MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Provozně ekonomická fakulta. Rozhodčí řízení v podnikatelské praxi. Diplomová práce

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta

Rozhodčí řízení v podnikatelské praxi Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

JUDr. Dana Zapletalová

Mgr. Jana Soukopová

Brno 2011

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Rozhodčí řízení v podnikatelské praxi“ vypracovala samostatně s použitím literatury uvedené v seznamu a dle pokynů vedoucí diplomové práce.

V Brně dne 5. 1. 2011

…………………………. podpis

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych tímto poděkovala JUDr. Daně Zapletalové, vedoucí mé diplomové práce, za její odborné rady, předání znalostí a za čas, který mi věnovala, při zpracování této problematiky.

ABSTRAKT Soukopová, J. Rozhodčí řízení v podnikatelské praxi. Diplomová práce. Brno, 2011.

Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku rozhodčího řízení. Jedná se o způsob řešení sporů především v rámci podnikatelských vztahů. Literární přehled poskytuje aktuální vnitrostátní právní úpravu. Zahrnuta je i kapitola zabývající se právní úpravou v rámci Evropské unie a vybraných států. Vlastní práce obsahuje příklady z praxe, které poskytnou účastníkům rozhodčího řízení potřebné informace k tomu, aby byl jejich spor vyřešen rychle a efektivně.

Klíčová slova: rozhodčí řízení, zákon o rozhodčím řízení, rozhodčí smlouva, řešení sporů

ABSTRACT Soukopová, J. Arbitration in Corporate Sector. Thesis. Brno, 2011.

The thesis deals with the arbitration as the way of problem solving in the corporate sector. Literary review describes intrastate legal form with the inclusion of the legal form within the European Union, and several states. The second part of the thesis includes concrete examples from practice that give necessary information to participants of the arbitration to fix their problem promptly and effectively.

Key words: arbitration, law on arbitration, arbitration agreement, dispute settlement

OBSAH 1.

ÚVOD A CÍL PRÁCE ........................................................................ 8 1.1

ÚVOD.................................................................................................................. 8

1.2

CÍL PRÁCE........................................................................................................ 10

2.

METODIKA ...................................................................................... 11

3.

LITERÁRNÍ PŘEHLED .................................................................. 12 3.1

PRÁVNÍ ÚPRAVA ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ ........................................................... 12

3.2

ROZHODČÍ ŘÍZENÍ JAKO POJEM ...................................................................... 14

3.2.1

Teoretické přístupy k rozhodčímu řízení .................................................... 14

3.2.2

Druhy rozhodčího řízení ............................................................................. 17

3.2.3

Výhody a nevýhody rozhodčího řízení....................................................... 18

3.3

PRŮBĚH ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ ........................................................................ 22

3.3.1

Zahájení a místo konání rozhodčího řízení................................................. 22

3.3.2

Postup v rozhodčím řízení .......................................................................... 22

3.4

ROZHODČÍ SMLOUVA ...................................................................................... 29

3.4.1

Obecná charakteristika a typy rozhodčí smlouvy ....................................... 29

3.4.2

Forma rozhodčí smlouvy ............................................................................ 30

3.4.3

Problematické doložky ............................................................................... 31

3.4.4

Zánik rozhodčí smlouvy ............................................................................. 32

3.5

ROZHODCI ....................................................................................................... 34

3.5.1

Práva a povinnosti rozhodce ....................................................................... 34

3.5.2

Ustavení a vyloučení rozhodce ................................................................... 36

3.5.3

Stálé rozhodčí soudy................................................................................... 36

3.6

EKONOMICKÝ ASPEKT ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ ................................................. 38

3.7

MEZINÁRODNÍ ROZHODČÍ ŘÍZENÍ, ÚPRAVA V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE A VYBRANÝCH ZEMÍ ............................................................................................ 40

4.

5.

