Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Vliv amerických burz na burzy ve střední Evropě za posledních 15 let

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vliv amerických burz na burzy ve střední Evropě za posledních 15 let Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor práce:

Ing. Jakub Šácha

Aleš Kovář

Brno 2012

Poděkování Rád bych poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Jakubu Šáchovi za jeho připomínky a čas, který mi věnoval při řešení dané problematiky.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma „Vliv amerických burz na burzy ve střední Evropě za posledních 15 let“ vypracoval samostatně s využitím uvedených zdrojů. V Třebíči dne 18. května 2012

__________________ Aleš Kovář

Abstrakt Tato bakalářská práce na téma „Vliv amerických burz na burzy ve střední Evropě za posledních 15 let“ se zabývá problematikou finančních trhů z pohledu statistického zpracování dat. V první části jsou uvedeny nejvýznamnější události v historii burz a vývoj jednotlivých burzovních indexů v daném období. Následuje část vlastního zhodnocení, v níž jsou uvedeny jednotlivé témata, které by měli investoři při svém obchodování na burze zohlednit. Hlavní část práce je věnována vlastnímu zpracování dat, jehož výstupem je porovnání korelace mezi jednotlivými indexy v určitých obdobích, stanovení nejbezpečnějšího a nejméně volatilního trhu z pohledu dlouhodobé investice či výpočet sezónních koeficientů, na základě kterých je zvoleno nejlepší období pro nákup a prodej cenných papírů. Na tuto část navazuje přehled investičních strategií a nejčastěji se vyskytujících chyb při investování doplněný návodem, jak s obchodováním začít. Závěr je věnován celkovému shrnutí této práce. Klíčová slova Cenný papír, burza, investiční strategie, index, korelace, volatilita, portfolio, tržní kapitalizace Abstract This bachelor thesis on theme “The influence of American stock exchanges with exchanges in central Europe over the last 15 years” deals with financial markets from the perspective of statistical data processing. The first section lists the most important events in history of exchanges and development of individual stock indices in listed period. The following section it’s own assessment where I present different topics that investors should account in their stock trading. The main part of work is devoted to its own data processing. The output is comparison of correlation between the indices at certain times, determining the safest and least volatile markets from perspective of long-term investment or calculate seasonal coefficient on the basis of which is selected the best time for buying and selling securities. That part is followed by an overview of investment strategies and most common mistakes in investing complete with instruction how to begin trading. The conclusion is devoted to an overall summary of this work. Keywords Security, stock exchange, investment strategy, index, correlation, volatility, portfolio, market capitalization

6

Obsah

Obsah 1

2

ÚVOD A CÍL PRÁCE .................................................................. 10 1.1

Úvod...........................................................................................................10

1.2

Cíl práce .....................................................................................................10

1.3

Metodika práce ..........................................................................................10

HISTORIE A VÝVOJ JEDNOTLIVÝCH BURZ..............................11 2.1 2.1.1

Historie a vývoj BCPP ....................................................................... 11

2.1.2

Burzovní indexy na BCPP..................................................................13

2.2

New York Stock Exchange (NYSE)........................................................ 15

2.2.1

Historie a vývoj NYSE ....................................................................... 15

2.2.2

Burzovní indexy na NYSE ................................................................. 17

2.3

Deutsche Börse (DB)..............................................................................21

2.3.1

Historie a vývoj DB ...........................................................................21

2.3.2

Burzovní indexy na DB..................................................................... 23

2.4

3

Burza cenných papírů Praha (BCPP)..................................................... 11

Vlastní zhodnocení................................................................................ 24

2.4.1

Eskalace dluhů v Evropských zemích .............................................. 24

2.4.2

Keynesova teorie zadlužení .............................................................. 26

2.4.3

Volatilita trhu, investiční psychologie ............................................. 26

2.4.4

Krizové období, diverzifikace portfolia ........................................... 28

ZPRACOVÁNÍ DAT ....................................................................29 3.1 3.1.1

Korelace indexů .................................................................................... 29 Shrnutí výsledků korelace ................................................................ 33

3.2

Sezónnost indexů .................................................................................. 33

3.3

Volba vhodného okamžiku pro nákup a prodej cenných papírů ......... 35

3.4

Zdůvodnění nepoužití regresního přístupu.......................................... 35

Obsah

4

7

NÁVRH INVESTIČNÍ STRATEGIE + NÁVOD JAK ZAČÍT........... 36 4.1

Investiční strategie ................................................................................ 36

4.2

Vlastní aplikovaná strategie.................................................................. 37

4.3

Typické chyby při investování............................................................... 38

4.4

Jak tedy začít? ....................................................................................... 39

4.5

Shrnutí kapitoly..................................................................................... 39

5

ZÁVĚR ...................................................................................... 41

A

PŘEHLED POUŽITÝCH ZDROJŮ ............................................. 42

B

PŘÍLOHY ................................................................................. 45

8

Seznam grafů

Seznam grafů Graf 1 Vývoj indexu PX v letech 1995-2011 .................................... 14 Graf 2 Historický vývoj indexu DJIA v letech 1995-2011 ................ 19 Graf 3 Vývoj indexu DAX 30 ......................................................... 23

Seznam tabulek

9

Seznam tabulek Tab. 1 Báze indexu PX ke dni 7.5.2012 ......................................... 13 Tab. 2 Báze indexu DJIA ke dni 30.12.2011 .................................. 18 Tab. 3 Historické rekordy v objemech a hodnotách indexu DJIA ..20 Tab. 4 Vývoj zadlužení států EU, úrok nově vydaných dluhopisů .. 25 Tab. 5 Celková korelace měsíčních změn v období 1995 – 2011 ..... 29 Tab. 6 Korelace v letech 1995 – 1997 ............................................. 30 Tab. 7 Korelace v letech 1998 – 2000............................................ 30 Tab. 8 Korelace v roce 2000 ......................................................... 30 Tab. 9 Korelace v letech 2001 – 2003............................................ 31 Tab. 10

Korelace v letech 2004 – 2006 ........................................ 31

Tab. 11

Korelace v letech 2007 – 2009 ........................................ 32

Tab. 12

Korelace v letech 2010 – 2011.......................................... 32

Tab. 13

Počet meziměsíčních změn za období 1995 – 2011 ........... 33

Tab. 14

Sezónnost jednotlivých indexů v letech 1995 – 2011 ........ 34

Tab. 15

Měsíce vhodné k nákupu a prodeji cenných papírů ......... 35

10

Úvod a cíl práce

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Analýza a vývoj burzovních indexů mnohdy s určitým předstihem předurčuje vývoj reálné ekonomiky právě proto, že většina investorů pracuje s faktorem očekávání budoucí hospodářské konjunktury, stagnace či recese. Jelikož je burzovní prostředí ve Spojených státech amerických v historii, ale i současnosti považováno jako jedno z nejvýznamnějších na světě, bude mě zajímat vliv burz z USA na burzy ve střední Evropě, konkrétně na německou a českou burzu cenných papírů vycházejících z historických dat jednotlivých burzovních indexů. Tato práce by měla poskytnout informace, které je dobré znát, než člověk začne investovat své úspory do akcií společností, všeobecně do cenných papírů. Při zpracování této práce vycházím ze svých vlastních zkušeností a informací, které jsem získal studiem odborných předmětů na Provozně ekonomické fakultě, Mendelovy univerzity v Brně, a také nastudováním literatury k danému tématu. V analýze budu vycházet z dat za období 1995-2011, tedy z vývoje posledních 17-ti let.

1.2 Cíl práce Cílem práce je stanovit vzájemnou míru závislosti jednotlivých burz v určitých obdobích a vyhodnotit nejbezpečnější trh z hlediska volatility a diverzifikace indexu. Dále také navrhnout nejlepší období pro nákup a prodej cenných papírů na základě výsledků statistické analýzy vývoje konkrétních burzovních indexů v čase. Zhodnotit vývoj indexů na jednotlivých burzách a navrhnout nejlepší investiční strategii pro začínající investory na základě vlastních poznatků.

1.3 Metodika práce V práci jsou uvedeny nejvýznamnější historické události ve vývoji jednotlivých burz a také nejvýznamnější kalkulované indexy. V rámci historie burz jsou též znázorněny grafy indexů za období let 1995 – 2011, jejichž data jsou základem pro srovnání jejich vývoje. Při analýze získaných dat jsou využity jednoduché statistické metody, jenž posloužily k výpočtu výsledků a vyhodnocení stanovených cílů této práce. Jedná se především o využití klouzavých centrovaných průměrů pro získání sezónních indexů, výpočet korelačních koeficientů v jednotlivých obdobích na základě meziměsíčních procentuálních změn či výpočty směrodatné odchylky ke stanovení míry variability resp. volatility dat.

Historie a vývoj jednotlivých burz

11

2 Historie a vývoj jednotlivých burz 2.1 Burza cenných papírů Praha (BCPP) Burza cenných papírů Praha, a. s. je největším organizátorem kapitálového trhu s cennými papíry v České republice. Zápis společnosti do obchodního rejstříku se uskutečnil 24. listopadu 1992 a první obchodování na parketu burzy bylo zahájeno 6. dubna roku 1993. [1] 2.1.1

Historie a vývoj BCPP

Nicméně historie českého burzovnictví se datuje již od roku 1871, kdy v letech 1871-1938 zajišťovala funkci trhu Pražská bursa pro zboží a cenné papíry, která byla výrazně poznamenána německou diktaturou v roce 1938. V této době byla její činnost pozastavena a i v podstatě ukončena. Až v 90. letech 20. století se opět začaly objevovat tendence na znovuobnovení kapitálového trhu v ČR, které vyústily v již zmíněnou Burzu cenných papírů v Praze. Obchodování na nově vzniklé burze probíhalo 1 x týdně, a to pouze se 7 emisemi cenných papírů, kdy byl objem obchodů v řádu desítek tisíc korun. Vývoj burzy ale brzy razantně ovlivnila tzv. kupónová privatizace, jež byla součástí transformačních mechanismů přeměny na tržní ekonomiku. Kupónová privatizace měla za následek vstup celkem 955 společností z 1. kola v roce 1993 při současném nárůstu objemu obchodů. Začátkem roku 1994 si zájem i zahraničních investorů vynutil každodenní obchodování. Trh dosáhl lokálního vrcholu dne 10. března 1994, poté však investoři začali trh razantně opouštět, což se projevilo v prudkém poklesu kurzů a nízké likviditě. Dále následovalo rozšíření burzy o 674 společností z 2. kola kuponové privatizace v roce 1995, což mělo za následek posílení klesajícího trendu na trhu. Dne 1. září 1995 bylo stanoveno členění emisí cenných papírů na regulovaném trhu do tržních segmentů na hlavní, vedlejší a volný trh. Dne 1. července 2007 byl hlavní a vedlejší trh sloučen a nově vzniklý tržní segment nese název hlavní trh burzy. [2] Dne 15. března 1996 bylo zahájeno obchodování v systému KOBOS (KOntinuální Burzovní Obchodní Systém), který umožnil obchodování v průběhu obchodního dne za proměnlivé ceny. Do té doby byl používaný tzv. aukční režim neboli fixing. KOBOS dnes slouží převážně pro malé a střední investory, kteří chtějí obchodovat i menší množství, např. 1 kus. Rok 1997 přinesl značnou snahu o zvýšení likvidity, což vedlo k vyřazení 1301 emisí akcií na volném trhu burzy, dále se rozvíjelo obchodování v systému KOBOS, nicméně vývoj na pražské burze byl i v důsledku nepříznivého ekonomického prostředí negativní. Ve vyřa-

