MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2007
MICHAELA BAHULOVÁ
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky
Analýza sběrných dvorů odpadů Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Prof. Ing. Bořivoj Groda, DrSc.
Brno 2007
Vypracovala: Michaela Bahulová
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza sběrných dvorů odpadů vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům, jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MZLU v Brně. dne……………………………………… podpis diplomanta………….……………
PODĚKOVÁNÍ
Velmi ráda bych touto cestou poděkovala Prof. Ing. Bořivoji Grodovi, DrSc. za metodické vedení a cenné rady, které mi vždy ochotně poskytoval. Dále děkuji Ing. Tomáši Vítězovi, Ph.D. za poskytnutí odborných rad a připomínek při zpracování mé bakalářské práce. V neposlední řadě děkuji všem, kteří mi jakýmkoliv způsobem pomohli při realizaci této práce.
ANOTACE
Tématem této bakalářské práce je seznámit s problematikou sběrných dvorů, popsat postavení těchto sběrných dvorů v současném systému sběru a svozu odpadu a poskytnutí informací o dění v oblasti komunálního odpadu. Sběrné dvory mají velký a nesporný význam pro celý systém nakládání s komunálním odpadem, slouží jako velmi efektivní zařízení, ke sběru a vytřídění zejména nebezpečných složek odpadů, stavebních, zahradních, kovových odpadů, objemného odpadu a jeho dalších složek. Věřím, že tato bakalářská práce může být užitečná nejen pro občany žijící v tomto regionu, ale i pro občany jiných měst ve Zlínském kraji.
Klíčová slova sběrné dvory, sběrná nádoba, separace, komunální odpad, využitelný odpad
ABSTRACT
The theme of this bachelor work is describe to questions of collection spots. The work describe the possition of collecting spots in the current system of gathering and cartage waste. This work define the informations about events in the section of communal waste. The collection spots have huge signification for all system of waste housekeeping. The collection spots serves as very useful equipment for gathering and sorting waste, mainly dangerous parts of waste, the building waste, the garden waste, the waste metal etc. I belive, that this work could be helpful not only for people which live in this region, but for all people which live in Zlin and the neighbourhood.
Key words collective yards, collective box, separation, municipal waste, utilisable waste
OBSAH 1. ÚVOD .................................................................................................. 10 2. LEGISLATIVA SOUVISEJÍCÍ SE ZAŘÍZENÍMI KE SBĚRU A VÝKUPU ODPADŮ.................................................................................. 11 2.1.
Důvody výstavby sběrných dvorů .................................................................. 11
2.2.
Základní pojmy odpadového hospodářství ..................................................... 12
2.3.
Zařazování odpadů, katalog odpadů ............................................................... 14
2.4.
Povinnosti při nakládání s odpady .................................................................. 15
2.5.
Povinnosti při sběru a výkupu odpadů............................................................ 15
2.6.
Evidence a ohlašování odpadů........................................................................ 16
2.7.
Obecné požadavky na zařízení k využívání a odstraňování, sběru a výkupu
odpadů………………………………………………………………………………….16
3. STAV ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ V ČR A JEHO POROVNÁNÍ S OSTATNÍMI (VYBRANÝMI) ZEMĚMI ................. 18 3.1.
Sběrné systémy ............................................................................................... 19
3.2.
Způsoby sběru odpadů .................................................................................... 20
3.2.1.
Donáškový sběr............................................................................................... 20
3.2.2.
Odvozný způsob ............................................................................................. 21
3.3.
Shromažďovací prostředky............................................................................. 24
4. PLÁN SBĚRNÝCH DVORŮ ODPADU.......................................... 25 4.1.
Výhody a nevýhody sběrných dvorů .............................................................. 25
4.2.
Návrh výstavby malých sběrných dvorů ........................................................ 26
4.3.
Základní údaje o provozu sběrných dvorů...................................................... 28
4.4.
Stavební objekty ............................................................................................. 29
4.4.1.
Pozemní komunikace, zpevněné plochy......................................................... 29
4.4.2.
Oplocení.......................................................................................................... 29
4.4.3.
Konstrukce pro ochranu před povětrností, přístřešky..................................... 29
4.4.4.
Ostatní............................................................................................................. 30
4.4.5.
Váhy................................................................................................................ 31
5. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROLEMATIKY V REGIONU ... 32 5.1.
Základní informace o vybrané oblasti (lokalitě)............................................. 32
5.2.
Ukazatele nakládání s komunálním odpadem ve vybrané oblasti ................. 32
5.3.
Sběrné dvory v oblasti .................................................................................... 33
5.3.1.
Srovnání množství odevzdaného odpadu ve sběrných dvorech ..................... 34
5.3.2.
Systém poplatků za komunální odpad v oblasti.............................................. 35
5.4.
Druhy sbíraných odpadů ................................................................................. 36
5.4.1.
Charakteristika vybraných druhů odpadů ....................................................... 36
5.4.2.
Sběr nebezpečných odpadů ve sběrných dvorech........................................... 39
5.4.3.
Sběr využitelných materiálů ........................................................................... 40
5.4.4.
Bioodpad ......................................................................................................... 40
5.4.5.
Stavební odpad................................................................................................ 40
6. ZÁVĚR ................................................................................................ 41 7. POUŽITÁ LITERATURA ................................................................ 42 8. SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................ 44 8.1.
Seznam tabulek ............................................................................................... 44
8.2.
Seznam obrázků.............................................................................................. 44
9
1.
ÚVOD Odpady jsou produktem téměř každé lidské činnosti, protože veškerá výrobní i
nevýrobní činnost je provázena vznikem odpadů. Musíme si uvědomit, že většina nedostatkových surovin se mění v odpad, proto bychom měli omezit spotřebu surovin a nedostatkových materiálů na nezbytně nutnou a naopak se naučit třídit a využívat všechen již vzniklý odpad. Tak, že se stane primárním zdrojem surovin a nedotčené přírodní zdroje nebudou využívány a zůstanou odkazem dalším generacím. V současné době patří stav životního prostředí k největším problémům, se kterými se lidská společnost potýká. Se zvyšující se průmyslovou produkcí a vzrůstem životní úrovně obyvatelstva značně roste množství průmyslových a také komunálních odpadů. Proto si musíme uvědomit, že každý jedinec svým působením k tomuto stavu přispívá. Každý z nás by si měl uvědomit, že separovaný sběr, svoz a odstranění odpadů je součástí problematiky nakládání s odpady v jednotlivých regionech u nás i ve světě. Z toho důvodu je velmi důležité správné nakládání s odpady při jejich sběru, třídění a odstraňování, protože při opaku může způsobit vážné a někdy i neodstranitelné škody na životním prostředí.
10
2.
LEGISLATIVA SOUVISEJÍCÍ SE ZAŘÍZENÍMI KE SBĚRU A VÝKUPU ODPADŮ
Zákon č. 185/2001 Sb Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Úplné znění zákona č. 185/2001 Sb. včetně všech novelizací je uvedeno v zákoně č. 106/2005 Sb. Zákon stanovuje pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi i práva a povinnosti právnických a fyzických osob v odpadovém hospodářství a působnost orgánů veřejné správy. Zákon se nevztahuje na odpadní vody, hornické odvaly a odkladiště, radioaktivní odpady, mrtvá těla lidí, zvířat a jejich ostatků, odpady drahých kovů, nezachycené emise znečišťující ovzduší, odpady trhavin, výbušnin a munice.[1.]
Vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb., katalog odpadů, ve znění pozdějších předpisů (vyhl. č. 503/2004)
Vyhláška MŽP č. 383/2002 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů Detailně
popisuje
shromažďování
odpadů
(technické
požadavky
na
shromažďovací prostředky), soustřeďování odpadů, jejich skladování, sběr, výkup a také skládkování odpadů. Je zde uveden způsob vedení evidence a ohlašování odpadů. [8.]
Vyhláška MŽP č. 352/2005 Sb., o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady
Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky
2.1.
