalejší, ale o to snažší a reaktivnější na měnící se průběh terénu.
5. 3 Podmínky pro terénní cyklistiku Českomoravská vrchovina svými přírodními podmínkami a tvarem reliéfu splňuje dokonale nároky terénní cyklistiky. Bohatě členitý profil, velmi dobré zázemí co se týče služeb i kombinace přírodních a kulturních zajímavostí. Podle turistických a silničních map je vhodné i rozmístění infrastruktury. Bohužel většina těchto cest je využívána pro zemědělské účely nebo jako cesta pro těžbu a hospodářskou úpravu lesa. Mnohdy jsou tyto cesty pro cyklistiku velmi těžko sjízdné a mohou být i nebezpečné. A jako cyklostezky jsou v převážné většině označeny pouze vozovky nižších tříd, které mají povrch uměle zpevněný. Na těchto vozovkách bývá často i velmi silný provoz. Jako velice vhodné se v tomto jeví sdružit využití cesty jak pro hospodářské účely, tak i pro turistiku obecně, tyto by však musely být náležitě udržovány. V mikroregionu se nachází síť cca 300 km značených cyklotras vedoucích převážně po silnicích nižších tříd nebo po zpevněných a kvalitních polních a lesních cestách. Pouze asi jedna desetina cyklotras z tohoto počtu vede po lesních cestičkách, které jsou svými vlastnostmi vhodné jako hravá MTB cesta (v mapách označované
24
tečkovaně). Dalších asi 250 km cyklotras mikroregionu jsou trasy ostatní nebo plánované. Tyto trasy nejsou sice oficiálně značeny, ale do budoucna by být měli a již dnes po nich lze plánovat vyjížďku. A právě tyto trasy již více využívají cesty s přírodním povrchem a mnohdy jsou vedeny po turisticky značených cestách, které vedou i po náročnějším terénu (členitost a různorodost povrchu, klikatění mezi stromy, strmější stoupání o klesání).
5. 4 Terénní cyklistika a její vliv na životní prostředí S rostoucím zájmem o cyklistiku v přírodě také roste tlak na rekreační funkci krajiny. Cyklisté jsou díky kolu schopni navštívit více míst během jedné projížďky a rádi také navštěvují místa jako pěší turisté. Hrady a zámky nebo různá rekreační střediska nápor cyklistů dokáží zvládnout, ale v přírodě, zejména pak jedná-li se o nějakým způsobem chráněná území, může být situace poněkud odlišná. Díky moderním technologiím stavby rámů a propracovaného systému odpružení není dnes problém dostat se s kolem i do jinak těžko přístupných míst, s čímž se zase na druhou stranu velmi těžce vyrovnávají mnohé orgány ochrany přírody. Zde se naskytne otázka jak moc je tedy cyklistika v tomto ohledu škodlivá. Pokud pomineme vlivy způsobené odpadními komoditami, kde vše závisí na morální úrovni bajkerů, bylo studií na toto téma poměrně málo, až v posledních letech se začínají objevovat první studie, které toto téma začínají objasňovat. První ucelená vědecká studie je publikace Dopady terénní cyklistiky na životní prostředí: přehled vědeckých výzkumů a vhodných postupů údržby (2008) od Jeffa Mariona a Jeremyho Wimpeye, uznávaných odborníků v oblasti ekologie rekreace a ekologie přírodních zdrojů. Studie se zabývá hlavními faktory, kterými kola ovlivňují krajinu. Vlivy na vegetaci, půdu, kvalitu vod a divokou zvěř. Pod myšlenkou vlivu na vegetaci se míní zejména její úbytek a změna druhového složení podél cest. U půdy se jedná o její zhutnění, možnosti vzniku bahnitých míst a z toho vzcházející míra eroze. Na kvalitu vod má vliv odnos půdních částic po dešti do vodních toků. Divoká zvěř, náchylná na hluk a rychlý pohyb se při průjezdu cyklisty snadno vyplaší. Dle této studie se všechny výše zmíněné faktory, vyjma vlivu na divokou zvěř, projevují v největší míře na nově vybudovaných stezkách. Na stezkách již stabilizovaných používáním a dodržováním určitých zásad se tyto faktory prakticky neprojevují. Zajímavostí ale jsou pokusná srovnání různých činitelů,
25
kde se mimo cyklistů ještě zkoumal vliv pěších turistů, koní, motocyklů a terénních čtyřkolek. Pokusy spočívali v projití nebo projetí (o stejném počtu) modelového úseku a následné vyhodnocení vzniklých změn jak stavu vegetace, tak i stavu půdy. Nejnižší změny byly pozorovány po pěších turistech a také po cyklistech (rozdíl mezi nimi byl prakticky zanedbatelný ve prospěch pěších). Znatelně větší změny byly pozorovány po průjezdu koní a o motocyklech, či čtyřkolkách není třeba se zmiňovat.
