MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
DIPLOMOVÁ PRÁCE
BRNO 2009
Bc. KATEŘINA ZIGOVÁ
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky
Rekultivace skládky tuhého komunálního odpadu Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Prof. Ing. Bořivoj Groda, DrSc.
Bc. Kateřina Zigová
Brno 2009
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci s názvem Rekultivace skládky tuhého komunálního odpadu vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.
dne .....………………………………………............... podpis autora ..............………………………...............
PODĚKOVÁNÍ
Děkuji vedoucímu práce panu Prof. Ing. Bořivoji Grodovi, DrSc. za jeho odborné vedení a cenné připomínky. Ráda bych také poděkovala paní Ing. Dagmar Kovaříkové a RNDr. Bc. Danuši Novákové za poskytnutí potřebných informací a odborných rad. Velké poděkování patří všem, kteří mě v době mého vysokoškolského studia podporovali, zvláště pak mému tatínkovi, kterému již nemohu poděkovat osobně.
ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá tématem „Rekultivace skládky tuhého komunálního odpadu.“ Cílem práce je zhodnotit současný stav řešené problematiky, popsat technologický návrh rekultivace skládky odpadů, uvést výsledky z monitorování vod a provést celkové vyhodnocení provedené rekultivace. Technologický návrh rekultivace skládky odpadů uvádí obecné údaje o skládce, přírodní poměry daného území, stav skládky před rekultivací a postup rekultivace, který zahrnuje technickou a biologickou část. Hodnocení rekultivace bylo provedeno porovnáním výsledků rozboru podzemních, povrchových a průsakových vod. Analyzovány byly vzorky vod odebrané před rekultivací skládky odpadů v roce 2003 a 2004 a po jejím provedení v roce 2007 a 2008. Z vyhodnocení vyplývá, že na kvalitě sledované vody se negativně neprojevuje jen samotná skládka odpadů, ale znečištění souvisí nejvíce s intenzívní zemědělskou činností v blízkém okolí a dílem má původ v samotném horninovém prostředí. Klíčová slova: rekultivace, skládka odpadů, odpad, monitorování vod,
ABSTRACT Thesis deals with the theme of "Reclamation of municipal solid waste landfills." Objective is to assess the current state of dealing with the issue, describe the technological proposal for rehabilitation of landfill waste, indicate the results of monitoring water quality and make an overall evaluation by the rehabilitation. Technological draft Reclamation landfill provides general information about the landfill, the natural conditions of the territory, the status of the landfill reclamation and rehabilitation process, which includes technical and biological part. Evaluation of reclamation has been carried out by comparing the results of analysis of groundwater, surface and leachate. Analyzed water samples were collected before the reclamation of landfill waste in 2003 and 2004 and after its implementation in 2007 and 2008. The evaluation shows that the quality of controlled waters is negatively not only landfill itself, but the pollution associated with the most intensive agricultural activities in the vicinity of the work and has its origin in the geological environment. Keywords: reclamation, landfill, waste, water monitoring,
OBSAH I.
ÚVOD ........................................................................................ 8
II.
SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY ........................ 10
1
R E K U L T I V A C E S K L Á D K Y O D P A D Ů ...................................................... 1 0
1 .1
Cí l a úče l r e k u lt i vac e s k lád k y o d p ad ů ........................................... 1 0
1 .2
P o d mí n k y r e k ul ti v ace s k lád k y o d p ad ů ........................................... 1 0
1 .3
P o st up p ř i r e k u lt i vac i s k lád k y o d p ad ů ........................................... 1 1
1 .4
Uza v ír á n í s k lád k y o d p a d ů ............................................................ 1 2
1 .5
T ech ni c ká r e k ul ti va ce s kl ád k y o d p ad ů ........................................... 1 4
1 .6
B io lo gi c ká r e k ul ti va ce s kl ád k y o d p ad ů .......................................... 1 6
1 .7
P r o vo z u za vř e n ýc h s klá d ek o d p ad ů ............................................... 1 9
2
M O N I T O R O V Á N Í V O D ....................................................................... 2 0 2 .1
De fi n ic e p o j mu mo ni to r o vá n í ....................................................... 2 0
2 .2
Ob ec né p r i n cip y mo n ito r o vá n í ...................................................... 2 0
2 .3
Meto d i ka o d b ěr u vzo r k ů ............................................................... 2 2
3
DO TA ČN Í P O L I T IK A .................................................................... 2 6 3 .1
Z á klad n í p o j m y ........................................................................... 2 6
3 .2
Stá t ní fo nd ž i vo t n í ho p r o stř ed í Č R ................................................ 2 7
3 .3
Str u k t ur á l ní fo nd y E U .................................................................. 2 7
3 .4
Op er a č ní p r o gr a m y ...................................................................... 2 8
III.
CÍL PRÁCE ............................................................................. 32
IV.
REKULTI VACE SKLÁDKY ODPADŮ ...................................... 33
4
P O P I S T E C H N O L O G I E R E K U L T I V A C E S K L Á D K Y ................................... 3 3
V.
4 .1
Z á klad n í úd aj e o s k lád c e .............................................................. 3 3
4 .2
P ř ír o d n í p o mě r y d a né ho úz e mí ...................................................... 3 3
4 .3
Úze mí s kl ád k y ............................................................................ 3 5
4 .4
Sta v s k lád k y ............................................................................... 3 6
4 .5
P o st up r e k ul ti va ce s kl ád k y ........................................................... 3 7
4 .6
P ř íp r a va úz e mí a h la v ní tec h n ic ké úp r a v y ...................................... 3 7
4 .7
T ech ni c ká r e k ul ti va ce s kl ád k y T KO .............................................. 3 9
4 .8
B io lo gi c ká r e k ul ti va ce s kl ád k y o d p ad ů .......................................... 4 5
VÝSLEDKY MONITOROVÁNÍ VOD A DI SKUSE .................... 47 5
M O NIT O R O V Á N Í V O D P Ř ED R EK U L T IV AC Í SK LÁ DK Y ................ 4 7 5 .1
Mo n ito r o vá ní vo d v r o c e 1 9 9 7 ...................................................... 4 7
5 .2
Mo n ito r o vá ní vo d v r o c e 2 0 0 3 ...................................................... 4 7
5 .3
Mo n ito r o vá ní vo d v r o c e 2 0 0 4 ..................................................... 5 3
6
M O NIT O R O V Á N Í V O D P O R EK UL T I VA CI SK LÁ DK Y .................... 5 8 6 .1
Mo n ito r o vá ní vo d v r o c e 2 0 0 7 ...................................................... 5 9
6 .2
Mo n ito r o vá ní vo d v r o c e 2 0 0 8 ...................................................... 6 2
VYH O DN O C E NÍ R EK UL T I VA C E S K L Á D K Y ............................................ 6 9 6 .3
Ko nce n tr ac e nep o lár n íc h e x tr a ho v at el n ýc h lá te k ............................ 7 1
6 .4
Ko nce n tr ac e a mo n n ýc h i o nt ů ........................................................ 7 2
6 .5
Ko nce n tr ac e sír a n ů ...................................................................... 7 3
6 .6
Ko nce n tr ac e c h lo r id ů ................................................................... 7 4
6 .7
Ko nce n tr ac e d u sič n a n ů ................................................................ 7 5
VI.
ZÁVĚR .................................................................................... 76
VII.
SEZNAM POUŽI TÉ LITERATURY ......................................... 79
VIII. SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK .......................................... 81 IX.
SEZNAM POOUŽI TÝCH ZK RATEK ....................................... 83
X.
SEZNAM PŘÍ LOH ................................................................... 85
I. ÚVOD Skládkování odpadů v České republice prošlo a neustále prochází zajímavým vývojem s mnoha důležitými mezníky. Do začátku devadesátých let dvacátého století probíhalo nekontrolované a neevidované
ukládání
odpadů. Lokality k ukládání
komunálního odpadu byly většinou rozptýleny po celém území republiky, čímž vzniklo mnoho skládek bez technického zabezpečení. V průběhu osmdesátých let již byly zaznamenány snahy podchytit a evidovat nezabezpečené skládky, metodicky usměrnit ukládání odpadů a výběr jednotlivých lokalit pro skládkování. Důležitým mezníkem bylo až přijetí zákona o odpadech v roce 1991 (č. 238/1991 Sb.) a jeho prováděcích předpisů. V tomto období proběhl rychlý rozvoj výstavby nových technicky zabezpečených skládek, uzavírání a rekultivace nevyhovujících skládek odpadů a postupné odstraňování černých skládek. Od poloviny roku 1996 mohly být v provozu již jen technicky zabezpečené skládky a v roce 1998 byly vydány technické normy ČSN Skládkování odpadů. V roce 2002 nabyl účinnosti nově přijatý zákon o odpadech č.185/2001 Sb., který transformoval evropskou Směrnici Rady 1999/31 ES z dubna 1999 o skládkování odpadů. Příslušné normy ČSN byly v návaznosti rovněž novelizovány. Od roku 2009 již nemohou být provozovány skládky, které neodpovídají požadavkům stanoveným směrnicí Rady 1999/31/ES. Počet skládek odpadů v ČR má stále klesající tendenci. V roce 1991, kdy byl schválen první zákon o odpadech, bylo na území ČR podle odhadů 15000 skládek odpadů. V roce 1992 bylo v programech odpadového hospodářství ČR evidováno 8536 skládek v provozu a 5000 mimo provoz. Do roku 1996 se počet legalizovaných skládek snížil na 1301. Od roku 1996 mohly být v provozu jen technicky zabezpečené skládky odpadů. V roce 2004 byl jejich počet 298, z toho 33 skládek nebezpečného odpadu. Řešení problematiky starých skládek zpomalují zejména vysoké finanční náklady na průzkum, monitorování, projektovou dokumentaci a vlastní provedení rekultivace. Rekultivace problematických skládek byla přesto realizována, a to z prostředků obcí, okresních úřadů nebo ze Státního fondu životního prostředí. Do roku 2003 bylo realizováno 720 rekultivací skládek odpadů (34,9 %), práce ještě probíhaly na 305 skládkách (14,8 %) a celkem ještě zbývalo rekultivovat 1039 skládek odpadů (50,3 %). Se vstupem do EU se České republice otevřela možnost čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů, což významně pozitivně ovlivnilo průběh řešení celé problematiky. V programovém období 2004 – 2006 byly poskytovány finanční 8
prostředky v rámci Operačního programu Infrastruktura a následně v rámci Operačního programu Životní prostředí, který bude probíhat až do roku 2013. Je samozřejmě nutné si uvědomit, že všechny snahy o zlepšení životního prostředí nebudou nic platné, pokud si všichni lidé neuvědomí, že za stav a budoucnost celé planety jsou odpovědni pouze oni sami.
9
II. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY
1
REKULTIVACE SKLÁDKY ODPADŮ Obecně můžeme chápat rekultivaci skládky jako činnost zabývající se zkulturněním
půdy, jejím opětovným začleněním do okolní krajiny a vytvořením podmínek, za nichž bude možno území skládky plnohodnotně využít. Slovy zákona se jedná o uvedení místa dotčeného lidskou činností do souladu s okolím a obnovení funkčnosti povrchu terénu ve vztahu k jeho užívání nebo nově zamýšlenému užívání. [1]
1.1 Cíl a účel rekultivace skládky odpadů Cílem rekultivace je vytvoření přírodně hodnotných porostů, lesní a zemědělské půdy nebo pozemků pro hospodářské, rekreační či jiné účely. Hlavním úkolem je zajistit úspěšné ozelenění povrchu skládky, snížit množství odtékající průsakové vody, zabezpečit okolí před obtěžováním skládkovým plynem a zamezit působení veškerých negativních vlivů skládky na životní prostředí. Účelem rekultivace je vhodně začlenit rekultivované plochy do krajiny a vytvořit předpoklad pro zdravé životní podmínky.
1.2 Podmínky rekultivace skládky odpadů Předpokladem existence každé řízené skládky je, že bude po skončení své životnosti odborně rekultivována. Na základě těchto skutečností musí být ještě před udělením souhlasu k provozování skládky vypracovaný návrh plánu na uzavření skládky, její následnou péči a vhodné využití. Vlastní rekultivace skládky odpadů je vázána na způsob využití plochy skládky po jejím uzavření. Všechny činnosti prováděné na území skládky, včetně způsobu využití skládky po jejím uzavření jsou specifikovány a musí být prováděny v souladu s územně plánovací dokumentací, a to na základě vypracované projektové dokumentace. Rekultivace skládek se provádějí podle normy ČSN 83 8035 "Uzavírání a rekultivace skládek". [1]
10
1.3 Postup při rekultivaci skládky odpadů Rekultivaci skládky lze provádět postupně během provozu skládky uzavíráním jednotlivých sekcí nebo po úplném naplnění tělesa skládky. Již během ukládání odpadů je nutné průběžně tvarovat těleso skládky a myslet na získání rekultivační zeminy. Je důležité dodržovat projektované sklony svahů a výšku tělesa skládky, aby budoucí tvar tělesa skládky odpovídal okolní krajině. Nejdříve musí být zajištěno bezpečné uzavření skládky a následně provedena konečná úprava povrchu – rekultivace. Uzavření skládky je pojem zavedený normou ČSN 83 8035 - Uzavírání a rekultivace skládek, který zahrnuje souhrn prací a opatření potupně prováděných na tělese skládky po ukončení skládkování odpadů (úprava tvaru tělesa skládky, uzavření a rekultivace povrchu skládky, její následný provoz a monitorování). Rekultivace, neboli úprava povrchu tělesa skládky se provádí postupně, nejdříve probíhá rekultivace technická a následně biologická. Podrobně průběh rekultivace popisuje plán rekultivace půdy, jehož obsah a způsob vypracování uvádí příloha vyhlášky č. 13/1994Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Obsah plánu rekultivace je tvořen pěti základními body, které jsou uvedeny níže. [1]
Plán rekultivace skládky odpadů 1) Technická část - uvedeno množství skrývaných zemin a způsob jejich využití, cíl a způsob terénních úprav pozemků, včetně přípravy pozemků pro biologickou rekultivaci, úpravy vodního režimu, melioračních opatření, způsob vybudování příjezdových a provozních komunikací, 2) Biologická část - uveden meliorační osevní postup, intenzita hnojení a cíl rekultivace, 3) Časový postup technické a biologické rekultivace, 4) Rozpočet nákladů na provedení rekultivace, 5) Mapové
podklady
-
vymezení
technických
objektů,
biologicky
rekultivovaných ploch, profily terénu, napojení rekultivovaného území na okolní terén. [1]
11
1.4 Uzavírání skládky odpadů Uzavírání skládky je definováno jako souhrn
prací
a
opatření
postupně
prováděných na tělese skládky bezprostředně po ukončení skládkování odpadů, které vychází z podmínek dané lokality, technických a legislativních požadavků a s ohledem na skupinu skládky. Celý proces uzavírání skládky je rozdělen na několik částí, které na sebe navazují. Činnosti prováděné při uzavírání skládek jsou uvedeny níže.
1.4.1
Úprava tělesa skládky
Úprava tělesa do požadovaného tvaru je závislá na budoucím způsobu využití rekultivovaného území. Musí být dodržen přesný sklon svahů tělesa skládky, a to minimálně 3%, aby ani po konečném sednutí nevznikaly laguny, ale přitom nedocházelo k povrchové erozi. Je důležité zvážení postupného sedání skládky. Sedání skládky je ovlivněno druhem ukládaného odpadu (především objemem
biologicky
rozložitelného odpadu), způsobem jeho ukládání, dostatečného zhutnění, výškou tělesa a vlastnostmi podloží. Další činnosti uzavírání skládky jsou závislé na skupině skládky. V zásadě se skládky odpadů uzavírají třemi vrstvami. Je to vrstva vyrovnávací, těsnící a ochranná.
1.4.2
Vyrovnávací vrstva
Vyrovnávací vrstvu tvoří nejméně 0,25 m propustné zeminy či inertního jemnozrnného materiálu, který je uložený na upravený zhutnělý povrch uloženého odpadu. Vrstva odstraňuje nerovnosti vzniklé nasypáním odpadu, brání
nebezpečí
porušení izolační vrstvy a umožňuje tvarování tělesa. V případě, že v tělese skládky stále dochází k tvorbě skládkového plynu, ukládá se na vyrovnávací vrstvu ještě pro plyn propustná vrstva o síle 0,25 m. [1]
1.4.3
Těsnící vrstva
Těsnící vrstva zajišťuje neprodyšné uzavření skládky a ochranu před účinkem srážkových a povrchových vod. Aplikace těsnící vrstvy je předepsána pro rekultivaci skládek skupiny S – OO a S - NO. Vrstvu tvoří fólie, bentonitová matrace, případně jiná vrstva se srovnatelnými těsnícími vlastnostmi. Fólie nebo matrace musí mít 12
předepsanou tloušťku a vysokou životnost (30 let). Jako ochrana fóliového těsnění většinou slouží geotextilie nebo vhodná zemina. Ve výjimečných případech se používá zemní těsnění, které je alespoň o tloušťce 0,6 m, a to po hutnění tří dílčích minerálních vrstev o tloušťce 0,2 m s koeficientem filtrace kf ≤ 1.10-8 m.s-1 . U skládek skupiny S-NO musí být vytvořeny dvě těsnící vrstvy tvořené buď kombinací zemní a fóliovou, nebo kombinací jiných druhů materiálů. Pro zemní těsnící vrstvu o tloušťce minimálně 0,6 m, tvořené po 0,2 m hutněných vrstvách, je předepsán součinitel filtrace kf ≤ 1.10-9 m.s-1. Je možné využít i těsnění dvěmi fóliovými vrstvami, které mezi sebou musí mít ale minerální mezivrstvu. [1]
1.4.4
Ochranná rekultivační vrstva
Ochranná a rekultivační vrstva zamezuje poškození rekultivované skládky meteorologickými a biologickými vlivy, zejména snižuje množství vnikající vody. Složení materiálu odpovídá následnému využití rekultivované plochy, a to jak hygienicky, tak po stránce ochranné, protože hlavním úkolem je zamezit pronikání nadměrnému množství dešťové vody do tělesa skládky. Nejvhodnější jsou hlinité a písčitohlinité zeminy (ČSN 75 0145) o tloušťce alespoň 1 m. Rekultivační vrstva by měla být ve svrchní části tvořena úrodnou zeminou, a to o tloušťce nejméně 0,3 m pro travnaté porosty, pro keře a stromy by se jednalo o 0,5 m až 1,5 m. K vytvoření ochranné a rekultivační vrstvy lze také využít i ukládaný odpad, ovšem za předem daných podmínek, které vyplývají ze zákona o odpadech. Rekultivačními substráty mohou být rovněž komposty, stromová kůra, rybniční bahno, čistírenské a papírenské kaly. Součástí ochranné vrstvy bývá vrstva odvodňovací. Tvoří ji drenážní vrstva štěrku o tloušťce 0,3 m nebo jiný materiál se stejnými vlastnostmi (drenážní rohož). [1]
13
1.5 Technická rekultivace skládky odpadů Technická rekultivace přichází v úvahu pouze u skládek, které jsou evidovány jako zabezpečené. Pokud by skládka zabezpečena nebyla, je nutno nejdříve provézt průzkum lokality a případně sanaci staré zátěže, teprve poté je možné použít níže uvedené postupy technické rekultivace. Technická rekultivace se zabývá činnostmi uvedenými níže.