Důvody výstavby sběrných dvorů
povinnost vyplývající ze zákona o odpadech 185/2001 Sb.
omezení nákladů na odstraňování černých skládek
přibližování ke standardům zemí EU
11
Zákon č.185/2001 Sb. postavil obce do nové role původců komunálního odpadu. Z této role vyplývají pravomoci, ale zejména mnoho povinností. Základní povinností je zajištění místa, kam mohou občané odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (tato povinnost může být zajištěna i pravidelným svozem nebezpečných odpadu oprávněnou osobou). Dále nový zákon o odpadech ukládá obcím povinnosti stejné jako původcům ostatních druhů odpadů. Tyto odpady, které sám původce nemůže využít, musí trvale nabízet k využití jiné právnické nebo fyzické osobě. Nelze-li odpady využít musí zajistit jejich zneškodnění; shromažďovat odpady vytříděné podle jednotlivých druhů a kategorií; zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem ohrožujícím životní prostředí atd. Zákon však dává obci možnost stanovit ve své samostatné působnosti obecně závadnou vyhlášku systému sběru, třídění, využívání a zneškodňování komunálních odpadů (i stavebních odpadů) vznikajících na jejich území, včetně míst určených k odkládání odpadů. Směřování k modernímu způsobu hospodaření s komunálními odpady nemůže být vedeno pouze potřebou vyhovět nárokům platných právních norem, ale i snahou přiblížit se praxi vyspělých evropských zemí, kde jsou různé způsoby separovaného získávání složek komunálního odpadu významnou, občany respektovanou, součástí nakládání s odpady v obci. Podíl separovaně shromažďovaných složek komunálního odpadu v zemích
EU vysoko překračuje hodnoty dosažené v ČR. Pro Státní fond
životního prostředí jsou otázky nakládání s komunálním odpadem v obcích, technologické linky na dotřiďování a sběrné dvory jedním ze tří preferovaných témat.[2.]
2.2.
Základní pojmy odpadového hospodářství
Odpadové hospodářství je soubor činností zaměřených na předcházení a omezování množství vznikajícího odpadu, na nakládání s odpadem a jeho zneškodňování. Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 zákona o odpadech. V příloze je uvedeno 16 skupin odpadů pod kódy Q1 – Q16. Ke zbavování se odpadu dochází vždy, kdy osoba předá movitou věc, příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, k využití nebo k odstranění ve smyslu tohoto zákona nebo předá-li ji osobě oprávněné ke
12
sběru nebo výkupu odpadů podle tohoto zákona bez ohledu na to, zda se jedná o bezúplatný nebo úplatný převod. Nebezpečným odpadem je odpad uvedený v Seznamu nebezpečných odpadů uvedeném v prováděcím právním předpise a jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 zákona o odpadech. V příloze jsou uvedeny nebezpečné vlastnosti pod kódy H1 – H14. Nebezpečnými vlastnostmi jsou např. výbušnost, oxidační schopnost, žíravost atd. Komunálním odpadem je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v prováděcím právním předpisu, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání Nakládáním s odpady se rozumí jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování - shromažďování odpadů - krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady - skladování odpadů je přechodné umístění odpadů, které byly soustředěny (shromážděny, sesbírány, vykoupeny) do zařízení k tomu určeného a jejich ponechání v něm - sběr odpadů je soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění - výkup odpadů je sběr odpadů v případě, kdy odpady jsou právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání kupovány za sjednanou cenu - úprava odpadů je každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů (včetně jejich třídění) za účelem umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití, odstraňování nebo za účelem snížení jejich objemu, případně snížení jejich nebezpečných vlastností - využívání odpadů – činnosti uvedené v příloze č. 3 zákona o odpadech. Příloha udává způsoby využívání odpadů pod kódy R1 – R13. Způsoby jsou např. využití jako paliva, recyklace atd. Skladováním odpadů je přechodné umístění odpadů, které byly soustředěny (shromážděny, sesbírány, vykoupeny) do zařízení k tomu určeného a jejich ponechání v něm.
13
Původce odpadů je právnická osoba, při jejíž činnosti vznikají odpady, nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž podnikatelské činnosti vznikají odpady. Pro komunální odpady vznikající na území obce, které mají původ v činnosti fyzických osob, na něž se nevztahují povinnosti původce, se za původce odpadů považuje obec. Obec se stává původcem komunálních odpadů v okamžiku, kdy fyzická osoba odpady odloží na místě k tomu určeném, obec se současně stane vlastníkem těchto odpadů. Oprávněná osoba je každá osoba, která je oprávněna k nakládání s odpady podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) nebo zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů). [7.]
2.3.
Zařazování odpadů, katalog odpadů
Odpady jsou zařazovány dle druhů a kategorie podle Katalogu odpadů (příloha č. 1 vyhl.č. 381/2001 Sb., ve znění vyhl. č. 503/2004 Sb.), kdy jsou jim přiděleny katalogová čísla, název a kategorie. Původce a oprávněná osoba jsou povinni při nakládání s odpady zařazovat odpady podle Katalogu odpadů a především rozlišovat kategorii nebezpečný odpad a ostatní odpad. Zařazení je prováděno podle vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb., ve které je uveden Katalog odpadů a Seznam nebezpečných odpadů, jako vybrané seznamy, které navazují na obdobné a platné v EU. Katalog je utříděn podle původu vzniku odpadů a pak podle složení (tzv. smíšený systém). Odpady jsou označeny šestimístným katalogovým číslem a tak zatříděny do skupin (první dvojčíslí), do podskupin (druhé dvojčíslí) a podle druhu odpadu (poslední dvojčíslí). Nebezpečný odpad je označen symbolem „*“. Pro účely evidence se odpady uvedené v Seznamu nebezpečných odpadů označují „N“, odpady uvedené jako ostatní se označují „O“, ale pokud by byly znečištěny nebo by obsahovaly nějakou nebezpečnou látku nebo měly nejméně jednu nebezpečnou vlastnost, pak se označují jako „O/N“. [1.]
Rozdělení odpadů: podle skupenství: tuhé
podle využitelnosti: využitelné
kapalné
nevyužitelné
plynné
14
podle odvětví:
zemědělské
podle původu vzniku: vzniklé na území ČR vzniklé mimo ČR
průmyslové stavební ostatní(komunální, kaly ČOV)
2.4.
Povinnosti při nakládání s odpady
Každý je povinen předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti a pokud nelze zabránit vzniku odpadu, pak je přednostně využívat, případně odstraňovat způsobem, který není ohrožující pro životní prostředí. Přednost má materiálové využití před jiným způsobem využití. Za účelem snížení nebezpečných vlastností odpadů a splnění předepsaných limitů je zakázáno mísení nebo ředění odpadů s výjimkou případů zákonem určených. Původce je oprávněná osoba nakládající s nebezpečným odpadem a je povinna jej označovat nápisem „nebezpečný odpad“ a vybavit je identifikačním listem. Zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů je možno provozovat pouze na základě rozhodnutí (souhlasu) krajského úřadu. Na základě tohoto souhlasu je vydáno kolaudační rozhodnutí, jelikož uvedená zařízení jsou stavby podléhající povolování podle stavebního zákona. [1.]
2.5.
Povinnosti při sběru a výkupu odpadů
Provozovatel zařízení je povinen: - zveřejňovat druhy sbíraných nebo vykupovaných odpadů a skutečně je odebírat nebo vykupovat - nakládat s nebezpečným odpadem pouze se souhlasem příslušného orgánu státní správy (souhlas k nakládání s nebezpečným odpadem uděluje při množství do 100000 kg za rok obecní úřad s rozšířenou působností a při množství nad 100000 kg za rok krajský úřad) - vést evidenci osob (např. z průkazu totožnosti), kteří nabízejí ke sběru nebo k odkoupení odpady uvedené ve vyhlášce MŽP č. 385/2001 Sb. (např. měď, hliník, olovo, zinek, cín, kabely apod.) a nakládat s osobními údaji podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. [1.] 15
Tab. 1 Druhy odpadů, u kterých je povinnost vést evidenci osob Kód druhu odpadu 17 04 01 17 04 02 17 04 03 17 04 04 17 04 06 17 04 07 17 04 11
2.6.
