Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav práva a humanitních věd. Bakalářská práce

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav práva a humanitních věd

Bakalářská práce Vinařské právo - označování a uvádění vinařských produktů na trh

Vedoucí práce: JUDr. Dana Zapletalová

František Holík

Brno 2011

Na tomto místě bych rád poděkoval JUDr. Daně Zapletalové, která mi při zpracování této práce pomáhala. Děkuji za odborné vedení a cenné připomínky k práci.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Vinařské právo - označování a uvádění vinařských produktů na trh zpracoval samostatně. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Brně dne 27. května 2011

_______________________ František Holík

Abstract HOLÍK, F. Vinicultural law – labeling and putting wine products into marketplace. Bachelor thesis. Brno, 2011. Submitted bachelor thesis is dealing with juristic aspects of labeling and putting products into marketplace. There are specified compulsory, voluntary, eventual and forbidden datas in the theoretic part. Then we discuss the classification in terms of labeling wines. The practical part analyzes and compares the selected wine bodies. The critism of legislation is mentioned on the end of the thesis, as well as proposals for improvement of the selected wine bodies. Keywords Viticulture, viniculture, vinicultural law, wine, wine classification, wine labeling, putting into marketplace

Abstrakt HOLÍK, F. Vinařské právo - označování a uvádění vinařských produktů na trh. Bakalářská práce. Brno, 2011. Předkládaná bakalářská práce se zabývá právními aspekty problematiky označování a uvádění produktů do oběhu. V teoretické části jsou nejprve vymezeny povinné, nepovinné, eventuální a zakázané údaje uváděné na etiketu. Poté je rozebráno označování z hlediska klasifikace vín. Praktická část analyzuje a porovnává vybrané vinařské subjekty. V závěru práce je uvedena kritika právní úpravy a jsou nastíněny návrhy na zlepšení aktuální situace těchto vinařských subjektů Klíčová slova Vinohradnictví, vinařství, vinařské právo, víno, klasifikace vín, označování vín, uvádění na trh.

Obsah

6

Obsah 1

Úvod

11

2

Cíl práce a metodika

13

2.1

Cíl práce .......................................................................................................... 13

2.2

Metodika ......................................................................................................... 13

3

Vymezení základních pojmů

15

4

Zařazení vinařského práva do systému českého práva

17

4.1

Pozice vinařského práva v systému českého práva.................................. 17

4.2

Prameny právní úpravy vinařského práva ................................................ 17

4.2.1

Právní předpisy týkající se vína - ČR ................................................. 17

4.2.2

Právní předpisy týkající se vína - EU ................................................. 18

4.3 5

Předmět právní úpravy českého vinařského práva.................................. 19

Označování 5.1

20

Údaje uváděné na etiketách ......................................................................... 21

5.1.1

Povinné údaje: ....................................................................................... 21

5.1.2

Nepovinné údaje: .................................................................................. 22

5.1.3

Eventuální údaje: ................................................................................... 23

5.1.4

Zakázané údaje ...................................................................................... 27

5.2

Označování podle klasifikace vín................................................................ 27

5.2.1

Označování stolního vína .................................................................... 27

5.2.2

Označování zemského vína ................................................................. 28

5.2.3

Označování jakostního vína ................................................................ 29

5.2.4

Označování jakostního vína s přívlastkem........................................ 30

Obsah

6

7

7

5.2.5

Označování likérového vína ................................................................ 30

5.2.6

Označování šumivého vína ................................................................. 31

5.2.7

Označování perlivého vína .................................................................. 32

5.2.8

Označování odalkoholizovaného a nízkoalkoholického vína ........ 32

5.2.9

Označování vína originální certifikace .............................................. 33

Uvádění produktů na trh

35

6.1

Požadavky stanovené pro vinařské produkty uváděné do oběhu ........ 35

6.2

Povinnosti osob uvádějících vinařské produkty do oběhu ..................... 36

6.3

Obalová problematika ve vinařství............................................................. 37

6.4

Skladování vinařských produktů pro potřebu prodeje ........................... 39

6.5

Prodej vína ...................................................................................................... 40

6.6

Přeprava vína ................................................................................................. 41

Vlastní práce 7.1

43

Znovín Znojmo, a.s. ....................................................................................... 43

7.1.1

Základní informace o společnosti ....................................................... 43

7.1.2

Označování z pohledu praxe ............................................................... 48

7.1.3

Uvádění produktů do oběhu z pohledu praxe ................................. 50

7.2

Vinařství Waldberg, s.r.o. ............................................................................. 52

7.2.1


7.2.2


7.2.3


7.3

Vinařství LAHOFER, a.s. .............................................................................. 60

7.3.1


7.3.2


7.3.3


Obsah

8

8

Shrnutí a doporučení

68

8.1 Právní úprava označování a uvádění produktů do oběhu z pohledu autora ......................................................................................................................... 68 8.1.1

Problém nerovného přístupu ze strany EU ....................................... 68

8.1.2

Problém s uváděním některých údajů na etiketu............................. 68

8.1.3

Celkové hodnocení................................................................................ 69

8.2 Praktické návrhy na zlepšení aktuální situace vybraných vinařských subjektů ..................................................................................................................... 69 8.2.1

Zavedení výroby nízkoalkoholických a odalkoholizovaných vín . 69

8.2.2

Snížení výrobních nákladů využitím šroubových uzávěrů............ 70

8.2.3

Zlepšení podniku po marketingové stránce...................................... 70

9

Závěr

72

10

Literatura

74

10.1 Právní předpisy .............................................................................................. 74 10.2 Monografické zdroje ..................................................................................... 74 10.3 Internetové zdroje .......................................................................................... 75 11

Přílohy

76

11.1 Příloha č. 1: Seznam moštových odrůd zapsaných k 1. lednu 2010 v ČR, modrá – určená pro výrobu červených, bílá – bílých vín. ................................. 76 11.2 Příloha č. 2: Seznam členů VOC Znojmo ................................................... 78 11.3 Příloha č. 3: Etiketa V.O.C. – přední a zadní strana lahve, pásek osvědčující VOC ....................................................................................................... 79 11.4 Příloha č. 4: Znak V. O.C............................................................................... 80 11.5 Příloha č. 5: Piktogram upozorňující na obsah SO2 ................................. 80

Seznam grafů

9

Seznam grafů Graf č. 1

Procentuelní zastoupení jednotlivých druhů vín na celkové

produkci Znovínu Zn. Graf č. 2


produkci Vin. Waldberg Graf č. 3

48

57


produkci Vin. Lahofer

64

Seznam tabulek

10

Seznam tabulek Tab. 1

Přehled nákladů společnosti Znovín Znojmo, a.s.

46

Tab. 2

Přehled výnosů společnosti Znovín Znojmo, a.s.

47

Tab. 3

Prodej jednotlivých druhů vín vyráběných společností Znovín

Znojmo, a.s. Tab. 4

50

Přehled prodejů z celkového obratu společnosti Znovín Znojmo,

a.s.

52

Tab. 5

Přehled nákladů Vinařství Waldberg spol. s.r.o.

55

Tab. 6

Přehled výnosů Vinařství Waldberg spol. s.r.o.

56

Tab. 7

Přehled jednotlivých způsobů prodeje a jejich podílu v

procentech

59

Tab. 8

Přehled nákladů Vinařství Lahofer, a.s.

62

Tab. 9

Přehled výnosů Vinařství Lahofer, a.s.

63

Tab. 10

Přehled jednotlivých způsobů prodeje a jejich podílu v

procentech

67

Úvod

11

1 Úvod Vinařství patří k oborům lidské činnosti, které mají své kořeny již hluboko před naším letopočtem. Archeologické výzkumy doložily tuto činnost, tedy výrobu kvasu z vinné révy, již v Mezopotámii před více jak 5000 lety před naším letopočtem. Není tedy pochyb o tom, že vinařství patří k jedněm z nejstarších oborů lidské činnosti všech dob. Víno se stalo doplňkem člověka v podstatě ve všech známých kulturách, včetně té naší. První, kdo přinesl vinařství do našeho kraje, byla říše římská. S důkazy tohoto počinu se můžeme setkat například na znojemsku nebo mikulovsku. Vždyť jedna z nejstarších historicky doložených vinic je, turisticky velmi oblíbený, Šobés, okolo které vede římská silnice Juliana Spekuli. Toto není žádná náhoda, ale skutečnost potvrzující historii vinařství na našem území, doloženou archeologickými nálezy. Vinařství jako takové můžeme v podstatě označit za fenomén dnešní moderní doby. Víno není běžným výrobkem, který lze naplánovat nebo vyrobit. Toto krásně vystihuje jedna ze slovních hříček: „vinaři nejsou stolaři“. Úsloví jednoznačně vystihuje, že na vzniku oblíbeného zlatavého moku se podílí mnoho aspektů, počínaje klimatickými a podnebnými podmínkami až po umění vinaře. Vinař, pokud chce uspět v tvrdé konkurenci, musí být tvrdě pracujícím dělníkem, riskujícím podnikatelem, ale také tvůrčím umělcem. K vinařství a vinařům je třeba přistupovat s velkou úctou. Jsou to lidé spjatí nejen s přírodou, která je součástí našeho života, ale také s krajinou, jejíž ráz pomáhají dokreslovat. Vždyť zná někdo malebnější pohled, než na vinice vlnící se krajinou v záři podzimního slunce? Réva vinná patří neodmyslitelně k naší krajině již 2000 let. Vždy může vyvstat pochybnost o tom, co před dvěma tisíci lety platilo, dnes platit nemusí. O vínu a vinařství však pochybovat nelze. Patří nezpochybnitelně k naší kultuře, vždy bylo a je součástí našeho života.1

1

ČEPIČKA, J. et al. Učební skripta: Vinohradnictví, Vinařství, Vinařská turistika. Vyd. 1. Znojmo: AZ

Znojemia, 2010, s. 6-7

Úvod

12

K vinařství se velmi úzce váže jiný obor lidské činnosti, který má co do činění s révou vinnou, a to vinohradnictví. Základní rozdíl mezi oběma obory je v tom, že vinohradnictví se zabývá pěstováním vinné révy, kde výsledkem jsou vinné hrozny. Na druhou stranu vinařství tyto hrozny zpracovává a výsledným produktem je hotové víno. Obsahem této práce není popsat a vysvětlit všechny činnosti od zasázení první sazenice vinné révy až po nákup láhve finálního produktu. Tento celý proces by byl náplní více než jedné práce vyššího stupně, než je bakalářská. Práce se zabývá pouze tématikou označování a uvádění vinných produktů na trh, avšak nejen po stránce právní, nýbrž i po stránce ekonomické, což je rozebráno zejména v praktické části.


13

2 Cíl práce a metodika 2.1

Cíl práce

Cílem

bakalářské

práce

je

zpracování

problematiky

označování

vín

a problematiky uvádění vinařských produktů na trh podle platné právní úpravy. Tato problematika byla vybrána zároveň jako téma bakalářské práce, jelikož je v celém řetězci činností spojených s výrobou vína konečnému spotřebiteli nejblíže. Dalším dílčím cílem je analýza jednotlivých vybraných podniků provozujících vinařství v praxi společně s porovnáním, zdůvodněním rozdílů a navržení možných zlepšení pro zvýšení úspěšnosti podnikání.

2.2

Metodika

K řešení problému bylo nezbytné nastudování příslušné literatury a vysvětlení některých souvisejících pojmů. Pro naplnění výše uvedených cílů byl zvolen metodický postup vypracování této práce, který je rozdělen do několika částí: 1.

V první části - v teoretické - bakalářské práce je vymezeno vinařství, respektive vinařské právo v systému českého práva v závislosti na nařízeních EU, které jsou nadřazené české právní úpravě vinařství.

2.

Další část je věnována právním aspektům týkajících se označování vinařských produktů. Zde budou vysvětleny pojmy typu zemské víno, jakostní víno, jakostní víno s přívlastkem a další, jakožto i právní náležitosti s nimi související.

3.

Následně je rozebírána problematika, jež se zabývá uváděním produktů do oběhu. Součástí této tématiky je objasnění požadavků stanovených pro vinařské produkty uváděné do oběhu, povinností osob uvádějící vinařské produkty na trh nebo skladování vinařských produktů pro potřebu prodeje a další.

4.

Druhá část práce je zaměřena na oblast praxe. Je zde provedena analýza metod používaných ve vybraných vinařských podnicích zabývajících se


14

vinařstvím a komparace těchto metod s úpravou vyplývající ze zákonů a nařízení EU, které jsou zpracovány v teoretické části. 5.

V závěru jsou uvedeny návrhy na zlepšení situace a zvýšení úspěšnosti v podnikání vybraných subjektů z pohledu autora.


15

3 Vymezení základních pojmů Pro naplnění vytyčených cílů je v první řadě nutné vysvětlit základní pojmy. Pro potřeby této práce není zapotřebí vymezit veškeré pojmy týkající se vinařství, ale pouze některé, základní. Samozřejmě, mohlo by se zdát, že některé vybrané pojmy jsou široké veřejnosti obecně známé a tudíž je zbytečné se jimi zabývat. Ovšem zde jsou vysvětleny tak, jak je vymezuje zákon. Konkrétně je to pak v § 3 odst. 2 písm. l) ZVV2. Další seznamy pojmů je možné nalézt v normách ES, především ve stěžejním NR č. 479/2008, dále v NK č. 1607/2000 a NK č. 1622/2000. V ZVV § 3, odst. 2, písmena j), je vinařství definováno jako zpracování vinných hroznů, rmutu, hroznového moštu nebo vína, povolenými technologickými postupy, plnění produktu do obalu, označování produktu a jeho uvádění do oběhu. Tato definice zahrnuje nejdůležitější fáze výroby a zpracování vína přes plnění a označování až po konečnou fázi prodeje. Z toho také vyplývá, že vinařství a výrobu vína nelze označit za termíny totožné. Výroba vína je pojmem mnohem užším. Zahrnuje pouze povolené enologické postupy, které vedou k jednotlivým změnám na poli vinařství. Neobsahuje však fáze jako je plnění, označování nebo prodej. Víno je podle Nařízení rady ES č. 479/2008 produkt, který byl získán výhradně úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvých, také rozdrcených vinných hroznů nebo hroznového moštu. Plnění produktu je upraveno v čl. 2, písm. i), Nařízení komise ES č. 884/2001 a to jako plnění produktu pouze pro obchodní účely do nádob o objemu nejvýše 60 litrů.

2

Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů,

ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVV)


16

Uvádění do oběhu znamená nabídku produktu k prodeji, jeho prodej anebo jiná forma jeho nabídky ke spotřebě, včetně skladování pro potřeby prodeje, případně přepravy pro potřeby prodeje, nebo nabídky ke spotřebě. Stupeň normalizovaného moštoměru je obsah zkvasitelných cukrů ve vinných hroznech, vyjádřený v kilogramech na 1 hektolitr hroznového moštu; přepočet přirozeného obsahu alkoholu v procentech objemových ze stupňů normalizovaného moštoměru je uveden v příloze k tomuto zákonu. Cukernatostí se rozumí obsah zkvasitelných cukrů v hroznovém moštu, vyjádřený ve stupních normalizovaného moštoměru. Produkt je vymezen ZVV (v § 3, odst. 2, písmeno i). V podstatě se jedná o vše, co vzniká během výroby z vinných hroznů, a to od čerstvě sklizených vinných hroznů až po jakkoliv označené či zatříděné víno.