1.5.1
Odvodnění
Rekultivovaná skládka využívá k ochraně před vnějšími vodami původní systém navržený při stavbě skládky. Přítoku atmosférických srážek do tělesa skládky je zabráněno těsnící vrstvou, kde je prosáklá voda zadržována a odváděna odvodňovací vrstvou. Základním a nejjednodušším způsobem odvodnění je plošný drén z propustného materiálu s koeficientem filtrace kf ≥1.10-5 m.s-1 a tloušťce 0,3 m. Plošný drén je doplněn trubkovou drenáží, nověji se také používají geotextilie, kde může voda proudit v celé šířce materiálu. Zachycená voda i voda z povrchu rekultivované skládky je odváděna do nádrže na dešťovou vodu. [1]
1.5.2
Odplynění
Rekultivovaná skládka musí být prověřena, zda v jejím tělese nevzniká skládkový plyn. Pokud by byl vývin skládkového plynu zjištěn, je nutné, pokud již skládka není tímto systémem vybavena, zajistit utěsnění jímacích studen a potrubí, aby nedošlo k havárii.
1.5.3
Vybudování zařízení na zkrácení doby péče o uzavřenou skládku
I po uzavření skládky probíhají uvnitř tělesa biochemické a chemické procesy. V důsledku těchto procesů vzniká kontaminovaná průsaková voda a skládkový plyn. Průsakové vody mohou z tělesa skládky odtékat 50 až 150 let a skládkový plyn se zpravidla tvoří 20 až 35 let. Každý způsob, který může zkrátit dobu péče o uzavřenou skládku je nejen ekonomicky výhodný, ale také snižuje dobu negativního působení tělesa rekultivované skládky na životní prostředí. Hlavními způsoby jsou zvlhčovací (závlahové) a pneumatické postupy. 14
1.5.3.1 Zvlhčovací postupy Jsou vhodné pro skládky, kde byl uložen relativně suchý KO nebo KO, který byl ihned po naplnění skládkové sekce zhutněn a zakryt. Vlhkost v tělese skládky má významný vliv na reakční procesy a jejich rychlost. Způsobuje rychlejší stabilizaci odpadů a vede k vyšší produkci skládkového plynu. Využívá se voda z nádrží povrchových i průsakových vod, která je dopravována do tělesa skládky (pod rekultivační těsnící vrstvu) závlahovým potrubím, závlahovými studnami nebo zavlažovacími sondami. 1.5.3.2 Pneumatické postupy Tento způsob stabilizace tělesa skládky se využívá především u nezabezpečených zaplněných skládek, kde již končí vývin skládkového plynu, snižuje se odtok průsakových vod, ale těleso je stále zdrojem kontaminace okolního prostředí. Prakticky se jedná o vhánění vzduchu do tělesa skládky a následného odsávání kontaminovaného vzduchu zpět. Podporují se tak aerobní procesy a je urychlována stabilizace tělesa in situ, kdy je zamezeno vzniku skládkového plynu. Odsávaný vzduch lze čistit pomocí biofiltru, aktivního uhlí nebo autokatalytickými postupy. [1]
1.5.4
Zneškodňování průsakových vod
Recirkulací průsakových vod dosáhneme vyšších úspor tím, že se nám sníží jejich celkové množství předávané ke zneškodnění.
1.5.5
Monitorování rekultivované skládky
Monitorování skládky probíhá dle návrhu v projektové dokumentaci a je dokumentováno v provozním deníku rekultivované skládky. Monitoruje se vliv skládky na okolní prostředí vody, půdy a ovzduší.
15
1.6 Biologická rekultivace skládky odpadů Na technickou rekultivaci navazuje rekultivace biologická. Jedná se o rekultivační agrocyklus, který zahrnuje celou řadu opatření k vytvoření plnohodnotně využitelného prostředí pro růst rostlin a život fauny. Hlavními činnostmi jsou návoz ornice, sběr kamení, orba, příprava půdy pro setí, ošetřování a hnojení porostů, sklizeň zelené hmoty, výsadba a ošetřování lesních porostů, ochrana proti poškození zvěří, prořezávky a tvarové řezy. Postup biologické rekultivace je závislý na způsobu využití rekultivované skládky. Plochu je možné využívat zemědělsky, lesnicky nebo sadovnicky. Hlavními faktory ovlivňujícími druh biologické rekultivace jsou tloušťka rekultivační vrstvy, vlastnosti zrekultivované půdy a druh rekultivačního substrátu. [3]
1.6.1
Příznivé vlastnosti zrekultivované půdy:
-
neutrální pH,
-
dobrá zásoba přístupných forem draslíku a fosforu,
-
dostatečný obsah humusu (s poměrem C:N cca 15:1),
-
příznivá propustnost pro vodu,
-
uspokojivé technologické vlastnosti,
-
neobsahovat nadlimitní množství cizorodých látek, např. těžkých kovů [3]
1.6.2
Druhy rekultivačních substrátů
Ornice Ornice má největší význam pro rekultivaci, je zapotřebí ji u všech záborů zemědělské půdy a při důlní činnosti skrývat a odděleně ukládat. Komposty Komposty obsahují stabilizované organické látky a rostlinné živiny, získávají se řízeným biologickým rozkladem z organických odpadů, rostlinných zbytků (stromové kůry) a kanalizačních kalů.
16
Čistírenské kaly Používají se k organickému hnojení zemitých substrátů jako tekuté nebo odvodněné. Nesmí obsahovat nadlimitní množství cizorodých látek. Papírenské kaly Díky vysokému obsahu organické hmoty a živin a nízkému obsahu cizorodých látek jsou vyhledávaným rekultivačním substrátem. Statková hnojiva Jsou vhodná především k organickému hnojení zemitých substrátů. Rybniční bahno Má různou kvalitu a různý obsah živin a organických látek. Je většinou vhodným materiálem k rekultivacím. Rašeliny Jsou vhodné pro zúrodňování písčitých substrátů. Rašelina je velmi pomalu se obnovující přírodní zdroj, a proto by se těžba rašeliny měla omezit. Oxyhumolity (kapucín) Jde o nadložní vrstvu hnědého uhlí. Při těžbě uhlí by měl být odděleně skryt a uložen. Pro vysoký obsah organické složky a vynikající sorpční vlastnosti bývá využíván ke zvyšování úrodnosti půd. Obsahuje 30-50% organických látek v sušině, vysoké množství huminových kyselin a fulvokyselin. Bentonit Jde o horninu s vysokým obsahem jílových nerostů. Nejvýznamnější částí horniny je monmorillonit. Má velmi dobrou sorpční schopnost. Jde o plastickou horninu s vlastnostmi, které jí umožňují bobtnání. Bentonit dobře poutá živiny, proto je vhodný pro rekultivaci a
zúrodňovaní lehkých písčitých půd, které jsou příliš propustné.
17
Bentonit je přírodní surovina využívaná v keramickém průmyslu, ve slévárenství, stavebnictví či při čištění odpadních vod. Vápniny Používají se k úpravě pH rekultivovaných zemin. [3]
1.6.3
Typy biologických rekultivací
Zemědělská rekultivace Rekultivované plochy se v současnosti k zemědělské činnosti využívají jen výjimečně.
Příčinnou
by
mohl
být
celkový
nadbytek
zemědělské
půdy
nebo nevyhovující vlastnosti rekultivovaných ploch, které často nesplňují stanovená kriteria. Nabízí se ovšem možnost pěstování energetických plodin, kde nejsou limity tak přísně stanoveny. Využívá se především vhodných terénních úprav, navážky potřebné mocnosti úrodných zemin a osetí ploch rekultivačními osevními postupy. Je preferována aplikace bohatě kořenících druhů trav a hluboce kořenících jetelovin, které se bohatou kořenovou soustavou účinně podílejí na tvorbě produktivního půdního profilu. Důležité je také hnojení organickými a průmyslovými hnojivy. Lesnická rekultivace Jedná se o nejběžnější způsob využití rekultivovaných ploch, který plní v krajině několik důležitých funkcí (hygienická, klimatická a vodohospodářská). Tímto druhem biologické rekultivace skládek odpadů vznikají lesy nebo plantáže energetických rostlin. Postup lesnické rekultivace začíná oživením půdy - vysetí melioračních rostlin, jejich hnojení a zaorávání po dobu 1 až 5 let. Poté následuje výsadba vhodných dřevin, nejlépe na jaře nebo na podzim. Je třeba využívat dřeviny, které svým kořenovým systémem neporuší izolační nepropustnou vrstvu v období 30 let.
18
Sadovnická rekultivace Sadovnická rekultivace se využívává nejčastěji v oblasti lidských sídel. Spočívá v ozelenění plochy rekultivované skládky, které může tvořit lesní nebo okrasný park a sloužit k rekreaci občanů. Podmínky postupu sadovnické rekultivace jsou obdobné jako u lesnické rekultivace, s dodržením střídání různých výšek stromů, nenáročných druhů, různých druhů keřů a plošné zatravnění. Ostatní Využití je vhodné zejména při rekultivaci skládek, které byly původně na okrajích měst, ale postupným rozšiřováním zástavby se staly součástí aglomerace. Příkladem mohou být různá staveniště, parkoviště, letiště, golfová hřiště, sportovní areály. Rekultivační vrstvu tvoří různý materiál, daný způsobem využití. [1]
1.7 Provoz uzavřených skládek odpadů Po rekultivaci skládky odpadů musí být vypracován nový provozní řád. Schválený provozní řád musí obsahovat základní údaje o provozovateli a provozování skládky, informace o uloženém odpadu a technologii jeho ukládání, údaje o odplynění, monitoringu a jeho časových intervalech. Provozní dokumentaci tvoří také provozní deník, kam jsou zaznamenávány veškeré informace o činnostech na rekultivované skládce. Dokumentováno musí být také skutečné provedení skládky, skutečné zakrytí skládky a rozbory vod. Vše musí být archivováno nejméně 30 let.
19
2
MONITOROVÁNÍ VOD
2.1 Definice pojmu monitorování Monitorování je nástroj, který nám umožňuje získávat důležitá a spolehlivá data o významných změnách, které jsou v přírodním prostředí vyvolány působením lidské činnosti. Monitorování je dlouhodobé měření a vyhodnocování vytypovaných parametrů. [2] Obecná definice říká, že "monitorování je systematické sledování vybraných veličin v prostoru a čase za účelem jejich porovnání a vyhodnocení". Každý monitorovací systém je tedy charakterizován množinou míst, v nichž se provádí sběr dat, intervalem tohoto sběru dat a množinou veličin, které se na daném místě sledují. Monitorování se tedy týká celého procesu sběru, zpracování a využití dat a informací. [4]
2.2 Obecné principy monitorování Při návrhu monitorování, ať v terénu či v laboratoři, prakticky neexistuje jednoznačný obecně platný návod. Každý případ je svým způsobem jedinečný, důležité je si vždy položit základní otázky:
-
účel
-
co se bude sledovat – sledované veličiny
-
jakým způsobem se bude sledovat – způsob sledování
-
kde se bude sledovat – místo sledování
-
kdy a jakou dobu se budou dané veličiny sledovat – délka sledování
-
vyhodnocení – akreditace a certifikace laboratoří [2]
2.2.1
Účel monitorování Účel charakterizuje co chci sledovat a k jakému účelu. Účelem může být zjištění
současného stavu nebo zjištění dlouhodobých změn. Z dlouhodobých změn pak lze určit 20
budoucí vývoj. Také může být hlavním účelem monitorování vzájemné závislosti několika proměnných mezi sebou, v čase nebo prostoru. Velmi často je účelem zjišťování účinnosti některých opatření, jejich kontrola a vlivy na okolní prostředí. [2]
2.2.2
Sledované veličiny Jaké proměnné budeme sledovat nám určuje především účel monitorování.
Volba sledovaných veličin vyžaduje důkladnou a podrobnou analýzu.
2.2.3
Způsob sledování Jak budeme proměnné sledovat vyplývá také z informací, jaké proměnné se mají
sledovat. U řady veličin je způsob sledování předem dán (např. normami nebo zavedenou praxí), u řady jiných musíme pečlivě zvažovat všechny možnosti, abychom zvolili způsob spolehlivý. Sledování je podmíněno kromě jiného stanovenou četností odběru vzorků, dále dostupností. Při odběru vzorků pak máme též dvě možnosti - vzorky může odebírat místní pozorovatel, nebo tým pracovníků periodicky objíždějící všechna odběrná místa, nebo můžeme použít automatický vzorkovač. Zde je vždy třeba zvážit vhodný typ vzorkovače a vzorku (bodový vzorek, slévaný vzorek), potřebnou frekvenci vzorkování. Další otázka se týká přesnosti, se kterou veličinu sledujeme. Obecně se dá říci, že čím větší přesnost dané veličiny, tím přesnější informace, ale obvykle též větší náklady.
2.2.4
Místo sledování Výběr místa sledování může zásadním způsobem ovlivnit výsledky. Sledování
musí probíhat v místech výskytu reprezentativních vzorků. Při prvních úvahách je nepostradatelným pomocníkem mapa, případně letecké snímky, avšak detaily je vždy nutné dořešit po podrobné rekognoskaci v terénu. [2]
2.2.5
Délka sledování Jak dlouho se budou dané veličiny sledovat vyplývá již z účelu monitorování. V
zásadě lze monitorovat jednorázově, krátkodobě a dlouhodobě (prakticky trvale). 21
Jednorázové monitorování bývá zaměřeno na získání základních informací. Krátkodobé sledování se používá při výzkumných projektech. Dlouhodobé monitorování bývá prováděno pravidelně. Získaná data mohou sloužit pro řadu dalších účelů. Proto je vždy lepší, pokud je to finančně únosné a možné, sledovat co nejvíce parametrů.
2.2.6
Akreditace a certifikace laboratoří Akreditace i certifikace pracoviště opravňuje k jistému druhu činnosti či
činností. Pokud objednáváme rozbory vody nebo jiných vzorků v laboratoři, je nutné si předem ověřit, zda je laboratoř či pracoviště akreditováno či má osvědčení pro daný typ práce. Akreditace či osvědčení znamená, že používané postupy odpovídají správné laboratorní praxi, výsledky analýz jsou srovnatelné s jinými akreditovanými laboratořemi a laboratoř má vypracovaný systém řízení jakosti. [2]
2.3 Metodika odběru vzorků Metody odběru vzorků vod nejrůznějších druhů, jakož i dalšího zacházení s odebranými vzorky jsou standardizovány řadou norem ČSN-EN 25667 1-16, resp. původními ISO 5667 1-16. Před návrhem monitorování se doporučuje s těmito normami seznámit a postupovat podle nich.
2.3.1
Podmínky odběru vzorků
Nutnou velikost vzorku, materiál přepravních nádob, dobu ve které je nutné vzorek doručit k rozboru, jeho úpravu, uchovávání (např. chlazení vzorku) a podobné detaily je vždy vhodné, bez ohledu na to, že postupy jsou normovány, konzultovat s pracovištěm, které bude provádět rozbory a podřídit se jeho požadavkům. Laboratoř provádějící rozbory též obvykle dodává vzorkovnice. Nádoby musí být vždy čistě vymyty, vypláchnuty destilovanou vodou a vysušeny, případně i sterilizovány. [2]
22
2.3.2
Způsoby odběru vzorků
Přímý odběr vzorků Odběr vody pro rozbory se provádí přímo do transportních nádob – vzorkovnic. Při odběru se obvykle používá vhodného přípravku (držáku), do kterého se láhev uchytí. Odběr vzorků pomocí vzorkovače Odběr vody pro rozbory se provádí pomocí speciálního vzorkovače. Tento způsob se využívá při odběru v nádržích z různých hloubek – tzv. zonálním odběru, např. při odběru z mostu či z vrtů. Vzorkovačů existuje celá řada typů, lze je rozdělit na proplachované a neproplachované.