Název druhu odpadu měď, bronz, mosaz hliník olovo zinek cín směsi kovů (17 04 01 - 06) kabely
Evidence a ohlašování odpadů
Původci odpadů a oprávněné osoby, kteří nakládají s odpady jsou povinni vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s odpady. Evidence se vede za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu samostatně. Původci a oprávněné osoby v případě, že produkují nebo nakládají s více než 50 kg nebezpečných odpadů za kalendářní rok nebo s více než 50000 kg ostatních odpadů za kalendářní rok, jsou povinni zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi a o původcích odpadů obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny. Při přepravě nebezpečných odpadů jsou odesílatel a příjemce povinni vyplnit evidenční list. Právnické osoby, fyzické osoby oprávněné k podnikání a správní úřady, které jsou povinny vést evidenci, mají povinnost tuto evidenci archivovat nejméně po dobu 5 let. [7.]
2.7.
Obecné požadavky na zařízení k využívání a odstraňování, sběru a výkupu odpadů
Zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů (dále jen „zařízení“) musí splňovat požadavky stanovené zvláštními právními předpisy na ochranu životního prostředí a zdraví lidí a musí být provozováno a vybaveno tak, aby
16
nedocházelo ke znečišťování přístupových
cest a jeho okolí využívanými,
odstraňovanými, sbíranými nebo vykupovanými odpady. Každé zařízení musí být vybaveno: a) doprovodnými zařízeními (zejména manipulačními a skladovacími prostory, technickými prostředky umožňujícími příjem odpadů),
b) monitorovacím systémem předpokládaných dopadů provozu zařízení na jednotlivé složky životního prostředí včetně pracovního prostředí odpovídajícím typu zařízení a druhům odpadů, se kterými je v něm nakládáno,
c) technickým vybavením a/nebo organizačním opatřením zabraňujícím přístupu nepovolaných osob a využívání nebo odstraňování odpadu v rozporu s provozním řádem a právními předpisy,
d) informační tabulí čitelnou z volně přístupného prostranství před zařízením, na níž jsou uvedeny následující informace: 1. název zařízení, 2. druhy odpadů nebo skupiny a podskupiny odpadů podle Katalogu odpadů, které mohou být v zařízení využívány, odstraňovány, sbírány nebo vykupovány, 3. obchodní firma nebo název, právní forma a sídlo, je-li provozovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, obchodní firma, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, je-li provozovatel fyzickou osobou, včetně jména, příjmení a telefonního spojení osoby oprávněné jednat jménem provozovatele, 4. správní úřad, který vydal souhlas k provozování zařízení a s jeho provozním řádem, včetně telefonního spojení, 5. provozní doba zařízení. Při provozu zařízení musí být vždy přítomen pracovník určený provozovatelem k jeho obsluze.[8.]
17
3.
STAV ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ V ČR A JEHO POROVNÁNÍ S OSTATNÍMI (VYBRANÝMI) ZEMĚMI Produkce jednotlivých odpadů a způsob nakládání s nimi je z části ovlivněno
geografickou, demografickou a územní charakteristikou státu, strukturou a stavem národního hospodářství a systém řízení odpadového hospodářství. Produkce odpadu v České republice se týká 10,2 mil. obyvatel žijících v 6200 obcích. Ve městech nad 10 000 obyvatel žije 55,4% populace. Odpadové hospodářství je řízeno 14 krajskými úřady (odbory životního prostředí) a 205 obecními úřady s rozšířenou působností. Celková rozloha České republiky je 78 866 km2. České hospodářství prošlo za dobu posledních 10 let výraznými strukturálními změnami. To se projevilo snížením podílu zemědělství (z 7,7 % na 3,4 %) a průmyslu (z 34,5 % na 31,8%) na prodej hrubé domácí produkce (HDP) ve prospěch podílu sektoru služeb (z 41,8 % na 49,7 %). Od roku 1992 zaznamenala produktivita práce v celém národním hospodářství trvalý růst. Počátek systematického řízení a plánování odpadového hospodářství byl v České republice pozorován od roku 1991, kdy byl uveden v platnost zákon o odpadech, který představoval méně dokonalý legislativní předpis ve srovnání se státy Evropské unie. Od požádání ČR o přijetí do EU, začaly práce na novele zákona o odpadech, která již byla s určitými znaky kompatibility s evropskou legislativou a měla po vzoru EU založenou povinnost plánování v oblasti odpadového hospodářství. Od roku 2002 platí nový zákon č.185/2001 Sb., o odpadech, který je ve svých bodech již kompatibilní s platnou legislativou EU. Na základě ustanovení tohoto zákona je povinností zpracovávat Plán odpadového hospodářství ČR, který je uváděn jako strategie odpadového hospodářství v České republice s plánem na dobu 10-ti let. Je základem pro řešení hlavních problémů odpadového hospodářství a uvádí přehled nástrojů a indikátorů pro splnění stanovených cílů. Produkce odpadů v ČR je poměrně vysoká. Na ní se z velké části podílí odpady z energetického průmyslu, zemědělství atd. Ze srovnání indikátorů odpadového hospodářství ČR a zemí EU, vyplývají pro ČR některé priority, vyžadující co nejrychlejší změnu trendu. Z indikátorů vyplývá (viz. tab. č. 2), že produkce komunálního odpadu v ČR je nižší než průměr EU. Tato produkce zpravidla koreluje s růstem HDP respektive životní
18
úrovní obyvatel. Znepokojující je nízké využívání odpadů v ČR, a to jak látkové tak i energetické. Vysoká je také produkce průmyslových a nebezpečných odpadů na jednotku HDP. [3.]
Tab. 2 Produkce komunálního a živnostenského odpadu v ČR (t) Ukazatel
3.1.
2002
2003
2004
Produkce odpadu celkem Běžný svoz
2 845 077 2 121 953
2 856 690 2 201 828
2 841 428 2 206 214
Svoz objemného odpadu
290 186
247 709
245 273
Odděleně sbírané složky
166 456
277 820
268 414
Odpady z komunálních služeb ( z čištění ulic, tržišť, parků atd.)
266 482
129 333
121 527
Sběrné systémy
Tyto systémy zahrnují sběr jednotlivých druhů odpadů z místa jejich shromáždění ve sběrných nádobách či pytlech, v kalových i jiných jímkách, čekající na jejich nakládání na sběrná či svozová vozidla a následný odvoz. Sběrný systém tedy tvoří: způsoby sběru odpadu, shromažďovací prostředky na odpady a sběrná vozidla. Sběr i odvoz ovlivňuje způsob zástavby, množství a kategorie odpadů, komunikační průjezdnost atd.
Sběrné systémy však musí splňovat tato kriteria:
1. Hospodárnost 2. Bezpečnost práce 3. Hygienické požadavky 4. Využitelnost odpadů jako druhotných surovin
19
3.2.
Způsoby sběru odpadů
V současnosti je sběr odpadu realizován dvojí formou: donáškovým a odvozným systémem, který je z hlediska provozovatele sběru dělen na stacionární a mobilní.
3.2.1.
Donáškový sběr
V užším pojetí je donáškový systém rozdělen na: 1. vlastní donáškový způsob 2. sběrné dvory 3. shromažďování vybraných druhů odpadů v prodejnách 4. sběrny odpadu
Ad 1 Vlastní donáškový způsob U vlastního donáškového sběru je sběrné místo charakterizováno (tzv. hnízdem), které je vybaveno sběrnými nádobami na tříděný odpad s místem donášky 100 – 150 m popř. i větší. Sběrná místa se zřizují na veřejných prostranstvích, v ulicích, v blízkosti obchodů a nákupních center, zastávek veřejné dopravy apod. Jejich umístění se situuje tak, aby bylo snadno přístupné občanům i dostupné mobilnímu odvozu. Často jsou to místa, která zaujímají prostor o 25 – 40 m2. Donáškový způsob slouží ke sběru skleněných, kovových a plastových obalových materiálů, starého papíru a lepenky, textilu, baterií, elektroodpadu, léků s prošlou lhůtou, objemného odpadu apod.
