MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Agronomická fakulta
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2009
ANDREA KNOROVÁ
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav technologie potravin
Trendy ve spotřebě potravin živočišného původu v ČR Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracoval:
prof. Ing. Jana Simeonovová, CSc.
Andrea Knorová
Brno 2009
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Trendy ve spotřebě potravin živočišného původu v ČR vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MZLU v Brně.
dne ............................................................. podpis bakaláře ..........................................
PODĚKOVÁNÍ
Tímto děkuji paní prof. Ing. Janě Simeonovové, CSc. za odborné konzultace k mé bakalářské práci a všechny rady poskytnuté pro její zpracování.
Abstrakt
Tato bakalářská práce má za úkol zpracovat literární přehled týkající se spotřeby potravin živočišného původu v ČR. Cílem práce je monitoring současné spotřeby potravin podle spotřebitelských skupin a komodit potravin, srovnání se spotřebou světovou a vystihnutí trendů do budoucna. V závěru jsem se zaměřila také na dnes poměrně diskutované téma „biopotraviny“. Vlastní analýzu pomocí dotazníků jsem zahrnula do kapitoly Vlastní pozorování.
Klíčová slova: trend, spotřeba, potraviny živočišného původu, Česká republika
Abstract
The thesis takes its task in a literary processed survey on the consumption of animal-origin food in the Czech Republic. The goal of this writing is monitoring food consumption according to consumer groups and food commodities, its comparison with the worlds consumption and capturing the trends for the future. In the end I focused on the recently discussed topic "organic food". Analysis using questionnaires is included in the chapter Own Observations.
Key words: trend, consumption, food of animal origin, Czech Republic
OBSAH
1
ÚVOD .................................................................................................... 9
2
CÍL PRÁCE ........................................................................................ 10
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED................................................................... 11 3.1
Maso a masné výrobky................................................................ 11 Spotřeba masa ....................................................................................... 11
3.1.1 3.1.1.1
Vývoj spotřeby masa.......................................................................... 11
3.1.1.2
Hovězí maso....................................................................................... 12
3.1.1.3
Vepřové maso .................................................................................... 13
3.1.1.4
Drůbeží maso..................................................................................... 14
3.1.1.5
Ryby ................................................................................................... 16
3.1.1.6
Skopové maso .................................................................................... 17
3.1.1.7
Králičí maso ...................................................................................... 18
3.1.1.8
Koňské maso ...................................................................................... 18
3.1.2
3.2
Spotřeba masných výrobků ................................................................. 19
Mléko a mléčné výrobky............................................................. 21
3.2.1
Výroba a spotřeba mléka ..................................................................... 21
3.2.2
„Školní mléko“ ...................................................................................... 23
3.2.3
Spotřeba mléčných výrobků ................................................................ 24
3.2.3.1
Spotřeba másla .................................................................................. 24
3.2.3.2
Spotřeba sýrů..................................................................................... 25
3.2.3.3
Spotřeba jogurtů................................................................................ 27
3.2.4
3.3
Nedostatečná konzumace mléka.......................................................... 28
Vejce.............................................................................................. 29
3.3.1
Spotřeba vajec ....................................................................................... 29
3.3.1.1
Spotřeba vajec v České republice...................................................... 29
3.3.1.2
Spotřeba vajec v EU .......................................................................... 30
3.4
Biopotraviny................................................................................. 31
3.4.1
Co je biopotravina? .............................................................................. 31
3.4.2
Trh s biopotravinami............................................................................ 32
3.4.2.1
Evropský trh s biopotravinami .......................................................... 32
3.4.2.2 3.4.3
Ceny biopotravin................................................................................... 34
3.4.4
Způsoby prodeje biopotravin .............................................................. 35
3.4.4.1 3.4.5
4
Český trh s biopotravinami................................................................ 33
Nejčastěji kupované biopotraviny ..................................................... 35 Výhled do budoucna ............................................................................. 35
VLASTNÍ POZOROVÁNÍ ............................................................... 37 4.1
Cíl pozorování.............................................................................. 37
4.2
Výsledky pozorování ................................................................... 37
4.2.1
Dotazník pro spotřebitele nenakupující biopotraviny ...................... 38
4.2.2
Dotazník pro spotřebitele nakupující biopotraviny .......................... 39
4.3
Závěr pozorování......................................................................... 42
5
ZÁVĚR ................................................................................................ 43
6
SEZNAM LITERATURY ................................................................. 45
7
PŘÍLOHY ........................................................................................... 51
SEZNAM TABULEK: Tabulka č. 1 Vývoj spotřeby masa v ČR (kg/obyvatel/rok) .............................................12 Tabulka č. 2 Spotřeba hovězího masa v ČR (kg/obyvatel/rok) .......................................12 Tabulka č. 3 Spotřeba vepřového masa v ČR (kg/obyvatel/rok) ....................................13 Tabulka č. 4 Spotřeba drůbežího masa v ČR (kg/obyvatel/rok) .....................................14 Tabulka č. 5 Spotřeba rybího masa v ČR (kg/obyvatel/rok) ...........................................16 Tabulka č. 6 Spotřeba skopového, kozího a koňského masa v ČR (kg/obyvatel/rok) .....17 Tabulka č. 7 Spotřeba králičího masa v ČR (kg/obyvatel/rok) .......................................18 Tabulka č. 8 Spotřeba zvěřiny v ČR (kg/obyvatel/rok) ...................................................29 Tabulka č. 9 Spotřeba masných výrobků (1995) ...........................................................20 Tabulka č. 10 Spotřeba mléka v ČR (litr/obyvatel/rok) ..................................................21 Tabulka č. 11 Výroba a spotřeba mléka do roku 2005 dle FAO ....................................22 Tabulka č. 12 Zahraniční obchod s mlékem a mléčnými produkty (tis. tun) ..................22 Tabulka č. 13 Spotřeba másla v ČR (kg/obyvatel/rok) ...................................................24 Tabulka č. 14 Spotřeba sýrů v ČR (kg/obyvatel/rok) ......................................................25 Tabulka č. 15 Orientační bilance v tis. l, t .....................................................................28 Tabulka č. 16 Spotřeba vajec v ČR (ks/obyvatel/rok) ....................................................29 Tabulka č. 17 Vývoj obratu v biopotravinách (mil. Kč) .................................................34
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 Struktura spotřeby masných výrobků (ČR 1991) .............................................20 Graf č. 2 Výroba přírodních sýrů v ČR 2006 .................................................................26 Graf č. 3 Spotřeba sýrů v roce 2006 ...............................................................................27 Graf č. 4 Znáte a kupujete biopotraviny? .......................................................................38 Graf č. 5 Bariéry nákupu biopotravin ............................................................................39 Graf č. 6 Frekvence nákupu biopotravin ........................................................................40 Graf č. 7 Nejčastěji kupované biopotraviny ...................................................................41
1
ÚVOD
Potraviny jsou důležitým zdrojem živin a energie, proto jsou nezbytnou součástí existence člověka. Při nákupu potravin zohledňuje spotřebitel mnoho aspektů, z nichž nejdůležitější jsou zdravotní nezávadnost (bezpečnost) potravin, jejich kvalita a spotřebitelská cena (Ingr, 2008). Spotřeba se počítá bilanční metodou. Od roku 1991 se k výpočtu využívají údaje o průmyslové výrobě, samozásobení, počátečních a konečných zásobách, dovozech a vývozech. Tyto údaje jsou získávány ze statistických výkazů, které sleduje ČSÚ, dále od jednotlivých potravinářských svazů, od některých organizací, zabývajících se zahraničním obchodem, od Státní veterinární správy a dalších institucí. Nejčastěji se uvádí celková průměrná roční spotřeba připadající na jednoho obyvatele. Počet obyvatel je střední stav obyvatelstva. Jednotlivé údaje jsou dlouhodobě srovnatelné (Statistické ročenky). Ve spotřebě potravin obecně došlo k výrazným změnám, a to jak v objemu, tak i ve struktuře. Tyto změny způsobila řada různých faktorů, které poptávku a spotřebu potravin ovlivňují. Mezi nejdůležitější z nich patří: •
vývoj příjmů obyvatelstva
•
vývoj spotřebitelských cen potravin i nepotravinářských výrobků a služeb
•
nabídka a dostupnost výrobků na trhu ve vztahu k rozvoji distribuční sítě
•
reklama a propagace
•
zdravotní osvěta
(http://www.qmagazin.cz)
-9-
2
CÍL PRÁCE
Cílem této práce bylo zjistit aktuální situaci v České republice ve spotřebě masa a masných výrobků, mléka a mléčných výrobků a vajec. Speciální zaměření práce pak navázalo na spotřebu biopotravin.
- 10 -
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED
3.1 Maso a masné výrobky
3.1.1
Spotřeba masa Spotřeba masa, kromě ryb, se ve statistikách (FAO, OECD) vyjadřuje „v
hodnotě masa na kosti“, což je hodnota jatečně upraveného těla, připadající na jednoho průměrného obyvatele státu v kg za jeden rok. Tato hodnota je světově srovnatelná jakožto výstup z jatečního zpracování (Ingr, 2004). Průměrná světová spotřeba masa na 1 obyvatele v roce 2001 byla přibližně 38,3 kg. V rozvinutých zemích můžeme hovořit o hodnotě 77,5 kg, v Evropě 72 kg, v EU 91,8 kg. V rozvojových zemích byla spotřeba pouze 27,5 kg. V tomto případě jde však o průměrné hodnoty, takže např. v Etiopii byla spotřeba 0,5 kg, Bangladéši 3,1 kg, Indii 5,2 kg. V Číně můžeme naopak hovořit o 20 kg na osobu a rok, dnes už tato hodnota dosáhla přes 51 kg (Steinhauser, 2006). Spotřeba masa závisí na řadě faktorů, nejen na finančních možnostech, ceně, dostupnosti, ale také na zvyklostech a věkové struktuře obyvatel a módních trendech. Byla a je i určitým obrazem blahobytu (Ingr, 2004). U masa a masných výrobků se mírně zvýšil růst spotřeby, a to při změně struktury spotřeby jednotlivých druhů. Mírně klesla spotřeba masa vepřového a naopak značně se zvýšila spotřeba drůbeže (Štiková, 1997).
3.1.1.1 Vývoj spotřeby masa Vývoj spotřeby masa v EU Evropská komise zveřejnila prognózy spotřeby masa v EU. Ze současných 87,4 kg v roce 2004 by se spotřeba na 1 obyvatele do roku 2012 měla zvýšit na 89,1 kg. Polovina z tohoto množství připadne na vepřové maso (44,4 kg z loňských 43,5 kg). U hovězího a telecího masa se počítá s mírným poklesem (17,5 kg z 18,0 kg v r.2004), nezmění se spotřeba skopového a kozího masa (2,8 kg), naopak o 1,5 kg se zvýší konzumace drůbežího masa (na 24,5 kg) (http://www.maso.cz).
