Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta. Ústav práva a humanitních věd. Bakalářská práce

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav práva a humanitních věd

Bakalářská práce Veřejné zakázky z pohledu zákona o finanční kontrole ve veřejné správě

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Doc. JUDr. Ing. Radek Jurčík, Ph.D.

Martina Skotáková

Brno 2013

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu mojí bakalářské práce za rady, připomínky a náměty, které mi během zpracování práce poskytl a také mojí rodině za čas, který mi umožnila věnovat studiu.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „ Veřejné zakázky z pohledu zákona o finanční kontrole ve veřejné správě“ vypracovala samostatně s pomocí uvedené literatury a uvedených zdrojů pod dohledem vedoucího bakalářské práce.

V Brně dne 19. května 2013

_________________

Abstract Skotáková, M. Public Procurement in Terms of the Act on Financial Inspection in Public Administration. Bachelor thesis. Brno, 2013.

This bachelor’s thesis concentrates on evaluating efficient asset acquisition by state organisations in accordance with Act No 137/2006 Coll. on Public Procurement, and consequently also Act No. 320/2001 Coll. on Financial Inspection, specifically the compliance of formal and economic procedures of financial authorities conducting public procurement. Keywords Act on Public Procurement, Act on Financial Inspection, 3E principles, public procurement on a small scale.

Abstrakt Skotáková, M. Veřejné zakázky z pohledu zákona o finanční kontrole ve veřejné správě. Bakalářská práce. Brno, 2013.

Bakalářská práce se věnuje zhodnocení efektivního pořizování majetku státních organizací v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb, o veřejných zakázkách a současně v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb, o finanční kontrole. Konkrétně dodržování formálních a ekonomických postupů ve finanční správě při zadávání veřejných zakázek. Klíčová slova Zákon o veřejných zakázkách, zákon o finanční kontrole, zásady 3E, veřejná zakázka malého rozsahu

Veřejné zakázky z pohledu zákona o finanční kontrole ve veřejné správě

8

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce

11

1.1

Úvod ......................................................................................................... 11

1.2

Cíl práce ................................................................................................... 12

1.3

Metodika práce ........................................................................................ 12

Literární přehled

13

2.1

Veřejná zakázka ....................................................................................... 13

2.2

Zadavatel veřejné zakázky ....................................................................... 13

2.3

Zásady postupu veřejného zadavatele dle zákona o veřejných zakázkách14

2.3.1

Transparentnost jako nástroj omezování korupce ......................... 14

2.3.2 rizika

Fáze životního cyklu veřejné zakázky a jejich obecná korupční 15

2.4 Zásady postupu veřejného zadavatele z hlediska zákona o finanční kontrole ............................................................................................................. 16 2.4.1

Hodnota za peníze – promítnutí principů 3E ................................. 17

2.5 Souvislost mezi postupy z hlediska zákona o veřejných zakázkách a zákona o finanční kontrole a její uplatnění v praxi .......................................... 18 2.5.1

Standardy jako způsob aplikace 3E v praxi ..................................... 19

2.6

Pravidla 3E principů v postupech zadávání veřejných zakázek ............. 19

2.7

Hodnocení veřejných zakázek s ohledem na kritéria 3E ....................... 20

2.7.1

Stanovení hodnotících kritérií s ohledem na 3E ............................ 20

2.7.2 Kritérium nejnižší nabídkové ceny a ustanovení 3E v zákoně o finanční kontrole ........................................................................................... 21 2.7.3

Kritérium ekonomické výhodnosti nabídky s ohledem na 3E ........ 21

2.7.4 Postup zadavatele při výběru kritéria ekonomické výhodnosti nabídky 21 2.8

Orgány kontroly veřejných nákupů v ČR ................................................23

2.8.1

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) .......................................................23

2.8.2

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ...........................23

2.9

Organizace veřejných nákupů ve vybraných zemích EU ........................23

2.9.1

Finsko...............................................................................................23


9

2.9.2

Velká Británie.................................................................................. 24

2.9.3

Slovenská republika ........................................................................ 24

2.10 Komparace organizace veřejných nákupů v ČR a ve vybraných zemích EU 25 3

Praktická část

26

3.1

Politika vlády České republiky v oblasti veřejných zakázek................... 26

3.2

Novela zákona o veřejných zakázkách – nejvýznamnější změny .......... 26

3.3

Nejčastější chyby zadavatelů při zadávání veřejných zakázek ............... 27

3.4

Finanční ředitelství v Brně ..................................................................... 29

3.5

Generální finanční ředitelství ................................................................. 30

3.5.1 Směrnice č. 22/2011 generálního ředitele, Zadávání veřejných zakázek územních finančních orgánů ........................................................... 31 3.5.2 3.6

Provozní a kontrolní směrnice generálního ředitele ...................... 32

Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky ................... 33

3.6.1 Směrnice č. 32 / 2013 generálního ředitele, Standardy pro oblast správy majetku a investic ............................................................................. 34 3.6.2 Směrnice č. 33 / 2013 generálního ředitele, Zadávání veřejných zakázek 34 3.6.3

Provozní a kontrolní směrnice generálního ředitele v roce 2013 .. 36

3.7 Shrnutí vývoje směrnic finanční správy z hlediska zohlednění změn v zákoně o veřejných zakázkách a zahrnutí principů 3E .................................... 36 3.7.1 Návrh kontrolního listu pro kontrolu zadávání a realizace veřejných zakázek ..........................................................................................37 3.8 Veřejné zakázky malého rozsahu realizované Finančním ředitelstvím v Brně a příklady jejich realizace v souladu s novelou zákona o veřejných zakázkách.......................................................................................................... 38 3.8.1 Provádění úklidových prací v prostorách Finančního úřadu v Chotěboři ................................................................................................... 38 3.8.2 Provádění úklidových prací v prostorách finančního úřadu – teoretický příklad v případě realizace dle novely zákona o veřejných zakázkách a dle Směrnice č. 33/2013 generálního ředitele ......................... 40 3.8.3 Vyhodnocení průběhu zadání veřejné zakázky na provádění úklidových služeb před novelou zákona o veřejných zakázkách a po uvedení novely v platnost ............................................................................................ 41 3.8.4

Dodávka osobních automobilů pro Finanční ředitelství v Brně .... 42


10

3.8.5 Dodávka osobních automobilů – teoretický příklad v případě realizace dle novely zákona o veřejných zakázkách a dle Směrnice č. 33/2013 generálního ředitele ....................................................................... 44 3.8.6 Vyhodnocení průběhu zadání veřejné zakázky na dodávku osobních automobilů před novelou zákona o veřejných zakázkách a po uvedení novely v platnost .......................................................................................... 44 4

Závěr

46

5

Literatura

48

6

Seznam použitých zkratek

49

7

Seznam obrázků

50

11

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

V současné době je korupce vnímána občany našeho státu jako jeden z nejzávažnějších problémů české společnosti. Na tuto situaci poukazuje řada sociologických průzkumů a je i častým námětem pro média. Politická reprezentace státu je podrobována kritice za ignorování situace a neřešení závažných pochybení. Za další výrazný problém je oprávněně považována rozpočtová situace České republiky, vláda je nucena přistupovat k nepopulárním krokům a přesto se stále nedaří zastavit zvyšování deficitu státního rozpočtu. Jednou z cest ke zlepšení situace v oblasti korupce by měla být i novela zákona č. 137/20o6 Sb., o veřejných zakázkách, která vstoupila v platnost 1. 4. 2012. Za nejdůležitější změny je považováno snížení limitů pro veřejné zakázky, které rozhodují o tom, zda se soutěž musí řídit dle zákona. Vzhledem k tomu, že v České republice ročně proběhnou veřejné zakázky za zhruba 600 miliard korun a z toho přibližně polovina byla doposud v režimu veřejných zakázek malého rozsahu, kde není nutné soutěž zveřejňovat a tím je možné ji ovlivnit, předpokládá MMR snížením limitů úsporu až 10% z celkového ročního objemu zakázek. Veřejné zakázky, u kterých nejsou povinně zveřejňovány jakékoli informace, tvoří významný podíl celkového trhu veřejných zakázek v České republice. V roce 2010 činil podíl těchto zakázek 44% z celkového objemu prostředků vynaložených na veřejné zakázky. Převážnou většinu objemu tvořily veřejné zakázky malého rozsahu, na které se nevztahují ustanovení zákona č. 137/2006 Sb. a ani další informační povinnosti (KAMENÍK, 2011) Jako další varianta se jeví větší důraz na dodržování 3E zásad při zpracování a vyhlašování veřejných zakázek, zásady vyplývají ze zákona č. 320/2001 SB., o finanční kontrole. Dle mého názoru nejsou tyto zásady prozatím veřejnou správou při výběru uchazečů příliš zohledňovány. Zadavatelé se spíše soustředí na dodržování procedurálních postupů stanovených zákonem o veřejných zakázkách. Jediným kritériem bývá nejčastěji nabídková cena, což může být v některých případech značně zavádějící, z dlouhodobého hlediska pro vyhlašovatele soutěže nevýhodné a původně nízká nabídková cena se vlivem dalších okolností, které nebyly při výběru zohledněny, výrazně navýší.

1. Úvod a cíl práce

12

1.2 Cíl práce V rámci zpracování mojí bakalářské práce bych se ráda pokusila o zhodnocení situace při pořizování majetku ve státní správě, konkrétně ve Finanční správě České republiky, zda pořizování probíhá v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a současně v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Dále zda změny, které nastaly změnou zákona o veřejných zakázkách, byly zahrnuty do interních předpisů Finanční správy České republiky a zda jsou aplikovány v praxi a také posoudit zda je možné interní předpisy doplnit a navrhnout úpravu směrnic.

1.3 Metodika práce Oblast problematiky zadávání veřejných zakázek ve státní správě je mi velmi blízká, neboť pracuji ve finanční správě, konkrétně na oddělení hospodářské správy, které zabezpečuje po provozní stránce chod finančních úřadů a jim podřízených územních pracovišť. Praktické zkušenosti jsou tedy čerpány z vlastní praxe. Dalším zdrojem informací byla samozřejmě odborná literatura, platné právní předpisy a odborné texty publikované na internetu. V části Literární přehled jsem použila metodu deskripce. Metoda deskripce je metodou popisu daného jevu či skutečnosti. V literárním přehledu jsou tedy popsány základní pojmy, které se vztahují k problematice bakalářské práce a dále je nastíněna organizace veřejných nákupů i ve vybraných zemích Evropské unie. Část Vlastní práce je v první polovině opět zpracována metodou deskripce. Je popsán vývoj finanční správy z hlediska organizační struktury a implementace novely zákona o veřejných zakázkách do interních předpisů. Také je posouzeno zahrnutí principů 3E do těchto předpisů a navrženo doplnění směrnice o veřejných zakázkách. Druhá polovina je zpracována metodou komparace. Je srovnán průběh konkrétních veřejných zakázek malého rozsahu před a po novelizaci zákona o veřejných zakázkách. V závěru práce s pomocí metody dedukce hodnotím dosavadní praxi při zadávání veřejných zakázek, dopady novely zákona na provozní praxi a zahrnutí změn do interních předpisů.

13

2 Literární přehled 2.1 Veřejná zakázka Dle zákona č. 137/2006 je veřejnou zakázkou zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka musí být realizována na základě písemné smlouvy. Dle autora Františka Ochrany: „můžeme na veřejné zakázky nahlížet z více pohledů“. • „Ekonomické hledisko - veřejnou zakázkou rozumíme účelnou alokaci zdrojů, kterou zadavatel sleduje obvykle ekonomicko-sociální cíle. Na jedné straně přihlíží k tomu, aby použité veřejné zdroje byly alokovány hospodárně, efektivně a účelně. Vedle těchto racionálně ekonomických alokačních kritérií veřejná zakázka obvykle sleduje i kritéria normativní, související s přerozdělováním zdrojů, kdy užitky z realizované veřejné zakázky mohou plynout jen určitým segmentům veřejnosti.“ (OCHRANA, F., 2004) • „Právní hledisko – veřejnou zakázkou rozumíme zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce, jejímž zadavatelem je veřejný zadavatel definovaný zákonem. Veřejnou zakázkou se rozumí každá zakázka, která je hrazena z veřejných zdrojů (veřejných rozpočtů). Základními subjekty veřejné zakázky jsou zadavatel a uchazeč“. (OCHRANA, F.,2004)

2.2 Zadavatel veřejné zakázky Za zadavatele veřejné zakázky se pro účely zákona č. 137/2006 považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel. • Veřejným zadavatelem je Česká republika, státní příspěvková organizace, územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek. Dále jiná právnická osoba, pokud byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu a je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu (zákon č. 137/2006 Sb.). • Dotovaným zadavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků poskytnutých veřejným zadavatelem, a to i prostřednictvím jiné osoby (zákon č. 137/2006 Sb.). • Sektorovým zadavatelem je osoba vykonávající některou z relevantních činností podle § 4 (např. odvětví plynárenství, teplárenství, elektroenergetiky, vodárenství), (zákon č. 137/2006 Sb.).