Ad 2 Sběrný dvůr Sběrný dvůr je doplňkem celoplošného systému tříděného sběru komunálního odpadu. Slouží k odkládání objemného odpadu, nebezpečných složek domovního odpadu, bioodpadu (především zahradního odpadu) i jednotlivých složek vytříděných využitelných látek. Sběrné dvory (recyklační dvory) se zřizují v místech s vyšší hustotou obyvatelstva s ohledem na současný systém sběru komunálního odpadu. Měl by být občanům snadno dostupný a dojezdová vzdálenost do sběrného dvora by neměla přesáhnout 5 – 10 km. Ideální je 3 km pro městskou zástavbu a 5 km při řidší zástavbě.
20
Výhodné je umístění sběrného dvora v městské průmyslové zóně. Sběrný dvůr může společně zřídit a využívat i několik obcí. Sběrný dvůr je stavbou podle stavebního zákona a podléhá územnímu a stavebnímu řízení. Vlastní provozování podléhá dozoru podle zákona o odpadech a vyžaduje provozní řád.
Ad 3 Shromažďování vybraných druhů odpadů v prodejnách Sběr vybraných komodit je prováděn nejčastěji prostřednictvím prodejen, kde je možnost odkládat drobný nebezpečný odpad do speciálních sběrných nádob k tomu určených. Mezi tyto druhy odpadů řadíme léčiva s prošlým datem spotřeby, suché články a baterie atd.
Ad 4 Sběrny odpadu Síť sběren odpadů je součástí systému třídění komunálního odpadu. Tento typ sběru řadíme mezi sběr donáškový a je velmi podobný klasickému sběrnému dvoru s rozdílem výkupu jednotlivých druhů odpadů a sběru pouze zhodnotitelných komodit jako je starý papír, lepenka, kovy apod. Tyto sběrny mají již svou tradici pro sběr několik let (např. podniky Sběrné suroviny, Kovošrot).
3.2.2.
Odvozný způsob
Sběr je realizován také dalšími možnostmi odvozného sběru odpadů: 1. Vlastní odvozný sběr 2. Pytlový sběr 3. Zastávkový odvozný způsob 4. Balíkový sběr
Ad 1 Vlastní odvozný sběr Podmínkou využití odvozného způsobu je třídit domácí odpad v domácnosti a shromažďovat ho do jednotlivých nádob na sběrném místě s donáškovou vzdáleností 30 – 50 m. Nejčastěji je separovaný odpad shromažďován na sběrných místech v označených nádobách o objemu 80 až 240 l, v sídlištní zástavbě 1100 l.
21
Pro občany je tento způsob pohodlnější než donáškový, ale je celkově finančně nákladnější, protože vyžaduje více nádob, větší pracnost, více odvozů, ale provozní náklady vztažené na účinnost tříděného sběru jsou nižší než u donáškového způsobu.
Ad 2 Pytlový sběr Tento typ sběru odpadů je řazen mezi velmi účinný (např. adresné označení pytlů), ale v našich podmínkách méně využívaný oproti zahraničí. Sběr je realizován prostřednictvím pytlů nebo plastových nádob s objemem 40-60 litrů, které jsou shromažďovány na určené místo a následně odtud odvezeny. Odvoz je prováděn pomocí jednokomorových svozových automobilů.
Ad 3 Zastávkový odvozný způsob U daného sběru je využíváno svozového automobilu, který má funkci mobilní sběrny drobného nebezpečného odpadu. Je využíván při sběru např. zbytků barev a laků, chemikálií, zářivek, autobaterií, olejů apod. Mobilní sběr je často doplňkovým sběrem ke stacionárním sběrným dvorům. Sběr je uskutečňován speciálním automobilem, který je vybaven příslušným kontejnerem na nebezpečný odpad a na další sbírané druhy odpadů.
Ad 4 Balíkový sběr Tento typ sběru neřadíme mezi samostatné systémy a slouží pouze jako sběr doplňkový. Je nejčastěji využíván v místech se špatnou dostupností nebo v místech, kde není možnost umístění sběrných nádob na tříděný odpad. Vlastní sběr je tvořen svázanými balíky, které jsou odkládány u sběrných nádob, jež jsou součástí domů. Nejčastěji je tento způsob využíván pro sběr starého papíru od jednotlivých původců odpadu. [4.]
22
V následující tabulce můžeme vidět porovnání jednotlivých způsobů sběru, vhodnost použití sběrných nádob a počet obyvatel na sběrnou nádobu v jednotlivých sběrových místech.
Tab. 3 Základní ukazatele odděleného sběru využitelných složek domovního odpad Donáškový sběr Vhodné u Použité sběrné nádoby
Počet obyvatel na sběrné místo Donášková vzdálenost Umístění nádob Životnost nádob
rodinných domů panelových sídlištních domů kontejnery s horním výsypem 1.100 l
rodinných domů panelových sídlištních domů bytových domů kontejnery s horním výsypem 1.100 l
kontejnery se spodním výsyp. 1.100 – 3.500 l
nádoby 80 – 360 l 200 (nádoby 1.100l)
60 (nádoby 1.100, 1.000 - 3.500 l)
20 - 60 (nádoby 240 l)
200 - 400 (nádoby 1.100, 1.000 - 3.500 l)
Pytlový sběr rodinných domů
pytle (plastové) o objemu 70 - 120 l
3–5 (pytle 70 -120 l)
4-6 (nádoby 80 - 120 l)
100 - 150 m
0 - 30 m
0m
určená místa v obci s vyšší frekvencí pohybu obyvatel
před domy v obytné zástavbě
v jednotlivých domácnostech
cca 8 let
cca 8 let
3 – 7 týdnů
svozový automobil s lineárním stlačováním (papír, plasty)
nákladní automobil
nákladní automobil s hydraulickou rukou
Svozová technika
Odvozný sběr
svozový automobil s lineárním stlačováním (papír, plasty) svozový automobil s rotačním stlačováním (sklo) 3 – 4 týdny (papír, plasty)
svozový automobil s rotačním stlačováním (sklo)
svozový automobil s lineárním stlačováním (papír, plasty)
2 – 3 týdny (papír, plasty) 3 – 7 týdnů (papír, plasty)
8 - 10 týdnů (sklo)
7 - 9 týdnů (sklo)
1 – 2 týdny (bioodpad)
1 – 2 týdny (bioodpad)
Kvalita sběru
nižší kvalita sbíraných druhů
vyšší kvalita sbíraných druhů
vysoká kvalita sbíraných druhů
Účinnost sběru
nižší
vyšší
vysoká
20 – 50 Kč/obyv./rok (35-70 Kč/obyv./rok biodpad) město – rodinné domy
30 – 60 Kč/obyv./rok město – rodinné domy
Četnost svozu
10 – 35 Kč/obyv./rok město – rodinné domy
Orientační náklady na provoz
10 – 30 Kč/obv./rok sídlištní (panelové domy) 10- 25 Kč/obyv./rok venkov – rodinné domy
10 -25 Kč/obyv./rok sídlištní (panelové) domy a bytové domy
50 – 140 Kč/obyv./rok venkov – rodinné domy
Zdroj: MŽP ČR: Projekt na podporu životního prostředí PPŽP/530/1/97, Příloha 2.2
23
3.3.
Jsou
Shromažďovací prostředky
spojeny
s
činností
krátkodobého
soustřeďování
odpadů
do
shromažďovacích nádob v místě vzniku před dalším nakládání.
Rozdělení je podle způsobu nakládání s jejich obsahem při svozu na nádoby:
- přesypné (např. 110; 1100 litrů) – vyprazdňují se do svozových prostředků - výměnné (1,1; 1,5; 5 m3) – naplněné nádoby se vyměňují za prázdné - skladovací – poskytují bezpečné uložení pro nebezpečné odpady Volba typu a velikosti nádob je přizpůsobena možnostem ve sběrné oblasti a způsobech shromažďování a sběru.
Typy sběrných nádob dle materiálu
- kovové nádoby se vyrábějí z kvalitních plechů, robustných konstrukcí až 1,25 i 1,5 mm tlustých, v žárově zinkovaném provedení podle technických norem. To jim zaručuje dlouhou životnost a estetický vzhled. Nádoby s větším objemem jsou opatřeny podvozky, největší z nich mají ocelové konstrukce zesílené obvodovým rámem. Střední a velkoobjemové sběrné nádoby jsou často vybaveny adaptérem pro vyklápění přes kabinu automobilu. - plastové nádoby jsou obvykle z vysokomolekulárního nízkotlakého polyethylenu, jež je odolný UV záření, horku a mrazu, chemikáliím a biologickým vlivům. Nejsou pro ukládání žhavého popelu. Způsob výroby nádob odpovídá schváleným technickým normám.[1.]
