MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
DIPLOMOVÁ PRÁCE
BRNO 2007
Eva GREGOROVÁ
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
STUDIUM CHOVÁNÍ HUSY DOMÁCÍ (Anser A. f. domestica) Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Martina Lichovníková, Ph.D. Brno 2007 2
Vypracovala: Eva Gregorová
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Studium chování husy domácí (Anser A. f. domestica)“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.
V Brně, dne………………………………. Podpis diplomanta……………………….
3
ANOTACE V našem pokusu byly sledovány denní aktivity housat husy domácí (Anser anser forma domestica) a vliv roku, věku, počasí a pohlaví. Sledovanými aktivitami bylo čištění, koupání, pohyb, odpočinek, krmení, pastva, pití a agrese. Pokus probíhal ve dvou po sobě následujících letech, na 6 a 7 housatech ve věku 5 – 15 týdnů. Bylo zjištěno, že rokem je statisticky průkazně ovlivněno koupání, odpočinek a pastva. Věk statisticky průkazně ovlivňuje koupání, pohyb, odpočinek, pastva a pití. Počasí průkazně ovlivňuje čištění, koupání, pohyb, odpočinek a pastva. Pohlaví žádnou aktivitu statisticky průkazně neovlivňuje. Čištění se housata věnovala 21,7 %, koupání 1,3 %, pohybu 2,2 % denní doby. Nejvíce se housata věnovala 36,7 % denní doby odpočinku. Krmení se housata věnovala 2,4 %, pastvě 33,5 % a pití 2,1 % denní doby. Agresivita tvořila pouze 0,1 % všech aktivit. Klíčová slova: husa domácí, etologie, aktivity, čištění, koupání, pohyb, odpočinek, krmení, pastva, pití a agrese
4
ANNOTATION We observed daily activity of the goslings of the domestic goose (Anser anser forma domestica) and effect of the year, the age, the weather and the sex in our test. The examined behaviour forms were preening, bathing, locomotion, resting, feeding, grazing, drinking and aggression. Our test waged for two years on 6 and 7 goslings at the age of 5 to 15 weeks. The year showed statistically sognificant interact in bathing, resting and grazing. The age showed statistically significant interact in bathing, locomotion, resting, grazing and drinking. The weather showed statistically significant interact in preening, bathing, locomotion, resting and grazing. The sex didn´t show statistically significant differences on the activities. The appearing frequency of the preening was 21,7 %, bathing 1,3 % of day. The most of time goslings spent of the resting – 36,7 %. The appearing frequency of the feeding was 2,4 %, grazing 33,5 % and drinking 2,1 % of day time. The goslings spent only 0,1 % time of aggresivity. Key words: goose, ethology, activity, preening, bathing, locomotion, resting, feeding, grazing, drinking and aggression
5
OBSAH 1. ÚVOD………………………….…………………………………………………...9 2. LITERÁRNÍ PŘEHLED………………….………………………………….10 2.1 Husa domácí………….…………………….…………………………………..10 2.1.1 Výskyt a původ hus………………………….……………………......................10 2.1.2 Předpoklady domestikace husy velké………………………………………….10 2.1.3 Začátky domestikace husy……………………………………………………...10
2.2 Výkrm hus………………………………………………………………………11 2.2.1 Užitkové typy hus a typy výkrmu……………………………………………...11 2.2.1.1 Podmínky prostředí výkrmu pečínkových hus………………………………...12 2.2.1.2 Podmínky výživa a krmení pečínkových hus………………………………….13
2.3 Charakteristika chování husy domácí…………………………………...13 2.3.1 Genetika chování………………………………………………………………..14 2.3.2 Vrozené chování…………………………………………………………………14 2.3.3 Získané (naučené) chování……………………………………………………...15
2.4 Smyslové ústrojí……………………………………………………………….16 2.4.1 Zrakové ústrojí………………………………………………………………….16 2.4.1.1 Anatomické vlastnosti ptačího oka……………………………………………16 2.4.1.2 Barevnost vidění……………………………………………………………….16 2.4.1.3 Ostrost vidění…………………………………………………………………..17 2.4.2 Sluch……………………………………………………………………………...17 2.4.3 Chuť ……………………………………………………………………………..18 2.4.4 Čich……………………………………………………………………………....18 2.4.5 Hmat……………………………………………………………………………..18
2.5 Paměť…………………………………………………………………………....19 2.6 Termoregulace……………………………………………………………..….20 2.7 Biologické rytmy………………………………………………………………21 2.8 Denní aktivity …………………………………………………………………21 2.8.1 Čištění…………………………………………………………………………....22 2.8.2 Koupání……………………………………………………………..…………...23 2.8.3 Pohyb………………………………………………………………..…………...23 6
2.8.4 Odpočinek……………………………………………………………………......24 2.8.5 Krmení……………………………………………………………….…………..24 2.8.6 Pastva………………………………………………………………….………....25 2.8.7 Pití……………………………………………………………………….……….26 2.8.8 Agrese…………………………………………………………………….……...26
3. CÍL PRÁCE………………………………………………………………...……27 4. MATERIÁL A METODIKA…………………………………………..……28 4.1 Housata………………………………………………………………….….…...28 4.2 Pozorování…………………………………………………………….…….….28 4.2.1 Rozdělení faktorů…………………………………………………………….…28
4.3 Denní aktivity…………………………………………………………………..29 4.3.1 Čištění…………………………………………………………………………....29 4.3.2 Koupání……………………………………………………………………….....29 4.3.3 Pohyb………………………………………………………………………….....30 4.3.4 Odpočinek…………………………………………………………………….....30 4.3.5 Krmení………………………………………………………………………...…30 4.3.6 Pastva………………………………………………………………………...…..30 4.3.7 Pití…………………………………………………………………………..……31 4.3.8 Agrese……………………………………………………………………..……..31
4. 4 Statistické zpracování……………………………………………………….31 5. VÝSLEDKY A DISKUSE……………………………………………………32 5.1 Čištění…………………………………………………………………………....32 5.2 Koupání……………………………………………………………………...…..33 5.3 Pohyb………………………………………………………………………...…...35 5.4 Odpočinek………………………………………………………………..……..36 5.5 Krmení…………………………………………………………………...………38 5.6 Pastva…………………………………………………………………...………..39 5.7 Pití……………………………………………………………………..………….42 5.8 Agrese……………………………………………………………..……………..43 5.9 Vliv roku………………………………………………………………….……..45 5.10 Vliv věku………………………………………………………………..……...46 7
5.11 Vliv počasí…………………………………………………………………….47 6. ZÁVĚR………………………………………………………………………..….50 7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY…………………………………… 52 8. SEZNAM GRAFŮ A TABULEK…………………………………….
8
1. ÚVOD V dnešní moderní době není potřeba mít na dvorku stále zásobu živého masa a také nepotřebujeme peří do peřin jako v minulosti. Chov hus se stává stále častěji srdeční záležitostí. Více než 45 % hus v České republice je odchováno v domácích podmínkách. V posledních letech výrazně stoupla potřeba drůbežího masa nad průměrnou spotřebu Evropské unie (22,9 kg) na 25,9 kg / rok a obyvatele (ROUBALOVÁ, 2006). V České republice se spotřeba husího masa pohybuje okolo 0,5 kg, což je jen zlomek dřívější spotřeby. V Evropě mají nejvyšší spotřebu husího masa v Maďarsku (s kachním masem 8,1 kg) a Francii (cca 3,9 kg), kde se jedná o tradiční sváteční pokrmy. V roce 2006 bylo do České republiky dovezeno 4490,0 t husího a kachního masa o průměrné ceně 57,44 Kč a bylo vyvezeno 858,0 t husího a kachního masa o průměrné ceně 61,01 Kč. (Anonym, 2007) Chov hus se provádí většinou extenzivním způsobem s velkým zastoupením pastvy. Mladé husy po dokonalém opeření mohou sloužit jako živá sekačka na trávu. Zjištění základních fyziologických a etologických aktivit může pomoci v intenzifikaci chovu hus a zlevnění produkce husího masa.
9
2. LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Husa domácí 2.1.1 Výskyt a původ hus Do čeledi Anatidae patří nejméně dvacet osm druhů hus. Vyskytují se po celém světě s výjimkou Antarktidy a některých odlehlých ostrovů. Existují druhy, které neumějí vědci přesně zařadit, neboť mají znaky kachen i hus. Za předchůdce evropské domácí husy je považována husa divoká (Anser anser). Asijské druhy hus pochází z husy labutí (Anser cygnoides) a jsou charakterizovány výrůstkem u základu horního zobáku (CARAS, 1999) 2.1.2 Předpoklady domestikace husy velké Husy jsou společenští ptáci. Ve volné přírodě se shromažďují do velkých hejn, ve kterých zůstávají celoročně, mimo období rozmnožování, kdy vytvoří monogamní svazek a rozdělí se po párech. Samec i samice žijí v trvalém svazku. Husa i houser jsou stejně hnědošedě zbarveni. Divoké husy se skoro výhradně páří na povrchové vodě. Páření předchází tanec, kdy husa s houserem plavou vedle sebe a vykonávají charakteristické potápění hlavy a krku. Na vejcích sedí samice, houser hlídá blízko hnízda. V případě nebezpečí samici s hnízdem brání. Často jsou vytvářena hejna až o desetitisících jedincích. Nejčastěji ale hejna mají stovky nebo tisíc jedinců. Toto sociální chování bylo předpokladem domestikace (CARAS, 1999). Evropská husa domácí byla vyšlechtěna z husy velké (Anser anser) a podobá se jí i štěbetáním ga-ga-ga. I přes rozdílné zbarvení si domácí sněhobílá forma rozumí s původní hnědou divokou formou. Dochází mezi nimi i ke křížení. Výsledkem je tvarově husa velká s větším podílem bílého peří. 2.1.3 Začátky domestikace husy Husy jsou snadno zkrotitelné, a proto domestikace nepůsobí žádné problémy. Housata, která krátce po vylíhnutí nebo ještě před ním odebereme z hnízda si vtisknou první živou bytost v okolí do paměti a následují ji jako svou matku.
10
První doklady o chovu hus pocházejí z mladší doby kamenné. Nejrozšířenějším druhem byla husa velká, která se již v divoké formě vyskytovala na dosti rozsáhlém území od severní a střední Evropy až po Mandžusko a Mongolsko. Při jejich dlouhých tazích ji poznali i Kréťané, Egypťané a mnoho dalších kultur. K domestikaci došlo patrně v jihovýchodní Evropě. Nevíme však, kdy husa velká přestala být pouhým zajatcem a změnila se v domácího ptáka. Řekové husy chovali, ale není vyloučeno, že je nejedli, byť to může znít podivně. Husy jsou výteční strážci a agresivně si hájí své území, což u nich oceňovali již obyvatelé starého Říma. Bojovní Římané měli slabost i pro peří těchto ptáků a používali je k dekorativním účelům a hlavně k výrobě šípů. Nepohrdli ani husím masem a zejména játra považovali za vynikající lahůdku. Tuk těchto ptáků se objevuje v mnoha starověkých soupisech léků jako husí sádlo. V Pliniových dobách již byla známá sněhobílá forma husy velké, dovážená do Říma z Germánie. Těšila se větší oblibě než tmavé varianty z jiných částí Evropy. V údolí Nilu lidé kromě husy velké chovali také husu běločelou (Anser albifrons).Oba druhy a možná ještě další se uplatňovaly jako okrasní, jateční a hlídací ptáci. Kromě toho se počítalo s jejich obětováním při rozličných rituálech (CARAS, 1999) Domácí husy netvoří monogamní páry, ale chovatelé tvoří skupinky, kdy k sobě dávají jednoho housera a čtyři až pět hus. Je důležité, aby hejno bylo utvořeno co nejdříve, neboť by mohlo dojít k odmítnutí hus houserem.