1) Proplachované vzorkovače Tvoří je upravená otevřená trubice s víky, kterou při spouštění vzorkované médium prochází. Víka se pak v požadovaném místě nějakým způsobem uzavřou. V České republice je nejčastěji používaný proplachovaný vzorkovač Friedingerova typu. Vzorkovač je zpravidla tvaru válce s víky ovládanými pružinami, upevněný na závěsu. Po dosažení požadované hloubky se vzorkovač uzavře, podle konstrukce buď trhnutím za závěs nebo pomocí závaží, které se spustí po závěsu. Po vytažení vzorkovače se z něj plní vzorkovnice. [2]
2) Neproplachované vzorkovače Jsou při spouštění uzavřené a plní se až při dosažení požadovaného odběrného místa (nejčastěji sáním). Jsou využívány zejména při odběru kontaminovaných vod a ve vrtech. Lze použít velmi jednoduchou Meyerovu láhev (zatížená láhev, která se spouští uzavřená a v požadované hloubce se z ní vytrhne zátka) nebo vhodněji Niskinův vzorkovač. Niskinův vzorkovač je tvořen plastovým vakem, stlačeným mezi dvěma deskami. Po spuštění se desky roztáhnou a vak se naplní. Tyto vzorkovače většinou nevyžadují přepouštění vzorků do vzorkovnic. [2]
23
2.3.3
Vzorkovnice pro chemický rozbor
Vzorkovnice musí být z vhodného materiálu a musí mít dostatečný objem. Pro chemický rozbor bývá požadované množství 1 - 2 litry. Materiál láhve závisí na okolnostech. Plastové láhve Plastové láhve se používají ve většině případů. Skleněné láhve Pokud se ve vzorku vody mají stanovit některé organické polutanty, je nutné použít láhev skleněnou. Použití skla naopak není možné, mají-li se stanovit např. některé kovy, řada z nich je totiž ve skle obsažena a mohou se vyluhovat. Speciální kyslíkové láhve K odběru vzorků pro stanovení kyslíku se používají speciální (tzv. kyslíkové) láhve objemu 250 ml, které mají šikmo zbroušenou zátku, ta zabraňuje vzniku bubliny nad hladinou. Při plnění láhve je nutné zajistit, aby voda vtékala pomalu, bez turbulencí, které by mohly způsobit zvýšení obsahu kyslíku v odebraném vzorku. Je nepřípustné odebírat vzorky přímo do vzorkovnice ponořené do toku, protože vzorek se zčásti provzdušní - nelze tedy např. použít Meyerovu láhev. Nejvhodnější je plnění kyslíkových láhví vodou ze vzorkovače či různých kohoutů. V těchto případech se vzorkovnice plní pomocí hadičky zavedené ke dnu a nechají se přetéci nejméně dva objemy vzorkovnice. Láhev musí být vždy zcela plná, případné bublinky na stěnách se odstraní poklepem. Vzorek se pak okamžitě srazí Winklerovým činidlem a zátkování provádíme pomalu. [2]
2.3.4
Vzorkovnice pro mikrobiologický rozbor
K odběru vody pro mikrobiologický rozbor se používají běžné skleněné reagenční láhve objemu 250 ml, které musí být sterilizovány. Uzávěr a hrdlo vzorkovnice je chráněno aluminiovou fólií. Láhev smí být otevřena jen na dobu nezbytně nutnou pro
24
plnění. Hrdla ani zábrusu zátky se nesmí dotknout ruka ani jiný předmět. Vzorkovnice se plní ze vzorkovače tak, aby v láhvi zůstalo 1 - 2 cm volného prostoru. [2]
2.3.5
Monitoring podzemních vod
Při monitoringu podzemních vod jsou sledovány vrty a prameny. U vrtů se standardně sleduje hladina podzemní vody a její jakost. Měření hladiny podzemní vody 1) Rangova (frankfurtská) píšťala Pro měření hladiny ve vrtech se používá Rangova (frankfurtská) píšťala. Na konec pásma upevněná píšťala, která má na vnější ploše drážky vzdálené po 10 mm a upravené tak, aby tvořily mističky. Při ponořování dolního konce píšťaly pod hladinu je z ní vytlačován vzduch a píšťala vydává zvuk. Hloubku ponoření píšťaly lze po jejím vytažení z vrtu snadno určit z počtu mističek zaplněných vodou. 2) Plopr Improvizovaně lze polohu hladiny ve vrtu nebo ve studni určit s pomocí tzv. plopru - na pásmu nebo šňůře upevněného vhodného předmětu pohárkovitého tvaru, který se spouští trhavým pohybem nahoru a dolů, a který po dotyku hladiny a nadzvednutí vydává pleskavý zvuk („plop“ - odtud i název). [2] Odběr vzorků podzemní vody Pro odběr vzorků podzemní vody se používá standardních vzorkovačů. Pokud je při odběru nebezpečí kontaminace vzorku znečištěním z hladiny např. ropnými látkami, vytvářejícími na povrchu vody film nebo i silnější vrstvu, je nutné používat neproplachovaných vzorkovačů. V řadě případů postačuje Meyerova láhev, avšak nejvhodnější je vzorkovač Niskinův. [2]
25
3
DOTAČNÍ POLITIKA
3.1 Základní pojmy
3.1.1
Dotace a granty
Dotace je formou poskytnutí určitého množství finančních prostředků. Dotace jsou poskytovány ze státního nebo také z územního rozpočtu. Mezi grantem a dotací neexistuje přesná hranice či rozdíl. Jediným rozdílem je přesnější účelovost a specifika grantu, na rozdíl od dotace, která na konkrétní účel může a nemusí být stanovena. Dotace je chápána jako veřejná podpora zejména investičních nákladů projektu.
3.1.2
Typy dotací
Dotace jsou dvojího druhu. Města dostávají dotace na činnosti, které vykonávají za stát. Jedná se například o dotace na činnosti výkonů státní správy, dotace na školství, na mzdové prostředky pro zaměstnance, dotace na dávky a podpory v sociálním zabezpečení a například i na krytí nákladů spojených s reformou veřejné správy. Dalším typem jsou dotace, které nejsou nárokové a o které se musí žádat. Příkladem mohou být dotace ze Státního fondu rozvoje bydlení nebo ze Státního fondu životního prostředí apod. [13]
3.1.3
Oblast podpory
Oblast podpory je nejnižší úroveň zaměření operačního programu. Každý operační program se dělí na prioritní osy a ty se dále dělí na oblasti podpory. Jedná se o konkrétní opatření popisující přesné aktivity a činnosti, na které lze žádat o finanční prostředky z fondů EU. Na danou oblast podpory vypisuje Řídící orgán tzv. výzvu k předkládání žádostí o dotaci. Žadatel tudíž musí svůj projekt přizpůsobit podmínkám vybrané Oblasti podpory, což je pro něj konkrétní dotační titul.
26
[13]
3.1.4
Operační program - OP
Operační programy jsou programy vytvořeny na podporu strukturální a regionální politiky. Jsou rozděleny podle tématických oblastí a podle jednotlivých regionů.
3.2
Státní fond životního prostředí ČR Státní fond životního prostředí (SFŽP) je specificky zaměřenou institucí České
republiky. SFŽP je významným finančním zdrojem při ochraně a zlepšování stavu životního prostředí. Fond byl zřízen a jeho činnost je legislativně upravena zákonem č. 388/1991 Sb., na který navazují prováděcí předpisy - Statut Fondu, Jednací řád Rady Fondu, Směrnice Ministerstva životního prostředí o poskytování finančních prostředků z Fondu a Přílohy Směrnice, které upravují podmínky pro poskytování podpory pro příslušné období. Příjmy Fondu jsou tvořeny především z plateb za znečišťování nebo poškozování jednotlivých složek životního prostředí (poplatky za vypouštění odpadních vod, odvody za odnětí půdy, poplatky za znečištění ovzduší, poplatky za ukládání odpadů) a s tím spojených splátek poskytnutých půjček a jejich úroků. O použití finančních prostředků z Fondu rozhoduje ze zákona ministr životního prostředí na základě doporučení poradního orgánu - Rady Fondu. Tyto příjmy netvoří součást státního rozpočtu České republiky. Státní fond životního prostředí je též zprostředkujícím orgánem pro část Operačního programu Infrastruktura a od roku 2007 pro Operační program Životní prostředí.
3.3 Strukturální fondy EU Strukturální fondy tvoří jádro regionální a strukturální politiky Evropské unie a naplňují politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Strukturální fondy mají napomáhat realizaci regionální politiky EU a snažit se vyrovnávat hospodářské a sociální rozdíly mezi regiony. V Evropské unii dochází k posunu od výdajů na Společnou zemědělskou politiku (tzv. přímé platby - nárokové na základě hektarů obdělávané půdy, počtu dobytka atd.) ve prospěch regionální (strukturální politiky). Podpora ze Strukturálních fondů obecně nesmí přesáhnout 75% projektových nákladů u veřejných subjektů a 50% u komerčních projektů. 27
Strukturální fondy Evropské unie: -
Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)
-
Evropský sociální fond (ESF)
-
Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF)
-
Finanční nástroj pro podporu rybolovu. (FIFG)
Strukturální a regionální politika zaujímá jedno z dominantních postavení v rámci celkové hospodářské politiky EU. Úsilí je zaměřeno především na snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony EU, což v praxi znamená, že je podporován rozvoj nejvíce znevýhodněných regionů (nízká zalidněnost, odlehlé kraje, vysoká nezaměstnanost, špatná infrastruktura), ostrovů a venkovských oblastí členských zemí. Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Poskytuje příspěvek ke zmenšení rozdílů mezi úrovněmi rozvoje a životními úrovněmi různých regionů a snížení míry zaostávání nejvíce znevýhodněných oblastí. Evropský fond pro regionální rozvoj také poskytuje příspěvek k vyrovnání nejzávažnějších regionálních nerovnováh ve Společenství podílem na rozvoji a na strukturálním přizpůsobení zaostávajících oblastí a na hospodářské a sociální přeměně oblastí. [11]
3.4 Operační programy Zaměření operačních programů by mělo navazovat na globální cíl, strategické cíle a priority Národního rozvojového plánu. Národním rozvojovým plánem a Rámcem podpory společenství se také řídí čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Na základě definovaných cílů a priorit byly stanoveny následující operační programy. Operační programy: -
Operační program Infrastruktura
-
Operační program Rozvoj lidských zdrojů 28
-
Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství
-
Operační program Průmysl a podpora podnikání
-
Společný regionální operační program [15]
3.4.1
Operační program Infrastruktura
Operační program Infrastruktura je jedním z pěti operačních programů v České republice v programovém období 2004-2006. Podporuje projekty, které mohou být spolufinancovány ze strukturálních fondů Evropské unie, a to konkrétně z fondu ERDF. Jeho globálními cíli byly ochrana a zlepšování stavu životního prostředí a rozvoj a zkvalitňování dopravní infrastruktury. [15] O podporu mohou žádat např.: -
obce a jejich svazky;
-
kraje;
-
státní podniky;
-
státní příspěvkové organizace;
-
nestátní neziskové organizace;
-
soukromé subjekty;
Operační program Infrastruktura se v čerpání dotací řadí mezi nejúspěšnější. Zahrnuje celkem 4 priority a 14 opatření. Životnímu prostředí byla věnována priorita 3 Zlepšování environmentální infrastruktury, která je rozdělena do následujících oblastí: Obnova environmentálních funkcí území -
3.1.A Revitalizace vodních toků, úpravy k obnově funkce pramenných oblastí a
mokřadů budování a obnova retenčních nádrží a suchých poldrů -
3.1.B Odstraňování migračních bariér na tocích pro volně žijící živočichy
Zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství -
3.2.A Vybudování a modernizace čistíren odpadních vod (ČOV) a rozšíření
kanalizačních systémů 29
-
3.2.B Zásobování obcí pitnou vodou
-
3.2.C Budování zařízení na využití a odstraňování kalů z čistíren odpadních vod
Zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší -
3.3.A Využívání šetrných technologií při spalování
-
3.3.B Snižování emisí těkavých organických látek
-
3.3.C Využívání obnovitelných zdrojů energie
Nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží -
3.4.A Vybudování integrovaného systému sběru a recyklace odpadů
-
3.4.B Rekultivace a sanace starých ekologických zátěží [15]
Celková částka určená pro prioritu 3 uvolněná z ERDF činila 193 483 171 EUR (necelé 4 miliardy Kč). Podáno bylo celkem 699 žádostí, z nichž bylo schváleno 221 projektů. Státní fond životního prostředí ČR se na spolufinancování podpořených projektů podílel deseti procenty, na projekty rovněž poskytoval půjčky. Nejvíce projektů se realizovalo v oblasti obnovy environmentálních funkcí území, avšak nejnákladnější byly projekty vodohospodářské infrastruktury, do které směřovaly dotace ve výši přes 2,2 miliardy Kč. Rozdělení finančních prostředků do jednotlivých oblastí priority 3 ukazuje Obr. 1.
Obr. 1 Financování projektů z OPI dle jednotlivých oblastí priority 3 (v tis. Kč) Zdroj: Atlas úspěšných projektů spolufinancovaných z OPI 30
Nejvyšší počet projektů pro zlepšení životního prostředí, financovaných z OPI, byl realizován v kraji Vysočina, nejvíce prostředků (870 milionů korun) získal Středočeský kraj. Naopak nejméně projektů předložil, a proto i nejméně peněz získal Karlovarský kraj, jak ukazuje Obr. 2.
Obr. 2 Financování projektů z OPI dle krajů (v tis. Kč) Zdroj: Atlas úspěšných projektů spolufinancovaných z OPI V diplomové práci se zabývám rekultivací skládky odpadů, na kterou byla přiznána dotace z Operačního programu Infrastruktura, a to v oblasti Nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží. Celkové náklady na rekultivaci skládky odpadů činily 58 303 603 Kč. Dotace z EU byla poskytnuta z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), a to ve výši 43 727 702 Kč. Zbylé finanční prostředky byly poskytnuty ze SFŽP ČR a z rozpočtu obce.
31
III. CÍL PRÁCE
Cílem diplomové práce je přispět k poznání problematiky rekultivací skládek odpadů. Vlastní práce navazuje na téma řešené již v bakalářské práci, která se v jednotlivých částech zabývala problematikou legislativních požadavků, identifikací starých skládek TKO v daném okrese a posouzením jejich rizikovosti. Další část pak řešila konkrétní návrh rekultivace skládky odpadů, která byla v minulosti založena jako černá a ve zmiňovaném seznamu byla vyhodnocena jako nejrizikovější. Popsány byly pozitivní i negativní vlivy rekultivace skládky odpadů na životní prostředí. Diplomová práce je také rozdělena na několik částí. V první části je zhodnocen současný stav řešené problematiky v oblasti rekultivací skládek odpadů, monitorování vod a dotační politiky. V další části je popsána technologie rekultivace skládky odpadů, jejíž součástí jsou údaje o přírodních poměrech daného území, popis stavu skládky a samotný postup rekultivace, který zahrnuje technickou a biologickou část. Hlavní částí práce je vyhodnocení výsledků rozboru monitorovaných vod ze skládky a jejího okolí. Celkem jsou porovnány výsledky ze šesti měření, které probíhalo již před rekultivací skládky odpadů, v letech 2003 a 2004 a následně pak v rámci péče o rekultivovanou skládku v letech 2007 a 2008. Byly odebrány vzorky podzemních, povrchových a po rekultivaci i průsakových vod. Výsledné hodnoty vzorků podzemních vod je nutné porovnat s hodnotami Metodického pokynu MŽP ČR - Kritéria znečištění zemin a podzemní vody, a s limitními hodnotami pro pitnou vodu dle Vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 252/2004 Sb., o požadavcích na pitnou vodu v aktuálním znění. Výsledné hodnoty rozboru povrchových a průsakových vod je nutné porovnat s limity stanovenými Nařízením vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod v aktuálním znění. Konkrétním cílem je tedy stanovení a popsání prioritních polutantů, které kontaminují dané vody a současně zjistit a porovnat vývoj jejich koncentrace v letech 2003 až 2008. Vývoj koncentrace jednotlivých polutantů je pro přehlednost vyjádřen graficky s barevným odlišením jednotlivých časových etap. Ze zjištěných poznatků o kvalitě a vývoji monitorovaných vod by mělo vyplývat, jak na ně působí samotná skládka odpadů, její rekultivace a ostatní faktory, které mohou s jejich znečištěním souviset. 32
IV. REKULTIVACE SKLÁDKY ODPADŮ
4
POPIS TECHNOLOGIE REKULTIVACE SKLÁDKY
4.1 Základní údaje o skládce
Provoz skládky Přesné zahájení provozu skládky není známo, skládkování bylo prováděno v letech 1975 – 1990.
Objem skládky Vzhledem k tomu, že nebylo provedeno zaměření terénu před zahájením skládkování a nebyla vedena evidence uloženého odpadu, lze objem skládky pouze orientačně stanovit ze známých údajů. Objem skládky je 187 928 m3.
Plocha skládky Celková plocha skládky tuhých komunálních odpadů je 46 982 m2.
Zařazení skládky Dle vyhlášky MŽP ČR č. 383/2001 Sb., byla daná skládka zařazena do skupiny S – OO, ostatní odpad.
4.2 Přírodní poměry daného území
4.2.1
Geomorfologické poměry Území náleží soustavě Vnější Západní Karpaty, podsoustavě Středomoravské
Karpaty, celku Ždánický les a podcelku Boleradická vrchovina. Jedná se o plochou vrchovinu, jejíž erozně denudační reliéf je budován na flyšových horninách a je často 33
změkčen spraši, typickými tvary jsou široké rozvodní hřbety, erozní plošiny a hluboká údolí neckovitého tvaru. Území je situováno v erozní depresi upadající přibližně od východu k západu k blízké obci. Tato deprese je v prostoru skládky 200 m široká, směrem k obci se pak postupně zužuje na rokli širokou 10 – 15 m. [12]
4.2.2
Geologické poměry Území náleží ke geologické jednotce Čejč – Zaječí, budované převážně
tektonicky postiženými sedimenty paleogénu ždánického a magurského flyše. Na lokalitě jsou zastoupeny sedimenty ždánické jednotky – podmenilitového souvrství (křída až neogén). Tato souvrství jsou tvořena nazelenalými a šedými většinou nevápnitými jílovci s vložkami pískovců a s polohami pestrých jílovců, pískovců a slepenců. Převažující jsou pelitické sedimenty. V nevápnité (redukční) facii podmenilitového souvrství se vyskytuje velké množství pyritu, pyritizovaných rozsivek a pyritizovaných válečků. Předkvarterní sedimenty v podloží skládky TKO jsou navětralé až zvětralé, přičemž písčité zvětraliny vytvářejí nepravidelné kolektorové polohy, zvodněné na více než polovině skládky. Území je kryto kvartérními sprášeni a hlínami, v menší míře deluviální sedimenty a v údolích také fluviální sedimenty. Na okraji amfiteátru skládky se místy výrazně projevují polohy pískovců a jejich eluvií, vytvářejících prudší svahy. Dno amfiteátru před čelem skládky je vlhké až bahnité a je zdrojnicí drobné, nestálé vodoteče, která má silně kolísavé průtoky.[12]
4.2.3
Hydrogeologické poměry Území je součástí rajonu 323 – „Flyšové sedimenty – Středomoravské Karpaty“.