2. Literární přehled

14

2.3 Zásady postupu veřejného zadavatele dle zákona o veřejných zakázkách Zadavatel je ze zákona o veřejných zakázkách povinen dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace: • Zásada transparentnosti - každá zakázka musí být zadávána transparentním způsobem. To znamená zajištění co největší průhlednosti řízení, což podstatnou měrou přispívá k přezkoumatelnosti celého řízení a k možnosti kontroly postupu v řízení. Což je například pořizování písemné evidence o úkonech, předem vymezená kritéria hodnocení nabídek a řádné zdůvodnění každého rozhodnutí (zákon č. 137/2006 Sb.) • Zásada rovného zacházení - zadavatel je v celém průběhu zadávacího řízení povinen ke všem dodavatelům, kteří mohou podat nebo podají nabídku, přistupovat stejným způsobem. Musí definovat přesné podmínky zadávacího řízení, např. způsob hodnocení nabídek (zákon č. 137/2006 Sb.) • Zásada zákazu diskriminace - vůči všem dodavatelům je zadavatel v průběhu řízení povinen postupovat tak, aby jeho jednáním nedošlo k diskriminaci některého z dodavatelů. Současně je ovšem oprávněn stanovit přesné podmínky řízení, tak, aby mohl být vybrán nejvhodnější uchazeč, ale přitom nebyl uzavřen přístup jinému dodavateli do řízení. Zásada je uplatňována nejen ve vztahu k dodavatelům se sídlem, místem podnikání či bydlištěm na území České republiky, ale i k zahraničním dodavatelům. (zákon č. 137/2006 Sb.) 2.3.1

Transparentnost jako nástroj omezování korupce

Transparentnost je považována za nejvýznamnější nástroj účinné prevence korupčního jednání. Převážná většina odborníků je toho názoru, že míra transparentnosti obecně a zejména ve veřejném sektoru ovlivňuje míru korupce ve společnosti. V souvislosti s veřejným sektorem se transparentností rozumí průhlednost rozhodovacích procesů. Hlavním principem transparentnosti je princip rovného a neomezeného přístupu ke všem zásadním informacím o veřejném rozhodování. Na transparentnost je třeba nahlížet z ekonomického i ze sociálního hlediska. Z ekonomického hlediska se aktéři chovají racionálně a zohledňují rizika a náklady korupce, která je nelegální a musí probíhat v tajnosti. Zvýšení nároků na transparentnost nutí aktéry korupce, aby zvyšovali náklady na její utajení. Při vysoké transparentnosti se již korupce nemusí vyplatit. Z hlediska sociálního se transparentnost projeví větší mírou a intenzitou veřejné kontroly. Aktéři veřejné kontroly (média, experti, podnikatelé) mají lepší přístup k informacím a mohou efektivněji dohlížet na regulérnost, hospodárnost a dodržování veřejných zájmů při zadávání a realizaci zakázek. (KAMENÍK, M. , 2011)


2.3.2

15

Fáze životního cyklu veřejné zakázky a jejich obecná korupční rizika

• Plánování veřejné zakázky – zadavatelé pracují na přípravě plánu veřejných zakázek, které by měly být zadány v následujícím časovém období. Mohou plánovat ve vazbě na investiční akce nebo ve vazbě na přípravu rozpočtu na další období (OCHRANA, F., 2008). Ovšem investice nemusí být kvalitně ekonomicky posouzena. Cena prací a služeb může být nadhodnocena ve prospěch konkrétního dodavatele. Dále mohou být záměrně chybně definovány samotné potřeby a tím pádem zajištěn zisk upřednostněnému dodavateli“(KAMENÍK, M.,2012). • Příprava veřejné zakázky – začíná specifikací veřejné zakázky a přípravou dokumentů, které budou použity jako zadávací podmínky nebo jako dokumenty nutné pro schválení zakázky. Při specifikaci je nutné rozlišovat režim zakázky (veřejná zakázka malého rozsahu, podlimitní a nadlimitní zakázka). Připravené dokumenty jsou dále postoupeny do schvalovacího procesu zadavatele. Schvalovací proces probíhá v souladu s interními předpisy zadavatele. Musí být odsouhlasena předpokládaná hodnota, finanční zdroje, právní náležitosti a obchodní podmínky. Dále je ustanovena hodnotící komise (OCHRANA, F., 2008). Mezi možná rizika patří možnost úmyslného nastavení soutěžních podmínek pro preferovaného dodavatele, konkurence je tím pádem velmi silně omezena. Zejména u rozsáhlých a technicky náročných zakázek je obtížné posoudit možnost manipulace soutěžních podmínek“(KAMENÍK, M., 2012). • Zadání veřejné zakázky – je zahájeno zadávací řízení postupem v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Postup je odlišný dle druhu veřejné zakázky. Je vybrána nejvhodnější nabídka nebo je řízení zrušeno. S vybraným uchazečem je odsouhlasena a podepsána smlouva. Smlouvu podepisuje jménem zadavatele oprávněný vedoucí pracovník (OCHRANA, F., 2008). Zde vzniká vysoké riziko, že bude rozhodovatel ovlivněn provizemi případně i úplatky. Riziko roste, pokud nejsou hodnotící kritéria jednoznačně zadána “(KAMENÍK, M., 2012). • Plnění smlouvy – Dodavatel má možnost kompenzovat náklady na korupci nízkou kvalitou dodání nebo špatnými parametry předmětu zakázky nebo neoprávněným navýšením ceny dodání či změnou dodacích podmínek“(KAMENÍK, M., 2012).


16

2.4 Zásady postupu veřejného zadavatele z hlediska zákona o finanční kontrole V § 2 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, se nachází definice pojmů hospodárnost, efektivnost a účelnost. Jedním z hlavních úkolů finanční kontroly je dle tohoto paragrafu prověřování hospodárného, efektivního a účelného výkonu veřejné správy. • Hospodárnost - hospodárností rozumíme využití veřejných prostředků k zajištění daných úkolů, za současného minimálního vynaložení prostředků při dodržení kvality úkolů. Princip hospodárnosti klade důraz na minimalizaci nákladů zdrojů (finančních, lidských, věcných) a zároveň požaduje dodržet kvalitu zdrojů (OCHRANA, F., 2008). Hospodárností v užším smyslu dále rozumíme použití prostředků k činnosti veřejné právy, tak, aby byly k dispozici ve správném čase, v dostatečném množství, přiměřené kvalitě za nejvýhodnější cenu. Zásadu hospodárnosti si také můžeme představit jako pravidlo, které nám poskytne doporučení „jakým způsobem s ohledem na výdaje nejlépe do stanoveného cíle dojít“(KAMENÍK, M., 2012). • Efektivnost - efektivností rozumíme použití veřejných prostředků, při kterém se dosáhne maximálního rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s prostředky vynaloženými na jejich plnění. Poměr mezi výstupy činností a vstupy na tuto činnost vynaloženými nazýváme efektivností. Princip efektivnosti je založen na dosažení nejlépe možného vztahu mezi zdroji činnosti a dosaženými účinky (OCHRANA, F., 2008). Efektivnost je zaměřena na dosažení nejkvalitnějšího vztahu mezi užitými prostředky a požadovanými výsledky. Je to cesta „kudy do stanoveného cíle dojít, abychom dosáhli ten nejlepší užitek“ (KAMENÍK, M., 2012). • Účelnost - účelností chápeme úroveň dosažených cílů a vztah mezi plánovanými a skutečnými dopady činnosti. Princip účelnosti požaduje dosažení cílů v nejvyšší možné míře a plánovaných účinků (OCHRANA, F., 2008).


17

Výstupy Dopady

Potřeby Vysoká zaměstnanost a špatné platové vyhlídky znevýhodněných mladých lidí

• Do regionu vstupují nová průmyslová odvětví díky zlepšeným schopnostem a znalostem

Exogenní faktory Sociální faktory Celkové ekonomické podmínky Daňové pobídky pro průmysl

Výsledky • Počet studentů, kteří našli práci • Zvýšení průměrného platu

Cíle

Vstupy

Procesy

Zvýšit pracovní příležitosti a platovou hladinu pro znevýhodněné mladé lidi v regionu X.

Financování Granty Zařízení Školitelé

Pořádání kurzů odborné přípravy

Výstupy Počet hodin poskytnuté odborné přípravy Počet úspěšných absolventů kurzů Efektivnost

Hospodárnost

Účelnost

Obr.č.1: Grafické znázornění vztahů mezi zásadami 3E Zdroj: Evropský účetní dvůr, 2010

2.4.1

Hodnota za peníze – promítnutí principů 3E

Hodnota za peníze je promítnutím principů 3E jako obecných rozpočtových zásad do procesu veřejného nakupování, představuje zásadu založenou na maximálním využití možných zdrojů vzhledem k požadovaným cílům. K uskutečnění zásady hodnoty za peníze je třeba zvážit náklady nejen na zajištění provozu ale i údržby po dobu plánované životnosti předmětu zakázky, včetně nákladů na likvidaci. Koncept zahrnuje celý životní cyklus zakázky. Ke správnému stanovení hodnoty za peníze pro komplikovanější nákupy slouží nástroje finanční a ekonomické analýzy. Vztah nákladů a rizik z hlediska hodnoty za peníze znázorňuje obrázek 2. “(KAMENÍK, M., 2012).


18

RIZIKO

Zajistit kvalitní

Řídit dodávku

dodávku Minimalizovat

Snížit cenu

transakční náklady

NÁKLADY Obr. č.2: Vztah nákladů a rizik nákupu s ohledem na hodnotu za peníze Zdroj: OGC, 2005

2.5 Souvislost mezi postupy z hlediska zákona o veřejných zakázkách a zákona o finanční kontrole a její uplatnění v praxi „Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách je procesní právní normou upravující postupy zadávání veřejných zakázek. Principy hospodárného, efektivního a účelného vynakládání finančních prostředků jsou upraveny v jiných právních předpisech (např. zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky, zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě) Nesprávná aplikace principů stanovených v zákoně o veřejných zakázkách může vést v řadě případů k rozporu s principy 3E. V mnoha případech jsou samy principy zákona o veřejných zakázkách v potencionálním rozporu s principy 3E (např. povinnost vyloučit uchazeče, který nabízí nejnižší nabídkovou cenu pro formální pochybení). Pozornost zadavatelů je při zadávání veřejných zakázek soustředěna především na dodržení správných procedurálních postupů stanovených v zákoně o veřejných zakázkách, a méně je již zaměřena na dodržení souvisejících zákonů upravujících hospodárné, efektivní a účelné vynakládání finančních prostředků. Zadavatel by se neměl spokojit pouze s formálním dodržením pravidel obsažených v zákoně o veřejných zakázkách.“ (OCHRANA, F., 2008).


