MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2007
PAVLÍNA ŽEŽULKOVÁ
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
HODNOCENÍ KVALITY ČIŠTĚNÍ ODPADNÍ VODY Z CHEMICKÉHO ZÁVODU SYNTÉZIA Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Věra Hubačíková
Vypracovala: Pavlína Žežulková Brno 2007
ZADÁNÍ
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Hodnocení kvality čištění odpadní vody z chemického závodu Syntézia vypracoval(a) samostatně a použil(a) jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.
dne………………………………………. podpis bakaláře……………………….
PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych chtěla poděkovat všem, kteří mi byli nápomocni při zpracování této práce, především paní Ing. Věře Hubačíkové, vedoucí mé bakalářské práce, za velmi cenné rady, připomínky a též za projevenou trpělivost. Dále bych chtěla poděkovat zaměstnancům společnosti Synthesia, a. s., hlavně panu Ing. Beranovi za jeho ochotu při poskytování informací a podkladů.
SOUHRN V práci jsou popsány odpadní vody chemického závodu Synthesia, a. s. a biologická čistírna odpadních vod společnosti Veolia Water, a. s. První část je věnována vysvětlení základních pojmů (průmyslové odpadní vody, nakládání s vodami, vypouštění odpadních vod, poplatkové přiznání). Ve druhé části jsou zhodnoceny odpadní vody v chemickém závodu Synthesia, a. s. z hlediska jejich vzniku, čištění a vypouštění. Je zde popsána biologická čistírna odpadních vod společnosti Veolia Water, a. s. a největší problémy týkající se dodržení limitů v souladu s nařízením Krajského úřadu Pardubice, při vypouštění odpadních vod do Velké Strouhy. Ve třetí části je zhodnocen stávající stav a navržena možná doporučení pro úpravu limitních ukazatelů v souladu s platnou legislativou.
SUMMARY
In this Thesis there is described sewerage water from chemical plant Synthesia, a.s. and biological sewage treatment plant of Veolia Water, a. s. company. The former part of the thesis is dedicated to the explanation of the basic glossary (industrial sewerage water, water treatment, waste water disposal, fee disclosure). In the latter part of the Thesis there is evaluated sewerage water in the chemical plant Synthesia, a. s. from their creation, refinement and disposal point of view. There is also described Veolia Water, a. s. biological sewage treatment plant and the biggest problems concerning waste water disposal limits to the Velka Strouha brook and their compliance with the regulations of Pardubice regional authority. In the third part of this Thesis you can find evaluation of the current state and suggestions of the possible recommendations for limit indices modification in compliance with legislation in force.
OBSAH SEZNAM ZKRATEK – VYSVĚTLIVKY .............................................................................................. 7 ÚVOD ......................................................................................................................................................... 8 1.
TERMINOLOGIE ........................................................................................................................... 9 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5. 1.6. 1.7. 1.8. 1.9. 1.10. 1.11. 1.12. 1.13. 1.14. 1.15. 1.16. 1.17.
2.
ODPADNÍ VODY ......................................................................................................................... 9 NAKLÁDÁNÍ S VODAMI .............................................................................................................. 9 POVOLENÍ K NAKLÁDÁNÍ S VODAMI ........................................................................................ 10 PRŮMYSLOVÉ ODPADNÍ VODY ................................................................................................. 10 ZÁVADNÉ LÁTKY ..................................................................................................................... 12 SEZNAM NEBEZPEČNÝCH LÁTEK.............................................................................................. 12 SLEDOVÁNÍ, MĚŘENÍ A EVIDENCE ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD.............................................. 13 POPLATKY ZA VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH .................................... 14 POPLATKOVÉ PŘIZNÁNÍ ........................................................................................................... 14 VÝPOČET POPLATKU Z OBJEMU VYPOUŠTĚNÝCH ODPADNÍCH VOD.......................................... 15 CELKOVÉ MNOŽSTVÍ ZNEČIŠTĚNÍ ............................................................................................ 15 ČIŠTĚNÉ ODPADNÍ VODY ......................................................................................................... 16 ROZBORY A KONTROLA ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD ............................................................. 16 DENITRIFIKACE ....................................................................................................................... 16 NITRIFIKACE............................................................................................................................ 16 EUTROFIZACE .......................................................................................................................... 16 KOAGULACE ............................................................................................................................ 16
SYNTHESIA, A.S........................................................................................................................... 17 2.1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA SYNTHESIA, A. S. ..................................................................... 17 2.1.1. Výrobní oblasti společnosti Synthesia a. s. ........................................................................ 18 2.2. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ........................... 18 2.3. SYNTHESIA, A. S. A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ............................................................. 19 2.4. ODPADNÍ VODY ....................................................................................................................... 19 2.5. HYDROLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA LOKALITY – STOKOVÁ SÍŤ .............................................. 21 2.6. MNOŽSTVÍ ODEBÍRANÉ VODY .................................................................................................. 23 2.7. OBJEM SPOTŘEBOVANÝCH A VYPOUŠTĚNÝCH VOD ................................................................. 24 2.8. EKOLOGICKÉ NÁKLADY NA VODU ........................................................................................... 25 2.9. ROZSAH A ZPŮSOB KONTROLY ODPADNÍCH VOD ..................................................................... 26 2.10. VÝVOJ ZNEČIŠTĚNÍ PRO VYBRANÉ UKAZATELE ....................................................................... 26 2.11. BIOLOGICKÁ ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD ................................................................................. 28 2.11.1. Proces čištění odpadních vod........................................................................................ 29 2.11.2. Přebytečný kal............................................................................................................... 30 2.11.3. Spalovna........................................................................................................................ 30 2.12. VLIV PRŮMYSLOVÝCH VOD NA PROCES BIOLOGICKÉHO ČIŠTĚNÍ ............................................. 31 2.13. INHIBICE NITRIFIKACE ............................................................................................................. 31 2.13.1. Rozložitelnost inhibitorů ............................................................................................... 32 2.13.2. Složení inhibitoru .......................................................................................................... 32 2.13.3. Řešení problematiky inhibujících látek ......................................................................... 32 2.14. PRINCIP DVOUSTUPŇOVÉ AKTIVACE ........................................................................................ 32 2.15. DÁVKOVÁNÍ ŽELEZITÉHO KOAGULANTU NA BČOV – SNÍŽENÍ KONCENTRACE FOSFORU A NEROZPUŠTĚNÝCH LÁTEK ...................................................................................................................... 34 2.16. POPLATKY ZA VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD .......................................................................... 34 2.17. POKUTY ZA PŘEKROČENÍ LIMITŮ ............................................................................................. 35 2.18. STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE.................................................................................................... 37
3.
ZÁVĚR............................................................................................................................................ 39
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.................................................................................................... 42 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ..................................................................................... 43 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................................. 44
6
SEZNAM ZKRATEK – VYSVĚTLIVKY BSK5 -
biochemická spotřeba kyslíku za pět dní (mg O2/l)
ČIŽP –
Česká inspekce životního prostředí
UMA –
chemický a farmaceutický závod v areálu Semtína
CHSK –
chemická spotřeba kyslíku (mg O2/l)
pH –
chemická reakce
CHOV –
chemické odpadní vody
BČOV –
biologická čistírna odpadních vod
Ncelk. –
celkový dusík
Nanorg. –
anorganický dusík
NL –
nerozpuštěné látky
Pcelk –
celkový fosfor
N-NH4 –
amoniakální dusík
RAS –
rozpuštěné anorganické sole
AOX –
halogenové organické sloučeniny
IPPC -
integrovaná prevence předcházení vzniku znečištění
7
ÚVOD Jako téma bakalářské práce jsem si zvolila ,,Hodnocení kvality čištění odpadních vod v chemickém závodu Synthesia, a. s“.
Nejprve jsem se zabývala problematikou průmyslových odpadních vod, a to hlavně z hlediska jejich čištění a vypouštění, a zjistit princip jejich koloběhu v Synthesii, a. s.
Toto téma jsem si vybrala nejen proto, že čištění průmyslových odpadních vod je v dnešní době velmi diskutovanou otázkou v oblasti vodního hospodářství, ale také proto, že mě zajímá princip a kvalita čištění odpadních vod v místě mého bydliště. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny přes Velkou Strouhu do řeky Labe, a proto si myslím, že je důležité sledovat jejich kvalitu.
Voda je nedílnou součástí našeho každodenního života. A proto bychom ji měli využívat a zacházet s ní tak, aby nedocházelo k jejímu znehodnocování a plýtvání. Kvalita vody ovlivňuje veškerý život na Zemi a proto je nutné dbát na to, aby byla co nejlepší. Mnohdy si ani neuvědomujeme následky, které by mohly nastat při kontaminaci povrchových a podzemních vod nebezpečnými látkami unikajícími z chemického či jiného průmyslu. Příkladem nám může být únik chlóru z areálu společnosti SPOLANA, a. s. vlivem povodní v roce 2002. Následky, které měla tato havárie na všechny složky životního prostředí se odstraňují ještě dnes.
Cílem
této
práce
je
zjištění
principu
čištění
odpadních
vod
ve společnosti Synthesia, a. s. a zhodnocení jejich kvality.
Pro zpracování této práce bylo nutné získat celou řadu podkladů z různých informačních
zdrojů.
Informace
v této
práci
pocházejí
z právních
předpisů,
internetových adres, odborných příruček a interních zdrojů. Řadu důležitých informací jsem získala konzultacemi ve společnosti Synthesia, a. s.
8
1. 1.1.
