Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav pěstování a šlechtění rostlin
Fenotypové znaky perily křovité (Perilla frutescens) Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Blanka Kocourková,CSc. Brno 2009
Vypracovala: Zuzana Navarová
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Zuzana Navarová Zemědělské inženýrství Všeobecné zemědělství
Autorka práce: Studijní program: Obor: Název tématu:
Fenotypové znaky perily křovité (Perilla frutescens)
Rozsah práce:
cca 60 stran
Zásady pro vypracování: 1. 2. 3. 4.
Seznámení se s metodikou zakládání a vyhodnocování pokusů Založení pokusů osivem perily z firmy Semo Smržice s.r.o. Sledování fenotypových znaků v průběhu vegetace dle metodiky Určení fenofází, účast na provedení a vyhodnocení pokusů
Seznam odborné literatury:
1.
KOSUNA, K. -- HAGA, M. -- YU, H. Perilla: The Genus Perilla. Boca Raton: Harwood Academic Publishers: Boca Raton, 1997. 191 s. ISBN 90-5702-171-4.
Datum zadání diplomové práce:
říjen 2007
Termín odevzdání diplomové práce:
duben 2009
Zuzana Navarová řešitelka
Ing. Blanka Kocourková, CSc. vedoucí práce
doc. Ing. Miroslav Jůzl, CSc. vedoucí ústavu
prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. děkan AF MZLU v Brně
2
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Fenotypové znaky perily křovité (Perilla frutescens L.) vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.
V Brně, dne Zuzana Navarová
3
Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucí diplomové práce ing. Blance Kocourkové CSc. za cenné rady , odborné vedení a obětavou pomoc při získávání a zpracování materiálů potřebných ke zhotovení této diplomové práce. Také bych chtěla poděkovat svému manželovi a mamince, kteří mě po celou dobu studia podporovali a vytvářeli podmínky pro studium.
4
Abstrakt Diplomová práce se zabývá sledováním fenotypových znaků perily křovité, která je v našich podmínkách téměř neznámou léčivou rostlinou. V letech 2007 – 2008 byly v obci Bílsko na Olomoucku v řepařské výrobní oblasti založeny dva pokusy. V prvním pokusném roce byly v dvoutýdenních intervalech sledovány fenotypové znaky – výška a počet listů u rostlin, které pocházely z předpěstované sadby. V druhém pokusném roce byly opět sledovány tyto fenotypové znaky, tentokrát ale z rostlin pocházejících z přímého výsevu osiva do půdy. K oběma pokusům byly využity dvě barevné formy perily, červená a zelená. Na základě zjištěných výsledků z obou pokusných let bylo možné zkonstatovat, že pro pěstování perily je vhodnější přímý výsev a to v co nejranějším období. Vzhledem k větší tvorbě listové hmoty je k pěstování vhodnější červená forma perily. Zelená forma perily však vykazuje lepší chuťové vlastnosti a proto je spotřebiteli upřednostňována. Klíčová slova: perila křovitá, fenotypové znaky, pěstování,
Abstract The diploma thesis deals with the observing of phenotype characters of perilla (Perilla frutescens L.) which is almost unknown medicinal plant in our region. In the years 2007 – 2008, two experiments in village Bílsko (Olomouc region, sugar beet production region) were found. In the first experiment, the phenotypic characters (the plant height, the number of leaves) of the plants from the seedlings in two week intervals were observed. In second experiment, the same characters were observed, but at the plants from direct sowing. Both experiments were performed with two forms of perilla – red and green colored. The results from two year experiments showed that the early direct sowing is more suitable. With regard to the more amount of biomass creation, red form of perilla is recommended. But, green perilla has favourable taste and is more favourite for the consumers.
Key words: Perilla frutescens L., phenotypic characters, growing
5
OBSAH
1. ÚVOD ........................................................................................................................... 7 2. CÍL DIPLOMOVÉ PRÁCE.......................................................................................... 8 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED .............................................................................................. 9 3.1. Původ a rozšíření perily křovité............................................................................. 9 3. 2. Význam a využití ................................................................................................ 10 3. 3. Botanická a biologická charakteristika ............................................................... 15 3. 3. 1. Chemické složení ........................................................................................ 16 3. 3. 2. Morfologický popis..................................................................................... 16 3. 4. Pěstitelský postup................................................................................................ 18 4. MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ ............................................................... 20 4.1. Charakteristika stanoviště .................................................................................... 20 4.2. Pokus č.1 – rok 2007............................................................................................ 23 4.2.1. Založení porostu............................................................................................ 23 Nákres pokusného pozemku ....................................................................................... 24 4.2.3. Hodnocení ..................................................................................................... 25 4.3. Pokus č. 2 – rok 2008........................................................................................... 25 4.3.1. Založení porostu........................................................................................... 25 4.3.2.Ošetřování porostu během vegetace .............................................................. 25 4.3.3. Hodnocení vzorků......................................................................................... 26 5. VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUSE ........................................................................ 27 5. 1. Pokusný rok 2007 ............................................................................................... 27 5. 2. Pokusný rok 2008 ............................................................................................... 32 8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ........................................................................ 39 9. PŘÍLOHY ................................................................................................................... 43 9. 1. Seznam obrázků .................................................................................................. 43 9. 2. Seznam tabulek ................................................................................................... 43 9. 3. Fotografická příloha............................................................................................ 44
6
1. ÚVOD Léčivé účinky rostlin znali naši předkové již od pradávna. Věděli, že celá řada léčivých rostlin má neobyčejně příznivé a léčivé účinky na jejich zdraví. Ještě před dvěma sty lety se lidé léčily pouze prostředky z přírody. Znalosti o léčebných silách léčivých rostlin se dědily z generace na generaci. Historie pěstování léčivých rostlin je také velmi stará. Dle dochovaných záznamů sahá až do doby kamenné. Ve středověku se tyto rostliny pěstovaly pouze v klášterech. Teprve vynález knihtisku a šíření vzdělanosti umožnily rozšíření znalosti o pěstování léčivých rostlin mezi obyčejné lidi. Léčivé rostliny se staly součástí každé zahrádky. Nejenže byly využívány k léčbě neduhů, ale začaly být i nedílnou součástí jídelníčku. V dnešní moderní době se opět vracíme k těmto starým moudrostem. Vědecky bylo dokázáno, že rostliny disponují obrovskou léčivou silou a že přírodní medicína pomáhá často stejně dobře jako chemicky vyrobené látky. Léčivé rostliny jsou používány jako podpůrné léčivé preparáty, nejčastěji k výrobě čajů, sirupů, extraktů, odvarů, tinktur, olejů, šťáv, léčivých a osvěžujících koupelí, obkladů, ke kosmetickým účelům a ani dnešní moderní kuchyni si bez léčivých rostlin nedovedeme představit. V současné době je sortiment dostupných léčivých rostlin velmi široký. Jednak díky náročné práci šlechtitelů, kteří je obohatili o celou řadu různých kultivarů a samozřejmě díky zkracování vzdáleností dnes známe a využíváme řadu exotických léčivých rostlin, mezi které patří právě Perilla frutescens, jejímiž fenotypovými znaky se zabývá tato diplomová práce.
7
2. CÍL DIPLOMOVÉ PRÁCE Cílem diplomové práce bylo seznámit se s perilou křovitou (Perilla frutescen L.), založit pokus ke sledování vývoje fenotypových znaků a pokusy vyhodnotit podle obvyklých zásad. Pokusy byly založeny v katastru obce Bílsko na okr. Olomouc, sledovaly se vybrané fenotypové znaky. Zároveň se určily významné fenologické fáze.
8
3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1. Původ a rozšíření perily křovité Realizace fenotypu vychází z genetického potenciálu perily křovité rostlinného druhu a závisí na prostředí, ve kterém tento rostlinný druh roste a vyvíjí se. Mezi jednotlivými druhy a rostlinami rostlinami zjišťujeme obecně četné rozdíly, které jsou dány jejich variabilitou, což je základní vlastnost nejen rostlinného druhu, ale všech živých organismů. Příčinou této variability je na jedné straně rozdílnost v souboru vloh, na druhé straně je variabilita vyvolána vnějším prostředím, jehož konečnou podobu označujeme jako genotyp. Na druhé straně označujeme genotypem vzhled jedince, který je výsledkem spolupůsobení genotypu a prostředí. Významnými fenotypovými znaky jsou: výška rostlin, počet listů, větvení, počet květů, počet semen atd. Při ověření nových druhů vhodných pro pěstování na daném území se zpravidla ještě před zahájením vlastního šlechtitelského procesu sleduje vliv prostředí na tvorbu fenotypových znaků. Jedním z takových nových druhů, jehož pěstování na malých plochách se začíná v ČR uplatňovat, je perila křovitá (Perilla frutescens L.). Perila křovitá je nenáročná jednoletá rostlina, která má ráda otevřená slunná místa. Patří do čeledi rostlin hluchavkovitých a svým vzhledem připomíná spíše kopřivu nebo mátu. Na první pohled je proto nenápadná. V současné době jsou pěstitelsky využívány dva hlavní druhy rodu Perilla, a to druh Perilla frutescens (perila křovitá) a Perilla crispa (perila kadeřavá). Oba druhy pochází z kopců a hor východní a jihovýchodní Asie, kde dorůstají výšky 1,5 m. Nejdříve byla pěstována v Číně, nyní se tradičně pěstuje a sklízí v Japonsku, Barmě, Thajsku, Íránu, Indii, Koreji a jižní Evropě. V Koreji byla pěstována k produkci semen již ve 13. století. Za její rozšíření může především migrace obyvatel a její obrovská houževnatost (KURUC, 2006) Je zajímavá i ta skutečnost, že se dá využít v okrasných zahradách k odpuzování nevítaného hmyzu a naopak k přilákání motýlů (SMALL,1997). Pro svoji jemně štiplavou chuť se používá k dochucení pokrmů, stejně jako bazalka, koriandr, saturejka. Díky své sladce citronové chuti začíná být v moderní kuchyni velmi oblíbenou bylinkou. Kombinuje v sobě jemně štiplavou chuť bazalky a jemně osvěžující chuť máty. Je nazývaná čínskou bazalkou (Chinese basil) nebo také purpurovou mátou (Purple mint).