2.5.1

19

Standardy jako způsob aplikace 3E v praxi

Pro zajištění hospodárného veřejného nákupu je nutné mít stanoveny minimální věcné a procesní nároky, které zaručí optimální průběh i věcné řešení rozhodování o nákupu a dále jeho realizaci, tj. v každé fázi nákupního cyklu budou brány v potaz klíčové okolnosti nákupu. K výše uvedenému nejlépe vede zapojení určitých standardů do vnitřního systému každé organizace. Zejména se jedná o standardy: • Ekonomické – slouží pro ověření hodnoty za peníze daného nákupu • Technické – stanovují kvalitu a funkčnost po technické stránce • Standardy projektového řízení – standardní procesní pravidla pro řízení a organizaci nákupu, pro celý nákup jako celek i pro jednotlivé fáze nákupního cyklu • Soutěžní – základní závazná soutěžní pravidla a podrobnější soutěžní strategie nákupu s ohledem na hodnotu za peníze • Smluvní – základní smluvní (obchodní) podmínky pro typizované nákupy • Informační – parametry informovanosti o veřejných nákupech pro veřejnou kontrolu (KAMENÍK, M., 2012). Za hospodárná jsou označována řešení vykazující zlepšení oproti stávající situaci, a to alespoň v jedné z následujících variant zvýšení hospodárnosti: -snížení vstupů při zachování stejné kvality -nižší cena zdrojů použitých pro zajištění výstupů -zajištění dodatečných výstupů, tj. zvýšení kvality či množství výstupů při stejných vstupech -zlepšení poměru mezi výstupy a jednotkovými náklady vstupů (KAMENÍK, M., 2012).

2.6 Pravidla 3E principů v postupech zadávání veřejných zakázek Dodržování 3E principů je nutné v průběhu celého cyklu veřejné zakázky, nejvíce však ve fázi plánování a přípravy. V této fázi se stanovuje předmět zakázky, druh zadávacího řízení. Rozhoduje se o požadavcích na prokázání kvalifikace, o metodě hodnocení nabídek. Zpracovává se návrh smlouvy. Před fázemi plánování a přípravy by měl zadavatel uskutečnit další procesy a rozhodnutí, za účelem nastavení optimální struktury nákupů, technickoekonomického posouzení variant pořízení a provozování dané komodity. Mělo by se jednat o následující kroky: • Zpracování popisu stavu problému • Zpracování popisu cílů a účinků • Zpracování popisu variant pro dosažení cílů • Zkoumání efektivnosti variant


20

• Zpracování popisu, jakým způsobem má vybraný projekt pozitivně ovlivnit dosažení cílů • Zpracování časového plánu • Zpracování popisu plánovaného administrativního provedení vybraného projektu Jestliže zadavatel nepropojí výše uvedené procesy, je realizace projektu v souladu s 3E principy významně omezena a někdy již ani není možné principy naplnit. Dále by mělo následovat správně vedené zadávací řízení, které zajistí transparentnost, rovné zacházení a zamezení diskriminaci a současně účelnou, efektivní a hospodárnou realizaci předmětu plnění. V průběhu plnění smlouvy by měl zadavatel pracovat s principy 3E, zejména pokud se jedná o dlouhodobé smlouvy nebo smlouvy uzavřené na dobu neurčitou (OCHRANA, F., 2008).

2.7 Hodnocení veřejných zakázek s ohledem na kritéria 3E 2.7.1

Stanovení hodnotících kritérií s ohledem na 3E

Dle § 78 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách volí zadavatel při výběru kritérií mezi ekonomickou výhodností nabídky a nejnižší nabídkovou cenou. Zadavatel může postupovat dle metodických kroků z obrázku č. 3(OCHRANA, F., 2008) START

Proveď rozvahu o volbě kritérií s ohledem na uvažovaný předmět veřejné zakázky!

ANO

Je dostatečné pro výběr jen kritérium nejnižší nabídkové ceny?

NE

Postupuj podle metodiky hodnocení nabídek na základě nejnižší nabídkové ceny

Použij metodiku hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti nabídky!

KONEC

KONEC

Obr. č. 3: Postup zadavatele , Zdroj: OCHRANA, F.(2008)


21

Zadavatel musí stanovit hodnotící kritéria tak, aby respektovala kritérium účelnosti, odpovídá tedy za správnou volbu kritérií k hodnocení zakázek. Z pohledu zákona o finanční kontrole je povinen provádět „předběžnou kontrolu plánovaných a připravovaných operací“(§ 25 odst. 1 zákona o finanční kontrole), součástí této kontroly je audit výkonu. Dále je povinen zpracovat analytickou dokumentaci o procesu rozhodování zadavatele z pohledu požadavků na 3E(OCHRANA, F., 2008) 2.7.2

Kritérium nejnižší nabídkové ceny a ustanovení 3E v zákoně o finanční kontrole

Pokud se zadavatel rozhodne pro jediné hodnotící kritérium a to nejnižší nabídkovou cenu a pro použití kritéria hospodárnosti, je povinen své rozhodnutí zdůvodnit v dokumentaci k zakázce (dokumentace řídící kontroly a dokumentace interního auditu) (OCHRANA, F., 2008) 2.7.3

Kritérium ekonomické výhodnosti nabídky s ohledem na 3E

V případě, že zadavatel rozhodne, že je vhodné k hodnocení nabídek použít více kritérií, jedná se o kritérium ekonomické výhodnosti nabídky, pro které platí: • je agregovaným kritériem a musí být dekomponováno na dílčí kritéria (§ 78 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách) • má předmětný charakter (§ 78 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách) • nabídková cena je jeho součástí (§ 78 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách) • žádné z dílčích kritérií nesmí diskriminovat či zvýhodňovat některého z uchazečů (§ 78 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách) • jednotlivá kritéria musí mít stanovenou váhu (§ 78 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách) Ekonomická výhodnost nabídky musí být hodnocena jak užitnými vlastnostmi, tak i vlastnostmi nákladovými (OCHRANA, F., 2008) 2.7.4

Postup zadavatele při výběru kritéria ekonomické výhodnosti nabídky

Při použití kritéria ekonomické výhodnosti nabídky lze postupovat dle obrázku č. 4 (OCHRANA, F., 2008)


22

START

Je vhodné hodnotit dle více kritérií?

NE

Použij kritérium výběru podle nejnižší nabídkové ceny!

ANO

Dekomponuj ekonomickou výhodnost nabídky na dílčí kritéria! Ber na zřetel 3E

KONEC

Prověřuj, zda obsahem jednotlivých dílčích kritérií jsou 3E

Stanov váhy jednotlivých kritérií

Zveřejni váhy v zadávací dokumentaci!

KONEC Obr. č. 4: Postup při výběru kritéria ekonomické výhodnosti nabídky s ohledem na 3E Zdroj: OCHRANA, F., (2008)

Kritéria dle kterých jsou nabídky hodnoceny rozdělujeme na dvě skupiny: • Kriteria nákladová (nabídková cena, provozní náklady), jedná se o kritéria minimalizační. Nabídka, která dosáhne v daném parametru nejnižší hodnotu, je nejlepší (OCHRANA, F., 2008).


23

• Kritéria užitková (kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, hledisko vlivu na životní prostředí). Jsou to kritéria maximalizační, čím vyšší je hodnota nabídky pro uvedené kritérium, tím je nabídka vhodnější (OCHRANA, F., 2008) Jelikož dílčí kritéria nemají pro zadavatele stejný význam, musí zadavatel tuto skutečnost zohlednit při stanovení vah jednotlivých dílčích kritérií. K tomu může oslovit vhodné experty jak externí odborníky, tak i pracovníky z okruhu jeho působnosti (OCHRANA, F., 2008)

2.8 Orgány kontroly veřejných nákupů v ČR 2.8.1

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)

Postavením, pravomocemi a funkcemi by měl zajišťovat nezávislou a objektivní kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky. Dohlíží na soulad hospodaření nejen s právním řádem, ale také na dodržování 3E zásad při výdajích státu (KAMENÍK, M., 2012). 2.8.2

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)

Pravomoc a působnost úřadu jsou do velké míry dány směrnicemi EU o veřejných zakázkách. Vydává předběžná opatření, rozhoduje o tom zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem, ukládá nápravná opatření a kontroluje úkony zadavatele podle zákona o státní kontrole (KAMENÍK, M.,2012).

2.9 Organizace veřejných nákupů ve vybraných zemích EU 2.9.1

Finsko

• Normativní úřady pro veřejné nakupování a zadávání zakázek: Ministerstvo zaměstnanosti a hospodářství (Ministry of Employment and the Economy) navrhuje legislativu, poskytuje informace o předpisech, spravuje elektronický systém pro vyhlašování zakázek Ministerstvo financí (Ministry of Finance) poskytuje obecné pokyny, tvoří vládní strategii centrálního zadávání a má v kompetenci vývoj zadávacích postupů a metod Poradní útvar pro veřejné zakázky (Public Procurement Advisory Unit) poskytuje zadavatelům informace a poradenství, radí v oblasti správné aplikace zákonných úprav • Orgány kontroly veřejných nákupů: Valtiontalouden tarkastusvirasto (National Audit Office of Finlad) je obdobný s českým NKÚ, kontroluje hospodárné a efektivní nakládání s veřejnými prostředky


24

• Organizace centrálních nákupů: Hansel Ltd. vládní nákupní agentura, zajišťuje centrální nákupy pro ministerstva a další úřady, využívá rámcových smluv s dodavateli komodit, vyhlašuje zakázky a uzavírá rámcové smlouvy KL-Kuntahankinnat Oy, agentura je vlastněna Asociací finských lokálních a regionálních autorit, zajišťuje nákupy pro pro místní a regionální samosprávy • Orgány přezkumu veřejných zakázek: Obchodní soud (Markkinaoikeus) zkoumá zadávací řízení, zda jsou řízení v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a dalšími předpisy (směrnice EU), má obdobnou funkci jako ÚOHS, uděluje pokuty (KAMENÍK, M.2012) 2.9.2

Velká Británie

• Normativní úřad pro veřejné nakupování a zadávání zakázek: Office of Government Commerce(OGC) je nezávislý úřad spadající pod kabinet vlády, pomáhá orgánům veřejné správy zajistit efektivitu a podporovat hodnotu za peníze jejich nákupních aktivit, dohlíží na strategické projekty, stanovuje standardy pro hospodárné veřejné nákupy • Orgány kontroly veřejných nákupů: OGC Gateway Review přezkoumává nákupní programy a projekty veřejných zakázek, podle výše rizika projektu je stanovena nezávislost přezkumu. National Audit Office (NAO) provádí audit hodnoty za peníze v systému státní správy, územní samosprávy jsou kontrolovány auditními úřady jednotlivých zemí, je obdobou NKÚ. • Organizace centrálních nákupů: Government procurement service(GPS) zajišťuje centrální nakupování, které je pro zadavatele ústřední státní správy povinné. Má v nabídce více než 500 tisíc výrobků a služeb, které mohou zadavatelé jednoduše vysoutěžit a pořídit ve standardizované podobě. • Orgány přezkumu veřejných zakázek: odpovědnost nese systém národních soudů (vrchní soud Anglie, Walesu, Severního Irska a Skotska), soudy mají pravomoc zrušit již vysoutěžené tendry, ukládat pokuty .(KAMENÍK, M., 2012) 2.9.3

Slovenská republika

• Normativní úřad pro veřejné nakupování a zadávání zakázek: Úrad pre verejné obstaravanie (ÚVO) je ústřední orgán státní správy, odpvědný za politiku veřejného zadávání, podílí se na legislativě, metodicky vede zadavatele, provozuje elektronický systém zveřejňování informací.