TERMINOLOGIE Odpadní vody
Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody z odkališť nebo ze skládek odpadu. (Ve znění zákona č. 254/2001 Sb., díl 5 – Ochrana jakosti vod, §38)
Odpadní vody se dělí na splaškové a průmyslové. - splaškové - 120 - 150 l/1 EO/den BSK5 - 60 g/1 EO/den - průmyslové - složení podle druhu výroby
Znečištění průmyslových odpadních vod lze pomocí populačního ekvivalentu převést na fiktivní počet obyvatel (ekvivalentní počet obyvatel), produkující stejné znečištění jako výroba jedné výrobní jednotky nebo zpracování jednotky výchozí suroviny. Hodnota ekvivalentního počtu obyvatel se vypočítá podle vztahu EO = Q * BSK5 / 60 Kde
Q je množství odpadní vody v m3.d-1 na výrobní jednotku produktu nebo
výchozí suroviny (t, m3, kus, atd.) BSK5 je průměrná hodnota znečištění odpadních vod v g.m-3 60 je specifické znečištění produkované jedním obyvatelem v BSK5.d-1 (Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT)
1.2.
Nakládání s vodami
Nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami je jejich vzdouvání pomocí vodních děl, využívání jejich energetického potenciálu, jejich využívání k plavbě nebo k plavení dřeva, k chovu ryb nebo vodní drůbeže, jejich odběr, vypouštění odpadních vod do nich a další způsoby, jimiž lze využívat jejich vlastnosti
9
nebo ovlivňovat jejich množství, průtok, výskyt nebo jakost.(Ve znění zákona č. 254/2001 Sb. §2)
Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, je povinen dbát o jejich ochranu a zabezpečovat jejich hospodárné a účelné užívání podle podmínek vodního zákona a dále dbát o to, aby nedocházelo k znehodnocování jejich energetického potenciálu a k porušování jiných veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.
Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami k výrobním účelům, je povinen za účelem splnění povinností, provádět ve výrobě účinné úpravy vedoucí k hospodárnému využívání vodních zdrojů a zohledňující nejlepší dostupné technologie. (Ve znění zákona č. 254/2001 Sb, Hlava II, §5 Nakládání s vodami)
1.3.
Povolení k nakládání s vodami
Povolení k nakládání s vodami se vydává fyzickým nebo právnickým osobám k jejich žádosti. Fyzická nebo právnická osoba, která má platné povolení k nakládání s vodami je oprávněna nakládat s vodami v rozsahu a k účelu po dobu uvedenou v platném povolení. (Ve znění zákona č. 254/2001 Sb, § 8 – Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami)
1.4.
Průmyslové odpadní vody
Průmyslové odpadní vody lze v souladu s vodním zákonem vypouštět na základě povolení příslušného vodoprávního úřadu do vod povrchových, při respektování nejvyššího přípustného znečištění těchto odpadních vod - jde o závazný emisní limit stanovený s přihlédnutím k imisním standardům (přípustnému znečištění) v toku, kam jsou odpadní vody odváděny.
Po 1. 1. 2008 bude platit princip kombinovaný. Emisní limit cílový se stanoví při respektování emisních i imisních standardů, přitom musí producent průmyslových
10
odpadních vod realizovat nejlepší dostupné techniky ve výrobě i technologiích čištění odpadních vod. Zachování imisních standardů v tocích má šibeniční termín 31. 12. 2009 (znečišťování ukazateli charakterizujícími nebezpečné a zvláště nebezpečné látky) a 22. 12. 2012 (ostatní ukazatele). (http://www.tzb-info.cz, Odpady.iHNed.cz, 12.12.2005 [cit.2.května. 2007])
Emisní limity pro průmyslové odpadní vody se stanovují zásadně v místě odtoku z výrobního nebo obdobného zařízení, pokud nejsou stanoveny pro výpust v ČOV do vod povrchových nebo do kanalizace.
Vypouštění průmyslových odpadních vod musí zohlednit jak průměrné hodnoty znečištění v jednotlivých ukazatelích, tak i hodnoty maximální - nepřekročitelné. Ty stanovuje vodoprávní úřad.
Současný vodní zákon respektuje a akcentuje princip samostatného čištění a vypouštění odpadních vod průmyslových ze zdroje, společného čištění průmyslových odpadních vod s vodami městskými v centrální čistírně odpadních vod s následným vypouštěním do vod povrchových.
Vodní zákon vyvíjí výrazný tlak na snižování zatížení povrchových vod odpadními vodami s ukazateli znečištění charakterizující zvlášť nebezpečné (i nebezpečné) závadné látky. Postupného zlepšení kvality vypouštěných odpadních vod i povrchových vod má být dosaženo zavedením kombinovaného principu. Vypouštění odpadních vod průmyslových do vod podzemních i do půdních vrstev, ze kterých mohou proniknout do vod podzemních, je zakázáno.
Z tohoto pohledu je třeba, aby každý producent průmyslových odpadních vod zhodnotil svoji situaci v tom, co s nimi "dělá", jak je zneškodňuje. Pokud k této činnosti potřebuje povolení podle vodního zákona, měl by se na tento důležitý správní akt soustředit. Zejména je třeba věnovat pozornost jeho získání a dodržování.
Platnost povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových, která byla vydána do 31. 12. 2001 zaniká nejpozději dnem 1. 1. 2008. (Ve znění zákona č. 254/2001, Sb.)
11
1.5.
Závadné látky
Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí. V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, má uživatel závadných látek povinnost činit tato opatření: a) vypracovat plán opatření pro případy havárie (havarijní plán); havarijní plán schvaluje příslušný vodoprávní úřad; může-li havárie ovlivnit vodní tok, projedná jej uživatel závadných látek před předložením ke schválení s příslušným správcem vodního toku, kterému také předá jedno jeho vyhotovení, b) provádět záznamy o provedených opatřeních a tyto záznamy uchovávat po dobu 5 let. (Ve znění zákona č. 254/2001 Sb.§ 39 závadné látky)
1.6.
Seznam nebezpečných látek
Seznam nebezpečných závadných látek je uveden v příloze č. 1 vodního zákona; tento seznam obsahuje i zvlášť nebezpečné závadné látky.
Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací, které netvoří součást technologického vybavení výrobního zařízení.
Je povinen zejména:
a) umístit zařízení, v němž se závadné látky používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku těchto látek do půdy nebo jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami; b) používat jen takové zařízení, popřípadě způsob při zacházení se závadnými látkami, které jsou vhodné i z hlediska ochrany jakosti vod;
12
c) nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky, jakož i zkoušet těsnosti potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu závadných látek a provádět jejich včasné opravy; sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod; d) vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní systém pro zjišťování úniku závadných látek; e) zajistit, aby nově budované stavby byly zajištěny proti nežádoucímu úniku těchto látek při hašení požáru.
Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami, je povinen vést záznamy o typech těchto látek, které jsou zpracovávány nebo s nimiž se nakládá, o obsahu jejich účinných složek, o jejich vlastnostech zejména ve vztahu k povrchovým a podzemním vodám prostředí
a
tyto
informace
na
vyžádání
poskytnout
vodoprávnímu
úřadu
a Hasičskému záchrannému sboru České republiky.
Náležitosti
havarijního
plánu
a
nakládání
se
závadnými
látkami
stanoví
Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. (Ve znění zákona č. 254/2001 Sb.§ 39 závadné látky)
1.7.
Sledování, měření a evidence znečištění odpadních vod
Pro účel stanovení výše poplatků je znečišťovatel, kterému vznikla poplatková povinnost podle vodního zákona, povinen u každého zdroje a výpustě sledovat koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách v příslušných ukazatelích, měřit objem vypouštěných odpadních vod a vést o tomto sledování a měření provozní evidenci podle jednotlivých ukazatelů znečištění. Znečišťovatel odpovídá za správnost zjištění zdrojů znečišťování vypouštěných odpadních vod, stanovení koncentrace znečištění podle příslušných ukazatelů znečištění, měření objemu vypouštěných odpadních vod a vedení provozní evidence. Veškeré podklady k vedení provozní evidence je znečišťovatel povinen uchovávat po dobu 5 let.
Vypouští-li znečišťovatel odpadní vody v jedné lokalitě více výpustmi, pro účely výpočtu poplatků se do množství znečištění a objemu vypouštěných odpadních vod
13
započítávají vypouštěné odpadní vody ze všech výpustí. Více výpustmi v jedné lokalitě se rozumějí například jednotlivé výpustě z veřejné kanalizace v rámci jedné obce, jednotlivé výpustě z areálu průmyslové výroby. Při výpočtu poplatku se použije rozdílná sazba pro čištěné a nečištěné odpadní vody. (Ve znění zákona č. 254/200, Sb.§ 91 – Sledování, měření a evidence znečištění odpadních vod)
1.8.
Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
Činnost České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v oblasti ochrany vod významně ovlivnila novela zákona o vodách (zákon č. 20/2004Sb.), podle které již od ledna roku 2004 převzala ČIŽP rozhodování o výši poplatků za odebrané množství podzemní vody a poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
Právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových, (znečišťovatel) je za podmínek stanovených ve vodním zákoně povinna platit poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod a poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod. Poplatky se platí za jednotlivé zdroje znečišťování.
Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod je znečišťovatel povinen platit, jestliže jím vypouštěné odpadní vody překročí v příslušném ukazateli znečištění zároveň hmotnostní a koncentrační limit zpoplatnění.
Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových je znečišťovatel povinen platit, jestliže objem jím vypouštěných odpadních vod překročí za kalendářní rok 30 000 m3. (Ve znění zákona č. 254/2001 Sb.§ 89 - Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových)
1.9.
