MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERSITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA Ústav lesnické a dřevařské techniky
Rozbor protipožární techniky provozních uzlů na vybraných pilařských provozech
Diplomová práce
2008
Bc. Hana Káňová
Děkuji všem, kteří mi byli nápomocni a svými připomínkami a podklady přispěli k dokončení této práce. Zvláštní poděkování patří vedoucímu diplomové práce panu Prof. Ing. Jindřichovi Nerudovi CSc. . Dále paní Ing. Jitce Nerudové za trefné připomínky v oblasti požární bezpečnosti. Panu Ing. Leňovi za odborné konzultace v problematice sprinklerových hasících zařízení. Další poděkování pak patří oběma pilařským provozům za poskytnutou dokumentaci. Zvláštní poděkování pak patří Ing. Agátě Krausové za pomoc při terénních měřeních.
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Rozbor protipožární techniky provozních uzlů na vybraných pilařských provozech zpracoval/a sám/sama a uvedl/a jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne: 8.3.2008
Bc.Hana Káňová
Rozbor protipožární techniky provozních uzlů na vybraných pilařských provozech
Abstract
Pilařská výroba a pilařský provoz jako takový, je vždy rizikovým faktorem. Vysoké množství skladované a zpracovávané dřevní hmoty, zejména pak její hořlavosti ve formě pilin, štěpky a prachu k zvyšování rizika požárů jen přispívá. Dřevitý prach a drobné částice dřeva jsou považovány za látku vysoce hořlavou. V provozu se vždy stanovuje
požární nebezpečí
v pilnici a i ostatních provozech navazujících či předcházejících. Zákonné vyhlášky a zákonem dané zpracování požární zprávy a její plnění pomáhá předcházet nebezpečí vzniku požáru a tak i škodám na majetku, či dokonce ztrátám na lidských životech. A právě zpracování této problematiky na dvou rozdílných provozech je cílem této diplomové práce. Dotčené pilařské provozy jsou : Pila Paskov ve vlastnictví MAYER-MELNHOF HOLZ PASKOV s.r.o. a pilařského provozu na Pile Olomučany ve vlastnictví Školního lesního podniku „Masarykův les“ Křitiny.
klíčová slova: požáry, protipožární zabezpečení, pilařské provozy, sprinklerové hasící zařízení (SHZ)
The analysis of fire-fighting device at the chosen saw-mills
Abstract The saw-mill production and saw-mill workshop as such, is always the risk factor. The high amount of stored and processed wood mass, particularly its inflammability in forms of sawdust, wood chips and dust, contributes to the fire hazard increase. Wood dust and comminutions are considered to be the material of high inflammability. There is always determined the fire hazard in the sawmill department and in other workshops that are consequential or previous ones. The statutory public notes, the processing of fire report according to law and the report’s fulfillment helps to prevent the risk of fire creation and it prevents the property damages or even bereavements. The goal of this dissertation is the processing of the above mentioned issue at two different workshops. Those saw-mill workshops are: Saw-mill Paskov in the property of MAYR-MELNHOF SÄGE PASKOV s.r.o. and saw-mill workshops at saw-mill Olomoučany in the property of training forest enterprise „Masarykův les“ Křitiny.
Keywords: Fires, fire-fighting security, saw-mill workshops, sprinkler fire-fighting system
Úvod Tato diplomová práce se zabývá požární bezpečností na vybraných pilařských provozech. Konkrétně se jedná pilařské provozy: Pila Paskov, ve vlastnictví MAYR-MELNHOF SÄGE PASKOV s.r.o., a pilařský provoz na Pile Olomoučany, ve vlastnictví Školního lesního podniku „Masarykův les“ Křitiny. U těchto provozů metodou srovnávání požárních zpráv a jiných dostupných materiálů hodnotí jejich protipožární zabezpečení a i jeho uplatnění v provozu. Důraz je pak kladem na efektivitu těchto zabezpečení a jejich případné nadstandardní řešení, jak je tomu na pile Paskov ve vlastnictví MAYR-MELNHOF SÄGE PASKOV s.r.o., dále jen pile Paskov. Součástí této diplomové práce je taktéž projekt stabilního hasícího zařízení, dále jen SHZ, navrženým jako nadstandardní řešení na pile Olomoučany ve vlastnictví Školního lesního podniku „Masarykův les“ Křitiny, dále jen pile Olomoučany. Toto nadstandardní hasící zařízení má za úkol zajistit vyšší bezpečnost provozu nacházejícím se v ochranné zóně CHKO Moravský kras a přispět tak k minimalizaci škod na majetku Školního lesního podniku „Masarykův les“ Křitiny v případě požáru na velké či malé pilnici, kde byl tento systém navržen.
Metodika diplomové práce
Práci na diplomové práci jsem začala shromažďováním a studiem potřebných vyhlášek a ČSN norem, které mi doporučila pí. Nerudová - specialistka v oboru požární ochrany Po prostudování materiálů jsem se šla seznámit s oběma pilařskými provozy. Konkrétně tedy s MAYER-MELNHOF HOLZ PASKOV s.r.o. Staříč 544 a později s Pilou Olomučany ve vlastnictví Školního lesního podniku „Masarykův les“ Křtiny, kterou jsem však znala již z dřívějška v rámci výjezdů jsme byli seznamováni s provozem totéž se uskutečnilo v provozu firmy MMHolz Paskov Na obou objektech jsem provedla terénní šetření , půdorysné zaměření objektů a pořízení fotodokumentace. Na závěr těchto šetření, jsem si vyžádala zapůjčení požárních zpráv a v případě pilařského provozu v Olomučanech i dokumentaci a schématické nákresy celého areálu pily. V té době jsem si již vyhledávala a sama zhotovovala fotografie jednotlivých druhů hasících přístrojů a dělala předběžný soupis o tom, které z nich a v jakém pořadí je uvedu v diplomové práci doplň to tady Následně jsem si přes komoru autorizovaných inženýrů spojila s panem Ing. M. Leněm, absolventem VŠB v Ostravě, který absolvoval obor s protipožárním zaměřením a věnoval se této problematice i nadále jako ředitel soukromé firmy Leňo stabil Czech s.r.o. Po první schůzce s panem Ing. Leněm a jeho odsouhlasení další naší spolupráce jsem dle metodiky v ČSN EN 12 845 - Sprinklerové normě, začala zpracovávat projekt stabilního hasícího zařízení na pile Olomoučany v objektu Velké pilnice. Při této činnosti jsem se naučila uspokojivě pracovat s programem AutoCad. Mezi touto prací jsem vypracovala kapitolu o obou pilařských provozech a tam zaznamenala jak se oba dva provozy vypořádávají s oblastí protipožární ochrany. V závěru kapitoly jsem navrhla řešení těchto nedostatků, či v případě pily v Olomučanech navrhla použití stabilního sprinklerového hasicího zařízení jako nadstandardního řešení a dalšího stupně v oblasti požární bezpečnosti tohoto provozu. Použité sprinklerové hlavice jsem našla v katalogu firmy Tyco, který mi laskavě zapůjčila firma Leňo stabil Czech s.r.o. Nakonec přišla na řadu technická zpráva do níž jsem zapracovala vše co by bylo v klasické technické zprávě zhotovované k nějakému objektu. Konečný bod přišel při vkládání obrázků do textu práce a pak při konečném shrnutí v kapitole shrnutí a závěr.
1. Shrnutí legislativních předpisů – Legislativa a požáry v lesnickém provozu ....................................................................................................10 1.1 Rozdělení požárů............................................................................................... 10 1.2 Požární zákon a jeho vztah k pilařskému provozu ............................................ 15 1.3 Vyhláška č. 246/2001 Sb. a ji vymezené základní pojmy................................. 23 1.4 Normativní předpisy důležité pro tuto diplomovou práci ................................. 28 1.5 Shrnutí ............................................................................................................... 29
2. Hasící zařízení využitelná na pilařských provozech. ......................31 2.1 Hasící přístroje ruční ......................................................................................... 31 2.1.1 Hasicí přístroje práškové ............................................................................ 31 2.1.2 Hasící přístroje s CO2 ................................................................................. 31 obr. 2.2 hasící přístroj CO2 (foto VÍTKOVICE a.s.) ........................................... 32 2.1.3 Pěnové hasící přístroje ............................................................................... 32 2.1.4 Vodní hasící přístroje ................................................................................. 32 obr.2.4 vodní hasící přístroj (foto VÍTKOVICE a.s.) ............................................. 33 2.2 Elektronická požární signalizace (EPS) ............................................................ 33 2.3 Sprinklerová zařízení......................................................................................... 34 2.3.1 Historie sprinklerového hasícího zařízení .................................................. 34 2.3.2 Sprinklerové hasící zařízení ....................................................................... 35 2.3.3 Popis sprinklerového zařízení .................................................................... 36 2.3.4 Popis činnosti sprinklerového zařízení....................................................... 36 2.3.5 Navrhování sprinklerového zařízení .......................................................... 37 2.3.5.1 Napojení na vodní zdroje ........................................................................ 38 2.3.6 Čerpadla ..................................................................................................... 39 2.3.8 Rozmístění sprinklerových hlavic .............................................................. 41 2.3.9 Druhy sprinklerových hlavic ...................................................................... 41
3. Šetřené pilařské provozy ...................................................................43 3.1 Charakteristika požárního nebezpečí na pilařských provozech ........................ 43 3.2 Výběr pilařských uzlů ....................................................................................... 48 3.3 Pila Paskov ........................................................................................................ 49 3.3.1 Zařízení pro protipožární zásah.................................................................. 51 3.4 Pila Olomoučany ............................................................................................... 52 3.4.1.Hasební prostředky..................................................................................... 53 3.5 Závěr............................................................................................................. 57 3.6 Doporučení ................................................................................................... 58
4. Projekt SHZ na pilařském provozu v Olomučanech......................59 4.1 Metodika práce .................................................................................................. 59 4.2 Všeobecně ......................................................................................................... 60 4.3 Základní technické údaje................................................................................... 60 4.3.1 Vlastní výpočet........................................................................................... 61 4.4 Technický popis ................................................................................................ 62 4.4.1 Strojovna sprinklerového HZ ..................................................................... 62 4.4.1.1 Připojení na vodní zdroj .......................................................................... 62 4.4.2 Potrubní rozvod sprinklerového HZ........................................................... 63 4.4.2.1 Tlakové zkoušky ..................................................................................... 63 4.4.3 Elektrická část sprinklerového HZ ............................................................. 63
4.4.3.1 Všeobecně ............................................................................................... 63 4.4.3.2 Rozvodná soustava.................................................................................. 64 Ovládací a signalizační obvody 24V DC / IT–SELV ..................................... 64 4.4.3.3 Ochrana před nebezpečným dotykem ..................................................... 64 4.4.3.4 Motorový rozvaděč sprinklerového HZ .................................................. 64 4.4.3.5 Koncový spínač ....................................................................................... 65 4.4.3.6 Elektromotory.......................................................................................... 65 4.4.5 Vodní zdroj................................................................................................. 66 4.4.6 Komplexní vyzkoušení............................................................................... 66 4.4.6.1 Při komplexních zkouškách bude provedeno.......................................... 67 4.4.6.2 Při komplexních zkouškách musí být přítomni....................................... 67 4.4.7 Údržba a provádění kontrol........................................................................ 67 4.4.8 Požadavky na koordinaci a ostatní profese ................................................ 67 4.4.8.1 Umístění a vybavení strojovny sprinklerového HZ ................................ 67 4.4.8.2 Požadavky na ostatní profese .................................................................. 68 4.4.9 Požadavky na POV..................................................................................... 69 4.5 Ekonomický rozbor ........................................................................................... 69 4.6 Závěr.................................................................................................................. 70
5. Závěr....................................................................................................72 6. Shrnutí .................................................................................................73
1. Shrnutí legislativních předpisů – Legislativa a požáry v lesnickém provozu V roce 2006 vzniklo v lesnictví 679 požárů s celkovou škodou 22 475 500 Kč, 17 osob bylo zraněno. Čtyři velké požáry (tzn. se škodou 1 mil. Kč a vyšší) způsobilo škodu 15,3 mil. Kč, tzn., že 0,6 % požárů způsobilo 68 % škod. Ve srovnání s rokem 2005 došlo ke zvýšení počtu požárů o 8,5 %, škody jsou vyšší o 6,6 %. Požáry zničily nebo poškodily 405,4 ha lesních porostů. (Statistická požární ročenka 2006) V roce 2007 vzniklo v lesnictví 847 požárů se škodou 24 005 000 Kč. Bylo zraněno 22 osob. Pět velkých požárů (se škodou 1 mil. a vyšší) způsobilo škodu 7,8 mil. Kč, tzn., že 0,6% požárů způsobilo 33% škod. Ve srovnání s rokem 2006 došlo ke zvýšení počtu požárů o 24,7%, škody jsou vyšší o 8,8%. Požáry zničily nebo poškodily 315,5 ha lesních porostů. (Statistická požární ročenka 2007)
1.1 Rozdělení požárů V lese rozdělujeme požáry na korunové, povrchové a podzemní (kořenové). V obecném provozu je však rozdělení mnohem více. Jak bude řečeno v následujících bodech, legislativa, týkající se protipožárního zabezpečení, je více než obsáhlá (já zde uvádím, cituji několik nejdůležitějších pravidel). Ať již paragrafy požárního zákona, či body výše citované vyhlášky, nebo normativní předpisy, vše se zaobírá problematikou požárního nebezpečí a snaží se ošetřit předpisy a paragrafy, jak požárům předcházet. Jak určovat riziko požárního nebezpečí, volit protipožární zabezpečení, jak postupovat v případě vypuknutí požáru. Požáry jako takové můžeme rozdělit dle několika hledisek.