12


zování nelikvidních akcií z volného trhu burza pokračovala i v roce 1999, kdy bylo vyloučeno dalších 75 emisí společností. Další obchodní systém, který byl zaveden dne 25. května 1998 je tzv. SPAD (Systém pro podporu akcií a dluhopisů), který opět umožnil průběžné obchodování za proměnlivé ceny, a to pomocí tzv. tvůrců trhu neboli „market makers“. Tento systém byl mezi investory, převážně institucionálního charakteru, velice pozitivně přijat. Měl za cíl zkvalitnit obchodování a převést objem přímých obchodů mezi akcionáři na centrální trh burzy. V systému SPAD se obchoduje v tzv. lotech, což je minimální množství kusů, které může být zobchodováno. Ke konci roku 2010 bylo obchodováno v tomto systému s 15 emisemi akcií. Novinkou v této oblasti je plánovaný přechod na německý obchodní systém Xetra, a to do konce roku 2012. [3] Přechod na nový systém by měl probíhat i u dalších členů skupiny GEESEC AG, jejímiž členy je burza ve Vídni, Praze, Lublani a Budapešti od ledna 2010. V rámci vstupu České republiky do Evropské unie byla BCPP přijata za řádného člena Federace evropských burz (FESE) a obdržela statut definované zahraniční burzy od americké Komise pro cenné papíry a burzy, a byla tak zařazena do prestižního seznamu neamerických burz bezpečných pro investory. Rozšíření investičních možností přineslo v roce 2006 zavedení obchodování s investičními certifikáty, futures a waranty na oficiálním volném trhu. V roce 2007, konkrétně 8. ledna byla založena Energetická burza Praha, na které je možné obchodování s elektrickou energií. Jedná se o dceřinou společnosti Burzy cenných papírů Praha, a. s. Dne 8. prosince 2008 se stal majoritním akcionářem BCPP, a. s. Wiener Böerse AG, jejíž podíl na základním kapitálu činí 92,7 %. [1] Jelikož je burza plně elektronická, klesal počet akcionářů vlastnících cenné papíry v tzv. listinné podobě. Systém vypořádání a evidence cenných papírů obchodovaných na burze zabezpečuje společnost UNIVYC, a. s., což je dceřiná společnost Burzy cenných papírů Praha, a. s., ve které burza vlastní 100% podíl. Národní evidenci cenných papírů zajišťovalo Středisko cenných papírů neboli stát, a to do 7. července 2010, kdy evidence cenných papírů přešla na Centrální depozitář cenných papírů, který je opět dceřinou společností Burzy cenných papírů Praha, a. s. Novinkou v systému vypořádávání obchodů je podepsané memorandum o spolupráci se společností SIX x-clear Ltd., jehož obsahem je záměr spolupracovat na vybudování služeb souvisejícími s vypořádáním obchodů na BCPP. Členové burzy tak budou mít na výběr mezi dvěma řešeními: CDCP nebo SIX x-clear Ltd. [4]


2.1.2

13

Burzovní indexy na BCPP

Prvním indexem, který byl zavedený k 1. výročí zahájení obchodování na BCPP se stal index PX 50, jehož hodnota byla stanovena na 1000 bodů. Hned po stanovení počáteční hodnoty došlo k výraznému propadu, a to o více než 50 % v následujících 6-ti měsících. Hodnoty tohoto indexu byly i zpětně dopočítány až do roku 1993. Báze indexu PX 50 byla variabilní, ale v prosinci roku 2001 byly burzou schváleny Zásady aktualizace báze indexu PX 50, které stanovily, že počet emisí v indexu nemůže přesáhnout 50. Aktualizace báze indexu se uskutečňovala dvakrát ročně, a to vždy 1. ledna a 1. července. [2] Historický vývoj indexu PX 50 převzal v březnu 2006 index PX. PX je index počítaný z cen, který je vážený tržní kapitalizací jednotlivých emisí. [5] Tržní kapitalizace představuje součin počtu emitovaných akcií a aktuální cenu, za kterou je akcie obchodována. Následuje tabulka, v níž jsou uvedeny jednotlivé váhy emisí v indexu. Tab. 1

Báze indexu PX ke dni 7.5.2012 [5]

Název emitenta ČEZ ERSTE GROUP BANK KOMERČNÍ BANKA TELEFÓNICA O2 C.R. VIG NWR UNIPETROL PHILIP MORRIS ČR CETV FORTUNA PEGAS NONWOVENS ORCO AAA KITD Celkem

Redukovaná Redukovaný potržní kapitalizačet CP ce [mil. Kč] 203 323 243 344 420 354 38 009 852 322 089 890 128 000 000 264 380 983 181 334 764 1 913 698 56 846 176 52 000 000 9 229 400 17 053 866 67 757 875 5 976 416

146 413,1 144 656,5 126 686,8 121 427,9 97 817,6 31 990,1 31 008,2 22 195,1 8 924,8 5 114,2 4 037,9 1 276,3 1 273,2 537,9 743 359,6

Váha [%] 19,70 19,46 17,04 16,34 13,16 4,30 4,17 2,99 1,20 0,69 0,54 0,17 0,17 0,07 100,00

Jelikož jsou v indexu společností, které vyplácejí pravidelně dividendy ze zisku, např. Komerční banka, Telefónica O2, ČEZ atd., je hodnota indexu dividendami

14


negativně, ale spravedlivě ovlivněna. Je to způsobeno tím, že následující den po posledním dni, ve kterém má držitel cenného papíru nárok na výplatu dividendy, poklesne kurz dané emise o výši dividendy stanovené a schválené na valné hromadě společnosti. V historii burzy byly zavedeny a kalkulovány i další indexy, např. PX-D, PXL nebo také oborové, např. B107 Chemický, B112 Energetika, jejich kalkulace však byla v průběhu let ukončena. V současnosti BCPP kalkuluje a zveřejňuje kurzy dvou indexů, a to PX a PX-GLOB. PX-GLOB je index počítaný stejným způsobem jako PX. Jeho báze zahrnuje všechny emise akcií a podílových listů, u kterých byl v předešlý obchodní den stanoven platný kurz. V další části práce se budu zabývat pouze indexem PX a jeho vývojem. Graf 1

Vývoj indexu PX v letech 1995-2011 [5]

Vývoj indexu PX v letech 1995-2011

hodnota PX

2500 2000 1500 1000 500

1. 1. 9 1. 5 1. 9 1. 6 1. 9 1. 7 1. 9 1. 8 1. 9 1. 9 1. 0 1. 0 1. 0 1. 1 1. 0 1. 2 1. 0 1. 3 1. 0 1. 4 1. 0 1. 5 1. 0 1. 6 1. 0 1. 7 1. 0 1. 8 1. 0 1. 9 1. 1 1. 0 1. 11

0

čas

Index PX (původně PX 50) zaznamenal, jak je uvedeno i výše, hned po jeho prvotním stanovení výrazný propad. I pod tlakem ekonomického vývoje v roce 1997 dosáhl index svého historického minima 316 bodů dne 8. září 1998. Poté byl patrný značný nákupní neboli býčí trend, který dosáhl dne 24. března 2000 svého lokálního maxima 691 bodů. Poté se trh opět vydal sestupným trendem, kdy dne 17. září roku 2001 dosáhl svého lokálního minima ve výši 320,1 bodů. Od té doby zaznamenával značné růsty, kdy v období od roku 2001 až do 27. října 2007, kdy dosáhl svého historického maxima 1936,1 bodů, zhodnotil o celých 500 %. Poté vývoj indexu ovlivnila zprvu finanční a následně hospodářská krize v roce 2008, která měla za následek prodejní tlaky investorů a všeobecnou ne-


15

důvěru v akciové trhy. Tyto příčiny vyústily propadem v období od září 2008 do března 2009 o více než 50 % hodnoty indexu. Lokálního minima 631 bodů. bylo dosaženo 3. března 2009 a od té doby zhodnotil index opět o více než 100 %, když se v květnu 2010 obchodoval na úrovních cca. 1250 bodů. Negativní událostí bylo zemětřesení v Japonsku, které způsobilo krátkodobou vlnu výprodejů v důsledku nejistoty budoucího vývoje japonského hospodářství. Můj předpoklad byl, že by index PX neměl být zasažen touto událostí tak výrazně jako např. index DJIA, jelikož společnosti zahrnuté v indexu PX mají působnost převážně v Evropě a závislost na Japonském hospodářství není tak výrazná. Dalším důvodem je i to, že většina společností vyplácí poměrně pravidelně dividendy a jsou tudíž reálněji oceněny v tom smyslu, že např. u akcií společnosti Fortuna, které měly dne 21. března 2011 kurz 103 Kč a plánují vyplatit dividendu ve výši 70-100 % z čistého zisku [6], což představuje cca. 6-9 Kč na akcii, je dle mého názoru nepravděpodobné, že by se kurz výrazněji snížil. Nakonec se můj předpoklad nenaplnil a sledované indexy PX a DJIA za březen 2011 dokonce i mírně zhodnotili, výjimkou však byl německý DAX 30, který mírně poklesl. Současné hodnoty indexu PX oscilující kolem hranice 900 bodů (květen 2012) jsou způsobeny převážně nejistotou ohledně financování vysokých dluhů evropských států, především periferních zemí EU jako je Řecko, Irsko, Španělsko a v poslední době také Itálie. Tyto problémy poznamenaly pražský index PX ztrátou v období od července 2011 do konce roku 2011 ve výši téměř 30 %. Na výši ztráty měl největší vliv především finanční sektor z indexu PX zahrnující akcie Komerční banky, Erste banky nebo pojišťovny Vienna Insurrance Group, poněvadž nakupují dluhopisy jednotlivých států do svého portfolia.

