MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Miroslava Švástová

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

BRNO 2009

Miroslava Švástová 1

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

Současný rozvoj ekofarem v regionu jiţní Moravy Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Vladimír Mikule, Ph.D.

Miroslava Švástová

Brno 2009 2

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Současný rozvoj ekofarem v regionu jiţní Moravy vypracovala samostatně a pouţila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

Dne:……………………………… Podpis autora:…………………….

3

PODĚKOVÁNÍ Děkuji panu Ing. Vladimíru Mikulemu, Ph.D. za odborné vedení a cenné připomínky při zpracování bakalářské práce, dále svým rodičům za podporu a všem, kteří mi poskytli pomoc při realizaci mé bakalářské práce.

4

ABSTRAKT Práce se zabývá rozvojem ekofarem v regionu jiţní Morava. Ekologická farma, téţ ekofarma je zemědělská farma, kde se pěstují rostliny, nebo chová dobytek na přírodním ekologickém základě. Podmínky splnění „ekologičnosti“ jsou přísně kontrolovány. V bakalářské práci je uvedena charakteristika ekologického zemědělství, jeho historie v České republice. Dále je zde vypracován seznam bioprodejen a ekofarem na jiţní Moravě. V tomto seznamu je uveden stručný popis jednotlivých biofarem a bioprodejen. Na závěr této práce je uveden seznam pěstitelů biovína, která jsou specifická pouze pro jiţní Moravu.

Klíčová slova: ekologické zemědělství, ekofarmy, biovíno, Morava

ABSTRACT The work deals with the development of organic farms in the region of South Moravia. Organic farm, also ecofarm means the agricultural farm, where plants are grown or livestock kept on natural organic basis. Conditions for meeting ecological points are strictly controlled. In the thesis are given the characteristics of organic farming, its history in the Czech Republic. In addition there is a list of organic shops and organic farms in South Moravia. This list gives a brief description of each organic farm and organic store. At the conclusion of this work is a list of growers of organic wines, which are specific only for South Moravia.

Key words: organic farming, ecofarm, organic wine, Moravia

5

OBSAH 1. Úvod …………………………………………………………………………….........8 2. Cíl práce ……………………………………………………………………………..9 3. Ekologické zemědělství …………………………………………………………....10 3.1. Charakteristika ekologického zemědělství ……………………………......10 3.2. Ekologické zemědělství jako multifunkční model ………………………..11 3.2.1. Ekonomická výhodnost z dlouhodobého hlediska………………11 3.2.2. Ochrana ţivotního prostředí a biodiverzity……………………...11 3.2.3. Ochrana zdrojů podzemních vod, sníţení znečištění vody povrchové………………………………………………………..12 3.2.4. Úspora energie a neobnovitelných zdrojů……………………….12 3.2.5. Sníţení nadprodukce…………………………………………….12 3.2.6. Zlepšení kvality potravin zdravotního stavu populace…………..12 3.2.7. Zavedení nového perspektivního produktu – biopotraviny – pro náš i zahraniční trh…………………………………………13 3.2.8. Udrţení přírodního rázu krajiny a stability osídlení……………..13 3.3. Rostlinná produkce ……………………………………………………….13 3.3.1. Osevní postupy v EZ…………………………………………….13 3.4. Ţivočišná produkce………………………………………………………..14 3.5. Historie rozvoje ekologického zemědělství……………………………….15 4. Vývoj ekologického zemědělství v ČR …………………………………………....21 4.1. Počet registrovaných specialistů, zpracovatelů a dodavatelů v ČR..……...23 5. Biopotraviny………………………………………………………..………………27 5.1. Záruka pravosti bioproduktů……………………….……………………...27 5.2. Principy úpravy biopotravin ……………………………………………...28 5.3. Kvalita biopotravin……………… ……………………………………….28 5.4. Seznam prodejen s biopotravinami v regionu jiţní Moravy.……………...29 6. Ekofarmy…………………………………………………………………………..34 6.1. Ekologické zemědělství v krajích………………………………………....34 6.2. Seznam ekofarem v regionu jiţní Moravy………………………………..35 7. Ekologické vinice…………………………………………………………………..48 8. Závěr…..……………………………………………………………………………50 9. Seznam pouţité literatury…………………………………………………………51 6

10. Přílohy…………………………………………………………………………….54

7

1. ÚVOD Ekologické zemědělství je moderní formou obhospodařování půdy bez pouţívání chemických přípravků na ochranu rostlin, umělých hnojiv, postřiků, hormonů a umělých látek. Nepouţívají se geneticky modifikované organismy (GMO). V chovu zvířat jsou vyţadovány výběhy a pastva. Zakázány jsou stimulátory růstu, zchutňovače krmiv, hormonální látky apod. Ekologicky hospodařící zemědělci se starají o pohodu chovaných zvířat, vyuţívají tradiční metody (pestré osevní postupy, uzavřený koloběh látek a ţivin), ale i moderní mechanizační prostředky a technologie. V podmínkách České republiky má své největší zastoupení zejména v podhorských a horských oblastech s vyšším podílem trvalých travních porostů. Ekologické farmy podléhají kaţdoroční kontrole, jejich produkty se označují jako bioprodukty nebo biopotraviny (tyto výrobky jsou certifikovány a označeny chráněnou známkou BIO). Takzvané biovinice, na nichţ pěstitelé nemohou pouţívat chemické postřiky jsou nahrazovány dravými roztoči, slunéčky, škvory a lumčíky, kteří přeţívají v pásech zeleně, jeţ roste mezi řádky vinohradů. Na jiţní Moravě se nachází zatím čtyři významní pěstitelé biovína.

8

2. CÍL PRÁCE Úkolem této práce bylo zpracování aktuálního stavu ekofarem v regionu jiţní Morava. Stručně charakterizovat ekologické zemědělství a jeho historii v České republice. Dále provést analýzu jednotlivých ekologických producentů a vyhodnotit úrovně ekologického zemědělství v regionu jiţní Morava.

9

3. EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ 3.1. Charakteristika ekologického zemědělství Ekologické zemědělství si i v České republice našlo své místo. Dává totiţ odpověď na mnoho otázek a problémů současného zemědělství, venkova obecně a dotýká se kvality potravin, a tím i zdravotnického stavu obyvatel. Ekologické zemědělství je multifunkčním modelem, má své ekonomické, sociální i ekologické cíle. Spoléhá na místní zdroje, potřebuje více pracovních sil neţ zemědělství konvenční, je šetrnější k ţivotnímu prostředí a produkuje kvalitní biopotraviny. Sází na dlouhodobou udrţitelnost a hospodářskou výkonnost i ohleduplnost ve vztahu k přírodě, chovaným zvířatům i k lidem, kterým zajišťuje práci, a hlavně pro které produkuje kvalitní a bezpečné potraviny. (Šarapatka, Urban a kol., 2006) Provoz zemědělského podniku a výroba biopotravin jsou v celém procesu upraveny zákonem č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, v platném znění, vyhláškou MZe č. 16/2006 Sb., kterou se upravují některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství a Nařízením Rady č. 2092/91/EHS, o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin. (www.agro-envi-info.cz)

Ekologické zemědělství si vytyčilo cíle, kterými reaguje na současné problémy: - produkovat kvalitní potraviny a krmiva o vysoké nutriční hodnotě v dostatečném mnoţství - pracovat v co nejvíce uzavřených cyklech koloběhu látek, vyuţívat místní zdroje a minimalizovat ztráty - udrţet a zlepšovat úrodnost půdy - vyvarovat se všech forem znečištění pocházejících ze zemědělského podniku - minimalizovat pouţívání neobnovitelných surovin a fosilní energie (odmítnutí lehce rozpustných minerálních hnojiv a pesticidů, jejich náhrada uvědomělým vyuţíváním biologických procesů a kultivací plodin, niţší intenzita obdělávání půdy, podpora aktivity půdních organismů a rozvoje kořenového systému plodin)

10

- hospodářským zvířatům vytvořit podmínky, které odpovídají jejich fyziologickým a etologickým potřebám a humánním a etickým zásadám - uchovat přírodní ekosystémy v krajině, chránit přírodu a její rozmanitost, - vytvářet pracovní příleţitosti a tím udrţet osídlení venkova a tradiční ráz zemědělské kulturní krajiny - umoţnit zemědělcům a jejich rodinám ekonomický a sociální rozvoj a uspokojení z práce (ekologické zemědělství vyţaduje hluboký zájem a odpovědnost) (www.agro-envi-info.cz)

3.2. Ekologické zemědělství jako multifunkční model V Evropě začíná převaţovat komplexní hodnocení významu zemědělství pro společnost. Zemědělství není jiţ pouze produkce potravin, ale má další nezastupitelné funkce. Právě ekologické zemědělství (EZ) má k ideálnímu multifunkčnímu modelu zemědělství nejblíţe. (Šarapatka, Urban a kol., 2006) 3.2.1. Ekonomická výhodnost z dlouhodobého hlediska Levnější konvenční produkty ve srovnání s biopotravinami dosud těţí z toho, ţe do jejich ceny nejsou promítnuty veškeré primární i sekundární náklady, které společnosti vytváří: energeticky náročná výroba hnojiv a pesticidů, znečištění vod a dalších sloţek ţivotního prostředí, vlivy na zdravotní stav populace atd. (Šarapatka, Urban a kol., 2006) 3.2.2. Ochrana ţivotního prostředí a biodiverzity EZ je vhodné pro obhospodařování zvláště chráněných území (CHKO, CHOPAV apod.). Tento pozitivní aspekt ekozemědělství je dobře zdůvodněn a společností

doceněn.