5. 5 Terénní cyklistika, majitelé pozemků, legislativa Jak již bylo uvedeno dříve, cyklistika je dnes velmi oblíbený způsob trávení volného času. Jelikož cyklisté nejsou jedinými uživateli krajiny, může s sebou její rozšíření nést riziko konfliktů s ostatními zájmovými skupinami. Ve vztahu s pěšími je vše založeno na vzájemné toleranci, slušnosti a ohleduplnosti. Složitější situace je však ve vztahu k ochraně přírody. Dle Zákona o lesích 289/1995 Sb., v platném znění je zakázáno vjíždět na kolech mimo lesní cesty a vyznačené trasy. Z tohoto plyne, že po lesních cestách je pohyb pro cyklisty prakticky bez omezení, vyjma chráněných území, kde je problematika legislativně ošetřena zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Ale samo vyhlašování cyklostezek je věc složitá a musí projít řízením, kde se k jejímu vyhlášení, pokud vede terénem, musí vyjádřit mnoho subjektů a hlavně majitelé pozemků a lesů, díky čemuž je to proces velmi zdlouhavý a mnohdy plný kompromisů. Z tohoto důvodu se při tvorbě značených cyklotras využívá hlavně silnic, kde je potřeba vyjádření pouze Správy silnic a Policie České republiky. Ovšem cyklistů, kteří preferují silniční trasy je opravdu minimum. Na druhou stranu je u značených cyklostezek zaručena sjízdnost po většinu sezóny, snadná přeprava a dostupnost a dobré značení. Jako jistá alternativa se nabízí a v poslední době je i v praxi hojně využívaná, jsou doporučené stezky. Toto je pouze trasa, kterou někdo projel, vyhodnotil její bezpečnost a sjízdnost a to je vše. Jelikož není oficiálně značená, nemusí se nic projednávat ani s vlastníky. Tyto trasy v převážné většině vedou krajinou po přírodních lesních nebo polních cestách a i turistických trasách. Jsou hravější, ale zároveň i malinko náročnější na techniku, ovládání kola i orientaci v terénu, jelikož jsou bez
26
označení na trase, pouze zakresleny v mapách. Jejich obrovskou výhodou oproti silničním trasám je jejich bezpečnost. Jedno riziko zde ale existuje. Doporučené stezky by se neměli zaznamenávat bez dobrého uvážení a alespoň konzultace s někým, kdo se orientuje v problematice ochrany přírody. Může to být například lesní pěšina nevhodného sklonu či povrchu a tudíž náchylná k erozi. Jedno projetí za měsíc ji samozřejmě neohrozí, její označení a následné hojnější využívání by ji však mohli rychle znehodnotit a učinit nesjízdnou. Následovala by snaha ji nějakým způsobem objet, či obejít a postupně by se mohlo degradovat i její okolí. V důsledku úbytku vegetace a zhutnění povrchu by docházelo k další erozi. Další citlivou skupinou mohou být chráněná území nižších řádů, kde omezení vstupu a vjezdu není ošetřeno legislativně, ale vyšší návštěvnost by je mohla taktéž velmi poškodit.
