Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav výživy zvířat a pícninářství
DIPLOMOVÁ PRÁCE
BRNO 2008
Bc. Kamila HORNOFOVÁ
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav výživy zvířat a pícninářství
ZHODNOCENÍ TRÁVNÍKOVÝCH PLOCH GOLFOVÉHO AREÁLU Diplomová práce
Brno 2008
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Ing. Jiří Skládanka, Ph.D.
Bc. Kamila Hornofová
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Zhodnocení trávníkových ploch golfového areálu vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně
V Brně, dne……………………………. Podpis diplomanta ………………………
Tato práce byla zpracována s podporou Výzkumného záměru č. MSM6215648905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu“ uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.
PODĚKOVÁNÍ „Děkuji svému vedoucímu diplomové práce panu Ing. Jiřímu Skládankovi, Ph.D. za ochotu a poskytnutí rad, připomínek a literatury. Dále chci poděkovat panu Bc. Jiřímu Karešovi z Golf Brno, za čas, který mi poskytl a také za konzultace a cenné informace.
ABSTRAKT
Cílem této diplomové práce je posouzení kvality ploch golfového areálu, popis chorob a škůdců na golfovém hřišti. Práce byla prováděna na golfovém hřišti Golf Brno (Jinačovice). Pro vyhodnocení kvality golfového areálu byl sledován výskyt plísně sněžné (Microdochium nivale) a výskyt lipnice roční (Poa annua) v jarním období. Dále byla měřena rychlost greenů a utuženost greenů. V první polovině března byla plíseň sněžná pozorována méně než na počátku dubna. Poškození greenů bylo hodnoceno známkou 8. Lipnice roční se objevovala přibližně stejně na všech greenech. Největší zaplevelení lipnicí roční bylo počátkem dubna, kdy byl výskyt ohodnocen známkou 8. V první polovině března byl výskyt lipnice roční hodnocen známkou 7,2. Hloubka měla vliv na utužení ve všech třech sledováních. Průkazné (P < 0,01) utužení bylo v hloubce 28 cm. Rychlost greenů se pohybovala kolem 7 stop, jedná se o průměrně rychlé greeny.
Klíčová slova: golf, jamkoviště, choroby, utužení
ABSTRACT
The aim of this thesis is the assessment of the quality of the golf course area, a description of diseases and pests on the golf course. The work was carried out on the golf course Golf Brno (Jinačovice). Presence of pink snow mold (Microdochium nivale) and annual poa (Poa annua) in the spring period was monitored to evaluate the quality of the golf course. In addition, the green speed and cementation were measured on the greens. In the first half of March the pink snow mold was observed less than at the beginning of April. Damage of the greens was evaluated as level 8. Annual poa appeared approximately the same at all greens. The largest weediness by annual poa was in the beginning of April, when the incidence was valuated as level 8. In the first half of March, the incidence of annual poa was classified as level 7.2. The depth had influence on cementation in all three observations. Evidential (P < 0.01) cementation was in the depth of 28 cm. The green speed was about 7 ft., which matches the average speed greens category.
Keywords: golf, green, diseases, cementation
OBSAH 1. Úvod
10
2. Cíl diplomové práce
11
3. Literární přehled
12
3.1 Historie golfu
12
3.1.1 Historie golfu ve světě
12
3.1.2 Historie golfu u nás
12
3.2 Trávníky
13
3.2.1 Funkce trávníku
13
3.2.1.1 Funkce estetická
13
3.2.1.2 Funkce rekreační a obytná
13
3.2.1.3 Funkce biologické-hygienická
14
3.3 Základní uspořádání golfového hřiště
14
3.3.1 Odpaliště (Tee)
15
3.3.2 Dráha (Fairway)
15
3.3.3 Jamkoviště (green)
15
3.3.4 Okraje jamkovišť (semiroughs, roughs)
16
3.3.5 Okraje drah (forgreens)
16
3.3.6 Písečné překážky (bunker)
16
3.3.7 Vodní překážky
17
3.4 Směsi pro golfové trávníky
17
3.5 Trávníkové druhy
19
3.5.1 Kostřava červená (Festuca rubra)
20
3.5.2 Psineček tenký (Agrostis tenuis)
20
3.5.3 Psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera)
21
3.5.4 Lipnice roční (Poa annua)
21
3.6 Onemocnění na golfovém hřišti
22
3.6.1 Hlenky
22
3.6.2 Kornatka travní
23
3.6.3 Yellow patch
24
3.6.4 Brown patch
25
3.6.5 Plíseň sněžná
26
3.6.6 Dollar spot
27
3.6.7 Rzi
27
3.7 Neinfekční onemocnění na golfovém hřišti 3.7.1 Black – Layer 3.8 Škůdci na golfovém hřišti
28 28 29
3.8.1 Tiplice bahenní
29
3.8.2 Osenice polní
30
4. Materiál a metody práce
32
4.1 Charakteristika hřiště
32
4.2 Rychlost greenů
33
4.3 Měření utuženosti greenů
34
4.4 Monitoring výskytu chorob
34
4.5 Statistické vyhodnocení
35
5. Výsledky práce 5.1 Hodnocení greenů
36 36
5.1.1 Rychlost greenů
36
5.1.2 Hodnocení výskytu plísně sněžné
37
5.1.3 Hodnocení výskytu lipnice roční
39
5.1.4 Měření utuženosti greenů
40
6. Diskuze
43
7. Závěr
45
8. Seznam použité literatury
46
9. Seznam tabulek
49
10. Seznam grafů
50
11. Seznam obrázků
51
1. ÚVOD Golfové hřiště se skládá z odpaliště, drah, jamkovišť, okrajů jamkovišť, překážek, spojovacích cest, okrajů drah, stromů a keřů. Golfové hřiště je tvořeno různými trávníky, každý trávník má rozdílné nároky na péči. Odpaliště patří k náročnějším na ošetřování. K nejnáročnějším na ošetřování patří jamkoviště. Jednotlivé části golfového hřiště jsou více či méně napadány houbovými chorobami, a to zejména jamkoviště a dráhy. Nejvíce jsou napadána jamkoviště (green), což zásadně ovlivňuje kvalitu hry. Greeny mohou být napadeny hlavně plísní sněžnou (Microdochium nivale), brown patch (Rhizoctonia solani), yellow patch (Rhizoctonia cerealis) a dollar spot (Sclerotinia homeocarpa). Z živočišných škůdců je to tiplice bahenní (Tipula paludosa) a osenice polní (Agrostis segetum). Dráhy golfového hřiště bývají napadeny kornatkou travní (Laetisaria fuciformis) a slime molds (Mucilago crustacea).
10
2. CÍL DIPLOMOVÉ PRÁCE Cílem diplomové práce je zhodnotit kvalitu golfového hřiště. Pojednat o chorobách a škůdcích na golfovém hřišti. Zodpovězeny by měly být následující otázky: 1. Jaká je průměrná rychlost greenů? 2. Jaká je zaplevelenost lipnicí roční? 3. Jak moc se vyskytuje plíseň sněžná? 4. Jaký je vliv hloubky na utužení půdy?
11
3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Historie golfu 3.1.1 Historie golfu ve světě
Za pravlast této hry je uznáváno Skotsko. Jedna z legend říká, že nudící se pastevec pro ukrácení chvíle trefoval zahnutou holí oblázky. Když mu jeden z nich zapadl do králičí nory, uznal tuto skutečnost jako hlavní úkol hry a od té chvíle už mířil na cíl (www.nasgolf.ic.cz). Ve 14. století došlo k zásadní změně. Byl přidán další úder a každý hráč nebo družstvo začalo hrát jedním míčkem. Sice se na začátku nehrálo na hřišti, ale třeba ke vchodu do kostela. Hře se začalo věnovat čím dál víc lidí. Byli nuceni nalézt útočiště. Volné místo nalezli na písečném pobřeží moře, které bylo volně přístupné a sloužilo všemu lidu k procházkám. V roce 1744 už byla vydána první pravidla golfu, nazvaná Thirteen Articles, z nichž mnoha platí dodnes. O sto let později byla objevena gutta percha, což byl nejzásadnější bod historie golfu. Kaučuk umožnil průmyslovou výrobu levnějších golfových míčků než do té doby drahých kožených míčků vycpaných peřím. To napomohlo dalším lidem začít s golfovou hrou. O padesát let později byl míček vylepšen omotáním gumové nitě, což mu dalo lepší vlastnosti (Doležal, 2007). V roce 1834 vznikl Royal and Ancienit Golf Club of St. Andrews, který začal určovat a dodnes určuje pravidla hry (Hon, 2004). První golfový klub v Evropě byl založen v roce 1856 v Pau ve Francii (Molnár, 2002). V roce 1860 byl odehrán první velký golfový turnaj nazvaný British Open, který se pořádá dodnes (Doležal, 2007).