9
3. 2. Význam a využití Vůně rozemnutých perilových listů připomíná tak trochu skořici, anýz a lékořici zároveň. Výborně se hodí především k masům a rybám (KURUC, 2006). V Japonsku je vaření s perilou již dlouho běžnou záležitostí. Listy a semena jsou součástí japonského národního jídla shisho, konzervovaná semena můžeme dokonce nalézt v náplni některých japonských bonbonů (NISKANEN, 199) a olej ze semen je pro své antioxidační schopnosti vyhledávaným konzervačním prostředkem při výrobě tradiční sojové omáčky (KURUC, 2006). Perila ale zdaleka není jen kořením. Je ceněna pro svoje léčivé účinky, které jsou ve východní medicíně známy již velmi. Povědomí o mimořádných možnostech využití perily v lékařství se začíná pomalu rozšiřovat směrem na západ, a to díky tomu, že léčivé účinky této tradiční čínské byliny byly vědecky potvrzeny. Dokonce v Číně si této nenápadné rostliny považují natolik, že jí můžeme naleznout zobrazenou na poštovní známce. Perilla frutescens byla donedávna v našich zeměpisných oblastech pro širokou veřejnost téměř neznámou rostlinou, nicméně nám může mnoho nabídnout. Je rostlinou s širokým využitím, a to jak užitková plodina, tak i jako okrasná rostlina (MAREČEK, 1999). Její hlavní ekonomický význam je jako zdroj oleje ze semen, v menší míře pak zdroj silic (SMALL, 1997). Léčebné využití - perila je léčivou rostlinou tradiční čínské medicíny a její léčivé účinky jsou ve východní medicíně známé více jak 3 000 let. V orientální medicíně se využívá k léčení třech základních zdravotních okruhů – plícní a dýchací obtíže, nervové potíže a gynekologické záněty. Extrakt natě z rostliny (ideální kombinace extraktu z rostlin a oleje ze semen) slouží v případech nemoci z nachlazení, kašli, plícním infekcím, prevence chřipky, dále pak astmatu, bolesti hlavy, pocitů tlaku na hrudi, nevolnosti, zvracení, horečky a zimnice, neklidného plodu a otravy z ryb (VALÍČEK, 1998). Reguluje otvírání kožních pórů a působí tak proti přílišnému pocení, zmírňuje křeče, má sedativní a tonizační účinky (VIKTOROVÁ, 2006). Komplex těchto vlastností spolu s faktem, že se používá i jako prostředek k léčení zánětu dělohy, činí z perily ideální rostlinu pro ženy, které se nacházejí v psychicky a fyzicky náročném období přechodu. Navíc také pomáhá s pocity nevolností u těhotných žen, s revmatizmem, poruchami trávení. Uplatňuje se dokonce i při léčbě některých druhů rakoviny (KNETTIG, 2004). Dále posiluje imunitu, účinně působí proti svědění sliznic 10
a dokonce byla vyzkoušena při léčbě malárie. Výtažky z perily mají na základě vědeckých analýz prokazatelně antibakteriální, antiseptické a především výrazné antioxidační účinky. Vědecké pokusy ale odhalily také to, že perila má schopnost snižovat produkci histaminu a cytokinu TNF. Právě tyto dvě látky se spolu s ostatními vyplavují při alergické reakci a jsou zodpovědné za všechny ty nepříjemné pocity svěděním počínaje a neschopností dýchat konče (KURUC, 2006). Perila se používá v tradiční čínské medicíně proti některým alergickým onemocněním jako je senná rýma či atypická dermatitida u dětí i dospělých (NISKANEN, 1998). Samy alergici mají s touto rostlinou velmi dobré zkušenosti a tvrdí, že při užívání perily pociťují opravdu velkou úlevu. Je potěšující, že dle statistických údajů působí výtažek z perily na 90 % všech pacientů s alergickými projevy a 55 % z nich udává, že po 2 měsíčním užívání u nich došlo k výraznému zlepšení. Oficiálně je extrakt z perily plošně doporučován pro léčbu alergií od roku 1990. Je nutno podtrhnout velkou výhodu extraktů z perily na rozdíl od běžně používaných antihistaminik a kortikoidů nemá žádné vedlejší účinky a nevzniká na ně v těle závislost (KURUC, 2006). Doporučená denní dávka se pohybuje mezi 4,5 – 5 g nati nebo 5 – 10 g plodu a semen. Nejčastěji se připravuje odvar, který se podává ve třech dílčích dávkách na lačno. Vzhledem k obsahu silice se nať vaří jen krátce nebo se z ní připravuje nálev (VALÍČEK, 1998). Dle DUCHOVÉ (2008) pojem alergie označuje nepřiměřenou reakci imunitního systému organismu na látky běžně se vyskytující v prostředí. Látky vyvolávající alergii se nazývají alergeny (např. prach, pyl, potraviny, léky, srst, peří, hmyzí bodnutí, kosmetika, textilie, barvy, chemické polutanty aj.). Alergie se projevuje od banální senné rýmy přes atopický ekzém a astma až po anafylaktický šok. Farmakologická léčba alergie antihistaminiky či kortikosteroidy má velké množství nežádoucích účinků, proto se lidé stále častěji uchylují k tradiční bylinné léčbě alergie. Perila příznivě ovlivňuje alergická onemocnění jako je senná rýma,
atopická
dermatitida a projevy kožní alergie. Působí také jako antiasthmatický a kašel tlumící prostředek. Výzkumy potvrdily, že některé obsahové látky mají antialergické a protizánětlivé účinky ( např. α–pinen, karyofylen, myristicin, β-sytosterol, apigenin, luteolin).
Tab. 1 Biologicky aktivní látky rostliny Perilla frutescens a její mechanismus působení.
11
Aktivní látka
Účinek
perillaldehyd
Riziko vyvolání alergické reakce
Β-karyofylen
Uklidňující účinek na průdušnice u morčat
mentol
Zábrana svědění kůže
α-pinen
Protizánětlivý účinek u edému krys vyvolaném prostaglandiny E
β- karyofylen elemicin
Inhibiční účinek na 5-lipoxygenasu (→ blokace přeměny kyseliny arachidonové na leukotrieny Inhibiční účinek u testu pasivní kožní anafylaxe ( PCA, passive cutaneous anaphylaxis ), kterým se hodnotí antialergický účinek u alergie I.typu
nezjištěno
Inhibice kyseliny citrónové a akrylaldehydu na vyvolání kašle
ω-3 mastné kyseliny
Příjem vyššího množství ω-3 MK na úkor ω-6 může dojít k inhibici
(α-linolenová
produkce leukotrielnů, mediátorů alergické reakce, a tím ke snížení
kyselina)
alergické hypersensitivity
(DUCHOVÁ, Brno 2008 ) Přesný mechanismus účinku na léčbu alergií však není zcela objasněn. Možné mechanismy působení perily jsou : 1. TNF inhibice Extrakt z listů perily obsahuje aktivní látky schopné redukovat vytokány TNF, které jsou zapojeny do zánětlivého procesu při alergické reakci. To takto působí více jak deset látek obsažených v perile. Byla prokázána závislost mezi koncentrací TNF v plazmě a koncentrací histaminu u atopické dermatitidy, přičemž s rostoucí koncentrací TNF v plazmě vzrůstá závažnost dermatitidy. 2. IgE inhibice Některé aktivní látky obsažené v extraktu listů perily inhibují produkci IgE protilátek, a tím zamezují rozvoji alergické reakce. 3. Antioxidační aktivita Buňky, které se zapojují při zánětlivých procesech u alergií, produkují volné kyslíkové radikály. Tyto radikály mohou být redukovány antioxidačními látkami přítomnými v perile ( např. kyselina askorbová, β-karoten, quercetin, kyselina kávová, rozmarýnová, protokatechová aj.) a tím se omezí alergické příznaky.