Tento rajon má značně proměnlivé hydrogeologické a hydrochemické vlastnosti, většinou je charakterizován střídáním převážně puklinových kolektorů s omezenou propustností a izolátorů. Na lokalitě je propustnost hornin orientačně vyčíslena hodnotami n.10
-6
až n.10-11 m/s odpovídající „dosti slabé“ propustnosti kolektorů.
Živější oběh podzemní vody může probíhat pouze v pásmu přípovrchového rozpojení do hloubek několika desítek metrů v závislosti na lokalní propustnosti, úhrnu srážek a velikosti infiltrační plochy nad tělesem skládky, která je v dané lokalitě dost významná hlavně z hlediska možného odtoku přívalových srážkových vod. 34
Vodní zdroje v uvedeném rajonu mají relativně nízké vydatnosti (v rozmezí 0,1 - 1 m3/s) a jsou využitelné pouze pro lokální zásobování. Vzhledem k mělkému oběhu podzemních vod je jejich ochrana značně problematická.[12]
4.2.4
Hydrologické poměry Území náleží do povodí Trkmanky (číslo hydrologického pořadí 4-17-01-012),
pramenísí severozápadně od Ždánic ve výšce 300 m n.m., ústí z leva do Dyje u Podivína ve 185 m n.m., plocha povodí 379,3 km2 , délka toku 42,3 km, průměrný průtok
u
ústí
0,5
m3/s).
Trkmanka
je
vodohospodářsky
významný
tok
s mimopstruhovou vodou po celé délce toku. Území skládky je vzdáleno od rozvodnice 800 m. [12]
4.2.5
Klimatické poměry Území náleží do teplé klimatické oblasti T4 charakterizované dlouhým létem,
teplým a velmi suchým s krátkým přechodným obdobím, s teplým jarem a podzimem, s krátkou zimou, mírně teplou a suchou až velmi suchou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Nejblíže je zřízena srážkoměrná a klimatická stanice v Kloboukách. V následující tabulce jsou uvedeny dlouhodobé průměrné měsíční úhrny srážek a dlouhodobé průměrné měsíční teploty ovzduší zjištěné touto stanicí. [12] Tab.1 Dlouhodobé průměrné měsíční teploty ovzduší a úhrny srážek Měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Rok 46 47 43 36 559 Srážky [mm] 28 26 30 38 58 64 73 70 9,1 14,1 16,8 18,8 18,4 14,6 9,1 3,6 -0,3 8,8 Teplota [°C] -2,4 -0,7 4
4.3 Území skládky Území skládky se nachází v přírodní depresi na jihovýchodním okraji obce. Terén je modelován do plochého amfiteátru, který se svažuje k obci a postupně se zužuje a prohlubuje až do tvaru rokle. V minulosti byly v tomto prostoru založeny rybníky a vlastní těleso skládky má tendenci se po podloží, které tvoří dna rybníků, sesouvat směrem po úklonu terénu k obci. Povrch skládky je pře rekultivací členitý, většinou 35
zalesněný s častými bahnitými mokřinami. Proti přívalovým dešťům jsou na jihovýchodní straně skládky vybudovány odvodňovací příkopy. [12]
4.4 Stav skládky Skládka tuhého komunálního odpadu byla v minulosti založena bez jakéhokoliv zabezpečení. Na základě již zmiňovaného monitorování skládky v letech 2003 a 2004 bylo i přes malé množství informací zjištěno, že skládka kontaminuje podzemní a povrchové vody ve svém okolí, zejména bezejmennou vodoteč, která pramenní v její blízkosti. Za prioritní škodliviny byly určeny amonné ionty a nepolární extrahovatelné látky. Šíření kontaminantů do přírodního prostředí je do značné míry omezeno přírodními podmínkami. Vzhledem ke vzdálenosti nejbližších lidských sídel a existenci pouze nevyužívaných zdrojů pitné vody nepředstavuje skládka okamžité závažné riziko pro lidské zdraví, s jistým teoretickým rizikem lze pouze uvažovat pro vodní ekosystém vodoteče pod skládkou pramenící. Skládka sama o sobě nepředstavovala okamžité závažné riziko pro lidské zdraví, ale byla jedním z mnoha zdrojů kontaminace v povodí, proto bylo potřebné ji v rámci rekultivace zabezpečit. [6]
Obr. 3 Situace skládky odpadů před rekultivací
36
4.5 Postup rekultivace skládky Vlastní úprava tělesa skládky je řešena tak, aby se rekultivovaná skládka postupně začlenila do přírodního prostředí a byl vytvořen lesopark. Realizace rekultivace skládky rozkládající se na ploše 46 982 m2 je navržena s maximálním využitím místních materiálů (odplyňovací vrstva, odvodňovací drenáž). Jako rekultivační materiál (zemina, jílové těsnění) bude použita zemina z místních výkopových prací apod. V rámci rekultivace se provede urovnání tělesa skládky, čímž se zvýší stabilita. Spád povrchu skládky se upraví tak, aby docházelo k odtoku povrchových vod. Vzhledem k nepropustnosti podloží se nebude dno skládky přetěsňovat. Obvod skládky se odvodní žlaby, čímž se zamezí přítoku vody do tělesa skládky z okolních pozemků. Středem skládky bude vybudován nepropustný odvodňovací žlab k odvedení přívalových dešťů z pozemků ležících nad skládkou. Po ukončení rekultivace bude zpracován provozní řád rekultivované skládky, ve kterém se určí rozsah a četnost monitorování v rámci následné péče.
4.6 Příprava území a hlavní technické úpravy
4.6.1
Odstranění náletových dřevin v ploše skládky
Obr. 4 Odstranění náletových dřevin
37
4.6.2 -
Úprava tělesa skládky Odtěžení stávajících krycích vrstev zeminy a inertních materiálů a jejich
roztřídění, přesunutí odpadů z vyvýšenin do prohlubní a přesunutí odpadů z jednotlivých hromad do tělesa skládky -
Po odstranění svrchních vrstev se tvar skládky upraví podle příčných řezů, se
sklonem svahů k odvodňovacímu žlabu -
Při veškerých zemních pracích a manipulaci se zeminou je uvažováno s téměř
vyrovnanou bilancí odkopů a násypů při úpravě tvaru figury odpadů, chybějící množství násypů se doplní inertním materiálem nebo výkopovou zeminou.
Obr. 5 Úprava tělesa skládky odpadů Výkaz výměr: -
Sejmutí ornice
32 000 m2
-
Odstranění náletových dřevin
32 000 m2
-
Předpokládaný výkop
25 417 m3
-
Předpokládaný násyp
26 880 m3
-
Úprava pláně
46 982 m2
-
Kácení stromů
100 ks [12]
38
4.7 Technická rekultivace skládky TKO
4.7.1
Rekultivační vrstvy
Jednotlivé rekultivační vrstvy je nutno urovnat a zhutnit pojezdy vozidel s výjimkou těsnící jílové vrstvy, kterou je potřeba hutnit po jednotlivých vrstvách tloušťky 200 mm vibračními válci, aby dosáhla po zhutnění filtračního koeficientu kf < 10-9 m.s-1. [12]
Obr. 6 Urovnání a zhutnění vrstev pojezdy vozidel Skladba rekultivační vrstvy: -
Plynová drenáž, štěrkopísek o frakci 0-32 mm
250 mm
-
Minerální těsnění kf < 10-8 m/s
3x200 mm
-
Geotextilie filtrační, dvě vrstvy
-
Odvodňovací drenáž štěrkopísek o frakci 0-32 mm
300 mm
-
Podorniční zemina
400 mm
-
Biologicky aktivní zemina - ornice
300 mm [12]
Obr. 7 Rekultivační vrstvy 39
4.7.2
Odplyňovací systém
V tělese skládky je v horních částech umístěno 6 ks plynových odvětrávacích hlavic. Jímání a filtrace skládkových plynů nebyla navržena, protože ve skládce již z převážné části nedochází k rozkladným chemickým procesům. Odvětrání je navrženo z důvodů tvorby zbytkového skládkového plynu, a protože nelze vyloučit nahodilé výrony skládkového plynu.
Obr. 8 Plynové odvětrávací hlavice
4.7.3
Odvodňovací systém
Obvodové odvodňovací žlaby Povrchové odvodnění skládky po obvodu je provedeno odvodňovacími žlaby. Slouží k odvedení srážkových vod přitékajících z okolních pozemků, komunikací a svahů skládky, aby nedocházelo k zasakování vody do tělesa skládky a případně při přívalových deštích k erozi paty skládky. Dno obvodových odvodňovacích žlabů je tvořeno
prefabrikovanými žlaby
uloženými do betonu se štěrkovým podsypem. Uložení do betonu je navrženo z důvodu těsnosti napojení a především z nestability podloží v prostoru skládky a místy z důvodu vysokého spádu. Příkopové žlaby jsou pod čelem skládky zaústěny přes kamenný zához do vytvořené prohlubně sedimentačního rybníčku. Do obvodových žlabů jsou ve vzdálenostech 20 m zaústěny vývody flexibilních trubek DN 60 mm odvádějící vodu z drenážní vrstvy rekultivované skládky. [12]
40
Obr. 9 Obvodový odvodňovací žlab Středový odvodňovací žlab V ploše skládky je umístěn odvodňovací žlab z lomového kamene a betonu k odvedení vod z přívalových dešťů a vod přitékajících z pozemků ležících nad skládkou. Trasa žlabu vede dvěmi oblouky středem po povrchu upraveného tělesa skládky. Žlab je ve dně široký 800 mm, sklon břehů je 1:1, hloubka je 1000 mm, sklon je 9,7 %, kapacita je 4,39 m3.s-1. Tloušťka stěny a dna žlabu je 300 mm. Lomový kámen je vyspárován cementovou maltou. Lomový kámen je uložen tak, aby střídavě kameny ve dně i v březích vyčnívaly 100 mm. Tento způsob uložení kamene byl navržen za účelem snížení kinetické energie protékající vody. Pod čelem skládky je žlab zaústěn přes těžký kamenný zához (balvanitý skluz) do vytvořené prohlubně sedimentačního rybníčku. [12]
Obr. 10 Středový odvodňovací žlab
41
Odvod průsakových vod V čele skládky je do odplyňovací drenáže skládky položena drenážní trubka z PVC DN 100, která sbírá případný skládkový průsak a odvádí ho vodotěsnou PVC trubkou DN 150 do vodotěsné bezodtoké jímky z PE. Aktivní část trubky v tělese skládky je obsypána štěrkem frakce 4 – 8 mm. [12] Jímka průsakových vod Případné průsaky jsou odvedeny do nepropustné vodotěsné bezodtoké plastové jímky o objemu 12,5 m3. Kapacita jímky by měla dostačovat minimálně na 1 měsíc, proto se pravidelně 1x měsíčně kontroluje. Voda z této jímky se 4x ročně přečerpává do fekálního vozu mobilním kalovým čerpadlem a odváží na ČOV.
Obr. 11 Jímka průsakových vod Sedimentační rybníček Obvodové odvodňovací žlaby s dešťovou vodou a středový žlab přivádějící přívalové vody z pozemků
nad
skládkou
ústí
do sedimentačního
rybníčku
vybudovaného pod skládkou ve dně přirozené úžlabiny. Prostor přítoku vody je opevněn lomovým kamenem. Rybníček slouží k zachytávání případných splachů zeminy ze skládky, než dojde k jejímu ozelenění. Postupně se sedimentační rybníček stane součástí biotopu. Vlastní konstrukce sedimentačního rybníčku byla vytvořena zahloubením do terénu o 1,4 m.
42
Parametry sedimentačního rybníčku: -
Maximální hloubka
1,4 m
-
Průměrná hloubka
0,7 m
-
Plocha maximální hladiny
315 m2
-
Maximální objem
14 m3 [12]
Obr. 12 Hloubení sedimentačního rybníčku
Obr. 13 Sedimentační rybníček
Výkaz výměr: -
Vyhloubení příkopů pro žlab
845 m
-
Štěrkový podsyp
68 m3
-
Podkladní beton pod dlažbu
68 m3
-
Trubní drenáž flexibilní z odvodňovací vrstvy
1737 m
43
-
Odvodňovací žlab z lomového kamene a betonu
301 m
-
Sedimentační rybníček
1076 m2
-
Kamenný zához
5 m2
-
Balvanitý skluz
56 m
-
Drenáž z PVC DN 100
56 m
-
Potrubí z PVC DN 150
167 m
-
Jímka z PE 12,5 m3
1 ks [12]
4.7.4
Oplocení skládky
Z důvodu zamezení divokého skládkování a ochrany biologické rekultivace bude okolo celé skládky v délce 845 m vybudováno dočasné oplocení minimální výšky 150 cm. Minimální životnost oplocení bude 10 let. V místě stávajícího vjezdu bude vybudována uzamykatelná brána šířky 3,5 m. Tento vjezd na skládku bude sloužit pro údržbu rekultivované plochy (sečení trávy). [12] Výkaz výměr: -
Plot
845 m
-
Brána
1 ks [12]
Obr. 14 Oplocení objektu
44
4.8 Biologická rekultivace skládky odpadů
4.8.1
Travní porost Travní porost bude vysazen do zkypřelé orniční vrstvy a následně zaválcován.
Dle klimatických podmínek bude osetý povrch skládky zavlažován do řádného zakořenění. Vysetí trávy se provádí z účelem rychlého ochránění orniční vrstvy rekultivované skládky proti povrchové, vodní a větrné erozi do doby než dojde k zakrytí povrchu skládky a zpevnění podpovrchové vrstvy vzrostlými dřevinami. [12] Skladba travní směsi: Lipnice luční, Kostřava červená trsnatá, Kostřava červená výběžkatá, Jílek vytrvalý
4.8.2
Dřeviny
Výsadba dřevin se provádí za účelem zakrytí povrchu skládky a zpevnění podpovrchové vrstvy kořenovým systémem a začleněním prostoru do krajiny. Vzhledem k tomu, že je nutné provést výsadbu dřevin s různou výškou vzrůstu, bude rekultivovaná plocha skládky osázena keři i stromy. [12] Keře Keře budou vysety ve sponu 3 m do jamek o hloubce 50cm v celkovém množství 5000 ks.
Druhy keřů: Svída, Brslen, Krušina, Řešetlák, Trnka, Dřín, Šípek, Srstka, Zimolez, Líska, Hloh, Meruzalka
45
Stromy Stromy budou vysety po obvodu skládky ve vzdálenosti 6 m od sebe do jamek hloubky 70 cm, a to v množství 300 ks. V ploše skládky budou stromy vysazeny nahodile do skupin mezi výsadbu keřů s ponecháním zatravněných palouků ve vzdálenostech 6 m od sebe v počtu 800 ks. Dřeviny budou dle klimatických podmínek po vysázení zalévány vodou. Předpokládá se, že dojde k úhynu 25 % výsadby, která však již nebude doplňována.[12] Druhy stromů: Bříza, Osika, Hrušeň obecná, Olše černá, Olše šedá, Lípa, Jeřáb, Jíva, Jírovec, Jabloň obecná, Třešeň ptačí, Dub letní, Babyka, Dub zimní, Jilm
Výkaz výměr: -
Výsadba stromů
1100 ks
-
Výsadba keřů
5000 ks
-
Osetí trávou
46 982 m2 [12]
Obr. 15 Biologická rekultivace
46
V. VÝSLEDKY MONITOROVÁNÍ VOD A DISKUSE
5
MONITOROVÁNÍ VOD PŘED REKULTIVACÍ SKLÁDKY Monitorování vod v okolí skládky tuhého komunálního odpadu bylo realizováno
celkem ve třech etapách. Kapitola obsahuje popis jednotlivých etap, celkový průběh monitorování, tabulkové srovnání výsledků rozborů, včetně závěrečného zhodnocení a následných doporučení. Cílem monitoringu bylo zjistit kvalitu přitékajících a odtékajících vod v prostoru skládky, a na základě zjištěných výsledků navrhnout možnou variantu technické a biologické rekultivace.
5.1 Monitorování vod v roce 1997 V roce 1997 bylo provedeno v pořadí první monitorování kvality vod v okolí skládky. Bylo provedeno vzorkování tří monitorovacích objektů, jejichž situování nebylo v mapové dokumentaci dostatečně označeno, tudíž výsledky nelze porovnávat s výsledky následných monitorovacích prací.