3.1.2 Historie golfu u nás
Historické záznamy hovoří o tom, že již v roce 1898 první golfové odpaly zkoušeli nadšenci v Praze na Císařské louce (Doležal, 2007). První golfové hřiště u nás a současně v celé tehdejší Rakousko-Uherské monarchii bylo založeno v roce 1904
12
v Karlových Varech v údolí říčky Teplé (Sedlák, 2001). V roce 1905 došlo k velice významné události v Mariánských Lázních. Zde bylo otevřeno golfové hřiště na počest anglického krále Edwarda VII. Nejstarším dodnes působícím klubem je Golf Club Praha v motolské části města. Jeho založení se datuje rokem 1926, o dva roky později byl založen Golfový klub Líšnice nedaleko Prahy a o další dva roky později bylo otevřeno golfové hřiště ve Svratce. Mezitím došlo k prvnímu českému vydání Pravidel golfu (1929). V roce 1932 byl založen Golfový svaz ČSR, který je jedním ze zakladatelů vzniku Evropské Golfové Asociace, známou pod zkratkou EGA, která do dnešních dnů zastřešuje všechny golfové asociace v Evropě. Na konci roku 1989 dochází ke vzkříšení golfu v Československu. Několik klubů a hřišť láká stále více zájemců. Dochází k zakládání nových klubů a výstavbě hřišť mimo části republiky spojené s lázeňstvím. V současnosti existuje asi 33 000 registrovaných golfistů v České golfové federaci. Z původních osmi hřišť v roce 1990 se dnes Česká republika může pochlubit 75 golfovými hřišti (Doležal, 2007).
3.2 Trávníky 3.2.1 Funkce trávníku Význam travnatých ploch, které nemají pícninářské využití, spočívá v jejich funkci estetické, rekreačně obytné a hygienické (Svobodová, 1998). 3.2.1.1 Funkce estetická Travnaté porosty mezi lesy nebo skupinami dřevin vytvářejí světlejší plochy a změkčují kontury krajiny. Určitý poměr plochy, kterou zaujímají dřeviny a travnaté plochy, je důležitý, neboť příliš velká plocha lesů působí stísňujícím dojmem a příliš velká plocha bez dřevin naopak jako pláň bez možnosti úkrytu. Parky vytvářené člověkem jsou kopií přirozené krajiny v menších rozměrech (Hrabě et al., 2003). 3.2.1.2 Funkce rekreační a obytná Přímo
související
s funkcí
estetickou.
Estetický
vjem
napomáhá
odpočinku a relaxaci. Trávy jsou vzhledem ke svým biologickým a morfologickým
13
vlastnostem nejvhodnějšími rostlinami pro vytváření „přirozených rostlinných koberců“ (Hrabě et al., 2003).
3.2.1.3 Funkce biologicko-hygienická
Travní porosty působí specifickou stavbou nadzemních a podzemních orgánů proti vodní a větrné erozi. Kořenový systém trav mechanicky zpevňuje půdní profil na svazích. Svým růstem a odběrem živin brání jejich vyplavování do podzemních vod. Transpirací zvyšují trávy vzdušnou vlhkost prostředí a regulují jeho tepelný režim. Travnatá plocha produkuje značné množství kyslíku a poutá škodlivé exhalace a těžké kovy (Hrabě et al., 2003).
3.3 Základní uspořádání golfového hřiště Regulérní golfové hřiště má většinou 18 jamek, ale normovatelné je již devítijamkové hřiště. Pro 18 jamek je potřebná plocha více než 60 ha. Plocha závisí na topografii terénu. V členitém terénu může být golfové hřiště na ploše přes 100 ha. Celková délka drah je 4570 – 6398 m (Skládanka, 2007).
Uspořádání golfového hřiště (Hrabě et al., 2003, Gregorová, 2001): •
odpaliště
•
dráha (fairway)
•
jamkoviště (green)
•
okraj jamkoviště
•
překážky (vodní, písečné)
•
spojovací cesty
•
tréninkové a cvičné plochy
•
okraje drah (semiroughs, roughs)
•
plochy mimo hřiště
•
stromy a keře
14
3.3.1. Odpaliště (Tee)
Odpaliště slouží k zahájení hry. Z konstrukčního hlediska se jedná o vyvýšenou a rovnou dokonale odvodněnou plochu s minimální velikostí 120 m2 se zvýšením 1°-2° ve směru hry. Plocha musí být odvodněna drenáží (Hrabě et al., 2003). Celkem na golfovém hřišti najdeme 4 odpaliště. Červeně označené pro ženy, modře označené pro muže, žlutě označené mistrovské pro ženy a bíle označené mistrovské pro muže. Odpaliště by mělo být umístěno na otevřené ploše. Dostatečné oslunění a větrání umožňuje dobrý růst a regeneraci travního porostu (Skládanka, 2007).
3.3.2 Dráha (Fairway)
Dráhy vyplňují prostor mezi odpalištěm a jamkovištěm a často tvoří až 4/5 plochy z golfového hřiště. Slouží jednak k odpalování míčku směrem k jamkovišti a dále k pohybu hráčů po hřišti. Dráhy musí být dostatečně únosné ve vlhkém období. Proto lze na jejich teritoriu vytvářet pro jímání povrchové a drenážní vody vodní nádrže, které často slouží i jako překážky pro hru. Příhodný vlhkostní režim na drahách je nutno vytvářet i ve směru hlavní hry, např. vylepšování částí drah pískováním nebo zlepšením fyzikálních vlastností půdy v blízkosti jamkovišť. Sklon drah má být maximálně 25 % ve směru hry z důvodů dodržení podmínek pro kvalitní plošné ošetření trávníků i vlastní hry. Příčný sklon drah maximálně 10 %. Délka drah se řídí počtem tzv. PAR. PAR je číslo udávající, na kolik úderů by měl hráč zahrát míček do jamky na jamkovišti. Normální počet PAR je od 3 do 5 dle rozměrů a možností golfového hřiště (Hrabě et al., 2003).
3.3.3 Jamkoviště (green)
Slouží k dokončení určitého úseku hry s cílem zapadnutí míčku do vyvrtané a umělou hmotou zpevněné jamky o průměru 118 mm a označené stojánkem s praporkem, který se při dokončování hry dává mimo plochu (Hrabě et al., 2003). Jamka musí být čas od času přemístěna na jiné místo, aby nedocházelo k vyšlapání určitých míst (Svobodová, 1998). Jamkoviště je obvykle pro větší viditelnost vyvýšeno nad terén (Janoušek, 2003). 15
Přístup na jamkoviště je dovolen jen hrajícím hráčům, ostatní jamkoviště obcházejí. Organizátor udává údaj o rychlosti greenu zjišťovaný délkou dráhy míčku spuštěného po dřevěné podložce s předepsanou délkou a sklonem (Hrabě et al., 2003). Vzhledem k intenzitě zátěže a nízkému sekání jsou golfová jamkoviště náročná na ošetřování. Zajištěna by měla být dostatečná výživa, pravidelné kosení a závlaha. Plsť je třeba odstraňovat pravidelnou vertikutací. V opačném případě dochází v plsti k nadměrné akumulaci vody a živin. Rozvíjí se houbové choroby a jsou vytvářeny příhodné podmínky pro růst lipnice roční (Poa annua), která je nepříjemným plevelem trávníků (Skládanka, 2007).
3.3.4 Okraje jamkoviště (Forgreen)
Tvoří přechod z dráhy k jamkovišti. Může být i tvarován, např. se sklonem od úrovně
jamkoviště,
ale
při
dodržení
roviny
plochy
pro
usnadnění
kosení a nepoškození drnu (Hrabě et al., 2003).
3.3.5 Okraje drah (semiroughs, roughs)
Semirafy lemují dráhy. Jedná se o 4 – 5 m široké pruhy travního porostu, které jsou udržovány při výšce 4 cm. Poloha míčku v semirafu má hráče potrestat za špatný úder. Rafy jsou více vzdáleny od dráhy. Jedná se spíše o druhově bohaté luční porosty, které se sklízejí jednou až dvakrát za rok (Skládanka, 2007).