12
V současné době je na českém trhu dostupných několik přípravků, jejichž hlavní složkou je extrakt perily frutescens. Jedná se o přípravky Allermin, který obsahuje v jedné kapsli150,1 mg sušeného extraktu a Perillyl star, který obsahuje 500 mg extraktu. Oba výrobky jsou doporučovány ke zmírnění alergických reakcí na pyly, prach, výtrusy, plísní a lze je použít ke zvládání prvních alergických příznaků. Na zmírnění příznaků migrény je doporučován přípravek Pelargin, který v jedné kapsli obsahuje 90 mg oleje ze semen perily. Dalším přípravkem je pasta na zuby Nutrismile Ester, kde je uvedeno, že perila zabraňuje vzniku ústních kyselin, a tím účinně pomáhá bojovat proti vzniku zubního kamene. Zároveň je nutno dodat, že perila může být příčinou otrav domácích zvířat. Přestože se jí dobytek vyhýbá, existují případy toxicity zahrnující dermatitidu, plícní edém, dýchací obtíže i smrt po jejím použití (MORRIS, 2004). Základní jedovatou látkou je perillaketon, jehož obsah v nadzemní části výrazně vzrůstá v době kvetení (SMALL, 1997). Perila díky své příjemně štiplavé, sladce citronové chuti připomínající chuť máty, bazalky či koriandru začíná být v moderní kuchyni oblíbenou bylinkou. Výborně se hodí především k masům a rybám (KURUC, 2006). Ve východní Asii se mladé výhonky a listy konzumují jako zelenina a jí se vařená semena i klíčky (MAREČEK, 1999). Mladé listy a křehké výhonky se připravují smažené na másle. Listy se přidávají do čaje mumie (SMALL, 2007). Listy se používají jako koření, vaří se nebo smaží a lze je použít při přípravě ryb, rýže, zelenin, polévek (JACKSON, 2000), salátů a k balení rýžových koláčků. Namočené jen z jedné strany v řídkém těstíčku se smaží ve velkém množství tuku a výsledkem je japonské národní jídlo – tempera. Vietnamci perilu krájejí nebo drtí a přidávají ji k nudlím (NORMEN, 2006). Dokonce na Havaji ji Japonci používají místo talířů při servírování smažených garnátů (SMALL, 2007) Květy se mohou použít do polévek jako koření nebo se přidávají do čajů. Semena mohou být nakládána v soli. Semena a květy se užívají v bylinných čajích (SMALL, 1997). Olej ze semen se využívá jednak k vaření (SMALL, 1997), ale i k přímé spotřebě, kdy je doporučován vnitřně - ráno (nalačno) a večer (před spaním) jednu čajovou lžičku. Pro vnější použití - dle potřeby a k dochucení pokrmů - dle chuti. Tento olej je již na našem trhu dostupný. Silice z rostliny působí antimikrobiálně, a proto se používá jako konzervační prostředek do různých pokrmů. Je aromatická a v malém množství se přidává do orientálních
13
omáček, bonbonů a žvýkaček (NISKANEN, 1998). Dříve byla také jednou z hlavních součástí zázvorového piva (JACKSON, 2000). Kultivary s červenými nebo nachovými listy se používají jako potravinářské barvivo např. k barvení protlaků a lze jimi dosáhnout barevné škály od světle růžové k intenzivně červenému odstínu (KATZER, 2006).
V Japonsku se červená varieta
používá převážně pro obarvení a ochucení pokrmu zvaného „umebuši“, zelená varieta se podává se suši a sašimi (NORMAN, 2006). V Japonsku využívaný Perilaldehyd jako sladidlo je 2000krát sladší než třtinový cukr a asi 6krát sladší než sacharin (BRENNER, 1993). Jako olejnina, která se v zahraničí intenzivně šlechtí, je perila rozšířena ve východní Asii, v menším rozsahu i v USA, Rusku, na Kypru, Jihoafrické republice, Rakousku a také v Koreji (SMALL, 2007). Tvoří asi 40 % semen, zbytek po extrakci je používán jako hodnotné bílkovinné krmivo pro telata. Perilový olej je podobný lněnému oleji, po usušení poskytuje tvrdý, tuhý, třpytivý povlak, znamenitý pro výrobu papíru odolnému proti vodě, je využíván na ochranné vodotěsné nátěry látek a tkanin (BRENNER, 2007). Olej ze semen má využití především při výrobě kvalitních fermeží, levných laků a barev vyznačujících se stálostí i při velkých změnách teplot (MAREČEK, 1999). Dále se používá k výrobě tiskařské černi, barviv, nátěrů, glazury, umělé kůže, linolea a ochranných oděvů. Olej se také používal jako palivo (SMALL, 2007) Přes všechna zmíněná praktická využití je perila na první pohled nenápadnou a přitom krásnou letničkou s ozdobnými listy. Při dostatku světla a vláhy mají listy tmavě červenou či sytě zelenou barvu. Snáší zaštípávání nebo zastříhávání a může vytvořit mohutnou rostlinu či živý plot. Výrazně kontrastuje se světlolistými rostlinami (MAREČEK, 1999). Kromě okrasného zahradnictví nachází tato rostlina se středním habitem a jemnou texturou také využití ve floristice, kde se používají její olistěné stonky (NEUGEBAUEROVÁ, 2007). Pro své silné antiseptické účinky je silice přidávána do zubních past, ústních vod a protiplísňových prostředků (SMALL, 1997). Dále se používá v aromaterapii, kosmetice a na výrobu parfémů. Z rozdrcené rostliny se vyrábí účinný insekticid (JACKSON, 2000). Z aldehydu, který se vyskytuje v perile, je získáván alkohol, který je využíván jako ochucovadlo a může být použit k přípravě pokrmů (SMALL, 2007).
14
3. 3. Botanická a biologická charakteristika Zařazení do botanického systému : • Říše: Plantae (rostliny) • Podříše: Tracheobionta (cévnaté rostliny) • Oddělení: Spermatophyta (semenné rostliny) • Pododdělení:Magnoliophyta (krytosemenné rostliny) • Třída: Magnoliopsida (nižší dvouděložné rostliny) • Podtřída: Asteridae • Řád: Lamiales (hluchavkotvaré) • Čeleď: Lamiaceae (hluchavkovité) • Rod: Perlila (perila) • Druh: perlila frutescens (perila křovitá) (Systematické zařazení dle United states Department of Agriculture). Druh vytváří celou řadu variet: Varieta nankinensis, laciniata, microphylla, elatior, crispa, urikulatodentata, tropurpurea, acuta, variegata, microphylla, antropurpurea (INVASIVE PLANTS
OF
ASIAN ORIGIN ESTABLISHET
IN THE
US
AND
THEIN NATURAL
ENEMIES, 2006).
Mezi další variety patří: Varieta typica, skripta, oleifera, citriofora, purpurascens, rtura, frutescens,
japonova, hirtella ( PORCHRR, 2006 ), Perilla frutescens (L.,
Breton (1984) syn. Perilla ocomoides L., Ocimum frutescens L., Momentka perylloides Willd.
15
3. 3. 1. Chemické složení
Perila je zdrojem silice s roční světovou produkcí asi 1500 kg. Bylo v ní nalezeno 23 těkavých složek, a to jak v čerstvé, tak i v sušené. Obsahovými látkami perily jsou: perillaldehyd, α-pinen, karyofylen, myristicin, elemicin, β-sitosterol, apigenin, luteolin, citran, quercetin, fenylpropanoid, α-linolenová mastná kyselina, kyselina askorbová ( vitamín C ), β-karoten, kyselina kávová, kyselina rozmarýnová, kyselina protokatechová a další. A to především beta- caryophylln 24,2 % , thujopsen 13,0 – 20,8 %, perillaldehyd 14,2 – 15,2 % a (Z) –beta-famesen 3,3 – 10,9 % ( CHEN , 2004 ). 1 kg sušené rostliny poskytuje 1 – 1,5 g silice ( NISKANEN, 1998 ). Nadzemní část obsahuje přibližně 5 % silice, listy
0,2 % silice. Silice získávající se destilací ze sušených listů a květů
obsahuje přibližně 50 % perillaaldehydu a od něj odvozených sloučenin, deriváty furilketonu, fenilpropanoidy, citran, transcitral, kimonem a jiné(JACKSON, 2000). Obsah silice se ve svém složení mění vzhledem k tomu, že se perila vyznačuje značnou chemickou různorodostí.
Načervenalou až nachovou barvu kultivarů způsobuje antokianové barvivo zvané perillanin chlorid ( KATZER, 2006). Dále byly zjištěny početné bioaktivní složky, které představují potencionální zdroj pro farmaceutické využití. Extrakt ethylacetátu z čerstvé rostliny byl testován na výraznou antibakteriální aktivitu. Sloupcovou chromatografií byly získány čtyři sloučeniny. Výsledky tohoto antibakteriálního experimentu ukázaly, že všechny čtyři sloučeniny inhibují růst Staphyloccus ureas a Escherichia coli. Tyto sloučeniny byly determinovány jako kyselina 3,3-diethoxy rozmarýnová, luteolin kyselina kávová a kyselina rozmarýnová (GUO, 2006). 3. 3. 2. Morfologický popis Perila frutescens je nenápadná jednoletá keříčkovitá aromatická rostlina, její vůně je ovlivněna genetickými dispozicemi, ale také charakterem půdy. Připomíná skořici, anýz a lékořici zároveň (KATZER, 2006).