25

• Orgány kontroly veřejných nákupů: Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) má podobnou funkci a postavení jako český NKÚ, rozsahem kontroly se od českého značně liší, pod kontrolu spadá i hospodaření územní samosprávy a obchodních společností s účastí veřejného sektoru • Organizace centrálních nákupů: dosud není zřízen systém centrálních nákupů • Orgány přezkumu veřejných zakázek: zajišťuje ÚVO (KAMENÍK, M., 2012)

2.10 Komparace organizace veřejných nákupů v ČR a ve vybraných zemích EU Z uvedených informací jednoznačně vyplývá, že v systému veřejných nákupů v ČR chybí důležité prvky řízení, implementace a kontroly a pokud existují, jsou uplatňovány velmi sporadicky. Výrazně chybí plošné prvky metodického vedení (stanovení a kontrola implementace standardů), a systematická kontrola a vyhodnocování veřejných nákupů. Mezinárodní srovnání ukazuje, že ČR postrádá v oblasti veřejných nákupů prvky dobré praxe. Samotná existence zákonných norem negarantuje v plné míře reálnou hospodárnost veřejných nákupů. Chybí zejména obecné manuály dobré praxe, odbornost a kvalitní podpora vzdělávání a osvěty. Pokud dojde ke spojení s korupčními vlivy, mohou tyto příčiny vést k plošným selháváním (např. nákup nepotřebných nebo výrazně předražených zakázek). Praxe v zahraničí ukazuje, že kvalitní modely centrálních nákupů jsou postaveny na jedné dominantní profesionální a nezávislé nákupní organizaci, popřípadě umožňující vstup všem subjektům veřejného sektoru. Zadávání zakázek na úrovni jednotlivých ministerstev a uzavřené ostatním zadavatelům má mnohem nižší přínos ke zvýšení transparentnosti a hospodárnosti veřejných nákupů. Dalším výrazným problémem systému nákupů v ČR je také málo systematická kontrola a audit hospodárnosti nákupů (zásady 3E, hodnota za peníze). Chybí kvalitní rámec (metodika) pro interní kontrolu. K reformě systému je nezbytné přistupovat v rámci komplexní a strategicky řízené politiky, která je schopna využít více zdrojů lepší hospodárnosti veřejných nákupů. Je však nutné dokončit reformu státní správy. Pouze v ČR nebyly doposud podniknuty kroky k vylepšení podmínek pro nestranný a objektivní výkon státní správy. Problémem je silná a dlouhodobá politizace, díky níž je modernizace systému mnohem obtížnější a to zejména s ohledem na strategickou tvorbu, řízení a podporu systému nákupů a zadávání zakázek. (KAMENÍK, M., 2011)

26

3 Praktická část 3.1 Politika vlády České republiky v oblasti veřejných zakázek Vláda České republiky se ve svém programovém prohlášení z roku 2010 zavázala plnit cíle protikorupční politiky v oblasti zvyšování transparentnosti veřejné správy. Stanovila nutnost prostřednictvím právní úpravy vytvořit jasná pravidla a optimální nástroje obsahující zavedení povinných hodnocení dopadů regulace a hodnocení korupčních rizik. Dále také navýšení standardizace procesů veřejné správy a nastavení transparentních systémů a rizik, zvýšení pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu Vláda považovala za důležité uskutečnit změny v zákoně o veřejných zakázkách v těchto bodech: -zavedení jednotné archivace a evidence všech veřejných zakázek na internetu -zamezení účasti subjektů porušujících zákon. - na internetu se budou zveřejňovat životopisy zakázek od zadávací dokumentace, váhy rozhodovacích kritérií, průběhu výběrového řízení, členů komise, uzavřených smluv a jejich plnění, členové výběrových komisí u zakázek velké hodnoty budou zvoleni losem. -firmy, které se budou ucházet o veřejné zakázky, budou muset o sobě povinně sdělit všechny podstatné informace. Společnosti bez předem známé a průhledné vlastnické struktury se nebudou moci těchto soutěží účastnit. . - využití moderních prvků monitoringu zadávání veřejných zakázek -zprůhlednění celého procesu upřednostněním elektronických nástrojů, jako jsou elektronická tržiště a elektronické aukce. -centrální nakupování komodit v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. - snížení limitů pro povinné vypsání veřejných zakázek na 1 milion, resp. na 3 miliony korun. (Programové prohlášení Vlády České republiky, 2010) K 1. 4. 2012 vstoupila v platnost novela zákona o veřejných zakázkách, která zohlednila některé požadované úpravy dle strategie vlády České republiky.

3.2 Novela zákona o veřejných zakázkách – nejvýznamnější změny • Snížení zákonných limitů pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu - limit 2 miliony Kč bez DPH (na dodávky a služby) se změnil na výši 1 milion Kč bez DPH, platnost do 31. 12. 2013. Limit na stavební práce je do 31. 12. 2013 3 miliony Kč bez DPH (původně 6 milionů Kč bez DPH). Od 1. 1. 2014 bude stejná výše limitu pro všechny veřejné zakázky (dodávky, služby i stavební práce) a to 1 milion Kč bez DPH.

3. Praktická část

27

• Veškeré dokumenty a informace jsou zcela veřejné - je zavedena povinnost zveřejňovat informace o veřejné zakázce, zejména cenu. Výjimkou jsou veřejné zakázky malého rozsahu, utajované informace a vojenské materiály. Musí se zveřejňovat smlouvy veřejných zakázek nad 500 000 Kč. • Změna v rámci definice „zadavatele veřejné zakázky“ - zadavatelem veřejné zakázky je každý zadavatel, který více jak 50 % prostředků na zakázku získá z veřejných zdrojů. • Povinnost zrušit zadávací řízení - zadavatel je povinen zrušit zadávací řízení, pokud obdrží méně než dvě nabídky. • Předběžné oznámení - zadavatel je povinen 30 dní předem u všech zakázek (kromě zjednodušeného podlimitního řízení a jednacích řízení) odeslat k uveřejnění tzv. předběžné oznámení, které musí obsahovat i zdůvodnění nutnosti realizace zakázky. • Hodnocení prostřednictvím elektronické aukce - každý zadavatel má nově povinnost provést hodnocení prostřednictvím elektronické aukce a to u veřejných zakázek na dodávky vymezené prováděcím předpisem. • Povinnost uveřejnit části zadávací dokumentace - na profilu zadavatele musí být zveřejněny části zadávací dokumentace. Především kompletní textová část dokumentace, uhrazená cena za zakázku a odůvodnění požadavků na technické kvalifikační předpoklady i odůvodnění stanovení předmětu zakázky a způsobu hodnocení vzhledem k potřebám zadavatele. Pokud hlavní dodavatel uhradil některému ze subdodavatelů více jak 10 % za plnění subdodávky ( v případě významné veřejné zakázky více jak 5% ) je povinen zveřejnit i informace o subdodavateli, (MATOUŠEK,P. 2012) Při postupu dle novely dochází v současné době ze strany zadavatelů k menším či větším pochybením. Přehled nejčastějších pochybení uvádím dále.

3.3 Nejčastější chyby zadavatelů při zadávání veřejných zakázek • Hodnotící kritéria - jsou velmi často zadavatelem chybně stanovena, zadavatel zvolí několik hodnotících kritérií, ale v zadávacích podmínkách nestanoví způsob, jakým budou jednotlivá kritéria hodnocena, nebo není dodržen postup hodnocení stanovený v zadávacích podmínkách, dále mohou být zvolena nepřípustná hodnotící kritéria, která jsou spíše kvalifikačními předpoklady a nevyjadřují ekonomickou výhodnost a mnohdy se ani nevztahují k samotnému předmětu plnění ( MŠMT, 2012) • Kvalifikační předpoklady - zadavatel záměrně stanoví kvalifikační předpoklady, které jsou pro určitou skupinu dodavatelů zvýhodňující nebo naopak znevýhodňující nebo je požadováno předložení seznamu zakázek realizovaných dodavatelem v nepřiměřené výši plnění (MŠMT, 2012)


28

• Povinnost vyzvat k podání nabídky alespoň 3 dodavatele - povinnost oslovit stanovený minimální počet dodavatelů je obcházena oslovením firem, které v oblasti plánované veřejné zakázky nepodnikají či nemají dostatečnou kapacitu zakázku splnit, případně sídlo dodavatele se nachází ve velké vzdálenosti od předpokládaného místa plnění a náklady na dopravu zakázku nepřiměřeně navýší plnění (MŠMT,2012) • Předpokládaná hodnota/maximální cena - častým pochybením je zaměnění pojmů předpokládaná hodnota a maximální přípustná nabídková cena. Předpokládaná hodnota slouží pouze jako pomůcka při určení režimu, kterým se zadání zakázky řídí, ale v žádném případě neslouží k tomu, aby hodnota vyřadila uchazeče, kteří předpokládanou hodnotu svou nabídkou překročí. Je-li však stanovena maximální a nepřekročitelná nabídková cena, tak nabídky, které hodnotu překročí, musí být vyřazeny z plnění (MŠMT, 2012) • Dělení zakázek (i mimo projekt) - zadavatel je povinen sečíst všechna plnění za projekt i za svou kmenovou činnost, až po sečtení všech plnění se stanoví předpokládaná hodnota zakázky a tím pádem i režim, ve kterém je zakázka soutěžena plnění (MŠMT, 2012) • Uvádění konkrétních značek - do zadávací dokumentace nesmí být uvedena konkrétní značka ani s tím, že je zároveň uvedena možnost dodání obdobných, technicky srovnatelných produktů plnění ( MŠMT,2012) • Sloučení vzájemně nesouvisejících předmětů plnění - v některých případech je požadován tak různorodý předmět plnění, že v praxi omezí soutěž na úzký okruh uchazečů schopných dodat celé plnění. V tomto případě je zadavatel povinen umožnit plnění na části, aby nedošlo k porušení zákona plnění ( MŠMT, 2012) • Změna smlouvy po ukončení výběrového řízení - smlouva musí být uzavřena ve znění, které bylo odsouhlaseno při výběru nejvhodnějšího uchazeče, dodatečné změny ani formou dodatků ke smlouvě nejsou přípustné plnění (MŠMT , 2012) Jelikož pracuji na Oddělení hospodářské správy v Brně (dříve Oddělení vnitřní správy Finančního ředitelství v Brně), shrnu v mojí bakalářské práci vývoj finanční správy (konkrétně organizačních útvarů v působnosti bývalého Finančního ředitelství v Brně) jednak z hlediska organizační struktury a zejména z hlediska vývoje a změn interních předpisů v návaznosti na novelu zákona o veřejných zakázkách a na zákon o finanční kontrole (kontrola zohlednění 3E principů při pořizování majetku).


29

3.4 Finanční ředitelství v Brně Zákonem č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech byla zřízena soustava finančních orgánů České republiky, která z hlediska organizační struktury zahrnovala finanční úřady podřízené finančním ředitelstvím a následně Ministerstvu financí. Ze zákona vyplývalo, že finanční ředitelství bylo nadřízeno finančním úřadům v daňové oblasti následujícím způsobem: • řídilo finanční úřady, • vykonávalo správu daní v rozsahu stanoveném zákonem nebo zvláštním právním předpisem, včetně vyhledávací činnosti, • přezkoumávalo rozhodnutí finančních úřadů vydaná ve správním řízení, • vykonávalo finanční kontrolu podle zvláštního právního předpisu, • vykonávalo cenovou kontrolu a ukládalo pokuty podle zvláštního právního předpisu, • provádělo řízení o přestupcích v oboru své působnosti, • v odůvodněných případech provádělo úkony, které jinak patřily do pravomoci jím řízených finančních úřadů, anebo se mohlo na provádění těchto úkonů podílet, • zpracovávalo údaje získané při výkonu působnosti územních finančních orgánů ve svém územním obvodu. Dále bylo finanční ředitelství účetní jednotkou a zajišťovalo osobní a věcné potřeby finančních úřadů, které řídilo. K zajištění osobních a věcných potřeb byla zřízena oddělení personální, vnitřní správy a oddělení automatizace a informatiky Ředitelství řídil a za jeho činnost odpovídal ředitel, kterého jmenoval a odvolával ministr financí České republiky. Zákonem bylo v České republice zřízeno osm finančních ředitelství, jedním z nich bylo i Finanční ředitelství v Brně. Do působnosti Finančního ředitelství v Brně patřilo 46 finančních úřadů na území tří krajů České republiky ( Jihomoravský kraj, Kraj Vysočina a Zlínský kraj). Daňová správa tedy přesně neodpovídala krajskému členění České republiky, ale měla svoje specifické uspořádání. Z hlediska zákona o veřejných zakázkách bylo Finanční ředitelství v Brně odpovědné za dodržování zákona při zajišťování provozu podřízených úřadů. K zajištění všech výše uvedených činností byly průběžně vydávány a aktualizovány vnitřní předpisy a to řády (např. Organizační řád, Pracovní řád, Podpisový řád, Spisový a skartační řád), příkazy ředitele, osobní dopisy ředitele normativní povahy a směrnice ředitele. Směrnice, které se vztahovaly k provozní činnosti finančních úřadů v působnosti Finančního ředitelství v Brně a samotného finančního ředitelství: • 3/2002 Směrnice o poskytování osobních ochranných prostředků, mycích, čistících a desinfekčních prostředcích na FŘ v Brně • 3/2003 Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany na FŘ v Brně


