Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav práva a humanitních věd

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav práva a humanitních věd

Právní aspekty a specifika zaměstnávání cizinců z tzv. „třetích zemí“ na území ČR Diplomová práce

Vedoucí práce:

Autor práce:

JUDr. Andrea Hrdličková

Bc. David Locker, DiS.

2010

Prohlášení Prohlašuji, že jsem níže uvedenou diplomovou práci na téma „Právní aspekty a specifika zaměstnávání cizinců z tzv. třetích zemí na území ČR“ vypracoval samostatně za odborného vedení vedoucí diplomové práce, s pomocí odborné literatury a přispění zaměstnanců Úřadu práce Brno-město a Inspektorátu cizinecké policie Brno.

V Brně dne 9. 5. 2010

Poděkování Rád bych tímto poděkoval všem, kteří mi poskytli potřebné informace vedoucí ke zpracování diplomové práce. Především děkuji vedoucí práce paní JUDr. Andree Hrdličkové za odborné vedení a poskytnutí cenných rad, dále pak zaměstnancům Úřadu práce Brnoměsto a oddělení Inspektorátu cizinecké policie Brno.

Abstrakt Práce se snaží předložit ucelený pohled na oblast zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí. Ve své teoretické části se v začátku věnuje legislativním aspektům zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí a dále pak povolování pobytu na území ČR. V praktické části se práce zabývá aktuální situací v této oblasti a srovnáním podmínek, za kterých lze zaměstnat zaměstnance z EU a zaměstnance z třetí země. Součásti praktické části je také případová studie věnující se názorně případu zaměstnání zaměstnance ze zahraničí. Klíčová slova: cizinec, občan z tzv. „třetí země“, pracovní povolení, vízum

Abstract The main aim of diploma thesis is to bring an integrated view to employment of foreigners. The beginning of theoretical part is devoted to legislative aspects of foreigner´s employment and to process of application for residence permit. The practical part is devoted to actual situation at this sphere and to comparison of conditions of employment EU employee and third country employee. At the end of practical part is case study describing the process of employment of the employee from foreign country. Keywords: foreigner, the third country citizen, working permission, visa

Použité zkratky ČR

Česká republika

EHP

státy Evropského hospodářského prostoru, tj. státy Evropské unie a Norsko, Island a Lichtenštejnsko

EU

státy Evropské unie, tj. Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Spojené království Velké Británie a Švédsko; pro účely práce rozšířeno i pro občany Islandu, Norska, Lichtenštejnska a Švýcarska1

EURES

(EURopean Employment zaměstnanosti)

MPSV

Ministerstvo práce a zahraničních věcí České republiky

MV

Ministerstvo vnitra České republiky

Services

–

Evropské

služby

Schengen smluvními státy Schengenského prostoru jsou Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Island, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko ÚP

Úřad práce

ZoPC

zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

ZoZ

zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

1

§1 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů - úprava vstupu, pobytu a vycestování občana Evropské unie se vztahuje i na občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropským společenstvím a na občana státu, který je vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru, pokud tato smlouva nestanoví jinak.

Obsah 1. Úvod ..................................................................... 8 2. Cíl práce ............................................................... 9 3. Metodika ............................................................. 10 4. Právní úprava zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí............................................................. 11 4.1. 4.2.

Zaměstnávání občanů EU a jejich rodinných příslušníků ...................................................................................12 Vstup cizince na trh práce ČR.....................................13

4.2.1. Zaměstnávání cizinců, tzv. občanů z třetích zemí v ČR ..........14 4.2.2. Výkon práce cizince vysílaného zahraničním zaměstnavatelem .............................................................................................16

4.3. 4.4. 4.5.

Specifické případy zaměstnávání cizinců.....................17 Druhy pracovněprávních vztahů uzavíraných s cizinci, nelegální práce............................................................18 Kontrolní činnost a správní delikty .............................20

5. Právní úprava povolování pobytu cizinců na území ČR ...................................................................... 22 5.1.

Pobyt občanů EU na území ČR ...................................24

5.1.1. Přechodný pobyt občana EU na území ČR .............................24 5.1.2. Trvalý pobyt občanů EU na území ČR....................................25

5.2. 5.3.

Pobyt rodinných příslušníků občanů EU na území ČR 27 Pobyt občanů z tzv. „třetích zemí“ na území ČR...........29

5.3.1. Přechodný pobyt na území ....................................................29 5.3.2. Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území ve zvláštních případech, tzv. „zelená karta“..................36 5.3.3. Trvalý pobyt občanů třetích zemí na území ČR ......................37 5.3.4. Specifická pobytová povolení .................................................40 5.3.5. Správní delikty ......................................................................41

5.4.

Nelegální migrace........................................................42

6. Projekty pro cizince ............................................. 44 6.1.

Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků..........44

6.2.

Program dobrovolných návratů ...................................45

7. Praktická část ..................................................... 47 7.1. 7.2. 7.3. 7.4.

Aktuální situace, nedostatky a možná zlepšení v oblasti zaměstnávání zahraničních pracovníků ......................47 Aktuální situace, nedostatky a možná zlepšení v oblasti povolování pobytů .......................................................50 Srovnání EU vs. třetí země ..........................................54 Případová studie – zajištění pracovního a pobytového povolení ......................................................................56

8. Diskuse a závěr ................................................... 63 Seznam použité literatury ......................................... 65 Seznam příloh .......................................................... 70

1. Úvod Česká republika (dále jen „ČR) se v posledních letech stala pro cizince migrující za prací cílovou zemí pro dlouhodobé či trvalé usazení. Tuto skutečnost dokumentuje stoupající počet cizinců s povoleným pobytem na území České republiky a narůstající počet udělených pracovních povolení. Již teď je zřejmé, že tento vzrůstající trend se v roce 2009 zastavil v důsledku dopadů hospodářské krize. Avšak na základě dosavadního vývoje se dá předpokládat, že příchod zaměstnanců ze zahraničí bude mít v následujících letech opět narůstající tendenci. To s sebou nese dopady nejen pro trh práce v ČR. Na tuto situaci nutně reaguje příslušná legislativa, zejména v oblasti vízové politiky a udělování pracovních povolení, a to jak česká tak legislativa na úrovni Evropské unie (dále jen „EU“). Z uvedeného vyplývá, že zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí je legislativně obsáhlou problematikou. Zahrnuje v sobě nejen české pracovní a správní právo, ale i legislativu mezinárodní, především pak legislativu EU, která se po vstupu ČR do EU stala základním pilířem této problematiky. Právě příslušná legislativa rozlišuje případy, kdy uchazečem o zaměstnání je občan EU, jeho rodinný příslušník nebo se jedná o uchazeče ze zemí mimo EU, tedy občana z tzv. „třetí země“. V procesu získávání zaměstnání na území ČR se pro tyto skupiny občanů postupuje rozdílně. Předkládaná práce se zabývá právními aspekty zaměstnávání zaměstnanců pocházejících z EU a z tzv. „třetích zemí“, se zaměřením na specifika zaměstnávání právě občanů z tzv. „třetích zemí“ v procesu legálních postupů při jejich zaměstnávání. Samostatnou závažnou problematiku pak tvoří nelegální zaměstnávání, včetně nelegální migrace, avšak tato témata jsou v práci řešena pouze okrajově.

8

2. Cíl práce Cílem práce je srovnat specifika legálního zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí – občanů EU a občanů z tzv. „třetích zemí“, tj. podat kompletní přehled o legislativních krocích nutných k legálnímu pobytu na území ČR za účelem zaměstnání. Současně si práce klade za cíl ověřit, zda rozdílná kritéria zaměstnání zaměstnance z EU vůči zaměstnanci z třetí země ovlivňují počet legálně pracujících cizinců na území ČR v porovnání těchto dvou kategorií. Práce má mimo jiné za cíl i odpovědět na otázku, zda legislativní změny v průběhu let 2008-2010 (tj. po vstupu ČR do Schengenského prostoru) přispěly k zefektivnění procesu zaměstnávání cizinců. Praktická část práce s pomocí případové studie popisuje celý proces zaměstnání zaměstnance z tzv. „třetí země“ s cílem podat časový přehled a vodítko, jak postupovat při zaměstnání cizince v konkrétním specifickém případě.

9

3. Metodika Předkládaná diplomová práce se zaměřuje nejen na způsoby možného vstupu cizince na trh práce v ČR, ale i na možnosti tuzemských společností zaměstnávat zaměstnance ze zahraničí. Práce se skládá z několika částí. Ke zpracování bylo využito studium dostupných právních dokumentů věnujících se dané problematice, na základě jejichž analýzy a kompilace jsou jednotlivé části práce uceleně popsány. Teoretická část práce se věnuje právní úpravě zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí, právní úpravě povolování pobytu cizinců na území ČR a projektům pomáhájícím cizincům k integraci do českého prostředí nebo naopak pomáhajícím jim k návratu do domovského státu. Tato část především vychází ze zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 68/2009 Sb., o zaměstnanosti a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 42/2009 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. Dále také práce vychází z příslušných předpisů upravujících problematiku zaměstnávání, správního řízení a správních poplatků. Z oblasti mezinárodních právních dokumentů se práce zejména opírá o Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex). V rámci teoretické části jsou vymezeny jednotlivé základní pojmy a postupy vedoucí ke vstupu cizince na trh práce v ČR. Praktická část práce se věnuje zhodnocení aktuální situace v oblastech zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí a povolování pobytů na území ČR. Dále autor na základě vlastní praktické zkušenosti shrnuje jednotlivé postupy a poznatky pomocí případové studie zachycující celý proces vstupu cizince na trh práce v ČR. Práce operuje se statistickými daty zveřejněnými v roce 2009, tj. údaji známými do roku 2008. V době zpracovávání práce prozatím nebyla novější data zveřejněna. Legislativní část práce je aktuální k datu 30. 4. 2010.

10

4. Právní úprava zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí Se vstupem České republiky do Evropské unie vznikla pro české občany možnost snadněji se uplatnit na zahraničním trhu práce. Podobně ale i tuzemské firmy mohou jednodušeji využívat pracovníky ze zemí EU. Velký rozdíl v přijetí do zaměstnání je mezi pracovníky z EU a pracovníky ze zemí mimo EU. Zatímco pro občany z EU platí v zaměstnání stejná pravidla jako pro Čechy, při zaměstnávání zaměstnanců z jiných zemí musí firmy splnit mnoho podmínek (Morávek, 2008). Základním právním dokumentem upravujícím podmínky, za jakých lze zaměstnávat zaměstnance ze zahraničí, je zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „ZoZ“ nebo „zákon o zaměstnanosti“)2. Zákon vznikl jako reakce na vstup České republiky do Evropské unie (dále jen „EU“) a nahradil, resp. spojil dva dosavadní samostatné zákony (č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti a č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti). Cílem vzniku bylo zpřehlednit právní úpravu v oblasti zaměstnanosti a zároveň právně upravit oblast zaměstnávání po vstupu ČR do EU, také s ohledem na nově vzniklou situaci otevřeného trhu práce. Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí se konkrétně věnuje část čtvrtá zákona o zaměstnanosti. Z pohledu zákona o zaměstnanosti se „zaměstnancem ze zahraničí“ rozumí cizinec pracující na území ČR, vyjma občanů Evropské unie a jejich rodinných příslušníků, stejně tak jako rodinných příslušníků občana ČR (§85 ZoZ). ZoZ tedy rozlišuje zaměstnávání občanů EU, včetně jejich rodinných příslušníků i rodinných příslušníků občana ČR, a zaměstnávání cizinců, tzv. občanů z třetích zemí. Zvláštní kategorii tvoří cizinci, jimž byl na základě povolení k pobytu na území ČR povolen trvalý pobyt. Na ně se pak pohlíží jako na občany ČR a kromě povolání, kde zákon vyžaduje státní občanství, nejsou při volbě povolání nijak omezováni (Steinichová, 2004, s. 8). Ústředním orgánem státní správy na úseku zahraniční zaměstnanosti je Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“). Obecně je jeho hlavním úkolem řídit a kontrolovat výkon státní správy a dodržování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti. V oblasti zahraniční zaměstnanosti se stará o situaci na trhu práce, především zpracovává prognózy vývoje zaměstnanosti a přijímá opatření 2

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

11

na ovlivnění poptávky a nabídky na trhu práce a k vytváření souladu mezi zdroji a potřebami pracovních sil v České republice. Současně přijímá opatření k usměrňování přílivu pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a naopak odchodu pracovních sil do zahraničí. Dále také spolupracuje s příslušnými orgány veřejné správy členských států Evropské unie v souvislosti s vysíláním zaměstnanců k výkonu práce na území jiného členského státu a řídí jednotlivé úřady práce. Úřady práce (dále jen „ÚP“) jsou správními úřady, jejichž správní obvody se shodují s územními obvody bývalých okresů. Jejich jednotlivé činnosti vyplývají z §8 zákona o zaměstnanosti (§6 - §8 ZoZ). Za orgány státní správy působící na úseku zahraniční zaměstnanosti lze od 1. ledna 2009 považovat i Ministerstvo vnitra, Ministerstvo průmyslu a obchodu a zastupitelské úřady ČR v zahraničí. Jejich činnost na úseku zahraniční zaměstnanosti je spojená s tzv. zelenými kartami. Problematika zelené karty bude řešena dále, jakožto samostatná kapitola (kapitola 5.3.2).

4.1.Zaměstnávání příslušníků

občanů

EU

a

jejich

rodinných

Z §85 zákona o zaměstnanosti vyplývá, že občané EU, dále také jejich rodinní příslušníci a rodinní příslušníci občana ČR, kteří nejsou státními příslušníky ČR ani EU, nejsou považováni za cizince. V souladu s tímto zákonem mají naprosto stejné právní postavení jako občané ČR. Díky tomuto vymezení tak občané EU nepotřebují k práci na území ČR žádné zvláštní povolení. Za rodinného příslušníka občana EU se bez ohledu na státní příslušnost rozumí jeho manžel nebo manželka, partner nebo partnerka, se kterým občan EU uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů členského státu, jejich potomci, jsou-li mladší 21 let nebo jsou-li na něm závislí, dále pak vyživovaní (závislí) příbuzní ve vzestupné řadě občana EU a jeho manžela/manželky nebo registrovaného partnera/partnerky (MPSV, Právní postavení…, 2010). V případě rodinného příslušníka, který není občanem EU je nutno příslušnému úřadu práce doložit doklad náležitě potvrzující tento vztah. Zaměstnání občana EU zakládá tuzemskému zaměstnavateli povinnost informovat o této skutečnosti nejpozději v den nástupu zaměstnance do práce příslušný Úřad práce. Po ukončení zaměstnání má tuzemský zaměstnavatel povinnost opět příslušný ÚP nejpozději do

12

10 kalendářních dnů o této skutečnosti informovat (§87 ZoZ). Ohlášení se podává na formuláři, který je dostupný na internetových stránkách MPSV. Za účelem poskytování služeb a poradenství z oblasti zaměstnanosti všem občanům, kteří mají zájem využívat svého práva volného pohybu osob, vznikla služba s názvem EURES. EURES (EURopean Employment Services – Evropské služby zaměstnanosti) je informační a poradenskou službou určenou především uchazečům o zaměstnání i zaměstnavatelům. Tato služba vznikla v roce 1993 na základě Nařízení Evropské komise, č. 2434/92 ze dne 27. 7. 1992 za účelem naplnění základních principů EU, tj. právo volného pohybu pracovních sil a pracovní mobilita (Navrátil, 2007). Činnost této služby koordinuje Evropská komise, služba je poskytována bezplatně. EURES nabízí služby zaměstnanosti všem členským státům EU, EHP a na základě dohody o účasti i Švýcarsku. Samotné poskytování služeb EURES spočívá v podání informací obsažených v databázi EURES, tzv. evropském portálu pracovní mobility, a v pracovním poradenství nabízeném EURES poradci (v ČR 15 osob na tzv. pověřených úřadech práce) a kontaktními pracovníky EURES, působícími na všech 77 úřadech práce v České republice.

4.2.Vstup cizince na trh práce ČR Jak už bylo uvedeno výše, cizincem se dle zákona o zaměstnanosti rozumí osoba, která není občanem ČR, občanem EU a není ani jejich rodinným příslušníkem. Cizincem může být i osoba bez státní příslušnosti. Často se všichni tito cizinci souhrnně označují jako občané třetích zemí. Podmínky zaměstnávání těchto osob také upravuje zákon o zaměstnanosti. Předpokladem zaměstnání na území ČR je získání povolení k zaměstnání a povolení k pobytu za účelem zaměstnání (Joklová, 2009, s. 55). Zaměstnávání cizinců z třetích zemí může probíhat v režimu, kdy dojde k uzavření pracovněprávního vztahu mezi cizincem a tuzemským zaměstnavatelem nebo se může jednat o výkon práce cizince vyslaného na území ČR zahraničním zaměstnavatelem za účelem plnění smlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou. V obou případech musí být splněn předpoklad získání pracovního povolení spolu s pobytovým povolením.