17

4 Zařazení vinařského práva do systému českého práva 4.1

Pozice vinařského práva v systému českého práva

Vinařské právo patří neoddělitelně do systému rostlinné výroby, kam také dále spadá chmelařství, vinohradnictví, ale i oblast zabývající se odrůdami, osivy a sadbou pěstovaných rostlin a jejich šlechtění. Rostlinná výroba je pak upravena ve zvláštní části struktury tzv. zemědělského práva stejně jako výroba živočišná, ochrana půdy, potravinářství, myslivost, rybářství či včelařství. Strukturně nejvíce nadřazeným právním souborem je pak samotné zemědělské právo, jež patří mezi multidisciplinární právní obory. To znamená, že upravuje jak soukromoprávní, tak i veřejnoprávní vztahy. Důležitou součástí vinařství jsou poznatky o potravinách, proto musí být v souladu i s právními regulacemi této oblasti. Hlavní funkcí vinařství je vytvoření nezávadného produktu, nejčastěji v podobě vína. Samozřejmě také veškeré technické a technologické postupy související s vinařstvím musí a jsou právně regulovány.

4.2

Prameny právní úpravy vinařského práva

Předpisy týkající se právní úpravy vinařství můžeme rozdělit podle různých hledisek. Pro naši potřebu je nejvhodnější členění podle teritoriálního hlediska do následujících dvou kategorií: 4.2.1

Právní předpisy týkající se vína - ČR

• ZÁKON č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství) • VYHLÁŠKA č. 323/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství


18

• VYHLÁŠKA č. 254/2010 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí 4.2.2

Právní předpisy týkající se vína - EU

• Nařízení Rady (ES) č. 479/2008 ze dne 29. dubna 2008 o společné organizaci trhu s vínem, o změně nařízení (ES) č. 1493/1999, (ES) č. 1782/2003, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 3/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2392/86 a (ES) č. 93/1999. • Nařízení Komise (ES) č. 555/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, pokud jde o programy podpory, obchod se třetími zeměmi, produkční potenciál a kontroly v odvětví vína. • Nařízení Komise (ES) č. 113/2009 ze dne 6. února 2009 o používání určitých tradičních pojmů na etiketách vína dováženého ze Spojených států amerických. • Nařízení Komise (ES) č. 42/2009 ze dne 20. ledna 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 555/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, pokud jde o programy podpory, obchod se třetími zeměmi, produkční potenciál a kontroly v odvětví vína. • Nařízení Komise (ES) č. 436/2009 ze dne 26. května 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o registr vinic, povinná prohlášení a shromažďování údajů pro sledování trhu, průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů a evidenční knihy vedené v odvětví vína3

3

Www.szpi.cz [online]. 31. 12. 2009 [cit. 2011-01-28]. Právní předpisy týkající se vína. Dostupné

z

WWW:

.


4.3

19

Předmět právní úpravy českého vinařského práva

Zákon o vinohradnictví a vinařství se skládá ze dvou základních částí. První část spravuje jak obsahově, tak i strukturně, vinohradnictví. Pokud bychom měli vymezit rozsah vinohradnictví, jednalo by se o přípravu a výsadbu nových vinic až po sklizeň samotných vinných hroznů. Druhá část je pak věnována vinařství. ZVV samozřejmě vymezuje povolené enologické postupy pro obě tyto části. Dále je pak zákon rozdělen do osmi hlav. Pokud mluvíme o samotném vinařství, to je zakomponováno v části I, hlavou III avšak v návaznosti na hlavu I, která definuje samotný předmět úpravy a jednotlivé pojmy významné pro pochopení jednotlivých právních vztahů. Ty jsou pak rozvedeny v hlavě třetí. Hned v prvním paragrafu ZVV je vymezeno dvojí vodítko regulace. V prvním vodítku jsou striktně vymezeny podmínky a náležitosti, které EU vynucuje po všech členských státech zabývající se vinařstvím a právními předpisy ES. Ve druhém je pak členským státům ponechán volný prostor pro vytvoření vlastních právních regulací týkající se těchto aktivit.4 Ve druhém odstavci stejného ustanovení je vymezeno, k čemu přímo se tato právní úprava nevztahuje. Zákon tak neupravuje vinné hrozny určené k přímé lidské spotřebě, hroznovou šťávu, zahuštěnou hroznovou šťávu, vinný ocet a potraviny nového typu.

4

RADA, T. Vinohradnictví a vinařství v kontextu práva. Rigorozní práce. PF MU, 2007, s. 18

Označování

20

5 Označování V první řadě je nutné vysvětlit pojem označování tak, jak jej pojímá zákonná úprava. Striktně vymezená definice tohoto pojmu v podstatě neexistuje. Existují však společná ustanovení, která jsou pod pojmem označování chápána. ZVV předjímá poměrně rozsáhle označování. Společná pravidla pro označování produktu vymezuje zmiňovaný zákon už v § 16. Zdánlivě pak vytváří domněnku, že v tomto duchu pokračuje až do § 25, což však ve skutečnosti tak není.5 Nařízení rady ES č. 479/2008 vysvětluje pojem označování jako všechna slova, údaje, ochranné známky, obchodní značky, vyobrazení nebo symboly na balení, dokladu, štítku, etiketě nebo krčkové či rukávové etiketě, které daný výrobek provázejí nebo se k němu vztahují. Zde je nutné uvést, jak tento stejný právní předpis vysvětluje pojem obchodní úprava zásadně z důvodu, aby nedocházelo k mylné záměně. Obchodní úprava jsou tedy všechny informace sdělované spotřebitelům prostřednictvím obalu dotyčného výrobku, včetně tvaru a typu lahví. V podstatě se však jedná o to, že pravidla, týkající se zejména označování, musí obsahovat ustanovení proti podvodným praktikám a sankce použitelné na úrovni Společenství pro případ nenáležitého označování etiketami, používání jazyků, zejména pokud jde o rozdílné abecedy, a používání známek, které by mohlo spotřebitele uvést v omyl. Souhrnná pravidla pro označení produktu jsou tedy údaje, které popisují už hotový vinný produkt. Nejsou to tedy požadavky kladené na jeho výrobu. Zákon přesně říká: Jsou to údaje, které může či musí výrobce či distributor uvádět na etiketě či na jiném místě, kde je vymezen prostor pro popis produktu. Informace o produktech určené konečnému spotřebiteli, které spadají pod společná pravidla pro označování, mohou nabývat třech podob. V případě první podoby se jedná o etiketu na přední straně obalu (láhve), druhá je pak logicky

5

RADA, T. Vinohradnictví a vinařství v kontextu práva. Rigorózní práce. PF MU, 2007, s. 102

Označování

21

etiketa na zadní straně obalu a ve třetím případě je to jiné viditelné místo, pakliže se jedná o víno sudové. Rovněž na označování jednotlivých produktů etiketami by se měla vztahovat určitá pravidla, aby byl zřetelně jasný jejich původ a vyloučena možnost záměny s produkty Společenství. Etiketou se pro účely označování rozumí veškeré označení a ostatní výrazy, značky, vyobrazení nebo známky, které označují produkt a jsou uvedeny také na nádobě včetně uzávěru nebo visačky připevněné k nádobě. Součástí etikety se podle zákona nepovažují některé údaje, značky a ostatní známky, jež budou stanoveny. Pro lepší představu - etiketu lze chápat jako konkrétní popis vinného produktu, který je v souladu s právní úpravou. Přesné informace, jež musí být na etiketě uvedeny, a také informace, jež zde mohou, respektive rozhodně nesmí být uvedeny, obsahují evropská nařízení, ZVV a prováděcí předpis.

5.1 5.1.1

Údaje uváděné na etiketách Povinné údaje:

Nejdůležitější skupinou údajů, jež jsou v rámci institutu označování upraveny, jsou údaje, které musí být uvedené na etiketách každého obalu prvního řádu. Tyto údaje opět nejsou souhrnně uvedeny v jediném právním předpise, nýbrž jsou rozmístěny ve více předpisech týkajících se vinařství. Povinné údaje musí být uvedeny na nádobě v jednom zorném poli zřetelným, čitelným, nesmazatelným a dostatečně velkým písmem, které se znatelně odlišuje od pozadí, na němž jsou natištěny, aby byly jasně odlišeny od všech ostatních nápisů nebo vyobrazení rovněž znázorněných na etiketě. Tato problematika vychází z článku č. 59 Nařízení rady ES 479/2008: 1.

Druh výrobku. Postup označení druhu výrobku z vinné révy je uveden v příloze č. IV Nařízení rady ES 479/2008. U vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením nesmí být opomenut výraz chráněné označení původu a také samozřejmě název chráněného označení původu nebo zeměpisného označení.

Označování

2.

22

Jmenovitý objem. Tedy objem produktu obsaženého v obalu prvního řádu.

3.

Skutečný obsah alkoholu. Skutečný obsah alkoholu musí být uveden v celých jednotkách nebo jednotkách zaokrouhlených na pět desetin. Za číselným údajem se uvádí symbol %obj.

4.

Uvedení provenience. Postup uvádění provenience je detailně rozebrán v čl. 55 Nařízení komise č. 607/2009. Pro jednotlivé druhy vinných produktů se mírně odlišuje, ovšem společným základem jsou slova: víno z…, vyrobeno v…, výrobek z…, sekt z… nebo rovnocenný výraz (hrozny sklizeny a zpracovány na víno).

5.

Název stáčírny. V případě šumivého vína, šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým, jakostního šumivého vína nebo jakostního aromatického vína je nezbytně nutné uvést název výrobce nebo název prodejce.

6.

Název dovozce. Toto je uvedeno v povinnost, jedná-li se o dovážený vinný produkt.

7.

Obsah cukru. Tento údaj je povinný v případě šumivého vína, šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým, jakostního šumivého vína nebo jakostního aromatického vína.

8.

Číslo šarže. Postup, jakým má být na obalu uvedeno číslo šarže, uvádí směrnice Rady 89/396/EHS ze dne 14. června 1989 o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří, ve znění pozdějších předpisů.

9.

Údaj o alergenu. Musí být uveden výraz: obsahuje siřičitany/oxid siřičitý, jeli obsah SO2 vyšší než 10mg/litr, může být připojen i piktogram (viz příloha 1).

5.1.2

Nepovinné údaje:

Nepovinné údaje, tedy údaje, které nemusí vinař uvádět v rámci problematiky označování na obal produktu. Zde se vychází zejména z ustanovení článku č. 60 Nařízení rady ES 479/2008. Detailní postupy pro body a) až g) jsou uvedeny v čl. 61 až 67 Nařízení komise ES č. 607/2009:

Označování

1.

23

Ročník sklizně. Minimálně 82 % hroznů musí být sklizeno ve zmíněném roce, pouze v případě ledového vína může sklízení hroznů proběhnout v lednu nebo únoru roku následujícího

2.

Název moštové odrůdy. U vín s označením CHOP/CHZO6 musí být obsaženo minimálně 85 % moštové odrůdy, je-li více odrůd, tak 100 %. Odrůdy je třeba napsat stejně velkým písmem a sestupně dle množství. V případě vín bez tohoto označení, včetně vín ze třetích zemí, se používá výraz odrůdové víno plus název členského státu, případně třetí země.

3.

Údaj o obsahu cukru. Tento údaj není povinný, pokud se nejedná o druh vymezený v předchozí části bodu g).

4.

U vín s CHOP/CHZO tzv. doplňující tradiční výrazy. Pro ČR je typický tradiční výraz například burčák.

5.

Symbol označení CHOP/CHZO.

6.

Údaje o některých výrobních metodách.

7.

U vín s CHOP/CHZO název jiné zeměpisné jednotky, která je menší/větší než základní oblast pro označení CHOP/CHZO. Pokud se použije název menší zeměpisné

jednotky,

než

je

základní

zeměpisná

oblast

pro

CHOP/CHZO, tedy např. obec, musí být minimálně 85 % hroznů z této obce, zbývajících 15 % pak z vymezené zeměpisné oblasti pro CHOP/CHZO. 5.1.3

Eventuální údaje:

Nejprve je nutné vysvětlit, co je myšleno pod pojmem eventuální údaje. Jsou to údaje, které mohou být v procesu označování uvedeny. Zde však vyvstává problém možné záměny s předchozí skupinou nepovinných údajů, a proto je dále nutné vysvětlit rozdíl mezi těmito skupinami. Eventuální údaje mohou být na etiketách či jiných viditelných místech uvedeny pouze v případě, že jsou vždy bezpodmínečně splněny požadavky kladené na tato konkrétní označení. Je tedy možné uvést následující údaje při splnění všech požadavků, přičemž na rozdíl 6

CHOP/CHZO znamená chráněné označení původu/chráněné zeměpisné označení

Označování

24

od nepovinných údajů nejsou eventuální údaje poutány k jednotlivým druhům vína a v podstatě tak překračují klasifikaci vín. Jako další vysvětlení rozdílu mezi skupinami je možné uvést, že nepovinné údaje jsou přesně vymezeny v nařízeních. Mezi eventuální údaje patří tedy: 1.

Označení košer víno, mešní víno či jiný údaj, že víno splňuje požadavky pro účely náboženských a církevních institucí. Podmínkou pro možnost takto označit a uvést do oběhu vinný produkt je písemný souhlas dané církve nebo náboženské instituce. Košer víno původně znamenalo, že výroba podléhala striktnímu rabínskému dohledu. Na všech procesech výroby se mohli podílet pouze ortodoxní židé. Víno nesmělo přijít do styku s žádným živočišným produktem a muselo být osobně schváleno rabínem z Izraele. Na závěr proběhlo pasterizací.

2.

Výsledky soutěží vín. Na etiketách lze uvádět medaile nebo ocenění ze soutěží čí výstav vín pouze v případě, že byly uznány ministerstvem zemědělství. U soutěží pořádaných mimo Českou republiku pak státem, který je členem ES.

3.

Biovíno. Oficiální používání termínu biovíno není v rámci EU dovoleno! V současné době se používá alternativa v podobě slovního spojení víno vyrobené z ekologicky pěstovaných hroznů, a to pouze v případě, že vinice, ze které hrozny pocházely, je již certifikována v režimu ekologického zemědělství, což výrobce vína doloží platným certifikátem jedné z kontrolních organizací EZ. Současně existuje snaha novelizovat zákon č. 242/2000 Sb. a mimo jiné v něm zajistit možnost použití bio-zebry na těchto etiketách.

4.

Obecné označení barrique lze na etiketě užívat, pakliže technologický proces zrání vína probíhal v sudu vyrobeného z francouzského dubu, který má objem 225 litrů a časový interval tohoto procesu byl nejméně 3 měsíce. Další podmínkou je, že sud nesmí být užíván k výrobě vína déle jak 36 měsíců. Víno prošlé zráním v takovýchto sudech může být označeno také jako barikové, barikované. V České republice nelze najít zvláštní pravidla, která by byla právní regulací označování barikovaných vín a

Označování

25

stanovovala tak například minimální dobu zrání. Pro některá vinařství představují sudy typu barrique vysoké ekonomické zatížení a nahrazují tak proces zrání v sudech levnějším vyluhováním komerčně připravovaných dubových chipsů ve víně. Neuvážené používání těchto metod vede k rozbitým nekomplexním vínům, která ztrácejí svoji odrůdovou typičnost. Zkušení vinaři naopak dovedou v barikových sudech připravit velmi dobrá bílá i červená vína. 5.

Další označení, patřící do této skupiny, je slovní spojení zrálo v sudu. Tento pojem může svádět ke snadné záměně s předchozím. Víno může být nositelem zmiňovaného označení pouze v případě, že zrálo v dřevěném sudu po minimální stanovenou dobu šesti měsíců.

6.

Růžové víno neboli rosé je víno, které má barvu od oranžových odstínů (odborníci používají dokonce i taková přirovnání jakými je barva lososová, meruňková nebo také koroptví oko) až po růžové případně růžovofialové odstíny. Pravé rosé se vyrábí z modrých hroznů metodou krátkého nakvášení rmutu nebo bez nakvášení. ZVV nevylučuje rovněž technologie, které používají v různých fázích výroby surovinu určenou pro výrobu bílého vína.

7.