1) rozdělení požárů: (podle hořících látek)
Požáry dle hořících látek
požáry pevných látek
požáry hořlavých kapalin
požáry plynů
požáry kombinované
2) podle možnosti rozšíření se požáry dělí na:
Požáry dle možnosti rozšíření
Rozšiřující se požáry
Nerozšiřující se požáry
Rozšiřující se požáry – takové, které se dále rozšiřují (většina požárů) Nerozšiřující se požáry – šíření požáru brání ohraničení hořlavé látky. Toto může být časově omezeno; například požární odolností stavebních konstrukcí, množstvím hořlavých látek v ohraničeném prostoru, nebo podmínkami, které brání šíření požáru. 3) podle rozsahu:
Požáry dle rozsahu
malé požáry
střední požáry
velké požáry
katastrofické požáry
Malé požáry – jsou ohroženy jednotlivé osoby, plochy o rozloze m2, části budov Střední požáry – jsou ohroženy desítky osob, plochy o rozloze stovek m 2, celé domy Velké požáry – jsou ohroženy stovky osob, plochy v hektarech či desítkách hektarů, bloky domů Katastrofické požáry – jsou ohroženy tisíce lidí, plochy ve stovkách hektarů, celé čtvrti obcí
4) podle doby trvání požáry dle doby trvání
krátkodobé střednědobé
dlouhodobé
Krátkodobé – řádově v hodinách Střednědobé – řádově v desítkách hodin Dlouhodobé – nad čtyři dny
5) dle zjistitelnosti:
Požáry dle zjistitelnosti
otevřené
skryté
6) dle polohy požáru v terénu:
Požáry dle polohy
podzemní přízemní
nadzemní
středně vysoké
vysoké
Podzemní – požáry pod úrovní místního terénu, Přízemní – požáry na úrovni místního terénu nebo snadno dostupné Nadzemní: středně vysoké – požáry nad úrovní země, které jsou dostupné standardní výškovou technikou a nepřesahují výšku 27 m výškové – požáry ve výšce nad 27 m
(Ministerstvo vnitra – Hasiči a záchranáři: Odborná příprava jednotek požární ochrany konspekty odborné, [online] citováno 25.3.2008) Rozdělení požárů je tedy různé, ale pro tuto diplomovou práci je hlavním bodem, jak jim předcházet, či je účinně likvidovat na pilařských provozech. 1.2 Požární zákon a jeho vztah k pilařskému provozu V případě protipožární ochrany vycházíme z Požárního zákona č.133/1985 Sb. ve znění zákona č. 267/2006 Sb. (v platnosti od 1. ledna 2008). Tento zákon vytváří podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech; stanovením povinností ministerstev a jiných správních úřadů, právnických a fyzických osob, postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinností jednotek požární ochrany. Taktéž ukládá, že každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek; při zdolávání požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí je povinen poskytovat přiměřenou osobní pomoc, nevystaví–li tím vážnému nebezpečí nebo ohrožení sebe nebo osoby blízké anebo nebrání–li mu v tom důležitá okolnost, a potřebnou věcnou pomoc. (Zákon 133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění zákona č. 267/2006 Sb., § 1 Úvodní ustanovení, sbírka zákonů 2006 ), Oddíl první hovoří o povinnosti ministerstev a jiných státních orgánů, právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů a fyzických osob. Dle tohoto oddílu je pro pilařský provoz důležitý § 2 odstavec (2), který mu ukládá jako právnické osobě plnit povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti. Za plnění povinností na úseku požární ochrany u právnických osob odpovídá statutární orgán. Pilařské provozy jsou zařazeny podle § 4 daného zákona do kategorie b) tj. kategorie se zvýšeným požárním nebezpečím. Každý pilařský provoz se pak hodnotí dle odstavce 2 § 4 požárního zákona. Kategorie začlenění jsou uvedeny v tabulce 1.1 O začlenění do jednotlivých kategorií rozhoduje při stavbě objektu požární technik, případě jiné odborně způsobilé fyzické nebo právnické osoby. Takovými se dle § 11 odstavce 1 rozumí znalci a znalecké ústavy v základním oboru požární ochrany zapsaní v seznamu znalců a znaleckých ústavů vedených krajskými soudy, fyzické osoby, které jsou absolventy škol požární ochrany nebo absolventy vysokoškolského studia, jehož součástí je ověřovací
program pro odbornou způsobilost na úseku požární ochrany schválený ministerstvem, který odpovídá požadavkům uvedeným v odstavci 4, nebo fyzické osoby, které složily zkoušku odborné způsobilosti před komisí ustavenou ministerstvem. Za odborně způsobilé osoby se považují též příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky. (citace zákona. 133/1985 Sb.). Toto začlenění do kategorií je povinné pro fyzické i právnické osoby a povinnost jejich plnění ukládá Požární zákon. Tabulka 1.1 Provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím
a) při nichž se vyskytují v jednom prostoru nebo požárním úseku 1a) nebezpečné látky a přípravky, které jsou klasifikovány jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, 1b) v celkovém množství převyšujícím 1 000 kg těchto látek a přípravků v pevném stavu nebo 250 litrů těchto látek a přípravků v kapalném stavu,
b) při nichž se vyskytují hořlavé nebo hoření podporující plyny v zásobnících, případně v nádobách (sudech, lahvích nebo kartuších), se součtem vnitřních objemů těchto nádob převyšujícím 100 litrů umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku, a v případě nádob na zkapalněné uhlovodíkové plyny, s celkovým množstvím možných náplní převyšujícím 60 kg umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku,
c)
u kterých se při výrobě nebo manipulaci vyskytuje hořlavý prach nebo páry hořlavých kapalin v ovzduší nebo v zařízení v takové míře, že nelze vyloučit vznik výbušné koncentrace nebo se hořlavý prach usazuje v souvislé vrstvě nejméně 1 mm,
d) ve výrobních provozech, ve kterých se na pracovištích s nejméně třemi zaměstnanci vyskytuje nahodilé požární zatížení 15 kg/m2 a vyšší, e) v prostorách, ve kterých se vyskytuje nahodilé požární zatížení 120 kg/m2 a vyšší, f)
při nichž se používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v bezprostřední přítomnosti hořlavých látek v pevném, kapalném nebo plynném stavu, kromě
lokálních spotřebičů a zdrojů tepla určených k vytápění, vaření a ohřevu vody,
g) v budovách 1c) o sedmi a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 22,5 m, kromě bytových domů, 1d)
h) ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob, 1e) ve stavbách pro obchod, 1f) ve stavbách ubytovacích zařízení 1g) a ve stavbách, které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace, 1h)
i)
v podzemních prostorách určených pro poskytování služeb nebo obchod s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat sedm a více osob,
j)
u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah.
Zákon, konkrétně § 5, pilařským provozům udává povinnosti: Každý pilařský provoz by měl obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu. Přitom by však měl používat a instalovat pouze schválené druhy, Dále pak vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení. Na pile by se dle zákona měli dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností. Každé pracoviště na pile by mělo být označeno příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení. Tyto prostředky požární ochrany a celkový jejich stav se dle požárního zákona musí pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby (§ 11 odst. 1), technika
požární ochrany (§ 11 odst. 2) nebo preventisty požární ochrany (§ 11 odst. 6) a zjištěné závady se musí neprodleně odstraňovat. Majitel pilařského provozu musí umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku požární ochrany, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace vztahující se k zabezpečování požární ochrany v souladu s tímto zákonem a ve stanovených lhůtách splnit jím uložená opatření. V případě vniku požáru je pak povinností majitele pilařského provozu poskytovat bezúplatně orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo vzorky nezbytné k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru. A samozřejmě bezodkladně oznamovat územně příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje každý požár vzniklý při činnostech, které provozují, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívají. V následujícím odstavci se bude hovořit o požární hlídce. Požární hlídkou se rozumí dle § 13 odstavce (1) hlídka, kterou zřizují právnické osoby a podnikající fyzické osoby , a) v prostorách s nejméně třemi zaměstnanci, ve kterých provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím, b) v případech, kdy tak stanoví nařízení kraje [§ 27 odst. 1 písm. f)] nebo obecně závazná vyhláška obce [§ 29 odst. 1 písm. o)]. Úkolem preventivní požární hlídky je: dohlížet na dodržování předpisů o požární ochraně a v případě vzniku požáru provést nutná opatření k záchraně ohrožených osob, přivolat jednotku požární ochrany a zúčastnit se likvidace požáru. Dle Požárního zákona je nutné mít zpracovanou dokumentaci o požární ochraně (konkrétně dle § 15 – Dokumentace požární ochrany). Do čehož spadá požární zpráva, zpráva o stavu hasících přístrojů, EPS, či SHZ. Na každém podniku, tak i v pilařských provozech, musí docházet k zákonnému školení zaměstnanců o požární ochraně. Toto školení by měla dle § 16a (1) provést a) odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně, b) odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany odbornou přípravu preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek,
c) proškolený vedoucí zaměstnanec nebo preventista požární ochrany školení ostatních zaměstnanců o požární ochraně. Základní povinnosti fyzických osob (dále dle § 17) platí jak pro majitele pilařského závodu, tak pro zaměstnance, kteří jsou všichni povinni si počínat tak, aby a) nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení, b) zajistili přístup k rozvodným zařízením elektrické energie a k uzávěrům plynu, vody a topení, c) plnili příkazy a dodržovali zákazy týkající se požární ochrany na označených místech, d) obstarali požárně bezpečnostní zařízení a věcné prostředky požární ochrany v rozsahu stanoveném zákonem, e) zajistili přístup k požárně bezpečnostním zařízením a věcným prostředkům požární ochrany, za účelem jejich včasného použití, a dále udržovali tato zařízení a věcné prostředky v provozuschopném stavu; uvedené povinnosti se vztahují na osoby, které mají uvedená zařízení a věcné prostředky ve vlastnictví či užívání, f) vytvářeli v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolání požáru a pro záchranné práce, g) umožnili orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů při zjišťování příčiny vzniku požáru a v odůvodněných případech mu bezúplatně poskytnout výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru, h) oznamovali bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru každý požár vzniklý při činnostech, které vykonává, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívá, i) dodržovali podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností. Nikdo však nesmí: a) vědomě bezdůvodně přivolat jednotku požární ochrany nebo zneužít linku tísňového volání, b) provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy, 11) c) poškozovat, zneužívat nebo jiným způsobem znemožňovat použití hasicích přístrojů nebo jiných věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,
d) omezit nebo znemožnit použití označených nástupních ploch pro požární techniku, e) používat barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany, f) provádět vypalování porostů.
Pomoc při zdolávání požárů Osobní pomoc (dle § 18); každý je povinen v souvislosti se zdoláváním požáru: a) provést nutná opatření pro záchranu ohrožených osob, b) uhasit požár, jestliže je to možné, nebo provést nutná opatření k zamezení jeho šíření, c) ohlásit neodkladně na určeném místě zjištěný požár nebo zabezpečit jeho ohlášení, d) poskytnout osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce. Věcná pomoc (dále § 19) Každý je povinen na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce poskytnout dopravní prostředky, zdroje vody, spojová zařízení a jiné věci potřebné ke zdolání požáru. Vynětí z povinnosti poskytnout osobní a věcnou pomoc (dále dle § 20) (1) Povinnost poskytovat pomoc uvedenou v § 18 a 19 se nevztahuje na: a) útvary a vojáky ozbrojených sil České republiky, útvary a příslušníky Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby, jestliže by poskytnutím pomoci byl vážně ohrožen důležitý zájem služby, b) právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti veřejné hromadné dopravy, energetiky a spojů a jejich zaměstnance, jestliže by poskytnutí pomoci mohlo mít za následek závažnou poruchu provozu u těchto právnických osob a podnikajících fyzických osob, nebo jiný závažný následek, c) právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti zdravotnictví a jejich zaměstnance, jestliže by poskytnutím pomoci bylo vážně ohroženo plnění úkolů podle zvláštních předpisů 1p). (2) Fyzická osoba není povinna poskytnout pomoc uvedenou v § 18 a 19, jestliže jí v tom brání důležitá okolnost, nebo jestliže by tím vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké.
Náhrada ušlého výdělku (dále dle § 20a) (1) Poskytne–li fyzická osoba, která podniká nebo je samostatně výdělečně činná, osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce, náleží jí náhrada ušlého výdělku v prokázané výši. (2) O náhradě rozhoduje a tuto poskytuje hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl. Náhradu je nutno uplatnit do tří měsíců, nejpozději však do dvou let ode dne vzniku nároku, jinak tento nárok zanikne.
Náhrada výdajů( dále dle § 21) (1) Jestliže jsou s poskytnutím věcné pomoci spojeny výdaje, patří tomu, kdo je poskytl, náhrada výdajů. Právo na náhradu výdajů může oprávněný uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy je zjistil, nejpozději do dvou let od jejich vzniku; jinak toto právo zanikne. Právo na náhradu výdajů se uplatňuje u hasičského záchranného sboru kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl. Hasičský záchranný sbor kraje o náhradě výdajů rozhoduje a tuto náhradu poskytuje. (2) Jestliže právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba poskytly věcnou pomoc při zdolávání požárů jiné právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, mají právo na náhradu výdajů s touto pomocí spojených. Náhradu výdajů poskytuje ten, komu byla věcná pomoc poskytnuta. (3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčeno právo na náhradu škody. Vstup na nemovitosti (dále dle § 22) (1) Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na nemovitost k provedení opatření nutných ke zdolání požáru nebo k zamezení jeho šíření, popřípadě k provedení jiných záchranných prací, zejména vyklidit nebo strpět vyklizení pozemku, odstranit nebo strpět odstranění staveb, jejich částí nebo porostů. O potřebě a rozsahu těchto opatření rozhoduje velitel zásahu. (2) Je–li to nezbytně nutné pro účely cvičení jednotky požární ochrany, vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na nemovitost; o tomto vstupu musí být hasičským záchranným sborem kraje nebo obcí, které cvičení jednotky požární ochrany organizují, předem uvědoměn, a to nejméně 24 hodiny před zahájením cvičení. Přitom se musí dbát, aby cvičením jednotky požární ochrany bylo co nejméně rušeno užívání nemovitosti a aby nevznikly škody, kterým lze zabránit. (3) Nesouhlasí–li vlastník (správce, uživatel) nemovitosti se vstupem na nemovitost podle odstavce 2, rozhodne hasičský záchranný sbor kraje nebo obec, které cvičení jednotky požární ochrany organizují, o tom, zda vstup na nemovitost je pro cvičení této jednotky nutný. To neplatí, jde–li o obydlí, kam lze vstupovat jen s předchozím souhlasem vlastníka nebo uživatele.
1.3 Vyhláška č. 246/2001 Sb. a ji vymezené základní pojmy Dalším velmi důležitým prvkem požární bezpečnosti je vyhláška číslo 246/2001 Sb., což je vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). Pro účely této vyhlášky a zároveň pro shrnutí pojmů v této diplomové práci se rozumí: (dále dle § 1, vyhlášky 246/2001 Sb.) a) požární bezpečností – souhrn organizačních, územně technických, stavebních a technických opatření k zabránění vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem, k ochraně osob, zvířat a majetku v případě vzniku požáru a k zamezení jeho šíření, b) požární technikou – zásahové požární automobily, požární přívěsy, návěsy, kontejnery, plavidla, vznášedla a letadla, c) věcnými prostředky požární ochrany – prostředky používané k ochraně, záchraně a evakuaci osob, k hašení požáru a prostředky používané při činnosti jednotky požární ochrany při záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva při plnění úkolů civilní ochrany, popřípadě při činnosti požární hlídky, d) požárně bezpečnostním zařízením – systémy, technická zařízení a výrobky pro stavby podmiňující požární bezpečnost stavby nebo jiného zařízení, e) vyhrazenými druhy požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení – požární technika, pro kterou jsou stanoveny technické podmínky zvláštním právním předpisem,
1)
věcné prostředky požární ochrany a požárně
bezpečnostní zařízení, na jejichž projektování, instalaci, provoz, kontrolu, údržbu a opravy jsou kladeny zvláštní požadavky, f) normativním požadavkem – konkrétní technický požadavek obsažený v české technické normě, jehož dodržením se považuje požadavek příslušného ustanovení vyhlášky za splněný; neexistuje–li pro příslušnou oblast platná česká technická norma, považuje se za normativní požadavek konkrétní technická specifikace obsažená ve veřejně dostupném uznávaném normativním dokumentu,2) g) hořlavou látkou – látka v tuhém, kapalném nebo plynném stavu, která je za předvídatelných podmínek schopna hořet nebo při své látkové nebo fázové změně vytvářet produkty schopné hořet,
h) požárním nebezpečím – pravděpodobnost vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem, i) požárně technickou charakteristikou – vlastnost látky vyjádřená měřitelnou hodnotou nebo stanovená na základě měřitelných hodnot více dílčích vlastností, anebo jev vystihující chování látky při procesu hoření nebo s ním související, j) technicko bezpečnostním parametrem – požárně technická charakteristika, která kvalitativně nebo kvantitativně vyjadřuje vlastnosti hořlavé látky, při jejímž dodržení za předvídatelných podmínek se činnost považuje z hlediska nebezpečí vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem za bezpečnou, k) průvodní dokumentací – montážní návod, technické podmínky pro projektování nebo provoz, návod k obsluze, požadavky na kontroly, údržbu nebo opravy, podmínky požární bezpečnosti pro používání výrobku nebo zařízení, bezpečnostní listy apod., l) veřejností – osoby, které se oprávněně mohou vyskytovat při provozovaných činnostech , nejsou v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu
3)
k jejím provozovatelům,
nejsou vlastníky objektů, v nichž jsou činnosti provozovány, ani provozovateli těchto činností, m) požárem – každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení nebo zranění osob nebo zvířat, ke škodám na materiálních hodnotách nebo životním prostředí a nežádoucí hoření, při kterém byly osoby, zvířata, materiální hodnoty nebo životní prostředí bezprostředně ohroženy, n) ohlašovnou požárů – místo s trvalou obsluhou vybavené potřebnými komunikačními prostředky, které je určeno k přijímání hlášení o vzniku požáru nebo jiné mimořádné události a k vyhlášení požárního poplachu, jakož i k plnění dalších úkolů podle příslušné dokumentace požární ochrany. Přistupujeme–li k této diplomové práci souborně, musím, zde uvést taktéž paragrafy 2, 3 a 4 vyhlášky č. 246/2001 Sb.. Ostatní se jistě taktéž dotýkají řešené problematiky, ale tyto tři paragrafy jsou pro danou práci stěžejními.