VLASTNÍ PRÁCE ............................................................................ 44 4.1

ROZHODČÍ DOLOŽKA ...................................................................................... 47

4.2

SMLOUVY S ROZHODČÍ DOLOŽKOU A BEZ NÍ .................................................. 56

4.2.1

Příklady smluv s rozhodčí doložkou........................................................... 56

4.2.2

Příklady smluv bez rozhodčí doložky......................................................... 62

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ............................................................ 69

5.1

ZÁVĚRY............................................................................................................ 69

5.2

DOPORUČENÍ ................................................................................................... 71

6.

POUŽITÁ LITERATURA ............................................................... 73

7.

PŘÍLOHY .......................................................................................... 76

Rozhodčí řízení v podnikatelské praxi

1.

ÚVOD A CÍL PRÁCE

1.1

Úvod

8

Podnikatelská praxe s sebou nese řadu úskalí, která mohou vyústit v případné spory. Jedním z možných řešení těchto sporů je soudní řízení, které je často vnímáno jako méně efektivní, nákladné a zdlouhavé. „Přijetí zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, tj. zákona č. 216/1994 Sb. (dále také ZRŘ), který nabyl účinnosti 1. 1. 1995, představuje určitou alternativu.“1 Zákon upravuje náležitosti rozhodčí smlouvy, určení, jmenování a vyloučení rozhodců, průběh rozhodčího řízení, ustanovení o poměru k cizině a část o věcné a místní příslušnosti soudů. Rozhodčí řízení má tradici především v mezinárodním obchodním styku. S přijetím zákona se však jeho působnost rozšířila a začalo být využíváno především podnikateli. Rozhodčí řízení probíhá buď jako řízení před jedním či více rozhodci pro konkrétní spor (řízení ad hoc), nebo je uskutečněno před institucionálním rozhodčím soudem založeným na základě zákona. Příkladem takového soudu je v České republice Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Rozhodcem může být zletilý občan České republiky nebo cizinec způsobilý k právním úkonům. Výsledkem rozhodčího řízení je rozhodčí nález, který musí mít písemnou formu a obsahovat odůvodnění (výjimku činí dohoda mezi oběma stranami, že odůvodnění nepožadují). „Základními podmínkami realizace rozhodčího řízení jsou přípustnost projednání sporu v tomto řízení z pohledu dotčených právních řádů tzv. arbitrabilita (musí se jednat o majetkový spor) a platná dohoda stran o podřízení řešení sporu rozhodcům.“2 V případě, že se strany na takovémto způsobu řešení dohodnou před vznikem sporu, začlení do smlouvy tzv. rozhodčí doložku. Pokud se rozhodnou pro rozhodčí řízení až po vzniku sporu, uzavřou tzv. rozhodčí smlouvu. V současné době je rozhodčí řízení vyhledávaným způsobem řešení sporů, jež má přinést rychlejší postup oproti soudnímu. Současně je však zachována veřejnoprávní povaha, a to tím, že rozhodci vykonávají svou rozhodovací pravomoc na základě pravomoci delegované státem. Výhodou je uznání rozhodčího nálezu ve více než stovce

1

Bělohlávek, A. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář, Praha: C. H. Beck, 2004, s. XIII. 2 Rozehnalová, N. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, Praha: ASPI, 2008, s. 42.


9

států světa a fakt, že nález rozhodčího řízení je možné získat již v časovém horizontu tří měsíců, na rozdíl od soudního řízení, které je často podstatně zdlouhavější. Rozhodce by měl zvolit takový způsob projednávání sporu, který by vedl k jeho co možná nejrychlejšímu projednání. Rozhodčí řízení je v oblibě také z důvodu klidnějšího průběhu, pakliže nenastanou komplikace. K jeho využití lze přistoupit, aniž by strany musely mít právní vzdělání.