13

4.2.1.

Zaměstnávání cizinců, tzv. občanů z třetích zemí v ČR

Rozhodnutí, zda zaměstnávat občana ČR (EU) či cizince je zcela v kompetenci zaměstnavatele. Vyhledávat zahraničního zaměstnance může zaměstnavatel svépomocí nebo s pomocí místně příslušného úřadu práce, avšak za předpokladu splnění všech právních požadavků. Jedním z těchto požadavků je splnění ohlašovací povinnosti, kterou zaměstnavateli ukládá §35 ZoZ. Dle tohoto ustanovení musí zaměstnavatel příslušnému úřadu práce oznámit volná pracovní místa a jejich charakteristiku. Učinit tak může osobně, telefonicky, emailem či skrz webové rozhraní Integrovaného portálu MPSV. Základní charakteristikou pracovního místa se rozumí především: • • • • •

druh práce, místo výkonu práce, předpoklady a požadavky na dané pracovní místo, základní informace o pracovních a mzdových podmínkách a dále informace, zda jde o zaměstnání na dobu určitou nebo neurčitou, popř. jeho předpokládanou délku.

Po 30 dnech, kdy je pracovní místo nahlášené, se o něj může cizinec ucházet, a to tak, že podá žádost o povolení k zaměstnání. Písemná žádost o pracovní povolení je zpravidla podávána před příchodem cizince na území ČR na příslušný úřad práce, v jehož obvodu bude práce vykonávána. Cizinec tak může učinit sám nebo může být na základě a v rozsahu písemné plné moci zastupován zaměstnavatelem či jinou zplnomocněnou osobou, což se v praxi často děje. V případě zastupování zaměstnavatelem to poukazuje na zájem zaměstnavatele o zaměstnání konkrétního cizince. Formulář žádosti lze získat na internetových stránkách MPSV nebo přímo na úřadu práce. Náhled je uveden v příloze č. 1. K žádosti je nutné dále doložit řadu příloh. Mezi ně patří především vyjádření zaměstnavatele o vůli cizince zaměstnat. Tuto skutečnost stvrzuje otiskem razítka a podpisem osoby oprávněné za zaměstnavatele jednat. Oprávněnost osoby jednající za zaměstnavatele musí být doložena plnou mocí. K vyjádření se dále dokládá výpis z obchodního rejstříku společnosti ne starší 3 měsíců. Formulář vyjádření lze opět nalézt na internetových stránkách MPSV. Dalšími důležitými přílohami jsou úředně ověřená kopie dokladu o profesní způsobilosti pro obor, ve kterém cizinec bude na území ČR pracovat, fotokopie stránky cestovního dokladu obsahující základní

14

identifikační údaje cizince, pasová fotografie (ne starší 2 let) a dále další doklady, pokud to vyplývá z charakteru zaměstnání nebo pokud to stanoví mezinárodní smlouvy (§91 odst. 2 ZoZ). Pokud je cizinec zastupován na základě plné moci, přikládá se i úředně ověřená kopie této plné moci. Veškeré přílohy se předkládají v originálním znění nebo úředně ověřených kopiích spolu s jejich úředním překladem do českého jazyka. Podání žádosti je zpoplatněno správní poplatkem ve výši 500,- Kč, obvykle ve formě kolkové známky3. V případech, kdy ohlášené pracovní místo nelze vzhledem k situaci na trhu práce nebo v důsledku požadované kvalifikace či aktuálního nedostatku volných pracovních sil obsadit jinak (§92 ZoZ), vydá místně příslušný Úřad práce rozhodnutí o pracovním povolení. Rozhodnutí musí být vydáno ve lhůtě 30 dnů od zahájení správního řízení, tzn. podání žádosti.4 Často však dochází k prodlužování lhůty až na 60 dnů (§71 odst 3 písm. a) správního řádu). Konkrétní lhůta závisí na složitosti a vytíženosti místně příslušného ÚP. Rozhodnutí o pracovním povolení se vydává maximálně na dobu dvou let (§92 odst. 2 ZoZ), je nepřenosné, tedy platné pouze u zaměstnavatele, na jehož vyjádření o zaměstnání bylo rozhodnutí vydáno. Obsahuje základní identifikační údaje cizince, místo výkonu práce, druh práce, identifikační údaje zaměstnavatele, u něhož bude cizinec vykonávat zaměstnání, dobu, na kterou se vydává a další údaje nezbytné pro výkon zaměstnání (§92 odst. 3 ZoZ). Pracovní poměr může být započat pouze tehdy, získá-li cizinec na základě vydaného rozhodnutí o pracovním povolení povolení k pobytu za účelem výkonu práce. Povolení k pobytu vydává příslušný Inspektorát cizinecké Policie, popř. Zastupitelský úřad ČR v zahraničí. Po obsazení nahlášeného pracovního místa vzniká zaměstnavateli povinnost ohlášení této skutečnosti ve lhůtě 10 dnů na místně příslušný pracovní úřad. Nejpozději zároveň s koncem platnosti pracovního povolení je nezbytné ukončit i pracovněprávní vztah mezi tuzemským zaměstnavatelem a cizincem, a to v souladu se zákoníkem práce. Zároveň tak zanikají i okolnosti, za nichž bylo vydáno povolení k pobytu. Pokud zájem zaměstnavatele i cizince o setrvání pracovněprávního vztahu po uplynutí platnosti pracovního povolení nadále trvá, má cizinec právo na podání žádosti o prodloužení pracovního povolení u téhož 3 4

Zákon č. 634/2004., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. §71 odst 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

15

zaměstnavatele. Učinit tak může nejdříve 3 měsíce a nejdéle 30 dní před uplynutím doby platnosti stávajícího pracovního povolení. Jedná se o totožnou žádost jako při první žádosti o pracovní povolení s tím rozdílem, že místo dokladu o profesní způsobilosti se přikládá pouze kopie předešlého rozhodnutí o pracovním povolení. Výsledkem správního řízení je opět rozhodnutí, které na základě přihlédnutí k situaci na trhu práce, žádosti vyhoví či ne. Žádat o prodloužení pracovního povolení lze opakovaně, vždy s maximální dobou platnosti dva roky (§94 ZoZ). Správní řízení podléhá správnímu poplatku v hodnotě 250,- Kč ve formě kolkové známky. Opět je potřeba připomenout, že s prodloužením pracovního povolení je nezbytné i prodloužení pobytového povolení. V opačném případě, tj. když už zaměstnavatel nebo cizinec nemají po uplynutí platnosti povolení k zaměstnání zájem o setrvání pracovněprávního vztahu, má cizinec možnost získat pracovní a pobytové povolení k jinému zaměstnavateli. V případech, kdy dojde k ukončení pracovního poměru před datem platnosti pracovního povolení má zaměstnavatel za povinnost tuto skutečnost ohlásit místně příslušnému ÚP a pracovní povolení je ukončeno k datu ohlášení. 4.2.2.

Výkon práce zaměstnavatelem

cizince

vysílaného

zahraničním

Poněkud rozdílně je třeba postupovat, pokud byl zahraniční zaměstnanec vyslán svým „zahraničním“ zaměstnavatelem k výkonu práce na území ČR na základě obchodní nebo jiné smlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou. U těchto cizinců jsou základní pracovněprávní vztahy určeny mezi zahraničním zaměstnavatelem a cizincem, tzn., že cizinec zaměstnaný zahraničním zaměstnavatelem a vyslaný k výkonu práce do ČR je odměňován v souladu s pracovní smlouvou, kterou má uzavřenou se svým zaměstnavatelem. Uzavřená pracovní smlouva, jakož i zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, se řídí zpravidla předpisy platnými v zemi zaměstnavatele, který za obsah smlouvy i plnění pojištění nese plnou zodpovědnost (MPSV, Výkon práce…, 2010). Výše uvedené však nemění nic na povinnosti cizince pracovat pouze na základě platného pracovního a pobytového povolení. Odpovědnost za vyřízení pracovního povolení nese tuzemský zaměstnavatel, k němuž má být cizinec vyslán k práci. Vyslání probíhá na základě smlouvy mezi zahraničním a tuzemským zaměstnavatelem. Ještě před uzavřením této smlouvy má tuzemský zaměstnavatel za povinnost projednat s místně

16

příslušným ÚP zejména počty a profese vysílaných zaměstnanců na území ČR a dobu jejich vyslání (§95, odst. 2 ZoZ). K projednání se předkládají příslušnému ÚP informace na určeném tiskopisu, který lze získat na internetových stránkách MPSV. Dále se postupuje obdobně jako v předchozím případě, s výjimkou toho, že k žádosti o pracovní povolení se navíc dokládá kopie smlouvy mezi tuzemským a zahraničním zaměstnavatelem, dále doklad opravňující zahraniční subjekt k provádění hospodářské činnosti, jež je předmětem smlouvy (obdoba výpisu z obchodního rejstříku v ČR) a pracovní smlouva uzavřená mezi cizincem a zahraničním zaměstnavatelem. Po ukončení zaměstnání v ČR se vyslaní cizinci navracejí zpět do domovské země a jsou nadále zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele (Steinichová, 2004, s. 31).

4.3.Specifické případy zaměstnávání cizinců Existují případy, kdy se při zaměstnávání cizinců postupuje specifickým způsobem, popř. kdy nelze pracovní povolení vůbec vydat. Pracovní povolení vydané bez ohledu na situaci na trhu práce V určitých stanovených případech může příslušný ÚP vydat rozhodnutí o pracovním povolení i bez ohlášení pracovního místa, kdy zároveň není přihlíženo k situaci na trhu práce (§97 ZoZ). Jedná se například o cizince: • • •

který bude zaměstnán na časově vymezené období za účelem zvyšování svých dovedností a kvalifikace ve zvoleném zaměstnání (stáž), avšak na dobu nejdéle jednoho roku, do 26 let věku zaměstnaného příležitostnými a časově omezenými pracemi v rámci výměny mezi školami, který je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany podle zákona o azylu, nebo kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu, nejdříve však po uplynutí 12 měsíců ode dne podání žádosti o udělení azylu a další.

Obdobnou výjimku (dle §147 ZoZ) mají i cizinci, kteří budou vykonávat práci na území ČR na základě svého jmenování do funkce. Jedná se především o vedoucí pracovníky, jmenované na základě §33 zákona č. 262/2006 Sb.5, kdy má zaměstnavatel povinnost písemně doložit, že se opravdu jedná o pracovní místo obsazované jmenováním. 5

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

17

Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat cizince na základě této výjimky, je nutné posoudit, zda se nejedná o plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby zajišťovaných statutárním orgánem. Jestliže by toto bylo naplněno, jedná se o zaměstnání cizince se všemi následnými kroky (§89 ZoZ). Pracovní povolení není vyžadováno Existují dále případy, kdy povolení k zaměstnání nebo zelená karta není vyžadována vůbec. Jedná se zejména o cizince: • • • • • • •

s povoleným trvalým pobytem, kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, který je členem záchranné jednotky a poskytuje pomoc na základě mezistátní dohody, akreditovaného v oblasti sdělovacích prostředků, který se na území ČR soustavně připravuje na budoucí povolání, který na území ČR pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, který získal střední nebo vyšší odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání v konzervatoři podle školského zákona nebo vysokoškolské vzdělání podle zákona o vysokých školách.

Jedná se pouze o demonstrativní výčet nejčastějších důvodů. Více lze nalézt v §98 ZoZ. Pracovní povolení nelze vydat Případy, kdy pracovní povolení (§99 ZoZ):

nelze

vydat

jsou

následující

• jde-li o cizince, který v ČR požádal o udělení mezinárodní ochrany, a to po dobu 12 měsíců ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nebo • nesplňuje-li některou z podmínek stanovených tímto zákonem pro vydání povolení k zaměstnání.

4.4.Druhy pracovněprávních vztahů uzavíraných s cizinci, nelegální práce Z výše uvedeného vyplývá, že aby byly naplněny veškeré náležitosti zaměstnávání zahraničních pracovníků, je nezbytné mít splněny (až na některé výjimky) veškeré formality pracovního a pobytového povolení. Teprve poté je možno uzavřít pracovněprávní vztah mezi cizincem

18

a tuzemským zaměstnavatelem. Úprava těchto vztahů se řídí zákoníkem práce6. Mezi základní pracovněprávní vztahy patří: • • • •

pracovní smlouva, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti, a nebo může pracovněprávní vztah vzniknout jmenováním.

Pokud pracovněprávní vztah vznikl některým z těchto způsobů a je podpořen platným pracovním a pobytovým povolením jedná se o tzv. legální zaměstnávání cizince (Steinichová, 2004, s. 29). V opačném případě jde o tzv. nelegální zaměstnávání cizince, jinak řečeno nelegální práci. Zákon o zaměstnanosti definuje tento pojem následovně: „Nelegální prací se rozumí, pokud fyzická osoba nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o manžela nebo dítě této fyzické osoby, nebo pokud cizinec vykonává práci v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li vyžadováno“ (§5 písm. e) ZoZ). Dále se jedná o nelegální práci, pokud je výkon práce v rozporu s tzv. zelenou kartou nebo bez zelené karty, je-li vyžadována. Výjimku tvoří převedení na jinou práci podle § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce z důvodu ohrožení těhotenství nebo mateřství. Graf č. 1: Vývoj počtu cizinců přistižených bez pracovního povolení v letech 2005 - 2008

Zdroj: vlastní na základě údajů Českého statistického úřadu

6

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

19

Výše uvedený graf sleduje vývoj počtu cizinců, kteří byli při kontrolách pracovníků celního úřadu přistiženi na území ČR při výkonu práce bez pracovního povolení. Nárůst nelegálního zaměstnávání v roce 2008 lze přičíst otevření vnějších hranic ČR spolu s napojením ČR na Schengenský prostor.

4.5.Kontrolní činnost a správní delikty Kontrolní činnost na úseku zahraniční zaměstnanosti patří do kompetence místně příslušných úřadů práce, Ministerstva práce a sociálních věcí a celních úřadů. Kontrola má za cíl zejména zjistit, zda zaměstnání cizince probíhá na základě pracovněprávního vztahu a v souladu s vydaným povolením k zaměstnání či zelenou kartou, jsou-li dle zákona o zaměstnanosti vyžadovány. Fyzickou kontrolu cizinců provádí převážně celní úřady na základě podkladů z evidence místně příslušného ÚP. Zaměstnavatel má za povinnost vést obdobnou evidenci jako příslušný ÚP a to nejen o cizincích, ale i občanech EU a jejich rodinných příslušnících, včetně rodinných příslušníků občanů ČR. Jedná se především o informace týkající se identifikace cizince, adresy v zemi trvalého pobytu a adresy pro doručování zásilek, čísla cestovního dokladu a názvu orgánu, který jej vydal, druhu práce, místa výkonu práce a doby, na kterou je jim vydáno povolení k zaměstnání a na kterou jim byl povolen pobyt (§102 odst. 2 ZoZ). Po obdržení podkladů od úřadu práce jsou zaměstnanci celní správy oprávněni vstupovat na pracoviště kontrolovaných osob, požadovat od nich a jejich zaměstnanců předložení potřebných dokladů a porovnat evidenci úřadu práce spolu s evidencí vedenou kontrolovanou osobou (zaměstnavatelem). U cizinců se zejména žádá předložení povolení k zaměstnání a povolení k pobytu nebo zelenou kartu (§132 ZoZ). Při nepředložení těchto dokumentů nebo neprokázání totožnosti může být cizinci uložena pořádková pokuta až do výše 5 000 Kč (§132 odst. 3 ZoZ). Zjistí-li se, že cizinec vykonával práci, aniž by o pracovní povolení kdy žádal, dopustil se tím přestupku výkonu nelegální práce a může mu být uložena pokuta ve výši 10 000 Kč (§139 odst. 3 ZoZ). Informace o výsledcích kontroly obdrží také úřad práce, který může v případě zjištění dalších nedostatků zahájit správní řízení o uložení pokuty vůči zaměstnavateli.

20

Pokud je zaměstnavatelem fyzická osoba, která umožní cizinci výkon nelegální práce, hrozí jí pokuta ve výši až 5 000 000 Kč. V případě nesplnění oznamovací povinnosti nebo nevedení evidence cizinců, činí tato pokuta až 500 000 Kč. Obdobně této hrozbě čelí i právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, které v případě, že umožní cizinci výkon nelegální práce nebo nesplní oznamovací povinnost či nevede evidenci cizinců, hrozí pokuty ve stejné výši, tj. maximálně 5 000 000 Kč nebo 500 000 Kč (§139 – §140, ZoZ). Výše pokuty závisí na závažnosti správního deliktu, způsobu jeho spáchání a následkům působení. Z povinnosti finančního plnění za uložení pokuty se může právnická osoba vyvázat, pokud prokáže vynaložení veškerého úsilí k zabránění porušení právní povinnosti. Odpovědnost právnické osoby také zaniká, pokud nedojde ze strany správního orgánu k zahájení správního řízení do jednoho roku ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, nejpozději však do tří let od spáchání přestupku. Veškeré správní delikty dle zákona o zaměstnanosti na úseku zahraniční zaměstnanosti projednává v prvním stupni místně příslušný úřad práce, pokuty vybírá a vymáhá místně příslušný celní úřad a tvoří příjem státního rozpočtu (§141 ZoZ).