2.2 Výkrm hus Na celkové produkci a spotřebě masa v ČR je spotřeba husího masa zanedbatelná. V posledních letech nepřekročila spotřeba husího masa 0,5 kg na obyvatele za jeden rok. V domácích hospodářstvích je chováno 46,4% hus z celkové produkce. Z celkového počtu drůbeže chované v domácnostech to dělá 0,5%. 2.2.1 Užitkové typy hus a typy výkrmu Také v chovu hus se používají jak pro produkci masa, tak jater hybridi, kteří využívají heterozního efektu daný křížením odlišných plemen a linií.
11
Výkrm můžeme rozdělit podle dosahované hmotnosti a rychlosti růstu na tři typy: •
Brojlerový typ - je charakteristický vysokou růstovou intenzitou -
nejčastěji se provádí v halách
-
jatečná zralost je dosažena v 8-9 týdnech (věk zralosti peří) při hmotnosti 4,5 kg
-
konverze krmiva je 2,3 kg/kg
-
nejčastěji se používá hybridní kombinace 2821
-
jatečná výtěžnost je 70-72 %, nižší zmasilost s nižším obsahem tuku
-
v naší republice se moc nevyužívá, v EU se produkují porcované husy ve větší míře
•
Masný nebo-li pečínkový typ – je charakteristický vyšším podílem svaloviny s odpovídajícím protučněním a vyšší jatečnou výtěžností -
ve věku 16 týdnů má hmotnost 5,5 až 6 kg, dnes při extenzivním chovu se prodlužuje i na 24 týdnů (do třetí zralosti peří)
•
-
konverze je 4 – 5 kg/kg v závislosti na typu výkrmu
-
jatečná výtěžnost je 74 a více % s vyšším obsahem tuku v těle
-
získá se jeden podškub peří a peří při porážce
-
nejčastěji se používá hybrid 2821 a 2898
játrový typ – vyznačuje se geneticky založenou dispozicí ukládání tuku do jater -
má vyšší výtěžnost
-
ve věku do 16 týdnů
-
při hmotnosti 7 kg mají játra 1 kg
-
nucený výkrm je v ČR zákonem zakázán, ale v některých zemích se provádí, např. Maďarsko, Francie, Slovensko
2.2.1.1 Podmínky prostředí výkrmu pečínkových hus •
v prvních 3 týdnech věku jsou odchovávány v podestýlkových halách v teplé odchovně
•
pod kvočnu se umístí 250 housat do kruhu o průměru 3 metry
•
teplota by se měla pohybovat mezi 30 a 32 °C v prvních dnech, pak se snižuje na 15 až 18 °C ve věku tří týdnů
•
potom se přemístí do studené odchovny
12
•
v prvních 4 dnech se doporučuje 23,5 hodinový světelný režim, poté se postupně snižuje na 14-16 hodin (na přirozený)
2.2.1.2 Podmínky výživa a krmení pečínkových hus •
do 3-4 týdne se krmí startérovou směsí VH1 s 230 g NL a 12 MJ ME/kg, podává se granulovaná nebo drcené granule. Housata mají mít přístup na kvalitní pastvu
•
do 8-9 týdne se krmí VH2 s 180 g NL a 11,7 MJ ME/kg, která se krmí ad libitum společně s pastvou. Housata se podškubávají na konci tohoto období
•
směs VH3 s 160 g NL a 10 MJ ME by měla být zkrmována po této době, ale nejčastěji se pokračuje v krmení směsí VH2 s přídavkem obilovin a pastvy až do věku 13 týdnů, z důvodu snahy o větší roztažení trávicího traktu u housat
•
od 14 týdne do 16 týdne by se vracelo opět ke směsi VH2, aby housata rychleji protučněla
•
poráží se při druhé zralosti peří v 16 až 17 týdnu
•
při extenzivním chovu se snižují dávky směsí a housata se nechávají maximálně pást
•
v posledních dvou týdnech se přidává směs VH2 pro dokrmení
•
mladé husy mají hmotnost okolo 7 kg a výtěžnost 75%
2.3. Charakteristika chování husy domácí Reakci a odpověď organismu na vnitřní a vnější podněty, pomocí kterých se organismus vyrovnává se změnami okolního prostředí a svými vnitřními potřebami označujeme jako chování. Tato reakce je následek činnosti svalové, nervové nebo hormonální soustavy (FRANCK, 1996). VOŘÍŠKOVÁ
(2001)
označuje
chování
jako
jeden
z nejdůležitějších
mechanismů, pomocí kterého organismus upravuje svůj vztah k prostředí. Zvíře tím, že přizpůsobuje svoje chování změněným podmínkám, preventivně působí proti případnému narušení vnitřního prostředí. Chrání se tak před nepřítelem, cizopasníky a nemocemi, nepřízní klimatických podmínek, zajišťuje si výživu, sociální a psychickou seberealizaci a vyhýbá se stresům.
13
Z etologického hlediska lze rozumět pod termínem chování adaptaci živých systémů na měnící se podmínky prostředí, která je tvořena komplexem veškerých pohybových funkcí organismu. Chování lze rozdělit na dvě skupiny: získané a vrozené. Rozdělení na tyto dvě skupiny není přesné, neboť se někdy oba typy chování prolínají nebo se vrozené chování může vlivem životních zkušeností upravovat (VESELOVSKÝ, 2005). 2.3.1 Genetika chování Každý jedinec populace je, s výjimkou některých dvojčat a partenogeneticky vzniklých populací, geneticky jedinečný. Vyplývá to ze skutečnosti, že jedinci jsou pro podstatnou část genů heterozygotní. Již při 20 heterozygotních genech může vzniknout více než 1 milion různých gamet. Proto také rekombinací vznikají vždy nová genetická individua. Umělou selekcí (umělým šlechtěním extrémních fenotypů) lze získat šlechtěné kmeny, které se značně odlišují v chování. Šlechtění ovlivňovalo v průběhu domestikace chování všech domestikovaných zvířat (FRANCK, 1996). Proto se mnohdy odlišuje chování divokého původního zvířete a jeho domestikovaného potomka. Podle FRANCKA (1996) selekce určitého prvku chování vede skoro ve všech případech i k dalším změnám v organismu jedince. Geny nepůsobí primárně na všechny prvky chování, ale působí na biochemické faktory, které ovlivňují další změny v organismu. Metodami genetiky lze odhadnout, jak velký vliv mají na variabilitě chování jedince geny a prostředí. Tento vliv se hodnotí pomocí heritability v rozmezí nula až jedna. Nula znamená, že variace v populaci je ovlivněna prostředím, jedna znamená, že variabilita je závislá pouze na genetických faktorech. Příčinou populačních nebo mezidruhových rozdílů v chování je pravděpodobně téměř vždy polygenní dědičnost. 2.3.2 Vrozené chování Většina prvků chování je, pokud jde o jejich biologický význam vysoce specializovaná. Chování je do nejmenších detailů organizované, proto splňuje svou biologickou funkci. Adaptace chování předpokládá tok informací v prostředí. Genetický
14
materiál se přirozeným výběrem druhově specificky přizpůsobuje podmínkám prostředí (jde o druhovou paměť). Vrozené prvky chování jsou tedy takové prvky chování, jejichž přizpůsobení na prostředí má kmenový původ a tedy nejsou závislé na učení jedince. Adaptace vrozeného chování je zakotvena v dědičném základě. Druhově specifické chování je zřejmě nezávislé na četných vlivech životního prostředí, kterému jsou všichni příslušníci určitého druhu vystaveni. Proti rozmanitým vlivům prostředí stojí překvapivě jednotné chování (FRANCK, 1996). 2.3.3 Získané (naučené) chování VESELOVSKÝ (2005) označuje učení jako proces, který zamezuje selhání vrozeného, genetického programu a který lze charakterizovat jako nejvýznamnější přizpůsobení chování ke zlepšení a zrychlení interakcí mezi jedincem a prostředím. Také podle VOŘÍŠKOVÉ (2001), všechny procesy učení můžeme považovat za adaptační modifikace fyziologických mechanismů, jejichž funkcí je chování živočichů. I když panuje shoda v tom, které modifikace chování můžeme popisovat jako učení, dodnes neexistuje žádná všeobecně uznávaná definice. Psychologie učení vyvinula četné teorie a tím i různý počet názorů, co je na učebním procesu to nejpodstatnější. V etologii se učení často rozlišuje na vtištění (imprinting), habituaci (návyk), klasické a operantní podmiňování a vyšší schopnost učení (FRANCK, 1996).
15
2.4 Smyslové ústrojí Většina reakcí ptáků přechází z prostředí do organismu pomocí smyslů. Pokud zvíře pocítí hlad, zrakem nebo čichem vyhledá vhodnou potravu, neznámou potravu chuťovými receptory ochutná. Zrak a sluch jsou zase důležité smysly pro útěk před nepřítelem a nebezpečím. 2.4.1 Zrakové ústrojí 2.4.1.1 Anatomické vlastnosti ptačího oka Stejně jako primáti, jsou ptáci také zrakovými tvory. Většina životních projevů je spojena u ptáků se zrakovými vjemy. Z tohoto důvodu mají ptáci největší oči v poměru k tělu ze všech obratlovců. Oko ptáků nemá kulatý tvar. Vidíme jen jeho menší část, zatímco větší část je skrytá v očnici. Vrubozobí ptáci mají terčovité, zploštělé oči s malou hlavou, které jsou umístěny po stranách hlavy a mají velmi krátkou oční osu. Rohovka je důležitým světlolomným aparátem oka, potápějící se ptáci díky jejímu zakřivení mají zorný úhel až 160°(VESELOVSKÝ, 2001). Ptačí oko má zesílenou stavbu – tzv. vlastní kostru proti tlaku vzduchu při letu, nebo proti tlaku vody při potápění. Nachází se na přechodu bělimy a rohovky. Je tvořena prstencem 10 – 18 plochých kůstek. Další zvláštností ptačího oka je tzv. hřeben (někdy také označován jako hřebínek, vějíř). Je to ploténka nepravidelného čtyřhranného tvaru ve sklivci u vstupu očního nervu. Hřebínek přivádí do oka výživu a kyslík, protože ptačí oko nemá krvenou sítnici.V některých pramenech se také uvádí, že udržuje nitrooční tlak. Také se mu přisuzuje schopnost pomocného ústrojí pro pozorování pohybujících se předmětů. Jeho úkolem je i vyhřívání oční koule (HAUPTMAN, 1972). 2.4.1.2 Barevnost vidění Ptáci mají v čípcích v sítnici 5 různých druhů olejových kuliček. Jednotlivé druhy jsou specializovány na jednotlivé části světelného spektra. To znamená, že ptáci mají vyšší citlivost na vnímání barevných odstínů než člověk (VESELOVSKÝ, 2005).