30

•

3/2004 Směrnice k výkonu řídící kontroly a interního auditu na FŘ v Brně • 4/2004 Směrnice „Zpracování a oběh dokladů v souladu s výkonem řídící kontroly v rámci vnitřního kontrolního systému“ • 3/2006 Směrnice k zajištění výkonu vnitřní kontroly na FŘ v Brně • 3/2007 Směrnice o řízení autoprovozu na FŘ v Brně • 4/2007 Směrnice Pracovní cesty • 5/2007 Směrnice k zajištění a organizaci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na FŘ v Brně Z přehledu vyplývá, že na Finančním ředitelství v Brně nebyla vytvořena žádná směrnice o zadávání veřejných zakázek a ředitelství při vyhlašování veškerých výběrových řízení postupovalo v souladu se zákonem o veřejných zakázkách bez dalších podrobnějších interních předpisů. Ředitelství zajišťovalo výběrová řízení např. na výstavbu nových budov finančních úřadů (FÚ v Třebíči, ve Valašských Kloboukách, ve Veselí nad Moravou), opravy budov, nákup automobilů, kancelářské techniky i kancelářských potřeb. Řídící kontrola, interní audit a vnitřní kontrola probíhaly dle směrnic uvedených v přehledu a dle příslušných zákonů. Principy 3E byly zahrnuty do směrnic: • Směrnice č. 4/2004 Zpracování a oběh dokladů v souladu s výkonem řídící kontroly v rámci vnitřního kontrolního systému, Čl. 6 Předběžná kontrola – „Předběžnou kontrolou jsou prověřovány všechny přípravné kroky před každou finanční operací, to znamená, že se provádí kontrola všech podkladů a rozhodnutí ještě před podpisem smlouvy nebo vystavením objednávky, v souladu se zákonem o finanční kontrole a jeho prováděcí vyhláškou. Příkazce operace, správce rozpočtu a hlavní účetní prověří, zda plánovaná finanční operace splňuje požadavek efektivnosti a hospodárnosti vynakládání veřejných prostředků a zda sleduje v plné šíři záměry a cíle FŘ“ • Směrnice č. 3 / 2006 k zajištění výkonu vnitřní kontroly na Finančním ředitelství v Brně a finančních úřadech v působnosti Finančního ředitelství v Brně, Čl. 5 Zaměření inspekční činnosti – Vynakládání rozpočtových prostředků (Kontrola dodržování závazně stanovených ukazatelů rozpočtu, vedení evidence čerpání rozpočtu, Financování investičních akcí, Postup při zadávání veřejných zakázek, Dodržování účelovosti použitých prostředků četně ověřování hospodárnosti jejich vynaložení)

3.5 Generální finanční ředitelství Zákonem č. 199/2010 Sb., se změnil zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a zákon č. 218/200 Sb., o rozpočtových pravidlech a také zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech. S účinností od 1. 1. 2011 se zřídila soustava územních finančních orgánů jako soustava správních úřadů.


31

Jako součást soustavy územních finančních orgánů vzniklo Generální finanční ředitelství, které se stalo dle § zákona č. 531/1990 Sb., novou organizační složkou státu a účetní jednotkou. Generální finanční ředitelství je správním úřadem s celostátní působností, je řízeno generálním ředitelem, kterého jmenuje a odvolává ministr financí Pro účely hospodaření s majetkem státu, včetně prostředků státního rozpočtu, se stala finanční ředitelství vnitřními organizačními jednotkami Generálního finančního ředitelství. Z hlediska správy daní řídilo i nadále finanční ředitelství finanční úřady ve své územní působnosti. Vzhledem k tomu, že z hlediska zákona o veřejných zakázkách již nejsou finanční ředitelství samostatnými organizačními jednotkami, bylo nutné se vzniklé situaci přizpůsobit a sjednotit postup všech finančních ředitelství v České republice. Bylo zjištěno, že dosavadní přístup k vyhlašování výběrových řízení byl značně rozlišný. Některá ředitelství měla vytvořeny vlastní interní předpisy, jiná postupovala v souladu se zákonem bez dalších interních pravidel. Vznikla proto Směrnice č. 22/2011 generálního ředitele, Zadávání veřejných zakázek územních finančních orgánů, dle které bylo nutné postupovat při vyhlašování výběrových řízení ve všech organizačních jednotkách Generálního finančního ředitelství 3.5.1

Směrnice č. 22/2011 generálního ředitele, Zadávání veřejných zakázek územních finančních orgánů

Směrnice byla členěna následujícím způsobem: • Část první – Obecná část (Úvodní ustanovení, Předmět úpravy, Vymezení pojmů, Jednání jménem zadavatele, zásady zadávání veřejných zakázek, Zásada transparentnosti, Zásada rovného zacházení, Zásada zákazu diskriminace) • Část druhá – Zadávání veřejných zakázek (Druhy veřejných zakázek a zadávacích řízení, Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, Druhy zadávacích řízení, Druhy VZ a zadávacích řízení, Způsob zadávání veřejné zakázky) • Část třetí – Postup při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek (Schéma povinností zaměstnanců při přípravě a organizaci VZ, Zahájení zadávacího řízení, Poskytování dokumentace a převzetí nabídek, Činnost komisí, Výběr nejvhodnější nabídky, Vyřízení námitek, Zrušení zadávacího řízení, Postup při uzavírání smlouvy, Uzavření smlouvy, Změny smlouvy, Uveřejnění a zachování dokumentace)


32

•

Část čtvrtá – Postup při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (Obecné zásady při zadávání VZMR, Postup při zadávání VZMR, Postup při zadávání VZMR, jejichž cena nepřesahuje 200 000 Kč bez DPH, Postup při zadávání VZMR, jejichž cena přesahuje 200 000 Kč a nedosahuje 1 000 000 Kč bez DPH, Postup při zadávání zakázek malého rozsahu přesahující 1 000 000 Kč bez DPH) • Část pátá – Přechodná a závěrečná ustanovení (Přílohy, Kontrola dodržování směrnice, Přechodná ustanovení, Účinnost) • Přílohy (Příloha č. 1 – Seznam předmětů VZ zadávaných centrálně, Příloha č. 2 Seznam předmětů zadávaných na jednotlivé objekty, Příloha č. 3 – Čestné prohlášení o nepodjatosti, Příloha č. 4 – Protokol o otevírání obálek, Příloha č. 5 – Seznam nabídek podaných na veřejnou zakázku, Příloha č. 6 – Seznam objektů GFŘ) Z členění směrnice je patrné, že hlavní důraz je kladen na dodržování zákona o veřejných zakázkách, ale také je zmiňován zákon o finanční kontrole a to v Části druhé (Způsob zadávání veřejné zakázky), kde je stanovena povinnost dodržování zásad hospodárnosti, účelnosti a efektivity a to rozlišením předmětů veřejných zakázek na předměty zadávané centrálně (např. nábytek, kancelářské stroje, plyn, elektrická energie, ICT, dopravní prostředky) a na předměty zadávané na jednotlivé objekty (např. ochranné pomůcky, léky, kuchyňské nádobí, studená voda, teplo, teplá voda, školení zaměstnanců, úklid, odpad, ostraha objektu, výroba razítek, stravování, opravy a udržování majetku). V odůvodněných případech bylo možné předměty uvedené v Příloze č. 1 pořizovat výjimečně způsobem stanoveným v Příloze č. 2, pokud by s ohledem na dodržení zásad hospodárnosti, účelnosti a efektivity byl způsob pořízení předmětu pro GFŘ výhodnější. O využití výjimky rozhodoval generální ředitel. Dále Část třetí (Zahájení zadávacího řízení) - předkládací spis s požadavkem na realizaci VZ bude obsahovat mimo jiné i odůvodnění návrhu realizace VZ a způsob finančního krytí veřejné zakázky. I část čtvrtá (Postup při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu) zahrnuje zmínku o zásadách 3E –„VZMR musí být zadána za cenu obvyklou v místě plnění a při dodržení kritérií hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti“ 3.5.2

Provozní a kontrolní směrnice generálního ředitele

• 12/2011 Inventarizace aktiv, pasiv a skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů • 16/2011 Poskytování cestovních náhrad zaměstnancům • 18/2011 Oběh dokladů GFŘ • 19/2011 Zásady tvorby účetních záznamů a zápisů do účetních knih • 24/2011 Používání silničních vozidel a organizace autoprovozu • 26/2011 Evidence, vyřazování a likvidace majetku • 28/2011 Zajištění a organizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na GFŘ


33

• 29/2011 Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a desinfekčních prostředků • 1/2012 Vnitřní kontrolní systém územních finančních orgánů • 2/2012 Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany na GFŘ • 3/2012 Nakládání s odpady na GFŘ Směrnice č. 18/2011 Oběh dokladů GFŘ - Část druhá (Řídící kontrola), Čl. 4 Předběžná řídící kontrola operací uvádí, že předběžnou řídící kontrolu zajišťují příkazce operace, správce rozpočtu a hlavní účetní. Při kontrole jsou posuzovány plánované a připravované operace, zda odpovídají stanoveným úkolům veřejné správy a zda jsou v souladu s právními předpisy. „Schvalovacími postupy předběžné řídící kontroly dle ustanovení §§ 10 – 17 vyhlášky č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě zajistí příkazce operace, správce rozpočtu a hlavní účetní předběžnou řídící kontrolu operace vykonávanou před učiněním právního úkonu, kterým vzniká nárok na veřejný příjem nebo jiné plnění a po vzniku nároku nebo závazku“. Dále část třetí (Organizace účtování a oběh dokladů), Čl. 10 Oběh dokladů – Smlouvy „Před podpisem smluv (mimo smluv pracovně právních) musí být provedena kontrola v rozsahu přílohy č. 7 a schválení uzavření smlouvy postupem dle ustanovení dle ustanovení § 13 (smlouvy zakládající závazek) nebo § 11 (smlouvy zakládající nárok) vyhlášky č. 416/2004 Sb. příkazcem operace a správcem rozpočtu (pouze u smluv zakládajících závazek)“. Z ostatních směrnic se zásadám 3E věnuje již pouze Směrnice 1/2012 Vnitřní kontrolní systém v Čl. 5 Řídící kontrola „Řídící kontrola je finanční kontrola zajišťovaná nepřetržitě odpovědnými vedoucími zaměstnanci nebo jimi, k tomuto účelu pověřenými zaměstnanci, jako součást vnitřního řízení ÚFO k zajištění hlavních cílů, mezi které patří zejména: a) Ochrana majetku b) Zaručení správnosti a pravdivosti finančních operací c) Skloubení s rozpočtovými pravidly, finančními a účetními postupy d) Dosažení stanovených cílů organizace a zajištění efektivity, účelnosti a kvality prováděných činností

3.6 Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky nahradil dosud platný zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech. Tímto zanikla finanční ředitelství a od 1. 1. 2013 podle nového zákona vzniká 14 finančních úřadů členěných dle jednotlivých krajů. V rámci působnosti bývalého Finančního ředitelství v Brně, tak vznikají následující finanční úřady: • Finanční úřad pro Jihomoravský kraj se sídlem v Brně • Finanční úřad pro Kraj Vysočina se sídlem v Jihlavě • Finanční úřad pro Zlínský kraj se sídlem ve Zlíně


34

Z hlediska provozního zabezpečení jsou tyto tři finanční úřady i nadále řízeny z Brna, Oddělením hospodářské správy v Brně, které metodicky řídí Generální finanční ředitelství. Dále vzniká Odvolací finanční ředitelství se sídlem v Brně, které je odvolacím orgánem s celostátní působností. Vzhledem k nové organizační struktuře Finanční správy skončila platnost stávajících směrnic a byly vytvořeny směrnice nové. Většina směrnic kopíruje směrnice GFŘ, ale vznikly i některé zcela nové, například Směrnice č. 32/2013 generálního ředitele Standardy pro oblast správy majetku a investic. Tuto směrnici považuji za výrazný posun při aplikaci principů 3E v praxi v souladu s požadavky Evropské unie. 3.6.1