3.3.6 Píseční překážky (bunker)
Písečnou překážku je potřebné umístit s ohledem na ráz krajiny (Skládanka, 2007). Mají být situovány tak, aby nedocházelo ke stékání povrchové srážkové vody. Minimální vzdálenost překážky od jamkoviště má být 2,5 m. Voda z písečné překážky musí být odvedena drenážním systémem (Hrabě et al., 2003, Svobodová, 1998).
16
3.3.7 Vodní překážky
Mohou být buď uměle vytvořené (jezírka), nebo původní potůčky, rybníky, případně řeka i jezera. Tato součást golfového hřiště musí být citlivě určena, jak s ohledem na technické podmínky hry, tak i z hlediska krajinného (Hrabě et al., 2003).
3.4 Směsi pro golfové trávníky Požadavky na vlastnosti trávníků jednotlivých částí golfového hřiště se diametrálně liší, proto se podstatně odlišují i osiva určená pro jejich zakládání. Společným znakem všech směsí je špičková kvalita vybraných odrůd, neboť úroveň trávníku podstatně ovlivňuje i celkovou úroveň golfového hřiště. Výrazně se odlišují svým účelem, úrovní ošetřování i botanickým složením (Hrabě et al., 2003).
Jamkoviště (greens) představují nejznámější golfové trávníky a jejich kvalita bývá rozhodujícím kritériem při posuzování úrovně celého hřiště. Jsou velmi intenzivně ošetřované (Dubský, 1999). Jedná se o extrémně zatěžovanou plochu. Výška trávníku je od 3 – 7 mm. Kosení probíhá jednou až dvakrát za den. Travní drn by měl být jemný a vyrovnaný a měla by být zajištěna dostatečná rychlost míčku (Skládanka, 2007). V průběhu roku se jamkoviště vertikutují, aerifikují a pískují. Chemické ošetření proti plevelům, mechům a houbovým chorobám je u greenů samozřejmou nutností (Hrabě et al., 2003).
Intenzitě ošetřování greenových trávníků odpovídá i jejich botanické složení. Setkáváme se se dvěmi variantami složení porostů. Na britských ostrovech, kde golf vznikl, i v řadě dalších evropských zemí se používá pro zásev greenů nejčastěji směs psinečku tenkého s trsnatými a krátce výběžkatými kostřavami červenými. Druhá varianta greenového porostu je monokultura psinečku výběžkatého, tato varianta je rozšířena zejména na většině hřišť mírného pásma v USA a setkáváme se s ní i na mnohých hřištích v ostatních částech světa. Obě řešení mají svá pro i proti. Psineček výběžkatý vytváří homogenní porost, který dobře zaplňuje poškozená místa v trávníku. Jako každému monokulturnímu porostu mu ale hrozí kalamitní výskyt
17
některé
z chorob
a
je
také
celkově
náročnější
na
ošetřování,
zejména
na vertikutaci a aerifikaci. Směs psinečku tenkého s kostřavami červenými lépe toleruje některé nedostatky v péči o trávník, má nižší náklady na ošetřování, ale jako každá směs není zcela vyrovnaná. Kromě obou uvedených základních variant se pro zásev jamkovišť pravidelně ověřují i nově vyšlechtěné odrůdy dalších travních druhů. Na greenech se proto můžeme setkat i s psinečkem psím (Agrostis canina), lipnicí luční (Poa pratensis), s vytrvalou formou lipnice roční (Poa reptans) a smělkem štíhlým (Koeleria gracilis), (Hrabě et al., 2003).
Okolí jamkovišť (forgreens) tvoří přechod mezi jamkovišti a dráhami. Někdy mívají složení porostu shodné s greeny a liší se od nich pouze výškou sekání. Často se ale do okolí jamkovišť přidává lipnice luční, která svým tmavším zabarvením po většinu roku opticky odděluje greeny od okolních porostů (Hrabě et al., 2003).
Dráhy golfových hřišť (fairways) se intenzitou ošetřování blíží okrasným nebo rekreačním trávníkům a také svým botanickým složením se těmto porostům podobají. Základ jejich směsí tvoří lipnice luční a kostřava červená. Používají se krátce a dlouze výběžkaté formy, které nemají sklon vytvářet vystoupavé trsy a dobře snášejí mulčování. Často se do směsí přidává také psineček tenký (Hrabě et al., 2003). V době intenzivního růstu trav probíhá kosení dvakrát až třikrát týdně. Porost se udržuje při výšce 1,5 – 3 cm (Skládanka, 2007). Po vyšlechtění nových hustých a úzkolistých odrůd jílku vytrvalého (Lolium perenne) se zakládají také jílkové porosty s lipnicí luční a kostřavou červenou. Používají se např. ve svažitém terénu, kde rychle vzcházející jílek sníží nebezpečí škod způsobených vodní erozí. Zastoupení jednotlivých travních druhů ve směsích se volí podle konkrétních půdních a klimatických podmínek. Na sušších stanovištích se zvýrazňuje podíl kostřav červených, na vlhkých se naopak uplatní jílky, případně psinečky.
Odpaliště (tees) jsou namáhána a poškozována podobně jako fotbalové hřišťové trávníky. Zakládají se proto také především z travních druhů dobře odolávajících sešlapávání a rychle se regenerujících po poškození (Hrabě et al., 2003).
18
Zajištění dostatečné únosnosti, pevnosti a drsnosti drnu dosáhneme výsevem jílku vytrvalého (Lolium perenne), kostřavy červené krátce výběžkaté (Festuca rubra trichophylla), kostřavy červené dlouze výběžkaté (Festuca rubra rubra) a lipnice luční (Poa pratensis). Potřebné je pravidelné kosení na výšku 1 – 3 mm (Skládanka, 2007). Na některých odpalištích jsou velmi nepříznivé podmínky, ve kterých se ověřuje možnost nahradit běžně používané směsi novými travními druhy, např. metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), kostřavou rákosovitou (Festuca arundinacea) nebo lipnicí nízkou (Poa supina).
Okolní plochy (semiroughs a roughs) obklopují dráhy a jamkoviště golfových hřišť a tvoří přechod mezi hřištěm a okolní krajinou. Bývají často tvořeny původními porosty. Pokud je nutné i tyto plochy zakládat nově nebo zlepšit jejich složení dosevem, je potřeba přistupovat k výběru travních komponentů citlivě. Vytvářené porosty by se měly
podobat
okolním
trvalým
společenstvům,
aby
do
krajiny
dobře
zapadly a nepůsobily v ní rušivě (Hrabě et al., 2003). Přednost se dává travním druhům vytvářejícím menší množství hmoty a snášející extenzivní způsob ošetřování. Na sušších stanovištích se do směsí zařazují kostřavy červené a kostřava ovčí (Festuca ovina), lipnice luční a lipnice smáčknutá (Poa compressa) nebo psineček tenký (Agtrostis tenuis). V omezené míře se používá i jílek vytrvalý (Lolium perenne) či bojínek cibulkatý (Phleum pratense), nově se také zařazuje smělek štíhlý. Směsi pro vlhčí stanoviště se někdy obohacují o poháňku hřebenitou (Cynosurus cristatus), metlici trsnatou (Deschampsia cespitosa), lipnici hajní (Poa nemoralis) a lipnici obecnou (Poa trivialis). Porost se v průběhu dalšího vývoje ustálí na složení odpovídajícím podmínkám stanoviště (Hrabě et al., 2003).
3.5 Trávníkové druhy Některé travní druhy bývají zastoupeny ve většině trávníkových porostů, jiné se objevují jen sporadicky. Podle pravidelnosti, s jakou se jednotlivé druhy zařazují do trávníkových směsí v našich klimatických podmínkách, je lze volně rozdělit do tří skupin: 1.
základní trávníkové druhy tvoří podstatnou část většiny směsí
19
2.
doplňkové trávníkové druhy se do směsí přidávají pro zvýraznění některé
požadované vlastnosti trávníku (suchovzdornosti, odolnosti vůči zastínění, zimovzdornosti) anebo ve výjimečných případech nahrazují základní druhy (greeny, extrémní lokality) 3.
ostatní druhy byly vyšlechtěny pro pícní účely, ale ve speciálních
případech nalézají uplatnění i v trávnících, např. při zakládání krajinných porostů (Hrabě et al., 2003).