27
6. METODIKA POSTUPU Bakalářská práce byla zpracována následujícím postupem s ohledem na potřeby terénních cyklistů, místní podmínky a šetrnému vztahu ke krajině.
Seznámení se s s přenosným GPS přijímačem a jeho nastavení Měření a sběr dat byl prováděn přenosným GPS přijímačem a mobilním GIS typu
Trimble
Juno
ST,
zapůjčeným
Ústavem
geoinformačních technologií MZLU v Brně. Juno ST je malý a lehký GPS přijímač se softwarem Microsoft Windows Mobile verze 5, který je pro sběr dat vybavený vestavěnou anténou a programem TerraSync. Přístroj dále disponuje technologií Bluetooth a Wi-fi. Pro zpracování dat s vysokou přesností v náročném terénu (například les nebo hustě zastavěná plocha) je použito DGPS korekce, díky níž je přesnost měřena v rozmezí 2 – 5 m bez ztráty kvality. Měření
probíhalo
pomocí
přístroje
Juno
ST
v nastavené frekvenci sběru dat z družic každých 5 sekund. Tato frekvence je pro účely měření tras dostatečně přesná.
Obr. č. 3 Trimble Juno ST (zdroj: http://gis.vsb.cz, 29. 3. 2009)
Jako souřadnicový systém byl zvolen S-JTSK Křovákův.
6. 1 Výběr vhodných tras Výběr tras probíhal na základě místních znalostí s pomocí turistických map mikroregionu Třešťsko, mapového serveru www.mapy.cz a aplikace Google Earth. Jako výchozí i cílový bod bylo u většiny tras zvoleno třešťské náměstí. Dvě trasy tvoří okruh začínající na některé z tras vedoucích z Třeště. Jedna z tras vede i po okruhu závodu Okolo Zudova vrchu. Vhodnost pro měření musela trasa splňovat v několika kritériích. Zásadní bylo v co největší míře volit přírodní povrch trasy. Komunikace s uměle zpevněným povrchem využívat pouze k nutným přejezdům. Na tyto nutné přejezdy byly vybírány komunikace nižších tříd z důvodu nižší hustoty provozu. Bylo tak učiněno na základě předpokladu vyšší bezpečnosti a z toho plynoucího většího požitku z jízdy přírodou. 28
Další neméně důležité kritérium bylo mapovat již existující lesní nebo polní cesty. Toto stanovisko je důležité především z důvodu ochrany přírody a krajiny. Nově budovaná trasa by musela být navržena podle přísných norem nejnovějších vědeckých poznatků v oblasti budování singltreků (z anglického singletrack – stezka pro terénní cyklisty) s přísným důrazem na minimalizaci poškození krajiny a minimalizaci erozního zatížení krajiny. Více o tomto na stránkách České mountainbikové asociace. Volba stávající cesty má i další výhodu - povrch je již delší čas užíván pěšími turisty nebo lesní či zemědělskou technikou, díky čemuž je jeho povrch již alespoň částečně zhutněn. Z toho důvodu je z erozního hlediska povrch cesty již vyselektován a cyklisté tedy nebudou mít žádný vliv na míru eroze těchto cest. Při terénní cyklistice je sice zážitek již sama cesta, ale snahou mapování a dalším kritériem bylo také vést trasy zajímavými místy, ať již z hlediska kulturního, historického nebo přírodního významu.
6. 2 Seznámení se s trasami a jejich změření Trasy bylo nutné projet a zjistit jejich stav a průjezdnost po celou cyklistickou sezónu. Protože cyklisté nebudou jediní uživatelé těchto cest, bylo potřeba zjistit, zda není cesta dočasně neprůjezdná například z důvodu lesní těžby nebo stavební činnosti. Měření tras bylo liniové, významných míst bodové. Při měření liniových tras na kole bylo možné umístit GPS přijímač prakticky kamkoli. Zda byl umístěn na řidítkách nebo v kapse batohu se na přesnosti měření neprojevilo. Pro vyšší přesnost bodového měření je vhodné přístroj nechat zaměřovat svou polohu alespoň několik desítek sekund pomocí tzv. průměrkování. Doba byla především závislá na situování stanoviště a viditelnosti družic z místa zaměřování. To znamená, že v lese zaměření trvalo až několikrát déle a jeho přesnost přesto nebyla tak vysoká jako na vyvýšeném nestíněném místě, například skále.