21

5. Právní úprava povolování pobytu cizinců na území ČR Stejně jako pro oblast zaměstnávání cizinců platí i pro oblast povolování pobytů na území ČR jasně daná pravidla. Základním právním dokumentem upravující podmínky vstupu cizince na území ČR je zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců (dále jen „ZoPC“ nebo „zákon o pobytu cizinců“)7. Tento zákon upravuje, v návaznosti na právní předpis Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob, tzv. Schengenský hraniční kodex, podmínky vstupu, výstupu a pobytu cizince na území ČR (§1 ZoPC). Oproti zákonu o zaměstnanosti se dle zákona o pobytu cizinců cizincem rozumí fyzická osoba, která není státním občanem ČR, včetně občanů EU. Tedy všichni ti, kdo nemají státní občanství ČR. I přes to zákon o pobytu cizinců dělí cizince do tří kategorií a to následovně: • • •

občané Evropské unie, Islandu, Norska, Lichtenštejnska a Švýcarska, občané tzv. „třetích zemí“ – rodinní příslušníci občanů Evropské unie (stejný režim platí i vůči rodinným příslušníkům občanů Islandu, Norska, Lichtenštejnska a Švýcarska), občané tzv. „třetích zemí“ (Joklová, 2009, s. 25).

Dle zákona o pobytu cizinců nejsou posuzováni azylanti a cizinci, užívající, doplňkovou ochranu, a to i ve stádiu žadatele, nebo cizinci pobývající na území ČR na základě zvláštního právního předpisu8 upravujícího přechodný pobyt cizích ozbrojených sil (§2 ZoPC). Roli ústředního orgánu státní správy na úseku povolování pobytu cizinců zastává Ministerstvo vnitra (dále jen „MV“). Zákonem o pobytu cizinců svěřuje rozsáhlé kompetence také Policii ČR. I přes tuto skutečnost dochází v souvislosti s postupným odnímáním nepolicejních činností Policii České republiky k přesunu některých správních činností spojených s vydáváním pobytových oprávnění cizincům přímo na Ministerstvo vnitra. V současné době MV již zcela převzalo povolování trvalých pobytů a do konce roku 2012 plánuje převzetí kompletní agendy vydávání povolení k dlouhodobému pobytu (MVČR, Migrační a…, 2010).

7

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8 Zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky.

22

Trvalým pobytům se věnuje konkrétně Odbor azylové a migrační politiky. Jde o útvar, jehož úkolem je zejména výkon působnosti v oblasti mezinárodní ochrany, uprchlictví, vstupu a pobytu cizinců, koncepce integrace cizinců, státního integračního programu a schengenské spolupráce. Mezi další činnosti MV v rámci působnosti ve věcech vstupu a pobytu cizinců na území ČR a jejich vycestování z tohoto území patří zejména plnění úkolů nadřízeného správního orgánu vůči ředitelství služby cizinecké policie, rozhodování o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, rozhodování o prodloužení doby platnosti povolení k trvalému pobytu, rozhodování o vydání zelené karty, o prodloužení nebo zrušení její platnosti a další (§165 ZoPC). V rámci Policie ČR vykonává správní činnosti podle zákona o pobytu cizinců Ředitelství služby cizinecké policie spolu se svými dislokovanými pracovišti, kterými jsou inspektoráty cizinecké policie na mezinárodních letištích, dále pak Oblastní ředitelství služby cizinecké policie a jejich dislokovaná pracoviště, kterými jsou jednotlivé inspektoráty cizinecké policie a odbor specializovaných činností. Ředitelství služby cizinecké policie zastává funkci nadřízeného správního orgánu ve směru k jednotlivým oblastním ředitelstvím. Především plní řídící, koncepční a kontrolní roli. Dále provádí pobytovou kontrolu nebo rozhoduje o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění (§163 ZoPC). Inspektoráty cizinecké policie na mezinárodních letištích vykonávají hraniční kontroly a ochranu mezinárodních hranic na mezinárodních letištích, včetně ochrany bezpečnosti civilního letectví (Policie ČR, Ředitelství služby…, 2010). Oblastní ředitelství služby cizinecké policie vykonávají činnosti přidělené ředitelstvím a řídí svá dislokovaná pracoviště – inspektoráty cizinecké policie a odbory specializovaných činností. Vznik inspektorátů cizinecké policie je spojen se vstupem ČR do Schengenu. Jednotlivé inspektoráty vznikly sloučením oddělení cizinecké policie a referátů cizinecké policie na hraničních přechodech. V celé ČR působí celkem 48 inspektorátů. Odbory specializovaných činností především sledují a analyzují vývoj v oblasti bezpečnosti a migrace v rámci svého teritoria, zabezpečují kontrolu stavu a úplnosti vyznačení státních hranic a zajišťují úkoly v oblasti klasické a speciální služební kynologie (Policie ČR, O nás, 2010).

23

5.1.Pobyt občanů EU na území ČR Vzhledem k členství ČR v EU a přijetí práva volného pohybu není vstup občanů EU na území ČR podmíněn vydáním jakéhokoliv povolení k pobytu. Na území ČR tak mohou tito občané vstupovat pouze na základě platného cestovního dokladu, kterým se pro tyto účely rozumí i platný občanský průkaz. U osob mladších 15 let postačí zápis o jejich osobě v cestovním dokladu dospělé osoby, s níž cestují. I přes právo volného pohybu však vyplývají občanům EU při pobytu v ČR určité povinnosti. Jedná se především o ohlašovací povinnost za předpokladu, že pobyt na území ČR přesáhne 30 dnů. Během této doby je občan EU dle §93 odst. 2 ZoPC povinen nahlásit na příslušném inspektorátu cizinecké policie místo pobytu. Výjimku tvoří situace, kdy tato povinnost přísluší ubytovateli. 5.1.1.

Přechodný pobyt občana EU na území ČR

Zvažuje-li občan EU pobývat na území ČR déle než 3 měsíce, je oprávněn požádat o vydání potvrzení o přechodném pobytu. Obvykle toto potvrzení vyžadují bankovní nebo obdobné instituce, např. při koupi nemovitosti, vozidla, atd. Náležitosti žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu jsou dány v §87a odst. 2 ZoPC a jedná se zejména o předložení následujících dokladů: • • • • •

cestovního dokladu, či jiného zákonem uznaného dokladu, dokladu potvrzujícího účel pobytu, jedná-li se o zaměstnání, podnikání nebo studium, fotografie v příslušném počtu9, dokladu o zdravotním pojištění, to neplatí, jedná-li se o pracovní pobyt, dokladu o zajištění ubytování na území ČR.

Nenastanou-li okolnosti, které by bránily vydání potvrzení o přechodném pobytu, vydá jej příslušný inspektorát cizinecké policie ve lhůtě stanovené správním řádem. Platnost potvrzení o přechodném pobytu pro občany EU je neomezená a jeho vydání nepodléhá správnímu poplatku (Joklová, 2009, s. 26).

9

dále v textu dle Vyhlášky Ministerstva vnitra č. 368/1999 Sb., náležitosti a počty fotografií podle zákona o pobytu cizinců.

24

Okolnostmi bránícími vydání potvrzení o přechodném pobytu se rozumí zejména: • • • •

nepředloží-li žadatel příslušné náležitosti, stal-li se neodůvodnitelnou zátěží sociálního systému, systému příspěvku na péči nebo systému pomoci v hmotné nouzi ČR, existuje-li důvodné podezření, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost státu, nebo je-li v evidenci nežádoucích10 osob (§87d odst. 1 ZoPC).

Z obdobných důvodů lze přechodný pobyt občanu EU na našem území zrušit. Řádným důvodem ke zrušení může navíc být, pokud trpí občan EU závažnou nemocí, která u něho propukla do 3 měsíců od vstupu na území ČR. V těchto případech, pokud se nejedná o nepřiměřený zásah do soukromého či rodinného života cizince, je vydáno rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu a na základě výjezdního příkazu je stanovena přiměřená lhůta k vycestování. 5.1.2.

Trvalý pobyt občanů EU na území ČR

Povolení k trvalému pobytu pro občany EU je možno vydat na základě podání žádosti a zároveň při splnění jedné z následujících podmínek: • •

•

5 let nepřetržitého přechodného pobytu v ČR11, ukončení zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti v době, kdy občan EU dosáhl věku stanoveného pro vznik nároku na starobní důchod nebo pro vznik nároku na starobní důchod před dosažením důchodového věku a o tento důchod přiznávaný před dosažením důchodového věku požádal, pokud tuto činnost vykonával na území posledních 12 měsíců před podáním žádosti o povolení k trvalému pobytu a nepřetržitě na území pobývá po dobu nejméně 3 let, ukončení zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti z důvodu vzniku plné invalidity, pobývá-li na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let; podmínka doby nepřetržitého pobytu na území

10

Nežádoucí osobou se dle §154 odst. 1 ZoPC rozumí cizinec, jemuž nelze umožnit vstup na území z důvodu, že by tento cizinec při pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu, veřejný pořádek, ochranu veřejného zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy. 11 Do doby nepřetržitého pobytu se započítává i doba nepřítomnosti občana EU na území ČR nepřesahující celkem 6 měsíců v roce nebo v případě závažných důvodů, nepřesáhneli jedna nepřítomnost dobu delší 12 po sobě jdoucích měsíců (§87g odst. 7 ZoPC).

25

neplatí, pokud občanu EU vznikl nárok na plný invalidní důchod z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, • je-li občan EU zaměstnán, podniká nebo provozuje jinou výdělečnou činnost na území jiného členského státu EU a zpravidla se každý den nebo alespoň jednou týdně vrací na území, pokud na území dříve nepřetržitě pobýval a současně zde byl zaměstnán, podnikal nebo provozoval jinou výdělečnou činnost po dobu nejméně 3 let, • jde-li o občana EU mladšího 18 let, který byl svěřen do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu (§87g odst. 1 ZoPC). Dále v případech, jde-li o občana EU, který tak z humanitárních důvodů nebo jde-li o pobyt, jež je v zájmu ČR.

žádá

Po naplnění jedné z výše uvedených podmínek je občan EU oprávněn žádat o vydání povolení k trvalému pobytu. Žádost se podává na příslušném inspektorátu cizinecké policie, příp. přímo na Ministerstvu vnitra ČR za současného doložení cestovního dokladu, dokladu potvrzujícího splnění jedné z výše uvedených podmínek, 2 fotografií a dokladu o zajištění ubytování12. Veškerá potvrzení nesmí být starší 180 dnů, vyjma cestovního dokladu a fotografie, a zároveň musí být úředně přeložena do českého jazyka. Podání žádosti je osvobozeno od správního poplatku. Tiskopis žádosti lze získat na internetových stránkách Ministerstva vnitra. Na základě podané žádosti a nenaplnění důvodů pro zamítnutí žádosti vydá příslušný orgán státní správy občanu EU průkaz o povolení k trvalému pobytu. Jedná se o samostatný doklad, vyhotovený v jazyce českém a zpravidla ve dvou jazycích cizích, s dobou platnosti 10 let. Tímto dokladem držitel prokazuje své osobní identifikační údaje, číslo cestovního dokladu a adresu hlášeného pobytu. Platnost průkazu lze za dodržení podmínek stanovených zákonem o pobytu cizinců prodloužit. Dojde-li ze strany občana EU k porušení podmínek držení povolení k trvalému pobytu, Ministerstvo vnitra toto povolení zruší. Jedná se především o ohrožení bezpečnosti státu, narušování veřejného pořádku, obcházení zákona s cílem získat povolení účelově uzavřeným manželstvím nebo nepobývá-li občan EU na území po dobu delší než 2 po sobě jdoucí roky. Dále také požádá-li držitel o zrušení povolení (§87l ZoPC).

12 Dokladem o zajištění ubytování se rozumí doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu či domu nebo souhlas s ubytováním občana EU opatřený úředně ověřeným podpisem oprávněné osoby, neplatí v případě podpisu před pověřeným zaměstnancem Ministerstva vnitra (§87g odst. 2 ZoPC).

26

5.2.Pobyt rodinných příslušníků občanů EU na území ČR Z pohledu zákona o pobytu cizinců se za rodinného příslušníka občana EU považuje: • • • •

• •

manžel, rodič občana EU mladšího 21 let, kterého vyživuje a žije s ním ve společné domácnosti, dítě mladší 21 let nebo takové dítě manžela občana EU, nezaopatřený přímý příbuzný v řadě vzestupné či sestupné nebo takový příbuzný manžela občana EU s tím omezením, že se soustavně připravuje na budoucí povolání nebo tak činit nemůže, dále ten příbuzný, který nemůže vykonávat výdělečnou činnost práci pro nemoc, úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, v případě pobytu občana EU za účelem studia se za rodinného příslušníka považuje pouze manžel a nezaopatřené dítě, stejně tak platí i pro cizince-rodinného příslušníka občana ČR (§15a ZoPC).

V případě rodinných příslušníků občana EU je též nezbytné rozlišovat, zda se jedná o cizince podléhajícího či nepodléhajícího vízové povinnosti. Vízovou povinností se rozumí získání příslušného víza, které za podmínek v něm vyznačených opravňuje cizince ke vstupu a pobytu na území ČR, resp. území smluvních stran schengenského společenství, a k vycestování z něho, pokud splňuje i ostatní podmínky stanovené zákonem, resp. právem Evropských společenství13. Ti cizinci, po kterých se na základě příslušného předpisu14 vízum požaduje, jsou povinni se jím při vstupu na území prokázat. V případě předpokládaného pobytu na území ČR do tří měsíců existuje možnost prokázat se i předložením potvrzení o přechodném či trvalém pobytu, vydaným státem EU nebo státem v předpisu uvedeným. Příslušné vízum lze udělit i na hraničním přechodu. Stejně tak jako občan EU mají i jeho rodinní příslušníci povinnost ohlásit svoji přítomnost na území ČR. Hodlá-li rodinný příslušník občana EU pobývat na území ČR déle než 30 dní a zároveň zde pobývá společně s tímto občanem, má povinnost tuto skutečnost oznámit na příslušném 13 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex)). 14 Nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni.

27

inspektorátu cizinecké policie do 30 dní od vstupu na území ČR. Ostatní cizinci tak musí učinit do 3 pracovních dnů od vstupu (§93 ZoPC). Výjimkou je, pokud tato povinnost přísluší ubytovateli. Na území ČR může rodinný příslušník občana EU pobývat krátkodobě, tj. nepřekračuje-li tento pobyt dobu 3 měsíců nebo dlouhodobě. Cizinci – rodinní příslušníci bez vízové povinnosti mohou bez víza, pouze na základě cestovního dokladu, na území ČR pobývat krátkodobě až 3 měsíce. Bez víza zde mohou pobývat i ti, jejichž vízum k pobytu do 90 dnů (typ C) nebo průjezdní vízum (typ B) pozbylo platnosti. Musí však na území pobývat s občanem EU nebo některého z výše uvedených států a doba jejich pobytu na území ČR nesmí překročit 3 měsíce (MVČR, Podmínky vstupu…, 2010). Ti, co vízové povinnosti podléhají, tak mohou učinit pouze tehdy, vlastní-li příslušné vízum nebo povolení k přechodnému či trvalému pobytu vydané jiným státem EU. Za dlouhodobý pobyt lze považovat dobu pobytu překračující 3 měsíce. Cizinec – rodinný příslušník tak může na území ČR pobývat přechodně či trvale. Vztahují se na něho obdobné podmínky jako na občany EU s určitými rozdíly. Měl-li občan EU možnost požádat o potvrzení o přechodném pobytu, tak pro rodinného příslušníka již ze zákona o pobytu cizinců vyplývá povinnost zažádat o povolení k přechodnému pobytu. Cizinec je povinen toto učinit ve lhůtě do 3 měsíců od vstupu do ČR. Při podávání žádosti je nutnost doložit obdobné přílohy jako občan EU s tím, že navíc musí prokázat rodinný vztah k občanu EU (§87a - 87b, ZoPC). Tiskopis žádosti je totožný s tiskopisem pro občany EU. Nejsou-li důvody k nevydání povolení k přechodnému pobytu, je cizinci-rodinnému příslušníku občana EU vydáno ve lhůtě 60 dní povolení k přechodnému pobytu. Opět se jedná o doklad prokazující identifikační údaje cizince spolu s dalšími skutečnostmi, týkajícími se přechodného pobytu. Povolení se vydává s platností na dobu předpokládaného pobytu občana EU, jehož je žadatel rodinným příslušníkem, nejdéle však na dobu 5 let. Platnost povolení lze před jeho vypršením prodloužit (§87o ZoPC). Stejně tak jako občan EU, tak i jeho rodinný příslušník může na základě vlastní žádosti a splnění obdobných podmínek předchozího pobytu na území ČR získat povolení k trvalému pobytu.