Vybavení prostor právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními. (dále již dle § 2, vyhlášky č. 246/2001 Sb.) (1) Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů (dále jen "podnikající fyzické osoby") věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby,
4)
nebo z obdobné dokumentace, která je
součástí projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem podle zvláštního právního předpisu 5) nebo je stanoveno v jiném právním předpisu.6) (2) Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními stanovené podle odstavce 1 může být rozšířeno (např. na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí nebo stanovení podmínek požární bezpečnosti). (3) Druhy věcných prostředků požární ochrany se rozumí: a) hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné), b) osobní ochranné prostředky, c) prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulická vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky…), d) prostředky pro práci ve výškách, nad volnými hloubkami, na vodě, ve vodě a pod hladinou, e) prostředky pro práci s nebezpečnými látkami a pro dekontaminaci, analyzátory plynů, kapalin a nebezpečných látek, f) požární výzbroj, stejnokrojové a výstrojní součástky a doplňky, g) spojovací a komunikační prostředky a technologie operačních středisek, h) hasiva a příměsi do hasiv, i) požární příslušenství, j) přenosné zásahové prostředky (např. požární stříkačky, generátory, ventilátory…). (4) Druhy požárně bezpečnostních zařízení 7) se rozumí: a) zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požárně poplachové zařízení…),
b) zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, samočinné hasicí systémy…), c) zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro odvod kouře a tepla, zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu, kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře…), d) zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení…), e) zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí…), f) zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony, požární přepážky a ucpávky…), g) náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požárů. (5) V prostorách a zařízeních právnických osob a podnikajících fyzických osob, u nichž nebylo stanoveno množství, druhy a způsob vybavení věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními podle odstavce 1 nebo 2, popřípadě nelze–li toto prokázat, se zabezpečují a instalují alespoň: a) na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje obsahující hasivo s celkovou hasicí schopností8) nejméně 13 A (pro požáry látek v tuhém stavu, zejména organického původu, jejichž hoření je obvykle provázeno žhnutím), b) na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje s celkovou hasicí schopností nejméně 70 B (pro požáry hořlavých kapalin nebo hořlavých látek přecházejících do kapalného stavu), nebo c) pokud nejsou na typových štítcích hasicích přístrojů uvedeny hodnoty jejich hasicí schopnosti, jeden přenosný hasicí přístroj na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu, přičemž jmenovité množství náplně hasicího přístroje musí odpovídat
nejméně některé z těchto hodnot: 9 litrů vody, 6 litrů vodního roztoku pěnidla, 6 kg halonu nebo jiného ekvivalentního hasiva, 6 kg hasicího prášku nebo 5 kg oxidu uhličitého (CO2). (6) V případech, kdy počet přenosných hasicích přístrojů odpovídá požadavkům podle odstavce 5, ale hasicí přístroje nejsou dostupné pro celou posuzovanou plochu (např. stavební rozdělení prostoru na více dispozičně nepropojených místností) nebo nelze použít pouze jeden druh hasiva, instaluje se nejméně jeden přenosný hasicí přístroj pro každý takto oddělený prostor nebo nejméně jeden přenosný hasicí přístroj s potřebným druhem hasiva. Umístění hasicích přístrojů ( par. § 3, vyhlášky 246/2001 Sb.) (1) Umístění hasicích přístrojů musí umožňovat jejich snadné a rychlé použití. (2) Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Je–li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska rozmístění hasicích přístrojů (např. v nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách) se k označení umístění hasicích přístrojů použije příslušná požární značka 9) umístěná na viditelném místě. (3) Hasicí přístroje se umísťují v místech, kde je nejvyšší pravděpodobnost vzniku požáru nebo v jejich dosahu. Volba druhů a typů přenosných hasicích přístrojů se provede v závislosti na charakteru předpokládaného požáru, vyskytujících se hořlavých látkách nebo provozované činnosti; přitom musí být vyloučeno, že bude v případě potřeby použit hasicí přístroj s nevhodnou hasební látkou. (4) Přenosné hasicí přístroje se umísťují na svislé stavební konstrukci a v případě, že jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny, na vodorovné stavební konstrukci. Rukojeť hasicího přístroje umístěného na svislé stavební konstrukci musí být nejvýše 1,5 m nad podlahou. Hasicí přístroje umístěné na podlaze nebo na jiné vodorovné stavební konstrukci musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu. (5) V dopravních prostředcích a na strojích se přenosné hasicí přístroje umísťují tak, aby nemohly ohrozit bezpečnost osob. Druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení
(dále dle § 4, vyhlášky 246/2001 Sb.) (1) Za vyhrazené druhy požární techniky se považují zásahové požární automobily s výjimkou velitelských automobilů a vyšetřovacích automobilů s celkovou hmotností do 2000 kg a s výjimkou automobilových jeřábů a vyprošťovacích automobilů 1) a kontejnerů. (2) Za vyhrazené druhy věcných prostředků požární ochrany se považují: a) hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné), b) dýchací přístroje, c) prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky), d) prostředky pro práci ve výškách a nad volnými hloubkami, e) ochranné oděvy pro práci ve vodě, f) hasiva (kromě vody) a příměsi do hasiv, g) požární hadice, proudnice a armatury, h) motorové stříkačky. (3) Za vyhrazené druhy požárně bezpečnostních zařízení se považují: a) elektrická požární signalizace (EPS), b) zařízení dálkového přenosu, c) zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, d) stabilní a polostabilní hasicí zařízení, e) automatická protivýbuchová zařízení, f) zařízení pro odvod kouře a tepla, g) požární klapky. Pro zpracování projektu sprinklerového hasícího zařízení na pile Olomoučany je dále důležitý § 5, §6, §7, §8, §9, §10 dále upravují řešení stabilního hasícího zařízení, jeho projektování a revize.
1.4 Normativní předpisy důležité pro tuto diplomovou práci ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení -
Tato norma upřesňuje požadavky na stavební výrobky a stavební konstrukce,
popř. na požárně bezpečnostní nařízení ve vztahu k ČSN 73 0804: 2002 a k navazujícím normám, podle nichž je navrhována požární bezpečnost staveb.
ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb – výrobní objekty -
Platí pro projektování požární bezpečnosti nových stavebních objektů a
prostorů, pokud změny staveb vyžadují dle ČSN 73 0834 postup podle této normy. -
Při projektování změn staveb platí tato norma pro neměnné části (popř.
provozy) objektů, přičemž změnou stavby nesmí dojít ke snížení požární bezpečnosti celých objektů, zejména ke snížení bezpečnosti osob nebo ke ztížení zásahu jednotek požární ochrany. ČSN 73 0821 Požární bezpečnost staveb – Požární odolnost stavebních konstrukcí -
Norma stanoví hodnoty požární odolnosti některých stavebních konstrukcí,
dále pak jejich klasifikační zatříděn a také hodnocení druhu konstrukčních částí. ČSN 73 0845 Sklady -
Tato norma stanoví specifické požadavky na požární bezpečnost objektů a
prostorů určených pro skladování hořlavých látek v návaznosti na ČSN 73 0804:1995; ustanovení ČSN 73 0804 platí pro objekty a prostory učené ke skladování, pokud toto není zpřesněno specifickým ustanovením. ČSN 73 0873 Požární zabezpečení staveb – Zásobování požární vodou -
Určuje zásady pro zásobování požární vodou pro nově projektované stavební
objekty, otevřená technologická zařízení a volné sklady a pro změny staveb v rozsahu vymezeném ČSN 73 0834 (Požární bezpečnost staveb – změny staveb). ČSN EN 12 845 Sprinklerová norma –
Norma stanovuje požadavky a uvádí doporučení pro návrh a údržbu stabilních
sprinklerových zařízení v budovách a průmyslových závodech, a dále konkrétní požadavky na sprinklerová zařízení, která jsou součástí opatření pro ochranu osob. Zahrnuje klasifikaci nebezpečí, provedení zásobování vodou, použité komponenty, montáž a zkoušení zařízení, údržbu zařízení, rozšiřování existujících zařízení a stanovuje konstrukční detaily budov, které jsou nezbytné pro uspokojivou funkci sprinklerových zařízení v souladu s touto normou.
1.5 Shrnutí
Základním legislativním dokumentem požární ochrany je zákon o požární ochraně
č. 133/1985 Sb. ve znění jeho změn a doplňků,v tomto jsou zakotveny podmínky pro účinnou ochranu života, zdraví občanů a majetku před požáry. Tento zákon rozvádí na úseku požární ochrany vyhláška MV ČR č. 246/2001 Sb., která stanovuje podmínky požární bezpečnosti
a výkonů státní požárního dozoru. Pro tuto
diplomovou práci je podstatné vycházet ze znění § 4 druhy vyhrazené požární techniky , věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení a to odst. 2 písm.2, ( hasicí přístroje) odst. 3 písm. d) ( stabilní a polostabilní hasicí zařízení). Návrh stabilního sprinklerového HZ je řízen ustanovením § 5 ( projektování požárně bezpečnostních zařízení.) Při návrhu daného řešení, které je součástí kapitoly č. 4, je vycházeno z ČSN EN 12845 Stabilní hasicí zařízení – sprinklerová zařízení- navrhování , instalace a údržba platné pro budovy a průmyslové závody.
2. Hasící zařízení využitelná na pilařských provozech. Na pilařských provozech musí být, dle posudku vycházejícího z požární zprávy, která se řídí dle Požárního zákona 133/1985 Sb., umístěny hasicí přístroje ruční, jako základ protipožární ochrany. Hasící přístroje přenosné se dělí dle způsobu plnění na: 2.1 Hasící přístroje ruční Hasicí přístroje – práškové Hasicí přístroje – CO2 Hasicí přístroje – pěnové Hasicí přístroje – vodní 2.1.1 Hasicí přístroje práškové Vhodné pro použití všude tam, kde je požadován malý a skladný univerzální hasicí přístroj, umožňující rychlou a efektivní likvidaci případného zahoření. Tyto hasicí přístroje jsou použitelné zejména v domácnostech a dílnách, ale především jsou ideální jako výbava osobních automobilů. (VÍTKOVICE HTB a.s.Hasící přístroje podle druhu plnění [on line])
obr.2.1 hasící přístroj práškový (foto VÍTKOVICE a.s.)
2.1.2 Hasící přístroje s CO2 Hasicí přístroje CO2 nacházejí uplatnění v oblasti průmyslu, jsou vhodné pro hasební vybavení laboratoří, elektropřístrojů a různých rozvoden. Vzhledem k tomu, že při hašení nezůstanou zbytky hasicí látky, jsou ideální pro hašení přístrojů jemné mechaniky, spalovacích nebo elektrických motorů a jejich doplňkových zařízení, jako jsou spouštěče,
karburátory, elektrické spínače a zařízení na zpracování údajů. Jejich výhodou je příznivá cena hasiva a možnost uložení na volném prostranství i v zimním období (jsou použitelné i při –30 °C). Tvar proudnice zaručuje cílený proud hasiva na místo požáru. Obecně je životnost je maximálně 40 let (VÍTKOVICE HTB a.s.Hasící přístroje podle druhu plnění [on line])
obr. 2.2 hasící přístroj CO2 (foto VÍTKOVICE a.s.)
2.1.3 Pěnové hasící přístroje Pěnové hasicí přístroje jsou určeny k hašení požárů pevných látek hořících plamenem nebo tlením (např. textil, sláma, guma, dřevo, papír) a kapalných látek hořících plamenem (např. benzín, nafta, olej, benzol, lak, alkohol). Uplatnění najdou v oblasti průmyslu těžkého a chemického, v rafinériích. Tyto hasicí přístroje jsou obzvlášť vhodné z hlediska ochrany životního prostředí. Vysoká hasební účinnost pro třídu požáru A a B. Základní pěnové hasící přístroje je možné použít k hašení zařízení pod napětím max. 1000 V z minimální vzdálenosti 1 m. (VÍTKOVICE HTB a.s.Hasící přístroje podle druhu plnění [on line]) (obr.2.3)
obr. 2.3 Pěnový hasící přístroj (foto VÍTKOVICE a.s.)
2.1.4 Vodní hasící přístroje Vodní hasící přístroje jsou díky odbouratelnosti látky a cenové menší náročnosti ideální všude tam, kde je třeba hasit pevné hořlavé látky – hořící plamenem, nebo žhnoucí (dřevo, papír, sláma, uhlí, textil apod.). Bývá používán v provozních budovách, skladech, kancelářích,
chatách atd.. Protimrazová úprava jeho hasiva zaručuje jeho spolehlivost i pro vnější použití v zimních měsících. (obr.2.4)
obr.2.4 vodní hasící přístroj (foto VÍTKOVICE a.s.)
2.2 Elektronická požární signalizace (EPS) Elektrická požární signalizace je soubor přístrojů sloužících k preventivní ochraně objektu před požárem tím, že opticky a akusticky signalizuje místo vzniku požáru. Je schopna rozpoznat počáteční fázi požáru a převést o tomto informaci ve formě el. impulzu do ústředny a tím spustit poplach. Systém EPS je řízen ústřednou LITES MHU 109 umístěnou tam, kde se předpokládá trvalá obsluha. Tablo obsluhy MHS 809 se umisťuje vedle ústředny hašení. K ochraně vytypovaných prostorů v objektu slouží automatické a tlačítkové požární hlásiče zapojené do kruhových linek. Použity budou opticko – kouřové automatické požární hlásiče spolu s tlačítkovými hlásiči umístěnými na únikových cestách. Všechny uvedené typy hlásičů jsou adresovatelné. K výstražné požární signalizaci bude sloužit zábleskový maják se sirénou. Ústředna MHU 109 pracuje ve dvou režimech; denní a noční provoz. Režim ústředny se přepíná manuálně (přístupová úroveň 3) nebo automaticky v předvolených časech. Provoz „DEN“ – umožňuje dvoustupňovou signalizaci poplachu. Provoz „NOC“ – umožňuje jednostupňovou signalizaci poplachu. Při dvoustupňovém provozu s vyhlášením úsekového a všeobecného poplachu je po přijetí signálu od automatického hlásiče požáru vyhlášen opticky i akusticky úsekový poplach a současně se začne odpočítávat čas t1 (0 – 5 min.). Potvrzením přijetí signálu obsluhou je spuštěn čas t2 (0 – 15 min.). V tomto čase musí obsluha rozhodnout o povaze poplachu (požár,
planý poplach) a vyhlásit všeobecný poplach dle poplachových směrnic objektu nebo vynulovat ústřednu MHU 109. Pokud nedojde ze strany obsluhy k žádnému opatření před uběhnutím času t1, nebo t2, je automaticky vyhlášen všeobecný poplach. Při přijetí signálu od tlačítkového hlásiče požáru je vyhlášen všeobecný poplach okamžitě. Po ukončené montáže zařízení EPS a jeho oživení bude provedena výchozí elektrická revize zařízení EPS, která je nedílnou součástí montáže EPS.