V

platnosti

jiţ

jsou

dotace

na

údrţbu

krajiny

a

agroenvironmentální programy a v nich je EZ jedno z důleţitých opatření. (Šarapatka, Urban a kol., 2006)

11

3.2.3. Ochrana zdrojů podzemních vod, sníţení znečištění vody povrchové EZ je zvláště vhodné pro vyuţití v oblastech s nutností ochrany kvality podzemní vody (která se brzy stane strategickou surovinou), umoţňuje rovněţ zlepšení kvality vod povrchových. (Šarapatka, Urban a kol., 2006) 3.2.4. Úspora energie a neobnovitelných zdrojů Ekologické zemědělství je zaloţeno na uzavřenosti koloběhů v rámci zemědělského podniku. Jedním z hlavních cílů je omezení vstupů zvenčí a minimalizace spotřeby neobnovitelných zdrojů surovin a energie. Konvenční zemědělství je energeticky a surovinově náročnější (výroba pesticidů, hnojiv atd.). (Šarapatka, Urban a kol., 2006) 3.2.5. Sníţení nadprodukce Ve vyspělých zemích je nadprodukce potravin váţným problémem, který zatěţuje státní rozpočty (dotace klesajících výkupních cen, náklady spojené se skladováním nadprodukce, subvencování exportu, poškozování zemědělců v cílových zemích atd.). Proto jsou například v zemích Evropské unie podporovány zemědělské metody,

které

cestou

omezeného

pouţívání

intenzifikačních

faktorů

sniţují

nadprodukci, a to při zachování příjmové hladiny zemědělců. (Šarapatka, Urban a kol., 2006) 3.2.6. Zlepšení kvality potravin a zdravotního stavu populace Tento aspekt není zatím doceněn. Ve většině zemí EU jsou jiţ biopotraviny propagovány jako produkt výhodný pro zdraví spotřebitele. U nás je při propagaci zdravotní prospěšnosti biopotravin zatím nezastupitelná úloha nevládních organizací (například svaz PRO−BIO) a angaţovanost samotných spotřebitelů. (Šarapatka, Urban a kol., 2006)

12

3.2.7. Zavedení nového perspektivního produktu − biopotraviny − pro náš i zahraniční trh Vyšší ceny za bioprodukty a za biopotraviny jsou moţností pro znevýhodněné oblasti, menší zemědělské a zpracovatelské podniky. Umoţňují specializaci a zachování nezávislých maloobchodů. V kvalitě „bio“ lze produkovat řadu místních a regionálních specialit. (Šarapatka, Urban a kol., 2006) 3.2.8. Udrţení přírodního rázu krajiny a stability osídlení Ekologické zemědělství se vyznačuje vyšší potřebou lidské práce a je vhodné i pro marginální oblasti a menší rodinné farmy. Toto podpoří udrţení osídlení a napomůţe obnově venkova. (Šarapatka, Urban a kol., 2006)

3.3. Rostlinná produkce Ekologicky hospodařící zemědělec nemá k dispozici řadu podpůrných prostředků (např. lehce rozpustná minerální hnojiva, pesticidy, regulátory růstu). Metody chemické regulace produkčního procesu nahrazuje racionálními a biologickými postupy. Proto je nutné, aby znal důkladně biologické zákonitosti a vyuţíval je. V ekologickém hospodaření jsou porosty pod větším tlakem škodlivých činitelů, především plevelů, jejich regulace je obtíţnější a zdlouhavější, musí být systematická. Uvolňování ţivin, zvláště dusíku z půdy, resp. statkových hnojiv je pomalejší a méně regulovatelné. Pěstitelský proces je více závislý na průběhu počasí a vlivu biotických faktorů. (www.agro-envi-info.cz) 3.3.1. Osevní postupy v EZ Osevní postup je pro ekozemědělce stěţejním systémovým opatřením. Vhodným střídáním plodin lze udrţet a zlepšit přirozenou úrodnost půdy, stabilizovat procesy humifikace a mineralizace, zvýšit vyuţitelnost vody a ţivin, mikrobiální aktivitu půdy, příjem dusíku, potlačit napadení kulturních rostlin chorobami a škůdci, omezit konkurenci plevelných rostlin, regulovat účinek růstových látek z posklizňových 13

zbytků, zvýšit biodiverzitu a stabilitu agroekosystému a zefektivnit produkci. (Moudrý, 1997)

3.4. Ţivočišná produkce Nedílnou součástí ekologického zemědělství je chov hospodářských zvířat. Bouřlivý rozvoj ekologického hospodaření v méně produkčních oblastech s převahou travních porostů zvýšil význam ekologických chovů, zejména skotu a ovcí. V České republice to byl především rozvoj chovu krav bez trţní produkce mléka. Chovy dojnic, prasat a drůbeţe u nás sice dosud pokulhávají za nejrozvinutějšími zeměmi EU, mají však velký potenciál rychlého růstu, který je dán zejména očekávanou poptávkou po dalších biopotravinách ţivočišného původu a exportními moţnostmi v rámci EU. Navíc se zvyšuje i senzibilita spotřebitelů, kteří si uvědomují stále více týrání hospodářských zvířat v intenzivních zemědělských provozech. Zlepšení chovů a pohody hospodářských zvířat je jedním z cílů zemědělské politiky EU. Chov hospodářských zvířat má pro zemědělství obecně nezastupitelnou roli. Nelze opomenout významnou úlohu hospodářských zvířat pro půdní úrodnost jako producenta organického hnojení se schopností vyuţít velké mnoţství biomasy, kterou by člověk sám pro svoji výţivu vyuţít nemohl. Vědecký výzkum a poznatky čerpající z etologie (nauka o chování zvířat) jednoznačně dokazují, ţe je potřebné změnit současné průmyslové podmínky chovu hospodářských zvířat k lepšímu. Přirozený způsob chovu hospodářských zvířat se lidem do budoucna vyplatí, a to nejenom z morálního hlediska. Průmyslové chovy neohroţují pouze chovaná zvířata, ale i jejich konzumenty − lidi. V poslední době jsme byli svědky mnoha skandálů vyvolaných rezidui léčiv či jiných nebezpečných látek v potravinách (např. dioxiny), kalamitních nákaz přenosných na člověka (např. nemoc šílených krav, ptačí chřipka), které mají příčinu v umělém udrţování (levné krmení, tlumení nákaz) nepřirozených průmyslových chovů. Na aktivity ochránců zvířat a praktické zkušenosti ekozemědělců navazuje etologický výzkum, a hlavně nová legislativa EU v oblasti welfare. Důleţité jsou i podpůrné programy pro zlepšení chovů hospodářských zvířat v rámci programů na rozvoj venkova. V roce 2000 rozhodl Evropský parlament o zákazu klasických klecových chovů nosnic s platností od roku 2012. Tohoto rozhodnutí bylo dosaţeno po více neţ 30 letech intenzivní kampaně ochránců zvířat. Od roku 2004 je v EU povinné

14

označování vajec podle typu chovu nosnic. Po přijetí tohoto zákona začali majitelé velkochovů strašit veřejnost rapidním zvyšováním ceny vajec. Průzkum však ukázal, ţe náklady na zavedení nových, pro zvířata šetrnějších systémů ustájení nebudou nepřekonatelnou překáţkou ani pro zemědělce, kteří mohou čerpat dotace, ani pro konzumenty. V případě, ţe my spotřebitelé budeme ochotni zaplatit vyšší cenu za přirozenější a vhodnější ţivotní podmínky hospodářských zvířat, docílíme: - lepší ţivotní podmínky pro chovaná zvířata - zlepšení zdravotního stavu zvířat - produkci kvalitnějších potravin - sníţení znečištění ţivotního prostředí - více pracovních příleţitostí na venkově V České republice však jsou tyto welfare chovy v konvenčním zemědělství naprostou výjimkou, a hlavně chybí systém jejich kontroly, certifikace a přehledného značení. Proto jsou pro spotřebitele u nás zatím nejlepší a nejjistější alternativou ţivočišné produkty z kontrolovaného ekologického zemědělství, tzv. biopotraviny. (www.agro-envi-info.cz)

3.5. Historie rozvoje ekologického zemědělství v ČR V Československu byly první důleţité zmínky o ekologickém zemědělství publikovány teprve na sklonku socialistické éry, to je v letech 1985 – 1987. Šlo pouze o jednoduché zprávy, které přetiskovaly odborné časopisy – mezi odbornou veřejností však neměly často ţádnou odezvu, případně měly odezvu negativní. Na druhé straně zde byli spotřebitelé, kteří se začali více zajímat o svůj zdravotní stav. K obyvatelům začaly pronikat informace o problematice zdravotního stavu populace ve srovnání se zeměmi západní Evropy, nezávislými odborníky byla kritizována vysoká spotřeba masa a mezi lidmi začal vzrůstat zájem o zdravou výţivu. Koncem osmdesátých let začaly vycházet různé publikace, které propagovaly zdravou výţivu jako hlavní moţnou prevenci před civilizačními chorobami. Vznikaly skupiny orientované vegetariánsky či jinými směry alternativní výţivy, které byly východiskem z tehdejších výţivářských norem a doporučení. Tyto organizované i 15

neorganizované skupiny zabývající se zdravou výţivou (například „Přátelé přírodní výţivy Praha“) začaly doporučovat svým členům a dalším zájemcům „nechemizované potraviny“. Vzhledem k tomu, ţe tyto nebyly na trhu k dispozici, byly propagovány způsoby, jak si mohou lidé sami vypěstovat třeba „nechemizovanou“ zeleninu. Vyšly tak první sešity o ekozahradě. Zdravá strava, jak se tehdy říkalo „z nechemizovaných surovin“, byla v té době hlavním impulsem, aby se začalo i u nás hovořit o ekologickém pěstování rostlin a ekologickém chovu zvířat. Tento impuls však nevzešel od zemědělců, ale od spotřebitelů z měst. Ostatně to bylo obdobné jako při rozvoji EZ v rozvinutějších zemích, v nich však zhruba o dvacet let dříve. Praktické základy celého systému kontrolovaného ekologického zemědělství v ČR poloţili, také ještě před revolucí v roce 1989, samotní zemědělsky vzdělaní odborníci. Reagovali na negativa socialistické zemědělské velkovýroby. Šlo zejména o skupinu agronomů z Moravy, vědeckých a odborných pracovníků, kteří vyuţili zastřešení Československou vědeckotechnickou společností (ČSVTS) a v rámci Biotechnické společnosti zaloţili „Odbornou skupinu pro alternativní zemědělství“ (1988). Její členové převzali základní informace ze zahraničí (zejména od organizace IFOAM -International Federation of Organic Agriselture Movements – Mezinárodní federace sdruţení za organické zemědělství, ze Švýcarska a z Maďarska) a začali podnikat

praktické

kroky pro

ověřování

ekologického

zemědělství

v našich

podmínkách. Důleţitou koordinační práci tehdy vykonali i reformně orientovaní novináři a členové tehdy povolených mládeţnických organizací ochránců přírody. Ještě před rokem 1989 bylo vyhlášeno přechodné období k ekologickému zemědělství ve třech podnicích: v JZD Dubicko (zelinářství Leština), v Nových Losinách v Jeseníkách (tehdejší Státní statek Hanušovice) a ve Starém Hrozenkově v Bílých Karpatech (tento podnik – nynější ZD Starý Hrozenkov, hospodaří ekologicky dodnes a je tak nejstarším ekologickým statkem v ČR). Jiţ v roce 1989 byl vydán první Bulletin alternativního zemědělství, který s mírně pozměněným názvem stále vychází (vydavatel: svaz PRO – BIO). (Šarapatka, Urban a kol., 2006) Velké mezinárodní konference ve Velké Bystřici u Olomouce s odbornou asistencí IFOAM následovala těsně po změně politického reţimu v lednu 1990. Tato odborná akce byla jiţ dlouho předem s určitými riziky organizačně připravována, navštívilo ji několik set zemědělských praktiků a byla hlavně díky demokratickým