Směrnice č. 32 / 2013 generálního ředitele, Standardy pro oblast správy majetku a investic

Směrnice stanovuje zásady, pravidla, normy, kritéria, metodické postupy finanční limity (standardy) při zajišťování materiálně technických potřeb orgánů Finanční správy České republiky Standardy obsahují zejména postupy při zajištění materiálně technických potřeb, požadavky na kvalitu a výkonnostní parametry zboží nebo služeb, rozsah a stupeň materiálně technického vybavení zaměstnanců, finanční limity a limity spotřeby zboží nebo služeb. Přílohou směrnice jsou jednotlivé standardy: • Stavební standardy (např. Keramické obklady a dlažby, Elektroinstalace, Informační systémy) • Stroje a zařízení (např. Revize el. zařízení, Provoz a servis výtahů, • Nábytek (např. Kancelářský nábytek) • Kancelářské potřeby • Služby (Úklidové práce) • Vybavení (např. Fotoaparáty, Kopírovací stroje, Počítačky bankovek, Skartovací stroje) • Finanční limity (např. Finanční limity pro nákup pneumatik) • Metodické postupy • Pracovní operativní postupy a vzory (např. Škodové havarijní pojištění vozidla) 3.6.2

Směrnice č. 33 / 2013 generálního ředitele, Zadávání veřejných zakázek

Při tvorbě směrnice byla vzata v úvahu novela zákona o veřejných zakázkách platná k 1. 4. 2012 a směrnice je novele přizpůsobena. Je členěna následovně: • Část první Obecná ustanovení (Úvodní ustanovení, Předmět úpravy, Vymezení pojmů, Zásady zadávání VZ, Zásada transparentnosti, Zásada rovného zacházení, Zásada zákazu diskriminace)


•

35

Část druhá Obecné zásady zadávání VZ (Druhy VZ, Stanovení předpokládané hodnoty VZ, Druhy zadávacích řízení, Druhy VZ a vybrané druhy zadávacích řízení, Způsob zadávání VZ) • Část třetí Centralizované zadávání (Obecná ustanovení k centralizovanému zadávání, Pravidla centralizovaného zadávání v resortu Ministerstva financí) • Část čtvrtá Postup při zadávání nadlimitních a podlimitních VZ (Jednání jménem zadavatele při zadávání nadlimitních a podlimitních VZ, Požadavek na realizaci VZ, Zahájení realizace VZ, Poskytování zadávací dokumentace, poskytování dodatečných informací a převzetí nabídek, Činnost komisí, Výběr nejvhodnější nabídky, Vyřízení námitek, Zrušení zadávacího řízení, Postup při uzavírání smlouvy, Změny smlouvy) • Část pátá Další povinnosti zadavatele (Uveřejnění a uchování dokumentace, Uveřejňování na profilu zadavatele, Uveřejňování zadávací dokumentace a uzavřených smluv k VZ na Internetu FS, Další povinnosti po uzavření smlouvy) • Část šestá Zadávání VZ formou jednacího řízení bez uveřejnění (Hlavní využití jednacího řízení bez uveřejnění a obecné zásady, Autorská práva, technické podmínky, Dodatečné stavební práce a dodatečné služby, nové stavební práce a nové služby) • Část sedmá Zadávání VZMR (Obecné zásady při realizaci VZMR, Rozdělení VZMR podle výše předpokládané hodnoty, Realizace VZMR, Postup při realizaci VZMR do 100 000 Kč včetně, Postup při zadávání VZMR nad 100 000 Kč do 500 000 Kč včetně, Postup při realizaci VZMR nad 500 000 kč do 900 000 Kč včetně, Postup při zadání VZMR na stavební práce nad 900 000 Kč do 2 900 000 Kč včetně ) • Část osmá Zadávání VZ prostřednictvím e-tržiště (Úvodní ustanovení pro realizaci VZ prostřednictvím e-tržiště, Podmínky pro realizaci VZ a VZMR na e-tržišti, Realizace VZMR na e-tržišti, Realizace dílčích VZ na základě rámcových smluv na e-tržišti, Realizace podlimitních VZ na e-tržišti, Druhy řízení pro VZMR realizované prostřednictvím e-tržiště) • Část devátá Přechodná a závěrečná ustanovení (Kontrola, Přílohy, Zrušovací ustanovení, Přechodná ustanovení, Účinnost) Zásady 3E jsou zmíněny hned v První části (Obecná ustanovení), kde jsou zahrnuty do zásad zadávání veřejných zakázek, opět jsou předměty VZ členěny na ty, které jsou zadávány centrálně a které na jednotlivé objekty. Dále Část čtvrtá (Postup při zadávání nadlimitních a podlimitních VZ) Čl. 16 Požadavek na realizaci VZ obsahuje povinnost předložit odůvodnění návrhu realizace VZ, zejména účelnost VZ, odůvodnění VZ, přiměřenost požadavků na technickou kvalifikaci, vymezení technických a obchodních podmínek, stanovení hodnotících kritérií a způsobu hodnocení dle příslušného právního předpisu.


36

Ve směrnici je zohledněna novela zákona o veřejných zakázkách platná k 1. 4. 2012, jsou uvedeny snížené limity u veřejných zakázek malého rozsahu, povinnost zadávat prostřednictvím e-tržiště a povinnost zveřejňování informací o zakázkách. 3.6.3 • • • • • • • • •

Provozní a kontrolní směrnice generálního ředitele v roce 2013

11/2013 Vnitřní kontrolní systém 21/2013 Oběh dokladů 23/2013 Zásady tvorby účetních záznamů a zápisů do účetních knih 24/2013 Inventarizace majetku a závazků 26/2013 Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany 27/2013 Zajištění organizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 28/2013 Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků 29/2013 Nakládání s odpady 30/2013 Používání silničních vozidel a organizace autoprovozu

Směrnice č. 11/2013 Vnitřní kontrolní systém obsahuje vymezení pojmů 3E (Čl. 5 Řídící kontrola – cílem řídící kontroly je zajistit zejména dosahování stanovených úkolů a cílů finanční správy při respektování zásady hospodárnosti, efektivity, účelnosti a kvality prováděných činností) a také obecné zásady vedení kontrol dle zákona o finanční kontrole a dle zákona o finanční správě. Směrnice č. 21/2013 Oběh dokladů je zpracována identickým způsobem jako směrnice č. 18/2011 Oběh dokladů GFŘ.

3.7 Shrnutí vývoje směrnic finanční správy z hlediska zohlednění změn v zákoně o veřejných zakázkách a zahrnutí principů 3E Finanční ředitelství v Brně jako samostatná účetní jednotka nemělo samostatnou směrnici o zadávání veřejných zakázek, postupovalo vždy v souladu se zákonem a všechny změny zákona byly při zadávání zakázek zohledňovány. Aplikace principů 3E byla zmíněna ve Směrnici č. 4/2004 Zpracování a oběh dokladů v souladu s výkonem řídící kontroly a ve Směrnici 3/2006 k zajištění vnitřní kontroly na FŘ v Brně. Poté co finanční ředitelství zanikla jako samostatné účetní jednotky a vzniká Generální finanční ředitelství, je vydána generálním ředitelem směrnice o zadávání veřejných zakázek ÚFO, která je závazná pro všechny podřízené útvary. Směrnice již zmiňuje principy 3E (centrální zadávání některých komodit, zdůvodnění návrhu realizace VZ a způsob finančního zajištění).


37

Další směrnice, které obsahují principy 3E jsou Směrnice č. 18/2011 Oběh dokladů (v části Předběžná řídící kontrola a v části Organizace účtování a oběh dokladů) a Směrnice č. 1/2012 Vnitřní kontrolní systém (část Řídící kontrola). Vznikem finanční správy dochází k výraznějšímu zohlednění aplikace principů 3E při realizaci výběrových řízení, vzniká Směrnice č. 32/2013 Standardy pro oblast správy majetku a další směrnice, které pomáhají aplikovat principy 3E (č. 11/2013 Vnitřní kontrolní systém, č. 21/2013 Oběh dokladů a č. 33/2013 Zadávání veřejných zakázek). Zápornou stránkou je, pro pracovníky, výrazné navýšení administrativy při dodržování směrnic a větší časová náročnost při zpracování dokumentace k výběrovým řízením. Pokud si podrobně projdeme členění Směrnice č. 33/2013 a dostaneme se až ke čl. 46 Kontrola zjistíme, že na rozdíl od ostatních částí směrnice je tato část velice strohá. Čl. 46 obsahuje pouze větu „Kontrolu plnění této směrnice provádí SOVZPS (Samostatné oddělení veřejných zakázek a právních služeb)“. Žádné další podrobnější instrukce a informace k provádění kontroly nejsou uvedeny. Pro zjednodušení práce zaměstnanců, kteří mají v kompetenci zadávání VZ, a pro jejich jednodušší orientaci v problematice, by bylo možné vytvořit „ Kontrolní list pro kontrolu VZ“, který by obsahoval základní informace o zakázce a předcházel tak opomenutí některých důležitých kroků při zadávaní a realizaci VZ. 3.7.1

Návrh kontrolního listu pro kontrolu zadávání a realizace veřejných zakázek

Kontrolní list by měl obsahovat základní údaje o zakázce: • Název veřejné zakázky • Předpokládaná hodnota veřejné zakázky • Předmět veřejné zakázky • Vybraný uchazeč • Datum zahájení výběrového řízení • Datum uzavření smlouvy • Cena v uzavřené smlouvě Dále by měl obsahovat otázky k průběhu celého řízení: • Byla předpokládaná hodnota zakázky určena způsobem daným ve směrnici? • Bylo vyhlášení zakázky zveřejněno stanoveným způsobem a po vymezenou dobu? • Byl vyzván dostatečný počet uchazečů? • Obsahují zadávací podmínky všechny požadavky na plnění veřejné zakázky (vymezení předmětu, kvalifikace, hodnotící kritéria)? • Byla lhůta pro podání nabídek stanovena správně? • Byla ustanovena hodnotící komise s požadovaným počtem členů a odpovídalo složení komise požadavkům?


38

• Bylo posouzení nabídek řádně zdokumentováno? • Byla případná vyloučení dodavatelů oprávněná? • Byl pořízen zápis, který obsahuje seznam podaných nabídek, nejvhodnější nabídku a je podepsán členy komise? • Bylo vyhotoveno „Rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky“? • Byla zakázka zadána dodavateli, jehož nabídka byla vyhodnocena jako nejvhodnější? • Bylo odesláno oznámení o výběru nejvhodnější nabídky? • Byla smlouva podepsána oprávněnou osobou? • Je z předložených dokumentů zřejmý vztah k jiné zakázce (možnost rozdělení předmětu zakázky)? • Je veřejná zakázka centrálně evidována včetně způsobu a doby zveřejnění, podaných žádostí o vyzvání, vybraného dodavatele s uvedením ceny? • Jsou součástí dokumentace výzvy podání nabídek a zadávací podmínky? • Jsou součástí dokumentace nabídky jednotlivých uchazečů? • Byla zakázka zadána v souladu se zásadami transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace? • Byl postup zadavatele, zejména nastavení zadávacích podmínek, v souladu se zásadami 3E? • Byla zveřejněna smlouva, jejíž cena přesáhla 200 000 Kč? Tímto nebo obdobným způsobem vytvořený kontrolní list by ulehčil realizaci veřejných zakázek i následnou kontrolu.