2.2 New York Stock Exchange (NYSE) Burza cenných papírů v New Yorku je největší burzou s CP na světě. Společnosti emitované na této burze představují cca. 80 % celkové tržní kapitalizace veřejně obchodovatelných společností v USA a probíhá zde více než 80 % obchodů s akciemi, které jsou v USA emitovány. [2] 2.2.1

Historie a vývoj NYSE

Vznik oficiální burzy v New Yorku byl podmíněn podpisem tzv. Buttonwoodské smlouvy v roce 1972, jenž stanovila pravidla upravující obchodování s cennými papíry. Smlouva byla výsledkem snah investorů, emitentů a tamější vlády v založení oficiálního trhu. Zpočátku bylo na NYSE obchodováno pouze s 5 tituly, a

16


to státními dluhopisy a akciemi bank. Oficiální ustanovení burzy proběhlo 8. března 1817, když si obchodníci pronajali budovu na obchodování a vytvořili organizaci The Nex York Stock & Exchange Board. Obchodování probíhalo způsobem, který se nazýval tzv. „call market“. Jednalo se o určitou formu tzv. „veřejného křiku“, kdy prezident burzy četl seznam akcií a obchodníci nahlas nabízeli či poptávali jednotlivé emise akcií. [2] V roce 1830 byly emitovány první akcie železničních společností, které dominovaly obchodování po celé 19. století, a to v souvislosti s rozsáhlými investicemi do dopravní infrastruktury USA. Výrazným impulzem pro zkvalitnění komunikace při obchodování byl vynález telegrafu v roce 1844. Od roku 1853 bylo burzou od emitentů požadováno pravidelné poskytování informací o jejich finanční situaci a počtu vydaných akcií. Do vývoje burzy výrazně zasáhla i občanská válka (1861-1865) Severu proti Jihu, která měla za následek přerušení obchodování. O dva roky později byl změněn původní název The New York Stock & Exchange Board na The New York Stock Exchange. Od roku 1867 burza pravidelně vydává kurzovní lístek. A od roku 1868 je členství na NYSE vázáno koupí tzv. „křesla“, což je poplatek zaplacený členem burzy, který chce obchodovat a zprostředkovávat obchody. Důležitou roli sehrálo v roce 1871 zavedení nového, kontinuálního systému obchodování, který měl za následek zvýšení likvidity a vstup specialistů na parket burzy. V roce 1878 byl na parketu burzy instalován první telefon a od roku 1896 začal být pravidelně publikován, v časopise Wall Street Journal, index Dow Jones Industrial Average (DJIA). Ten byl sestaven Charlesem Dowem a jeho počáteční hodnota byla stanovena na 40,74 bodů. Tento index je považován za jeden z nejznámějších na světě. DJIA se skládá z emisí 30 amerických společností, které patří mezi největší a nejvíce obchodované na trhu. Od roku 1896, kdy byl poprvé publikován se jeho struktura značně měnila. V posledních letech v indexu převažují společnosti převážně ze sektoru služeb. Jedinou společností, která je v indexu od jeho založení až do současnosti, je společnost General Electric. Další negativní událost ve vývoji NYSE byla zaviněna vypuknutím 1. světové války v roce 1914, když zastavení obchodování a následné uzavření, bylo na nejdelší dobu v její historii. V roce 1918 se NYSE stává největší světovou burzou, když předstihla burzu v Londýně. Během 20. let 20. století na ní bylo emitováno více než 1700 společností. [2] V roce 1933 byl v USA vydán nový zákon o cenných papírech, který značně zpřísnil podmínky pro obchodování s cennými papíry na kapitálových trzích. Rok poté byla též ustanovena Komise pro cenné papíry (SEC-Securities and Exchange Commission), která dohlíží a reguluje dění na kapitálových trzích. Další


17

fáze vývoje znamenala značné technické problémy s včasným vypořádáním obchodů. Tyto problémy vyústily v roce 1968 v tzv. paper krizi, která měla za následek rychlé zavedení automatizace do vypořádávání burzovních obchodů. Po zavedení postupně přestalo docházek k fyzickému pohybu cenných papírů, když byla v roce 1973 zřízena instituce Depository Trust Company, která měla za úkol plnit funkci depozitáře a zajišťování převodu akcií mezi vlastníky. V roce 1984 je burzou zaveden elektronický order-routing systém Super Dot 250, který na jednotlivých obchodních stanovištích propojuje členy NYSE se specialisty. Další modernizace přišla v roce 1993, kdy ke zvýšení kapacity obchodů byla instalována nová počítačová síť, hardware a software, tak aby byl parket burzy schopný uspokojit i více než 1 miliardu obchodů denně. Další pravidla pro obchodování byla zavedena v roce 1998, která přinesla možnost přerušení obchodování při poklesu DJIA o 10, 20 a 30 %. [2] Dne 30. prosince 2005 byla NYSE oficiálně přeměněna na veřejně obchodovatelnou společnost, dále bylo ukončeno tradičně získávané tzv. „křeslo“, které bylo nahrazeno jednoroční licencí na obchodování. Na základě fúze se cenné papíry nově založené společnosti NYSE Group (NYSE a Arca Ex) staly obchodovatelnými na burze NYSE Group dne 8. března roku 2006. Spojením společností se nově vzniklý subjekt stal ziskově orientovaným. Další fúze proběhla dne 4. dubna 2007, když vznikla společnost NYSE Euronext (NYSE Group, Inc. a Euronext N. V.). Fúzí největší světové burzy a významné evropské burzovní aliance vznikly dobré podmínky pro formování globálního finančního trhu. [7] Další fúzí, ke které by mělo v nejbližší době dojít, je sloučení NYSE Euronext a německé Deutsche Börse. V nově vzniklé společnosti by měla mít větší vlastnický podíl německá burza, cca. 60%. Nový největší burzovní parket na světě se bude jmenovat DB NYSE Group, s hlavními sídly v New Yorku a Frankfurtu. Cílem spojení je snaha ušetřit na transakčních nákladech spojených s obchodováním a vytvořit vysoce likvidní trh. [8] Úředníci antimonopolního odboru Evropské komise ovšem doporučili plán na fúzi obou burz zablokovat. Obávají se narušení hospodářské soutěže z důvodu získání dominantního postavení na derivátových trzích, které burzy vlastní – Eurex a Liffe. Deriváty představují cenné papíry, jejichž podkladovým aktivem jsou např. akcie, dluhopisy či různé komodity, se kterými se obchoduje. Proto spojení podmiňují prodejem jednoho derivátového trhu případné konkurenci. To však obě burzy doposud odmítají. [9] 2.2.2

Burzovní indexy na NYSE

Jako nejstarší a nejznámější index na NYSE je považován index Dow Jones Industrial Average, který zahrnuje 30 největších a nejlikvidnějších amerických

18


společností, jehož vývojem se ve statistické části budu zabývat. Je to index cenově vážený, ve kterém se nezohledňuje tržní kapitalizace, nýbrž pouze cena akcie. Zde je uvedena tabulka s váhami jednotlivých společností v bázi indexu. Tab. 2

Báze indexu DJIA ke dni 30.12.2011 [10]

Název společnosti 3M Co. Alcoa Inc. American Express Co. AT&T Inc. Bank of America Corp. Boeing Co. Caterpillar Inc. Chevron Corp. Cisco Systems Inc. Coca-Cola Co. E.I. DuPont de Nemours & Co. Exxon Mobil Corp. General Electric Co. Hewlett-Packard Co. Home Depot Inc. Intel Corp. International Business Machines Corp. Johnson & Johnson JPMorgan Chase & Co. Kraft Foods Inc. Cl A McDonald's Corp. Merck & Co. Inc. Microsoft Corp. Pfizer Inc. Procter & Gamble Co. Travelers Cos. Inc. United Technologies Corp. Verizon Communications Inc. Wal-Mart Stores Inc. Walt Disney Co. Celkem

Váha v [%] 5,06 0,54 2,92 1,87 0,34 4,54 5,61 6,59 1,12 4,33 2,84 5,25 1,11 1,60 2,60 1,50 11,39 4,06 2,06 2,31 6,22 2,34 1,61 1,34 4,13 3,67 4,53 2,49 3,70 2,32 100,00


19

Dalším indexem, který je velice známý a zahrnuje všechny akcie obchodované na NYSE Euronext je index NYSE Composite, který obsahuje přes 2000 společností. Zabezpečuje základní agregátní informace o tržním vývoji směrem k investorské veřejnosti a slouží od roku 1966 jako další hlavní indikátor obchodování na NYSE. Jeho počáteční hodnota byla stanovena na 50 bodů. Dalšími jsou oborové indexy, které slučují akcie s podobnými rysy, jako je např. NYSE Energy, NYSE Financial, NYSE Healthcare, NYSE International 100, NYSE US 100, atd. Dále NYSE poskytuje informace o dalších velice populárních amerických indexech, např. AMEX Composite, NASDAQ Composite, S&P 100, S&P 500, S&P Global 100 aj. V následujícím grafu je uveden historický vývoj indexu DJIA. Graf 2

Historický vývoj indexu DJIA v letech 1995-2011

Vývoj indexu DJIA v letech 1995-2011 hodnota DJIA

16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000

1.

1. 9 1. 5 1. 9 1. 6 1. 9 1. 7 1. 9 1. 8 1. 9 1. 9 1. 0 1. 0 1. 0 1. 1 1. 0 1. 2 1. 0 1. 3 1. 0 1. 4 1. 0 1. 5 1. 0 1. 6 1. 0 1. 7 1. 0 1. 8 1. 0 1. 9 1. 1 1. 0 1. 11

0

čas

Jak již bylo zmíněno výše, index DJIA je kalkulován a publikován od roku 1896. V roce 1923 byl odstartován významný rostoucí trend, který dosáhl svého vrcholu dne 3. září 1929. K prudkému poklesu došlo 24. října a následně 29. října 1929. Tento okamžik vstoupil do dějin jako tzv. „Černý pátek“. Krach na burze v New Yorku předznamenal přicházející hospodářskou krizi. Mnoho investorů přišlo o podstatnou část svých finančních prostředků. Sestupný trend trval až do července 1932, kdy index dosáhl 11% hodnoty ze září 1929. [11] Od roku 1949 byl zahájen nejdelší rostoucí trend v historii NYSE, kdy bez výraznějšího propadu rostly akcie téměř 8 let.

20


Další událostí, která se výrazně zapsala do historie byl den 19. října 1987, kdy došlo k největšímu jednodennímu propadu v historii burzy, a to o 22,61 %. V reakci na tento krach zavedla Komise pro cenné papíry (SEC) řadu opatření, např. povinné přerušování obchodování při výrazných cenových pohybech, jak směrem nahoru tak i směrem dolů. Dne 27. října 1997 bylo poprvé využito přerušení obchodování v reakci na prudký pokles. Tab. 3

Rok 1886 1928 1929 1978 1982 1987 1997 2001 2005 2007

Historické rekordy v objemech a hodnotách indexu DJIA [2]

Rekordní hodnoty v objemu obchodů 1 milion 5 milionů 10 milionů 50 milionů 100 milionů 500 milionů 1 miliarda 2 miliardy 3 miliardy 4 miliardy

Rekordní hodnoty Datum překonání indexu DJIA rekordních hodnot 100 12. ledna 1906 500 12. března 1956 1 000 14. listopadu 1972 2 000 8. ledna 1987 3 000 17. dubna 1991 5 000 21. listopadu 1995 10 000 19. března 1999 11 000 3. května 1999 12 000 19. října 2006 13 000 25. dubna 2007