28

K žádosti je nutno přiložit doklad potvrzující rodinný vztah k občanu EU. Příslušný úřad vydá povolení o trvalém pobytu pro rodinné příslušníky občanů EU ve lhůtě 60 dní. Vydání nepodléhá správnímu poplatku. Vše výše uvedené platí, pobývá-li rodinný příslušník na území ČR společně s občanem EU. Pokud tomu tak není, platí pro něho stejné podmínky pobytu v ČR jako pro státní příslušníky třetích zemí, kteří nespadají pod kategorii osob požívajících právo Společenství na volný pohyb (Joklová, 2009, s. 32).

5.3.Pobyt občanů z tzv. „třetích zemí“ na území ČR V souladu se zákonem o pobytu cizinců může cizinec - občan tzv. „třetí země“ na území ČR pobývat přechodně či trvale. Přechodně tak může činit: • • •

bez víza na základě uděleného krátkodobého víza, dlouhodobého víza, diplomatického víza nebo zvláštního víza na základě povolení k přechodnému pobytu, anebo na základě výjezdního příkazu (§17 ZoPC).

Mimo to zde cizinec může přechodně pobývat na základě povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území ve zvláštních případech (tzv. „zelená karta“). Přehled možných pobytů je uveden v příloze č. 2. Dále se věnuji jednotlivým oprávněním k pobytu zejména za účelem výkonu zaměstnání. 5.3.1.

Přechodný pobyt na území

Bez víza mohou na území ČR pobývat pouze ti cizinci, o nichž to přímo stanoví právní předpis EU nebo cizinci dále stanoveni v §18 ZoPC. Právním předpisem EU se v tomto případě rozumí nařízení Rady (ES) č. 539/200115. Tento předpis je výsledkem společné vízové politiky EU a zároveň představuje jeden ze základních pilířů systému ochrany hranic států EU/Schengenu. Tento nástroj pro řízení migrace a zároveň součást politiky vnějších vztahů má za cíl umožnit vstup občanům třetích zemí splňujícím podmínky pro vstup a pobyt na území EU/Schengenu 15 Nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni.

29

a zabránit vstupu těm, kteří by ohrozili bezpečnost a veřejný pořádek (MVČR, Vízová politika, 2010). Předpis je vnitřně členěn na tzv. „bílý a černý“ seznam zemí, kterým se stanoví okruh zemí s bezvízovou a vízovou povinností. Občané států uvedených v „bílém seznamu“ mohou na území ČR a ostatních schengenských států pobývat po dobu 3 měsíců během půl roku ode dne prvního vstupu, tzn. překročení vnější schengenské hranice, bez víza. Doba jednotlivých pobytů v různých schengenských státech se sčítá. Bezvízový pobyt po dobu nepřekračující 3 měsíce v období půl roku je možný pouze za účelem turistického pobytu, ve všech ostatních případech má cizinec za povinnost zažádat o vízum. Občané států uvedených v „černém seznamu“ mohou na území ČR pobývat bez víza po dobu nepřesahující 3 měsíce pouze za podmínky, že jsou držiteli platného cestovního dokladu spolu s dokladem či potvrzením o pobytu v jiném schengenském státu nebo dokladem o pobytu s přiznaným postavením rezidenta ve státě EU. V ostatních případech lze na území ČR pobývat přechodně pouze na základě uděleného víza. Zákonem o pobytu cizinců jsou stanoveny 4 druhy krátkodobých víz a 2 druhy víz dlouhodobých. Jedná se o krátkodobá víza typu A, B, C a jednotné schengenské vízum (§17a ZoPC). Počínaje vstupem ČR do Schengenu jsou při splnění podmínek pro vydání jednotného schengenského víza standardně vydávána krátkodobá víza tohoto typu. Výjimečně se může jednat o vízum s omezenou územní platností pouze na území některých států Schengenu (např. humanitární důvody, národní zájem či mezinárodní smlouva). Vízum typu A, známé jako tzv. „letištní vízum“, je vydáváno na žádost cizince, který je z důvodu čekání na letecký spoj nucen pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území ČR. Toto vízum je možno udělit pouze občanům 38 států uvedených ve vyhlášce Ministerstva vnitra ČR16. Vízum se vydává jako jednosměrné nebo obousměrné na počet předpokládaných pobytů v tranzitním prostoru, nejdéle však na dobu 3 měsíců¨(§24 ZoPC). K žádosti o letištní vízum se přikládá cestovní doklad, vízum cílového státu (neplatí, pokud zde může cizinec pobývat bez víza), fotografie (neplatí v případě, že bude pořizován obrazový záznam cizince) a letenku na letecký spoj prokazující, že cizinec hodlá z území ČR vycestovat (§25 ZoPC).

16

Vyhláška Ministerstva ČR č. 446/205 Sb., kterou se stanoví okruh cizinců, kteří mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území České republiky pouze na základě uděleného letištního víza, ve znění pozdějších předpisů.

30

Vízum typu B, tzv. „průjezdní vízum“, je vydáváno na žádost cizince, který hodlá projet přes území ČR při jeho cestě z jednoho státu na území jiného státu. Průjezdní vízum se uděluje jako jednosměrné, obousměrné či vícerázové s maximální dobou platnosti 6 měsíců, přičemž jednotlivé pobyty na území ČR nesmí přesáhnout 5 dnů. Za zákonem stanovených okolností lze o toto vízum požádat i na hraničním přechodu (§22 ZoPC). K žádosti se potřeba doložit podobně jako u letištního víza cestovní doklad, vízum cílového státu, fotografii, doklad o zajištění prostředků k pobytu na území ČR dle §13 ZoPC, v odůvodněných případech se přikládá lékařská zpráva. Vydávání průjezdních víz (víza typu B) bylo k 4. 4. 2010 omezeno a nahrazeno vízy typu C (Policie ČR, Změna v…, 2010). S vízem typu C, tj. „vízum k pobytu do 90 dnů“, získává jeho držitel oprávnění k pobytu na území Schengenu po dobu v něm uvedenou, nejvýše však 3 měsíce během půl roku ode dne prvního vstupu na území Schengenu (Joklová, 2009, s. 37). Žádost o vydání tohoto víza se zpravidla podává na zastupitelském úřadě ČR v zahraničí a dle §170 odst. 1 ZoPC osobně. V odůvodněných případech tak může provést zmocněná osoba. Vízum se vydává s platností maximálně 2 roky. Čtvrtým typem krátkodobého víza je tzv. jednotné schengenské vízum. Jedná se o vízum typu A, B, C udělené smluvním státem, které jeho držitele opravňuje k pobytu i na území jiného smluvního státu EU. Při splnění předpokladů uvedených v tzv. Schengenském hraničním kodexu 17 se toto vízum běžně vydává. Je důležité, aby cizinec nebyl evidován v Schengenském evidenčním systému (SIS) a nebyl tak považován za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost, veřejné zdraví nebo mezinárodní vztahy. Lhůta pro vydání rozhodnutí o vydání či nevydání krátkodobého víza je 30 dnů, běžně se lze setkat s vyřízením do 5 pracovních dnů od podání žádosti. Dle §51 odst. 2 zákona o pobytu cizinců však není na udělení víza právní nárok, tudíž se může stát, že při naplnění některého z důvodů pro zamítnutí žádosti může dojít k neudělení víza. Zejména jde o případy, kdy se cizinec na požádání policie či zastupitelského úřadu nedostaví k pohovoru nebo nepředloží příslušné doklady, vyplní žádost o udělení víza nečitelně či neúplně, je evidován v evidenci nežádoucích osob, jsou-li

17

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex).

31

zjištěny skutečnosti, vedoucí k tomu, že cizinec po skončení platnosti víza neopustí území ČR a další (§56 ZoPC). Podání žádosti o krátkodobé vízum podléhá správnímu poplatku ve výši 60 EUR, v případě prodloužení činí správní poplatek 300 Kč. Od poplatku jsou osvobozeni cizinci mladší 6 let a rodinní příslušníci občana EU. Jednotlivé poplatky se pro jednotlivé státy mohou na základě mezinárodních dohod lišit. Informace o aktuální výši poplatků lze nalézt na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí. Dlouhodobým vízem se rozumí vízum s povolenou délkou pobytu nad 90 dnů a v současné době je vystavováno s označením D. Vízum D, tzv. „národní vízum“ umožňuje cizinci pobývat na území ČR po dobu ve vízu vyznačenou s tím, že po dobu tří měsíců od začátku platnosti tohoto víza může pobývat i v ostatních státech Schengenu (platnost od 5. 4. 2010). Žádost o dlouhodobé vízum cizinec podává na kterémkoliv zastupitelském úřadě ČR v zahraničí osobně, v odůvodněných případech i na základě plné moci. Možnost podání žádosti o dlouhodobé vízum na kterémkoliv zastupitelském úřadě ČR v zahraničí neplatí pro země uvedené ve zvláštním předpisu18. Jedná se o seznam 79 zemí, jejichž občané mohou žádat o dlouhodobá víza pouze ve státě svého původu nebo ve státě, jehož jsou občany. Tiskopis žádosti lze získat na zastupitelských úřadech, inspektorátech cizinecké policie nebo na internetových stránkách Ministerstva vnitra i Ministerstva zahraničních věcí. Náhled je uveden v příloze č. 3. O žádosti o dlouhodobé vízum již nerozhoduje zastupitelský úřad ČR v zahraničí, tak jak tomu bylo v případě krátkodobých víz, ale jednotlivé žádosti jsou postupovány místně příslušným inspektorátům cizinecké policie dle adresy předkládaného potvrzení o ubytování. Lhůta řízení se tak prodlužuje na 90 dní, ve zvlášť složitých případech až na 120 dní od podání žádosti. Vízum se uděluje na dobu platnosti maximálně jeden rok s přihlédnutím k přiloženým dokladům. V případě, kdy je platnost víza nad 90 dnů kratší než 1 rok, lze tuto platnost prodloužit. 18 vyhláška Ministerstva vnitra č. 462/2008 Sb., kterou se stanoví seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o udělení víza, vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu pouze na zastupitelském úřadu ve státě, jehož je cizinec občanem, popřípadě, jenž vydal cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizinec povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt.

32

Správní poplatek za přijetí žádosti o vízum k pobytu nad 90 dní činí 2 500,- Kč, v případě prodloužení 1 000,- Kč. Podobně jako u víz typu C jsou od tohoto poplatku osvobozeni rodinní příslušníci občanů EU a osoby mladší 6 let nebo může být na základě oboustranné mezinárodní dohody mezi jednotlivými státy od tohoto poplatku upuštěno19. K žádostem o víza typu C a D se přikládá: • • •

• • •

cestovní doklad, fotografie, cizineckou policií ověřené pozvání nebo doklad potvrzující prostředky k pobytu na území a doklad o zajištění ubytování cizince po dobu jeho pobytu na území, pokud nedoloží zabezpečení nákladů spojených s pobytem na území jinak, doklad prokazující zajištění nákladů spojených s vycestováním z území, lékařská zpráva dokládající, že cizinec netrpí závažnou nemocí (o předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí), další doklady osvědčující údaje uvedené v žádosti o vízum (§27 ZoPC).

U víz typu D se navíc u cizinců starších 15 let vyžaduje doložení dokladu k posouzení trestní zachovalosti. Pozváním se dle §15 ZoPC rozumí tiskopis potvrzený inspektorátem cizinecké policie v místě budoucího pobytu cizince, kde se zvoucí osoba či zvoucí společnost zavazuje k uhrazení veškerých nákladů spojených s obživou, ubytováním, poskytnutím zdravotní péče a pobytem cizince po celou dobu jeho pobytu na území až do jeho vycestování. Tento tiskopis lze získat na každém inspektorátu cizinecké policie, který jej ověří do 7 pracovních dnů ode dne podání žádosti o jeho ověření. Za ověření tiskopisu inspektorát cizinecké policie vybere správní poplatek ve výši 300 Kč. Prostředky k pobytu na území ČR se prokazuje schopnost cizince „důstojného“ pobytu na území ČR. Lze je prokázat předložením mezinárodně uznávané kreditní karty, výpisem z bankovního účtu znějícího na jméno cizince, ze kterého vyplývá, že cizinec může během pobytu v ČR disponovat s peněžními prostředky nebo předložením peněžních prostředků (§13 ZoPC) dle následující tabulky.

19

např. Japonsko

33

Tabulka č. 1: Prostředky k pobytu na území

Násobek existenčního minima (EM)20

Délka pobytu

Vyjádřeno v Kč (2020,- Kč/měsíc)

do 30 dnů

0,5 násobek/den pobytu

1010 Kč/den

30 dnů až 90 dnů

15 násobek/30 dnů 30 300 Kč/30 dnů + 4040,- Kč za každý celý + 4040,- Kč za měsíc každý celý měsíc

nad 90 dnů

50 násobek

101 000 Kč

Zdroj: vlastní na základě platné legislativy

Cizinec mladší v poloviční výši.

18 let

předkládá

zmiňované

peněžní

částky

Je-li účelem pobytu výkon zaměstnání, pak cizinec předkládá také platné povolení k zaměstnání vydané místně příslušným Úřadem práce dle místa pobytu, které zároveň slouží jako doklad o finančním zabezpečení. Před samotným vyznačením víza do cestovního dokladu je cizinec povinen prokázat se cestovním zdravotním pojištěním platným po dobu jeho pobytu na území ČR. Tímto pojištěním se dle zákona o pobytu cizinců rozumí prokázání zajištění úhrady nákladů léčení v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním na území, včetně nákladů spojených s převozem pojištěného do státu, jehož cestovní doklad vlastní, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt, a to do výše minimálně 30 000 EUR, po dobu pobytu na území a to bez spoluúčasti pojištěného na výše uvedených nákladech (§180i ZoPC). U víz typu C stačí uzavřít pojištění u zahraniční pojišťovny poskytující tento typ pojištění, u víz typu D musí být toto pojištění uzavřené u pojišťovny, která je dle zvláštního předpisu21 toto pojištění oprávněna provozovat na území ČR. V případě pobytu za účelem zaměstnání tuzemským zaměstnavatelem se pojištění nepožaduje, jelikož se má za to, že cizinec je zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu22. Výjimkou tvoří také případy, kdy má

20 Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. 21 Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, v aktuálním znění. 22 Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

34

ČR s ostatními státy uzavřené oboustranné dohody upravující oblast sociálního či zdravotního zabezpečení23. Veškeré náležitosti přiložené k žádosti nesmějí být starší 180 dnů s výjimkou cestovního dokladu a fotografie a musí být úředně přeloženy do českého jazyka, popř. superlegalizovány či opatřeny doložkou o ověření apostillou24. Pokud nejsou shledány důvody pro neudělení víza, zastupitelský úřad ČR v zahraničí vylepí vízový štítek do cestovního dokladu cizince. Se získáním víza (typu C i D) je spojena také ohlašovací povinnost, kdy do tří pracovních dnů ode dne vstupu na území ČR je cizinec povinen ohlásit na inspektorátu cizinecké policie místo pobytu. Ohlášení se předkládá na tzv. „přihlašovacím lístku“. Toto neplatí pro ty cizince, kteří tuto povinnost splnili u ubytovatele (§93 ZoPC). Dalším stupněm pobytových povolení je povolení k dlouhodobému pobytu. Toto povolení se vydává, zvažuje-li cizinec pobyt na území přesahující dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dní, tzn. dobu jednoho roku. Jedná se o druh povolení přímo navazující na vízum typu D. Žádost je oprávněn podat cizinec, který pobývá na území na toto vízum a trvá-li shodný účel pobytu (§42 odst. 1 ZoPC). Žádost o tento druh povolení k pobytu se podává na úředním tiskopisu na místně příslušném inspektorátu práce. Výjimkou jsou pobyty z důvodu sloučení rodiny, výzkumu či studia, kdy lze o povolení k dlouhodobému pobytu žádat na zastupitelském úřadu ČR v zahraničí bez předchozího pobytu na území ČR. Tiskopis lze stejně jako tiskopis žádosti o vízum získat na příslušném inspektorátu cizinecké policie, zastupitelském úřadu v zahraničí nebo internetových stránkách. K nahlédnutí je uveden v příloze č. 4. K žádosti se přikládají obdobné dokumenty jako u předchozích žádostí.. Další náležitosti podání vždy vyplývají z konkrétního účelu pobytu. Jedná-li se o pobyt za účelem zaměstnání, přikládá se rozhodnutí o prodloužení povolení k zaměstnání. Toto rozhodnutí zároveň slouží jako doklad o zajištění prostředků k pobytu na území ČR. Povolení k dlouhodobému pobytu je vyznačováno do cestovního dokladu žadatele ve formě štítku s dobou platnosti odpovídající doloženým 23 např. Mezinárodní smlouva č. 41/2009, Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Japonskem o sociálním zabezpečení. 24 Mezinárodní smlouva č. 45/1999 Sb. o přístupu ČR k Úmluvě o zrušení požadavku ověřování veřej. listin

35

dokladům, maximálně však na dobu 2 let, přičemž lze toto povolení opakovaně prodlužovat. Lhůta pro vyřízení žádosti je do 60 dnů od podání. Podání žádosti je zpoplatněno správním poplatkem ve formě kolkové známky ve výši 1 000,- Kč, v případě cizince mladšího 15 let 500,- Kč. 5.3.2.

Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území ve zvláštních případech, tzv. „zelená karta“

„Zelená karta“ je zvláštním případem pobytového povolení, které v sobě zároveň spojuje pobytové povolení a pracovní povolení. Možnost získání zelené karty vznikla na základě zákona 382/2008 Sb.25 s platností od 1. 1. 2009. Tato možnost se vztahuje na cizince uvedené ve zvláštním právním předpisu26, kterým se stanoví okruh zemí, jejichž státní příslušníci mohou požádat o vydání zelené karty. Cílem zavedení tohoto zákona je odstranit nadbytečné administrativní překážky a ulehčit vstup cizinců na český trh práce a firmám usnadnit proces zaměstnání cizince (Joklová, 2009, s. 49). Žádost se podává na konkrétní pracovní místo vedené v centrální evidenci pracovních míst vhodných pro obsazení držiteli zelených karet a lze ji podat na zastupitelském úřadu ČR v zahraničí. V případě, že cizinec již zelenou kartu vlastní nebo v ČR pobývá nepřetržitě po dobu 2 let a získal pracovní pozici vedenou v centrální evidenci jako pozici obsaditelnou držiteli zelených karet, pak tuto žádost podává na Ministerstvu vnitra. Žádost je volně přístupná na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. K žádosti se přikládá cestovní doklad, fotografie a doklady prokazující vzdělání potřebné na dané pracovní místo. Dle vzdělání uchazeče a požadavků pracovního místa rozlišuje zákon o pobytu cizinců 3 typy zelených karet a to následovně: • • •

typ A pro kvalifikované pracovníky s vysokoškolským vzděláním a klíčový personál, typ B pro pracovníky na pozicích minimálně s požadavkem vyučen, a typ C pro ostatní pracovníky (§42g odst. 3 ZoPC).

25 Zákona 382/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 26 Vyhláška Ministerstva vnitra č. č. 461/2008 Sb., kterou se stanoví seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o vydání zelené karty.

36

Lhůta pro vyřízení žádosti je 30 dní ode dne, kdy se dostane do rukou pracovníků ministerstva. Po následném projednání je cizinec informován o udělení či neudělení zelené karty. V kladném případě je vyzván, aby si vyzvedl průkaz o povolení k dlouhodobému pobytu (zelenou kartu). V případě podání žádosti na zastupitelském úřadě, je cizinec nejdříve vyzván k převzetí víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí průkazu o povolení k dlouhodobému pobytu (zelené karty), s nímž poté může odcestovat do ČR a vyzvednout si povolení k dlouhodobému pobytu (zelenou kartu). Před vyznačením víza je cizinec povinen se prokázat dokladem o cestovním zdravotním pojištění na dobu pobytu ode dne vstupu na území do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu27. Po příjezdu do ČR je cizinec povinen dostavit se do 3 pracovních dnů na pracoviště ministerstva vnitra a převzít si povolení k pobytu, dále ohlásit místo pobytu u místně příslušného inspektorátu cizinecké policie a nejpozději do 10 pracovních dnů od vstupu doložit doklad o zajištění ubytování. Vyzvednutí „zelené karty“ je zpoplatněné částkou 1 000,- Kč. „Zelená karta“ se vydává s platností na 2-3 roky dle typu. Pokud zaměstnání cizince stále trvá, tzn., pokud pracovní místo, na které byla zelená karta vydána, stále zastává stejný cizinec, může tento cizinec požádat o její prodloužení. Prodloužit lze opakovaně pouze zelené karty typu A a B a to nejdéle o tři roky. 5.3.3.

Trvalý pobyt občanů třetích zemí na území ČR

Povolení k trvalému pobytu cizince na území ČR lze získat: • • •

bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území ČR, po 4 letech nepřetržitého pobytu na území ČR, nebo po 5 letech nepřetržitého pobytu na území ČR.

Právo žádat o povolení k trvalému pobytu bez předchozího nepřetržitého pobytu na území náleží cizinci, který žádá o vydání tohoto povolení z humanitárních důvodů, z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele nebo je pobyt cizince na území v zájmu ČR (Policie ČR, 2010). Možnost zažádat o povolení k trvalému pobytu po čtyřech letech nepřetržitého pobytu na území ČR přísluší pouze cizincům uvedeným v §67 zákona o pobytu cizinců. Jedná se především o cizince, kteří na

27

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

37

území ČR pobývají v rámci přechodného pobytu po ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany, popřípadě jedná-li se o cizince, který vydání tohoto povolení žádá z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele. V ostatních případech, s výjimkou cizinců angažovaných v jednom z některých projektů organizovaných ČR (některým projektům budou věnovány následující kapitoly), lze udělit povolení k trvalému pobytu pouze na žádost cizince po uplynutí jeho 5letého nepřetržitého pobytu na území ČR. Do této doby se započítává doba pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dní a na povolení k dlouhodobému pobytu s výjimkou cizinců, kteří byli na území ČR vysláni k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem. Doba pobytu za účelem studia se započítává pouze jednou polovinou. Do doby nepřetržitého pobytu se započítávají i tzv. období nepřítomnosti na území ČR, pokud tato období nepřesáhla 6 po sobě jdoucích měsíců a zároveň v souhrnu nepřesáhla 10 měsíců nebo v případě pracovního vyslání cizince do zahraničí nepřesahujícího období 12 po sobě jdoucích měsíců (§68 odst. 2 - 3 ZoPC). Žádost o povolení k trvalému pobytu se podává na Ministerstvu vnitra, konkrétně na krajských pracovištích odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra. V zákonem stanovených případech lze žádost podat i na zastupitelském úřadě ČR v zahraničí. Žádost o povolení k trvalému pobytu se podává na úředním tiskopisu, kde je nutno řádně vyplnit veškeré požadované informace včetně informací o rodinných příslušnících. Dále je zapotřebí doložit fotografie v potřebném počtu28, cestovní doklad, doklad potvrzující účel pobytu na území, doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území, doklad o zajištění ubytování na území, doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti, v případě dítěte souhlas rodiče s pobytem na území ČR a v neposlední řadě doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka. Doporučuje se také doložit písemné vyjádření o důvodech zájmu cizince o trvalý pobyt v ČR. Dokladem o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území ČR se rozumí doklad, kterým cizinec prokáže, že úhrnný měsíční příjem cizince nebude nižší než součet částek životních minim a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na 28

Vyhláška Ministerstva vnitra č. 368/1999 Sb., náležitosti a počty fotografií podle zákona o pobytu cizinců

38

bydlení. Výpočet částek životního minima, stejně tak i částek normativních nákladů na bydlení pro jednotlivce i společně posuzované osoby je upraven zvláštními předpisy29. Příkladem takového potvrzení může být i potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu cizince spolu s ověřenou kopií platné pracovní smlouvy30. Za doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka se považuje doklad vydaný dle vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 348/2008 Sb31. Vyhláškou je stanoven především rozsah znalostí, seznam škol oprávněných tuto zkoušku vykonávat a vzor osvědčení. Každý z žadatelů o trvalý pobyt má státem hrazený jeden pokus o vykonání zkoušky. K tomu je určen poukaz, který je zdarma vystavován na krajských pracovištích odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR na základě prohlášení, že cizí státní příslušník má v úmyslu požádat o povolení k trvalému pobytu. Platnost tohoto poukazu je neomezená. V případě neúspěchu a vykonávání dalšího pokusu složení zkoušky je zpoplatněno 1 500,- Kč, které si žadatel již hradí sám (MŠMT, 2010). Doklad o zkoušce z českého jazyka není vyžadován od cizinců mladších 15 let, dále těch, co prokážou, že v předešlých 20 letech byli minimálně 1 rok nepřetržitě žákem základní nebo střední školy s českým vyučovacím jazykem, osob starších 60 let a dále osob vyjmenovaných v §70 odst. 5 ZoPC. Lhůta pro vyřízení žádosti a vydání rozhodnutí o povolení či nepovolení trvalého pobytu je 60 dnů ode dne podání v případě podání na území ČR, při podání na zastupitelském úřadě v zahraničí tato lhůta činí 180 dnů. Důvody pro vydání zamítavého rozhodnutí jsou obsahem §75 ZoPC a jsou jimi např. nepředložení všech náležitostí, padělání náležitostí, evidence v systému nežádoucích osob, atd. V opačném případě, při splnění všech náležitostí, je cizinci vydáno kladné rozhodnutí a ve formě štítku vlepeného do cestovního dokladu je mu vydáno povolení k trvalému pobytu. Platnost povolení je 10 let, pro cizince mladšího 15 let 5 let, přičemž lze toto povolení opakovaně prodlužovat, nenastanou-li okolnosti vedoucí ke zrušení povolení, (§78 - §79 ZoPC). K podání žádosti přísluší správní poplatek ve výši 1 000,- Kč, v poloviční výši pak pro cizince mladšího 15 let. 29 Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu a zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 30 dle §351 zákona 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 31 vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 348/2008 Sb. o výuce a zkouškách znalosti českého jazyka pro účely získání povolení k trvalému pobytu na území ČR.

39

Současně s vydáním povolení k trvalému pobytu nebo později na základě písemné žádosti cizince je cizinci přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství, které je provedeno záznamem do povolení k trvalému pobytu. 5.3.4.

Specifická pobytová povolení

Pro úplnost práce se následující kapitola zabývá také dalšími možnými povoleními k pobytu. Jedná se především o diplomatické nebo zvláštní vízum, výjezdní příkaz nebo trvalý pobyt na základě svěření cizince do náhradní výchovy. Diplomatické a zvláštní vízum Za diplomatické vízum se považuje letištní vízum, průjezdní vízum, vízum k pobytu do 90 dnů nebo vízum k pobytu nad 90 dnů udělené cizinci na základě oficiální žádosti a označené jako „Diplomatické vízum“. Toto vízum se vyznačuje do diplomatického pasu a umožňuje cizinci užívání příslušných výsad a imunit (§40 odst. 1 ZoPC). Zvláštním vízem je letištní vízum, průjezdní vízum, vízum k pobytu do 90 dnů nebo vízum k pobytu nad 90 dnů, udělené cizinci na základě oficiální žádosti a označené jako „Zvláštní vízum“. Toto vízum se vyznačuje do služebního pasu a umožňuje cizinci taktéž užívání příslušných výsad a imunit (§40 odst. 2 ZoPC). Obě tato víza uděluje zastupitelský úřad ČR v zahraničí na základě žádosti a doložení příslušných náležitostí. Výjezdní příkaz Tímto názvem se označuje doklad vydaný Policií ČR z moci úřední po zániku nebo zrušení platnosti víza či povolení k dlouhodobému pobytu. Výjezdní příkaz opravňuje cizince k přechodnému pobytu na území po dobu, která je nezbytná k provedení neodkladných úkonů, a k vycestování z území. Tato doba nesmí být delší 60 dnů (§50 ZoPC). Trvalý pobyt na základě svěření cizince do náhradní výchovy Trvalý pobyt na základě svěření cizince do náhradní výchovy je umožněn cizinci na základě rozhodnutí příslušného orgánu32 a jen pouze jedná-li se o cizince mladšího 18 let svěřeného do náhradní výchovy osobě, která je na území ČR přihlášena k trvalému pobytu nebo se zde nachází ústav, ve kterém je cizinec umístěn (§65 odst. 1b ZoPC). 32

Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.

40

5.3.5.

Správní delikty

Správní delikty v oblasti povolování pobytů řeší přímo zákon č.326/1999 Sb., o pobytu cizinců ve znění pozdějších předpisů. Správního deliktu na úseku povolování pobytů se může dopustit dopravce, právnická nebo fyzická podnikající osoba v roli ubytovatele, cizinec nebo fyzická osoba v jednání vůči Policii ČR ve vztahu k cizinci. Dopravci se většinou dopouští správních deliktů, tím, že dopraví cizince na území ČR bez cestovního dokladu, víza nebo neposkytnou součinnosti Policii ČR, za což jim hrozí pokuta ve výši 100 000 Kč až 500 000 Kč. V případě ubytovatelů se většinou jedná o porušení ohlašovací povinnosti pobytu cizince, nevedení domovních knih nebo porušení dalších povinností obsažených v §100 ZoPC. V takovém případě se jedná o správní delikt, za který může být uložena pokuta ve výši až 50 000 Kč za každého cizince. Přestupky cizinců jsou uvedeny § 157 ZoPC. Lze je rozdělit dle stupně závažnosti do tří skupin, čemuž také odpovídá výše pokuty. Nejlehčími přestupky jsou případy, kdy cizinec v řízení uvede nepravdivé údaje, nepožádá ve lhůtě o prodloužení pobytového povolení nebo nesplní povinnost ohlášení místa pobytu nebo jeho změny ve lhůtě do 3 pracovních dnů. Za tyto přestupky cizinci hrozí pokuta ve výši do 3 000,- Kč. Dalšími jsou přestupky, za něž hrozí pokuta až 5 000,- Kč. Jsou jimi předložení pozměněných cestovních dokladů, neohlášení ztráty cestovních či pobytových dokladů ve lhůtě do 3 pracovních dnů nebo zdržení se na území ČR po uplynutí platnosti víza. Poslední skupinu tvoří správní delikty, za které je stanovena pokuta až do výše 10 000 Kč. Mezi tyto delikty patří překročení státních hranic mimo hraniční přechod, zneužití cestovních dokladů nebo záměrné vyhýbání se pobytové či hraniční kontrole. Správního deliktu se může dopustit také fyzická osoba v jednání vůči Policii ČR ve vztahu k cizinci a to tak, že uvede nepravdivé údaje v dokladu o zajištění ubytování nebo neodevzdá policii nalezený cestovní doklad či pobytové povolení. V těchto případech hrozí fyzické osobě pokuta ve výši až 5 000,- Kč. Další přestupky lze nalézt v §157a ZoPC.

41

Dalším velice závažným deliktem, kterého se mohou dopustit všichni výše zmiňovaní je neoprávněné zpracovávání údajů zanesených v nosiči dat s biometrickými údaji, za což hrozí v případě fyzické či právnické podnikající osoby pokuta ve výši až 10 000 000,- Kč a v případě fyzické osoby pokuta ve výši až 1 000 000,- Kč.

5.4.Nelegální migrace Nelegální migrací se rozumí neoprávněný vstup na území státu, neoprávněné opuštění tohoto území, neoprávněný pobyt na území nebo pobyt, který je v rozporu s účelem, za kterým bylo pobytové povolení vydáno (MVČR, Přístup k…, 2010). Na řešení nelegální migrace se společnými silami podílejí Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo financí v rámci Akčního plánu boje s nelegální migrací, který byl schválen v roce 2004 „Usnesením vlády České republiky č. 108 ze dne 4. února 2004“. Snahou jednotlivých resortů je v poli své působnosti nalézt a realizovat řešení a opatření vedoucí k minimalizaci nelegální migrace a k motivaci cizinců k legálnímu vstupu a pobytu na území ČR. Velice diskutovanou otázkou stále zůstává oblast nelegální migrace spojené s nelegálním zaměstnáváním. Tato problematika se také řeší v rámci celé EU. Výsledkem jednání EU je vydání „Směrnice Evropského parlamentu a Rady o minimálních standardech a postupech členských států v případě návratu nelegálně pobývajících příslušníků třetích zemí“ a návrh „Směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví postihy proti zaměstnavatelům státních příslušníků třetích zemí s nelegálním pobytem“. Cílem obou těchto směrnic je sjednocení postupu členských států vůči dotčeným osobám (MVČR, Přístup k…, 2010). Z níže uvedeného grafu je patrné, že počet nelegálně migrujících osob se díky jednotnému postupu v rámci EU snižuje. Na nelegální migraci v roce 2008 je nutné nahlížet s vědomím, že v prosinci 2007 došlo připojení ČR k Schengenu, čímž se vnější hranice ČR posunuli v podstatě až na vnější hranice EU a statistiky jsou počítány pouze v rámci vzdušné hranice.

42

Graf č. 2: Nelegální migrace v ČR v letech 2006-2008

Zdroj: vlastní na základě údajů Českého statistického úřadu

43

6. Projekty pro cizince Následující kapitola krátce představuje projekty zřizované ministerstvy ČR za účelem pomoci cizincům, kteří se snaží získat legální práci na území ČR nebo naopak těm, kteří o práci přišli a nevědí, jak postupovat dále. Sekundárním cílem každého z projektů je vždy podpora aktivní politiky ČR v oblasti migrace a zároveň snaha o zamezení nelegální migrace.