3.5.1 Kostřava červená (Festuca rubra)
Je vytrvalá nižší tráva, vyskytující se ve formě trsnaté i ve formě s volnými výběžky. Je zastoupena téměř ve všech typech trávníků a na většině lokalit (Regal a Šindelářová, 1970). Na golfových hřištích tvoří významnou součást všech porostů, od extrémně nízko kosených greenů, přes dráhy a zatěžovaná odpaliště, až po nekosené rafy. Širokého uplatnění dosáhla kostřava červená díky svým výjimečným biologickým vlastnostem – vytrvalosti, odolnosti vůči suchu a zastínění, dobré konkurenční schopnosti a malé náročnosti na živiny a půdní, klimatické podmínky. V intenzivně ošetřovaných trávnících je navíc ceněna pro svou schopnost vytvářet hustý, pružný a mimořádně jemný drn sytě zelené barvy, je ale méně odolná vůči sešlapávání a při vyšší zátěži z trávníku ustupuje. Jinak je konkurenčně velmi silná a slabší druhy z porostu vytlačuje (Hrabě et al., 2003).
3.5.2 Psineček tenký (Agrostis tenuis)
Je velmi variabilní druh, s krátkými podzemními a výjimečně i nadzemními výběžky. Po zásevu poměrně pomalu vzchází a plně vyvinutý drn vytváří většinou až v druhém roce. Je vytrvalý, s vysokou konkurenční schopností, a proto se v porostu přirozenou sukcesí postupně prosazuje. Má úzké až středně široké listy, jejichž barva se v průběhu roku mění od šedozelené až po žlutozelenou. Vytváří mimořádně hustý, jemný a pružný travní drn, jehož největší předností je tolerance k extrémně nízkému kosení (Hrabě et al., 2003). Nevýhodou psinečkového trávníku je jeho sklon k plstnatění neboli tvorbě vrstvy z nerozložených zbytků rostlinné hmoty při povrchu půdy, která brání pronikání 20
vody a vzduchu do kořenové zóny trávníku. Omezit plstnatění trávníku je možné pravidelným nízkým kosením a opakovanou vertikutací a aerifikací. Na golfových hřištích bývá zastoupen i na „férvejích“ a zejména v semirafech a rafech (Hrabě et al., 2003). Směs psinečku tenkého s kostřavami červenými lépe toleruje některé nedostatky v péči o trávník, má nižší náklady na ošetřování, ale jako každá směs není zcela vyrovnaná (Straka a Straková, 2003).
3.5.3 Psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera)
Psineček výběžkatý na rozdíl od psinečku tenkého nalézá uplatnění jen ve speciálních trávnících. V monokultuře je významným druhem pro greeny, někdy se uplatňuje i na odpalištích a výjimečně (zejména v USA) i na drahách. Použití psinečku výběžkatého ve směsi s jinými travními druhy je problematické, protože tvorbou dlouhých nadzemních výběžků potlačuje růst ostatních trav. V porostu vznikají psinečková kola a trávník působí nevyrovnaně. Psineček výběžkatý je travním druhem nejlépe snášejícím mimořádně nízké kosení. I při sečení na 4 mm (u nových odrůd dokonce jen 3 mm) je schopný rychle regenerovat, ale i vyplňovat mezery v porostu svými nadzemními výběžky. Nepřirozeně nízko sekaný trávník na greenech je náchylnější k houbovým chorobám, a je proto nutné pravidelné ošetření porostu fungicidy, aby nedošlo k devastaci trávníku (Hrabě et al., 2003).
3.5.4 Lipnice roční (Poa annua)
Je jednoletý až tříletý druh, vyskytující se jako plevel v trávnících mírného a chladného pásu. Využití lipnice roční pro trávníkové účely je minimální, protože se vyznačuje příliš světle zelenou barvou, která zhoršuje vzhled trávníku. Při sportovním zatížení se mělce kořenící lipnice roční snadno vytrhává. Mělký kořenový systém není v sušších podmínkách schopen zásobovat rostlinu vodou a živinami, takže rostliny přes léto zasychají. Kromě jednoleté formy lipnice roční je známa i její vytrvalá forma. Pod synonymem Poa reptans byla v USA vyšlechtěna odrůda vytrvalé formy lipnice roční, která vykazuje některé zajímavé trávníkové vlastnosti. Používá se především 21
do golfových greenů, kde nahrazuje psineček výběžkatý. Vyznačuje se rychlým vývojem po zasetí, takže v krátké době vytvoří hustý zapojený trávníkový drn snášející sekání na výšku 4 – 10 mm. V současné době se ověřuje její možné trávníkové využití i v Evropě (Hrabě et al., 2003).
3.6 Onemocnění na golfovém hřišti 3.6.1 Hlenky – Slime molds (Mucilago crustacea = Mucilago spongiosa, Physarum cinereum)
Slime molds (obr. 3.1, 3.2) nepůsobí typické onemocnění, ale jejich náhlý zjev, a to bílý, žlutý, šedý, růžový nebo hnědý, může vyvolávat špatný dojem. Tyto organismy využívají listy a stonky k tomu, aby podporovaly jejich reprodukční struktury, a nakonec usnadnily rozptylování do okolních oblastí. Spory snadno vypadávají ze sporangií ve velkém počtu na povrch listů a jsou rozšiřovány vodou, větrem, stroji, lidmi a zvířaty. Výtrusy jsou uloženy v půdě, dokud nenastanou příznivé podmínky pro klíčení (Smiley, 2005). Trávy zpravidla neodumírají, ale dochází ke zhoršení estetického vjemu (slizovité skvrny). Tvoří nepravidelné skvrny o velikosti 2 – 60 cm. Listy, případně stébla, jsou obalena bílými, namodralými či jinak zbarvenými kulovitými tělísky (sporangia), (Hrabě et al., 2003). Podmínky pro rozvoj: chladné, vlhké, deštivé počasí, teplota 21 – 32 °C. Je to nadzemní parazitická houba, na travách není patogenní, proto nevyžaduje fungicidní ochranu (Beard, 2002). Profylaktická opatření se obvykle neprovádí, protože hlenky jsou spíše nevzhledná než škodlivá. Sporangia je možno odstranit proudem vody, hrabáním, nízkým sekáním. K preventivním opatřením patří odstraňování rosy, listí a zajištění dostatečné propustnosti půdního substrátu (Hrabě et al., 2003).
22
Obr. 3.1 Slime molds (Foto Jiří Kapeš)
Obr. 3.2 Slime molds (Foto Jiří Kapeš) 3.6.2 Kornatka travní – Red Thread (Laetisaria fuciformis)
Významné
onemocnění
trávníku,
které
napadá
všechny
druhy
trav.
K náchylnějším patří kostřava červená, psineček tenký a jílek vytrvalý. Ke zvýšenému výskytu tohoto houbového onemocnění přispívá dlouhodobé zamokření (déšť, rosa, mlha, nevhodné zavlažování) a nedostatečná výživa dusíkem, případně jeho absence v půdě (Cagaš, 1997), optimální teplota 18 – 24 °C (Beard, 2002). Přežívají teplotu od -20 do 32 °C (Smiley, 2005).
Nejprve
se
objevují
nepravidelné
skvrny
v trávníku,
které
později
žloutnou a dostávají slámovitou barvu. Často se uprostřed těchto ostrovů vyskytují i
23
zdravé rostliny. Při vyšší vlhkosti se objevují růžově zbarvené chomáčky vatovitého vzdušného mycelia (Cagaš, 1997), (obr. 3.3). Postižená místa mohou být široce rozptýlena nebo naopak blízko u sebe. Projevují se jen jako listové symptomy. Při nadměrné vlhkosti patogen produkuje vláknitá sklerocia, která jsou rozvětvená. V suchém počasí bývají sklerocia jasně červená. Může se vyskytovat v různých obdobích v roce a může mít proměnné symptomy. Infekce nastává, když houba vstupuje do rostliny přes průduchy přímým průnikem epidermis nebo i přes poranění. Kornatka travní může zabít listy už během dvou dnů od počáteční infekce (Smiley, 2005). Ochrana: mezi profylaktická opatření patří rovnoměrné a pravidelné hnojení, omezení plstnatění trávníku, optimální závlahové poměry (Cagaš, 1997).
