MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2009
PETRA BLAŽKOVÁ
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav technologie potravin
Složky vejce jako surovina pro nepotravinářské využití Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Šárka Nedomová, Ph.D.
Vypracovala: Petra Blažková
Brno 2009 -2-
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Složky vejce jako surovina pro nepotravinářské využití vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF v Brně.
dne:……………………………………. podpis:…………………………………
-3-
PODĚKOVÁNÍ
Chtěla bych poděkovat paní Ing. Šárce Nedomové, Ph.D., za odborné vedení, trpělivost a mnoho cenných rad. Také bych chtěla poděkovat své kamarádce Martině Řehořkové a příteli Radkovi Dobešovi za pomoc a ochotu při zpracování bakalářské práce.
-4-
ABSTRAKT Vejce nachází své uplatnění nejen v potravinářství, ale i v ostatních průmyslových oblastech. Tato práce je zaměřena na využití vajec a vaječných složek v nepotravinářském odvětví. Základem je uvedené chemické složení všech částí vejce, na kterém je založena problematika tohoto tématu. Z bioaktivních složek vejce jsou velmi významné lysozym,
ovotransferin,
avidin,
ovomucin,
ovomakroglobuliny,
lipidy
a
imunoglobuliny žloutku. Lysozym má díky jeho antimikrobiálním vlastnostem široké spektrum využití v medicíně, kosmetice a farmacii. Působí proti smrtícím patogenům Listeria monocytogenes a Clostridium botulinum. Obsah protilátek IgY ve vaječném žloutku hraje důležitou roli v očkování drůbeže a dalších hospodářských zvířat proti řadě nemocí. Významné jsou zejména proti Escherichia coli, Salmonella enteritidis, Newcastelské chorobě, kampylobakterióze a dalším. Využívá se však i vejce jako celku nebo jeho částí. Vejce bylo v historii velmi uctíváno a považováno za symbol nového života a plodnosti. Nejznámější kulturní využití je v podobě malovaného a zdobeného vejce, které si oblíbila řada panovníků jako dar pro své blízké nebo poddané. Klenotník Fabergé vytvořil nový pohled na vejce jako na umělecké dílo. Vejce se využívá také jako významná složka krmiva obsahující důležité živiny, díky svým chemickým a fyzikálním vlastnostem dříve zastávala důležitou roli v koželužství, výrobě tempery a lepidla. Skořápka se využívá jako součást stavebního materiálu, zubní pasty a hnojiva.
Klíčová slova: vejce, vaječné složky, bílek, žloutek, vaječná skořápka
-5-
ABSTRACT Eggs are useful not only in food, but also in other industrial areas. This work is focused on the use of eggs and egg components in non-food sector. Basic that the chemical composition of all parts of the eggs, which is based on this issue. For bioactive components of eggs are very important lysozyme, ovotransferin,
avidin,
ovomucin,
ovomakroglobulins,
lipids
and
egg
yolk
immunoglobulins. Lysozyme has antimicrobial properties due to its wide range of uses in medicine, cosmetics and pharmacy. It works against the deadly pathogens Listeria monocytogenes and Clostridium botulinum. Contents IgY antibodies in egg yolk plays an important role in the vaccination of poultry and other farm animals against a number of diseases. Are important in particular Escherichia coli, Salmonella enteritidis, Newcastle disease, campilobacter and other. It is used, however, and eggs as a whole or its parts. Egg was in the history of worship and is considered a symbol of new life and fertility. The best-known cultural use in painted and decorated egg, which grow found many monarchs as a gift for your loved ones or subjects. Jeweler Fabergé created a new view of the eggs as a work of art. Eggs are used as a major component of feed, containing essential nutrients, due to its chemical and physical properties formerly held an important role in tannery, tempera and glue manufacture. Egg shell is used as part of building materials, toothpaste and fertilizers.
Keywords: egg, egg compositions, albumen, egg yolk, egg shell
-6-
OBSAH 1 2 3
ÚVOD ...................................................................................................................... 9 CÍL PRÁCE............................................................................................................ 10 LITERÁRNÍ PŘEHLED........................................................................................ 11 3.1 Vznik a stavba vejce....................................................................................... 11 3.1.1 Tvorba žloutku ....................................................................................... 11 3.1.2 Tvorba bílku ........................................................................................... 11 3.1.3 Tvorba podskořápkových blan a skořápky ............................................ 12 3.1.4 Chemické složení vejce.......................................................................... 12 3.1.4.1 Chemické složení vaječného bílku..................................................... 12 3.1.4.2 Chemické složení vaječného žloutku ................................................. 13 3.1.4.3 Chemické složení vaječné skořápky .................................................. 13 3.2 Nepotravinářské využití vejce........................................................................ 14 3.2.1 Bioaktivní složky vejce .......................................................................... 15 3.2.1.1 Lysozym ............................................................................................. 15 3.2.1.2 Ovoalbumin........................................................................................ 15 3.2.1.3 Ovotransferin...................................................................................... 15 3.2.1.4 Avidin ................................................................................................. 16 3.2.1.5 Ovomucin........................................................................................... 16 3.2.1.6 Ovomakroglobulin ............................................................................. 16 3.2.1.7 Bioaktivní složky vaječného žloutku ................................................. 16 3.2.1.8 Omega-3 mastné kyseliny .................................................................. 17 3.2.1.9 Imunoglobuliny vajčného žloutku...................................................... 17 3.2.1.10 Obohacování vajec o biologicky aktivní látky................................... 18 3.2.2 Využití vejce v kosmetice....................................................................... 18 3.2.2.1 Využití lysozymu v kosmetice ........................................................... 18 3.2.2.2 Lysozym jako prostředek proti lupům................................................ 19 3.2.2.3 Modifikace lysozymu s cinamaldehydem : strategie pro výstavbu konzervantů v kosmetice.................................................................................... 19 3.2.3 Využití protilátek IgY v medicíně .......................................................... 19 3.2.3.1 Protilátky vaječného žloutku (IgY).................................................... 19 3.2.3.2 Získávání protilátek IgY z vajec ........................................................ 21 3.2.3.3 Aplikace protilátek IgY u zvířat......................................................... 22 3.2.3.4 Aplikace IgY proti salmonelóze......................................................... 23 3.2.3.5 Aplikace IgY proti kampylobakterióze .............................................. 24 3.2.3.6 Aplikace IgY proti nekrotické enteritidě............................................ 25 3.2.3.7 Aplikace IgY proti infekcím Escherichia coli ................................... 26 3.2.3.8 Aplikace IgY na burzitidu infekčních nemocí ................................... 26 3.2.3.9 Aplikace IgY na Newcastelskou chorobu .......................................... 27 3.2.3.10 Smíšené infekce ................................................................................. 27 3.2.3.11 Závěrečné shrnutí používání IgY u drůbeže....................................... 28 3.2.3.12 Aplikace IgY proti infekci lawsoniemi .............................................. 28 3.2.3.13 Pasivní imunizace pstruhů duhových protilátkami IgY ..................... 29 3.2.4 Využití vaječných složek v humánní medicíně ...................................... 29 3.2.4.1 Hypertenze ......................................................................................... 29 3.2.4.2 Vejce proti uštknutí ............................................................................ 30 3.2.5 Další využití vaječných složek v medicíně ............................................ 30 3.2.5.1 Vejce jako zdroj vakcín proti řadě nemocí ......................................... 30 -7-
4 5 6
3.2.5.2 Využití vajec proti rakovině kůže....................................................... 30 3.2.5.3 Využití vajec při snižování rizika rakoviny prsu................................ 31 3.2.5.4 Využití vejce při gastrointestinálních problémech ............................. 31 3.2.5.5 Vejce jako afrodisiakum ..................................................................... 32 3.2.5.6 Využití vejce při umělé oplodnění...................................................... 32 3.2.5.7 Využití vejce v krmivech.................................................................... 32 3.2.6 Jiná využití vejce.................................................................................... 34 3.2.6.1 Kulturní a umělecké použití vejce...................................................... 34 3.2.6.2 Vejce jako umělecký materiál ............................................................ 35 3.2.6.3 Bílek jako lepidlo ............................................................................... 35 3.2.6.4 Vejce jako kultivační médium............................................................ 36 3.2.6.5 Vejce jako hnojivo.............................................................................. 36 3.2.6.6 Experimentální použití vejce.............................................................. 37 3.2.6.7 Využití vejce v koželužství................................................................. 37 3.2.6.8 Využití bílku v tzv. bílkovém fotografickém procesu ........................ 37 3.2.6.9 Další využití vajec.............................................................................. 38 3.2.7 Využití vedlejších produktů vajec .......................................................... 38 3.2.7.1 Vaječná skořápka................................................................................ 38 3.2.7.2 Využití odpadu skořápek ve výrobě obkladového materiálu ............. 40 3.2.7.3 Vaječné membrány ............................................................................. 40 3.2.7.4 Žloutkové membrány (vitelin) ........................................................... 40 ZÁVĚR .................................................................................................................. 41 LITERATURA ....................................................................................................... 42 PŘÍLOHY .............................................................................................................. 48
-8-
1
ÚVOD Nejvýznamnější použití slepičích vajec z líhní je tvorba nového života za
účelem získání masa brojlerů a snášení vajec pro lidskou spotřebu. Nicméně tato práce je zaměřená na vejce, která nejsou určena k potravinářskému použití. Nepotravinářská vejce hrají roli v technickém rozvoji v mnoha odvětvích. Vaječné výrobky byly v minulosti používány v následujících případech: fotografický papír ošetřený bílkem, technický bílek jako lepidlo ve stáčírenském průmyslu a koželužský bílek jako nálev, zejména pro semiš a bílou kůži. V každém z těchto případů vejce plnila důležitou roli v rozvoji daného odvětví, ale později byly unikátní funkční vlastnosti vajec a vaječných výrobků nahrazeny jinými přípravky v mnoha průmyslových odvětvích. Například korkové zátky v hrdle láhve byly nahrazeny levnými plasty, technický bílek byl nahrazen silným syntetickým lepidlem a úlohu emulze bílku na fotografickém papíře nyní převzala fotografická média. Environmentální znepokojení související s biologickou a chemickou spotřebou kyslíku změnilo přistup k vedlejším produktům vaječného průmyslu a jejich používání. Kombinace změn v množství odbytu vaječných výrobků a změn v oblasti požadavků životního prostředí na vaječný průmysl vyústila ve větší důraz, kladený na rozvoj nepotravinářských výrobků z vajec. Krmiva pro zvířata, šampóny a očkovací látky jsou důvodem pro většinu dnešního využití nepotravinářských vajec. Vaječné produkty mají svou roli také v přípravě mikrobiologických kultivačních médií a skladování spermatu pro umělé oplodnění. V kulturní a umělecké oblasti našlo vejce také své uplatnění. Bylo využíváno již v dobách našich dávných předků, ale i v dnešní moderní době nachází uplatnění.
-9-
2
CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce je shromáždění a utřídění poznatků z dostupných
literárních pramenů týkající se složek vajec jako suroviny pro nepotravinářské využití.
- 10 -
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED
3.1 Vznik a stavba vejce Vejce vzniká ze zárodečné buňky tvořené ve vaječníku (ovariu). Ze zárodečných buněk vznikají ovocysty, které se tvoří již od 3. do 14. dne po vylíhnutí kuřete. Ve vaječníku se tvoří 28 000 až 680 000 ovocyst, z nichž jen část dozraje ve vejce. Nosnice může snést v celém produktivním období až 1 000 vajec, ve velkochovech se však vyřazují již po prvním snáškovém cyklu, který představuje přibližně 300 vajec. Každá ovocysta je uložena ve vazivovém obalu, který se nazývá folikulární obal (folikul). Folikulární obal je spojen stopkou s vaječníkem, ze kterého je cysta vyživována krevní cestou sítí vlásečnic /SIMEONOVOVÁ, 2003/. 3.1.1
Tvorba žloutku První fází tvorby vejce je tvorba žloutku, ta trvá 7 až 11, někdy až 14 dní.