16
U perily se setkáváme s proměnlivou sadou chromozomů. Bylo nalezeno jak 14 haploidních chromozomů a dvě nulové chromozomy beta, tak i počet chromozomů n = 20 a 2n = 38 a rozlišeny tři velikosti chromozomů (BRENNER, 1997). Lodyha je vzpřímeného vzrůstu, rozvětvená, silně chlupatá, čtyřhranná, s jednou svislou rýhou na každé straně. Může být až 1,5 m vysoká, vyskytuje se v červené nebo zelené barvě (MAREČEK, 1999). Listy jsou vstřícné, vejčitého tvaru, řapíkaté, zubaté, protáhle srdčité, dlouhé 70 – 130 mm, široké 15 – 100 mm, zakončené špičkami, mají zakulacenou nebo široce klínovitou bázi. Na povrchu jsou chlupaté, mohou mít barvu zelenou, purpurovou, bronzovou, zelenou s nachovými, červenými, růžovými nebo bílými skvrnami, nachové mohou být z obou stran nebo jen na spodní straně, někdy jsou i krabaté. Krabaté listy připomínají zelí, proto se tato rostlina nazývá letní zelí (SMALL, 1997). Listy mají 7 – 8 párů postranních žilek sbíhajících se na bázi a na svrchní i spodní straně listu jsou mírně vyvýšené (Invasive Plants of Asian Origin Estavlished in the US and Thein Natural Enemies, 2006 ). Listy jsou silně aromatické, vůně připomíná směs vůní skořice, anýzu a lékořice. Mají vysoký obsah vápníku, vlákniny, železa, draslíku a vitamínu B12 (SMALL, 2007). Obsahují asi 3,1 % proteinů, 4,1 % sacharidů, 0,8 % tuků, 1,1 % popelovin (MORRIS, 2004). Květy
jsou bílé, nachové nebo červené, oboupohlavné, s bílou nebo nafialovělou
korunou s krátkou trubkou v hustých lichopřeslenech (Mareček, F. ZAHRADNICKÝ SLOVNÍK NAUČNÝ, Praha, 1999 ). Kalich trubkovitý až zvonkový, deseti žilkový až 1,7 mm dlouhý. Má nachovou barvu se žlutými žlaznatými tečkami. Také je pyskatý. Horní pysk je 3-laločný, všechny laloky jsou 1,5 mm dlouhé a 1 mm široké a ostré, spodní pysk 2-laločný, laloky jsou 2 - 2,2 mm dlouhé a zužují se. Koruna je zvonkovitá, bílá až purpurová, 3 – 4 mm dlouhá, při bázi zaškrcená, z vnější strany mírně chlupatá, uvnitř lysá. Okraj koruny je pyskatý. Horní pysk je 3-laločný, střední lalok je zaoblený s jedním mělkým zářezem, je 1 - 1,5 mm dlouhý a 2 - 2,2 mm široký. Postranní laloky jsou zaoblené, 1 - 1,2 mm dlouhé, 1,5 mm široké a rozšiřují se. Spodní pysk je tvořený jedním lalokem 1 - 1,4 mm dlouhým, 2 - 2,3 mm širokým, zevnitř chlupatým a se 2 - 4 tmavě růžovými tečkami uvnitř. Z koruny lehce vyčnívají čtyři tyčinky. Mají bílé protáhlé kuželovité, lysé a 2 mm dlouhé nitky. Prašníky postupně získávají nachovou barvu, jsou protáhle kuželovité, lysé, 2 - 2,4 mm dlouhé, 5 - 7 mm široké a zasahují pod horní pysk. Semeník je čtyř
17
pouzdrý, během kvetení je 1 mm široký a skýtá nektar. Medníky mají bazální přívěsek, který mírně vyčnívá kolem vrcholu semeníku. V nodu se vyskytují dva květy, jsou křižmostojné a každý má jeden listen 3 - 5 mm dlouhý. Květenství může být axilární i terminální, až 150 mm dlouhé a jejich hrozen lichopřeslenů kvete od srpna do října (COUNTY, 2003). Plod semeník dozrává ve čtyři tvrdky vejčitého nebo kulovitého tvaru, které mají asi 1,5 mm v průměru. Mají našedlou až hnědou barvu, na povrchu je zřetelné tmavě purpurové mřížkové rýhování, které mírně vystupuje. Oplodí je tenké a může dojít velmi snadno k jeho poškození. Semena
jsou bílé až nažloutlé barvy s blanitým osemeněním a dvěma bělavými
dělohami ( Herbasin Chinese herb databáze – Fructus Perillae, 2006 ). Hmotnost tisíce semen je 2 - 3 gramy (OHANKA, 2008). Mají vysoký obsah vápníku, železa, niacinu, bílkovin, vitamínu B12 a kalorií. Obsahují 21,5 % proteinů, 11,3 % sacharidů, 4,4 % popelovin, 42 - 50 % vysychavého jedlého oleje, který se svojí kvalitou blíží tungovému (MORRIS, 2004). Olej obsahuje převážně více nenasycené mastné kyseliny, zejména kyselinu linoleovou až 70 %, linolovou a olejovou. Zkouška esenciálních aminokyselin ukázala, že v některých ohledech semena perily předčila mléko a sýr jako zdroje kvalitních bílkovin (SMALL, 2007). Bylo zjištěno, že bílkoviny obsažené v semenech perily, jsou srovnatelně kvalitní s bílkovinami jiných olejů a jsou bohatým zdrojem vícenenasycených kyselin (SMALL, 2007).
3. 4. Pěstitelský postup Z pěstitelského hlediska se rozšiřujíu perily dvě formy, japonskou s vegetační dobou 5 – 6 měsíců a vysokým vzrůstem 0,8 – 1,5 m, dále korejsko – mandžuská s vegetační dobou 3 – 4 měsíce a výškou rostlin 0,3 - 0,7 m (VALÍČEK, 1997). Karter 2006 uvádí, že se pěstují dvě hlavní variety: Perilla frutescens var. frutescens v Japonsku nazývaná egoma, která je ceněna pro olej získaný ze semen a Perilla frutescens var. crispa v Japonsku nazývaná shodo, která se pěstuje jako léčivá, aromatická a kořeninová zelenina (KATZER, 2006). Dle KRSIČKOVÉ (2006) perila je snadno pěstovatelná rostlina. Vyžaduje dobré skladování semen nutné pro zachování její klíčivosti, tu může prodloužit uchování osiva v chladnu a suchu.
18
Perila je vlhkomilná rostlina, která potřebuje nejen dostatek vláhy půdě, ale také ve vzduchu. I přes svoji vlhkomilnost nesnáší půdy zamokřené s vysokou hladinou podzemní vody. Na teplo není příliš náročná, ale vyžaduje dostatek živin v půdě. Pro naše podmínky je třeba volit odrůdy s krátkou vegetační dobou. Vysévat můžeme již v průběhu dubna do volné půdy, a to do řádku 45 – 60 cm do hloubky 2 - 3 cm. Na počátku vegetace se vyvíjí velmi pomalu, proto je nutné udržovat půdu v nezapleveleném stavu (VALÍČEK, 2006). Dle DUCHOVÉ (2008) je pro pěstování v domácnostech výhodnější umístit rostliny na jižní okna, kde vyrostou prokazatelně výš a rychleji. Výsev je lepší provádět v jarních měsících, ale pro tlumení jarních alergií je možné je vysévat i v zimě. Při zimním výsevu byla pozorována menší plocha listů a rostliny dříve vykvetly a tím se zkrátila jejich vegetační doba. Je to způsobeno tím, že se jedná o rostlinu krátkého dne. Na 1 ha se vysévá 4 – 6 kg semene. Výnos semene 0,5 – 0,8 t/ha. (Mareček, F. Zahradnický slovník naučný, 1999). V Číně, ale i jinde, je rozšířena Perilla nankinensis, p.nankinská, která má mimo jiné temně nachové až fialově zbarvené listy, léčebné účinky jsou obdobné (VALÍČEK, 1998). Půda: perila roste v jakékoliv půdě, především ale v hlinitopísčitých, dobře odvodněných i vodu zadržujících půdách. Rozsah pH 5,0 - 7,5(SMALL, 2007). Klima: má ráda slunné prostranství, ale roste i v částečném stínu. Zmrzne při prvních mrazících. Je rostlinnou krátkého dne, citlivá ke zkracování dnů, které vyvolává kvetení (SMALL, 2007). Perila se rozmnožuje semeny, která dosáhnou zralosti po 6 týdnech (BRENNER, 1997). Semena klíčí až po vystavení nízkým teplotám. K vyklíčení potřebují světlo, proto by neměla být zakryta, nebo by měla být zakryta pouze tenkou vrstvou hlíny (PARKE, 1984). Doba klíčení je 15 – 30 dní. Semena mají krátkou životnost a v pokojové teplotě si nezachovají klíčivost déle než rok (SMALL, 1997). Sklizeň a uskladnění: pro přímou spotřebu mohou čerstvé, mladé listy a květy být sklízeny dle potřeby po celou dobu vegetace. Listy i květy se suší a to jak pro potřebu destilace silice, tak pro další využití (koření, čaj a pod). Výnos semen v podmínkách naší republiky dosahuje 0,54 – 0,8 t/ha (MAREČEK, 1999). Čerstvé listy perily se prodávají
v orientálních
obchodech.
V chladničce
v zásobníku
na
zeleninu
v mikrotenovém sáčku vydrží 3 - 4 dny. Červené listy se prodávají naložené v láku ve vakuovém balení (NORMAN, 2006).
19
4. MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ Pokusy s perilou křovitou pro sledování fenotypových znaků byly založeny na pronajatém pozemku na okr. Olomouc v obci Bílsko.
4.1. Charakteristika stanoviště
Obec Bílsko leží v severovýchodní části Drahanské vrchoviny, jež navazuje na rovinu Hornomoravského úvalu v etnografické oblasti Hané v nadmořské výšce 350 metrů nad mořem, na 49º 38´41“ zeměpisné šířky a 17º 1´ 6“ zeměpisné délky. Obec se nachází 8 km od města Litovel a 15 km od města Olomouc (ŠINDELÁŘOVÁ, 1999). Půdní druh na pokusné parcele je hlinitý, půdní typ je hnědozem vzniklá na spraších. Ornice je hluboká, mocnost humusového horizontu je 23 – 30 cm. Humusový šedohnědý horizont s porušenou strukturou sahá do 30 cm. Ornice je písčitohlinitá se slabým, místy silným zaštěrkováním nasedá na mateční substrát. Půdní reakce je 6,9 pH. Zásoba živin v mg/1 kg: P – 62, CO 3 – 0, K – 212, Mg – 194 a Ca – 3474. Stanoviště
se
nachází
v
oblasti
s přechodným
podnebím
na
rozhraní
východoevropského, vnitrozemského a západoevropského přímořského. Předplodinou perily byla krmná řepa hnojená chlévským hnojem.
Tab. 2 Roční charakteriska počasí Prům. tep.
Max. tepl.
Min. tepl.
Σ srážky
Σ svit sl.
Prům. vítr
ROK
ºC
ºC
ºC
mm
Hod.
m/s
2007
8,85
34,8
-9,4
703,0
1843,1
3-5
2008
8,81
29,1
-10,5
575,7
1707,8
3-5
Zdroj : Hydrometeorologická stanice Luká.
20
Tab. 3 Měsíční charakteristiky počasí po dobu vegetace Svit slun. hod.
Ø vítr m/s
Poč. Bouř .
