Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav výživy zvířat a pícninářství

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav výživy zvířat a pícninářství

Energetická náročnost zemědělské výroby Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracoval:

doc. Ing. Pavel Veselý, CSc.

Bc. Michal Krška

Brno 2007

1

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Energetická náročnost zemědělské výroby vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.

v Brně, dne ………………………………... podpis diplomanta ………………………...

2

Srdečně děkuji doc. Ing. Pavlu Veselému, CSc. za metodické vedení, poskytnuté materiály a cenné rady při vypracování diplomové práce. Také bych chtěl poděkovat Ing. Stanislavu Vymazalovi, vedoucímu úseku rostlinné produkce firmy ZEMSPOL a.s. Příspěvek

byl

zpracován

s

podporou

Výzkumného

záměru

č.

MSM6215648905 "Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu" uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. 3

Anotace : Tématem diplomové práce je energetická náročnost zemědělské výroby. V práci jsou popsány toky energie v jednotlivých fázích zemědělské výroby a následně možnosti snižování energetické náročnosti zemědělské výroby. Práce se zaměřuje na energetickou náročnost pěstování vybraných plodin: GPS s podsevem jetele červeného, jetel červený, kukuřici na siláž, trvalé travní porosty a ostatní víceleté pícniny. V práci jsou vyhodnocována data získaná ze zemědělského podniku ZEMSPOL a.s. Sloup.

Klíčová slova : energetická analýza, energetická bilance, energetická účinnost

4

Annotation : Theme of the thesis is energy demand of agriculture production. There are described energy flows in the thesis, which take a place in particular phases of agricultural production as well as energy demand diminishing options. The thesis is focused on energy demand of growing selected crops: GPS undersowing of red trifolium, red trifolium, corn for ensilage, permanent grass green and other perennial grazing. In the thesis are analysed data acquired from agronomic company ZEMSPOL a.s. Sloup.

Key words : energetic analysis, energetic balance, energetic efficiency

5

Obsah 1.

Úvod.......................................................................................................................... 8

2.

Literární přehled ..................................................................................................... 10 2.1.

Setrvalost zemědělských systémů................................................................... 10

2.2.

Produkční indikátor setrvalosti – TFP ............................................................ 11

2.3.

Energie v ekosystému ..................................................................................... 11

2.4.

Agroekosystém ............................................................................................... 11

2.5.

Energetické bilance pěstitelských systémů..................................................... 12

2.6.

Tok a transformace energie v rostlinné výrobě (vstupy a výstupy)................ 13

2.7.

Tok a transformace energie v živočišné výrobě (vstupy a výstupy)............... 15

2.8.

Možnosti snižování energetické náročnosti zemědělské výroby.................... 16

2.8.1.

Spotřeba energie v zemědělství ........................................................................17

2.8.2.

Možnosti snižování spotřeby energie přímé .....................................................17

2.8.3.

Správné využívání energetických prostředků ...................................................19

2.8.4.

Způsoby snižování energetické náročnosti v rostlinné výrobě .........................20

2.8.5.

Hnojení..............................................................................................................20

4.8.1.

Energetická náročnost v živočišné výrobě........................................................20

2.9.

Chráněné krajinné oblasti ............................................................................... 21

2.10.

Marginální oblasti ....................................................................................... 23

3.

Cíl práce.................................................................................................................. 24

4.

Metodika ................................................................................................................. 24 4.1.

Sloup ............................................................................................................... 24

4.2.

ZEMSPOL a.s. Sloup – obecná charakteristika podniku................................ 25

4.3.

Statistické údaje podniku ................................................................................ 27

4.4.

Pěstování vybraných plodin............................................................................ 30

4.4.1.

GPS s podsevem jetele......................................................................................30

4.4.2.

Jetel červený .....................................................................................................30

4.4.3.

Kukuřice na siláž ..............................................................................................31

4.4.4.

Trvalé travní porosty.........................................................................................32

4.4.5.

Ostatní víceleté pícniny (kostřava luční, jílek jednoletý) .................................33

4.5.

Metodický postup ........................................................................................... 34

4.4.1. 5.

Postup výpočtů..................................................................................................34

Diskuse.................................................................................................................... 35 5.1.

Minerální hnojiva............................................................................................ 35 6

5.2.

Pastva .............................................................................................................. 36

5.3.

Rozbory krmiv ................................................................................................ 37

5.4.

Energetická bilance......................................................................................... 39

5.5.

Pěstování vybraných plodin v konkrétních podmínkách Moravského Krasu 48

5.5.1.

GPS s podsevem jetele......................................................................................48

5.5.2.

Jetel červený .....................................................................................................49

5.5.3.

Kukuřice na siláž ..............................................................................................49

5.5.4.

Trvalé travní porosty.........................................................................................50

5.5.5.

Ostatní víceleté pícniny ....................................................................................50

6.

Závěr ....................................................................................................................... 51

7.

Použitá literatura ..................................................................................................... 52

7

1. ÚVOD Z více než 6 miliard lidí na Zemi má asi 1 miliarda lidí méně potravin, než je nezbytné biologické minimum. Chronický hlad postihuje 500 milionů až 1 miliardu lidí. Každý rok se narodí 24 milionů dětí, které mají podváhu. Podle odhadu bylo v roce 1990 vážně podvyživených 204 milionů dětí ve věku do 5 let. Hlad má za následek každý rok přibližně 13 milionů lidských životů. V přepočtu na den to znamená, že denně zemře hladem 35000 lidí, převážně dětí (Sobieska, 2005). Prioritním celosvětovým problémem je v současné době zdražení potravin. Ceny potravin nikdy nerostly rychleji. Mluví se o nejhorší globální krizi. Nejvíce podražila rýže, pšenice a kukuřice. Cena rýže se od začátku roku 2008 ztrojnásobila, takže třeba v Indii už její cena na konci roku 2008 byla 16000 korun za tunu. Pšenice stála na konci roku 2008 dvakrát tolik než v roce 2007. Růst ceny pšenice byl někdy tak rychlý, že její cena se zvýšila za jediný den více než o čtvrtinu. Podobně roste i cena kukuřice, sóji, mléka i masa. Podle Světové banky bylo ještě před tímto výrazným zdražováním na světě 100 milionů lidí, těch nejchudších na světě, kteří utratili za jídlo osmdesát procent svých příjmů. V současnosti už jim tyto peníze stačí pouze na poloviční porce. Dříve lidé umírali hladem, když nebyl dostatek potravin kvůli válečným konfliktům nebo živelným pohromám, jako jsou sucho, či záplavy. V současnosti je situace jiná. Jídla je sice dostatek, ale lidé si ho nemohou koupit, protože je příliš drahé. Hlavním faktorem, který má za následek zdražení potravin je zdražení ropy. V některých zemích snížilo úrodu nepříznivé počasí. V Austrálii poklesla úroda vlivem suchého počasí, v jihovýchodní Asii zase snížily úrodu cyklony a potopy. Úvěrová krize zapříčinila spekulace na trhu s potravinami a tyto spekulace výrazně zvýšily ceny potravin. Velký podíl úrodné půdy je využíván na výrobu etanolu pro motory aut, což také zvyšuje cenu potravin. Podle odhadu se 8 milionů hektarů půdy v USA, kde byla dříve pěstována kukuřice, pšenice, sója a další plodiny pro farmáře a jejich dobytek, využívá pro průmyslovou výrobu biopaliv, aby byla snížena závislost USA na ropě ze Středního východu. Výroba biopaliv v takovém rozsahu neprobíhá pouze v USA, ale i v Argentině, Brazílii, Kanadě a východní Evropě (Veselý, 2008). V rozvojových zemích se velká část pozemků, kde dříve bývala pole mění v parcely pro vznikající střední vrstvy. Nedostatek potravin je také způsoben zvyšující se životní úrovní lidí, kteří si mohou nyní dovolit koupit více potravin. Číňané a Indové

8

se posunují po potravním řetězci výše, chtějí více jídla - a chtějí maso. Průměrný Číňan spotřebuje o třetinu více masa než před lety. Významným faktorem, který přispěl k současnému nedostatku potravin v zemích 3. světa, se stal dovoz levných dotovaných potravin z bohatých zemí Evropy a z USA. V 70. letech totiž ve vyspělých zemích klesaly ceny potravin, protože se dařilo zemědělcům produkovat stále více potravin. Výnosy se zvýšily třikrát. Potraviny byly ve velkém nadbytku. Vlády v Evropě a USA situaci řešily dotacemi pro zemědělce. Přebytečné potraviny byly exportovány do rozvojových zemí, kde o ně byl velký zájem, protože tam byly díky dotacím daleko lacinější než tuzemské potraviny. Farmáři vydělávali a Afričané a Asijci najednou kupovali levné jídlo jako nikdy předtím. Spokojenost byla na obou stranách. Tento systém ale nemohl trvat věčně. Levné dotované potraviny z vyspělých zemí měly za následek zanikání farem v rozvojových zemích. Vládám těchto zemí to bylo jedno, protože neměly důvod se zaobírat zánikem farem, když jim západ poskytoval tak levné potraviny. Západ postupně omezoval podporu zemědělců v rozvojových zemích, protože je uživil do značné míry sám. V současné době je potravin nedostatek a projevilo se, že ceny byly sice nízké, ale byly stlačovány uměle tím, že zboží dotovaly vlády. Období levných potravin už je minulostí (Vodička, 2008). Výrazným důvodem nedostatku potravin je přírůstek obyvatel. Ve druhé polovině 20. století došlo k obrovskému nárůstu populace, kdy přírůstek obyvatelstva dosahoval až 2 % ročně. V roce 1804 byla na světě podle OSN jedna miliarda obyvatel, v roce 1927 už to byly miliardy dvě, v roce 1960 tři, v roce 1974 čtyři miliardy, v roce 1987 pět miliard a od roku 1999 již přes šest miliard lidí. I když se přírůstek obyvatel postupně snížil až na 1,3 % ročně, tak je populační exploze stále základním globálním problémem lidstva. Každou minutu se na naší planetě narodí asi 250 dětí a zároveň 100 lidí zemře“ (Pavel, 2006). Podle předpokladu se zvýší počet lidí na zemi do roku 2025 na 8 – 8,5 mld. Aby na zemi nedošlo ke hladomoru, musí se zvýšit produkce potravin v Africe čtyřikrát, v Jižní Americe dvakrát a v Asii asi o polovinu. Podle studie univerzity J. Hopkinse ve Washingtonu přesáhne světová populace v polovině tohoto století únosnou mez a lidstvo zřejmě nebude mít dostatek potravin (Klír, 1997). Významným problémem je úbytek využitelné půdy. V důsledku eroze, znečištěním, urbanizací, industrializací a stavbou komunikací zmizí ročně 10 milionů hektarů zemědělské půdy. Lidé tedy žijí stále z menších ploch půdy. V roce 1965 9

připadalo na každého obyvatele naší planety 4000 m2 zemědělské půdy, v roce 1974 už jen 3500 m2 a nyní to je asi 2500 m2. V roce 2025 by mělo na jednoho obyvatele připadat jen 1500 m2 zemědělské půdy (Klír, 1997). Lze očekávat, že se bude v budoucnosti odvíjet množství vypěstovaných potravin od změn klimatu. Loňská nejteplejší zima v historii měření (2006) napovídá, že se počasí v Evropě výrazně mění. Podle IPCC (Mezivládního panelu pro změnu klimatu) je možné v Evropě sledovat zřejmou odlišnost v dopadech změny klimatu na sever a jih kontinentu. Z řady výzkumů vyplývá, že bude změnami klimatu zasažena zejména jižní Evropa. Kvůli ještě většímu horku a suchu, než v současnosti panuje na jihu Evropy, mohou být ohroženy zejména zdroje pitné vody, zemědělská výroba a lesy. Naopak na severu Evropy se předpokládají vyšší srážky a zvýšení hladiny vod, což souvisí s oteplením severní Evropy. Další rozšiřování lesů a zemědělské výroby může být provázeno rozsáhlými záplavami, erozí pobřeží, vymíráním druhů a táním ledovců a zmrzlé půdy. IPCC upozorňuje na nebezpečí zvýšené hladiny oceánů pro rozsáhlé pobřežní oblasti Evropy. V zimě se dají předpokládat častější záplavy, zejména v pobřežních oblastech. Střední a východní Evropu zase mohou ohrožovat povodně vytvořené rychle tajícím sněhem. Náhlé záplavy budou pravděpodobně stále častějším jevem ve všech částech kontinentu. Do konce století by měla být postupně ohrožována řada rostlin, plazů, obojživelníků i jiných druhů. Podle celoevropského výzkumu chování velkého kvanta rostlinných druhů v rozdílných teplotních podmínkách vyplývá, že do konce roku 2080 se více než polovina z nich zřejmě ocitne mezi druhy zranitelnými, ohroženými, kriticky ohroženými, nebo dokonce odsouzenými k zániku. Množství dalších výzkumů napovídá, že řada rostlinných i živočišných druhů se v důsledku klimatických změn bude postupně přesunovat ze svých současných přirozených prostředí z jihozápadu směrem k severovýchodu kontinentu (anonym a, 2007).

2. LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1.

Setrvalost zemědělských systémů

Hodnocení zemědělských systémů z hlediska setrvalosti je velmi komplikované. Setrvalost systémů se skládá ze tří dimenzí. Jsou to dimenze ekonomická, sociální a biologicko-fyzikální neboli agronomická. Právě biologicko-fyzikální dimenze je ze všech tří nejdůležitější. Vypovídá, zda je systém fyzikálně setrvalý. Má dvě roviny – 10

produkční (schopnost systému zachovat si dobré produkční charakteristiky) a environmentální (vliv na půdu a prostředí).

2.2.

Produkční indikátor setrvalosti – TFP

Nejvíce využívanou mírou produktivity systému rostlinné produkce jsou výnosy plodin. Na setrvalost systému má ovšem také významný vliv úroveň vstupů. Proto větší význam než výnosy plodin nebo hrubá produkce má poměr mezi agregovanými výstupy a agregovanými vstupy, tedy souhrnný faktor produktivity – TFP (total factor productivity).

2.3.

Energie v ekosystému

Ekosystém zahrnuje vzájemné vztahy všech společenstev organizmů spolu s komplexem všech fyzikálních a chemických faktorů, které vytvářejí prostředí těchto organizmů. Ekosystémy mají do omezené míry schopnost autoregulace. Ekosystém a jeho jednotlivé části jsou provázány vzájemnými vztahy se svým okolím. Ekosystém se skládá ze složky živé, tvořené organismy (tzv. společenstvo neboli biocenóza) a složky neživé, tvořené prostředím (biotopem). Základní funkce ekosystému jsou koloběh látek (tzv. biogeochemické cykly) a tok energie. V naší přírodě se nacházejí dva typy ekosystému: -

přirozený - přirozený přírodní ekosystém s minimálními nebo žádnými zásahy člověka. Druhově bohaté území s nižší produkcí. Jsou schopné autoregulace a vývoje, při částečném porušení mají možnost obnovy.

-

umělý - dnes převažující typ ekosystému. Vznikl zásahem člověka. Mezi umělé ekosystémy se řadí pole, louky, zahrady, parky, lesy, rybníky, přehrady, akvária... Druhově méně početné, proto nestabilní, snadno narušitelné, nejsou schopny autoregulace (anonym b, 2008).

2.4.

Agroekosystém

Agroekosystém je umělý, labilní ekosystém, který trvá, dokud je udržován neustálými agrotechnickými zásahy. Agroekosystémy bývají velmi jednoduché, s převahou kulturních a plevelných druhů rostlin, se kterými v návaznosti žijí určití konzumenti a mikroorganismy (anonym c, 2008).

11

Předpoklad funkčnosti agroekosystému: -

princip dynamické stability

-

princip rovnovážného stavu

-

rezistence systému (odolnost)

-

resilience systému (pružnost, přizpůsobivost)

Energetické toky agroekosystémů jsou narozdíl od přirozených ekosystémů v mnoha směrech modifikovány člověkem. Hlavními vstupy do agroekosystému jsou lidská a zvířecí práce, chemikálie, mechanická energie, osivo a sadba. Existence agroekosystémů je tedy závislá na nepřetržitých zásazích člověka.

2.5.

Energetické bilance pěstitelských systémů

Energetické bilance v zemědělství mají oproti bilancím přirozených rostlin nebo společenstev tu odlišnost, že člověk při pěstování zemědělských plodin používá dodatkové energetické vklady. Zemědělství má na rozdíl od jiných odvětví národního hospodářství, která jsou s výjimkou těžby paliv a energie zejména spotřebiteli energie, naprosto rozdílnou povahu. Na jedné straně spotřebovává energii, na druhé straně přeměňuje sluneční i dodatkové energie na biologickou hmotu, která je poskytovatelem energie na zabezpečení dalších procesů (fytomasa je využitelná při výrobě paliv – spalování, metanol, etanol, bioplyn apod.) nebo ve formě krmiv slouží k výživě hospodářských zvířat i člověka. Záměrem energetického hodnocení je odkrytí existujících rezerv a optimalizace energetických vkladů do výrobního procesu z hlediska dosažení co největšího výrobního efektu při nízké spotřebě energie. Kvantifikace energetických vstupů a výstupů a sestavení energetických bilancí výrobního procesu rostlinné a živočišné výroby nabízí nový pohled na význam jednotlivých plodin nebo živočichů ve struktuře osevních postupů a živočišné výroby. Hodnocení přímé spotřeby energie ukazuje na efektivnost zemědělství. Energetická náročnost zemědělské výroby z pohledu dodatkové energie lze posuzovat dvěma způsoby, a to z pohledu přímé spotřeby energie nebo podle celkové spotřeby energie (tj. energie přímé plus nepřímé). Vyjma přímé spotřeby energie v zemědělských výrobních procesech ve formě paliv, elektrické energie, tepla, lidské práce využívá zemědělství také nepřímou formu energie. Nepřímá energie je energie, která se spotřebuje při výrobě zemědělské techniky (zemědělských strojů a traktorů apod.), produktů chemického průmyslu (průmyslová hnojiva, herbicidy, pesticidy, 12

stimulátory růstu apod.) a zemědělské výstavby, včetně výroby stavebních materiálů (Strašil, 1999). Důsledná energetická analýza soustavy zemědělství umožňuje odhalit zdroje úspor a také ty články výroby, u nichž mohou vést relativně nízké doplňkové vklady energie k podstatnému zvýšení účinnosti soustavy jako celku (Preininger, 1987).

2.6.

Tok a transformace energie v rostlinné výrobě (vstupy a výstupy)

Preininger (1987) definuje energetické výrobní vstupy jako soubor všech energií spotřebovaných ve výrobním procesu a přecházejících s určitou účinností do konečného výrobku. Energetické výstupy zase definuje jako souhrn energetického obsahu vyprodukované biomasy a nevratných energetických ztrát. Z vyprodukované biomasy připadá část na užitnou produkci, část na rostlinné zbytky a kořenovou biomasu. Podstatná část nesklizené biomasy se vrací do výrobního cyklu ve formě energie akumulované v půdě. Nejuniverzálnější metoda, která vypočítává energetický obsah rostlinné produkce je stanovení bruttoenergie (spalného tepla) jednotky sušiny produkce. Tato metoda je také ve světové literatuře nejčastěji využívána při energetických bilancích. Pro stanovení bruttoenergie se využívá kalorimetrických metod. Energetická bilance obecně srovnává vstupy energií do výrobního procesu s energetickými výstupy. Je možné stanovit energetický zisk a energetický koeficient. Energetický zisk získáme rozdílem získané a vložené energie. Energetický koeficient je poměrem získané energie k přímým a nepřímým energetickým vkladům. Energetická účinnost výrobních procesů v rostlinné výrobě je podílem získané a vložené energie. Na celkové dodatkové vstupy je z běžných zemědělských plodin nejnáročnější cukrovka

39,87 GJ.ha-1, potom

brambory 38,35 GJ.ha-1 , dále pšenice 25,26 GJ.ha-1. Celkové vstupy dodatkové energie je možné dále členit na jednotlivé dílčí vstupy. Jednotlivé dílčí vstupy se liší podle plodin a použitých agrotechnických opatření a z průměrných celkových dodatkových vstupů (30,19 GJ.ha-1) v průměru představují: živá práce 9,4 %, fosilní energie 22,3 %, stroje 12,8 %, chemické prostředky 46,1 %, osiva 9,9 % (Strašil, 1999). Živá práce se dle Preiningera (1987) vypočítá z celkové spotřeby pracovních hodin lidské práce násobením energetickým ekvivalentem, který je tvořený hodnotou 25,65 MJ.h-1. Ekvivalent nezohledňuje obtížnost nebo složitost provedené práce a ani požadovanou kvalifikaci. 13

Spotřeba fosilní energie se vypočítá dle Preiningera (1987) jako součet celkové spotřeby motorových paliv, elektrické energie a tepla přepočtem příslušných energetických ekvivalentů. Preininger (1987) uvádí ekvivalent pro naftu 35,28 MJ.l-1 a pro benzín 32,29 MJ.l-1. Energie ve strojích vyjadřuje průměrnou spotřebu energie na výrobu strojů a zařízení včetně energie na opravu a náhradní díly. Měrná spotřeba energie na výrobu strojů se vztahuje k jednotce hmotnosti stroje, která činí 100 MJ.kg-1,a dále se podle složitosti stroje diferencuje: nákladní automobil (146 MJ.kg-1), traktor (134 MJ.kg-1), samojízdný stroj (119 MJ.kg-1), stacionární linka (92 MJ.kg-1), přívěsný stroj složitý (88 MJ.kg-1) a přívěsný stroj jednoduchý (63 MJ.kg-1) (Preininger, 1987). Energetické vstupy hnojiv a pesticidů se získají násobením množství aplikovaných čistých živin u hnojiv nebo účinné látky u pesticidů příslušnými energetickými ekvivalenty (Preininger, 1987). Vysoký podíl dodatkové energie u chemických prostředků způsobuje hlavně vysoká energetická náročnost na výrobu průmyslového dusíku (v průměru 82,5 GJ.t-1 pro srovnání energetická potřeba výroby fosforečných hnojiv je v průměru 17,75 GJ.t-1, draselných 9,6 GJ.t-1) , kterého se aplikují relativně vysoké dávky. (Strašil, 1999) Pro energetický obsah osiva uvádí Preininger (1987) u cukrovky hodnotu 1,3 GJ.ha-1, pro pšenici 3,4 GJ.ha-1 a pro brambory 6,22 GJ.ha-1. Případná závlaha se podílí na energetických vstupech podle druhu závlahy od 6,6 do 21,8 % z celkových energetických vstupů. Závlaha je akumulátorem, zintenzivňujícím a zefektivňujícím intenzitu toku energie a stabilitu soustavy. Závlaha je jedním z největších spotřebitelů energie v zemědělství. Energetický ekvivalent závlahové vody je 0,00016 – 0,014 MJ.kg-1 jednoho litru vody. Největší celkové absolutní energetické výstupy vykazuje z výše uvedených plodin cukrovka 214,31 GJ.ha-1, méně potom pšenice 104,40 GJ.ha-1a brambory 88,62 GJ.ha-1. Po provedení energetické bilance potom měrná spotřeba energie na 1 vyprodukovaný GJ je pro cukrovku 0,19, pšenici 0,24, brambory 0,43. Z toho vyplývá, že z uvedených plodin má nejpříznivější energetickou bilanci cukrovka (Strašil, 1999).

14

2.7.

Tok a transformace energie v živočišné výrobě (vstupy a výstupy)

Živočišná výroba má v rámci toku energie v zemědělství významnou úlohu. Podstatnou částí vstupů energie do systému je spojená s rostlinnou výrobou ve formě krmiv, které mohou být vysoce koncentrovaným zdrojem energie. Tato energie je transformována hospodářskými zvířaty na ještě koncentrovanější potenciální energii, která je obsažená v živočišných produktech. Veškerá dodaná energie není přetvořena na potenciální energii živočišných produktů. Část energie se spotřebuje na uchování životních funkcí zvířat, část energie se degraduje a ve formě tepla apod. a odchází bez využití. Část energie obsažené v krmivech, stelivu, výkalech a moči zvířat, které jsou z pohledu živočišné produkce odpadem, se dostává ve formě organických hnojiv do půdy. Tok a transformace energie v živočišné výrobě vyžaduje kromě krmiv vstupy energie dalších forem. Technologický proces totiž vyžaduje, obdobně jako v rostlinné výrobě, různé druhy výrobních prostředků a pracovních předmětů, které mají energetickou hodnotu. Jde o nepřímé energetické vklady. Různé druhy hospodářských zvířat mají specifické požadavky i na tyto vstupy energie. Celkové vstupy pro dojnice se udávají 38,3 GJ.ks-1, pro skot ve výkrmu 18,3 GJ.ks-1, pro prasnice 13,206 GJ.ks-1, pro prasata ve výkrmu 3,635 GJ.ks-1. Energetická náročnost živočišně výroby je oproti rostlinné výrobě výrazně vyšší. Na 1 GJ výstupu energie je v průměru potřeba při započtení hlavního a vedlejšího produktu a organických hnojiv podle energie sušiny 1,058 GJ. Taktéž je zásadní odlišnost mezi energetickou náročností produkce jednotlivých druhů hospodářských zvířat. Při hodnocení produkce v návaznosti na energetické vstupy se jeví ze sledovaných zvířat jako nejefektivnější chov skotu ve volném výběhu a dojnic. Výkrm ustájeného hovězího dobytka je v porovnání s chovem prasat méně příznivý. Další předností prasat je, že mají rychlejší reprodukci (Strašil, 1999).