Obr. 1 Shromažďovací prostředky
24
4.
PLÁN SBĚRNÝCH DVORŮ ODPADU 4.1.
Výhody a nevýhody sběrných dvorů
Všechny činnosti, které jsou prováděny v rámci zlepšení sběru, třídění nebo skladování odpadů, se sebou nesou kladné i záporné aspekty. Téměř žádna činnost není pouze s pozitivními nebo naopak negativními výsledky, což je důležité si uvědomit před započetím dané činnosti a zvážit efektivitu řešení do budoucnosti.
K hlavním výhodám sběrných dvorů patří:
snížení rizika vzniku černých skládek
vyšší stupeň vytříděných odpadů
vznik druhotných surovin, k následnému využití
zajištění zpětného odběru odpadů
sběr bioodpadu (povinnost snížit ukládání biologických odpadů na skládky)
Z některých hledisek se může funkce sběrných dvorů jevit jako nevýhodná, a to zejména z těchto:
nebezpečí úniku nebezpečných látek a kontaminace okolí (což je při dodržení podmínek pro skladování nebezpečných látek vysoce nepravděpodobné)
možnost šíření zápachu
narušení estetického rázu krajiny (města)
náročnost na prostor pro sběrný dvůr
V praxi existují pro sběr objemných a nebezpečných složek odpadů v obcích pouze dvě možnosti - mobilní sběry a sběry prostřednictvím sběrných dvorů. Mobilní sběry jsou pro obec v daném okamžiku levnější, vytvářejí však podmínky pro vznik černých skládek, protože neumožňují občanům řešit jejich aktuální problémy s odpadem. Obec pak musí uspořené finanční prostředky vynakládat na sanaci černých skládek.[6.]
25
4.2.
Návrh výstavby malých sběrných dvorů
Tyto sběrné dvory mohou být vybudovány pro obsluhu menších aglomerací, ve kterých se předpokládá systém kombinovaného sběru jednotlivých složek odpadu (tj. mobilní systém svozu nebezpečných odpadů v kombinaci se stacionárním sběrem a tříděním ostatních komodit v areálu sběrného dvora). Provozní doba bude přizpůsobena počtu obyvatel a jejich požadavkům, předpokládáme, že sběrný dvůr bude otevřen 2-3 x za týden na 2-3 hodiny v jednotlivých dnech. Takto provozovaný dvůr proto není nutno vybavovat sociálním zázemím pro obsluhu. Otázka odvozu a zneškodňování nebezpečných odpadů vyžaduje odborný a nákladnější přístup, proto je přenechána specializované firmě provádějící mobilní svoz nebezpečných komodit za úplatu. Náklady na vybavení sběrného dvora kontejnery se tak výrazně sníží. Celý systém efektivně spojuje výhody – komplexnost mobilního sběru nebezpečných složek s možností stálé separace využitelných složek odpadů. Vzhledem k tomu, že provoz sběrného dvora je jen občasný, není bezpodmínečně nutné jej budovat s kompletně zpevněnou plochou. Pro takový provoz postačí zpevnění štěrkovou plochou s tím, že tato bude kombinována např. s plochou z betonových panelů, která bude provedena tam, kde štěrková plocha není vhodná (např. pod kontejnery pro jejich snazší manipulaci apod.)
Provozní doba:
2 – 3 x týdně na 2 – 3 hodiny
Technické požadavky: sociální zařízení pro obsluhu
není třeba
přípojka vody
není třeba
přípojka elektrické energie
není třeba
plocha
min. 400 m2
zpevnění plochy
kamenivo, panely
oplocení
nutné s uzamykatelnou bránou
Vybavení dvora kontejner na objemný odpad (10-20 m3)
1 ks
kontejner na stavební suť (10m3)
1 ks
kontejner na papír (3,2-10 m3)
1 ks 26
kontejner na plasty (3,2 m3)
1 ks
kontejner na sklo (bílé a barevné) (2,5-5,5 m3)
2 ks
kontejner na odpad ze zeleně (4-10 m3)
1 ks
kontejner na kovový odpad (4-10 m3)
1 ks
kontejner na směsný odpad (1,1 m3)
1 ks
rezervní plocha (např. na pneumatiky)
cca 20 m2
Vybavení dvora je navrženo jen v minimální podobě a může být upraveno dle regionálních požadavků.
Schéma uspořádání malého sběrného dvora:
Obr. 2. Návrh malého sběrného dvoru
Legenda obrázku: 01 02 03 04 05 06 07 08
kontejner na plasty kontejner na sklo kontejner na objemný odpad kontejner na stavební suť kontejner na papír kontejner na odpad ze zeleně kontejner na kovový odpad kontejner na směnný odpad (1100l)
27
4.3.
Základní údaje o provozu sběrných dvorů
Provozovat sběrný dvůr lze jen se souhlasem příslušného úřadu (dle zákona o odpadech) a veškerá činnost probíhá podle schváleného provozního řádu. Provozovatel musí být oprávněnou osobou pro nakládání s nebezpečnými odpady na základě souhlasu krajského úřadu. Sklad nebezpečných složek komunálního odpadu je vybaven identifikačními listy odpadu a zvenčí označen grafickými symboly příslušné nebezpečné
vlastnosti.
Sklad
a
skladovací
prostředky
nebezpečných
složek
komunálního odpadu musí splňovat podmínky dané vyhláškou o podrobnostech nakládání s odpady. Praktické zkušenosti z provozu stávajících sběrných dvorů ukazují, že základními problémy jsou nízké využití (malá návštěvnost) a vysoké provozní náklady hrazené z rozpočtu obcí. Proto v souladu s nejnovějšími poznatky je snaha rozšířit spektrum funkcí. Podstatou je, aby sběrný dvůr nabízel obyvatelům ve větší míře služby, které se týkají výrobků na konci, nebo po skončení jejich životnosti. Poznatky z provozovaných sběrných dvorů ukazují na velký význam vedení evidence jak uživatelů, tak přijímaných odpadů (tykající se nebezpečných složek komunálního odpadu). Samozřejmostí je smluvní zajištění odbytu shromažďovaných odpadů a druhotných surovin a odběru zbývajících surovin na skládku. V rámci sběrných dvorů se nepočítá s využíváním odpadů. U vybraných druhů odpadů je výhodnější napojení na zpracovatelská místa vybavená příslušnou technikou.
Obr. 3. Sběrný dvůr
28
4.4.
Stavební objekty
Sběrný dvůr sestává z několika stavebních objektů. Součástí je stavební řešení pozemní komunikace a zpevněné plochy, oplocení, technické zázemí pro obsluhu, konstrukce pro ochranu ploch a zařízení před povětrností, terénní úpravy a zeleň.
4.4.1.
Pozemní komunikace, zpevněné plochy Jedná se o příjezdové komunikace, parkoviště, plochy pro ukládání, manipulaci
s odpady a kontejnery, plochy pro materiály a výrobky určené k dalšímu využití. Sběrný dvůr je budován podle místních podmínek na volném prostranství nebo s využitím stávajících zpevněných ploch. Při volbě zpevnění je uvažováno, jaký typ zpevnění je nejvhodnější podle zvolené techniky, která bude zajišťovat odvoz odpadu ze dvora. Např. manipulace s kontejnery může na druh zpevnění plochy sběrného dvora (nebo alespoň plochy, kde kontejnery stojí), klást určité požadavky. Obecně lze vytipovat tyto základní druhy zpevnění, které lze použít nebo kombinovat:
štěrkový kryt – vhodný pro menší provozně jednodušší sběrné dvory
kryt zpevněný betonovými panely – většinou vhodné zpevnění pro pojezd vozidel i manipulaci s kontejnery
asfaltový nebo asfaltobetonový povrch – většinou plně splňuje požadavky provozu i estetiky.
4.4.2.