Poplatkové přiznání
Znečišťovatel je povinen do 15. února předložit vodoprávnímu úřadu poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok. V tomto přiznání znečišťovatel uvede skutečné údaje o množství ukazatelů znečištění podléhajících zpoplatnění, jejich koncentraci ve vypouštěných odpadních vodách a o objemu vypouštěných odpadních vod
14
pro jednotlivé zdroje znečišťování a jejich výpustě, včetně údajů potřebných pro případný odečet v odebrané vodě, údajů o poskytnutých odkladech a výši zaplacených záloh. Vzor poplatkového přiznání stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. (Ve znění zákona č. 254/2001 Sb,§ 94 – Poplatkové přiznání)
1.10. Výpočet poplatku z objemu vypouštěných odpadních vod Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod se vypočte vynásobením objemu vypouštěných odpadních vod za kalendářní rok sazbou 0,1 Kč za 1 m3.
Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod se rovná součtu dílčích částek vypočtených podle jednotlivých ukazatelů znečištění jako násobek sazby poplatku a celkového
množství
znečištění
za
kalendářní
rok.
(Ve
znění
zákona č. 254/2001 Sb. §90 – Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod)
1.11. Celkové množství znečištění Celkové množství znečištění se zjistí vynásobením průměrné roční koncentrace znečištění u příslušného ukazatele znečištění ročním objemem vypouštěných odpadních vod.
Sazba pro zpoplatnění u ukazatele znečištění "organické látky charakterizované chemickou spotřebou kyslíku" se použije podle odpovídajícího druhu odpadních vod.
Znečišťovatel může pro účely výpočtu poplatku odečíst množství znečištění obsažené v jím odebrané vodě od zjištěného celkového množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách. Odečtené množství znečištění odebrané vody doloží údaji o koncentracích znečištění v odebrané vodě podle příslušných ukazatelů znečištění a údajem o jejím odebraném množství v roce, za který je poplatek vypočítáván. (Ve znění zákona č. 254/2001 Sb.§90 – Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod)
15
1.12. Čištěné odpadní vody Čištěné odpadní vody jsou vody vyčištěné např. v mechanicko-biologické nebo mechanicko-chemické čistírně odpadních vod. V pochybnostech o tom, zda jde o čištěné odpadní vody, či nikoliv, rozhodne vodoprávní úřad příslušný podle místa vypouštění. (Ve znění zákona č. 254/2001 Sb.§91 – Sledování, měření a evidence znečištění odpadních vod)
1.13. Rozbory a kontrola znečištění odpadních vod Rozbory ke zjištění koncentrace znečišťujících látek v odpadních vodách mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání. Pro účely kontroly správnosti sledování znečištění odpadních vod mohou provádět rozbory jen oprávněné laboratoře pověřené Ministerstvem životního prostředí. (Ve znění zákona č. 254/2001 Sb, § 91 – Rozbory a kontrola znečištění odpadních vod)
1.14. Denitrifikace Denitrifikace je proces přeměny oxidovaných forem dusíku (NO3-, NO2-) na plynné metabolity, zejména oxid dusný a molekulární dusík.
1.15. Nitrifikace Nitrifikace je přeměna dusitanů na dusičnany, způsobovaná obvykle mikroorganismy (nitrifikačními bakteriemi).
1.16. Eutrofizace Proces eutrofizace je obohacování vod o živiny zejména N a P, dochází k přemnožení sinic a bakterií, které uvolňují ze svého těla toxiny, jež jsou jedovaté.
1.17. Koagulace Koagulace je shlukování částic tuhých látek, při kterém se používá tzv. koagulant, což je látka usnadňující koagulaci
16
2.
SYNTHESIA, A.S.
2.1.
Základní charakteristika Synthesia, a. s.
Společnost Synthesia vznikla 1. ledna 1994, avšak historie podniku začala již roku 1920, kdy byla založena Československá akciová továrna na látky výbušné. Roku 1937 došlo k přejmenování na Explosia. O osm let později byla v Pardubicích — Semtíně založena Synthesia, sesterský závod na anorganické produkty potřebné pro výrobu výbušnin. Dalším mezníkem je rok 1938, ve kterém Spolek pro chemickou a hutní výrobu, založený již roku 1856 vybudoval v Pardubicích — Rybitví závod na výrobu organických barviv a léčiv. Závod na výrobu plastických hmot UMA v Semtíně byl založen roku 1942 za kapitálové účasti akciových společnosti Explosia a Zbrojovky Brno. Všechny shora uvedené chemické závody byly roku 1958 spojeny do národního podniku VCHZ Synthesia Východočeské chemické závody Synthesia.
K 1. lednu 1994 byly VCHZ Synthesia transformovány na akciovou společnost Synthesia. Akciová společnost byla založena Fondem národního majetku ČR na základě privatizačního projektu č. 22311 schváleného Ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR dne 18. října 1993 pod č. j. 620/4390/93. V roce 1996 se Synthesia, a. s. začlenila do struktury Chemapol Group. Společnost ALIACHEM a.s. vznikla 1. ledna 1999 sloučením významných českých chemických akciových společností
FATRA,
FSG,
Moravské
chemické
závody a
TECHNOPLAST
do společnosti SYNTHESIA a. s. a následným přejmenováním na ALIACHEM a. s. V roce 2001 byla společnost začleněna do holdingu se širokou sférou působnosti v chemickém a potravinářském průmyslu UNIPETROL a. s. Produktovou strukturu výroby společnosti tvoří organická barviva a pigmenty, organické a anorganické chemikálie, hnojiva, přípravky na ochranu rostlin, plasty, farmaceutické substance, trhaviny, bezdýmné prachy a nitrocelulóza. Společnost je jedním z nejvýznamnějších výrobců kvalifikované chemie a má celosvětovou působnost, především pak v zemích Evropské unie. Synthesia těží ze zázemí jedné z největších průmyslových skupin v České republice, neboť je součástí skupiny AGROFERT. Všechny výrobní objekty jsou soustředěny ve vzdálenosti přibližně 5 km od města Pardubice na rozloze cca 7,9 ha.
17
2.1.1. Výrobní oblasti společnosti Synthesia a. s. SBU Nitrocelulóza1 V současnosti společnost dodává nitrocelulózu do více než 25 zemí světa. Na evropském trhu je třetím největším výrobcem.
SBU Pigmenty a Barviva SBU Pigmenty a Barviva je světovým výrobcem pigmentů a barviv a tento segment patří k nejdůležitějším oblastem z hlediska vlastního podnikání společnosti. Produkty společnosti splňují nejnáročnější ekotoxikologická kritéria (člen ETAD). Synthesia, a.s. je od r. 2004 členem ETAD (the Ecological and Toxicological Association of Dyes and Organic Pigments Manufacturers).
SBU Organická chemie • Pesticidy a účinné látky ; • Organické chemikálie a intermediáty ; • Farmaceutické substance ; • Zákaznické syntézy. (Interní zdroj společnosti Synthesia a. s. )
2.2.
Základní charakteristika současného stavu životního prostředí
Z klimatického hlediska se území nachází v teplé, mírně suché oblasti s mírnou zimou. Kvalita ovzduší v prostoru odštěpného závodu Synthesia je výrazně ovlivněna vysokou koncentrací chemické výroby kombinované s provozem podnikové teplárny odštěpného závodu Synthesia. Ale vzhledem k tomu, že je krajina na všechny strany otevřená a chemická výroba se nachází v rovinné krajině, je možnost akumulace znečišťujících látek zeslabena v důsledku dobré ventilace území a větší četnosti větrů s vyššími rychlostmi. V místě se nevyskytují ohrožené nebo chráněné druhy fauny, flóry ani stromy rostoucí mimo les. V blízkém území se nachází lesní plochy tvořící zelený pás Pardubic,
1
vysoce hořlavá látka vzniklá nitrací celulózy působením kyseliny dusičné nebo silné nitrační směsi, jedná se o silnou trhavinu
18
které mají v životním prostředí obyvatel průmyslové oblasti nezastupitelné místo. Všechny tyto plochy lze považovat za významný krajinný prvek. Z hlediska současného stavu bioty převažuje především antropogenní krajina, představovaná charakterem sídelní a výrobní krajiny. Území v nejbližším okolí je významně narušeno průmyslovou činností. (Kanalizační řád Stokové sítě odštěpného závodu Synthesia, 2005)
2.3.
Synthesia, a. s. a ochrana životního prostředí
Synthesia, a.s. (do 31.3.2006 podnikající jako ALIACHEM, a.s.) –dále jen společnost – usiluje o zodpovědné podnikání s co nejmenšími vlivy na životní prostředí. Ochrana životního prostředí patří trvale k hlavním zásadám přístupu společnosti k řešení podnikatelských plánů a zavádění nových technologií. Tato aktivita za posledních několik let výrazně zesílila. Cílem společnosti je komplexní ochrana životního prostředí a nepřetržité snižování negativních vlivů na životní prostředí, zejména emisí do ovzduší, vod a produkce odpadů, péče o vzhled a čistotu podniku a trvalé zlepšování vztahů se zaměstnanci a okolím. Společnost se rovněž zavázala k postupnému zavedení environmentálního systému řízení (EMS) podle normy ČSN EN ISO 14001. Společnost si dobře uvědomuje možné negativní dopady na okolí, související s chemickou výrobou, a proto se intenzivně snaží těmto možným dopadům předcházet. Společnost se snaží trvale udržovat dobré vztahy s městem Pardubice i celým regionem, což se projevuje nejen vytvářením pracovních příležitostí pro obyvatelstvo, ale i přímou podporou kultury a sportu, ale také trvalými ekologickými aktivitami. (Zpráva o vlivu na ŽP 2005)
2.4.