Obr. 3.3 Kornatka travní (Foto Jiří Kapeš)
3.6.3 Yellow patch (Rhizoctonia cerealis) „vadnutí pat stébel“
Primárně napadá psinečky, lipnice a jílky, ale onemocnění bylo pozorováno také na troskotu. Zasažená místa jsou kruhová nebo nepravidelného tvaru až do velikosti 1 m v průměru (Smiley, 2005). Listy jsou olivově zeleně zbarveny, později vadnou. Poté následuje změna ze žluté k světle hnědé barvě, listy umírají a tvoří kruhová poškození (Beard, 2002). Četné žluté nebo červenohnědé prsteny mohou být rovnoměrně rozloženy (obr. 3.4). S příchodem nižších teplot, které potlačují patogena, se na vnějších zasažených místech vytvoří hnědá, tzv. zimní odpočívající barva (Smiley, 2005).
24
Mezi podmínky podporující rozvoj patří vlhké počasí, vysoká teplota 23 – 32°C, ale také chladné počasí, hlavně ranní rosa. Napadnutí listů houbou nastává na mokrých listech po dobu 10 hodin ve 2 – 5 dnech. Ochrana: zlepšení půdní drenáže, odstranění ranní rosy, vyhnout se nadměrnému hnojení dusíkem a zlepšit proudění vzduchu (Beard, 2002).
Obr. 3.4 Yellow patch (Foto Jiří Kapeš)
3.6.4 Brown patch (Rhizoctonia solani) „vadnutí pat stébel“
Vyskytují se skvrny, které mohou být malé, do 5 cm v průměru, ale občas se vyskytují skvrny až do velikosti 60 cm. Nejprve se objevují načervenalé skvrny, které rychle blednou až do světle hnědé barvy, tzv. kouřový prsten se objevuje na okraji skvrny, zvláště u krátce sekaného trávníku. Projevuje se šedou nebo načernalou barvou (obr. 3.5). Nejčastěji se to stává pouze brzo ráno, kdy je rosa na čepelích trávy nebo za velmi vlhkého počasí. Teplé a vlhké počasí a vysoká teplota podporuje rozvoj choroby, stejně jako zanedbané plochy (Smiley, 2005). Ochrana: zlepšení půdní drenáže, odstranění ranní rosy, vyhnout se nadměrnému hnojení dusíkem, zlepšit proudění vzduchu (Beard, 2002).
25
Obr. 3.5 Brown patch (Foto Jiří Kapeš)
3.6.5 Plíseň sněžná – Pink snow mold (Microdochium nivale)
Projevují se zprvu drobné (4 – 6 cm), později rozšiřující se vodnaté skvrny s bílým nebo lehce narůžovělým myceliem (obr. 3.6). Výskyt choroby není vázán ani na výskyt sněhu, ani mrazu. Teplotní optimum pro rozvoj choroby je 0 – 8 °C. napadá všechny druhy trav, k nejnáchylnějším patří lipnice roční.
Mezi podmínky podporující výskyt patří střídání teplot, v jehož důsledku trávy neprodělávají plnou formaci, dlouhotrvající vlhkost na trávníku (rosa, mlha), špatně vysýchající svrchní vrstva půdy, sníh na nezamrzlém půdním povrchu, neodklizená organická hmota (tráva, listí), extenzivně sekaný trávník, vysoké dávky dusíku na podzim a nedostatek draslíku, vysoká hodnota pH, příliš intenzivní sekání na podzim a stinné polohy (Cagaš, 2005). Ochrana: správné složení travní směsi, nepřehnojování dusíkem na podzim (Hrabě et al., 2003). Mělo by se vyhnout nadměrnému nadzemnímu růstu, udržování půdního pH pod 6,5 (Beard, 2002), uchování suché svrchní vrstvy půdy (aerifikace, pískování, případně drenáž), odstraňování ranní rosy, plsti, organických zbytků, omezení vápnění na podzim, provzdušnění a odstranění napadeného materiálu na jaře (Hrabě et al., 2003).
26
Obr. 3.6 Plíseň sněžná (Foto Jiří Kapeš)
3.6.6 Dollar spot (Sclerotinia homeocarpa)
Je běžné a trvalé onemocnění teplého a chladného období na trávníkových druzích. Objevují se malá, kulatá, propadlá místa až 5 cm v průměru. Jestliže se onemocnění rozšíří, tyto body splývají do větších nepravidelných míst. Je běžné usychání listů od vrcholků. Symptomy jsou podobné kornatce travní a brown patch. Houba je rozšiřována pomocí lidí, zvířat, strojů, vody a větru (Smiley, 2005). Podmínky podporující vývoj jsou teplé, chladné počasí, chladné noci a rosa. Teplota přispívající k vývoji choroby od 15 do 30 °C. Houba vstupuje do rostlin přes průduchy a přes jiná mechanická poranění (Smiley, 2005).
3.6.7 Rzi
Rzi, které se vyskytují na trávnících, mohou zahrnovat mnoho druhů Puccinia, Uromyces, Physopella. Druhy mohou být rozlišovány pomocí morfologie teleutospor (zimní výtrusy).
Teleutospory Uromyces,
Puccinia jsou jednobuněčné nebo
dvoubuněčné a mají stopečky. Teleutospory Physopella nemají stopečky a vyskytují se v řetízcích se 2 nebo 3 výtrusy v řetízku. Rzi se vyskytují na všech travních druzích. Trávy, které jsou vystaveny stresovým podmínkám, jako je nedostatek živin, stín nebo nákaza jinými patogeny, jsou napadány rzí.
27
Prvotní příznaky se projevují světle žlutými skvrnami na listech. Objevují se uredospory (letní výtrusy), (Smiley, 2005). Tyto letní výtrusy protrhávají pokožku a jsou prášivé (Cagaš, 1997). Identifikace skupiny druhů a hostitelské rostliny většinou postačí k identifikaci druhu způsobující infekci. Rzi na jílku a na lipnici v mírných podnebních podmínkách se rozlišují podle příznaků na rostlině. Rez na stonku je způsobena Puccinia graminis. Rez projevující se v podobě pruhů je způsobena Puccinia striiformis a rez na listech Puccinia coronata. Optimální teploty pro růst a sporulaci rzí se mění, ale obecně jsou optimální teploty pro rozvoj mezi 20 – 30 °C. Nejvhodnější podmínky pro infekce Puccinia graminis jsou vlhko na povrchu listů, nedostatek světla a teploty asi 22 °C. Tyto podmínky se musí vyskytovat souběžně (Smiley, 2005).
3.7 Neinfekční onemocnění na golfovém hřišti
3.7.1 Black – Layer (černá vrstva)
Je to fyzický stav půdy, který je doprovázen s golfovými greeny. Anaerobní podmínky jsou důležitým faktorem pro výskyt black – layer. Sinice jsou také významným činitelem pro výskyt, výrazně ucpávají póry na povrchu půdy. Když se půda stává anaerobní, drn se barví do žluté nebo do hnědé barvy, zvláště v nízko položených oblastech, kde je chudá cirkulace vzduchu (Smiley, 2005). Objevuje se podpovrchová černá vrstva, která může být 1 – 8 cm pod povrchem. Skupiny černého písku jsou 0,6 – 5 cm hluboko, ale byly pozorovány případy do hloubky až 18 cm (obr. 3.7). Černá místa obsahují síru, proto páchnou po shnilých vejcích. Půdy s nízkým obsahem kyslíku jsou trvale postiženy černou vrstvou (Smiley, 2005). Black – layer se obvykle objevuje v období s nadměrným deštěm nebo s nepřiměřeným zavlažováním, zvláště na místech se špatným odvodněním (Smiley, 2005).
28
Obr. 3.7 Black – Layer (Foto Jiří Kapeš)
3.8 Škůdci na golfovém hřišti 3.8.1 Tiplice bahenní (Tipula paludosa) Rostliny napadené tiplicí bahenní zaostávají ve vzrůstu a často odumírají. Okousané nebo
překousané kořeny těsně
pod
nebo
nad
povrchem
půdy,
často do chodbiček. Požerek je roztřepený. Škodí larvy, které jsou vpředu zúžené, bez noh, s malou, ale zřetelně vyvinutou hlavovou schránkou, s tuhou šedou pokožkou. Dosahují délky až 4 cm a mají 4 instary (obr. 3.8). Dospělé tiplice jsou dlouhé 18 – 22 mm, skořicově hnědošedé, s dlouhými tykadly, jedním párem průhledných křídel, protáhlým zadečkem a dlouhýma nohama (Hrabě et al., 2003), mohou mít 1 – 2 generace za rok (Beard, 2002). Dávají přednost chladnému a vlhkému počasí s mírnými zimami. Tiplice bahenní škodí na lipnici roční, psinečkách, kostřavách a na jílku vytrvalém (Beard, 2002). Tiplice se vykytují ohniskově na vlhkých stanovištích. Jejich přirozenými nepřáteli jsou některé bakterie, entomofágní houby, kuklice a ptáci (Hrabě et al., 2003).