- 11 -
Vývoj spotřeby masa v České republice
Tabulka č.1 Vývoj spotřeby masa v ČR (kg/obyvatel/rok) Maso
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2004 2005 2006 2007
celkem
85,3
81,5
82,1
83
79,4
77,8
79,8
80,5
81,4
80,6
81,5
Pramen: Statistické ročenky ČR (maso celkem = bez ryb)
V ČR spotřeba masa narůstala zejména od šedesátých let minulého století. Důvodem bylo zejména to, že zemědělská produkce surovin a potravin byla státem dotována. Vrcholné spotřeby masa bylo v ČR dosaženo v letech 1989 a 1990 – 97,4 a 96,5 kg na osobu a rok. Poté došlo ke snižování odbytu masa, protože došlo ke vzrůstu cen a k cenové liberizaci. Masa sní každý Čech ročně zhruba 80 kilogramů. Z toho polovina připadá na maso vepřové. Vysokou spotřebu zaznamenalo od druhé poloviny devadesátých let maso drůbeží, kterého se sní ve srovnání s EU nadprůměrných 25 kilogramů na obyvatele ročně. Naopak hovězí je na ústupu a spotřeba propadla na deset kilogramů na hlavu ročně (http://vyrobci.foodnet.cz).
3.1.1.2 Hovězí maso
Tabulka č. 2 Spotřeba hovězího masa v ČR (kg/obyvatel/rok) 1990 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2003 2004 2005 2006 2007 28,0
18,5
18,2
16,1
14,3
13,8
12,3
10,2
11,5
10,3
10,0
10,4
10,8
Pramen: Statistické ročenky ČR
Hovězí maso patřilo poměrně dlouho mezi nejoblíbenější sortiment masného spotřebního koše. Předstiženo bylo poprvé v roce 1965, a to masem vepřovým. V roce 1996 dokonce i masem drůbežím. Tento trend je celosvětový, nejedná se pouze o Českou republiku (Steinhauser, 2008). Na stálé snižování spotřeby hovězího masa měl velký vliv vývoj jeho cen a především vývoj podílu ceny hovězího masa na ostatních základních druzích masa (vepřové, drůbež). Rovněž kvalita nabízeného hovězího masa velmi výrazně působila na snižování spotřeby. Problémy v poptávce spojené s pochybnostmi o jeho zdravotní nezávadnosti měly na spotřebu jen krátkodobý efekt. - 12 -
V současné době se mírně oživil zájem o spotřebu hovězího masa, nabídka hovězího se rozšířila i o kvalitní maso z chovu masných plemen. Kvalita se stává významným faktorem konkurenceschopnosti a její udržení či zvyšování spolu s dostatečnou informovaností spotřebitelů je jedinou zárukou zvyšování spotřeby. (Štiková, 2006) Hovězí maso preferují obyvatelé USA (43 kg), Kanady (32 kg), Austrálie (40 kg), zemí Latinské Ameriky (Argentina 57 kg, Uruguay 54 kg), Norska a Švýcarska (30 kg), Francie (27 kg) a Itálie (22 kg) (http://qmagazin.cz). Naopak poměrně nízká spotřeba hovězího masa je dnes v Portugalsku a Německu. Obyvatelé těchto států preferují zejména maso vepřové. V České republice je spotřeba hovězího masa nižší, než činí průměrná úroveň spotřeby států EU. Do roku 2013 je podle Evropské komise odhadována roční spotřeba hovězího masa na jednoho obyvatele EU v průměru asi 17,1 kg (Katina, 2007).
3.1.1.3 Vepřové maso
Tabulka č. 3 Spotřeba vepřového masa v ČR (kg/obyvatel/rok) 1990 1995 1996 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
2007
50,1
42,0
46,2
49,2
45,7
44,7
40,9
40,9
40,9
41,5
41,1
41,5
40,7
Pramen: Statistické ročenky ČR Značný vliv na vývoj spotřeby vepřového masa má spotřeba substitučních výrobků, především drůbežího, resp. kuřecího masa. Vepřové maso je nejoblíbenějším masem na světě se svým podílem přes 40 % celkové spotřeby, a to i přesto, že miliony lidí islámské a židovské víry ho zcela odmítají. Největšími spotřebu vepřového masa mají Rakušané, 71 kg na osobu a rok, v závěsu za nimi jsou Dánové se 70 kg a Španělé se 66 kg. Průměrný Čech zkonzumuje ročně 41 kg vepřového, které představuje tradiční surovinu také v kuchyni Číňanů (34 kg), Korejců, Filipínců a Vietnamců. Je oblíbené i u obyvatel Severní a Jižní Ameriky, nepohrdnou jím ani Afričané. (http://qmagazin.cz) V USA je spotřeba vepřového masa na osobu za rok 2007 22,9kg (Kameník, 2008). Nejvyšší spotřeba vepřového masa byla u nás zaznamenána v roce 1990, kdy činila 50,1 kg na osobu. Od této doby se spotřeba postupně snižovala. Ve spotřebě
- 13 -
vepřového masa patří ČR k nadprůměrným zemím. U nás je zastoupení vepřového masa na celkové spotřebě masa asi 50,5% (Pavlů, 2008). V hodnocení spotřeby vepřového masa na osobu zaujímá Německo v rámci EU jedno z předních míst. Objem produkce vepřového masa v Německu představuje dnes 4 miliony tun ročně (http://www.maso.cz). Naopak nejnižší spotřeba tohoto masa je ve Spojeném království a v Řecku, jedná se přibližně o polovinu průměrné spotřeby v EU (Štiková, 1997). K výraznějšímu snížení spotřeby došlo po roce 1996, v posledních třech letech spotřeba vepřového masa stagnuje. Do roku 2013 je podle Evropské komise odhadována roční spotřeba vepřového masa na jednoho obyvatele EU v průměru asi 43,1 kg (Katina, 2007).
3.1.1.4 Drůbeží maso
Tabulka č. 4 Spotřeba drůbežího masa v ČR (kg/obyvatel/rok) 1990 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2002 2003 2004 2005 2006
2007
13,6
24,9
13,0
13,6
15,3
17,9
20,5
22,3
23,9
23,8
25,3
26,1
25,9
Pramen: Statistické ročenky ČR
Ještě v polovině minulého století se spotřebě a výrobě drůbežího masa nepřikládala větší důležitost. Teprve od roku 1970 začala prudce stoupat díky jeho dietetickým vlastnostem. V některých částech světa, například v Severní Americe, už jeho spotřeba převýšila maso vepřové. Růst spotřeby tohoto masa ovlivnily příznivé cenové relace oproti jiným druhům mas, rozšíření výrobků vyšší finalizace na tuzemském trhu, snadná a rychlá kuchyňská úprava a v 90. letech také zjištění o dietologických vlastnostech různých druhů masa. Nejvyšší spotřeba drůbeže byla v roce 1995 v domácnostech důchodců, z ekonomicky aktivních domácností byla spotřeba nejvyšší u zemědělců a nejnižší v domácnostech zaměstnanců (Štiková, 1997). V roce 2002 světová výroba drůbežího masa přesáhla 71 ,6 milionů tun a jeho podíl na celkové spotřebě masa (nepočítaje rybí) dosáhl téměř třiceti procent. Dvěma třetinami se přitom na ní podílely pouhé čtyři země: USA -17 520 000 tunami, Čína -12 550000 tunami, Evropská Unie -9 080 tunami, zde jsou ovšem značné rozdíly mezi
- 14 -
jednotlivými státy, a Brazílie -7 690 000 tunami a zejména zde výroba i nadále prudce vzrůstá (http://suroviny.gastronews.cz). Jediný zlom v růstu spotřeby drůbežího masa nastal v roce 2003, spotřeba se mírně snížila. Následující rok však opět došlo ke zvýšení spotřeby na 25,3 kg/obyv/rok. Podle odhadu Ministerstva zemědělství ČR se očekává pokračování zvyšování spotřeby drůbežího masa už jen o cca 1%. K rekordnímu zvýšení spotřeby drůbežího masa došlo v roce 2005, a to na 26,1 kg na osobu. Spotřeba v zemích EU se ve srovnání s naší spotřebou pohybuje asi kolem 23 kg. V roce 2007 došlo ke snížení spotřeby drůbežího masa o 6,2 % na 24,3 kg (odhad). Důvodem tohoto poklesu byla pravděpodobně obava spotřebitelů z ptačí chřipky. V roce 2008 byla očekávána spotřeba 24 kg a podle odhadu do budoucna se tato úroveň spotřeby nebude nijak výrazně měnit (Roubalová, 2008). V roce 2006 činila průměrná spotřeba drůbežího masa v zemích EU 22 kg na obyvatele. V Evropě má nejvyšší spotřebu drůbežího masa Irsko (34 kg), Maďarsko (33 kg), Španělsko (31,5 kg) a Velká Británie (30 kg). Jde – li o Českou republiku, ta je se svými 26,1 kg nad průměrem spotřeby zemí EU. Největší spotřeba tohoto masa ve světě v roce 2006 byla ve Spojených státech, kdy spotřeba dosahovala 53,7 kg drůbežího masa celkem (Mates, 2007). Světový průměr na osobu je kolem 11 kg, od 2 kg v chudých zemích až po 25 a více kg v průmyslově rozvinutých zemích (http:// www.qmagazin.cz). Ve spotřebě drůbežího masa zaujímají ústřední postavení celá kuřata a kuřecí části, jejichž spotřeba dosahuje zhruba dvě třetiny všeho drůbežího masa (http://suroviny.gastronews.cz). Existují odhady týkající se spotřeby drůbežího masa do roku 2014. Předpokládá se další růst průměrné spotřeby. Ve všech zemích EU dojde k nárůstu z 22 kg v roce 2006 na 24,3 kg. Vyšší růst spotřeby se předpokládá zejména v nových členských zemích až na 26,9 kg. Podle odhadů by Česká republika mohla dosáhnout spotřeby drůbežího masa v roce 2014 až 30 kg na osobu a rok (Mates, 2007). Nepůjde o vysoký nárůst ve spotřebě, ale s předpokládaným vyšším příjmem obyvatelstva, jejich nároky na rychlou přípravu pokrmů a technické vybavení obchodních řetězců se budou ve větší míře vyrábět výrobky s vyšší přidanou hodnotou, tzn. výrobky, které jsou vhodné pro rychlou kuchyňskou přípravu, pro kterou je drůbeží maso ideální (Mates, 2007).