6,4
301,8
3,9
-
19,8
-0,8
-3,1
37,3
159,3
3,8
1
14,2
28,0
1,1
-4,9
93,3
252,7
4,0
-
2008
13,1
29,1
4,6
-0,7
62,3
220,5
3,1
4
2007
17,9
28,1
6,8
3,5
43,2
225,9
3,3
11
2008
17,3
28,9
5,5
2,4
63,5
234,5
3,0
6
2007
18,5
34,8
8,1
4,9
105,8
244,6
4,4
5
2008
17,9
28,7
8,8
4,8
120,2
224,9
3,8
10
2007
17,9
30,9
8,4
3,5
49,7
238,3
3,6
4
VIII 2008
17,8
27,2
8,1
3,8
63,4
242,3
3,7
7
2007
11,5
24,6
3,7
-1,7
98,0
155,9
4,8
-
2008
12,3
27,8
3,2
1,8
41,4
144,5
3,9
-
2007
7,1
17,9
1,2
-4,6
59,3
99,7
3,2
1
2008
8,6
18,1
0,1
-3,5
23,1
93,7
3,3
-
měsíc
Σ Sráž. (mm)
-2,5
Min. příz. tepl. ºC -7,6
IV.
V.
VI.
VII.
IX.
X.
rok
Ø tepl. ºC
Max. tepl. ºC
Min. tepl. ºC
2007
10,5
24,0
2008
8,1
2007
Zdroj: Hydrometeorologická stanice Luká.
21
Lokalita Bílsko 2007 srážky 120 100 80 60 40 20
měsíční úhrn srážek
20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 lis to pa d
en
říj
zá ří
sr pe n
če rv en ec
če rv en
kv ět en
0
du be n
průměrná měsíční teplota
teplota
měsíce
Obr. 1 Úhrn průměrných měsíčních teplot a srážek v roce 2007
Lokalita Bílsko 2008 teplota
srážky 140 120
15
100 80
10
60 40
5
20 0
0 duben
květen
červen červenec srpen
září
říjen
listopad
měsíce
Obr. 2 Úhrn průměrných měsíčních teplot a srážek v roce 2008
22
měsíční úhrn srážek
průměrná měsíční teplota
20
4.2. Pokus č.1 – rok 2007 4.2.1. Založení porostu K pokusům byla využita část pronajatého pozemku od ZD Senice na Hané o rozloze 83 x 2,5 m situovaný jihovýchodně. Jarní přípravě půdy předcházela podzimní střední orba v předešlém roce. Předplodinou na stanovišti byla krmná řepa hnojená chlévským hnojem. Vlastní příprava půdy před vysazením sazenic spočívala v kultivaci pozemku pasivním kultivátorem a poté příprava rotavátorem. K založení porostu byly využity sazenice Perilla frutescens var. frutescens forma červená – 180 ks a Perilla frutescens var. frutescens forma zelená – 180 ks. Tyto sazenice byly předpěstované ve skleníku v sadbovačích. Výsev byl proveden dne 14.4.2007. Dne 2.5.2007 měly již všechny sazenice vyvinuty děložní lístky. Sazenice byly vysazovány do sponu 0,40 x 0,45 m do připravených
vyhloubených
jamek se zálivkou.
Výsadba byla provedena dne
11.5.2007. Pokus byl založen metodou dlouhých dílců ve 4 opakováních. Pokusy byly vzhledem k suchému a slunečnému průběhu počasí pravidelně zavlažovány. Vlivem sucha i přesto došlo k úhynu některých rostlin, proto pro měření mohlo být využito jen 10 rostlin u každého opakování.
23
Nákres pokusného pozemku
20 m
1m
0,5 m 0,5 m
82,5 m
2.5 m
24
Od výsadby byly rostliny pravidelně zalévány. Půda mezi řádky byla pravidelně v dvoutýdenních intervalech plečkována ruční plečkou a v řádcích byly plevele odstraňovány taktéž mechanicky okopáváním. Přihnojování průmyslovými hnojivy a ani chemické ošetření proti chorobám a škůdcům se po dobu vegetace neprovádělo.
4.2.3. Hodnocení Po důkladném zakořenění sazenic bylo vybráno a označeno10 rostlin z každé formy a opakování perily. U těchto rostlin se sledovala výška a počet listů vždy po 14 dnech od 14.6. 2007 do 29.9.2007 tj. v 11 termínech.
4.3. Pokus č. 2 – rok 2008 4.3.1. Založení porostu K pokusům byl využit stejný pronajatý pozemek od ZD Senice na Hané situovaný jihovýchodně, avšak jeho jiná část o stejné rozloze 81,5 x 2,5 m. Předplodinou byly brambory hnojené chlévským hnojem. Jarní přípravě půdy předcházela podzimní střední orba v předešlém roce. Vlastní příprava půdy před vysazením sazenic spočívala v kultivaci pozemku pasivním kultivátorem a poté příprava rotavátorem. Následně bylo provedeno uválení pokusného pozemku ručním válcem. K založení porostu bylo využito osivo Perilla frutescens var. frutescens forma červená a Perilla frutescens var. frutescens forma zelená. Toto osivo bylo poskytnuto společností Semo s r.o. Smržice. Zemí původu osiva bylo Japonsko. Pokus byl založen metodou dlouhých dílců (viz nákres) ve 4 opakováních. Výsev osiva byl proveden ručním secím strojkem do hloubky 1 cm dne 12.5.2008. Celkem bylo vyseto ½ kg osiva formy červené a ½ kg osiva formy zelené, tj. v každém opakování bylo vyseto cca 125 g osiva. Pozemek byl až do vzejití rostlin zavlažován. Rostliny vzešly 28.5.2008 a ve fázi 2 pravých lístků byly vyjednoceny do sponu 0,40 x 0,45 m.
4.3.2.Ošetřování porostu během vegetace Po vzejití byly rostliny pravidelně zalévány. Ve dvoutýdenních intervalech bylo prováděno mechanické odstraňování plevelů. Mezi řádky bylo prováděno plečkování
25
ruční plečkou. V řádcích byl plevel odstraňován ručně. V pátém týdnu po výsevu následovalo jednocení rostlin na vzdálenost 40 cm mezi jednotlivými rostlinami.
4.3.3. Hodnocení vzorků Z porostu bylo vybráno a označeno deset rostlin z každé barevné formy perily. Tyto rostliny byly opět po dobu vegetace předmětem experimentální části diplomové práce.
26
5. VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUSE 5. 1. Pokusný rok 2007 Tab. 4 Analýza rozptylu pro výšku rostlin v cm Zdroj variability
Součet čtverců
St. Vol.
Průměrný čtverec
termín
13495,084
10
1349,508***
barva
355,207
1
355,207***
termín x barva
173,007
10
17,301*
chyba
617,665
66
9,359
celkem
14640,964
87
168,287
Tab.5 Průměrná výška rostlin v cm v různých termínech od výsadby doba od výsadby 44 51 58 65 72 79 86 93 100 107 114
průměr 16,7625 21,3875 24,8625 28,4875 35,4125 40,9625 43,7625 46,375 48,9125 51,975 54,3
statisticky odlišné páry i h gh gh f e de cd bc ab a
Tab. 5a Průměrná výška rostlin v cm pro různé barvy barva 2 1
průměr 35,5545 39,5727
statisticky odlišné páry a a
27
70
výška rostlin v cm
60 50 40 30 20 10 0 44 dnů
51 dnů
58 dnů
65 dnů
72 dnů
79 dnů
86 dnů
93 dnů 100 dnů 107 dnů 111 dnů
datum měření zelená
červená
Obr. 3 Změny výšky rostlin v cm v průběhu vegetace u formy červené a zelené
Tab. 6 Anylýza rozptylu pro počet listů Zdroj variability
Součet čtverců
St. Vol.