1.2

10

Cíl práce

Cílem této diplomové práce je analýza problematiky rozhodčího řízení především z aspektu podnikatelských vztahů, kde je tento způsob řešení případných sporů nejčastěji využíván. Záměrem je podat ucelený přehled aktuální právní úpravy s následnou komparací s vybranými příklady z praxe, které by sloužily pro lepší orientaci v této problematice jak podnikatelům, studentům, učitelům, tak i dalším subjektům, které se rozhodnou pro rozhodčí řízení. Tato diplomová práce bude přínosem především pro osoby, které se rozhodnout využít rozhodčího řízení jako možné alternativy k mimosoudnímu řešení sporů. Uvedené příklady z praxe jim mohou být vodítkem k tomu, jak postupovat a jaké kroky učinit, aby se jejich spor vyřešil v rámci rozhodčího řízení v co nejrychlejším čase a s minimálními náklady. Dalším cílem je komparace vnitrostátní právní úpravy s úpravou ve vybraných státech, která se může v některých oblastech lišit. Pozornost je také věnována zásadám a principům rozhodčího řízení v rámci Evropské unie, jíž je Česká republika součástí. Rozhodčí řízení je v současné době diskutovaným tématem vzhledem k výhodám, ale i určitým nevýhodám a riziku, které s sebou při řešení majetkových sporů přináší. Proto se pokusím závěrem této práce v doporučeních shrnout klady a zápory a poskytnout určité podněty a připomínky, které podpoří efektivnější využívání tohoto způsobu řešení sporů a současně napomohou předcházet negativním dopadům pro účastníky.


2.

11

METODIKA

Vzhledem k tomu, že problematika rozhodčího řízení se dostává stále více do podvědomí osob, věnuje se jí značná pozornost v odborných kruzích, v teorii i praxi. Z těchto důvodů spočívá metodika této diplomové práce především ve sběru informací z věrohodných zdrojů. Proniknutí do této problematiky vyžadovalo podrobné studium zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů. Velkým přínosem mi byl komentář k tomuto zákonu, který mi pomohl institut rozhodčího řízení lépe pochopit. Informace o daném tématu jsem získávala jak z odborné literatury v podobě zákonů, tak z již zmíněných komentářů judikátů soudů souvisejících s touto problematikou. Také internetové zdroje, jako jsou například webové stránky Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, mi poskytly cenné informace. V této diplomové práci jsem se nejdříve zaměřila na vlastní rozhodčí řízení (jeho průběh, postavení účastníků, jejich práva a povinnosti). Věnovala jsem se celému procesu od jeho zahájení, přes jmenování rozhodců a dokazování, až po vydání rozhodčího nálezu. Provedla jsem také srovnání s právní úpravou v rámci Evropské unie a v některých vybraných státech. Důležitou součástí práce bylo vyhledání vhodných příkladů z praxe, jejichž prostřednictvím je možné pochopit aplikaci zákona v praxi. Listiny, které se těchto příkladů týkají, je možné najít v příloze této práce. Při zpracování tématu jsem použila metodu analýzy, kterou jsem využila jak při teoretickém rozboru průběhu rozhodčího řízení, tak i následné analýze konkrétních příkladů. Dále jsem pomocí metody komparace srovnávala vnitrostátní úpravu rozhodčího řízení s úpravou v rámci vybraných států. Poslední metodou, kterou jsem použila, byla metoda kompilace, kterou jsem použila v literárním přehledu (viz citace a odkazy na zdroje).


3.

LITERÁRNÍ PŘEHLED

3.1

Právní úprava rozhodčího řízení

12

Vznik rozhodčího řízení jako takového byl dán především nutností najít efektivnější alternativu způsobu řešení sporů, než byl doposud využívaný způsob obecných soudů. Ty jsou kritizovány za svoji časovou náročnost a vysokou nákladovost. Rozhodčí řízení bylo nejprve využíváno v rámci řešení mezinárodních sporů a následně se jeho působnost rozšířila i na vnitrostátní spory souvisejícími zejména s kupními smlouvami. Jeho podstata dle § 2 ZRŘ spočívá v tom, že případné majetkové spory, s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud, pokud je tento způsob řešení sporů sjednán mezi účastníky rozhodčí smlouvou. „Institut rozhodčího řízení byl upraven v rámci České republiky v zákonu č. 113/1895 ř.z., o soudním řízení v občanských rozepřích právních (Civilní soudní řád). Dalším zákonem byl zákon č. 142/1950 Sb., o řízeních v občanských právních věcech, který omezil možnost uzavřít rozhodčí smlouvu jen v případě, že jednou ze stran byla československá právnická osoba. Posléze přišel v platnost zákon č. 98/1993 Sb., který dovoloval uzavřít rozhodčí smlouvu jen ve sporech týkajících se mezinárodního obchodního styku. Teprve zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů rozšířil působnost rozhodčího řízení i na spory vznikající ve vnitrostátním obchodním styku.“3