Odpadní vody
V průmyslovém areálu Aliachem a.s. OZ Synthesia vznikají tyto druhy odpadních vod: a)
Vody z výrobní činnosti
b)
Vody z technické vybavenosti -splaškové, vody ze sprch, kuchyní atd
c)
srážkové a povrchové vody (vody ze střech, zpevněných ploch a komunikací),
19
d)
jiné (povrchové, podzemní a drenážní vody vznikající v zastaveném území a přitékající do areálu)
Vody z výrobní činnosti – jedná se o technologické odpadní vody z výrobní činnosti z průmyslové výroby jako jsou filtráty, absorpční roztoky, promývací a oplachové vody a vody z laboratoří)
Jednotliví producenti vykazují poměrně velkou variabilitu ve výrobních činnostech a sortimentu výroby.
Mezi významné producenty technologických odpadních vod patří: -
SBÚ Organická chemie
-
SBÚ Pigmenty a Barviva
-
SBU Nitrocelulóza
Z externích společností působících v průmyslovém areálu Aliachem a.s. OZ Synthesia je to zejména: -
EXPLOSIA a.s.
-
BAKELITE s.r.o
-
VUOS a.s.
-
Norbrook, s.r.o
-
REKLA s.r.o U22
Odpadní vody těchto producentů ovlivňují nebo mohou ovlivnit kvalitu a množství odpadních vod ve stokové síti.
Vody z technické vybavenosti – jsou to vody splaškové, ze sprch a umýváren, dílen, jejichž kvalita a množství je více méně konstantní. Patří sem producenti odpadních vod ze sféry činností (služeb ), kde dochází i k pravidelné produkci technologických odpadních vod – kuchyní a prádelny. Tyto odpadní vody neovlivňují stabilně významně kvalitu odpadních vod ve stokové síti. (Kanalizační řád stokové sítě odštěpného závodu Synthesia, 2005)
20
2.5.
Hydrologická charakteristika lokality – Stoková síť
Území má velmi plochý reliéf s mírným sklonem k jihu. Hlavním tokem v území je řeka Labe, která od Hradce Králové teče směrem jižním a v Pardubicích se obrací směrem západním. K významné změně hydrografických a hydrologických poměrů došlo výstavbou jezu v Srnojedech. Původní koryto řeky Labe bylo převedeno do umělého kanálu a původní řečiště se stalo ramenem, které s novým tokem hydrologicky komunikuje.
Území odštěpného závodu Synthesia, kde je stoková síť lokalizována, je odvodňováno menšími povrchovými toky. Mezi nejvýznamnější patří Velká Strouha, Brozanský a Pohránovský potok. Podle povodňového plánu odštěpného závodu Synthesia leží celé posuzované území nad kótou stoleté vody.
Odpadní vody v rámci odštěpného závodu Synthesia jsou v současné době členěny do tří kanalizačních sběračů označovaných jako A, B a C, viz příloha A - Schéma kanalizační sítě areálu Aliachem,a. s. OZ Synthesia a Explosia, a. s.
Kanalizace A (85 km) - je určena pro odvádění dešťových, chladících a oplachových vod s velmi nízkým obsahem znečištění. Je zaústěna podle platného povolení k nakládání s vodami do Velké Strouhy, která se pod Srnojedským jezem vlévá do Labe.
Kanalizace B(35 km), C (7 km): slouží pro odvádění odpadních vod určených k neutralizaci a k biologickému čištění a to i z městského přivaděče pro BČOV, který přivádí odpadní vody z města Pardubic a z Paramo, a.s. Před čištěním jsou odpadní vody svedeny do homogenizační nádrže Lhotka a odtud jsou čerpány k neutralizaci a následně k biologickému čištění. Neutralizace probíhá vápenným mlékem a čištění v biologické čistírně se realizuje po smísení s městskými odpadními vodami. Tyto odpadní vody nesmí obsahovat látky toxické pro proces biologického čištění resp. koncentrace těchto látek nesmí přesahovat limitní koncentrace stanovené provozovatelem čistírny odpadních vod. Vyčištěná voda z čistírny je vypouštěna přes Velkou Strouhu do Labe.
21
Velká Strouha je ramenem Labe, odbočuje z Labe na hranici mezi okresy Pardubice a Hradec Králové, protéká Pohránovským rybníkem a dále převážnou částí areálu o.z. SYNTHESIA. Na území závodu bylo řečiště uměle upraveno, v některých místech je tok zatrubněn. Do této vodoteče jsou zaústěny jednotlivé svody kanalizace A (A6 až A9), výpustě odvádějící vody z objektů na „Zelené louce“, výpust z areálu odstavené kyseliny dusičné na Zelené louce a výpusť z Pohránovského potoka, který odvádí odpadní vody z areálu Explosie a.s. a areálu UMA a výpusť z BČOV (provozovatel Veolia Water,a.s.).
Před vyústěním Velké Strouhy do Labe je sedimentační jímka č.3 pro záchyt nerozpuštěných látek a plovoucích kontaminantů. Velká Strouha vtéká do Labe pod jezem u Srnojed. Na výstupu odpadních vod z ČOV do Velké Strouhy je zabezpečeno nepřetržité monitorování odpadních vod před odtokem do Labe. Přístroje instalované v měrné buňce umožňují sledování těchto ukazatelů: CHSK, celkového organického uhlíku, celkového dusíku, amoniakálního dusíku, celkového fosforu, rtuti, pH, teploty a průtoku odpadních vod. Součástí systému je vzorkovač, který umožňuje nastavení odběru v různých časových a objemových variantách. Celý systém je on-line propojen s nepřetržitou dispečerskou službou a zabezpečuje trvalé informace o kvalitě a množství vypouštěných odpadních vod.
Brozanský potok pramení na severu u obce Staré Hradiště, teče jihozápadním směrem. Potok dále protéká starým labským meandrem a v jihozápadní části obce Rosice nad Labem ústí do Velké Strouhy.
Pohránovský potok - tok slouží k odvádění velkých vod z rybníku, k odvádění vod z melioračního příkopu (majitel ZVHS RK Hradec Králové, byl zřizen v roce 1975), odvodňující pozemky severně od rybníku). Odvádí cca 85% nakoupené surové vody areálu Explosia a.s. a cca 15,0 % nakoupené surové labské vody z průmyslového areálu odštěpného závodu Synthesia.
Rybník Pohránovský (Jezero) je v majetku
Rybničního hospodářství s.r.o Lázně Bohdaneč
Pohránovský odpad (Pohránovský potok) je podle rozhodnutí referátu životního prostředí bývalého OkÚ 18944/2001/CK/VOD ze dne 28.11.2001 vodohospodářské dílo. Vytéká z rybníku Jezero (Pohránovský) od jeho přelivu, vtéká do areálu 22
EXPLOSIA, a.s. (kontrolní profil T8). Protéká areálem EXPLOSIA, a. s. a na kontrolním profilu A1 vtéká do průmyslového areálu Aliachem, a.s. odštěpný závod Synthesia, v jeho areálu se pak vlévá do Velké Strouhy v řádovém km 3,1 (kontrolní profil Pohránovský odpad). V současné době v průmyslovém areálu Synthesia místní část UMA působí pouze
externí firmy,
odpadní vody z provozů Synthesia jsou
svedeny do takz.. Butanolského kanálu, který ústí do Pohránovského odpadu. (Kanalizační řád stokové sítě odštěpného závodu Synthesia, 2005)
2.6.
Množství odebírané vody
Odebíraná voda – na základě platného povolení odebírá
Aliachem, a.s., odštěpný
závod Synthesia povrchovou vodu z Labe v ř. km. 237,035 v hydrogeologickém pořadí číslo v množství průměrně 1 000 l/s , maximálně 1 200 l/s, 1 800 000 m3/měs. 22 000 000 m3/rok a na základě uzavřené smlouvy s VAK Pardubice z veřejného řádu Pardubice - Bohdaneč pitnou vodu v množství průměrně 10 l/s, max. 350 000 m3/rok Vypouštěné vody - na základě platného povolení k nakládání s vodami se vypouští odpadní vody do povrchového toku Velká Strouha sedmi výpustmi.(viz. Příloha B)
Obrázek 1: Ústí Velké Strouhy do Labe (Zdroj: vlastní)
23
2.7.
Objem spotřebovaných a vypouštěných vod
Rozhodnutím Krajského úřadu Pardubice, oddělení vodního hospodářství bylo vydáno povolení nakládání s vodami spočívající ve vypouštění odpadních vod z biologické čistírny odpadních vod (BČOV), na kterou jsou svedeny splaškové a průmyslové odpadní vody z areálu Aliachem, a.s., o.z. Synthesia Pardubice – Semtín, a splaškové vody z kanalizace pro veřejnou potřebu města Pardubic, do vod povrchových, a to do drobného vodního toku Velké Strouha. Tento vodní tok je recipientem ve smyslu vodoprávního povolení. Správce toku nebyl určen, správu vykonává dle §48, odst.4 Povodí Labe s.p. Hradec Králové. Vzhledem k vodnatosti tohoto vodního toku a velikosti zdroje znečištění nelze dosáhnout dobrého stavu. Do konce července roku 2007 bude stávající vypouštění odpadních vod do vodního toku Velká Strouha zrušeno a odpadní vody budou vypouštěny přímo do vodního toku Labe. Odpadní vody jsou vypouštěny:v množství max. Ø 540 l/s
max.