6.1.Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků Projekt si klade za cíl posílit příchod kvalifikovaných zahraničních pracovníků do ČR a podpořit jejich trvalou a úspěšnou integraci do české společnosti v relativně krátké době. V letech 2003 – 2007 byl projekt v pilotní fázi a od roku 2008 funguje v nepilotní fázi. Oproti podmínkám daným zákonem o pobytu cizinců, lze v rámci projektu žádat o trvalý pobyt již po uplynutí jednoho a půl roku v případě vysoce kvalifikovaných pracovníků (podmínkou zařazení do této kategorie je VŠ vzdělání, zaměstnání v ČR na vysokoškolské pozici a 1,5 roku praxe) a po uplynutí dvou a půl let v případě kvalifikovaných pracovníků. Do projektu se mohou přihlásit občané přibližně 51 států splňující následující podmínky: • • • • •

uchazeč musí vlastnit platné vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání s dobou platnosti minimálně 6 měsíců, povolení k dlouhodobému pobytu nebo zelenou kartu typu A nebo B, uchazeč musí doložit platné povolení k zaměstnání, uchazeč musí mít ukončené sekundární vzdělávání s maturitou, dále musí uchazeč doložit potvrzení o absolvování alespoň šestiměsíčního pracovního poměru na plný úvazek, uchazeč musí získat minimálně 25 bodů na základě bodového hodnocení posuzujícího kritéria věku, pracovního poměru v ČR, získaného vzdělání, zkušenosti s životem v ČR, jazykového vybavení a také přihlédnutí k rodině.

Podmínky vzdělání, pracovního poměru a státní příslušnosti k jednomu z 51 států nemusí splňovat ti cizinci, kteří jsou absolventy českých středních či vysokých škol. Do projektu se zájemce může přihlásit pomocí on-line formuláře na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“), kde po absolvování testu a získání minimálně 25 bodů bude cizinec pozván k osobnímu pohovoru. V případě nedosažení požadovaného

44

počtu bodů není cizinec do projektu připuštěn (Legální migrace – otevřená šance, 2003-2010). K 1. 4. 2010 1698 uchazečů.

bylo

do

projektu

od

jeho

počátku

zařazeno

6.2.Program dobrovolných návratů Jedná se o projekt Ministerstva vnitra s cílem asistované pomoci cizinci s dobrovolným návratem do vlasti. Tento projekt byl spuštěn zároveň se vstupem ČR do Schengenu 21. 12. 2007 a stále trvá. Má napomoci v případech neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu nebo cizinců s rozhodnutím o správním vyhoštění a lhůtou stanovenou k vycestování z území ČR. Nedisponují-li uvedení cizinci cestovním dokladem nebo nejsou schopni nést náklady spojené s vycestováním, je jim umožněno zažádat Ministerstvo vnitra o finanční pomoc spojenou s realizací návratu do domovské země. V případě, že je jejich žádosti vyhověno, jsou jim poskytnuty prostředky k vycestování, spolu se zajištěním cestovních dokladů. Zároveň však cizinci vzniká povinnost dodatečně ministerstvu uhradit polovinu takto vzniklých nákladů. Do té doby je zařazen do registru nežádoucích osob, maximálně však po dobu 6 let (MVČR, Program dobrovolných…, 2010). V průběhu trvání 3 individuální projekty.

tohoto

programu

již

byly

uskutečněny

Projekt dobrovolných návratů – fáze1 Uskutečnil se v rámci reakce na ekonomickou krizi s cílem pomoci propuštěným zahraničním pracovníkům v důsledku této krize. Cizincům, kteří byli propuštěni, pracovali na území ČR legálně, chtěli se vrátit do vlasti, ale nebyli sami schopni si tyto náklady hradit, bylo nabídnuto nouzové ubytování, letenka a asistence vedoucí k vycestování z ČR domů. Tento projekt trval v období 16. 2. 2009 až 24. 7. 2009. Projekt dobrovolných návratů – fáze2 Druhá fáze projektu se uskutečnila v období 27. 7. 2009 až 15. 12. 2009. Projekt navazoval na první fázi se stejným účelem. Do obou fází projektu se přihlásilo celkem 2089 osob, z čehož 64,2 % činili občané Mongolska, 15 % občané Uzbekistánu, 13,5 % občané Vietnamu. Dále se tohoto projektu zúčastnili občané Indonésie, Ukrajiny a další. Náklady na tyto projekty dosáhli celkem 67,1 mil. Kč (MVČR, Projekt dobrovolných …, 2010).

45

Projekt dobrovolné návraty nelegálně pobývajících cizinců Cílem projektu bylo zaměřit se na cizince pobývající na území ČR bez platného pobytového povolení. Jednalo se o jednorázový projekt, který se uskutečnil v období od 15. 9. 2009 do 15. 12. 2009. Cizincům, kterým jejich pobytová povolení pozbyla platnosti nebo těm, kteří na území ČR vstoupili neoprávněně, byla nabídnuta pomoc s úhradou nákladů spojených s vycestováním. Zároveň jim byla stanovena délka doby správního vyhoštění z ČR za nelegální pobyt, která byla kratší než ve standardním případě (MVČR, Projekt dobrovolných, 2010). Za dobu trvání projektu se do něho přihlásilo 169 osob. Nejvíce registrovaných osob bylo z Ukrajiny (41,4 %), Vietnamu (11,8 %), Mongolska (8,9 %), dále pak Uzbekistánu, Moldavska, Kyrgyzstánu a další. Graf č. 3: Vyhodnocení projektů dobrovolných návratů (1. a 2. fáze)

Graf č. 4: Vyhodnocení projektu dobrovolných návratů nelegálně pobývajících cizinců

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

46

7. Praktická část Praktická část práce se věnuje aktuální situaci v oblastech zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí a povolování pobytu, zároveň zde shrnuji mnou vnímaná negativa nebo naopak pozitiva z praxe a navrhuji možná zlepšení. Dále se praktická část práce zabývá vývojem příslušné legislativy a to v období po vstupu ČR do Schengenu. Tímto krokem došlo k otevření vnějších hranic ČR a byl umožněn volný pohyb osob, na což byla ČR legislativně připravena. Avšak z hlediska situace v oblasti migrace osob a vývoje legislativy EU nutně neustále dochází ke změnám legislativy ČR. Práce srovnává kritéria pro vstup a zaměstnání občana EU a občana třetí země na území ČR a jejich vliv na počet cizinců legálně zaměstnaných na našem území. Praktickou část práce uzavírá případová studie týkající se možnosti zaměstnání cizince a povolení jeho pobytu.

7.1.Aktuální situace, nedostatky a možná zlepšení v oblasti zaměstnávání zahraničních pracovníků Aktuální situace v oblasti zaměstnávání zahraničních zaměstnanců se promítá ve vývoji této oblasti v posledních letech. Graf č. 5: Zaměstnanci ze zahraničí evidovaní na úřadech práce v letech 2004 - 2008

Zdroj: vlastní na základě údajů Českého statistického úřadu

47

Jak lze posoudit z výše uvedeného grafu, počet zahraničních zaměstnanců se v roce 2008 oproti roku 2004, kdy bylo na úřadech práce evidováno 107 984 zahraničních zaměstnanců, téměř ztrojnásobil. Největší nárůst je zaznamenán v přílivu zaměstnanců z tzv. „třetích zemí, tj. těch, kteří pro výkon zaměstnání potřebují pracovní povolení. Tento rapidní nárůst se odráží v práci jednotlivých úřadů práce. Příkladem negativních dopadů tohoto nárůstu žadatelů mohou být pracoviště úřadů práce větších měst, které řeší velké množství těchto žádostí a často tak dochází k prodloužení lhůty správního řízení ze standardních třiceti dnů až na šedesát dnů. Správní řád toto prodloužení sice povoluje, ale pouze ve zvlášť složitých případech, o což se ve většině případů nejedná. Z debaty s kolegy zabývající se touto problematikou vyplynulo, že nejhůře se lhůtou správního řízení na tom je bohužel město Brno. Naopak je tomu na pracovišti Úřadu práce v Kutné Hoře, kde se kolegům podařilo získat rozhodnutí o povolení k zaměstnání ve lhůtě 14 dní od podání žádosti. Jedním z dalších nedostatků jsou často rozdílné požadavky referentů jednotlivých úřadů práce na náležitosti podání. Tyto náležitosti jsou jasně dané zákonem, avšak ne vždy je zákon jednotlivými úředníky vykládán stejně. Řešením je předem se telefonicky informovat. Vždy „vypadá lépe“, pokud jsou veškeré požadované náležitosti doloženy najednou. Navíc i pro referenta je tato skutečnost přijatelnější vzhledem k množství přijímaných žádostí a nutnosti vracet se k žádosti s doložením dodatečně přinesených náležitostí. Navíc, s přihlédnutím k novým okolnostem v této oblasti je možné, že nároky referentů se budou stupňovat, a to s odkazem na tiskovou zprávu MPSV s názvem „MPSV doporučilo zpřísnit vydávání a prodlužování povolení k zaměstnání cizincům ze třetích zemí33“. Samotné Ministerstvo práce a sociálních věcí v ní doporučuje, vzhledem k vysoké nezaměstnanosti v ČR, která je na míře 9,9%, aby všechny úřady práce důsledně monitorovaly trh práce a vydávaly povolení k zaměstnání pro cizince se zvýšenou obezřetností. Cílem je zařadit zpět do pracovního procesu občany ČR, popř. EU a teprve, pokud se opravdu jedná o pracovní místo těžko obsaditelné těmito skupinami osob, bude umožněno získat povolení k zaměstnání cizinci. Tato opatření, která nejsou přesně 33

FILIPOVÁ, Štěpánka. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 10.3.2010 [cit. 2010-03-29]. MPSV doporučilo zpřísnit vydávání a prodlužování povolení k zaměstnání cizincům ze třetích zemí. Dostupné z WWW:

48

specifikována, se týkají přibližně 70 tisíc cizinců, kteří již v ČR pracují a potom také všech, kteří se teprve chystají o povolení zažádat. MPSV v tiskové zprávě také přislíbilo, že opatření se budou uskutečňovat individuálně a vždy s přihlédnutím k životní situaci cizince. Dalším problémem při získávání pracovního povolení bývá jazyková bariéra mezi referentem úřadu práce a cizincem. Tuto bariéru navíc prohlubuje fakt, že již při příchodu na konkrétní úřad práce je z nástěnek patrné jednání pouze v českém jazyce. Toto negativum zčásti vyvažuje internetová multijazyková verze Integrovaného portálu MPSV, kde lze většinu informací předem nastudovat a důkladně se připravit. Pro referenty bývá také výhodou, že se cizinci většinou nechávají zastupovat českými občany či přímo za ně tuto problematiku řeší budoucí zaměstnavatel. Naopak za klady lze považovat jednotlivé legislativní změny, ke kterým po roce 2007 v zákoně o zaměstnanosti došlo. Za jednu z nejvýznamnějších změn můžeme považovat novelu zákona o zaměstnanosti platnou od 1. ledna 2009, kdy došlo ke zrušení povinnosti zaměstnavatele žádat o povolení k získávání zaměstnanců ze zahraničí, což celý proces získávání povolení k zaměstnání značně urychlilo. Zároveň se tak snížili náklady na celý tento proces o správní poplatek 2000,- Kč za podání žádosti k získávání zahraničních zaměstnanců. Dále také došlo ke zrušení požadavku na doložení zprávy o zdravotním stavu cizince. V rámci těchto změn je umožněno vydávat povolení k zaměstnání s platností až na dva roky. Oproti tomu dříve tomu bylo pouze na rok. Otázkou však zůstává, zdali nebudou tyto kroky vzhledem k pokynu o zpřísnění vydávání povolení opět obnoveny. Změny se projevily i v informační povinnosti zaměstnavatele. Před rokem 2009 měl zaměstnavatel při ukončení pracovněprávního vztahu s cizincem povinnost písemně tuto skutečnost ohlásit úřadu práce. Tato povinnost stále trvá, nově však navíc vznikla povinnost specifikovat důvod rozvázání pracovního poměru. Tímto se otevřela možnost evidovat cizincovu pracovní historii v ČR, včetně důvodů ukončení, a při podání žádosti o další povolení k zaměstnání se na základě této historie při rozhodování o udělení povolení orientovat. Získáním povolení k zaměstnání však celý proces nekončí. Aby bylo možné cizince legálně zaměstnat, je zapotřebí jeho legálního pobytu na území ČR. Toho lze docílit pouze získáním příslušného víza nebo pobytového povolení. K urychlení procesu zaměstnání cizince by tudíž

49

pomohlo, kdyby byla tato dvě jmenovaná povolení spojena v jedno. Takovéto propojení umožnila taktéž novela zákona o zaměstnanosti, která ustanovila variantu tzv. „zelené karty“, tedy možnost v určitých případech získat povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání. Současně s ní jsou však stále vydávána povolení k zaměstnání, jelikož ne všem zelená karta vyhovuje nebo ne všem je umožněno její získání34. Další výrazný krok, který by mohl dle mého názoru vést ke zrychlení a zjednodušení celého řízení spatřuji v elektronizaci (alespoň částečné) procesu komunikace s úřady, převážně při naplňování ohlašovací povinnosti zaměstnavatele. Veškeré kroky vůči úřadům práce, kromě ohlašování volného místa, jsou dnes podnikány v papírové podobě. Následně dochází pracovníky úřadů k jejich zadávání do informačních systémů. Tento proces je velmi zdlouhavý a při přepisu může snadno dojít k chybám. V případě elektronizace by se oproti tomu jednalo o pouhý přenos dat.

7.2.Aktuální situace, nedostatky v oblasti povolování pobytů

a

možná

zlepšení

Stejně tak jako oblast zaměstnávání, tak i oblast povolování pobytů na území ČR prošla svým vývojem. Oproti roku 2004, kdy bylo uděleno celkem 255 917 různých typů povolení k pobytu, byl tento počet v roce 2008 téměř dvojnásobný. Největší nárůst byl zaznamenán v kategorii povolení k dlouhodobému pobytu, tj. pobytů, u nichž je předpokládaná délka pobytu déle než 1 rok. Tento nárůst svědčí také o faktu, že se v ČR vyskytuje větší množství cizinců (včetně občanů EU), kteří zde pravděpodobně zamýšlejí zůstat natrvalo. Toto tvrzení lze podložit také zvětšujícím se podílem cizinců s uděleným trvalým pobytem.

34

Vyhláška Ministerstva vnitra č. č. 461/2008 Sb., kterou se stanoví seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o vydání zelené karty.

50

Graf č. 6: Vývoj počtu cizinců v ČR dle kategorie pobytu v letech 2004 - 2008

Zdroj: vlastní na základě údajů Českého statistického úřadu

V důsledku tohoto stále se navyšujícího trendu dochází i v oblasti povolování pobytů k přetíženosti jednotlivých pracovišť. V oblasti udělování krátkodobých víz a povolování pobytů se jedná o zastupitelské úřady v zahraničí. Žádosti o dlouhodobá víza tyto úřady pouze přijímají a dále postupují místně příslušným inspektorátům cizinecké policie. Rozhodování o dlouhodobých vízech a povolování dlouhodobých pobytů spadá do kompetence inspektorátů cizinecké policie. Agenda trvalých pobytů a povolování pobytů za účelem zaměstnání ve zvláštních případech (zelená karta) je v působnosti krajských pracovišť Ministerstva vnitra. Ve většině případů tak dochází k nadměrnému zatížení jednotlivých zastupitelských úřadů zejména ve státech, z nichž plyne do ČR největší příliv cizinců. Jedná se zejména o zastupitelské úřady na Ukrajině, ve Vietnamu, v Rusku, Moldavsku, Mongolsku a Číně. Stejně tak je tomu i na jednotlivých inspektorátech cizinecké policie ve větších městech, kdy s cílem dostat se na přepážku, jsou cizinci často nuceni díky systému s omezeným počtem pořadových čísel před jednotlivými inspektoráty i nocovat35. Tento systém pak nahrává různým zprostředkovatelům 35

např. ŠŤASTNÝ, Jiří. IDNES.CZ [online]. 29.7.2008 [cit. 2010-03-29]. Cizinci se víza na policii často nedočkají ani po hodinách ve frontě. Dostupné z WWW: .