Claret (v České republice používán také ekvivalent klaret) je označení, které bylo původně užíváno v britské angličtině pro červená vína pocházející z oblasti Bordeaux ve Francii. V současné době se pod tímto termínem skrývá víno, které se vyrábí z modrých odrůd vinné révy bez nakvášení rmutu. Znamená to buď lisováním celých hroznů, nebo odtékáním samotoku ze rmutu. Tedy technologický postup výroby je velmi podobný růžovému vínu. Ovšem nejen technologický, ale ani legální postup není obsažen v žádném právním předpise. Dokonce je možné termíny claret a rosé vzájemně zaměňovat. Hlavním rozdílem je tedy to, že vinné hrozny určené pro výrobu klaretového vína by neměly být mechanicky porušeny drcením tak, aby k nakvašení došlo před lisováním, nýbrž tento proces by měl proběhnout po samotném vylisování. Výsled-

Označování

26

ný produkt, přestože pochází z modrých odrůd, by měl být v maximální možné míře čiré barvy. 8.

Mladé víno je označení, které je definováno v prováděcí vyhlášce č. 323/2004 Sb. zákona 321/2004 Sb. Podle této vyhlášky mohou být tímto termínem označena vína, jež jsou nabízena ke spotřebě konečnému spotřebiteli nejpozději do konce kalendářního roku, kdy proběhla sklizeň vinných hroznů použitých k výrobě tohoto vína.

9.

S předchozím označením souvisí ochranná známka Svatomartinské. V současné době se stala svatomartinská vína velkým hitem a jsou velice pozitivně přijímána širokou veřejností. Svatomartinské je v podstatě mladé víno, které musí splnit poněkud přísnější požadavky vyplývající z ustanovení vinařského zákona. Ochrannou známku je možno použít, pakliže je mladé víno vyrobeno z jedné ze čtyř stanovených odrůd (Müller-Thurgau, Veltlínské červené, Modrý Portugal či Svatovavřinecké), dále musí být předloženo k posouzení nezávislé hodnotící komisi a poslední podmínka udává, že musí být předloženo konečnému spotřebiteli do 11. listopadu příslušného roku.

10.

Pojmem archivní víno se smí označovat víno předkládané spotřebiteli splňující požadavky upravené v prováděcí vyhlášce č. 323/2004 Sb. zákona č. 321/2004 Sb. Archivním vínem je takové, které je uváděno do oběhu nejméně 3 roky po roku sklizně hroznů.

11.

Označení panenské víno (případně panenský sběr) může být přiřknuto pouze vínu pocházejícímu z první sklizně nového vinohradu. Za první sklizeň se považuje sklizeň uskutečněná nejpozději ve třetím roce po výsadbě vinice.

12.

Rezerva je termín použitelný podle § 9 odst. 3 prováděcí vyhlášky ZVV pro víno (s výjimkou šumivého a perlivého vína), které zrálo nejméně 24 měsíců v dřevěném sudu a následně v lahvi. V sudu z toho nejméně 12 měsíců u červeného vína a 6 měsíců u bílého nebo růžového vína.

13.

Bortrytický výběr je označení pro víno vyrobené z hroznů napadených ušlechtilou plísní šedou Botrytis cinerea P, přičemž rozsah napadení

Označování

27

plísní v rámci jedné sklizně musí být minimálně 30 % a zároveň jedná-li se o přívlastkové víno výběr z hroznů, výběr z bobulí či výběr z cibéb. 14.

Chateau (v původní francouzské verzi Château) lze na etiketě uvést, s doplněním zeměpisného označení, v případě, že výroba označovaného vína proběhla ve stavbě takto označené nebo jejím okolí do vzdálenosti nepřesahující 20 km.7 Tento termín spadá do skupiny pro územní označení a pro česká a moravská vína se využívá jen sporadicky.

5.1.4

Zakázané údaje

Pojem zakázané údaje může být označen jako výčet informací, které nesmí být na etiketě či jiném viditelném místě uvedeny. Tuto problematiku z převážné části upravuje § 16 ZVV, tedy společná ustanovení pro označování produktu. Na etiketu je zakázáno uvádět, v označování produktu, údaje jiné než ty, které stanovují předpisy Evropských společenství, ZVV a prováděcím právním předpisem. Dále není povoleno u produktu uvádět údaje poukazující na zesílený účinek, mezi něž patří slovní spojení jako zdravotní víno, posilující víno nebo víno na krev dále také pojmy přírodní, pravé, čisté či alternativní, stejně tak slovní spojení a kombinace, v nichž se tato slova vyskytují.

5.2 5.2.1

Označování podle klasifikace vín Označování stolního vína

Stolní víno se vyrábí z hroznů sklizených na území České republiky, jež musí při sklizni dosáhnout cukernatosti alespoň 11° normovaného moštoměru nebo rmutu, moštu či vína získaných z hroznů odrůd moštových a odrůd registrovaných jako stolní. Ke zpracování mohou být použity také hrozny neregistrovaných odrůd vysazených před 1. 9. 1995. Obchodní označení se dělí na dva druhy. V prvním případě je to etiketa u vína lahvového a ve druhém viditelné místo u vína sudového. Při uvedení stolního

7

Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, § 16 a)

Označování

28

vína do oběhu musí ze skupiny povinných údajů být uvedeno obchodní označení produktu, jmenovitý objem, skutečný obsah alkoholu, číslo šarže, jméno nebo obchodní firma, obsah oxidu siřičitého nad 10 mg/l. Naopak stolní víno nesmí být označeno ročníkem a odrůdou. Etiketu je dále nutné označit názvem producentského členského státu nebo termínem: směs vín z různých zemí Evropského společenství. 5.2.2

Označování zemského vína

Stolní víno se zeměpisným označením může nést označení zemské víno, pakliže hrozny sklizené na území České republiky jsou vhodné pro výrobu jakostního vína stanovené oblasti nebo z odrůd, které jsou uvedeny v seznamu odrůd v prováděcím právním předpise a splňují požadavky podle odstavce 4. Podmínka minimální cukernatosti při sklizni je stanovena na 14° normovaného moštoměru. Obchodní označení uváděné na etiketě existuje ve třech různých variantách. Za prvé může být označováno jako Moravské zemské víno nebo České zemské víno, za druhé pak stolní víno + název zeměpisné jednotky + zemské víno v příslušném jazyce a třetí variantou je název zeměpisné jednotky + zemské víno taktéž v příslušném jazyce. Ostatní povinné údaje jsou stejné jako stolního vína. Etiketa zemského vína může kromě povinných údajů dále obsahovat název odrůdy nebo odrůd, a to v souladu s předpisy Evropských společenství. Podmínkou je, že podíl každé odrůdy, která je na etiketě uvedena, musí být minimálně 15 %. V ZVV je stanovena i velikost písma názvu odrůdy nebo odrůd, ta musí dosahovat nejvýše poloviční velikosti písma názvu zemské víno. Název odrůdy nebo odrůd musí prodejce uvést pouze ve stejném zorném poli na etiketě spolu s názvem zemské víno. Označení odrůdy nebo odrůd na etiketě nesmí být zaměnitelné s označením jakostního vína uvedeného v § 18 až § 22 nebo vína originální certifikace podle § 23 tohoto zákona. Použití názvu jiné zeměpisné jednotky, než uvedené v prováděcím právním předpise, je zakázáno.

Označování

5.2.3

29

Označování jakostního vína

Jakostní víno může producent uvést na trh, pokud bylo vyrobeno z vinných hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno dané oblasti a zároveň sklizených ve stejné vinařské oblasti. Také výroba je vázána na oblast, v níž proběhla sklizeň, stáčení již takto omezeno není. Vinné hrozny určené pro výrobu jakostního vína musí dosáhnout při sklizni minimálně 15° normovaného moštoměru. Jako další podmínku, pro možnost distribuce, zákon stanovuje povinnost zatřídění prostřednictvím Inspekce ministerstva zemědělství. I v tomto případě je hlavním rozlišujícím prvkem obchodní označení, které se skládá z více částí, jako u stolního vína. Varianty obchodního označení jsou následující: 1.

jakostní víno stanovené pěstitelské oblasti či jakostní víno s.o.,

2.

jakostní likérové víno stanovené pěstitelské oblasti nebo jakostní likérové víno s.o.,

3.

jakostní perlivé víno stanovené pěstitelské oblasti či jakostní perlivé víno s.o.,

4.

jakostní víno,

5.

jakostní víno odrůdové,

6.

jakostní víno známkové,

7.

jakostní víno,

8.

jakostní likérové víno,

9.

jakostní perlivé víno,

10.

víno originální certifikace nebo-li V.O.C. či VOC.

Na rozdíl od předchozích klasifikačních tříd je nutné na etiketu uvést ještě další povinný údaj v podobě obsahu zbytkového cukru a u jakostních likérových vín také evidenční číslo jakosti. Na etiketu jakostního vína lze dále zapsat název odrůdy nebo odrůd za podmínek stanovených předpisy Evropských společenství, zejména Čl. 19 a 20 nařízení Komise (ES) č. 753/2002. V neposlední řadě název vinařské podoblasti, název

Označování

30

vinařské obce nebo název vinařské trati. Podmínkou však je, pocházejí-li produkty užité k výrobě vína minimálně z 85 % z toho celku, který je na obale uveden (tedy podoblasti, obce, trati, případně všech). 5.2.4

Označování jakostního vína s přívlastkem

Podmínky pro výrobu jsou podobné jako v předchozím případě. Rozdílný je údaj o minimální cukernatosti při sklizni, která souvisí s druhem přívlastkového vína. Jakostní víno s přívlastkem se vyrábí v druzích: • kabinetní víno – cukernatost alespoň 19°, • pozdní sběr – cukernatost alespoň 21°, • výběr z hroznů – cukernatost alespoň 24°, • výběr z bobulí – cukernatost alespoň 27°, • výběr z cibéb – cukernatost alespoň 32°, • ledové víno, • slámové víno. V případě ledového vína musí sběr probíhat při teplotách minus 7 °C a nižších a v průběhu sklizně a zpracování hrozny zůstaly zmraženy a získaný mošt vykazoval cukernatost nejméně 27 stupňů normalizovaného moštoměru. Slámové víno je dovoleno vyrábět pouze z vinných hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu nejméně 3 měsíců a získaný mošt vykazoval cukernatost nejméně 27 stupňů normalizovaného moštoměru. Co se týče etikety, je nutné navíc uvádět údaj podoblasti a evidenční číslo jakosti. Obchodní označení má podobu: jakostní víno s přívlastkem nebo víno s přívlastkem, včetně uvedení druhu. Ostatní požadavky na označování jsou stejné jako v případě vína jakostního 5.2.5

Označování likérového vína

Ve věci splnění podmínek pro likérové víno nařízení ES (především Nařízení rady č. 479/2008) udávají hned několik mezníků obsahu alkoholu. Základní

Označování

31

vymezuje skutečný obsah alkoholu nejméně na 15 % objemových a nejvýše na 22 % objemových. Nejdůležitější podmínkou pro splnění atributů likérového vína je přidávání samostatně nebo ve směsi neutrálního alkoholu vinného původu, včetně alkoholu získaného destilací sušených hroznů, který má skutečný obsah alkoholu nejméně 96 % objemových nebo destilát z vína, případně sušených hroznů, se skutečným obsahem alkoholu nejméně 52 % objemových a nejvýše 86 % objemových. Etiketa jakostního likérového vína obsahuje, kromě povinných údajů, dále informace týkající se názvu vinařské oblasti, v níž bylo víno vyrobeno, a evidenční číslo jakosti. Pokud chce producent uvést odrůdu nebo více odrůd, musí každá z těchto zastávat alespoň 15% podíl. 5.2.6

Označování šumivého vína

Šumivé víno je výrobek, jenž vzniká prvotním nebo druhotným alkoholovým kvašením čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu nebo vína. Základním předpokladem je obsah oxidu uhličitého pocházejícího výhradně z kvašení. Obchodní označení produktu má několik forem, mezi něž patří: šumivé víno, jakostní šumivé víno, sekt, jakostní šumivé víno s.o., sekt s.o., pěstitelský sekt, aromatické jakostní šumivé víno, aromatické jakostní šumivé víno s.o. či aromatický sekt s.o. Pokud je šumivé víno dosyceno oxidem uhličitým, musí být tato informace spotřebiteli sdělena na etiketě. Jednotlivé formy obchodního označení mají svá specifika ve věci uvádění eventuálních údajů. Na etiketu jakostního šumivého vína, sektu a aromatického jakostního šumivého vína lze uvést název vinařské oblasti, v níž bylo toto víno vyrobeno. Taktéž zemi původu vína nebo vinných hroznů, v případě že z tohoto vína nebo těchto vinných hroznů bylo víno vyrobeno alespoň z 50 %. Etiketa jakostního šumivého vína, sektu, jakostního šumivého vína stanovené oblasti, pěstitelského sektu, aromatického jakostního šumivého vína a aromatického jakostního šumivého vína stanovené oblasti může nést:

Označování

1.

32

název vinařské podoblasti - za podmínky, že vinné hrozny užité k výrobě kupáže8 pocházejí nejméně z 85 % z této vinařské podoblasti;

2.

název odrůdy - jestliže produkt (kromě produktu, obsaženém v tirážním9 likéru nebo expedičním likéru) byl alespoň z 85 % vyroben z vinných hroznů dané odrůdy a zároveň je pro dotyčný druh produktu odrůdou rozhodující;

3.

názvy nejvýše 3 odrůd - v případě, že produkt byl vyroben pouze z těchto odrůd a směs těchto odrůd je produkt rozhodující.

Pěstitelský sekt lze označit názvem vinařské obce nebo viniční tratě, ale jen tehdy, pokud vinné hrozny užité k výrobě pocházejí nejméně z 85 % z této obce nebo tratě. 5.2.7

Označování perlivého vína

O perlivém víně lze hovořit, pokud vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 7 % objemových a celkový obsah alkoholu nejméně 9 % objemových a obsahuje oxid uhličitý, který byl zcela či částečně dodán. Obchodní označení je ve tvaru jakostní perlivé víno, ale stačí také jen perlivé víno. Dále může být uveden název odrůdy (nebo více odrůd) a vinařské podoblasti. Podmínky jsou stejné jako u likérového vína. V případě dosycení oxidem uhličitým musí být tento údaj také uveden. 5.2.8

Označování odalkoholizovaného a nízkoalkoholického vína

O odalkoholizované víno se jedná pouze tehdy, pokud byl skutečný obsah alkoholu destilací snížen na 0,5 % objemových nebo méně. Nízkoalkoholické víno je pak nápoj vyrobený stejnou technologií jako v předchozím případě, případně mísením odalkoholizovaného vína s vínem

8

Kupáž je vinařský termín používaný pro scelování vín, cílem je dosažení senzorické stability.

9

Tirážní likér je označení pro produkt skládající se z cukrů a kvasinek přidávaný do prvotně

kvašeného vína za účelem druhotného kvašení.