Složky žloutku se netvoří biochemickou syntézou, ale dochází pouze k přeskupování vysokomolekulárních a nízkomolekulárních látek, které prošly přes folikul, přičemž se tvoří kapalná fáze (plazma), v níž plavou kuličky (granule). Žloutek zastává řadu funkcí jako nositel zárodečného terče, ze kterého začíná vývoj embrya a jako zásobárna lipidů, proteinů a dalších živin pro vývoj embrya. Žloutek je heterogenní hmota, v níž se pravidelně střídají centrické vrstvy světlého a tmavého žloutku. Světlý žloutek vždy tvoří střed žloutku (latebru) a poslední vrstvu pod žloutkovou membránou. Vzniká v době klidu, kdy nosnice nepřijímá potravu a má ve žloutku vazebnou funkci. Tmavý žloutek se tvoří v době, kdy nosnice přijímá krmivo a plní zásobní funkci /SIMEONOVOVÁ, 2003/. 3.1.2
Tvorba bílku K tvorbě bílku dochází v bílkové části vejcovodu, který začíná nálevkou
(infundibulum), do níž spadne žloutek uvolněný z vaječníku při ovulaci. V nálevce se tvoří první vrstva bílku, zvaná chalázový bílek, jehož úlohou je udržovat žloutek ve středu vejce a vyrovnávat vliv otřesů při nešetrné manipulaci. V průběhu stárnutí vejce se mění struktura chalázového bílku, klesá jeho pevnost a pružnost a dochází k vychýlení žloutku ze středu, často až ke skořápce. Z nálevky vejce postupuje do bílkotvorné části vejcovodu (magnum), která tvoří nejdelší částí vejcovodu. Zde se tvoří zbývající bílek, skládá se z řídkého a hustého bílku. Nejdříve vzniká řídký bílek
- 11 -
nazývaný vnitřní řídký bílek, hustý bílek vzniká v hlavním úseku magna a je též označován jako bílkový vak, v němž je uložen žloutek /SIMEONOVOVÁ, 2003/. 3.1.3
Tvorba podskořápkových blan a skořápky V krčku vejcovodu probíhá současně s tvorbou vnějšího řídkého bílku i tvorba
podskořápkových blan. Ve vejci se nachází dvě podskořápkové blány, vnitřní (bílková) a vnější, jejichž významnou vlastností je pevnost a propustnost. Posledním krokem při vývoji vejce je tvorba skořápky, ke které dochází v další části vejcovodu. Základem skořápky je organická hmota zvaná matrix, která je tvořena bílkovinnými vlákny kolagenové povahy /SIMEONOVOVÁ, 2003/. 3.1.4
Chemické složení vejce Vejce obsahuje značné množství proteinů v koncentrované formě (kolem 13 %
v jedlém podílu), které mají vysokou nutriční hodnotu. Z celkových proteinů vajec představují proteiny bílku 53 % a proteiny žloutku 47 % (viz Tab. 1) /VELÍŠEK, 2002/.
Tab. 1 Průměrný obsah živin v slepičích vejcích /VELÍŠEK, 2002/ Obsah v %
Složka Proteiny celkem Tuky Sacharidy Minerální látky Voda % celkové hmotnosti
skořápka 3,3 95,1 1,6 10,3
bílek 10,6 0,03 0,9 0,6 87,9 56,9
žloutek 16,6 32,6 1,0 1,1 48,7 32,8
3.1.4.1 Chemické složení vaječného bílku Vaječný bílek obsahuje asi 40 různých proteinů, které se řadí mezi globuliny, glykoproteiny a fosfoproteiny. Některé vykazují různé biologické aktivity jako enzymy (např. lysozym vykazuje aktivitu N-acetylmuramidasy), bílkovinné složky vitamínů ( např. flavoprotein váže riboflavin, avidin váže biotin) a nebo inhibitory proteáz (např. ovomukoid, ovoinhibitor). Glykoproteiny obsahují různé oligosacharidy složené z galaktózy a manózy, acetylderivátů glukosaminu, galaktosaminu a neuraminové kyseliny. Hlavní protein bílku je glykoproteiny složený z několika frakcí a označovaný jako ovoalbumin N (viz Tab. 2) /HEJLOVÁ, 2001/.
- 12 -
Tab. 2 Nejdůležitější bílkoviny vaječného bílku (v %) /HEJLOVÁ, 2001/ Bílkovina ovoalbumin ovomukoid ovotransferin ovoglobulin lysozynm ovomucin avidin
Obsah 58,40 14,10 13,20 11,90 3,50 2,00 0,06
3.1.4.2 Chemické složení vaječného žloutku Vaječný žloutek je emulze tuku ve vodě, jejíž sušina je zhruba z třetiny tvořena bílkovinami a ze dvou třetin lipidy. Obsahuje různě velké kapky (o průměru 20-40µm, podobné kapkám tuku, obalené lipoproteinovou membránou tvořenou převážně lipoproteiny LDL), granule (o průměru 1-1,3µm skládající se z proteinů, lipidů a minerálních látek) a plasmu. Bílkoviny vaječného žloutku jsou různé glykoproteiny, lipoproteiny, glykofosfoproteiny a glykofosfolipoprotein. Hlavní proteiny granulí jsou lipovilletin a fosvitin, v plazmě jsou především přítomny lipovilletinin a livetin /VELÍŠEK, 2002/. 3.1.4.3 Chemické složení vaječné skořápky Skořápka a podskořápkové blány se svým chemickým složením výrazně od ostatních částí vajec. Převažující složkou skořápky je sušina tvořená především anorganickou hmotou /SIMEONOVOVÁ, 2003/. Z minerálních látek převládá ve skořápce uhličitan vápenatý, zbývající minerální látky tvoří jen nepatrný podíl /HEJLOVÁ, 2001/.
- 13 -
3.2 Nepotravinářské využití vejce Vejce je komplexní biologický systém, který je inspirací na celém světě daleko za hranicemi svých kulinářských možností. Je používán jako náboženský symbol a slavnostní tradice. Je široce používáno jako umělecký předmět nebo jako vědecký model, který kombinuje překvapivou sílu v lehkém materiálu. Jedná se o nástroj pro mikrobiální výzkum a jako zdroj pro jemné chemikálie a léčiva. Složky vejce jsou i nadále terčem výzkumu /ZILDER, 2002/. Vědci z univerzity v Barceloně hledají způsob jak zvýšit využití a spotřebu vajec, kterých je v evropských zemích nadprodukce. Výzkum je organizován Evropskou společností pro vědeckou spolupráci (COST - Co-operative Organisation Science and Technology). Cílem je spojit multidisciplinární výzkum slepičích vajec probíhající v různých evropských zemích a nalézt způsob nového využití vajec a vaječných produktů jako funkčních potravinových složek a pro nepotravinářské účely. Na úseku produkce a využití slepičích vajec má společnost následující cíle /SCHNEIDEROVÁ, 2006/:
vývoj postupů a technologií pro získávání bioaktivních potravinových složek z vajec a pro produkci vaječných produktů podporujících zdraví spotřebitele
zavést a podpořit nové nepotravinářské využití vajec, zastavit snižování spotřeby vajec na spotřebitele
podporovat a zdokonalovat welfare nosnic za účelem zlepšení kvality vyráběných potravin a potravinových složek
redukovat negativní dopad intenzivního využívání všech částí slepičích vajec na životní prostředí a vývoj nových ovo-biotechnologií, které budou souladu s udržitelnou zemědělskou výrobou Multidisciplinární skupina pro výzkum slepičích vajec (COST Action 923
Multidisciplinary Hen Egg Research Group) byla utvořená v říjnu roku 2005 na Autonomous University v Barceloně s cílem podpořit využití a spotřebu vajec prostřednictvím nových produktů. Výzkumní pracovníci z různých částí světa uvádějí, že vejce mají vlastnosti, které by mohly být lépe využity a komercializovány. Jedná se o tyto možnosti /SCHNEIDEROVÁ, 2006/:
využití vajec jako zdroje vitaminu D
produkce alergenů pro imunotrerapii
prevence nemocí využitím antibakteriálních a antivirových účinků vajec
- 14 -
využití vajec obohacených PUFA
využití peptidů vaječného bílku
3.2.1
Bioaktivní složky vejce
3.2.1.1 Lysozym Lysozym vaječného bílku je enzym s antimikrobiální vlastností, která je velmi účinná proti různým mikroorganismům, a to zejména proti několika smrtícím patogenům jako jsou bakterie Clostridium botulinum a Listeria monocytogenes. Je to malý protein, který představuje 3,4 % z vaječného bílku. Komerčně je izolován ve formě kationtu a prodáván jako přírodní konzervační látka, která je určena převážně pro konzervaci potravin a sýrů /HVÍZDALOVÁ, 2007/. Lysozym byl objeven v časných 20. letech 20. století Alexandrem Flemingem, který se proslavil objevem penicilinu /ZILDER, 2002/. Lysozym je účinný proti Gram pozitivním bakteriím a významný díky jeho protivirové aktivitě. Proto je používán k ochraně potravin a pro různé způsoby farmaceutického použití. Lysozym je běžně oddělitelný na iontovém separátoru při procesu zpracování vajec pro průmyslové použití /HVÍZDALOVÁ, 2007/. Jedná se o jednu z nejvíce stabilních bílkovin a při pH 4-8 odolá 1-2 minuty varu, což je vhodné na ochranu kyselin v potravinách. Lysozym je rovněž stabilní během zmrazení, sušení a použití rozpouštědla. Je to bezpečná chemikálie, která má GRAS (obecně uznávaný jako bezpečný) stav, a proto jej spotřebitelé upřednostňují více než syntetické zdroje. Je schválen pro použití v sýrařské výrobě v mnoha zemích, ale může být také použit k uchování tofu, bramborový salátů, mořských plodů, masa a uzenin /ZILDER, 2002/. 3.2.1.2 Ovoalbumin Ovalbumin je základní bílkovina, která je obsažená ve vaječném bílku. Tvoří okolo šedesáti procent celkového komplexu bílkovin, jež jsou v něm obsaženy. Při enzymové hydrolýze vaječného bílku proto, aby byly získány veškeré účinné složky, je u laboratorních zvířat pozorován velký vliv na snižování vysokého krevního tlaku /HVÍZDALOVÁ, 2007/. 3.2.1.3 Ovotransferin Bílkovina ovotransferin váže železo, která zamezuje růst Gram negativních bakterií. Je používán při onemocnění akutním průjmem u dětí. Ovotransferin a další - 15 -
látky z vaječného žloutku mají značné výhody proto, že mají vlastnosti jako antioxidanty /HVÍZDALOVÁ, 2007/. 3.2.1.4
Avidin Vazby avidinu a biotinu tvoří bariéry vůči různým druhům bakterií. Vazby
avidinu na Gram negativní a Gram pozitivní bakterie proto vykazují antimikrobiální aktivitu. Různé studie hovoří také o značném vlivu avidinu proti rakovinotvorným látkám /HVÍZDALOVÁ, 2007/. Využívá se také v molekulární biologii při stanovení proteinů, izolaci enzymů, určování struktury, dále k izolaci nukleových kyselin a studiu receptorů na povrchu biologických membrán. Hlavní uplatnění nachází v imunochemických analytických metodách se značenými molekulami (např. ELISA testy), které se dají použít i v klinické biochemii k detekci látek, které se vyskytují v organismu ve velmi nízké koncentraci /SIMEONOVOVÁ, 2003/. 3.2.1.5 Ovomucin Enzymatickou hydrolýzou ovomucinu jsou získávány peptidy, které vykazují protivirovou aktivitu vůči onemocněním různými druhy virů, které mají vliv na onemocnění lidí. U bílkoviny cystatin, která tvoří okolo 0,05 % vaječného bílkovinného komplexu, byly pozorovány také vlivy působící proti rakovině /HVÍZDALOVÁ, 2007/. 3.2.1.6
Ovomakroglobulin Izoluje se z bílku chromatograficky. Používá se v klinické biochemii jako
antivirové
hemaglutinační
činidlo.