16
U vodní drůbeže jsou pro příjem krmiva a vody vhodná žlutooranžová nebo červená krmítka a napáječky, vždy v kontrastu se šedou nebo bílou barvou. Husy zejména pozitivně reagují na světle zelenou barvu (HROUZ, 2000) V rozsahu spektra modré barvy (vlnová délka 450 nm) ptáci vidí omezeně. Na tomto principu je založeno nouzové modré osvětlení hal pro drůbež, kdy můžeme drůbež vychytávat nebo s ní manipulovat bez většího rizika stresu pro drůbež (HROUZ, 2000). 2.4.1.3 Ostrost vidění Potápiví ptáci jsou schopní akomodovat až v rozsahu 50 dioptrií. Ostrost ptačího zraku vyplývá z množství rovnoměrně rozložených zrakových buněk v sítnici. Můžeme se tedy domnívat, že oproti savcům je obraz na sítnici mnohem ostřejší a díky převaze čípků i dokonale barevný (VESELOVSKÝ, 2001). Husa vidí podle HAUPTMANA (1972) skupinu zrn kukuřice na vzdálenost 8 m, jednotlivé zrno kukuřice a skupinu zrn pšenice vidí na vzdálenost 3 m, jedno zrno pšenice do 1 m. Větší předměty jako je talíř vidí na vzdálenost 35 m. Druhou husu zpozoruje husa na vzdálenost 150 m. 2.4.2 Sluch Ptáci mají podobnou stavbu ucha jako ostatní vyšší obratlovci. Skládá se ze tří částí – vnějšího zvukovodu, středního a vnitřního ucha (VESELOVSKÝ, 2001). Zevní ucho ptákům zpravidla úplně chybí, nebo je jen naznačeno nízkou kožní řasou nebo věncem jemného peří v okolí ústí zevního zvukovodu. U vodních ptáků peří při potápění zcela uzavře ústí zvukovodu. Zevní zvukovod je krátký, široký a blanitý, uzavíratelný bubínkovou blankou. Vazivový bubínek není rozložen na zvláštním kostěném prstenci, ale upíná se přímo na lebeční kost. Zvukové vlny, které narážejí na bubínek, se přenášejí ve formě chvění na jedinou sluchovou kůstku – sloupeček – který je odevzdává do perilymfy a endolymfy vnitřního ucha (HAUPTMAN, 1972). Podobně jako u zraku i u sluchu lze říct, že ptáci slyší stejně jako savci koncovým mozkem. Sluch ptáků je stejně jako u ostatních vyšších obratlovců jeden z nejdokonalejších smyslů. Ptáci slyší velmi dobře, největší citlivost sluchu je mezi 1-5 kHz. Oproti člověku mají ptáci užší frekvenční rozsah. Rozlišovací schopnost je desetkrát výkonnější než rozlišovací schopnost lidského ucha. Podle mnoha pokusů je 17
dokázáno, že ptáci dovedou od sebe odlišit dva signály vysílané v intervalu 2-3 milisekundy, zatímco člověk není schopen rozlišit kratší interval než 15 milisekund (VESELOVSKÝ, 2001). 2.4.3 Chuť Chuť je zajišťována chemoreceptory. Chuťové ústrojí je u ptáků málo rozvinuto. Chuťové pohárky jsou uloženy na kořeni jazyka, po jeho stranách a na dně dutiny zobáku. V ostatních částech dutiny zobáku díky silné rohové vrstvě chuťové pohárky nejsou vyvinuty. Z tohoto aspektu je rozpoznávání chutí u drůbeže omezeno. Drůbež rozpozná základní chutě – slanou, sladkou, kyselou a hořkou. Citlivost pro kyselou chuť je téměř obdobná jako u člověka. Sladkou chuť drůbež neupřesňuje jako savci. Hořké krmivo vodní drůbež na rozdíl od hrabavé odmítá. Hrabavá drůbež hořkou chuť nevnímá. Slanou chuť vnímá každý druh ptáků odlišně. Vyšší slanost krmných směsí může znamenat zmenšení jejího příjmu nebo úplné odmítnutí (hlavně husy a holubi), u kura může dojít až k otravě chloridem sodným v důsledku jeho nízké vnímavosti na slanou chuť (HROUZ, 2000). 2.4.4 Čich Čichové schopnosti mají ptáci velmi rozdílné. Čichové buňky jsou neurony přizpůsobené příjmu podnětů z prostředí. Vrubozobí, dravci, sovy, kurovití, trubkonosí, kondoři a kiviové mají dobře vyvinutou čichovou oblast mozku, kdežto veslonozí, papoušci a pěvci mají tuto oblast nejméně vyvinutou. Pokusy dokázaly, že husy dovedou dokonale rozlišit sedm různých pachů (VESELOVSKÝ, 2001). Čichu a chutě se v chovu hus nevyužívá jako u prasat ke zvýšení příjmu potravy, kdy se selatům přidávají vanilkové příchutě. 2.4.5 Hmat Mechanoreceptory zajišťující hmat u ptáků jsou specializované smyslové buňky citlivé na tlak, teplo, chlad, bolest a pohyb. U ptáků je hmat soustředěn do sliznice jazyka a okraje zobáku. Citlivým okrajem zobáku ptáci vnímají velikost, tvar, povrch a tvrdost potravy, což jim nahrazuje ruku.
18
Hmatová tělíska se také nacházejí v neopeřených částech těla. Ve vazivu jsou hmatová tělíska nazývána Herbstova tělíska a jsou uložena pod velkými pery v letkách a ocasu, která registrují změnu tlaku. Pro vodní ptáky jsou charakteristická Grandryho hmatová tělíska, která se nachází v zobáku. Ptáci pomocí těchto tělísek vyhmatávají drobné vodní živočichy, které vybírají z bahna. Dále také umožňují ptákům ve zkalené vodě vnímat okolí, neboť pomocí nich pták registruje vlny odražené od překážek (VESELOVSKÝ, 2001). V pokožce ostatních částí těla se nacházejí senzitivní vlákna, která umožňují vnímání tepelných změn a bolesti.
2.5 Paměť Současné poznatky svědčí o tom, že paměť je u ptáků poměrně dobře vyvinuta. Dokladem vynikající paměti ptáků jsou (kromě instinktů a dalších faktorů) i návraty ptáků po sezónních tazích na svá původní hnízdiště. U drůbeže je paměť v důsledku domestikace a chovu v technologiích zcela odlišných od přirozeného prostředí značně omezena. VESELOVSKÝ (2005) uvádí, že učení bez paměti, která získané poznatky registruje, třídí a ukládá, by nemělo žádný smysl. Každý tvor musí být také schopen využít výsledky získané zkušeností a dovedností ke svému budoucímu prospěchu. Přes obrovskou pozornost, která se paměti ve vědeckých institucích na celém světě dostává, je v jejích mechanismech ještě mnoho neznámého. Ne všechny vjemy se uchovávají stejně. Všechny události jsou uloženy nejprve v krátkodobé nebo-li pracovní paměti. Tato paměť má malou kapacitu, ale umožňuje okamžité vybavení informace. Zvláštním druhem krátkodobé paměti je senzorická paměť, která je vázaná na určitý senzor, který informaci přijímá. Cvičením a opakováním se informace z primární krátkodobé paměti dostává do sekundární dlouhodobé paměti. Dlouhodobě opakované a nezapomenutelné události se zapisují v terciární dlouhodobé paměti. Elektrickým šokem lze krátkodobou paměť vymazat, proto se lze domnívat, že informace jsou do paměti zaznamenávány elektricky (VESELOVSKÝ, 2001).
19
2.6 Termoregulace Ptáci osídlili celou zeměkouli, od polárních plání po žhavé pouště. Toto osídlení by nebylo možné bez stálé teploty – endotermie. Většina ptáků si dovede udržet svou tělesnou teplotu okolo 40°C, a to i v arktické zimě. Vysoká teplota těla ptáků umožňuje rychlý pohyb. Tělesná teplota ptáka stoupne při pohybu a v době pelichání. Vyšší teplota těla zrychluje předávání nervových impulzů. Při zvýšení teploty o 5°C stoupne rychlost na 200% a při zvýšení o 10°C se rychlost stahování svalů zvýší téměř třikrát. Při teplotě nad 46°C dochází k odbourávání bílkovin mnohem rychleji než k jejich anabolismu, proto tato teplota může být pro ptáka i smrtelná. Během dne kolísá teplota těla o několik stupňů, většinou v rozmezí 5 – 12°C od normální teploty. Také teplota povrchu těla není stejná, ale liší se podle krajiny těla. Různá je teplota prstů a nebo pod křídlem, kdy rozdíly v teplotě se odvíjí od okolního prostředí. Toto přizpůsobení okolnímu prostředí umožňuje vodním ptákům chodit po zamrzlém rybníce aniž by se led teplotou běháků rozpouštěl. V organismu tuto regulaci řídí speciální enzymy, které usměrňují odebírání tepla z míst, která jsou v přímém styku s chladným podkladem, a navíc zabraňují přímému vyzařování tepla. V oblasti běháků se mezi tepnami a žílami vytvořilo pole jemných, vzájemně propojujících vlásečnic, kde krev přicházející z těla předává teplo žilám, které ho odvádí zpět do těla. Toto zařízení snižuje množství krve proudící do běháků až o 90%. Tím se zamezuje úniku tepla do vnějšího prostředí a nohy i prsty mají teplotu okolo 0°C. Při vysoké teplotě okolí se tento systém obrátí, plovací blány jsou vysoce prokrvené a vydávají do prostředí co nejvíce tepla. V letních dnech se vodní drůbež koupe ve vodě tak, že si do vody strčí nejprve zobák, hlavu a krk a potom hlavu rychle vytáhne, aby jí voda mohla stékat po zádech. Další možností ochlazení je nadzdvižení pera a obnažení nažiny. Mezi pery tak proudí lépe vzduch a ochlazuje povrch těla. Ptáci nemají potní žlázy, proto nemohou snižovat teplotu těla pocením. Odpařování vody, které je velmi účinné, dosahují ventilací otevřeným zobákem. Zrychlené dýchání je zdrojem tepla, a tak přibližně jedna polovina úsilí přichází nazmar (VESELOVSKÝ, 2001).
20
2.7 Biologické rytmy Většina prvků chování podléhá denní periodicitě. Stejně podléhají periodickým změnám fyziologické děje. Periodický průběh prvků chování se dá často sledovat pomocí dlouhých řad měření. Přesto můžeme předpokládat, že téměř všechny prvky chování jsou ovlivněny denní periodicitou, jestliže je kvantitativně sledujeme dostatečně dlouhou dobu. Z toho vyplývá, že kvantitativní data o chování zvířat jsou srovnatelná pouze tehdy, jestliže byla získána za stejnou denní dobu nebo jestliže vliv denní periodicity je průkazně nevýznamný (FRANCK, 1996). Každý živočich se musí přizpůsobit faktorům okolního prostředí. Toto přizpůsobení vede k určitému denně se opakujícímu vzorci chování, které se nazývá všedním dnem. Ten tvoří úseky čištění peří, sběru potravy, zpěvu a péče o potomstvo které se střídají s úseky odpočinku. U většiny ptáků se během dne střídá několik fází aktivity s několika fázemi klidu. Při podrobnějším pohledu pozorujeme nejvyšší aktivitu u denních ptáků po probuzení a k druhému vrcholu dochází před uložením ke spánku. Takovému dvoufázovému rozdělení denní aktivity se říká bigeminus. Lze si to vysvětlit tím, že v ranním vrcholu činnosti se ptáci snaží sběrem potravy nahradit energetické ztráty z noci a večer si tvoří zásobu energie pro dobu odpočinku. Je zajímavé, že tento rytmus dodržují i ptáci v zajetí, i když mají dostatek potravy celý den (VESELOVSKÝ, 2001).
2.8 Denní aktivity MOLNÁR (2004, 2006) rozdělil chování hus do šesti aktivit. Tyto aktivity jsou: odpočinek, potravní chování, pití, sociální chování, čištění peří a hra. Naproti tomu GAWLIK a SLACK (1996) rozdělili chování hus ve své práci následovně: krmení v pohybu, krmení stacionární, ostražitost, odpočinek, pohyb, komfortní chování a agrese, a VOŘÍŠKOVÁ (2001) denní aktivity rozděluje na potravní chování, do kterého zahrnuje krmení, pití, kálení, močení, dále na odpočinek, pohyb a komfortní chování. V této studii jsme denní aktivity rozdělili do osmi skupin: čištění, koupání, pohyb, odpočinek, krmení, pastva, pití a agrese.