15

Členění energetických vstupů dle Preiningera (1987): -

E0 - energie vnějšího prostředí, která obsahuje: o E01 - energie slunečního záření o E02 - energie akumulované v půdě o E03 - energie atmosféry o E04 - energie infrastruktury okolního prostředí

-

E1 - přímé a nepřímé technologické vklady o E11 - přímé energetické vklady


E111 - energie živé lidské práce




E112 - fosilní energie (motorová nafta, elektrická energie, tepelné zdroje)




E113 - jiné energetické zdroje

o E12 – nepřímé energetické vklady (energie spotřebovaná na výrobu výrobních prostředků)


E121 - energie ve strojích




E122 - energie výrobků chemického průmyslu




E123 - energie v organických hnojivech




E124 - energie v osivech




E125 - ostatní vstupy nepřímé spotřeby energií (závlahy, odvodnění, zúrodňovací opatření, stavby)

Členění energetických výstupů dle Preiningera (1987): -

E2 - energie užitné rostlinné produkce o E21 - energetický obsah hlavního produktu o E22 - energetický obsah vedlejších produktů

-

E3 - energie rostlinných zbytků

-

E4 - nevratné energetické ztráty

2.8.

Možnosti snižování energetické náročnosti zemědělské výroby

Lidskou společnost provází při jejím vývoji nepřetržité zvyšování spotřeby energie. Zdroje energie se postupně mění. Do konce 19. století bylo zásadním zdrojem energie dřevo. Na začátku 20. století se stalo nejvýznamnějším zdrojem energie uhlí, 16

v dalším letech poté ropa a zemní plyn. Vzhledem k tomu, že se spotřeba těchto paliv neustále zvyšuje, tak dochází k rychlému ubývání jejich zásob. Podle předpokladu vydrží současná ložiska ropy už asi jen 40 až 50 let, zásoby zemního plynu jen 70 let a uhlí 300 let. Tyto zdroje kryjí v současnosti spotřebu energie z 85 %. Ubývající zdroje fosilních paliv mají za následek neustálý růst cen paliv a energie. Zajištění dostatečných zdrojů energie se stává globálním, celosvětovým problémem (Podpěra, 2001). 2.8.1. Spotřeba energie v zemědělství Zemědělství je jedním z nejvýznamnějších spotřebitelů energie. Energii využívá jednak ve formě energie přímé, tj. energie, která se ve výrobním procesu bezprostředně spotřebovává (např. motorová nafta, elektrická energie, zemní plyn, popř. živá práce), jednak jako energii nepřímou, která je potřebná na výrobu materiálových vstupů (strojů, chemických prostředků, stavebnin, apod.). V praxi je důležitá zejména oblast spotřeby energie přímé. Tato spotřeba je v zemědělském podniku ovlivnitelná a její minimalizace vede k zefektivnění výroby zemědělských produktů (Podpěra, 2001).

2.8.2. Možnosti snižování spotřeby energie přímé V národním hospodářství přísluší zemědělství k významným spotřebitelům energie. Každý rok se spotřebuje v zemědělství ČR 45 – 50 mil. GJ různých druhů energie. Z celkové spotřeby energie se podílí 10 %, na spotřebě motorové nafty dokonce více než 20 %. Energetickou náročnost zemědělství a její vývoj určují ukazatele: -

spotřeba energie připadající na hektar zemědělské půdy (GJ/ha z.p.)

-

spotřeba energie připadající na jednotku hrubé zemědělské produkce (MJ/Kč HZP)

V roce 1980 se v zemědělství spotřebovalo 15,4 GJ/ha z.p. V posledních letech tato spotřeba kolísá mezi 10,5 až 11,7 GJ/ha z.p. Spotřeba energie na jednotku hrubé zemědělské produkce se zvýšila z 0,59 MJ/Kč v roce 1989 na 0,61 MJ/Kč v roce 1998 (Podpěra, 2001). V roce 2000 se v zemědělství spotřebovalo 433 mil. litrů motorové nafty, v roce 2003 už jen 367 mil. litrů a v roce 2007 pouze 358 mil. litrů. Spotřeba motorové nafty tedy ve sledovaných letech stále klesala a dá se předpokládat, že tento trend bude stále

17

pokračovat. Spotřeba nafty v zemědělství se sice neustále snižuje, ale vzhledem k stále se zvyšující ceně nafty, kdy cena 18,04 Kč za litr z roku 1998 vzrostla na 28,67 Kč za litr v roce 2007, se celkové náklady za naftu v zemědělství zvýšily z 8 mld. Kč v roce 1998 na 10 mld. v roce 2007 (Záhorka, 2008). Vyhodnocením dotazníkové akce připravené VÚZT Praha (Výzkumný ústav zemědělské techniky) a zajišťované Zemědělskými agenturami MZe byly získány následující údaje: V roce 2000 se spotřebovalo v zemědělství asi 560 mil. litrů motorové nafty, z toho připadlo na rostlinnou výrobu 503 mil., na živočišnou výrobu 87,5 mil, na podniky služeb 47,4 mil. litrů; na nezemědělskou činnost bezmála 10 mil. litrů. Vzhledem k tomu, že se cena motorové nafty neustále zvyšuje, tvoří motorová nafta stále se zvyšující podíl na nákladech na výrobu zemědělských produktů. U obilovin je to např. v průměru 675 Kč/t, u řepky 830 Kč/t, u brambor 277 Kč/t, u sena 375 Kč/t, apod. Na 1000 Kč výnosů zemědělského podniku připadá 2,6 až 6,4 l motorové nafty, v průměru 3,8 l. Spotřeba nafty v jednotlivých měsících roku značně kolísá. Největší spotřeba nafty připadá na třetí čtvrtletí, a to 45,5 % z celoročního množství (Pastorek, 2001).

Tabulka 1.:

Spotřeba motorové nafty v zemědělství za rok 2000 podle VÚZT

Praha (Pastorek, 2001)

Kategorie půdy a činnosti Orná půda (bez produkčních zahrad) Chmelnice Vinice Ovocné sady Produkční zahrady Trvalé travní porosty Živočišná výroba Spotřeba podniků zemědělské prvovýroby celkem Podniky služeb pro zemědělskou prvovýrobu patřící do resortu Nezemědělská činnost podniků zemědělské prvovýroby CELKOVÁ SPOTŘEBA V ZEMĚDĚLSTVÍ

18

Spotřeba (tis. l) 352 614 2 633 2 115 7 579 5 436 45 093 87 562 503 031 47 392 9 977 560 400

Graf 1.:

Orientační rozdělení spotřeby motorové nafty v zemědělské prvovýrobě

pro jednotlivé měsíce podle VÚZT Praha (Pastorek, 2001) Orientační rozložení spotřeby pohonných hmot v zemědělské prvovýrobě během roku

podíl z celoroční spotřeby (%)

25 19,6

20 15,5 15 10,4 10

7,9 6,1

10,4

8,9

6

5,9

4,3

5

2,9

2,1 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

měsíc

Vysoká spotřeba ropných produktů, jimiž motorová nafta je, je z environmentálního pohledu negativním jevem. Přímým důsledkem vysoké spotřeby nafty je znečištění ovzduší výfukovými plyny motorů. Nepřímé důsledky pramení z přepravy, zpracování a skladování ropy, distribuce motorové nafty, atd. (Pastorek, 2001). 2.8.3. Správné využívání energetických prostředků Základním předpokladem úspory nafty je dobrý technický stav zemědělského stroje. Ke snížení spotřeby pohonných hmot vede omezení zmařeného výkonu v převodech a omezení zmařeného výkonu prokluzem. Snížení prokluzu traktoru a tím i spotřeby nafty umožní použití druhé poháněné nápravy (při použití obou poháněných náprav se sníží prokluz při tahové síle 30 KN o 25 %, což představuje úsporu nafty 3,7 l/h nebo 2,1 l/ha. Úsporu nafty zajistí také používání širších pneumatik a pneumatik o větším průměru. Další možností úspory nafty je regulování tlaku v pneumatikách podle pevnosti vozovky (Podpěra, 2001).

19

2.8.4. Způsoby snižování energetické náročnosti v rostlinné výrobě Snížení nákladů lze dosáhnout sestavením osevního plánu s ohledem na přepravní vzdálenosti do skladů a meziskladů a přepravovaném objemu produkce, tvořením pracovních postupů, které využívají v maximálním rozsahu energeticky úsporné pracovní operace. Energetickou náročnost při zpracování půdy významně sníží minimalizace zhutňování půdy (Podpěra, 2001). 2.8.5. Hnojení Hnojení půdy je zemědělská operace, která zajišťuje rozšiřování hnojiv na zemědělském pozemku nebo zapravení hnojiv do půdy. Hnojení se uskutečňuje před zasetím, či výsadbou nebo také na vzrostlém porostu, jako tzv. přihnojování (anonym d, 2008). Každý zemědělský podnik zpracovává v rámci osevního postupu požadavek jednotlivých plodin na přísun živin na základě jejich spotřeby. Pro výběr způsobu hnojení z pohledu použitého druhu hnojiv a technického zabezpečení jsou rozhodující půdní a klimatické podmínky, úroveň agrotechniky, dostupnost a sortiment hnojiv. Z hlediska fyzikálně chemických vlastností se hnojiva dělí na: -

průmyslová hnojiva (tuhá, kapalná, vápenatá)

-

statková hnojiva (hnůj, kejda)

Z hlediska přímé spotřeby energie je ze všech způsobů nejnáročnější výroba a hnojení statkovými hnojivy. Pokles stavů skotu a zvýšení podílu pasených zvířat snížilo produkci hnoje v současné době na necelých 16 mil. tun. Energetická náročnost výroby hnoje a hnojení dosahuje hodnoty 55 – 60 l.ha-1 (Podpěra, 2001). 4.8.1.

Energetická náročnost v živočišné výrobě

Energeticky nejnáročnějšími pracovními operacemi živočišné výroby jsou operace, které vytvářejí pro zvířata optimální životní podmínky, tj. vytápění, větrání a osvětlení stáje, dále rovněž pracovní operace dojení a chlazení mléka. Nejvíce energie se spotřebuje v následujících pracovních operacích u těchto kategorií zvířat: -

chov drůbeže – vytápění a větrání stájí pro výkrm brojlerových kuřat

-

chov dojnic – dojení a chlazení mléka

20

-

chov prasat – vytápění a větrání stájí pro vysokobřezí, rodící a kojící prasnice, případně pro dochov selat (Podpěra, 2001).

2.9.

Chráněné krajinné oblasti

Zákon č. 218/2004 Sb. a jeho prováděcí vyhláška 30/2009 Sb. o ochraně přírody a krajiny charakterizuje chráněnou krajinnou oblast jako rozsáhlé území, které má harmonicky utvářenou krajinu, charakteristicky vyvinutý reliéf, významný podíl přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů s hojným zastoupením dřevin, případně s dochovanými památkami historického osídlení. Na území ČR je vyhlášeno 25 CHKO o celkové rozloze 1 041 612 ha. Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány, popřípadě znovu vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreace je v CHKO povolena, pokud není porušena přírodní hodnota chráněných území. Nejznámějšími a také nejnavštěvovanějšími chráněnými krajinnými oblastmi jsou v České republice zejména CHKO Šumava, CHKO Český ráj, CHKO Český kras. CHKO jsou vyhlašovány vládním nařízením. Správa chráněné krajinné oblasti má na území CHKO pravomoci státní správy, tedy vede správní řízení a stavební řízení. Správy CHKO sdružuje jedna zastřešující organizace – Agentura ochrany přírody a krajiny se sídlem v Praze (anonym e, 2008).