29
Obr. 3.8 Tiplice bahenní (Foto Jiří Kapeš) 3.8.2 Osenice polní (Agrotis segetum)
Škodí housenky prvních instarů, které se živí listy a později zalézají do půdy, kde pokračují v žíru na kořenech. Dospělci dorůstají velikosti 15 – 20 mm a rozpětí křídel mají od 35 do 45 mm. Přední křídla jsou hnědošedá s nevýraznou kresbou a ledvinovitými skvrnami. Zadní křídla mají šedožlutá s bílými třásněmi na okraji. Housenka je velká až 50 mm. Mladé housenky osenic mají pouze 2 – 3 páry panožek. Později mají 4 – 5 párů. Tělo housenky je lesklé a lysé, později se vybarvují šedohnědě. Housenka se po vyrušení stáčí do kolečka (obr. 3.9), (www.agromanual.cz).
30
Obr. 3.9 Osenice polní (Foto Jiří Kapeš)
31
4. MATERIÁL A METODY PRÁCE 4.1 Charakteristika hřiště Golfový areál Kaskáda se nachází 9 km za Brnem. V údolí mezi Kuřimí a Jinačovicema se rozkládá 27jamkové hřiště se šestijamkovou Akademií, 300 m dlouhý driving range. Charakteristickým prvkem je dokonalé skloubení hracích ploch s okolní přírodou a velké množství uměle vybudovaných vodních ploch (13 jezer s více než 2 ha vodní plochy), (www.golfbrno.cz).
Průměrná teplota vzduchu: leden 1,7 °C, únor 3,1 °C, březen 4,6 °C, duben 10,1 °C. Úhrn srážek: leden 17,0 mm, únor 10,1 mm, březen 32,0 mm, duben 32,0 mm (www.chmi.cz). Golfové hřiště se nachází v nadmořské výšce 315 m nad mořem. Průměrné roční množství srážek je 500 – 550 mm. Lokalizace: 49°16'45"N, 16°31'35"E
Travní směs na greenech se skládá z: 10 % psineček výběžkatý A1 10 % psineček výběžkatý A4 20 % kostřava červená Barcrown 20 % kostřava červená Bargreen 20 % kostřava červená Calliope 20 % kostřava červená Cezanne
Travní směs na „férvejích“ se skládá z: 30 % jílek vytrvalý 40 % kostřava červená 30 % lipnice luční
Travní směs na odpalištích se skládá z: 30 % jílek vytrvalý 40 % kostřava červená 30 % lipnice luční
32
4.2 Rychlost greenů Rychlost greenů se měří pomocí stimpmetru. Stimpmetr je hliníková tyč o délce 36 palců (91,44 cm). Je tvarován do písmene „V“. Rýha prochází podél celé délky spimpmetru. Vytvarování do písmene „V“ svírá úhel 145 °. Na konci části stimpmetru je otvor, který slouží k položení míčku. Zářez je navržený tak, aby se míček začal kutálet směrem dolů při zvednutí vždy kolem 20 °. Stimpmetr je sice pevně zkonstruován, ale měl by být chráněn před poškozením. Dokonce i malé poškození, jako je zářez, může způsobit značné chyby v měření. Při nepoužívání by měl být uložen ve skříni nebo jiných plastikových bednách (www.usga.org).
Výška travního drnu výrazně ovlivňuje rychlost greenu. Snažíme se vybrat co nejrovnější plochu. Označíme si místo, kde položíme okraj stimpmetru a začneme měřit. Míček se položí na stimpmetr a pomalu se zvedá, do doby než míček překoná hranu stimpmetru a začne se kutálet dolů po rýze. Pouští se 3 míčky. Výsledné hodnoty se zprůměrují. Místo dopadu se označí a pouští se opět 3 míčky v opačném směru, z důvodu nerovnosti povrchu či sekání v jednom směru. Hodnoty se také zprůměrují. Výsledné měření se převede z cm na stopy (ft.).
Tab 4.1 Příklad měření rychlosti greenů 1. měření míček 1 míček 2 míček 3 celkem průměr 2. měření míček 1 míček 2 míček 3 celkem průměr (/3) celkem z obou průměrů průměr (/2)
9 ft. 9 ft. 9 ft. 27 ft. 9 ft. 9 ft. 9 ft. 9 ft. 27 ft. 9 ft.
3 in. 2 in. 4 in. 9 in. 3 in. 4 in. 6 in. 5 in. 15 in. 5 in.
18 ft. 9 ft.
8 in. 4 ft.
Výsledkem je 9 stop a 4 palce.
1 stopa (ft.) = 12 palců 1 palec (in.) = 2,54 cm
33
Stupnice rychlosti 4 – 5 ft. = pomalý green 6 – 8 ft. = průměrně rychlý green 9 a více = rychlý green
4.3 Měření utuženosti greenů Utuženost greenů byla měřena penetrometrem. Penetrační měření je založeno na měření odporu půdy proti vnikání penetrometrické jehly s tvrdým ocelovým hrotem. Penetrometr
se
skládá
z měřicí
jehly
s hrotem
definovaného
tvaru,
tenzometrického dynamometrického čidla, optického snímače hloubky s měřicím pravítkem a vyhodnocovací elektroniky s mikroprocesorem (Váchal et al., 1987).
Měřilo se na 3 greenech. Na každém greenu proběhla 3 měření. Naměřené hodnoty byly zprůměrovány. Výsledné měření se udává v MPa. Penetrometr se podařilo zapíchnout do hloubky maximálně 28 cm, protože vegetační vrstva greenu je 30 cm. Vegetační vrstva představuje prostředí pro růst kořenů trav a je bezprostředně ovlivňována zátěží při hře a ošetřování (Hejduk, 2007).
4.4 Monitoring výskytu chorob Na golfovém hřišti byl sledován výskyt kornatky travní, vadnutí pat stébel (brown patch, yellow patch), plíseň sněžná, dollar spot, rzi. Poškození plísní sněžnou se dále hodnotilo jako subjektivní posouzení v jarním období, stejně jako zaplevelenost lipnicí roční. Subjektivní posouzení bylo hodnoceno dle stupnice 1 – 9, kde 1 znamená úplné napadení a 9 určuje nulový výskyt.
34
4.5 Statistické vyhodnocení Výsledky utuženosti greenu byly statisticky vyhodnoceny, byla použita vícefaktorová analýza variance (ANOVA) a následné testování Tukeyovým testem. Výsledky měření rychlosti greenu, výskytu lipnice roční a výskytu plísně sněžné byly vyhodnoceny jednofaktorovou analýzou variance (ANOVA) a následné testování Tukeyovým testem. Statistické vyhodnocení bylo zpracováno pomocí statistického programu Statistica 8.0 CZ.
35
5. VÝSLEDKY PRÁCE
5.1 Hodnocení greenů 5.1.1 Rychlost greenů
Rychlost golfových greenů byla měřena v jarním období, kdy počasí bylo velmi proměnlivé. Teploty se pohybovaly od 5 do 20 °C. Rychlost greenu se pohybovala od 6,38 do 7,14 stop, což znamená, že jde o průměrně rychlý green. Tab. 5.1 Statistické vyhodnocení vlivu data měření na rychlost zdroj proměnlivosti datum chyba
stupně volnosti 4 10
MS
F
0,3182 0,1305
2,439
7,8 7,6 7,4 7,2
rychlost
7,0 6,8 6,6 6,4 6,2 6,0 5,8 5,6 17.3.
25.3.
27.3.
1.4.
5.4.
datum
Graf. 5.1 Rychlost greenů od 17. 3. do 5. 4.
Největší rychlost byla naměřena k 1. 4., zde byla rychlost 7,14 stop. Nejmenší rychlost byla naměřena 27. 3., kde byla rychlost 6,38 stop. Z grafu 5.1 vyplývá, že mezi jednotlivými daty není průkazný rozdíl v rychlosti golfových greenů.