- 15 -
3.1.1.5 Ryby
Tabulka č. 5 Spotřeba rybího masa v ČR (kg/obyvatel/rok) 1990 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2002 2003 2004 2005 2006 5,4
4,9
5,2
5,5
5,3
5,2
5,4
5,3
5,5
5,5
5,8
2007
5,6
5,8
Pramen: Statistické ročenky ČR
Spotřeba ryb u nás i ve světě je ovlivňována zejména jejich kolísavými cenami, dále také relacemi mezi cenami ryb a cenami masa teplokrevných zvířat. (Ingr I., 2004) Spotřeba ryb se ve vyspělých státech Evropy pohybuje mezi 10 - 20 kg na osobu a rok. Velmi vysoká je spotřeba ryb na Islandu a ve skandinávských zemích (Ruprich a kol., 1997). Spotřeba ryb v ČR je poměrně nízká. Každý obyvatel Česka sní v přepočtu asi 5,5 kg ryb za rok, kdežto podle statistické agentury Evropské unie Eurostat konzumují obyvatelé Evropské unie přibližně 22 kg ryb (včetně mořských živočichů) (Buchtová, 2000). V naší spotřebě mají převahu mořské ryby a výrobky z nich. Spotřeba sladkovodních ryb se z velké části soustřeďuje do období velikonočních a vánočních svátků a zkonzumuje se jich něco přes kilogram na osobu ročně. U mořských ryb je to zhruba čtyřikrát více. Ministerstvo zemědělství soudí, že důvodem větší popularity mořských ryb je pestřejší sortiment výrobků a někdy i nižší ceny než u ryb sladkovodních (Ženíšková, Gall, 2007). Spotřeba sladkovodních ryb u nás setrvává už řadu let na hodnotě 0,9 až 1,1 kg na osobu ročně, pouze v letech 1989 a 1990 se tato hodnota zvýšila na 1,2 kg (Holá, 2002). Spotřeba ryb a rybích výrobků se plynule zvyšuje po výrazném snížení celkové spotřeby po roce 1989 (Štiková, 1997). Češi začínají oceňovat kvalitu chlazených ryb oproti rybám mraženým, čímž vzrůstá spotřeba čerstvých ryb a zároveň obliba nových druhů čerstvých ryb, zejména lososa (Světlíková, 2006). Konzumace 1 - 2 rybích jídel týdně je považována za prospěšnou lidskému zdraví (Kay, 1985). Pokud bychom uvažovali 100 g porci, pak by spotřeba jedlého podílu ryb celkově na osobu a rok měla činit asi 10,4 kg. Dříve doporučená spotřeba ryb pro obyvatele ČR (Štiková aj., 1990) činila 6 kg na osobu a rok, novější doporučení - 16 -
(Brázdová aj., 1995) hovoří o 12 kg pro rok 2000. Zdravotníci dnes doporučují optimální roční spotřebu kolem 17 kg na 1 obyvatele zeměkoule. V roce 1995 byla nejvyšší spotřeba ryb v domácnostech důchodců, nejnižší u zemědělců. V domácnostech ekonomicky aktivních osob nejsou ve spotřebě ryb žádné výrazné rozdíly (Štiková, 1997). Průměrná celosvětová spotřeba ryb (sladkovodních a mořských) je cca 16 kg na osobu a rok. V zemích EU je to kolem 11 kg (Ženíšková, Gall, 2007). Např. ve Španělsku činí spotřeba ryb na osobu a rok průměrně 39 kg, v Portugalsku 57 kg, Na Islandu 93 kg, v Japonsku 63 kg, Holandsku a Německu 12 kg a v Rakousku pouze 10 kg (Oplt, 1998).
3.1.1.6 Skopové maso
Tabulka č. 6 Spotřeba skopového, kozího a koňského masa v ČR (kg/obyvatel/rok) 1996
1997
1998
1999
2000
2002
2003
2004
2005
2006
2007
0,3
0,3
0,3
0,3
0,3
0,3
0,3
0,2
0,4
0,4
0,3
Pramen: Statistické ročenky ČR
V roce 2000 činila průměrná spotřeba skopového masa ve světě přibližně 1,8 kg. Z toho nejvyšší je na Novém Zélandu (cca 25 kg), Austrálii, Saudské Arábii, Řecku, Kazachstánu a Irsku. Do roku 2005 se očekávalo zvýšení této průměrné světové spotřeby na 2,1 kg. Předpokládá se, že konzumace skopového masa bude stále více nahrazována vysoce jakostním značkovým jehněčím masem (Steinhauser, 2000). Tuzemská spotřeba skopového masa je poměrně nízká, můžeme ji odhadovat zhruba na 0,15 kg na obyvatele ročně. To je dáno zejména kvůli sezonnosti nabídky. Jehněčí maso je navíc dražší, než běžně konzumované druhy masa. Jehněčí kýta se pohybuje na 200 až 250 korunách za kilogram (http://vyrobci.foodnet.cz).
- 17 -
3.1.1.7 Králičí maso
Tabulka č. 7 Spotřeba králičího masa v ČR (kg/obyvatel/rok) 1996
1997
1998
1999
2000
2002
2003
2004
2005
2006
2007
3,4
3,4
3,3
3,1
3,0
3,0
3,0
2,9
2,8
2,6
2,6
Pramen: Statistické ročenky ČR
Králičí maso můžeme díky jeho složení zařadit k nejhodnotnějším druhům masa. Má nízký energetický obsah (420 až 680 KJ/100g), obsah tuku je v průměru 2,5 až 6% a dále toto maso obsahuje vysoký podíl esenciálních mastných kyselin. (Steinhauser, 2000) V tomto mase je dále také nízký obsah cholesterolu, sodíku a příznivý obsah fosforu a vápníku. Králičí maso je dobře stravitelné (Roubalová, 2007). Spotřeba králičího masa se u nás pohybuje od 3,9 do 2,4 kg na osobu a rok, nezaznamenává žádné mimořádné výkyvy (Roubalová, 2007). Nejvyšší spotřeba králičího masa je v Itálii, a to téměř 5 kg na osobu a rok. Dále je to Belgie (2,7 kg), Francie (2,9 kg) a Španělsko (3 kg). V ČR jde většinou o samozásobení a tato spotřeba se pohybuje okolo 2,5 kg na osobu a rok (Simeonovová, 2003).
3.1.1.8 Koňské maso Koňské maso se vyznačuje dobrou nutriční hodnotou – nízký podíl tuku – a dobrými kulinárními vlastnostmi – jemnost, křehkost až nasládlost masa. Koňské maso není pro mnoho národů tradičním pokrmem. Nejvyšší spotřeba v Evropě je v Itálii (ročně asi 1,4 kg na osobu), Francii (0,6 kg) a Belgii (0,5 kg). V některých oblastech, jako je např. Lombardie a Veneto, je mezi koňskými masy maso oslí (asino) (Steinhauser, 2000). Koňské maso se objevuje také v Českých restauracích, ale s úspěchem se u nás nesetkalo. Češi jsou ochotni konzumovat pouze guláš připravený z točeného koňského salámu, ale steak nebo roštěná u nás nejsou na talíři časté. Je vžité, že „kůň se nejí“, je pro jízdu, na okrasu a na závody. Spíše než v obchodech se koňské maso v Česku může nakoupit přes internet. Kilogram koňské roštěné se například nabízí za 170 korun a koňská svíčková téměř za 400 korun (http://www.tyden.cz).
- 18 -
2.1.1.10. Zvěřina
Tabulka č. 8 Spotřeba zvěřiny v ČR (kg/obyvatel/rok) 1996
1997
1998
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
0,3
0,3
0,3
0,4
0,3
0,4
0,4
0,6
0,6
0,5
0,8
Pramen: Statistické ročenky ČR
Pod pojmem zvěřina si můžeme představit maso jelenů, antilop, velkých přežvýkavců, ptáků, drobných živočichů, šelem, plazů atd. Ve spotřebě tohoto druhu masa hrají hlavní úlohu lokální zvyky a obyčeje. Toto maso pochází nejčastěji z míst s nízkou úrovní znalostí o světových ekosystémech, kde je nízká úroveň hygieny a šíření nákaz, proto je důležité sledovat ekologická a etická hlediska. Velmi významná je zvěřina zejména v jižních státech Afriky, Rusku, Mongolsku (oblasti světových lovišť) a na Novém Zélandu (Steinhauser, 2000).
3.1.2
Spotřeba masných výrobků Mezi finální produkty masného průmyslu patří:
•
výsekové maso
•
masné konzervy
•
masné výrobky
Masné konzervy představují poměrně malý podíl z těchto produktů a mají klesající trend. Podíly výsekového masa a masných výrobků jsou proměnlivé, ale poměrně vyrovnané. V období let 1999 – 2004 dochází k mírné produkci výsekového masa a tím pádem poklesu masa, které je zpracováno do masných výrobků. (Ingr, 2008) Vyšší spotřebu některých masných výrobků velmi často kritizují zastánci zdravého životního stylu. V České republice je spotřeba masných výrobků přibližně 80 kg na osobu a rok. Tato spotřeba kryje potřebu sodíku cca ze 46% a potřebu tuku cca ze 44%. Jedná se o doporučenou denní dávku. Je tedy možné ovlivnit náš životní styl vhodnou strukturou masných výrobků na trhu, a to zejména výrobků s nižším obsahem tuku a sodíku (Steinhauser, 1995).
- 19 -
Struktura spotřeby masných výrobků (ČR 1991) 35 30 25
%
20 15 10 5 0 Drobné masné výrobky
Měkké salámy
Trvanlivé salámy
Uzená masa
Vařené masné výrobky
Ostatní masné výrobky
Speciální masné výrobky
Graf č. 1 Struktura spotřeby masných výrobků
Tabulka č. 9 Spotřeba masných výrobků (1995) Drobné masné výrobky 32%
Měkké
Trvanlivé
Uzená
salámy
salámy
masa
30%
11%
10%
Vařené
Ostatní
Speciální
masné
masné
masné
výrobky
výrobky
výrobky
9%
6%
2%
(Steinhauser, 1995)
- 20 -
3.2 Mléko a mléčné výrobky
Mléko a mléčné výrobky jsou významnou součástí naší stravy a provázejí nás od narození, přes aktivní věk až po stáří. Mléko je vyvážená tekutina obsahující průměrně 87,5% vody a 12,5% takzvané sušiny. Sušina se skládá ze tří základních složek: bílkoviny (průměrně 3,5%), mléčného cukru (sacharidu) laktózy (průměrně 4,5%) a tuku (přibližně 4%). Kromě toho obsahuje určité množství vitamínů a minerálních látek, z nichž je nejvýznamnější vápník. Ve 100 g mléka je průměrně 120 mg vápníku, což je přibližně 15% doporučené denní dávky. Z tohoto údaje vychází úvahy o optimální spotřebě mléka. Přírodní sýry (např. typu eidam či ementál) obsahují stejné množství vápníku jako mléko, přibližně 150 g (http://www.coop.cz). Spotřeba mléka a mléčných výrobků výrazně stoupla v roce 2007 proti roku 2006 o 2,2 %. Zvýšila se spotřeba přírodních sýrů, tvarohů, smetany a zakysaných mléčných výrobků. Naopak se lehce snížila spotřeba konzumního mléka a spotřeba mléčných konzerv stagnovala. U másla byl zaznamenán pokles o 0,2 kg na osobu a rok, tj. 4,5 % (Holá, Veselá, 2008).