Na celém území chráněných krajinných oblastí je dle zákona zakázáno: - zneškodňování odpadů mimo míst vyhrazených se souhlasem orgánu ochrany přírody - vjíždění a setrvávání motorových vozidel a obytných přívěsů mimo silnice a místní komunikace a míst vyhrazených se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu - povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů - používání otrávených návnad při výkonu práva myslivosti - měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti

Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno: 21

- umisťování a povolování nových staveb - povolování a změna využití území - změňování současné skladby a plochy kultur, nevyplyne-li to ze změny plánu péče o chráněnou krajinnou oblast - hnojení pozemků, používání kejdy, silážních šťáv a ostatních tekutých odpadů

Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno - hospodaření na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsoby, které vyžadují intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které by mohly způsobit podstatné změny biologické rozmanitosti, struktury a funkce ekosystémů anebo nevratně poškodit půdní povrch, používání biocidů, změna vodního režimu, či provádění terénních úprav značného rozsahu - zavádění intenzivních chovů zvěře, například obor, farmových chovů, bažantnic CHKO Moravský kras je jednou z nejvýznamnějších krasových oblastí střední Evropy. Na celém území CHKO se nachází více než 1100 jeskyní. Čtyři z nich jsou přístupné pro veřejnost. Punkevní jeskyně, která umožňuje plavbu podzemní říčkou Punkvou spojenou s prohlídkou dna propasti Macocha, Kateřinská jeskyně, kde jsou známé hlavně unikátní hůlkové stalagmity, jeskyně Balcarka, která je známá svou krápníkovou výzdobou a Sloupsko-šošůvské jeskyně, tvořené mohutnými chodbami a podzemními propastmi (anonym f, 2008). Celková výměra CHKO Moravský Kras je 94 km². Je tvořena vápenci středního devonu až spodního karbonu táhnoucí se v severojižním směru mezi Sloupem a Brnem na vzdálenost 25 km. Pro tento krajinný celek jsou tedy charakteristické krasové plošiny se závrty, hlubokými žleby s ponornými toky a množstvím jeskyní. V Moravském krasu se vyskytují společenstva vzácných rostlinných a živočišných druhů a mnohé jeskyně jsou

významnými

archeologickými

lokalitami.

Hospodářské

subjekty,

které

v současnosti hospodaří na území CHKO Moravský Kras, jsou orientovány na rostlinnou a živočišnou výrobu. Ekonomické výsledky ukazují, že dominantní výrobou je výroba rostlinná. Rostlinná výroba se specializuje hlavně na produkci ozimé pšenice, jarního ječmene, v menší míře žita, triticale a ovsa. Z technických plodin se pěstuje řepka ozimá, v menší míře hořčice. Z krmných plodin je zastoupena vojtěška a jetel, dále sklizeň sena z trvalých travních porostů (likvidace chovů ovcí téměř vedla k odstranění pastvy), z jednoletých krmných plodin silážní kukuřice a pěstování ozimého ječmene systémem GPS, v menší míře senážní oves. Ze speciální produkce je 22

to pěstování trav na semeno. Z živočišné výroby je významná především produkce mléka, dále také produkce hovězího a vepřového masa. Okrajovou záležitostí jsou chov ovcí a dojných a kašmírských koz. Klasická přidružená výroba, známá z období existence zemědělských družstev je zachována pouze jako zpracovny zemědělských produktů (mlýny, pekárny, mlékárny, jatka, míchárny krmiv) (anonym g, 2008). Obrázek 1.:

Mapa chráněných krajinných oblastí ČR (http://images.google.cz)

2.10. Marginální oblasti Podle Střelečka (1994) se dělí v České republice zemědělské oblasti do dvou kategorií. Oblasti do nadmořské výšky 450 m n.m. označuje jako produkční oblasti a oblasti nad 450 m n.m. jako marginální oblasti. Do kategorie marginální oblasti mohou spadat i území, která sice nepatří do podhorských oblastí, ale jsou jinak znevýhodněna pro zemědělské využití. Těmito nevýhodnými kriterii jsou: svažitost pozemků, krátká vegetační doba, pásma ochrany vodních zdrojů nebo také negativní vlivy jiných odvětví (těžební a imisní oblasti, chráněná území). Důvodem, proč se zařazují podhorské oblasti do kategorie marginální oblasti je, že podhorské oblasti nemohou při srovnatelných nákladech vyprodukovat stejný objem komodit jako oblasti produkční. Nižší objem zemědělské produkce z hektaru v marginálních oblastech však musí být pro zemědělce rentabilní – musí pokrýt nejen náklady, ale poskytnout i přiměřený zisk. To je dosaženo dotacemi z EU pro marginální oblasti na kompenzaci záporné rentability. Kromě 23

zvýhodnění vlastní výroby, mají dotace z EU také environmentální význam (tvorba krajiny). Dalším významných pozitivem dotací je udržení zaměstnanosti na venkově. Možností optimalizace rostlinné produkce v podhorských oblastech jsou vhodné osevní postupy s vyšším podílem víceletých pícnin. Víceleté pícniny totiž oproti jednoletým plodinám vyžadují menší náklady, při pastevním využití a nižších vstupech poskytují menší výnosy sušiny z hektaru, což je základem požadované optimalizace (Šroller, 2001).

3. CÍL PRÁCE Cílem práce bylo stanovení energetické bilance zemědělské výroby. Ze získaných

z vybraného

podkladů

zemědělského

podniku,

které

se

vztahují

k energetickým vstupům a výstupům, provést vyhodnocení energetické náročnosti vybraných fází zemědělské výroby, analyzovat situaci podniku a zhodnotit ji v širších souvislostech daného regionu.

4. METODIKA Zemědělský podnik ZEMSPOL a.s. Sloup, na kterém byla realizována tato práce se nachází ve vesnici Sloup.

4.1.

Sloup

Městys Sloup je severní vstupní branou do chráněné krajinné oblasti Moravský kras a významným poutním místem. Nadmořská výška Sloupu je 470 m n. m. Nejvyšší okolní kopce dosahují výšky 650 m n. m. K 31.12.2003 měl Sloup 901 obyvatel. Vznik městyse se datuje od poloviny 11. století. V roce 2000 získal Sloup prestižní titul "Vesnice roku" a jako vítěz soutěže pak reprezentoval Českou republiku v Evropské soutěži vesnic. 23.1.2007 byl Sloupu navrácen historický titul městys. Přírodní dominantou Sloupu a největší turistickou atraktivitou jsou místní Sloupsko-Šošůvské jeskyně se světoznámou Eliščinou jeskyní, krápníkem Svícnem a jeskyní Kůlnou. Vstupnímu areálu jeskyní vévodí osamělé skalisko "Hřebenáč", podle jehož sloupovitého tvaru je odvozen název městyse. Ze Sloupu jsou po turistických stezkách lehce dostupné všechny ostatní veřejnosti přístupné jeskyně Moravského krasu včetně propasti Macocha (anonym h, 2004).

24

4.2.

ZEMSPOL a.s. Sloup – obecná charakteristika

podniku ZEMSPOL a.s. Sloup je zemědělská společnost, která hospodaří v oblasti Drahanské vrchoviny v nadmořské výšce 430 až 650 m. Převážná část zemědělských pozemků se nachází v severní oblasti Moravského krasu. Společnost pokračuje v tradičním zemědělském obhospodařování půdy po svých dávných předcích v daných přírodních i ekonomických podmínkách a v údržbě krajiny. Jelikož pouze zemědělství mohlo místní hospodáře jen stěží uživit, tak byly hospodáři nuceni využívat jiné místní zdroje. Byly to lesy, těžba a zpracování kamene včetně vápence, pálení vápna. Později v zimních měsících mohli pracovat v průmyslových závodech měst Blanenska, Boskovicka, Prostějovska i v Brně. Začala se rozvíjet různá nezemědělská činnost - autodoprava, kovovýroba, stavební činnost, kooperace s průmyslovými podniky i jiné aktivity. Stát je nemusel živit. Malá hloubka ornice, kamenitá půda, rozdělení obhospodařované půdy lesy, vedly ve zdejších krajích vždy ke ztížené zemědělské činnosti, která byla a je zdrojem obživy mnoha obyvatel tohoto kraje. ZEMSPOL a.s. Sloup hospodaří v 15 katastrálních územích na 2 107 ha zemědělské půdy, tedy na 73 % celkové rozlohy zemědělské půdy v této oblasti. Z toho je orné 1630 ha, zbytek jsou louky a pastviny. ZEMSPOL a. s. Sloup neponechává žádnou část zemědělské půdy, kterou obhospodařuje, ladem. Pěstování plodin se v tomto regionu odnepaměti zaměřuje především na obiloviny, trávy i na semeno, krmné plodiny, okopaniny, len, řepku, hořčici. Značnou část pozemků pokrývají louky a pastviny. Současné ekonomické podmínky pro zemědělství notně omezují pěstování okopanin a lnu. V ZEMSPOLU a.s. Sloup se pěstují hlavně obiloviny (potravinářská pšenice, potravinářské žito, ozimý ječmen, oves krmný, oves nahý), krmné plodiny (jetel červený, kukuřice, ječmen s podsevem na GPS), řepka, hořčice na semeno (i sarabská). Dále trávy na semeno (kostřava luční, jílek italský, lipnice luční, jílek jednoletý tetraploidní, svazenka, čičorka pestrá). Živočišná výroba je specializovaná na chov červenostrakatého skotu s kombinovanou užitkovostí v uzavřeném obratu stáda a na chov prasat. Zatížení živočišnou produkcí je 0,7 VDJ na hektar obhospodařované zemědělské půdy.

25

Hlavními komoditami chovu skotu jsou mléko, jateční býci a plemenné jalovice. Velký důraz je kladen na vzdušný odchov telat a zdravý chov jalovic s využitím pastvy. Rovněž býci jsou ustájeni volně, ovšem s vysokou intenzitou růstu. Nyní je ustájeno hlavní stádo dojnic v nově rekonstruované farmě. Chov prasat je orientován na odchov selat a produkci jatečných vepřů. Pro ustájení všech kategorií chovu prasat je využívána technologie vlastní výroby. ZEMSPOL a.s. Sloup je plně soběstačný v produkci objemných i jadrných krmiv pro výživu všech svých zvířat. K míchání krmných směsí využívá vlastní zařízení. Na celkové produkci společnosti se podílí živočišná výroba více jak 50 %. Společnost rovněž provozuje malou pekárnu, kde vyrábí přes dvacet druhů výrobků. Pekárenské výrobky rozváží svým stálým zákazníkům sama pekárna. Méně obvyklou záležitostí je provozování jezdecké turistiky. Kovovýroba je zaměřena na výrobky pro zemědělce, především pro technologii chovu prasat. Společnost je také aktivní v likvidaci odpadů v biokompostárně (anonym i, 2009). Území, na kterém ZEMSPOL a.s. hospodaří, náleží do kategorie marginální (podhorské) oblasti. Část pozemků se nachází v CHKO Moravský kras. ZEMSPOL a.s. Sloup úzce spolupracuje se Správou chráněné krajinné oblasti Moravský kras a to především při pěstování zemědělských plodin, chovu hospodářského dobytka a údržbě krajiny. Jelikož všichni zaměstnanci ZEMSPOLU a.s. jsou obyvateli a většinou domorodci, mají zájem nejen o zaměstnání, ale i o udržení přírody toho území v současném stavu pro další generace.