Označování

33

klasickým. Obsah alkoholu je vyšší než 0,5 % objemových, maximálně však 5 % objemových. Obchodní označení může nabývat třech různých forem a to: vinný nápoj, odalkoholizované víno a nízkoalkoholické víno. Zde je potřeba zmínit rozpor s užíváním termínu víno v kombinaci s odalkoholizovaný či nízkoalkoholický. Toto téma bylo předmětem mnohačetných diskuzí. Právní úprava řeší tento problém v článku 113d odst. 1 písmene b) Nařízení rady ES č.1234/2007, podle kterého lze výraz víno použít, pokud je součástí složeného názvu. Další podmínkou je vyloučení jakékoliv záměny s ostatními druhy vína. Obsahuje-li výsledný produkt aromatické látky, které byly užity v procesu výroby, pak musí být na etiketě uveden údaj: aromatizováno. Je zde však výhradně zakázáno uvádět název odrůdy, ročník sklizně a také název zeměpisné jednotky menší než členský stát10, v němž byly vinné hrozny užité k výrobě sklizeny (nesmí se však jednat o označení původu či zeměpisné označení registrované podle zvláštního právního předpisu nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které jsou vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv nebo ve Sbírce zákonů). 5.2.9

Označování vína originální certifikace

Označení VOC neboli vína originální certifikace je první apelační systém v České republice! Nový apelační systém, který vychází z románského typu, je alternativou ke stávající (germánské) klasifikaci vín postavené na cukernatosti hroznů. Důraz je v něm kladen na jedinečnost vína a jeho pevné sepjetí s místem původu – terroir. Význam tohoto termínu je spojen právě s jedinečností vín z určitého regionu. Zahrnuje vliv podloží, půdy, volby odrůd, mikroklimatu a tradičního zpracování hroznů, které ve výsledku tvoří specifický charakter vín. Víno s jasně rozpoznatelným terroir atributem je vždy něčím typické a zároveň jedinečné. Podobné systémy s dlouhou tradicí fungují například ve Francii (AOC) a

10

Myšleno zeměpisné jednotky typu vinařská oblast, vinařská obec či vinařská trať

Označování

34

v Itálii (DOCG). U nás je typickým zástupcem pro tuto kategorii označování sdružení VOC Znojmo. Mezi základní podmínky pro udělení značky VOC patří výraznost vína. Dále smí se jednat pouze o odrůdová vína Sauvignonu, Ryzlinku rýnského, Veltlínského zeleného, případně jejich cuvée. Hrozny pro výrobu vína, nesoucí zmíněné označení, musí mít cukernatost nejméně 19° NM a zároveň jsou určeny pro výrobu přívlastkových vín. Dalšími podmínkami jsou: • hektarový výnos nesmí překročit 7 tun; • sběr hroznů musí být uskutečněn pouze ručně; • vína smí být uzavřena pouze korkovým uzávěrem; • školení vína nesmí probíhat metodou barikování; • vína nesmí být vyrobena metodou dlouhodobého zrání na kvasničných kalech; • jablečno-mléčná fermentace je povolena; zbytkový cukr ve víně je bez omezení v souladu s Nařízením komise ES č. 753/2002, čl. 16; • obsah alkoholu ve víně je omezen na maximálně 13,9% objemových; Víno originální certifikace se na etiketě označí slovním údajem víno originální certifikace nebo zkratkou V.O.C., případně VOC. Je důležité také zmínit, že VOC se nezatřiďuje klasickým způsobem podle § 26 ZVV. Povolení přiznávat toto označení uděluje ministerstvo zemědělství.


35

6 Uvádění produktů na trh Uvádění vinařských produktů na trh je proces, který zahrnuje několik na sebe navazujících specifických činností. Jelikož se jedná o problematiku vyžadující svým charakterem právní úpravu, jsou na jednotlivé činnosti stanoveny určité podmínky. Z pohledu ZVV tento proces zahrnuje: 1.

nabídku produktu k prodeji,

2.

prodej produktu,

3.

jiná forma nabídky produktu ke spotřebě,

4.

skladování pro potřeby prodeje,

5.

přepravu pro potřeby prodeje, nebo nabídky ke spotřebě11.

Ze zákonné definice pojmu uvádění produktů do oběhu vyplývá několik okruhů otázek jako požadavky stanovené pro vinařské produkty, povinnosti osob uvádějících produkty na trh, obalová problematika, skladování, přeprava nebo samozřejmě také prodej. O těchto otázkách bude podrobněji pojednáno níže.

6.1

Požadavky stanovené pro vinařské produkty uváděné do oběhu

Za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu s vínem, včetně vinných hroznů, moštů a vín, z nichž jsou získány, mohou producentské členské státy, zejména prováděním rozhodnutí mezioborových organizací, stanovit tržní pravidla pro uvádění na trh s cílem regulovat nabídku.12 Právní regulace tohoto okruhu pro Českou republiku vychází zejména z § 27 ZVV. Producent může uvést výrobek na trh pouze, je-li zdravotně nezávadný. Zdravotní nezávadnost je myšlena ve smyslu splnění chemických, fyzikálních a mikrobiologických požadavků, neboli tak, jak ji definuje zákon. Produkty nesmí obsahovat toxické a zdraví škodlivé látky. V případě kontaminace těmito lát-

11

Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, § 3 odstavec 2 písmeno s)

12

Nařízení rady ES 479/2008, článek č. 67 odstavec 1


36

kami musí být staženy z oběhu. Co se týče aromatizace, nesmí synteticky přidané látky využívané k této metodě úpravy vína překročit povolené hodnoty, které jsou stanovené v předpisech Evropských společenství.13 Další požadavky mohou být souhrnně označeny jako obchodně-právní. V tomto případě je stěžejním právním předpisem, na nějž se vinařský zákon odkazuje, obchodní zákoník, zejména pak § 46 a § 47. Na trh se tak nesmí dostat produkt klamavě označený, způsobilý vyvolat možnost záměny nebo takový, který by byl nabízen konečnému spotřebiteli prostřednictvím klamných praktik. Do stejné skupiny lze zahrnout i podmínku, že produkt musí doprovázet průvodní doklad a musí být známého původu. V poslední řadě této problematiky je třeba zmínit požadavky vztahující se k vinařskému charakteru produktů. Nelze tedy na trh uvést víno, pokud nebyla dodržena požadovaná jakost stanovená prováděcím právním předpisem anebo vykazuje-li přímo choroby nebo vady, případně jejich známky. Dále pokud nebylo rozhodnuto o jeho zatřídění14 v případě, že zatřídění podléhá nebo přiřazenému zatřídění fakticky neodpovídá. Hodnoty skutečného obsahu alkoholu, celkového obsahu alkoholu a obsahu bezcukerného extraktu musí vždy odpovídat hodnotám zjištěným při zatřídění vína. Samozřejmě produkt musí být vyroben v souladu s povolenými enologickými postupy podle předpisů ES.

6.2

Povinnosti osob uvádějících vinařské produkty do oběhu

Podle zákona pokud fyzická nebo právnická osoba vlastní, drží nebo zprostředkovává vinařský produkt z důvodu vykonávání svého podnikání nebo k obchodním účelům, je její povinností vést evidenční knihy, a to v rozsahu, způsobem a ve lhůtách, jež jsou stanoveny v právních předpisech ES, zákonem o vinohradnictví a vinařství a prováděcím právním předpisem.

13

zákon č. 110/1997 o potravinách a tabákových výrobcích.

14

Podmínky zatřídění jsou rozebrány v § 26 ZVV.


37

Osoby uvádějící produkty na trh nesmí dopustit přidávání látek podle nepovolených enologických postupů15 a také přidávání jakýchkoliv látek, které nejsou v souladu s vinařským právem ES Stejně tak všechny osoby musí zajistit, aby byl produkt neustále doprovázen průvodním dokladem ve všech fázích uvádění do oběhu.

6.3

Obalová problematika ve vinařství

Jelikož víno spadá do kategorie potravin, musí být na ně i tak pohlíženo z pohledu právní regulace obalu. Zákon a nařízení ES vytváří v této oblasti podmínky a určitá omezení, jež musí splněna, pokud chce výrobce nebo distributor uvést svůj produkt na trh. Omezení jsou vytvářena a kladena jak z hlediska šetrnosti vůči životnímu prostředí, tak i z hlediska ochrany spotřebitele. Obal, ve kterém je finální produkt uveden na trh, tak musí vyhovovat nejen podmínkám na minimalizaci odpadů, zdravotním a hygienickým požadavkům (tedy chránit víno před znehodnocením či zkažením a nesmí nepříznivě ovlivňovat jeho jakost a zdravotní nezávadnost), ale i normě týkající se objemu. Konkrétně jakostní víno s přívlastkem smí být plněno pouze do skleněných lahví o objemu do 0,75 litru. Vždy, pokud se jedná o obal primární (a to nejen u vína, ale u všech produktů spadajících do kategorie potravin), jsou požadavky definované v právních předpisech poněkud přísnější a detailnější. Je to logické, jelikož přichází do přímého kontaktu s jejich obsahem a mohou tedy negativně ovlivnit vlastnosti produktu. Mezi nejdůležitější právní předpisy, upravující obalovou problematiku ve vinařství, patří ZVV, zejména pak ustanovení v § 27 odst. 7. Dalším důležitým dokumentem, který souvisí s daným tématem, je zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, ve znění pozdějších předpisů a Nařízení komise (ES) 436/2009. První zmiňovaný obsahuje podmínky kladené na obaly týkající se obecně všech potravin. Mezi doplňující právní předpisy mohou být řazeny vyhláška č. 38/2001 15

Podle § 12 odstavce 2 ZVV.


38

Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy ve znění vyhlášky č. 186/2003 Sb., a vyhlášky č. 207/2006 Sb. Osoby uvádějící obal na trh jsou s ohledem na prevenci povinny zajistit minimální hmotnost a objem obalu, současně však dodržení požadavků kladených na balený výrobek. Tato podmínka byla stanovena z důvodu snížení množství odpadů z obalů, které je nutno odstranit. Z hlediska podmínek uvádění obalu na trh musí být zajištěna koncentrace látek, které jsou uvedeny v Seznamu dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek v obalu nebo obalového prostředku, na úrovni limitních hodnot stanovených zvláštními právními předpisy. Obal po použití, pro které byl určen, musí být použitelný opakovaně nebo odpad z tohoto obalu lze zlikvidovat recyklací, přímým spalováním16, případně aerobním (nebo anaerobním) zpracováním jednotlivých složek za pomocí mikroorganismů. Aby láhev plnila všechny své funkce, včetně bezpečného zajištění svého obsahu, musí být opatřena uzávěrem. Proto také tato kategorie spadá do oblasti obalové problematiky. Například vysoce jakostní vína smí být uzavřena a zakonzervována tak, aby nedošlo k ustrnutí17 produktu. U těchto vín je zapotřebí pomalé a plynulé nazrávání v lahvi, které je zajištěno přístupem minimálního množství vzduchu. Výrobce tedy musí dbát na vhodném výběru uzávěru s požadovanými vlastnostmi. Lahve mohou být uzavřeny pouze uznanými uzávěry, mezi něž patří: 1.

válcovité zátky

2.

přírubové zátky

3.

hříbkovité zátky

4.

šroubovací uzávěry

5.

odtrhovací uzávěrkové záklopky

6.

kovové korunkové uzávěry s vložkou

16

Nejlépe se zužitkováním získaného tepla pro energetické účely.

17

Ustrnutí znamená úplného zastavení nazrávání.


7.

39

uzávěry, které jsou nedílnou součástí obalu a které se při otevření znehodnotí.

6.4

Skladování vinařských produktů pro potřebu prodeje

Oblast skladování pro potřebu prodeje spravuje zákon o vinohradnictví a vinařství. Dále musí být splněny požadavky a podmínky stanovené v nařízení ES č. 852/2004, o hygieně potravin, ve znění pozdějších předpisů. Zákon v této oblasti uvádí pouze jediné omezení, které udává, že vinný produkt musí být pro potřebu skladování uložen v řádně označených lahvích nebo sudech (případně jiných nádobách) a to tak, aby se zamezilo možné záměně a zároveň aby bylo možné kdykoliv prokázat jeho původ a jedinečnost. Ve své podstatě zákon říká jinými slovy to, co již bylo několikrát probíráno v problematice označování produktů.18 Zde je možné vidět provázanost jednotlivých ustanovení zákona. Jak již bylo řečeno, víno spadá do kategorie potravin. Proto i skladování vína musí splňovat podmínky v rámci této obecné roviny. Tyto podmínky jsou specifikované v již zmíněném nařízení ES č. 852/2004 a mezi zásadní patří zejména: 8.

provozovatelé vytvoří a zavedou jeden nebo více stálých postupů, jež při výrobě i skladování vinných produktů musí vycházet ze zásad systému kritických bodů HACCP19 a postupují podle nich,

9.

prostory musí být vybaveny teploměry a vlhkoměry, pokud jsou stanoveny požadavky na teplotu a vlhkost, aby mohlo skladování probíhat při vhodných teplotách a s možností monitorování a zaznamenávání teplot,20

18

Omezení vychází z § 27, odstavce 8, zákona 321/2004 o vinohradnictví a vinařství

19

Zásady HACCP jsou stanoveny v článku 5 odstavce 2, nařízení ES č. 852/2004. HACCP je

v podstatě proces týkající se hygieny potravin, který spočívá v analýze rizik, stanovení limitních hladin (tzv. kritických bodů) a sledování jejich dodržování. 20

Kapitola I, odstavec 2, písmena d), nařízení ES 852/2004


10.

40

provozovatelé potravinářských podniků musí do maximální možné míry zajistit, aby byly produkty prvovýroby chráněny před kontaminací21,

11.

v prostorách a zařízeních určených pro skladování vína musí být zajištěna teplota a vlhkost odpovídající požadavkům pro skladování a uchovávání potravin výrobcem nebo zvláštními předpisy.

6.5

Prodej vína

Další dílčí oblastí spadající do kapitoly uvádění produktů na trh je prodej vína. Právní úprava této oblasti je zakotvena ve stejných předpisech jako předchozí část, tedy, v rámci národní právní úpravy, v § 27 zákona a v rámci nadřazených, společných pravidel Evropské unie v nařízení ES č. 852/2004. Zákon stanovuje podmínku, která zakazuje nabízet k prodeji vína určená pro konečného spotřebitele společně s ovocnými víny, vinnými nápoji, alkoholickými nápoji nebo jinými nápoji. Spotřebitel by měl být tímto omezením chráněn před možnou záměnou s vínem. Prodejce může výše vymezené produkty nabízet k prodeji, ale pouze pokud jsou umístěny odděleně a zřetelně označeny. Do oběhu nesmí uvedeny alkoholické nápoje z vinných kalů, matolin a zahuštěných hroznových moštů zředěných vodou určené ke spotřebě. Výjimku tvoří nápoje určené podle zvláštního právního předpisu. V případě, že je předmětem prodeje víno rozlévané, nesmí jej prodejce mísit z načatých lahví. Rozlévané víno se může smíchat na vinný střik nebo s jiným nealkoholickým nápojem, ale jen pokud je to podmíněno žádostí kupujícího a v jeho přítomnosti. Při prodeji vína v obalu určeném pro spotřebitele může být obal otevřen opět pouze před kupujícím. Nařízení ES 852/2004 pak vymezuje podmínky kladené spíše na prostory, kde dochází k prodeji, než na produkty samotné. Tato omezení jsou obsažena zejména v kapitole I a III přílohy II. Legislativa Evropské unie zde klade důraz hlavně na čistotu a dobrý stav prodejních prostor. Uspořádání, vnější úprava, konstrukce, poloha a velikost prodejních prostor musí umožňovat odpovídající 21

Příloha I, část A, odstavec 3, písmena a), nařízení ES 852/2004


41

údržbu, čištění nebo dezinfekci, vylučovat nebo minimalizovat kontaminaci z ovzduší. Dále musí být takové, aby se zabránilo hromadění nečistot, styku s toxickými materiály, odlučování částeček do potravin a vytváření kondenzátu nebo nežádoucích plísní na površích.22 Stejné nařízení stanovuje požadavky spojené například s počtem splachovacích záchodů, počtem a atributy umyvadel pro různé účely (mytí rukou, mytí potravin a další), kanalizačním systém nebo typem osvětlení. K dispozici musí být vhodné a dostatečné prostředky pro přirozené nebo nucené větrání a další omezení, které zde lze vyčíst.