21
GAVLICK a SLACK (1996) ve své práci Srovnání pastevního chování husy sněžné, husy běločelé a husy kanadské během období bez rozmnožování srovnávají několik dalších autorů a jejich výsledky .Toto srovnání je uvedeno v Tab. 1. Tab. 1. Faktory rozvrhu denních aktivity husy během období bez rozmnožování Autor
Druh
Frederick a
Oblast
Husa sněžná
S,
Klaas 1982 Ydenberg 1983 Berneška Black a Owen Berneška 1988,1989 Gauthier 1989 Husa sněžná Davis 1989 Husa sněžná Giroux a Bédard Husa sněžná 1990, 1992 Ely 1992
Husa
Počasí
Rok
Období Denní
NS NS
Věk
doba S
S
S
S
1) S
S
S
S
NS S
S S
NS
S
S
S S
S
S S
S S
běločelá S – statisticky průkazný vliv faktoru NS – statisticky neprůkazný vliv faktoru 1) zamračeno – statisticky průkazné, ostatní počasí statisticky neprůkazné Z Tab. 1. vyplývá, že výsledky jednotlivých autorů se liší především ve vlivu roku. Lze konstatovat, že na chování hus má průkazný vliv oblast pozorování, počasí, roční období, denní doba a věk. 2.8.1 Čištění Peří je složitý útvar, proto vyžaduje velkou péči. K starosti o peří se vyvinulo u ptáků mnoho reflexů, které zabezpečují kvalitní povrch těla. Pro vodní ptáky je nepropustnost peří základní podmínkou existence. Nepropustnost pera záleží na jeho složité struktuře. Ptáci nemají v kůži mazové žlázy jako savci, ale mají pouze jednu, která se nachází na kostrči. Maštění peří výměškem kostrční žlázy udržuje peří pružné a nelámavé. Mačkáním kostrční žlázy si ptáci sekret nabírají na zobák a potom si jím mastí jednotlivá pera. Nejprve začínají peřím na hrudi, pokračují pery na zádech, přecházejí na boky a křídla kromě letek, poté následuje břicho
22
a končí ocasem, letkami a hlavou. Pera na hlavě si mastí pomocí běháků nebo hlavou krouží po zádech (VESELOVSKÝ, 1964). Čištění peří není na všech místech těla prováděno stejně intenzivně a často. Vodní ptáci se nejvíce věnují úpravě peří na břiše a prsou (VESELOVSKÝ, 2005). MOLNÁR (2006) čištění označuje jako čechrání, do kterého zahrnul čištění a utřídění peří (integument) mimo dobu odpočinku. Toto chování zaznamenával pouze tehdy, když se husa stará o své vlastní peří. Péče o peří jiného jedince zapisoval do sociálního chování. Čištění peří je spojeno s koupáním. Po koupeli se ptáci otřepou a zobákem vymačkávají vodu z peří. Sušení také urychlují rytmickými pohyby křídel nejčastěji na slunci. Teprve když je peří usušené a narovnané, nastává fáze roztírání sekretu mazové žlázy (VESELOVSKÝ, 2005). 2.8.2 Koupání Koupání slouží k důkladnému čištění peří, neboť základním předpokladem dokonale fungujícího opeření je jeho čistota. Vodní ptáci se při plavání otáčejí na záda, aby jim voda omyla i peří na hřbetní straně. U ptáků, kteří nosí letky při plavání zasunuty v bočních kapsách z dlouhého peří, (husa, potápka, kachna), se vyvinulo zvláštní chování. Jedná se o tzv. hravé potápění. Jeden z ptáků vytáhne křídla z kapes, plácá s nimi o vodu a začne se potápět. Ostatní ptáci ho následují. Cílem tohoto chování je důkladné omytí a očištění letek. Na koupání a čistotě peří závisí nepropustnost tělního povrchu ptáka – peří. Nepropustnost je zajišťována mazovou žlázou na kostrči a také mikrostrukturou pera, která odpuzuje vodu. Několik dní bez možnosti navlhčit peří, vede ke zničení mikrostruktury peří, a i když se pták maže sekretem z kostrční žlázy, peří se mu promočí (VESELOVSKÝ, 2005). 2.8.3 Pohyb K pohybu na zemi používají ptáci na rozdíl od plazů a savců pouze zadní končetiny. Stejně jako savci i ptáci mohou chodit střídavě pravou a levou nohou a přitom se musí jedna končetina dotýkat podkladu. Při rychlém běhu – trysku – se na určitou dobu vznesou obě nohy nad zem a pták i savec se ocitají volně ve vzduchu. Pro pohyb na zemi po dvou nohách je potřeba dobrá stabilita. Ptáci při chůzi kladou nohu vždy pod těžiště, takže těžnice jim prochází prvními články prstu. Pro 23
vodní ptáky je charakteristická kolébající se chůze. Při každém kroku posouvají nohu pod těžiště (VESELOVSKÝ, 2005). 2.8.4 Odpočinek Jedná se o jeden z nejvýznamnějších denních rytmů. Většina ptačích druhů věnuje odpočinku a spánku minimálně jednu třetinu dne. Tato doba je rozdílná podle ročního období, druhu ptáka a dalších vlivů. Obecně platí pravidlo, že noční ptáci spí ve dne, denní v noci. Vrubozobí ptáci pravidelně odpočívají a spí i ve dne. Doba odpočinku je vždy vložena mezi fáze čištění nebo sběru potravy (VESELOVSKÝ, 2005). U zvířat můžeme rozlišovat stádium klidu nebo odpočinku, kdy zvíře stojí nebo leží, smyslové orgány má však plně v činnosti a okamžitě reaguje na vnější podněty. Do této skupiny patří i tzv. zdánlivý spánek, kdy pták zaujímá postoj typický pro spaní, oči má ale otevřené a pozoruje okolní dění. Následným stádiem je dřímota. Zvířata se chovají stejně jako dřímající člověk. Oči se jim zavírají, poklesává jim hlava, činnosti smyslových orgánů je utlumena. Další fází je spánek. Doba i délka spánku, dřímání i odpočinku jsou pevně ustáleny v denním programu zvířete (VESELOVSKÝ, 1964). 2.8.5 Krmení Na volbu krmiva u drůbeže má vliv mnoho faktorů. Jsou to zejména velikost a mechanické vlastnosti krmiva, jeho zabarvení, konzistence, koncentrace živin krmiva, stupeň nasycení zvířete, návyk na dané krmivo, oblíbenost krmiva jedincem, koncentrace zvířat na ploše a také konkurence mezi zvířaty. HAUPTMAN (1972) uvádí oblíbenost jednotlivých zrnin u hus následovně: •
oves
•
pšenice
•
ječmen
•
žito
•
kukuřice Následkem fyziologických změn trávicího traktu (nevyvinutím volete) se musí
na počátku odchovu i výkrmu hus krmit ad libitum nejlépe drcenými granulemi, od desátého dne života by se měla housata navykat na pastvu na mladé trávě. Je nutné, aby porost obsahoval méně vlákniny, jinak by došlo k snížení využití živin z krmné dávky v důsledku nadbytku vlákniny. Krmení housat v další části odchovu je od čtvrtého
24
týdne věku rozdělena do několika fází, která se postupně sdružují do dvou základních period – ranní a odpolední. Při extenzivním chovu s pastvou a bazénem se husy střídavě koupou a pasou, přičemž větší část tráví ve vodě (HROUZ, 2000). 2.8.6 Pastva Čelisti hus mají velmi ostré zoubkované okraje, které fungují jako nůžky na stříhání stébel trav. Husa labutí (Anser cygnoides) ze střední a východní Asie má nápadně dlouhý zobák vhodný ke spásání vysoké trávy. Naopak arktické druhy hus, zejména husy malé (Anser erythropus) a bernešky rodu Branta mají krátký zobák přizpůsobený uškubávání nízkých trav a lišejníků nízké arktické vegetace. Husa sněžná (Anser caerulenscens) má silný zobák přizpůsobený utrhávání oddenků a hlíz rostlin, které vyhrabává zobákem z promrzlé půdy. Husy nejsou schopny trávit rostlinnou potravu tak dokonale jako savci, celulózu tráví jen z 25 – 28 %, což stačí k pokrytí 31 % energie. Cukry a bílkoviny tráví z 80 a více procent, proto sbírají i semena a na energii bohatší části rostlin. Na zimovištích severských hus se donedávna odehrával boj mezi lidmi a ptáky. Rolníci se domnívali, že husy decimují jejich pastviny. Mnohaletá pozorování potvrdila opak. Bernešky oštipují jen 40% délky listu, což umožňuje rychlou regeneraci a zvýšenou produkci spásaných ploch. Pasoucí husy se při spásání plochy pravidelně střídají a jejich hejno pracuje jako dokonalý žací stroj. Na jednom čtverečném metru vyroste za den na jaře 0,6 g zelené hmoty a je dokázáno, že husy zvyšují tuto produkci účinným hnojením svým trusem. Husí trávení je totiž přes určitou schopnost rozkládat celulózu velmi rychlé a potrava prochází zažívacím traktem jen asi 2 hodiny. Každé tři minuty husa vykálí šištičku trusu, který je dobrým hnojivem. Podle analýz husa z 1000 g rostlinného materiálu vyprodukuje 800 g trusu. Díky tomuto stálého přihnojování se zvýší produkce zelené hmoty o dalších 680 g. To znamená, že 68 % ze sežraného množství se vrací zpět do travného systému (VESELOVSKÝ, 2001). 2.8.7 Pití Husy se zdržují u vody více než u krmítek. Kromě pití si husy vodou čistí peří a hrají si s ní. Při extenzivním chovu, když mají přístup k čisté vodě, nepijí husy vodu, ve které se koupou. 25
Husa stejně jako většina ptáků pije pomocí nabírání vody do zobáku. Pták skloní hlavu, nabere vodu do zobáku, hlavu zvedne a voda mu vteče do jícnu (VESELOVSKÝ, 1964). 2.8.8 Agrese Ač se to na první pohled zdá protismyslné, k nejvýznamnějšímu sociálnímu projevu patří útočné neboli agresivní chování. Nejčastější formou agresivity je agresivita vnitrodruhová, která do značné míry zajišťuje formu a funkci živočišných společností. Mezidruhová útočnost z hlediska sociálního nemá zdaleka takový význam, přesto větší druhy od zdroje potravy nebo od vhodného místa k odpočinku zahánějí druhy slabší. Ptáci, kteří strávili zimu ve společném hejnu, začínají být v předjaří díky samčímu pohlavnímu hormonu útoční. Stálé útoky donutí ptáky opustit společné hejno, a tím zabrání jejich přílišné koncentraci na jednom místě, což by vedlo jak k nedostatku potravy, tak i k možnosti vzniku nákaz. V uzavřených společnostech útočnost zajišťuje i jejich sociální strukturu, která ujasňuje vzájemné vztahy mezi jedinci a ve své podstatě zabraňuje vážným střetům. Agresivní projevy se postupně ritualizovaly do forem, které představují jakýsi kompromis. Zachovávají biologické výhody agresivity, zabraňují však přílišné bojovnosti a útočnosti, která vede k poranění nebo smrti. Navíc každý sociální střet je nápadný a usnadňuje prozrazení nepříteli. Projev, který má jasný útočný charakter, na druhé straně však protivníka pouze zastraší a zabraňuje vzájemnému souboji, je hrozba. Z hlediska přírodního výběru totiž vzájemný souboj nepřináší jen výhody ve formě vítězství, ale i vysoké energetické náklady celého organismu. Samozřejmě se tento vztah zisku a nákladů se dá velmi těžko měřit. Ptáci si hrozí ukazováním svých zbraní, například zobáku, ale i čepýřením peří, roztahováním křídel, různými postoji těla. Mezi hrozby patří i imponování. Na rozdíl od samotné hrozby má však dvojí úkol: zastrašuje protivníka, ale zároveň láká sexuálního partnera. V tomto případě mluvíme o agonistickém projevu (VESELOVSKÝ, 2001).
26
3. CÍL PRÁCE Cílem této diplomové práce bylo zjištění základních životních projevů husy domácí (Anser anser forma domestica), pozoroval se vliv roku, dále týdne věku, počasí a pohlaví ve dvou po sobě následujících letech (2005 a 2006), vždy v období květen až září (od věku 5 týdnů do 15, týdne věku housete) na tyto aktivity: čištění, koupání, pohyb, odpočinek, krmení, pastvu, pití a agresi.