26

4.3. Tabulka 2.:

Statistické údaje podniku Početní stavy chovaných zvířat k 31.8.2008

Skot kategorie telata sající telata do 6 měsíců chovné jalovice býci dojnice vysokobřezí jalovice skot celkem Prasata selata sající selata klece výkrm prasat prasničky prasnice kanci prasata celkem Ovce jehňata ročky bahnice berani ovce celkem tažné koně tažné koně celkem

Tabulka 3.:

počet 109 154 360 126 536 60 1345 204 203 219 1 92 2 721 47 3 95 3 148 9

Průměrná dojivost skotu

průměrná dojivost skotu (v litrech za den) množství k 30.6.2008 množství k 30.3.2008 množství k 31.12.2007 18,35 17,39 18,09

27

Tabulka 4.:

Průměrné přírůstky chovaných zvířat

kategorie telata do 6 měsíců chovné jalovice býci kategorie selata (klece) prasata (výkrm) Tabulka 5.:

průměrný přírůstek skotu (kg/den) množství k množství k 30.6.2008 30.3.2008 0,547 0,773 0,623 0,665 0,948 0,616 průměrný přírůstek prasat (kg/den) množství k množství k 30.6.2008 30.3.2008 0,363 0,246 0,776 0,541

množství k 31.12.2007 0,773 0,662 1,207 množství k 31.12.2007 0,336 0,582

Výkaz o plochách osevů zemědělských plodin k 31.5.2008

celková výměra kategorie zemědělská půda orná půda TTP celkem osevní plochy pícnin kategorie kukuřice na zeleno a siláž ostatní jednoleté pícniny jetel červený ostatní víceleté pícniny pícniny na orné půdě (celkem) osevní plochy technických plodin kategorie řepka hořčice na semeno technické plodiny (celkem) osevní plochy obilovin kategorie pšenice ozimá pšenice jarní žito ozimé a jarní ječmen ozimý ječmen jarní oves obiloviny (celkem)

28

výměra v ha 2063,34 1572,04 491,3 8842,8 výměra v ha 231,55 161,36 112,98 63,56 569,45 výměra v ha 157,63 59,83 217,46 výměra v ha 437,72 18,2 103,63 128,18 77,79 19,61 785,13

Tabulka 6.:

Hektarové výnosy zemědělských plodin k 31.5.2008

hektarové výnosy jednotlivých plodin zemědělské plodiny hektarový výnos v t pšenice ozimá 6,31 pšenice jarní 4,78 žito ozimé a jarní 5,3 ječmen ozimý 4,84 ječmen jarní 4,13 oves 4,38 řepka 1,57 hořčice na semeno 0,5 kukuřice na zeleno a siláž 40 jetel červený 9 Tabulka 7.:

Složení krmných dávek - skot

Dojnice kukuřičná siláž jetelotravní senáž seno luční KS

20 kg 10 kg 2 kg dle užitkovosti býci výkrm

kukuřičná siláž GPS ječmen seno luční KS

10 kg 10 kg 1,5 kg 3 kg Jalovice

kukuřičná siláž jetelotravní senáž seno luční KS Tabulka 8.:

10 kg 5 kg 2 kg 1 kg

Složení krmných dávek - ovce

Ovce seno luční mačkaný oves sláma

1 kg 0,5 kg (jen kojící) ad libitum

29

4.4.

Pěstování vybraných plodin 4.4.1. GPS s podsevem jetele

Podstatou této metody je setí ječmene jarního jako krycí plodiny jetele červeného. Vysévají se současně. Ječmen jarní, jako jednoletá plodina, se už v dalších letech na pozemku nevyskytuje. Jetel červený se pěstuje 3 až 4 roky a poté se změní stanoviště, kdy se opět využije krytí ječmenem jarním. Ječmen jarní urychlí růst malých semen jetele červeného. Metoda GPS zahrnuje sklizeň drtě celých rostlin obilnin. Označení GPS pochází z německého slova Ganzpflanzenschrot. Jedná se o sklizeň celých rozdrcených rostlin v těstovité zralosti zrna, při celkové sušině rostliny cca 40 %, kdy je obsah živin, energie a stravitelnost v nejpříznivějším poměru. Rozřezaná a podrcená hmota se konzervuje silážováním nebo sušením. Metoda GPS se používá především pro hustě seté obilniny, méně potom pro bob, sóju, či hrách (Římovský, 1989). 4.4.2. Jetel červený Jetel červený je nejrozšířenější jetelovinou, roste hojně na loukách s výjimkou nejvyšších poloh na celém území České republiky. Oblast pěstování jetele červeného je ale především bramborářská a podhorská. Je to velmi cenná pícnina. Kvete od května do září (anonym j, 2006). Pěstování víceletých jetelovin má velký význam pro mimoprodukční funkci spočívající v zabezpečení funkčnosti a stability celé zemědělské soustavy. Má význam jako zúrodňující složka osevních postupů. Tato skutečnost bývala dříve opomíjena, když spočíval význam pěstování víceletých jetelovin pouze v oblasti výživy a krmení hospodářských zvířat. Jetel červený má odlišné požadavky na půdní prostředí. Je rostlinou lučního typu. Vyskytuje se na loukách, pastvinách a lesních lemech. Vyžaduje vyšší obsah vláhy v ornici a také vyšší relativní vzdušnou vlhkost. Ideální pro pěstování jetele červeného jsou chladnější a vlhčí oblasti. Optimálními podmínkami pro jetel červený jsou zvýšený obsah organických látek v půdě a utuženější půda, nejlépe středně těžké až těžké půdy, hnědozemě i částečně podzolované s dostatkem přístupných živin. Zcela nevhodné jsou nakypřené půdy. Jeteloviny jsou svým mohutně rozvinutým a hluboce sahajícím kořenovým systémem schopné získávat i méně přístupné a hlouběji splavené

30

živiny. Odpadá potřeba hnojení dusíkem díky biologické fixaci dusíku symbiózou s hlízkovými bakteriemi (Římovský, 1989). Jetel červený se využívá na přímé zelené krmení nebo ke konzervaci zavadlé píce silážováním. Dále se také uplatňuje v jetelotravních směskách. 4.4.3. Kukuřice na siláž Silážní kukuřice je stěžejní krmnou plodinou. Kukuřici je možné pěstovat i několik let po sobě. Během posledních let se plochy kukuřice na zrno rychle rozšířily a tato plodina se stala naší třetí nejvýznamnější obilninou a čtvrtou nejdůležitější plodinou. Přispěli k tomu nové rané hybridy a globální oteplování. Pro pěstování je totiž důležitá ranost hybridů, která se udává v hodnotách FAO, které dosahují hodnoty 100 – 900. Pozdější hybridy bývají výnosnější, ale jsou náročnější na stanoviště. Volbou hybridů se ovlivní termín sklizně, způsob využití, eventuelně i kvalita (Chloupek, 2005). Kukuřice je teplomilná rostlina, a proto při příliš včasném výsevu a za chladného počasí bývá napadána hnilobami klíčků, které se později projevují jako načernalé báze stébel a ještě později hnilobami palic. Častým původcem těchto chorob jsou fuzariózy. Za vlhkého počasí jsou pak zrna či celé palice napadeny růžovým až černým myceliem. Fuzariózy napadají všechny obilniny, včetně kukuřice. Napadení rostlin fuzariózami následně znamená kontaminaci produkce zrna i silážní hmoty mykotoxiny. Fuzariózy napadají všechny části rostliny kukuřice – kořeny, listy, palice. Ke kontaminaci toxiny, kterých je dosud popsáno několik stovek druhů, dochází jak během vegetace (primární kontaminace), tak při skladování sklizené hmoty (sekundární kontaminace). Jako prevenci kontaminace mykotoxiny jsou vhodnými opatřeními výběr vhodného hybridu pro danou pěstitelskou oblast, s adekvátním FAO a vysokou odolností vůči houbovým chorobám, včasná sklizeň při optimální zralosti, neprodlené silážování s dokonalým pořezáním na optimální velikost částic, maximální udusání, vytěsněním vzduchu a neprodyšným uzavřením (Vaňatová, 2008). Kukuřice klíčí od 8 – 10 °C, tj. vysévá se většinou od poloviny do konce dubna (Chloupek, 2005). V průběhu vegetace by průměrná denní teplota neměla klesnout pod 10 °C, jinak dochází k narušení fyziologických procesů a zastavuje se růst. Při déle trvajícím poklesu teplot je narušena tvorba chlorofylu, rostliny začínají žloutnout (Římovský, 1989). 31

Dřívější výsev působí zpožděné a nerovnoměrné vzcházení, porost je citlivý na změnu teploty půdy, na choroby a škůdce. To se pak projeví mezerovitým porostem. Proto je nutné moření osiva. Pozdní výsevy sice rychle vzcházejí, ale protože mají k dispozici kratší vegetační dobu, bývají méně výnosové. Hloubkou výsevu se reguluje dostupnost vody a teplota půdy. Vzhledem k řídkému porostu a malému počátečnímu vývoji je kukuřice málo konkurenceschopná vůči plevelům, proto se používají herbicidy nebo meziřádková kultivace (Chloupek, 2005). Kukuřice je dosti náročná na vodu a velmi citlivá na nízké teploty. Kukuřice je plodina zvyšující nebezpečí vodní eroze. Je nutné dodržovat protierozní ochranářská opatření. Velmi nevhodné je proto pěstovat kukuřici na svažitých pozemcích. Nároky na půdu jsou tím vyšší, čím je pěstována v méně příznivých podmínkách. Kukuřice vyžaduje hlubší, hlinité až písčitohlinité výhřevné půdy s dostatečným obsahem humusu a živin (Římovský, 1989). 4.4.4. Trvalé travní porosty Trvalé travní porosty představují pestré rostlinné společenstvo složené z trav (dominantní), bobovitých rostlin a bylin, které je utvářeno stanovištními podmínkami nebo činností člověka. Podle toho, které z těchto podmínek při formování TP převažují, dělí se TTP na: -

přirozené – s původní spontánní druhovou skladbou, vyvinutou pod vlivem podmínek stanoviště (alpské louky, stepi)

-

polopřirozené – ovlivňované záměrnou činností člověka (spásání, odvodnění, hnojení)

-

umělé – nově založené po předchozí rekultivaci stanoviště Významná je mimoprodukční funkce trvalých travních porostů, jako

stabilizačního prvku pro krajinu. Mimoprodukční význam vzrůstá s nutným řešením negativního dopadu civilizace na životní prostředí (Mrkvička, 2007). Značný podíl trvalých travních porostů je v méně příznivých oblastech a oblastech s ekologickými omezeními, kde zabírají více než třetinu plochy. Nejvyšší procento zatravnění (56,3 %) připadá na horské oblasti. A právě v těchto oblastech plní travní porosty i funkci sociální, představují zdroj obživy a umožňují udržet venkovské osídlení. Ekologický význam trvalých travních porostů je v mimolesní krajině natolik významný, že je s ním nutné počítat i při plánování a tvorbě ekologických sítí. 32

Standardně se uplatňují u TTP dvě seče. S ohledem na podmínky stanoviště se četnost jednotlivých operací může zvýšit na tři, případně až na čtyři (Kollárová, 2009). 4.4.5. Ostatní

víceleté

pícniny

(kostřava

luční,

jílek

jednoletý) Kostřava luční je volně trsnatá tráva vysokého vzrůstu. Je charakteristická středně raným růstem na jaře. Kvete koncem května a začátkem června a zraje začátkem července. Kostřava luční má velmi rychlý vývin. V intenzivních porostech převládá už v roce výsevu. Maximální produkci dosahuje v prvním užitkovém roce, v dalších letech už její zastoupení klesá. Díky mohutnému kořenovému systému je kostřava odolná vůči suchu. Kostřava luční má širokou ekologickou amplitudu. Je velmi tolerantní jak k vláhovým, tak i půdním podmínkám. Je odolná vůči přechodnému zamokření a zároveň také snáší přísušky. Kromě extrémně lehkých půd se kostřavě daří na všech půdních druzích. Nejčastěji se vyskytuje v nížinách, ale lze ji pěstovat i ve vyšších polohách. Základním předpokladem pro optimální růst kostřavy je dostatečná zásoba živin v půdě (Římovský, 1989). Pro kostřavu luční je charakteristická malá vytrvalost a nízká konkurenční schopnost. Dobře snáší sešlapávání a pastvu (Skládanka, 2008). Kostřava luční má vysokou nutriční hodnotu, jedná se o jednu z nejchutnějších trav, dobře snáší spásání. Je nepostradatelná pro dočasné travní porosty na orné půdě. Využívá se i pro zakládání trvalých travních porostů, kde se významně podílí na produkci v prvních třech letech. Udrží se i na chudých půdách, ale na hnojení reaguje velmi kladně. Je náročnější na hnojení dusíkem, ale hnojení musí být opatrné kvůli náchylnosti k poléhání (Římovský, 1989). Jílek jednoletý je vícesečný, poskytuje zpravidla 3 seče, do příštího roku však téměř úplně vymrzne. Pokud se však seje v pozdním létě, poté přezimuje a v následujícím roce má k dispozici dostatek vláhy a živin, tak dává 5 sečí. Jílek jednoletý je náročný na teplo, vláhu a zejména na živiny. Ideální jsou pro něj spíše lehčí humózní půdy. Je velmi citlivý na holomrazy, pod sněhovou pokrývkou trpí plísní sněžnou. Nesnáší zamokření a silně kyselé půdy. Optimální je pro jílek oblast řepařská i dobře hnojené půdy v oblasti bramborářské. Jílek jednoletý poskytuje mimořádně vysoké výnosy velmi kvalitní píce (Římovský, 1989).