2.3 Sprinklerová zařízení 2.3.1 Historie sprinklerového hasícího zařízení Frederick Grinnel, průkopník sprinklerového hasícího zařízení Frederick Grinnell, vynálezce, inženýr a průmyslník, byl tvůrcem prvního výkonného automatického požárního rozprašovače (kropítka), který se stal obrovským přínosem pro požární bezpečnost. Tento vynález byl v jeho době průkopnický. Grinnel roku 1855 ukončil úspěšně studia na Rensselaer Polytechnickém Institutu. Na počátku své kariéry vystřídal několik zaměstnání – byl projektantem, stavitelem a manažerem různých železničních manufaktur. Navrhl a postavil více než 100 lokomotiv. V roce 1869 zakoupil majoritní podíl akcií ve společnosti, která vyráběla hasicí zařízení, a začal se více orientovat tímto směrem. Získal licenci na sprinklerové zařízení patentované Henrym S. Parmeleem a začal pracovat na vylepšení tohoto vynálezu. V roce 1881 patentoval automatický rozprašovač, který nese jeho jméno. S vylepšováním tohoto zařízení dále pokračoval a v roce 1890 vynalezl skleněný diskový rozprašovač, v podstatě ten samý, jaký je používán dodnes. Zajistil si 40 různých patentů pro zlepšení na svůj rozprašovač, a také vynalezl suchý řídící ventil a automatický požární alarm. Roku 1892 Grinnell založil společnost nesoucí název General Fire Extinguisher Co., která vznikla fúzí několika menších společností. Tato společnost se stala hlavní organizací ve svém poli působnosti. Dnes je společnost Grinnell Fire Protection Co. součástí společnosti Tyco International Ltd.( Tyco Internacional Ltd., www.tyco.com)
soubor obr.2.5 Postupné otvírání sprinklerové hlavice (Katalog fy.Tyco)
2.3.2 Sprinklerové hasící zařízení Spriklerové zařízení je často považováno za vynález druhé poloviny dvacátého století. Avšak první zařízení tohoto principu bylo nainstalováno ve Velké Británii a USA již koncem sedmdesátých let devatenáctého století. Tehdejší zařízení se ovšem ani zdaleka nepodobalo dnešním zařízením, která známe, ať již z divadel, kin, či supermarketů, tak i z pilařských provozů. Princip zařízení byl podstatně jednodušší, ale své době dostačující a splňující tehdejší požadavky na likvidaci požárů a snižování škod po nich. Zásobník vody byl uložen na střeše budovy, nebo na prstenci na továrním komíně. Z gravitační nádrže vedlo potrubí k ventilové stanici, jejíž princip je užíván dodnes. U stanice byl nezbytný poplachový zvon, který vyhlašoval poplach. Tímto byla uvědomena obsluha zařízení, která měla za povinnost uvést do chodu požární čerpadlo. Čerpadlo bylo ve většině případů na elektrický pohon s rotorovým spouštěčem ovládaným ručně nebo případně na parní pohon. Poslední parou poháněná čerpadla byla u nás funkční ještě v osmdesátých letech minulého století. Požární čerpadla sála vodu z náhonů, studní a vlastních zásobních nádrží. Další rozvod za ventilovou stanicí byl z ocelových trubek a silnostěnných fitinků a byl upevněn na litinových závěsech. Hlavice měly pojistku spojenou lehce tavnou pájkou, která tála již při teplotě 76 °C. Provedení sprinklerových hlavic bylo různé, úměrné technickým poznatkům dané doby. Voda z nich však vystřikovala stejně jako dnes. V českých zemích se sprinklery objevily na přelomu 19. a 20. století s výstavbou textilních továren v severních Čechách, které byly převážně pod správou německých majitelů. Všechny speciální armatury se do Čech dovážely z Velké Británie, USA a Německa. V Čechách se až na výjimku v 50. a 60. letech minulého století tyto specifické díly nevyráběly.
Po druhé světové válce byla činnost kolem sprinklerového zařízení porůznu přesouvána, až zakotvila ve Vodotechně Praha, která byla později sloučena s Vodními stavbami. Ty instalovaly monopolně sprinklerová zařízení do roku 1990. Od roku 1990 se jeho montáží zabývá několik specializovaných firem.
2.3.3 Popis sprinklerového zařízení Sprinklerové hasicí zařízení používá jako hasící prostředek vodu. V současné době je to jedno z nejrozšířenějších a nejspolehlivějších hasicích zařízení. Přednostní výhodou je, že vzniklý požár nejen lokálně hasí a zároveň hlásí, ale je v případě potřeby připraveno zasáhnout bez obsluhy 365 dnů v roce. Vzhledem k poměrně levné ceně vody a tomu, že se jedná o netoxické zařízení, se předpokládá jeho perspektivní užití i v budoucnosti. Další výhodou je rovněž, že k otevření hlavice dojde pouze v místě zvýšení teploty, takže následné škody způsobené vodou jsou minimalizovány. Dlouhodobé statistiky prokazují, že 70 – 80 % požárů bylo uhašeno otevřením jedné až tří sprinklerových hlavic.
Obr. 2.6 – Schéma sprinklerového zařízení
Základem pro užití sprinklerového zařízení je dostatečný vodní zdroj, na který navazuje strojovna s požárním čerpadlem, čerpadlem pro udržování tlaku v potrubní síti, či tlakovou nádobou se stejnou funkcí. Na požární čerpadlo jsou pak napojeny ventilové stanice, ze kterých pokračuje potrubní síť ke sprinklerovým hlavicím, rozmístěným po celém požárním úseku.
2.3.4 Popis činnosti sprinklerového zařízení Základem pro užití sprinklerového zařízení je dostatečný vodní zdroj, na který navazuje strojovna s požárním čerpadlem, čerpadlem pro udržování tlaku v potrubní síti, či tlakovou
nádobou se stejnou funkcí. Na požární čerpadlo jsou pak napojeny ventilové stanice, ze kterých pokračuje potrubní síť ke sprinklerovým hlavicím, rozmístěným po celém požárním úseku. Sprinklerové hlavice (sprinklery), u nichž došlo vlivem požáru k ohřátí nad otevírací teplotu, se otevřou a rozptýlená voda stříká do ohniska požáru. Protékající voda otevře ventilovou stanici, která spustí signalizaci. Následkem poklesu tlaku vody na rozdělovači ve strojovně dojde ke spuštění požárního čerpadla, které dodává vodu do potrubní sítě (obr. 1). Celá popsaná činnost je automatická, pouze požární čerpadlo je třeba vypnout vždy ručně. 2.3.5 Navrhování sprinklerového zařízení Jediným předpisem pro sprinklerové zařízení platným v České republice je předpis ČAP CEA 4001 [1], který vznikl na základě dlouhých jednání evropských pojišťoven sdružených v evropském pojišťovacím výboru CEA, sdružujícím významné evropské pojišťovatele. Tento předpis upravil velice nepřehlednou situaci z minulých let, kdy se dalo v souladu s platnou legislativou projektovat na základě tří různých předpisů. Výše uvedený předpis bude platný až do vydání evropské harmonizované normy, která bude z daného předpisu vycházet. Celý sprinklerový systém musí být certifikován pro použití v tuzemsku autorizovanou osobou dle zákona č. 22/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 163/2002 Sb. . Základním krokem při projektování sprinklerového zařízení je správné určení třídy rizika pro daný objekt. Rizika dělíme do následujících skupin: viz. následující tabulka : Tabulka 2.1.rozdělení rizik
LH
lehké riziko
OH 1, OH 2, OH 3, OH 4
střední riziko
HHP 1, HHP 2, HHP 3
vysoké riziko výroba
HHS
vysoké riziko skladování
Ze zařazení do těchto skupin (viz tab. 1.) se určuje: – intenzita dodávky vody (minimální průtok vody potřebné na 1 m2); – účinná plocha (plocha, na které musí zařízení hasit); – provozní čas (čas, po který musí být zařízení v chodu);
– maximální plocha chráněná jedním sprinklerem vč. vzájemných roztečí sousedních hlavic pro dané riziko. První tři údaje se použijí jako výchozí pro určení velikosti zdroje vody, čerpadel a vlastního rozmístění sprinklerů. 2.3.5.1 Napojení na vodní zdroje Sprinklerové zařízení může být napájeno z: 1. veřejné vodovodní sítě 2. zásobní nádrže 3. nevyčerpatelné zdroje
1. veřejná vodovodní síť – musí splňovat požadavky na průtok, tlak a provozní čas – možno použít čerpadlo na zvýšení tlaku – předpokladem je však dohoda se správcem vodovodní sítě 2. zásobní nádrž Velikost nádrže je potřeba dodržet, výjimkou je, když je dostatečný přítok vody (výkon a stálá dodávka musí být doložena dodavatelem vody). V takovémto případě je možno vybudovat nádrž menší (mezinádrž), jejíž objem je dán předpisem pro každou třídu rizika zvlášť. Materiál nádrže ani její situování není stanoveno, avšak musejí být dodrženy některé technické požadavky. Objem musí být v souladu s předpisem [1] tzn., že je ve dně vybudována sací jímka, jejíž velikost je dána předpisem pro jednotlivé světlosti potrubí, či v případě použití ponorného čerpadla jeho výrobcem. Důvodem vybudování jímky je vznik vírů při sání. Tento vír může způsobit při nízké hladině nasátí vzduchu čerpadlem. Proto se při provedení nádrže bez jímky musí odečíst výška nádrže odpovídající hloubce předepsané jímky. Tím se ztratí velký objem této nádrže, a proto je budování sacích jímek výhodnější.
Nádrž má být doplněna do 36 hodin. Tomu musí odpovídat světlost přívodního potrubí v závislosti na tlaku, což je dodávkou venkovních sítí nebo zdravotních instalací. Na přívodu do nádrže musí být uzavírací armatura, lapač písku opatřený manometry na přítoku i výtoku. Ve vlastní nádrži je umístěna armatura se dvěma nezávislými plovákovými ventily. Dodávka napájení z rozvodu vody končí obvykle šoupátkem či ventilem před lapačem písku a další je již dodávkou odborné sprinklerové firmy. Pro určení velikosti nádrže je třeba počítat nad hladinou s prostorem 600 až 800 mm pro plovákové ventily (tzv. plováky). K plovákům musí být snadný přístup pro jejich kontrolu a údržbu. Výpust nádrže má obsahovat takový výtok, který umožní odtok vody 15 m3/h. V krajním případě se může použít sprinklerového čerpadla i pro vypouštění nádrže. Je nezbytně nutné, aby nádrž byla opatřena větráním bez možnosti přístupu světla (nesmí docházet k bujení řas apod.) a přepad, který odvádí vodu v případě poruchy na přítoku. Nádrž má být v takovém provedení, aby nedošlo k zamrznutí přívodního potrubí či vlastní zásoby vody. 3. Nevyčerpatelné zdroje. Mezi nevyčerpatelné zdroje řadíme přirozené i umělé zdroje vody jako např. řeky, přehrady, jezera…, které jsou prakticky nevyčerpatelné. Pro sání jsou zde předepsány přesné usazovací komory, které musí splňovat řadu dalších požadavků a jejich použití je řešeno individuálně. Případnou kombinaci jednotlivých zdrojů vody je potřeba dohodnout s oprávněnou sprinklerovou firmou, která má s danými zařízeními zkušenosti. 2.3.6 Čerpadla Pro výpočet parametrů čerpadla platí stejné podmínky jako u zdroje vody. Pro sprinklerové zařízení mohou být použita pouze ta čerpadla, která jsou pro toto zařízení určena a schválena. Z důvodu zvýšení spolehlivosti lze použít paralelně i několik čerpadel za předpokladu jejich přesného vypočteného výkonu; – u dvou čerpadel musí mít každé z nich plný vypočtený výkon. – u tří čerpadel musí mít každé z nich minimálně 50 % vypočteného výkonu. Všechna čerpadla musí mít kompatibilní charakteristiku. Je–li použito z důvodu zvýšené spolehlivosti více než jedno čerpadlo, smí mít pouze jedno z nich pohon elektromotorem. Tato podmínka značně omezuje použití ponorných čerpadel při
zohlednění zvýšené spolehlivosti, neboť nelze použít dieselagregát, ale musí být použit dieselový motor, který je přímo pohonnou jednotkou čerpadla. Čerpací stanice je možno umístit být umístěna v: – samostatné budově, – budově sousedící s chráněnou budovou a s přímým přístupem zvenku, – místnosti s přímým přístupem zvenku. V čerpací stanici musí být udržována minimální teplota pro elektrická čerpadla +4 °C, pro dieselová čerpadla +15 °C. Pro sprinklerová čerpadla musí být zabezpečeno stálé napájení elektrickým proudem. Napojení přívodu pro elektrický rozvaděč sprinklerů má být v hlavním rozvaděči takové, aby i při vypnutí hlavního vypínače objektu nedošlo k jeho odpojení.
2.3.7 Druhy sprinklerových zařízení
obr .2.7 schém atické rozděl ení mokré a suché sousta vy
Mokrá soustava – celé zařízení vč. rozvodů je naplněno tlakovou vodou až k nejvzdálenější hlavici. V případě otevření příslušné hlavice proudí rozptýlená voda ihned do ohniska požáru. Suchá soustava – zařízení ve strojovně až pod suchou ventilovou stanici je naplněno vodou. Nad ventilovou stanicí je celý potrubní systém naplněn stlačeným vzduchem. V případě otevření ventilové stanice uniká touto hlavicí nejprve vzduch, který je zároveň odpouštěn rychlootevíračem (je–li instalován) na ventilové stanici. Po úniku vzduchu se
otevře ventilová stanice a do potrubního rozvodu vniká voda, která začíná hasit s určitým zpožděním. Toto je důvodem, proč se suchá soustava používá pouze v případech, kdy je nebezpečí zamrznutí nebo naopak při teplotách blízkých bodu aru. Soustava s předstihovým řízením typu A – rozvody jsou řešeny jako suchá soustava. Ventilová stanice se otevírá na základě signálu z EPS, avšak pro otevření hlavice je třeba prasknutí tepelné pojistky. Pouze při splnění obou podmínek je spuštěna voda. Jde o zařízení, které je instalováno v prostorách, kde jsou drahá zařízení, a je proto nutné předejít škodám při poruše hašení. Soustava s předstihovým řízením typu B – rozvody jsou řešeny jako suchá soustava. Spuštění může být iniciováno z ústředny elektrické požární signalizace nebo otevřením hlavic. Soustava s podružnou suchou nebo smíšenou větví – suché větve jsou instalovány návazně na mokrý systém v malých místnostech, kde je nebezpečí zamrznutí. Případně je těchto větví možné použít v chladírnách nebo pecích a sušárnách s vysokou teplotou. 2.3.8 Rozmístění sprinklerových hlavic Sprinklery se umisťují ve vzdálenosti 75 až 150 mm pod stropem nebo střechou. Nelze–li tuto vzdálenost z vážných důvodů dodržet, je povoleno instalovat sprinklery maximálně 300 mm pod hořlavými stropy nebo 450 mm pod nehořlavými stropy. Kromě této podmínky nesmí bránit výstřiku vazník, či jiné překážky, jako jsou vzduchotechnika, vyhřívací panely, plošiny, osvětlovací tělesa apod. V některých případech je proto třeba instalovat hlavice i pod tyto překážky. Jištění regálových skladů resp. regálů se odvíjí od skladovaného materiálu, výšky jednotlivých zakládacích úrovní, šířky regálu, rozmístění palet apod..
2.3.9 Druhy sprinklerových hlavic Stojaté – nejrozšířenější typ, neboť se používají u suchých i mokrých systémů. Montují se na potrubí směrem nahoru.