6. 3 Přenos dat do programu ArcGIS verze 9.2 Přenos dat z GPS přijímače ke zpracování v programu ArcGIS bylo uskutečněno pomocí aplikace GPS Pathfinder Office. Aby se dalo s daty operovat, bylo potřeba je importovat ve formátu shapefile (.shp) v platném souřadnicovém systému JTSK.
29
6. 4 Zpracování dat v programu ArcGis 9.2 Zpracování dat probíhalo vícefázově. Nejprve bylo nutné si vytvořit výřez ve tvaru obdélníku o dostatečné velikosti pro zobrazení celého mikroregionu, který v případě Třešťska má velice specifický tvar. Ale zároveň nesměl být výřez příliš veliký z důvodu značné grafické náročnosti vykreslování map v ArcGISu. Jako podklad bylo využito mapových vrstev z geoportálu Cenia. Po načtení naměřených tras do programu ArcGIS a jejich promítnutí na mapový podklad se projevilo několik malých nepřesností při měření v terénu. Lehké zmatení příjmu signálu GPS, které vzniklo v důsledku zastavení a ponechání měření linie zapnuté (Obr. č. 4). Další nepřesnosti vznikaly v zastavěných oblastech, zejména při obloukovém průjezdu vyšší rychlostí, kdy si přijímač zaznamenávající signál vysílaný družicemi po pěti sekundách propojil dva body přes budovu nebo jednoduše odrazem od vyšší budovy a „odhozením“ signálu o několik metrů mimo trajektorii průjezdu kola Obr č. 5). Výše zmíněné nepřesnosti se daly v programu ArcGIS velice lehce opravit (Obr. č. 6).
Obr. č. 4. Zaměřená trasa ovlivněná zastávkami bez vypnutí měření linie (zdroj: vlastní)
30
Obr. č. 5: Nepřesnosti v zástavbě (zdroj: vlastní)
Obr. č. 6. Trasa po vyrovnání (zdroj: vlastní)
31
6. 5 Tvorba DMT (digitální model terénu) Z důvodu vytvoření podélných profilů jednotlivých tras bylo nutné nejprve vytvořit podrobný digitální model terénu zájmového území. DMT bylo interpolováno za použití nástroje Topo To Raster nadstavby 3D Analyst softwaru ArcGIS 9.2 ze zdrojových dat v podobě vrstevnic ZABAGED (Obr. č. 7).
Obr. č. 7: DMT mikroregionu (zdroj: vlastní)
6. 6 Tvorba podélných profilů tras Pro tvorbu podélných profilů musely být veškeré trasy převedeny za pomoci DMT do podoby 3D linií, které je možné pro tento účel použít pomocí příslušného nástroje 3D Analystu. (Obr. č. 8). Poté byl každý profil doplněn o druh povrchu a významné body na trase (viz. Přílohy).
Obr. č. 8: Nástroj pro tvorbu podélných profilů (zdroj: vlastní)
32
9. DISKUZE Mikroregion Třešťsko má jeho návštěvníkům na horských kolech určitě co nabídnout. Cest a cestiček je zde nepřeberné množství, některé již zmapované jsou, jiné to ještě čeká. Přírodní podmínky nabízejí i možnost zbudování nových stezek primárně určených pro MTB kola, tzv. singltreky. Po absolvování zaměřování terénních cyklostezek pomocí GPS lze říci, tento systém zde určitě nalezne uplatnění, avšak spíše v oblastech s nedostatkem kvalitních mapových podkladů. Větší význam GPS systém nabírá v oblasti turistiky obecně, kde je cenným pomocníkem nalezení vhodné trasy k cílovému bodu. Dalším velice cenným pomocníkem, zejména při tvorbě map, je program ArcGIS. V tomto programu lze velice jednoduše opravit nepřesnosti vzniklé při terénním měření. Dále program nabízí širokou paletu možností úprav a náhledů na mapované území, změřená data i výsledný produkt. Díky těmto možnostem lze celý projekt shlédnout ze všech úhlů a stran, což má veliký přínos pro eliminaci nepřesností, které by jinak nemusely být zpozorovány, ale ve finále by mohly mít rozhodující vliv.
