Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta
Seminární práce na téma:
Využití a zpracování odpadů mlynářského a škrobárenského průmyslu
Vypracovala: Hron Martin Obor: Zootechnika 3. Ročník:
Upravil: Ing. Vyskočil Ivo
OBSAH 1.Krmné odpady mlynářského průmyslu………………………………………….
3
Otruby……………………………………………………………………………………... Krmné mouky…………………………………………………………………………..... Obilní klíčky……………………………………………………………………………… Zlomková pšenice a žito………………………………………………………………... Ovesné slupky…………………………………………………………………………… Ječné omelky……………………………………………………………………………. Ovesný a hrachový odpad…………………..……………………………………….…
3 3 4 4 4 4 4
2.Krmné odpady škrobárenského průmyslu……………………………...……..
5
Bramborové zdrtky............................................................................................... Bramborová bílkovina………………………………………………………………..... Škrobárenské mláto……………………………………………………………………. Kukuřičný gluten ……………………………….……………………………………… Lepek………………………………………………………………………………........
5 5 5 6 6
Použitá literatura………………………………………………………………………
6
2
1. Krmiva z mlynářského průmyslu Krmiva pocházející z mlynářského průmyslu nejčastěji vznikají jako odpadní produkty při zpracovávání obilovin a luštěnin v mlýnech. Množství odpadů při zpracovávání je různé. V největší míře jsou produkovány krmné mouky, otruby a obilné klíčky, v menší míře pak zlomková pšenice a žito, ovesné slupky, ovesný odpad, ječné a prosné omelky, hrachový odpad a jiné ( Doležal, 2004 ). Mlýnské odpady jsou náchylné k plesnivění a snadno absorbují pachy ze svého okolí, proto je důležité dbát na jejich správné skladování v suchých, čistých a dobře větratelných prostorách. OTRUBY Otruby vznikají při zpracování obilnin pro lidskou výživu a jsou to převážně obalové části zrna. Mají nižší energetickou hodnotu, ale vyšší obsah vlákniny a minerálních látek. Jejich vůně musí připomínat mouku, jakékoli jiné pachy svědčí o jejich znehodnocení a nevhodnosti ke krmení. I chuť otrub by se dala přirovnat k chuti mouky-nevýrazná a téměř bez chuti, proto lépe vyniknou nežádoucí chuťové vlastnosti. Pro skladování je důležitá vlhkost otrub. Limitujícím faktorem, sloužícím ke zhodnocení kvalita otrub, patří bezesporu přítomnost semen námelu a koukolu, ale také přítomnost kovových a případně skleněných příměsí. Všechny výše jmenované příměsi mohou zhoršit zdravotní stav, ať už mechanickým porušením trávicího ústrojí nebo vylučováním alkaloidů, a tím i ohrozit život zvířete a v neposlední řadě ekonomiku chovu. a) pšeničné otruby - jsou načervenalé barvy, obsahují kolem 15 % dusíkatých látek - příznivě ovlivňují sekreci mléka, a proto se zařazují do krmných směsí pro dojnice a jiné kojící samice b) žitné otruby - šedozelené, modrozelené barvy, svým obsahem se N-látek se mnoho neliší od pšeničných - používají se v omezené míře pro starší kategorie vykrmovaného skotu c) otruby ječné, ovesné a rýžové - vyskytují se v menší míře než pšeničné a žitné - různé odstíny žluté, obsahují 11-15 % N-látek - používají se jako komponenty do krmných směsí pro vykrmovaný skot