3.2.1
Výroba a spotřeba mléka
Tabulka č. 10 Spotřeba mléka v ČR (litr/obyvatel/rok) 1990 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
2006
91,5
52,0
64,6
58,5
57,7
58,1
58,4
57,8
58,8
60,1
56,7
59,7
53,8
Pramen: Statistické ročenky ČR
Výroba mléka se celosvětově trvale zvyšuje. Toto zvyšování je jak v rozvinutých, tak i v rozvojových zemích i zemích v přechodném období (Gajdůšek, 2003). V letech 2002 až 2007 došlo ke zvýšení tržní produkce mléka o 83 mil. litrů a 3,3 %. V roce 2007 se nepatrně zvýšil meziroční nárůst o 7 mil. litrů (0,3 %). V roce 2007 dosáhl nákup mléka českými mlékárnami
2 389,7 mil. litrů. Pozitivní je
meziroční nárůst průměrné nákupní nákupní ceny mléka 1. třídy jakosti v roce 2007
- 21 -
z 7,38 na 8,37 Kč (tj. o 0,54 Kč a 6,9 %), v lednu pak dosáhla průměrná cena 10,10 Kč za litr mléka. Od poloviny 90. let se vedle tradičních výrobků – mléka a másla – postupně prosazuje export dalších produktů, především sýrů. S růstem nákupu mléka a domácí spotřeby mléka a mléčných výrobků v letech 2002 až 2007 se výrazně snížil stupeň soběstačnosti v produkci mléka, došlo by-li k pokračování tohoto vývoje, ČR by se stala čistým dovozcem této základní živočišné suroviny. V posledních letech se výrazně zvyšuje také import, který souvisí se snahou států s nadprodukcí zajistit odbyt vlastních mléčných výrobků (Kvapilík, 2008).
Tabulka č. 11 Výroba a spotřeba mléka do roku 2005 dle FAO Výroba
Dovoz
spotřeba na
Vývoz
obyvatele
miliony tun
kg
1995
2005
1995
2005
1995
2005
1995
2005
Svět
540,0
615,0
34,4
43,8
34,7
43,7
77,7
80,4
* ČR
3,2
3,2
0,1
0,1
0,7
0,8
187,8
221,8
Pramen: Gajdůšek, 2003
Tabulka č. 12 Zahraniční obchod s mlékem a mléčnými produkty (tis. tun) Výrobek
Vývozy 2006
2005 2007 2005 mléko a 350,7 557,8 585,6 124,0 smetana 1) mléko a 52,4 38,5 39,3 7,1 smetana 2) jogurty, 28,3 51,4 68,1 35,6 kefíry aj. syrovátka 29,1 40,5 50,0 17,9 máslo 13,1 20,8 21,3 7,5 sýry, 20,2 23,7 21,5 44,5 tvarohy Pramen: celní statistika (březen 2008) 1) nezahuštěná včetně syrového mléka pro zpracování 2) zahuštěná
- 22 -
Dovozy 2006
2007
105,1
130,8
6,2
9,4
33,4
39,8
29,1 11,6
53,3 13,3
57,2
69,4
U mléka a zahuštěné smetany, jogurtů, syrovátky a sýrů bylo v roce 2007 dosaženo při vývozu vyšších cen za kg než při dovozu, zatímco máslo bylo vyváženo za ceny nižší. Důležitým faktorem, který ovlivňuje výrobu, odbyt a nákupní ceny mléka je spotřeba mléka a mléčných výrobků. Do konce 80. let patřila ČR ve spotřebě mléka na přední místo v Evropě, zatímco od 90. let došlo ke snížení spotřeby asi o jednu třetinu. Nejnižší spotřeba (bez másla) v posledních pěti letech byla v roce 2002, a to 220,6 kg na osobu. Od roku 2007 tato spotřeba vzrostla o 10,8 % na 244,5 kg mléka. Ke zvýšení spotřeby došlo v roce 2007 u sýrům tvarohu a ostatních výrobků, pokles spotřeby nastal u konzumního mléka a másla. Spotřeba konzumního mléka je v ČR asi 52 kg, což je nejnižší v Evropě. Spotřeba za rok 2006 ve světě na jednoho obyvatele Finska je 184 kg, Dánska 138 kg, Nizozemí 123 kg, Německa 95 kg, Rakouska 80 kg, Polska 54 kg a států EU-15 a EU-10 v průměru 99 a 69 kg konzumního mléka (Kvapilík, 2008). Samotného konzumního mléka však pijeme stále méně. V roce 1992 byla průměrná spotřeba mléka v přepočtu 74 kilogramů, v roce 2007 už to bylo jenom necelých 53 kilogramů na osobu. Propagace mléka jako základní složky zdravé lidské výživy je cílem světového dne mléka, který roku 2008 připadal na úterý 27.května (Přiblík, 2008 - http://www.agroweb.cz). Na zvýšení spotřeby mléka mají pozitivní vliv dotované programy na zvyšování spotřeby mléka a mléčných výrobků – podpora nákupu másla neziskovými organizacemi, podpora spotřeby másla k výrobě cukrářských výrobků a zmrzliny, školní mléko aj.
3.2.2
„Školní mléko“ Za účelem zvýšení spotřeby mléka a mléčných výrobků u mladé generace byla
zavedena v zemích EU podpora na dodávky mléka a některých mléčných výrobků žákům vzdělávacích institucí. Stejně tak v ČR byla v roce 1999 zavedena podpora spotřeby školního mléka za účelem snížení deficitu vápníku u dětské populace a zlepšení stravovacích návyků v budoucnosti. Po vstupu ČR do EU je tento národní program podpory přizpůsoben předpisům Evropského společenství. Podrobná pravidla poskytování podpory z finančních zdrojů EU a ČR v rámci organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky jsou stanovena v Nařízení vlády č. 205/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (http://www.szif.cz).
- 23 -
Dotace školního mléka Program „školního mléka“ byl dříve dotován EU z 1/3 a další část nákladů hradila národní podpora, tj. 2/3 dotace. Kvůli hledání úspor v rozpočtu Ministerstva zemědělství ČR došlo k ukončení národní podpory školního mléka. I přesto (a to díky podpoře EU) budou stále ceny mléka a mléčných výrobků nižší než ceny tržní. Národní podpora představovala přibližně 32% z celkových nákladů výrobku, naopak podpora evropská činí 16%. To je zhruba 1,09 Kč na kus výrobku (Mze).
3.2.3
Spotřeba mléčných výrobků V průběhu let dochází k výrazným změnám, které se týkají požadavků na
jednotlivé mléčné výrobky. Stálý pokles spotřeby zaznamenávají konzumní mléko a čerstvé mléčné výrobky, zatímco trend se přesunuje k výrobkům s nižším obsahem tuku, zvyšuje se také spotřeba trvanlivého mléka a jiných výrobků s delší trvanlivostí. V mnoha domácnostech tvoří mléčné výrobky součást jídelníčku a jsou konzumovány alespoň jednou denně. Jedná se zejména o fermentované mléčné výrobky, jako jsou sýry a jogurty (Gajdůšek, 2003).
Domácí spotřeba mléčných výrobků dlouhodobě roste, v roce 2007 se proti roku 2006 zvýšila o pět procent. Podle předběžných odhadů Českomoravského svazu mlékárenského jsme každý průměrně snědli 244,5 kilogramu mléčných výrobků v přepočtu na mléko. Ve srovnání s rokem 1989 je však spotřeba stále nižší, neboť každý obyvatel ČR tehdy ročně zkonzumoval přes 259 kilogramů mléčných výrobků (http://www.agroweb.cz).
3.2.3.1 Spotřeba másla
Tabulka č. 13 Spotřeba másla v ČR (kg/obyvatel/rok) 1989
1990
1991
1992
1994
1995
1998
2002
2004
2005
2006
2007
9,4
8,7
6,1
5,5
5,4
4,5
4,0
4,5
4,6
4,8
4,4
4,1
Pramen: ČSÚ, Českomoravský svaz mlékárenský
Spotřeba másla klesla v České republice od roku 1989 až o polovinu. V roce 1989 byla spotřeba másla 9,4 kg na osobu, naproti tomu v roce 2007 se snížila na 4,1 - 24 -
kg. Podle Pavla Suchánka z Fóra zdravé výživy došlo k tomuto poklesu zejména proto, že se měnily stravovací návyky, a to hlavně spotřeba mléčných tuků. Důvodem byla stále se zvyšující hladina cholesterolu v krvi populace. Na tento pokles měla velký vliv i cena másla, která se zvýšila na počátku devadesátých let až o 70 procent (http://www.financninoviny.cz). Cena másla vzrostla podle údajů ČSÚ za posledních 20 let téměř na trojnásobek, tj. ze 40 korun za kilogram v roce 1988 na 118 korun za kilogram v březnu roku 2008. Cena másla je závislá zejména na ceně mléka. Na výrobu 1 kilogramu mála je potřeba asi 22 litrů mléka. Z tohoto mléka se odstředí tuk, zbytek se použije na výrobu tvarohů, sýrů,
odtučněného
mléka
a
dalších
mléčných
výrobků
(Přiblík,
2008
-
http://www.agroweb.cz). Poměrně vysoká spotřeba másla je ve Francii (7,9 kg na osobu a rok) a Německu (6,5 kg). Naopak nízká spotřeba v Řecku (0,8 kg), Španělsku (1,1 kg) a Dánsku (1,9 kg) (Hrubá, Veselá, 2007).
3.2.3.2 Spotřeba sýrů
Tabulka č. 14 Spotřeba sýrů v ČR (kg/obyvatel/rok) 1990
1995
1998
2000
2002
2004
2005
2006
2007*
7,7
6,5
8,8
10,5
10,5
12,0
12,5
13,5
13,7
Pramen: ČSÚ * odhad Spotřeba sýrů se stále zvyšuje. To svědčí o postupné mechanizaci a modernizaci jejich výroby. V roce 1950 byla spotřeba pouhých 1,6 kg na osobu a rok. Tato spotřeba se zvýšila až na 5,6 kg v roce 1980 a v současné době dosahuje necelých 15 kg na osobu ročně (Likler, 2001). V roce 2006 byla u nás dosažena zatím historicky nejvyšší spotřeba sýrů a tvarohů, a to 16,6 kg/osobu (nárůst o více než 2kg oproti roku 2000). Na celkové spotřebě 16,6 kg se přírodní sýry podílejí hodnotou 62 %, tavené sýry 17 % a konzumní tvarohy 21 %. Spotřeba tavených sýrů je ve výši 2,7 kg/os/rok. Je v ČR nejvyšší ve světě, po nás následuje až Irsko (1,9 kg), USA (1,7 kg) a ostatní vyspělé sýrařské země dosahují v průměru hodnoty jen okolo 1 kg na osobu. Česká spotřeba tavených sýrů je dlouhodobě dána zejména konzumentskými zvyklostmi, kterými jsou „levná” potravina,
- 25 -
snadno dostupná, praktická, dobře roztíratelná i po vyjmutí z lednice atd. (http://plk.unas.cz). Českomoravský svaz mlékárenský potvrdil, že na spotřebě se podílejí stále rostoucí dovozy, zatímco domácí produkce sýrů mírně klesá (http://kurzy.cz). Vysokou spotřebu sýrů a tvarohů vykazuje zejména Řecko (25,5 kg na osobu a rok), Francie (24,7 kg) a Dánsko (23,2 kg). Naopak nízká spotřeba sýrů a tvarohů je v Irsku (6,8 kg) a ve Španělsku (10,5 kg) (Hrubá, Veselá, 2007).