Oplocení Účelem oplocení je provozně oddělit pozemek nebo prostor vyhrazený pro
sběrný dvůr od okolí a zabránit vstupu nepovolaných osob. Požadavky vyplývají z rozsahu vnitřního vybavení. Nejběžnějším typem oplocení, které je pro tento typ staveb používáno, je z drátěné sítě mezi ocelovými (příp. betonovými) sloupky, lze však využít i jiné typy.
4.4.3.
Konstrukce pro ochranu před povětrností, přístřešky Účelem těchto konstrukcí je chránit vybrané prostory (např. nebezpečné
odpady), materiály, výrobky a zařízení před povětrnostními účinky. Mohou být
29
navrženy jako trvalé, dočasné nebo sezónní; z hlediska vlastního konstrukčního uspořádání je můžeme dělit na:
přístřešky otevřené – zakrývající plochy pro ukládání odpadů, které vlivy povětrnosti poškozují (např. odpadní dřevo k volnému odběru).
přístřešky uzavřené – slouží zejména jako ochrana prostor pro manipulaci s nebezpečnými odpady.
4.4.4.
Ostatní
Vnitřní informační systém Pro snadnou orientaci klientů ve sběrném dvoře a pro seznámení s pravidly poskytování služeb je jednoduchý a přehledný informační systém, který návštěvníka zavede k cílovému místu. Základními prvky informačního systému jsou:
Informační tabule u vstupu: 1. Název zařízení. 2. Provozovatel (popř. odpovědný vedoucí). 3. Druhy shromažďovaných odpadů. 4. Provozní doba. 5. Telefon (v mimo provozní době) 6. Orgán státní správy, který vydal souhlas s provozem zařízení a provozním řádem. 7. Logo (společné výtvarné řešení)
Obr. 4. Informační tabule nad kontejnery
30
Tabule nad kontejnery (výměnné): 1. Druh shromažďovaného odpadu. 2. Druhy odpadů, které do nádoby/kontejneru nepatří
4.4.5.
Váhy Slouží ke zjišťování hmotnosti odpadů vážením. Patří k nákladné záležitosti a
v odpadovém hospodářství se efektivně uplatňují spíše u skládek, spaloven, zpracovatelských závodů. Váhy na malých sběrných dvorech jsou uplatňovány při přijímání nebezpečných složek komunálního odpadu.[2.]
31
5.
SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROLEMATIKY V REGIONU
5.1.
Základní informace o vybrané oblasti (lokalitě)
Vybraná oblast se nachází v západní části Zlínského kraje, na rozhraní tří regionů: Valašska, Slovácka a Hané. Oblast je moderním průmyslovým sídlem, jejíž rozvoj byl zahájen již ve třicátých letech 20. století výstavbou Baťových závodů a dynamiku nabral v sedmdesátých letech minulého století v souvislosti s otevřením nové průmyslové továrny. V současné době je oblast se svými téměř 19 tisíci obyvateli šestou největší na území Zlínského kraje a je centrem mikroregionu zahrnujícího obce s celkovým počtem téměř 35 000 obyvatel. Svou polohou na důležitých silničních a železničních tazích tvoří tzv. vstupní bránu Zlínského kraje.
5.2.
Ukazatele nakládání s komunálním odpadem ve vybrané oblasti
Středisko, jež zajišťuje svoz komunálního odpadu v oblasti a přilehlém okolí zahrnující 42 000 obyvatel, svezlo v roce 2005 celkem 14 180 000 kg odpadu, který byl tvořen všemi sváženými a odstraňovanými (to je správný termín dle legislativy) odpady včetně odpadů z údržby oblasti a také velkokapacitních sběrných nádob, které činily 9 625 000 kg. V následující tabulce uvedená čísla ukazují, že dochází k pozvolnému nárůstu množství komunálního odpadu produkovaného obyvatelstvem, což je ovšem přirozený proces daný zvyšující se životní úrovní. Zároveň se však dařil zvyšovat podíl sběru využitelných odpadů, zejména u papíru v roce 2005 činil nárůst 45 000 kg a u směsného skla to bylo navýšení o 49 000 kg. [12.]
32
Tab. 4 Celkový přehled množství svezeného odpadu v oblasti Ukazatel Počet nádob 110 - 240 l obyvatelstvo Péčet nádob 1100 l -obyvatelstvo Počet nádob 110 - 240 l poskytnutných obyvatelstvu Množství SKO z nádob 110 - 240 l Množství SKO z nádob 1100 l Množství SKO z údržby města Množství SKO ze sběrných dvorů Celkové množství směsného komunálního odpadu /SKO/ Celkové množství využitelných odpadů Celkové množství všech komunálních odpadů vč. odpadů z údržby města
5.3.
Změna 20042005
Rok 2003
Rok 2004
Rok 2005
1.511 256 ks
1.535 256 ks
1.575 259 ks
40 ks 3 ks
734 ks 790 000 kg 1.959 000 kg 429 000 kg 1.386 000 kg
833 ks 794 000 kg 1.935 000 kg 240 000 kg 1.445 000 kg
942 ks 811 000 kg 1.908 000 kg 281 000 kg 1.552 000 kg
109 ks 17 000 kg 27 000 kg 41 000 kg 107 000 kg
4.547 000 kg
4.414 000 kg
4.552 000 kg
138 000 kg
456 000 kg
473000 kg
577 000 kg
104 000 kg
6.454 000 kg
6.551 000 kg
6.516 000 kg
35 000 kg
Sběrné dvory v oblasti
První sběrné dvory zahájily svůj provoz v roce 1992. Následně byly do provozu uváděny další sběrné dvory, které pokryly požadavky obyvatelstva. V současné době je v oblasti
rozmístěno 15 sběrných dvorů (viz. tab.5)
a několik stanovišť se sběrnými nádobami, jež jsou umístněny v lokalitách se sídlištní zástavbou, vilovou zástavbou, ale také v blízkosti nákupních center a průmyslových zón. Provoz je zajišťován místní svozovou společností, jejímž vlastníkem je město. Na celém území bylo celkem ve sběrných dvorech v letech 2003-2005 sesbíráno 6 400 000 kg odpadu. Na jeden sběrný dvůr připadá přibližně 1 266 obyvatel, každý občan s přihlášením k trvalému pobytu v oblasti má povoleno odložit odpad o objemu 200 litrů za jeden týden. Dříve bylo možno odkládat ve sběrných dvorech odpad o objemu 200 litrů na osobu za jeden provozní den. Dnešní počet dvorů v oblasti je dle potřeb obyvatelstva a vedení města dostatečný, proto se již nové sběrné dvory nebudují. Zbylé finance jsou vkládány do oprav a inovací současných ploch sloužících ke sběru a výkupu odpadů, která jsou v současnosti v provozu. Kompletní rekonstrukce byla provedena ve sběrných dvorech
33
na tř.T. Bati, ul. Školní, Zahradní, K. Čapka a Čechova, při níž byl zhotoven živičný povrch dvorů a rekonstruováno oplocení. Do čtyř sběrných dvorů byly přidány kontejnery pro sběr stavebních odpadů.[12.]
Tab. 5 Seznam sběrných dvorů pro komunální odpad Lokalita
Otevírací doba
1. Kvítkovice - Spojovací 2. Dr.Ed.Beneše 3. Trávníky – garáže - ul.SNP 4. Trávníky – ul.Hlavní 5. Střed – Nábřeží 6. Boženy Němcové 7. Čechova 8. Nadjezd – tř.T.Bati 9. Přístavní 10. K. Čapka 11. Vrchlického 12. Školní 13. Štěrkoviště – točna 14. Sparta – ul.Komenského 15. Letiště
Po, St,Pá Út, Čt Út, Čt Út, Čt Út, Čt Út, Čt Út, Čt Út, Čt Út, Čt Po, St Po, St Po, St Po, St Po, St St
5.3.1.