Dále
se
používá
jako
liganda
náplní
chromatografických kolon /SIMEONOVOVÁ, 2003/. 3.2.1.7 Bioaktivní složky vaječného žloutku Vaječný žloutek obsahuje několik biologicky aktivních látek s velkou potenciální terapeutickou hodnotou a některé z nich jsou již využívány v komerčních produktech. Jsou to zejména lipidy vaječného žloutku, lipoproteiny, fosvitin, sialová kyselina a protilátky (IgY). Bylo publikováno množství vědeckých materiálů zabývajících se jejich vlastnostmi a možnými aplikacemi. Existují již také doklady o tom, že aplikací jak managementu tak selekčních přístupů je možné ovlivnit vlastnosti žloutku jako například hmotnost, jeho podíl ve vejci a tak zvýšit výtěžek těchto látek /VONDRÁŠKOVÁ, 2001/. - 16 -
Potenciál některých těchto biologicky aktivních složek již byl realizován, včetně lysozymu, avidinu vaječného bílku a IgY ve žloutku, které jsou v současné době vyráběny v průmyslovém měřítku a byly použity pro prevenci a léčbu různých zdravotních stavů /MUDLER, 2006/. MUDLER (2006) uvádí, že vaječné bílkoviny obsahují veškeré nezbytné aminokyseliny, a proto jsou používány jako standard pro hodnocení nutriční kvality ostatních potravinářských výrobků. Vejce také obsahují karotenoidy, jako jsou lutein a zeaxhantin, známé pro své antioxidační vlastnosti. Lipidy žloutku jsou nezbytné pro účinné vstřebávání vitaminu E a luteinu v lidském střevě. Lutein, vitamin E a také selen jsou složky vajec, které lze snadno zvýšit (jako příklad obsah selenu může být zvýšen od 7,1 g do 30,7 g) dietárním opatření, a které jsou dobře vstřebatelné. V tomto ohledu se vejce stala velmi důležitá, protože poskytuje lidské stravě látky s antioxidačními a dalšími vlastnostmi /MUDLER, 2006/. 3.2.1.8 Omega-3 mastné kyseliny Omega-3 mastné kyseliny jsou známy jako nezbytné živiny pro funkci mozku, zdraví očí a jako preventivní látky proti onemocněním srdce. Fosfatidylcholin (lecitin) je prvotní tuk, který je obsažený ve vaječném žloutku. Cholin je znám jako látka důležitá pro činnost mozku. V některých vědeckých pracích bylo zveřejněno, že fosfolipidy obsažené ve vaječném žloutku, jako je lecitin, mají vliv na zmírnění vlivu symptomů Alzheimerovy choroby. Existuje proto zájem o zdroje vaječného lecitinu. Jsou izolovány také různé složky vajec, které jsou používány pro svůj účinek na zdraví lidí /HVÍZDALOVÁ, 2007/. Podle studie, prováděné v lékařském institutu Park Ridge Center for Health, Faith, and Ethics a publikované v časopisu Journal of the Federation of American Socieies for Experimental Biology, existuje určitá spojitost mezi cholinem obsaženým ve vaječném žloutku a snižováním rizika rakoviny prsu /KOPÁČOVÁ, 2008/. 3.2.1.9 Imunoglobuliny vajčného žloutku Imunoglobuliny se používají k očkování lidí a zvířat proti mikrobiálním a virovým chorobám. V kontrastu s antibiotiky, které nemají rozvoj rezistence u ošetřených mikroorganismů, tak neztratí svou účinnost v průběhu času. Kromě toho, že imunoglobuliny působí proti specifickým mikroorganismů, nemají vliv na všechny mikroflóry. Specifické protilátky mohou být z vaječného žloutku po vpichu do slepice shromažďovány s antigeny. Sběr a čištění imunoglobulinů z vaječného žloutku je - 17 -
jednodušší, bezbolestné a méně nákladné ve srovnání se standardní metodou, kde jsou protilátky odděleny z krve odebrané od králíků nebo koní /ZILDER, 2002/. 3.2.1.10 Obohacování vajec o biologicky aktivní látky I když přírodní vejce již obsahují značné množství různých živin, většina funkčních vaječných výrobků na trhu je obohacena o dalších látky, jako jsou lutein (derivát vitaminu A), vitamin E, kyselina listová a polynenasycené mastné kyseliny (PUFA). Je uváděno, že přidání těchto funkčních látek je často doprovázeno snížením hladiny cholesterolu a tuku v produktech. Budoucnost má také přidávání luteinu do vaječných výrobků, které by mohlo snížit riziko s věkem související makulární degenerací. Kyselina listová hraje významnou roli v detoxikačních procesech v lidském těle. Vitamín E se používá pro své antioxidační vlastnosti, které mohou pomoci zabránit rakovině a srdečním onemocněním /MUDLER, 2006/. 3.2.2
Využití vejce v kosmetice Vejce sehrála významnou úlohu v dějinách kultury krásy, zejména mezi ženami.
Podle odborníků, moderní žena hledá způsoby, jak co nejlépe využít svůj dar od přírody (krásu) a vejce může považovat jako jednoho ze svých spojenců /SNYDER, 1933/. Vejce a zejména žloutek, jsou používány na vlasy a pleť s tím, že jim dodávají lesk a pevnost. V minulosti obsahovalo mnoho kosmetických produktů vaječné složky, například vaječný šampón, mýdlo s obsahem vaječných olejů, obličejové masky zvlhčující kůži, krémy a pleťová mléka /ZILDER, 2002/. Vaječný olej byl použit v Rusku v průběhu 19. století ve výrobě Kazaňského mýdla, uváděného jako vynikající přípravek pro ošetření pokožky. Vaječný žloutek byl také přidáván do jiných mýdel a výrobků /ROMANOFF a ROMANOFF, 1949/. 3.2.2.1 Využití lysozymu v kosmetice Hlavní účinnou látkou je enzym lysozym s mnoha vynikajícími vlastnostmi. Je široce obsažen rovněž v lidských tkáních (nejvyšší koncentrace je v slzách) a jeho využití v kosmetických přípravcích je novinkou v moderní regenerační a léčebné kosmetice. Řada odborných lékařských studií prokázala, že regenerační účinek lysozymu na pokožku a na ostatní lidské tkáně je vynikající. Tento efekt se uplatňuje při ošetřování zralé či stárnoucí pokožky. Lysozym má zároveň výborné protizánětlivé a zklidňující účinky, což oceňuje i mladistvá pokožka. Díky ojedinělé schopnosti - 18 -
lysozymu pronikat až do nejhlubších partií pokožky lze ve srovnání s běžnou kosmetikou dosáhnout nesrovnatelně vyššího pozitivního efektu /STŘEDA, 2000/. 3.2.2.2 Lysozym jako prostředek proti lupům Nejběžnější přípravky proti lupům pracují na principu obdobném jako enzymatický peeling. Jedná se zpravidla o šampony s obsahem enzymů či jiných složek, které natráví a v průběhu aplikace i odstraní nejsvrchnější buňky v rohové vrstvě pokožky. Pokožka ve vlasaté části hlavy se vyčistí a lupy zmizí. Jiným způsobem terapie lupů jsou například přípravky obsahující proti plísňové složky, ty pomáhají lupovitost snižovat. K takovým složkám patří například enzym lysozym, který navíc regeneruje pokožku i vlasy /STŘEDA, 2000/. 3.2.2.3 Modifikace lysozymu s cinamaldehydem:strategie pro výstavbu konzervantů v kosmetice Cinamaldehyd byl kovalentně vázán na aminoskupinu lyzylového zbytku lysozymu redukcí roztokem borohydridu. Popisuje zvýšenou antimikrobiální aktivitu proti Gram negativní Escherichia coli a Gram pozitivní bakterii Staphylococcus aureus ve srovnání s činností lysozymu, cinamaldehydu nebo směsí obojího. Tato minimální inhibiční koncentrace (MIC) pro nový výrobek proti E. coli a S. aureus byla určena pro jeho možné použití jako konzervační látky v kosmetice, stejně jako léčiva. Výsledky desetinásobného
snížení
růstu
bakterií
naznačují
možné
využití
lysozym-
cinamaldehydu jako konjugát konzervačních látek /VALENTA a kol, 1996/. 3.2.3
Využití protilátek IgY v medicíně Složky vejce mohou nalézt využití v humánní a veterinární medicíně – už od
roku 1893 bylo při experimentu zjištěno, že imunizace slepic má vliv na převod specifických protilátek do žloutku /MUDLER, 2006/. 3.2.3.1 Protilátky vaječného žloutku (IgY) Jako
zajímavý
zdroj
protilátek
použitelných
pro
léčbu
a
prevenci
novorozeneckých průjmů se jeví využití specifických protilátek (třídy IgY) obsažených ve vaječných žloutcích. Výhodou tohoto zdroje protilátek je, že IgY jsou rezistentní vůči působení nízkého pH a proteolytickým enzymům, což je vlastnost velmi podobná přirozenému sekrečnímu IgA, který je hlavním faktorem ochrany střevního traktu proti infekci /KOVAŘČÍK, 2007/. Jedná se o protilátky připravené ze žloutků vajec získaných od nosnic - 19 -
imunizovaných vakcínami proti hlavním bakteriálním i virovým původcům střevních infekcí. Protilátky jsou koncentrovány ve vaječných žloutcích, do nichž přestupují z krevního séra nosnic v době, kdy se tvoří vejce. Přestože se jedná o drůbeží imunoglobuliny izotypu IgG, vžil se k jejich označení termín žloutkové imunoglobuliny IgY (anglicky yolk - žloutek). V podstatě se jedná o drůbeží formu pasivního přenosu imunity z matek na potomstvo, která je analogií kolostrální a laktogenní imunity savců /KREJČÍ a ILLEK, 2008/. V trávicím traktu mláďat působí specifické protilátky IgY stejně jako protilátky mleziva a mléka nebo imunoglobuliny vylučované přímo sliznicí. Váží se na povrchy virů a bakterií a znemožňují jejich zachycení na střevních buňkách. Kromě toho, že tak znemožňují počáteční fázi infekce, zachycené virové a bakteriální částice se shlukují do komplexů, které střevem pouze procházejí /KREJČÍ a ILLEK, 2008/. Díky prohlubujícímu se zájmu veřejnosti o welfare zvířat, využívání savců jako výrobců imunoglobulínů do lékařských a veterinárních přípravků se stává postupně obtížnější vzhledem k invazivním metodám nezbytných pro imunizaci a těžbu výsledných protilátek. Naopak u nosnice je agresivní pouze imunizační proces, zatímco získávání protilátek zahrnuje výhradně sběr vajec /HUNTON, 2006/. Udává se, že množství IgY se vyskytuje rozmezí 20-25 mg / ml ve žloutku slepičího vejce. Nosnice mohou produkovat přibližně 300 vajec ročně a objem jednoho žloutku je přibližně 15 ml, což odpovídá přibližně 100 g protilátky na jednu slepici ročně /YEGANI a KORVER, 2007/. Toto množství odpovídá množství protilátek získaného z králíka ve stejném časovém období, a to i za předpokladu, že metody zpětného získávání protilátek splňují požadované podmínky pro welfare zvířat /HUNTON, 2006/. Srovnání metod preparace protilátek IgY a IgG je znázorněno na obr. 2 v příloze. Je uvedena řada specifických antigenů, které byly úspěšně vyrobeny pomocí nosnic a získány z jejich vajec. Zde jsou uvedeny některé aplikace /HUNTON, 2006/:
E.coli protilátky k léčbě infekcí u telat a prasat
Rotaviry a koronaviry způsobující průjem u telat a prasat
Lidské rotavirové infekce
Helicobacter pylori
Léčba kolitíd a bříšních onemocnění u člověka pomocí protilátek proti Pseudomonas aeruginosa, všeobecné sekundární infekce v průběhu onemocnění
Prevence zubního kazu pomocí protilátek proti Streptococus mutas, hlavně - 20 -
bakterií spojených s plakem
Možné využití antigenů proti vysoce toxickému Staphylococu
Využití IgY v proteomickém výzkumu Autoři dospěli k závěru, že by mohly být podmínky pro budoucí aplikace IgY
technologie značně rozšířeny. Jak se stává více a více patogenů odolných vůči antibiotikům, bude nutné zasahovat alternativními metodami, což může být šancí pro IgY. Nejen stávající patogeny, ale snad i geneticky navržené antigeny budou v budoucnu použity na výrobu IgY /HUNTON, 2006/. 3.2.3.2 Získávání protilátek IgY z vajec IgY je hlavním sérovým imunoglobulinem u kuřat, který je převeden z nosnice na embryo přes žloutek. Žloutek tedy obsahuje vysoké koncentrace IgY. Ostatní Ig třídy jsou ve žloutku přítomny jen v zanedbatelném množství. Bylo prokázáno, že přítomnost imunoglobulinů ve vejci je příkladem pasivní imunity /HUNTON, 2006/. Získávání pasivní imunity u ptáků bylo poprvé zaznamenáno v roce 1893, kdy byl demostrován přenos odolnosti vůči toxinu tetanu z nosnice na kuře /HUNTON, 2006/. Příprava imunoglobulinu Y z vaječného žloutku se provádí srážením se síranem amonným nebo ionexovou chromatografií. Cílem studie KO a AHNA (2007) bylo porovnání metod pro separaci IgY z vaječného žloutku. Výnos a čistota IgY byli stanoveny pomocí metody ELISA a elektroforézy. Výnos IgY z kation výměnné chromatografie byl 30 až 40 %, vzhledem k tomu, že ze srážení síranem amonným byl výnos 70 až 80 %. Čistota IgY získaných metodou srážení síranem amonným byla vyšší, než je tomu u kation výměnné chromatografie /HUNTON, 2006/. Bylo prokázáno, že se nevyskytují rozdíly v koncentraci IgY mezi liniemi a jednotlivými slepicemi, což naznačuje možnost zvýšení výroby IgY s výběrem více produkujících linií a pomocí genetického výběru uvnitř linie /YEGANI a KORVER, 2007/. Protilátky žloutku jsou stabilní v průběhu času, i když jsou IgY skladovány na 5 -10 let při teplotě 4 °C, neexistuje významná ztráta v protilátkové činnosti. Tyto protilátky si také zachovávají svoji činnost po dobu 6 měsíců při pokojové teplotě nebo 1 měsíce při teplotě 37 °C /YEGANI a KORVER, 2007/. Na obr. 1 je znázorněno získávání protilátek pomocí slepic /ZHANG, 2003/.