16

změnám ve společnosti významnou startovací akcí pro vznik ekologického zemědělství v tehdejším Československu. Akce inicioval další vývoj a změny v této oblasti, v roce 1990 byla zřízena na Ministerstvu zemědělství ČR funkce náměstka ministra odpovědného za EZ, v ČR byly přijaty rámcové směrnice IFOAM a následovaly první dotace. V tomto období vzniklo i pět svazů ekologických zemědělců (PRO – BIO Šumperk, Libera Praha, Biowa Chrudim, Naturvira Třebíč a Altervin Velké Bílovice). Největší a nejstarší z nich je svaz PRO – BIO, který působí na území celé ČR dodnes. (Šarapatka, Urban a kol., 2006) (Svaz PRO – BIO je nevládní organizace sdruţující zemědělské subjekty v deseti regionálních centrech na celém území ČR, poskytuje sluţby orientující se na ekologické zemědělství, podporu jeho produktů, vzdělávání a pomoc při řešení odborných i administrativních problémů. K 31. 12. 2005 sdruţuje svaz PRO – BIO 637 členů). (www.pro-bio.cz) Po obnovení finančních podpor formou přímých dotací byla zaloţena Svazem PRO – BIO v roce 1999 kontrolní organizace K.E.Z. o.p.s. (Kontrola Ekologického Zemědělství). K.E.Z. o.p.s. je nevládní nezisková organizace, která zajišťuje odbornou nezávislou kontrolu pravidel, nařízení a certifikací podnikatelů jejich produktů a výrobků v systému ekologického zemědělství. K.E.Z. o.p.s. byla uznána Evropskou unií jako kontrolní a certifikační orgán pro bioprodukty, biopotraviny ţivočišného a rostlinného původu, vypěstované a zpracované na území České republiky. Kontrola je prováděna na základě pověření MZe podle § 29 zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 o ekologickém zemědělství. (www.probio.cz) Další rozvoj ekologického zemědělství byl poměrně rychlý a charakterizuje ho tabulka s vývojem výměr ekologicky obhospodařovaných ploch a počtem ekologických podniků. Z této tabulky je zřejmý rozvoj ekofarem ihned v začátku 90. let a pak po roce 1998, kdy byly zemědělcům znovuotevřeny dotační tituly pro ekologické hospodaření. (Šarapatka, Urban a kol., 2006)

17

Tab. 1 Vývoj výměry zemědělské půdy v ekologickém zemědělství ČR Rok

Počet podniků

Výměra zemědělské

Procentický podíl ze zem.

celkem

půdy v EZ v ha

půdního fondu

1990

3

480

-

1991

132

17 507

0,41

1992

135

15 371

0,36

1993

14

15 667

0,37

1994

187

15 818

0,37

1995

181

14 982

0,35

1996

182

17 022

0,40

1997

211

20 239

0,47

1998

348

71 621

1,67

1999

473

110 756

2,58

2000

563

165 699

3,86

2001

654

217 869

5,09

2002

721

235 136

5,50

2003

810

254 995

5,97

2004

836

263 299

6,16

2005

829

254 982

5,98

2006

963

281 535

6,61

(Šarapatka, Urban a kol., 2006) V roce 1991 vydala Evropská unie nařízení o ekologickém zemědělství (Nařízení Rady 2092/91), které má za úkol vytvořit jednotný evropský standard ekologického

zemědělství.

Nařízení

řeší

problematiku

ekologického

chovu

hospodářských zvířat, pěstování rostlin, obchod, propagaci a zpracování biopotravin. V souladu s tímto nařízení byla Česká republika v roce 2000 zařazena na listinu třetích zemí EU pro oblast rostlinné produkce, zpracování rostlinných produktů a o rok později i v oblasti ţivočišné produkce. Tato rozhodnutí jsou významná především v tom, ţe umoţňují volný přístup českých bioproduktů a biopotravin rostlinného i ţivočišného původu na trh zemí EU. (www.pro-bio.cz) Od 1. 1. 2001 začal platit zákon o ekologickém zemědělství č. 242/2000 Sb. stanovující podmínky hospodaření v ekologickém zemědělství a podmínky pro výrobu biopotravin. Zákon také upravuje systém osvědčování původu bioproduktů a 18

biopotravin, jejich označování včetně prodeje, dovozu a vývozu. Přijetí českého zákona o EZ bylo jednou z podmínek pro akreditaci ekologického zemědělství v EU v návaznosti na kompatibilitu s nařízením rady 2092/91.(www.pro-bio.cz) V roce 2004 přijala vláda strategický dokument Akční plán rozvoje ekologického zemědělství v ČR do roku 2010.(www.pro-bio.cz) V současné době je ekologické zemědělství praktikováno ve zhruba 120 zemích světa a jeho plocha neustále roste. Podle aktuálních údajů je ekologické zemědělství celosvětově na více neţ 31 milionech hektarů (623 174 farem). K zemím s největšími plochami EZ patří Austrálie (12,1 mil. ha), Čína (3,5 mil. ha) a Argentina (2,8 mil. ha). Procento obdělávané půdy z půdy zemědělské je ale nejvyšší v Evropě. V roce 2004 bylo ekologickým systémem obhospodařovaného v Evropě 6,5 milionu hektarů, v Evropské unii pak 5,8 milionu hektarů (140 000 farem), coţ představuje 3,4 % ze zemědělské půdy. Tabulka podává přehled 20 zemí s největší plochou EZ. (Šarapatka, Urban a kol., 2006) Tab. 2a Výměra a procentický podíl ekologického zemědělství z celkové výměry zemědělské půdy s uvedením prvních dvaceti států Stát

Stát

Hektary v EZ

Hektary v EZ

Austrálie

12 126 633

Chile

639 200

Čína

3 466 570

Francie

534 037

Argentina

2 800 000

Kanada

488 752

Itálie

954 361

Bolívie

364 100

USA

889 048

Rakousko

344 916

Brazílie

887 637

Mexiko

295 046

Německo

767 891

Česká republika

260 120

Uruguay

759 000

Peru

260 000

Španělsko

733 182

Řecko

249 488

Velká Británie

690 270

Ukrajina

241 980

19

Tab. 2b Výměra a procentický podíl ekologického zemědělství z celkové výměry zemědělské půdy s uvedením prvních dvaceti států Stát

% EZ z celkové

Stát

zemědělské půdy

% EZ z celkové zemědělské půdy

Lichtenštejnsko

26,40

Uruguay

5,10

Rakousko

13,53

Slovinsko

4,55

Švýcarsko

11,33

Německo

4,52

Finsko

7,31

Velká Británie

4,39

Švédsko

6,80

Slovensko

4,19

Itálie

6,22

Chile

4,19

Česká republika

6,09

Norsko

3,95

Dánsko

5,76

Španělsko

2,87

Portugalsko

5,42

Řecko

2,72

Estonsko

5,17

Austrálie

2,71

Tab. 3 Průměrné velikosti ekofarem Do 20 ha

20 – 40 ha

40 – 60 ha

100 – 200 ha

300 – 700 ha

Rakousko

Itálie

Německo

Velká Británie

Česká republika

Švýcarsko

Španělsko

Švédsko

Maďarsko

Slovenská republika

Finsko

Portugalsko Dánsko Francie

(Šarapatka, Urban a kol., 2006) V České republice je v současné době 1849 ekologicky hospodařících zemědělských podniků. Z evropských zemí je jich nejvíce v Itálii (36 639), následuje Rakousko (19 826), Německo (16 603), Španělsko (16 013) a Francie (11 059). V jednotlivých evropských zemích se liší i průměrné velikosti ekologických zemědělských podniků, coţ uvádí tabulka – průměrné velikosti ekofarem. S tím se musí počítat i při plánování přechodu na ekologické zemědělství, návrzích vybavení podniků, odbytu atd. (Šarapatka, Urban a kol., 2006)

20

4. VÝVOJ EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR V roce 2008 došlo k nárůstu počtu hospodařících zemědělců a to o 531 farem proti roku 2007. To je největší nárůst od roku 1990. Také výměra zemědělské půdy v EZ narostla a to o 7 418 ha a tvoří jiţ 7,51 % z celkové zemědělské půdy ČR. V roce 2008 bylo v ČR registrováno 9 ekologických chovatelů včel. Graf ukazuje počet farem hospodařících dle zásad ekologického zemědělství v ČR v období let 1990 aţ 2008. (www.mze.cz) Graf č. 1 Počet farem hospodařících v ekologickém zemědělství ČR (1990-2008)

Počet farem hospodařících v ekologickém zemědělství ČR (1990-2008) 2000

1849

1800 1600 1318

1400 1200 963

1000

810 836 829 721

800 563 564

600

473 348

400 187 181 182 211 132 135 141

200 3 0

(www.mze.cz)

21

Tab. 4 Výměra ekologických ploch v krajích ČR v roce 2008 Kraj/Kultura

OP v PO

OP v EZ

(ha)