700
l/s*
1,5 mil. m3/měsíc 15,5mil. m3/rok. *-ukazatel smí být překročen v době zvýšených průtoků z důvodů dešťových srážek (viz Příloha C - Seznam producentů dle spotřeby surové labské vody) (Rozhodnutí odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Pardubice, 14. 6. 2004, Ing. Čížek)
2.7.1. Atypické složení vypouštěných odpadních vod Vodoprávní úřad zvažoval, zda vypouštěné odpadní vody posoudit jako odpadní vody městské nebo průmyslové ve smyslu nařízení vlády. Tyto vody jsou zcela atypické svým složením, je třeba vzít v úvahu i skutečnost, že čistírnu odpadních vod zřídil, vlastní a do nedávné doby i provozoval průmyslový podnik Aliachem, a.s. Vodoprávní úřad dospěl k závěru, že vypouštěné vody lze v zásadě považovat za vody městské, jejichž objem je přibližně 2/3 z celkového vypouštěného objemu vod, je třeba přihlédnout i k chemickým odpadním vodám. (Rozhodnutí odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Pardubice, 14. 6. 2004, Ing. Čížek)
24
2.7.2. Srovnání objemu a spotřeby vypouštěných vod Srovnání objemu a spotřeby vypouštěných vod od roku 2000 do 2005. Objem spotřebovaných a vypouštěných vod je vyjádřen v tis.m3. V tabulce 2 na následující stránce můžeme vidět, že objem spotřeby užitkové vody se od roku 2000 snížil téměř o 2 378 m3, množství CHOV (chemických odpadních vod) z BČOV a komunálních odpadních vod Pardubice se postupně snižuje.
Tabulka 1: Objem spotřebovaných a vypouštěných vod Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Spotřeba užitkové vody
18 090
16 256
16 085
15 835
16 067
15 712
343
315
293
326
301
311
28 953
30 243
28 726
25 698
28 912
28 084
2 954
2 517
2 471
2 508
2 269
2 186
12 129
12 470
12 810
10 820
9 583
9 238
Spotřeba pitné vody Objem vypuštěných vod do Labe*/ Z toho množství CHOV z BČOV Z toho komunálních OV Pce
*/suma vod chladících, komunálních, chemických a povrchových vod z Brozanského, Pohránovského a Doubravického potoka ( Velká Strouha ) a jejich povodí.
(Zpráva o vlivu na životní prostředí 2005, zpracováno odborem životního prostředí Synthesia a. s.)
2.8.
Ekologické náklady na vodu
Pro zajímavost uvádím srovnání výše nákladů na vodu v Synthesia, a.s. v jednotlivých letech 2003 – 2005. Poplatky za zdroj nečištěný se oproti roku 2004 výrazně zvýšily, až o 65%. V tabulce můžeme dále vidět, že poplatky za zdroj čištěný byly pouze v roce 2003 a to v důsledku zahájení provozu BČOV společností Veolia Water, a.s. Tabulka 2: Ekologické náklady na vodu (Kč) Rok
2003
2004
2005
Voda
169 297 198
187 561 625
184 233 986
Poplatky - zdroj nečištěný
19 926 042
25 850 367
42 748 802
Poplatky - zdroj čištěný
32 899 899
0
0
0
2 500 000
3 400 000
Ostatní náklady provoz NOV
3 400 000
27 990 864
27 398 759
Provoz ČOV + zbytkové znečištění
74 600 101
118 441 394
110 536 425
Analytika
12 571 156
12 779 000
10 150 000
Pokuty
(Zpráva o vlivu na životní prostředí 2005, zpracováno odborem životního prostředí Synthesia a. s.)
25
2.9.
Rozsah a způsob kontroly odpadních vod
Pro kontrolu dodržování stanovených emisních limitů v místě měrného objektu na odtoku BČOV odebírat s četností 1 x týdně , tj. 52 x za rok 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním. A to Od 1.7. 2005 – 12 objemově průtoku úměrných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin.
Mimo limitovaných ukazatelů jsou dále ve vzorcích odpadní vody odebraných dle předchozího odstavce s četností 1 x za 14 dnů, tj. 26 x ročně sledovány například tyto ukazatele: anorganický dusík, rozpuštěné látky veškeré, sírany, fluoridy, železo celkové, kadmium, olovo
Naměřené údaje množství a znečištění odpadních vod oprávněný trvale zaznamenává a přehledně eviduje a uchovává pro účely vyhodnocení a kontroly. Každoročně do 31. ledna zašle oprávněný vodoprávnímu úřadu a správci povodí v elektronické podobě za minulý rok a jeho každý kalendářní měsíc tabelární přehledy naměřených množství vod, výsledků předepsaných rozborů, sestavu bilančních množství znečištění přiváděného na BČOV a znečištění vypouštěného do Velké Strouhy a vyhodnocení účinnosti čištění v rozhodujících ukazatelích. (Rozhodnutí odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Pardubice, 14. 6. 2004, Ing. Čížek)
2.10. Vývoj znečištění pro vybrané ukazatele Pro srovnání uvádím emisní limity stanovené Krajským úřadem (tabulka 3) a vývoj znečištění pro vybrané ukazatele od roku 2003 do 2005 (tuny)(tabulka 5). Ještě uvádím tabulku (č.4) nejpřísnějších limitů, kterých má být dosaženo do konce roku 2009. (Rozhodnutí odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Pardubice, 14. 6. 2004, Ing. Čížek)
26
Tabulka 3:Emisní limity stanovené Krajským úřadem Pardubice ,,p,,mg/l
,,m,, mg/l
t/rok
BSK5
25
50
300
CHSK Cr
250
400
3 300
NL (nerozpuštěné látky)
40
100
500
Ncelk(dusík celkový)
70
90
750
Pcelk (celkový fosfor)
3,5
5
35
3 500
4 500
42 000
2
3
22
Suma dichlorbenzenů
0,01
0,02
0,08
Rtuť
0,002
0,004
0,01
měď
0,2
0,3
1
Zinek
0,3
0,5
2,5
Chrom
0,3
0,5
2,7
RAS (rozpuštěné látky) AOX
Rozhodnutím Krajského úřadu odboru životního prostředí a zemědělství v Pardubicích se stanovila lhůta do 31.12.2009 k dosažení emisních limitů podle požadavků nařízení vlády č. 61/2003 Sb. – výpočtem z výhledových průtoků a znečištění a z přípustné minimální účinnosti čištění odpadních vod. Vypočtené limity jsou stanoveny jako limity koncentrační. V ukazateli znečištění N
celk
byl stanoven emisní limit ve výši 30 mg/l
právě na základě množství průmyslových (chemických) vod a jejich složení s přihlédnutím k dostupným technikám zneškodňování odpadních vod. Tyto limity sou vztaženy již k imisním standardům pro řeku Labe. Tabulka 4: Ukazatelé emisních limitů (mg/l) ukazatel BSK5 CHSK Cr
mg/l 20 150
NL (nerozpuštěné látky)
25
Amoniakální dusík (N-NH4)
5
Celkový dusík (Ncelk)
30
Celkový fosfor (Pcelk)
1
V následující tabulce č.5 si můžeme všimnout,že například BSK5 v roce 2003 bylo překročeno o 39%, ale v roce 2005 byl limit dodržen. CHSK v roce 2003 bylo také překročeno, a to o 4%, ale v roce 2005 byl limit také dodržen. Celkový dusík v roce 2004 byl výrazně překročen o 108% a je překračován stále. Rtuť byla překročena o 100% r. 2005. Z toho vyplývá, že největším problémem v odstraňování znečištění je dusík,rtuť a fosfor. Tabulka 5:Vývoj znečištění pro vybrané ukazatele (tuny/rok) 27
Rok
2003
2004
2005
BSK5
418
295
220,7
CHSK Cr
3 417
1239
964,40
Ncelk(dusík celkový)
1 326
1 557
1 187,70
Benzen
0,38
0,50
0,50
Chlorbenzen
0,48
0,83
0,72
Dichlorbenzen
0,83
0,21
0,37
Toulen
2,50
1,77
2,32
Xylen
0,31
0,06
0,07
Absorbované organické halogeny(AOX)
18,05
2,301
1,08
Rtuť
0,02
0,01
0,02
Měď
1,23
0,22
0,34
Zinek
1,58
4,04
1,04
Chrom
1,70
0,15
0,28
RAS
46 534
9 168
8 761
(Zpráva o vlivu na životní prostředí 2005) Graf 1: Vývoj znečištění pro vybrané ukazatele (tuny/rok)
(Zpráva o vlivu na životní prostředí 2005, zpracováno odborem životního prostředí Synthesia a. s.)
2.11. Biologická čistírna odpadních vod Biologická čistírna odpadních vod pro bývalé VCHZ Synthesia byla vyprojektována v nynější podobě v letech 1983 – 1987 a následně realizována. Stavba byla dokončena v roce 1994 a v tomtéž roce byl zahájen její provoz. Dnešním provozovatelem BČOV (provozovna BČOV 103) je od 1.9.2003 společnost Veolia Water a.s Pařížská 67/11, 110 00 Praha IČ 49241214, na provozovatele přešla veškerá práva a povinnosti vyplývající ze zákona o vodách č. 254/2001Sb. ve znění pozdějších změn a doplňků, zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu č. 274/2001Sb ve znění pozdějších změn a doplňků.