- 21 -
Obr.1 Přístup gen-specifických protilátek a jejich možné využití /ZHANG, 2003/
Tento přístup využívá DNA nebo proteinové antigeny založené na imunizaci kuřat na základě generování IgY specifických protilátek. Tento proces může lokalizovat protein v cílových tkáních a buňkách, určí jejich potenciální funkce a analyzuje jejich profilové vyjádření. Nově identifikované proteiny tak mohou být dále rozvíjeny jako terapeutické cíle, činitelé nebo jako diagnostické markery. Monoklonální nebo terapeutické protilátky mohou být dále rozvíjeny na základě IgY protilátek a jejich cílových antigenových informacích /ZHANG, 2003/. 3.2.3.3 Aplikace protilátek IgY u zvířat Existuje obava, že díky rezistenci bakterií na antibiotika mohou být běžně používaná antibiotika méně účinná. Ústní imunoterapie (pasivní imunizace) se specifickými protilátkami je strategie, která byla aktivně sledována v laboratorních a klinických studiích v posledních dvou desetiletích. Krmení žloutkovými protilátkami neutralizuje specifické patogenní mikroorganismy, zejména střevní mikroorganismy, a je potenciální alternativou antibiotik /YEGANI a KORVER, 2007/. Důležitou roli hrají antibiotika jak v prevenci, tak v potlačení drůbežích infekcí, kde jsou používány také jako alternativou antibiotik protilátky žloutku /YEGANI a KORVER, 2007/. Hlavní důraz je zaměřen na bakteriální infekce, jelikož virová infekce (v závislosti na závažnosti a přítomnosti predispozičních faktorů) může vést k sekundární - 22 -
bakteriální infekci v hejnech drůbeže. Mělo by být také zmíněno, že důvodem zaměření se na tyto specifická onemocnění, vzhledem k dostupnosti publikovaných poznatků, je uváděný možný příznivý účinek protilátek žloutku v rámci prevence nebo kontroly těchto chorob /YEGANI a KORVER, 2007/. 3.2.3.4 Aplikace IgY proti salmonelóze Salmonelové infekce jsou zodpovědné za řadu akutních a chronických onemocnění u drůbeže. Infikovaná drůbež také patří mezi nejčastěji uváděné rezervoáry salmonely, které mohou být předány prostřednictvím potravinového řetězce na člověka. Odolnost vůči spoustě antibiotikům se stala převládající mezi salmonelami izolovanými z drůbežáren po celém světě /YEGANI a KORVER, 2007/. Byla prokázána účinnost protilátek žloutku na snížení střevní kolonizace Salmonellou spp. Spojení činnosti slepičích protilátek žloutku (IgY) proti Salmonelle enteritidis nebo Salmonelle typhimurium má za následek inhibici růstu bakterií in vitro. Mikroskopické pozorování odhalilo strukturální změny povrchu salmonely pomocí IgY. Toto zjištění může naznačovat, že se IgY může vázat na povrchové molekuly Salmonelly a vést k funkčním poškozením těchto složek a brzdí růst bakterií /YEGANI a KORVER, 2007/. V dalších studii byla odebrána vajíčka nosnic naočkovaných S. enteritidis. Žloutky byly sloučeny, vmíchány do krmiva nebo upravené pro perorální výživu žaludeční sondou. Byla prokázána schopnost těchto protilátek in vitro potlačit patogenní afinitu na epitelové buňky potkanů ve slinách prasat. V další studii byla čerstvě vylíhnutá kuřata brojlerů experimentálně infikována S. enteritidis. V další části pokusu byly protilátky žloutku podávány v krmivu nebo pomocí žaludeční sondy. Nebylo však možné prokázat jakékoliv významné snížení střevní kolonizace S. enteritidis u mláďat brojlerů in vitro /YEGANI a KORVER, 2007/. Využití celého vejce v prášku (obsahující protilátky) jako doplňkové látky mohou být alternativní způsob, jak snížit míru kontaminace vajec salmonelózou /YEGANI a KORVER, 2007/. Výsledky výzkumu ukazují, že míra kontaminace vajec může být snížena perorálním podáním celého vaječného prášku obsahujícího S. enteritidis-specifické protilátky. Bylo také prokázáno, že kombinace probiotik a protilátek žloutku může být účinnější při snižování kolonizací S. enteritidis u drůbeže. Jiné studie ukázaly, že původní vaječné S. enteritidis protilátky můžou zabránit infekci u kachňat, pokud je
- 23 -
poskytnuta nejméně pět dnů před vypuknutím infekce. Bylo také zjištěno, že probiotika (s několika výjimkami) vyrobená synergicky s ústně podávanými protilátkami vaječného žloutku zabrání infekci. Na základě těchto zjištění bylo navrženo, že by mohli původní vaječné protilátky sloužit jako prostředek k zabránění předčasné infekce kachňat salmonelózou /YEGANI a KORVER, 2007/. V další studii byly hodnoceny různé složky krmiva, včetně Lactobacillus spp., organických kyselin, mnoha probiotik a protilátek obsažených ve vaječném prášku z hlediska jejich účinnosti při prevenci střevní kolonizace a orgánové invazi v kuřatech infikovaných serotypem S. enteritidis fágového typu 13a. Žádná z těchto podávaných látek nezabránila kolonizaci střeva nebo orgánové invazi ve srovnání s kontrolami. Ve všech ošetřeních poklesla střevní kolonizace a orgánová infekce během šestitýdenního experimentálního období. Ačkoli byly zjištěny značné rozdíly u krmiva s obsahem 5 % vaječného prášku ve srovnání s jinými léčbami, dospělo se k závěru, že žádné z krmiv použitých v této studii by nemohlo být využíváno jako jediné opatřením pro předcházení infekce S. enteritidis /YEGANI a KORVER, 2007/. Protilátky žloutku mohou být také použity pro diagnostické účely, zejména Salmonely spp. Bylo prokázáno, že testované protilátky žloutku mohou poskytnout vysoce citlivé údaje o předchozím působení S. enteritidis, a proto by mohly být užitečné pro ověřování účinnosti kvalitních programů, jejichž cílem je snížit výskyt S. enteritidis infekce u drůbeže /YEGANI a KORVER, 2007/. 3.2.3.5 Aplikace IgY proti kampylobakterióze Campylobacter jejuni je velmi rozšířený mezi brojlery, krůtami a hejny slepic snášející vejce ve všech zemích, kde působí komerční drůbežářské odvětví. Izolací antibiotikům rezistentních kmenů Campylobacter spp. z komerčních drůbežářství představuje rozvoj týkající se bezpečnosti potravin /YEGANI a KORVER, 2007/. Ve studii prováděné na univerzitě v Saskatchewanu, byla odebrána vajíčka nosnicím naočkováným Campylobacter jejuni. Žloutky byly sloučeny, vmíchány do krmiva nebo upravené pro perorální výživu žaludeční sondou. Byla prokázána schopnost těchto protilátek in vitro potlačit patogenní spojení Campylobacter jejuni s epitelovými buňkami potkanů a ve slinách prasat. V další studii byla čerstvě vylíhnutá kuřata brojlerů experimentálně infikována Campylobacter jejuni, následně jim byly podány protilátky žloutku v krmivu nebo pomocí žaludeční sondy. Navzdory naměřené aktivitě protilátek žloutku in vitro, nebylo prokázáno žádné významné snížení střevní
- 24 -
kolonizace C. jejuni u mláďat /YEGANI a KORVER, 2007/. Byl učiněn závěr, že ačkoliv se protilátky žloutku ukázali jako slibná profylaktická strategie snižování C. jejuni, je nutné pochopit vliv faktorů, které mohou vyústit v účinnou činnost protilátek brojlerů, stejně jako střevní podmínky, které snižují jejich účinnost /YEGANI a KORVER, 2007/. Protilátky žloutku získané z očkovaných nosnic jsou používány pro profylaktické a terapeutické aplikace u kuřat infikovaných C. jejuni. V experimentu profilaxe bylo zjištěno, že tyto protilátky způsobily značné snížení (až o 99 %) v průměrném počtu fekálního C. jejuni v celém experimentu. V léčebném pokusu byla prokázána terapeutická účinnost, ale snížení bylo v menší míře (80-95 %) ve srovnání s profylaktickým hodnocení /YEGANI a KORVER, 2007/. 3.2.3.6 Aplikace IgY proti nekrotické enteritidě Nekrotická enteritida, způsobená Clostridium perfringens, byla hlášena z většiny oblastí na světě, kde je chovaná drůbež. Toxiny produkované touto bakterií jsou odpovědné za střevní slizniční nekrózy, charakteristické lézemi vzniklé nekrotickou enteritidou. Nekrotická enteritida byla kontrolována přidáváním antibiotik do krmiv drůbeže /YEGANI a KORVER, 2007/. Použití specifických protilátek žloutku pro snížení kolonizace C. perfringens ve střevním traktu brojlerů nebyla zcela prozkoumána. V roce 2006 byla hodnocena schopnost snížit intestinální kolonizaci protilátkami žloutku proti C. perfringens u brojlerů. Protilátky proti C. perfringens byly získány z vajec nosnic vysoce očkovaných bakterií C. perfringens. Dva krmné pokusy byly provedeny pro posouzení účinnosti krmiv na měnící se protilátky žloutku při snižování úrovně kolonizace C. perfringens u napadených ptáků. Činnost protilátek poklesla od distální k proximální části střeva, ale zůstaly detekovatelné ve slepém střevě. V prvním experimentu nedošlo k žádnému významnému snížení počtu C. perfringens u ptáků krmených stravou s měnícími se protilátkami žloutku proti C. perfringens /YEGANI a KORVER, 2007/. Ve druhém pokusu došlo k výraznému poklesu intestinální populace C. perfringens 72 hodin po ošetření, ale nedošlo k žádnému poklesu pomocí měření kvantitativní PCR metodou založenou na C. perfringens fosfolipáze C genu. Výsledkem tedy je, že perorální podávání protilátek žloutku nesnižuje intestinální C. perfringens u experimentálně napadeného ptactva. Nález zvýšené intestinální léze u ptáků, kterým byly podávány protilátky žloutku ukazuje, že protilátky by mohly ve
- 25 -
skutečnosti zhoršit nekrotickou enteritidu, přestože důvody jsou stále nejasné /YEGANI a KORVER, 2007/. 3.2.3.7 Aplikace IgY proti infekcím Escherichia coli Infekce Escherichia coli je zodpovědná za významné ztráty v globálním drůbežářském průmyslu. Ačkoli tento organismus je normálním obyvatelem trávicího traktu obchodní drůbeže, jsou tyto kmeny produkující toxiny odpovědné za lokální a systémové reakce. Antibiotika byla vždy jednou z nejefektivnějších možností ovládání problémů souvisejících s E. coli v drůbežářském průmyslu. Ukázalo se však, že izoláty E. coli z drůbežáren jsou často rezistentní k jednomu nebo více antibiotikům /YEGANI a KORVER, 2007/. Protilátky vaječného žloutku, vyvolané imunizací slepic vybranými antigeny E. coli, byly hodnoceny z hlediska jejich schopnosti chránit brojlery proti experimentální infekci dýchacích cest a přidružené infekci krve způsobené ptačími patogeny E. coli. Sedm skupin slepic chovatelských brojlerů bylo očkovano E. coli antigeny. Protilátky žloutku získané z vajec produkovaných očkovanými brojlery byly injektovány intramuskulárně do 11 dnů starých brojlerů, kteří byli napadeni E. coli o tři dny později. Byla zaznamenána mortalita a přežívající kuřata byla utracena jeden týden poté a prozkoumané na makroskopické léze. Výsledky ukázaly, že pasivní protilátky ochránili proti E. coli infekci /YEGANI a KORVER, 2007/. Studie in vitro ukázaly, že protilátky vaječného žloutku mají inhibiční účinky na růst E. coli O157:H7. Šetření o činnosti kuřecí žloutkové protilátky in vitro stanovilo růst inhibičních účinků těchto protilátek na E. coli O157:H7 a ukázalo, že konkrétní závazná aktivita protilátek žloutku proti E. coli O157:H7 byla vysoká. Antibakteriální funkce protilátek žloutku se zřejmě objevila důsledkem interakce těchto protilátek s povrchovou součástí E. coli O157:H7 /YEGANI a KORVER, 2007/. 3.2.3.8