36
Tab. 5.2 Statistické vyhodnocení vlivu rychlosti na greenech 1 – 3 zdroj proměnlivosti green chyba
stupně volnosti 2 12
MS
F
0,1782 0,1851
0,963
7,6
7,4
7,2
rychlost
7,0
6,8
6,6
6,4
6,2
6,0 1
2
3
green
Graf 5.2 Rychlost sledovaných greenů 1 – 3
Z grafu 5.2 je patrné, že mezi jednotlivými greeny nebyl průkazný rozdíl v rychlostech. Největší rychlost byla naměřena na greenu č. 2. Tato rychlost byla 7,03 stop. Nejmenší rychlost byla naměřena na greenu č. 1., zde byla naměřena rychlost greenu 6,66 stop.
5.1.2 Hodnocení výskytu plísně sněžné
Tab. 5.3 Statistické vyhodnocení vlivu data na výskyt plísně sněžné zdroj proměnlivosti datum chyba
stupně volnosti 4 10
MS 0,650 0,083
37
F 7,79**
9,6 9,4 9,2 9,0
plíseň sněžná
8,8 8,6 8,4 8,2 8,0 7,8 7,6 7,4 17.3.
25.3.
27.3.
1.4.
5.4.
datum
Graf 5.3 Výskyt plísně sněžné od 17. 3. do 5. 4.
17. 3. a 25. 3. byl výskyt plísně sněžné hodnocen známkou 9. Výskyt plísně sněžné se zvyšoval později na jaře, tj. mezi 1. 4. a 5. 4. Datum měl průkazný vliv (P < 0,01) na výskyt plísně sněžné.
Tab. 5.4 Statistické vyhodnocení vlivu výskytu plísně sněžné na greenech 1 – 3 zdroj proměnlivosti green chyba
stupně volnosti 2 12
MS
F
0,117 0,267
0,438
9,4 9,2 9,0
plíseň sněžná
8,8 8,6 8,4 8,2 8,0 7,8 7,6 1
2
3
green
Graf 5.4 Výskyt plísně sněžné na greenech 1 – 3
38
Mezi jednotlivými greeny není průkazný rozdíl ve výskytu plísně sněžné, ale nejméně byl napaden green č. 3, byl ohodnocen známkou 8,7.
5.1.3 Hodnocení výskytu lipnice roční
Tab. 5.5 Statistické vyhodnocení vlivu data na výskyt lipnice roční zdroj proměnlivosti datum Chyba
stupně volnosti 4 10
MS
F
0,4333 0,5500
0,788
9,5
9,0
8,5
lipnice roční
8,0
7,5
7,0
6,5
6,0
5,5 17.3.
25.3.
27.3.
1.4.
5.4.
datum
Graf 5.5 Výskyt lipnice roční od 17. 3 do 5. 4 Výskyt lipnice roční byl nejnižší 17. 3. a 25. 3. v těchto datech byl výskyt lipnice roční ohodnocen známkou 8. Největší zaplevelení lipnicí roční bylo pozorováno 1. 4. a 5. 4. Tab. 5.6 Statistické vyhodnocení vlivu výskytu lipnice roční na greeenech 1 – 3 zdroj proměnlivosti green chyba
stupně volnosti 2 12
MS 1,7167 0,3167
39
F 5,42**
9,5
9,0
lipnice roční
8,5
8,0
7,5
7,0
6,5
6,0 1
2
3
green
Graf 5.6 Výskytu lipnice roční na greenech 1 – 3
Nejmenší výskyt lipnice roční byl pozorován na greenu č. 1. Na greenech 2 a 3 byl pozorován přibližně stejný výskyt lipnice roční. Green měl průkazný vliv (P < 0,01) na výskyt lipnice roční.
5.1.4 Měření utuženosti greenů
Měření bylo prováděno na 3 greenech ve 3 datech. Měřilo se v jarním období, kdy se teplota pohybovala od 5 do 20 °C.
Tab. 5.7 Statistické vyhodnocení utužení (MPa) na 3 greenech a hloubce 4 – 28 cm od 17. 3. do 5. 4. 17. 3. zdroj proměnlivosti Green Hloubka green*hloubka Chyba
stupně volnosti
27. 3.
MS
F
MS
5. 4. F
2
0,1163
2,968
0,0006
0,06
6 12 42
2,5737 0,0280 0,0392
65,64** 0,715
1,8524 0,0051 0,0105
176,82** 0,48
40
MS 0,0406
F 7,76
1,6948 323,54** 0,0040 0,76 0,0052
3,5
3,0
utužení (MPa)
2,5
2,0
1,5
1,0
0,5 4
8
12
16
20
24
28
green 1 green 2 green 3
hloubka (cm)
Graf 5.7 Utužení (MPa) na 3 greenech v hloubce 4 – 28 cm při měření 17. 3.
Nejmenší utužení bylo naměřeno v hloubce 4 – 12 cm (1,18 – 1,42 MPa). Od hloubky 16 cm (1,74 MPa) se utužení postupně zvyšuje. Největší utužení bylo v hloubce 28 cm (2,57 MPa). Hloubka měla průkazný vliv (P < 0,01) na utužení půdy. 2,8 2,6 2,4
utužení (MPa)
2,2 2,0 1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 4
8
12
16
20
24
28
green 1 green 2 green 3
hloubka (cm)
Graf 5.8 Utužení (MPa) na 3 greenech v hloubce 4 – 28 cm při měření 27. 3. Nejmenší utužení bylo naměřeno v hloubce 4 – 8 cm (1,17 – 1,27 MPa). Utužení se tentokrát zvyšuje už od 12 cm (1,48 MPa). Největší utužení bylo naměřeno v hloubce 28 cm (2,35 MPa). Hloubka měla průkazný vliv (P < 0,01) na utužení půdy.
41
2,8 2,6 2,4
utužení (MPa)
2,2 2,0 1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 4
8
12
16
20
24
28
green 1 green 2 green 3
hloubka (cm)
Graf 5.9 Utužení (MPa) na 3 greenech v hloubce 4 – 28 cm při měření 5. 4.
Nejmenší utužení bylo naměřeno ve 4 – 8 cm (1,21 – 1,28 MPa). Utužení se zvyšuje od hloubky 12 cm (1,51 MPa). Největší utužení bylo naměřeno v hloubce 28 cm (2,34 MPa). Hloubka měla průkazný vliv (P < 0,01) na utužení půdy.
42
6. DISKUZE Mezi nejškodlivější choroby na golfových hřištích patří plíseň sněžná (Microdochium nivale) a kornatka travní (Laetisaria fuciformis). Tuto skutečnost dokládají Cagaš, 2005, Beard, 2002, Smiley, 2005. Mezi hlavní podmínky, podporující plíseň sněžnou patří dlouhotrvající vlhkost (rosa, mlha), stinné polohy, neodklizená organická hmota a střídání teplot. Nejhorší poškození plísní sněžnou a zaplevelení lipnicí roční bylo počátkem dubna, přesto byla v těchto datech nejvyšší rychlost. Může to být i z toho důvodu, že při zjišťování plísně sněžné v první polovině března bylo počasí velmi proměnlivé. Částečně se vyskytoval sníh a bylo mrazivé počasí. I přes údaje hydrometeorologického ústavu, popsány v metodice, byly zaznamenány velké teplotní výkyvy. Díky těmto výkyvům teplot na konci března a zlepšení teplot na počátku dubna se plíseň sněžná vyskytovala nejvíce, a proto se vyskytovala i lipnice roční, protože plíseň sněžná napadá lipnici roční, která patří mezi plevele na jamkovištích. Pro kornatku travní je nejvhodnější vlhké počasí, ale také chladné počasí, hlavně ranní rosa. Nejmenší rychlost byla na greenu č. 1, která byla 6,66 stop. Lipnice roční se vyskytovala nejvíce na greenu č. 2. Tento green leží v nejvyšší poloze k ostatním greenům, může být také nejvíce zatěžován hráči. Sešlapávání trávníku patří k podmínkám podporující rozvoj lipnice roční, stejně jako zavlažovaná půda a zastínění. Poškození plísní sněžnou se nejvíce vyskytovalo na greenu č. 1. Výskyt plísně sněžné v jednotlivých datech nijak neovlivnil rychlost greenů, stejně jako výskyt lipnice roční. Na sledovaných greenech 1 – 3 také není rychlost greenů ovlivněna plísní sněžnou ani lipnicí roční, může to být z toho důvodu, že je zde dobrá péče o trávník, použití groomeru, který při sečení nadzvedává výhonky trav a proto je green dostatečně rychlý, dalším faktorem může být intenzita sečení trávníku. Nejmenší utuženost v jednotlivých datech byla naměřena v hloubce 8 cm, může to být z toho důvodu, že svrchní vrstva vegetační vrstvy mohla být pošlapána, proto je ve 4 cm větší utužení než v 8 cm. Golfová hřiště mohou poškozovat také živočišní škůdci, k nejvýznamnějším patří tiplice bahenní a osenice polní. Tiplice bahenní a osenice polní byly pozorovány v průběhu července, ale tito škůdci se vyskytují periodicky, je možné, že v dalších se letech budou vyskytovat hojněji. Tiplice bahenní a osenice polní byly pozorovány
43
v nepatrném množství na jednotlivých greenech. Tiplice bahenní se vyskytovala více než osenice polní, která byla pozorována jen ve dvou případech.