27
4. MATERIÁL A METODIKA 4.1 Housata Pokus probíhal na hybridní kombinaci hus 2821. Tato kombinace byla vyšlechtěna jako dvouliniový hybrid vhodný pro brojlerový i masný typ výkrmu firmou Petrův zdar s.r.o. Nové Hrady. Housata byla ustájena v kurníku odděleně od slepic a kachen. V obou letech pokusu byla housata chována na stejném místě. Housata hybridní kombinace 2821 byla koupena v Rybářství v Hulíně. Vylíhnuta byla v Rybářství Nová Dědina u Uničova. Jako jednodenní byla převezena do Záhlinic, kde sídlí Rybářství Hulín, kde byla odchovávána v hale s podestýlkou. Ve věku přibližně 28 dní byla převezena do domácích podmínek v malochovu. V prvním roce bylo pozorováno šest housat, v druhém sedm. Přes noc byla ustájena v prostoru o velikosti 9 m2. Během dne byla na pastvě na větším prostoru cca. 8O m2. Ohrada se přesouvala podle spasení travního porostu.
4.2 Pozorování Jednotlivá pozorování se uskutečňovala od 8. hodiny do 17. hodiny. Vždy první čtvrthodinu z hodiny probíhala pozorování v půlminutových intervalech. Z toho vyplývá, že každou hodinu bylo zaznamenáno 30 pozorování, za 1 den 300. Tyto pozorování byla posléze převedena na procenta u jednotlivých aktivit. 4.2.1 Rozdělení faktorů Na chování hus mají vliv různé faktory, my jsme hodnotili vliv roku, věku, pohlaví, počasí a jedince. Vliv roku Pokus byl prováděn ve dvou po sobě následujících letech. Vliv věku (týdne) Bylo hodnoceno chování od 5. týdne do 15. týdne věku, vždy od května do září.
28
Vliv pohlaví V prvním roce bylo pozorováno 6 housat, (3 husy, 3 houseři), v druhém roce 7 housat (3 husy a 4 houseři). Vliv počasí Počasí jsme rozdělili do tří skupin. První bylo jasno a polojasno (1), druhé oblačno až zataženo (2) a třetí byl déšť (3). Husy byly označeny barevnými kroužky na obou nohách, proto nemohlo dojít k zaměnění jedinců.
4.3 Denní aktivity Byly sledovány tyto aktivity: 4.3.1 Čištění V etologii se řadí mezi tzv. komfortní chování, do kterého ještě patří koupání, popelení, protahování, škrábání. Do čištění byla zahrnována taková aktivita, kdy se husa starala o peří: •
Sušení po koupání
•
Mazání peří výtažkem mazové žlázy
•
Soustavné urovnávání peří
•
Škrábání
4.3.2 Koupání Koupání také patří mezi komfortní chování. Ke koupání byla husám přichystána voda v malé nádržce – korba na kolečko. Housata se mohla kdykoli během dne okoupat Ve vodě se husa chladí a stará o peří. •
Čištění krku a břicha
•
Čištění letek z bočních kapes
•
Čištění zad
29
4.3.3 Pohyb Do kategorie pohyb byl zaznamenáván pouze pohyb z místa na místo. Jedná se o chůzi a běh, který je často doprovázen máváním křídel. Nezapisoval se pohyb na jednom místě jako je lehání a vstávání a pohyb při pastvě. Pohyb lze dále rozdělit na dvě skupiny: s a bez určitého cíle. Při chůzi za určitým cílem, nejčastěji k napáječce, vodě na koupání nebo korýtku z potravou. Možným cílem se také stávali motýli sedící na trávě. Běh je nejčastější při vyplašení nebo útoku. Husa může běžet s roztaženými křídly, kdy se snaží vznést do vzduchu. Běh bývá doprovázen silnými hlasovými projevy. Tímto způsobem běží většinou celé hejno. Běh bez roztažených křídel je často pomalejší a husy nekejhají, pokud nejsou napadeny jinou husou. 4.3.4 Odpočinek Do skupiny odpočinek byl započítáván odpočinek a spánek ve stoje i v leže. Ve stoje může husa odpočívat na jedné nebo obou nohách. Pokud husa odpočívá na jedné noze, druhou má nataženou pod tělem dozadu nebo přiloženou k tělu. Nejčastější bývá odpočinek zaznamenávám v poledne, kdy je nejvyšší teplota, protože se husy snaží schovat před přímým slunečním zářením. V době, kdy je zima se naopak na slunečním svitu vyhřívají. 4.3.5 Krmení Do kategorie krmení bylo započítáváno potravní chování, kdy husa přijímá přichystanou potravu. Potrava se skládala se šrotu složeného z ječmene a pšenice v poměru 1 : 1. Dále obsahovala strouhanou řepu, vařené brambory a vitaminový doplněk. Této potravy husy dostávaly každý den ráno a večer plné krmítko (cca. 2 kg). 4.3.6 Pastva Pastva tvoří většinu potravního chování husy. Do této aktivity byla započítávána i hra s potravou. Husy se pásly v přibližně 80 metrech plochy, kdy se ohrada postupně přesouvala podle spasené trávy. Pastva byla tvořena většinou travami lipnicovitými, jetelovinami a dále bylinami jako sedmikráska chudobka, jitrocel kopinatý, jitrocel širokolistý, pampeliška lékařská apod. 30
4.3.7 Pití K pití měly husy k dispozici pitnou vodu, která jim byla denně vyměňována a doplňována, pokud ji vylily. 4.3.8 Agrese Do kategorie agrese byla započítávána mezidruhová (na psa, kočky nebo i lidi) nebo vnitrodruhová agresivita.
4. 4 Statistické zpracování Hodnoty dosažené při pozorování byly vyjádřeny prostým aritmetickým průměrem. Proměnlivost
jednotlivých
souborů
byla
charakterizována
variačním
koeficientem, což je podíl směrodatné odchylky k aritmetickému průměru. Pro testování průkaznosti rozdílu mezi zjištěnými hodnotami byla použita (za předpokladu normality rozdělení a homogenity rozptylů) jednofaktorová analýza variance.Testové kritérium F bylo porovnáváno s normovanou veličinou Snedecorova rozdělení F; podle stupňů volnosti skupin a počtu měření ve skupině (Snedecor a Cochran,, 1967). Analýza variance byla provedena počítačovým programem Unistat 5.1 (UNISTAT Ltd, ENGLAND) Pro následné určení konkrétní dvojice průkazných rozdílů bylo použito mnohonásobné
porovnávání
metodou
Minimální
průkazné
diference.
Také
mnohonásobné porovnávání bylo provedeno pomocí počítačového programu Unistat. 5.1 (UNISTAT Ltd, ENGLAND)
31
5. VÝSLEDKY A DISKUSE V naší práci byly sledovány aktivity čištění, koupání, pohyb, odpočinek, krmení, pastva, pití a agrese.
5.1 Čištění Vliv roku Na čištění nemá statistický vliv rok pozorování, kdy se housata v prvním roce starala o peří 21,9 % denní doby a druhý rok 21,5 % doby. Viz Tab. 2. Vliv věku Vliv týdne není statisticky průkazný. Jedná se spíše o vliv počasí, které daný týden bylo. Procentuální zastoupení a variační koeficient je udán v Tab. 3.
Graf 1.Vliv věku na čištění 23,5 23 22,5
procenta
22 21,5 čištění 21 20,5 20 19,5 19 5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
týden
V pátém až osmém týdnu housata trávila čištěním peří 21 – 22 % denní doby. V devátém týdnu následoval vzestup této aktivity na 22,7 %, které si zdůvodňujeme jednak stejným jasným počasím v obou letech pokusu a také podškubem peří v osmém týdnu věku housat. V jedenáctém a dvanáctém týdnu následoval pokles na 20,5 – 21,1 % denní doby. Tento pokles může být způsoben deštivým počasím. Ve třináctém týdnu
32
následoval prudký vzestup, který může být stejně jako v devátém týdnu způsoben jasným počasím v obou letech pokusu. Ve čtrnáctém a patnáctém týdnu se udržovala doba trávená čištěním na hodnotě 21,8 a 22,2 % denní doby. Rozdíly mezi jednotlivými týdny jsou sice vysoké, ale nejsou statisticky průkazné, viz Graf 1. Nejvíce se housata čistila ve 13. týdnu 23,3 % a nejméně v 11. týdnu 20,5 % denní doby. Vliv pohlaví Na čištění nemá v tomto období vliv pohlaví, kdy nejsou ještě výrazné rozdíly mezi chováním husy a housera, neboť nedochází ke změně hormonální regulace a dospívání. Husy se čistily 21,9 % a houseři 21,4 % denní doby. Vliv počasí Na čištění má statisticky velmi vysoce průkazný vliv počasí (P< 0,001). Při jasné obloze se husy čistily průměrně 22,9 % denní doby, při oblačné obloze 20,6 %, a při dešti 18,6 % všech aktivit viz Tab. 4 a Graf 14. Podle MOLNÁRA (2004) se bílý genotyp husy čistí 9,1 % denní doby a šedý genotyp 6,8 % denních aktivit. V druhé práci (2006) zjistil, že čištění peří dáno geneticky heritabilitou 0,1126. Rozdíl ve výsledcích se odlišujeme z důvodu rozličného rozdělení denních aktivit a jejich zařazení. Podle GAWLICKA a SLACKA (1996) tvoří komfortní chování, do kterého se čištění zahrnuje pouze 1-2 % denních aktivit .
5.2 Koupání Koupání patří mezi další aktivitu, kdy se house stará o své peří. Pokud mají vodní ptáci možnost, starají se o své peří s co největší péčí, neboť peří jim umožňuje nejen tepelnou pohodu, ale také možnost uletět nepříteli. Vliv roku Koupání je průkazně závislé na roku (P< 0,01), což je dáno rozdílným zastoupením jednotlivých počasí v jednotlivých letech pokusu.
33
V Tab. 2. je zřejmý rozdíl mezi prvním a druhým rokem pokusu, kdy v prvním roce se housata koupala 1,2 % denní doby, kdežto v druhém roce 1,4 % denní doby. Vliv věku Koupání je vysoce průkazně závislé (P < 0,01) na věku housete. Rozdíly mezi zastoupením koupání v jednotlivých týdnech uvádí Graf 2.
Graf 2. Vliv věku na koupání 1,8 1,6 1,4
procenta
1,2 1 koupání 0,8 0,6 0,4 0,2 0 5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
týden
V prvním týdnu pozorování jsou výsledky rozdílné. Housata odchovávaná v zastřešené výkrmně neměla možnost koupání, proto se musela naučit využívat vodu. V prvním roce pokusu měla v den pozorování housata poprvé možnost se okoupat, kdežto housata v druhém roce pokusu se koupala již dva dny před prvním pozorováním. V dalších týdnech odpovídá procento koupání počasí. Vliv pohlaví Pohlaví statisticky neovlivňuje denní zastoupení koupání. Husy i houseři se koupali přibližně stejnou dobu. Husy se průměrně koupaly 1,3 % a houseři 1,4 % denní doby.
34
Vliv počasí Počasí mělo statisticky velmi vysoce průkazný vliv (P<0,001) na koupání. Housata se za jasného počasí věnovala koupání 1,1 -1,8 % denního času – v průměru 1,6 % denních aktivit. Za oblačného počasí zaujímalo koupání 1,1 % denní doby a za deště 0,8 %. Hodnoty jsou uvedeny v Tab. 4.