3.8 Veřejné zakázky malého rozsahu realizované Finančním ředitelstvím v Brně a příklady jejich realizace v souladu s novelou zákona o veřejných zakázkách 3.8.1

Provádění úklidových prací v prostorách Finančního úřadu v Chotěboři

Firma, která doposud zajišťovala úklidové práce v prostorách, FÚ odstoupila od plnění smlouvy. Jelikož bylo nezbytně nutné zajistit nového dodavatele služby, bylo rozhodnuto vyhlásit výběrové řízení. Předpokládaná hodnota zakázky byla stanovena dle ceny za úklid účtované v předchozím kalendářním roce. Na základě návrhu ředitelky FÚ byly osloveny 3 firmy, které podnikají v oblasti úklidových služeb v blízkém okolí úřadu: - Firma A, Havlíčkův Brod - Firma B, Pelhřimov - Firma C, Chotěboř


39

• Výzva zadavatele zahrnovala informace a požadavky: Doba a místo plnění – od září 2010, Finanční úřad v Chotěboři Kvalifikační předpoklady – živnostenský list (originál nebo ověřená kopie), výpis z obchodního rejstříku (originál nebo ověřená kopie), stručná charakteristika uchazeče (počet zaměstnanců, používaná mechanizace, čistící prostředky, využití ekologicky šetrných výrobků, reference – seznam obdobných zakázek za poslední 2 roky) Způsob hodnocení nabídky – podle následujících kritérií, seřazených podle pořadí důležitosti (nabídková cena, návrh smlouvy, nabídka doplňkových služeb) Závazný obsah nabídky – doklady o splnění kvalifikačních předpokladů, cenová nabídka, návrh smlouvy Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny – nabídková cena musí být definována jako nejvýše přípustná a musí obsahovat veškeré náklady nutné k plnění předmětu zakázky dle zadávacích podmínek, dále bude cenové nabídce uvedena jednotková sazba dalších služeb, mimo měsíční rozsah úklidových prací, zadaných touto výzvou, které bude dodavatel poskytovat dle požadavků na základě samostatné objednávka Platební podmínky Návrh smlouvy - bude respektovat kriteria zadání výzvy a všeobecně platné právní normy Lhůta pro podávání nabídek - do 13. 9. 2010 Způsob podávání nabídek - doporučeně poštou nebo osobně Lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni - 30 kalendářních dnů Další podmínky – prohlídka prostor FÚ po dohodě s pověřeným zaměstnancem úřadu Práva zadavatele – zadavatel si vyhrazuje právo změnit nebo doplnit podmínky výzvy, doručené nabídky nebude zadavatel vracet a zavazuje se, že s jejich obsahem bude zacházet diskrétně, vyhrazuje si právo uzavřít smlouvu na dílčí plnění, vybrat více uchazečů, neakceptovat vybranou nabídku v plném rozsahu, odmítnout všechny předložené nabídky, výzvu zrušit Po skončení lhůty pro podávání nabídek byla ředitelem Finančního ředitelství v Brně jmenována tříčlenná komise pro otevírání, posouzení a hodnocení nabídek. Po otevření obálek a posouzení nabídek, provedla komise vyhodnocení nabídek a vyhotovila Evidenční list výzvy. • Evidenční list výzvy: Firma A, Havlíčkův Brod, nabídková cena 72 458 Kč/rok včetně DPH, nabídka uchazeče splnila podmínky stanovené zadavatelem ve výzvě, kvalifikační předpoklady uchazeč doložil originálem Výpisu z živnostenského rejstříku, listinou referenčních zakázek, profilem firmy, dále uchazeč předložil Certifikát řízení jakosti ISO 9001:2009, návrh smlouvy a ceník víceprací, cenová nabídky je nižší než nabídka uchazečů B a C


40

Firma B, Pelhřimov, nabídková cena 80 319 Kč/rok včetně DPH, nabídka uchazeče splnila podmínky stanovené zadavatelem ve výzvě, kvalifikační předpoklady uchazeč doložil ověřenou kopií Výpisu z živnostenského rejstříku, ověřenou kopii Výpisu z obchodního rejstříku, stručnou charakteristikou firmy a přehledem vybraných zakázek, dále uchazeč předložil návrh smlouvy a nabídku doplňkových služeb, cenová nabídka uchazeče je vyšší než nabídka uchazeče A a nižší, než než nabídka uchazeče C Firma C, Chotěboř, nabídková cena 131 827 Kč/rok včetně DPH, nabídka uchazeče splnila podmínky stanovené zadavatelem ve výzvě, kvalifikační předpoklady uchazeč doložil ověřeným opisem živnostenského listu, ověřeným Výpisem z obchodního rejstříku, stručnou charakteristikou firmy včetně seznamu referenčních zakázek za poslední 2 roky, dále uchazeč předložil návrh smlouvy a ocenění prací mimo pravidelný režim, cenová nabídka je výrazně vyšší než nabídka uchazečů A a C • Celkové hodnocení : Po prostudování nabídek komise konstatovala, že nabídka uchazeče A splnila všechny požadavky stanovené ve výzvě na provádění úklidových prací v prostorách Finančního úřadu v Chotěboři, cenová nabídka uchazeče A je o 7 861 Kč nižší než nabídka uchazeče B a o 59 369 Kč nižší než nabídka uchazeče C, vzhledem k výše uvedenému komise doporučuje zadavateli přijmout nabídku uchazeče A jako nejvhodnější a s uchazečem uzavřít smlouvu. Komise rozhodla za 5 týdnů po vyhlášení výzvy. Při hodnocení nabídek byl hlavní důraz kladen na cenu. Bylo vyhotoveno Rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, které podepsal ředitel FŘ v Brně a bylo rozesláno všem firmám, které podaly nabídku • Smlouva s uchazečem byla podepsána 6 týdnů po vyhlášení výzvy • Dokumentace o průběhu výběrového řízení je uložena na příslušném oddělení 3.8.2

Provádění úklidových prací v prostorách finančního úřadu – teoretický příklad v případě realizace dle novely zákona o veřejných zakázkách a dle Směrnice č. 33/2013 generálního ředitele

• Podmínky realizace VZMR: VZMR musí být zadána za cenu obvyklou v místě plnění (nutno provést průzkum trhu, popř. stanovit cenu v souladu se Směrnicí č. 32/2013 generálního ředitele - Standardy pro oblast správy majetku a investic) a při dodržení kritérií hospodárnosti, efektivnosti, účelnosti, transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace


41

• Stanovení předpokládané hodnoty VZ: Jelikož se jedná o zabezpečení služby, která je na FÚ běžně fakturována, byla by předpokládaná hodnota stanovena dle účetních podkladů z předchozího kalendářního roku, u většiny FÚ by se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu (do 0,9 mil Kč včetně) • Druh zadávacího řízení: V případě veřejné zakázky malého rozsahu není směrnicí závazně stanoven, je pouze určena povinnost dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení, zákazu diskriminace, efektivnosti, účelnosti a hospodárnosti • Způsob zadávání: úklidové služby jsou pořizovány pro každý objekt zvlášť, ne centrálně • Rozdělení VZMR podle výše předpokládané hodnoty: Směrnice rozděluje zakázky následovně: do 100 000 Kč včetně, nad 100 000 Kč do 500 000 Kč včetně, nad 500 000 Kč do 900 000 Kč včetně, nad 900 000 Kč do 2 900 000 Kč (u stavebních prací), budeme vycházet ze stejných podmínek jako ve výše uvedeném příkladu z praxe a předpokládanou hodnotu stanovíme v rozmezí 100 000 Kč až 500 000 Kč včetně • Realizace VZMR nad 100 000 Kč do 500 000 Kč včetně: Vedoucí zaměstnanec je povinen provést rozhodnutí o pořízení dodávek, služeb a stavebních prací, definici předmětu VZMR, stanovení předpokládané hodnoty, sčítání předpokládaných hodnot spolu souvisejících VZMR dle předmětu zakázky, zveřejnění výzvy k podání nabídky (jelikož Směrnice č. 32/2013 zahrnuje standardy pro úklidové práce, je nutné do výzvy začlenit požadavek na provádění úklidových prací v souladu se standardy), jmenování komise pro otevírání obálek a hodnocení nabídek (komise pro otevírání obálek musí být minimálně tříčlenná, ze svého jednání vypracuje písemný záznam, který musí obsahovat identifikační údaje dodavatelů, kteří podali nabídky, informace o tom, zda byly nabídky řádně podány, zda byly úplné a zda splnily požadavky stanovené zadavatelem, popis způsobu hodnocení nabídek a výsledek posouzení a hodnocení nabídek se stanovením pořadí nabídek podle jejich výhodnosti pro zadavatele), rozhodnutí o případných podaných námitkách nebo stížnostech uchazečů, rozhodnutí o vyloučení uchazeče z další účasti v zadávacím řízení, rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, uzavření smlouvy s vybraným uchazečem a vést evidenci realizovaných VZMR, v případě předpokládané hodnoty VZMR nad 200 000 Kč je vedoucí zaměstnanec povinen zajistit uveřejnění písemné smlouvy na internetu finanční správy 3.8.3

Vyhodnocení průběhu zadání veřejné zakázky na provádění úklidových služeb před novelou zákona o veřejných zakázkách a po uvedení novely v platnost

Na Finančním ředitelství v Brně nebyla vytvořená žádná směrnice, která by upravovala průběh zadávání veřejných zakázek, a pracovníci postupovali pouze dle všeobecně platných právních norem.


42

Přesto můžeme konstatovat, že průběh zadávání byl velmi obdobný jako v případě postupu dle aktuální platné směrnice, která aplikuje novelu zákona platnou k 1. 4. 2012. Byly učiněny v zásadě všechny kroky, které již v současné době směrnice vyžaduje: - Podmínky realizace VZMR dodrženy oslovením firem z blízkého okolí a rozesláním požadavku na stanovený měsíční rozsah úklidových prací - Stanovení předpokládané hodnoty dle fakturace za služby v předcházejícím kalendářním roce - Druh zadávacího řízení není stanoven, byly osloveny 3 firmy, což je dostačující - Zakázka zadána na objekt - Postup realizace je shodný s platnou směrnicí (vyhotovení výzvy zadavatele, vytvoření komise, vyhotovení evidenčního listu, rozeslání rozhodnutí zadavatele všem uchazečům - s vybraným uchazečem byla podepsána smlouva - dokumentace o průběhu výběrového řízení je založena na oddělení V oblasti zadávání veřejných zakázek malého rozsahu nenastaly pro pracovníky výrazné změny. Zavedená praxe byla srovnatelná rozsahem i administrativním zatížením. 3.8.4

Dodávka osobních automobilů pro Finanční ředitelství v Brně

Jelikož vozový park, který mělo v evidenci FŘ v Brně a zabezpečovalo jeho provoz, byl značně rozsáhlý (116 vozidel), průměrné stáří automobilů bylo 8 roků A jelikož vytíženost vozidel byla vysoká, bylo vedením FŘ v Brně rozhodnuto část uvolněných rozpočtových prostředků investovat ke konci roku 2010 právě do obnovy vozového parku. Byly osloveny 3 firmy, které podnikají v oblasti prodeje a servisu automobilů: - Firma A, Brno - Firma B, Praha - Firma C, Brno • Výzva zadavatele zahrnovala informace a požadavky: Vymezení plnění – 8 ks pětimístných osobních automobilů typu sedan se zážehovým motorem o objemu do 1350ccm, výkon min. 75kW, vozidla musí splňovat emisní normu EURO 5, požadavky na minimální výbavu (posilovač řízení, 6ti stupňová převodovka, airbag řidiče a spolujezdce, klimatizace, centrální zamykání, nastavitelný volant ve dvou osách, el. ovládaná přední okna, výškově seřiditelné sedadlo řidiče) Doba a místo plnění – d0 15. 12. 2010, Finanční ředitelství v Brně Kvalifikační předpoklady – živnostenský list, výpis z obchodního rejstříku