Výroba přírodních sýrů v ČR 2006
plísňové 15% polotvrdé 55%
bílé 9%
čerstvé 9% ostatní 6% tvrdé 6%
Graf č. 2 Výroba přírodních sýrů v ČR 2006 Zdroj: ČSÚ
Vývoz a dovoz sýrů Podle údajů Českého statistického úřadu byly za 11 měsíců roku 2006 do Česka dovezeny sýry a tvaroh za 3,791 miliardy korun. To bylo oproti roku 2005 o pětinu více. Naopak vývoz těchto potravinářských výrobků z ČR činil 1,622 miliardy korun a meziročně vzrostl o devět procent. Sýry Česko dováží hlavně z Polska, na které loni připadl import v hodnotě 1,439 miliardy korun. Také z Německa země dovezla sýry za zhruba miliardu korun. Českým producentům sýrů se daří zejména v Itálii, kam za 11 měsíců roku 2006 exportovali sýry za půl miliardy korun. Na Slovensko loni české firmy vyvezly sýry za 341 milionů korun. Rostoucí dovoz sýrů Němec přičetl zejména jejich nižším cenám (http://www.kurzy.cz).
- 26 -
Tuzemské mlékárny vyrobily v roce 2005 až 141 000 tun sýrů a tvarohů, meziročně o pět procent méně. Vývoz stagnuje kolem 20 000 tun ročně, dovoz v roce 2005 činil 44 500 tun, což byl proti roku 2004 nárůst o 43 % a proti roku 2003 dokonce o 91 %. Podle Němce roste dovoz sýrů zejména díky jejich nižším cenám (http://mam.ihned.cz).
Spotřeba sýrů na obyvatele v roce 2006 v zemích EU Slovensko 9,3kg, Maďarsko 10kg, Polsko 10,4kg, Česká Republika 16,6kg, Švédsko 17,9kg, Rakousko 19,6kg, Německo 22,1kg, Švýcarsko 22,9kg, Itálie 23kg, Francie 25,4 kg, Řecko 28,9 kg (http://plk.unas.cz).
Struktura spotřeby sýrů v roce 2006
Řecko Francie, Itálie, Holandsko Německo EU-15 ČR USA, Norsko Velká Británie, Austrálie Polsko, Maďarsko Argentina Rusko Japonsko, Mexiko 0
5
10
15
20
25
30
kg/os/rok
Graf č. 3 Struktura spotřeby sýrů v roce 2006 Mze
3.2.3.3 Spotřeba jogurtů U Čechů stále roste obliba jogurtů. Podle Společnosti probiotika a prebiotika byla v roce 1994 jejich spotřeba 5 kg na osobu a rok, zatímco v roce 2006 to bylo 13,4 kg. I přes rostoucí oblíbenost těchto mléčných výrobků se u nás spotřebuje asi o 40% jogurtů méně než v Německu, proti Nizozemsku je domácí spotřeba na hlavu třetinová, ve srovnání s Francií poloviční. Mezi nejoblíbenější patří jogurty jahodové, dále také borůvkové, višňové nebo broskvové. Malé děti konzumují raději jogurty krémové,
- 27 -
kdežto starší děti a dospělí preferují spíše jogurty tužší konzistence a s kousky ovoce (http://www.mobchod.cz). Chceme - li porovnat výrobu jogurtů za posledních 20 let, pak se od roku 1985 až 2005 zvýšila nejméně 2,5krát, v porovnání let 1986 a 2006 více než třikrát. V 1. pololetí roku 2007 převyšoval prodej jogurtů čtyřikrát množství jogurtů, které dodaly firmy do České republiky. Do dalších let se předpokládá další nárůst spotřeby jogurtů (Štípková, 2007).
Jogurty a ostatní kysané mléčné výrobky
Tabulka č. 15 Orientační bilance v tis. l, t Ukazatel Celková spotřeba
2007 135 496,2
2008 134 688,7
Pramen: rezortní statistika Mlék (MZe) 6-12, celní statistika k 6. 11. 2008, vlastní propočty 3.2.4
Nedostatečná konzumace mléka Vzhledem k poměrně nízké spotřebě mléka na osobu u nás provedla společnost
Tetra Pak průzkum. V tomto průzkumu se zaměřila na názory, které panují o mléce ve společnosti. Bylo zjištěno, že 36% Čechů nepije pravidelně mléko, z toho dokonce 28% Čechů mléko nepije vůbec. Lidé si myslí, a to až třetina Čechů, že mléko není odborníky doporučováno. Pro zbytek populace je naopak mléko významným zdrojem hodnotných látek po celou dobu jejich života. Až 74% Čechů zastává názor, že trvanlivé mléko obsahuje konzervanty, což společnost Tetra Pak naopak zamítá (Anonym, 2008). Až do 30 let života se vápník, který je obsažen v mléce a mléčných výrobcích, ukládá v kostech. Nejlepší vstřebatelnost vápníku mají děti, kteří dokáží absorbovat až 75% vápníku přijatého potravou. Dospělí mladšího věku mají vstřebatelnost už jen 20 – 40%, u starších je to jen 15% z příjmu vápníku. Příčinou nedostatku vápníku je: •
osteoporóza
•
zubní kaz
•
hypertense aj.
(Lukášová a kol., 1999)
- 28 -
3.3 Vejce
3.3.1
Spotřeba vajec
3.3.1.1 Spotřeba vajec v České republice
Tabulka č. 16 Spotřeba vajec v ČR (ks/obyvatel/rok) 1990
95
96
97
98
99
2000
01
02
03
04
05
06
07* 08**
340
290 276 311 319 297
275
286 279 256 247 235 249 252
276
* odhad ** prognóza Pramen: Statistické ročenky ČR Spotřeba vajec klesá. Podle Ing. Olgy Štikové z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky se jejich spotřeba snížila za posledních deset let téměř o 15%. Roku 1995 byla spotřeba 290 kusů vajec na osobu a rok, v roce 2004 klesla na 247 kusů. Ke snižování spotřeby vajec dochází s meziročním kolísáním – v roce 1998 se spotřeba naopak zvýšila na 319 kusů, po tomto výrazném zvýšení však opět došlo ke snižování spotřeby.
Vzhledem k poměrně rozšířenému samozásobení vejci nemá
vývoj vnitřního trhu na jejich spotřebu tak velký vliv, jako je tomu u jiných výrobků (http://www.qmagazin.cz). Spotřeba vajec na obyvatele a rok 2007 se očekávala na úrovni 251 kusů, a to vlivem nárůstu produkce a zvýšeného dovozu. V roce 2008 by se naopak produkce měla snížit o 2,5%, spotřeba až o 4% (Roubalová, 2008). Z hlediska mezinárodního srovnání je nejvyšší spotřeba vajec v České republice, i když došlo v posledních letech ke značnému snížení této spotřeby. Nejvyšší spotřeba vajec byla roku 1995 u domácností důchodců, dále u zemědělců a nejnižší spotřeba se projevila u samostatně činných osob. Z hlediska dalšího vývoje se předpokládá další pokles spotřeby vajec, zejména v závislosti na zdravotní osvětě (Štiková, 1997).
- 29 -
3.3.1.2 Spotřeba vajec v EU Spotřeba vajec na obyvatele některých zemích EU (kg / obyvatel) Země
2004
2006
Španělsko
18,6
17,5
Maďarsko
18,5
17,8
Dánsko
18,5
17,5
Francie
15,5
15,3
ČR
15,4
15,4
Německo
12,9
12,7
Itálie
12,0
11,9
Polsko
11,7
12,3
Finsko
9,3
9,6
Portugalsko
9,1
8,9
(Wiebe van der Sluis, 2007)
- 30 -
3.4 Biopotraviny
3.4.1
Co je biopotravina? Biopotravina je produkt ekologického zemědělství. Splňuje-li všechny
podmínky (musí mít osvědčení), je označená logem „zebry“ a nápisem BIO. Při jejich výrobě se nesmí používat umělá hnojiva, pesticidy, geneticky modifikované organismy či chemické látky vylepšující barvu, chuť či vůni. Jde-li o maso, nesmí chovatelé zvířatům podávat antibiotika, hormony, nesmí chovat zvířata v kleci apod. Z pověření ministerstva zemědělství provádí kontroly nezávislá organizace KEZ, která uděluje či odebírá osvědčení, popřípadě produkty za neoprávněné označení jako ekologický (bio) výrobek (Patočková, Štický, 2004).
Biopotraviny jsou stále oblíbenější pro celou řadu důvodů. Z nich nejvýznamnější je zdraví spojené s přirozeně pěstovanými potravinami. Ačkoli existují určité pochybnosti o informacích, biopotraviny přesto mají pověst, že jsou zdravější, bezpečnější
a
udržitelnější
než
konvenčně
pěstované
potraviny
(http://www.wikinvest.com).
Logo českých biopotravin Jde – li o české biopotraviny, jsou označeny na obalech značkou BIO, kódem CZ – KEZ a tímto grafickým znakem:
Logo biopotravin EU Jde – li o biopotraviny vyprodukované v Evropské unii, mívají kromě loga národních kontrolních organizací také logo biopotravin EU.
- 31 -
Další známou značkou je značka KEZ – s textem IFOAM ACCRE – DITED. Touto značkou může zemědělec či zpracovatel vyjádřit vyšší úroveň ekologického hospodaření. Je důležitá zejména pro vývoz produktů ekologického zemědělství (http://www.biospotřebitel.cz).
3.4.2
Trh s biopotravinami V České republice se zlepšuje informovanost o biopotravinách a zvyšuje se také
jejich výroba a nabídka. Stále jsme však pozadu ve srovnání s rychle rostoucí celosvětovou i evropskou produkcí. I přesto, že trh s biopotravinami každoročně narůstá, Češi za ně utrácejí mnohem méně než ostatní Evropané. Čech utratí za biopotraviny asi 30 Kč za rok, Rakušan až kolem 800 Kč (Štundlová, Dostálová, 2008).
3.4.2.1 Evropský trh s biopotravinami Biopotraviny jsou na trhu více než 50 let, nejsou tedy v Evropě žádnou zvláštní novinkou. V Evropě se prodá až polovina produkce ekologického zemědělství. K tomuto značnému růstu trhu došlo přibližně během posledních patnácti let. V Evropě jsou ekologicky obhospodařovány asi 3% zemědělské půdy. V roce 2004 zaujímaly biopotraviny asi jen 1-2% celkové spotřeby potravin, přesto je jejich místo ve společnosti a v evropské ekonomice zajištěno (Šarapatka, 2005). Evropa má největší a zároveň také nejrozvinutější trh s biopotravinami na světě. Prodej biopotravin je značný zejména v Německu, Francii, Itálii a Velké Británii. Tvoří přes 75% celkového obratu. Velký nárůst obratu vykazují v posledních letech také Dánsko, Švédsko a Holandsko. Trh s biopotravinami vzrostl zejména v letech 2005 – 2006. Rychlost tohoto růstu byla více než 20% ve Velké Británii, 18% v Německu, 10% v Rakousku a 9% v Holandsku (Václavík, 2008).