5.3 Pohyb Pohyb slouží k přesunu z jednoho místa na druhé. Ráno je vždy zvýšená hodnota pohybu, protože si housata protahovala křídla po noci. Vliv roku Housata se pohybovala přibližně stejně v obou letech pokusu. V prvním roce se housata pohybovala 2, 1 % a v druhém roce 2,3 % denní doby. Vliv věku Pohyb je statisticky velmi vysoce průkazně závislý (P < 0,001) na věku housete. Vliv věku na pohyb znázorňuje Graf 3. Nejméně se housata pohybovala v jedenáctém týdnu věku (1,6 % denních aktivit) a nejvíce ve 12 týdnu věku (2, 8 %). Viz Tab.3.
Graf 3. Vliv věku na pohyb 3
2,5
procenta
2
1,5
pohyb
1
0,5
0 5
6
7
8
9
10 týden
35
11
12
13
14
15
Vliv pohlaví Pohyb není ovlivněn pohlavím. Husy i houseři se pohybovali přibližně stejně. Husy se pohybovaly 2,1 % a houseři 2,2 % denní doby. Vliv počasí Pohyb velmi vysoce průkazně závislý (P<0,001) na počasí. Statisticky vysoce průkazný rozdíl je mezi jasným a oblačným a jasným a deštivým počasím, mezi oblačným a deštivým počasím statisticky průkazný rozdíl není. Při jasné nebo polojasné obloze se housata pohybovala nejméně, pohybem trávila 1,9 % doby. Za oblačného počasí se housata pohybovala nejvíce, 2,7 % doby. Pohyb za deště představoval 2,5 % denní doby. SCHMUTZ s LAINGOVOU (2002) zjistili, že divoká husa kanadská se pohybuje odlišně podle věku a pohlaví. Housata se pohybovala 6–7 % dne, husy 8–9 % a houseři 8-12 % denní doby.
5.4 Odpočinek Odpočinek je aktivita potřebná k obnovení sil a k trávení přijaté potravy. Průměrně housata odpočívala za oba roky pokusu 36,7 % denní doby. Vliv roku Odpočinek je statisticky velmi vysoce průkazně závislý na roku (P<0,001). Rozdíl mezi jednotlivými roky je znázorněn v Tab. 2. Rozdílné výsledky si vysvětlujeme stejně jako u koupání rozdílným zastoupením jednotlivého počasí v jednotlivých letech pokusu. V prvním roce housata odpočívala 35,8 % denní doby a v druhém roce 37,4 % všech aktivit. Vliv věku Vliv věku na odpočinek je statisticky vysoce průkazný rozdíl (P<0,001). Rozdíl mezi jednotlivými týdny je vidět v Grafu 4. Nejméně housata odpočívala ve 12. týdnu věku (34,0 %) a nejvíce ve 13.týdnu věku (38,3 %). Nárůst odpočinku v devátém týdnu si vysvětlujeme podškubem housat v 8. týdnu a proto housata více odpočívají a čistí se.
36
Prudký pokles odpočinku ve 12. týdnu lze vysvětlit extrémně špatným počasím v prvním roce pokusu, kdy housata trávila odpočinkem pouze 19,4 % denní doby.
Graf 4. Vliv věku na odpočinek 39 38 37
procenta
36 35
odpočinek
34 33 32 31 5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
týden
Vliv pohlaví Pohlaví neovlivňuje odpočinek hus. Houseři odpočívali 36,5 % a husy 36,8 % denní doby.. Vliv počasí Vysoce statisticky průkazný je vliv počasí (P<0,001). Při dešti housata průměrně odpočívala 33,2 %, při oblačnu 35,0 %, při jasné obloze 38,2 % denní doby. Rozdíl je uveden v Tab. 4 a v Grafu SCHMUTZ a LAING (2002) vypozorovali, že housata odpočívají jen 3 – 8 % denní doby, podle roku pozorování. Starší husy odpočívaly 5 – 13 % a houseři 7 – 14 % denní doby. MOLNÁR (2004) vypozoroval, že odpočinek je rozdílný podle genotypu husy, kdy bílý genotyp odpočívá 64,2 % a šedý 65,5 % denní doby. Tento rozdíl není statisticky průkazný. MOLNÁR (2006) uvádí heritabilitu pro odpočinek 0,0691. To znamená, že ze 6,91% je proměnlivost odpočinku je daná geneticky. 37
V našem pokusu jsme dospěli k nižšímu zastoupení odpočinku, což může být způsobeno jiným věkem hus v pokusu. MOLNÁR (2004) měl husy staré jeden rok, my jsme pozorovali housata ve věku 5 až 15 týdnů.
5.5 Krmení Průměrně housata věnovala příjmu připravené potravy 2,4% denní doby. Vliv roku Vliv roku na krmení není statisticky průkazný. V prvním roce se housata krmila 2,3 % denní doby a v druhém roce 2,4 % denní doby. Rozdíl mezi oběma roky je tedy zanedbatelný. Vliv věku Věk nemá statisticky průkazný vliv na krmení. Jednotlivé hodnoty procentuálního zastoupení krmení jsou uvedeny v Tab. 3. a v Grafu 5. Housata se krmila od 2 % denní doby v 11. týdnu po 2,7 % denní doby ve 12. týdnu. Nelze tedy prokázat nárůst doby krmení s věkem. V prvním týdnu je vyšší spotřeba jadrného krmiva, protože housata nejsou zvyklá na pastvu a musí si zvykat na zelené krmení.
Graf 5. Vliv věku na krmení 3
2,5
procenta
2
1,5
krmení
1
0,5
0 5
6
7
8
9
10 týden
38
11
12
13
14
15
Vliv pohlaví Pohlaví nemá statistický vliv na dobu strávenou krmením. Houseři trávili krmením 2,3 % denní doby, husy se krmily 2,4 % denní doby. Vliv počasí Vliv počasí není statisticky průkazný. Při jasné obloze se housata krmila 2,3 % denní doby, při oblačné obloze 2,5 % denní doby a při dešti 2,3 % denní doby. Z těchto zastoupení lze vyčíst, že se husy krmí připraveným krmivem stejně při každém počasí. Krmení podle MOLNÁRA (2004) tvoří 4,1 % denní doby u bílého genotypu a 3,6 % denní doby u šedého genotypu. V tomto pokusu byly housata krmena pouze kompletní krmnou směsí. Proto nelze srovnávat potravní chování našeho pokusu s pokusem Molnára (2004).
5.6 Pastva Pastva zaujímá v denním rozvrhu aktivit husy více než jednu třetinu všech aktivit. Housata se pásly 33,5 % denní doby. Vliv roku Vliv roku na pastvu je statisticky průkazný (P<0,05) a je znázorněn v Grafu 12. V prvním roce se housata pásla průměrně 34,4 % denní doby, kdežto v druhém roce 32,8 % denní doby. Vliv věku Vliv věku na pastevní chování je statisticky vysoce průkazný (P<0,001). Rozdíly mezi jednotlivými týdny jsou uvedeny v Tab. 3. a v Grafu 6. Nejvíce se housata pásla v 8. týdnu, kdy doba pastvy odpovídá 36,9 % denní doby a nejméně ve 13. týdnu věku, kdy zaujímá 30,3 % denní doby. Vliv pohlaví Vliv pohlaví nemá statisticky průkazný vliv na pastvu. Husy i houseři se pásli přibližně stejnou dobu. Husy se pasou 33,3 % denní doby a houseři 33,8 % denní doby. SCHMUTZ a LAING (2002) ve své práci došli k závěru, že housata se pasou 63 – 73 % denní doby v různých letech pokusu. Dospělé husy 54 – 63 % denní doby a
39
dospělí houseři 36 – 43 % denní doby. Rozdílnost výsledku může být vysvětlena tím, že daný pokus byl prováděn na divokých husách, které neměly na rozdíl od našich pokusných zvířat možnost nakrmení se v noci připraveným krmivem, proto se více pásly přes den.
Graf 6. Vliv věku na pastvu 40 35 30
procenta
25 20
pastva
15 10 5 0 5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
týden
Vliv počasí Vliv počasí na pastvu je velmi vysoce průkazný (P<0,001). Při jasné obloze se housata pásla pouze 30,8 % denní doby. Při oblačné obloze je zjevný nárůst pastvy na 35,9 % denní doby a nejzřetelnější nárůst pastvy je při dešti, kdy se housata pásla 40,4 % denní doby. GIROUX a BEDARD (1990) ve své práci zkoumali potravní chování a odpočinek v různých letech a místech. Potravní chování a odpočinek zaujímal více než 70 % denních aktivit u hus. Zastoupení potravního chování a odpočinku bylo odlišné podle místa i roku studie. Rozdílnosti připisují do spojitosti s různými energetickými potřebami, kvalitou pastviny, teplotě a rušení ptáků spojené s lovem. V našem pokusu krmení, pastva a odpočinek také zaujímají 70,9 – 74, 7 % denních aktivit. Zastoupení těchto aktivit v průběhu pokusu je znázorněn v Grafu 7.
40
Graf 7. Potravní chování a odpočinek 80 70 60
procenta
50 pastva odpočinek krmení
40 30 20 10 0 5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
týden
BELANGER s BEDARDEM (1992) studovali pastevní chování během jednoho roku. Pastva s vybíráním podzemních částí rostlin (tzv. grubbing) zaujímala více než 50 % denních aktivit, ale zjistili také zajímavé sezónní rozdíly. Na jaře trávily husy více času pastvou než na podzim, a na jaře naopak méně času vybíráním podzemních částí. Zjistili také, že mladá zvířata tráví více času hledáním potravy než dospělí, a to zejména na podzim.V druhé práci (1994) srovnávali vliv rostlinných společenství na zastoupení pastevního chování. Husy na chudých nevyhovujících rostlinných společenstvech tráví více času pastvou a grubbingem než husy na výživnějších úrodných společenstvech. SADINGE a RAVELING (1987) zjistili, že husy tráví pastvou rozdílnou dobu v závislosti na věku. V mládí tráví pastvou housata až 70 % denní doby, v dospělosti v období přepeřování pouze 59 % denní doby. Tyto hodnoty byly zjištěny v deltě Yukon-Kuskokwim na Aljašce. V našem pokusu potravní chování (pastva a krmení) tvořilo 32,6 – 38,6 % (viz Graf 8.) denních aktivit housat. Menší zastoupení oproti citovaným autorům vysvětlujeme dodáváním jadrných krmiv a výživnější pastvou oproti pastevnímu porostu na pastvinách divokých hus.
41
Graf 8.Potravní chování 45 40 35
procenta
30 25
pastva krmení
20 15 10 5 0 5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
týden
5.7 Pití Pití zajímá průměrně 2,2 % denních aktivit u hus. Vliv roku Vliv roku není statisticky průkazný, neboť v prvním i druhém roce housata pila 2,2 % denní doby. Vliv věku Průměrnou denní dobu věnovanou pití znázorňuje Graf 9. Věk má vysoce průkazný (P<0,01) vliv na pití. V pátém týdnu housata nejvíce pila ( až 2,7 %), což si vysvětlujeme tím, že housata nebyla zvyklá na pastvu a přijímala více jadrného krmiva.V ostatních týdnech se pití pohybovalo mezi 1,8 – 2,3 % denní doby. Denní zastoupení pití je závislé zřejmě na obsahu vody v potravě. Po delší době sucha husy více pijí.
42
Graf 9. Vliv věku na pití 3
2,5
procenta
2
1,5
pití
1
0,5
0 5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
týden
Vliv pohlaví Pohlaví nemá statisticky průkazný na denní dobu strávenou pitím. Husy pijí průměrně 2,1 % denní doby, houseři 2,2 % denní doby. Vliv počasí Počasí nemá statisticky průkazný vliv na zastoupení pití mezi denními aktivitami u hus. Za deště housata pila 2,1 % denní doby a za oblačné oblohy 2,2 % denní doby. Při jasném počasí doba strávená pitím byla také 2,2 % všech aktivit.
5.8 Agrese Agrese je aktivitou, která má nejmenší procentuální zastoupení mezi jednotlivými aktivitami v denním rozvrhu husy domácí. Průměrná denní doba agrese je pouze 0,11 % doby. Vliv roku Vliv roku není statisticky průkazný. V prvním roce byla housata agresivní 0,10 % a v druhém roce 0,12 % denní doby.