28
Směs zneutralizovaných odpadních vod ze závodu Synthesie a odpadních vod z pardubické aglomerace je biologicky čištěna ve dvoustupňové aktivaci ve dvou paralelních linkách. (Studie Intenzifikace BČOV Synthesia a. s. – Hydroprojekt, r. 2000)
2.11.1. Proces čištění odpadních vod Chemické odpadní vody ze Synthesie jsou nejdříve neutralizovány na samostatné neutralizační čistírně, upraveny na pH 6 – 8 a převedeny přímo do aktivačních nádrží biologického stupně BČOV. Odpadní vody z města Pardubic (směs splaškových odpadních vod a průmyslových odpadních vod z podniku v katastru města) jsou převedeny do areálu čistírny k mechanickému předčištění shybkou pod Labem. A to nejdříve na česlích, dále v lapácích písku a primárních usazovacích nádržích. Po tomto předčištění odpadní vody z města odtékají také do aktivačních nádrží shodných s těmi, do kterých odtéká průmyslová odpadní vody. Při zpracování projektové dokumentace byly však navrženy tři biologické linky, z nichž byly vybaveny technologickým zařízením a uvedeny do provozu pouze linky dvě. Jedná se tedy technologicky o dvoustupňovou aktivaci. Stavebně i provozně je každá linka rozdělena na dvě aktivační nádrže a tři dosazovací nádrže prvního stupně a dále na čtyři aktivační nádrže a pět dosazovacích nádrží druhého stupně. Na každou biologickou linku úzce navazuje kolektor s potrubním rozvodem odpadní vody do jednotlivých nádrží a další trubní provozní rozvody ( např. vzduch). Popsané nádrže jsou stavebně řešeny jako otevřené, železobetonové. Kolektor má rovněž železobetonovou konstrukci, ale je zakrytý železobetonovým stropem s nutnými montážními otvory. V roce 1998 byla uvedena do provozu rozšířená neutralizační čistírna odpadních vod. Do této čistírny jsou čerpány homogenizované průmyslové vody, které jsou homogenizovány v retenční nádrži Lhotka. Průmyslové odpadní vody ze závodu Synthesia, a.s. obsahují vysoké koncentrace různých forem dusíku a to především z výroby NPK hnojiv. Dusíkaté znečištění komplikuje
jak
proces
čištění,
biologického
tam
má
i
negativní
vliv
na koncentraci Nanorg na odtoku z biologické čistírny odpadních vod. Jedná se, jak o možnost překročení limitních koncentrací na odtoku, tak i v neposlední řadě
29
o skutečnost, že od roku 2001 se zpoplatňuje anorganický dusík relativně vysokou sazbou. V letních měsících dochází k nitrifikaci amoniakálního dusíku s následným poklesem hodnoty pH v aktivaci, což se negativně projevuje na kvalitě aktivovaného kalu na hladinu dosazovací nádrže v důsledku denitrifikace. Dochází zde také k eutrofizaci. Výše uvedené nedostatky vyžaduje zařazení denitrifikační nádrže do technologické linky čištění odpadních vod. Cílem úprav technologie čištění odpadních vod je dosažení následujících parametrů kvality vyčištěné vody. (Studie Intenzifikace BČOV Synthesia a. s. – Hydroprojekt, r. 2000)
Tabulka 6: Parametry kvality vyčištěné vody průměr
limit p
CHSK
mg/l
200
250
N-NH4
mg/l
8
10
N-NO3
mg/l
35
50
Nanorg
mg/l
45
60
Norg
mg/l
10
10
Nc
mg/l
55
70
Pc
mg/l
2
3
Do 31.12. 2009 by měly být splněny ještě přísnější limity viz.tab 4. 2.11.2. Přebytečný kal Přebytečný kal z aktivací je dopravován do zahušťovacích nádrží kalového hospodářství. Zde dojde nejprve ke smíšení s primárním kalem z mechanického předčištění. Zde se kal zdrží minimálně 25 dní. Takto připravená směs kalů je dále zpracována odstřeďováním a sušením na lince tepelné úpravy kalů. Usušený kal s obsahem sušiny 80 - 90 % je spalován v rotační peci spalovny. (Studie Intenzifikace BČOV Synthesia a. s. – Hydroprojekt, r. 2000)
2.11.3. Spalovna Spalovna nebezpečných a zvláštních odpadů je určena pro likvidaci kalu z produkce čistírny a dále je využita pro likvidaci spalitelných (pevných, kapalných i pastovitých ) odpadů z produkce Synthesie a. s. . Část kapacity je využívána ke spalování odpadů externích dodavatelů. Základem spalovny je rotační pec s dohořívací komorou, za kterou je umístěn parní kotel na využití odpadního tepla, elektrostatický odlučovač popílku a dvoustupňová pračka kouřových plynů, kde první stupeň je zkrápěn vodou, druhý roztokem hydroxidu sodného. Přídavným a stabilizačním palivem spalovny 30
je zemní plyn. Teplota v dohořívací komoře je udržována dle potřeby nad 900° resp. 1200°C při době zdržení spalin minimálně po dobu 2 sekund. Odpadní vody vznikající při provozu spalovny jsou likvidovány na biologické čistírně. Pevné odpady (popílek a struska) budou ukládány na zabezpečenou skládku akciové společnosti Synthesia, a. s. (Studie Intenzifikace BČOV Synthesia a. s. – Hydroprojekt, r. 2000)
2.12. Vliv průmyslových vod na proces biologického čištění Průmyslové odpadní vody svým složením ovlivňují proces biologického čištění odpadních vod. Jedná se především o biologickou rozložitelnost organických látek a dále o inhibiční působení na proces nitrifikace a denitrifikace. Obzvláště inhibičního působení se jedná o složitý komplex jevů, při kterém se uplatňuje vliv dlouhodobé adaptace aktivovaného kalu, vliv kolísání koncentrace jednotlivých polutantů, jejich vzájemného ovlivňování apod. Z tohoto důvodu je interpretace literárních údajů velice složitá a tyto údaje lze považovat pouze orientační.
2.13. Inhibice nitrifikace Při společném čištění splaškových a průmyslových odpadních vod může dojít k narušení funkce biologické části BČOV působením inhibičních a toxických látek obsažených právě v průmyslových vodách. Mezi nejcitlivější organismy patří nitrifikační bakterie, které se podílejí na prvním stupni nitrifikace. Míra do jaké bude činnost mikroorganismů narušena závisí na mnoha faktorech jako například: Současné působení více látek – z různých průmyslových technologií se do odpadních vod dostává celá řada látek, které nepůsobí na aktivovaný kal jako chemická individua, ale jako směsi. To znamená, že se navzájem ovlivňují, reagují spolu a výsledná toxicita směsi může být prostým součtem toxicit jednotlivých prvků, může být nižší, ale také daleko vyšší než bychom předpokládali díky synergistickému působení jednotlivých látek.
Kolísání koncentrace inhibujících látek v přitékající odpadní vodě – při nízkých koncentracích toxických látek dochází jen k inhibici nitrifikačních organismů, tedy ke snížení rychlosti růstu a oxidace amoniakálního dusíku. Vysoké koncentrace toxických látek mohou způsobovat dočasný útlum nitrifikace, nebo až úplné vymizení 31
nitrifikantů, přičemž k obnovení jejich populace dochází až po odstranění inhibitorů ze systému
2.13.1. Rozložitelnost inhibitorů Biologicky rozložitelné – mikroorganismy aktivovaného kalu jsou schopny tyto látky biologicky rozkládat pokud k tomu mají výhodné podmínky Biologicky nerozložitelné – u těchto inhibitorů musíme použít jiné než biologické procesy, např. fyzikálně – chemické procesy.
Mikroorganismy aktivovaného kalu jsou schopné adaptace na přítomnost toxických látek a k narušení jejich činnosti dochází při koncentraci inhibitorů vyšších, než u neadaptovaných kultur.
2.13.2. Složení inhibitoru Mezi hlavní skupiny látek, které působí inhibičně na proces nitrifikace patří: vlastní produkty nitrifikace, tedy neionizované formy N-NH4+ a N-NO2 jejichž přítomnost je závislá na pH, které určuje výskyt jednotlivých forem. Dále sem patří těžké kovy. Další významnou skupinou jsou organické látky z nichž nejsilnější inhibiční vliv mají ty, u nichž se vyskytuje v molekule současně dusík a síra. V těchto odpadních vodách se vyskytuje např. nitromočovina, pyridin, methanol a aceton. (Studie Intenzifikace BČOV Synthesia a. s. – Hydroprojekt, r. 2000)
2.13.3. Řešení problematiky inhibujících látek Jedním
z možných
řešení
omezení
vlivu
dvoustupňové aktivace k čištění odpadních vod.
2.14. Princip dvoustupňové aktivace
32
inhibitorů
nitrifikace
je
použití
1. V prvním stupni aktivace dochází jak k prosté sorpci toxických látek do vloček aktivovaného kalu, tak zároveň i k biologickému rozkladu některých nežádoucích látek. 2. Do druhého stupně aktivace proto vstupuje snížené množství inhibitorů a tím je částečně ochráněn proces nitrifikace.