33

Jílek jednoletý je konkurenčně velmi silný. Má nízkou vytrvalost (1 – 3 roky), kdy nejvyšší výnos má v prvním užitkovém roce. Na jaře rychle obrůstá, kvete v červnu (Skládanka, 2008).

4.5.

Metodický postup

Energetické výrobní vstupy byly stanoveny podle metodiky – Energetické hodnocení výrobních procesů v rostlinné výrobě (Preininger, 1987). 4.4.1. Postup výpočtů Energetické vstupy Živá práce byla vypočítána z celkové spotřeby pracovních hodin lidské práce vynásobená energetickým ekvivalentem. Energie ve strojích byla stanovena jako průměrná spotřeba energie na výrobu strojů podle složitosti stroje na 1 ha. Fosilní energie byla vypočítána vynásobením energetického ekvivalentu pro příslušnou fosilní energii s celkovou spotřebou motorových paliv na 1 ha. Energie hnojiv a pesticidů získáme násobením energetického ekvivalentu s množstvím aplikovaného hnojiva či pesticidů na 1 ha. Energetický obsah osiva byl stanoven podle energie příslušného ekvivalentu osiva na 1 ha. Energetický obsah vody byl vypočten vynásobením potřebné vody na 1 ha s energetickým ekvivalentem vody. Energetické výstupy Množství výstupní energie bylo vypočítáno vynásobením množství výnosů s příslušnými ekvivalenty. Energetický zisk Energetický zisk byl získán rozdílem získané a vložené energie. Energetická účinnost Energetická účinnost byla získána podílem získané a vložené energie.

34

5. DISKUSE 5.1.

Minerální hnojiva

Dusík Dusíkem se na podzim nehnojí vůbec. Na jaře podle jednotlivých plodin. Používají se dělené dávky. Jarní hnojení (regenerační) 27 – 50 kg/ha, produkční (hlavně u obilovin) 40 – 80 kg/ha, kvalitativní cca 20 kg/ha. Na TTP se aplikuje max. 80 kg N/ha, ale převážná část se nehnojí vzhledem k vodním zdrojům a CHKO vůbec. Družstvo je založeno na výrobě chlévské mrvy. Nepoužívají se rošty, ale úsporné a hluboké podestýlky. Hnojí se 30 % orné půdy každý rok. Tzn. že každé 3 roky jde do půdy chlévská mrva. Fosfor a draslík se samostatně neaplikuje vůbec, protože díky hnojením chlévskou mrvou se jejich hodnota v půdě nesnižuje. Dávka chlévské mrvy je 30 tun na hektar. Termíny hnojení jsou dány nitrátovou směrnicí. Řepka se hnojí na jaře dělenými dávkami v poměru 50, 80, 80, dohromady 110 – 200 kg N/ha. Hořčice se hnojí jednorázově dávkou 60 kg/ha. Kukuřice na siláž se hnojí před setím dávkou 120 kg N/ha. GPS se nehnojí vůbec. Trávy na semeno do 80 kg N/ha. Pšenice se hnojí regeneračně produkčně dávkou 40 kg N/ha, žito do 100 kg N/ha, ječmen jarní do 80 kg N/ha (nedělené), oves do 60 kg N/ha a ječmen ozimý do 100 kg N/ha. Forma dusíku Z pevných hnojiv se používá nejvíce hnojivo LAV = ledek amonný s vápencem (u regeneračního hnojení). U ledku tvoří dusík 27 %. Dusičnan amonný tvoří 34 % dusíku. Z kapalných hnojiv se nejvíce používá DAM 390, jehož výhodou je že se nevyplavuje. DAM 390 obsahuje 39 % dusíku. Agrotechnické zásahy Provádí se podmítka, orba, setí (kombinace – kompaktor jede a chystá půdu a akort seje osivo), potom se půda válí. Poté se postřikuje proti plevelům a následně se aplikují kapalná hnojiva. Sklizeň uskutečňuje podnik vlastními kombajny. Obilí se zpracovává přímo v podniku a až poté prodává.

35

5.2.

Pastva

Pastva skotu probíhá od 1.5. do 20.10. 10 hodin denně s příkrmem poloviny krmné dávky. Pastva ovcí probíhá od 1.5. do 30.10. a je bez příkrmu. Všechny kategorie jsou krmeny 2x denně.

Kategorie zvířat - jalovice od 3 měsíců do 24 měsíců - ovce

Plochy - pastviny intenzivní 90,5ha, zatížení 1,0VDJ/ha - pastviny extenzivní 12,5ha, zatížení 0,6VDJ/ha - suché stepní trávníky 44,4ha (jen ovce), zatížení 0,4VDJ/ha

Intenzivní pastviny se 1x přihnojují a 1x se sečou nedopasky. U extenzivních pastvin se pouze 1x sečou nedopasky.

Stádo z Vilémovic Pastva ovcí byla zahájena 23.4.2008. Do sledovaného stáda bylo zařazeno 48 bahnic po odstavu jehňat, ostříhání, ošetření paznehtů a odčervení (Aldifal 2,5% susp.perorálně). Od 10.8. stádo doplnili 2 plemenní berani, všechna zvířata 100% ovce romanovská.

Tabulka 9.:

termín 23.4. - 23.5. 24.5. - 17.8. 18.8. - 19.9. 19.9. - 17.10. 18.10. -

Přehled pasení stáda z Vilémovic

lokalita Pod Vilémovkou Nad Vilémovkou K Macoše, k.u. Vilémovice Pod Vilémovkou Vykydalova stráň, k.u. Ostrov

plocha 3,40 ha 5,91 ha 2,67 ha 3,40 ha 5,98 ha

Pastva probíhala 24 hod. denně bez dalšího přikrmování, dodáván byl pouze minerální liz a voda. Mimo toto období byly ovce ustájeny ve středisku Petrovice, krmná dávka v tomto období tvořila 1 kg lučního sena a pšeničná sláma (podestýlka). 36

Bahnění probíhalo od 10.1. do 15.2., průměr 2,7 živě narozeného jehněte na 1 vrh, kojícím bahnicím byl přidáván mačkaný oves o obsahu 0,6 kg na bahnici po celou dobu kojení (cca 60 dnů).

5.3.

Rozbory krmiv

Tabulka 10.:

Senáž jetelotráva – rozborový test

Ukazatel

jednotky

Sušina N-látky Vláknina kyselina mléčná kyselina octová kyselina máselná kyselina propionová kyselina valerová Etanol pH KVV (do pH 8,2) KVV (do pH 6,8)

% % % % % % % % % hodnota mg KOH/100g g NaHCO3/kg

obsah živin v původní hmotě v sušině 42,06 100 5,77 13,71 10,38 24,68 1,75 0,71 0 0 0 0,04 4,81 1270 32,6 -

37

Tabulka 11.:

Kukuřičná siláž – rozborový test

obsah živin v původní hmotě v sušině Sušina % 35,48 100 N-látky % 2,61 7,35 RDP (N-degrad. V bachoru) % 1,78 5,01 Tuk % 0,85 2,39 vláknina % 7,47 21,06 STVL - strukturální vláknina % 2,83 7,97 DVL - degradovatelná vláknina % 1,5 4,24 Popel % 1,44 4,05 BNVL % 23,11 65,16 Škrob % 8,9 25,08 ME (pro skot) MJ/kg 3,84 10,83 NEL (550 kg-15 l-4%tuk) MJ/kg 2,32 6,55 NEV (350 kg- 0,9 kg/ks/den) MJ/kg 2,35 6,62 Q (ME/BE) % 58,98 PDIN (g/kg) 16,54 46,63 PDIE (g/kg) 23,02 64,88 Vápník (g/kg) 0,92 2,59 Fosfor (g/kg) 0,77 2,18 Sodík (g/kg) 0,04 0,1 Draslík (g/kg) 3,61 10,17 Hořčík (g/kg) 0,43 1,21 dusičnany - NO3 % 0,02 0,04 obsah N-NH3 z celkového N % 6,31 lehce rozpustné cukry - LRC % 0,01 0,03 kyselina mléčná % 1,95 kyselina octová % 0,57 kyselina máselná % 0 kyselina propionová % 0 kyselina valerová % 0 Etanol % 0,11 pH hodnota 3,82 KVV (do pH 8,2) mg KOH/100g 1890 KVV (do pH 6,8) g NaHCO3/kg 38,7 klasifikace fermentačního procesu třída/body II/ -10 smyslové posouzení body 0 srážky za RNL/RSH body 0/ -5 výsledná klasifikace třída/body II/ -15 stabilita siláže podle pH stabilní krmit bez orientační dietetické doporučení omezení ukazatel

jednotky

38

5.4.

Energetická bilance

V následujících 5 tabulkách jsou popsány jednotlivé sledované plodiny z pohledu zpracování půdy a sklizně.

39

Tabulka 12.:

GPS s podsevem jetele červeného

Výkonnost [MJ/h]

TRAKTOR LANDINI 180 REGENT

podmítač – PÖTTINGER – TERADIST – 4,5 m

5,8

2,86 0,35 204,62 1,978 0,42

střední orba

TRAKTOR FASTRAC 180

pluh B 201 – 6 radličný

17

1,11

TRAKTOR FASTRAC 180 TRAKTOR Z 8011 TRAKTOR Z 10145 TRAKTOR Z 8011

kombinace HASSI A 4,5 m vály Cambridge – 5 m secí stroj – ACKORD – 6 m vály Cambridge – 5 m

3,5

2,86 0,35 123,48 1,978 0,35

3,6

2,86 0,35 127,01 1,978 0,35

2,5

3,33

3,6

2,86 0,35 127,01 1,978 0,35

26

1,00

12

1,43

příprava – setí ječmene válení setí jetele červeného válení pro zasetí jetele červeného

E stroje

Nafta [l/MJ]

E Lidská práce

Stroj

podmítka

E nafta

Energetický prostředek

Lidská práce

Operace zpracování půdy GPS

GPS s podsevem jetele - Výměra GPS je 100 hektarů

0,9 599,76 5,085 1,05

0,3

88,2 1,695 0,4

hnojení – žádné doprava – žádná aplikace fosforu a kapalných hnojiv – žádná doprava vody – žádná sklízecí řezačka CLAAS JAGUAR nákladní auto doprava GPS LIAZ 151.261 s korbami rozhrnování a dusání 2 ks ŠT – 180 siláže v silážní jámě s radlicí Sklizeň GPS

sklizeň

v případě potřeby teleskopický nakladač MLT – 730 MANITOU zakrytí sil plachtami a zatížení panely vybírání krmiva

1

917,28 5,65 2,5

0,7 423,36 3,955 0,2

0,32 33,33 0,03 11,29 0,17 0,9

sila zakrývá ŠT 180 a autojeřáb TATRA 138 AB krmný vůz vykusovač KVIR – LABRA – DOR – při poruchách 12 m3 nakladače

40

0,83 4,00 0,25 29,282 1,413 0,9

12

1,00

1

423,36 5,65 1,2

Tabulka 13.:

Jetel červený

zpracování půdy jetele červeného

podmítka

střední orba příprava – setí ječmene válení setí jetele červeného válení pro zasetí jetele červeného

podmítač – PÖTTINGER – TERADIST – 4,5 m TRAKTOR pluh B 201 – 6 FASTRAC 180 radličný TRAKTOR kombinace FASTRAC 180 HASSI A 4,5 m vály TRAKTOR Cambridge – 5 Z 8011 m secí stroj – TRAKTOR ACKORD – 6 Z 10145 m TRAKTOR Z 8011

TRAKTOR FASTRAC 180

TRAKTOR LANDINI 180 REGENT

E stroje

E Lidská práce

E nafta

Lidská práce

Výkonnost [MJ/h]

Nafta [l/MJ]

Stroj

Energetický prostředek

Operace

Jetel červený - pěstuje se na 100 hektarech

5,8

2,86 0,35 204,62 1,9775 0,42

17

1,11

3,5

2,86 0,35 123,48 1,9775 0,35

3,6

2,86 0,35 127,01 1,9775 0,35

2,5

3,33

vály Cambridge – 5 m

3,6

2,86 0,35 127,01 1,9775 0,35

čelní lišta FELLA – 330

5,8

1,67

0,6

204,62

3,39

0,61

3

3,33

0,3

105,84

1,695

0,35

0,4 33,33 0,03 14,112 0,1695

0,4

12

1,2

0,9

0,3

599,76

88,2

5,085

1,695

1,05

0,4

hnojení – žádné doprava – žádná aplikace fosforu a kapalných hnojiv – žádná doprava vody – žádná