43
Vliv věku Věk nemá statisticky průkazný vliv na agresi, ale jsou velké rozdíly mezi jednotlivými týdny pokusu, viz Graf 10. Nejvíce byla housata agresivní v 5. týdnu (0,08 % denní doby) a nejméně v 7. a 11. týdnu (0,01 % denní doby).
Graf 10. Vliv věku na agresi 0,09 0,08 0,07
procenta
0,06 0,05 agrese 0,04 0,03 0,02 0,01 0 5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
týden
Vliv pohlaví Na agresi nemá statisticky významný vliv pohlaví. Husy byly agresivní stejně jako houseři a to 0,11 % denní doby. Vliv počasí Počasí nemá statisticky průkazný vliv na agresi. Při jasném počasí byla housata agresivní 0,08 % denní doby, při oblačnu 0,14 % denní doby a při dešti 0,15 % denní doby. V Grafu 11. je znázorněn rozdíl v agresivitě mezi jednotlivými roky pokusu, kdy jsou viditelné rozdíly mezi jednotlivým počasím a zastoupením agresivity.
44
Graf 11. Vliv věku a počasí na agresi 0,16
3,5
0,14
3
0,12
2,5
procenta
0,1 2 0,08 1,5
% agrese rok 1 % agrese rok 2 počasí rok 1 počasí rok 2
0,06 1
0,04
0,5
0,02 0
0 5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
týden
5.9 Vliv roku Jako první byl vyhodnocen vliv roku na jednotlivé aktivity. Graf 12. ukazuje rozdílné hodnoty koupání, odpočinku a pastvy, a přibližně stejné hodnoty u ostatních aktivit.
Graf 12. Vliv roku na jednotlivé aktivity v průběku sledování 120
100
80
rok 1 rok 2
60
40
20
0 čištění
koupání
pohyb
odpočinek
krmení
45
pastva
pití
agrese
Rozdílnost zjištěných hodnot lze vysvětliv vlivem rozdílného zastoupení počasí v jednotlivých letech pokusu. Pokus probíhal ve stejném období (květen až září) ve dvou následujících letech 2005 a 2006. Vliv roku na koupání je vysoce průkazné (P<0,01), kdy se housata koupala v prvním roce 1,2% a v druhém roce 1,4% denní doby. Dále lze vidět rozdíl mezi zastoupením odpočinku v jednotlivých letech. V prvním roce housata věnovala odpočinku 35,8% denní doby a v druhém roce 37,4% denní doby. Rozdíl mezi roky je velmi vysoce statisticky průkazný (P<0,001). V prvním roce se housata průměrně pásla 34,3% a v druhém 32,8% denní doby. Tento rozdíl je statisticky průkazný (P<0,05). V práci GAVLICKA a SLACKA (1996), kteří srovnávají ostatní autory, vyšel vliv roku statisticky průkazný dvěma autorům, a to BLACKOVI a OWENOVI v letech 1988 a 1989 a GIROUXOVI s BÉDARGEM v letech 1990 a 1992). Naproti tomu FREDEROCK a KLAAS v práci z roku 1982, DAVISOVI v roce 1989 a ELYMU v roce 1992 vyšel vliv roku jako statisticky neprůkazný. Rozdíly v procentuálním zastoupení a ve variačním koeficientu uvádí Tab. 2
5.10 Vliv věku Vývoj průměrného procentuálního zastoupení jednotlivých aktivit v průběhu období pozorování uvádí Graf 13. Graf 13. Vliv věku na sledované aktivity 100%
80% agrese pití pastva odpočinek pohyb koupání krmení čištění
60%
40%
20%
0% 5
6
7
8
9
10 týden
46
11
12
13
14
15
V grafu je viditelná změna procentuálního zastoupení odpočinku a pastvy. Ostatní aktivity si udržují přibližně stejné zastoupení po celou dobu pozorování bez ohledu na počasí v den pozorování. Procentuální zastoupení jednotlivých aktivit je uvedeno v Tab. 3. V Tab. 5 jsou znázorněny statisticky průkazné rozdíly mezi zastoupením jednotlivých aktivit a vliv věku.
5.11 Vliv počasí Vliv počasí na jednotlivé aktivity ukazuje Graf 14.
Graf 14. Vliv počasí na jednotlivé aktivity 100% 90% 80% 70%
agrese pití pastva odpočinek pohyb koupání krmení čištění
60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% jasno
oblačno
déšť
Za jasného počasí se house více věnuje čištění (22,9 %), koupání (1,6 %) a odpočinku (38,2%) a méně pastvě (30,8 %), při deštivém počasí se naopak méně věnuje čištění (18,6 %), koupání (0,8 %) a odpočinku (33,2 %) a více pastvě (40,4 %). Zastoupení daných aktivit při oblačném počasí se nachází mezi jasným a deštivým počasím. Pouze při oblačném počasí je nejvíce zastoupen pohyb, jinak je chování při oblačném počasí přibližně v polovině mezi jasným počasím a deštěm.
47
Variační koeficienty a procentuální zastoupení jednolitých aktivit je uvedeno v Tab. 4. V Grafech 15. a 16. ukazují rozdílnost mezi zastoupení jednotlivých aktivit při jasném a deštivém počasí. Při deštivém počasí nejsou rozdíly mezi maximální a minimální hodnotou odpočinku minimální. Při jasném počasí dochází k výraznému vzestupu odpočinku a úbytku čištění a pastvy. Při jasném počasí ráno mezi 8. - 10. hodinou se housata hodně pásla (36,7 %), okolo 11. hodiny došlo k poklesu na 20 % a poté až na 10 % ve 13 hodin. Ve 14 hodin stouplo zastoupení pastvy na 13,3 %. Poté následoval prudký vzestup pastvy na 46,6 % denní doby, kterou si housata udržovala až do konce sledování.
Graf 15. Průměrné chování v 8. týdnu při jasném počasí 100% 90% 80% 70%
agrese pití pastva krmení odpočinek pohyb koupání čištění
60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
hodina
V ranních hodinách se housata věnovala odpočinku přibližně 20 % celkových aktivit. Od 11. hodiny následoval prudká vzestup až na 73,3 % ve 13 hodin. Od 14. hodiny po prudkém snížení odpočinku housata odpočívala pouze 20 % v 15 hodin až na 3,3 % v 17. hodin. Čištění se housata nejvíce věnovala v 9 hodin ráno a to 36,6 % celkového času. V 10 hodin mírně kleslo na 30 %, ale poté v 11 hodin kleslo na 13,3 %. Toto zastoupení se udržuje až do 14.hodiny. V 15 hodin stouplo zastoupení čištění na 23,3 % a postupně se zvyšovalo až na 33,3 % v 17 hodin. 48
Graf 16. Průměrné chování v 8. týdnu při deštivém počasí 100% 90% 80% 70%
agrese pití pastva krmení odpočinek pohyb koupání čištění
60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
hodina
Při deštivém počasí se housata věnovala pastvě 40,4 % denní doby. Rozdělení pastvy během dne bylo rovnoměrné. Nejméně se housata pásla v 11 a 16 hodin. V ranních hodinách mezi 8. a 10. hodinou se housata věnovala pastvě 40 – 46,7 % denní doby. Mezi 11. a 14. hodinou se housata pásla permanentně 36,6 % doby. V 15 hodin se věnovala housata pastvě 43,3 % a v 17 hodin 46,7 % celkové doby. Housata odpočívala průměrně 33,2 % všech aktivit. Nejméně odpočívala v 8 a 17 hodin a to 26,7 %. Nejvíce odpočívala housata v 11 hodin a to 43,3 % denní doby. V ostatní dobu se průměrně věnovala odpočinku 33 % doby.
49
6. ZÁVĚR Cílem této diplomové práce bylo zjistit základní životní projevy husy domácí, kdy byl pozorován vliv roku, věku, počasí a pohlaví na chování ve dvou po sobě následujících letech (2005 a 2006) v období od 5. do 15. týdne věku housat. Byly pozorovány aktivity čištění, koupání, pohyb, odpočinek, krmení, pastva, pití a agrese. Vliv roku má statisticky průkazný vliv na koupání (P<0,01), kdy v prvním roce se housata koupala 1,2 % denní doby a v druhém roce 1,4 % doby. Dále má rok vliv na odpočinek (P<0,001), kdy v prvním roce housata odpočívala 35,8 % doby a v druhém roce 37,4 % denní doby. Jako poslední ovlivňuje rok pastvu (P<0,05) kdy se v prvním roce housata pásla 34,3 % a v druhém 32,8 % doby. Vliv roku je spíše ovlivněn počasím, protože v prvním roce bylo průměrné počasí 1,45 a v druhém 1,63. Dále byl pozorován vliv věku. Pokus probíhal v 11 po sobě jsoucích týdnech. Věk statisticky průkazně ovlivňuje koupání, pohyb, odpočinek, pastvu a pití. Nejméně se housata koupala v 11. týdnu (1,0 %) a nejvíce ve 13. týdnu (1,6 %). Tento rozdíl je vysoce statisticky průkazný (P<0,01). Vliv věku na pohyb je velmi vysoce průkazný (P<0,001), kdy se housata neméně pohybovala v 11. týdnu (1,6 %) a nejvíce ve 12. týdnu (2,8 %). Odpočinek je také velmi vysoce statisticky průkazně (P<0,001) ovlivněn věkem housete. Nejméně housata odpočívala ve 12. týdnu (33,9 %) a nejvíce ve 13. týdnu (38,0 %) doby. Pastva je také velmi vysoce průkazně závislá (P<0,001) na věku housat. Nejméně se pásla ve 13. týdnu (30,3 %) a nejvíce v 8. týdnu (36,9 %) denní doby. Vliv věku na pití je vysoce průkazný (P<0,01). Nejvíce housata pila v 5. týdnu (2,7 %) a nejméně v 8. týdnu (1,8 %) denní doby. Vliv počasí statisticky průkazně ovlivňuje čištění, koupání, pohyb, odpočinek a pastvu. Nejvíce se housata čistí za jasného počasí (22,9 %) a nejméně za deště (18,6 %). Tento rozdíl je velmi vysoce statisticky průkazný (P<0,001). Dále je také velmi statisticky průkazný vliv počasí na koupání, kdy se housata nejvíce koupají (1,6 %) za jasného počasí a nejméně (0,8 %) doby za deštivého počasí. Pohyb je také velmi vysoce statisticky průkazně (P<0,001) závislý na počasí. Za jasného počasí se pohybují 1,9 % denní doby a za deště 2,5 % doby. Odpočinek je také velmi vysoce statisticky závislý (P<0,001) na počasí, kdy za jasného počasí housata odpočívala průměrně 38,2 % denní doby a za deště pouze 33,3 % doby. Jako poslední je statisticky velmi vysoce průkazný
50
(P<0,001) vliv počasí na pastvu. Za jasného počasí se housata pásla 30,8 % doby a za deště 40,4 % denní doby. Vliv pohlaví statisticky neovlivňuje chování housat ve věku 5 – 15 týdnů. Husy i houseři se chovají stejně. Rozdílnost chování podle pohlaví je ovlivněno hladinou pohlavních hormonů. Housata v našem pokusu nebyla pohlavně dospělá a proto nejsou rozdíly průkazné. Nejvíce se housata věnovala odpočinku a to 36,7 % doby, dále pastvě 33,5 % doby a čištění 21,7 % denní doby. Tyto tři aktivity celkem zaujímají 90,8 – 93,2 % dne housete.