Dne 19. března 1999 bylo dosaženo historické hranice 10 000 bodů. Další událostí, která negativně ovlivnila vývoj indexu byly teroristické útoky na World Trade Center v úterý 11. září 2001, kdy byla NYSE uzavřena na 4 následující obchodní dny. Při pondělním obnovení obchodování ztratil index DJIA více než 7 % své hodnoty. Svého historického maxima dosáhl dne 8. října 2007 na hodnotě 14 093 bodů. Všichni současní investoři mají jistě v paměti období od září 2008 do března 2009, kdy se téměř na všech světových burzách propadly indexy o několik desítek procent. NYSE, konkrétněji index DJIA ztratil v tomto období více než 40 % hodnoty ze září 2008. Příčiny těchto propadů sahají značně do minulosti, převážně situace hypotečního trhu v USA na počátku nového tisíciletí. V roce 2001 byly úrokové sazby v USA sníženy americkou centrální bankou (FED) na pouhé 1 % z důvodu oživení americké ekonomiky. To však hypotečním bankám umožňovalo půjčovat i méně bonitním klientům. Dvě největší hypoteční agentury v USA, zřízené americkou vládou na podporu financování bydlení: Fannie Mae (Federal National Mortgage Association) a Freddie Mac (Federal Home Loan Mortgage Corporation) začaly zaznamenávat nárůsty nesplácených hypo-


21

ték, jenž se posléze snažili prodávat i jiným bankám. Vše vyústilo ve ztráty Fannie Mae a Freddie Mac až ve výši 11 mld. dolarů v souvislosti s výrazným poklesem cen nemovitostí. Kolaps těchto agentur by vyvolal obrovskou nervozitu na finančních trzích, a proto se americká vláda rozhodla v září 2008 převzít nad oběma hypotečními agenturami kontrolu. [12] Další negativní zprávou bylo zemětřesení v Japonsku. Japonsko bylo zasaženo vlnou tsunami v pátek podvečer dne 11. března 2011 a hned při pondělním obchodování ztratil tamější index Nikkei téměř 7 procent a v úterý dne 15. března 2011 dalších více než 10 % v obavách z úniku radioaktivity z jaderné elektrárny Fukušima. [13] Jelikož je na Japonsko ekonomicky napojeno mnoho států, může tato událost ovlivnit celé světové hospodářství, a tím navodit negativní krátkodobý trend na světových burzách. Předpokládám, že index DJIA, ve kterém je zahrnuto mnoho společností s celosvětovou působností bude touto událostí ovlivněn mnohem více než např. index PX na pražské burze. Určitou roli sehraje pravděpodobně i to, že investoři z Japonska budou prodávat své zahraniční investice, aby měly dostatek prostředků na obnovu zničených území. To by mohlo způsobit krátkodobý přetlak nabídky cenných papírů na NYSE a i dalších burzách.

2.3 Deutsche Börse (DB) Deutsche Börse AG je holdingová společnost, která zajišťuje obchodování jak cenných papírů tak i finančních derivátů, což jsou odvozené instrumenty, jejichž podkladovým aktivem jsou opět cenné papíry, a to v různém složení. Obchodování probíhá buď v elektronickém obchodním systému XETRA nebo na parketu Frankfurtské burzy cenných papírů (Frankfurter Wertpapierbörse – FW), která je stoprocentně vlastněná Deutsche Börse. DB je v současnosti 5. největší burzovní trh na světě z hlediska tržní kapitalizace emitovaných společností. [2] 2.3.1

Historie a vývoj DB

V roce 1993 byla začleněna Frankfurtská burza cenných papírů do holdingu Deutsche Börse AG. Nicméně Frankfurtská burza je v rámci holdingu nejstarším článkem a je s ní spjata i celá historie německého burzovnictví. Počátky Frankfurtské burzy cenných papírů jsou datovány již v roce 1585, kdy se obchodníci s měnami dohodli, že je potřeba stanovit jednotný směnný kurz. Tato dohoda je považována za rozhodující pro vznik Frankfurtské burzy. Obchodování probíhalo až do roku 1695 na volném prostranství před budovou frankfurtské radnice. Několik let předtím, konkrétně v roce 1682 byla přijata

22


první pravidla pro obchodování s principy regulace. Koncem 18. století se na parketu začaly obchodovat i státní dluhopisy a v roce 1808 se Frankfurtská burza cenných papírů stala veřejnoprávní institucí. V rámci své specializace na bezpečné státní dluhopisy si vysloužila reputaci jako „solidní Frankfurt“. Význam akcií a počty obchodů s nimi vzrůstal až v 70. letech 19. století, kdy bylo v Německu založeno několik stovek akciových společností v rámci mohutné industrializace země a z Frankfurtu se stalo mezinárodní finanční centrum. Velice negativně postihla Frankfurtskou burzu 1. světová válka, kdy mnoho zahraničních investorů opustilo od obchodování na této burze, a tak ztratil Frankfurt své postavení světového finančního centra. Veškeré snahy o obnovení významu byly výrazně negativně ovlivněny hospodářskou krizí ve 30. letech, když byla burza dokonce v roce 1931 dočasně uzavřena. Dalším negativním impulsem bylo nastoupení nacismu v roce 1933, když byly všechny hospodářské a politické aktivity směrovány k válečným účelům. Německé burzovnictví té doby ztratilo svůj význam. Po ukončení druhé světové války v květnu 1945 byla burza až do září, kdy opět obnovila svůj provoz jako první na území Německa, uzavřena, a to z důvodu poškození budovy v roce 1944 bombardováním letadly. V obnově válkou zničeného Německa sehrála burza svoji významnou roli a již v roce 1956 se na ní začaly obchodovat i zahraniční emise cenných papírů, a tím se začlenila zpět do mezinárodního burzovnictví. Německo, které bylo politicky rozdělené se s pádem „berlínské zdi“ v roce 1989 znovu sjednocuje v roce 1990, což sebou přineslo jak politické uvolnění východního bloku tak i patrný celosvětový ekonomický rozkvět. Ekonomická situace a rozmach elektronického obchodování začíná utvářet novou éru světového burzovnictví. V prosinci roku 1992 byl změněn název Frankfurter Wertpapierbörse AG na Deutsche Börse AG. Již v květnu 1996 jsou všechny informace a možnost obchodování online dostupně přes internet a v listopadu 1997 je zaveden nový plně elektronický obchodní systém pro peněžní trh, tzv. Xetra. Počátkem roku 1999 zavedlo 12 zemí Evropské unie včetně Německa jednotnou měnu - euro, což mělo za následek převedení všech obchodních systémů na DB právě na tuto měnu. Deutsche Böerse vlastní také tzv. Eurex, což je trh s deriváty. Deriváty jsou cenné papíry, jejichž podkladovým aktivem jsou akcie, dluhopisy či komodity a nebo kombinace těchto aktiv. V prosinci 2007 dokončila DB akvizici americké společnosti Internetional Securities Exchange Holdings, Inc (ISE), čímž vznikl největší transatlantický trh s deriváty. DB a její dceřiné společnosti zajišťují dokonce i clearstreamové systémy na vypořádání obchodů, a to na více než 50-ti trzích po celém světě. [14]


2.3.2

23

Burzovní indexy na DB

Index DAX 30 je jedním z nejvýznamnějších a nejznámějších indikátorů německého burzovního trhu na světě. Je v něm zařazeno celkem 30 nejbonitnějších německých akcií, tzv. blue chips. DAX 30 je index vážený tržní kapitalizací zohledňující kurzové změny včetně vyplácených dividend. Je kalkulován od 30. prosince 1987, kdy byla jeho počáteční hodnota stanovena na 1000 bodů. [2] Graf 3

Vývoj indexu DAX 30

9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

1. 1. 9 1. 5 1. 9 1. 6 1. 9 1. 7 1. 9 1. 8 1. 9 1. 9 1. 0 1. 0 1. 0 1. 1 1. 0 1. 2 1. 0 1. 3 1. 0 1. 4 1. 0 1. 5 1. 0 1. 6 1. 0 1. 7 1. 0 1. 8 1. 0 1. 9 1. 1 1. 0 1. 11

hodnota DAX 30

Vývoj indexu DAX 30 v letech 1995-2011

čas

Uvedený graf znázorňuje vývoj nejsledovanějšího a nejvýznamnějšího ukazatele německé burzy DAX 30. Je velmi patrná jeho cykličnost v delším období v závislosti na očekávání hospodářského vývoje ve světě. To je zřejmě způsobeno tím, že mnoho firem zařazených do indexu působí nejen v Německu, ale i za jeho hranicemi. Vývoj od roku 1995 naznačuje výrazně rostoucí trend, jenž vyústil téměř pohádkovým růstem ve výši 270 % za období 5 let, což představuje téměř čtyřnásobné zhodnocení. Splasknutím této technologické bubliny, vyvolaným nástupem nových médií v 90. letech 20. století, především internetu, vyvolal na burzách dle mého názoru racionální paniku a indexy po celém světě zaznamenaly počátkem nového tisíciletí značné propady. [11] Německá burza nebyla výjimkou. Svoji roli sehrály i teroristické útoky na World Trade Center v New Yorku ze dne 11. září 2001, které měly značný vliv na trhy po celém světě. Ze svých doposud historických maxim v roce 2000 se index DAX 30 propadl za následující 3 roky o více než 65 % a dosáhl hodnoty kolem 2500 bodů. Změna trendu nastala v dubnu roku 2003, kdy se nálada a očekávání investorů v budoucí ekonomický vývoj zlepšil, což mělo za následek, že index zaznamenal v následujících 4

24


letech opět růst ve výši více než 225 %. Hodnota indexu překonala v červnu 2007 hranici 8000 bodů, což je dodnes nejvyšší hodnota v historii indexu DAX 30. Události spojené s americkou hypoteční krizí a následnou finanční a hospodářskou krizí, která se rozšířila do celého světa, ovlivnily německý index ztrátou v uvedeném období od září 2008 do března 2009 ve výši více než 40 %, když se v březnu pohybovala hodnota indexu na úrovni 3700 bodů. To představuje podobnou výši procentní ztráty jako u indexu DJIA, ale nižší než u PX. Od března 2009 však index zaznamenával opět růstový trend, který vyústil ve 100 % zhodnocení do května 2011. Ovšem problémy současné Evropské unie s obrovským zadlužením vůči hrubému domácímu produktu (HDP) znamenaly v období od července do konce roku 2011 ztrátu ve výši 20 % hodnoty DAX 30, což je menší ztráta než zaznamenal index PX na pražské burze ve stejném období.

2.4 Vlastní zhodnocení V následující části uvedu vlastní pohled na vývoj indexů a hlavní témata, které ho v minulosti, současnosti, ale i budoucnosti ovlivňovaly, ovlivňují a zřejmě budou ovlivňovat. 2.4.1

Eskalace dluhů v Evropských zemích

Tento dlouhodobě strukturální problém veřejných rozpočtů jednotlivých evropských států a jejich financování bude negativně ovlivňovat indexy dle mého názoru v delším časovém období, jelikož je řešení tak vysokých dluhů z krátkodobého hlediska v podstatě neřešitelné. [15] Záleží také na vývoji hospodářské situace, která je v krátkodobém výhledu negativní. Myslím si, že každá krize, jak finanční tak i ekonomická, vzniká ze špatného hospodaření v minulosti. To se stalo i v souvislosti s dluhovou krizí v Evropě, kdy se státy zadlužovaly i v případě pozitivního ekonomického vývoje. Zadlužení jednotlivých zemí Evropské unie včetně úroku požadovaného investory v prosinci 2011 z nově upisovaných dlouhodobých dluhopisů se splatností za 10 let ukazuje následující tabulka.