- 32 -
Podíl ekologického zemědělství na celkovém měla Francie v roce 2000 1,3%, Německo 3,2% a nejlépe na tom bylo Rakousko s 8,68%. Tento podíl ve všech těchto státech roste, zejména však v Německu (Richterová, 2002). Evropský trh, který má obrat 10,6 miliardy EUR, je za Severní Amerikou (12 miliard EUR) druhým největším trhem. Jak už bylo výše zmíněno, mezi největší evropské trhy patří Německo s obratem 3 miliardy EUR, po něm Velká Británie (1,7 miliardy EUR) a Francie (1,3 miliardy EUR). Jde – li o Dálný východ, Japonsko prodalo v roce 2003 výrobky za 400 milionů EUR, což lze srovnat s prodejem v Dánsku, Švédsku nebo Rakousku. Evropa se na spotřebě podílí přibližně padesáti procenty (Šarapatka, 2005).
3.4.2.2 Český trh s biopotravinami Z ročenky vyplývá, že počet Čechů pravidelně kupujících biopotraviny vzrostl ze 3% v roce 2005 na 4,8% v roce 2007. Průmyslová spotřeba na osobu vloni činila 126 korun (Václavík, 2008). V ČR je přibližně 29% spotřebitelů, kteří znají a pravidelně nebo nepravidelně kupují biopotraviny. Nárůst obratu biopotravin je převážně kryt dovozem. 62% obratu v roce 2007 tvořily biopotraviny z dovozu. Tento fakt patří mezi výraznou slabinu českého ekologického zemědělství (Dittrichová, 2008). Předpokládá se rozšíření ekologicky obdělávaných ploch u nás z 6% do roku 2010 na 10% zemědělské půdy. Mělo by dojít také k rozšíření pěstování tržních plodin. Na dotacích bylo v ČR v roce 1998 vyplaceno 48 mil. Kč, v roce 2001 168 mil. Kč, v roce 2002 210 mil. Kč a v roce 2003 více než 230 mil. Kč (Červenka, Kovářová, 2005). Do systému ekologického zemědělství bylo k 1. lednu 2005 zařazeno v ČR celkem 1 155 podnikatelských subjektů. Největší část tvořily: •
ekologičtí zemědělci (836 subjektů)
•
osoby uvádějící bioprodukty a biopotraviny do oběhu (193)
•
výrobci biopotravin včetně vlastní distribuční činnosti (116)
(Červenka, Kovářová, 2005). Rok od roku, a to díky různým propagačním akcím, roste informovanost lidí o biopotravinách a tím také zájem o ně. V České republice se v roce 2005 prodávalo přibližně 2000 druhů biopotravin. Češi za ně utratili 350 milionu korun. V roce 2006 už to bylo přes 700 milionů korun (Štundlová, Dostálová, 2008). - 33 -
Tabulka č. 17 Vývoj obratu v biopotravinách (mil. Kč) Rok
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2011 1)
Obrat
150
180
270
350
790
1300
3000
1) odhad Pramen: Václavík, T. Greenmarketing
3.4.3
Ceny biopotravin Ceny biopotravin se pohybují od 10% (např. maso vepřové, mléko) do 100%
nad úrovní běžných, konvenčních potravin. Ceny jsou závislé zejména na ročním období a způsobu prodeje. Jde – li o přímý prodej konečnému zákazníkovi, znamená to vyšší prémii (Šarapatka, 2005). Průměrný cenový rozdíl běžných potravin a biopotravin činil v posuzovaných obchodech (v Praze) průměrně 95%. Největší cenové navýšení bylo zjištěno u zeleniny (salátové okurky o 360%, cibule až o 440%) a sladkých oplatků (220%). Biopotraviny nemusí být vždy jen dražší. Například jogurtový nápoj domácí provenience bylo možné zakoupit cca o 16% levněji oproti konvenčnímu výrobku. Nižší cenu měla např. i káva (o 21% méně) a v některých prodejnách dokonce i hermelín (Valeška, 2008). Podle zemědělců je vyšší cena za biopotraviny dána zejména náročnější výrobou. Podle Hany Zemanové z Pro Bio ligy nejsou biopotraviny drahé, ale naopak konvenční potraviny extrémně levné. Karel Tachecí dodává, že nízkou cenu konvenčních biopotravin způsobuje hlavně jejich přebytek a různé technologické náhražky při výrobě, které snižují ceny těchto potravin (Patočková, Štický, 2004).
Příklady vyšších cen biopotravin Příklady vyšších cen biopotravin v maloobchodě ve srovnání s potravinami konvenčními: (Šarapatka, 2005) •
pšeničná mouka
90%
•
müsli
55%
•
pšeničný chléb
185%
•
olivový olej
122%
•
mléko (3,5% tuku)
100%
- 34 -
•
hovězí maso
•
bílé víno
•
jablka
20 – 60%
•
mrkev
25 – 100%
•
cibule
25 – 200%
•
brambory
40 – 100%
3.4.4
30 – 160% 60%
Způsoby prodeje biopotravin
U nás se rozvíjí zejména tři způsoby prodeje biopotravin, a to: 1.) specializované bioprodejny a prodejny zdravé výživy 2.) řetězce supermarketů a nezávislé prodejny potravin 3.) prodej „ze dvora“
Asi 60% prodaných biopotravin pochází ze supermarketů a hypermarketů. Prodej v bioprodejnách a prodejnách zdravé výživy se podílí asi ze 30%. V ČR existuje okolo 300 prodejen zdravé výživy a cca 52 specializovaných bioprodejen, které jsou členem svazu PRO – BIO (Šarapatka, 2005).
3.4.4.1 Nejčastěji kupované biopotraviny Oblíbenost jednotlivých biopotravin je různá, záleží zejména na jednotlivých státech. Obecně se však dá říci, že mezi nejpopulárnější patří ovoce a zelenina, mléko a mléčné výrobky a v neposlední řadě také maso (Šarapatka, 2005).
3.4.5
Výhled do budoucna Spotřeba biopotravin by se měla v České republice zvýšit v následujících třech
letech průměrně o 70% ročně. V roce 2010 by měla dosáhnout až 6,5 miliardy korun. Trh tak vzroste asi pětkrát oproti roku 2007, kdy byla spotřeba ve výši 1,29 miliardy korun. Tato zvýšená poptávka po biopotravinách bude způsobena díky informační kampani Státního zemědělského investičního fondu „Ekologické zemědělství a biopotraviny“. Je také zvýšený zájem o zdraví, což je nedílnou součástí této změny (Václavík, 2008).
- 35 -
Naopak podle názoru Tomáše Králíčka v roce 2011 trh biopotravin v ČR stoupne na hodnotu 3,2 miliardy korun – tento názor se mění téměř o polovinu oproti Václavíkovi. Na konci roku 2007 bylo v zemi 253 výrobců biopotravin, to je o sto více než v roce 2006. Roste také počet tuzemských biofarem. Na konci roku 2007 jich v Česku fungovalo 1 318, meziročně o 355 více (http://www. ekonomika.ihned.cz). Aby došlo k oslovení dalších spotřebitelů, obchodní řetězce s prodejem biopotravin nadále porostou. Bioprodejny se budou snažit nabídnout zákazníkům zejména pohodlný nákup,stejně jako je tomu při nákupu konvenčních potravin. Dále dojde k modernizaci a zvětšení prodejen, zajištění možnosti parkování a široký sortiment zboží (Šarapatka, 2005).
- 36 -
4
VLASTNÍ POZOROVÁNÍ
4.1 Cíl pozorování Cílem mého vlastního pozorování bylo sestavit dotazník pro spotřebitele, který se týkal nákupu biopotravin. Připravila jsem dotazníky dva, a to: •
Dotazník pro spotřebitele nenakupující biopotraviny
•
Dotazník pro spotřebitele nakupující biopotraviny
Zajímala jsem se především o to, jak je naše společnost informovaná o dané problematice a zda lidé v dnešní době znají pojem „biopotraviny“. U spotřebitelů, kteří biopotraviny nenakupují, jsem zjišťovala, jestli se s biopotravinami už někde setkali, proč je nenakupují a jestli přemýšlí o tom, že v budoucnu by byly ochotni tyto výrobky konzumovat. Naopak u spotřebitelů, kteří biopotraviny nakupují, patřilo mezi hlavní dotazy, jak často tyto výrobky kupují, kolik utratí za měsíc za jejich nákup, jaké produkty kupují nejčastěji a co je pro ně důležité při jejich koupi.
4.2 Výsledky pozorování Ochotně mi odpovídali lidé různého pohlaví, věku i vzdělání, žijící ve městech s různým počtem obyvatel. Potěšující pro mne bylo zjištění, že téměř všichni dotazovaní měli představu o tom, co pojem „biopotraviny“ znamená.
- 37 -
Znáte a kupujete biopotraviny?
Znám, kupuji vyjímečně 15% Znám, kupuji pravidelně 25%
Znám, nekupuji 47%
Neznám, nekupuji 13%
Graf č. 4 Znáte a kupujete biopotraviny?
4.2.1
Dotazník pro spotřebitele nenakupující biopotraviny
- na tento dotazník mi odpovědělo 25 žen a 12 mužů - jednalo se spíše o lidi starší (40-45 let a více) a studenty (20-25 let) - všichni se už s biopotravinami setkali, především v obchodech - hlavní bariérou při nákupu biopotravin je jejich vysoká cena a nedůvěra ke značce BIO
- 38 -
Bariéry nákupu biopotravin
50 40 30 % 20 10 0 Vysoká cena Nedostatečný sortiment Nedostupnost prodejních míst
Nedůvěřuji značce BIO Nevím, co značka BIO představuje
Graf č. 5 Bariéry nákupu biopotravin
- na otázku, zda kvalita biopotravin odpovídá jejich ceně, byly velmi vyrovnané odpovědi – ano, ne i nevím - většina spotřebitelů však předpokládá, že biopotraviny v budoucnu kupovat nebude, menší část odpovídá opačně - lidé jsou ochotni připlatit si za kvalitní výrobky pouze tehdy, je –li jejich kvalita opravdu garantována - informace o nových výrobcích se podle odpovědí dají nejlépe získat z letákových kampaní prodejců - průměrné nejvyšší ukončené vzdělání spotřebitelů nenakupujících biopotraviny je středoškolské, bez maturity či s maturitou - místem pobytu vesnice, město
4.2.2
Dotazník pro spotřebitele nakupující biopotraviny
- na tento dotazník mi odpovědělo 17 žen a 7 mužů - věkový průměr byl mezi 20 – 35 lety - tito lidé biopotraviny kupují zejména proto, že je považují za kvalitnější, chuťově lepší, zdravější, nezatěžující přírodu a je zde absence reziduí chemických látek - hlavním stimulem je zejména zdraví, o které je v dnešní době zvýšený zájem
- 39 -
- mnozí z nich kupují biovýrobky také na základě doporučení lékaře nebo kvůli alergii, např. sojové biomléko. - spotřebitelé jsou přesvědčeni, ze kvalita biopotravin odpovídá jejich ceně a kupují je pravidelně několikrát do měsíce, nemalá část nakupujících dokonce několikrát do týdne
Frekvence nákupu biopotravin 50 40 %
30 20 10 0 denně
několikrát do týdne
několikrát do měsíce
výjimečně
Graf č. 6 Frekvence nákupu biopotravin
- mezi nejčastěji kupované výrobky patří v tomto pořadí: •
mléko a mléčné výrobky
•
ovoce, zelenina
•
cereální výrobky
•
maso
- velmi málo se kupuje pečivo a pochutiny, téměř vůbec nápoje
- 40 -
Nejčastěji kupované biopotraviny
mléko a ml. výrobky ovoce, zelenina cereální výrobky maso
40 35 30 25 % 20 15 10 5 0
pečivo pochutiny
Graf č. 7 Nejčastěji kupované biopotraviny
- důležité při koupi biopotravin jsou chuť a doporučení - měsíční útrata je přibližně mezi 200 – 500 korunami - informativním systémem o biopotravinách byla média, popřípadě obchody - místem, kde jsou biopotraviny nejčastěji nakupovány, jsou prodejny zdravé výživy, supermarkety a hypermarkety - nejvyšší ukončené vzdělání spotřebitelů biopotravin je střední škola s maturitou či vysokoškolské vzdělání – tito obyvatelé jsou totiž mnohem více seznámeni s problematikou týkající se biopotravin a ekologického zemědělství - místem pobytu město, velkoměsto
- 41 -
4.3 Závěr pozorování Výsledky pozorování pro mne nebyly nijak překvapivé, spíše očekávané. I přes to,
že
většina
spotřebitelů
nenakupujících
biopotraviny
odpověděla,
že
nepředpokládají jejich nákup v budoucnu, myslím si opak. Existují různé kampaně, které by měly rozšířit informovanost osob v tomto směru, a tím přispět i ke změně jejich názoru. Pravděpodobnější změna se však dá podle mého názoru předpokládat spíše u mladší generace než například u lidí v důchodovém věku, kteří už mají svůj životní styl zaběhnutý a neradi ho mění. Dále by mohlo dojít ke zvýšení spotřeby biopotravin snížením jejich ceny. Cena je jednou z nejhlavnějších příčin, proč lidé dávají přednost právě běžným potravinám. Někteří si naopak stěžují na špatnou dostupnost biopotravin nebo nedostatečný sortiment v místě jejich prodeje.