6.6

Přeprava vína

Právní úprava, týkající se problematiky přepravy vína a vinných produktů, obsahuje hlavně nařízení Komise (ES) 436/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008 a částečně je také upravena v příloze II, kapitole IV, nařízení ES č. 852/2004. Aniž je dotčeno možné použití postupů počítačového zpracování dat, všechny fyzické nebo právnické osoby a seskupení těchto osob, včetně obchodních zprostředkovatelů, kteří mají bydliště nebo sídlo na celním území ES a které přepravují nebo nechávají přepravovat vinařské produkty, musí vystavit na svou odpovědnost doklad, který tuto přepravu doprovází23 – tedy průvodní doklad. Tato podmínka patří k nejzákladnějším pro potřebu přepravy a musí být vždy a bezpodmínečně splněna. Všechny povinné údaje, které musí průvodní doklad obsahovat, jsou vypsány v příloze IV, nařízení Komise (ES) 436/2009. Další požadavky a omezení na přepravu jsou pojímána spíše z hlediska hygieny. Veškeré dopravní a přepravní prostředky musí být udržovány v čistotě a v dobrém stavu tak, aby chránily potraviny před kontaminací. Podle potřeb musí být navrženy a konstruovány způsobem umožňující odpovídající čistění, případně dezinfekci, podobně jako tomu je u prodejních prostor. Víno bez obalu 22

Příloha II, kapitola I, odstavec 2, písmeno b), nařízení ES 852/2004

23

Obsaženo v kapitole II, článku 23 nařízení komise 436/2009


42

lze přepravovat pouze v kontejnerech či cisternách určených pro přepravu potravin. Tyto přepravní prostředky musí být jednak schopny udržovat potřebnou teplotu a také označeny zřetelným a nesmazatelným způsobem minimálně v jednom jazyce Společenství.24 Lze však také využít alternativní obecné označení pomocí slovního spojení pouze pro potraviny.

24

Lepší je však ve více jazycích používaných v rámci Společenství.

Vlastní práce

43

7 Vlastní práce Ve vlastní práci budou vybrány tři podnikatelské subjekty zabývající se vinařstvím, na kterých bude vysvětlena problematika označování a uvádění vinařských produktů do oběhu z hlediska praxe. Autor se zaměří pouze na ty části zmíněné problematiky, v nichž zákonná úprava dává podnikatelským subjektům prostor pro vytvoření vlastního systému. Zbývající části, striktně stanovené právními předpisy, byly již vymezeny v teorii a bylo by zbytečné se jimi dále zabývat. V první části budou popsány základní informace o podniku, jež se skládají z historie, charakteristiky, struktury a hospodaření společnosti zajišťující ekonomický přesah práce. Základní informace by měly čtenáři poskytnout ucelený obraz o zvoleném subjektu. Další část se bude věnovat rozboru hlavních témat této práce, tedy označování a uvádění produktů na trh. V závěru bude provedena diskuze nejdůležitějších bodů a uvedeny návrhy na zlepšení v některých oblastech.

7.1

Znovín Znojmo, a.s.

7.1.1

Základní informace o společnosti

Historie Historie společnosti sahá až do roku 1752, kdy bednář Jan Mössmer založil firmu Mössmer v Šatově, která vznikla jako sesterský podnik staré rakouské firmy A. Mössmer v Retzu. Společnost se od počátku zabývala pěstováním vinné révy, velkoobchodem s vínem a výrobou bednářských výrobků. V roce 1945 byl majetek této firmy a i další v Československu zkonfiskován a přidělen Vinařsko – ovocnářskému družstvu ve Znojmě. Roku 1953 bylo družstvo sloučeno s Česko – moravskými vinařskými závody ve Znojmě, následně pak 1958 se znojemský závod stal jednou ze sedmnácti poboček nově zřízeného podniku Vinařské závody Praha. Další reorganizace proběhla v roce 1960, kdy se znojemský provoz stal součástí mikulovského závodu, avšak byl podřízen

Vlastní práce

44

podnikovému ředitelství v Bratislavě. Po rozpadu Moravských vinařských závodů 1990 se znojemský závod osamostatnil a nadále působil jako samostatný státní podnik Znojmo. Poslední významný historický mezník spadá již do novodobé historie, a to do roku 1992, kdy 4. 5. došlo k transformování státního podniku na akciovou společnost Znovín Znojmo, a.s. se sídlem v Šatově, stoprocentně vlastněnou státem. Od roku 1994 drží majoritní podíl akcií dvě fyzické osoby. Charakteristika společnosti Společnost je pokračovatelem tradiční výroby vína z vinné révy, pěstované po staletích na úrodných, průmyslovými emisemi nezatížených vinicích jihovýchodního Znojemska. Typické letní střídání teplých slunečních dnů a chladnějších nocí, které vytváří vynikající podmínky pro vznik výjimečných aromatických látek, proslavilo Znovín především coby výrobce bílých aromatických vín. Akciová společnost Znovín Znojmo je v současné době významným českým výrobcem vína a zaměstnává přes 100 pracovníků. Objem výroby činí zhruba 4,5 milionů litrů vína ročně a tím patří mezi střední vinařské producenty, což umožňuje vysoké soustředění na kvalitu a uvádění na trh vedle klasických známkových a odrůdových vín v klasickém balení také zajímavé a nové výrobky špičkové třídy, speciální vína v atypických baleních, archivní vína, přívlastková nebo ročníková vína z nejlepších vinařských poloh. Znovín má tři střediska: ředitelství, administrativa, expedice výrobků a lahvovna sídlí v Šatově. Druhé středisko, sklepní hospodářství, se nachází v Příměticích a jako takové pojme 2 000 tun hroznů ročně. Poslední, taktéž sklepní hospodářství, se nachází v Jaroslavicích. Zde se zpracovávají modré hrozny a lahvuje červené víno. Velkým specifikem je archivní sklep v Jaroslavicích, ve kterém se nacházejí nejstarší vína v České republice, vína stará více jak 60 let. Další archivní sklep ve vlastnictví společnosti se nachází v Šatově (archivní sklep Rűcker) a archivní sklep v Sedlešovicích. V režii společnosti je také část Louckého kláštera ve Znojmě, v jehož sklepních prostorách je uloženo více jak milion lahví vína. Co se týče vinohradů, vlastní společnost

Vlastní práce

45

jednu z nejznámějších a turisticky nejvyhledávanějších viničních tratí v České republice, kterou je vinice Šobes v Národním parku Podyjí. Struktura Společnost Znovín Znojmo je akciovou společností se základním jměním 45 217 tis. Kč. V souvislosti s touto právní formou vyplývá, že se firma, z hlediska struktury, skládá z představenstva, dozorčí rady a vedení společnosti. Představenstvo společnosti je tříčlenné a k jeho personálnímu obsazování dochází jmenováním. Na druhé straně dozorčí rada má stejný počet členů, k jejichž dosazování dochází prostřednictvím voleb, jež se uskutečňují jednou za tři roky. Poslední personální změny do představenstva a dozorčí rady, tedy jmenování, respektive volby, proběhly v květnu 2009. Personální změny obou orgánů provádí vedení společnosti dle kompetencí určených interními stanovami. Generálním ředitelem je pan Ing. Pavel Vajčner, který spolu s dalšími třemi náměstky tvoří vedení společnosti. Průměrný přepočtený stav zaměstnanců představuje 109 osob. Hospodaření společnosti Znovín Znojmo je tržním vůdcem v oboru vinařství mezi znojemskými vinařskými subjekty (co se týče znojemské vinařské podoblasti). Svojí pozicí v tomto tržním segmentu společnost v podstatě diktuje tržní podmínky, zejména v oblasti cenové politiky. Oblast působnosti firmy je ovšem daleko rozsáhlejší, nelze ji situovat pouze na oblast regionální. Veškeré produkty jsou distribuovány po celém tuzemsku, tedy může být označena za celorepublikovou. V ekonomických výsledcích se, podle vlastního zhodnocení firmy, projevuje dlouhodobá strategie společnosti, která je zaměřená na kvalitu, péči o zákazníka, turistické a další programy.

Vlastní práce

Tab. 1

46

Přehled nákladů společnosti Znovín Znojmo, a.s.

2007

2008

2009

tis. Kč

tis. Kč

tis. Kč

Náklady Spotřeba materiálu a energie Náklady vynaložené na prodej zboží

136 172

177 140

116 745

5 104

5 467

4 264

80 661

96 335

92 076

28 405

31 455

28 918

6 519

7 553

8 121

-6 413

2 675

2 159

775

868

666

1 464

2 206

2 169

11 140

9 465

7 721

263 827

333 165

262 839

Služby spojené s označováním a uváděním na trh Osobní náklady Odpisy dlouhodobého majetku25 Ostatní provozní náklady Zůstatková cena prodaného majetku Daně a poplatky Úroky a ostatní finanční náklady CELKEM Zdroj: Znovín Znojmo, a.s.

Průměrné celkové roční náklady činí 270 000 tis Kč., přičemž z toho průměrné roční náklady spojené s označováním a uváděním vinných produktů do oběhu jsou ve výši cca 200 000 tis. Kč. Náklady jsou korigovány každoročními investicemi do moderních zařízení, které snižují podíl faktoru lidské práce v procesu zpracování a výroby.

25

Do této kategorie spadá dlouhodobý hmotný i dlouhodobý nehmotný majetek.

Vlastní práce

Tab. 2

47

Přehled výnosů společnosti Znovín Znojmo, a.s.

2007

2008

2009

tis. Kč

tis. Kč

tis. Kč

Výnosy Tržby z hlavní činnosti

278 433

313 725

296 046

1 758

1 733

1 311

Změna stavu zásob

2 852

33 479

-23 164

Ostatní výnosy

5 406

4 462

4 278

288 459

353 400

278 471

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu

CELKEM Zdroj: Znovín Znojmo, a.s.

Naopak pokud se jedná o výnosy společnosti, ty se ročně průměrně pohybují okolo 300 000 tis. Kč, přičemž z toho cca 290 000 tis. Kč tvoří tržby z hlavní činnosti, tedy prodej vína a vinných produktů. Všechny uvedené číselné údaje vychází z konkrétních ekonomických ukazatelů posledních tří uzavřených let, tedy 2007, 2008, 2009. K roku 2010 nebyly v době zpracovávání této práce dosud k dispozici ucelené výsledky ekonomických údajů zmiňovaného roku. Z výše uvedených ekonomických ukazatelů je evidentní, že je společnost rentabilní ve všech sledovaných letech. Jednoduchými matematickými výpočty lze zjistit průměrný roční zisk, který se pohybuje kolem 20 100 tis. Kč. Pozitivní je, že si společnost v těchto současných nelehkých podmínkách dokázala i při snížení prodejů levnějších kategorií výrobků, jež se podílejí velkou měrou na celkovém obratu, udržet zisk i očekávaný minimální zisk určený k rozdělení. Z tohoto jednoznačně vyplývá, že Znovín Znojmo má velmi dobře nastavenou hospodářskou politiku.

Vlastní práce

7.1.2

48

Označování z pohledu praxe

Celková roční produkce Znovínu Znojmo je 4 500 000 litrů vína.26 Aby byla zachována návaznost, budou dále zmíněny druhy vín, jež se podílejí na celkové produkci a to tak, jak byly rozebrány, popsány a vysvětleny v teoretické části v kapitole Označování podle klasifikace vín. Společnost se zabývá výrobou stolních vín, zemského vína, jakostních vín, jakostních vín s přívlastkem včetně ledového a slámového vína, šumivých vín a samozřejmě patří neodmyslitelně mezi členy sdružení VOC Znojmo, tedy vína originální certifikace. Naopak v jejím repertoáru se spotřebiteli nepodaří nalézt druhy, jako jsou likérová vína a perlivá vína. Taktéž zde chybí nízkoalkoholická a odalkoholizovaná vína. Pro zvýšení vypovídací hodnoty jsou jednotlivé vyráběné druhy s procentuelním podílem na celkové produkci znázorněny v grafickém vyjádření: Graf č. 1 Procentuelní zastoupení jednotlivých druhů vín na celkové produkci Znovínu Zn.

Zdroj: Autor

Ne všechny druhy vín přinášejí do firemní pokladny stejné finanční prostředky (ať už mluvíme o krátkodobých pohledávkách nebo „hotových“ penězích). Z tohoto hlediska je nejprve nutné rozdělit typy vín do několika kategorií. První

26

Jsou brány v potaz veškeré druhy vín.

Vlastní práce

49

kategorií jsou ty druhy, které společnosti přinášejí největší obrat. Protipól pak tvoří vína s nízkým podílem na celkovém obratu. Jako druhou kategorii je vhodné zvolit druhy, jež patří k nejvíce rentabilním, tedy ty, co z jednoho prodaného kusu (láhve, litru) přinášejí maximální zisk. Analogicky pro ucelenost samozřejmě nelze opomenout i nejméně rentabilní, případně ztrátové, pokud by takové vůbec ve firemní produkci existovalo. Zvolené rozdělení lze považovat za logické, jelikož nejprodávanější druh vína nemusí zaroveň přinášet největší zisk. Co se týče obratu, nejvyšší zastoupení mají jakostní vína. Jakostní vína jsou běžnými konzumenty vyhledávána pro jejich cenovou dostupnost. Taktéž poskytují dobrý poměr mezi cenou a kvalitou. Naopak nejnižší podíl si drží vína originální certifikace. Je to způsobeno tím, že k upřednostňování regionálních výrobků dochází až v poslední době. Neexistovala zde tradice tzv. terroir výrobků jako například ve Francii nebo v Německu, s tím tedy souvisí i nízké povědomí o tomto terroir označení. Navíc také náklady spojené s výrobou jsou mnohem větší, zejména kvůli administrativním nárokům. Tyto náklady nelze přímo úměrně promítnou do ceny výrobku. První místo na pozici rentability drží jakostní vína přívlastková. Atraktivita přívlastkových vín tkví ve vyšší přidané hodnotě, která nikterak nezvyšuje náklady společnosti, nýbrž je v režii přírodních podmínek a vlivů. To vše přináší možnost nastavení vyšší hladiny cenové úrovně. Vynaložené náklady jsou přitom srovnatelné s jakostními víny. V poslední řadě - typ vína s minimální ziskovostí, tento post zaujímají stolní vína. Důvod lze opět najít v příčinné souvislosti mezi atraktivitou27, jíž odpovídá cenová úroveň výrobku a náklady vynaloženými na výrobu a distribuci.

27

Stolní a zemská vína bývají často laickou veřejností mylně označována jako vína nekvalitní.

Vlastní práce

Tab. 3

50

Prodej jednotlivých druhů vín vyráběných společností Znovín Znojmo, a.s.

Druh - celkem

Distribuce v

Prodej v tis. Kč

Prodej v litrech

6 907

243 417

255 729

11 524

117 691

162 463

118 074

2 974 959

3 507 354

62 095

739 468

994 817

61 499

368 790

552 688

1 431

1 137

5 685

Slámová vína

619

512

2 561

Šumivá vína

7 536

47 959

63 659

Atypická balení vín

1 281

14 130

8 814

86

55 348

73 797

Stolní vína Zemská vína celkem Odrůdová vína celkem Ročníková vína celkem Přívlastková vína Ledová vína

Speciální - Lacerta Viridis

kusech

Zdroj: Znovín Znojmo, a.s.