OP

TP v PO

TP v EZ

TP celkem

TK v PO

TK v EZ

celkem

TK celkem

Hl. m. Praha

3,5

0,2

3,7

881,6

0,0

881,6

25,6

0,2

25,8

Středočeský

1275,0

650,6

1925,6

1833,8

2210,7

4044,5

85,0

38,3

123,3

Jihočeský

3011,3

1070,2

4081,5

17 338,9

24 166,6

41 505,5

173,1

48,4

221,5

Plzeňský

1005,0

1692,3

2697,3

6426,8

18 278,0

24 704,8

35,2

95,3

130,5

Karlovarský

691,3

2265,7

2957,0

7153,4

39 655,7

46 809,1

38,6

17,4

56,0

Ústecký

1497,3

715,6

2212,9

5930,5

27 107,9

33 038,4

138,6

191,2

329,8

Liberecký

321,9

569,6

891,5

3660,2

19 948,8

23 609,0

52,6

32,5

85,1

Královéhradecký

912,3

774,7

1687,0

4447,8

9376,9

13 824,7

94,7

30,2

124,9

Pardubický

303,8

448,9

752,7

1501,4

3436,1

4937,5

15,7

8,4

24,1

Vysočina

1011,4

2001,1

3012,5

1678,7

2024,8

3703,5

168,6

2,7

171,3

Jihomoravský

2420,6

3120,8

5541,4

1108,9

1710,3

2819,2

795,8

72,0

867,8

Olomoucký

625,2

239,8

865,0

3914,1

18 464,0

22 378,1

291,9

57,7

349,6

Zlínský

1229,0

2269,4

3498,4

6790,7

18 266,1

24 056,8

215,9

297,3

513,2

Moravskoslezský

1512,2

2191,5

3703,7

6531,3

29 377,1

35 908,4

221,3

12,6

233,9

Celkem

15 819,8

18 010,4

33 830,2

69 198,1

214 023,0

283 221,1

2352,6

904,2

3256,8

OP = orná půda, TP = travní porosty, TK = trvalé kultury, PO = přechodné období, EZ = ekologický režim hospodaření (www.agronavigator.cz) V roce 2008 bylo ve všech krajích v přechodném období 15 819,8 ha orné půdy. Téměř pětina (19 % OP) se nacházela v Jihočeském kraji. V Jihomoravském kraji to bylo 15,3 % OP a v ostatních krajích to bylo méně neţ 10 %. V ekologickém zemědělství (bez PO) bylo celkem 18 010,4 ha orné půdy, z toho nejvíce v Jihomoravském kraji 17,3 %, dále v Karlovarském kraji a Zlínském kraji – shodně 12,6% a v Moravskoslezském kraji (12,2 %). Kraj Vysočina dosáhl 11,1 % OP v EZ (bez PO), ostatní kraje měly OP v EZ pod 10 %. OP celkem se nejvíce nacházela v Jihomoravském kraji. Travní porosty v přechodném období zaujímaly celkem 69 198,1 ha, čtvrtina (25,1 %) v kraji Jihočeském a 10,3 % v kraji Karlovarském. V ostatních krajích to bylo pod 10 %. Travní porosty v EZ (bez PO) se nacházely na 214 023 ha, největší procento bylo v kraji Karlovarském (18,5 %), Moravskoslezském (13,7 %), Ústeckém (12,7 %) a kraji Jihočeském (11,3 %). Travní porosty celkem se nejvíce nacházely v Karlovarském kraji.

22

Trvalé kultury v přechodném období se rozprostíraly na 2 352,6 ha, třetina v Jihomoravském kraji (33,8 %), 12,4 % v Olomouckém kraji, v ostatních krajích to bylo méně neţ 10 %. Trvalé kultury v ekologickém zemědělství (bez PO) se nejvíce vyskytovaly ve Zlínském kraji (32,9 %), dále v Ústeckém kraji (21,1 %) a kraji Plzeňském (10,5 %). TK celkem se nejvíce vyskytovaly v Jihomoravském kraji (26,6%). (www.mze.cz)

4.1. Počet registrovaných specialistů, zpracovatelů a dodavatelů v ČR za rok 2008 V tabulce 5 jsou uvedeny všechny podnikatelské subjekty registrované v ČR v roce 2008. Podklady byly dodány jednotlivými kontrolními organizacemi, které dle platných právních předpisů subjekty podnikající v systému ekologického zemědělství registrují. (www.mze.cz) Tab. 5 Počet registrovaných specialistů v ČR za rok 2008 Registrovaný specialista

Konec 2007 1693 1312 217 17 0 0 55 2 90

Celkový počet registrovaných specialistů Pouze producenti (1) Pouze výrobci (2) Pouze dovozci (3) Producenti/výrobci (4) Producenti/dovozci (4) Výrobci/dovozci (4) Producenti/výrobci/dovozci (4) Ostatní registrovaní specialisté (5)

Noví v 2008 815 583 200 10 4 0 2 3 45

Ukončeno v 2008 94 62 26 5 0 0 1 0 4

Konec 2008 2414 1833 391 22 4 0 56 5 131

(1) Producenti: ekologické farmy (včetně zpracovatelů, balení a značení vlastní rostl. a živ. produkce na farmě). (2) Výrobci: specialista, který konzervuje anebo vyrábí produkty EZ (včetně porážek zvířat a jatečních). Balení a značení jako ekologický výrobek je také součástí výrobců . (3) Dovozci: specialista, který dováží ekologické produkty z třetích zemích pro následný prodej . (4) Smíšené: odpovídá specialistům, kteří jsou zapojeni ve více než jedné aktivitě předepsané v nařízení. (5) Specialisté nezahrnutí v jiných skupinách. (www.agronavigator.cz) 23

Tabulka 6 vyjadřuje počet zpracovatelů a dodavatelů výrobků dle ekonomické aktivity. Je vidět, ţe ve všech kategoriích domácí zpracovatelé převyšovali dovozce výrobků. U některých podkategorií nebyl v roce 2008 ţádný výrobce ani dovozce. (www.mze.cz) Tab. 6 Zpracovatelé a dodavatelé podle druhu ekonomické aktivity v roce 2008

15.1 15.11 15.12 15.13 15.3 15.31 15.32 15.33 15.4 15.41 15.42 15.43 15.5 15.51 15.52 15.6 15.61 15.62 15.7 15.71 15.72 15.8 15.81 15.82 15.83 15.84 15.85 15.86 15.87 15.88 15.89 15.9 15.91

Ekonomická aktivita

Počet zpracovatelů

Počet dovozců

Výroba, zpracování a konzervování masa a masných produktů Výroba a konzervování masa Výroba a konzervování drůbeţího masa Produkce masa a výrobků z drůbeţího masa Výroba a konzervování ovoce a zeleniny Výroba a konzervování brambor Výroba ovocných a zeleninových dţusů Výroba a konzervování ovoce a zeleniny jinde nespecifikovaná Výroba rostlinných a ţivočišných olejů a tuků Výroba surových olejů a tuků Výroba ratifikovaných olejů a tuků Výroba margarinů a obdobných jedlých tuků Zpracování mléčných produktů Zpracování mléka a výroba sýra Výroba zmrzliny Zpracování obilných produktů, škrobu a produktů ze škrobu Zpracování obilných produktů Zpracování škrobu a produktů ze škrobu Zpracování hotových ţivočišných krmiv Zpracování hotových krmiv pro zvířata na farmách Zpracování hotových krmiv pro domácí zvířata Zpracování ostatních potravinových produktů Výroba chleba; výroba čerstvého sladkého pečiva a koláčů Výroba sucharů a sušenek, výroba hotových sucharů a koláčů Výroba cukru Výroba kakaa, čokolády a cukrovinek Výroba makarónů, nudlí, kuskusu a obdobných moučných produktů Zpracování čaje a kávy Výroba koření a chuťových přísad Výroba homogenizovaných připravených jídel a dietních jídel Výroba ostatních potravin jinde nespecifikovaných Výroba nápojů Výroba destilovaných alkoholických nápojů

66

4

51 4 11 35 4 8 23

3 1 0 4 0 1 3

1 1 0 0 30 30 0 15

2 1 0 1 0 0 0 5

14 1 4 4 0 130 28

4 1 0 0 0 11 0

12

1

2 3 3

1 0 0

16 8 3

2 0 1

55 69 2

6 2 0

24

15.92 15.93 15.94 15.95 15.96 15.97



Počet dovozců

Zpracování ethyl alkoholu z kvašených materiálů Výroba vína Výroba jablečného vína a ostatních ovocných vín Výroba ostatních nedestilovaných fermentovaných nápojů Výroba piva Výroba sladu

0 61 0 4 1 1

0 2 0 0 0 0

Pozn. Přesný počet výrobců bez ohledu na počet provozoven. (www.agronavigator.cz) V tabulce 7 je (stejně jako v tabulce 6) uveden počet zpracovatelů a dodavatelů výrobků dle ekonomické aktivity. Tab. 7 Zpracovatelé a dodavatelé podle druhu ekonomické aktivity v roce 2008 Ekonomická aktivita

15.1 15.11 15.12 15.13 15.3 15.31 15.32 15.33 15.4 15.41 15.42 15.43 15.5 15.51 15.52 15.6 15.61 15.62 15.7 15.71 15.72 15.8 15.81 15.82 15.83 15.84

Výroba, zpracování a konzervování masa a masných produktů Výroba a konzervování masa Výroba a konzervování drůbeţího masa Produkce masa a výrobků z drůbeţího masa Výroba a konzervování ovoce a zeleniny Výroba a konzervování brambor Výroba ovocných a zeleninových dţusů Výroba a konzervování ovoce a zeleniny jinde nespecifikovaných Výroba rostlinných a ţivočišných olejů a tuků Výroba surových olejů a tuků Výroba ratifikovaných olejů a tuků Výroba margarinů a obdobných jedlých tuků Zpracování mléčných produktů Zpracování mléka a výroba sýra Výroba zmrzliny Zpracování obilných produktů, škrobu a produktů ze škrobu Zpracování obilných produktů Zpracování škrobu a produktů ze škrobu Zpracování hotových ţivočišných krmiv Zpracování hotových krmiv pro zvířata na farmách Zpracování hotových krmiv pro domácí zvířata Zpracování ostatních potravinových produktů Výroba chleba; výroba čerstvého sladkého pečiva a koláčů Výroba sucharů a sušenek, výroba hotových sucharů a koláčů Výroba cukru Výroba kakaa, čokolády a cukrovinek

25


Počet dovozců

68

4

53 3 12 37 5 8 24

3 1 0 4 0 1 3

1 1 0 0 31 31 0 17

2 1 0 1 1 0 0 5

15 2 4 4 0 203 89 14

4 1 0 0 0 11 0 1

4 3

1 0


15.85 15.86 15.87 15.88 15.89 15.9 15.91 15.92 15.93 15.94 15.95 15.96 15.97

Výroba makarónů, nudlí, kuskusu a obdobných moučných produktů Zpracování čaje a kávy Výroba koření a chuťových přísad Výroba homogenizovaných připravených jídel a dietních jídel Výroba ostatních potravin jinde nespecifikovaných Výroba nápojů Výroba destilovaných alkoholických nápojů Zpracování ethyl alkoholu z kvašených materiálů Výroba vína Výroba jablečného vína a ostatních ovocných vín Výroba ostatních nedestilovaných fermentovaných nápojů Výroba piva Výroba sladu