15.00-18.00 15.00-18.00 15.00-18.00 15.00-18.00 15.00-18.00 15.00-18.00 15.00-18.00 15.00-18.00 15.00-18.00 15.00-18.00 15.00-18.00 15.00-18.00 15.00-18.00 15.00-18.00 15,00-18,00
Správce So So So So So So So So So So So So So So So
9.00-12.00 9.00-12.00 9.00-12.00 9.00-12.00 9.00-12.00 9.00-12.00 9.00-12.00 9.00-12.00 9.00-12.00 9.00-12.00 9.00-12.00 9.00-12.00 9.00-12.00 9.00-12.00 9,00-12,00
Chrástková Gabrhelík Veselská Filáková Pinka Tichá Hůlka Nesvadba Utínková Gärtnerová Šmatelková Fišer Rochovan Miklošek Vraj
Srovnání množství odevzdaného odpadu ve sběrných dvorech
Z hlášení o produkci nakládání s odpady vyplývá, že množství odpadu shromážděného ve sběrných dvorech na území rok od roku stoupá. V roce 2003 bylo shromážděno 1 896 036 000 kg odpadu, v roce 2004 to bylo 204 8567 000 kg a v roce 2005 2 444 714 000 kg. Což znamená, že produkce odpadů má vzrůstající tendenci a do dalších let můžeme předpokládat další zvyšování produkce odpadů a s tím spojený nárust vytříděných složek komunálního odpadu. Průměrně občan odevzdá ve sběrných dvorech 112 kg odpadu za rok.
34
Graf. 1. Rozdíly v celkovém množství sbíraného odpadu
3000
Množství [kg]
2000 1000 0
Množství sbíraného odpadu za rok
2003
2004 3
2005 3
1896 . 10
2048. 10
2444. 103
rok
V následujícím grafu můžeme srovnat produkci odpadů jednotlivých sběrných dvorů, kde je znázorněna produkce odpadů v jednotlivých letech vůči sobě. Z tohoto vyplývá, že sběrné dvory nacházející se na území s vilovou zástavbou jsou více využívány obyvatelstvem něž dvory umístněné v sídlištní zástavbě.
600000 500000 400000 300000 200000 100000 0
2003 2004 2005
Sp oj ov ac Dr S í . B NP B. e n N eš ě e Vr mc o ch v lic é k Př é ho ís ta v Šk ní o N á lní b K . ře ž Ča í Č p ka ec ho v Ko H a l m av en n sk í éh T. o Ba To ti čn Le a tiš tě
Množství [kg]
Graf. 2 Produkce směsného komunálního odpadu
Sběrné dvory
5.3.2.
Systém poplatků za komunální odpad v oblasti
Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů hradí poplatník, jímž je každá fyzická osoba
35
(nejde-li o případ o osvobození od poplatku), která má ve městě trvalý pobyt a každá fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu nacházející se na území města. Sazba poplatku za komunální odpad se stanovuje na 480Kč za osobu na kalendářní rok, přičemž částku z nichž byla sazba vytvořena uvádím v příloze č. 2. Výše poplatku se mimo jiné vztahuje na ukládání odpadu do sběrných dvorů, kde mohou obyvatelé (přihlášení k trvalému pobytu) bezplatně za podmínek stanovených provozním řádem ukládat příslušné složky komunálního odpadu. [9.]
5.4.
Druhy sbíraných odpadů
Odpad je od občanů sbírán 2 – 3 x do týdne ve sběrných dvorech s obsluhou v podobě správců. Druhy sbíraných odpadů jsou určeny provozovatelem a vyvěšeny na seznamech sbíraných odpadů (viz. příloha č. 1) ve všech provozovnách v oblasti. Na seznamech sbíraných odpadů je uveden kód odpadů, druh sbíraných odpadu a jejich kategorie, popis a typ shromažďovací nádoby. [10.]
5.4.1.
Charakteristika vybraných druhů odpadů
Akumulátory jsou označovány jako sekundární články. Náleží do skupiny vybraných druhů odpadů. Jdou zařazeny mezi produkty podléhající zpětnému odběru, který musí být zajišťován výrobci resp. dovozci. Obsahují olovo, čímž jsou zařazeny mezi silně rizikové poplutanty. Světová produkce olova na výrobu akumulátorů je tvořena 66%.
Baterie jsou označovány jako primární články. Jsou druhem odpadu, na něž se vztahuje analogická legislativní úprava jako na akumulátory.
Kovy jsou reprezentovány opotřebovanými výrobky jako tzv. amortizační odpad, jež vzniká v důsledku vyřazování průmyslových a spotřebních kovových předmětů ze spotřeby. Komodita obsahuje příměsi neželezných kovů a dalších materiálů a je označována jako tzv. kovový šrot, který představuje tradiční zdroj druhotné suroviny v hutnictví.
36
Ledničky se řadí mezi nebezpečný odpad, protože starší typy mohou obsahovat freony (70-300g), jež poškozují ozónovou vrstvu atmosféry a dále kompresorový olej znečištěný chlorfluoroderiváty, rtuťové spínače, atd. Jsou komoditou podléhající zpětnému odběru.
Objemný odpad je odpadem, který se svým rozměrem nevejde do klasické popelnice či kontejneru. Mezi objemný odpad patří nábytek, matrace, koberce, linolea, textilie, boty, lyže, sáňky, boby, dveře, WC, umyvadla, plastové vany apod.
Obrazovky a monitory jsou odpadem nejvíce tvořeným televizními přijímači, počítačovým příslušenstvím a měřícími přístroji. Tyto materiály mohou být zpracovávány dvěma recyklačními technologiemi (tvz. suchý způsob, mokrý způsob).
Obr. 5. Sklad televizních obrazovek
Oleje jsou v současnosti silně sledovanou komoditou odpadu, jíž je v naší i evropské legislativě věnována mimořádná pozornost. Spotřebované množství je značné, proto při nezodpovědném nakládání s danou komoditou se stávají zátěží pro životní prostředí. Upotřebené oleje vznikají v důsledku provozu průmyslových zařízení, motorové techniky a ve strojírenství. Povinností výrobce resp. dovozce je zpětný odběr.
Pneumatiky jsou jedním z výrobků, na něž se vztahuje povinnost zpětného odběru. Pneumatika je realizována z velké části pryží, dále ocelí, textilem. Počet opotřebovaných pneumatik je značný a tvoří přibližně 0,5-1,2% množství veškerých tuhých odpadů.
37
Rozpouštědla jsou mediem řady chemických reakcí, prostředkem pro odmašťování kovů a pro chemické čištění. Nejtypičtější z řady rozpouštědel jsou halogenderiváty, nehořlavé, neutrální a bezbarvé kapaliny. Dále jsou to aromatické a alifatické uhlovodíky, které jsou hořlavinami. Je přísně zakázáno je mísit.
Sběrový papír zahrnuje průmyslový odpad ve formě odřezků ze závodů, které papír vyrábějí nebo zpracovávají a jednak papír znehodnocený použitím ze všech oblastí výroby a spotřeby. Průmyslový odpad se uskladňuje podle druhů (bezdřevý, dřevitý bílý, barevný aj.). Sběrový papír z domácností firem, v němž se vyskytují ponejvíce staré noviny, barevná periodika, knihy, obalový materiál aj., bývá obvykle silně znečištěn.
Skleněný odpad vzniká při výrobě, zpracování a broušení skla, skleněných vláken, při výrobě a spotřebě skleněných obalů. Nejvíce odpadního skla je získáváno separovaným sběrem od obyvatelstva, přičemž se klade důraz na barevné třídění a udržení materiálové čistoty. Sklo je komoditou s téměř nekonečnou recyklovatelností.
Stavební suť rezultuje jako odpad při bourání pozemních staveb. Její složení je velmi rozmanité a je determinováno druhem, provedením a stářím stavby. Obsahuje písek, cihly, keramické materiály, beton, omítku, kamenivo, asfalt apod.
Zahradní odpad je součástí biologicky rozložitelného odpadu (BRO), jež je složen z kuchyňského a zahradního odpadu. Zahradní odpad se vyznačuje vysokým podílem organických látek vyskytujících se převážně v tuhé podobě, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu mikroorganismy. Patří sem zeleň z údržby zahrady (posečená tráva, listí, dřevní hmota).
Zářivky jsou světelné zdroje pro nízké napětí, využívající k přeměně elektrické energie na světelné záření v párách rtuti o nízkém tlaku. Zářivky obsahují 20-60mg Hg, luminofor, těžké kovy atd. Recyklační technologie jsou dvojího způsobu jako u monitorů.[5.]
38
5.4.2.