Průměrný čtverec
termín
1255908,455
10
125590,845xxx
barva
388892,045
1
388892,045xxx
termín x barva
174437,955
10
17443,795xxx
chyba
45589
66
690,742
celkem
1864827,455
87
21434,798
Tab. 7 Průměrný počet listů v různých termínech od výsadby doba od výsadby 44 51 58 65 72 79 86 93 100 107 114
průměr 49,75 62,5 78,25 119,625 152,25 233,5 270,625 299,75 324,625 372,25 381,375
statisticky odlišné páry f f ef ef dc cd bc abc ab a a
28
Tab. 7a Průměrný počet listů pro různé barvy termín 1 2
průměr 45,75 278,7045
statisticky odlišné páry b a
600 500
Počet listů
400 300 200 100 0 44 dnů
51 dnů
58 dnů
65 dnů
72 dnů
79 dnů
zelená
86 dnů
93 dnů 100 dnů 107 dnů 111 dnů
červená
Obr. 4 Změny počtu listů v průběhu vegetace u formy červené a zelené
Na základě zjištěných průměrných hodnot výšky a počtu listů v jednotlivých termínech měření bylo zjištěno, že při prvním termínu měření (44 dnů od výsadby sazenic) se výška zelené a červené formy perily výrazně neliší. Rozdíl činí 0,8 cm ve prospěch červené. Rozdíl počtu listů se již v ranném vývoji výrazně lišil. Červená perila měla o 24,5 listů více. Při následujícím druhém měření (51 dnů od výsadby sazenic) byl nárůst rostlin do výšky o 5,2 cm u zelené formy a 4 cm u červené formy. Rozdíl v průměrné výšce mezi oběma formami při tomto měření činil 0,4 mm ve prospěch zelené formy. Počet listů se u zelené formy zvýšil o 16,5 na celkový počet listů 54. U červené formy se počet listů zvýšil o 9 na celkový počet listů 71, což činí rozdíl mezi oběma formami perily 17 listů. Při třetím měření (58 dnů od výsadby sazenic) byla průměrná výška rostlin u zelené formy 25,8 cm, tedy o 4,2 cm vyšší než u předchozího měření. Průměrná výška rostlin červené formy byla naměřena 23,9 cm, tedy o 2,7 cm vyšší než u předcházejícího měření. Rozdíl průměrné výšky mezi oběma formami činil 1,9 cm a oproti předcházejícímu měření se zvýšil o 2,3 cm, což již ukazuje na nepatrně vyšší intenzitu růstu zelené formy perily. Počet listů u zelené formy perily se zvýšil o 22 listů
29
na celkový počet 76 a u červené formy se zvýšil o 22,5 na celkový počet listů 93,5. Rozdíl v průměrném počtu listů mezi oběma formami činil při tomto měření 17,5 listů, tedy se oproti předchozímu měření nelišil. Při čtvrtém měření (65 dnů od výsadby sazenic) byla naměřena průměrná výška rostlin u zelené formy 29,1 cm, tedy o 3,3 cm vyšší a u červené formy perily průměrná výška rostlin 27,9 cm, tedy o 4 cm vyšší. Vzájemný rozdíl mezi oběma formami perily činil 1,2 cm. Tendence zelené formy perily k vyššímu růstu se při měření v tomto termínu potvrdila. Průměrný počet listů u zelené formy perily byl v tomto období 84,3, tedy o 8,3 listů větší než v předcházejícím období. U červené formy perily byl počet 155 listů, což je o 61,5 listů více než v předcházejícím měření. Průměrný rozdíl v počtu listů mezi oběma formami
při
nepatrném rozdílu v intenzitě růstu do výšky ve prospěch zelené formy do výšky byl 70,7 listů.. Tento výsledek ukazuje na prokazatelně vyšší intenzitu tvorby listů u červené formy perily oproti zelené formě. Při pátém měření (72 dnů od výsadby sazenic) byla průměrná výška rostlin zelené formy perily 37,2 cm, tedy o 8,1 cm vyšší a u červené formy perily byla průměrná výška rostlin naměřena 33,7 cm, tedy o 3,5 cm vyšší, než u předcházejícího měření. Rozdíl průměrné výšky mezi oběma formami perily při tomto měření činil 3,5 cm. Tento výsledek opět potvrzuje tendenci zelené formy perily k vyšší intenzitě růstu do výšky. Počet u zelené formy perily byl 121,5 listů, tedy o 37,2 listů více a červené formy perily byl 183,25 listů, tedy o 28,25 listů více než při předcházejícím měření. Rozdíl v průměrném počtu listů mezi oběma formami činil 61,75 . Následující šesté měření (79 dnů od výsadby rostlin) byla u zelené formy perily naměřena výška 43,8 cm, tedy o 6,6 cm a u červené formy perily naměřena výška 38,1 cm, tedy o 4,4 cm více než při předcházejícím měření. Rozdíl průměrné výšky mezi oběma formami perily činil 5,7 cm. Počet u zelené formy perily byl 153 listů, tedy o 31,5 listů více a červené formy perily byl 294 listů, tedy o 110,75 listů více než při předcházejícím měření. Rozdíl v průměrném počtu listů mezi oběma formami činil 141. Při tomto v pořadí šestém měření se projevila velmi výrazná schopnost červené formy perily k tvorbě listů oproti zelené formě, která se projevovala i při následujícím měření. Při sedmém měření (86 dnů od výsadby sazenic) byla u zelené formy perily naměřena průměrná výška rostlin 46,4 cm, což je nárůst o 2,6 cm a u červené formy perily 41,1 cm, což je o 3 cm více oproti předchozímu měření. Počet u zelené formy perily byl 173,5 listů, tedy o 20,5 listů více a červené formy perily byl 367,8 listů, tedy o 73,8 listů více než při předcházejícím měření. Rozdíl v průměrném počtu listů mezi oběma formami činil 194,3. V osmém měření (93 dnů od výsadby 30
sazenic) byla naměřena průměrná výška rostlin u zelené formy perily 49,4 cm, o 3 cm více a u červené formy perily 43,3 cm, o 2,2 cm více oproti předcházejícímu měření. Počet u zelené formy perily byl 192,5 listů, tedy o 19 listů více a červené formy perily byl 414 listů, tedy o 46,2 listů více než při předcházejícím měření. Rozdíl v průměrném počtu listů mezi oběma formami činil 221,5. Z toho měření vyplývá, že v tomto období vegetace docházelo ke snižování tvorby listů, přičemž se rozdíl v počtu listů mezi oběma formami opět zvýšil. Při devátém měření (100 dnů od výsadby sazenic) byla neměřena průměrná výška rostlin zelené formy perily 54,2 cm, tedy o 4,8 cm více a u červené formy perily 46,1 cm, tedy o 2,8 cm více než u předcházejícího měření. Rozdíl v průměrné výšce rostlin mezi jednotlivými formami perily v tomto období činil 2 cm. Z uvedeného výpočtu je zřejmá vyšší intenzita zelené formy perily k růstu do výšky, která se projevila již od druhém měření. Počet listů u zelené formy perily byl 213,5, tedy o 21 listů více a červené formy perily byl 435 listů, tedy o 22 listů více než při předcházejícím měření. Rozdíl v průměrném počtu listů mezi oběma formami činil 221,5. Při desátém měření (107 dnů od výsadby sazenic) byla naměřena průměrná výška rostlin zelené formy perily 55,9 cm, tedy o 2,1 cm více a u červené formy perily 50,6 cm, tedy o 2 cm více, než u předcházejícího měření. Počet listů u zelené formy perily byl 250,7, tedy o 37,2 listů více a červené formy perily byl 493,8 listů, tedy o 58 listů více, než při předcházejícím měření. Rozdíl v průměrném počtu listů mezi oběma formami činil 243,1. Při závěrečném jedenáctém měření (114 dnů od výsadby sazenic) byla naměřena průměrná výška rostlin zelené formy perily 58 cm, tedy o 1,7 cm více a u červené formy perily 50,6 cm, tedy o 2,5 cm více, než u předcházejícího měření. Rozdíl průměrné výšky mezi oběma formami činí 7,4 cm ve prospěch zelené formy perily. Počet listů u zelené formy perily byl 260, tedy o 9,3 listů více a červené formy perily byl 502,8 listů, tedy o 9 listů více než při předcházejícím měření. Rozdíl v průměrném počtu listů mezi oběma formami činil 242,8. Ze závěrečného měření vyplývá skutečnost, že zelená forma perily je intenzivnější v růstu do výšky. Naproti tomu červená forma perily výrazně převyšuje zelenou formu perily v tvorbě listů.
31
5. 2. Pokusný rok 2008 Tab. 8 Anylýza rozptylu pro výšku rostlin v cm Zdroj variability
Součet čtverců
St. Vol.
Průměrný čtverec
termín
37186,241
13
2860,480xxx
barva
270,57
1
270,570xxx
termín x barva
151,202
13
11,631
chyba
973,247
84
11,586
celkem
38581,26
111
347,579
Tab. 9 Průměrný výška rostlin v cm vrůzných termínech od výsevu doba od výsadby 37 44 51 58 65 72 79 86 93 100 107 114 121 128
průměr 2,5375 3,5125 4,675 6,575 10,9625 15,2 22,15 26,95 31,4375 41,5375 44,24 45,35 51,3875 53,925
statisticky odlišné páry j ji ji i h g f e d c cb b a a
Tab. 9a Průměrná výška rostlin v cm pro různé barvy perily barva průměr statisticky odlišné páry 2 24,1914 a 1 27,3 a
.
32
60
výška rostlin v cm
50 40 30 20 10 0 37 dnů
44 dnů
51 dnů
58 dnů
65 dnů
72 dnů
79 dnů zelená
86 dnů
93 dnů
100 dnů
107 dnů
114 dnů
červená
Obr. 5 Změny výšky rostlin v cm v průběhu vegetace u formy červené a zelené
Tab. 10 Analýza rozptylu pro počet listů Zdroj variability
Součet čtverců
St. Vol.