Počet dovozců

4

0

19 8 4

2 0 1

58 68 2 0 60 0 4 1 1

6 2 0 0 2 0 0 0 0

Pozn. Počet výrobců, kde je zohledněn počet provozoven (tj. jeden výrobce může mít více provozoven). (www.agronavigator.cz) Z uvedených dat je patrný stále se zvyšující počet ekologicky hospodařících subjektů a s tím související i vyšší počet zvířat chovaných v souladu s jejich přirozenými potřebami. S počtem farem roste i výměra půdy obhospodařované s důrazem na šetrný přístup ke krajině, respektování přírodních systémů a cyklů. K rozmachu ekologického zemědělství přispívají mimo jiné i dotace poskytované ekologickým zemědělcům, ale i stále se zvyšující zájem ze strany spotřebitelů kupovat bio-produkty, které jsou vyprodukovány v souladu se zájmy ochrany přírody a kde je obsah nebezpečných látek v produktech sníţen na minimum. (www.mze.cz)

26

5. Biopotraviny Dnešní „moderní“ potraviny mají velmi daleko ke své původní přirozenosti. Spotřebitel by měl mít moţnost najít místo těchto průmyslových potravin nějakou alternativu. O to právě usilují ekologičtí zemědělci, zpracovatelé a obchodníci, kteří se jiţ 15 let snaţí dostat biopotraviny z ekofarem na náš stůl. (www.agro-envi-info.cz) 5.1. Záruka pravosti bioproduktů Ekologičtí zemědělci a výrobci biopotravin se řídí zákonem č. 242/2000 Sb. a Nařízením Rady č. 2092/91 a musí být registrováni u Ministerstva zemědělství ČR. Na dodrţování právních norem pro ekologické zemědělství dohlíţí celkem tři kontrolní organizace (ABCERT GmbH, Biokont CZ, s.r.o, KEZ, o.p.s.) pověřené Ministerstvem zemědělství ČR. Kontrolní organizace zároveň vydávají certifikáty osvědčující původ výrobků. Kaţdý ekologicky vyrobený produkt musí být označen razítkem s kódem kontrolní organizace. České výrobky jsou v souladu s ustanovením zákona č. 242/2000 Sb. povinně označovány českou státní bio značkou „Bioprodukt ekologického zemědělství“. EU nabízí k označení svou grafickou známku, kterou však v České republice vyuţívá zatím málo výrobců. (www.agro-envi-info.cz)

Obr. 1 Grafické znaky označující produkt ekologického zemědělství (www.kez.cz)

27

5.2. Principy úpravy biopotravin: - minimum zpracování při zachování charakteru zpracovávané potraviny - maximální snaha o zachování čerstvosti, autentičnosti a přirozených nutričních a senzorických kvalit (barva, vůně, chuť) - zpracování nezatěţující ţivotní prostředí - celistvost (vhodnost z hlediska zdravé výţivy, např. celozrnná mouka…) - zakázané postupy: iontové měniče, bělení, působení syntetických hormonů, ozařování, pouţívání barviv, ochucovadel, sladidel, konzervačních látek syntetického původu - biopotraviny neobsahují geneticky modifikované organismy (GMO) - snaha o vyloučení moţnosti kontaminace nebo záměny s konvenční potravinou - maximální mnoţství informací o způsobu úpravy a sloţkách potraviny pro zákazníky (www.agro-envi-info.cz)

5.3. Kvalita biopotravin Prioritou ekologického zemědělství je kvalita, nikoli kvantita produkce. Produkční systém EZ zamezuje dalšímu vnášení cizorodých a škodlivých látek a jejich reziduí do agroekosystému. Přináší přirozenost (přírodnost) vnitřních nutričních a fyziologických vlastností biopotravin, biologickou hodnotu jednotlivých jejich sloţek, např. bílkovin, enzymů, vitaminů a minerálních látek. Předpisy však logicky nedovolují deklarovat biopotraviny jako kvalitnější, neţ jsou potraviny konvenční, které také odpovídají limitním hodnotám výše zmíněných zákonů a vyhlášek. Kvalita bioproduktů ekologického zemědělství má však podstatně širší rozměr neţ jen mechanické, chemické či mikrobiologické hodnocení obsahu látek. S kvalitou souvisí způsob produkce

z

hlediska

etického,

morálního,

sociálně

-

psychologického

a

environmentálního, kdy konzument si je vědom, ţe způsob produkce byl ekologický, šetrný k ţivotnímu prostředí, ohleduplný k chovu hospodářských zvířat a všemu ţivému, šetrný k neobnovitelným zdrojům surovin a energie. Vystupují zde i souvislosti vztahu mezi výţivou a zdravím, imunitou, ţivotní aktivitou, ţivotním stylem a světonázorem. V dnešní vědecké praxi se kvalita potravin stanovuje právě jen mechanickým, chemickým a mikrobiologickým hodnocením obsahu látek. Jejich kvalitu ovlivňuje řada faktorů, které se navzájem ovlivňují. K dnešnímu zavedenému hodnocení kvality zemědělských produktů je třeba zdůraznit, ţe mnohé jakostní 28

ukazatele podléhají silným vlivům vnějšího prostředí, dále způsobu pěstování rostlin a chovu hospodářských zvířat. Jsou značně ovlivněny i vlastnostmi odrůd a plemen, takţe mohou velmi kolísat. To platí i o ekologickém hospodaření, které je zranitelnější vnějšími vlivy neţ zemědělství konvenční a také jeho produkce můţe být kontaminována všeobecně znečištěným ţivotním prostředím. Dnes stanovované hodnoty, kterými současná věda definuje kvalitu potravin, vyplývají ze stávající úrovně našeho poznání a jsou vázány na konkrétní podmínky, za kterých se kvalita utvářela. Výzkumu kvality biopotravin bude třeba v budoucnu věnovat větší pozornost, neboť to vyţadují spotřebitelé, kteří bioprodukty preferují. (www.agro-envi-info.cz) Zájem o nákup biopotravin ovlivňuje i způsoby odbytu bioprodukce. V evropských

zemích

vzhledem

k tradičnímu

způsobu

faremního

rodinného

hospodaření převládají formy domácího zpracování, balení a přímého prodeje zákazníkům. S nárůstem objemu bioprodukce se zvyšuje i zájem větších zpracovatelů o bioprodukty a jejich dodávku na trh. Rychle roste zájem velkoobchodů (supermarketů) o zřizování oddělení biopotravin, a tím i o trvalý odběr dohodnutých objemů produkce. (Moudrý, 1997) 5.4. Seznam prodejen s biopotravinami v regionu jiţní Moravy

Okres Blansko Cigi Čaj

NAMASTÉ

Zborovská 9, 680 01 Boskovice

Bezručova 12, 680 01 Boskovice

tel: 516 454 263

tel: 608 408 613

GRANO

ZDRAVÍČKO

Zborovská 5, 680 01 Boskovice

Letovice

Tel.: 516 453 553

tel.: 736 648 395

29

Okres Brno−venkov ČTYŘLÍSTEK

Zdravá výživa − Centrum zdraví

Úvoz 29, Rosice u Brna

Bezručova 1116, 664 34 Kuřim

tel.: 546 412 212

tel.: 541 263 442

Veronika − Pí centrum − Zdravá výživa

Zdravá výživa

Druţstevní 621, 666 01 Tišnov

Tesařovo náměstí 2, 664 91 Ivančice

tel: 549 412 605

tel: 546 434 519

SUNFLOWERS

Zdravá výživa

Nám.1.května 1307, 664 34 Kuřim

U Koupaliště 263, Říčany u Brna

tel.: 541 210 174

tel.: 542 211 064

VERONICA Mjr. Nováka 1, 664 91 Ivančice

Zdravá výživa

tel.: 546 434 509

Minská 91, Prštice u Brna tel.: 518 321 171

Okres Brno−město AYUR − přírodní kosmetika

Brána k dětem (nejširší nabídka bio

Cejl 59, Brno

oblečení a ekologických potřeb nejen pro děti)

Bio potraviny Lumo Natur − Galerie

Josefská 4, 602 00 Brno

Vaňkovka

tel.: 721 436 380

Ve Vaňkovce 1, 602 00 Brno Brána ke zdraví

tel.: 543 256 075, 724 214 428

Banskobystrická 176, 602 00 Brno Biosféra

tel: 724 037 065

Husovická 4, 614 00 Brno tel.: 545 210 037

KAPKA ZDRAVÍ

www.biosfera.cz

Stará osada 15, Brno 15 tel.: 603 215 697 30

Naturka − Koliště

Pramen − Brněnka

Koliště 5, 602 00 Brno

Lidická 5, 602 00 Brno−střed

tel: 545 578 701

tel: 541 213 799

Naturka − Veveří

Pramen − Brněnka

Veveří 21, 602 00 602 00 Brno

Vaňkovo náměstí 1, 602 00

tel: 541 210 620

Brno−Masarykova čtvrť tel: 543 245 893

Pí centrum Brno Lidická 38, 602 00 Brno

Restaurace Rebio

tel: 608 868 013

Orlí 26, 602 00 Brno tel.: 542 211 130

Pí centrum Brno Nováčkova 58, Brno−Husovice

Restaurace Spirála

tel.: 545 211 848, 608 713 350

Obchodní pasáţ IBC Příkop 6, 602 00 Brno

Pramen − Brněnka

tel.: 542 516 304

Náměstí Míru 1, 620 00 Brno Světluška

tel: 543 240 121

Dominikánská 5, 602 00 Brno Pramen − Brněnka

Lidická 33, 602 00 Brno

Purkyňova 45, 612 00 Brno

tel: 542 216 788

tel: 541 212 354 Tři sudičky (zelenina, chlazené zboží) Pramen − Brněnka

Pellicova 5, 602 00 Brno

Libušina třída 23, 623 00 Brno−Kohoutovice

VITALITA

tel: 547 381 247

Milady Horákové 17, 602 00 Brno tel: 545 215 075

Pramen − Brněnka Cihlářská 23, 602 00 Brno−střed

Zdravá planeta

tel: 541 248 428

Pekařská 56, 602 00 Brno tel: 543 215 382

31

Zdravá výživa

Zdravá výživa U Měnínské brány

Poliklinika Viniční 235, Brno −

Orlí 20, 602 00 Brno

Ţidenice

tel.: 542 211 064

tel.: 533 306 270 Zdravý život Zdravá výživa

Lidická 26, 602 00 Brno

Veveří 44, 602 00 Brno

tel.: 549 240 056

tel: 737 18 49 71

Okres Břeclav HERBA racionální výživa

Prodejna racionální výživy

Shopping Center Břeclav

Dukelské nám. 10, Hustopeče

Jana Palacha 3197, 690 02 Břeclav

tel.: 777 886 424

tel: 519 326 445 Vinselekt Michlovský NAJADA − přírodní a ekologické

Druţstevní 818, 691 03 Rakvice

produkty

tel: 519 350 525

Fintajslova 5, 690 00 Břeclav Přírodní lékárna a přírodní kosmetika

tel: 519 323 622

Shopping Center Břeclav Jana Palacha 3197, 690 02 Břeclav tel: 777 223 115 Okres Hodonín DIA−RACIO−BIO