Aplikace IgY na burzitidu infekčních nemocí Burzitida infekční onemocnění (IBD) je akutní, vysoce nakažlivá virová infekce
mladých kuřat, která se v první řadě zaměřuje na lymfatické tkáně. Imunizace kuřat je hlavní metodou používanou pro kontrolu IBD. Úloha této choroby je z hospodářského hlediska významná v subklinické formě, což obvykle vede k imunosupresi /YEGANI a KORVER, 2007/. Imunosuprese může způsobit selhání očkování a citlivost na ostatní virové, parazitární a bakteriální choroby včetně E. coli infekcí. Použití antibiotik v postižených - 26 -
hejnech je velmi snadno dostupný přístup při jednání s IBD-indukovanými sekundárními bakteriálními infekcemi /YEGANI a KORVER, 2007/. Bylo prokázáno, že vaječný žloutek může být považován za zdroj protilátek pro kontrolu IBD. V roce 2006 bylo prokázáno, že žloutek od vysoce naočkovaných slepic může být využit ke kontrole IBD u komerčních nosnic /YEGANI a KORVER, 2007/. Od nosnic naočkovaných IBD vakcínou byla denně odebírána vajíčka a z vaječného žloutku se získávaly purifikované protilátky. Protilátky byly lyofilizovány a skladovány při teplotě 4 °C. Biologická aktivita těchto protilátek nebyla ovlivněna během 90 dnů skladováním. IBD-infikované nosnice byly poté injektovány těmito protilátkami, které indukovaly 92 % využití (ve srovnání s kontrolou). Tato studie naznačuje, že purifikované protilátky mohou být užitečné jako léčebný prostředek při léčbě IBD-infikovaných ptáků /YEGANI a KORVER, 2007/. Ve vejci inokulační purifikované protilátky IgY proti IBD mohou být dobrý experimentální model pro předání mateřské imunity proti IBD. Ačkoli má negativní vliv na líhnivost, vedlo to k líhnutí dvou sérií SPF kuřat s pasivní imunitou proti vysoce virulentnímu IBD viru /YEGANI a KORVER, 2007/. 3.2.3.9 Aplikace IgY na Newcastelskou chorobu Newcastleská choroba je virové onemocnění, které se může objevit v různých formách u vnímavé obchodní drůbeže. Tato nemoc je endemická v mnoha zemích různých částí světa, a to může způsobit velké hospodářské ztráty v drůbežářství. Očkování je primárním prostředkem k zamezení této choroby v endemických oblastech, ale vakcíny nejsou vždy úspěšné, což může vést k nakažení již očkovaných hejn. Když se vyskytnou ohniska Newcastelské choroby v komerčních hejnech drůbeže, mohou být aplikována antibiotika na snížení možnosti vzniku sekundární bakteriální infekce, které jsou obvykle vyvolány chorobou /YEGANI a KORVER, 2007/. Bylo však prokázáno, že protilátky vaječného žloutku lze využít pro pasivní imunizaci kuřat proti Newcastelské chorobě. Pokusy ukázaly, že subkutánní podání žloutku obsahující vysoké hladiny protilátek proti Newcastelské chorobě chrání 80 % ptáků po dobu čtyřtýdenního studia /YEGANI a KORVER, 2007/. 3.2.3.10 Smíšené infekce Mnohé studie prokázaly, že protilátky IgY získané z očkovaných nosnic s konkrétními infekčními činiteli jsou účinné v ochraně proti chorobě způsobené těmito - 27 -
patogeny. Existuje možnost, že tyto protilátky, pokud jsou získané z nosnic očkovaných současně různými patogeny, by mohly být účinné právě proti těmto patogenům. V roce 1996, japonští výzkumní pracovníci očkovali nosnice směsí 26 kmenů bakterií a zkoumali účinky protilátek získaných z vajec na Pseudomonas aeruginosa, Salmonella enteritidis a Staphylococcus aureus. Bylo zjištěno, že protilátky IgY od slepic několikanásobně
imunizovanými
bakteriálními
antigeny
mohou
zabránit
vícenásobnému bakteriálnímu onemocnění zpomalujícími procesy, jako jsou růst a produkce toxinů a adheze na střevní epiteliální buňky /YEGANI a KORVER, 2007/. 3.2.3.11 Závěrečné shrnutí používání IgY u drůbeže Existuje ještě mnoho překážek, které způsobují obtížné dosáhnutí cíle v perorálním podávání protilátek v drůbežářském průmyslu. Stejně jako u jakéhokoli jiného nového výrobku, může trvat dlouho, než dostane schválení regulačními orgány pro používání protilátek žloutku v komerčních chovech. Nalezení vhodné alternativy místo antibiotik je vysokou prioritou pro drůbežářský průmysl. Tento nedostatek okamžité dostupnosti může odvrátit pozornost od protilátek jiné snadněji dostupné alternativy. Náklady na výrobu vysoce kvalitních protilátek ve velkém měřítku jsou značné a jistě vyšší než náklady na běžná antibiotika. Nákladová efektivnost je velmi důležitým faktorem při provádění nové strategie v drůbežářském průmyslu po celém světě /YEGANI a KORVER, 2007/. 3.2.3.12 Aplikace IgY proti infekci lawsoniemi Infekce
způsobované
bakterií
Lawsonia
intracellularis
je
závažným
onemocněním v chovech prasat po celém světě. Infekce se šíří z výkalů orálně a může se přenést z prasnic na sající selata nebo na prasničky. Likvidace onemocněn spočívá ve vakcinaci a aplikaci antibiotik, která jsou drahá nebo nemají v případě Lawsonia intracellularis preventivní účinek /SCHNEIDEROVÁ, 2004/. Na semináři Americké společnosti veterinárních lékařů v roce 2004 byly uvedeny výsledky pokusů, které měly stanovit, zda specifické protilátky proti Lawsonii intracellularis produkované ve vejcích, aplikované do krmiva vykrmovaných prasat, mohou snížit výskyt a závažnost klinických příznaků, vylučování bakterií ve výkalech a poškození střev u prasat postižených Lawsonií intracellularis. Závěr pokusu uvádí, že aplikace specifických protilátek Lawsonia intracellularis z vaječných žloutků do krmiv pro prasata v odchovnu a ve výkrmu může zabránit snížení průměrných denních přírůstků hmotnosti /SCHNEIDEROVÁ, 2004/. - 28 -
3.2.3.13 Pasivní imunizace pstruhů duhových protilátkami IgY Pasivní imunizace pomocí patogen-specifických protilátek zvýšených u kuřat je možný způsob pro ochranu nadřádu obratlovců proti různým chorobám. Podání ústní cestou nabízí technické a ekonomické výhody. V této studii byla použita ve vodě rozpustná frakce (WSF) ze žloutku očkovaných nosnic jako zdroj anti-Vibrio anguillarum IgY a byla podaná intraperitoneální (IP) injekcí, orální intubací nebo ve formě krmiva pstruhům duhovým. Intraperitoneální injektovaná anti-Vibrio IgY byla převedena do systému pstruhů v dostatečně vysokých úrovních tak, aby poskytla ochranu proti vibriose. Ochranný účinek byl zachován alespoň 14 dnů po injekci IgY a prokázal účinnost patogen-specifické IgY v rozšiřování odolnosti proti chorobám /ARASTEH a AMINIRISSEHEI, 2004/. 3.2.4
Využití vaječných složek v humánní medicíně
3.2.4.1 Hypertenze Četné biologické aktivity jsou nyní spojené s vaječnými složkami, včetně antibakteriální a antivirové aktivity, imunomodulační aktivity, a protinádorové aktivity, které prokazují, že jsou důležité pro lidské zdraví a prevenci nemoci /MUDLER, 2006/. V boji proti vysokému krevnímu tlaku jako hlavnímu rizikovému faktoru pro vznik infarktu, ischemické choroby srdeční a cévní onemocnění ledvin, je kontrola hypertenze prostřednictvím stravy jako ústředním bodem v oblasti veřejného zdraví a přitahuje hodně pozornosti hromadných sdělovacích prostředků /MUDLER, 2006/. Potravinové proteiny a peptidy jsou, kromě jejich základní funkce ve výživě, schopné modulovat konkrétní biologické funkce ve vztahu ke krevním tlaku. Nejčastější mechanismus základního krevní tlak snižujcího účinku peptidu potravin se zdá být inhibiční aktivita angiotenzin-I-konvertujícího enzymu (ACE). ACE je důležitou cílovou látkou v léčbě kardiovaskulárních chorob, zejména hypertenze. Ve skutečnosti bylo zjištěno, že některé ACE inhibitory mají značný vliv na oxidativní stres a mohou také přispět ke kontrole krevního tlaku zlepšením endoteliální dysfunkce. Proto je hledání ACE inhibiční aktivity in vitro rozšířenou strategií při výběru antihypertenzní hydrolýzy a peptidů. Bylo prokázáno, že podání hydrolyzátu vaječného bílku s pepsinem snížil arteriální krevní tlak spontánně přecitlivělých potkanů v průběhu 20-týdenní studie /MUDLER, 2006/.
- 29 -
3.2.4.2 Vejce proti uštknutí Indičtí vědci přišli s novým způsobem pomoci lidem uštknutým jedovatými hady za využití slepičích vajec /ŠVAMBERK, 2003/. Doposud se protijed připravoval injekční aplikací hadího jedu koním, v jejichž krvi se pak vyvíjí protilátka, z krve se pak připraví sérum. Tento proces je však docela nákladný /ŠVAMBERK, 2003/. Uvádí se, že novou metodou bude extrahována protilátka z vaječného žloutku. Ta pak bude indikována obětem hadího uštknutí. Proces výroby protijedu začíná imunizací kuřat v době, kdy jsou pouhé čtyři týdny stará. Když dosáhnou věku dvanácti týdnů, je jim vstříknuto malé množství hadího jedu. Než dosáhnou dvacátého týdnu věku, mají už plně vyvinutou imunitu na hadí jed. Tato kuřata pak snášejí vejce se schopností fungovat jako protijed /ŠVAMBERK, 2003/. Bylo zjištěno, že tento proces je mnohem levnější než dosavadní, protože slepice v průměru snese asi 250 vajec ročně. Každé vejce podle vědců vyprodukuje nejméně pět miligramů protijedu, což je dost na záchranu jednoho lidského života. V současné době jsou v běhu testy, které mají určit, zda nemá protijed nějaké vedlejší účinky /ŠVAMBERK, 2003/. Týž ústav už dříve vyvinul unikátní techniku, která pomáhá identifikovat druh hada podle jedu v těle oběti uštknutí /ŠVAMBERK, 2003/. 3.2.5
Další využití vaječných složek v medicíně
3.2.5.1 Vejce jako zdroj vakcín proti řadě nemocí Vejce hraje důležitou roli při výrobě mnoha vakcín. Vědci experimentovali s touto myšlenkou a připravili několik očkovacích látek s různou mírou úspěšnosti. V roce 1937 epidemie spavé nemoci nakazila 170 000 koní (40 000 zemřelo). Vědci používají kuřecí embrya k výrobě očkovacích látek pro toto onemocnění /CLARKE, 1940/. COX (1952) uvádí, že na kuřecích embryích lze vypěstovat viry většiny infekcí (žlutá zimnice, vzteklina, atd.). 3.2.5.2 Využití vajec proti rakovině kůže Britským vědcům se podařilo vyšlechtit geneticky modifikované slepice, které snášejí vejce obsahující proteiny, jež se používají k výrobě léků proti rakovině /ANONYM, 2007/.