Vlastní zhodnocení

Tab. 4

25

Vývoj zadlužení států EU, úrok nově vydaných dluhopisů [16]

2000 2005 2010 Rok Úrok Členský stát EU % HDP € (mil.) % HDP € (mil.) % HDP € (mil.) EU (celkem) 61,9 5697148,9 62,8 6951861,4 80,1 9812653,1 4,33% Belgie 107,8 272186,1 92 96,2 279013,5 340738,5 4,35% Bulharsko 72,5 10168,5 27,5 6388,6 16,3 5858,9 5,23% Česká republika 17,8 11525,8 28,4 30531,1 37,6 56571 3,70% Dánsko 52,4 90864,7 37,8 78206,2 43,7 102183,1 1,86% Německo 60,2 1232252,2 68,6 1526321,7 83,2 2061794,7 1,93% Estonsko 5,1 315,6 4,6 511,3 6,7 956,7 Irsko 92,5 37,5 39658,5 27,2 44392,7 144268,7 8,70% Řecko 103,4 100 144,9 140971 195421 329351 21,14% Španělsko 61 59,4 374033 43,1 391745 641802 5,53% Francie 66,4 82,3 57,3 826392 1145354 1591169 3,16% Itálie 108,5 1300268,7 105,4 1514408,4 118,4 1842826 6,81% Kypr 69,4 61,5 59,6 5930,9 9490,7 10652,6 7,00% Lotyšsko 12,4 1010,9 12,5 1612,2 44,7 8027,4 5,93% Litva 23,6 2912,1 18,3 3845 38 10459,3 5,75% Lucembursko 6,2 1356,4 6,1 1837,5 19,1 7672,5 2,27% Maďarsko 61,7 81,3 56,1 27696 53713,4 78249,9 8,97% Malta 69,7 69 54,9 2337,9 3355,4 4250,4 4,43% Nizozemsko 62,9 53,8 224765 51,8 266060 369894 2,38% Rakousko 66,2 137994,6 64,2 71,8 157428,5 205576,1 3,10% Polsko 36,8 71128,9 47,1 119953,1 54,9 195425,4 5,84% Portugalsko 62,8 93,3 48,5 61568,7 96468,8 161256,5 13,08% Rumunsko 22,5 7532,8 15,8 12397,6 31 37409,3 7,21% Slovinsko 26,3 5483,6 26,7 7687,3 38,8 13736,7 6,90% Slovensko 50,3 10753,4 34,2 13398,2 41 26998,4 5,21% Finsko 43,8 57892,2 41,7 65652 48,3 86975 2,52% Švédsko 53,9 138255,5 50,4 148677,6 39,7 146467 1,68% Velká Británie 79,9 41 641893,9 42,5 777990,7 1353278 2,12%

Z uvedené tabulky vyplývá, že více než polovina států Evropské unie nesplňovala v roce 2010 kritéria konvergence v oblasti zadlužení, v maximální výši 60 % vůči HDP, ke kterým se zavázaly podpisem tzv. Maastrichtské smlouvy v roce 1992. [17] Tyto kritéria sloužily a slouží pro vstup do Evropské měnové unie (EMU), jejímiž členy je v současné době 17 států Evropské unie (květen 2012). Členem doposud není Velká Británie, Švédsko, Rumunsko, Polsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Dánsko, Česká republika a Bulharsko. Za nedodržení kritérií v rámci EMU nehrozí státům žádné sankce, což je dle mého názoru špatné i pro samotné

26


země, které musí následně platit za své vysoké dluhy v rámci refinancování i vysoké úroky, jenž požadují investoři v obavách z případného nesplacení. 2.4.2

Keynesova teorie zadlužení

Ekonomická teorie, kterou vytvořil v 30. letech 20. století John Maynard Keynes přišla s novým pojetím státních financí. Princip jeho myšlenky o zadlužování byl v podstatě jednoduchý. Byl založen na podpoře hospodářství během období recese, a to zvýšenými výdaji státního rozpočtu v podobě krátkodobého zadlužení a následném splácení dluhu v období konjunktury. [18] Tímto způsobem podporuje aktivní roli státu, a to ovlivňováním vývoje hospodářského cyklu, jehož cílem je dosažení trvalého hospodářského růstu HDP. Minulá, ale i současná politická reprezentace nejen evropských států praktikovala a stále praktikuje tyto principy zadlužování, a to jak v období přicházejícího hospodářského poklesu, tak bohužel i v případě hospodářské konjunktury, což způsobuje vážný problém mnoha státům s financováním dluhů v současnosti, ale i v budoucnosti. Zadlužování dalších generací a i předpoklad stárnutí evropské populace vytváří dle mého názoru negativní spirálu, kterou nebude možno řešit jinak než bez vnějšího zásahu, další integrací Evropské unie nebo emisí nových peněz evropskou centrální bankou (ECB), podobně jak to praktikuje americká centrální banka (FED). To však sebou nese mnohá rizika v podobě rostoucí inflace, což je pro dlužníky obecně příznivé, nikoliv však pro obyvatele v podobě vyšších cen a poklesu reálných mezd. 2.4.3

Volatilita trhu, investiční psychologie

Tento vývoj na jednotlivých burzách naznačuje dosti značné výkyvy, které mnohdy neodráží skutečnou hospodářskou situaci emitovaných firem, nýbrž jsou ovlivňovány i děním na jiných trzích a všeobecnou negativní či pozitivní náladou investorů. Důležitým faktorem je zřejmě i to, že k investování s cennými papíry má čím dál více příležitostí i tzv. široká veřejnost, která mnohdy nedisponuje kvalitními informacemi. V takovém případě může sehrát svoji významnou roli i tzv. panika davu, jenž v situaci negativních informací a očekávání budoucího vývoje vytváří prodejní neboli nabídkové tlaky, které mají mnohdy za následek výrazný pokles indexů, v případě pozitivních očekávání naopak podporují poptávku, a tím mnohdy výrazný růst akciových indexů. V dlouhodobém i krátkodobém horizontu tak dochází k větší volatilitě neboli kolísavosti indexů. V této souvislosti uvádím jeden z mnoha investičních přístupů, jehož základem je psychologické chování lidí v krátkém časovém horizontu cca. do 6-ti mě-


27

síců, v souvislosti s reakcí na nově zveřejňované informace. Strategii zformulovat André Kostolany. Jeho základní myšlenky je dobré znát, než člověk začne obchodovat na akciové burze. Může tím mnohdy předejít nesprávnému načasování investice. Podstatou jeho investiční psychologie je rozdělení burzovního trhu na tzv. hráče a spekulanty. Hráči neboli tzv. „roztřesené ruce“ tvoří dle Kostolanyho většinu burzovních účastníků, jenž představují stejnorodý dav. Jejich typickými vlastnostmi je emotivní chování a jednání na základě přebíraných myšlenek, neschopnosti samostatně analyzovat a předvídat vývoj kurzu, zpožděné reakce na vývoj kurzu a následné kopírování chování většiny, což je mnohdy vede k nákupům na vysokých a k prodeji na nízkých úrovních kurzu. Spekulanti neboli tzv. „pevné ruce“ jsou protipólem hráčů. „Pevní mají 4 G – intuici, myšlenky (Gedanken), trpělivost (Gedult), peníze (Geld) a samozřejmě štěstí (Glück) – to se rozumí samo sebou“.[19] Při obchodování zohledňují vlastní myšlenky a úvahy, o něž se opírají, především schopnost nenásledovat většinové chování na trhu. Ubírají se svou vlastní a argumenty podloženou cestou a jdou tzv. proti proudu. I spekulant může docílit ztráty, důležitější pro něj však je identifikace chyb a logické i nelogické vysvětlení faktorů ovlivňujících situaci na trhu při jeho spekulacích. Právě podle těchto dvou odlišných přístupů k investování v krátkém časovém období lze dle Kostolanyho psychologie usoudit, jaká část investorského publika drží právě akcie, a to dle kurzu cenného papíru a jeho zobchodovaného objemu: • růst kurzu, růst objemů - tato situace znamená přesun cenných papírů od spekulantů k hráčům, neboť právě hráči nakupují při stále rostoucích a vysokých kurzech a spekulanti tuší, že se tržní prostředí stává vysoce rizikovým a nebezpečným, protože většinu akcií mají v držbě osoby emočně založené, podléhající davu. • klesání kurzu, růst objemů - je v podstatě pravým opakem předešlé možnosti. Akcie směřují od hráčů ke spekulantům, kteří nakupují při nízkých cenách. Většinou nastane situace, kdy je sledovanou firmou zveřejněna neočekávaná negativní informace a kurzy směřují níže. Hráči tak ve strachu a panice prodávají své pozice, což se odrazí v narůstajících objemech. Trh je poté přeprodaný a akcie drží spekulanti, což jsou dle Kostolanyho racionálně smýšlející a argumentující subjekty. • klesání kurzu, klesání objemů - tato situace není příliš dobrá pro další vývoj na trhu. Ukazuje, že spekulanti ještě nezahájili nákup a očekávají ještě další hlubší propad kurzu daného cenného papíru.

28


• růst kurzu, klesání či stagnace objemů - tuto situaci lze vysvětlit dvojím způsobem. Buď jsou hráči stále frustrováni z předchozího pesimistického vývoje neboť neobdrželi žádnou optimistickou zprávu a nezahájili aktivitu v podobě nákupu akcií nebo jednoduše nemají finanční prostředky neboli likviditu, aby mohli právě nakupovat. Tímto chováním investorů dochází k tzv. věčnému koloběhu burzy, kdy postupně dochází ke zhodnocování, následně znehodnocování neboli korekci kurzu, a to stále opakovaně. Čím častěji dochází ke změnám těchto jednotlivých trendů, tím více se trh stává volatilním, a tudíž pro krátkodobého investora nestabilním. Ve střednědobém období (cca 1 až 3 roky) považuje Kostolany za hlavní kurzotvorné faktory a vlivy pohyby úrokovým měr a likviditu na trhu neboli schopnost v relativně krátkém časovém období (okamžitě) přeměnit cenný papír bez větších ztrát na hotovost. V dlouhém období (nad 3 roky) je kurz akcie nejvíce ovlivňován situací v podniku, odvětví a ekonomice jako celku, což už s psychologií přímo nesouvisí. [19] 2.4.4

Krizové období, diverzifikace portfolia

Krátkodobí i dlouhodobí investoři mnohdy ztratí podstatnou část svých finančních prostředků, když vystoupí z pozice (prodají akcie) v době lokálního minima nebo když je index postižen vlnou výprodejů v očekávání hospodářské recese. Nejhůře mohou dopadnout ti investoři, kteří mají veškeré své úspory v podobě investic uloženy pouze v akciích a potřebují nutně hotovost, ať již z jakéhokoliv důvodu. Z historických dat vyplývá, že se každý burzovní krach burzovního indexu po určitém předem neznámém časovém horizontu napraví, ale u jednotlivých akciových emisí daného indexu bych na to osobně nespoléhal, jelikož konkrétní firma může být hospodářskou krizí více postižena než celý index, ale také méně. V této souvislosti působí vývoj burzovních indexů vzájemně s hospodářským cyklem ekonomiky, a to vždy s časovým předstihem, obvykle v rozmezí 6ti až 12-ti měsíců. Proto je dobré mít své úspory v akciích rozloženy do více společností nebo investovat přímo do indexu, a tím své portfolio diverzifikovat proti případnému riziku ztráty investovaných finančních prostředků. Kurzy jednotlivých společností totiž reagují odlišně na případné zhodnocovací či znehodnocovací trendy celého indexu.