5.2 Monitorování vod v roce 2003 Při rekognoskaci terénu byly nalezeny původní neoznačené vrty, které byly následně označeny HV-1, HV-2 a HV-3. Vrty HV-1 a HV-2 reprezentují podzemní vody přitékající k tělesu skládky z jihozápadu. Objekt HV-3 je situován pod tělesem skládky a reprezentuje podzemí vody odtékající. Seznam monitorovacích objektů, jejich označení a údaje o sledované vodě jsou uvedeny v tabulce 2. Tab.2 Seznam monitorovacích objektů a charakteristika vzorků vod - 2003 Označení objektu HV-1 HV-2 HV-3
Charakteristika monitorované vody Podzemní voda na přítoku k tělesu skládky Podzemní voda na přítoku k tělesu skládky Podzemní voda v místě odtoku z tělesa skládky
Odběr vzorků podzemní vody byl proveden 29.4. a 9.6.2003 pomocí PE vzorkovače o objemu 0,4 dm3. Vzhledem k malé vydatnosti monitorovaných vrtů byla podzemní 47
voda třikrát opakovaně po nastoupání vyčerpána. Až po třetím vyčerpání a po ustálení hladiny podzemní vody v monitorovacím objektu byly vzorky podzemní vody odebrány. Odebrané vzorky byly chemicky analyzovány v akreditované laboratoři Ecochem, a.s. [7]
Monitorování podzemních vod- 2003 Výsledky rozborů podzemních vod je nutné porovnat s: 1) Kritérii Metodického pokynu MŽP ČR pro znečištění zemin a podzemní vody. 2) Limitními hodnotami pro pitnou vodu dle Vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 252/2004 Sb., o požadavcích na pitnou vodu v aktuálním znění. Pozn.: V tabulkách jsou hodnoty překračující stanovené limity zvýrazněny barevně.
5.2.1
Výsledky a vyhodnocení rozboru podzemních vod – duben 2003
Tab.3 Výsledky rozboru vzorků podzemních vod v porovnání s Kritérii MP- duben 2003 Ukazatel
Datum odběru: 29.4.2003 Jednotka HV - 1 HV - 2 HV - 3
Dusičnany Dusitany Sírany Siřičitany NH4+ Al As
mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ
360 0,037 450 1 0,05 0,074 0,05
5 0,006 1500 1 1,9 0,013 0,05
5 0,019 800 1 0,25 0,054 0,05
Ba Be Cd Co Cr Cu
mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ
0,082 0,002 0,002 0,003 0,005 0,002
0,005 0,002 0,002 0,003 0,005 0,002
Hg Mo Ni Pb Zn NEL
mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ
0,001 0,02 0,013 0,02 0,015 0,26
0,001 0,02 0,003 0,02 0,004 0,46 48
Kritérium A B C 0,025
0,2
0,4
0,12 0,1 0,005
1,2 0,25 0,05
2,4 0,4 0,1
0,062 0,002 0,002 0,006 0,005 0,002
0,05 0,0002 0,0015 0,02 0,003 0,02
1 0,001 0,005 0,1 0,15 0,2
2 0,0025 0,02 0,2 0,3 0,5
0,001 0,02 0,003 0,02 0,004 0,15
0,0001 0,005 0,02 0,02 0,15 0,05
0,002 0,18 0,1 0,1 1,5 0,2
0,005 0,35 0,2 0,2 5 1
Tab.4 Výsledky rozboru vzorků podzemních vod v porovnání s limity pro pitnou vodu – duben 2003 Polutant Dusičnany Dusitany Sírany Siřičitany Fosforečnany
Datum odběru: 29.4.2003 Jednotka HV - 1 HV - 2 HV - 3 mg/ℓ 360 5 5 mg/ℓ 0,037 0,006 0,019 mg/ℓ 450 1500 800 mg/ℓ 1 1 1 mg/ℓ
NH4+ Al As Ba Be Cd Co Cr Cu Hg Mo Ni Pb Se Sn Zn NEL
mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ
5.2.2
0,05 0,074 0,05 0,082 0,002 0,002 0,003 0,005 0,002 0,001 0,02 0,013 0,02 0,02 0,02 0,015 0,26
1,9 0,013 0,05 0,005 0,002 0,002 0,003 0,005 0,002 0,001 0,02 0,003 0,02 0,02 0,02 0,004 0,46
0,25 0,054 0,05 0,062 0,002 0,002 0,006 0,005 0,002 0,001 0,02 0,003 0,02 0,02 0,02 0,004 0,15
Vyhláška č. 252/2004 Sb. 50 0,1 250
0,5 0,2 0,05 1 0,002 0,005 0,05 0,1 0,001 0,1 0,5 0,1 5 0,05
Závěrečné zhodnocení výsledků rozboru podzemních vod – duben 2003 Výsledky chemických analýz vzorků podzemní vody z objektu HV-1 prokázaly
překročení limitu B Metodického pokynu MŽP ČR v ukazatelích NEL, berylium (Be). Překročení limitu pro pitnou vodu bylo zjištěno v ukazateli NEL, sírany (SO4) a dusičnany (NO3). U objektu HV-2 byl překročen limit B v ukazateli amonné ionty (NH4+) a NEL. Limit pro pitnou vodu byl překročen v obsah síranů (SO4), amonných iontů (NH4+) a NEL. U objektu HV-3 byl překročen limit pro pitnou vodu v ukazateli sírany a NEL.
49
5.2.3
Výsledky a vyhodnocení rozboru podzemních vod – červen 2003
Tab.5 Výsledky rozboru vzorků podzemních vod v porovnání s Kritérii MP - červen 2003 Jednotka Ukazatel
Datum odběru: 9.6.2003 HV-1 HV-2 HV-3
Dusičnany Dusitany Sírany Siřičitany Fosforečnany
mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ
250 0,46 420
5 0,16 1400
10 0,01 1100
0,04
0,04
0,04
NH4+
mg/ℓ
0,42
2
Al As Ba
mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ
0,026 0,03 0,062
Be Cd Co Cr Cu Hg Mo Ni Pb Zn NEL
mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ
0,001 0,001 0,002 0,002 0,002 0,001 0,01 0,003 0,02 0,02 0,27
Kritérium A B C 0,025
0,2
0,4
0,43
0,12
1,2
2,4
0,001 0,02 0,0015
0,007 0,02 0,079
0,1 0,005 0,05
0,25 0,05 1
0,4 0,1 2
0,001 0,001 0,001 0,002 0,002 0,001 0,01 0,003 0,02 0,02 0,56
0,001 0,001 0,005 0,002 0,002 0,001 0,01 0,005 0,02 0,02 0,16
0,0002 0,0015 0,02 0,003 0,02 0,0001 0,005 0,02 0,02 0,15 0,05
0,001 0,005 0,1 0,15 0,2 0,002 0,18 0,1 0,1 1,5 0,2
0,0025 0,02 0,2 0,3 0,5 0,005 0,35 0,2 0,2 5 1
50
Tab.6 Výsledky rozboru vzorků podzemních vod v porovnání s limity pro pitnou vodu – červen 2003 Datum odběru: 9.6.2003 Ukazatel Dusičnany Dusitany Sírany Siřičitany Fosforečnany NH4+ Al As Ba Be Cd Cr Cu Hg Mo Ni Pb Se Sn Zn NEL 5.2.4
Jednotka mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ
HV - 1 250 0,46 420
HV - 2 5 0,16 1400
HV - 3 10 0,01 1100
0,04 0,42 0,026 0,03 0,062 0,001 0,001 0,002 0,002 0,001 0,01 0,003 0,02 0,02 0,02 0,02 0,27
0,04 2 0,001 0,02 0,0015 0,001 0,001 0,002 0,002 0,001 0,01 0,003 0,02 0,02 0,02 0,02 0,56
0,04 0,43 0,007 0,02 0,079 0,001 0,001 0,002 0,002 0,001 0,01 0,005 0,02 0,02 0,02 0,02 0,16
Vyhláška č. 252/2004 Sb. 50 0,1 250
0,5 0,2 0,05 1 0,002 0,005 0,05 0,1 0,001 0,1 0,5 0,1 5 0,05
Závěrečné zhodnocení výsledků rozboru podzemních vod – červen 2003 Výsledky chemických analýz vzorků podzemní vody z objektu HV-1
odebraných v červnu 2003 prokázaly překročení limitu C Metodického pokynu MŽP ČR v ukazateli dusitany (NO2) a překročení limitu B v ukazateli NEL. Překročen byl také limit pro pitnou vodu dle vyhlášky 252/2004 Sb. v ukazatelích sírany (SO4), dusitany (NO2), dusičnany (NO3) a NEL. U objektu HV-2 byl výrazně překročen limit B v ukazateli amonné ionty (NH4+) a NEL. Limit pro pitnou vodu byl mnohonásobně překročen v ukazatelích sírany (SO4), amonné ionty (NH4+) a NEL. Výsledky rozboru podzemní vody z objektu HV-3 nepřekračovaly v žádném ukazateli hodnotu kritéria B Metodického pokynu. Limit pro pitnou vodu byl překročen v ukazateli sírany (SO4) a NEL. 51
5.2.5
Diskuse výsledků a doporučení vyplývající z monitorování v roce 2003
Zvýšení obsahu dusitanů v podzemní vodě přitékající k tělesu skládky je možné vysvětlit intenzivní zemědělskou výrobou spojenou s hnojením okolních pozemků. Z provedeného monitorování bylo zjištěno, že ze sládkovaného materiálu nejsou vyluhovány podzemní ani srážkovou vodou škodlivé látky v takové míře, aby byla významně negativně ovlivněna kvalita povrchové vody místní vodoteče Trkmanky. Vzhledem k tomu, že většina obce je napojena na obecní vodovod, kolektor podzemní vody má malou vydatnost a podzemní voda odtékající z tělesa skládky nevykazuje zvýšené obsahy škodlivých látek, mohou být podzemní vody z domovních studní používány jako vody užitkové. Na základě těchto skutečností nebyla skládka tuhého komunálního odpadu určena za nebezpečnou (kromě občasných sesuvů tělesa skládky po podmáčeném podloží). Na základě výsledků monitorování podzemních vod bylo doporučeno skládku rekultivovat. Nejvýhodnější varianta technické a biologické rekultivace by měla být navržena tak, aby její realizace byla provedena co možná nejjednodušším a nejekonomičtějším způsobem.
52
5.3 Monitorování vod v roce 2004 Dne 21.1.2004 byl proveden průzkum lokality, při němž byl nalezen čtvrtý monitorovací vrt, který byl označen jako HV-4. Byly odebrány vzorky podzemní vody z vrtů HV-1, HV-2, HV-3 a HV-4 a jeden vzorek povrchové vody pod skládkou. Podrobné informace o jednotlivých monitorovacích objektech jsou uvedeny v tabulce 7. Tab.7 Seznam monitorovacích objektů a charakteristika vzorků vod Označení objektu
Charakteristika monitorované vody
HV-1
Podzemní voda na přítoku k tělesu skládky
HV-2
Podzemní voda na přítoku k tělesu skládky
HV-3
Podzemní voda v místě odtoku z tělesa skládky
HV-4
Podzemní voda v místě odtoku z tělesa skládky
Povrchová voda
Povrchová voda z vodoteče pod tělesem skládky
Vzorky podzemní vody byly odebrány v dynamickém stavu. Nejdříve byla vždy změřena hladina a hloubka vrtu, průměr vystrojení vrtu (všechny vrty jsou vystrojeny ocelovou zárubnicí o vnitřním průměru 98 mm) a vypočten objem vody ve vrtu. Z vypočteného objemu vody ve vrtu byla stanovena potřebná doba čerpání tak, aby byl před odběrem vzorku objem vrtu 3x odčerpán. Vrty byly odčerpány za sebou zařazenými čerpadly GIGANT. Čerpání bylo pro nízký přítok do vrtů časově náročné, bylo je nutné přerušovat, a to zvláště u vrtu HV-3. Mezi jednotlivými odběry byla čerpadla dekontaminována čistou vodou. Byl také odebrán jeden vzorek povrchové vody z vodoteče pod skládkou. Odebrané vzorky vody byly předány ke zpracování akreditované laboratoři Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s. [6]
53
A. Monitorování podzemních vod
5.3.1
Výsledky a vyhodnocení rozboru podzemních vod – 2004
Tab.8 Výsledky rozboru vzorků podzemních vod v porovnání s Kritérii MP - 2004 Datum odběru: 21.1.2004
Kritérium
Ukazatel Jednotka HV - 1 HV - 2 HV - 3 HV - 4 Elektrická konduktivita mS/cm 2,22 5,96 2,58 2,75 262,1
228
A
B
C
Chloridy
mg/ℓ
212,7
122,5
25
100
150
Dusičnany
mg/ℓ
307
5
Dusitany
mg/ℓ
0,068
0,016
0,025
0,2
0,4
Sírany
mg/ℓ
389,08 3665,8 801,6
604,72
Fluoridy
mg/ℓ
0,13
0,43
0,05
0,1
0,25
2
4
NH4+
mg/ℓ
33,38
22,8
0,37
19,66
0,12
1,2
2,4
As
mg/ℓ
0,01
0,01
0,01
0,01
0,005
0,05
0,1
Ba
mg/ℓ
0,15
0,05
0,07
0,07
0,05
1
2
Be
mg/ℓ
0,0001 0,0001 0,0001 0,0001 0,0002 0,001 0,0025
Cd
mg/ℓ
0,002
0,002
0,002
0,002
0,0015 0,005 0,02
Co
mg/ℓ
0,005
0,005
0,005
0,005
0,02
0,1
0,2
Ni
mg/ℓ
0,01
0,006
0,006
0,006
0,02
0,1
0,2
NEL
mg/ℓ
4,5
16,18
3,68
10,96
0,05
0,5
1
CHSK Mn
mg/ℓ
2,9
5,8
10,7
2
337,4 0,028
54
0,087
Tab.9 Výsledky rozboru vzorků podzemních vod v porovnání s limity pro pitnou vodu – 2004 Vyhláška č. 252/2004 HV - 2 HV - 3 HV - 4 Sb.
Datum odběru: 21.1.2004 Ukazatel
Jednotka
HV - 1
Elektrická konduktivita
mS/cm
2,22
5,96
2,58
2,75
1,25
Chloridy
mg/ℓ
212,7
122,5
262,1
228
100
Dusičnany
mg/ℓ
307
5
337,4
50
Dusitany
mg/ℓ
0,07
0,016
0,03
0,09
0,5
Sírany
mg/ℓ
389,08
3665,8
801,6
604,72 250
Fluoridy
mg/ℓ
0,13
0,43
0,05
0,1
1,5
mg/ℓ
33,38
22,8
0,37
19,66
0,5
As
mg/ℓ
0,01
0,01
0,01
0,01
0,01
Cd
mg/ℓ
0,002
0,002
0,002
0,002
0,005
Ni
mg/ℓ
0,01
0,006
0,006
0,006
0,02
CHSK Mn
mg/ℓ
2,9
5,8
10,7
2
3
NH4
5.3.2
+
Závěrečné zhodnocení výsledků rozboru podzemních vod - 2004
Kritérium C Metodického pokynu bylo překročeno ve všech monitorovacích objektech v ukazateli NEL. Koncentrací chloridů (Cl) bylo kritérium C překročeno u objektů HV-1, HV-3 a HV-4, koncentrace amonných iontů překračovala kritérium C u monitorovacích objektů HV-1, HV-2 a HV-4. Kritérium B bylo překročeno koncentrací chloridů u objektu HV-2. Porovnání výsledků analýzy s hodnotami pro pitnou vodu prokázalo ve všech monitorovacích objektech překročení limitů u elektrické konduktivity, síranů a chloridů. Koncentrace amonných iontů
byly překročeny u objektů HV-1
koncentrace dusičnanů u objektů HV-1 a HV-4.
55
HV-2 a HV-4,
B. Monitorování povrchových vod Výsledky rozborů povrchových vod je nutné porovnat s limity stanovenými: 1) Nařízením vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod v aktuálním znění.
5.3.3
Výsledky a vyhodnocení rozboru povrchových vod – 2004
Tab.10 Výsledky rozboru vzorků povrchových vod v porovnání s ukazateli přípustného znečištění povrchových vod – 2004 Datum odběru: 21.1.2004 Ukazatel Elektrická konduktivita Chloridy Dusičnany Dusitany Sírany Fluoridy NH4+ As Ba Be Cd Co Cr Ni NEL CHSK Mn 5.3.4
Jednotka mS/cm mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ
Povrchová voda 2,67 272,3 247,2 0,022 604,72 0,65 10,41 0,01 0,08 0,0001 0,002 0,005 0,006 3,57 7,3
Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. 250 30,99 0,16 300 1 0,64 0,02 0,5 0,001 0,001 0,01 0,05 0,05 0,1
Závěrečné zhodnocení výsledků rozboru povrchových vod - 2004
Z hlediska Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. byly imisní standardy ukazatelů přípustného
znečištění
povrchových
vod
překročeny koncentracemi
chloridů,
dusičnanů, síranů, amonných iontů, kadmia a NEL. Nevýznamnější překročení bylo zaznamenáno u NEL amonných iontů a dusičnanů.
56
5.3.5
Diskuse výsledků a doporučení vyplývající z monitorování v roce 2004
V rámci monitorování vod skládky tuhého komunálního odpadu byly provedeny celkem čtyři odběry ze stávajících monitorovacích vrtů. Chemickými analýzami odebraných vzorků bylo zjištěno, že skládka je významným zdrojem kontaminace chloridy, amonnými ionty a NEL, jejichž koncentrace často mnohonásobně překračovaly kritérium C Metodického pokynu MŽP ČR. Zjištěný významný nárůst kontaminace byl způsoben táním sněhové pokrývky před odběrem vzorků, což dokazuje promývání tělesa skládky zasáknutou vodou a tudíž nebezpečnost skládky v době zvýšené srážkové činnosti. V tělese skládky byly nastartovány redukční procesy, při nichž dochází k redukci dusičnanů pocházejících z hnojení polností situovaných nad skládkou a z přilehlých zemědělských objektů. Zvýšené koncentrace síranů jsou zčásti přírodního původu, kdy vznikají oxidací pyritu obsaženého v podmenilitovém souvrství, a dílem pocházejí ze skládky. Výluhy ze skládky jsou ředěny infiltráty srážek, odváděny po nepropustném podloží skládkového tělesa (jíly podmenilitového souvrství) a vyvěrají před čelem skládky místní periodickou vodotečí do Trkmanky, kde zhoršují kvalitu povrchové vody. Závěrečným doporučením k omezení kontaminace životního prostředí bylo zamezení tvorby výluhu ze skládky jejím zatěsněním a odvedením srážkových vod.