7.1.3

Uvádění produktů do oběhu z pohledu praxe

V případě obalové problematiky využívá společnost hned několik typů lahví. Pro stolní a zemská vína je užíváno zejména litrových lahví. Velká část celkového objemu, především jakostních a přívlastkových vín, je plněna do tzv. bordeaux lahví o objemu 0,75 litru. Vína vyšší kvality, jedná se především o ledové a slámové, jsou plněna do 0,5 litrových lahví. Znovín Znojmo nově začal (po vzoru zahraničních luxusních hotelů a leteckých společností) produkovat pro

Vlastní práce

51

české hotely a aerolinie, se kterými má uzavřenou platnou smlouvu, vína v lahvích o objemu 0,187 litru. Sudové víno je distribuováno v tzv. keg sudech.28 Láhve jsou zajištěny různými druhy uzávěrů. Uzávěry jsou vybírány podle potenciálu, který určuje dobu nazrávání vína v lahvi. Jedná-li se o vína určená pro okamžitou spotřebu, tedy tato doba je stanovena maximálně do jednoho roku, používají se zátky vyrobené z drceného korku. Vína pro střednědobé nazrávání, tří až pěti let, jsou uzavřena tzv. dvouploškovými zátkami29 a pro dlouhodobou archivaci nad pět let je užíváno zátek z přírodního, celistvého korku. Šroubový typ uzávěru lze najít pouze na lahvích o objemu 0,187 litru. Jiné typy společnost nevyužívá. Skladování probíhá jednak v halách a jednak ve sklepním hospodářství. Firma disponuje dvěma halami, celková rozloha těchto prostor zaujímá přibližně 1600 m2. Zde dochází k plnění a skladování pro potřebu prodeje. Regulace teplot je velmi omezená, jelikož haly nedisponují potřebným chladícím zařízením, proto doba skladování je zde minimální. K dlouhodobějšímu uskladnění dochází ve sklepích. Společnost má ve svém vlastnictví čtyři sklepy určené pro archivaci. Výhodou je stálá teplota, která je zcela v režii sklepních prostor, tudíž nezvyšuje náklady nutné na regulaci teploty. Samotný prodej vinařských produktů má Znovín Znojmo velice dobře propracován jak po stránce marketingové, tak po stránce obchodní. V marketingové oblasti využívá nejrůznějších způsobů propagace. Z nejvýraznějších lze vypíchnout propracované webové stránky včetně online e-shopu, bilboardy situované na okrajových částech města Znojma, každoroční vydávání tzv. katalogu služeb. Co se týče podpory prodeje, je to pořádání společenských, kulturních a sportovních akcí spojených s ochutnávkou vín. Například Znovínský košt, jarní a podzimní putování za vínem, Znovínwalking a mnoho dalších. Neopomenutelné

28

Keg je vratný sud, který je speciálně vyvinutý pro průmyslové plnění a sterilní skladování

nápojů. 29

Dvouplošková korková zátka - jde o kombinaci aglomerovaného (drceného) korku s ploškami

z přírodního korku na obou stranách zátky.

Vlastní práce

52

jsou rozhodně úspěchy z výstav a soutěží, jichž se samozřejmě účastní. Mezi významné patří: • Vína a destiláty • Salón vín České republiky • Grand Prix Vinex V obchodní oblasti využívá jak přímého prodeje z firemních obchodů a vinoték, tak i nepřímých cest v podobě prostředníků, jako jsou společné vinotéky, velkoobchody nebo obchodní řetězce. Významný potenciál je spatřován v oblasti gastronomie. Společnost se orientuje i na export. Zajímavostí je, že část své produkce vyváží do Japonska. Převážným zahraničním odběratelem je však Slovensko. Tab. 4

Přehled prodejů z celkového obratu společnosti Znovín Znojmo, a.s.

Velkoobchody

21,78 % společné vinotéky

Gastronomie

6,17 % restaurace a hotely

Vinotéky

5,56 % Loucký klášter

Export

5,51 % Slovensko, Japonsko

Obchodní řetězce

33,72 %

Konečný spotřebitel

31,26 %

Ahold, Kaufland, Penny apod. firemní prodejny a eshop

Zdroj: Znovín Znojmo, a.s.

7.2

Vinařství Waldberg, s.r.o.

7.2.1


Historie První dochované zmínky, které se vztahují k této vinařské společnosti, sahají až do roku 1770. Právě v tomto roce byla vybudována hlavní dominanta vinařství

Vlastní práce

53

Waldberg, a to historický pískovcový sklep. Sklep je situován na periferii obce Chvalovice a vyhloubit jej dal, na svoji žádost, sám opat řádů premonstrátů jako součást Louckého kláštera ve Znojmě. Ve své době sloužil jako desátkový sklep právě pro řád premonstrátů. Nyní v současné době jej lze najít v seznamu kulturních památek. Svou délkou přes 200 m patří k největším na Znojemsku a vína zde mají optimální podmínky k nazrávání. Vývoj sklepa nebyl naštěstí stejný jako vývoj Louckého kláštera ve Znojmě, a tak když přešel na konci 80. let do vlastnictví zemědělského družstva30 ve Vrbovci, byl na svůj věk ve velice zachovalém stavu, na rozdíl od již zmíněného kláštera. V roce 1994 Agrodružstvo Vrbovec založilo původní vinařskou společnost Agrovíno spol. s.r.o. U zrodu stála i akciová společnost Znovín Znojmo, která měla menšinový podíl v tomto nově vzniklém vinařství. Zatím poslední změna nastala v roce 2007, kdy došlo k formálnímu přejmenování Agrovína spol. s.r.o. na Vinařství Waldberg31 spol. s.r.o. a k úplnému odkoupení podílu od Znovínu Znojmo, tedy do podoby, jak je vinařství známé dnes. Charakteristika společnosti Vinařství Waldberg je vinařskou firmou, která navázala na vinařské tradice Vrboveckého zemědělského družstva, významného pěstitele révy vinné Znojemské vinařské podoblasti. Z tohoto vyplývá, že se společnost zabývá pouze vinařstvím, nikoliv však vinohradnictvím. Výhradním dodavatelem nejdůležitější suroviny v tomto oboru, tedy vinných hroznů, je jeden z nejvýznamnějších producentů hroznů na Znojemsku a vlastník firmy v jedné osobě, již zmíněné zemědělské družstvo. Dalším důležitým stavebním kamenem, v němž tkví možnost prosadit se na trhu, je poloha vinařství. Vrbovec je známou a vyhlášenou vinohradnickovinařskou obcí, která výměrou vinic patří k největším na Moravě. Pěstování 30

Po roce 1989 došlo ke „kosmetické“ úpravě názvu ze Zemědělského družstva Vrbovec na

Agrodružstvo Vrbovec. 31

Název byl vybrán podle označení jedné z viničních tratí Agrodružstva Vrbovec.

Vlastní práce

54

révy vinné zde má bohatou tradici vycházející z minulosti a její rozvoj v současnosti zajišťuje především Agrodružstvo Vrbovec. Viniční tratě, které poskytují dostatečné množství kvalitní suroviny, se rozkládají v trojúhelníku tří vinařských obcí. Jmenovitě jsou to Chvalovice, Vrbovec a Dyjákovičky. Typické jsou svojí půdní strukturou, tu tvoří štěrkopísky se spraší. Odrůdová skladba představuje 13 odrůd tvořících základ pro výrobu bílých vín a 5 odrůd určených ke zpracování a výrobě červených vín. Jsou vysázeny celkem na osmi viničních tratích o souhrnné výměře 150 hektarů. Největší a také jedna z nejkvalitnějších je právě viniční trať Waldberg, mající výměru 40 hektarů. Sklepní hospodářství je tvořeno již zmiňovaným obrovským historickým sklepem ve Chvalovicích s celkovou kapacitou 550 000 litrů vína. Pod dohledem odborníků se zde vyrábějí kvalitní odrůdová jakostní, vybraná ročníková i přívlastková vína a také zde zraje řada archivních vín. Struktura Vinařství Waldberg Vrbovec má právní formu společnosti s ručením omezeným. Základní jmění tvoří vložené peněžité a nepeněžité vklady v hodnotě 12 631 tis. Kč a tento kapitál je zcela splacen. Společníkem firmy je zakladatel, tedy Agrodružstvo Vrbovec, který vlastní 100 procentní podíl. Jediný statutární orgán je v podobě jednatele společnosti, jehož post zastává ředitel, pan Ing. Rudolf Holík. Společník zastává pozici valné hromady a dosazuje jednatele dle interních stanov. Průměrný přepočtený stav stálých zaměstnanců představuje 5 osob, zbývající část je najímána na dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce podle aktuální potřeby. Nelze tedy říct přesný počet zaměstnanců. Hospodaření společnosti V rámci tržního segmentu znojemské vinařské podoblasti zaujímá Vinařství Waldberg třetí pozici. Jak velikostí, objemem výroby, tak i relativním tržním podílem patří k menším vinařským podnikům v Jihomoravském kraji, což se odráží i na ekonomických výsledcích společnosti. Hospodářské výsledky odpo-

Vlastní práce

55

vídají podle vlastních slov managementu společnosti aktuální ekonomické situaci na trhu. Veškeré následující ekonomické údaje budou sledovány opět ve stejných letech, tedy 2007, 2008 a 2009 jednak z důvodu nedostupnosti všech ucelených informací z posledního hospodářsky ukončeného roku 2010 a jednak pro vyšší vypovídací schopnost při srovnávání vybraných vinařských subjektů. Tab. 5

Přehled nákladů Vinařství Waldberg spol. s.r.o.

2007

2008

2009

tis. Kč

tis. Kč

tis. Kč

Náklady Spotřeba materiálu a energie

2 734

3 153

3 802

1 250

1 185

1 493

Osobní náklady

889

1 116

1 152

Odpisy dlouhodobého majetku

602

212

196

Ostatní provozní náklady

350

127

128

387

428

446

13

8

15

7

9

11

-13

-36

0

6 219

6 202

7 243

Služby spojené s označováním a uváděním na trh

Zůstatková cena prodaného majetku Daně a poplatky Úroky a ostatní finanční náklady Opravné položky CELKEM Zdroj: Vinařství Waldberg spol. s.r.o.

Průměrné celkové roční náklady se pohybují kolem 6 500 tis Kč., přičemž z toho průměrné roční náklady spojené s označováním a uváděním vinných produktů do oběhu jsou ve výši cca 1 300 tis. Kč. Náklady jsou v tomto případě zvyšo-

Vlastní práce

56

vány zapojením velkého podílu lidské práce v některých částech procesu zpracování a výroby vína. Důvodem jsou omezené možnosti investic do mechanizace a automatizace těchto částí. Tab. 6

Přehled výnosů Vinařství Waldberg spol. s.r.o.

2007

2008

2009

tis. Kč

tis. Kč

tis. Kč

Výnosy Tržby z hlavní činnosti Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Změna stavu zásob Ostatní výnosy CELKEM

5 251

6 319

7 303

389

421

435

-437

-371

-417

0

0

45

5 203

6 369

7 366

Zdroj: Vinařství Waldberg spol. s.r.o.

Zatím poslední konkrétní údaj ročního obratu byl poskytnut za rok 2009 a jeho hodnota zní na 7 366 tis. Kč. Ovšem v případě celkových průměrných výnosů se společnost pohybuje na hranici 6 400 tis. Kč za rok, z čehož 6 200 tis. Kč tvoří roční výnosy pocházející z prodeje vína a vinařských produktů. Opět jednoduchou matematikou lze vypočítat, že zisk se pohybuje v mírně kladných hodnotách až v posledních dvou sledovaných letech, to jest maximálně do 120 tis. Kč za rok. V roce 2007 a v některých dřívějších letech dosahoval i záporných hodnot, společnost byla tedy ve ztrátě. 7.2.2


Celková roční produkce Vinařství Waldberg činí 1 500 000 lahví. Výběr druhů vín, jimiž se firma zabývá, je mnohem užší ve srovnání s předchozí společností. Mezi produkovanými druhy tak lze najít zemská vína, jakostní vína, jakostní vína s přívlastkem čí vína originální certifikace. Vinařství rovněž patří mezi členy sdružení VOC Znojmo.

Vlastní práce

57

Naopak, společnost se nezabývá výrobou druhů, jako jsou stolní vína, likérová vína, perlivá či šumivá vína ani nízkoalkoholická a odalkoholizovaná vína. Lze tedy usoudit, že se společnost zabývá výhradně výrobou tichých vín. Procentuelní zastoupení jednotlivých druhů je znázorněno v grafu číslo 2. V případě rentability a podílu jednotlivých typů vín na obratu je zachováno stejné kategorické rozdělení jako v předešlém případě, tedy na druhy jak s maximálním, tak minimálním podílem. Největší měrou se na obratu podílí jakostní vína. Nejmenší zastoupení mají pak vína originální certifikace. Tento fakt se v podstatě odráží i na objemu výroby zmiňovaných druhů vín v rámci celkové

produkce.

Situace

v tomto

případě

prakticky

kopíruje

stejné

zastoupení, jako tomu je u Znovínu Znojmo. Nejvyšší ziskovost si drží jakostní vína přívlastková a naopak nejmenší zisk z prodeje jednoho kusu přináší vína zemská. Příčinu lze taktéž spatřit v poměru vynaložených nákladů na výrobu a prodej a cenové politice, kterou si firma může dovolit nastavit. Graf č. 2 Procentuelní zastoupení jednotlivých druhů vín na celkové produkci Vin. Waldberg

Zdroj: Autor

7.2.3


V rámci obalové problematiky společnost využívá pouze dva typy lahví. Konkrétně jsou to bordeaux láhve o zákonem stanoveném objemu 0,75 litru, do nichž se plní 90 % celkové produkce všech druhů vín. Vína vyšší kvality, pakliže se

Vlastní práce

58

některá šarže obzvláště vydaří, případně pokud chce vinařství některé z vín vyzvednout, jsou lahvována do 0,5 litrových lahví. Uzavírání lahví je prováděno prostřednictvím třech typů uzávěrů. Pro nejlevnější kategorie vín, určené k okamžité či krátkodobé spotřebě se používají zátky plastové, a to přibližně v 5 procentech celkového množství. Jakostní vína a vína vyšších cenových tříd, jež nejsou určena k dlouhodobějšímu nazrávání v lahvích, zajišťují pomocí zátek vyrobených z drceného korku a pro delší dobu nazrávání či k archivaci jsou vybírány zátky z přírodního, celistvého korku. Skladování všech produktů probíhá ve firemním skladu a sklepě. Ve skladu dochází k lahvování a ke skladování hotových výrobků určených k distribuci. Lahvování se provádí po celých šaržích. Stálá teplota je udržována prostřednictvím klimatizace, kterou sklad disponuje. Ve sklepě se pak skladují veškeré meziprodukty a mladá vína v dubových sudech a nerezových tancích. Stejný sklep slouží k archivaci vín tomu určených. Doprava hotových produktů, připravených k uvedení na trh, se provádí prostřednictvím vlastní dopravy a zásilkové dopravy. Z toho 70 % distribuce k odběratelům tvoří doprava ve vlastní režii. Zbývajících 30 % zaujímá zásilkový obchod. Společnost využívá jednak soukromých zásilkových služeb a jednak klasických zásilek v podobě České pošty. K prodeji vína dochází několika způsoby. Konečný spotřebitel si může nakoupit vybrané vzorky či větší množství přímo z firemního sklepa nebo vlastní vinotéky. Pozici významného odběratele a zároveň prostředníka zastávají velkosklady s vínem, které dodávají do malých obchodních řetězců, jako je například obchodní řetězec Hruška, a velkoobchody, kam patří Penny market, Albert a některé další. Vinařství má uzavřené smlouvy o odběru s některými hotely a restauracemi. Zákazník se tak může setkat s víny Vinařství Waldberg v hotelu Prestige ve Znojmě nebo hotelu Continental v Brně. V neposlední řadě zprostředkovávají prodej vybrané vinotéky a taktéž si firma za dobu své působnosti již vybudovala privátní klientelu jako stálého odběratele. Procentuelní podíl jednotlivých způsobů prodeje je uveden v tabulce číslo 7.

Vlastní práce

Tab. 7

59

Přehled jednotlivých způsobů prodeje a jejich podílu v procentech

Způsob prodeje

podíl

Prodej přímo ze sklepa

15 %

Velkosklady, velkoobchody

40 %

Gastronomie - restaurace, hotely Vinotéky privátní a firemní klientela

15 % 25 % 5%

Zdroj: Vinařství Waldberg spol. s.r.o.