44
7. ZÁVĚR Z hodnocení rychlosti greenů je patrné, že jednotlivá data neměla vliv na rychlost greenů. Rychlost se pohybovala od 6,38 do 7,14 stop. V průběhu jara se rychlost greenů neměnila. Jednotlivé greeny jsou stejně rychlé. Největší rychlost byla naměřena na greenu č. 2, rychlost byla 7,03 stop. Při hodnocení výskytu lipnice roční nebyl zjištěn průkazný rozdíl výskytu v jednotlivých datech. Výskyt lipnice roční byl nejvyšší na počátku dubna. Největší zaplevelenost byla na greenech 2 a 3. Z hodnocení výskytu plísně sněžné je patrné, že data měla průkazný (P < 0,01) vliv na výskyt plísně sněžné. Největší výskyt plísně sněžné byl na počátku dubna. U hodnocení plísně sněžné na sledovaných greenech 1 – 3 nebyl prokázán průkazný vliv výskytu plísně sněžné. Největší napadení plísní sněžnou vykazoval green č. 1. Při měření utuženosti půdy bylo zjištěno, že největší utužení je v hloubce 28 cm. Hloubka (4 – 28 cm) měla průkazný vliv (P < 0,01) na utužení. Nejmenší utuženost byla naměřena v hloubce 8 cm.
45
8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BEARD, J. B. Turf Management for Golf Course. Chelsea: Ann Argot Press, 2002. ISNB 1–57504–092–1.
CAGAŠ, B. Choroby a škůdci pícních a trávníkových trav. Zubří: OSEVA PRO s.r.o., 1997. 59 s.
CAGAŠ, B., MACHÁČ, J. Ochrana trávníků proti chorobám, škůdcům, plevelům a biotickému poškození. České Budějovice: Kurent, s.r.o., 2005. 96 s. ISBN 80–03522– 0-0.
DUBSKÝ, M. Hodnocení trávníkových substrátů. In Trávníky 99. Brno: Agentura Bonus, 1999. s 30 – 32. ISBN 80–902690–0–1.
HEJDUK, S. Ekosystém trávníků. Travní porost jako krajinotvorný prvek. Brno: MZLU, 2007. s. 45 – 50. ISBN 978–80-7375–045–9.
HON, L. Zhodnocení travního porostu na travách vybraného golfového areálu. Bakalářská práce. Brno: MZLU, ústav pícninářství, 2004.
HRABĚ, F., CAGAŠ, B., ČERNOCH, V., GRÉZL, V., FIALA, J., HEJDUK, S., HLUŠEK, J., MACHAČ, J., NAŠINEC, I., SKLÁDANKA, J., STRAKA, J., ŠENKÝŘ, V., ŠEVČÍKOVÁ, M. a ŠRÁMEK, P. Trávy a trávníky – co o nich ještě nevíte. Olomouc: Vydavatelství ing. Petr Baštan – Hanácká reklamní, 2003. 158 s. ISBN 80– 903275–0–8.
GREGOROVÁ, H. Trávníkárstvo. Nitra: Slovenská poľnohospodárská univerzita, 2001. 108 s. Ochrana biodiverzity. ISBN 80–7137–876–3.
SKLÁDANKA, J. Uspořádání a problematika golfových areálů. Travní porost jako krajinotvorný prvek. Brno: MZLU, 2007. s. 51 – 59. ISBN 978–80–7375–045–9.
46
SMILEY, R. W, DERNOEDEN, P. H., CLARKE, B. B. Compendium of Turfgrass Disease. 3.vyd. St. Paul: APS, 2005. 167 s. ISBN 0–89054–330–5.
STRAKA, J. a STRAKOVÁ, M. Agrostis – zelené trávníky – katalog 2004. 2004. 34 s.
SVOBODOVÁ, M. Trávníky. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 1998. 81 s.
REGAL, V. a ŠINDELÁŘOVÁ, J. Atlas nejdůležitějších trav. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1970. 268 s. VÁCHAL, J. et al. Metodika penetrometrických metod pro průzkum a projektování a zúrodňovacích opatření. Metodika 2/1987, VÚZZP. 57 s.
Použité internetové adresy
DOLEŽAL, O. Historie golfu ve světě [online]. c2007, [cit. 2008–02–15]. Dostupné z: <www.radce.golfczech.cz>
JANOUŠEK, V. Části hřiště a jejich hranice [online]. c2003 , [cit. 2008–03–10]. Dostupné z: <www.ceskygolfista.cz>
MOLNÁR, K. Historie golfu [online]. c2002, [cit. 2008–03–04]. Dostupné z: <www.biggolf.wz.cz>
SEDLÁK, R. Začátky golfu v Českých zemích [online]. c2001, [cit. 2008–02–25]. Dostupné z: <www.old.golf.cz>
Golf Club Brno. [online]. c2007, [cit. 2008–03–16]. Dostupné z: <www.golfbrno.cz>
Historie golfu ve světě. [online]. [cit. 2008–02–22]. Dostupné z: <www.nasgolf.ic.cz>
Klimatické údaje za rok 2008. [online]. c 1997 – 2008, [cit. 2008–04–22]. Dostupné z: <www.chmi.cz>
47
Osenice polní [online]. c2008, [cit. 2008–03–14]. Dostupné z: <www. agromanual.cz>
What is a Stimpmetr? [online]. c2008, [cit. 2008–04–05]. Dostupné z: <www.usga.org>
48
9. Seznam tabulek Tab. 4.1 Příklad měření rychlosti greenů
33
Tab. 5.1 Statistické vyhodnocení vlivu data měření na rychlost
36
Tab. 5.2 Statistické vyhodnocení vlivu rychlosti na greeenech 1 – 3
37
Tab. 5.3 Statistické vyhodnocení data na výskyt plísně sněžné
37
Tab. 5.4 Statistické vyhodnocení vlivu výskytu plísně sněžné na greenech 1 – 3
38
Tab. 5.5 Statistické vyhodnocení vlivu data na výskyt lipnice roční
39
Tab. 5.6 Statistické vyhodnocení vlivu výskytu lipnice roční na greenech 1 – 3
39
Tab. 5.7 Statistické vyhodnocení utužení (MPa) na 3 greenech v hloubce 4 – 28 cm od 17. 3. do 5. 4.
40
49
10. Seznam grafů Graf 5.1 Rychlost greenů od 17. 3. do 5. 4.
36
Graf 5.2 Rychlost sledovaných greenů 1 – 3
37
Graf 5.3 Výskyt plísně sněžné od 17. 3. do 5. 4.
38
Graf 5.4 Výskyt plísně sněžné na greenech 1 – 3
38
Graf 5.5 Výskyt lipnice roční od 17. 3. do 5. 4.
39
Graf 5.6 Výskyt lipnice roční na greenech 1 – 3
40
Graf 5.7 Utužení (MPa) na 3 greenech v hloubce 4 – 28 cm při měření 17. 3.
41
Graf 5.8 Utužení (MPa) na 3 greenech v hloubce 4 – 28 cm při měření 27. 3.
41
Graf 5.9 Utužení (MPa) na 3 greenech v hloubce 4 – 28 cm při měření 5. 4.
42
50
11. Seznam obrázků Obr. 3.1 Slime molds
23
Obr. 3.2 Slime molds
23
Obr. 3.3 Kornatka travní
24
Obr. 3.4 Yellow patch
25
Obr. 3.5 Brown patch
26
Obr. 3.6 Plíseň sněžná
27
Obr. 3.7 Black – Layer
29
Obr. 3.8 Tiplice bahenní
30
Obr. 3.9 Osenice polní
31
51