57
6
MONITOROVÁNÍ VOD PO REKULTIVACI SKLÁDKY
Požadavky na sledování kvality vod Základní požadavek na sledování kvality podzemních vod v okolí skládky odpadů vychází ze zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a předpisů na základě něho vydaných. Ze zákona vyplývá, že kvalitu vody v okolí skládek odpadů je třeba pravidelně sledovat. Dobu sledování a rozsah ukazatelů schvaluje správní orgán. V případě rekultivované skládky tuhých komunálních odpadů byl správnímu orgánu ke schválení předložen vypracovaný Provozní řád rekultivované skládky odpadů. V tomto provozním řádu bylo navrženo monitorování rekultivované skládky. [8]
Cíl a rozsah monitorování V rámci následné péče o rekultivovanou skládku odpadů bylo navrženo monitorování, jehož hlavním cílem je dvouleté sledování podzemních, povrchových a průsakových vod v místě skládky. V průběhu dvou let budou provedeny čtyři odběry vzorků podzemních, povrchových a průsakových vod a to v rozsahu přesně stanovených ukazatelů. První odběr vzorků bude proveden na podzim roku 2007, další dva odběry se uskuteční na jaře a na podzim roku 2008 a poslední na jaře roku 2009. Poslední odběr nebude v práci z časových důvodů vyhodnocen. Odebrané vzorky budou předány akreditované laboratoři MND, a.s. Hodonín, která uskuteční fyzikálně-chemickou analýzu.
Monitorovací objekty 1) Podzemní vody budou odebrány ze dvou monitorovacích objektů označených jako HV-2 a HV-6. V roce 2008 bude navíc odebrán referenční vzorek podzemní vody ze studýnky označené č.1. 2) Povrchová voda bude odebrána z vodoteče pod skládkou a označena jako DB-1. 3) Průsakové vody ze skládky odpadů budou odebrány z jímky označené jako DB-3.
Vzorky vod budou odebrány z monitorovacích objektů uvedených v tabulce č. 11.
58
Tab.11 Seznam monitorovacích objektů Označení objektu HV-2 HV-6 DB-1 DB-3 Studýnka č. 1
Charakteristika monitorované vody Podzemní voda na přítoku k tělesu skládky Podzemní voda v místě odtoku z tělesa skládky Povrchová voda z vodoteče pod skládkou Průsaková voda z jímky Podzemní voda na přítoku k tělesu skládky
6.1 Monitorování vod v roce 2007 Podzimní vzorkování bylo na rekultivované skládce provedeno dne 13.10.2007. Hladina podzemní vody byla změřena pásmem s Rangovou píšťalou. Ve objektu HV-2 se hladina podzemní vody nacházela v hloubce 1,00 m pod terénem, v objektu HV-6 v hloubce 0,40 m pod terénem. Vzorky podzemní vody byly odebrány speciálním odběrným vzorkovačem za tzv. dynamického stavu, vzorky povrchové a průsakové vody pomocí odběrného válce.
A. Monitorování podzemních vod - 2007
6.1.1
Výsledky a vyhodnocení rozboru podzemních vod – 2007
Tab.12 Výsledky rozboru vzorků podzemních vod v porovnání s Kritérii MP - 2008 Datum odběru: 13.10.2007 Ukazatel
Kriterium
NH4 +
Jednotka HV-2 mg/ℓ 2,03
HV-6 0,102
A 0,12
B 1,20
C 2,40
Dusitany NO2 Fluoridy F Chloridy Cl Kyanidy CNcelk. NEL Arsen As Baryum Ba Berilium Be Hliník Al Kadmium Cd Kobalt Co Nikl Ni Zinek Zn
mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ
0,02 0,5 186 0,002 0,03 0,0021 0,3 0,00005 1,87 0,006 0,02 0,01 0,01
0,025 0,25 25 0,01 0,05 0,005 0,05 0,002 0,1 0,0015 0,02 0,02 0,15
0,20 2 100 0,1 0,5 0,05 1 0,001 0,25 0,005 0,1 0,1 1,5
0,40 4 150 0,2 1 0,10 2 0,0025 0,4 0,02 0,2 0,2 5
0,02 0,3 211 0,002 0,03 0,001 0,3 0,00015 1,7 0,006 0,02 0,01 0,01
59
Tab.13 Výsledky rozboru vzorků podz. vod v porovnání s limity pro pitnou vodu – 2007 Ukazatel
Datum odběru: 13.10.2007
Jednotka
HV-2 pH
HV-6
Vyhláška č.252/2004 Sb.
9,53
8,22
6,5 až 9,5
elektrická konduktivita
mS/cm
4,76
1,97
1,25
CHSKMn
mg/ℓ
2,5
4,7
3
NH4 +
mg/ℓ
2,030
0,102
0,50
Dusitany NO2
mg/ℓ
0,02
0,02
0,50
Dusičnany NO3
mg/ℓ
1
9
50
Fluoridy F Chloridy Cl
mg/ℓ mg/ℓ
0,3 211
0,5 186
1,5 100
Sírany SO4
mg/ℓ
2000
497
250
Kyanidy CNcelk. Arsen As Berilium Be Hliník Al Kadmium Cd Kobalt Co Nikl Ni
mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ
0,002 0,001 0,00015 1,7 0,006 0,02 0,01
0,002 0,0021 0,00005 1,87 0,006 0,02 0,01
0,05 0,01 0,002 0,2 0,005
6.1.2
0,02
Závěrečné zhodnocení výsledků rozboru podzemních vod - 2007
Z výsledků fyzikálně-chemické analýzy podzemních vod lze konstatovat, že některé ukazatele nesplňují kritéria stanovená Vyhláškou ani Metodickým pokynem. Překročeny byly zejména obsahy chloridů (Cl) a síranů (SO4). S obsahem těchto aniontů v podzemní vodě souvisí také zvýšená elektrická konduktivita. U obou objektů byl zvýšený obsah hliníku (Al), který přesahoval hodnoty kritéria C Metodického pokynu. V monitorovacím objektu HV-2, situovaném v místě přítoku podzemní vody ke skládce, byl v porovnání s kritérii pro pitnou vodu čtyřnásobně zvýšen obsah amonných iontů (NH4) a v objektu HV–6, situovaném v místě odtoku podzemní vody od skládky, byl mírně zvýšen ukazatel chemické spotřeby kyslíku (CHSKMn).
60
B. Monitorování povrchových a průsakových vod- 2007 Výsledky rozborů povrchových a průsakových vod je nutné porovnat s: 1) Nařízením vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod v aktuálním znění.
6.1.3
Výsledky a vyhodnocení rozboru povrchových a průsakových vod – 2007
Tab.14 Výsledky rozboru vzorků povrchových a průsakových vod v porovnání s ukazateli přípustného znečištění povrchových vod – 2007 Ukazatel pH CHSKMn NH4 + Dusitany NO2 Dusičnany NO3 Fluoridy F Chloridy Cl Sírany SO4 Kyanidy CNcelk. NEL Arsen As Baryum Ba Berilium Be Hliník Al Kadmium Cd Kobalt Co Nikl Ni Zinek Zn BSK5 6.1.4
Datum odběru: 13.10.2007 Jednotka Vodoteč DB-1 Jímka DB-3 8,12 8,27 mg/ℓ 5,9 7,8 mg/ℓ 0,614 0,03 mg/ℓ 1,25 0,025 mg/ℓ 179 1 mg/ℓ 0,4 0,4 mg/ℓ 214 174 mg/ℓ 546 465 mg/ℓ 0,002 0,002 mg/ℓ 0,03 0,03 mg/ℓ 0,001 0,002 mg/ℓ 0,32 0,3 mg/ℓ 0,00005 0,00005 mg/ℓ 1,42 1,33 mg/ℓ 0,006 0,006 mg/ℓ 0,02 0,02 mg/ℓ 0,01 0,01 mg/ℓ 0,01 0,01 3
Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. 6,0 až 8,0 35 0,644 0,164 30,99 1 250 300 0,7 0,1 0,02 0,5 0,001 1,5 0,001 0,01 0,05 0,2 6
Závěrečné zhodnocení výsledků rozboru povrchových a průsakových vod
Z analýzy vzorků bylo zjištěno, že v povrchové vodě z vodoteče jsou překročeny stanovené ukazatele a hodnoty síranů (SO4), dusitanů (NO2), dusičnanů (NO3) a mírně zvýšený obsah kadmia (Cd) a kobaltu (Co). V průsakové vodě z jímky byl zvýšen obsah síranů (SO4), kadmia (Cd) a kobaltu (Co).
61
6.2 Monitorování vod v roce 2008 Monitorování vod v roce 2008 bylo provedeno na jaře, dne 12.4.2008 a na podzim, dne 5.10.2008. Na základě monitorování z roku 2007, kdy byl zjištěn vysoký obsah síranů a chloridů, byl také odebrán referenční vzorek podzemní vody ze studýnky označené č.1, s cílem ověřit vývoj a vlastnosti podzemní vody, která není ovlivněna rekultivovanou skládkou. Před odběrem vzorků podzemní vody byla pásmem s Rangovou píšťalou změřena hladina podzemní vody. V objektu HV-2 byla hladina podzemní vody naměřena v hloubce 0,90 m pod terénem. V objektu HV-6 byla hladina podzemní vody 0,40 m pod terénem. Vzorky podzemní vody byly odebrány stejným způsobem jako v roce 2007. Odběr vzorků vod z 12.4.2008 je dokumentován na fotografiích v příloze 6.
A. Monitorování podzemních vod – jaro 2008
6.2.1
Výsledky a vyhodnocení rozboru podzemních vod – jaro 2008
Tab.15 Výsledky rozboru vzorků podzemních vod v porovnání s kritérii MP – jaro 2008 Ukazatel pH elektrická konduktivita CHSKMn Amnonné inoty NH4 Dusitany NO2 Dusičnany NO3 Fluoridy F Chloridy Cl Sírany SO4 Kyanidy CNcelk. Nepolár.extrah.látky Arsen As Baryum Ba Berilium Be Hliník Al Kadmium Cd Kobalt Co Nikl Ni Zinek Zn
Jednotka
mS/cm mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ
Datum odběru: 12.04.2008 HV-2 HV-6 Studýnka č.1 9,29 7,36 7,69 4,97 2,4 1,830 0,037 2,6 0,4 172 1950 0,002 0,03 0,002 1,39 0,00015 0,25 0,006 0,02 0,01 0,01
3,39 6,1 0,123 0,099 < 0,1 0,6 293 923 0,002 0,03 0,002 1,76 0,00015 0,25 0,006 0,02 0,01 0,01 62
2,13 1 0,075
KRITÉRIUM A B C
0,12 0,025
1,20 0,2
2,40 0,4
0,25 25
2 100
4 150
0,01 0,05 0,005 0,05 0,002 0,1 0,0015 0,02 0,02 0,15
0,1 0,5 0,05 1 0,001 0,25 0,005 0,1 0,1 1,5
0,2 1 0,10 2 0,0025 0,4 0,02 0,2 0,2 5
166 175 431
Tab.16 Výsledky rozboru vzorků podzemních vod v porovnání s limity pro pitnou vodu jaro 2008 Ukazatel pH elektrická konduktivita
Datum odběru: 12.04.2008 Vyhláška Studýnka č. č.252/2004 Sb. 1 HV-2 HV-6
Jednotka
9,29
7,36
7,69
6,5 až 9,5
mS/cm
4,97
3,39
2,13
1,25
CHSKMn Amnonné inoty NH4
mg/ℓ
2,4
6,1
1
3
mg/ℓ
1,830
0,123
0,075
0,50
Dusitany NO2
mg/ℓ
0,037
0,099
Dusičnany NO3
mg/ℓ
2,6
0,1
Fluoridy F
mg/ℓ
0,4
0,6
Chloridy Cl
mg/ℓ
172
293
175
100
Sírany SO4
mg/ℓ
1950
923
431
250
Kyanidy CNcelk.
mg/ℓ
0,002
0,002
0,05
Arsen As
mg/ℓ
0,002
0,002
0,01
Baryum Ba
mg/ℓ
1,39
1,76
Berilium Be
mg/ℓ
0,00015
0,00015
0,002
Hliník Al
mg/ℓ
0,25
0,25
0,2
Kadmium Cd
mg/ℓ
0,006
0,006
0,005
Kobalt Co
mg/ℓ
0,02
0,02
Nikl Ni
mg/ℓ
0,01
0,01
Zinek Zn
mg/ℓ
0,01
0,01
6.2.2
0,5 166
50 1,5
0,02
Závěrečné zhodnocení výsledků rozboru podzemních vod – jaro 2008
Výsledky fyzikálně-chemické analýzy podzemních vod z jarního vzorkování dokázali, že některé ukazatele stále nesplňují kritéria stanovená vyhláškou ani metodickým pokynem. Překročeny byly zejména obsahy chloridů (Cl) a síranů (SO4), které překračovaly hodnoty Kritéria C Metodického pokynu. S obsahem zmiňovaných aniontů souvisí i zvýšená elektrická konduktivita. Opět byl u obou objektů zjištěn zvýšený obsah hliníku (Al), který nyní dosahoval hodnot Kritéria B. V porovnání s kritérii pro pitnou vodu byl v podzemní vodě z objektu HV-2 téměř čtyřnásobně zvýšen obsah amonných iontů (NH4). U referenčního vzorku vody ze 63
studýnky č.1 byl obsah amonných iontů v normě, naopak zde byl trojnásobně zvýšen obsah dusičnanů (NO3), což se u vody z objektu HV-2, který je také na přítoku podzemní vody, neprokázalo. V objektu HV–6, situovaném v místě odtoku podzemní vody od skládky, je mírně vyšší než na podzim ukazatel chemické spotřeby kyslíku (CHSKMn).
B. Monitorování povrchových a průsakových vod – jaro 2008
6.2.3
Výsledky a vyhodnocení rozboru povrchových a průsakových vod – jaro 2008
Tab.17 Výsledky rozboru vzorků povrchových a průsakových vod v porovnání s ukazateli přípustného znečištění povrchových vod – jaro 2008 Ukazatel
Jednotka
Vodoteč DB 1 pH
Nařízení vlády č. Jímka DB 3 61/2004 Sb.
Datum odběru:12.04.2008
8,07
8,3
6,0 až 8,0
elektrická konduktivita
mS/cm
2,48
1,97
CHSKMn
mg/ℓ
3,9
7,5
35
Amnonné inoty NH4
mg/ℓ
0,203
0,623
0,644
Dusitany NO2
mg/ℓ
0,8
0,028
0,164
Dusičnany NO3
mg/ℓ
181
12,4
30,99
Fluoridy F
mg/ℓ
0,5
0,2
1
Chloridy Cl Sírany SO4
mg/ℓ mg/ℓ
199 639
215 516
250 300
Kyanidy CNcelk.
mg/ℓ
0,002
0,002
0,7
Nepolár.extrah.látky NEL Arsen As Baryum Ba Berilium Be Hliník Al Kadmium Cd Kobalt Co Nikl Ni Zinek Zn
mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ
0,03 0,002 2,02 0,00015 0,25 0,006 0,02 0,01 0,01
0,03 0,002 2,32 0,00015 0,25 0,006 0,02 0,01 0,01
0,1 0,02 0,5 0,001 1,5 0,001 0,01 0,05 0,2
64
6.2.4
Závěrečné zhodnocení výsledků rozborů povrchových a průsakových vod – jaro 2008
Z výsledků rozborů vzorků povrchové vody vyplývá, že stanovené ukazatele a hodnoty dusitanů (NO2) a dusičnanů (NO3) jsou opět překročeny. U obou sledovaných vod byl zvýšen také obsah síranů (SO4), baria (Ba), kadmia (Cd) a kobaltu (Co).
C. Monitorování podzemních vod – podzim 2008
6.2.5
Výsledky a vyhodnocení rozboru podzemních vod – podzim 2008
Tab.18 Výsledky rozboru vzorků podzemních vod v porovnání s kritérii MP – podzim 2008
Ukazatel
Datum odběru: 5.10.2008 Studýnka Jednotka HV-2 HV-6 č.1 9,44 7,30 7,52
pH elektrická konduktivita
mS/cm
4,79
3,22
2,15
CHSKMn
mg/ℓ
3,5
6,9
1,2
Amnonné inoty NH4
mg/ℓ
0,079
0,283
0,094
Dusitany NO2
mg/ℓ
0,024
1,25
Dusičnany NO3 Fluoridy F Chloridy Cl Sírany SO4
mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ
1 0,3 233 1980
4,8 0,8 266 864
Kyanidy CNcelk. Nepolár.extrah.látky NEL Arsen As Baryum Ba Berilium Be Hliník Al Kadmium Cd Kobalt Co Nikl Ni Zinek Zn
mg/ℓ
0,002
mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ mg/ℓ
0,03 0,001 0,3 0,00015 0,28 0,006 0,015 0,01 0,005
KRITÉRIUM A
B
C
0,12
1,2
2,4
0,025
0,2
0,4
0,25 25
2 100
4 150
0,002
0,01
0,1
0,2
0,03 0,001 0,3 0,00005 0,25 0,006 0,015 0,01 0,005
0,05 0,005 0,05 0,002 0,1 0,0015 0,02 0,02 0,15
0,5 0,05 1 0,001 0,25 0,005 0,1 0,1 1,5
1 0,1 2 0,0025 0,4 0,02 0,2 0,2 5
65
148 171 425
Tab.19 Výsledky rozboru vzorků podzemních vod v porovnání s limity pro pitnou vodu – podzim 2008 Datum odběru: 5.10.2008 Studýnka Ukazatel Jednotka HV-2 HV-6 č. 1 pH 9,44 7,30 7,52 elektrická konduktivita mS/cm 4,79 3,22 2,15 CHSKMn mg/ℓ 3,5 6,9 1,2 Amnonné inoty NH4 mg/ℓ 0,079 0,283 0,094 Dusitany NO2 mg/ℓ 0,024 1,25 Dusičnany NO3 mg/ℓ 1 4,8 148 Fluoridy F mg/ℓ 0,3 0,8 Chloridy Cl mg/ℓ 233 266 171 Sírany SO4 mg/ℓ 1980 864 425 Kyanidy CNcelk. mg/ℓ 0,002 0,002 Nepolár.extrah.látky 0,03 0,03 NEL mg/ℓ Arsen As mg/ℓ 0,001 0,001 Baryum Ba mg/ℓ 0,3 0,3 Berilium Be mg/ℓ 0,00015 0,00005 Hliník Al mg/ℓ 0,28 0,25 Kadmium Cd mg/ℓ 0,006 0,006 Kobalt Co mg/ℓ 0,015 0,015 Nikl Ni mg/ℓ 0,01 0,01 Zinek Zn mg/ℓ 0,005 0,005
6.2.6
Vyhláška č.252/2004 Sb. 6,5 až 9,5 1,25 3 0,5 0,5 50 1,5 100 250 0,05
0,01 0,002 0,2 0,005 0,02
Závěrečné zhodnocení výsledků rozboru podzemních vod – podzim 2008 Při podzimním vzorkování v roce 2008 se opět v podzemní vodě prokázaly
vysoké obsahy chloridů (Cl) a síranů (SO4), s čímž souvisí i zvýšená elektrická konduktivita. Obsah dusitanů (NO2) nyní překračoval kritérium C, a to u podzemní vody z objektu HV-6. Obsah hliníku (Al) byl nyní jen mírně zvýšen ve vzorku z objektu HV-2. Obsah baria (Ba) a amonných iontů (NH4) byl nyní na rozdíl od jarního vzorkování v normě. Vysoký obsah dusičnanů (NO3) byl nyní opět, stejně jako při jarním vzorkování, zjištěn u studýnky č. 1.