kvůli vyššímu obsahu vlákniny KRMNÉ MOUKY Glycidové krmivo určené především pro zvířata v žíru. Nejrozšířenější je pšeničná krmná mouka, dále pak ječná, ovesná a kukuřičná. Dříve vyráběná žitná mouka se v současnosti neprodukuje jako samostatné krmivo, ale je součástí žitných otrub (Zelenka a kol., 1987). a) pšeničná krmná mouka - načervenalá barva (stejně jako otruby), chutná a voní po mouce - na rozdíl od potravinářské mouky má vyšší obsah N-látek, tuku, vlákniny i popela - používá se jako nosič pro zamíchání troškových komponentů, zvláště doplňků biofaktorů (Zelenka a kol.,1987). - přidává se do krmných směsí pro staré a málo se pohybující psy, působí dieteticky
3
b) ječná, ovesná a kukuřičná krmná mouka - produkovány v omezené míře, mají nižší obsah N-látek (8-12%), ale jsou bohaté energií - krmí se zvířatům ve výkrmu, hlavně pro skot, ovesná je nevhodná pro drůbež
OBILNÍ KLÍČKY Obilní klíčky jsou produktem při loupání a kartáčování zrna před mletím. Jsou bohatým zdrojem N-látek, vitamínů skupiny B, E a obsahují také poměrně hodně tuku. Vzhledem k obsahu bílkovin jsou vhodné do krmných směsí pro drůbež a mláďata. a) pšeničné klíčky mačkané - drobné nažloutlé placičky palčivé chuti, obsahují 22,5% N-látek - přidávají se do směsí pro psi s kloubní dysplazií (obsah vit. B) b) žitné klíčky čistírenské - žlutozelené úlomky připomínající travní semena - obsahují více dusíkatých látek než pšeničné klíčky - získávány při přečišťování odpadů z loupacích a kartáčovacích strojů (Zelenka a kol.,1987) ZLOMKOVÁ PŠENICE A ŽITO Odpady při zpracovávání pšenice a žita, jako jsou nestandardní zrna a různé úlomky zrn se na trhu označují jako zlomková pšenice a žito. Výživná hodnota je totožná s hodnotou celých zrn, avšak nejsou skladovatelná tak dlouho jako celá zrna a proto se nepoužívají do krmných směsí pro mláďata, jinak se zkrmují stejným kategoriím zvířat jako celá zrna. OVESNÉ SLUPKY Odpadní produkty loupání ovsa při výrobě ovesných vloček a ovesné rýže obsahují málo živin, ale mnoho vlákniny, proto se používají ve výkrmu skotu, k doplnění krmné dávky starších kategorií skotu a popřípadně se zkrmují koním. Také se v současnosti používají ve výkrmu prasat pro obsah enzymu xylanu. JEČNÉ OMELKY Omelky jsou odpadním produktem při zpracování ječmene na kroupy. Obsahují obalové částice a obilní prach. Mají vysoký obsah vlákniny a jejich výživná hodnota je nízká (Doležal, 2004). Jejich trvanlivost není dlouhá (asi 3 měsíce), což je jejich nevýhodou. Při výrobě jáhel z prosa se získávají prosné omelky, produkují se však ve velmi malé míře. OVESNÝ A HRACHOVÝ ODPAD Zbytky po loupání hrachu a ovsa, obsahují především obalové části zrn. Jejich výživná hodnota je nízká, přimíchávají se do krmných směsí pro zvířata ve výkrmu. Nejsou produkovány ve velké míře. Do krmných zbytků mlynářského průmyslu patří ještě zadina z mlýnského zpracování, což jsou především nevyvinutá zrna. Vzhledem k jejich malé výživné hodnotě se v omezené míře přimíchávají do jiných zrnin ve směsích pro starší a vykrmovaná zvířata.