Závěsné – montují se většinou do podhledů tj. vždy směrem dolů. Nesmí se instalovat do suchých systémů, neboť vodu, která kondenzuje v potrubí, by nebylo možné z hlavic vypustit a v případě mrazu by došlo k jejich roztržení. Horizontální – umisťují se na stěnu dle podmínek výrobce. Používají se pro jištění prostor s nižší třídou rizika (hotely apod.), neboť je nelze použít pro vyšší intenzity skrápění.
3. Šetřené pilařské provozy 3.1 Charakteristika požárního nebezpečí na pilařských provozech Zpracování dřeva, zejména pak strojní, je vždy rizikovou činností, zejména s ohledem na vnik hořlavých prachů, možnost samovznícení mokrých pilin, poruchy – přehřátí technologického zařízení a možnost výskytu kovových částic v dřevní hmotě. Což je kupříkladu závažný problém při zpracování dřeva na pile v Olomučanech, kde se zpracovává dřevo z oblastí, v nichž ke konci druhé světové války probíhaly místní boje a přestřelky. Při práci na pile musí být dodržovány technologické postupy a pracovní postupy dle návodů na použití zadaných výrobcem pilařské techniky. Platí zákaz používat tupé, nebo pryskyřicí zanesené nástroje. Stroje nutné udržovat v čistotě a pořádku. Čištění strojů a řezných lišt by mělo probíhat pravidelně min. jednou týdně společně s kontrolou napnutí řemenů a mazání strojů dle mazacího plánu a pokynů výrobců. Broušení nástrojů je možné provádět jen v tomu určených brusírnách. Mazací oleje a jiné hořlavé kapaliny se mohou přímo na pracovišti ukládat pouze v uzavřených nádobách – kanystrech nebo původních obalech od výrobce a to v množství do 250 litrů, z toho pouze 50 litrů I. třídy nebezpečnosti. Pro ukládání hořlavých kapalin by vždy měla být určena speciální skříň u vstupu na stanoviště obsluhy pily.
obr. 3.1 Pila Paskov
obr.3.2 Pila Olomučany
DŘEVO A ŘEZIVO Tabulka 3.1 (zdroj : požární zpráva Olomoučany, 2005)
SM dřevo Hustota
BO dřevo
BK dřevo
DB dřevo
550 kg/m3
710 kg/m3
17 800 kJ/kg
19 800 kJ/kg
422 – 432
414 – 510
kg/m3
kg/m3
Výhřevnost
20 000 kJ/kg
21 000 kJ/kg
Bod hoření
241°C
255°C
238°C
Tep. vznícení
397°C
399°C
375°C
ano
ano
120°C
80°C
Sklon
k tep.
ano
ano
samovznícení Tep.samovznícení
120°C
Při skladování chránit před zdrojem tepla: Tabulka 3.2 (zdroj : požární zpráva Olomoučany, 2005)
SM >120°C
BO >80°C
BK >120°C
DB>120°C
Hasivo: voda se smáčedly, těžká, střední a lehká pěna. DŘEVĚNÉ PILINY Tabulka 3.3 (zdroj : požární zpráva Olomoučany, 2005)
SM
BO
DB
Vlhkost
5 – 8 % hm
5 – 8 % hm
5 – 8 % hm
Hustota
100 kg/m3
150 kg/m3
160 kg/m3
Výhřevnost
18 500 kJ/kg
Bod hoření
214°C
230°C
229°C
Teplota vznícení
347°C
306°C
342°C
Sklon k tepelnému a mikrobiologickému
ANO
ANO
ANO
samovznícení Tep. samovznícení
100°C
80°C
120°C
Tep. žhnutí
220°C
230°C
229°C
při skladování chránit před zdrojem tepla a silnými kyselinami
Tabulka 3.4 (zdroj : požární zpráva Olomoučany, 2005)
SM > 100°C
BO > 80°C
DB > 100°C
Neskladovat vlhké, v silných vrstvách. Nebezpečí samovznícení (tzv. zapaření) při vlhkosti 20 – 30 % obj.! (!!!) Velmi nebezpečný je dřevitý prach, který se usazuje na technologických zařízeních, rozvodech, ve strojích na podlaze apod.. Je velice vznětlivý od jisker, požár se rychle šíří už při tloušťce vrstvy 1mm a v uzavřeném prostoru se zvířeným vzduchem může působit jako výbušná směs. Jako hasivo je pak nutné užívat vodu ve formě mlhy se smáčedly, těžká, střední a lehká pěna. Motorová nafta max. 20 litrů v kanystru – motorová nafta je hořlavina II. třídy nebezpečnosti. Vlastnosti se liší dle druhu a výrobce. Nebezpečí tvorby el. statického náboje při přelévání a manipulaci, je lehčí než voda, páry jsou těžší než vzduch ve směsi se vzduchem jsou výbušné – používá se k mazání pilových pásů. Motorová nafta Tabulka 3.5 (zdroj : požární zpráva Olomoučany, 2005)
Třída nebezpečnosti:
II.
Tep. vzplanutí:
– 24°C
Tep. vznícení:
220°C
Meze výbušnosti:
1,1 ÷ 8 % objemových
Zásadní nebezpečí je v lehké zapalitelnosti a výbušnosti par ve směsi se vzduchem, nebezpečí tvorby elektrostatického náboje při stáčení. Jako hasivo používáme prášky, CO2, těžkou, střední a lehkou pěnu. Požárně bezpečnostní opatření na pilařských provozech Na každém pilařském provozu platí přísný zákaz kouření a používání otevřeného ohně ve všech prostorách dřevovýroby včetně prostor skládek řeziva a odpadních materiálů. Kouření může být povoleno pouze ve vyhrazených prostorách (kuřárny a jiné k tomu určené objekty). Nedopalky je třeba vynášet jen do nehořlavé nádoby k tomu určené, do které se nesmí ukládat jiný hořlavý odpad.
Na pracovišti pily se smí vykonávat pouze práce spojené se zpracováním dřeva. Zaměstnanci jsou povinni dodržovat technologické postupy, návody výrobců strojů a zařízení, provádět pravidelný úklid. Zejména pak čistit zařízení a rozvody od dřevitého prachu a odpadu. Směnoví mistři mají prokazatelně zajišťovat kontrolu strojního zařízení, aby nedocházelo k přehřátí dílů např. vinou nepromazaných ložisek, špatně napnutých řemenů atd.. Řezné nástroje pro strojní opracování dřeva se musí udržovat dokonale ostré, aby nedocházelo k jejich nadměrnému zahřívání. Nástroje se musí čistit od nanesené pryskyřice. Dřevo se má před strojním opracováním pečlivě prohlédnout – nesmí obsahovat kovové předměty. (Toto ovšem nelze často vzhledem k pracovnímu plánu plnit. Můžeme vizuálně zhodnotit na povrchu, avšak není čas prohlížet si dřevo zevrubně. A zarostlé hřebíky či střepiny z války poznáme mnohdy až při vlastním pořezu.) Opravy s použitím otevřeného ohně; svařování je možné provádět pouze na základě písemného příkazu a za dodržení všech zásad požární bezpečnosti – vyklizení pracoviště, odstranění odpadu, pečlivém vyčištění od prachu, zvlhčení okolí, zamezení případného rozstřiku jisker do jiných částí pracoviště a přítomnosti požární asistenční hlídky. Po každé ukončené směně je nutno provést úklid. Dle návodů výrobců a nejméně jednou týdně musí být provedeno vyčištění strojního zařízení včetně motorů, pohonů, kanálů s dopravníky a částmi dopravníků, rozvodů a zařízení el. energie a ÚT. Prach se musí odstranit i během směny, dosáhla–li jeho vrstva výšky 1mm. Dvakrát za rok musí být provedeno očištění těžce přístupných míst jako jsou nosné i nenosné ocelové konstrukce výrobní haly, tělesa ÚT zavěšená pod stropem haly apod.. V prostoru manipulační linky je nutné udržovat pořádek – provádět likvidace dřevní hmoty, štěpek a pilin nejméně 1x týdně. Lhůty čištění mohou být po dohodě s TPO upraveny tak, aby vyhovovaly skutečnému stavu– tj. míře usedání prachu. Sklady a skládky pilin a štěpek je nutné denně kontrolovat, zda nedochází k jejich ohřevu vlivem nastávajícího procesu samovznícení. V případě vzniku nebezpečí požáru (např. při zjištění, ohřevu odpadní hmoty) musí být zastaven provoz a učiněna potřebná opatření k obnovení požární bezpečnosti – okamžité zajištění vynesení pilin na volnou plochu. Na ruční hasící přístroje se nesmí zavěšovat žádné věci a musí k nim být trvale zajištěn volný přístup. Je zakázáno ukládat materiál – dřevní hmotu, řezivo a odpady – na pozemní hydranty. Je bezpodmínečně nutné udržovat volné únikové cesty a přístupy k spínačům el. zařízení.
Používání elektrických tepelných spotřebičů v prostoru dřevovýroby a skládek je zakázáno. Každá zjištěná závada musí být ihned nahlášena vedoucímu pracoviště. V případě nebezpečí vzniku požáru (např. při zjištění, že dřevo obsahovalo kovové části) musí být zastavena práce a učiněna potřebná opatření k obnovení požární bezpečnosti – okamžitě vypnout odsávání a zkontrolovat, zda nedošlo k zahoření v potrubí nebo zásobnících. Zásahy do elektroinstalace smí provádět jen osoba k tomu určená s příslušnou odbornou způsobilostí (vyhl. č. 50/78 Sb.). Na elektroinstalaci je zakázáno zavěšovat a ukládat jakékoliv předměty. Elektrická zařízení a rozvaděče musí být vždy uzavřena a utěsněna proti pronikání prachu. Při odchodu z pracoviště, např. po skončení pracovní směny se musí vypnout hlavní vypínač el. energie a musí být uzavřeny jednotlivé dveře. Místa se zvýšeným nebezpečí požáru, nebo výbuchu Prostor s nebezpečím požáru je ve všech řešených pracovištích, skládkách a skladech na obou řešených pilařských provozech. Významné nebezpečí požáru je pak a pásových pilách, kde jsou pilové pásy mazány naftou – v případě přítomnosti kovových částic v dřeví hmotě může dojít k zahoření mazacího média a šíření požáru vzduchotechnickým zařízením. Stejná situace může nastat při tupých nástrojích nebo nástrojích zalepených pryskyřicí – pálení v řezu. Velmi dobře a zároveň rychle šíří požár vrstva dřevitého prachu viz. opatření výše.
Opatření k zamezení vzniku požáru, jeho šíření a výbuchům •
Znát požární poplachovou směrnici, umístění hlavního vypínače el. proudu,
rozmístění hasících přístrojů a hydrantu. •
Dodržovat požárně bezpečností opatření, zejména zákaz kouření a zacházení
s otevřeným ohněm, dodržování technologických postupů a termínů ke kontrole, čištění a mazání strojů, broušení nástrojů, trvale udržovat pořádek na pracovišti a ve skládkách. •
Požár pokud možno likvidovat pomocí ručních hasících přístrojů, které jsou
pilnice i ostatní pracoviště dostatečně vybaveny. (Drobné požáry řešit tímto způsobem, sprinklerové hasící zařízení se spouští při teplotě 68° C. Na tuto teplotu se musí zahřát celá hlavice. Takž uvidí li pracovník drobný požár, je neprodleně nutné se ho pokusit uhasit ručním hasícím přístrojem.) Při vzniku požáru se vyhlašuje požární poplach dle požárních poplachových směrnic a zaměstnanci se řídí pokyny vedoucího popř. velitele zásahu. •
Vstupy na pracoviště musí být označeny tabulkou „Zákaz kouření a vstupu
s plamenem,“ na pracovišti musí být viditelně vyvěšen požární řád, požární poplachová směrnice a seznam členů požární hlídky podniku. 3.2 Výběr pilařských uzlů Výběr pilařských uzlů pily Paskov a pily v Olomoučanech u Blanska byl poznamenán snahou srovnat dva rozdílné provozy s rozdílným stupněm požární ochrany, technologií a jejich rozdílného řešení. V případě Paskova je jeho zabezpečení na tomto poli výrazně ovlivněno nejen investorem, ale taktéž Rakouskou pojišťovnou, která si vyžádala vyšší stupeň protipožární ochrany dle VdS , než jaký je uveden v požární zprávě podniku. Naproti tomu požární zabezpečení pily v Olomoučanech je zabezpečeno dle požární zprávy v souladu s platnou legislativou v ČR a tak nadstandartní nároky na něj uplatněny nejsou. Podle mého názoru by však mohlo být pro tento pilařský závod z hlediska snížení možných rizik a zajištění vyššího stupně bezpečnosti výhodnější, kdyby v případě velké pilnice použila taktéž sprinklerového, nebo dokonce drenčerového zařízení, jak je tomu při zajištění výrobních linek na pile Paskov. Po diskuzi s vedoucím práce byl navržen jako součást této práce projekt na sprinklerové zařízení jakožto součást protipožární ochrany ve Velké a malé pilnice na pile v Olomoučanech. Vlastní projekt je součástí kapitoly 4.
3.3 Pila Paskov celý název: Pila Paskov místo: Paskov – k.ú. Staříč, Moravskoslezský kraj investor: MAYR–MELNHOF SÄGE PASKOV s.r.o., Zahradní č.p. 762, 739 21 Paskov Pila Paskov je nový moderní pilařský závod na zpracování surového dříví s finálními výrobky (hranoly, desky, apod.) a produkci kůry, pilin, hoblin a štěpků. Závod je tvořen ucelenými, na sebe navazujícími provozními soubory na zpracování dovezené surové dřevní hmoty, včetně manipulace s koncovými tak i vedlejšími produkty, vznikajícími při zpracování dřeva. Pila Paskov je situována jihozápadně od závodu Biocel a.s. v Paskově, mezi existujícím závodem a silnicí I. třídy I/56 Frýdek Místek – Ostrava. Zastavěná plocha je cca 22 hektarů. Mezi areálem a lesem, nacházejícím se západně od pily je cca 200 m široký volný prostor. Situování jednotlivých objektů respektuje odstupové vzdálenosti mezi sousedními uzavřenými objekty a mezi volnými sklady dřeva a respektuje i požadavky na provádění hasebního zásahu v případě požáru uvnitř pily. Základní koncepce požárně bezpečnostního řešení vychází z požadavku vytvoření hlavních požárních ulic širokých minimálně 21 m, které rozdělují areál pily do více požárních celků (hasebních úseků). Mezi jednotlivými figurami dřeva je dle provozně manipulačních požadavků ponechány ulice široké min. 7 m. Což je nanejvýš účelné vzhledem, k pohybu velkých mechanizačních kolových prostředků pro manipulaci se dřevem. Zásady požárně bezpečnostního řešení pily Paskov se řídily dle těchto norem: ČSN 73 0804 – říjen 2002
ČSN 65 0201 – srpen 2003
ČSN 73 0802 – prosinec 2000
ČSN 73 0818 – červenec 1997
ČSN 73 0873 – červen 2003
ČSN 73 0875 – březen 1991
Vyhl. MV ČR č. 246/2001 Sb.
Vyhl. MMR č. 137/1998 Sb.