33
10. ZÁVĚR V této bakalářské práci byla navržena mapka se sítí devíti terénních cyklostezek v mikroregionu Třešťsko. Z nichž jedna z části zasahuje i do mikroregionu Telčska, konkrétně do města Telče, které je turisticky atraktivní pro svou historickou hodnotu. Celková délka stezek činí 165 km a na trasách je vyznačeno i množství kulturně, historicky a přírodně významných bodů. Stezky byly navrhovány s důrazem na ochranu přírody a krajiny. Bylo tedy využito pouze stávající lesní a polní cestní sítě, popřípadě značených pěších turistických cest. Všechny mapované cesty byly projety z důvodu sjízdnosti a vhodnosti po celou cyklistickou sezónu. Naměřená data byla posléze zpracována v programu ArcGIS verze 9.2. Lehké nepřesnosti při měření v lese, či mezi vysokými budovami byly opraveny a trasy uspořádány do přehledné mapy. Součástí každé stezky je i její podélný profil, na kterém jsou významné body v okolí dané trasy vyznačeny. Mapa stezek bude nabídnuta mikroregionu Třešťsko k prezentaci na infocentru a na jeho webových stránkách. A postupně doplňována o nové trasy. Věřím, že pro návštěvníky mikroregionu bude přínosem a příjemnou pozvánkou při plánování projížděk.
34
11. RESUME In this Bachelor´s work there was proposed a map with a network of a mountain bike trail in microregion Třešťsko. One of them extense partly interferes into the microregion Telčsko, specifically into the town of Telč, which is attractive for its historical value. Entire lenght of the trail is 165 km, there are marked many culturally, historically and naturally significant points. Trails were proposed with an emphases on protection of nature and landscape. There was utilized merely ready forests and fields tracks nets, eventualy marked tourists paths. All maped routs were rided through because of passabillity and availability through hole cycling season. Measured data was lastly compiled in program ArcGIS version 9.2. Light inaccuracy by measuring in forest or among high buildings were corrected and trails were brought to an order into a general map.There is also a lengthwise pofile closed to each trail, there are significant points in envrons of given trails distinguished on it. A map of trail will be tendered to microregion Třešťsko for presentation in infocentre and on its web pages. And it will be continualy completed with new trails. I believe it will be contribution and pleasant invitation for planning of a pleasureride for visitors of the.
35
12. LITERATURA A PRAMENY CULEK, M. a kol. Biogeografické členění České republiky. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005. 589 s. ISBN 80-86064-82-4
HERMOVÁ, H. Rekreační cesty pro cyklisty: Východiska, důsledky a řešení. Jablonec nad Nisou, ČeMBA, 2008.
Chráněná území v České republice. Praha: Informatorium, 1991. 274 s. ISBN 8085368-13-7
MÁLEK, J. Rašelinné jedlové smrčiny (Abieto Piceetum sphagnosum) na Českomoravské vrchovině. Jihlava: Vlastiv. Sbor. Vysočiny, 1970. Sect. Natur., 6: 61-69 MARION, J a WIMPEY, J Dopady terenni cyklistiky na životni prostředi: přehled vědeckých výzkumů a vhodných postupů údržby. Jablonec nad Nisou, ČeMBA, 2008.