Sklizeň jetele červeného

pokos

obracení, TRAKTOR – nahrnování - podle Z 10145 KÜNN počasí a sušiny GA – 6000 sběr a odvoz

TRAKTOR FASTRAC 180

sběrní vůz KRONE 48L

krmný vůz LABRA – DOR – 12 m3

vykusovač KVIR – při poruchách nakladače

dusání v silážních jamách

vybírání krmiva

41

1,00

1

423,4

5,65

Tabulka 14.:

Kukuřice na siláž

42

zpracování půdy GPS Sklizeň GPS

Lidská práce

0,45

17

1,11

0,9

599,76 5,085

1,05

6,8

2,50

0,4

239,9

2,26

0,42

6,8

2,50

0,4

239,9

2,26

0,42

4

2,22 0,45 141,12 2,543

0,7

3,6

2,86 0,35 127,01 1,978

0,35

63,504 1,978

0,21

1,8

2,86 0,35

E stroje

2,86 0,35 204,62 1,978

E Lidská práce

5,8

E nafta

Výkonnost [MJ/h]

podmítač – PÖTTINGER – podmítka TERADIST – 4,5 m TRAKTOR pluh B 201 – 6 střední orba FASTRAC 180 radličný radličkový příprava půdy se TRAKTOR podmítač provádí 2x FASTRAC 180 FARMET 4,5 m TRAKTOR radličkový LANDINI 180 podmítač REGENT FARMET 4,5 m secí stroj setí TRAKTOR Z 10145 BECKER – 8 m – 12 řádků válení TRAKTOR Z 10145 vály Cambridge postřikovač – hnojení - před druhou MATROT přípravou půdy na MAEISTRIA M 17 celé výměře (28 m záběr) jednorázová dávka 250 litrů kapalného hnojiva dusíkatého DAM na ha doprava hnojiv AUTOFEKÁL – 8 m3 TRAKTOR Z – 8111 + FEKÁL – 8 m3 aplikace fosforu - žádná na všech pícninách orná půda se hnojí každým třetím rokem hnojem skotu nedochází dle AZP k poklesu P ke hnojení se používá pouze kapalná hnojiva (PAM 390), chemická ochrana se provádí na celé výměře (plevele) postřikovač postřik hnojiv MATROT doprava vody se provádí při chemické ochraně proti plevelům dávka 200 l – 300 l vody/ha postřikovač postřik vody MATROT doprava vody AUTOFEKÁL sklízecí řezačka sklizeň CLAAS JAGUAR doprava nákladní auta LIAZ TRAKTORY přívěsy s korbami Z 10145 15 m3 rozhrnování a dusání 2 ks ŠT – 180 siláže v silážní jámě s radlicí v případě potřeby teleskopický nakladač MLT – 730 MANITOU sila zakrývá ŠT 180 a zakrytí sil plachtami a autojeřáb TATRA zatížení panely 138 AB vykusovač KVIR – krmný vůz LABRA – vybírání krmiva při poruchách 3 DOR – 12 m nakladače TRAKTOR LANDINI 180 REGENT

Nafta [l/MJ]

Stroj

Energetický prostředek

Operace

Kukuřice na siláž - výměra 210 hektarů

0,23

63,504 1,695

0,23

917,28

5,65

2,5

423,36 3,955

0,2

11,29

0,17

0,9

0,83 4,00 0,25 29,282 1,413

0,9

1,8

3,33

0,3

26

1,00

1

12

1,43

0,7

0,32 33,33 0,03

12

1,00

1

423,36

5,65

1,2

Tabulka 15.:

Trvalé travní porosty Nafta [l/MJ]

Výkonnost [MJ/h]

Lidská práce

luční smyky

3

4,00

0,25

hnojení na 150 postřikovač MATROT hektarech používají se kapalná dusíkatá hnojiva DAM 390 jednorázově na jaře 150 l/ha doprava hnojiv na 150 ha doprava vody – na pastviny

1,8

2,86

0,35

16

1,00

1

E stroje

Stroj

TRAKTOR Z 8145

E Lidská práce

Energetický prostředek

smykování luk

E nafta

Operace zpracování půdy

TTP - výměra 491 hektarů

106

1,41 0,12

63,5

1,98

56,4

5,65

205

3,39

247

3,11

0,23

AUTOFEKÁL nebo TRAKTOR + FEKÁL TRAKTOR + FEKÁL

0,9

sklizeň - část ploch se sklízí na senáž – cca 50 ha

množství vody dle počtu paseného dobytka a počasí (teplota)

sklize ň zbytk u sena – cca na 300 ha

pokos

obracení, nahrnování se provádí podle počasí a sušiny sběr a odvoz

TRAKTOR FASTRAC 180

čelní lišta FELLA – 330

5,8

1,67

0,6

TRAKTOR LANDINI 180 REGENT

boční lišta tažená PÖTTINGER 330

7

1,82

0,55

TRAKTOR – Z 10145 KÜNN GA – 6000

3

TRAKTOR FASTRAC sběrní vůz KRONE 0,4 48L 180

3,33

0,56

0,35

0,3

33,33 0,03

0,61

106

1,7

14,1

0,17

423

5,65

205

3,39

247

3,11

106

1,7

123

1,7 0,35

0,4

dusání v silážních jamách vybírání krmiva

pokos

vykusovač KVIR – při poruchách nakladače TRAKTOR FASTRAC čelní lišta FELLA 180 – 330 krmný vůz LABRA – DOR – 12 m3

TRAKTOR LANDINI 180 REGENT

boční lišta tažená PÖTTINGER 330

12

1,00

1

5,8

1,67

0,6

7

1,82

0,55

obracení dle počasí

TRAKTOR – Z 10145 KÜNN GA – 6000

3

3,33

0,3

shrnování

TRAKTOR – Z 10145 KÜNN GA – 6000

3,5

3,33

0,3

1,2 0,61 0,56 0,35

sběr a odvoz sena – dle počasí

1.seč

90 % volně ložené – do seníků vybavených rošty v zemi

10 % - lisování do kulových balíků

2.seč

50 % volně 50 % lisování

TRAKTOR LANDINI 180 REGENT TRAKTOR – JOHN DEER 6930 P

sběrný vůz JUMBO 8000

0,36 30,00 0,03

0,7

0,17

0,06

0,2

16,67 0,02

12,7 24,7

0,15 0,34

0,36

0,09

LIS – KRONE TRAKTOR LANDINI 180 REGENT

sběrný vůz JUMBO 8000

TRAKTOR – JOHN DEER 6930 P LIS – KRONE

3,5

43

0,2 7,06

0,84

0,3

123

0,08 1,7

0,44

Tabulka 16.:

Ostatní víceleté pícniny

E stroje

E Lidská práce

E nafta

Lidská práce

Výkonnost [MJ/h]

Nafta [l/MJ]

Stroj

Operace

Energetický prostředek

Ostatní víceleté pícniny

Pěstují se kostřava luční na semeno na 30 – 40 hektarech. Dále se pěstuje na 50 až 100 hektarech jílek jednoletý na semeno. Po výmlatu následuje sběr – využití přikrmování jalovic místo sena.

sběr

TRAKTOR FASTRAC 180

sběrní vůz KRONE 48L

0,4

33,33 0,03 14,112 0,1695 0,4

obracení

TRAKTORY Z 7211

čelní lišta FELLA – 330

5,8

1,67

0,6 204,62

3,39

0,61

Další tabulka popisuje kompletně všechny energetické vstupy sledovaných plodin.

Tabulka 17.:

Energetické vstupy v MJ.ha-1

energie energie energie energie v lidské organických strojů osivech práce hnojiv GPS s podsevem jetele 3074,7 31,5 8,6 2072 jetel červený 2018 25,6 5,9 974 kukuřice na siláž 3483,9 36,6 9,7 1970 8044 trvalé travní porosty 2069,5 35,2 7,3 1974 1474 ostatní víceleté pícniny 218,7 3,6 1 1373 plodina

energie nafty

44

celkové vstupy 5186,8 3023,5 13544,2 5560 1596,3

Pro lepší přehlednost jsou hodnoty energetických vstupů uvedeny v následujících 5 grafech.

Graf 2.:

GPS s podsevem jetele GPS s podsevem jetele

2072 nafta LP stroje 3074,7

osivo

8,6 31,5

Graf 3.:

Jetel červený Jetel červený

974

nafta LP stroje osivo 5,9

2018

25,6

45

Graf 4.:

Kukuřice na siláž Kukuřice na siláž

3483,9

nafta LP 36,6 9,7

8044

stroje osivo hnojivo

1970

Graf 5.:

Trvalé travní porosty Trvalé travní porosty

1474 2069,5 nafta LP stroje osivo hnojivo

35,2 7,3 1974

46

Graf 6.:

Ostatní víceleté pícniny Ostatní víceleté pícniny

218,7 3,6 1

nafta LP stroje osivo

1373

V následující tabulce je znázorněna energetická bilance pěstovaných plodin. Energetická bilance srovnává celkové vynaložené energetické vstupy se získanými výstupy. Tabulka uvádí energetické vstupy, energetické výstupy, zisk energie a účinnost energie.

Tabulka 18.:

Energetická bilance v MJ.ha-1

plodina GPS s podsevem jetele jetel červený kukuřice na siláž trvalé travní porosty ostatní víceleté pícniny

vstupy energie výstupy energie zisk energie 5187 3024 13544 5560 1596

3380 6180 3190 13190 5520

47

-1807 3156 -10354 7630 3924

účinnost energie 0,65 2,04 0,24 2,37 3,46

Následující graf znázorňuje energetickou účinnost jednotlivých plodin.

Graf 7.:

Energetická účinnost Energetická účinnost 3,46 3,5 3 2,37

2,5 2,04 2 1,5 1

0,65

0,5

0,24

0 GPS s podsevem jetele

5.5.

jetel červený

kukuřice na siláž

trvalé travní ostatní víceleté porosty pícniny

Pěstování vybraných plodin v konkrétních podmínkách Moravského krasu 5.5.1. GPS s podsevem jetele

Výhodou GPS je obohacení sortimentu siláží a snížení závislosti pouze na silážní kukuřici. Vzhledem k vzrůstající potřebě objemných krmiv nelze řešit tuto poptávku pouze silážní kukuřicí, která zvyšuje riziko vodní eroze, zaplevelení a napadání chorobami. Získaná píce poskytuje ve srovnání se silážní kukuřicí stejnou nebo vyšší produkci sušiny se stejným obsahem energie. Při sklizni GPS dochází k minimálním ztrátám hmoty, tedy ztrátám zrna a slámy při sklizni. Dochází také ke snížení energetických, materiálových a pracovních nákladů při srovnání se sklizní obilovin na zrno nebo silážní kukuřice. Ječmen jarní je krycí plodinou, která znamená pro nově zakládané porosty jetelovin zlepšení půdních podmínek, výhodou je krátká vegetační doba a zejména má význam na omezení vodní eroze.

48

Výhodou

pěstování

GPS

s podsevem

jetele

červeného

v podmínkách

Moravského krasu je zejména snížení závislosti na silážní kukuřici, která přináší velké ohrožení v podobě vodní eroze, vzhledem k velké členitosti pozemků ZEMSPOLU a.s. Ječmen jarní výrazně reaguje na všechny nedostatky a nevyrovnanosti v půdě. Velmi nepříznivě reaguje na utužení ornice, které zhoršuje vzdušné a vláhové poměry v půdě a omezuje příjem živin. Potencionálním ohrožením ječmene jarního je vyšší nadmořská výška ZEMSPOLU a.s., přinášející vyšší vzdušnou vlhkost a častější výskyt mlh nebo rosy, které v době tvorby obilky znamenají zvýšené nebezpečí výskytu zahnědlých špiček obilek. Velké vstupy energie připadaly zejména na energii nafty a energii v osivech. I když se GPS s podsevem jetele nehnojí organickými hnojivy, tak tvořily celkové vstupy energie 5187 MJ.ha-1. Takže při výstupech 3380 MJ.ha-1 byl zisk energie v záporných hodnotách. Ztráta činila 1807 MJ.ha-1. 5.5.2. Jetel červený Z hlediska nadmořské výšky a bramborářské výrobní oblasti se jeví pozemky ZEMSPOLU a.s. jako ideální pro pěstování jetele červeného. Oblast Moravského krasu poskytuje této plodině dostatek vláhy a dostatečnou vzdušnou vlhkost a také chladnější počasí, které je optimální pro růst této pícniny. Díky nízkým vstupům energie nafty, energie v osivech a absence aplikace organických hnojiv byly vstupy energie pouze 3024 MJ.ha-1. To při výstupech 6180 MJ.ha-1 znamenalo zisk energie ve výši 3156 MJ.ha-1. 5.5.3. Kukuřice na siláž Silážní kukuřice poskytuje z jednotky plochy vysoký výnos čerstvé hmoty, sušiny, živin a energie. Díky vyšlechtěným raným hybridům lze původem tropickou kukuřici s uspokojivým výsledkem pěstovat i v chladnějších podmínkách České republiky. Proto může být pěstována kukuřice i v klimaticky méně příznivých, vyšších bramborářských oblastech, tedy i v podmínkách Moravského krasu v podniku ZEMSPOL a.s., kde se nadmořská výška pohybuje od 430 do 650 m n.m. Nevýhodou raných hybridů pěstovaných v ZEMSPOLU a.s. je jejich menší výnosovost v porovnání s pozdějšími hybridy pěstovanými v nižších nadmořských výškách. Chladnější počasí je rovněž hrozbou v podobě častějšího napadání kukuřice hnilobou klíčků, kukuřice bývá náchylnější na choroby a napadení škůdci.