Průměrný čtverec
termín
2257017,429
13
173616,725xxx
barva
326160
1
326160,143xxx
termín x barva
385254,857
13
29634,989xxx
chyba
168252
84
2003
celkem
3136684,429
111
28258,418
Tab. 11 Průměrný počet listů v různých termínech od výsevu doba od výsadby 37 44 51 58 65 72 79 86 93 100 107 114 121 128
průměr 4 5,75 7,5 16 22,75 43,25 72,25 139 158,75 228,25 273 325 376,5 404,5
statisticky odlišné páry f f f f f f f ef de de cd bc ab a
33
121 dnů
128 dnů
Tab. 11a Průměrný počet listů pro různé barvy termín 1 2
průměr 94,3571 202,2857
statisticky odlišné páry b a
600 500
Počet listů
400 300 200 100 0 37 dnů 44 dnů 51 dnů 58 dnů 65 dnů 72 dnů 79 dnů 86 dnů 93 dnů 100 dnů zelená
107 dnů
114 dnů
121 dnů
128 dnů
červená
Obr. 6 Změny počtu listů v průběhu vegetace u formy červené a zelené
Na základě zjištěných průměrných hodnot výšky a počtu listů v jednotlivých termínech měření bylo zjištěno, že při prvním termínu měření ( 37 dnů od výsevu osiva) se výška zelené a červené formy perily nelišil. Rozdíl činí 0.1 cm ve prospěch červené. Jak u zelené, tak i u červené formy perily byl počet listů stejný. Při následujícím druhém měření (44 dnů od výsadby sazenic) byl nárůst rostlin do výšky o 1,1 cm u zelené formy a 0,9 cm u červené formy. Rozdíl v průměrné výšce mezi oběma formami při tomto měření činil 0,1 mm ve prospěch zelené formy. Počet listů se u zelené formy zvýšil o 2 na celkový počet listů 6. U červené formy se počet listů zvýšil o 1,5 na celkový počet listů 5,5, což činí rozdíl mezi oběma formami perily 0,5 listů. Při třetím měření (51 dnů od výsevu osiva) byla průměrná výška rostlin u zelené formy 4,7 cm, tedy o 1,1 cm vyšší, než u předchozího měření. Průměrná výška rostlin červené formy byla naměřena 4,7 cm, tedy o 1,2 cm vyšší, než u předcházejícího měření. Při tomto měření byla průměrná výška obou forem perily téměř stejná. Počet listů u zelené formy perily se zvýšil o 0,5 listů na celkový počet 6,5 a u červené formy se zvýšil o 3 na
34
celkový počet listů 8,5. Rozdíl v průměrném počtu listů mezi oběma formami činil při tomto měření 2 listy. Rozdíl v průměrném počtu listů mezi oběma formami perily se nepatrně zvýšil ve prospěch červené formy. Při čtvrtém měření (58 dnů od výsevu osiva) byla naměřena průměrná výška rostlin u zelené formy 7,4 cm, tedy o 3 cm vyšší a u červené formy perily průměrná výška rostlin 6,6 cm, tedy o 1,9 cm vyšší. Vzájemný rozdíl mezi oběma formami perily činil 0,8 cm. Průměrný počet listů u zelené formy perily byl v tomto období tedy o 8,5 listů větší, než v předcházejícím období. U červené formy perily byl počet 17 listů, což je o 9,5 listů více. Při pátém měření (65 dnů od výsevu osiva) byla průměrná výška rostlin zelené formy perily 11,6 cm, tedy o 4,2 cm vyšší a u červené formy perily byla průměrná výška rostlin naměřena 10,4 cm, tedy o 3,8 cm vyšší, než u předcházejícího měření. Rozdíl průměrné výšky mezi oběma formami perily při tomto měření činil 1,2 cm. Počet u zelené formy perily byl 21 listů, tedy o 6 listů více a červené formy perily byl 24,5 listů, tedy o 7,5 listů více, než při předcházejícím měření. Rozdíl v průměrném počtu listů mezi oběma formami činil 3,5. Následující šesté měření (72 dnů od výsevu osiva) byla u zelené formy perily naměřena výška 16,8 cm, tedy o 5,2 cm a u červené formy perily naměřena výška 13,6 cm, tedy o 3,2 cm více, než při předcházejícím měření. Rozdíl průměrné výšky mezi oběma formami perily činil 3,2 cm. Při tomto měření se projevila tendence zelené formy perily k vyšší intenzitě růstu do výšky. Počet u zelené formy perily byl 35,5 listů, tedy o 14,5 listů více a červené formy perily byl 51 listů, tedy o 26,5 listů více, než při předcházejícím měření. Rozdíl v průměrném počtu listů mezi oběma formami činil 15. Při tomto v pořadí šestém měření se začala projevovat schopnost červené formy perily k tvorbě listů oproti zelené formě. Při sedmém měření (79 dnů od výsevu osiva) byla u zelené formy perily naměřena průměrná výška rostlin 25 cm, což je nárůst o 8,2 cm a u červené formy perily 19,3 cm, což je o 5,7 cm více oproti předchozímu měření. Počet u zelené formy perily byl 59,5 listů, tedy o 24 listů více a červené formy perily byl 85 listů, tedy o 34 listů více, než při předcházejícím měření. Rozdíl v průměrném počtu listů mezi oběma formami činil 25,5. V osmém měření (86 dnů od výsadby sazenic) byla naměřena průměrná výška rostlin u zelené formy perily 31,1 cm, o 6,1 cm více a u červené formy perily 25,1 cm, o 5,8 cm více oproti předcházejícímu měření. Rozdíl v průměrné výšce mezi oběma formami činil 6 cm. Počet u zelené formy perily byl 95 listů, tedy o 5,5 listů více a červené formy perily byl 183 listů, tedy o 98 listů více, než při předcházejícím měření. Rozdíl v průměrném počtu listů mezi oběma formami činil 88. Z toho měření vyplývá, že v tomto období vegetace docházelo k zvýraznění rozdílu 35
v nárůstu zelené formy perily do výšky. Naproti tomu se u červené formy perily projevila její výrazná schopnost k tvorbě listů oproti zelené formě perily. Při devátém měření (93 dnů od výsevu osiva) byla neměřena průměrná výška rostlin zelené formy perily 34,6 cm, tedy o 3,5 cm více a u červené formy perily 28,3 cm, tedy o 3,2 cm více, než u předcházejícího měření. Rozdíl v průměrné výšce rostlin mezi jednotlivými formami perily v tomto období činil 6,3 cm. Počet listů u zelené formy perily byl 107,5 tedy o 12,5 listů více a červené formy perily byl 210 listů, tedy o 27 listů více, než při předcházejícím měření. Rozdíl v průměrném počtu listů mezi oběma formami činil 102,5. Při desátém měření (100 dnů od výsevu osiva) byla neměřena průměrná výška rostlin zelené formy perily 43,9 cm, tedy o 9,3 cm více a u červené formy perily 39,3 cm, tedy o 11 cm více, než u předcházejícího měření. Počet listů u zelené formy perily byl 142, tedy o 34,5 listů více a červené formy perily byl 314,5 listů, tedy o 104,5 listů více, než při předcházejícím měření. Rozdíl v průměrném počtu listů mezi oběma formami činil 172,5. Při jedenáctém měření (107 dnů od výsevu osiva) byla naměřena průměrná výška rostlin zelené formy perily 46,4 cm, tedy o 2,5 cm více a u červené formy perily 42,1 cm, tedy o 2,8 cm více, než u předcházejícího měření. Rozdíl průměrné výšky mezi oběma formami činil 4,3 cm ve prospěch zelené formy perily. Počet listů u zelené formy perily byl 161,5, tedy o 19,5 listů více a červené formy perily byl 479 listů, tedy o 164,5 listů více, než při předcházejícím měření. Rozdíl v průměrném počtu listů mezi oběma formami činil 317,5. Při dvanáctém měření (114 dnů od výsevu osiva) byla naměřena průměrná výška rostlin zelené formy perily 48 cm, tedy o 1,6 cm více a u červené formy perily 42,8 cm, tedy o 0,7 cm více, než u předcházejícího měření. Rozdíl průměrné výšky mezi oběma formami činil 5,2 cm ve prospěch zelené formy perily. Počet listů u zelené formy perily byl 173, tedy o 11,5 listů více a červené formy perily byl 477 listů. Při třináctém měření (121 dnů od výsevu osiva) byla naměřena průměrná výška rostlin zelené formy perily 54,6 cm, tedy o 6,6 cm více a u červené formy perily 48,2 cm, tedy o 5,4 cm více, než u předcházejícího měření. Rozdíl průměrné výšky mezi oběma formami činil 6,4 cm ve prospěch zelené formy perily. Počet listů u zelené formy perily byl 241, tedy o 68 listů více a červené formy perily byl 512 listů, tedy o 35 listů více, než při předcházejícím měření. Při závěrečném čtrnáctém měření (128 dnů od výsevu osiva) byla neměřena průměrná výška rostlin zelené formy perily 54,6 cm, tedy oproti předcházejícímu období se nezměnila a u červené formy perily 53,3 cm, tedy o 5,1 cm více než u předcházejícího měření. Rozdíl průměrné výšky mezi oběma formami činil 1,3 cm ve 36
prospěch zelené formy perily. Počet listů u zelené formy perily byl 253,5, tedy o 12,5 listů více a červené formy perily byl 555,5 listů, tedy o 43,5 listů více, než při předcházejícím měření. Rozdíl v průměrném počtu listů mezi oběma formami činil 302. Provedenými pokusy byl potvrzen závěr VALÍČKA A KOL., 1998, že v našich klimatických podmínkách lze úspěšně pěstovat perilu křovitou, přestože místem jejího původu je jihovýchodní Asie, kde se pěstuje v teplých oblastech Číny, Barmy, Indie a Indonésie. I když MAREČEK A KOL., 1999, doporučuje výsev až v druhé polovině května, bylo pokusem ověřeno, že vhodný výsev je již v první polovině května. Dokonce je možno se přiklonit i k názoru VALÍČKA, 2000, který doporučuje výsev již během dubna. V provedených pokusech byla výsadba sazenic a výsev osiva do půdy na pokusném pozemku provedena v termínech, které se lišily jedním dnem. Přesto růst rostlin do výšky a jejich olistění probíhaly přibližně stejnou intenzitou. Z uvedeného poznatku vyplývá, že pro pěstování perily je vhodnější přímý výsev osiva do půdy, než pěstování perily z předpěstovaných sazenic. SMALL, 1997, uvádí, že perila je nenáročný druh nevyžadující výraznou péči. Avšak při pěstování perily během obou pokusných let bylo pozorováno, že chceme–li zajistit optimální růst rostlin, je nutné jim zajistit dostatek vláhy a k pěstování využít teplých a slunných míst. Obdobný závěr potvrzuje MORIS, 2007. Z vlastní zkušenosti jsem zjistila, že listy zelené perily jsou výrazně chutnější, než listy červené perily, a to jak v sušeném, tak i v čerstvém stavu, a to při použití jak koření v kuchyni, tak i jako čaje. Čaj z listu zelené perily jsem podávala synovi a při dlouhodobějším podávání došlo k útlumu jeho projevu alergických reakcí.