- 30 -
Vědci z Roslinova institutu ve skotském Edinburghu, v němž byla naklonována také slavná ovce Dolly, uvádí, že vyprodukovali pět generací kuřat schopných snášet vejce, v nichž je takové množství proteinů používaných k výrobě protirakovinných léků, které z nich lze získat /ANONYM, 2007/. Vejce geneticky modifikovaných slepic obsahují protilátku miR24, která má příznivé účinky na léčení zhoubného nádoru kůže melanomu a je schopna zastavit množení viru v buňce. Proteiny potřebné pro výrobu protirakovinných léků jsou obsaženy v bílku, z něhož jsou extrahovány a pak čištěny /ANONYM, 2007/. Kuřata budou mít v genomu zabudovaný gen, který umožní, že vaječný bílek nosnic bude obsahovat proteiny potřebné pro léky /SCHNEIDEROVÁ, 2001/. Podle Roselinova institutu bude možné získávat tyto proteiny z vajec speciálních nosnic, což znamená, že se jejich produkce bude moci dělat ve velkém, bude levná a surovinou pro to bude prakticky jen krmivo pro slepice /ANONYM, 2007/. Výzkumný tým se později zaměří na produkci proteinu proti řadě dalších rakovinných nádorů, včetně rakoviny plic a střeva /SCHNEIDEROVÁ, 2001/. Podle institutu bylo vyšlechtěno 500 geneticky modifikovaných kuřat. Bude však trvat pět let, než se budou moci dělat pokusy na pacientech a možná deset let uplyne, než se budou protirakovinné léky tímto způsobem vyrábět průmyslově /ANONYM, 2007/. 3.2.5.3 Využití vajec při snižování rizika rakoviny prsu Podle studie, prováděné v lékařském institutu Park Ridge Center for Health, Faith, and Ethics existuje určitá spojitost mezi cholinem, obsaženým ve vaječném žloutku a snižováním rizika rakoviny prsu. V rámci případové studie, které se zúčastnilo 3 000 žen bylo zjištěno, že riziko vzniku rakoviny prsu je u žen s vysokým příjmem cholinu v porovnání s těmi, které mají relativně malý příjem této látky, nižší o 24 % /KOPÁČOVÁ, 2008/. 3.2.5.4
Využití vejce při gastrointestinálních problémech K akutnímu průjmu dochází v důsledku působení různých patologických
organismů, funkčních poruch činnosti střeva a vedlejších účinků při aplikaci některých léků. Současná léčba spočívá v podávání antibiotik, která působí na organismy vyvolávající průjem nebo jiných proti průjmových léků, které potlačují symptomy průjmu /KVASNIČKOVÁ, 2001/. - 31 -
Zjistilo se, že proti průjmový účinek mají také sušená vejce, která se získávají speciálním postupem vakcinace, při kterém se aplikuje vakcína usmrcených střevních humánních patogenů. Vejce získaná od imunizovaných slepic obsahují vysoké koncentrace protilátek a imunomodulátorů, které se pasivně dostávají do vajec /KVASNIČKOVÁ, 2001/. Účinek vajec se ověřoval na myších, u kterých byl pomocí ricinového oleje indukován průjem. Uvedený model je standardním testem pro sledování účinků proti průjmových preparátů určených pro humánní účely. Ačkoliv mechanismus inhibiční aktivity je nejasný, preklinické studie s těmito vejci ukazují, že působí protizánětlivě, a mohly by se tak uplatnit v prevenci nebo léčení akutního a chronického průjmového onemocnění /KVASNIČKOVÁ, 2001/. 3.2.5.5 Vejce jako afrodisiakum Pro australské farmáře chovající emu se naskýtá nová možnost odbytu – sušená vejce emu. U mužské populace v zahraničí mají výborný ohlas jako afrodiasikum. Na to je v současné době zaměřen marketing, jeho oblastí zájmu je především Asie. Prášek pochází hlavně ze západní Austrálie, sušená vejce jsou velmi populární v Číně. /VLKOVÁ, 2001/. 3.2.5.6 Využití vejce při umělé oplodnění Po řadu let u metody uchovávání spermatu býka byl používán vaječný žloutek pufrovaný při pH 6,75 jako výživa spermií. Tímto způsobem lze udržet spermie až 100h v životaschopném stavu při 10 °C /PHILIPS a LARDY, 1940/. SALSBURY a kol. (1941) uvádí použití zředěného roztoku citrátu, se stejnou částí žloutku jako ředidla tukových globulí a dalších materiálů ze žloutku. Tato technika zlepší viditelnost spermií pod mikroskopem. 3.2.5.7 Využití vejce v krmivech Krmivo pro psy a kočky představuje značný odbyt vajec v dnešním obchodním odvětví, což se každým rokem zvyšuje. Řada těchto potravin obsahuje drůbeží výrobky nebo jejich části, které často obsahují vejce /GALYEAN a COTTERILL, 1986/. Většina vajec použitých pro domácí zvířata je spojena s náhradou krmiv. Když ekonomické úvahy jsou prvořadé při nahrazování vajec za jiné složky krmiva. Pouze odpady skořápky nebo skořápková moučka jsou ekonomicky schůdné jako náhrada krmiva. Tyto vedlejší produkty se vyskytují ve velkém množství v provozovnách - 32 -
s brojlery nebo provozovnách se slepicemi snášející vejce a obchodních provozovnách s vejci. Odpad skořápek se získává buď jako směs skořápky a tekutiny, která obvykle lpí na skořápce vajec, nebo jako odstředivě oddělená část skořápky od ulpělého tekutého vejce. Moučka ze skořápky je obecně dehydratovaná forma odpadu skořápek /GALYEAN a COTTERILL, 1986/. Až do roku 1970 byla pouze omezená část výzkumu zaměřena na zjištění nutričních vlastností odpadu skořápek nebo skořápkové moučky. Kvalita proteinů byla hlavním zájmem u těchto vaječných výrobků. Začátkem 70. let, byl výzkum zaměřen na určení složení a kvality odpadu skořápek /WALTON a kol, 1973/. Vlhkost produktu byla středně vysoká, jak před (29, 1 %) tak po (16, 2 %) centrifugaci. Celkový obsah bílkovin na sušinu je středně nízký (7, 56 a 5 %, 31 % sušinu v uvedeném pořadí). Také studie o složení bílkovin byly prvním krokem v určování kvality /WALTON a kol, 1973/. Nejvíce nápadné rozdíly mezi bílkovinami vaječného bílku a bílkovinami odpadu skořápek jsou v relativní koncentraci aminokyselin prolinu, glycinu, isoleucinu, leucinu, tyrosinu a fenylalaninu. Strukturální bílkoviny zjištěné v bílkovinném výsledku vaječného odpadu mají vyšší koncentraci prolinu. Navíc se některé esenciální aminokyseliny vyskytují v nižších koncentracích, než se očekávalo v bílkovinách vaječného bílku. Základní aminokyseliny v odpadu skořápek se liší v jejich vztahu k těm, které byly ve vaječném bílku. Koncentrace lysinu je o něco nižší než ve vaječném bílku, zatímco koncentrace histidinu a argininu jsou o něco vyšší /WALTON a kol, 1973/. Pohled na možnosti využití odpadů skořápek jako krmný doplněk pro zvířata ukázal VANDEPOPULIER a kol. (1975). Výživové hodnoty skořápkové moučky ze dvou metod dehydratace byly testovány s výsledkem, že krmení nosnic skořápkovou moučkou ve stravě srovnatelných bílkovin, aminokyselin a energie vedly k podobné konverzi krmiva a kvalitě vajec. Dostupnost aminokyselin byla srovnatelná se stravou připravenou z kombinace meziproduktů pšenice a masokostní moučky nebo sójové moučky. Dále bylo zjištěno, že také vápník z odpadu skořápky byl dobře vstřebáván jako z mletého vápence. AVART a kol. (1973) uvedli, že by vaječná skořápka mohla být náhradou zdroje vápníku v krmivech pro drůbež. Nicméně, většina států požaduje, aby povrchová skořápka byla takto zpracována jen po odstranění potenciálních patogenních organismů. - 33 -
Mikrobiální
kontaminace
skořápkové
moučky
byla
efektivně
shrnuta
VANDEPOPULIEREM a kol. (1978). Povšimli si, že aminokyseliny a minerální složení v kombinaci s obsahem 29 % vlhkosti skořápkového odpadu je ideální médium pro růst mikroorganismů. Tudíž se používá dehydratace jako jeden z dostupných způsobů ovládání růstu mikroorganismů a využívá faktu, že množství přežívajících organismů skořápkové moučky je závislé na teplotě sušičky. Logaritmický pokles přeživších organismů byl pozorován s rostoucí teplotou. Jak původně pozoroval WILCKE (1940), je stále pravdou, že náklady na zpracování skořápky, ve srovnání s jinými dostupnými zdroji živin, jsou určujícím faktorem pro jeho použití jako vápník nebo náhradní krmiva. 3.2.6
Jiná využití vejce
3.2.6.1 Kulturní a umělecké použití vejce Historické a kulturní využití vajec a vaječných ozdob bylo zdokumentováno v některých podrobnostech textu od Newalla (1971). Zdobení vajec je staré umění, které pochází z doby před Kristem. Příklady zdobených kamenů ve tvaru vajíčka byly nalezeny na Velikonočním ostrově. Vejce byla v souvislosti s mnoha pověrami, mýty a vírami v celém průběhu dějin lidstva. Jako takové bylo vejce použito jako symbol pro vesmír, jako ďáblovo jídlo, kouzlo na podporu plodnosti, médium pro zaříkání démonů a jako symbol znovuzrození. Vejce bylo často uctíváno jako symbol života, některé dřívější společnosti spojovali vejce s plodností a podávali ho v chrámech na podporu plodnosti. Jeden z prvních písemných záznamů o zdobené vaječné skořápce pochází z průběhu 13. století za panování anglického krále Edwarda I, který věnoval zlatě zdobená vejce jako dárky pro svůj dvůr. V 16. století Ludvík IX daroval Madam Du Barry zlacené vejce obsahující "překvapení" (Amora). Zdobení vajec dosáhlo vyvrcholení během dnů ruského cara. Řemeslníci byli pověřeni bohatými Rusi k výrobě vajec zdobených zlatem a drahými šperky. Peter Carl Fabergé (1846-1920), slavný výrobce šperků z dvacátého století, byl carův dvorní klenotník. Fabergého provedení zdobení vajec ovlivnilo umění na desetiletí, mnohé z jeho výtvorů jsou stále ještě v existenci jak sběratelské předměty /NEWALL, 1971/. Obr. 3 a obr. 4 v příloze znázorňují příklady zdobených vajec od Fabergého. Podle SZILVASYHO (1976), existují nejméně tři různé druhy vaječného umění oficiálně praktikované umělci a řemeslníky. Mezi jiné metody vaječného umění patří - 34 -
"vyškrabávací " techniky, které vyžadují barvení skořápek vajec přírodními tóny nebo přírodními barvivy, než se provede škrábání. Na vejce je postupně vrstven včelí vosk a zároveň je barveno různými barvami. Každá barva je konzervovaná voskem během barvícího procesu. I když jsou metody jsou stovky let staré, stále se používají a poskytují krásné příklady vaječného umění. Dokonce i dnes, vejce zachycují představivost mnoha výtvarníků a lidových umělců z celého světa, kde se nekonečné nápady pro zdobení vejce proměnily v materiál pro obchodování /ZILDER, 2002/. 3.2.6.2 Vejce jako umělecký materiál Tekutá vejce byla základní složkou pro malování ve 13. a 14. století. Evropa v této době byla prosperující ekonomicky i kulturně. Kostel byl hlavním mentorem umění a nejvýznamnější díla byla určena pro výzdobu kostela. Nicméně, standardní nátěr nedržel dobře na dřevě, zlatě nebo náplastích, které se běžně používají v interiéru kostela. Vaječná tempera, tedy čerstvý žloutek naředěný s vodou spolu s "tajnými" přidanými látkami byla použita jako emulgátor barevných prášků. Tento typ barev držel i na dřevě a zlatě, které zdobily oltář /ZILDER, 2002/. Používání vajec v temperové malbě je praktika, která se stalo běžnou během renesance v rukou starých mistrů Siena a Florence. Tato technika se ještě používá pro speciální efekty u některých umělců. Klasická forma temperové malby zahrnuje použití žloutkového pigmentu na speciálně připravený povrch /THOMPSON, 1936/. Celá vejce se používala jako přísada při přípravě barvy pro fresky ze sádry. Při vystavení na vzduch a ponechání v suchu se bílek sráží a udržuje omítku na zdi. Dnes je použití vaječné tempery omezeno na obnovu malby na jejich původní vzhled s podobným účinkem. Ze stejného důvodu byla vejce použita pro barvení usní s tím, že se zlepší přilnavost laku na usně /ZILDER, 2002/. 3.2.6.3 Bílek jako lepidlo V minulosti aktivní poptávky vyvinuly "technický bílek," produkt získaný odstředivým získáváním zbývajícího bílku z drcených skořápek vajec, které pocházejí ze zpracováren vajec. Bílek se poté vysuší. Tento "technický bílek" byl použit pro upevnění korku zasazeného do kovových uzávěrů lahví na nápoje. Ačkoliv jsou v současné době ceny bílků na poměrně nízké úrovni, většina sušeného bílku upraveného pro lidskou spotřebu byla nahrazena bílkem syntetickým /KOUDELE a HEINSOHN, 1964/. - 35 -