- 42 -
5
ZÁVĚR
Trendy ve spotřebě potravin se neustále mění. Tyto změny jsou závislé zejména na výživových doporučeních, cenách potravin, reklamě a v neposlední řadě také na nabídce a dostupnosti. Spotřeba jednotlivých komodit potravin se mění také v závislosti na vyspělosti zemí a na skupinách obyvatelstva. První část mé práce je věnována jednotlivým živočišným produktům a jejich spotřebě. Je rozdělena podle jednotlivých komodit potravin, a to na maso a masné výrobky, mléko a mléčné výrobky a vejce. Velkým obratem ve spotřebě masa je za posledních několik let zvýšení spotřeby drůbežího masa, zejména masa kuřecího, a pokles spotřeby masa hovězího. Vepřové maso tvoří však stále cca polovinu spotřeby a zůstává tedy na vrcholu. Samotného konzumního mléka pijeme stále méně, jeho spotřeba mírně klesá. Proto byly založeny různé propagace na podporu zvýšení spotřeby mléka a mléčných výrobků. Mezi nejznámější program patří např. „Školní mléko“. Významný pokles zaznamenala za posledních 20 let i spotřeba másla, a to téměř o polovinu. Naopak se však zvyšuje spotřeba fermentovaných mléčných výrobků, jako jsou jogurty a spotřeba sýrů. U spotřeby vajec došlo také k poklesu. Tento pokles by měl pokračovat i nadále v závislosti na zdravotní osvětě, i když se názory na vliv cholesterolu ve vejcích přehodnotil. Druhou částí práce je kapitola zabývající se biopotravinami. Na našem, a zejména na světovém trhu, zaznamenáváme neustálý nárůst ve spotřebě. To je způsobeno zejména šířením informací o této skupině potravin a tím dochází také ke změně názoru na ně. Zatím však stále poměrně velká část populace má k biopotravinám negativní postoj. Nezanedbatelným důvodem, proč lidé biopotraviny odmítají, je jejich vyšší cena oproti potravinám konvenčním. U nás kupuje biopotraviny pouze necelých 5% spotřebitelů. Součástí práce je kapitola Vlastní pozorování. Sestavila jsem dotazníky týkající se spotřeby biopotravin a zjišťovala, jak je naše společnost informovaná o této problematice a jak se jí spotřeba týká.
- 43 -
V této poslední kapitole jsem zjistila, že biopotraviny v České republice nakupuje pouze malá skupina spotřebitelů. Odrazuje je zejména nedostatek informací a tím pádem také nedůvěra ke značce BIO a vyšší cena biopotravin. Spotřebitelé, kteří biopotraviny nakupují, jsou s problematikou více obeznámeni, mají vyšší vzdělání a často jsou také mladšího věku. Poslední součástí je seznam použité literatury a přílohy.
- 44 -
6
SEZNAM LITERATURY
1. Buchtová, H. Hygiena a technologie zpracování ryb a ostatních vodních živočichů ; Alimentární onemocnění z ryb ; Mrazírenství. 1. vyd. Brno: VFU, 2001. 164 s. ISBN 80-7305-401-9
2. Červenka, J., Kovářová, K. Biopotraviny. 1. vyd. Praha: ČZU, 2005. 110 s. ISBN 80-213-1404-4
3. Ditrichová, Š., Heřmanská I., Rozsypal R. Lištičky na vinici: program rozvoje venkova a příčiny stagnace bioprodukce. 1. vyd. Galén Praha, 2008. 259 s. ISBN 978-80-7262-571-0
4. Dostálová, J., Štundlová, D. Biopotraviny. Výživa a potraviny 2/2008, s. 38-40, ISSN 1211-846X
5. Gajdůšek, S. Laktologie. 1. vyd. Brno: skriptum MZLU, 2003. 78 s. ISBN 807157-657-3.
6. Gall, V., Ženíšková, H. Spotřeba ryb. Situační a výhledová zpráva – Ryby 10/2007, s. 20, ISSN 1211-7692, ISBN 978-80-7084-598-1
7. Hrubá, M., Veselá, Z. Spotřeba mléka a mléčných výrobků. Situační a výhledová zpráva – Mléko 12/2007, s.22-2, ISSN 1211-7692, ISBN 978-80-7084-611-7
8. Hrubá, M., Veselá, Z. Jogurty a ostatní kysané mléčné výrobky. Situační a výhledová zpráva – Mléko 12/2008, s. 67, ISSN 1211-7692, ISBN 978-80-7084766-4
9. Ingr, I. Produkce a zpracovaní masa. 1. vyd. Brno: skriptum MZLU, 2003. ISBN 80-7157-719-7.
- 45 -
10. Ingr, I. Jakost a zpracování ryb. 1. vyd. Brno: skriptum MZLU, 2004. ISBN 807157-804-5.
11. Ingr, I. Máme se bát masných výrobku? Výživa a potraviny 3/2008, s. 58-60, ISSN 1211-846X
12. Kameník, J. Produkce a zpracování vepřového masa v USA. Maso 4/2008, České a slovenské odborné nakladatelství, spol. s r. o., s. 32, ISSN 1210-4086
13. Katina, J. Maso jako surovina v evropském kontextu. Potravinářská revue 3/2007, Praha: Agral s.r.o., s. 27.29, ISSN 1801-9102
14. Kvapilík, J., Růžička, Z., Bucek, P. Ročenka - chov skotu v České republice. Hlavní výsledky a ukazatele za rok 2007. Praha, 2008. 94 s. ISBN 978-80904131-0-8
15. Likler, L., Bartoš, V., Hruška, J., Křivánek, M., Likler, J., Linhart, M., Linhartová, E., Sedlařík, J., Sochor, K., Tomka, M., Valný, O., Zábský, V. Historie mlékárenství v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II. díl. 1. vyd. MILPO MEDIA Praha, 2001. 219 s. ISBN 80-86098-19-2
16. Lukášová, J., Holec, J., Ryšánek, D., Ostrý, V. Hygiena a technologie produkce mléka. 1. vyd. Brno: VFU, 1999. 101 s. ISBN 80-85114-53-4
17. Mates, J. Drůbeží maso – maso budoucnosti. Moderní obchod 11/2007, České a slovenské odborné nakladatelství, spol. s r. o., s. 44-45, ISSN 1210-4094
18. Mates, F. Výhled výroby a spotřeby drůbežího masa u nás a ve světě. Potravinářská revue 4/2007, Praha: Agral s.r.o., s. 41-44, ISSN 1801-9102
19. Mze, Více než třetina Čechů nepije mléko. Potravinářská revue 2/2008, Praha: Agral s.r.o., s. 63, ISSN 1801-9102
- 46 -
20. Mze, Program školního mléka pokračuje bez národních podpor. Potravinářský zpravodaj 9/2008, Agral s.r.o., s. 4 ISSN 1801-9110
21. Patočková, M., Štický, J. Češi přicházejí na chuť biopotravinám. MF Dnes 21.1.2004, s. 6, ISSN: 1210-1168
22. Pavlů, M. Spotřeba vepřového masa. Situační a výhledová zpráva – Vepřové maso 7/2008, s. 59, ISSN 1211-7692, ISBN 978-80-7084-693-3
23. Richterová, M. Čas biopotravin ještě nenastal. Ekonom č.33/2002, s.16-17, ISSN 1210-0714
24. Roubal, P. Biomléko – produkce a výzkum. Potravinářská revue 8/2008, Praha: Agral s.r.o., s. 36, ISSN 1801-9102
25. Roubalová, M. Spotřeba králičího masa. Situační a výhledová zpráva – Králíci 12/2007, s. 8, ISSN 1211-7692, ISBN 978-80-7084-596-7
26. Roubalová, M. Spotřeba masa na obyvatele. Situační a výhledová zpráva – Drůbež a vejce 7/2008, s. 18, ISSN 1211-7692, ISBN 80-7084-6902
27. Roubalová, M. Spotřeba vajec na obyvatele a rok. Situační a výhledová zpráva – Drůbež a vejce 7/2008, s. 32, ISSN 1211-7692, ISBN 80-7084-6902
28. Ruprich,
J.,
Dofková,
M.,
Janglová,
K.,
Ježová, J.,
Juřicová,
M.,
Kleinwächterová, H., Kopřiva, V., Nedomová, D., Resová, D., Řehůřková, I., Šildová, M. Spotřební koš potravin pro ČR. Expoziční faktory - ČR 1994. 1. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav 1997. ISBN 80-7071-058-6
29. Ruprich, J. a kol., Spotřební koš potravin pro ČR. Doplňující epidemiologické studie a data. 1. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav 1997. ISBN 80-7071-076-4
- 47 -
30. Simeonovová, J., Míková K., Kubišová S., Ingr I. Technologie drůbeže, vajec a minoritních živočišných produktů. Dotisk Brno: skriptum MZLU, 2003. 241 s. ISBN 80-7157-405-8
31. Statistická ročenka České republiky 2000. 1. vyd. Praha: Scientia, 2000. 759 s. ISBN 80-7183-218-9.
32. Statistická ročenka České republiky 2006. 1. vyd. Praha: Scientia, 2006. 799 s. ISBN 80-250-1258-1.
33. Steinhauser, L. a kol., Hygiena a technologie masa. 1. vyd. Steinhauser s.r.o., Last 1995. 664 s. ISBN 80-900260-4-4
34. Steinhauser, L. a kol. Produkce masa. Tišnov: Last 2000. 464 s. ISBN 80900260-7-9
35. Steinhauser, L. Maso střed(t)em zájmu. 1. vyd. Brno: Last 2006. 313 s. ISBN 80-903793-0-3
36. Steinhauser, L. Hovězí na talíři. Potravinářská revue 1/2008, Praha: Agral s.r.o., s.7-9, ISSN 1801-9102
37. Šarapatka, B., Urban, J. Ekologické zemědělství. 1. vyd. Šumperk: PRO-BIO 2005. 334 s. ISBN 80-903583-0-6
38. Štiková, O., Sekavová, H., Mrhálková, I., Baudisová, H. Spotřeba potravin a odhad vývoje poptávky po potravinářském zboží. Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, Praha 1997. 60 s. ISBN 80-85898-60-8.