51

či tzv. „pracovním agenturám“ ke kupčení s místy ve frontě nebo dokonce k podplácení úředníků či policistů, řešících tuto problematiku, o čemž se lze dočíst v nejednom novinovém článku36. Další negativum lze spatřovat v různém přístupu jednotlivých pracovišť. Dokonce jsem se i osobně setkal s různým přístupem a požadavkem pracovníků jednoho pracoviště na náležitosti podání žádosti o povolení pobytu cizince. Bohužel pořád se jako lepší jeví vyjít vstříc a dodat veškeré požadované náležitosti, i přes právně podložený osobní nesouhlas, než si celé řízení znepříjemňovat. Opět je lepší si telefonicky ověřit, které náležitosti jsou zrovna žádané. Stejně tak jako na úřadech práce jsou na inspektorátech cizinecké policie značné jazykové bariéry, kdy se navíc jednající policista hájí právním předpisem nařizujícím jednání v českém jazyce. V případě zastupitelských úřadů tento problém samozřejmě není, jelikož všichni úředníci těchto úřadu hovoří nejen česky, ale i minimálně jazykem státu, ve kterém zastupitelský úřad sídlí. Za jednu ze zbytečných, avšak možná zásadních komplikací považuji také složitou komunikaci, vyplývající z rozdělení kompetencí mezi jednotlivé úřady. Jako zaměstnanec společnosti, pro kterou má cizinec pracovat a zároveň jako osoba tímto cizincem zmocněná, jsem nucen k žádosti o dlouhodobé vízum, která byla podána na zastupitelském úřadě v zahraničí a dále postoupena místně příslušnému inspektorátu cizinecké policie, dodatečně doložit určité náležitosti podání, musím podotknout zastupitelským úřadem nevyžadované. Komunikace pak probíhá tím způsobem, že inspektorát komunikuje se zastupitelským úřadem a zastupitelský úřad poté písemně informuje mne. Celá tímto způsobem popsaná komunikace s sebou nese zbytečné náklady za poštovní poplatky do ciziny a prodloužení celého řízení, přičemž by v případě vůle protistrany postačilo osobní doložení požadovaných náležitostí. Za poslední negativum považuji strnulost úředníků/policistů v případě legislativních změn.

a

nepřipravenost

Pozitiva v oblasti povolování pobytu lze spatřovat v některých z legislativních změn. Za stěžejní lze považovat změny nejnovější.

36

např. SŮRA, Jan. IDNES.CZ [online]. 30. 1. 2008 [cit. 2010-03-29]. Udělování víz do ČR provází korupce, tvrdí Vietnamci. Dostupné z WWW: .

52

S platností od 5. 4. 2010 se na základě Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 265/2010 ze dne 25. března 2010, kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 562/2006 změnil postup při vydávání víz. Od tohoto data se nadále již nevydávají víza typu D+C. Tyto víza jsou nahrazena vízy typu D. Držitelé těchto víz mají možnost cestovat po Schengenu, s tím omezením, že doba strávená v těchto zemích nesmí v součtu přesáhnout období tří měsíců během jakéhokoliv šestiměsíčního období (MVČR, Právo volného…, 2010), což je bezesporu pro cizince výhodou Doposud pro vízum typu D platila pouze možnost tranzitu přes ostatní země Schengenu (mimo vydávající stát) v délce maximálně pěti dnů. Naopak ke změnám vedoucím k zamezení nelegální migrace. Za ně lze považovat řádně stanovený a vymezený požadavek na cestovní zdravotní pojištění, kdy pro případ dlouhodobého pobytu může být pojištění sjednáno pouze se zákonem stanovenými pojišťovnami. Tento krok vede minimálně ke ztížení podmínek pro získání povolení k pobytu. Zároveň vyjadřuje angažovanost cizince a zájem cizince v ČR opravdu pobývat. Další takovou změnou je doložení dokladu k posouzení trestní zachovalosti. I přes to, že byla tato náležitost podání žádosti o povolení k pobytu ze zákona vypuštěna a jedná se pouze o náležitost, která se předkládá na požádání, tak se její předkládání v případě dlouhodobého pobytu vyžaduje. Opět dochází k odfiltrování osob s „pohnutou“ trestní minulostí. Za významný krok lze považovat i restrukturalizaci Policie ČR. V rámci vymezení její pravomoci došlo na konci roku 2008 k přesunu agendy trvalých pobytů na pracoviště Ministerstva vnitra. V druhé fázi této restrukturalizace dojde na konci roku 2012 i k přesunu agendy dlouhodobých pobytů. Oba tyto kroky výrazně napomohou k vyřešení přetíženosti jednotlivých inspektorátu cizinecké policie a domnívám se, že zároveň dojde i k zefektivnění celého procesu povolování v oblasti těchto agend. Na základě svých praktických zkušeností bych pro zrychlení a zefektivnění procesu navrhoval zamyslet se nad možností přímé komunikace s inspektorátem cizinecké policie v případě podání žádosti o dlouhodobé vízum v zastoupení na základě plné moci. Dále pak umožnění částečné elektronizace procesu, která by také napomohla především k urychlení procesu a odbourání čekacích lhůt při podání žádostí. Otázkou však zůstává, jakým vhodným způsobem zajistit bezpečnost elektronického přenosu dat a zaručit identitu a hodnověrnost žadatele.

53

7.3.Srovnání EU vs. třetí země Za účelem přehlednosti a lepší orientace zde uvádím srovnání podmínek, jejichž splnění je nutné z hlediska legálního zaměstnání a pobytu na území ČR v případě občana EU (popř. jeho rodinného příslušníka) a občana třetí země. Tabulka č. 2: Srovnání podmínek legálního zaměstnání a pobytu

Povolování pobytu

Zaměstnávání

Oblast

Kritérium

Občan EU (popř. rodinný příslušník)

Občan třetí země

možnost zajímat se o pracovní místo u tuzemského zaměstnavatel

ihned po nahlášení volného místa

30 dnů po nahlášení volného místa

povolení k zaměstnání

pouze ohlášení nástupu do zaměstnání

povolení k zaměstnání (v případě výjimky uvedené v ZoZ pouze ohlášení), zelená karta

ohlášení nástupu do zaměstnání

10 dnů

10 dnů

doba potřebná k vyřízení formalit umožňujících nástup do zaměstnání

žádná

30-60 dnů

možnost pobytu

na občanský průkaz či cestovní doklad

na základě povolení

ohlašovací povinnost

v případě pobytu delšího 30 dnů do 30 dnů od vstupu na území ČR

do 3 pracovních dnů od vstupu na území ČR

doba potřebná k vyřízení formalit umožňujících pobyt

žádná

dle typu povolení (30 – 90 dnů)

Zdroj: vlastní na základě platné legislativy

Již z teoretické části práce vyplývá, že legálně pracovat v ČR je výrazně snazší pro občana EU než pro občana z třetí země. V podstatě tomu nemůže být jinak, jelikož veškerá legislativa EU je implementována

54

do legislativy ČR a jejím cílem je usnadnit volný pohyb osob občanům EU a stejně tak vytvořit jednotný evropský trh práce. Neznamená to, že cílem je znemožnit občanům třetích zemí práci na území EU, nicméně přednost je dána zaměstnávání občanů EU a občané třetích zemí jsou před vstupem a při pobytu na území ČR, potažmo celé EU, důsledněji prověřováni. Zákonodárci ČR tak činí ve snaze zachovat pracovní místa především pro občany ČR a předejít tak vysoké míře nezaměstnanosti. Mimo to se může jednat o záměr předejít narůstající míře organizované kriminality, za jejíž příčinu bývají často označování právě cizinci z třetích zemí, zejména ze státu bývalého SSSR a asijských států. Následující graf ukazuje počty legálně pracujících cizinců na území ČR a to ve srovnání občané EU a občané třetích zemí. Graf č. 7: Vydaná povolení k zaměstnání či ohlášení o nástupu do zaměstnání občanům EU vs. občanům třetích zemí na území ČR v letech 2004-2008

Zdroj: vlastní na základě údajů Českého statistického úřadu

55

Graf dokazuje výše zmíněný princip, kdy přednostně jsou zaměstnáváni občané EU před občany třetích zemí. Avšak zatímco příchod zaměstnanců z EU v posledních dvou sledovaných letech stagnuje, příchod zaměstnanců z třetích zemí narostl cca dvojnásobně oproti nárůstům v průběhu předchozích let. Tento fakt lze interpretovat zejména migrací osob za vyšší životní úrovní. Občané z třetích zemí jsou i přes náročně vstupní kritéria motivováni pracovat na území ČR právě proto, že jim nabízí vyšší životní úroveň v souvislosti s vyšším HDP na hlavu než jejich domovská země. Lze usuzovat i na to, že tuzemští zaměstnavatelé stále častěji přijímají na expertní vysoce hodnocené pozice právě zaměstnance z třetích zemí. Zaměstnanec z třetí země na této pozici má totiž často nižší platové požadavky než stejně kvalifikovaný zaměstnanec z EU, resp. ČR. Zde se opět dostáváme k tomu, že tyto mechanismy se příslušná legislativa pokouší regulovat.

7.4.Případová studie – zajištění pracovního a pobytového povolení Pro zpracování případové studie jsem si zvolil řešení konkrétního případu příjezdu a pobytu cizince za účelem zaměstnání. Tento případ byl řešen ve společnosti se zaměřením na strojírenskou výrobu. Společnost je jednou z poboček mateřské společnosti sídlící v Japonsku. Zde v ČR je společnost řízena převážně japonskými manažery. Mým úkolem je připravit a zajistit vše potřebné k bezproblémovému příjezdu a pobytu jednoho z japonských manažerů na území ČR za účelem dlouhodobého zaměstnání. Japonsko patří mezi tzv. třetí země. Vzhledem k dlouhodobějšímu pobytu se do budoucna počítá i s možností příjezdu jeho rodiny. Celý proces je vhodné si rozdělit do jednotlivých fází. Obecně lze uvažovat o těchto fázích: 1. Zjištění informací a příprava podkladů 2. Podání žádosti o povolení k zaměstnání 3. Fáze čekání na vydání rozhodnutí o povolení k zaměstnání a příprava podkladů na podání žádosti o povolení k pobytu 4. Podání žádostí o povolení k pobytu 5. Fáze čekání na vydání rozhodnutí o povolení k pobytu 6. Ohlašovací povinnost Zjištění informací a příprava podkladů Jedná se o první krok celého procesu. Tato fáze začíná v podstatě rozhodnutím o zaměstnání cizince na území ČR. V případě uvedené

56

společnosti je tento krok o to jednodušší, že už víme, o koho konkrétně se bude jednat. V podstatě dojde k vyslání cizince k výkonu práce do dceřiné společnosti. Vzhledem k předpokladu dlouhodobého zaměstnání je však tento případ řešen zaměstnáním tohoto cizince u tuzemského zaměstnavatele, tzn. v Japonsku mu bude pracovní poměr ukončen a nastoupí k výkonu práce u zaměstnavatele v ČR. Pro shrnutí, jde o občana Japonska, který bude na území ČR zaměstnán jako manažer jedné z výrobních sekcí v již zmiňovaném strojírenském podniku. Výsledkem této fáze je mít řádně vyplněný a k podání nachystaný formulář žádosti o povolení k zaměstnání. Formulář samotný lze nalézt na stránkách MPSV a k jeho řádnému vyplnění potřebujeme znát následující informace: • Jméno a příjmení, popř. ostatní jména, pohlaví cizince, • údaje o datu, místu a státu narození, • informace o národnosti cizince, • číslo cestovního dokladu, • informace týkající se místa trvalého pobytu cizince, • údaje o vzdělání. Všechny předchozí informace (kromě adresy trvalého bydliště a vzdělání) vyčteme z cestovního dokladu cizince. Kopie cestovního dokladu je jednou z příloh podání žádosti a zároveň nám slouží k ověření předkládaných informací. Může se stát, že v důsledku jazykové bariéry či překlepu dochází k uvádění nepravdivých informací. Při zpracovávání těchto údajů je tedy třeba být velmi obezřetní. Všechny osobní údaje a veškeré náležitosti podání je třeba uvádět pravdivě a zároveň je nezbytné, aby odpovídali skutečnosti a korespondovali s doloženými doklady či potvrzeními. V případě nedodržení těchto skutečností totiž hrozí tomu, kdo jednal protiprávně sankce za správní delikt v souladu s jednotlivými právními normami. V tomto případě v souladu se zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Dále se vyžaduje doklad o absolvovaném vzdělání, který na žádost cizince vystaví ředitelství absolvované školy. Poté, co budoucí zaměstnavatel doklad o absolvovaném vzdělání obdrží je nezbytné zařídit jeho úředně ověřený překlad do českého jazyka. Tento překlad se také vyžaduje jako jedna z příloh podání žádosti. Vyplnit příslušný formulář žádosti o povolení k zaměstnání může uchazeč (cizinec) sám, avšak vzhledem k existenci pouze české verze formuláře a náročnosti některých jeho položek, je to pro cizince úkol jen

57

velmi obtížně řešitelný. Nabízí se tedy varianta, kdy na základě emailové či telefonické komunikace s cizincem vyplním tento formulář já jako osoba k tomu zmocněná na základě plné moci udělené jak budoucím zaměstnancem, tak zaměstnavatelem. Tento způsob je, jak ukázala praxe, mnohem rychlejší a efektivnější. Potřebné dokumenty, ze kterých při vyplňování formuláře získávám informace, jsou mi nejprve doručeny prostřednictvím scanu do emailové pošty. Poté jsou i jejich originály či ověřené kopie prostřednictvím jedné z mnoha přepravních společností či pošty zaslány zaměstnavateli. I přes fakt, že formulář vyplním já jako zmocněná osoba, je nezbytné, aby ho uchazeč vlastnoručně podepsal. V elektronické podobě je cizinci emailem zaslán vyplněný formulář a ten jeho originál po podepsání zasílá zpět spolu s podepsanou plnou mocí k zastupování cizince. Při splnění ostatních náležitostí podání, zejména doložení všech potřebných příloh, je možno přejít k podání žádosti o povolení k zaměstnání. To vše za předpokladu, že máme volné pracovní místo ohlášené na úřadu práce. Doba potřebná ke zvládnutí této fáze se odvíjí především od rychlosti získání potvrzení o absolvovaném vzdělání, jeho úředního překladu do českého jazyka a doby dodání podkladů přepravní službou. Důležitým faktem, který nesmíme opomenout, je zákonem stanovená lhůta 30 dní od nahlášení tohoto volného místa na úřad práce. Při standardních průběhu procesu se doba potřebná pro vyřízení těchto formalit pohybuje právě kolem těchto 30 dní. Finanční náklady této fáze se pohybují okolo 2 000,-Kč. Podání žádosti o povolení k zaměstnání Řádně vyplněná žádost o povolení k zaměstnání se podává na místně příslušném úřadu práce, v mém případě se jedná o Úřad práce Brno-město. V případě, který řeším, bude povolení k zaměstnání požadováno na maximální možnou dobu, což jsou 2 roky. Žádost lze podat kdykoliv v pracovní době referátu zahraniční zaměstnanosti, avšak vzhledem k vytíženosti úřadu je výhodnější se na termínu podání předem telefonicky domluvit. Samotné podání žádosti je časově nenáročné, zabere přibližně 2 hodiny času i s cestou, sjednaným termínem schůzky však předejdu dlouhému čekání na projednání. Přijetí žádosti je zpoplatněno kolkovou známkou v hodnotě 500,- Kč. K podání se doporučuje mít připravenou kopii žádosti, na kterou se na podatelně úřadu vyznačí podací razítko spolu s číslem jednacím.