Dvoustupňový proces je vhodné zachovat z hlediska zajištění co možná nejlepších podmínek pro nitrifikaci v druhém stupni aktivace. V prvním stupni aktivace dochází k částečnému odbourání organických látek obsažených v zneutralizované průmyslové odpadní vodě a dále k částečné sorpci na aktivovaný kal. Z tohoto důvodu je aktivovaný kal druhého stupně zatěžován menší koncentrací organických látek, které mohou způsobovat inhibici v porovnání s jednokalovým systémem. Aby zůstal dvoukalový systém je nezbytné zamezit úniku nerozpuštěných látek z dosazovací nádrže prvního stupně. V případě, že celý objem prvního stupně je přeměně na denitrifikační nádrž není přerušen proces denitrifikace v aktivační směs, která natéká do dosazovací nádrže. Proto musí následně docházet k intenzivní flotaci kalu na hladinu dosazovací nádrže. První stupeň aktivační nádrže je rozdělen na tři sekce z nichž vždy první sekce je anoxická , druhá sekce je dle potřeby provozována buď v oxickém nebo anoxickém režimu a třetí sekce zůstává vždy oxická. Provzdušňovaná – oxická sekce přeruší denitrifikační proces a tím podstatnou měrou omezí nežádoucí flotaci kalu. Při nízké koncentraci dusičnanového dusíku v průmyslové vodě může docházet i k zahnívání kalu v denitrifikační nádrži prvního stupně, čemuž zařazení oxické zóny zabránilo. Provoz druhé sekce v oxickém, nebo anoxickém režimu řídí technolog dle koncentrace oxidovaných forem dusíku v průmyslové vodě na základě hodnoty redox potencionálu v denitrifikační sekci. První stupeň pracuje bez inertní recirkulace, pouze s recirkulací kalu z dosazovacích nádrží. První stupeň denitrifikace především redukuje oxické formy dusíku přivedené v průmyslových odpadních vodách. K úbytku celkového dusíku dochází pouze z důvodu denitrifikace oxidovaných forem dusíku přivedených v průmyslových odpadních vodách a dále je část dusíku zabudována do organické hmoty produkovaného aktivovaného kalu (cca 4 – 6 % organické sušiny aktivovaného kalu).
Druhý stupeň aktivace má opět vydělenou denitrifikační sekci o velikosti 33 % celkového objemu aktivační nádrže druhého stupně. V denitrifikační sekci 33
druhého stupně aktivace je především odstraňován dusičnanový dusík přivedený inertní recirkulací z nitrifikační části aktivační nádrže. V nitrifikační části je oxidován amoniakální dusík přivedený ve splaškových a průmyslových odpadních vodách. Nitrifikace amoniakálního dusíku je menší měrou ovlivňována organickými inhibitory nitrifikace , protože v prvním stupni dochází k jejich částečnému odbourání a sorpci na aktivovaný kal.
Spolehlivou funkci nitrifikace a denitrifikace zajišťuje správně fungující aktivovaný kal. Proto se musí minimalizovat negativní vlivy na něj působící. Jedná se jak o průnik sádry z neutralizace odpadních vod, tak i o přítomnost organických inhibitorů nitrifikace a denitrifikace. Použití dvoustupňové aktivace mírně zvyšuje potřebu externího substrátu. (Studie Intenzifikace BČOV Synthesia a. s. – Hydroprojekt, r. 2000)
2.15. Dávkování železitého koagulantu na BČOV – snížení koncentrace fosforu a nerozpuštěných látek Potřeba dávkování železitého koagulantu byla vyvolána platnou legislativou v oblasti nakládání s vodami (limitní koncentrace pro fosfor a nerozpuštěné látky). Dodržení požadovaných limitů je podmíněno zlepšením účinnosti separace vloček aktivovaného kalu v dosazovacích nádržích. Železitý koagulant způsobí vysrážení rozpuštěného fosforu, snížení hodnoty CHSK a přitížení vloček kalu. Železitý koagulant je dávkován do odpadní vody v aktivacích druhého stupně. (Interní zdoje Synthesia a. s.)
V současné době probíhá projekt Výzkumu technologie čištění chemických vysoce znečištěných odpadních vod technikou tlakové oxidace ve spojení s biologickým čištěním. (Studie Intenzifikace BČOV Synthesia a. s. – Hydroprojekt, r. 2000)
2.16. Poplatky za vypouštění odpadních vod
34
Výpočet výše poplatků vychází ze zákona č. 254/2001, Sb. .Poplatek z objemu vypouštěných vod činí 0,1 Kč / m3 vypouštěných vod. Výpočet výše poplatků je proveden pouze pro odpadní vody protékající neutralizační a biologickou čistírnou, nezahrnují proto odpadní vody protékající kanálem A. Jak si můžeme všimnout v následující tabulce výše poplatků za vypouštění odpadních vod se postupně snižuje. Za poslední 4 roky se poplatky snížily o více než 67 %. A to především v důsledku zavedení kvalitnější techniky v BČOV.
Příklad výpočtu výše poplatků za vypouštěné znečištění a množství odpadních vod dle zákona za r. 2002 uvádím v příloze D. Tabulka 7: Poplatky za vypouštění odpadních vod ( Kč) Rok Poplatky v Kč
2002
2005
2006
78 928 916
42 500 000
25 600 000
(interní zdroj společnosti Synthesia, a. s.)
2.17. Pokuty za překročení limitů A.
Pokuty
Pokuty ukládané na úseku vodního hospodářství jsou pokutami za nedodržování podmínek platných povolení k vypouštěných odpadních vod: •
čištěných - výpust z BČOV Pardubice do Velké strouhy (čistí komunální odpadní vody z města Pardubice a odpadní vody z areálu SYNTHESIA)
•
nečištěných - kanalizačním systémem A mají z areálu SYNTHESIA odtékat dešťové a neznečištěné chladící vody. Ve skutečnosti segregace odpadních vod není dokončena.
Pokuty jsou ukládány za překračování platných emisních limitů (mg/l) a hmotnostních toků (t/rok) některých ze stanovených ukazatelů.
Poslední uložené pokuty
35
•
výpust z BČOV (provozovatel VEOLIA WATER ČR, a.s.), rozhodnutí odvolacího orgánu MŽP ČR čj. 550/528/OVSS-VI/05/Hd ze dne 25. 8. 05, kterým je potvrzena výše pokuty 900 000 Kč udělená rozhodnutím ČIŽP OI Hradec Králové čj. 5/OV/4443/04/Če-P3/05 ze dne 25. 4. 05 za překračování
limitů
"p"
v
ukazatelích
2-naftol,
dichlorbenzeny,
trichlorbenzeny nad rámec povolených překročení a limitů "m" v ukazatelích toluen, dichlorbenzeny, trichlorbenzeny, chlorgfenoly, dichlorfenoly, 2-naftol, zinek a anilin a za překročení hmotnostního limitu v ukazateli 2-naftol •
výpusti kanalizace A (výpustě A6, A7, A8 a Pohránovský odpad), rozhodnutí odvolacího orgánu MŽP ČR čj. 550/534/OVSS-VI/05/Hd ze dne 8. 9. 05, kterým je potvrzena výše pokuty 3 400 000 Kč udělená rozhodnutím ČIŽ OI Hradec Králové čj. 5/OV/4603/05/Če-P04/05
ze dne
25. 4. 05
za překračování limitů "p" v ukazatelích NL, N-celk, P-celk, fenol, N NH4 nad rámec povolených překročení a limitů "m" v ukazatelích NL, fenol, P-celk, BSK-5, CHSK-Cr, NL, benzen, toluen, xyleny, N-NH4 a za překročení hmotnostních limitů na jednotlivých výpustech. Jednoznačně se projevuje vliv znečištění odpadních vod z areálu SYNTHESIA specifickými organickými látkami (BČOV) a nedostatečná segregace technologických vod (kanalizace A). B.
Provedená opatření
Níže uvedená opatření měla příznivý, i když ještě ne dostatečný vliv na bilanci vypouštěného znečištění: ve vztahu k BČOV •
technologická opatření při výrobě Lasamidu (organický meziprodukt pro výrobu diuretika) v roce 2003, došlo ke snížení koncentrace AOX v odpadních vodách
•
recyklace a regenerace odpadních vod na R57 (název objektu) - přivedeny odpadní
vody
z
výroby
Lasamidu
s
vysokým
obsahem
čpavku,
jsou alkalizovány a parou je vyháněn plynný čpavek , který je jímán do vody čpavková voda je vracena do výroby. •
v r. 2003 ukončena výroba vodouředitelných barviv AZO I
36
•
rok 2004 ukončena výroba v objektu KAB (barviva na bázi anilinu) a výroba ftalanhydridu
ve vztahu ke kanalizaci A •
v roce 2003 přepojení objektů AZO II (vodouředitelná barviva) a SB (speciální barviva) z kanalizace A (byly připojeny částečně) na kanalizaci B (tj. na BČOV)
•
úprava suterénů výrobních objektů RY 57 a Ry 37 - důsledné oddělení chladících vod vypouštěných do kanalizace A od technologických odpadních vod vypouštěných do kanalizace B (a na BČOV)
•
C.