43

Způsob hodnocení nabídky – podle ekonomické výhodnosti dle následujících kritérií – nabídková cena (50%), lhůta plnění zakázky (30%), záruční lhůta v měsících (20%) Závazný obsah nabídky – doklady o splnění kvalifikačních předpokladů, cenová nabídka, návrh smlouvy Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny – nabídková cena musí být definována jako nejvýše přípustná a musí obsahovat veškeré náklady nutné k plnění předmětu zakázky dle zadávacích podmínek, nabídková cena bude stanovena v Kč bez DPH a včetně DPH, splatnost faktury je 14 dnů od jejího obdržení odběratelem, povinnost zaplatit je splněna dnem odepsání fakturované částky z účtu odběratele Návrh smlouvy – bude respektovat kriteria zadání výzvy a všeobecné platné právní normy, smluvní podmínky nad rámec zadávací dokumentace, týkající se obou smluvních stran navrhuje uchazeč a budou předmětem dalšího jednání Lhůta pro podávání nabídek – do 8. 11. 2010 Způsob podávání nabídek – nabídky doručí uchazeč e-mailovou poštou na adresu: [email protected] (ve výzvě je uvedeno jméno konkrétního pracovníka FŘ v Brně) Lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni – 60 kalendářních dnů Práva zadavatele – zadavatel si vyhrazuje právo změnit nebo doplnit podmínky výzvy, zadavatel si vyhrazuje právo uzavřít smlouvu na dílčí plnění, vybrat více uchazečů, neakceptovat vybranou nabídku v plném rozsahu, odmítnout všechny předložené nabídky, výzvu zrušit Po skončení lhůty pro podávání nabídek byla ředitelem Finančního ředitelství v Brně jmenována tříčlenná komise pro otevírání, posouzení a hodnocení nabídek. Po otevření obálek a posouzení nabídek, provedla komise vyhodnocení nabídek a vyhotovila Evidenční list výzvy. • Evidenční list výzvy: Firma A, uchazeč nabídku nedoručil Firma B, Praha, nabídková cena 1 999 940 Kč/ks bez DPH, 2 399 928 Kč/ks včetně DPH, nabídka uchazeče splnila podmínky stanovené zadavatelem ve výzvě, kvalifikační předpoklady uchazeč doložil kopií Výpisu z živnostenského rejstříku, kopii Výpisu z obchodního rejstříku, nabízená vozidla splňují požadavky výzvy, lhúta plnění zakázky splňuje požadavek dodání vozidel do 15. 12. 2010 Firma C, uchazeč nabídku nedoručil Celkové hodnocení – po prostudování jediné předložené nabídky komise konstatovala, že nabídka uchazeče B vyhovuje a splňuje požadavky zadavatele ve výzvě na dodávku 8 ks osobních automobilů pro FŘ v Brně, vzhledem k výše uvedenému komise doporučuje zadavateli přijmout nabídku uchazeče B, s uchazečem uzavřít smlouvu. Komise rozhodla za 3 týdny po vyhlášení výzvy. Při hodnocení nabídek byl hlavní důraz kladen na cenu a na lhůtu plnění zakázky


44

Bylo vyhotoveno Rozhodnutí o zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, které podepsal ředitel FŘ v Brně a bylo rozesláno všem firmám, které podaly nabídku • Smlouva s uchazečem byla podepsána 5 týdnů po vyhlášení výzvy 3.8.5

Dodávka osobních automobilů – teoretický příklad v případě realizace dle novely zákona o veřejných zakázkách a dle Směrnice č. 33/2013 generálního ředitele

Součástí Směrnice č. 33/2013 je i Příloha č. 1 Seznam předmětů VZ zadávaných centrálně. Nahlédnutím do aktuální platné přílohy zjistíme, že dopravní prostředky, rozpočtová položka 6123, jsou uvedeny v této příloze a tudíž při vzniku požadavku na nákup osobních automobilů je nutné, obrátit se na Generální finanční ředitelství,na věcně příslušné oddělení. které po shromáždění požadavků i z ostatních oddělení hospodářské správy v regionech a po přidělení rozpočtových prostředků, zorganizuje centralizované výběrové řízení na dodávku osobních motorových vozidel pro Finanční správu České republiky. Vzhledem k velikosti vozového parku, průměrnému stáří vozidel a požadavkům na navýšení stávajícího vozového parku v souvislosti s vybavením nově vzniklých složek finanční správy, můžeme s určitostí předpokládat, že se již nebude jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu, ale o nadlimitní výběrové řízení. Organizaci zadávání nadlimitních veřejných zakázek vykonává Samostatné oddělení veřejných zakázek a právních služeb ve spolupráci s věcně příslušným útvarem. Vedoucí zaměstnanec věcně příslušného útvaru rozhoduje o pořízení dodávek, schvaluje zadávací dokumentaci, rozhoduje o výběru nejvhodnější nabídky a podepisuje smlouvu, která je výsledkem zadávacího řízení. Vedoucí Samostatného oddělení veřejných zakázek a právních služeb rozhoduje o jmenování komise, podaných námitkách, vyloučení uchazeče a o zrušení zadávacího řízení. V případě realizace nadlimitní zakázky je dle směrnice nejkratší možná lhůta realizace v otevřeném řízení 90 dnů. 3.8.6

Vyhodnocení průběhu zadání veřejné zakázky na dodávku osobních automobilů před novelou zákona o veřejných zakázkách a po uvedení novely v platnost

V souladu s politikou vlády České republiky došlo k novelizaci zákona o veřejných zakázkách. Jedním z hlavních požadavků na novelu bylo snížení limitů u veřejných zakázek malého rozsahu a rozšíření centralizovaného zadávání vybraných komodit. Zahrnutím těchto požadavků do novely došlo k výrazným změnám při realizaci zakázek. V případě vzniku požadavku na nákup osobních automobilů již nemůže Oddělení hospodářské správy v Brně realizovat výběrové řízení, ale musí svůj


45

požadavek předat k řešení na Generální finanční ředitelství, které rozhodne o realizaci nákupu. Pro oddělení hospodářské správy sice tímto odpadá administrativa s realizací výběrového řízení, nicméně realizace centralizovaného nákupu již probíhá v režimu nadlimitní zakázky a tím pádem nastane velká časová prodleva mezi vznikem požadavku a ukončením výběrového řízení. Zejména pokud dojde k podání námitky na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ze strany některých nevybraných uchazečů, což je v poslední době častým jevem. Námitky jsou často úřadem shledány jako neopodstatněné, ale výběrové řízení je tímto značně prodlouženo.

46

4 Závěr V bakalářské práci jsem se zabývala zadáváním veřejných zakázek z pohledu zákona o finanční kontrole a také novelou zákona o veřejných zakázkách, která vstoupila v platnost 1. 4. 2012. Tato novela byla dlouho očekávaná širokou odbornou i laickou veřejností. Zadávání veřejných zakázek je zajímavým tématem nejen pro pracovníky státní správy, kteří se výběrových řízení účastní na straně zadavatele, ale i pro podnikatelské subjekty účastnící se výběrových řízení jako uchazeči. Zadávání hodnotím ze strany zadavatele. Mým hlavním cílem bylo popsat stávající situaci při zadávání zakázek u Finanční správy České republiky a navrhnout doplnění platné směrnice o zadávání veřejných zakázek. Literární přehled nejprve objasňuje základní pojmy z problematiky (veřejná zakázka, zadavatel zakázky, zásady postupu zadavatele dle zákona o veřejných zakázkách, zásada postupu dle zákona o finanční kontrole, jejich vzájemné souvislosti a hodnocení zakázek s ohledem na 3E). Další část přehledu se věnuje komparaci organizace veřejných nákupů v České republice a v některých vybraných zemích Evropské unie. V rámci komparace bylo zjištěno, v České republice oproti jiným evropským zemím chybí plošné prvky metodického vedení a systematická kontrola veřejných nákupů. Kontrolní orgány by měly být politické. Praktická část je členěna na dvě v podstatě samostatné kapitoly. První popisuje vývoje interních předpisů finanční správy, jejich úpravy, které reagují na změny v organizační struktuře a na změny vyplývající z novelizace zákona o veřejných zakázkách. Novela zákona je do interních předpisů zahrnuta dostatečným způsobem (snížení limitů u veřejných zakázek malého rozsahu, povinnost využívat elektronické tržiště, zveřejňování informací o zakázkách, rozdělení na komodity nakupované centrálně a na komodity pořizované na objekty). Aplikace 3E principů je také zmiňována, ale spíše obecným způsobem. Chybí konkrétní metodické postupy a doporučení, zejména pokud by chtěl zadavatel vyhodnocovat zakázku a použít více hodnotících kritérií než nejnižší nabídková cena. Jako „první vlaštovku“ uplatňování principů 3E mohu uvést Směrnici č. 32/2013 Standardy pro oblast správy majetku a investic, která závazně stanoví použití těchto standardů při zabezpečení provozu finančních úřadů a jimi řízených územních pracovišť, to znamená i zahrnutí standardů do požadavků při realizaci výběrových řízení. Závěrem první kapitoly navrhuji vytvoření „Kontrolního listu veřejných zakázek“ jako přílohu Směrnice č. 33/2013 Zadávaní veřejných zakázek. Kontrolní list by ulehčil práci nejen kontrolním orgánům, ale i pracovníkům při přípravě výběrových řízení, aby nepominuli některý z podstatných a zákonem stanovených kroků při vyhlašování a hodnocení zakázek. Druhá kapitola praktické části se věnuje dvěma konkrétním veřejným zakázkám malého rozsahu a teoreticky popisuje jejich průběh v případě realizace až po uvedení novely zákona v platnost. Zatímco v prvním případě (zakázka na úklidové služby v prostorách finančního úřadu) by k žádným významným změnám nedošlo. Postup zadavatele by byl velmi podobný.

Závěr

47

Ve druhém případě (dodávka osobních automobilů) by se již přestalo jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu. V souladu s politikou vlády a platnou směrnicí by byla zakázka zadána centrálně a v režimu pro nadlimitní veřejné zakázky. Předpokládám, že by došlo k úspoře finančních prostředků (např. navýšením počtu pořízených kusů vozidel za stejný objem finančních prostředků) současně také k výraznému prodloužení doby realizace zakázky. Závěrem mohu konstatovat, že aktuální platné předpisy a zákony jsou v interních předpisech Finanční správy České republiky zohledňovány průběžně, ale jelikož je i ze strany zákonodárců stále kladen hlavní důraz na formální náležitosti a chybí kvalitní metodické postupy i pro uplatňování postupů ekonomických, jsou principy 3E zahrnuty spíše obecně. Tento problém ovšem vyplývá více z celkové situace v České republice, než z nedostatečné operativnosti při aktualizaci interních předpisů Finanční správy České republiky.

48

5 Literatura KAMENÍK, M.(ed.) Transparentnost systému veřejných zakázek v ČR, Oživení o. s., 2011. 32 s. ISBN 978-80-904829-3-7 KAMENÍK, M a kolektiv autorů. Víc než zákon o veřejných zakázkách: hospodárnost, transparentnost a odpovědnost ve veřejných zakázkách, Oživení, o, s., 2012. 54 s. ISBN 978-80-904829-4-4 MATOUŠEK, P. [on-line]. 2012, [cit. 2013-05-02-]. Novela zákona o veřejných zakázkách, jaké změny přináší. ISSN 1802-8012. Dostupné z: http://ohrozeny.podnikatel.cz/clanky/novela-zakona-o-verejnychzakazkach-jake-zmeny-prinasi-a-co-se-nyni-dozvime/ MŠMT [on-line]. 2012, [cit. 2013-05-03]. Newsletter OP VK. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/25600 OCHRANA, F. Veřejné zakázky – Metody a metodika efektivního hodnocení a výběru, Praha: Ekopress, 2004. 174 s. ISBN 80-86119-79-3 OCHRANA, F. Metodika hodnocení veřejných zakázek s ohledem na kritérium 3E [on-line]. 2008, [cit. 2013-04-25] Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/getmedia/d4da1a63-6072-4005-97590fc70bb3bd8c/3E_vs_principy_ZVZ_C1 Vláda České republiky [on-line]. 2010, [cit. 2013-05-02]. Programové prohlášení Vlády České republiky. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/dulezitedokumenty/Programove_prohlaseni_vlady.pdf Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů

49

6 Seznam použitých zkratek FŘ

Finanční ředitelství

GFŘ

Generální finanční ředitelství

SOVZPS

Samostatné oddělení veřejných zakázek a právních služeb

VZ

Veřejná zakázka

VZMR

Veřejná zakázka malého rozsahu

50

7 Seznam obrázků Obr. č. 1: Grafické znázornění vztahů mezi zásadami 3E

str. 18

Obr. č. 2: Vztah nákladů a rizik s ohledem na hodnotu za peníze

str. 19

Obr. č. 3: Postup zadavatele

str. 20

Obr. č. 4: Postup zadavatele při výběru kritéria ekonomické nabídky s ohledem na 3E str. 22

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta. Ústav práva a humanitních věd. Bakalářská práce

Recommend Documents