Zdravíčko − Zdravá výživa

Národní třída 48, 695 01 Hodonín

pasáţ U zlatého rýče

tel: 518 321 171

Masarykovo nám. 37, 697 01 Kyjov tel.: 518 610 076, 608 820 979

Slunečnice Měšťanská 176/4, 695 01 Hodonín

Zdravá výživa a Fonotéka Koţešnická 52, Veselí nad Moravou 32

Okres Vyškov

Okres Znojmo

Elixír zdraví

Marco Polo

Račice 249, 683 05 Račice – Pístovice

Velká Michalská 1 , 669 02

tel: 517 353 044

tel: 515 226, Znojmo

Biopotraviny koupíte také ve všech pobočkách maloobchodních řetězců: Albert, Billa, Hypernova, Tesco, Globus, Kaufland, dm - drogerie, Rossmann a Plus Discount. Většina lékáren nabízí bio kojeneckou a dětskou výţivu. (www.agro-envi-info.cz)

33

6. EKOFARMY Ekologická farma, téţ ekofarma. Zemědělská farma, kde se pěstují rostliny, nebo chová dobytek na přírodním ekologickém základě. Podmínky splnění „ekologičnosti“ jsou přísně kontrolovány. (www.enviwiki.cz) 6.1. Ekologické zemědělství v krajích Největší zastoupení EZ v rámci České republiky mají tradičně horské a podhorské oblasti. Extenzivní hospodaření na TTP stále převaţuje. První dvě místa dle výměry zaujímají Karlovarský kraj s téměř 54,5 tis. ha a Jihočeský kraj s 47,5 tis. ha. V počtu ekofarem oproti loňskému roku značně posílil Zlínský kraj a postoupil na druhé místo (k 31. 7. 2008 v něm bylo registrováno 195 ekofarem). Nadále však vede Jihočeský kraj s 224 podniky. Jedna třetina všech ekofarem v ČR z hlediska počtu i rozlohy se nachází na Moravě. V počtu moravských ekofarem vede Zlínský kraj, ale s ohledem na výměru ekologických ploch je nejvýznamnější Moravskoslezský kraj s téměř 41 tisíci hektary (3. největší výměrou dle krajů v ČR). V Čechách je mimo Karlovarského a Jihočeského kraje významný kraj Plzeňský, Ústecký a Liberecký, a to rozlohou i počtem farem. Pozitivní trend lze zaznamenat v nárůstu rozlohy ploch i počtu farem v produkčních oblastech, a to zejména v Jihomoravském kraji (druhý největší nárůst počtu farem za poslední pololetí), Středočeském kraji a v kraji Vysočina. K největšímu nárůstu ploch o více neţ 5 tis. ha za poslední pololetí došlo v Jihočeském kraji. Je nutné dodat, ţe regionální distribuci ekologických podniků výrazně ovlivnilo rozmístění regionálních center svazu PRO-BIO. Práce svazu PRO-BIO a činnost jeho poradců přispívá k rozvoji ekologického hospodaření v oblastech působnosti těchto poradenských center. (www.mze.cz)

34

Tab. 8 Počet farem a výměra půdy v EZ dle krajů k 31. 7. 2008 Kraj 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

Jihočeský kraj Zlínský kraj Plzeňský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Karlovarský kraj Jihomoravský kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Královehradecký kraj kraj Vysočina Středočeský kraj Pardubický kraj Praha

Počet farem k 31. 7. 2008 225 196 164 158 142 141 130 123 116 107 107 87 56 17

Nárůst za I. pololetí 2008 (ha) 55 46 45 51 24 21 53 21 18 23 44 32 10 10

(www.mze.cz) Na jiţní Moravě se nachází mnoho ekofarem, které se zabývají prodejem různých sortimentů. V bodě 6.2. je uveden seznam některých těchto ekologických farem.

6.2. Seznam ekofarem v regionu jiţní Moravy:

DAŠIKI s.r.o. – farma Javorník –

Ekofarma Balada, s.r.o.

Filipovo údolí

Město: Velká nad Veličkou

Město: Veselí nad Moravou

Výměra půdy celkem: 432,87 ha


Chovy zvířat: ovce, jatečná jehňata

Chovy zvířat: ovce, skot (BTPM), kozy,

Klientela: konvenční jatka

koně

Kontrolní organizace: KEZ


(www.mze.cz)

(www.mze.cz)

35

Jalový dvůr, s.r.o. Kontaktní osoba: Ing. Marek Sedlinský Město: Níţkovice Výměra půdy celkem: 43,42 ha Výměra rybníků: 1,96 ha Sortiment: jatečné ovce, chov ovcí, koní (taţné, dostihové, jezdecký klub), rybník Kontrolní organizace: KEZ

Obr. 2 Jalový dvůr – statek

(www.mze.cz) (www.hnutiduha.cz)

Obr.3 Jalový statek – zvířata

Obr. 4 Jalový statek - zvířata

Obr.5 Jalový dvůr – statek (www.jalovydvur.cz) Soukromá rodinná pastevní farma, která na necelých 50 hektarech, hospodaří v reţimu ekologického zemědělství. K farmě patří dvouhektarový rybník, na nevelkém potoku Buchlová. Statek leţí v údolí zasahujícím do Ţdánického lesa, který sám má statut přírodního parku a v okolí je několik chráněných území, ať uţ pro přírodní, nebo archeologické památky. Na zatravněných stráních okolo statku se pasou koně a ovce. Na farmě je moţnost ubytování v samostatných domcích, moţnost rybolovu v dobře zarybněném rybníku a procházek a houbaření v pěkném okolí.

36

Nabídka ovčích produktů Tab. 9 Prodej výrobků z ovčí vlny vyčiněná ovčí kůţe od

400 korun

přikrývky z ovčí vlny, rozměry dle přání zákazníka od

1100 korun

polštáře od

400 korun

podloţky pod prostěradla, rozměry dle přání zákazníka od

700 korun

zimní fusak na dítě z ovčí vlny od

800 korun

spacáky od

1200 korun

Dále nabízí Med - lesní, lipový, slunečnicový, akátový a pastovaný med (www.jalovydvur.cz) Kabelka Jaroslav Město: Sulíkov

Farma Krahulčí



Chovy zvířat: koně, ovce, skot (BTPM)

Chovy zvířat: Skot


Kontrolní organizace: ABCERT

(www.mze.cz)

(www.mze.cz)

Město: Detřichov nad Bystřicí

KOJÁL krásenko, druţstvo – ekofarma Nové sady Kontaktní osoba: p. Svoboda Město: Drnovice Výměra půdy celkem: 204,76 ha Chovy zvířat: chov ovcí (jatečné ovce, jehňata, beránci, jehňata na chov) - moţný odkup Klientela: konvenční jatka Kontrolní organizace: KEZ (www.mze.cz) (www.biospotrebitel.cz) 37

Kvatro – Ekostatek, s.r.o. – koňská stanice Kontaktní osoba: Jaroslav Karásek Město: Velká nad Veličkou Výměra půdy celkem: 966,47 ha Chovy zvířat: chov koní (chladnokrevní, odchov hříbat), chov masného skotu (Galloway), chov krav BTPM Kontrolní organizace: KEZ (www.mze.cz)

Obr. 6 Koňská stanice

(www.biospotrebitel.cz)

(www.equichannel.cz)

Obr. 7 Koňská stanice (www.equichannel.cz) Wagnerová Marie Město: Lipovec Výměra půdy celkem: 5,2 ha Chovy zvířat: koně Klientela: PRO-BIO Staré město, Countrylife Pěstování: zeleniny a obilovin (oves), prodej zeleniny (cibule, česnek, brambory) Kontrolní organizace: KEZ (www.mze.cz) Soukromá farma zaměřená na pěstování zeleniny a obilovin. Farma se nachází v blízkosti CHKO Moravský Kras. (www.biospotrebitel.cz)

38

Tab. 10 Prodej ekologických plodin Produkt:

cena (včetně DPH):

cibule 1kg

15 Kč

česnek konzumní 1kg

90 Kč

česnek sadbový 1kg

110 Kč

brambory 1kg

10 Kč

oves 1kg

300 Kč

sláma 1t

cena dohodou

seno 1t

cena dohodou

(www.ekofa.vyrobce.cz)

Horňácká farma s.r.o. Město: Hrubá Vrbka Výměra půdy celkem: 329,89 ha Chovy zvířat: koně, kozy skot, ovce Kontrolní organizace: ABCERT Obr. 8 Horňácká farma

(www.mze.cz)

Obr. 9 Horňácká farma

Obr. 10 Horňácká farma Obr. 11 Horňácká farma

(www.farmahornacka.ic.cz)

39

Činnost: - rostlinná výroba - ţivočišná výroba - produkce chovných plemenných zvířat a vyuţití jejich genetického materiálu - úprava, zpracování a prodej vlastní produkce zemědělské výroby (www.farmahornacka.ic.cz)

Kadubcová Martina

Petráš Jaroslav

Město: Hrubá Vrbka

Město: Olešnice



Chovy zvířat: koně

Chovy zvířat: skot



(www.mze.cz)

(www.mze.cz)

Prokopová Monika (Ranč Loučka) Město: Předklášteří Výměra půdy celkem: 4,72 ha Chovy zvířat: chov koní Kontrolní organizace: ABCERT (www.mze.cz) Obr. 12 Ranč Loučka – statek (www.rancloucka.cz)

40

Obr. 13 Ranč Loučka (www.rancloucka.cz)

Obr. 14 Ranč Loučka (www.rancloucka.cz) Nabídka rekreačních pobytů pro jednotlivce i kolektivy Letos poprvé ranč nabízí rekreační pobyty. Ubytování je v pěkně zařízených chatkách nebo karavanech pro 3 - 4 osoby, které jsou vybaveny vlastní kuchyňkou mikrovlnou troubou, rychlovarnou konvicí, ledničkou, plynovým vařičem,...sociální zařízení - teplá sprcha, splachovací WC. 41

Pobyty jsou rozděleny do 3 kategorií: - soustředění s koníky - týdenní soustředění pro děti i dospělé Hlavní náplní pobytu je sportovně zaměřená jezdecká škola spojená s péčí a ošetřováním koní, prácemi, které se týkají celodenní péče o koně, drobná práce na ranči. Část programu je věnována sportům, koupání, plavení koní, vycházkám, hrám. Výuka vlastního jeţdění probíhá na jízdárně, postupně jsou pořádány vyjíţďky do přírody. - dovolená s vaším koně Ustájení vlastního koně, pouţívání pastviny, jízdárny, kruhovky, haly. Nabízíme moţnost práce s koněm podle metodiky Natural Horsemanship. Vyjíţďky do krásného prostředí pod Ţďárskými vrchy. Zajišťujeme několikadenní putování s koníky. - pořádání víkendových kurzů Týká se především těch, kteří se chtějí naučit porozumět a pouţívat metodu přirozeného partnerství člověka a koně. Speciální nabídka Nabízí výcvik a obsedání mladých koní, převýchovu problémových koní. Výcvik pohodových hobby koní od základů (zvedání nohou, vodění, odloţení) včetně ovladatelnosti v terénu (odcházení od koní, jízda v lotu koní, ovladatelnost na provazové ohlávce) i jízdárenské cviky, skokové či westernové základy. Nakládání do vleku. (www.rancloucka.cz)

Šimůnek Pavel, Dr. Ing.