postupná rekonstrukce využívaných stáčecích míst z železničních cisteren
Připravovaná opatření
V r. 2005 ukončení výroby na objektech MP IV (prováděny pouze hydrogenace pro potřeby jiných středisek) - snížení odtoku neodbouratelného CHSK-Cr o cca 500 t/rok na BČOV příprava přepojení veškerých technologických vod z výroby nitrocelulózy na BČOV - k tomuto řešení má ČIŽP řadu výhrad (využití retenční nádrže Lhotka, která je starou ekologickou zátěží, k akumulaci a homogenizaci odpadních vod a možné negativní ovlivnění BČOV). Výhrady byly formulované v dopise čj. 5/OV/6806/05/Če ze dne 29.8.05. (
2.18. Staré ekologické zátěže Synthesia a. s. patří k vybraným kontaminovaným místům, která ovlivňují hydrosféru v ČR.Z hlediska starých ekologických zátěží se na lokalitě vyskytují v prvé řadě nezabezpečené skládky nebezpečných odpadů, silně kontaminované zeminy a podzemní vody. Kontaminované podzemní vody se z větší části odvodňují do Velké strouhy, z menší části přímo do toku Labe. Kvalita povrchové vody Labe byla a je činností Synthesie silně ovlivněna. Kontaminaci představuje široká škála látek, jako ropné alifatické uhlovodíky, jednoduché aromatické uhlovodíky, chlorované aromatické uhlovodíky, amonné ionty, kovy, arsen a další. Ze jmenovaných skupin se zde vyskytují především toluen, nitrobenzen, chlorbenzen, dichlorbenzen nebo anilin. Tyto látky jsou většinou toxické a stabilní. Skládky nebezpečných odpadů v areálu závodu nebyly opatřeny žádnými těsnícími prvky, čímž dochází k postupnému uvolňování
37
kontaminace, k migraci do podzemních vod a odtoku znečištění ve směru proudění do toku Labe. Odpady zde byly ukládány především v letech 1956 až 1994. Celkový objem odpadů na nezabezpečených skládkách v Synthesii se odhaduje na více než jeden milion tun. (http://www.vuv.cz/Sekce/KM1.html#9,2001[cit. 18.dubna 2007])
V roce 2004 byla zahájena sanace první vybrané lokality. Jedná se o sanaci skládek Fe kalů, kde jsou uloženy železité kaly odpadající z Bechampových redukcí. Uložený odpad představuje směs oxidů a hydroxidů železa s obsahem zbytků aromatických aminů a s obsahem anilinu. V ostatních lokalitách (laguna betasmoly, laguna destilačních zbytků a saturovaná zóna), na které je vydáno rozhodnutí ČIŽP, nebyly práce zatím zahájeny. Pro lokalitu Betasmola a destilační zbytky byla FNM vyhlášena veřejná soutěž dne 30. 12. 2005 s odevzdáním nabídek do 21. 2. 2006. Jsou připraveny aktualizované podklady pro vyhlášení soutěže na řešení sanace saturované zóny horninového prostředí.(Zpráva o vlivu na životní prostředí 2005, zpracováno odborem životního prostředí Synthesia a. s. )
38
3.
ZÁVĚR
V úvodní teoretické části jsem se zabývala obecnou charakteristikou odpadních průmyslových vod. Vymezila jsem základní pojmy, které je vhodné znát pro pochopení následujícího textu.
Hlavní
kapitola
je
věnována
vlastní
analýze
odpadních
vod
v chemickém závodu Synthesia, a. s. V této části jsem vycházela z interních zdrojů Studie intenzifikace BČOV Synthesia, a. s., Kanalizační řád stokové sítě odštěpného závodu Synthesia a Zpráva o vlivu na životního prostředí 2005. Charakterizovala jsem společnost Synthesia, a. s., zmínila jsem se o postupném zavádění environmentálního systému řízení společnosti z hlediska vlivu na životní prostředí. Myslím si, že z dostupných materiálů se mi podařilo dobře nastínit a analyzovat koloběh vody ve společnosti Synthesia, a. s., a to z hlediska množství odebírané a vypouštěné vody, způsobu kontroly odpadních vod, vývoje znečištění pro vybrané ukazatele, procesu čištění odpadních vod v BČOV společnosti Veolia Water, a. s. a největších problémů týkajících se dodržení vybraných limitů v odpadních vodách. Popsala jsem zde i výši poplatků za vypouštění odpadních vod přes Velkou Strouhu do řeky Labe. Pro zajímavost jsem uvedla poslední uložené pokuty za překročení limitů v čištěných a nečištěných odpadních vodách (rok 2005).
Celkově hodnotím stav odpadních vod ze společnosti Synthesia, a. s. jako zlepšující se, i když ještě nevyhovující, hlavně z hlediska imisních standardů. V současné době Synthesia, a. s. ještě zdaleka nesplňuje všechny imisní limity stanovené novelizací zákona o vodách č. 254/2001 Sb., kterých se má dosáhnout do konce roku 2009. Největším problém z hlediska odstraňování znečištění jsem shledala obsah dusíku, fosforu a rtuti v odpadních vodách. Například v roce 2004 byl překročen limit pro celkový dusík až o 108%, a je překračován stále. Limit pro rtuť roku 2005 byl překročen, až o 100 %. Při společném čištění splaškových vod z města Pardubic a průmyslových odpadních vod docházelo k narušování funkce biologického čištění působením inhibičních a toxických látek obsažených právě v průmyslových odpadních vodách. A to mělo za příčinu inhibici nitrifikace a denitrifikace. Jako jedno z možných řešení omezení vlivů inhibitorů nitrifikace použila společnost Synthesia, a. s. dvoustupňovou
aktivaci
k čištění
odpadních
39
vod,
kterou
jsem
popsala
v kapitole 2.14. Princip dvoustupňové aktivace. Toto řešení se ukázalo jako dobré a dosáhlo se jím snížení limitu pro dusík, ale ne na požadovaný limit, kterého se má dosáhnout do konce roku 2009. Bohužel zde nastává další problém, a to zvýšená potřeba externího substrátu, což má za následek vznik přebytečného kalu. Tento kal se musí dále zpracovat, což je jednak finančně nákladné, a je spalován v rotační peci. Zde nastává další problém – „kam s popílkem?“ Popílek musí být ukládán na nebezpečnou skládku společnosti. Synthesia a. s. patří k vybraným kontaminovaným místům, která ovlivňují hydrosféru v ČR. Na této lokalitě se vyskytují staré ekologické zátěže
-
nebezpečné
skládky,
silně
kontaminované
zeminy
a
podzemní
vody,které se začaly řešit teprve nedávno. Ukládáním popílku se tak ještě více zvyšuje riziko zvětšování objemu nebezpečných skládek.
V současné době probíhá projekt Výzkumu technologie čištění chemických vysoce znečištěných odpadních vod technikou tlakové oxidace ve spojení s biologickým čištěním. Tato metoda by mohla zajistit požadované snížení limitů dle platné legislativy.
Dobrých výsledků se dosáhlo ve snížení objemu spotřebovaných a vypouštěných vod. Pro srovnání jsem uvedla tabulku č. 2, kde můžeme vidět, že objem spotřeby užitkové vody se od roku 2000 snížil téměř o 2378 m3. Také množství chemických odpadních vod z BČOV a komunálních v odpadních vod se postupně snižuje. Myslím si, že je to zapříčiněno
postupným
zaváděním
nových
modernějších
technologií
v rámci
dodržování IPPC.
V závěru bych chtěla říci, že bych doporučila nejdříve řešit staré ekologické zátěže, které v tuto dobu dle mého názoru také ovlivňují kvalitu vypouštěné vody do Velké Strouhy a řeky Labe. Je to také jeden z důvodů, proč se ještě nedosáhlo přísnějších limitů, kterých má být splněno dle platné legislativy do konce roku 2009. Tím by se mohly alespoň částečně snížit i poplatky za vypouštění odpadních vod a tím i nemalé pokuty.
Kapacita životního prostředí je omezená, a proto je důležité propojení základních oblastí života. Každé rozhodnutí je třeba zvažovat z hlediska dlouhodobých dopadů, je třeba strategicky plánovat. Měli bychom používat takový způsob rozvoje,
40
který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnost budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby.
41
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Zákon číslo 254/2001 Sb o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon)
Interní zdroje Společnosti Synthesia, a. s.
Kanalizační řád Stokové sítě odštěpného závodu Synthesia, 2005
Zpráva o vlivu na Životní prostředí 2005 zpracováno odborem životního prostředí Synthesia a. s.
Rozhodnutí odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Pardubice, 14. 6. 2004, Ing. Čížek
Studie Intenzifikace BČOV Synthesia a. s. – Hydroprojekt, r. 2000
http://www.vuv.cz/Sekce/KM1.html#9,.htm 2001 [cit. 18.dubna 2007] - Vybraná kontaminovaná místa ovlivňující hydrosféru ČR
http://www.tzb-info.cz, Odpady.iHNed.cz, 12.12.2005 [cit.2.května. 2007] - Průmyslové vody a nový zákon o vodách
42
SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ Tabulka 1: Objem spotřebovaných a vypouštěných vod................................................. 25 Tabulka 2: Ekologické náklady na vodu (Kč)................................................................. 25 Tabulka 3:Emisní limity stanovené Krajským úřadem Pardubice.................................. 27 Tabulka 4: Ukazatelé emisních limitů (mg/l).................................................................. 27 Tabulka 5:Vývoj znečištění pro vybrané ukazatele (tuny/rok)........................................ 27 Tabulka 6: Parametry kvality vyčištěné vody ................................................................. 30 Tabulka 7: Poplatky za vypouštění odpadních vod ( Kč) ............................................... 35
Graf 1: Vývoj znečištění pro vybrané ukazatele (tuny/rok) ............................................ 28
Obrázek 1: Ústí Velké Strouhy do Labe.......................................................................... 23
43
SEZNAM PŘÍLOH Příloha A – Schéma kanalizační sítě areálu Aliachem, a. s. OZ Synthesia a Explosia a. s.
Příloha B – Kilometráž výpustí „kanalizace A“ do Velké Strouhy, Vypouštěné vody na základě platného povolení k nakládání s vodami Příloha C – Seznam externích společností dle spotřeby surové Labské vody
Příloha D – Výpočet výše poplatků za vypouštěné znečištění a množství odpadních vod podle zákona o poplatcích
44
45