Zpracování dat

29

3 Zpracování dat Zpracovávané data mají charakter časových řad a jsou koncipovány na měsíční bázi, konkrétně se jedná o uzavírací kurzy jednotlivých indexů k 1. obchodnímu dni každého měsíce. Jedná se o veřejně dostupné informace, které poskytují jednotlivé burzy na svých internetových stránkách. Zvolil jsem si data za období leden 1995 – prosinec 2011 z toho důvodu, že Burza cenných papírů v Praze, jako nejmladší ze srovnávaných burz, vznikla až dne 24. listopadu 1992 zápisem do obchodního rejstříku a kalkulace hlavního indexu PX (původně PX 50) byla zahájena až dne 5. dubna roku 1994. Posunutím počátku pozorování až na leden 1995 byl částečně vyloučen extrémní vývoj v počátcích kalkulace pražského indexu, jenž by velmi negativně ovlivňoval výsledky statistického zpracování. Konkrétně byl vyloučen propad v horizontu cca. 45 %, k němuž došlo pouze na nově vzniklé BCPP od 5. dubna 1994 do 16. prosince 1994. K tomuto rozhodnutí mě přimělo i to, že index PX 50 dosáhl počáteční úrovně 1000 bodů znovu až v listopadu 2004, což je po více než 10-ti letech.

3.1 Korelace indexů Nicméně cílem mého zpracování je stanovit závislost mezi jednotlivým burzovními indexy, a to výpočtem korelačních koeficientů z meziměsíčních změn. Je zajímavé jak se závislosti v jednotlivých obdobích mění a zároveň odchylují od korelace celkové. Tab. 5

Celková korelace měsíčních změn v období 1995 – 2011

1995 - 2011 PX DAX DJIA PX 1 DAX 0,498 1 DJIA 0,449 0,752 1

Ze statistického zpracování dat v podobě výpočtu korelačních koeficientů vyplývá, že pražský index PX dosahuje za období let 1995 – 2011 celkové korelace 0,45 k indexu DJIA a 0,5 k indexu DAX. Naproti tomu index DAX s DJIA dosahuje podstatně vyšší korelace 0,75. Z toho plyne, že reakce PX na změnu indexů DAX a DJIA není příliš výrazná, ale přesto kladná. Pravděpodobně je to způsobeno různými strukturami společností v indexech a váhami jednotlivých emisí v nich, když např. váha společnosti ČEZ a.s. nebo ERSTE GROUP BANK AG

30

Zpracování dat

v indexu PX dosahuje 20 % [5], naproti tomu nejvyšší váha v indexu DJIA, společnost International Business Machines Corp. dosahuje cca. 10 %. Může to však být způsobeno i tím, že BCPP vznikla až v roce 1992 a její počáteční a následný vývoj v dnešní podobu byl dosti hektický, což znázorňuje další tabulka. Tab. 6

Korelace v letech 1995 – 1997

1995 - 1997 PX DAX DJIA PX 1 DAX 0,159 1 DJIA -0,100 0,666 1

Závislost indexů již relativně kvalitně rozvinutých finančních trhů v USA a Německu dosahovala v letech 1995 – 1997 podstatně vyšší hodnoty, naproti tomu pražský index PX dosahoval minimální korelace a k indexu DJIA dokonce záporné. Důvodem je zřejmě již zmíněný počáteční negativní vývoj, při kterém index PX zaznamenával sestupný trend z počátečních hodnot až do konce 1. pololetí roku 1995. Určitou roli sehrává i různorodá vyspělost jednotlivých finančních trhů, kdy jsou obecně trhy v USA považovány za vyspělé, trhy v Německu za téměř vyspělé a trhy v ČR za rozvíjející se. Tab. 7



Z tabulky je patrné, že se závislost PX v letech 1998 – 2000 vůči předchozímu období postupně navyšovala k oběma indexům, avšak mezi indexy DAX a DJIA se korelace nepatrně snížila. Důvodem může být různý průběh tzv. technologické bubliny na přelomu tisíciletí, kdy tvar indexů PX a DAX v roce 2000 dokonale připomíná písmeno A, zároveň i korelace mezi nimi je za rok 2000 dosti vysoká. Tab. 8 2000 PX DAX DJIA

Korelace v roce 2000 PX

DAX

DJIA

1 0,727 1 -0,079 0,032

1

Zpracování dat

31

Naproti tomu ostatní vztahy mezi indexy nevykazují v uvedeném období téměř korelaci žádnou. Tab. 9



Období po útocích na Word Trade Center v New Yorku ze dne 11. září 2001 se neslo ve znamení narůstajícího strachu z terorismu a ohrožení svobody, nejvíce v USA. Vývoj amerického indexu DJIA a německého DAX zaznamenaly podobné trendy a relativně vysoká korelace 0,806 je jen důkazem vzájemného propojení vyspělých finančních trhů. Tab. 10 Korelace v letech 2004 – 2006 2004 - 2006 PX DAX DJIA PX 1 DAX 0,409 1 DJIA 0,308 0,698 1

Korelace za období 2004 – 2006 je velice podobná jako za předchozí období a jen dokazuje, že závislost indexu DAX a DJIA je mnohem vyšší než závislost PX k oběma indexům. Struktura indexu PX (původně PX 50) zprvu obsahovala 50 emisí společností, od roku 2001 se počet emisí stal variabilním a v současnosti obsahuje pouze 14 společností. Naproti tomu indexy DJIA a DAX obsahují 30 nejbonitnějších akcií a jejich počet se nemění. V případě vyřazení konkrétní společnosti z indexu dochází k jejímu nahrazení jinou společností. Z toho vyplývá, že indexy DJIA a DAX dosahují vyšší diverzifikace, jelikož váhy jednotlivých společností na hodnotu indexu dosahují nižších hodnot. Naproti tomu index PX obsahuje společnosti, které mají váhu na hodnotu PX podstatně vyšší (5 společností s váhou v rozmezí 10 – 20 %), což je přirozeně způsobeno nižším počtem společností zařazených v indexu. [5]

32

Zpracování dat

Tab. 11 Korelace v letech 2007 – 2009 2007 - 2009 PX DAX DJIA PX 1 DAX 0,851 1 DJIA 0,791 0,904 1

V průběhu let 2007 až 2009 zažívaly akciové burzy růst až ke svým historickým maximům, naproti tomu ale také koncem roku 2008 a začátkem 2009 jedny z největších propadů v jejich historii. Vysoká korelace mezi všemi indexy naznačuje velmi podobný průběh vývoje indexů, a to jak v době výrazných růstů, tak i v době následných výrazných propadů, které byly následkem rostoucí nervozity na finančních trzích obecně. Obava z finanční a následné hospodářské krize v USA se postupně rozšiřovala i do ostatních částí světa. USA je největším světovým vývozcem a dovozcem zboží a služeb (počítáno dohromady) a pokles téměř o ¼ dovozu v roce 2009 měl vliv i na vývoz ostatních států ve světě včetně Evropské unie, pro kterou jsou USA hlavním obchodním partnerem. [20] I tyto okolnosti měly za následek nižší ekonomickou aktivitu v EU, nižší výběr daní a následné problémy s financováním dluhů evropských států. Tab. 12 Korelace v letech 2010 – 2011 2010-2011 PX DAX DJIA PX 1 DAX 0,627 1 DJIA 0,677 0,787 1

Období v letech 2010 – 2011 se vyznačuje postupným růstem po značných propadech z let 2008 - 2009 v očekávání mírně pozitivního ekonomického vývoje. Svoji roli sehrály i centrální banky v jednotlivých srovnávaných zemích. Např. v USA došlo k tzv. „kvantitativnímu uvolňování“, jehož smyslem byla podpora tamního hospodářství v podobě emise nových bankovek, za které jsou centrální bankou (FED) kupovány různé dluhopisy atp. [21] Takový přistup převzala i evropská centrální banka (ECB), jenž začala nakupovat dluhopisy nejvíce zadlužených a ohrožených států. Korelace dosahuje nižších úrovní než v předchozím období, což je zřejmě způsobeno tím, že v tomto období již nedocházelo k tak výrazným změnám, a to jak směrem nahoru, tak směrem dolů.

Zpracování dat

3.1.1

33

Shrnutí výsledků korelace

Je zajímavé, že právě v dobách výrazných změn a vysoké volatility na trzích dosahuje korelace mezi indexy vysokých úrovní, naproti tomu v dobách méně volatilních a bez výraznějších měsíčních změn dosahuje menší nebo podobné korelace jako je korelace za celé období. Z výsledků dále vyplývá, že pražský index PX dosahuje ve většině případech větší korelace s německým indexem DAX než s DJIA. A korelace mezi indexy DAX a DJIA je téměř vždy podstatně vyšší než korelace obou zmíněných indexů s PX. Důvodem je nejpravděpodobněji struktura jednotlivých indexů, kdy PX zahrnuje průběžně variabilní počet společností (v současnosti 14), naproti tomu DAX a DJIA zahrnuje stále 30 společností s možnou obměnou. Z toho důvodu předpokládám, že indexy DAX a DJIA dosahují vyšší míru diverzifikace (rozložení rizika) než index PX a zároveň nižší míru volatility (kolísavosti kurzu). Následující tabulka je toho důkazem. Tab. 13 Počet meziměsíčních změn za období 1995 – 2011 Počet měsíčních změn růst o více než 5 % pokles o více než 5 % růst o více než 10 % pokles o více než 10 % růst o více než 20 % pokles o více než 20 %

PX 53 37 13 18 2 2

DAX 50 35 10 13 1 1

DJIA 29 17 6 7 0 0

Z tabulky je patrné, že index PX dosahuje dle výsledků při zpracování dat nejvyšších hodnot na bázi měsíčních změn, a tudíž je z hlediska dlouhodobé investice do indexu jako celku poměrně dosti volatilní a méně stabilní. Naproti tomu index DJIA dosahuje značně nejnižších počtů a z hlediska dlouhodobé investice do indexu se jeví jako bezpečnější variantou, dosahující nižší volatility. Důkazem je i průběh krizového období září 2008 – březen 2009, kdy index PX znehodnotil více než indexy DAX a DJIA. Dle výpočtů směrodatné odchylky na základě relativních měsíčních přírůstků dosahuje hodnoty 7,35 index PX, hodnoty 6,69 index DAX a hodnoty 4,74 index DJIA, což jen dále potvrzuje různou variabilitu resp. volatilitu jednotlivých dat.