51
7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. Anonym. Spotřeba masa v ČR. (Dostupné z www.SZIF.cz) 2. BELANGER, L., Bedard, J. Flok composition and foraging behavior of greater snow geese (Chen – cearulescens – atlantica). Canadian journal of zoology, 1992, s. 2410 – 2415 (Dostupné z http://portal.isiknowledge.com) 3. CARAS, R.A. Zvířata, která změnila člověka. 1. vydání, Praha: Rybka Publishing, 1999, s. 261 4. FRANCK, D. Etologie. 1. vydání, Praha: Karolinum, 1996, 323 s. ISBN 807066-787-4 5. GAWLIK, D.E., SLACK, R.D. Comparative foraging behavior of sympatric Snow Geese, Greater White-fronted Geese and Canada Geese during the nonbreeding season. Wilson Bulletin Wilson Ornithological Society, 1996, ISBN B00095N1CU, (Dostupné z www. google. cz ) 6. GIROUX, J. F., BEDARD, J. Activity budgets of greather snow geese in fall. Canadian journal of zoology – revue canadienne de zoologie, 1990, 68 : 27002702. DEC 1990 (Dostupné z http://portal.isiknowledge.com/ ) 7. HAUPTMAN, J a kol. Etologie hospodářských zvířat. 1. vydání, Praha: SZN, 1972, 294 s. ISBN 07-049-72-04/47 8. HROUZ, J. Etologie hospodářských zvířat. 1. vydání, Brno: MZLU, 2000, 185 s. ISBN 80-7157-463-5 9. MOLNÁR, M. a kol. Animal welfare aspects of goose liver production without force feeding: selection possibilities for behaviour forms. Kaposvár: Acta Agraria Kaposvárinsis, 2006, s. 223 – 227 (dostupné z www. animalwelfare.hu) 10. MOLNÁR, M. a kol. Comparative study on the behaviour of two goose genotypes selected for cramming during the preconditioning for laying. Bled: Acta agriculturae slovenisa, suplement 1 (avgust
52
2004),
s.
215
-
219
(Dostupné z . http://portal.isiknowledge.com/ ) 11. ROUBALOVÁ, M. Situační a výhledová zpráva – drůbež. Praha, MZe, (Dostupné z www.mze.cz) 12. SADINGER, J. S., RAVELING, D. G. Foraging behavior of cackling Canada goose goslings: implications for the role sof food availability and processing rate. Berlin: Oecologia, Springer.119-124 s. vol. 75, Feb. 1988 ISSN: 0029-8549 (Print) 1432-1939 (Online), (Dostupné z http://www.springerlink.com) 13. SCHUMTZ, J. A., LAING, K. K. Variation in foraging behavior and body mass in broods of Emperor geese (Chen canagica). Behavior of Emperor goose broods, October 2002, s 996 – 1009 (Dostupné na www.absc.usgs.goo) 14. SIDOR, V., DEBRECÉNI, O. Etologia a adaptácia hospodáckých zvierat. 1. vydání, Bratislava: Príroda, 1988, 188 s. 15. VESELOVSKÝ, Z. Etologie – Biologie chování zvířat. 1. vydání, Praha: Academia, 2005, 406 s. ISBN 80-200-1331-8 16. VESELOVSKÝ, Z. Obecná ornitologie. 1. vydání, Praha: Academia, 2001, 357 s. IBSN 80-200-0857-8 17. VESELOVSKÝ, Z. Praobyčejná zvířata. 1. vydání, Praha: Mladá fronta, 1964, 300 s. ISBN 23- 050-64 18. VOŘÍŠKOVÁ, J. Etologie hospodářských zvířat. 1. vydání, České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2001, 169 s.
53
8. SEZNAM GRAFŮ strana Graf 1. Vliv věku na čištění...........................................................................................32 Graf 2. Vliv věku na koupání.......................................................................................34 Graf 3. Vliv věku na pohyb...........................................................................................35 Graf 4. Vliv věku na odpočinek....................................................................................37 Graf 5. Vliv věku na krmení.........................................................................................38 Graf 6. Vliv věku na pastvu…......................................................................................40 Graf 7. Potravní chování a odpočinek.........................................................................41 Graf 8. Potravní chování...............................................................................................42 Graf 9. Vliv věku na pití................................................................................................43 Graf 10. Vliv věku na agresi.........................................................................................44 Graf 11. Vliv věku a počasí na agresi...........................................................................45 Graf 12. Vliv roku na jednotlivé aktivity v průběhu sledování.................................45 Graf 13. Vliv věku na sledované aktivity.....................................................................46 Graf 14. Vliv počasí na jednotlivé aktivity..................................................................47 Graf 15. Průměrné chování v 8. týdnu při jasném počasí.........................................48 Graf 16. Průměrné chování v 8. týdnu při deštivém počasí......................................49
54
9. PŘÍLOHY
55
Tab.2a. Vliv roku na sledované aktivity Čištění Průměr*
Koupání
Var.koef Procenta
Průměr
Pohyb
Var.koef Procenta
Průměr
Odpočinek
Var.koef Procenta
Průměr
Var.koef
Procenta
rok 1
65,7
11,2
21,9
3,6
41,4
1,2a
6,3
45,1
2,1
107,5
7,9
35,8a
rok 2
64,4
10,0
21,5
4,3
34,9
1,4b
6,9
23,4
2,3
112,1
6,6
37,4b
Tab.2b. Vliv roku na sledované aktivity Krmení Průměr*
Pastva
Var.koef Procenta
Průměr
Pití
Var.koef Procenta
Var.koef Procenta
Průměr
Var.koef Procenta
rok 1
7,0
27,0
2,3
103,1
11,9
34,3a
6,4
26,8
2,1
0,3
227,9
0,1
rok 2
7,1
23,7
2,4
98,5
13,9
32,8b
6,5
24,9
6,2
0,3
237,1
0,1
* průměrný počet zaznamenaných aktivit, celkový možný 300 a,b
Průměr
Agrese
statisticky průkazný rozdíl mezi roky 1 a 2
5
Tab.3a. Vliv týdne na sledované aktivity Týden
Čištění Průměr* Var.koef Procenta Průměr
Krmení
Koupání
Pohyb
Var.koef Procenta Průměr
Var.koef Procenta Průměr
Var.koef Procenta
5
63,2
14,5
21,8
7,7
16,3
2,6
3,4
64,4
1,1
7,3
50,1
2,4
6
66,0
5,4
22,0
6,2
31,7
2,1
3,8
35,0
1,3
6,3
25,4
2,1
7
62,8
7,9
20,9
7,2
29,9
2,4
3,5
41,0
1,2
7,9
25,5
2,6
8
62,9
14,9
21,0
6,7
18,7
2,2
3,4
39,2
1,1
6,4
30,4
2,1
9
68,2
5,9
22,7
7,0
33,0
2,3
4,4
27,2
1,5
6,0
34,7
2,0
10
65,8
8,6
21,9
6,9
20,8
2,3
3,8
20,8
1,3
5,9
34,1
2,0
11
61,4
19,2
20,5
6,0
32,6
2,0
2,9
40,6
1,0
4,8
34,4
1,6
12
63,2
9,0
21,1
8,0
15,3
2,7
3,6
47,3
1,2
8,4
24,6
2,8
13
69,6
7,1
23,2
6,9
26,7
2,3
5,1
28,4
1,7
5,7
32,4
1,9
14
65,5
7,2
21,8
7,8
20,5
2,6
4,8
29,8
1,6
7,6
19,0
2,5
15
66,6
6,2
22,2
7,4
22,5
2,5
4,8
22,0
1,6
6,1
28,9
2,0
5
Tab.3b. Vliv týdne na sledované aktivity Týden
Odpočinek
Pastva
Pití
Průměr*
Var.koef
Procenta
Průměr
Var.koef Procenta
Průměr
Var.koef
Procenta
5
112,3
6,4
37,4
97,6
14,3
32,5
8,2
22,3
2,7
0,25
190,0
0,08
6
108,8
4,5
36,3
101,6
5,5
33,9
6,8
18,7
2,3
0,07
169,1
0,03
7
109,2
8,9
36,4
103,4
14,1
34,5
5,8
31,8
1,9
0,03
244,1
0,01
8
103,9
4,2
34,6
110,6
10,1
36,9
5,5
21,9
1,8
0,23
225,4
0,08
9
113,1
4,8
37,7
94,8
8,6
31,6
6,4
24,4
2,1
0,08
190,0
0,03
10
110,1
5,1
36,7
101,2
6,9
33,7
6,1
29,6
2,0
0,07
244,1
0,02
11
111,1
8,0
37,0
107,0
19,0
35,7
6,5
25,5
2,2
0,02
156,1
0,01
12
101,9
11,6
33,9
107,6
15,1
35,9
7,1
15,8
2,4
0,05
190,0
0,02
13
115,0
4,4
38,3
90,9
7,7
30,3
6,5
27,7
2,2
0,07
190,0
0,02
14
114,1
8,6
38,0
93,1
14,3
31,0
6,5
17,4
2,2
0,16
199,6
0,05
15
110,2
5,2
36,7
98,8
7,3
32,9
5,8
27,8
1,9
0,17
190,0
0,06
* průměrný počet zaznamenaných aktivit, celkový možný 300
5
Průměr
Agrese
Var.koef Procenta
Tab.4a. Vliv počasí na sledované aktivity Počasí
Čištění Průměr∗
Krmení
Var.koef Procenta
Průměr
Koupání
Var.koef Procenta
Průměr
Pohyb
Var.koef Procenta
Průměr
Var.koef
Procenta
Jasno
68,8
7,1
22,9c
7,0
26,0
2,3
4,7
25,9
1,6c
5,6
33,2
1,9a
Oblačno
61,6
8,0
20,5b
7,4
22,3
2,5
3,3
42,8
1,1b
8,1
23,5
2,7b
Déšť
55,7
8,4
18,6a
6,9
25,9
2,3
2,3
39,1
0,8a
7,6
30,1
2,5b
Tab.4b. Vliv počasí na sledované aktivity
Počasí
Odpočinek
Pastva
Pití
Průměr∗
Var.koef
Procenta
Průměr
Jasno
114,7
5,2
38,2c
92,5
9,3
30,8a
6,5
23,1
Oblačno
105,1
3,8
35,0b
107,6
5,9
35,9b
6,5
Déšť
99,6
7,0
33,2a
121,1
6,9
40,4c
6,4
Var.koef Procenta
* průměrný počet zaznamenaných aktivit, celkový možný 300 a b
, statisticky průkazný rozdíl mezi zastoupením aktivit za daného počasí
5
Průměr
Agrese
Var.koef Procenta
Průměr
Var.koef
Procenta
2,2
0,3
173,2
0,1
31,2
2,2
0,4
238,8
0,1
23,5
2,1
0,5
248,2
0,2
Tab. 5. Statistické rozdíly mezi aktivitami v různém věku Koupání Týden
Průměr
11
Pohyb T 11
Odpočinek
Týden
Průměr
1,0
11
1,6
Týden Týden Průměr 11 13 12 33,9
5
1,1
13
1,9
8
8
1,1
10
2,0
7
1,2
9
12
1,2
6
Pastva
13
30,3
8
1,8
T 5 ♦
34,6
14
31,0
7
1,9
♦
6
36,3
9
31,6
15
1,9
♦
2,0
7
36,4
5
32,5
10
2,0
♦
15
2,0
10
36,7
15
32,9
9
2,1
♦
1,3
6
2,1
15
36,7
10
33,7
14
2,2
♦
10
1,3
8
2,1
11
37,0
♦
6
33,9
11
2,2
♦
9
1,5
5
2,4
♦
5
37,4
♦
7
34,5
13
2,2
♦
14
1,6
♦
14
2,5
♦
9
37,7
♦
♦
11
35,7
♦
6
2,3
15
1,6
♦
7
2,6
♦
14
38,0
♦
♦
12
35,9
♦
12
2,4
13
1,7
♦
12
2,8
♦
13
38,3
♦
♦
8
36,9
♦
5
2,7
♦
♦ statisticky průkazný rozdíl mezi týdny věku T - týden
6
Týden 12 8
Pití
Týden Průměr
Týden Průměr 13
14
♦
9
♦