39. Štípková, J. Historie průmyslové výroby kysaných výrobků – jogurtů – od nového produktu z 30.let 20.století k dnešku. Potravinářská revue 3/2007, Praha: Agral s.r.o., s. 19-23, ISSN 1801-9102
- 48 -
40. Václavík, T. Trh s biopotravinami v České republice čeká velký růst. Potravinářská revue 8/2008, Praha: Agral s.r.o., s.21-23, ISSN 1801-9102
41. Valeška, J. Srovnávací test cen potravin a konvenčních potravin v pražských obchodních řetězcích. Potravinářská revue 8/2008, Praha: Agral s.r.o., s. 38, ISSN 1801-9102
42. Wiebe van der Sluis, EU egg prodiction is slowly declining. World poultry 7/2007, s. 10-11, ISSN 1802-2685
Internetové zdroje:
1. http://www.maso.cz/aktualita.asp?id=377,
Vývoj
spotřeby
masa
v EU.
EU
značně
22.9.2008, 15:58h
2. http://zdravi.foodnet.cz/clanky/detail/?id=98,
Češi
jsou
v
podprůměrní jedlíci ryb. 29.5.2008, 19:36h
3. http://www.qmagazin.cz/maso/kolik-masa-snime.html 24.5.2008 19:50h
4. http://www.maso.cz/aktualita.asp?id=268, Současný vývoj produkce vepřového masa v Německu. 24.5.2008 20:08h
5. http://suroviny.gastronews.cz/zboziznalstvi-drubez, Zbožíznalství – Drůbež. 26.5.2008, 16:41h
6. http://www.coop.cz/magazin/3_2002/mleko.html, Mléko a mléčné výrobky - co bychom o nich měli vědět. 17.6.2008, 10:16h
7. http://www.agroweb.cz/Spotreba-mlecnych-vyrobku-u-nasroste__s43x30813.html, Přiblík, O. Spotřeba mléčných výrobků u nás roste. 20.9.2008, 16:28h
- 49 -
8. http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/CmDocument?z_nw=1&rid=/apa_anon /cs/obecne_informace/komodity/zv/01/11/02fb1d4d-fd00-0010-64b0d01459387049.xml, Podpora spotřeby školního mléka. 17.6.2008, 10:59h
9. http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/index_view.php?id=312373 18.7.2008, 14:29h
10. http://www.agroweb.cz/Spotreba-masla-vyrazne-klesla__s43x30744.html, Přišlík, O. Spotřeba másla výrazně klesla. 18.7.2008, 15:14h
11. http://plk.unas.cz/spotreba-syru-v-cesku, Spotřeba sýrů v Česku. 18.7.2008, 16:02h
12. http://www.kurzy.cz/zpravy/129695-spotreba-syru-v-cesku-roste/,
Daniel,
P.
Spotřeba sýrů v Česku roste. 27.7.2007, 9:51h
13. http://mam.ihned.cz/109-20276920-on141+000+tun+s%FDr%F9+a+tvaroh%F9-100000_d-a3, Spotřeba sýrů v Česku roste. 27.7.2008, 10:16h
14. http://www.mobchod.cz/index.php?itemid=4186, Spotřeba jogurtů - V Česku se skoro ztrojnásobila. 27.7.2008, 10:39h
15. http://www.tyden.cz/rubriky/apetit/konske-maso-cechum-nejede_67983.html, Koňské maso Čechům nejede. 23.9.2008, 9:48h
16. http://ekonomika.ihned.cz/c1-23537980-spotreba-potravin-zn-bio-vloni-stouplao-70-procent, Králíček, T. Spotřeba potravin zn. BIO vloni stoupla o 70 procent. 11.10.2008, 14:08h
17. http://www.wikinvest.com/concept/Natural_&_Organic_Foods_Consumption, Natural & Organic Foods Consumption. 18.4.2009, 17:41h.
- 50 -
7
PŘÍLOHY
- 51 -
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Dotazníky pro spotřebitele (ne)nakupující biopotraviny.............................53 Příloha č. 2 Spotřeba masa.............................................................................................58 Příloha č. 3 Spotřeba mléka a mléčných výrobků...........................................................60 Příloha č. 4 Spotřeba vajec.............................................................................................61
- 52 -
Příloha č. 1 Dotazníky pro spotřebitele (ne)nakupující biopotraviny
Dotazník pro spotřebitele nakupující biopotraviny: Žena --- Muž Věk: a) do 18 let b) 19-25 let c) 26-35 let d) 36-45 let e) 46-55 let f) 56 let a více
Víte, co jsou biopotraviny? a) ano b) ne
Myslíte si, že kvalita biopotravin odpovídá jejich ceně? a) ano b) ne c) nevím
Jak často nakupujete biopotraviny? a) výjimečně b) denně c) několikrát do týdne d) několikrát do měsíce
Které biopotraviny nakupujete nejčastěji? a) cereální výrobky b) maso c) mléčné výrobky d) nápoje e) ovoce, zelenina
- 53 -
f) pečivo g) pochutiny h) jiné:
Co je pro Vás důležité při jejich koupi? a) cena b) chuť c) doporučení d) obal e) značka f) jiné:
Kolik měsíčně utratíte za nákup biopotravin? a) do 200 Kč b) 200-500 Kč c) 500-1000 Kč d) 1000 Kč a více
Jakým způsobem jste se dozvěděli o biopotravinách? a) od přátel b) v obchodech c) v médiích d) jinde:
Kde nejčastěji biopotraviny nakupujete? a) přímo u výrobce b) v prodejnách zdravé výživy c) v supermarketech a hypermarketech d) ve specializovaných prodejnách e) jinde:
Proč biopotraviny nakupujete? ........................................
- 54 -
Jaké je vaše nejvyšší ukončené vzdělání? a) základní b) SŠ bez maturity c) SŠ s maturitou d) bakalářské e) vysokoškolské
Vaším místem pobytu je: a) vesnice b) maloměsto c) město d) velkoměsto
- 55 -
Dotazník pro spotřebitele nenakupující biopotraviny: Žena --- Muž Věk: a) do 18 let b) 19-25 let c) 26-35 let d) 36-45 let e) 46-55 let f) 56 let a více
Víte, co jsou biopotraviny? a) Ano b) Ne
Setkali jste se někdy s biopotravinami? a) Ano - kde: U přátel V obchodech Ve sdělovacích prostředcích Jinde: b) Ne
Proč nenakupujete biopotraviny? a) nedostatečný sortiment b) nedostupnost prodejních míst c) nedůvěřuji značce BIO d) nevím, co značka BIO představuje e) vysoká cena f) jiný důvod:
Myslíte si, že kvalita biopotravin odpovídá jejich ceně? a) ano b) ne c) nevím
- 56 -
Předpokládáte, že v budoucnu je kupovat budete? a) určitě ano b) spíše ano c) spíše ne d) určitě ne
Jste ochotni si připlatit za kvalitní výrobky? a) ano vždy b) ano, pokud je kvalita garantována c) ne d) nevím
Kde se dovídáte o nových výrobcích? a) letákové kampaně prodejců b) od přátel c) propagace v místě prodeje d) sám / sama vyhledávám informace e) v médiích f) jinde: ...............................................
Jaké je vaše nejvyšší ukončené vzdělání? a) základní b) SŠ bez maturity c) SŠ s maturitou d) bakalářské e) vysokoškolské
Vaším místem pobytu je: a) vesnice b) maloměsto c) město d) velkoměsto
- 57 -
Příloha č. 2 Spotřeba masa
SPOTŘEBA MASA Spotřeba masa v kg na 1 obyvatele ČR (2006) králičí 2.6
hovězí a telecí 10.5 zvěřina 0,5
vepřové 40.7
drůbež 25.9
skopové, kozí, koňské 0.4
Pramen: ČSÚ ročenky, Spotřeba potravin Vysvětlivky: Ryby nejsou započteny v údaji maso celkem, dále nejsou zahrnuty vnitřnosti, jejichž spotřeba v roce 2005 činila 4,2 kg
Spotřeba hovězího masa v ČR (kg/os/rok) 30 25 20 kg 15 10 5 0 1989
1991
1993
1995
1997
1999
rok
- 58 -
2001
2003
2005
2007
Spotřeba vepřového masa v ČR (kg/os/rok) 55 50 kg 45 40 35 1989
1991
1993
1995
1997
1999
2001
2003
2005
2007
2003
2005
2007
2003
2005
2007
rok
Spotřeba drůbežího masa v ČR (kg/os/rok) 30 25 20 kg 15 10 5 0 1989
1991
1993
1995
1997
1999
2001
rok
Spotřeba ryb v ČR (kg/os/rok) 5.9 5.7 5.5 kg 5.3 5.1 4.9 4.7 4.5 1989
1991
1993
1995
1997
1999
rok
- 59 -
2001
Příloha č. 3 Spotřeba mléka a mléčných výrobků
SPOTŘEBA MLÉKA A MLÉČNÝCH VÝROBKU
Spořeba mléka v ČR (l/os/rok) 100 90 80 litr 70 60 50 40 1989
1991
1993
1995
1997
1999
2001
2003
2005
rok
Spotřeba másla v ČR (kg/os/rok) 10 9 8 7 kg 6 5 4 3 2 1988
1990
1992
1994
1996
1998
2000
2002
2004
2006
rok
Spotřeba sýrů v ČR (kg/os/rok) 14 12 10 kg 8 6 4 2 0 1989
1991
1993
1995
1997
1999
rok
- 60 -
2001
2003
2005
2007
Spotřeba tvarohu v ČR (kg/os/rok) 5 4 kg
3 2 1 0 1989
1991
1993
1995
1997
1999
2001
2003
2005
2003
2005
rok
Příloha č. 4 Spotřeba vajec
SPOTŘEBA VAJEC
Spotřeba vajec v ČR (ks/os/rok) 350 320 ks
290 260 230 200 1989
1991
1993
1995
1997
1999
2001
rok
Pramen: ČSÚ ročenky, Spotřeba potravin
- 61 -