3.2 Sezónnost indexů V rámci sezónnosti předpokládám, že hodnoty indexů budou ovlivňovány i okolnostmi jako je např. období prázdnin nebo dovolených či Vánoc, jenž by se

34

Zpracování dat

mohly projevit poklesem kurzů akcií z důvodu potřeby finančních prostředků ze strany investorů na úhradu zvýšených výdajů v těchto pravidelně se opakujících obdobích. Výpočet byl prováděn na základě centrovaných klouzavých průměrů získaných z empirických dat s délkou periody 12 měsíců. Sezónní koeficient za určitý měsíc byl stanoven jako podíl empirických dat a klouzavých průměrů. Průměrný sezónní koeficient byl získán jako průměr koeficientů jednotlivých měsíců v každém roce. Tab. 14 Sezónnost jednotlivých indexů v letech 1995 – 2011 Sezónní indexy Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

PX 0,997 0,994 1,018 1,041 1,029 0,985 1,015 1,016 0,990 0,979 0,953 0,985

DAX 1,003 0,990 0,999 1,035 1,029 1,018 1,015 0,990 0,955 0,966 0,984 1,014

DJIA 1,009 0,994 1,003 1,026 1,013 1,003 1,000 0,986 0,969 0,982 0,999 1,018

V tabulce jsou tučně zobrazeny měsíce, ve kterých jednotlivé indexy dosahují nejvyšších a nejnižších koeficientů sezónnosti. I zde je patrné, že index PX dosahuje vyššího rozpětí koeficientů 0,953 – 1,041 naproti tomu index DJIA dosahuje rozpětí pouze 0,969 – 1,026. Což opět jen potvrzuje dlouhodobě nižší volatilitu indexu DJIA. Je zajímavé, že všechny zmíněné akciové indexy dosahují nejvyššího zhodnocení za měsíc duben, naopak v období září až listopad dosahují výrazného znehodnocení. Tím by se naplnil můj předpoklad, že v období před vánočními svátky dochází k určité korekci indexů z důvodu vyšší nabídky cenných papírů nad poptávkou. Naopak vliv období prázdnin či dovolených v měsíci červenec a srpen se tímto způsobem neprokázal. Je ovšem zapotřebí zmínit, že výsledky sezónnosti jsou do určité míry ovlivněny i průběhem finanční krize na akciových trzích v období září 2008 – březen 2009, kdy došlo ke značným propadům indexů, jenž byly následně vy-

Zpracování dat

35

střídány značnými růsty. Tyto extrémní situace mohly zapříčinit mírné zkreslení dosažených výsledků. Naopak potvrzením výsledků mé práce je i analýza, která uvádí, že duben je nejlepším měsícem pro akciové indexy v USA za posledních 11 let. [22] Analýza uvádí, že indexy dosáhly průměrného zhodnocení za duben o 2,7 % vůči hodnotám dosažených v březnu každého roku, což je téměř shodné s výsledky mého zpracování, které ovšem uvádí průměrné zhodnocení indexu DJIA za měsíc duben o 2,6 %, ale v porovnání s klouzavým ročním průměrem.

3.3 Volba vhodného okamžiku pro nákup a prodej cenných papírů Na základě zpracované analýzy sezónnosti vyplývá, že nejlepším obdobím pro nákup a prodej cenných papírů, v podobě investice do souhrnného indexu, jsou na jednotlivých burzách tyto měsíce. Tab. 15 Měsíce vhodné k nákupu a prodeji cenných papírů Doporučení nákup prodej

PX prosinec květen

DAX listopad červenec

DJIA listopad květen

Jedná se o průměrná data souhrnných indexů, tudíž má doporučení pouze orientační charakter, jenž nemusí být reálné v průběhu každého roku. Vždy je nutné sledovat, jak se indexy v jednotlivých měsících vyvíjejí a na základě toho stanovit případný nákup či prodej cenných papírů. Dále je nutné vzít v úvahu, že jednotlivé akciové tituly reagují odlišně na případné zhodnocování či znehodnocování celého indexu.

3.4 Zdůvodnění nepoužití regresního přístupu Z počátku jsem předpokládal, že budu zpracovávat data burzovních indexů proložením jednoduché regresní funkce a na základě výsledků postupovat k identifikaci trendové a sezónní složky. Po vyzkoušení všech mnou známých metod jsem dospěl k názoru, že použitím těchto metod by došlo ke značnému zkreslení výsledků z důvodu nízké spolehlivosti a vysvětlitelnosti modelů, a proto jsem regresní přístup zamítl.

36

Investiční strategie

4 Návrh investiční strategie + návod jak začít Z vlastní zkušenosti doporučuji začínajícím investorům určitou dobu sledovat chování trhu nebo jednotlivých, dle investora zajímavých akcií, bez aktivní účasti, a to z důvodu poznání reakcí investorů na uveřejňované informace a následný pohyb kurzu konkrétního cenného papíru.

4.1 Investiční strategie [23] Její tvorba je základním kamenem každého dobrého investora. Podstatou je poznat sám sebe a definovat si požadovaný výnos, a to jak kapitálový (růst kurzu), tak i dividendový (obdržení hotovosti). Obecně lze konstatovat, že čím vyšší výnos očekáváme, tím vyšší riziko musíme při investování na kapitálových trzích podstoupit. Následně uvádím jednotlivé základní investiční strategie vhodné pro začínající investory od potencionálně nejvýše ziskových s vyšším rizikem, až po méně ziskové s nižším podstupovaným rizikem. • Aktivní investování – znamená aktivní správu portfolia. Cílem je dosáhnout, při relativně častých změnách rozložení finančních prostředků, krátkodobých kurzových zisků v rozmezí 5 – 10 %, a to několikrát do roka. K realizaci této strategie se využívají akcie relativně stabilnějších společností s vysokou likviditou (rychlost přeměny cenných papírů na hotovost). Cílem je identifikovat krátkodobé až střednědobé trendy ve vývoji kurzu. Tato strategie je dosti poplatkově náročná. • Růstová strategie – aplikace této strategie znamená vyhledávání fundamentálně podhodnocených akcií s cílem dosáhnout vysokého kapitálového zisku z jednotlivých investic. Je zde ale vysoké riziko, že investice bude také vysoce ztrátová, jelikož se při této strategii zaměřujeme na společnosti, které mají finanční nebo právní problémy. Součástí této strategie jsou i investice do tzv. IPO, což jsou první emitované akcie společnosti s mnohdy krátkodobou podnikatelskou historií. • Výnosová strategie – je určena převážně pro investory, kteří plánují dlouhodobou držbu akcií. A jejichž cílem je dosahovat jak kapitálového zisku, tak i zisku v podobě vyplácených dividend. Vhodným výběrem při použití této strategie jsou akcie dlouhodobě ziskových společností, které mají stabilní postavení na trhu. Tuto strategii považuji dle mého názoru za nejvhodnější. Důvodem je zřejmě i mé osobní zjištění, že u společností vyplá-


37

cejících dividendy i v krizových obdobích je menší pravděpodobnost dosažení kapitálové ztráty. Což úzce souvisí i se schopností společnosti dosahovat zisk i v dobách krizových. Proto je vhodné zvolit společnost, jejichž zisky nejsou výrazně ovlivňovány hospodářským cyklem a sentimentem investorů, tak jako cyklické tituly. • Indexová strategie – smyslem této strategie je střednědobá až dlouhodobá investice do souhrnného indexu, a tím dosáhnout stejného zhodnocení jako dosahuje právě tento souhrnný index. Možností takové investice jsou tzv. ETF (Exchange Traded Funds), což jsou akcie fondů obchodovaných na burze, které kopírují souhrnné akciové indexy nebo skupiny jednotlivých akcií dle oboru, regionu atp. Příkladem může být investice do SPDR Dow Jones Industrial Average (ticker. DIA), jenž kopíruje index DJIA v poměru 1:100. Kopírování kurzu probíhá tím způsobem, že fond nakoupí akcie ve stejném poměru, jako jsou zastoupeny v hlavním indexu. Zároveň musí fondy tohoto typu vyplácet obdržené dividendy, které vyplácí společnosti zařazené v indexu DJIA. Při použití jakékoliv uvedené investiční strategie či jejich kombinací bych na základě vlastní zkušenosti doporučil začínajícím investorům neinvestovat do společností, které dosahují nízké tržní kapitalizace. Tu lze vypočítat vynásobením aktuálního kurzu akcie s počtem emitovaných kusů. Dle tohoto ukazatele je možné jednotlivé emise porovnávat. Riziko spočívá převážně v tom, že pokud společnost dosahuje nízké tržní kapitalizace, existuje zde vysoká pravděpodobnost, že může být s akciemi takové společnosti krátkodobě manipulováno ze strany významných akcionářů. Výsledkem takové manipulace je pokles kurzu způsobený krátkodobou zvýšenou nabídkou tohoto akcionáře s cílem následného zpětného nákupu na nižších úrovních. Z tohoto důvodu je lepší neúčastnit se obchodování s těmito akciemi.

4.2 Vlastní aplikovaná strategie Při investování na burze aplikuji kombinaci výše uvedených strategií, s výjimkou indexové strategie. Cílem mého investování je dosáhnout jak kapitálového výnosu, tak i výnosu v podobě pravidelně vyplácených dividend. Realizaci obchodů provádím převážně na Burze cenných papírů v Praze prostřednictvím obchodníka s cennými papíry - FIO, a. s., jenž zprostředkovává službu v podobě obchodní aplikace pro své klienty. Při investování svých úspor dodržuji následující postup pro rozložení investic:

38


• 50 – 60 % investuji do akcií, jenž dlouhodobě vyplácí dividendy ze zisku, a které mají relativně stabilní kurz i při výrazných akciových změnách. Příkladem takové investice na BCPP mohou být akcie např. Telefónica Czech Republic a.s., Fortuna Entertainment Group N.V. či ČEZ, a.s. • cca. 20 % investuji do akcií, u nichž se domnívám, že jsou fundamentálně podhodnocené. Fundamentální analýzu [24] provádím na základě těchto vybraných parametrů: citlivost akcií na hospodářský cyklus, perspektiva budoucího vývoje odvětví, ziskovost a rizikovost odvětví, ekonomická situace firmy, reakce konkrétní akcie na pozitivní či negativní informace. Příkladem na pražské burze jsou akcie společnost KIT Digital, Inc. • zbytek, cca 20 – 30 % používám k investování v krátkodobém horizontu na základě Kostolanyho investiční psychologie. V tomto případě vyhledávám kolísavější akcie, jenž zaznamenaly krátkodobý pokles při zvýšených objemech. Příkladem takové akcie na BCPP může být Erste Group Bank AG. V případě potřeby hotovosti realizuji obchody nejprve s rizikovějšími tituly, u nichž jsem dosáhl kapitálového zisku. V případě, že žádný titul nedosahuje tohoto parametru, realizuji obchod s titulem vyplácejícím dividendy. Při investování dochází často k určitým chybám, jenž se nevyhnou žádnému investorovi. Některým lze předcházet, jiné jsou ovlivněny vnějšími faktory.