3.2.6.4 Vejce jako kultivační médium Vejce jsou výborným zdrojem živin pro pěstování širokého spektra mikroorganismů. Kromě toho, komerčně úrodná vejce mají velké výhody v růstu virů a při výrobě vakcín proti mnoha virovým onemocněním lidí a zvířat a jsou široce využívány /ZILDER, 2002/. Některé druhy bakterií rostou špatně na jednoduchém kultivačním médiu, ale když se doplní malým množstvím žloutku, daří se jim. Vaječný žloutek se používá v médiu pro detekci Clostridium perfringens v potravinách /HALL a kol, 1969/. Některé produkty z vajec používané jako přísady do komerčně připraveného média a média s použitím vaječných výrobků jsou následující /GALYEAN a COTTERILL, 1986/: •
Vaječný bílek, rozpustný, dehydratovaný
•
Celé vejce, rozpustné, dehydratované ( k dispozici na přání bakteriologa, který jej může použít pro studium bakteriálního metabolismu)
•
Vaječný bílek, koagulovaný
•
Vaječný žloutek, koagulovaný
•
Celé vejce, koagulované (přidané do jiného média pro růst anaerobních mikroorganismů)
•
Médium vaječná paštika (slouží k přepravě zásob kultur bakterií a stanovení proteolytické aktivity)
•
Tkáně kuřecího embrya (sterilní, celé nebo mleté kuřecí embryo zamrazením sušené pro použití v práci s tkáňovou kulturou)
•
Extrakt kuřecího embrya (celý, neředěný extrakt používaný v tkáňové kultuře, kde postupy vyžadují embryonální extrakt)
•
Petroffovo médium (glycerolované vaječné médium s hovězím základem pro použití v jiných médiích pro izolaci turbercle bacil)
•
Petrognani medium
•
Telluride
polymixin
vaječný
žloutek
(TPEY)
(vyvinutý
pro
izolaci
Staphylococcus, pomáhá při rozlišování pozitivní a negativní koagulázy) 3.2.6.5 Vejce jako hnojivo V průběhu roku bylo vyřazováno mnoho vajec a skořápek jak z líhní tak i ze zpracovatelských závodů. Ty byly sušeny jak za účelem hnojiva pro půdu, tak i jako krmivo. Avšak během posledních desetiletí, byly vzaty v úvahu environmentální - 36 -
aspekty jako je kvalita vody a vzduchu, včetně chemických a biologických nároků odpadních produktů na kyslík /GALYEAN a COTTERILL, 1986/. Časné studie ukázaly, že kyseliny bílku hrají roli v amonifikaci půdy, ačkoliv je to příliš drahé pro velký rozsah použití. Rychlé rozšíření znalostí v průběhu posledních dvou desetiletí v komerčních chemických hnojivech (jinak než jako prostředek pro likvidaci odpadu) nemůže být odůvodněno. Tento "ekologický zahradník" může využívat tyto odpady jen do určité míry. Použití skořápky jako půdní "provzdušňovač" může být do určité míry opodstatněné, ačkoli je třeba vzít v úvahu jiné faktory, jako je pH půdy, při používání skořápky tímto způsobem /GALYEAN a COTTERILL, 1986/. 3.2.6.6 Experimentální použití vejce Vejce jsou především uznávána jako bohatý zdroj vysoce kvalitních bílkovin. Bílek má velmi vysokou biologickou hodnotou a vyvážený obsah aminokyselin. Vaječný bílek se používá jako standard pro porovnání proteinů z jiného zdroje v laboratoři testující zvířata, jako je potkan, myš, kočka, a další. Složení aminokyselin celého slepičího vejce bylo použito jako profil skóre chemicky potřebných aminokyselin v proteinu doporučený pro Organizaci výživy a zemědělství /GALYEAN a COTTERILL, 1986/. 3.2.6.7
Využití vejce v koželužství Vejce nevhodná k lidské spotřebě byla shromážděna odděleně jako "koželužský
vaječný žloutek", i když byl výrobek obvykle celé vaječné směsi. Kdysi byla tato směs používaná jako nálev pro usně a kožešiny díky vynikající emulgační schopnosti složek žloutku, ale dnes se již koželužský vaječný žloutek k tomuto účelu nepoužívá. Avšak obchodní jméno stále pokračuje. Zmrazený a sušený koželužský žloutek se používá v omezené míře v krmných kuličkách pro činčilu /KOUDELE a HEINSOHN, 1964/. 3.2.6.8 Využití bílku v tzv. bílkovém fotografickém procesu Jde o fotografický proces, jehož základem bylo použití vaječného bílku jako pojidla a nosiče světlo-citlivých solí na papírové nebo skleněné podložce. Albuminový papír byl pozitivní přímo-kopírující papír. Vynálezcem je L.D.Blanquard-Evrard a tato technika se využívala v letech 1851 až 1895 /SCHEUFLER, 1993/. Papír byl nejprve opatřen vrstvou vaječného bílku s přísadou chlorové soli, usušen a vyžehlen horkou žehličkou, aby bílek zkoaguloval. V této formě mohl být uchováván po dlouhou dobu. Den před upotřebením se zcitlivoval v potřebném - 37 -
množství obvyklým způsobem. Kopírovalo se na denním nebo přímém slunečním světle. Kopie se ustalovaly a zlatily. Papíry se vyráběly také manufakturním způsobem.Obliba materiálu byla způsobena tím, že umožňoval dosahovat i vysokých kontrastů a velmi pěkných hnědých odstínů. Na druhé straně práce s bílkem byla velmi choulostivá a albuminové papíry při dlouhodobějším vystavení světlu rychle žloutly a bledly. Také poměrně špatně odolávaly vlhkosti (bílek napadaly plísně) a mechanickému poškození /SCHEUFLER, 1993/. Obr. 5 v příloze znázorňuje fotografii na albuminovém papíře. 3.2.6.9 Další využití vajec Všestranná vejce byla využita i v jiných oblastech než zde popsaných. Například výroba malířského inkoustu, přadných syntetických vláken, barviva, mořidel textilu, pryže a ruční výroby. V mnoha případech byla vejce použita pro specializované účely, jak je uvedeno výše, ale později byla nahrazena jinými materiály /ROMANOFF a ROMANOFF, 1949/. Jeden ze nejzajímavějších vaječných nepotravinářských produktů je živočišný odpuzující antraktant popsaný BULLARDEM a kol. (1978). Zjistili, že fermentované vaječné výrobky (FEP) obsahují aromatický materiál, který odpuzuje jeleny a láká kojoty. Navrhli, aby se těkavé látky nalezené v FEP co nejvíce podobaly těm, které byly nalezeny v potravě přijímané kojoty (mršina) a nelákaly jeleny. Také poznamenali, že některé stejné těkavé mastné kyseliny nalezené ve FEP byly vylučovány do análních žláz, což naznačuje, že obě chemické signalizace a potravinářské aspekty byly zapojeny do odpovědí jelenů a kojotů. BULLARD a kol. (1978) později připravili syntetické směsi, které simulují činnost FEP vlastností živočišných odpuzujících antraktantů. Praktické využití odpuzujících vlastností vajec bylo oznámeno MANNINGEM (1982). Několik zemědělců z Louisiany rozprašovalo směsi vajec ve vodě na sójovém poli a pozorovali, že se jeleni nepohybovali napříč postříkanými oblastmi. Zřejmě tyto směsi dosáhnou většího úspěchu při odpuzování jelenů než výroba komerčně připravený jeleních antraktantů. 3.2.7
Využití vedlejších produktů vajec
3.2.7.1 Vaječná skořápka Prudký nárůst zpracování vaječných výrobků od počátku 70. let 20. století - 38 -
vytvořilo vážné problémy s odpady vaječné skořápky, které činily asi 140 000 tun ve Spojených státech v roce 1999. Tyto odpady by byly vyrobeny bez ohledu na nárůst ve vaječném výrobě, ale nebyly by soustředěny v těchto poměrně malých plochách /ZILDER, 2002/. Před rokem 1970 byla většina vaječné skořápky zlikvidovány na skládkách nebo na zemědělské půdě, a příležitostně v komunální kanalizaci. Tyto metody jsou však stále
používány i
dnes i když, jsou zpřísněna pravidla ochrany životního
prostředí, rozvoje nakládání s odpady a vzhledem k potřebě vytvářet příjmy z každé složky vajec vyžaduje hledání způsobů, jak lépe využít skořepiny. Jako výsledek těchto snah bylo vyvinuto několik vedlejších produktů /ZILDER, 2002/.
Vaječná skořápka v krmivech. Vaječné skořápky z lámacích operací obsahují asi 29% vlhkosti, zbytky vaječného bílku a vaječné membrány. Většina zbytků bílku se odstředí z lastur, a je přidána na vedlejší vaječný výrobek získaný z vaječných skořápek a lámání rostlin. Chcete-li předejít budoucím mikrobiální růstu a zničit bakterie Salmonella a znehodnocující bakterie již přítomné, usušte skořápky v rotační sušičce na 158 až 176 °F (70 až 80 °C). Na skořápce se pak zakotví volně tekoucí granule /ZILDER, 2002/. Vaječná skořápka v jídlem je vynikající zdroj vápníku (90 % jako CaCO3) a bílkovin (5 až 7,5 %), s vlhkostí na úrovni méně než 4 %. Ve studiích krmení pro slepice, byla nalezena vysoce kvalitních vaječná skořápka srovnatelná se skořápkami ústřic nebo vápence /ZILDER, 2002/.
Aditiva zubní pasty Prášek z vaječné skořápky se běžně používá při výrobě zubní pasty. Díky jeho abrazivním vlastnostem může zlepšit čištění bez poškození zubní sklovinu /ZILDER, 2002/. Další možnosti využití vaječné skořápky a odpadů z líhní:
•
Produkce biologicky rozložitelných plastů z proteinů skořápkové membrány
•
Humánní dietní doplněk vápníku zejména u žen po menopauze, vaječná skořápka také obsahuje užitečné množství minerálních látek jak jsou selen, fluor a stroncium
•
Skořápkovou membránu lze použít jako adsrobent pro odstraňování reaktivních barviv z barevných odpadních vod
- 39 -
•
Skořápkovou membránu lze použít k odstranění iontů těžkých kovů ze zředěných odpadních roztoků /GITTINS, 2002/.
3.2.7.2 Využití odpadu skořápek ve výrobě obkladového materiálu V Brazílii vytváří potravinářský průmysl každý rok velké množství odpadu ptačích skořápek, a kritickou otázkou je najít adekvátní využití tohoto odpadu. Cílem bylo je určit chemické, mineralogické a fyzikální vlastnosti nezpracovaného vzorku odpadu ptačí skořápky, stejně jako prošetření jeho využití v obkladovém nátěru na zeď. Vzorek byl analyzován, co se týče chemické složení, pomocí difrakce X-paprsků, morfologie, analýzy velikosti částic, hustoty, organických látek, rozpustných solí a termické analýzy. Výsledky ukazují, že vzorek odpadu skořápek bohatých na CaCO3 lze použít jako alternativní surovina při výrobě obkladových materiálů stěn /FREIRE, HOLANDA, 2006/. 3.2.7.3 Vaječné membrány Na počátku 90. let 20. století, bylo zjištěno, že vaječné membrány, které obsahují velké množství kolagenních vláken, by mohly být použity při výrobě umělé kůže. Lístky umělé kůže se používají k léčbě obětí požáru, které mají závažné popáleniny. Jsou umístěny na tyto plochy kůže, aby se zabránilo mikrobiální infekci, a přitom umožňují dýchání /ZILDER, 2002/. 3.2.7.4 Žloutkové membrány (vitelin) Žloutkové membrány a úlomky z výroby tekutých vaječných výrobků jsou odfiltrovány ihned po demontáži. Jsou obvykle považovány za odpady a jsou zařazeny do nepoživatelných vajec. Nicméně, žloutkové membrány jsou bohaté na sialovou kyselinu, která je získávána z membrány pro farmaceutické účely. Ačkoli to nepředstavuje tak velký trh, jako je současná světová potřeba sialové kyseliny, mohly by být dodávány z několika farem /ZILDER, 2002/.
- 40 -
4
ZÁVĚR Vejce tvoří významnou část lidské výživy, jelikož jsou významným zdrojem
živin pro lidský organismus. Podle obsahu bílkovin se vejce řadí do skupiny jako maso, drůbež a ryby. Vejce obsahují všechny nezbytné vitamíny s výjimkou vitamínu C. Bílkoviny vajec mají ideální poměr aminokyselin a obohacují jimi jiné potraviny. Vejce jsou také výborným zdrojem mastných kyselin. Obsah těchto látek je význačný nejen z hlediska výživy člověka, ale některé z těchto látek mají určité vlastnosti, které lze využít v nepotravinářské oblasti. Nadprodukce vajec vedla k úvahám, jak ekonomicky a ekologicky v dnešní době využít tuto surovinu. Dlouhá léta zkoumání a pokusů vedla k poznání, že vaječné složky se dají využít v medicíně, farmacii, kosmetice a dalších odvětvích nepotravinářského průmyslu. Mezi nejvýznamnější bioaktivní složky vejce patří zejména lysozym, který díky své antimikrobiální vlastnosti působí proti mikroorganismům, zejména smrtícím patogenům a využívá se hlavně v kosmetice a medicíně. Další bioaktivní složky s užitečnými vlastnostmi jsou avidin, ovotransferin, ovomakroglobulin, fosfolipidy, atd. Vaječný žloutek obsahuje důležité imunoglobulíny IgY, které našly své uplatnění v imunizaci slepic a tvorbě protilátek proti řadě chorob nejen u drůbeže, ale i dalších hospodářských zvířat a lidí. Díky těmto protilátkám se snížil celosvětový výskyt nebezpečných epidemií vyskytující se v chovech drůbeže. Nejen bioaktivní složky vejce jsou významné, ale i vejce jako takové našlo svou roli v různých odvětvích. Patří sem například koželužství, výroba krmiva pro zvířata, hnojiva, umělecké a kulturní využití. Vejce tedy není jen pouhou součástí našich pokrmů, ale nachází se i další varianty jeho využití, a to i v případech, kdy je vejce nezastupitelným zdrojem nových poznatků.