37
7. ZÁVĚR. V roce 2007 a 2008 byly v obci Bílsko u Olomouce v řepařské výrobní oblasti založeny pokusy s perilou křovitou (Perlila frutescens L.) ve dvou barevných formách, zelené a červené. Po dobu vegetace byly sledovány některé fenotypové znaky. Pokus založený v roce 2007 byl zaměřen na sledování intenzity růstu a olistění u rostlin, jejichž sazenice byly předpěstovány. V jedenácti pravidelných intervalech byla měřena výška a počet listů. V roce 2008 byla opět sledována výška a počet listů, ale u rostlin z přímého výsevu do půdy. Fenotypové znaky sledovány ve čtrnácti termínech. Výsledky byly statisticky zpracovány. V rámci pokusů bylo zjištěno: 1. Zelená forma perily má vyšší intenzitu růstu do výšky. 2. Tvorba listů byla značně intenzivnější u rostlin červené formy perily. V roce 2007 byl průměrný počet listů u rostlin červené formy perily 502,8 a u rostlin zelené formy perily 260. V roce 2008 byl počet listů u rostlin červené perily 555,5 a u rostlin zelené formy 253,5 listů. 3. Z těchto výsledků je zřejmé, že pro pěstování je výhodnější varianta přímého výsevu semen do půdy. 4. Z pokusů vyplývá, že jak u zelené, tak červené formy perily byl počet listů na rostlinách větší při pěstování rostlin z přímého výsevu. 5. Na utváření fenotypových znaků má významný vliv barevná varieta rostlin. 6. Během obou pokusných let došlo k rozkvetení pouze červené perily, ale k tvorbě semen a plodu v důsledku zmrznutí porostu v obou letech nedošlo. 7. Pěstování perily křovité, která byla v pokusech k dispozici pro produkci oleje, je nereálné, protože se jedná zřejmě o odrůdu určenou pro produkci listů.
38
8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BIO-KLID A POHODA Dostupné na WWW: http://www.bioklidapohoda.cz/Ustni-adentalni-hygiena/Zubni-pasta-Healthy-Mouth
BRENNER, D.M. /Perilla: Botany, Uses and Genetic Resources/, poslední aktualizace 17.4.1997. Dostupné z WWW: http://www.hort.purdue.edu/newcrop/proceedings1993/V2-322.html#Photoperiod
BURIAN, J. Hydrometeorologická stanice Luká, ústní sdělení. Nepublikováno. 1.3.2009.
COUNTY, S. /Perilla frutescens (L.) Britt./, poslední aktualizace 20.9.2003 Dostupné z WWW: http://www.missouriplants.com/Pinkopp/Perilla_frutescens_page.html
DUCHOVÁ, I. Využití rostlin z čeledi Hluchavkovité ( Lamiaceae) ve výživě. Brno, 2008.Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně. Lékařská fakulta.
DYNKOVÁ, Z. per.fr. (ZI SU) a léčba alergií „Čajový altán“,2006 Dostupné na World Wide Web: http://www.tcmhohemia.cz/altan/text.php??idt=1
GUO, Q.Q.; DU, G.C.; LI, R.G. Studies on antibacterial constituents of Perilla frutescens. Chemical Journal Of Chinese Universities - Chinese. Volume 27. Higher Education Press, 2006. s. 1292 - 1294.
HILTY, J. Perlila frutescens (Beefsteak Plant). Illinois Wildflowers, 2007. Dostupné na World Wide Web: http://www.illinoiswildflowers.info/weeds/plants/beesteak.html
CHEN, G.G.; ZHANG, J.Y.; GUO, Y.L. Analysis of volatile components of fresh Perilla frutescens (L.) Britt. var. acuta (Thunb.) Kudo by headspace GC/MS. Journal Of Essential Oil Research. Volume 16. Allured Publ Corp, 2004. s. 435 – 436.
39
JACKSON, D.; BERGERON, K. /Perilla/, poslední aktualizace 5.8.2000 (cit. 31.12.2007). Dostupné z WWW: http://altnature.com/gallery/perilla.htm.
KATZER, G. /Perilla (Perilla frutescens) [L.] Britton/, poslední aktualizace 19.9.2006 . Dostupné z WWW: http://www.uni-graz.at/~katzer/engl/Peri_fru.html.
KNETTIG, V. /Pelargin/ Dostupné na WWW: http://wwwcestykezdravi.cz/produkty/peralgin.html
KRSIČKOVÁ, V. Možnosti využití subtropických a tropických zelenin. Brno, 2006. Bakalářská práce. MZLU v Brně. Zahradnická fakulta v Lednici.
KURUC, M. /Peralgin (Energy)/, poslední aktualizace 9.10.2006. Dostupné z WWW: http://www.prezdravie.sk/tiskp.php?jmeno=peralgin.
MAREČEK, F. A KOL. Zahradnický slovník naučný 4. N-Q, Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1999. 562 s.
MORRIS, R. /Plants For A Future/, poslední aktualizace 4.6.2004. Dostupnéz WWW: http://www.pfaf.org/database/plants.php?Perilla+frutescens.
MCVICAROVÁ, J. Velká kniha o bylinkách. Praha: Knižní klub, 2005. 287 s.
NAVRÁTILOVÁ, M. /Prodej bylinek./ Dostupné na WWW: http://bylinky.7x.cz/nabidka-ostatnich-rostlin/perila-krovita.html
NISKANEN, A.( Perlila frutescens a tradiční čínská medicína), poslední aktualizace 25.8.2007. Dostupné z WWW: http//www.finclub.cz/web/index.php?id=154&src=ref.
NORMAN, J. Bylinky a koření v kuchyni. Ottovo nakladatelství s r.o., 2006. 336 s.
OHANKA, R. /Asijská zelenina/, poslední aktualizace 2.4.2007. Dostupné z WWW: 40
http://www.semo.cz/homegardencz/index.php?s=zelenina&druhid=2800&odrudaid135
PORCHER, M.H. /Sorting Perilla names/, poslední aktualizace 9.10.2006. Dostupné z WWW: http://www.plantnames.unimelb.edu.au/Sorting/Perilla.html.
ROD, J. Šlechtění rostlin. Praha: Státní zemědělské nakladatelství , 1982
SMALL, E. Velká kniha koření , bylin a aromatických rostlin. Praha: Nakladatelství a vydavatelství Volvox Globator, 2006. 1021 s.
ŠINDELÁŘOVÁ, I. Paměti obce Bílka.Nakladatelství Danal, 1999. 60 s.
TENAGLIA, D. Perlila frutescens (L.) Britt. Missouriplants.com, 2003. Dostupné na World Wide Web: http://www.missouriplants.com/Pinkopp/Perilla_frutescens_page.html
UNZEITIG, B. ZD Senice na Hané. Ústní sdělení. Nepublikováno. 2.3.2009
VALÍČEK, P. A KOL. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: nakladatelství Academia, 2002. 486 s.
VALÍČEK, P. A KOL. Léčivé rostliny tradiční čínské medicíny. Praha: Nakladatelství Svítání, 1998, 1.vydání
VIKTOROVÁ, T.(Perila – koření, zelenina i lék), poslední aktualizace 24.5.2006. Dostupné z WWW: http://ernergycentrum.cz/clanek/neni-na-svete-byliny-aby-k-necemu-nebyla-2.html.
VERMEULEN, N. Encyklopedie byliny a koření. Česlice: Rebo Production CZ, spol s r.o. 320 s.
Zdravé oleje. Dostupné na WWW : http://www.zdrave-oleje.cz/136-olej-z-perily-krovite.html
41
VALÍČEK, P. Léčivé rostliny tradiční čínské medicíny : Perila křovitá. Časopis Zahrádkář, Praha: Český zahrádkářský svaz, roč. 7/2000, str. 32
42
9. PŘÍLOHY 9. 1. Seznam obrázků Obr. 1: Průměrná měsíční teplota a průměrný měsíční úhrn srážek v roce 2007 Obr. 2: Průměrná měsíční teplota a průměrný měsíční úhrn srážek v roce 2008 Obr. 3: Porovnání růstu zelené a červené formy perily křovité Obr. 4: Porovnání počtu listů zelené a červené formy perily křovité 2007 Obr. 5: Porovnání růstu zelené a červené formy perily křovité 2008 Obr. 6 : Porovnání počtu listů zelené a červené formy perily křovité 2008
9. 2. Seznam tabulek
Tab. 1 : Biologicky aktivní látky rostliny Perilla frutescens a její mechanismus působení. Tab. 2 : Roční charakteriska počasí Tab. 3: Měsíční charakteristiky počasí po dobu vegetace Tab. 4 : Naměřené hodnoty výšky v cm a počet listů perily křovité v závislosti na počtu dnů od výsadby v roce 2007 Tab. 5 : Průměrné hodnoty výšky v cm v různých termínech od výsadby v roce 2007
Tab. 6 : Průměrné hodnoty počtu listů v různých termínech od výsadby v roce 2007 Tab. 7 : Naměřené hodnoty výšky v cm a počet listů perily křovité v závislosti na počtu dnů od vysetí v roce 2008 Tab. 8 : Průměrné hodnoty výšky v cm v různých termínech od výsadby v roce 2008 Tab. 9 : Průměrné hodnoty počtu listů v různých termínech od výsadby v roce 2008
43
9. 3. Fotografická příloha
Foto 1 Sazenice perily - zelená forma Foto 2 Sazenice perily – zelená forma Foto 3 Sazenice perily – červená forma Foto 4 Sazenice perily – červená forma Foto 5 Celkový pohled na pokusný pozemek Foto 6 Perilla frutescens – forma červená Foto 7 Perilla frutescens – forma zelená Foto 8 Perilla frutescens – vzrostlá rostlina Foto 9 Perilla frutescens – červená forma
44
Obr. 1 Sazenice perily - zelená forma
Obr.2 Sazenice perily – zelená forma
45
Obr.3 Sazenice perily – červená forma
Obr. 4 Sazenice perily – červená forma
46
Obr. 5 Celkový pohled na pokusný pozemek
Obr.6 Perilla frutescens – forma červená
47
Obr.7 Perilla frutescens – forma zelená
Obr.8 Perilla frutescens – vzrostlá rostlina
48
Obr. 9 Perilla frutescens – červená forma
49
50