Sběr nebezpečných odpadů ve sběrných dvorech
Sběr nebezpečných odpadů od obyvatelstva je zajišťován prostřednictvím sběrných dvorů. Nebezpečné odpady jsou sváženy do skladu nebezpečných odpadů v areálu svozové společnosti a odtud následně předány k bezpečnému odstranění či využití. V následujícím grafu můžeme vidět, že množství nebezpečného odpadu shromažďovaného ve sběrných dvorech tvoří zanedbatelnou část ze všech sbíraných odpadů i přes jejich součet za období let 2003 – 2005.
1200000 1000000 800000 600000 400000 200000 0 Sp oj ov ac í Dr SN .B P B. ene Ně še m Vr co ch vé lic ké ho Př ís ta vn í Šk ol n Ná í bř ež K. Č í ap Če ka ch ov a Ko Hl m a vn en í sk éh o T. Ba ti To čn a Le tiš tě
Množství odpadu [kg]
Graf. 3. Porovnání množství ostatních a nebezpečných odpadů
Sběrné dvory Ostatní odpad [kg]
Druh odpadu Ostatní odpad [kg] Nebezpečný odpad [kg]
Nebezpečný odpad [kg]
Spojovací SNP Dr.Beneše B.Němcové Vrchlického Přístavní 1070000 267001 340000 670000 430001 295001 14000 8000 7001 9001 4001 5001
Školní Nábřeží K.Čapka Čechova Hlavní Komenského T.Bati 174001 181000 513001 3001 4001 8001
517001 297001 6001 11000
39
346001 4001
Točna
Letiště
430001 682000 169001 4001 11000 2001
5.4.3.
Sběr využitelných materiálů Sběr využitelných odpadů tj. papíru, skla, PET lahví je realizován v rámci svozu
komunálního odpadů a ve sběrných dvorech. Odkud putují na třídící linku, kde jsou dotřiďovány a lisovány PET lahve a papír. Tyto druhy využitelných odpadů tvoří významný ekonomický přínos pro oblast, ve formě příspěvků společnosti EKO-KOM, které v roce 2005 dosáhly částky 1,008 tis.Kč a pokryly veškeré náklady. 5.4.4.
Bioodpad Veškeré
biologicky
rozložitelné
odpady
jsou
zpracovávány
v místní
kompostárně, jejíž provoz zajišťuje svozová společnost. Celkem zde bylo v roce 2005 zpracováno 988 000 kg odpadů, z toho 458 000 kg ze sběrných dvorů a 278 000 kg z údržby veřejné zeleně. Výsledný produkt v podobě kompostu je využíván při rekultivacích a výsadbách v oblasti nebo je prodáván obyvatelstvu a zahradnickým firmám. 5.4.5.
Stavební odpad Recyklace stavebních odpadů (beton, cihly, živice, zemina) ze sběrných dvorů a
velkokapacitních kontejnerů je prováděna na vymezené ploše v areálu společnosti, kde je drcena a dále zpracovávána k využití jako druhotná surovina. Odpad toho typu, který vznikl z údržby místních komunikací nebo černých skládek je ukládán na místní skládce komunálního odpadu Moravské skládkové společnosti.
40
6.
ZÁVĚR Obecným úkolem mé práce bylo zhodnocení současného postavení sběrných
dvorů odpadu ve vybrané lokalitě a poskytnutí dostupných informací o dění v oblasti týkající se systému nakládání s odpady, jehož nedílnou součást tvoří sběrné dvory. V úvodu práce jsem popsala legislativu související se zařízením pro sběr, výkup a třídění jednotlivých složek komunálního odpadu. Ze zhodnocení současného stavu odpadového hospodářství vůči vybraným zemím EU vyplývá, že Česká republika je pod průměrem EU v produkci komunálního odpadu. Tento stav je pravděpodobně spojen s rozdílnou životní úrovní jednotlivých států. V další části jsem se zabývala systémem sběru komunálního odpadu a hlavně jeho částí, kterou tvoří donáškový systém, do něhož spadá problematika sběrných dvorů. Navrhla jsem možné uspořádání sběrného dvora v rámci možné výstavby nových sběrných dvorů v oblasti. Ačkoliv se v dnešní době jeví provozování sběrných dvorů
po ekonomické
stránce jako neziskové, z ekologického hlediska je tento způsob sběru a třídění odpadů velmi efektivní. Svou technologií klasického zneškodňování komunálního odpadu jsou sběrné dvory stále nejvhodnější alternativou, která se neustále ověřuje v praxi kde můžeme sledovat neustálý nárůst množství komunálního odpadu produkovaného obyvatelstvem, což je ovšem přirozený proces daný zvyšující se životní úrovní. Zároveň se však také daří zvyšovat podíl sběru využitelných odpadů, zejména u papíru, v roce 2005 činil nárůst 45 000 kg a u směsného skla to bylo navýšení o 49 000 kg. Jak můžeme vidět na příkladu pozorování jednotlivých sběrných dvorů v oblasti, je
tento
způsob
shromažďování
odpadů
v neustálém
rozvoji.
Množství
shromažďovaného odpadu stále narůstá a to lze považovat za úspěšný vývoj, ve využití tohoto způsobu zneškodnění komunálního odpadu. Do budoucna můžeme počítat s dalším rozvojem recyklačních technologií, a proto bychom měli také sběrné dvory tomuto trendu přizpůsobit a snažit se o jejich inovaci na recyklační
dvory,
které
budou
sloužit
k dalšímu
dotřiďování
shromažďovaného odpadu a tak se dostat na evropskou úroveň.
41
a
využití
7.
POUŽITÁ LITERATURA
[1.] FILIP, J. a kol.: Odpadové hospodářství, Ediční středisko MZLU v Brně, Brno 2004. ISBN 80-7157-608-5
[2.] ENVIprojekt s.r.o.: Obecní recyklační (sběrný) dvůr (OBORD), , Krajský úřad Zlín, Zlín 2005, z.č. 117/2005
[3.] VÁŇA, BALÍK, TLUSTOŠ: Pevné odpady, FAAPPZ v Praze, Praha, 2005, 177 s. ISBN 80-213-1097-9/
[4.] FILIP, J., BOŽEK, F., KOTOVICOVÁ, J.: Komunální odpad a skládkování, Ediční středisko MZLU v Brně, Brno 2003, ISBN 80-7157-712-X
[5.] BOŽEK, F., URBAN, R., ZEMÁNEK, Z.: RECYKLACE, MoraviaTisk Vyškov, Vyškov 2003, ISBN 80-238-9919-8
[6.] STRNAD, P.: Zřizování a provozování komunálních sběrných dvorů. In Odpady. č. 10 (říjen 2004), ročník XIV, s. 17. ISSN 1210-4922
Zákony a vyhlášky: [7.] Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších novel [8.] Vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady
[9.] Vyhláška města Otrokovice č. 9/2001, o nakládání s komunálním odpadem a stavebním odpadem
Materiály společnosti: [10.] Provozní řád společnosti TSO, 2002
[11.] Výroční zpráva společnosti TSO, 2005
42
Internetové zdroje: www.biom.cz www.envi-web.cz
43
8.
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha 1: Seznam shromažďovaných odpadů ve sběrných dvorech odpadů Příloha 2: Rozúčtování nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu
8.1.
Seznam tabulek
Tab. 1: Druhy odpadů, u kterých je povinnost vést evidenci osob……………………..16 Tab. 2 : Produkce komunálního a živnostenského odpadu v ČR (t)…………………...19 Tab. 3: Základní ukazatele odděleného sběru využitelných složek domovního odpad…………………………………………………………………………………...23 Tab. 4: Celkový přehled množství svezeného odpadu v oblasti……… ………………33 Tab. 5: Seznam sběrných dvorů pro komunální odpad………… ……………………..34
8.2.
Seznam obrázků
Obr. 1: Shromažďovací prostředky…………………………………………………….24 Obr. 2: Návrh malého sběrného dvoru……… ………………………………………...27 Obr. 3: Sběrný dvůr………………… …………………………………………………28 Obr. 4: Informační tabule nad kontejnery…… ………………………………………..30 Obr. 5: Sklad televizních obrazovek………… ………………………………………..37
44