- 41 -
5
LITERATURA
ANONYM Léčebné postupy v odstraňování lupů [online], [citováno 2008-10-11], http://www.mineralfit.cz/domaci-lekar-clanek/lupy-nemusi-byt-nemoci-117 ANONYM Vejce geneticky modifikovaných slepic mají protirakovinnou látku [online], (zdroj:
Potravinářská
komora,
2007),
[citováno
2008-11-12],
http://www.agris.cz/potravinarstvi/detail.php?id=151878&iSub=1030&PHPSES SID=710f ANONYM Vejce vyšlechtěných slepic obsahující látky proti rakovině [online], (zdroj: Potravinářská
komora,
2007),
[citováno
2008-11-12]
http://www.novinky.cz/zena/zdravi/106630-vejce-vyslechtenych-slepicobsahuji-latky-proti-rakovine.html ARASTEH, N., AMINIRISSEHEI, A.H., YOUSIF, A.N. Passive immunization of rainbow trout (Oncorhyncus mykiss) with chicken egg yolk immunoglobulins (IgY). Aquaculture, 2004, 231, 23-26. ISSN 0044-8486. [citováno 2009-04-13], www.elsevier.com/locate/aqua-online AVART, V., HINNERS, S.W. Evalution of egg shells as a low cost calcium source for latiny hens. Poult.Sci., 1973, 52. BULLARD, R.W., LEIKER, T.J., PETERSON, J.E., KILBURN, S.R. Volatile components of fermented egg, an snímal attractant and repelent. J.Agric. Food Chem., 1978, 26, 155-159. CLARKE, M.C. Found: A new use for egg. U.S. Egg Poult. Mag., 1940, 46, 644-698. COX, H.R Growth of viruses and rickettsia in the developing chicken embryo. Ann. N.Y.Acad. Sci., 1952, 55, 236-247. FREIRE, M.N., HOLANDA, J.N.F., Characterization of avian eggshell waste aiming its use in a ceramic wall tile paste [online], Ceramica, 2006, 52, 240-244, ISSN 0366-6913. [citováno 2009-04-13], http://www.scielo.br/pdf/ce/v52n324/03.pdf GALIEAN, R.D., COTTERILL, O.J. Egg Science and Technology. 3. vyd. New York: Food Products Press, 1986, 525-538. ISBN 1-56022-003-1. - 42 -
GITTINS, J. Adas utilization of egg shell waste from UK egg processing and hatchery establishments, ADAS consulting Ltd, 2002. HALL, W.M., WITZEMAN, J.S., JONES, R. The detection and enumeration of Clostridium perfringens in foods. J. Food Sci., 1969, 34, 212-214. HEJLOVÁ, Š. Hygiena a technologie vajec a vaječných výrobků. 1. vydání, Újezd u Brna: Straka, 2001, s 15-16, ISBN 80-9027758-6. HUNTON, P. Egg components and quality sessions at the EPC: and eclectic mix. World Poultry, 2006, 22, no. 11, 29-30. ISSN 1388-3119. HVÍZDALOVÁ, I. Složky přítomné ve vejcích [online], čl. 63881, vydáno:28.9.2007, (Egg
Industry,
112,
2007,
č.8),
[citováno
2008-11-19],
http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=63881&ids=312 KATE, V. Ruská vejce Mikuláše II. [online], 2007, Romanovci, [citováno 2009-05-06], http://romanovci.blog.cz/0710 KATE, V. Fabergého vejce (Mikuláš II. Pro matku Marii) [online], 2007, Romanovci, [citováno 2009-05-06], http://romanovci.blog.cz/0712/fabergeho-vejce-mikulasii-pro-matku-marii KO, K.Y.; AHN, D.U. Preparation of Immunoglobulin Y from Egg Yolk Using Ammonium Sulfate Precipitation and Ion Exchange Chromatography [online], Poultry Science, 2007, 86. ISSN 0032-5794. [citováno 2008-10-11], http://ps.fass.org/cgi/content/abstract/86/2/400?maxtoshow=&HITS=10&hits=1 0&RESULTFORMAT=&fulltext=egg+yolk&andorexactfulltext=and&searchid =1&FIRSTINDEX=0&sortspec=relevance&resourcetype=HWCIT KOPÁČOVÁ, O. Vaječný žloutek napomáhá ke snižování rizika rakoviny [online], čl. 74790, vydáno:21.5.2008, (Food Business News, 2008, č.30), [citováno 200810-11], http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=74790&ids=2615 KOUDELE, J.W., HEINSOHN, E.C. The egg products industry of the United States. Kans.State Univ., Agric. Exp. Stn., Bull., 1964, 446.
- 43 -
KOVAŘČÍK, K. Infekce střevního traktu [online], vydáno:7.5.2007, [citováno 200903-04], http://www.agroweb.cz/Infekcestrevnihotraktu__s79x27922.html+vaje%C4%8 Dn%C3%A9 +IgY&hl=cs&ct=clnk&cd=6&gl=cz&client=firefox-a KREJČÍ, J.; ILLEK, J. Biologické metody prevence infekcí [online], vydáno:23.5.2008, [citováno 2009-03-04], http://www.agroweb.cz/Biologicke-metody-prevenceinfekci__s221x30780.html KVASNIČKOVÁ, A. Zamezování průjmu pomocí vajec [online], čl. 2024, vydáno:4.7.2001, (Journal of Nutraceuticals, Functional & Medical Foods, 3, 2001,
č.
2,),
[citováno
2008-11-12],
http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=14&typ=1&val=2024&ids=194 MANNING, E. Egg spray krepe deer out of fielsds. Prog. Farmer, 1982. Midwest Ed. MUDLER, R. Egg: a new way to take your medicine. World Poultry, 2006, 22, no. 10, 26-27. ISSN 1388-3119. NEWALL, V. An Egg at Easter. Indiana Univ. Press, 1971, Bloomington PHILLIPS, P.H., LARDY, H.A. A yolk-buffer pabulum for the preservations of bull semen. J.Dairy Sci., 1940, 23, 399-404. ROMANOFF, A.L., ROMANOFF, A.J. The Avian Egg. John Wiley & Sons Co., 1949, New York. SALSBURY, G.W., FULLER, H.K., WILLETT, E.L. Preservation of bovine spermatozoa in yolk citrate diluent and field results from its use. J.Dairy Sci. 1941, 24, 905-910. SCHEUFLER, P. Historické fotografické techniky [online], Arama, Praha, 1993, [citováno 2009-04-13], http://www.scheufler.cz/data/File/z_knihy_10.doc SCHNEIDEROVÁ, P. Imunizovaná vejce proti infekci lawsoniemi [online], čl. 28481, vydáno:13.8.2004, (Feedstuffs, 76, 2004, č.26), [citováno 2008-11-12], http://www.agronavigator.cz/default.asp?ids=119&ch=1&typ=1&val=28481
- 44 -
SCHNEIDEROVÁ, P. Nové využití vajec [online], čl. 47493, vydáno:24.5.2006, (World
Poultry,
21,
2006,
č.4),
[citováno
2008-11-19],
http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=1&typ=1&val=47493&ids=123 SCHNEIDEROVÁ,
P.
Produkce
protilátek
ve
vejcích
[online],
čl.
623,
vydáno:18.2.2001, (World Poultry, 17, 2001, č. 1,), [citováno 2008-11-12], http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=16&typ=1&val=623&ids=0&cmo =12&cye=2008 SIMEONOVOVÁ, J. Technologie drůbeže, vajec a minoritních živočišných produktů. Brno: MZLU, dotisk 2003, 247 s., ISBN 80-7157-405-8. SNYDER, C.G. Egg and the quest for beauty. U.S. Egg Poultry Mag., 1933, 39(9), 2021. STŘEDA, L. Přírodní léčebné kosmetické přípravky s lysozymem [online], [citováno 2008-11-19], http://www.streda.com/index.php?navigace=kosmetika&lng=cz SZILVASY, L.M. The Jeweled Egg. A Comprehensive Guide to the Design and Creation of Decorated Eggs. Association Press, 1976, New York. ŠVAMBERK, A. Vejce proti uštknutí [online], vydáno: 9.1.2003, [citováno 2009-0414], http://www.novinky.cz/koktejl/551-vejce-proti-ustknuti.html THOMPSON, D.V. The Praktice of Tempera Painting. Yale Univ. Press, 1936, New Haven, CT. VALENTA, C., BERNKOP-SCHNÜRCH, A., SCHWARTZ, M. Modification of lysozyme with cinnamaldehyde: A strategy for constructing novel preservatives for dermatics [online], Science Direkt, 1997, 148, 131-137. [citováno 2008-1011],
http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&_udi=B6T7W-
3RJG2G51H&_user=10&_rdoc=1&_fmt=&_orig=search&_sort=d&view=c&_acct=C000 050221&_version=1&_urlVersion=0&_userid=10&md5=d8a4123dc0297d5641 7dd3a242697a7f
- 45 -
VANDEPOPULIERE, J.M., MCKONNEY, C.W., WALTON, H.V. Value of egg shell meal of as a poultry feedstuff. Poult. Sci., 1973, 52, 2096. VANDEPOPULIERE,
J.M.,WALTON,
H.V.,
COTTERILL,
O.J.
Nutritional
evaluation of egg shell meal. Poult. Sci., 1975, 54, 131-135. VANDEPOPULIERE, J.M., WALSON, H.V., JAYNES, W., COTTERILL, O.J. Elimination of pollutants by utilization of egg breaking plant shell-waste. Environ. Prot.Technol. Serv., 1978, U.S. Environmental Protection Agency. Cincinnati, OH 45268, EPA-600/2-28-044. VELÍŠEK, J. Chemie potravin 1. 1. vyd. Tábor:OSSIS, 2002, 48-50. ISBN 80-8665900-3. VONDRÁŠKOVÁ, Š. Vaječný žloutek – zdroj biologicky aktivních látek [online], čl. 1699, vydáno:1.6. 2001, (Poultry Science, 57, 2001, č. 1), [citováno 2009-0302], http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=1&typ=1&val=1699&ids=126 VLKOVÁ, A. Vejce emu mají stejný účinek jako viagra [online], čl. 485, vydáno:7.2.2001, (World Poultry, 15, 1999, č. 6,), [citováno 2008-11-12], http://www.agronavigator.cz/default.asp?ids=166&ch=13&typ=1&val=485 WALTON, H.V., COTTERILL, O.J., VANDEPOPULIERE, J.M. Composition of shell waste from egg breaking plants. Poult. Sci., 1973, 52, 1836-1841. WILCKE, H.L. Eggshell are good poultry feed. U.S. Egg Poult. Mag., 1940, 46, 617618. WINKIPEDIE
Albuminový
papír
[online],
2009,
[citováno
2009-05-06],
http://cs.wikipedia.org/wiki/Albuminov%C3%BD_pap%C3%ADr YEGANI, M.
KORVER, D. Are egg
yolk antibodies an alternative to
antibiotics?.World Poultry, 2007, 23, no. 5, 22-25. ISSN 1388-3119. ZHANG, W.W. The use of gene-specific IgY antibodies for drug target discovery [online],
DDT,
2003,
8,
no.8,
[citováno
2008-11-12],
http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&_udi=B6T64488FGD4- 46 -
F&_user=10&_rdoc=1&_fmt=&_orig=search&_sort=d&view=c&_acct=C0000 50221&_version=1&_urlVersion=0&_userid=10&md5=247cdc655ae7b9de010 1dd27a6892e35 ZILDER, G. Commercial Chicken Meat and Egg Production. 5. vyd. Massachusetts: Kluwer Academic Press, 2002, 1365 . ISBN 0-7923-7200-X.
- 47 -
6
PŘÍLOHY
- 48 -
SEZNAM PŘÍLOH
Obr. 2 Srovnání metod preparace protilátek IgY a IgG Obr. 3 Fabergého zdobené vejce od Mikuláše II. pro jeho matku Marii Fjodorovnu Obr. 4 Fabergeho zdobené vejce od Mikuláše II. pro jeho matku Marii Fjodorovnu Obr. 5 Příklad fotografie na albuminovém papíře
- 49 -
Obr. 2 Srovnání metod preparace protilátek IgY a IgG /ZIDLER, 2002/
Obr. 3 Fabergého zdobené vejce od Mikuláše II. pro jeho matku Marii Fjodorovnu /KATE, 2007/
- 50 -
Obr. 4 Fabergého zdobené vejce od Mikuláše II. pro jeho matku Marii Fjodorovnu (Dánské království) /KATE, 2007/
- 51 -
Obr. 5 Příklad fotografie na albuminovém papíře /WINKIPEDIE, 2009/
- 52 -
- 53 -