4.3 Typické chyby při investování Při investování dochází mnohdy ze strany individuálního investora k častým chybám, kterým je či není možnost předejít. I ze své vlastní zkušenosti mohu potvrdit. Mezi nejčastější chyby patří: • špatné načasování investice – je snad nejsložitější operací při investování. Výsledek rozhodnutí o nákupu či prodeji lze hodnotit až s určitým časovým odstupem. Za preventivní opatření lze v tomto případě považovat rozložení nákupu či prodeje do více časových období, čímž je možné předejít nákupu celého zamýšleného množství za relativně vysokou cenu. Je nutné zohlednit i výši poplatku za realizaci obchodu. • nediverzifikace investic – k tomuto stavu dochází převážně při prvotní investici. Je tedy rozumné si hned na začátku vytipovat dva či více titulů, jenž jsou rozdílné ve svém oboru podnikání. V tomto případě je také nutné rozlišovat, zda se jedná o cyklický, neutrální či anticyklický titul v návaznosti na hospodářský cyklus. Příkladem cyklických odvětví je např. stavebnictví, doprava či strojírenství, jenž dosahují nejvyšších zisků a vzestupu kurzu


39

akcií v období hospodářského růstu. Neutrální odvětví se vyznačuje tím, že není ovlivňováno vývojem hospodářského cyklu. Mezi takové odvětví patří zejména potravinářský průmysl, jelikož u těchto produktů nelze dlouhodobě odkládat spotřebu. Naproti tomu anticyklická odvětví dosahují velmi dobrých hospodářských výsledků v období recese a vyznačují se výrobou nezbytně nutných statků pro život člověka. [24] • netrpělivost – je příčinou mnoha iracionálních rozhodnutí a ve svém důsledku přináší pouze další a další zklamání. Prevencí je v takovém případě poznání svých osobních vlastností. Cílem by mělo být vysvětlení, proč jsme se tak či onak zachovali. V mnohých případech dochází při obchodování k podobným situacím a poznání sebe samotného nám přináší další zkušenosti, které lze v budoucnu lépe využít ve vlastní prospěch.

4.4 Jak tedy začít? Na začátku je tedy nutné zvážit, zda je investor ochotný dobrovolně podstupovat riziko spojené s investováním na kapitálových trzích. V případě, že ano, je vhodné stanovit si svoji vlastní investiční strategii, dle níž budeme postupovat. Dalším krokem je vyhledání vhodného zprostředkovatele pro přístup na burzy s cennými papíry. Tuto službu poskytují téměř všechny banky působící v České republice. Při výběru zprostředkovatele je nutné zohlednit určité parametry, a to zda poskytuje obchodování přes internet, na jakých burzách lze investovat, jaké poskytuje služby svým klientům, vysvětlení fungování obchodní aplikace, atp. Po podpisu potřebných smluv je aktivován obchodní účet, na který si lze poslat peníze. Poté už nic nebrání v tom, aby investor začal obchodovat.

4.5 Shrnutí kapitoly Je velice obtížné zkonstruovat univerzální investiční strategii, která by zaručila 100% úspěch všem investorům, jelikož každá strategie může v určitém okamžiku selhat. Nicméně nemít žádnou strategii je nezodpovědné ke svým úsporám. Finanční trhy jsou místem, kde dochází k nepředpokládaným zvratům, a to jak v pozitivním tak negativním smyslu. Proto je dobré, když si začínající investor nejprve nastuduje odbornou literaturu k tématu finančních trhů, aby poznal základní vztahy mezi jednotlivými investičními aktivy. V dnešní době, kdy je možno realizovat obchodní příkazy pomocí internetu tzv. on-line, dochází v podstatě okamžitě k výraznějším změnám kurzu akcií v reakci na uveřejňované informace. Je-li s akciemi stejné společnosti obchodováno na více burzách a v různých měnách, dochází mnohdy ke stanovení růz-

40


ných uzavíracích cen, což je způsobeno především různými obchodními hodinami na jednotlivých burzách v rámci odlišných časových pásem. V takové situaci nastává, že likvidnější trh ovlivňuje trh s menší likviditou. Z vlastního sledování mohu potvrdit, že akcie, jenž jsou obchodovány na trzích v USA a zároveň i na BCPP, jsou více ovlivňovány kurzem na likvidnějším americkém trhu a v rámci obchodování na pražské burze dochází k tzv. kopírování kurzu. V takových případě je nutné zohledňovat i měnový kurz mezi českou korunou a americkým dolarem.

Závěr

41

5 Závěr V této bakalářské práci jsem se snažil maximálně využít svých znalostí a zkušeností v problematice finančních trhů, zejména aktivní účasti při investování na akciových burzách z pohledu mě, jako začínajícího investora. Hlavním důvodem pro zpracování této práce byl zájem lépe spravovat své finanční prostředky, a to jak v současných tak i budoucích letech. Možností je i uplatnění těchto získaných znalostí v budoucím pracovním poměru, jelikož každá firma musí spravovat své finance. Finanční trh je místem, kde si firma může přebytečné prostředky ukládat, potřebné naopak vypůjčit k financování různých projektů. Výsledky práce mohou posloužit investorům v rozhodování, který trh si pro umístění svých prostředků zvolit, a to jak z hlediska diverzifikace indexu tak i z hlediska volatility, resp. bezpečnosti trhu. Důležitým faktorem je i hledisko historické, dle něhož lze stanovit stupeň rozvoje jednotlivých trhů. V zásadě platí, čím starší, tím rozvinutější. Z důvodu rostoucí globalizace finančních trhů dochází i k podobným reakcím investorů, což se stále více projevuje podobným vývojem hlavních indexů na jednotlivých trzích. Zajímavý pohled přináší i Kostolanyho investiční psychologie trhu, kterou lze mnohdy reálně využít. Práce dále obsahuje průměrné sezónní koeficienty za sledované období, dle nichž lze doporučit nejvhodnější okamžik pro nákup či prodej cenných papírů v průběhu roku. Pro stanovení vhodného okamžiku je vždy nutné zohlednit konkrétní situaci na trzích, jelikož nelze očekávat stejný vývoj v každém roce. V práci je též uveden přehled běžných investičních strategií, které lze při investování aplikovat. Součástí je i návod, jak s obchodováním na burzách začít. Přečtením této práce by měl jakýkoliv začínající investor získat určitý pohled na akciové trhy, nikoliv však kompletní. Problematika finančních trhů je velice obsáhlá a v rozsahu bakalářské práce v podstatě nevysvětlitelná. Význam statistického zpracování dat sehrává v této problematice velice důležitou roli. Ovšem ne všechny statistické metody jsou pro zpracování dat tohoto typu vhodné. Mým cílem bylo uvést informace a poznatky, které jsem i sám vyhledával v době, než jsem se touto problematikou začal aktivně zabývat

42

Přehled použitých zdrojů

A Přehled použitých zdrojů 1) Historie burzy. Burza cenných papírů Praha, a.s. [online]. 1998-2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=HistorieBurzy 2) VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007, 703 s. ISBN 978-80-7357-297-6. 3) Pražská burza přestoupí na jednotný obchodní systém Xetra. iPOINT [online]. © 2010 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.ipoint.cz/zpravy/28572804-prazska-burza-prestoupi-na-jednotnyobchodni-system-xetra/ 4) Novinky: Pražská burza podepsala memorandum o spolupráci. Centrální depozitář cenných papírů, a. s. [online]. 2009-2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.cdcp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=76 5) Burzovní indexy. Burza cenných papírů Praha, a. s. [online]. 1998-2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.pse.cz/dokument.aspx?k=BurzovniIndexy 6) Dividenda. Fortuna Entertainment Group CZ [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.fortunagroup.cz/cz/investori/dividenda/index.html 7) History. NYSE Euronext [online]. © 2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.nyx.com//en/who-we-are/history 8) Akcionáři schválili spojení firem Deutsche Börse a NYSE Euronext. Finance [online]. © 2000-2011 [cit. 2011-12-13]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/318129-akcionari-schvalili-spojenifirem-deutsche-borse-a-nyse-euronext/ 9) Brusel chce dát červenou spojení Deutsche Börse a NYSE Euronext, ty se odmítají zbavit svých derivátových trhů. Finance [online]. © 2000-2012 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/338907brusel-chce-dat-cervenou-spojeni-deutsche-borse-a-nyse-euronext-ty-seodmitaji-zbavit-svych-derivatovych-trhu/ 10) Literature Center. Dow Jones Indexes [online]. © 2012 [cit. 2012-01-10]. Dostupné z: http://www.djindexes.com/literature/index.cfm


43

11) Největší krize na světových burzách. FinExpert [online]. © 2002-2012 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/nejvetsi-krize-na-svetovychburzach 12) Finanční krize: Jak to začalo. Finance [online]. 2000-2012 [cit. 2012-0505]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/195113-financni-krizejak-to-zacalo/ 13) Ekonomika ČT 24: Nebezpečné jádro srazilo japonské akcie na kolena. Česká televize [online]. © 1996-2011 [cit. 2011-05-15]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/118177-nebezpecne-jadrosrazilo-japonske-akcie-na-kolena/ 14) Geschäftsfelder. Gruppe Deutsche Börse [online]. © 2012 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://deutsche-boerse.com/dbg/dispatch/de/kir/dbg_nav/ about_us/10_Deutsche_Boerse_Group/20_Business_Areas 15) Dluhové problémy eurozóny jsou výsledkem snadné rovnice. ČERNÍKOVÁ, Petra. Finance [online]. 2000-2012 [cit. 2012-01-04]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/322741-dluhove-problemy-eurozonyjsou-vysledkem-snadne-rovnice/ 16) Country profiles. Eurostat [online]. 4.2.2012 [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/guip/introAction.do?profile=cpro&theme=eu rind&lang=en 17) Maastrichtská kritéria pro přijetí eura. Evropská komise [online]. 30.10.2010 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/abc/euro/maastichstka_cs.htm 18) KOHOUT, Pavel. Nesmrtelný Keynes. Finmag [online]. 22.7.2008 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/nesmrtelny-keynes/ 19) KOSTOLANY, André. Kostolanyho burzovní seminář pro kapitálové investory a spekulanty Přel. P. Jeřábek. 1.vyd. Praha: Mirage, 2000, 207 s. ISBN 80238-5969-2 20) Spojené státy americké: Zahraniční obchod země. BusinessInfo [online]. © 1997-2011 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/spojene-staty-americke-zahranicni-obchodzeme/6/1000804/#sec2 21) URBAN, Patrik. Kvantitativní uvolňování. FXstreet [online]. 25.10.2010 [cit. 2012-02-12]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/kvantitativni-uvolnovani.html

44


22) April the Best Month for Stocks Over the Last 11 Years. Yahoo! Finance [online]. 13.3.2012 [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://finance.yahoo.com/news/april-best-month-stocks-over-224206101.html 23) Akcie: investice, burza, RM-SYSTÉM, kurzy, akcie online [online]. © 2009 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: www.akcie.cz 24) REJNUŠ, Oldřich. Peněžní ekonomie: (finanční trhy). 4. aktualiz. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2008, 352 s. ISBN 978-80-214-3703-6.

Přílohy

45

B Přílohy Přílohu tvoří samostatný soubor aplikace Microsoft Excel obsahující základní data s výpočty a výsledky, jenž je součástí práce jak v elektronické, tak i písemné podobě.

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Vliv amerických burz na burzy ve střední Evropě za posledních 15 let

Recommend Documents