Areál závodu pily Paskov je členěn na 14 provozních celků, které se dále člení na příslušné provozní soubory a stavební objekty. Viz tabulka 3.6 Tabulka 3.6 (zdroj : požární zpráva Pila Paskov, 2005)
PC 01
Příprava území
PC 02
Přípojky
a
přeložky PC 03
Odkornění
a
PC 04
Výroba řeziva
PC 06
Sušení
třídění kulatiny PC 05
Třídění řeziva
a
skladování řeziva PC 07
Hoblovna
PC 08
Spalování kůry
PC 09
Provozně
PC 10
Vodní
administrativní část
hospodářství
PC 11
Doprava
PC 12
Elektro
PC 13
Slaboproudé
PC 14
SŘTP
rozvody Základní koncepce požárně bezpečnostního řešení, která byla přijata v dokumentaci pro stavební povolení, vycházela z posouzení hlavních uzavřených výrobních objektů, kterými jsou: hala profilovaní linky s přístavbou a navazující halou řeziva, dále pak sušící komory, hala hoblovny a objekt spalování kůry. Provozy odkornění, třídění a příjmu kulatiny jsou hodnoceny jako otevřené technologické zařízení a prostory pro spalování kulatiny řeziva, jako volné sklady hořlavých látek, částečně přestřešené otevřenými halovými přístřešky. S vazbou na požadavky rakouské pojišťovací firmy bylo rozhodnuto vybavit halu třídění řeziva sprinklerovým systémem od rakouského dodavatele, kterým budou vybaveny i další prostory a objekty stavby (hoblovna, spalování biomasy (kotelna) ).
3.3.1 Zařízení pro protipožární zásah Příjezd a přístup mobilní hasební techniky k pile Paskov je zajištěn napojením na stávající místní veřejné komunikace a obslužné komunikace sousedního areálu Biocel a.s. tak, aby byl zajištěn příjezd do areálu pily z dvou stran. Hlavní příjezd k areálu pily je z jihozápadu a je napojen na rychlostní komunikaci I/56 (směr Staříč). Od jihovýchodního rohu areálu je připojovací komunikace do sousedního závodu Biocel a.s. . Voda pro hasební účely je v areálu pily, ve kterém jsou skladovací plochy dřeva větší než 2 500 m2 s výskytem vysokého požárního zatížení (p >120kg/m2), zajištěna v souladu s požadavky tab. 1 a 2 pol.5 ČSN 73 0873 zřízením vnějších odběrných míst požární vody – instalací celkem 4 ks výtokových stojanů (vybavených hrdly 2 x B75 + 2 x A110) na zokruhovaném rozvodu požární vody DN 200 (Pn =1,1MPa), který je napojen v určitém bodě na stávající rozvod vody v areálu sousedního závodu Biocel a.s. – na vodovodní řád č. 221 (DN 200). Zdrojem vody pro rozvod vody v závodu Biocel a.s. je 3. komora akumulace vody o objemu 4 300m3 (Olešná voda). V případě potřeby je možno propojit všechny tři komory akumulace vody, případně zapojit do systému přívod surové vody z přehrady Žermanice. Tlak vody v síti (0,7 MPa) je udržován automatickou tlakovou stanicí o výkonu Q = 55m3/hod a při větších odběrech hlavními požárními čerpadly o výkonu Q = 865 m3/hod (dvě čerpadla – elektrické a s dieslovým motorem – záložním). Tato hydrantová síť je podrobována pravidelným ročním revizním zkouškám. Pro možnost těchto hydrantů zaměstnanci pily jsou v místech výtokových stojanů umístěny plechové skříně s nejméně 4ks hadic C52 a 2 ks kombinovaných proudnic C52. Ohlašování požáru v areálu pily Paskov je zajištěno pomocí telefonu na závodní ohlašovnu požárů – požární stanici v závodě Biocel a.s., případně na veřejnou ohlašovnu požárů – linka tísňového volání 150 (112). Z normativních požadavků ČSN 73 0804 a ČSN 73 0802 nevyplývá pro daný celek nutnost instalace požárně bezpečnostních zařízení – EPS, SHZ. Nutnost střežení objektů a prostorů závodu čidly elektronické požární signalizace – EPS byla posouzena dle zásad ČSN 73 0875 výpočtem v rámci DSŘ. Nutnost instalace nebyla potvrzena, pouze u některých objektů byla doporučena (volná skládka kůry, hoblovna, stanice centrálního mazaní) a návrh systémů EPS a SHZ nebyl ani předmětem DSŘ. Avšak na základě požadavků rakouské pojišťovací společnosti bylo rozhodnuto o instalaci systémů EPS a SHZ (sprinkler) a tyto sytémy byly namontovány dle platných rakouských předpisů (EPS dle TRVB S 123 a SHZ sprinklerové
(SHZ – SP) dle směrnice TRVB S 127) , vydaných rakouským Bundesfeuerwehrverbaund a rakouskými institucemi pro zamezování požárů. Systém EPS je napojen na stávající systém EPS v areálu Biocel a.s. (ústředny v dispečinku požární stanice). Instalované hlásiče (automatické a tlačítkové) jsou ve střežených provozech pily Paskov adresné. Systém EPS byl nainstalován v konečné fázi výstavby pily a byly použity prvky EPS schválené pro použití v ČR (platné certifikáty) a vhodné pro daný provoz. Vznik požáru tak bude v případě jeho vypuknutí signalizován opticky i zvukově na ústředně EPS a na dotčených místech houkačkami. Projekt, montáž i revize zajišťuje oprávněná osoba. 3.4 Pila Olomoučany celý název: Pila Olomučany místo: Olomučany – k.ú. Olomučany, Jihomoravský kraj, investor: Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny, 679 05 Křtiny Pila Olomoučany se nachází v obci Olomoučany. Obec je 5 km vzdálena od Blanska. Dostupnost po okresních komunikacích. Provozovatelem areálu pily Olomoučany je Školní lesní podnik “Masarykův les“ ve Křitnách. Celá pila se nachází na území ochranného pásma CHKO Moravský Kras a jako taková tedy musí splňovat a splňuje požadavky na nenásilné začlenění do okolní krajiny. Přitom všem však také splňuje požadavky protipožární ochrany. Přístup k pile je z Blanska po místní komunikaci III. třídy.
3.4.1.Hasební prostředky Stávající požární nádrž, která se nachází v objektu pily o objemu 150m3 a stávající podzemní hydranty vyhovují ustanovení čl. ČSN 73 0873. V prostoru objektu Velké pilnice jsou umístěny pro první zásah PHP – 1x vodní, 5x práškový, 5x sněhový. PHP jsou rozmístěny tak, aby byly vždy dostupné. V kabině manipulátoru je PHP PG – 2, na pracovišti kupovačka PHP PG – 6. V unimobuňce preventisty PO jsou uloženy věcné prostředky ke zdolávání požárů – hydrantové nadstavce hadice B + C, klíče a proudnice. V případě vniku požáru je nutné okamžitě vypnout hlavní vypínač el. proudu, vyhlásit požární poplach, přivolat pomoc a zahájit hasební zásah. Pilařská výroba na pile Olomoučany je provozována v malé a velké pilnici. Velká pilnice je z nehořlavých stavebních hmot. Budova je jednopodlažní. Součástí provozu je brusírna, rozvodna NN a sociální zařízení.
Propojeným technologickým celkem je zařízení na
štěpkování dřevní hmoty společně s dopravníkem a úložným prostorem na štěpky, silo na piliny s odsáváním před cyklony, manipulační linka s manipulátorem a skládkou kulatiny pořezu. Hasící prostředky na Velké pilnici v Olomoučanech viz tab. 3.7 Tabulka 3.7 (zdroj : zpráva o stavu hasících prostředků,Olomoučany, 2007)
Vodní hasící přístroj
1
Pěnový hasící přístroj
0
Práškový hasící přístroj
5
Halonový hasící přístroj
0
Sněhový hasící přístroj
5
Hasící prostředky malá pilnice – viz tabulka 3.8 Tabulka 3.8 (zdroj : zpráva o stavu hasících prostředků, Olomoučany, 2007)
Vodní hasící přístroj
2
Pěnový hasící přístroj
0
Práškový hasící přístroj
0
Halonový hasící přístroj
0
Sněhový hasící přístroj
2
Hasící přístroje dle jednotlivých pracovišť - Správní budova 1p +přízemí Tabulka 3.9 (zdroj : zpráva o stavu hasících prostředků, Olomoučany, 2007)
Vodní hasící přístroj
0
Pěnový hasící přístroj
0
Práškový hasící přístroj
4
Halonový hasící přístroj
0
Sněhový hasící přístroj
0
Vrátnice Tabulka 3.10 (zdroj : zpráva o stavu hasících prostředků, Olomoučany, 2007)
Vodní hasící přístroj
0
Pěnový hasící přístroj
0
Práškový hasící přístroj
1
Halonový hasící přístroj
0
Sněhový hasící přístroj
0
Brusírna Tabulka 3.11 (zdroj : zpráva o stavu hasících prostředků, Olomoučany, 2007)
Vodní hasící přístroj
0
Pěnový hasící přístroj
0
Práškový hasící přístroj
0
Halonový hasící přístroj
0
Sněhový hasící přístroj
1
Kotelna Tabulka 3.12 (zdroj : zpráva o stavu hasících prostředků, Olomoučany, 2007)
Vodní hasící přístroj
1
Pěnový hasící přístroj
0
Práškový hasící přístroj
1
Halonový hasící přístroj
0
Sněhový hasící přístroj
0
Chladící nádrž Tabulka 3.13 (zdroj : zpráva o stavu hasících prostředků, Olomoučany, 2007)
Vodní hasící přístroj
0
Pěnový hasící přístroj
0
Práškový hasící přístroj
1
Halonový hasící přístroj
0
Sněhový hasící přístroj
0
Sušička řeziva Tabulka 3.14 (zdroj : zpráva o stavu hasících prostředků, Olomoučany, 2007)
Vodní hasící přístroj
3
Pěnový hasící přístroj
0
Práškový hasící přístroj
1
Halonový hasící přístroj
0
Sněhový hasící přístroj
0
Brusírna pil Tabulka 3.15 (zdroj : zpráva o stavu hasících prostředků, Olomoučany, 2007)
Vodní hasící přístroj
0
Pěnový hasící přístroj
0
Práškový hasící přístroj
1
Halonový hasící přístroj
0
Sněhový hasící přístroj
0
Hl.el. rozvodna
Tabulka 3.16 (zdroj : zpráva o stavu hasících prostředků, Olomoučany, 2007)
Vodní hasící přístroj
0
Pěnový hasící přístroj
0
Práškový hasící přístroj
0
Halonový hasící přístroj
0
Sněhový hasící přístroj
1
Třídička řeziva Tabulka 3.17 (zdroj : zpráva o stavu hasících prostředků, Olomoučany, 2007)
Vodní hasící přístroj
0
Pěnový hasící přístroj
0
Práškový hasící přístroj
5
Halonový hasící přístroj
0
Sněhový hasící přístroj
0
Bajler Tabulka 3.18 (zdroj : zpráva o stavu hasících prostředků, Olomoučany, 2007)
Vodní hasící přístroj
0
Pěnový hasící přístroj
0
Práškový hasící přístroj
1
Halonový hasící přístroj
0
Sněhový hasící přístroj
0
Sklad PHM Tabulka 3.19 (zdroj : zpráva o stavu hasících prostředků, Olomoučany, 2007)
Vodní hasící přístroj
0
Pěnový hasící přístroj
0
Práškový hasící přístroj
1
Halonový hasící přístroj
0
Sněhový hasící přístroj
0
Garáž Tabulka 3.20 (zdroj : zpráva o stavu hasících prostředků, Olomoučany, 2007)
Vodní hasící přístroj
0
Pěnový hasící přístroj
0
Práškový hasící přístroj
1
Halonový hasící přístroj
0
Sněhový hasící přístroj
0
Liaz BKA 26–46 Tabulka 3.21 (zdroj : zpráva o stavu hasících prostředků, Olomoučany, 2007)
Vodní hasící přístroj
0
Pěnový hasící přístroj
0
Práškový hasící přístroj
1
Halonový hasící přístroj
0
Sněhový hasící přístroj
0
Nakladač VOLVO Tabulka 3.22 (zdroj : zpráva o stavu hasících prostředků, Olomoučany, 2007)
Vodní hasící přístroj
0
Pěnový hasící přístroj
0
Práškový hasící přístroj
1
Halonový hasící přístroj
0
Sněhový hasící přístroj
0
Ohlašování požáru v areálu pily Olomučany je zajištěno pomocí telefonu na veřejnou ohlašovnu požárů – linka tísňového volání 150 (112). (Blanko).
3.5 Závěr Na obou šetřených pilařských provozech bylo zjištěno, že protipožární opatření zde provedená jsou dostatečná a odpovídající zákonným požadavkům. U pily Paskov však bylo při terénní šetření (vizuálním) zjištěna nedostatečná údržba sprinklerových hlavic, které mohou mít díky zvýšené prašnosti zhoršenou reakční dobu na případný požár. Pila Olomoučany má dostatečné protipožární zajištění, ať již ve formě hasících přístrojů, či hydrantů. Také požární nádrž je dostatečné kapacity.
3.6 Doporučení Vzhledem k tomu, že se pila Olomoučany nachází v ochranném pásmu CHKO Moravský kras, je její začlenění do okolní krajiny velmi citlivé a odpovídající požadavkům na začlenění do krajiny. Avšak zvláště přítomnost nedalekých lesních porostů může na druhou stranu znamenat v případě vypuknutí velkého požáru a při nepříznivém větru riziko pro okolní porosty. Jedny z nejrizikovějších provozů jsou pak sušičky a pilnice. Sušičky jsou poměrně nové a jsou vybaveny čidly na sledování teploty, avšak obě pilnice jsou staršího data, a tak pro posílení požární bezpečnosti těchto objektů a vyšší ochrany zdraví i majetku ŠLP jsem navrhla plošné pokrytí těchto prostor SHZ ve formě sprinklerových trysek. Tento projekt jsem vypracovala a je součástí kapitoly č.4. V jeho správné korigaci mi pomohl pan Ing. Leňo, se kterým jsem se spojila přes komoru autorizovaných inženýrů. Doporučení pro pilařský provoz v Paskově by bylo v zavedení lepší formy ventilace a pravidelné kontroly sprinklerových hlavic.
4. Projekt SHZ na pilařském provozu v Olomučanech 4.1 Metodika práce Plánování realizace projektu probíhala následovně. Od prvotního měření v terénu (výkresová dokumentace k Velké a Malé pilnici bohužel postrádala některé údaje) a schématického naznačení výše okem, dveří a celkové situace ve Velké pilnici se provedlo navržení a předběžné sestavení plánu hašení na pracovní tabuli. (Předtím však jen na listu papíru (obr 4.1), jako základní celek z kterého pak vznikl pracovní nákres. V té době bylo uvažováno jen o sprinklerovém zařízení ve Velké pilnici a tak projekt dostal pracovní název Pilnice.
Obr. 4.1. Situační terénní nákres
Až později, v průběhu výpočtů a rýsování v programu AutoCad, jsme na společné konzultaci s Ing. Leňem dospěli k závěru, že by bylo škoda nevyužít tuto metodu a způsob ochrany i na objekt Malé pilnice. Následně na to byl malé pilnici dán pracovní název Malá a postup prací byl stejný jako u Pilnice Velké. Vypracovala jsem nejdříve projekt Velké pilnice a po jeho schválení i pilnice Malé. Nakonec jsem v programu AutoCad narýsovala situační výkres. Posledním bodem bylo zpracování poznámek do technické zprávy (viz. níže), která je zpracována tak, jak by byla zpracována v reálu při zpracování daného projektu některou z firem zabývající se protipožární technikou a SHZ. Samotný projekt je vložen do práce za jako příloha.