Oblast propagace firemních produktů, a po marketingové stránce celkově, se společnost zdá býti značně omezená. Důvody lze spatřovat jednak v omezených možnostech investic do těchto aktivit zapříčiněné nedostatkem finančních prostředků a rovněž z důvodu konzervativního přístupu k aktivitám marketingového charakteru ze strany vedení firmy. Mezi základní komunikační kanály je možno zařadit webové stránky, kde však naprosto chybí možnost online nakupování prostřednictvím tzv. e-shopu. K dalším využívaným způsobům reklamy patří pořádání firemních propagačních akcí, jako je účast na Znojemském historickém Vinobraní, vinné stánky na některých plesech v okolí Znojma nebo interní degustace vymezené vybranou klientelou. Spotřebitel se může setkat se značkou Vinařství Waldberg na veletrzích a výstavách. Z významných jsou to: • Vína a destiláty • Grand Prix Vinex Ke snaze zviditelnit značku taktéž rozhodně patří publikace v tisku, a to v regionálních periodikách, v časopise Vinař a sadař či v cizojazyčném časopise Wine & Degustatation.

Vlastní práce

7.3

60

Vinařství LAHOFER, a.s.

7.3.1


Historie Tato „mladá“ vinařská společnost byla založena v lednu 1998 pod názvem Sufita, s.r.o. Znojmo skupinou znojemských přátel dobrého vína. Jako první krok učinila zakoupení viničních tratí Zimolovo a U Hájku, obě dvě spadají do katastrálního území obce Dobšice. Dobšice vždy patřily mezi velice významné vinařské obce jihomoravského kraje. V prvních letech existence vinařství byla celá produkce vypěstovaných vinných hroznů určena k prodeji v surovém stavu. Minoritním odběratelem se stal Znovín Znojmo. V roce 2003 došlo k transformaci společnosti ve dvou směrech. První směr znamenal změnu právní formy a názvu na akciovou společnost První znojemská vinařská, a.s., Znojmo. Druhá změna nastala v oblasti výroby, kdy část produkce se začala zpracovávat na víno a zůstala na prodej v nezpracovaném stavu ostatním vinařským subjektům. Jelikož společnost neměla ve svém vlastnictví žádné prostory a prostředky nutné k výrobě vína, byla tato situace vyřešena nájemním vztahem se zemědělským družstvem Hodonice. Zpracování a výroba se tak zprvu přesunula právě do Hodonic. Meziprodukty a hotové výrobky se začaly skladovat také ve vinném sklepu v Tasovicích. Roku 2005 management rozhodl, že firma vystaví své vlastní prostory pro výrobu vína, a to v Dobšicích. Výstavba započala začátkem roku 2006. V průběhu došlo postupně k převozu veškerého materiálu z Hodonic. Tento provoz s názvem Vinařský dvůr Lahofer, byl uveden do provozu těsně před vinařskou sezónou 2006. Zároveň byla zakoupena celá nová komplexní technologie na zpracování hroznů. K poslední významné změně došlo v roce 2007, kdy byl změněn název. Původní název První znojemská vinařská, a.s. byl z obchodního a marketingového hlediska vyhodnocen jako neúčelný pro jeho přílišnou délku. Nový název chtěli představitelé firmy spojit s historií Dobšic, a tak zvolili jméno nejvýznamnější

Vlastní práce

61

osobnosti celé historie této obce Jana Lahofera32 do podoby Vinařství Lahofer, a.s. Charakteristika společnosti Vinařství Lahofer nemělo možnost, jakožto zcela nově vzniklá společnost, navázat na určitou tradici, jako tomu bylo u předchozích dvou subjektů. Museli tedy vymýšlet jiné, diametrálně odlišné způsoby myšlení vedoucí k úspěchu, nežli je filosofie založená na tradicionalismu. První počáteční filosofií byla produkce vysoce kvalitních hroznů určených jako komodita pro obchodní účely. Jinými slovy - chtěli se zabývat pouze vinohradnictvím. Tato myšlenka byla, v částečném rozsahu, pro svoji ekonomickou neefektivitu zamítnuta. Později se tak změnila na novou filosofii, která již obsahovala zpracování části produkce na víno. Lze ji tedy označit za prvopočátek vinařství. Společnost se tak začala zabývat jak vinohradnictvím, tak i vinařstvím, které postupně přebralo dominanci a stalo se tak hlavní činností. Struktura Vinařství Lahofer nabylo od roku 2003 právní formu akciové společnosti. Statutární orgán tvoří čtyřčlenné představenstvo. Dozorčí rada má tři členy. O personálním zastoupení obou orgánů rozhoduje valná hromada podle interních stanov. Jménem společnosti jedná představenstvo, za které vystupuje navenek jménem společnosti předseda představenstva, jímž je Ing. Stanislav Lancouch. Zároveň vlastní jednu dceřinou společnost - BS Vinařské potřeby, která se zabývá prodejem právě vinařských potřeb. Základní jmění tvoří kmenové akcie v listinné podobě v hodnotě 31 465 tis. Kč a tento kapitál je zcela splacen. Průměrný přepočtený stav stálých zaměstnanců představuje 12 osob, zbývající část je najímána formou brigády na sezónní práce podle aktuální potřeby.

32

Jan Lahofer, truhlář a řezbář, který v 18. století zhotovil pro nedaleký Loucký klášter vyřezá-

vanou knihovnu z ořechového dřeva, bohatě zdobenou a situovanou do dvou pater s ochozem, jež je po zrušení kláštera ve Znojmě instalována v sálech Strahovského kláštera v Praze.

Vlastní práce

62

Hospodaření společnosti Vinařství Lahofer zaujímá pozici čtvrtého nejsilnějšího subjektu na trhu v rámci znojemské vinařské podoblasti. Objemem výroby, ročním obratem a velikostí, patří také k menším podnikům v Jihomoravském kraji. Hospodářské výsledky prozatím neodpovídají cílům, které si firma stanovila ve svém střednědobém plánu, ale podle vyjádření zástupců firmy se situace každým rokem zlepšuje. Tab. 8

Přehled nákladů Vinařství Lahofer, a.s.

2007

2008

2009

tis. Kč

tis. Kč

tis. Kč

Náklady Spotřeba materiálu a energie

4 285

4 868

5 382

2 128

8 723

8 832

4 341

4 863

4 214

Osobní náklady

2 106

3 220

3 571

Odpisy dlouhodobého majetku

6 632

6 383

5 894

672

1 066

2 862

16

36

78

760

1 627

681

20 940

30 786

31 514

Náklady vynaložené na prodej zboží Služby spojené s označováním a uváděním na trh

Ostatní provozní náklady Daně a poplatky Úroky a ostatní finanční náklady CELKEM Zdroj: Vinařství Lahofer, a.s.

Opět průměrné roční náklady sahají k 28 000tis. Kč, z čehož průměrné roční náklady spojené s označováním a uváděním vinných produktů do oběhu se pohybují kolem 11 000 tis. Kč. Prudký nárůst nelze přehlédnout mezi roky 2007 a 2008, kdy došlo k nárůstu celkových nákladů přibližně o 1/3. Bylo to způso-

Vlastní práce

63

bené zvýšením objemu výroby, které se odrazilo adekvátně jak v nákladech, tak ale i ve výnosech. Tab. 9

Přehled výnosů Vinařství Lahofer, a.s.

2007

2008

2009

tis. Kč

tis. Kč

tis. Kč

Výnosy Tržby z hlavní činnosti

15 037

24 738

27 477

0

0

2

2 397

3 623

-1 874

8

1

146

17 442

28 362

25 751

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Změna stavu zásob Ostatní výnosy CELKEM Zdroj: Vinařství Lahofer, a.s.

Poslední údaj, týkající se ročního obratu, a to za rok 2009, byl vyčíslen na 25 751 tis. Kč. Průměrné roční výnosy společnosti se pohybují kolem 23 800 tis. Kč, z čehož 22 500 tis. Kč plyne z hlavní činnosti. Zisk se ve všech třech sledovaných letech pohybuje v záporných hodnotách, z toho tedy vyplývá, že vinařství pokaždé v těchto letech vykázala ztrátu. Ztráta však nebyla ani v jednom z roků nikterak markantní, naopak má tendenci se každoročně snižovat a přibližovat se tak vyrovnanému stavu. Společnost si udržuje potenciál růstu a snaží se stabilizovat zejména po ekonomické stránce. Z úst zástupců vedení tak zní slova, jako že se postupně dostávají do „ekonomické pohody“. 7.3.2


Jak již bylo řečeno, v případě objemu výroby došlo v posledních letech k obrovskému nárůstu. Pro srovnání v roce 2003 celková produkce činila 11 000 lahví. Poptávka postupně začala převažovat nabídku a ve všech letech platilo, že co se vyrobilo, to se také prodalo. V roce 2009 přesáhl objem výroby hodnotu

Vlastní práce

64

160 000 lahví, což lze považovat v tomto oboru v rámci zmíněného trhu a za tak krátkou dobu za obrovské převýšení. Spotřebitel se opět nesetká se všemi druhy vín uvedenými v teoretické části, v kapitole Označování. Společnost se ovšem zabývá výrobou pouze lahvových vín a to zemských, které tvoří pouze jakýsi doplněk zařazený z důvodu poptávky zákazníků i po levnějších kategoriích vín. Dále z výroby vystupují vína jakostní, jakostní s přívlastkem a vína šumivá. Je nutné zmínit, že firma si nechává šumivá vína dělat na zakázku, jelikož nevlastní technologii nutnou pro výrobu. Jakou měrou se vyjmenované druhy podílí na celkové produkci, je možné vyčíst z grafu číslo 3. V poslední době se začalo diskutovat o výhodách a nevýhodách a případném zakoupení technologie na produkci nízkoalkoholických vín. Graf č. 3 Procentuelní zastoupení jednotlivých druhů vín na celkové produkci Vin. Lahofer

Zdroj: Autor

Co se týče ekonomických aspektů jednotlivých druhů vín, tak rentabilní byly doposud všechny vyráběné druhy. Ovšem největší podíl na obratu a zároveň nejvíce ziskové byla a jsou jakostní vína s přívlastkem (zejména pak přívlastek pozdní sběr). Protipól, tedy nejmenší část obratu a minimální ziskovost, přináší zemská vína.

Vlastní práce

65

Z pohledu nákladového zatížení je obtížné seřadit jednotlivé druhy, protože vinařství nevyčísluje náklady zvlášť, nýbrž celkově. Odhadují se však přibližně stejně vysoké náklady na každý vyrobený kus. Odlišnosti lze najít v rozdílném typu láhve a uzávěru. Prognózy na rok 2011 z hlediska obchodní činnosti nejsou příliš optimistické, očekává se pokles prodaného množství. 7.3.3


Stejně jako tomu bylo u vinařství Waldberg, tak i zde se zákazník setká se dvěma základními typy lahví. Jsou jimi již několikrát zmíněné bordeaux láhve o objemu 0,75 litru, jež jsou plněny počínaje zemskými až po „běžná“ přívlastková vína. „Lepší“ přívlastková či speciální šarže vín se lahvují do 0,5 litrových lahví. Určitý rozdíl zde však existuje, konkrétně ve více druzích bordeaux lahví, které se liší designem a účelem použití. Jiný druh se používá pro červená a jiný pro bílá vína. Lahvování probíhá po celých šaržích a k zajištění obsahu láhve dochází třemi typy korkových uzávěrů. Aplikace jednotlivých typů se dělí podle kategorií vín. První typ, tzv. delta33 uzávěr, se používá pro zemská vína. Jakostní a přívlastková vína, určená k okamžité spotřebě či krátkodobému nazrávání do jednoho roku, se uzavírají pomocí dvouploškových zátek. Posledním typem jsou uzávěry z přírodního, celistvého korku vybírané pro vyšší kategorie vín. Naplněné láhve připravené k distribuci se skladují ve firemních halách. Zvláštností je, že na rozdíl od obou předchozích subjektů, nemá Vinařství Lahofer ve svém vlastnictví žádné sklepní hospodářství, což je obecně pro jakýkoliv vinařský podnik dost netypické! Vinařství disponuje dvěma halami o souhrnné výměře 200 m2. Zde dochází jak k výrobě, tak také i ke skladování. Obě haly jsou vybaveny klimatizační technologií nutnou pro udržování stálé teploty. V létě, v době vysokých teplot, probíhá chlazení a naopak v zimě k temperování prostor. Sklady se dělí podle účelu na první, určený pro rozpracované, a druhý pro finální výrobky. Doprava ke konečnému zákazníkovi se praktikuje z 98 % 33

Uzávěr je vyroben z jemně drcené korkové uzávěry spojené pryskyřicí. Tato pryskyřice je

vybírána tak, aby neovlivnila žádným způsobem vlastnosti a kvalitu vína.

Vlastní práce

66

ve vlastní režii jako součást ceny objednávky, zbylou část doplňují zásilkové služby. Po obchodní a marketingové stránce se společnost zaměřuje na tři cílové segmenty zákazníků. První oblastí jsou veřejné degustace směřované k prezentaci firemních produktů a ke konečnému prodeji. Druhým cílovým segmentem jsou vinotéky a jako třetí oblast zájmu se společnost zaměřuje na firmy. V praxi to funguje tak, že firmy nakupují vína ve větších objemech, které pak slouží jako dárkový nebo upomínkový předmět. Tento segment zastává významnou část z celkového objemu prodejů. V září 2009 byl otevřen hotel Lahofer, jenž patří mezi další podnikové aktivity. Tento projekt vznikl jako myšlenka spojit víno s gastronomií a ubytováním a to vše pozvednout na vyšší úroveň. V rámci hotelu byla zřízena také firemní vinotéka. Co se týče marketingových aktivit a způsobů propagace, má vinařství dobře zpracované webové stránky s online e-shopem, pořádá firemní degustace a účastní se prezentačních akcí, např. festival VOC Znojmo, znojemského historického vinobraní či putování po Dobšických sklepích. Dále si pronajímá několik reklamních ploch na Znojemsku a je držitelem četných úspěchů z výstavních a veletržních akcí. Z distribučních kanálů využívá přímého prodeje, 90 % tvoří objednávky prostřednictvím e-shopu a zbývající část se dělí mezi telefonické objednávky, prodej v obchodě (v areálu podniku) a vinotéce. Spolupracuje zejména s externími vinotékami a taktéž s některými velkoobchody zaměřené na víno. Malých obchodních řetězců využívá jen sporadicky, na rozdíl od velkých, do kterých nedodává vůbec, jelikož se neslučují s firemní filosofií.

Vlastní práce

Tab. 10

67

Přehled jednotlivých způsobů prodeje a jejich podílu v procentech

Způsob prodeje Přímý prodej Velkoobchody s vínem

podíl 45 % 8%

Gastronomie (Hotel Lahofer)

10 %

Vinotéky

35 %

Malé obchodní řetězce Zdroj: Vinařství Lahofer, a.s.

2%


68

8 Shrnutí a doporučení V této části bude jednak nastíněna kritika právní úpravy označování a uvádění produktů na trh z pohledu autora a jednak také budou zmíněny návrhy, které by mohly vylepšit aktuální podnikatelskou situaci rozebíraných vinařských subjektů.