Švrček Milan

Město: Nové Veselí

Město: Suchov



Chovy zvířat: ovce




(www.mze.cz)

(www.mze.cz)

42

Vandas Pavel

Vyskočilová Eva

Město: Ţirovnice

Město: Blatnice pod Sv. Antonínkem




Chovy zvířat: ovce, kozy



(www.mze.cz)

(www.mze.cz)

Hanák Josef

Jurka Miroslav, Ing.

Město: Lomnice

Město: Letovice





Kontrolní organizace: Biokont


(www.mze.cz)

(www.mze.cz)

Korenek Zoltán

Kosmák Petr

Město: Lomnice u Tišnova

Město: Březí







(www.mze.cz)

(www.mze.cz)

Pelikán Vladimír

Straka Jiří

Město: Tvaroţná

Město: Lysice



Chovy zvířat: koně




(www.mze.cz)

(www.mze.cz)

43

Ševčíková Jana, Ing.

Malár František

Město: Sloup

Město: Nová Lhota


Chovy zvířat: jatečné ovce

Chovy zvířat: skot, ovce



(www.mze.cz)

(www.mze.cz)

Farma Trnka Město: Tavíkovice Výměra půdy celkem: cca 15 ha Chovy zvířat: Chov koní a krav Kontrolní organizace: KEZ Prodej: brambor, mléka a zeleniny (podle úrody) (www.mze.cz)

Obr. 15 Farma Trnka (www.farmatrnka.webpark.cz)

Obr. 16 Farma Trnka (www.farmatrnka.webpark.cz) Malá, rodinná a ekologicky hospodařící farma na rozloze cca 15 ha, z nichţ asi 10h pastviny, na nichţ se pasou koně a krávy. Provoz agroturistiky prodej vyrobených potravin hlavně mléka. Farma mimo jiné poskytuje jak vyjíţďky na koních pro samostatné jezdce, tak například cílený výcvik s trenérem na otevřené travnaté jízdárně či rekreační pobyty. (www.biospotrebitel.cz) 44

Farma tedy nabízí: -

hodiny jízdy na koni pro začátečníky i pokročilé; intenzivní a individuální výuka aţ do stupně základního výcviku jezdce;

-

vyjíţďky do členitého terénu pro pokročilejší jezdce;

-

rekreační pobyty s ubytováním na farmě nebo v kempu pro stany a karavany;

-

prodej produktů ekologického zemědělství;

-

výlety pro školy, pořádání sportovních, kulturních soustředění a tematicky zaměřených kurzů.

(www.farmatrnka.webpark.cz) Ekofarma Deblín Kontaktní osoba: Josef Štěrba Město: Deblín Výměra půdy celkem: 30 ha Chovy zvířat: chov masného a mléčného skotu Kontrolní organizace: ABCERT Klientela: prodejny biopotravin a zdravé výţivy (např.Albio Praha), vybrané supermarkety Delvita Komodity: zelenina, mléko, sýry, tvaroh, brambory a jateční zvířata (www.mze.cz) Soukromé rodinné hospodářství s výměrou 30 ha zaměřené na chov masného a mléčného skotu a na pěstování brambor, obilovin a bylin a zeleniny. Farma nabízí prodej produkce přímo ze dvora a díky vlastní balicí lince dodává zeleninu (vlastní i nakoupenou od ostatních farmářů) i do supermarketů. (www.biospotrebitel.cz) Ekofarma Nelepeč Kontaktní osoba: Rudolf Kropáček Město: Tišnov Výměra půdy celkem: 41,20 ha Chovy zvířat: chov masného a mléčného skotu Kontrolní organizace: Biokont (www.mze.cz) Pěstování brambor a ovoce (jablka, hrušky, třešně). Celoroční prodej mléka, sezonní prodej ovoce. (www.hnutiduha.cz) 45

Ekofarma Domu na půl cesty Kontaktní osoba: Eva Vávrová Město: Pohořelice Výměra půdy celkem: 2,12 ha Chovy zvířat: koně Kontrolní organizace: KEZ (www.mze.cz) Ekologickou farmu provozuje Sdruţení pěstounských rodin, kde pracují klienti domu pro mladé lidi, kteří se ocitli v těţké ţivotní situaci. Farma se mimo chovu hospodářských zvířat (tři koně) zaměřuje na pěstování meduňky lékařské, která nese označení „bio“. Prodej meduňkového čaje; k dispozici v Domě na půli cesty, termín odběru po telefonické dohodě, lze zaslat i na dobírku. (www.hnutiduha.cz) (www.pestouni.cz) Slavík Jan, Ing. Město: Prštice Výměra půdy celkem: 16,25 ha Chovy zvířat: mléčný skot, prasata, drůbeţ Pěstování: obiloviny (pšenice, ječmen, tritikale), luštěniny (sója, hořčice) Klientela: velkosklady a ostatní biozemědělci Kontrolní organizace: Biokont (www.mze.cz) (www.biospotrebitel.cz)

46

7. Ekologické vinice: - minimálně 50 % meziřadí trvale ozeleněno - aplikace herbicidů a dalších pesticidů zakázány - mechanická kultivace pod řadami révy - aplikace minerálních hnojiv zakázány - snaha o optimalizaci péče o půdu - fungicidy nahrazeny pomocnými látkami (www.biocont.cz)

Obr. 17 Ekologická vinice (www.biocont.cz) Rozloha tuzemských vinic s ekologickým hospodařením by se letos mohla zdvojnásobit. Takzvané biovinice, na nichţ pěstitelé nemohou pouţívat chemické postřiky, zabíraly na konci minulého roku kolem 400 hektarů. Letos by se plocha s nimi mohla zvětšit o dalších více neţ 300 hektarů z integrované produkce, která je mezistupněm mezi konvenčním pěstováním a bioprodukcí. 47

Při pěstování biovín jsou běţně pouţívané pesticidy nahrazovány dravými roztoči, slunéčky, škvory a lumčíky, kteří přeţívají v pásech zeleně, jeţ roste mezi řádky vinohradů. Vinaři pouţívají také nejrůznější lapače proti obalečům a strašáky proti ptákům. Plísně a padlí révové jsou povoleny hubit jen postřiky sloučeninami mědi a síry, plevel je likvidován pouze mechanicky. Mezi největší pěstitele biovín v Česku patří Miloš Michlovský z Rakvic, František Mádl z Velkých Bílovic, Vlastimil Peřina z Lednice a Josef Abrle z Pavlova, který s výrobou biovín v ČR začínal v 90. letech jako první. (www.ekolist.cz) Michlovský Miloš, Ing., CSc.

František Mádl, Ing.

(Vinselekt)

Město: Velké Bílovice

Město: Rakvice

Výměra vinic: 2,32 ha




Biovíno: Naturvin

Biovína odrůd: Laurot a Malverina

Vinný sklep EBEN

Josef Abrle, Ing.

Kontaktní osoba: Vlastimil Peřina

Město: Pavlov

Město: Lednice na Moravě





Biovína odrůd: Pálava, Muškát

Biovína odrůd: Malverina, Laurot,

moravský, Cabernet Moravia, André,

Hibernal

Ryzlink rýnsk

(www.nazeleno.cz) (www.mze.cz)

48

8. ZÁVĚR Ekologické zemědělství v České republice není pouze krátkodobým trendem, ale významným a perspektivním odvětvím přispívajícím k rozvoji trvale udrţitelného zemědělství. Počty ekologických zemědělců se rychlým tempem zvyšují. V roce 2008 hospodařilo 1 849 ekologických zemědělců a to je o 531 farem více neţ v roce 2007, a například o 1 501 více neţ před deseti lety (348 farem). Stejně tak u výměry ekologicky obhospodařované zemědělské půdy došlo k navýšení o 7 418 ha oproti roku 2007. Ekologické zemědělství je odvětví, které se prudce rozvíjí po celém světě, klade větší důraz na ochranu ţivotního prostředí, dbá na větší „pohodu“ a šetrný chov zvířat bez pouţití syntetických chemických látek. Výsledkem je cesta k novým moţnostem vyuţívání trvale udrţitelného hospodaření, sníţení negativních vlivů na ţivotní prostředí, produkce kvalitních, bezpečných a zdravých potravin pro spotřebitele. K dalšímu rozvoji ekologického zemědělství v České republice je potřeba systematické zaměření na marketingovou podporu s cílem informovat české spotřebitele o bioproduktech. V České republice není dostatečná podpora výzkumů, a vzdělávacích programů o ekologickém zemědělství. Je nutno rozšířit spolupráci jednotlivých koproducentů a najít řešení pro moţnosti investic do náročných zpracovatelských technologií. Dalším znakem, který v České republice zamezuje rapidnějšímu rozvoji ekologického zemědělství je přísná kontrola dodrţování předpisů a nařízení. Kontrola bioprodukce na jedné straně zaručuje spotřebitelům ekologický původ potravin, na straně druhé můţe podpořit nezájem o bioprodukci ze strany konvenčních zemědělců. Ekologické zemědělství se odlišuje od konvenčního hospodaření nejen svým šetrným přístupem k ţivotnímu prostředí, ale také aplikací zákona, jenţ stanovuje výrobní

pravidla,

způsoby

certifikace

a

specifické

systémy

označování.