RAPANT, P. Družicové polohové systémy. Ostrava: VŠB-Technická univerzita Ostrava, 2002. 1. vyd., 200 s. ISBN 80-248-0124-8 TAUBER, O. Periglaciální tvary jihozápadní části Českomoravské vrchoviny. Jihlava: Vlastiv. Sbor. Vysočiny, 1987. Sect. Natur., 8: 7-91
Z Třeště do Třeště...nejen po cyklotrasách. MÚ Třešť, Technický odbor, 2003.
Global Positioning System. [online]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/GPS, (cit.: 4. 4. 2009)
HERMOVÁ, H. Budování cyklostezek: Asfalt teče krajinou. [online]. Dostupný z WWW: http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=1972504, (29. 3. 2009)
KVASNIČKA, T. 13 Terénní cyklistika. Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy [online]. Dostupný z WWW: http://www.cyklostrategie.cz/temata13.php, (27. 3. 2009)
36
Mikroregion Třešťsko. [online]. Dostupný z WWW: http://www.trestsko.cz/, (18. 3. 2009)
Mikroregion Třešťsko (obr). [online]. Dostupný z WWW: http://www.stonarov.cz/VismoOnline_ActionScripts/Image.aspx?id_org=15560&id_obr azky=2719&datum=22.3.2008+17%3A58%3A37, (18. 3. 2009)
Národní přírodní rezervace Velký Špičák. [online]. Dostupný z WWW:http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPR_velky_spicak_ cz#top, (18. 3. 2009)
Požadavky třech pilířů cyklistiky. Čemba publikace [online]. Dostupný z WWW: http://www.cemba.cz/publikace/, (29. 3. 2009)
Příroda. [online]. Dostupný z WWW: http://www.telcsko.cz/page.php?mx=101_turistika/priroda&lx=cz&ft=, (19. 3. 2009)
Přírodní rezervace a památky. [online]. Dostupný z WWW: http://www.telcetc.cz/telc/?target=rozcestnik&id=347&menu=347, (19. 3. 2009)
Quitt, E.Klimatické regiony ČR. 1971. [online]. Dostupný z WWW: http://www.ovocnarska-unie.cz/web/web-sispo/klimreg/klimapa.html, (15. 3. 2009)
Schéma družic (obr.). [online]. Dostupný z WWW: http://www.aero.org/education/primers/gps/images/24-const_001.gif, (4. 4. 2009)
SLAVÍK, P. Cyklistika v přírodě-světový trend rekreace. Čemba publikace [online]. Dostupný z WWW: http://www.cemba.cz/publikace/, (29. 3. 2009)
Trimble Juno ST (obr.). Dostupný z WWW: http://gis.vsb.cz/GIS_Ostrava/GIS_Ova_2008/sbornik/Geotronics/gis/pdf/DS-GISJunoST-CZ.pdf, (4. 4. 2009)
37
http://www.mapy.cz, (29. 3. 2009 – 26. 5. 2009)
http://www.cykloserver.cz, (29. 3. 2009 – 26. 5. 2009)
Mapové podklady. (MV ČR, Cenia). [online] . Dostupný z WWW: http://geoportal.cenia.cz/cenia_docs/help/napoveda.html, (29. 3. 2009 – 26. 5. 2009)
Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny, v platném znění
Zákon č. 289/95 Sb. O lesích, v platném znění
38
13. SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1: Mikroregion Třešťsko Obr. č. 2: Schéma družic Obr. č. 3: Trimble Juno ST Obr. č. 4: Zaměřená trasa ovlivněná zastávkami bez vypnutí měření linie Obr. č. 5: Nepřesnosti v zástavbě Obr. č. 6: Trasa po vyrovnání Obr. č. 7: DMT mikroregionu Obr. č. 8: Nástroj pro tvorbu podélných profilů
39
14. SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Mapa mikroregionu s vyznačenými cyklostezkami, profily stezek a zajímavými místy mikroregionu Příloha č. 2: Profily jednotlivých stezek Příloha č. 3: Seznam zajímavostí na stezkách
40