8.1

Právní úprava označování a uvádění produktů do oběhu z pohledu autora

8.1.1

Problém nerovného přístupu ze strany EU

Jedním z hlavních problémů pro českého vinaře na trhu je příliv levných vín ze zahraničí. K tomu, aby český vinař mohl uvést svůj výrobek do oběhu, musí dodržovat veškerou legislativu, což je striktně hlídáno kontrolními orgány EU. Všechna osvědčení a potvrzení o splňování těchto podmínek se tak zákonitě musí projevit v ceně konečného výrobku. Na druhou stranu mnohé produkty dovážené z jižní a jihozápadní Evropy (např. Rakouska nebo Francie) a prodávané na našem trhu, pocházejí z neregistrovaných vinic. Jen tento aspekt umožňuje zahraničním dovozcům nasadit nižší prodejní cenu z důvodu nižších pořizovacích nákladů. V těchto případech kontrolní orgány EU již tak důsledné nejsou. 8.1.2

Problém s uváděním některých údajů na etiketu

Asi největší rozporuplnost přináší povinnost výrobce uvádět údaj: obsahuje oxid siřičitý nebo druhá alternativa stejného významu obsahuje siřičitany. Sloučeniny odvozené ze síry se používají pro stabilizaci vína a taktéž jako konzervanty. Každý vinný produkt uváděný na trh musí být stabilizován z důvodu zamezení vzniku druhotného kvašení v láhvi a konzervován, aby se zničily veškeré potenciální choroboplodné zárodky. Pokud zmiňovaný údaj etiketa neobsahuje, znamená to, že tyto procesy byly zajištěny prostřednictvím kyseliny askorbové, která se uvádět nemusí. Zákon odůvodňuje tuto povinnost jako ochranu zdraví spotřebitele, jelikož síra je hodnocena jako alergen, ovšem navzdory tomu, že


69

kyselina askorbová je pro lidský organismus mnohem méně příznivější. Problém nastává ve vnímání laické veřejnosti. Pokud zákazník vidí na obalu výrobku nápis: obsahuje oxid siřičitý, vnímá produkt jako chemicky upravený a tudíž „nezdravý“. V případě, že nápis nevidí, hodnotí ho jako „zdravější“, což ale ve skutečnosti není pravda. 8.1.3

Celkové hodnocení

Národní právní úprava je, z hlediska ochrany spotřebitele, koncipována poměrně objektivně a věcně, s čímž se ztotožňují i zástupci jednotlivých vinařských podniků. Zákon o vinohradnictví a vinařství obsahuje minimum rozporuplných ustanovení.

8.2

8.2.1

Praktické návrhy na zlepšení aktuální situace vybraných vinařských subjektů Zavedení výroby nízkoalkoholických a odalkoholizovaných vín

Sledováním moderních trendů v zahraničí lze obecně konstatovat, že roste poptávka po nízkoalkoholických a odalkoholizovaných vínech. Je to způsobené zejména orientací na zdravou výživu a zvyšováním konzumace vína v kombinaci s řízením motorových vozidel. Tyto trendy jsou totožné i v České republice. U nás se však s těmito typy vín může poptávající setkat jen ve velmi omezené míře. Společnost, která by se zaměřila i na tuto oblast, lze označit za inovátorskou a dobře zpracovaný projekt tohoto směru jí může poskytnout konkurenční výhodu na trhu. Technologie potřebná pro výrobu je finančně velice náročná a kromě již zmíněných příležitostí s sebou přináší i možná rizika spojená s přílivem levných zahraničních výrobků. Tuto investici si může dovolit pouze finančně dlouhodobě stabilní společnost, konkrétně je vhodná pro Znovín Znojmo, a.s.


8.2.2

70

Snížení výrobních nákladů využitím šroubových uzávěrů

Šroubové uzávěry jsou vhodnou alternativou za korkové zátky. Tyto uzávěry se vyrábí dvojího typu. Za prvé samotné (sarantinové34) a za druhé v kombinaci s saranexovými35 vrstvami umístěnými na spodní straně uzávěru, které zamezí ustrnutí a umožní nazrávání vína v láhvi, přičemž rozdíl mezi cenami je minimální. Šroubové uzávěry jsou tudíž vhodné jak pro vína rychlé spotřeby, tak i pro vína určená k archivaci. Jako příkladné srovnání slouží Austrálie a Nový Zéland, kde více jak dvě třetiny celkové produkce je uzavírána těmito typy. Technologie potřebná pro produkci není nikterak finančně náročná. Rozdíl mezi cenou šroubového uzávěru a průměrné korkové zátky se pohybuje kolem 4 6 Kč za kus. Poměrně efektivní jsou v tomto případě úspory z rozsahu. Tato investice je tak vhodná pro všechny tři zmiňované vinařství. 8.2.3

Zlepšení podniku po marketingové stránce

Jak již bylo řečeno, marketingovou politiku má velice efektně a efektivně propracovanou společnost Znovín Znojmo. Následující doporučení se tak budou týkat zbývajících dvou vinařství, pro které by právě Znovín mohl být příkladem. V případě Vinařství Waldberg by bylo rozhodně vhodné přepracovat webové stránky ve smyslu zavedení online e-shopu, který se stal v dnešní době velice významným prodejním prostředkem. Základním předpokladem zlepšení úspěšnosti v podnikání je zvýšení povědomí o značce u veřejnosti. K tomu mohou posloužit propagační a reklamní aktivity jako jsou zákaznické karty, speciální tematické balíčky spojené s významnými událostmi (Vánoce, Velikonoce, svatý Martin apod.) nebo finanční pobídky typu slevových kuponů, množstevních slev či časově omezených akcí. Z reklamních aktivit pak například krátké spoty v regionálních rádiích, využití reklamních bannerů umístěných na veřej-

34

Saratin - vzduchotěsný kov používaný k výrobě šroubových uzávěrů

35

Saranex - propustný polymer používaný v kombinaci se saratinem. Podle zvolených poměrů

obou vrstev přesně kontrolovat množství procházejícího vzduchu.


71

ných prostranstvích, city - lightů na zastávkách atd. Všechny zmiňované návrhy nepatří mezi finančně příliš nákladné (jako třeba televizní reklama) a tedy jsou vhodné jak pro Vinařství Waldberg, tak i pro Vinařství Lahofer.

Závěr

72

9 Závěr Vinařství je velice úzce spojeno s vinohradnictvím a společně neodmyslitelně patří k nejstarším oborům lidské činnosti. Obě tyto oblasti jsou různorodé a velmi pestré, ať už z pohledu množství různých odrůd vinné révy nebo z hlediska zvláštností v technologických postupech vinných produktů. Nějaké to specifikum můžeme vypozorovat u každého subjektu zabývající se vinařstvím a rozdíly nejsou jenom u nás, ale ve všech vinařských oblastech po celém světě. Lze tedy konstatovat, že každý má svůj vlastní recept na výrobu toho nejlepšího zlatavého moku. Tak jako jiné oblasti lidské činnosti, i vinařství je regulováno právní úpravou, z čehož vychází i tato práce, která se v souladu se zadáním zaměřuje na problematiku, jež je v celém řetězci činností spojených s výrobou vína konečnému spotřebiteli nejblíže, a to sice na označování a uvádění produktů do oběhu. První, teoretická, část se zabývá právními aspekty zmiňované problematiky, tak jak ji vymezuje evropská legislativa, především nařízení Rady (ES) č. 479/2008, kterou doplňuje národní právní úprava, kde stěžejním předpisem je zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství. Čtenář se tak může dozvědět informace o povinných, nepovinných, zakázaných či eventuálních údajích uváděných na etiketách vinných produktů. Dále se dočte o rozdělení a klasifikaci vín. K alternativám označení vín patří zemské víno a vína originální certifikace. Tyto klasifikace jsou založeny na oblasti původu vín a jsou výjimečné v tom, že by měly sloužit k vyzdvihnutí národních, regionálních produktů před zahraničními. Ochranu spotřebitele před nepoctivými producenty představuje proces zatřídění vín, který lze považovat za jakési ověření jakosti a kvality. Uvádění vinařských produktů na trh zahrnuje několik na sebe navazujících specifických činností. K těmto patří zejména požadavky stanovené pro vinařské produkty, povinnosti osob uvádějících produkty na trh, obalová problematika, skladování, přeprava a samozřejmě také samotný prodej. Vlastní práce je zaměřena na problematiku označování a uvádění produktů na trh z hlediska aplikace v praxi. Autor vybral tři rozdílné vinařské subjekty, u

Závěr

73

kterých analyzoval jimi uplatňované metody dané problematiky, a kde za tímto účelem provedl osobní šetření. Ke konci práce je zmíněna kritika právní úpravy této oblasti a nastíněny konkrétní návrhy na zlepšení aktuální situace uvedených vinařských subjektů. Při zpracování práce bylo nutné vycházet nejen z českých legislativních předpisů, nýbrž také z nařízení Evropské unie. Základní předpisy Evropské unie jsou velice obsáhlé a svojí strukturou, ve které se neustále odkazují na mnoho dalších přepisů, také nepřehledné, v některých místech nesrozumitelné a dalo by se říci i chaotické. Aktuální situace je pro obyčejné vinaře, bez právního vědomí, velice náročná a s přihlédnutím k současnému vývoji, bohužel, nějaké zlepšení očekávat nelze. Tato situace je tak výzvou pro ty, kteří se vinařským právem zabývají, aby se pokusili vytvořit soubor závazných právních předpisů ve srozumitelné formě.

Literatura

74

10 Literatura 10.1 Právní předpisy Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 323/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích Zákon č. 513/1991, Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Rady ES č. 479/2008, o společné organizaci trhu s vínem Nařízení komise ES č. 607/2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů Nařízení Komise (ES) č. 555/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, pokud jde o programy podpory, obchod se třetími zeměmi, produkční potenciál a kontroly v odvětví vína. Směrnice Rady 89/396/EHS, o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Komise ES č. 884/2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů a pro knihy vstupů a výstupů vedené v odvětví vína

10.2 Monografické zdroje ČEPIČKA, J.

ET AL.

Učební skripta: Vinohradnictví, Vinařství, Vinařská turistika.

Vyd. 1. Znojmo: AZ Znojemia, 2010.

Literatura

75

RADA, T. Vinohradnictví a vinařství v kontextu práva. Rigorozní práce. PF MU, 2007. SCHÄTZEL, O. Jak úspěšně prodávat víno. Velké Bílovice: Svaz vinařů České republiky, 2004. ISBN 80-903534-1-X. OTÁHAL, J. Podnikatelské minimum pro vinohradníky a vinaře. Praha: Orac, 2004. ISBN 80-86199-79-7. STEIDL, R. Sklepní hospodářství. Valtice: Národní salon vín, 2002. ISBN 80903201-0-4.

10.3 Internetové zdroje STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ INSPEKCE 2011. Státní zemědělská a potravinářská inspekce [online]. 2009 [cit. 2011-05-17]. Víno. Dostupné z WWW: . SEDLÁČEK, MILAN. Znalec vín [online]. 2006 [cit. 2011-05-17]. Státní odrůdová kdniha. Dostupné z WWW: . VOC ZNOJMO,

O.S.

VOC - Vína originální certifikace Znojmo [online]. 2009 [cit.

2011-05-17]. Dostupné z WWW: . ZNOVÍN ZNOJMO A. S. Znovín Znojmo, a.s. - výrobce vín - Vína hrdá na svůj původ [online].

2005

[cit.

2011-05-17].

Dostupné

z

WWW:

. VINAŘSTVÍ WALDBERG, S.R.O. Vinařství Waldberg Vrbovec, s.r.o. [online]. 2005 [cit. 2011-05-17].

Dostupné

z

WWW:

waldberg.cz/index.htm>. VINAŘSTVÍ LAHOFER. Vinařství LAHOFER [online]. 2008 [cit. 2011-05-17]. Dostupné z WWW: . MINISTERSTVO

SPRAVEDLNOSTI

ČR. Obchodní rejstřík a sbírka listin [online]. 2004

[cit. 2011-05-17]. Dostupné z WWW: .

Přílohy

76

11 Přílohy 11.1 Příloha č. 1: Seznam moštových odrůd zapsaných k 1. lednu 2010 v ČR, modrá – určená pro výrobu červených, bílá – bílých vín. p.č.

odrůda

rok zápisu v ČR

bílá, modrá

povolené synonymum

doporučená zkratka

1.

Agni

2001

modrá

-

Ag

2.

Alibernet

1975

modrá

-

Al

3.

André

1980

modrá

-

An

4.

Ariana

2001

modrá

-

Ar

5.

Aurelius

1983

bílá

-

Au

6.

Auxerrois

2004

bílá

-

Ax

7.

Cabernet Moravia 2001

modrá

-

CM

8.

Cabernet Sauvignon

1980

modrá

-

CS

9.

Cerason

2008

modrá

-

Ce

10. Děvín

1998

bílá

-

De

11. Domina

2004

modrá

-

Do

12. Dornfelder

2004

modrá

-

Dr

13. Erilon

2011

bílá

-

Er

14. Frankovka

1941

modrá

Lemberger, Blaufränkisch

Fr

15. Fratava

2008

modrá

-

Ft

16. Hibernal

2004

bílá

-

Hi

17. Chardonnay

1987

bílá

-

Ch

18. Irsai Oliver

1975

bílá

-

IO

19. Kerner

2001

bílá

-

Ke

20. Laurot

2004

modrá

-

La

21. Lena

2001

bílá

-

Le

22. Malverina

2001

bílá

-

Mal

23. Merlot

2001

modrá

-

Me

Přílohy

77

24. Modrý Portugal

1941

modrá

Blauer Portugieser, Portugieser Blau

MP

25. Müller Thurgau

1941

bílá

Rivaner

MT

26. Muškát moravský 1987

bílá

-

MM

27. Muškát Ottonel

1952

bílá

Muscat Ottonel

MO

28. Neronet

1991

modrá

-

Ne

29. Neuburské

1941

bílá

Neuburger

Ng

30. Pálava

1977

bílá

-

Pa

31. Rinot

2008

bílá

-

Ri

32. Rubinet

2005

modrá

-

Ru

33. Rulandské bílé

1941

bílá

Pinot blanc

RB

34. Rulandské modré

1941

modrá

Pinot noir

RM

35. Rulandské šedé

1941

bílá

Pinot gris

RŠ

36. Ryzlink rýnský

1941

bílá

Rheinriesling, Riesling RR

37. Ryzlink vlašský

1941

bílá

Welschriesling

RV

38. Sauvignon

1952

bílá

Sauvignon blanc

Sg

39. Sevar

2008

modrá

-

Se

40. Svatovavřinecké

1941

modrá

Saint Laurent

Sv

41. Sylvánské zelené

1941

bílá

Sylvánské, Grüner SilSZ vaner

42. Tramín červený

1941

bílá

Tramín, GewürztramiTČ ner

Veltlínské červené 1952 rané

bílá

Malvasier, Malvasia

VČR

43.

44. Veltlínské zelené

1941

bílá

Grüner Veltliner

VZ

45. Veritas

2001

bílá

-

Ve

46. Vrboska

2004

bílá

-

Vr

47. Zweigeltrebe

1980

modrá

-

Zw

Zdroj: Státní odrůdová kniha

Přílohy

78

11.2 Příloha č. 2: Seznam členů VOC Znojmo 1.

DOBRÁ VINICE, a.s.

2.

Ing. Josef Dobrovolný – Vinný sklep

3.

Eko Hnízdo, s.r.o.

4.

Josef Kořínek

5.

Jan Vaněk

6.

Vinařství LAHOFER, a.s.

7.

VINAŘSTVÍ LÍBAL, s.r.o.

8.

VINAŘSTVÍ RODINY ŠPALKOVY, s.r.o.

9.

VINAŘSTVÍ WALDBERG VRBOVEC, s.r.o.

10.

VINNÉ SKLEPY LECHOVICE, spol. s r.o.

11.

VINO HORT, s.r.o.

12.

Zemědělské družstvo Hodonice – TASOVICKÉ VINAŘSTVÍ

13.

ZNOVÍN ZNOJMO, a.s.

14.

Vinařství Sádek, s.r.o. Nový sklep Sádek

15.

Vinice Hnánice, s.r.o.

Zdroj: VOC Znojmo

Přílohy

11.3 Příloha č. 3: Etiketa V.O.C. – přední a zadní strana lahve, pásek osvědčující VOC

79

Přílohy

11.4 Příloha č. 4: Znak V. O.C.

Zdroj: VOC Znojmo

11.5 Příloha č. 5: Piktogram upozorňující na obsah SO2

Zdroj: Státní zemědělská a potravinářská inspekce

80

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav práva a humanitních věd. Bakalářská práce

Recommend Documents