Z ekonomického hlediska dosahují ekologičtí zemědělci niţších hektarových výnosů při vyšších výrobních nákladech. Nízké výnosy nejsou kompenzovány zvýšenou prodejní cenou produktů a zisk je niţší neţ u konvenčního zemědělství. Důleţitou sloţkou výnosů jsou i dotace do ekologického zemědělství, které tvoří 15 – 20 % celkových příjmů a snaţí se dorovnat zvýšené náklady spojené s přeměnou do ekologického zemědělství. Doporučuje se rozšířit propagační a distribuční cesty pro biopotraviny, vyuţít médií a státu ke zvýšení informovanosti českých spotřebitelů Cena biopotravin hraje důleţitou roli v dalším rozvoji ekologického zemědělství. 49

Ekologicky v České republice hospodaří jiţ 1 849 farem. Na jiţní Moravě, která patří k nejvýznamnějším oblastem v zemi, je ekofarem zatím jen 130. Je to i tím, ţe se zemědělství bez chemie na jiţní Moravě zatím moc nedaří. Ekofarem je tady méně neţ v jiných krajích. Například v jihočeském kraji je ekofarem mnohem více. K nezdaru můţe být připsán i fakt, ţe se zde daří více konvenčnímu zemědělství. Na rozdíl od Moravskoslezského, Zlínského, Karlovarského a dalších krajů, které mají více podhorských oblastí, luk, pastvin a ekologické hospodaření, zejména pastevectví, je pro tamní zemědělce jednodušší a výhodnější. (Jihočeský kraj – 225 ekofarem, Zlínský – 196, Plzeňský – 164, Moravskoslezský – 158, Olomoucký – 142, Karlovarský – 141, Jihomoravský – 130, Liberecký – 123, Ústecký – 116, Královehradecký – 107, kraj Vysočina – 107, Středočeský – 87, Pardubický – 56 a Praha – 17). Jihomoravský kraj má sice mnohem větší podíl orné půdy ale na té se zemědělcům ekologicky moc hospodařit nechce a to z důvodu, ţe hospodaření je sloţitější, náročnější a také to chvíli trvá, neţ se to zemědělci naučí. Dalším z důvodů, proč má jihomoravský kraj málo ekofarem, je dotační politika státu. Stát podporuje hlavně udrţování travnatých porostů v podhorských oblastech. Jiţní Morava má nejen málo ekofarem, ale ekofarmáři navíc hospodaří na poměrně malé rozloze. Zatímco v jiţních Čechách se ekologicky hospodaří na 48 712,4 hektarech, na jiţní Moravě je to pouze 9 056,1 hektarů. Na jiţní Moravě je v současné době asi 19 tisíc hektarů vinic, z toho 12 tisíc hektarů obhospodařují zemědělci v integrované produkci. Ta je jakýmsi mezistupněm mezi konvenčním pěstováním vinné révy a bioprodukcí. Na rozdíl od biovýroby se v ní smí pouţívat omezené mnoţství chemických prostředků, které ale neobsahují zakázané látky. Ekologicky dnes pěstuje vinnou révu na asi 500 hektarech zhruba 30 vinařů. Drtivá většina z nich se však nachází ve tříletém přechodném období, v němţ vinice musí splňovat podmínky bioprodukce a výrobky z něj nelze jako biovýrobky označit. Certifikovaná biovína tak dosud vznikají jen u čtyř vinařů na asi 19 hektarech na Břeclavsku. Po letošní sklizni se tento počet zvýší o dalších 210 hektarů, které ukončí tříleté přechodné období. Podíl biovinic se tak zvýší na 2,5 procenta z celkového mnoţství vinic v Česku. V jihomoravském kraji i nadále dochází k nárůstu počtu ekologických farem i výrobců biopotravin.

50

9. SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 1. MOUDRÝ J., Bioptodukty, Institut výchovy a vzdělávání MZe v Praze, 1997, 37 s. ISBN 80-7105-138-1 2. MOUDRÝ J., Přechod na ekologický způsob hospodaření, Institut výchovy vzdělání MZe v Praze, 1997, 47 s. ISBN 80-7105-134-9 3. ŠARAPATKA B., URBAN J. A KOLEKTIV, Ekologické zemědělství v praxi, PRO – BIO Šumperk, 2006, 502 s. ISBN 978-80-903583-0-0

Internetové zdroje 4. Agronavigátor. Statistika. [online]. [cit. 2009-04-02]. Dostupné z WWW: < http://www.agronavigator.cz/ekozem/default.asp?ch=24&typ=1&val=89655&ids=973> 5. Biologická ochrana rostlin. Profesní pěstitelé. [online]. [cit. 2009-04-02]. Dostupné z WWW: 6. BIO SPOTŘEBITEL. Ekofarma Deblín. [online]. [cit. 2009-04-02]. Dostupné z WWW: 7. BIO SPOTŘEBITEL. Ekofarma Nové Sady. [online]. [cit. 2009-04-02]. Dostupné z WWW: 8. BIO SPOTŘEBITEL. Ekologická farma Wágnerová. [online]. [cit. 2009-04-02]. Dostupné z WWW:

51

9. BIO SPOTŘEBITEL. Farma Trnka. [online]. [cit. 2009-04-02]. Dostupné z WWW: 10. BIO SPOTŘEBITEL. Ing. Slavík Jan. [online]. [cit. 2009-04-02]. Dostupné z WWW: 11. BIO SPOTŘEBITEL. KVATRO – EKOSTATEK spol. s.r.o. [online]. [cit. 2009-0402]. Dostupné z WWW: 12. Dům na půli cesty. Ekofarma a dílny. [online]. [cit. 2009-04-02]. Dostupné z WWW: 13. Ekofarma Jalový dvůr. Home. [online]. [cit. 2009-04-02]. Dostupné z WWW: 14. Ekologická farma Wágnerová. Ceník nabízených služeb a produktů. [online]. [cit. 2009-04-02]. Dostupné z WWW: 15. EKOLIST. Zpravodajství. [online]. [cit. 2009-04-02]. Dostupné z WWW: 16. Farma Trnka. Home. [online]. [cit. 2009-04-02]. Dostupné z WWW: 17. Hnuti DUHA. Ekozemědělci v Jihomoravském kraji. [online]. [cit. 2009-04-02]. Dostupné z WWW: 18. Horňácká farma. Home. [online]. [cit. 2009-04-02]. Dostupné z WWW:

52

19. Internetová encyklopedie zaměřená na prostředí. Ekologická farma. [online]. [cit. 2009-04-02]. Dostupné z WWW: 20. Ministerstvo zemědělství České republiky. Seznamy podnikatelů. [online]. [cit. 2009-04-02]. Dostupné z WWW: 21. Ministerstvo zemědělství České republiky. Statistika v oblasti ekologické zemědělství. [online]. [cit. 2009-03-26]. Dostupné z WWW: 22. NA ZELENO. Biovíno. [online]. [cit. 2009-04-02]. Dostupné z WWW: 23. Obr. 1 Grafické znaky označující produkt ekologického zemědělství. [online]. [cit. 2009-03-17]. Dostupné z WWW:< http://www.kez.cz/main.php?pageid=199> 24. Obr. 2 Jalový dvůr – statek. [online]. [cit. 2009-04-08]. Dostupné z WWW: 25. Obr. 3 Jalový dvůr – zvířata. [online]. [cit. 2009-04-08]. Dostupné z WWW: 26. Obr. 4 Jalový dvůr – zvířata. [online]. [cit. 2009-04-08]. Dostupné z WWW: 27. Obr. 5 Jalový dvůr – statek. [online]. [cit. 2009-04-08]. Dostupné z WWW: 28. Obr. 6 Koňská stanice. [online]. [cit. 2009-04-14]. Dostupné z WWW:

53

29. Obr. 7 Koňská stanice. [online]. [cit. 2009-04-14]. Dostupné z WWW: 30. Obr. 8, 9, 10, 11 Horňácká farma. [online]. [cit. 2009-04-23]. Dostupné z WWW: 31. Obr. 12 Ranč Loučka – statek. [online]. [cit. 2009-04-23]. Dostupné z WWW: 32. Obr. 13 Ranč Loučka. [online]. [cit. 2009-04-23]. Dostupné z WWW: 33. Obr. 14 Ranč Loučka. [online]. [cit. 2009-04-23]. Dostupné z WWW: 34. Obr. 15, 16 Farma Trnka. [online]. [cit. 2009-04-23]. Dostupné z WWW: 35. Obr. 17 Ekologická vinice. [online]. [cit. 2009-03-25]. Dostupné z WWW: 36.PRO - BIO. Databanka výzkumu ekologického zemědělství. [online]. [cit. 2009-0309]. Dostupné z WWW: < http://www.pro-bio.cz/vyzkum/> 37. Ranč Loučka. Nabídka. [online]. [cit. 2009-04-02]. Dostupné z WWW: 38. Síť informačních center. Dokumenty. [online]. [cit. 2009-03-09]. Dostupné z WWW:

54

10. PŘÍLIHY Seznam obrázků Obrázek č. 1 Grafické znaky označující produkt ekologického zemědělství Obrázek č. 2 Jalový dvůr - statek Obrázek č. 3 Jalový dvůr - zvířata Obrázek č. 4 Jalový dvůr - zvířata Obrázek č. 5 Jalový dvůr - statek Obrázek č. 6 Koňská stanice Obrázek č. 7 Koňská stanice Obrázek č. 8 Horňácká farma Obrázek č. 9 Horňácká farma Obrázek č. 10 Horňácká farma Obrázek č. 11 Horňácká farma Obrázek č. 12 Ranč Loučka - statek Obrázek č. 13 Ranč Loučka Obrázek č. 14 Ranč Loučka Obrázek č. 15 Farma Trnka Obrázek č. 16 Farma Trnka Obrázek č. 17 Ekologická vinice

Seznam tabulek Tabulka č. 1 Vývoj výměry zemědělské půdy v ekologickém zemědělství ČR Tabulka č. 2a Výměra a procentický podíl ekologického zemědělství z celkové výměry zemědělské půdy s uvedením prvních dvaceti států Tabulka č. 2b Výměra a procentický podíl ekologického zemědělství z celkové výměry zemědělské půdy s uvedením prvních dvaceti států Tabulka č. 3 Průměrné velikosti ekofarem Tabulka č. 4 Výměra ekologických ploch v krajích ČR v roce 2008 Tabulka č. 5 Počet registrovaných specialistů v ČR za rok 2008 Tabulka č. 6 Zpracovatelé a dodavatelé podle druhu ekonomické aktivity v roce 2008 55

Tabulka č. 7 Zpracovatelé a dodavatelé podle druhu ekonomické aktivity v roce 2008 Tabulka č. 8 Počet farem a výměra půdy v EZ dle krajů k 31. 7. 2008 Tabulka č. 9 Prodej výrobků z ovčí vlny Tabulka č. 10 Prodej ekologických plodin

Seznam grafů Graf č. 1 Počet farem hospodařících v ekologickém zemědělství ČR (1990-2008)

56

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Miroslava Švástová

Recommend Documents