66
D. Monitorování povrchových a průsakových vod – podzim 2008
6.2.7
Výsledky a vyhodnocení rozboru povrchových a průsakových vod – podzim 2008
Tab.20 Výsledky rozboru vzorků povrchových a průsakových vod v porovnání s hodnotami přípustného znečištění povrchových vod – podzim 2008 Datum odběru: 5.10.2008 Ukazatel
Jednotka Vodoteč DB-1 pH 8,20 elektrická konduktivita mS/cm 2,43 CHSKMn mg/ℓ 6,6 Amonné ionty NH4 mg/ℓ 0,373 Dusitany NO2 mg/ℓ 1,41 Dusičnany NO3 mg/ℓ 131 Fluoridy F mg/ℓ 0,4 Chloridy Cl mg/ℓ 193 Sírany SO4 mg/ℓ 545 Kyanidy CNcelk. mg/ℓ 0,002 Nepolár.extrah.látky NEL mg/ℓ 0,03 Arsen As mg/ℓ 0,001 Baryum Ba mg/ℓ 0,3 Berilium Be mg/ℓ 0,00005 Hliník Al mg/ℓ 0,25 Kadmium Cd mg/ℓ 0,006 Kobalt Co mg/ℓ 0,015 Nikl Ni mg/ℓ 0,01 Zinek Zn mg/ℓ 0,005 6.2.8
Nařízení vlády č. 61/2004 Sb. 6,0 až 8,0
Jímka DB-3 8,27 1,58 7,5 0,064 0,020 4,7 0,2 157 408 0,002
35 0,644 0,164 30,99 1 250 300 0,7
0,03 0,002 0,3 0,00005 0,25 0,006 0,015 0,01 0,005
0,1 0,02 0,5 0,001 1,5 0,001 0,01 0,05 0,2
Závěrečné zhodnocení výsledků rozborů povrchových a průsakových vod
Ve vzorcích povrchové vody z vodoteče pod skládkou byly při podzimním monitorování zjištěny vysoké koncentrace síranů (SO4), dusičnanů (NO3), dusitanů (NO2) a zvýšený obsah kadmia (Cd) a kobaltu (Co). Analýza vzorků průsakové vody z jímky prokázala opět vysoký obsah síranů (SO4) a mírně zvýšený obsah kadmia (Cd) a kobaltu (Co). Vysoký obsah baria (Ba) byl v porovnání s výsledky jarního vzorkování nyní opět zcela v normě.
67
6.2.9
Diskuse výsledků monitorování vod po rekultivací skládky odpadů
Z monitorování po rekultivaci skládky odpadů vyplývá, že na kvalitě sledované podzemní a povrchové vody v jejím okolí se negativně neprojevuje jen samotná skládka odpadů. Znečištění souvisí nejvíce s intenzívní zemědělskou činností v blízkém okolí sládky a dílem má původ v samotném horninovém prostředí. Horninové prostředí, kterým podzemní i povrchová voda protékají, je tvořeno jíly a jílovci, které obsahují např. sádrovec, s nímž souvisí zvýšený obsah síranů. Mezi zemědělské činnosti, které negativně ovlivňují kvalitu vod, patří hnojení přilehlých polností a živočišná výroba zemědělského družstva. K ověření vlivu antropogenní činnosti byly odebrány a porovnány vzorky povrchových, průsakových a podzemních vod. U vzorků se sledovaly koncentrace dusíkatých sloučenin, zkoumala se možnost jejich původu a ovlivnění tělesem skládky. Výsledky rozboru vzorků povrchových vod z okolí skládky potvrdily vysoký obsah dusíkatých sloučenin. Bylo dokázáno, že v povrchové vodě koncentrace dusičnanů a dusitanů výrazně překračují stanovené limity. Výsledky rozboru vzorků průsakových vod nepotvrdily vysoké koncentrace dusíkatých sloučenin. Všechny stanovené limity byly dodrženy, ačkoli se jedná o vody pocházející z tělesa skládky odpadů, a lze je tedy považovat za vody ovlivněné jejím prostředím. Referenční vzorek ze studýnky č. 1 byl odebrán za účelem ověření geneze podzemních vod neovlivněných v tomto území skládkou odpadů. Výsledky analýzy vzorků ovšem potvrdily vysokou koncentraci dusičnanů. Tímto vyhodnocením bylo tedy opět prokázáno negativní působení zemědělské činnosti v širším okolí skládky, které ovlivňuje kvalitu místní podzemní i povrchové vody více než samotná skládka. Po vyhodnocení výsledků analýz lze souhlasit s tvrzením, že kvalita vod ze skládky a jejího okolí není tak výrazně ovlivněna tělesem skládky jako intenzivní zemědělskou činností.
68
VYHODNOCENÍ REKULTIVACE SKLÁDKY
Vyhodnocení skládky odpadů před rekultivací K realizaci záměru rekultivace bylo nutné provézt monitorování skládkových vod. Monitorování bylo provedeno v roce 2003 a 2004. Při monitorování vod v roce 2003 bylo prokázáno překročení limitu C Metodického pokynu MŽP v ukazateli dusitany, které je možné vysvětlit intenzivní zemědělskou výrobou spojenou s hnojením pozemků nad skládkou. V žádném z dalších sledovaných polutantů nebyl překročen limit B metodického pokynu MŽP ČR. Z těchto zjištění v roce 2003 vyplývá, že ze sládkovaného materiálu nebyly vyluhovány podzemní ani srážkovou vodou škodlivé látky v takové míře, aby byly významně negativně ovlivněny podzemní a povrchové vody v okolí. Skládka tudíž nebyla shledána svému okolí za nebezpečnou (kromě občasných sesuvů tělesa skládky po podmáčeném podloží).
Rekultivace byla
doporučena co nejjednodušším a nejekonomičtějším způsobem. Při hydrogeologickém průzkumu v roce 2004 bylo z analýz odebraných vzorků vod zjištěno, že skládka je významným zdrojem kontaminace chloridy, amonnými ionty a NEL, jejichž koncentrace mnohonásobně překračují kriterium C Metodického pokynu MŽP. Nárůst kontaminace byl způsoben táním sněhové pokrývky v době odběru a zasakováním vody do tělesa skládky. Byla tak dokázána nebezpečnost skládky v době zvýšené srážkové činnosti, kdy jsou výluhy ze skládky ředěny infiltráty srážek a odváděny po nepropustném podloží skládkového tělesa k čelu skládky a odváděny místní periodickou vodotečí do Trkmanky, kde zhoršují kvalitu povrchové vody. Byla navržena rekultivace skládky, čímž se zamezí tvorbě výluhu jejím zatěsněním a odvedením srážkových vod.
Účel rekultivace skládky Rekultivace skládky tuhých komunálních odpadů byla započata v březnu roku 2006 a kompletně dokončena v květnu roku 2007. Po rekultivaci skládky odpadů bylo v rámci následné péče navrženo další monitorování vod v jejím prostoru. Rekultivace by měla zamezit zasakování srážkových vod do tělesa skládky a omezit ředění jejího výluhu. Další pozitivní vliv, který by měla rekultivace skládky zajistit, je
69
snížení koncentrace škodlivých polutantů ve sledovaných vodách a omezení šíření kontaminace do životního prostředí.
Metodika vyhodnocení K vyhodnocení úspěšnosti rekultivace bylo nutné stanovit prioritní polutanty kontaminující podzemní a povrchové vody a porovnat vývoj jejich koncentrace v určitém časovém období. Vlastní analýza spočívala především v porovnání vývoje koncentrace jednotlivých polutantů v čase před rekultivací a po rekultivaci skládky. Rozhodla jsem se využít grafického vyjádření, z kterého lze snadno zjistit vývojovou tendenci koncentrace daného polutantu. Průběh vývoje koncentrace jednotlivých polutantů jsem rozdělila do tří časových úseků, které znázorňují období před rekultivací, v době rekultivace a po rekultivaci. Pro přehlednost jsem využila barevného rozlišení jednotlivých typů monitorovaných vod i časových etap. K porovnání jsem také pro dané typy polutantů uvedla hodnoty stanovených limitů a hodnoty kriteria C Metodického pokynu MŽP. Tímto způsobem jsem se pokusila zjistit, jaký vliv má samotná skládka odpadů, její rekultivace a ostatní faktory na kvalitu a vývoj monitorovaných vod, a tudíž zda byl vliv rekultivace skládky pozitivní. Vyhodnocení údajů je uvedeno v následující kapitole.
70
6.3 Koncentrace nepolárních extrahovatelných látek
6.3.1
Vlastnosti nepolárních extrahovatelných látek (NEL)
U nepolárních extrahovatelných látek je známa možnost chronické i akutní otravy, narkotické účinky, sklon ke křečím. Ve vodních systémech je dáno jejich negativní působení především omezenou rozpustností. V důsledku toho se při větším množství vytváří na hladině film či fáze bránící přestupu kyslíku na rozhraní voda – vzduch, čímž dochází k zadušení vodních organismů. Významnou vlastností NEL je možnost jejich biodegradace i přirozeně se vyskytujícími mikroorganismy. [9]
6.3.2
Vývoj koncentrace NEL
Vývoj koncentrace NEL znázorňuje obr. 16. Vývoj koncentrace NEL ve vodách v okolí skládky Koncentrace NEL [mg/l]
20 PŘED
15
REKULTIVACE
PO REKULTIVACI
10 5
ec
08
07 en
c če rv
in e os pr
kv ět
en
07
06 říj e
bř
ez
n
06 en
05 sr
pe
n
05 de n le
to lis
04
03 pa d
n be du
če rv en
03
0
Čas [měsíce]
Podzemní voda přitékající
Podzemní voda odtékající
Povrchová voda pod skládkou
Limit znečištění povrchových vod
Kriterium C Metodického Pokynu
Obr. 16 Vývoj koncentrace NEL ve vodách v okolí skládky odpadů Z grafu plyne, že vývoj koncentrace NEL má po rekultivaci skládky odpadů u všech typů monitorovaných vod výrazně klesající tendenci a jejich koncentrace se snížila tak, že nepřekračuje žádný ze stanovených limitů.
71
6.4 Koncentrace amonných iontů Vlastnosti amonných iontů (NH4+)
6.4.1
Amonný kationt je velmi málo toxický s účinkem pouze místním. Amonné soli jsou toxické, jen pokud je toxický anion. Obsažený dusík je důležitým biogenním prvkem, pro řadu rostlin však v této formě obtížněji přístupným. Vznik amonných iontů způsobují v tělese skládky redukční procesy dusičnanů. Únik amonných iontů do místní vodoteče zvyšuje hodnotu oxidovatelnosti a snižuje obsah volného kyslíku. [9]
Vývoj koncentrace amonných iontů (NH4+)
6.4.2
Vývoj koncentrace amonných iontů (NH4+) znázorňuje obr. 17.
Koncentrace NH4 [mg/l]
Vývoj koncentrace amonných iontů ve vodách v okolí skládky PŘED REKULTIVACÍ
20
PO REKULTIVACI
REKULTIVACE
15 10 5
08
07 rv en
ec
c če
in e pr os
kv ět
en
07
06 říj e
n
06 bř ez en
sr pe n
05
05 le de
n
04 rv en če
pa d to lis
du be
n
03
03
0
Čas [měsíce]
Podzemní voda přitékající
Podzemní voda odtékající
Povrchová voda pod skládkou
Limit znečištění povrchových vod
Kriterium C Metodického Pokynu
Obr. 17 Vývoj koncentrace NH4+ ve vodách v okolí skládky odpadů
Z tohoto grafu vyplývá, že koncentrace amonných iontů se po rekultivaci skládky snížila u všech sledovaných typů vod a nepřekračují již žádný stanovený limit ani Kriterium C Metodického pokynu. 72
6.5 Koncentrace síranů
6.5.1
Vlastnosti síranů (SO4)
Síranový anion je velmi málo toxický. Jedovatost síranů je dána jedovatostí kationtu. Síra je důležitým biogenním prvkem. U člověka je jediným známým nepříznivým účinkem osmotický průjem vyvolaný vysokými dávkami síranů, eventuelně související dehydratace a podráždění zažívacího traktu. Metodický pokyn MŽP koncentraci síranů nelimituje. [9]
6.5.2
Vývoj koncentrace síranů (SO4)
Vývoj koncentrace síranů (SO4)znázorňuje obr. 18. Vývoj koncentrace síranů ve vodách v okolí skládky
Koncentrace SO4 [mg/l]
4000 PŘED REKULTIVACÍ REKULTIVACE
3500
PO REKULTIVACI
3000 2500 2000 1500 1000 500
08 c en e
če rv
os in ec
07
07 pr
kv ět
en
06 en ř íj
bř
ez e
n
06
05 sr
pe n
05 le de n
03
04 če rv en
lis to pa d
du be n
03
0
Čas [měsíce]
Podzemní voda přitékající Povrchová voda pod skládkou Limit znečištění pitné vody
Podzemní voda odtékající Limit znečištění povrchových vod
Obr. 18 Vývoj koncentrace síranů SO4 ve vodách v okolí skládky odpadů Grafické vyhodnocení ukazuje snížení koncentrace síranů v podzemních vodách přitékajících k tělesu skládky. U podzemní vody odtékající se koncentrace síranů po rekultivaci skládky nepatrně zvýšila. Koncentrace v povrchové vodě je v rovnováze. Všechny hodnoty stále překračují limity pro pitnou i povrchovou vodu. 73
6.6 Koncentrace chloridů
6.6.1
Vlastnosti chloridů (Cl)
Chloridy jsou pro živočichy prakticky netoxickým anionem, pouze při mimořádné expozici nejsou zcela neškodné. Jedovatost chloridů je dána jedovatostí kationu. Jedná se o stabilní aniont, který se může významnou měrou podílet na celkové mineralizaci vody. Řada rostlin je na zvýšenou koncentraci chloridů v substrátu citlivá. [9]
6.6.2
Vývoj koncentrace chloridů (Cl)
Vývoj koncentrace chloridů (Cl) znázorňuje obr. 19.