4.2 Všeobecně Sprinklerové HZ je určeno pro ochranu pilnice a pilnice rámovky na pile v Olomoučanech. Jedná se o stabilní hasicí zařízení sestávající z potrubní sítě s hlavicemi, které účinně zajistí likvidaci požáru v daném prostoru. Jako hasivo se používá voda. Ta v případě požáru hasí dané místo, dále pak ochlazuje konstrukce, ze kterých se vlivem vysoké teploty voda rychle odpařuje, vytlačuje kyslík a vytváří inertní atmosféru, která zamezuje přístupu vzduchu. Pro svůj provoz musí mít sprinklerové HZ stálou zásobu vody minimálně na 60 minut provozu dle stupně jištění. Tato zásoba musí být po vyčerpání doplněna do 36 hodin. Zařízení je instalováno a vedeno v prostorech, kde je trvale zajištěna teplota minimálně + 5 °C. Jelikož zařízení pracuje automaticky, jak je popsáno dále, nevyžaduje kromě pravidelných zkoušek, kontrol a údržby pracovní síly. Projekt byl zpracován podle souboru technických předpisů platných v ČR, např. ČSN EN 12845.
4.3 Základní technické údaje Pilnice Systém
mokrý, OH 4
Účinná plocha
Aef,s
360 m2
Intenzita skrápění
Is
5 l.min–1.m–2
Skrápěcí hlavice
68°C, schválená
Max. plocha na 1 hlavici
Ahl,max
12 m2
Provozní čas
t
60 minut
4.3.1 Vlastní výpočet Plocha zabezpečovaná 1 hlavicí max. 12 m2. a) Průtok hlavicí Qhl = 10–1 . k . √ p Qhl = 10–1 . 80 . √ 50 = 56,56 l.min–1 b) Skutečná intenzita skrápění Qhl 56,56 Is =
=
Ahl
= 4,713 12
Is = 4,713 l.min–1, tj. minimálně 5 l.min–1.m–2 c) Požadovaný průtok potrubím Qreg = Aef,s . Is Qreg = 360 . 5 = 1800 l.min–2 d) Zvýšení průtoku vlivem ztrát Qred,tot = Qred .1,15 Qred,tot = 1800 . 1,15 = 2070 l.min–1, navrženo 2100 l.min–1 e) Stanovení zásoby vody 1 V = Qred,tot . t .
2100 . 60
=
= 126
1000
1000
Vmin. = 126 m3 Zásoba vody v požární nádrži dle Technického předpisu musí být min. 160 m3.
4.4 Technický popis Sprinklerové hasicí zařízení se skládá z těchto hlavních částí : 1
Strojovna sprinklerového HZ
2
Potrubní rozvod sprinklerového HZ
3
Elektrická část sprinklerového HZ
4.4.1 Strojovna sprinklerového HZ Jako strojovna sprinklerového HZ, která je předmětem této projektové dokumentace, je uvažována místnost vedle nádrže na požární vodu. Ve strojovně jsou umístěna tato hlavní funkční zařízení:
hlavní čerpadlo pohotovostní s el. motorem
hlavní čerpadlo záložní s dieselmotorem
doplňovací čerpadlo s elektromotorem
rozvaděč sprinklerového HZ
ventilové stanice
4.4.1.1 Připojení na vodní zdroj Dle technického předpisu je způsob zásobování vodou nádrží. V nádrži bude umístěno min. 160 m3 vody pro sprinklerové HZ na dobu 60 minut. Potrubí od hlavních čerpadel je vedeno k řídícím ventilovým stanicím sprinklerového HZ, které jsou osazeny na odbočkách z hlavního potrubí. Dále je toto potrubí propojeno s potrubím od sběrače pro připojení mobilní požární techniky v případě výpadku vodního zdroje. V provozu je toto potrubí bez vody a je odvodněno.
4.4.2 Potrubní rozvod sprinklerového HZ Potrubí je ze strojovny sprinklerového HZ vedeno pod tereném do chráněných prostorů. Zde jsou z hlavních rozvodných potrubí vyvedeny jednotlivé hasicí větve. Na těchto hasicích větvích jsou vysazeny odbočky, ve kterých jsou osazeny sprchové hlavice ve stojatém provedení. Potrubí budou příslušně redukována. Hasicí větve budou vyspádovány k hlavním rozvodným potrubím a hlavní rozvodná potrubí budou vyspádována směrem k řídící ventilové stanici, kde budou osazeny odvodňovací ventily. Od nich bude odvodnění staženo do odvodňovací šachty. Rozvody budou v nejvyšších místech odvzdušněny. Všechny odvzdušňovací a odvodňovací ventily musí být snadno přístupné. Pokud budou tyto ventily zakryty podhledem, musí být v tomto místě podhled odnímatelný. 4.4.2.1 Tlakové zkoušky Před uvedením do provozu musí být potrubní rozvody podrobeny tlakové zkoušce na tlak 1,5 MPa. Po dobu tlakové zkoušky nejméně 120 minut nesmí dojít k poklesu tlaku v potrubních rozvodech. 4.4.3 Elektrická část sprinklerového HZ 4.4.3.1 Všeobecně Ve strojovně sprinklerového HZ jsou umístěna hlavní čerpadla, doplňovací čerpadlo, rozvaděč sprinklerového HZ. Pro možnost odzkoušení motorů čerpadel nebo pro případ poruchy automatického ovládání lze jednotlivé motory spouštět i ručně. Ovládání motorů zajišťuje rozvaděč sprinklerového HZ. Všechny důležité
provozní
stavy sprinklerového
do nadřazeného monitorovacího systému EPS.
HZ jsou
dálkově
přenášeny
4.4.3.2 Rozvodná soustava Silové obvody
3+PEN 400/230V AC 50Hz / TN–C
Ovládací a signalizační obvody
24V DC / IT–SELV
4.4.3.3 Ochrana před nebezpečným dotykem Ochrana živých částí je provedena : soustava TN–C – ochrana izolací živých částí – ochrana kryty nebo přepážkami soustava IT
– ochrana izolací živých částí – ochrana kryty nebo přepážkami
Základní ochrana neživých částí je provedena : soustava TN–C
– ochrana samočinným odpojením od zdroje – ochrana doplňujícím pospojováním
Mimo to budou jednotlivé části ocelové konstrukce, potrubní rozvody a jejich rozebíratelná spojení a el. komponenty vzájemně vodivě pospojeny a propojeny s uzemněním objektu. Toto propojení se provádí jako ochrana pospojováním, která je použita k doplnění ochrany základní na ochranu zvýšenou. Vodivé pospojení bude provedeno vodiči CY 10 z/žl. 4.4.3.4 Motorový rozvaděč sprinklerového HZ Rozvaděč je tvořen oceloplechovou skříní, která obsahuje pojistky na přívodu, jistící prvky, stykače a tepelná relé, svorkovnice silových a ovládacích obvodů a prvky ovládacích obvodů. Všechny ovládací prvky a prvky optické signalizace jsou umístěny na dveřích rozvaděčové skříně. Všechny hlavní provozní stavy sprinklerového HZ jsou hlídány pomocí regulátorů tlaku, snímačů hladin, průtokových snímačů, koncových spínačů uzavíracích armatur a ovládacími prvky motorů. Tyto stavy jsou signalizovány monitorovacím systémem sprinklerového HZ (rozvaděč sprinklerového HZ). Pro odzkoušení prvků signalizace slouží zkušební tlačítko „Test signalizace“ . Optická signalizace je doplněna akustickou signalizací, která signalizuje otevření ventilové stanice, zareagování snímačů průtoku a všeobecnou poruchu. Vypnout akustickou signalizaci
lze příslušným tlačítkem. Všechny ovládací a signalizační prvky jsou umístěny na čelním panelu monitorovacího systému. V případě signalizace kteréhokoli poruchového stavu (některou žlutou LED) je zapotřebí, aby obsluha zjistila příčinu této signalizace a zajistila její odstranění. Rozvaděč sprinklerového HZ obsahuje svorky, na které jsou připojeny bezpotenciálové reléové kontakty pro signalizaci provozních stavů do ústředny EPS. Technická data : napájení
3+PEN 400/230V AC 50Hz / TN–C
ovládací a signalizační obvody
2–24 V DC / SELV
příkon rozvaděče
60 kW
krytí
IP 54/20
4.4.3.5 Koncový spínač Koncové spínače jsou namontovány na ty uzavírací armatury, jejichž stav je třeba signalizovat. K ventilům jsou připevněny pomocí atypických držáků tak, že jsou spínány ovládací pákou armatury a při otevřené poloze jsou sepnuty. Koncové spínače obsahují jeden spínací a jeden rozpínací kontakt, jimiž se přepínají signalizační obvody. 4.4.3.6 Elektromotory Svorkovnice elektromotorů se připojí podle výrobních štítků daných od výrobce. Elektromotor hlavního čerpadla je spouštěn pomocí spouštěče Y–D. Motor doplňovacího čerpadla je spínán přímo pomocí stykačů. Proti přetížení jsou všechny motory chráněny proudovými relé. Proti zkratu jsou všechny motory jištěny jističi s motorovou charakteristikou.
4.4.3.7 Kabelový rozvod Kabelový rozvod silových obvodů je proveden pevně uloženými kabely. Kabelový rozvod ovládacích a signalizačních obvodů je proveden pevně uloženými kabely vyhovující ČSN IEC 60331. Kabely jsou uloženy v kabelových žlabech a v elektroinstalačních trubkách. Použité kabely jsou s jádry z elektrovodné mědi, jak pro požární účely předepisuje ČSN 34 2300. Všechny kabely jsou číselně označeny a jednotlivé žíly kabelů jsou označeny cílovým značením. Kabelový rozvod je třeba provést s ohledem na ČSN 33 2000, ČSN 34 2300 a druh prostředí. Kabely s vedením mn musí být vedeny odděleně od kabelů s vedením nn. 4.4.5 Vodní zdroj Vodní zdroj ve spojení s čerpadly pro sprinklerové hasicí zařízení musí zabezpečit dodávku vody cca 2100 l.min–1 po dobu nejméně 60 minut. Voda musí být čistá, bez mechanických nečistot, s dovoleným obsahem nečistot do 0,5 % objemového množství s průměrem tvrdých nečistot do 0,5 mm. Tyto požadavky musí splňovat nádrž vody po celý provozní čas sprinklerového HZ. 4.4.6 Komplexní vyzkoušení Protože sprinklerové hasicí zařízení je bezpečnostní zařízení pracující na základě zvýšené teploty, není možno provádět zkušební provoz. Před uvedením sprinklerového hasicího zařízení do trvalého provozu musí však být potrubní rozvod podroben tlakové zkoušce zkušebním tlakem 1,5 MPa, při které nesmí v potrubním rozvodu po dobu 120 minut poklesnout tlak. Zařízení bude uvedeno do provozu dle v současné době platných ČSN. Splněním podmínek komplexních zkoušek je prokázána správná funkce zařízení podle projektové dokumentace a úspěšným ukončením komplexních zkoušek je zároveň splněn požadavek zkušebního provozu a garančních zkoušek. Trvalý provoz zařízení není možný, jedná se o nevýrobní zařízení.
4.4.6.1 Při komplexních zkouškách bude provedeno – seznámení s funkcí, obsluhou a údržbou sprinklerového hasicího zařízení, – kontrola sprchových hlavic, – nastavení do pohotovostního stavu, – sepsání zápisu o provedeném komplexním vyzkoušení, – předání provozní knihy sprinklerového hasicího zařízení a zápisu o tlakové zkoušce, – osvědčení o výchozí revizi el. části sprinklerového HZ dle ČSN 33 1500. 4.4.6.2 Při komplexních zkouškách musí být přítomni – zástupce investora (objednatel), – zástupce dodavatele (zhotovitel), – pracovník zodpovědný za provoz a údržbu hasicího zařízení ve smyslu vyhl. MV ČR č. 246/2001 Sb. 4.4.7 Údržba a provádění kontrol Pro zajištění spolehlivosti a správné funkce zařízení je třeba provádět pravidelné kontroly a údržby. Za zabezpečení pravidelné kontroly a údržby zodpovídá provozovatel tohoto hasicího zařízení. Ve smyslu platných předpisů (dle vyhl. MV ČR č. 246/2001 Sb.) se kontroly provozuschopnosti hasicího zařízení provádí 1x ročně. 4.4.8 Požadavky na koordinaci a ostatní profese 4.4.8.1 Umístění a vybavení strojovny sprinklerového HZ Každé sprinklerové HZ musí být vybaveno strojovnou. Strojovna sprinklerového HZ musí tvořit samostatný požární úsek, jehož požárně dělící konstrukce jsou z nehořlavých hmot. Požární odolnost strojovny je 60 minut. Tento požární úsek musí být chráněn proti vstupu nepovolaných osob. Nesmí být použit ke skladování nebo k výrobním účelům. Kromě zařízení, která slouží pro provoz sprinklerového HZ, nesmí být ve strojovně umístěna žádná jiná zařízení. Ke strojovně musí být zajištěn přístup z volného prostranství nebo chráněnou únikovou cestou. K místu vyústění armatury pro připojení sprinklerového HZ na vnější zdroj (požární cisterny), nejdále 15 m od této armatury, musí vést přístupová komunikace podle
ČSN 73 0802 umožňující příjezd požárních vozidel. Přístup k tomuto místu musí být trvale volný. Ve strojovně musí být zajištěn odvod tepla v případě spuštění čerpadla s dieselpohonem dvěma žaluziemi o rozměrech 1,0 x 1,0m. Teplota ve strojovně nesmí klesnout pod +15 °C a přesáhnout + 40 °C. Dále strojovna musí být opatřena umělým a nouzovým světlem. Dále zásuvkou 230 V AC, 16 A a zemnícím páskem FeZn 20/3 připojeným na zemnící systém objektu pro připojení uzemnění. Nainstalovat místní telefonní linku. Podlaha se musí dát odvodnit. Strojovna musí být opatřena vraty se zámkem. Klíč od zámku musí být bezpečně uložen na viditelném místě tak, aby byl v případě požáru snadno přístupný pro případ ruční manipulace ve strojovně a nemohl být zneužit nepovolanou osobou. 4.4.8.2 Požadavky na ostatní profese Pro instalaci sprinklerového hasicího zařízení bude nutno provést příslušné stavební úpravy ve strojovně. Jedná se o základy pro čerpadla, zhotovení prostupů pro potrubí. Dále je nutno zajistit průchody do nádrže. Zajistit napájení rozvaděče RMHZ kabelem s napětím 3+PEN 230/400V AC 50Hz, soudobý příkon 60 kW. Napojení tohoto kabelu musí být před hlavním vypínačem pro objekt a nesmí být jím napájeno žádné jiné zařízení. Zajistit přivedení zemnícího pásku FeZn 30/4 spojeného s uzemňovací soustavou objektu do strojovny sprinklerového HZ. Při montáži je nutné určit místa pro připojení sprinklerového HZ k zemnícímu systému budovy, podle potřeby uzemnění systému sprinklerového HZ. Zajistit propojení rozvaděče RMHZ s ústřednou EPS pro signalizaci provozních stavů sprinklerového HZ. Zajistit propojení signalizačních obvodů rozvaděče RMHZ s obvody MaR, případně s rozvaděči pro jiná zařízení, která je třeba při spuštění sprinklerového HZ blokovat, pokud toto uživatel požaduje. Provedení přívodních kabelů musí vyhovovat příslušným požadavkům ČSN IEC
60 331.
4.4.9 Požadavky na POV – uzamykatelný sklad, chráněný proti povětrnostním vlivům a s osvětlením 20 m2, – možnost použití kanceláře s telefonem pro vedoucího montéra, – elektrickou přípojku na pracoviště 230/400 V – 16 A, – sociální zařízení a šatnu pro montéry. 4.5 Ekonomický rozbor Rozpočet na stavbu SHZ ve Velké a Malé pilnici v Olomoučanech zahrnuje pouze přímou montáž a cenu jednotlivých komponent, nikoliv však případné stavební úpravy, které by bylo nutné před vlastní instalací zařízení provést. Celková předpokládaná doba vlastní instalace by byla cca. 1 měsíc. Tedy dvacet pracovních dnů. Po dohodě s dodavatelem by bylo možno sjednat instalaci zařízení v nočních hodinách, tedy od 18:00 do 6:00, takže by se nenarušil provoz pily a nedošlo by tak k žádnému snížení pracovní produktivity. Tab.4.1 rozpočet a kusovník Položka
Popis
M.j.