4
2. Krmiva škrobárenského průmyslu Vzhledem k omezování výroby škrobu nejsou v současnosti krmné zbytky škrobárenského průmyslu častou komoditou na trhu s krmivy. Jedná se v hlavní míře o odpady ze zpracovaných brambor, v malém rozsahu o zbytky z obilovin. BRAMBOROVÉ ZDRTKY Vznikají při praní škrobu z jemně rozstrouhaných brambor, tzv. třenky. Jedná se o krmivo s vysokým obsahem vody a proto se pro krmné účely dále upravuje lisováním, sušením nebo silážováním. Lisováním se jejich sušina zvyšuje na 20 %. Obsahují max. 25% škrobu, obsah bílkovin je nízký, protože bílkoviny se odstraní praním. Je to glycidové krmivo, sušené zdrtky se však stávají jadrným škrobnatým krmivem.Jejich obsah živin se v čerstvém stavu vyrovná cukrovarnickým řízkům, ale lépe se silážují. Zkrmují se především skotu, buď čerstvé nebo silážované. Sušené jsou sypké konzistence, hnědé barvy a mdlé chuti. Obsah dusíkatých a minerálních látek je nízký a tudíž i krmná hodnota je nižší. (Doležal, 2005). Při výrobě škrobu z kukuřice se získávají kvalitnější zdrtky, ale vzhledem k malé produkci kukuřičného škrobu mají jen krajový význam. BRAMBOROVÁ BÍLKOVINA Produkt při zpracování hlízové vody po použití odpěňovacích a čistících prostředků. Pro další zpracování a využití se suší, tudíž mají následně vzhled zahnědlých vloček, které voní po bramborách. Obsah N-látek 71% je předurčuje k náhradě bílkovinných krmiv živočišného původu, což je hlavně v současnosti nesmírně pozitivní. Při jejich použití v krmných směsích se však musí přidávat vitamíny, na které je bramborová bílkovina chudá. Obsahuje velké množství stravitelného fosforu – až 70% (vyšší má jen syrovátka a plnotučné mléko), kvůli tomu se přimíchává do směsí pro vysokobřezí a kojící prasnice, starterových směsí pro selata od odstavu a do směsí pro mláďata, domácí a kožešinová zvířata. Je součástí některých směsí pro rekonvalescenty a stresovaná zvířata. ŠKROBÁRENSKÉ MLÁTO Odpadní produkt výroby škrobu z obilovin. a) kukuřičné mláto - pro další zpracování se suší a tím se stává velmi hodnotným krmivem - čerstvé obsahuje 3,5% N-látek při sušině 24,5%, když se jeho sušina zvýší na 90%, podíl stravitelných N-látek stoupne na 14,5% (Doležal, 2004) b) pšeničné mláto - obsahuje mnohem méně N-látek než kukuřičné mláto, při 15,5% sušiny má 1,2% SNL a při sušině 89% má 6% SNL (Doležal, 2004)
5
KUKUŘIČNÝ GLUTEN Vedlejší produkt výroby kukuřičného škrobu je z krmivářského hlediska mnohem cennější než odpadní produkty z brambor. Zářivě zlatá moučka s granulární strukturou obsahuje při 90% sušině 68% dusíkatých látek. Gluten se z kukuřičných zrn získává v průběhu vlhkého mletí po centrifugaci. Poté se suší, mele a prosívá, aby se získala moučka s vysokým obsahem bílkovin a pigmentů. Dále obsahuje škrob (16%) a by-pass methionin. Dusíkaté látky v glutenu, jsou většinou nedegradovatelné v bachoru. Naproti tomu je gluten výborným zdrojem pigmentů pro nosnice, což je důležité pro zbarvení žloutku. V současnosti se gluten přidává do směsí pro koťata, kojící kočky a staré psy. Cena se pohybuje okolo 16 400 Kč za 1 tunu.
LEPEK Vzniká jako vedlejší produkt výroby pšeničného škrobu při praní pšeničného těsta vodou. Vzhledem je to pružná a tažná kaučukovitá hmota obsahující lepkové bílkoviny glutenin a gliadin. Glutenin je nositelem pružnosti a pevnosti, gliadin tažnosti a soudržnosti (Doležal, 2004). Výborné bílkovinné krmivo, které se ale díky své vysoké ceně využívá zřídka.
Použitá literatura: DOLEŽAL, P. a kol.: Výživa a nauka o krmivech (cvičení), MZLU v Brně, 2004, 292 s. ZELENKA, J. a kol.: Výživa a krmení hospodářských zvířat-1 (návody do cvičení z výživy), MZLU v Brně, 1987, 184 s. www.noack.cz www.schaumann.cz www.biomillcz.com www.mlynmrkos.cz www.anka.cz www.bodit.cz www.granulegohome.cz www.ceskoslovensky-vlcak.cz
6