58

Fáze čekání na vydání rozhodnutí o povolení k zaměstnání a příprava podkladů na podání žádosti o povolení k pobytu Tato fáze je z hlediska časového nejnáročnější. Rozhodování o povolení k zaměstnání probíhá formou správního řízení se zákonem stanovenou lhůtou 30 dnů. V teoretické části práce jsem však již zmiňoval, že se tato lhůta může prodloužit až na 60 dnů. V praxi je lepší počítat s touto pesimističtější variantou. Určitou výhodu při podávání žádosti mají žadatelé o dlouhodobé vízum za účelem zaměstnání, kdy povolení k zaměstnání lze nahradit oznámením čísla jednacího a názvu úřadu práce, který žádost o pracovní povolení řeší. Tato možnost pomáhá zkrátit celkovou dobu řízení. Na druhou stranu, pokud povolení k zaměstnání úřad práce nevydá, je tato skutečnost brána jako důvod pro neudělení víza a cizinec v podstatě přichází o zaplacený správní poplatek. V mém případě však raději volím standardní postup, tedy strpění delší čekací doby. Tato doba na druhou stranu dává dostatečný prostor pro přípravu podkladů pro podání žádosti o povolení k pobytu. Jedním z důležitých podkladů pro podání žádosti o povolení k pobytu je potvrzení o zajištění ubytování. Jak již bylo řečeno v úvodu studie, řeším případ dlouhodobého pobytu za účelem zaměstnání. Nejvhodnější a nejefektivnější variantou ubytování se v tomto případě tedy jeví zařízení dlouhodobého pronájmu bytu. Mým úkolem je vyhledat vhodné byty, zhodnotit jednotlivé nabídky a mezi nimi rozhodnout. Poté lze přejít k uzavření nájemní či podnájemní smlouvy. Tato smlouva pak v podstatě tvoří požadované potvrzení o zajištění ubytování. Tímto potvrzením se zajištění ubytování prokazuje jak při žádosti o vízum, tak následně i při žádosti o povolení k pobytu. V řešeném případě se zároveň do budoucna uvažuje i o přicestování rodiny cizince. Na tyto skutečnosti je vhodné myslet již v této fázi a do znění smlouvy je zakomponovat. Především by zde měly být uvedeny identifikační údaje všech osob, u kterých se uvažuje, že budou pronajatou nemovitost užívat k bydlení. Pokud by tyto informace nebyly ve smlouvě obsaženy, lze později sjednat nápravu sepsáním dodatku. Zajištěné ubytování musí splňovat v případě žádosti o dlouhodobé vízum požadavek, aby se v dokladu o ubytování vyskytovala informace týkající se podlahové plochy ubytovacích prostor. Tato plocha musí činit minimálně 8m2 v případě pobytu jedné osoby, 12,6 m2 při pobytu 2 osob

59

a při pobytu každé další osoby je potřeba počítat s dalšími 5 m2 37. Pokud tato informace není v potvrzení obsažena, považuje se to za nesplnění náležitosti podání žádosti. S tímto požadavkem musím počítat již při výběru vhodného bytu. Nájemní smlouva či obdobný ubytovací doklad je stěžejním podkladem pro vydání víza. Při následném prodlužování pobytu či získávání povolení k pobytu již stačí tento doklad nahradit souhlasem majitele nemovitosti s ubytováním cizince nebo dodatkem ke smlouvě s nově vyznačenou dobou platnosti. Většinou je tato problematika v případě postu manažera řešena zaměstnavatelem a smlouva zní na jméno společnosti. Nezbytností pro podání žádosti o povolení k pobytu je opět mít řádně vyplněný formulář žádosti o udělení schengenského víza. Tento formulář lze nalézt na stránkách MV ČR nebo ho lze získat na zastupitelském úřadě v zahraničí. K jeho vyplnění je nutné znát následující informace týkající se: •

rodinného stavu cizince, identifikační údaje manželky i dětí (tyto informace jsou zapotřebí, i když se rodina cizince nechystá přicestovat na území ČR za účelem sloučení rodiny), • jména a příjmení rodičů cizince, • informace o současném zaměstnavateli (v případě cizince vyslaného na území ČR zahraničním zaměstnavatelem za účelem plnění smlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou se uvádí zahraniční zaměstnavatel, v případě uzavření pracovní smlouvy s tuzemským zaměstnavatelem se uvádí tento tuzemský zaměstnavatel), • v případě, že cizinec v posledních třech letech obdržel některá z víz platných v Schengenu, je nutné mít bližší informace o druhu a platnosti těchto víz, • dále je nutné znát informace ohledně místa a způsobu příjezdu cizince do Schengenu a jako poslední • informace týkající se zvoucích osob, popř. ubytovatele, a také informace ohledně finančního zabezpečení. Kromě vyplněné žádosti musí být tyto skutečnosti doloženy také příslušnými potvrzeními a náležitostmi uvedenými v teoretické části práce.

37

vyplývá z vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů.

60

Zajistit všechny výše uvedené doklady bychom měli zvládnout během doby, kdy čekáme na rozhodnutí o povolení k zaměstnání, což vzhledem k přesycenosti nabídek na trhu nemovitostí nečiní výrazný problém. Finanční náklady se pohybují v řádech desetitisíců v návaznosti na cenu za nájem bytu. Informace získávám obdobnou cestou jako při shromažďování podkladů pro podání žádosti o pracovní povolení, tedy zejména prostřednictvím elektronické komunikace s cizincem. Podání žádostí o povolení k pobytu K této fázi mohu přistoupit poté, co jsem byl příslušným úřadem práce vyrozuměn o vydání kladného povolení k zaměstnání a zároveň mám připraveny veškeré podklady pro podání žádosti o povolení k pobytu. V mém případě se také zároveň poprvé osobně setkám s cizincem, kterému jsou tato povolení vystavována. Vzhledem k faktu, že občanům Japonska je na základě mezinárodní dohody umožněno vstoupit na dobu 3 měsíců na území Schengenu bez víza a zároveň mohou o vízum žádat na kterémkoliv zastupitelském úřadě ČR v zahraničí, nic nebrání tomu, aby cizinec do ČR přicestoval. Zároveň tak dojde ke značnému ulehčení při podání žádosti o vízum. V případě, že by cizinec nemohl přicestovat, bylo by nutné mu veškeré podklady skrz přepravní službu zaslat a on sám by si osobně o vízum zažádal na zastupitelském úřadě v Japonsku. V případě jeho příletu a pobytu bez víza není problém po předchozí telefonické domluvě s nejbližším zastupitelským úřadem v zahraničí přijet na tento úřad a zažádat o vízum osobně nebo na základě ověřené plné moci v zastoupení. Z Brna se nejbližší zastupitelský úřad nachází na Slovensku v Bratislavě nebo v Rakousku ve Vídni. Jelikož se stále bavíme o dlouhodobém pracovním pobytu a pracovní povolení bylo požadováno s dobou platnosti 2 roky, budeme žádat zároveň o krátkodobé i dlouhodobé vízum. Krátkodobé vízum nám zajistí, že cizinec bude moci nejdříve po pěti dnech od podání žádosti legálně pracovat (nejvíce však 90 dnů) a dlouhodobé nám zaručí další maximálně roční platnost pobytového povolení. V reálném čase bývá dlouhodobé vízum vydáváno přibližně po 75 dnech od podání žádosti a nahradí tak krátkodobé vízum. Podání žádosti je spojeno se správním poplatkem za podání krátkodobého víza ve výši 60 EUR. Podání žádosti o dlouhodobé vízum je pro občany Japonska zproštěno od poplatku, jinak se pohybuje ve výši 2 500,- Kč.

61

Fáze čekání na vydání rozhodnutí o povolení k pobytu V závislosti na vytíženosti zastupitelského úřadu zabere vydání rozhodnutí o obdržení krátkodobého víza přibližně 5 až 30 dnů. Po tomto rozhodnutí je nezbytné, aby cizinec či zmocněná osoba opět navštívila tento úřad a vízový štítek nechala vlepit do cestovního dokladu cizince. Ode dne vystavení může manažer legálně na území ČR pracovat. Přibližně po 75 dnech je možno se na úřadě informovat o stavu vyřízení dlouhodobého víza. Štítek si je nutné opět přijet vyzvednout. Ohlašovací povinnost Po obdržení jakéhokoliv pobytového povolení je nezbytné se do 3 pracovních dnů dostavit na místně příslušném inspektorátu cizinecké policie, kde se pomocí přihlašovacího lístku cizinec přihlásí k pobytu v dané lokalitě. Tato skutečnost je mu zaznačena do cestovního dokladu. Vzhledem k jazykové bariéře cizince při jednání doprovázím. Tímto celý proces zajištění pobytového a pracovního povolení končí a další kroky záleží pouze na situaci v budoucnu. V případě pokračování zaměstnání bude dlouhodobé vízum nahrazeno povolením k dlouhodobému pobytu. V případě návratu cizince do vlasti dojde ke zrušení pracovního povolení.

62

8. Diskuse a závěr Po prostudování příslušné legislativy snadno dojdeme k závěru, že kroky nutné k legálnímu pobytu na území ČR za účelem zaměstnání jsou rozdílné pro občany EU a občany s tzv. třetích zemí. Občan EU naplní podmínky k legálnímu zaměstnání na území ČR mnohem snáz. Dochází k tomu na základě členství ČR v EU a následného vstupu do Schengenského prostoru, tudíž provázané legislativy respektující a podporující principy volného pohybu osob a jednotného evropského trhu práce. Na základě těchto principů se při zaměstnávání a pobytu na území ČR na občany EU nahlíží velmi obdobně jako na občany ČR. Občané EU jsou při uplatnění na evropském trhu práce upřednostněni oproti občanům z třetích zemí. Ti naopak musí podstupovat náročně povolovací procesy, které jim následně umožní vstup na trh práce v ČR, resp. EU. Po splnění a dodržení všech podmínek vstupu, pobytu a výkonu zaměstnání se pozice zaměstnanců z třetích zemí a zaměstnanců z EU stává z pohledu zákoníku práce rovnocenná. Z porovnání náročnosti vstupních kritérií a statistických dat vyplývá, že dochází k přednostnímu zaměstnávání občanů EU. Nelze však jednoznačně říci, zda tento fakt způsobuje pouze rozdílnost vstupních kritérií. Můžeme zvažovat i další okolnosti, které příchod zahraničních zaměstnanců do ČR ovlivňují jako např. uplatnění se na domácím trhu práce, platové ohodnocení, profesní specializace, ale i migrační vzdálenost. Legislativa ČR zjevně průběžně reaguje jak na situaci na českém trhu práce tak na změny v legislativě EU. Po vstupu do Shengenského prostoru byla česká legislativa nucena reagovat novelou obou zásadních zákonů upravujících pobyt a zaměstnávání cizinců na území ČR, tj. zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Nezůstalo však pouze u těchto novel, ale s postupným vývojem v této oblasti docházelo k dalším více či méně zásadním změnám. Za ty jež nejvíce přispěly k zefektivnění procesu zaměstnávání a pobytu lze považovat následující. Ze strany uchazeče či zaměstnavatele se jedná o odstranění nutnosti vlastnit povolení k získávání cizinců, nutnosti vždy doložit lékařskou zprávu o zdravotním stavu cizince, harmonizace ve vydávání víz a zejména pak zavedení duálního povolení, tzv. zelených karet. Ze strany státu jde pak o změny v ohlašovací povinnosti, kdy je evidována pracovní minulost cizince na území ČR včetně důvodů v případě výpovědi. A dále pak upřesnění kompetencí jednotlivých zainteresovaných institucí a v neposlední řadě jasně vymezený požadavek na cestovní zdravotní pojištění cizince. Lze říci, že všechny tyto legislativní změny

63

reflektují aktuální situaci a identifikovaná kritická místa a tedy obecně přispívají ke zkvalitnění celého procesu a zamezení nelegálních praktik. Z případové studie, stejně jako z obsahu celé práce vyplývá, že v případě zaměstnání cizince a jeho pobytu za účelem zaměstnání na území ČR se jedná o legislativně a administrativně poměrně složitý proces, který si žádá dostatek času na vyřízení všech potřebných formalit. Je to také proces poměrně náročný na komunikaci s úřady, která zejména při vyřizování pracovního povolení probíhá v českém jazyce. Také proto se jeví jako efektivní, zastupuje-li cizince při tomto jednání tzv. zmocněná osoba. Celý proces je velmi individuální, závisí jak na vytíženosti jednotlivých zainteresovaných úřadů, tak na rychlosti jednání cizince nebo jím pověřené osoby. V případě pesimistické varianty lze hovořit o době nutné k získání povolení k zaměstnání a povolení ke krátkodobému pobytu za účelem zaměstnání v délce trvání necelých 100 dnů. Pokud vše vychází „dobře“, tedy při optimistické variantě průběhu procesu, může dojít k získání obou povolení v době do 60 dnů od počátku vyřizování. Zaměstnání zaměstnance z třetí země je možné, avšak náročnost celého procesu přispívá k tomu, aby se tak dělo odůvodněně a pouze na nezbytně nutnou dobu.

64

Seznam použité literatury Knižní literatura: [1] HŘEBÍKOVÁ, Iva. Správní řízení na úseku pobytu cizinců. Praha : Vydavatelství Policejní akademie České republiky, 2006. 193 s. ISBN 80-7251-227-7. [2] JOKLOVÁ, Kateřina, et al. Zaměstnávání cizinců a vysílání pracovníků do zahraničí. Praha : ASPI, a.s., 2009. 312 s. ISBN 978-80-7357-437-6. [3] ONDRUŠ, Radek; KEJVAL, Jaroslav. Průvodce cizineckým řízením se vzory procesních postupů správních úřadů a účastníků řízení: podle stavu k 1.1. 2005. Praha : Linde, 2005. 359 s. ISBN 80-7201-516-8. [4] PETYOVSKÝ, Tomáš. Správně právní aspekty zaměstnávání cizinců. Brno, 2009. 66 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita. [5] RÁKOCZYOVÁ, Miroslava, et al. Zaměstnavatelé zahraničních pracovníků v České republice a jejich role v procesu sociální integrace. Praha : Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i., 2007. 156 s. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-87007-92-1. [6] SOUŠKOVÁ, Milena. Legal regulation of the labour market in the Czech Republic. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2008. 22 s. ISBN 978-80-245-1495-6. [7] STEINICHOVÁ, Ladislava. Průvodce novým zákonem o zaměstnanosti. Praha : BMSS-Start, spol. s r.o., 2004. 62 s. ISBN 80-86140-22-9. [8] STEINICHOVÁ, Ladislava. Průvodce zaměstnáváním cizinců v České republice. Praha : BMSS-Start, spol. s r.o., 2004. 79 s. ISBN 8086140-23-7. Internetové zdroje: [9] Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-03-21]. Český statistický úřad. Dostupné z WWW: . [10] Integrovaný portál MPSV [online]. 2010 [cit. 2010-03-07]. Právní postavení občanů EU/EHP, Švýcarska a jejich rodinných příslušníků z hlediska zákona o zaměstnanosti. Dostupné z WWW: .

65

[11] Integrovaný portál MPSV [online]. 2010 [cit. 2010-03-14]. Výkon práce cizince vysílaného zahraničním zaměstnavatelem. Dostupné z WWW: . [12] LEGÁLNÍ MIGRACE - OTEVŘENÁ ŠANCE [online]. 2003-2010 [cit. 2010-03-21]. Projekt Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků. Dostupné z WWW: . [13] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2010 [cit. 2010-03-21]. Čeština pro cizince. Dostupné z WWW: . [14] Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2009 [cit. 201003-28]. Migrační a azylová politika České republiky. Dostupné z WWW: . [15] Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 30.3.2010 [cit. 2010-03-31]. Právo volného pohybu na území Schengenu pro držitele dlouhodobých víz (změny k 5.4.2010). Dostupné z WWW: . [16] Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2010 [cit. 201003-21]. Podmínky vstupu a pobytu cizinců na území České republiky. Dostupné z WWW: . [17] Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2010 [cit. 201003-21]. Program dobrovolných návratů. Dostupné z WWW: . [18] Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2010 [cit. 201003-21]. Projekt dobrovolných návratů. Dostupné z WWW: . Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2010 [cit. 2010[19] 04-20]. Projekt dobrovolných návratů ůspěšně ukončen. Dostupné z WWW: .

66

[20] Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2010 [cit. 201003-21]. Přístup k nelegální migraci v České republice a Evropské unii. Dostupné z WWW: . [21] Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2010 [cit. 201003-21]. Vízová politika. Dostupné z WWW: . [22] MORÁVEK, Daniel. Podnikatel.cz [online]. 2008 [cit. 2010-0307]. Co všechno je nutné splnit při zaměstnávání cizinců?. Dostupné z WWW: . ISSN 1802-8012. [23] NAVRÁTIL, Marcel. Integrovaný portál MPSV [online]. 2007, 2009 [cit. 2010-03-14]. Služba EURES v Evropské unii a Evropském hospodářském prostoru. Dostupné z WWW: . [24] Policie ČR [online]. 2010 [cit. 2010-03-21]. O nás. Dostupné z WWW: . [25] Policie ČR [online]. 2010 [cit. 2010-03-21]. Povolení k trvalému pobytu bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území ČR. Dostupné z WWW: . [26] Policie ČR [online]. 2010 [cit. 2010-03-21]. Ředitelství služby cizinecké policie . Dostupné z WWW: . [27] Policie ČR [online]. 2010 [cit. 2010-03-14]. Změna v udělování víz. Dostupné z WWW: . Zákony: Vyhlášky Ministerstva vnitra č. 368/1999 Sb., náležitosti [28] a počty fotografií podle zákona o pobytu cizinců. [29] Vyhláška Ministerstva ČR č. 446/205 Sb., kterou se stanoví okruh cizinců, kteří mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území České republiky pouze na základě uděleného letištního víza, ve znění pozdějších předpisů.

67

[30] Vyhláška Ministerstva vnitra č. č. 461/2008 Sb., kterou se stanoví seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o vydání zelené karty. [31] Vyhláška Ministerstva vnitra č. 462/2008 Sb., kterou se stanoví seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o udělení víza, vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu pouze na zastupitelském úřadu ve státě, jehož je cizinec občanem, popřípadě, jenž vydal cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizinec povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt. [32] Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České [33] republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [34] Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. [35] Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. [36] Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. [37] Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. [38] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. [39] Zákon č. 382/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. [40] Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, v aktuálním znění. Mezinárodní smlouvy: [41] Mezinárodní smlouva č. 45/1999 Sb. o přístupu ČR k Úmluvě o zrušení požadavku ověřování veřej. listin. [42] Mezinárodní smlouva č. 41/2009, Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Japonskem o sociálním zabezpečení

68

Předpisy EU: [43] Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968, o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství. [44] Nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni. [45] Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny. [46] Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex).

69

Seznam příloh [1] Žádost cizince o povolení k zaměstnání na území České republiky [2] Možnosti pobytu cizinců z "třetích zemí" na území ČR [3] Žádost o udělení Schengenského víza [4] Žádost o povolení k trvalému pobytu/ povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky

70