Počet m.j.
Cena za m.j. Dodávka a montáž
1. 2.
Hlavní požární čerpadlo s L. motorem Provozní čerpadlo s dieselmotorem, p = 0,8 MPa Doplňovací čerpadlo s elektromotorem Qmin=100 l.min-1, p=1,0 Mpa Zavodňovací nádrž 500 l včetně příslušenství Plováková souprava plnění zavodňovací nádrže včetně příslušenství
kpl. ks
1 1
315 300,00 678 940,00
315 300,00 678 940,00
ks
1
56 566,00
56 566,00
kpl.
1
15 356,00
15 356,00
kpl.
1
15 568,00
15 568,00
kpl.
2
89 351,00
178 702,00
ks kpl. kpl. kpl. kpl. ks
1 1 1 1 1 1
9 635,00 15 428,00 15 428,00 4 502,00 21 365,00 1 888,00
9 635,00 15 428,00 15 428,00 4 502,00 21 365,00 1 888,00
ks
7
1 580,00
11 060,00
ks
1
9 762,00
9 762,00
3. 4. 5.
6. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.
Mokrý řídící ventil DN 150, PN 16 včetně příslušenství Poplachový zvon kompletní Sání pro hlavní čerpadlo Sání pro čerpadlo s dieselmotorem Sání pro doplňovací čerpadlo Hlavní rozdělovač DN 200 Tlakový spínač včetně příslušenství Koncový spínač včetně příslušenství Hlásič průtoku
Celková cena dod.+mont.
16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.
31.
32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43.
Měřič průtoku Jištění strojovny sprinklerového HZ Snímač hladiny v nádržích Manometr ø 100, 0 – 1,6 MPa včetně příslušenství Uzavírací armatura DN 200 – DN 150, PN16
ks kpl. ks ks
1 1 5 6
57 753,00 18 562,00 3 456,00 2 152,00
57 753,00 18 562,00 17 280,00 12 912,00
ks
4
19 369,00
77 476,00
Zpětná klapka DN 200 – DN 150, PN16 Zpětná klapka DN 50 – DN 32, PN16 Odvodňovací, odvzdušňovací armatura Proplachovací ventil s koncovkou Zkušební ventil sprinklerového HZ Sběrač 2B včetně příslušenství a přívodního potrubí Sprinklerová hlavice ELO-B 3/4", 68 °C Skříňka s náhradními hlavicemi Potrubní rozvody z trubky ocelové, černé DN 200 – DN 100 včetně přechodů, spojení, uchycení a nátěru potrubí
ks
2
17 058,00
34 116,00
ks ks
ks
2 5 1 1 1
7 235,00 1 250,00 6 752,00 3 652,00 11 056,00
14 470,00 6 250,00 6 752,00 3 652,00 11 056,00
ks
117
498,00
58 266,00
6
Potrubní rozvody z trubky ocelové, černé DN 50 DN 25 včetně přechodů, spojení, uchycení a nátěru potrubí Štítky a tabulky Ovládací skříň dopl. čerpadla Rozvodná skříň Monitorování sprinklerového HZ včetně příslušenství Požární signalizace - siréna Kabelový rozvod včetně elektroinstalačního materiálu Drobný spojovací a režijní materiál Výrobní dokumentace, skutečný stav Provozní kniha Zprovoznění, návody k obsluze a údržbě Ostatní náklady Doprava
SOUČET celkem
kpl. m
1 375
9 575,00 2 139,00
9 575,00 802 125,00
m
310
655,00
203 050,00
kpl. ks kpl. kpl.
1 1 3 1
1 500,00 38 420,00 9 256,00 65 480,00
1 500,00 38 420,00 27 768,00 65 480,00
ks kpl.
1 1
3 652,00 84 640,00
3 652,00 84 640,00
kpl. kpl. kpl. kpl.
1 1 1 1
35 200,00 28 200,00 500,00 21 250,00
35 200,00 28 200,00 500,00 21 250,00
kpl. kpl.
1 1
103 730,00 35 800,00
103 730,00 35 800,00 3 128 935,00
4.6 Závěr Závěrem bych zde chtěla poznamenat, že použití takovéhoto systému, jakkoliv se jeví jako finančně náročné, je jeho okamžitá účinnost. Tento systém není vázán na EPS stanice, takže ta nemusí být v objektu přítomna. Systém samotných trysek je schopen podchycení počáteční
fáze požáru v ohnisku jeho vzniku a následné spuštění jedné nebo dvou sprinklerových trysek, obsažení prostoru rozstřiku a zamezí jeho rozšíření. V případě možného počátečního rozšíření ohniska jsou postupně zapojovány další sousední trysky, takže tyto brání dalšímu nárůstu intenzity a rozšiřování ohniska požáru. Což je ekonomické vzhledem ke škodám, které by mohl, jak oheň tak nekontrolovatelné množství vody napáchat.
5. Závěr Základním legislativním dokumentem požární ochrany je zákon o požární ochraně č. 133/1985 Sb. ve znění jeho změn a doplňků,v tomto jsou zakotveny podmínky pro účinnou ochranu života, zdraví občanů a majetku před požáry. Tento zákon rozvádí na úseku požární ochrany vyhláška MV ČR č. 246/2001 Sb., která stanovuje podmínky požární bezpečnosti a výkonů státní požárního dozoru. Pro tuto diplomovou práci je podstatné vycházet ze znění § 4 druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, a to odst. 2 písm.2, (hasicí přístroje) odst. 3 písm. d) (stabilní a polostabilní hasicí zařízení). Návrh stabilního sprinklerového HZ je řízen ustanovením § 5 (projektování požárně bezpečnostních zařízení). Při návrhu daného řešení je vycházeno z ČSN
EN 12845 Stabilní hasicí zařízení –
sprinklerová zařízení- navrhování, instalace a údržba
platné pro budovy a průmyslové
závody. V daném případě bylo vycházeno z předpokladu, že stabilní sprinklerové HZ je navrhováno pro detekci a uhašení požáru vodou v jeho - což je podstatné - počátečních fázích, nebo pro udržení požáru pod kontrolou, aby jeho uhašení mohlo být dokončeno jiným prostředky, tzn. že dojezd HZS na místo požáru tím není ovlivněn, tito provádějí potřebné dohašení a zjištění příčiny požáru. Toto zařízení pro provoz Olomoučany bylo voleno jako nadstandart požární bezpečnosti, vzhledem ke schválené požární. Návrh jednotlivých komponentů byl proveden dle výt. Katalogu fy. Tyco Building sevices Products schválených PAVUS a.s. Praha. Dle mého názoru je podstatné, k čemu zařízení slouží, neboť dle dostupných materiálů je podstatné podchycení počáteční fáze požáru v ohnisku jeho vzniku –spuštění jedné nebo dvou sprinklerových
trysek, obsažení prostoru rozstřiku a zamezení jeho rozšíření, v případě
možného počátečního rozšíření ohniska jsou postupně zapojovány další sousední trysky, takže tyto brání dalšímu nárůstu intenzity a rozšiřování ohniska požáru. Čerpáním z poznatků dostupné informační literatury
(periodika vydávaných MV CR
GŘHZS - časopis Hoří, statistické ročenky) jsme zjistila, že i takto finančně náročnější zařízení zabezpečuje nonstop požární bezpečnost daného objektu ve vysokém standartu, bez dalších náročných organizačních opatření.
6. Shrnutí Strojní zpracování dřeva je vždy rizikovou činností, zejména s ohledem na vnik hořlavých prachů, možnost samovznícení mokrých pilin, poruchy (přehřátí technologického zařízení) a možnost výskytu kovových částic v dřevní hmotě. Nebezpečí požáru můžeme eliminovat použitím doporučené techniky, kterou nám při kolaudaci nemovitosti doporučuje požární technik v požární zprávě. Tak tomu bylo na obou šetřených provozech, které se přesně řídily požární zprávou, a tak zvyšovaly procento protipožárního zařízení. Pomocí metody srovnávání (uvedena v kap. 1) jsem srovnala požární zprávy obou provozů, provedla venkovní šetření a pak tyto skutečnosti uvedla v diplomové práci (kap. 3). Pila Paskov měla proti pile v Olomučanech výhodu zabezpečení EPS a SHZ. Tato zařízení však byla označena v požární zprávě podniku jako „nadstandardní“ a vyžádal si je rakouský pojišťovatel. U pily v Olomoučanech žádné takovéto zařízení nebylo navrženo a ani vyžadováno pojišťovnou. Přesto jsem ho však navrhla jako nadstandardní řešení protipožární ochrany, vzhledem k častému výskytu zarostlých kovových částí ve zpracovávaném dřevě, který zvyšuje riziko vzniku požáru. Projekt jsem zpracovala podle daných norem (viz kap.4) v programu AutoCad. Instalace tohoto zařízení, by podle mých načerpaných znalostí zvýšila protipožární bezpečnost na pile v Olomoučanech a posunula tak tento provoz na úroveň, která se stává v poslední době, nepsanou normou všem větším pilařsky významným provozům u nás i v zahraničí.
Summary Mechanical treatment of wood is always risk activity, particularly with respect to the creation of combustible dust, the possibility of self-ignition of wet sawdust, the failures (overheating of technological device) and the possibility of metal particles occurrence in wood mass. We can eliminate the risk of fire using the recommended technique, which the fire-officer advises us during the house inspection in the fire report. So it was in both examined workshops, which conformed exactly to the fire report and therefore, they increased the percentage of fire-fighting device. By means of method of comparison (stated in chapter 1) I compared the fire reports of both workshops, I carried out an outdoor examination and afterwards, I presented these facts in my dissertation (chapter 3). The saw-mill Paskov advantaged the saw-mill in Olomoučany in the EPS and SHZ (sprinkler fire-fighting system) protection. These devices were designated as „above standard“ in the fire report and they were required by Austrian insurance company. When talking about the saw-mill in Olomoučany, there was suggested no such a device and moreover, it was not required by the insurance company. Nevertheless, I proposed this device as above standard solution of fire-fighting protection with regard to frequent occurrence of metal particles in the processed wood, which increases the risk of fire. I processed the project in compliance with given regulations (see chapter 4) in AutoCad program. The installation of this device would, based on my acquired knowledge, increase the firefighting protection in the saw-mill in Olomoučany and it would move this workshop to such a level, which lately becomes an unwritten regulation for all bigger saw-mill workshops in Czech Republic and abroad too.
Zdroje:
Legislativní zdroje:
1) Zákon č. 133/1985 Sb., O požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
2) Vyhláška číslo 246/2001 Sb. ,Vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
3) ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení
4) ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty
5) ČSN 73 0821 Požární bezpečnost staveb – Požární odolnost stavebních konstrukcí
6) ČSN 73 0845 Sklady
7) ČSN 73 0873 Požární zabezpečení staveb – Zásobování požární vodou
8) ČSN EN 12 845 Sprinklerová norma
další zdroje:
1) Požární zpráva Paskov – Požárně bezpečnostní řešení stavby (2003)
2) Požární zpráva Olomučany – Požárně bezpečnostní řešení stavby (2005)
3) Technická zpráva o revizi hasících přístrojů na Pile Olomučany 2007
www stránky: VÍTKOVICE HTB a.s.Hasící přístroje podle druhu plnění [on line] http://www.vitkovice-htb.cz/vyrobky/hasici-pristroje.php (26.3.2007)
Ministerstvo vnitra-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR: Požáry a zásahy jednotek požární ochrany- Statistická požární ročenka 2006[online] citováno 1.4.2008, http://www.mvcr.cz/statistiky/pozary.html
Ministerstvo vnitra-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR: Požáry a zásahy jednotek požární ochrany- Statistická požární ročenka 2007[online] citováno 1.4.2008, http://www.mvcr.cz/statistiky/pozary.html
http://www.technoprojekt.cz/pila_paskov.html#odkaz (pila paskov obrázek pilařského provozu Paskov) [online] citováno 25.3.2008
Školní lesní podnik „Masarykův les“ Křtiny, [online] citováno 25.3.2008 http://www.slpkrtiny.cz/pila.php
Ministerstvo vnitra – Hasiči a záchranáři: Odborná příprava jednotek požární ochrany - konspekty odborné, [online] citováno 25.3.2008, přípravyhttp://www.mvcr.cz/hasici/izs/konspekty/nhp_hasici.html
katalogy: Katalogu fy. Tyco Building sevices Products 2007
Obrázky a Tabulky
obr.2.1 hasící přístroj práškový (foto VÍTKOVICE a.s.)
31
obr. 2.2 hasící přístroj CO2 (foto VÍTKOVICE a.s.)
33
obr. 2.3 Pěnový hasící přístroj (foto VÍTKOVICE a.s.)
33
obr.2.4 vodní hasící přístroj (foto VÍTKOVICE a.s.)
34
obr. 2.5 Postupné otvírání sprinklerové hlavice (foto Tyco, katalog produktů) 36 obr. 2.6 – Schéma sprinklerového zařízení (ČSN 12 845)
38
obr.2.7 schématické rozdělení mokré a suché soustavy
41
obr. 3.1 Pila Paskov (http://www.technoprojekt.cz/pila_paskov.html#odkaz)
45
obr.3.2 Pila Olomučany (http://www.slpkrtiny.cz/pila.php)
45
obr. 4.1 Situační terénní nákres
61
Tabulka 1.1 Provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím
16
Tabulka 2.1.rozdělení rizik
38
Tabulka 3.1 (zdroj : požární zpráva Olomoučany, 2005)
45
Tabulka 3.2 (zdroj : požární zpráva Olomoučany, 2005)
45
Tabulka 3.3 (zdroj : požární zpráva Olomoučany, 2005)
45
Tabulka 3.4 (zdroj : požární zpráva Olomoučany, 2005)
46
Tabulka 3.5 (zdroj : požární zpráva Olomoučany, 2005)
46
Tabulka 3.6 (zdroj : požární zpráva Pila Paskov, 2005)
51
Tabulka 3.7 (zdroj : požární zpráva Olomoučany, 2005)
54
Tabulka 3.8 (zdroj : požární zpráva Olomoučany, 2005)
55
Tabulka 3.9 (zdroj : požární zpráva Olomoučany, 2005)
55
Tabulka 3.10 (zdroj : požární zpráva Olomoučany, 2005)
55
Tabulka 3.11 (zdroj : požární zpráva Olomoučany, 2005)
55
Tabulka 3.12 (zdroj : požární zpráva Olomoučany, 2005)
56
Tabulka 3.13 (zdroj : požární zpráva Olomoučany, 2005)
56
Tabulka 3.14 (zdroj : požární zpráva Olomoučany, 2005)
56
Tabulka 3.15 (zdroj : požární zpráva Olomoučany, 2005)
56
Tabulka 3.16 (zdroj : požární zpráva Olomoučany, 2005)
56
Tabulka 3.17 (zdroj : požární zpráva Olomoučany, 2005)
57
Tabulka 3.18 (zdroj : požární zpráva Olomoučany, 2005)
57
Tabulka 3.19 (zdroj : požární zpráva Olomoučany, 2005)
57
Tabulka 3.20 (zdroj : požární zpráva Olomoučany, 2005)
57
Tabulka 3.21 (zdroj : požární zpráva Olomoučany, 2005)
58
Tabulka 3.22 (zdroj : požární zpráva Olomoučany, 2005)
58
Tab.4.1 rozpočet a kusovník
70
Přílohy
1) Situační nákres
2) Velká pilnice
3) Pilnice rámovky