49

V chladnějších oblastech se kukuřici daří na lehčích, výhřevných půdách, které jsou dobře zásobené vodou. Malá hloubka ornice v kombinaci s kamenitou půdou, které se nachází na pozemcích ZEMSPOLU a.s., proto neposkytují zrovna ideální podmínky pro kukuřici. Kukuřice vyžaduje vysoké dávky umělých hnojiv a pesticidů, pěstování je náročné na využití zemědělské techniky a pole snadno podléhá vodní erozi. Vzhledem k velké členitosti pozemků ZEMSPOLU a.s. právě vodní eroze představuje největší riziko pěstování této plodiny. Kukuřice na siláž je nejnáročnější plodinou na vstupy energií ze všech 5 sledovaných plodin. Největší část vstupní energie připadala na energii organických hnojiv a také energie nafty a osiva byla velmi vysoká, takže celkové vstupy energií byly 13544 MJ.ha-1. To při pouhých 3190 MJ.ha-1 výstupní energie znamenalo obrovskou ztrátu 10354 MJ.ha-1. 5.5.4. Trvalé travní porosty Trvalé travní porosty mají mimo jiné využití mimoprodukční jako významný krajinotvorný a rekreační prvek. Mohou tedy zvýšit návštěvnost ZEMSPOLU a.s. z pohledu agroturistiky. Chrání půdu proti účinkům vodní a větrné eroze, což je velmi důležitá věc vzhledem k členitosti pozemků ZEMSPOLU a.s. Mají význam pro zachování cenných rostlinných a živočišných společenstev. Výhodou trvalých travních porostů v podmínkách Moravského krasu je využití svažitých a strmých pozemků. Díky tomu se využijí pozemky, na kterých se z důvodu svažitosti nemohou pěstovat jiné plodiny a zabrání se vodní erozi. Trvalé travní porosty nejsou moc náročné na vstupy energie v podobě nafty a osiva a vzhledem k tomu, že se hnojí pouze asi třetina jejich pozemků, tak vycházely celkové vstupy energie na příznivých 5560 MJ.ha-1. Při výstupech energie 13190 MJ.ha-1. byl u trvalých travních porostů největší zisk energie ze všech sledovaných plodin. Zisk dosahoval hodnoty 7630 MJ.ha-1. 5.5.5. Ostatní víceleté pícniny Z ostatních víceletých pícnin jsou zastoupeny jílek jednoletý a kostřava luční. Díky mohutnému kořenovému systému a široké ekologické amplitudě se kostřavě daří i na mělkých kamenitých půdách Moravského krasu. Výhodou je, že může být využita na

50

zakládání trvalých travních porostů, které zaujímají asi čtvrtinu rozlohy pozemků ZEMSPOLU a.s. Dostatek srážek a vyšší vzdušná vlhkost Moravského krasu jsou optimální pro pěstování jílku jednoletého. Nevýhodou je vyšší nadmořská výška ZEMSPOLU a.s., protože jílek nesnáší holomrazy a déle ležící sněhovou pokrývku, kdy je napadán plísní sněžnou. Ostatní víceleté pícniny mají ze všech 5 sledovaných plodin nejmenší vstupy energií. Jedinou větší položkou jsou vstupy energie osiv; vstupy energie nafty jsou zanedbatelné a jelikož se ani ostatní víceleté pícniny nehnojí, tak představovaly vstupy energií pouze 1596 MJ.ha-1. To znamenalo při výstupech energie 5520 MJ.ha-1. druhý nejpříznivější zisk energie 3924 MJ.ha-1.

6. ZÁVĚR Energetické hodnocení se provádí zpravidla pro srovnání různých variant zemědělských technologických postupů a odhalování možných úspor přímé i nepřímé energie. Energetické hodnocení výrobního procesu u jednotlivých plodin má poskytnout celkový pohled na energetickou náročnost a energetický efekt pěstované plodiny. Jednou

z nejvýznamnějších

charakteristik

energetického

hodnocení

je

energetická účinnost, kterou získáme poměrem vstupů energie a jejich výstupů. Pokud je energetická účinnost menší než jedna, tak je pěstování určité plodiny zpravidla nežádoucí, neboť spotřeba energetických zdrojů je na jejich produkci nadměrná. Z tohoto důvodu se jeví jako nežádoucí další pěstování kukuřice na siláž v podmínkách Moravského krasu, kde se sledovaný podnik ZEMSPOL a.s. nachází. Energetická účinnost kukuřice na siláž dosahovala hodnoty pouze 0,24. Kromě velmi malé energetické účinnosti pěstování kukuřice je dalším významným faktorem, který vyznívá proti dalšímu pěstování této plodiny, členitost terénu a vysoká nadmořská výška Moravského krasu. V těchto podmínkách se zvyšuje riziko napadení kukuřice hnilobami a škůdci a největší potenciální riziko představuje nebezpečí vodní eroze. Pokud by měl podnik pokračovat v pěstování kukuřice na siláž, tak by měl přejít na minimalizační metody pěstování, zejména technologie zpracování půdy bez orby. Energetická účinnost pěstování GPS s podsevem jetele sice také dosahovala hodnoty menší než jedna, ale už byla daleko příznivější než u kukuřice, dosahovala hodnoty 0,65. Díky pěstování GPS se výrazně snížila závislost na silážní kukuřici. Výhodou je rovněž snížení energetických nákladů při sklizni. Pěstování GPS by mělo 51

být zachováno zejména pro nezastupitelnou funkci krycí plodiny pro nově zakládané porosty jetelovin a také jako plodiny, která výrazně omezuje vodní erozi. Při hodnotě energetické účinnosti 2,04 a ideálních ekologických podmínek se jeví oblast Moravského krasu jako ideální pro pěstování jetele červeného. Jetel červený je nejen cenná pícnina, ale má také velkou mimoprodukční funkci v zabezpečení stability celé zemědělské soustavy. Ještě lepší energetickou účinnost měly ze sledovaných plodin trvalé travní porosty, hodnota byla 2,37. Tato hodnota byla příznivá zejména díky malým dávkám aplikovaných hnojiv. Trvalé travní porosty mají nezastupitelnou roli zejména jako zvelebující prvek krajiny, výrazně omezují vodní a větrnou erozi a umožňují využít i strmé a nepřístupné pozemky členité krajiny Moravského krasu. Jednoznačně nejpříznivější energetickou účinnost o hodnotě 3,46 měly ostatní víceleté pícniny - kostřava luční a jílek jednoletý. Výhodou pěstování kostřavy luční je široká ekologická amplituda a vysoká nutriční hodnota. Může být využita při zakládání trvalých travních porostů díky vysoké produkci v prvních letech. Jílek jednoletý je vysoce ceněnou pícninou. Nevýhodou může být vzhledem k vyšší náročnosti na teplo vyšší nadmořská výška.

7. POUŽITÁ LITERATURA Knižní zdroje: 1. CHLOUPEK, O.: Pěstování a kvalita rostlin. MZLU, Brno, 2005, 181 s. 2. KLÍR, J.: Setrvalé zemědělství. Zemědělské informace. ÚZPI, Praha, 1997, 40 s. 3. PODPĚRA, V.: Možnosti snižování energetické náročnosti zemědělské výroby. ÚZPI, Praha, 2001, 42 s. 4. PREININGER, M.: Energetické hodnocení výrobních procesů v rostlinné výrobě. ÚVTIZ, Praha, 1987, 29 s. 5. ŘÍMOVSKÝ, K.: Pícninářství, polní plodiny. MZLU, Brno, 1989, 165 s. 6. ŠROLLER, J.: Pěstitelské soustavy v marginálních oblastech. ÚZPI, Praha, 2001, 45 s.

52

Zdroje z internetu: 7. ANONYM a. 2. zpráva OSN o změně klimatu 2007 [online]. vydáno 2007. http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava.php?id=1272 8. ANONYM b. Význam slova ekosystém [online]. vydáno 2008. http://www.priroda.cz/slovnik.php?detail=92 9. ANONYM c. Leccos – agroekosystém [online]. vydáno 2008. http://leccos.hu.cz/index.php/clanky/agroekosystem 10. ANONYM d. Hnojení. [online]. vydáno 2008. http://cs.wikipedia.org/wiki/Hnojen%C3%AD 11. ANONYM e. Chráněná krajinná oblast [online]. vydáno 2009. http://cs.wikipedia.org/wiki/Chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A1_krajinn %C3%A1_oblast 12. ANONYM f. Moravský Kras [online]. vydáno 2009. http://www.moravskykras.net 13. ANONYM g. CHKO Moravský Kras [online]. vydáno 2009. http://www.moravskykras.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=1 327 14. ANONYM h. Sloup [online]. vydáno 2004. http://www.sloup.info/sloup.php 15. ANONYM i. Zemspol a.s. Sloup [online]. vydáno 2009. http://www.zemspol.cz/Profil.htm 16. ANONYM j. Jetel luční [online]. vydáno 2006. http://www.naturfoto.cz/jetel-lucni-fotografie-1188.html 17. KOLLÁROVÁ, M. Údržba trvalých travních porostů [online]. vydáno 2009. http://www.agroweb.cz/Udrzba-trvalych-travnichporostu__s339x32896.html 18. MRKVIČKA, J. Trvalé travní porosty [online]. vydáno 2007. http://organicfarming.agrobiology.eu/organicfarming/proceedings_pdf/6 0_mrkvicka_s188-190.pdf 19. PASTOREK, Z. Energetická náročnost zemědělské výroby [online]. vydáno 2001. http://212.71.135.254/vuzt/vyzkum/2001/pastorek.htm 20. PAVEL, P. Přelidněný třetí svět versus vymírající Evropa [online]. vydáno 2006. http://cz.altermedia.info/uvahy-a-komentare/poelidninytoeti-svit-versus-vymirajici-evropa_2098.html 53

21. SKLÁDANKA, J. Kostřava luční [online]. vydáno 2008. http://old.mendelu.cz/~agro/af/picniny1/uctext/sklady.php?odkaz=festuc ap.html 22. SKLÁDANKA, J. Jílek mnohokvětý [online]. vydáno 2008. http://old.mendelu.cz/~agro/af/picniny1/uctext/sklady.php?odkaz=lolium m.html 23. SOBIESKA, A. Hlad [online]. Převzato z polského časopisu Psubraty. vydáno 2005. http://www.vegspol.cz/view.php?cisloclanku=2005070010 24. STRAŠIL, Z. Energetické toky a energetické bilance v různých úrovních ekosystému, v zemědělství a využití kalorimetrických metod při bilancování [online]. vydáno 1999. http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps 25. VAŇATOVÁ, P. O kukuřici tentokrát v Podkrkonoší [online]. vydáno 2008. http://www.agroweb.cz/rostlinna-vyroba/O-kukurici-tentokrat-vPodkrkonosi__s44x31879.html 26. VESELÝ, D. Globální hlad ve světě nadbytku [online]. vydáno 2008. http://www.blisty.cz/2008/5/2/art40407.html 27. VODIČKA, M. Konec levného jídla [online]. vydáno 2008. http://zpravy.idnes.cz/konec-levneho-jidla-jak-pochopit-zvyseni-cenpotravin-ve-vasem-supermarketu-1sz/kavarna.asp?c=A080623_183912_kavarna_bos

54

55