Vývoj koncentrace chloridů ve vodách v okolí skládky Koncentrace chloridů [mg/l]
525 PŘED REKULTIVACÍ
450
PO REKULTIVACI
REKULTIVACE
375 300 225 150 75
08 ec
07 rv en
c če
in e os pr
kv
ět en
07
06 říj e
bř
ez
n
06 en
05 n pe sr
le
de n
05
04 rv en če
to lis
du
be
pa d
n
03
03
0
Čas [měsíce]
Podzemní voda přitékající Povrchová voda pod skládkou Kriterium C Metodického Pokynu
Podzemní voda odtékající Limit znečištění povrchových vod
Obr. 19 Vývoj koncentrace chloridů (Cl) ve vodách v okolí skládky odpadů Z grafu vyplývá, že podzemní vody přitékající i odtékající obsahují stále vysoké koncentrace chloridů a překračují kritérium C Metodického pokynu MŽP. Naopak koncentrace chloridů v povrchové vodě se po rekultivaci snížily a nepřekračují již stanovený limit pro znečištění povrchových a odpadních vod. 74
6.7 Koncentrace dusičnanů
6.7.1
Vlastnosti dusičnanů (NO2)
Dusičnany jsou méně jedovaté než chloridy. Dusičnan sodný, draselný a amonný byly používány i jako léky. Nebezpečnost dusičnanů však nelze podceňovat, neboť při vhodném složení mikroflóry mohou být v zažívacím traktu redukovány na výrazně nebezpečnější dusitany. Dusičnany nejsou Metodickým pokynem limitovány. [9]
6.7.2
Vývoj koncentrace dusičnanů (NO2)
Vývoj koncentrace dusičnanů (NO2) znázorňuje obr. 20. Vývoj koncentrace dusičnanů ve vodách v okolí skldáky
Koncentrace NO2 [mg/l]
300 PŘED REKULTIVACÍ
REKULTIVACE
PO REKULTIVACI
250 200 150 100 50
07 pr os in ec 07 če rv en ec 08
kv ět en
06 říj en
06
05
bř ez en
sr pe n
05 le de n
03
04 če rv en
lis to pa d
du be n
03
0
Čas [měsíce]
Podzemní voda přitékající Povrchová voda pod skládkou Limit znečištění povrchových vod
Podzemní voda odtékající Studýnka č. 1 Limit znečištění pitné vody
Obr. 20 Vývoj koncentrace dusičnanů (NO2) ve vodách v okolí skládky odpadů Z grafického vyjádření je patrné, že vývoj koncentrace dusičnanů je u podzemních vod stále v rovnováze a nepřekračuje limit pro znečištění pitných vod. Referenční vzorek studýnky č.1, který by měl představovat podzemní vodu přitékající ke skládce, stanovený limit překračuje a svými koncentracemi odpovídá spíše vodě povrchové. Povrchová voda stanovené limity překračuje neustále. 75
VI. ZÁVĚR V diplomové práci jsem se zabývala rekultivací skládky tuhých komunálních odpadů. Skládka TKO byla v minulosti založena jako černá, bez jakéhokoli zabezpečení a ukládání odpadů zde probíhalo v letech 1975 až 1990. Přijetím zákona o odpadech v roce 1991 (č. 238/1991 Sb.) bylo nutné zmiňovanou skládku odpadů uzavřít a následně rekultivovat. Provedení rekultivace skládky odpadů ovlivňovaly zejména vysoké finanční náklady na průzkum lokality, monitorování, vypracování projektové dokumentace a samotnou realizaci. V devadesátých letech byly finanční prostředky nejčastěji poskytovány pouze z rozpočtů obcí, okresních úřadů nebo ze Státního fondu životního prostředí, proto byla většina záměrů o rekultivace skládek z finančních důvodů odložena. Se vstupem ČR do EU byl průběh dané problematiky výrazně ovlivněn možností čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. K prvním opatřením v rámci rekultivace skládky odpadů došlo v roce 1997, kdy bylo provedeno první monitorování kvality podzemních vod. Další monitorování vod ze skládky a jejího okolí bylo realizováno v letech 2003 a 2004. Na základě průzkumu lokality a závěrů z provedeného monitorování byla vypracována projektová dokumentace rekultivace skládky odpadů a podána žádost o poskytnutí finanční podpory z EU na její realizaci. Žádost byla schválena a dotace poskytnuta z Evropského fondu pro regionální rozvoj, a to ve výši 43 727 702 Kč.
Rekultivační práce na skládce odpadů byly zahájeny v březnu roku 2006. Vlastní úprava tělesa skládky byla řešena tak, aby se rekultivovaná skládka postupně začlenila do přírodního prostředí. V rámci rekultivace byl upraven povrch tělesa skládky a vytvořena odplyňovací vrstva ze štěrkopísku. Do odplyňovací drenáže byla položena drenážní trubka, která sbírá případný skládkový průsak a odvádí ho nepropustnou trubkou do vodotěsné bezodtoké jímky. Dále bylo provedeno těsnění skládky těsnící jílovou vrstvou, hutněnou po jednotlivých vrstvách. K ochraně jílového těsnění byla použita geotextilie. Odvedení vod z tělesa skládky bylo vyřešeno odvodňovací štěrkopískovou vrstvou. Ve střední části skládky a po jejím obvodu byly vybudovány nepropustné odvodňovací žlaby, které slouží k odvedení vod z přívalových dešťů. Odvodňovací žlaby byly zaústěny do sedimentačního rybníčku vybudovaného pod skládkou. Ve svrchní části rekultivované skládky byla k dosažení úspěšné biologické 76
rekultivace položena podorniční vrstva a vrstva ornice. Celý povrch rekultivované skládky byl oset travním porostem, výsadbou stromů a keřů byla zpevněna podpovrchová vrstva a celý prostor se začlenil do okolní krajiny. Rekultivace skládky TKO byla ukončena v květnu roku 2007 a celkové náklady na její realizaci dosahovaly výše 58 303 603 Kč.
V další části diplomové práce jsem se zabývala vyhodnocením zjištěných dat z monitorování vod. Monitorování vod probíhalo již před rekultivací skládky odpadů, v letech 2003 a 2004 a následně pak v rámci péče o rekultivovanou skládku v letech 2007 a 2008. Odebírány byly vody ze skládky a jejího okolí. Jednalo se především o vody podzemní, které jsou umístěny na přítoku a odtoku prostoru skládky, dále byly sledovány vody povrchové, které byly odebrány z místní periodické vodoteče. Po rekultivaci skládky se monitorovaly i vody průsakové. Celkem byly provedeny tři odběry vod před rekultivací skládky a tři odběry po rekultivaci skládky. Výsledky rozborů podzemních vod byly porovnány s kritérii Metodického pokynu MŽP ČR a s limitními hodnotami pro pitnou vodu dle Vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 252/2004 Sb. Výsledky rozborů povrchových i průsakových vod byly porovnány s limitními hodnotami stanovenými Nařízením vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod. Na základě porovnání zjištěných výsledků byly za prioritní polutanty kontaminující vody ze skládky a jejího okolí stanoveny NEL, amonné ionty, sírany, chloridy a dusičnany. Porovnáním koncentrací jednotlivých polutantů bylo zjištěno, jak se jejich vývoj měnil v letech 2003 až 2008. Ze zjištěných poznatků o průběhu a vývoji koncentrací polutantů vyplývá, že na kvalitě sledované vody se negativně neprojevuje jen samotná skládka odpadů. Vyhodnocením výsledků bylo zjištěno, že koncentrace síranů překračují stanovené limity u všech odebraných vzorků vod, a dokonce ani vlivem rekultivace se tento stav výrazným způsobem nezměnil. Je tedy možné, že znečištění vod sírany nesouvisí s největší pravděpodobností jen se samotnou skládkou, ale má původ v horninovém prostředí, kterým sledovaná voda protéká. Sírany jsou tedy zčásti přírodního původu, kdy vznikají při oxidaci pyritu obsaženého v podloží skládky. Výsledky analýz ukazují, že v povrchových vodách jsou koncentrace dusičnanů neustále nad stanovenými limity. Naopak v podzemních a průsakových vodách, které jsou bezprostředně ovlivňovány tělesem skládky, se vysoké koncentrace sloučenin 77
dusíku nepotvrdily. Zajímavý je i výsledek rozboru vod ze studýnky č.1, který byl proveden za účelem ověření vlastností podzemních vod neovlivněných v tomto území skládkou odpadů. Rozbory ukazují, že vody, které nejsou přímo ovlivněny tělesem skládky (studýnka č.1), obsahují mnohem vyšší koncentrace dusičnanů než vody, které protékají přímo tělesem nebo v jeho blízkosti. Kontaminace vod dusičnany tedy pravděpodobně není způsobena pouze tělesem skládky odpadů, ale souvisí především s intenzivní zemědělskou činnosti v okolí skládky, zejména s hnojením přilehlých polností a živočišnou výrobou místního zemědělského družstva. Vývoj koncentrace NEL a amonných iontů ve vodách se po rekultivaci skládky odpadů výrazně změnil. Jejich koncentrace ve všech vodách dokonce klesly tak, že nepřekračují žádný ze stanovených limitů. Ke snížení obsahu polutantů ve vodách pravděpodobně přispělo zatěsnění dna skládky a odvedení srážkových vod v rámci provedené rekultivace. Rekultivací skládky se totiž omezila tvorba výluhu a jeho ředění zasáknutými srážkami, čímž dále nedochází k šíření polutantů do okolního prostředí. Obsahy chloridů v podzemních vodách nadále překračují kritérium C Metodického pokynu MŽP, a to i po rekultivaci skládky odpadů. U povrchových vod se po rekultivaci skládky koncentrace chloridů snížily pod stanovené limity. Chloridy pravděpodobně pochází jak ze skládky odpadů, tak i ze zemědělské činnosti a solení blízké asfaltové vozovky. Účinnost provedené rekultivace skládky odpadů se pozitivně projevila v zamezení tvorby výluhů a jejich úniku do přírodního prostředí. Bylo tak omezeno riziko pro obyvatele, pokud by v budoucnu došlo k opětovnému využívání vodních zdrojů v blízkosti skládky. Snížilo se i riziko pro vodní ekosystém vodoteče pramenící pod skládkou a pozitivně bylo ovlivněno i povodí řeky Trkmanky a ekosystém dvou rybníků vybudovaných v povodí pod skládkou. Vytvořením lesního parku bude území skládky využíváno nejen místními obyvateli, ale i mnoha rostlinnými a živočišnými druhy, které zde naleznou přirozené útočiště.
78
VII. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] FILIP, J., BOŽEK, F., KOTOVICOVÁ, J.: Komunální odpad a skládkování, Ediční středisko MZLU v Brně, Brno 2005, ISBN 80-7157-712-X [2]Mattas,
D.
Monitoring
a
modelování.
[online]
Dostupné
z:
http://hydraulika.fsv.cvut.cz/Predmety/HEMM/skripta/MONIT.DOC. Poslední úprava 29.3.2009 [3] Váňa, J. Skripta z předmětu ekologie a ekotechnika. Rekultivace zdevastovaných oblastí. [online] Dostupný z: http://stary.biom.cz/clen/jv/pr10.html [4] Hřebíček, J., Kubásek, M. Environmentální informační systémy. [online] Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brně, 2004, s. 18 [cit. 25. ledna 2009]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/~hrebicek/eis/02.html [5] Kreníková, V. Odpadové hospodářství. [online] FŽP UJEP Ústí nad Labem, 1999. Dostupné z: http://www.waste.cz/waste.php?clanek=rekultivaceskladek.htm. [6] Hrouzek, S. Kobylí – Studýnky. Hydrogeologický průzkum skládky TKO - MS, VEGI s.r.o., Kroměříž 2004, archiv OÚ Kobylí [7] Ondra, E., Žatečka J. Obec Kobylí. Skládka TKO Studýnky. Monitoring podzemní vody - MS, Bystřicko a.s., Bystřice nad Pernštejnem 2003, archiv OÚ Kobylí [8] Nováková, D. Závěrečná zpráva - monitoring kvality vod, Sudoměřice 2008 [9] Hrouzek, S. Kobylí – Studýnky. Analýza rizika skládky TKO, VEGI s.r.o., Kroměříž 2004, archiv OÚ Kobylí [10] Foukal, R. Kobylí – Rekultivace skládky TKO Studýnky. Projekt – Souhrnná zpráva, VEGI s.r.o., Kroměříž 2004, archiv OÚ Kobylí
[11] Mikulová, V. Podmínky uzavírání a rekultivace skládek odpadů. Staré ekologické zátěže. Konference Životní prostředí České republiky – stav a perspektiva.
79
[13] Zigová, K. Rekultivace skládky tuhého komunálního odpadu (TKO). Bakalářská práce MZLU Brno, 2007.
Internetové zdroje: [13] http://www.dotaceonline.cz/page.aspx?SP=ResourceCentre [14] http://www.opinfrastruktura.cz/web [15] http://www.opi.sfzp.cz/ [16] http://www.mapy.cz
80
VIII. SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Financování projektů z OPI dle jednotlivých oblastí priority 3 (v tis. Kč) ........ 30 Obr. 2 Financování projektů z OPI dle krajů (v tis. Kč) ................................................ 31 Obr. 3 Situace skládky odpadů před rekultivací ............................................................. 36 Obr. 4 Odstranění náletových dřevin.............................................................................. 37 Obr. 5 Úprava tělesa skládky odpadů............................................................................. 38 Obr. 6 Urovnání a zhutnění vrstev pojezdy vozidel ........................................................ 39 Obr. 7 Rekultivační vrstvy............................................................................................... 39 Obr. 8 Plynové odvětrávací hlavice ................................................................................ 40 Obr. 9 Obvodový odvodňovací žlab ................................................................................ 41 Obr. 10 Středový odvodňovací žlab ................................................................................ 41 Obr. 11 Jímka průsakových vod...................................................................................... 42 Obr. 12 Hloubení sedimentačního rybníčku ................................................................... 43 Obr. 13 Sedimentační rybníček....................................................................................... 43 Obr. 14 Oplocení objektu................................................................................................ 44 Obr. 15 Biologická rekultivace ....................................................................................... 46 Obr. 16 Vývoj koncentrace NEL ve vodách v okolí skládky odpadů .............................. 71 Obr. 17 Vývoj koncentrace NH4+ ve vodách v okolí skládky odpadů ........................... 72 Obr. 18 Vývoj koncentrace síranů SO4 ve vodách v okolí skládky odpadů.................... 73 Obr. 19 Vývoj koncentrace chloridů (Cl) ve vodách v okolí skládky odpadů................. 74 Obr. 20 Vývoj koncentrace dusičnanů (NO2) ve vodách v okolí skládky odpadů .......... 75
81
SEZNAM TABULEK Tab.1 Dlouhodobé průměrné měsíční teploty ovzduší a úhrny srážek........................... 35 Tab.2 Seznam monitorovacích objektů a charakteristika vzorků vod - 2003................. 47 Tab.3 Výsledky rozboru vzorků podzemních vod v porovnání s Kritérii MP- 4/2003 .. 48 Tab.4 Výsledky rozboru vzorků podz. vod v porovnání s limity pitné vody 6/03 ......... 49 Tab.5 Výsledky rozboru vzorků podz. vod v porovnání s Kritérii MP - červen 03 ....... 50 Tab.6 Výsledky rozboru vzorků podz. vod v porovnání s limity pitné vodu – 6/03 ...... 51 Tab.7 Seznam monitorovacích objektů a charakteristika vzorků vod ............................ 53 Tab.8 Výsledky rozboru vzorků podzemních vod v porovnání s Kritérii MP - 2004 .... 54 Tab.9 Výsledky rozboru vzorků podz. vod v porovnání s limity pitné vody - 2004 ...... 55 Tab.10 Výsledky rozboru vzorků povrchových vod v porovnání s ukazateli přípustného znečištění povrchových vod – 2004........................................................................ 56 Tab.11 Seznam monitorovacích objektů ........................................................................ 59 Tab.12 Výsledky rozboru vzorků podz. vod v porovnání s Kritérii MP - 2008 ............. 59 Tab.13 Výsledky rozboru vzorků podz. vod v porovnání s limity pitné vody – 2007 ... 60 Tab.14 Výsledky rozboru vzorků povrchových a průsakových vod v porovnání s ukazateli přípustného znečištění povrchových vod – 2007.................................. 61 Tab.15 Výsledky rozboru vzorků podz. vod v porovnání s kritérii MP – jaro 2008 ...... 62 Tab.16 Výsledky rozboru vzorků podz. vod v porovnání s limity pitné vody - 4/08..... 63 Tab.17 Výsledky rozboru vzorků povrchových a průsakových vod v porovnání s ukazateli přípustného znečištění povrchových vod – 4/08................................... 64 Tab.18 Výsledky rozboru vzorků podz. vod v porovnání s kritérii MP – 10/08 ............ 65 Tab.19 Výsledky rozboru vzorků podz. vod v porovnání s limity pitnoé vody 10/08 ... 66 Tab.20 Výsledky rozboru vzorků povrchových a průsakových vod v porovnání s hodnotami přípustného znečištění povrchových vod – 10/08............................. 67
82
IX. SEZNAM POOUŽITÝCH ZKRATEK Al
Hliník
As
Arsen
Ba
Baryum
BSK5
Biochemická spotřeba kyslíku, mikrobiální spotřeba O2 za 5 dní
Cd
Kadmium
Cl
Chloridy
CN
Kyanidy
CO2
Oxid uhličitý
ČOV
Čistírna odpadních vod
ČR
Česká republika
ČSN
Česká technická norma
EU
Evropská unie
ERDF
Evropský fond pro regionální rozvoj
ESF
Evropský sociální fond
CHSKMn
Chemická spotřeba kyslíku, stanovení manganistanovou metodou
ISO
Označení mezinárodní normy
MP
Metodický pokyn
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
NEL
Nepolární extrahovatelné látky
NH4 +
Amonné ionty
Ni
Nikl
NO2
Dusitany
NO3
Dusičnany
OO
Ostatní odpad
O2
Kyslík
OPI
Operační program Infrastruktura
S-OO
Kategorie skládky, ostatní odpad
SO4
Sírany
SFŽP
Státní fond životního prostředí
TKO
Tuhý komunální odpad
Zn
Zinek
ŽP
Životní prostředí 83
PŘÍLOHY
X. SEZNAM PŘÍLOH
Příloha 1 -
Letecký pohled na skládku odpadů před rekultivací (rok 2003)
Příloha 2 -
Letecký pohled na skládku odpadů v době rekultivace (rok 2006)
Příloha 3 -
Příčný řez středovým odvodňovacím žlabem rekultivované skládky
Příloha 4 -
Příčný řez čelem rekultivované skládky
Příloha 5 -
Příčný řez odvodňovacím systémem rekultivované skládky
Příloha 6 -
Fotodokumentace odběru vzorků vod z 12.4.2008
Příloha 1 - Letecký pohled na skládku odpadů před rekultivací (rok 2003) [16]
Příloha 2 - Letecký pohled na skládku odpadů v době rekultivace (rok 2006) [16]
Příloha 3 - Příčný řez středovým odvodňovacím žlabem rekultivované skládky[10]
Příloha 4 – Příčný řez čelem rekultivované skládky[10]
Příloha 5 - Příčný řez odvodňovacím systémem rekultivované skládky[10]
Příloha 6 – Fotodokumentace odběru vzorků vod z 12.4.2004
1. Odběr vzorků podzemních vod na přítoku ke skládce – objekt HV-2
2. Odběr vzorků podzemních vod na odtoku z tělesa skládky – objekt HV-6
3. Odběr referenčního vzorku podzemních vod ze Studýnky č.1
4. Odběr vzorků povrchových vod ze sedimentačního rybníčku – objekt DB-1
5. Odběr vzorků průsakových vod z PE jímky- objekt DB-3