Mezi nejdůležitější prameny práva, které upravují tento způsob řešení sporů v současnosti, řadíme: • zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, • dokumenty Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky uveřejněno v Obchodním věstníku č. 51/1994 a č. 12/1995, • zákon č. 223/1994 Sb., o sloučení Československé obchodní a průmyslové komory s Hospodářskou komorou České republiky, o některých opatřeních s tím souvisejících a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 301/1992 Sb.,

3

Zdroj: http://rozhodnene.cz/historie-rozhodciho-rizeni-v-pravnim-radu-v-cr


13

o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 121/1993 Sb., • zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, • vyhláška č. 176/1964 Sb., o Evropské úmluvě o obchodní arbitráži, • vyhláška č. 74/1959 Sb., o Úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, • zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů. V souvislosti s právní úpravou rozhodčího řízení by také neměl být opomenut vzorový zákon UNCITRAL o mezinárodních arbitrážích. Hlavním důvodem jeho vzniku v roce 1966 byla snaha sjednotit odlišné úpravy v rámci jednotlivých zemí. „Komise pro mezinárodní obchodní právo byla založena Rezolucí valného shromáždění (VS) Organizace spojených národů (OSN) s cílem napomoci odstranit překážky mezinárodního obchodu, a to podporou rozvoje harmonizace a unifikace mezinárodního obchodního práva. Zaměřuje se na sjednávání unifikačních vzorových předpisů,

mnohostranných

mezinárodních

úmluv,

legislativních

doporučení,

poskytování informací o judikátech vycházejících z jednotlivých unifikačních dokumentů, technickou pomoc právních reforem a na pořádání regionálních a národních seminářů. UNCITRAL pracuje v jednotlivých pracovních skupinách, mezi které patří: •

soukromé financování projektů infrastruktury,

•

mezinárodní rozhodčí a smírčí řízení,

•

dopravní právo,

•

elektronický obchod,

•

úpadkové právo,

•

zástavní nároky.“4

„Rozhodčí

pravidla

UNCITRAL

nejsou

žádnou

mezinárodní

smlouvou

ani

mezinárodními obchodními zvyklostmi, ale jsou souborem procesních pravidel pro rozhodčí řízení. Jsou sice určeny pro rozhodčí řízení ad hoc, ale mohou být použity i v rozhodčím řízení před stálými rozhodčími soudy. Rozhodčí pravidla UNCITRAL se použijí, jestliže se strany na jejich použití v písemné rozhodčí smlouvě dohodnou.“5 4

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/obchodni-pravo/uncitral-komise-osn-promezinarodni/1000456/2239/ 5 Růžička, K. Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2005, s. 168.


3.2

Rozhodčí řízení jako pojem

3.2.1

Teoretické přístupy k rozhodčímu řízení

14

Definice rozhodčího řízení vycházejí ze základních prvků, ačkoli se mohou od sebe částečně lišit. Bělohlávek definuje rozhodčí řízení jako „způsob řešení sporů, přičemž spor je předkládán k závaznému rozhodnutí jedné nebo více osob, rozhodcům.“6 Dle Rozehnalové lze rozhodčí řízení vymezit jako „dobrovolné postoupení řešení sporu neutrální třetí straně, rozhodcům či rozhodčímu soudu (tj. soukromým osobám či nestátní instituci), která vydá po provedeném řízení závazné a vykonatelné rozhodnutí.“7 Rozhodčí řízení lze chápat z pohledů několika teoretických přístupů, které jsou popsány níže.

Jurisdikční teorie Rozhodcům je delegována pravomoc státu rozhodnout spor nalezením práva. „Jde o rozhodnutí soukromoprávního subjektu, kterému zákonodárce propůjčuje charakter vykonatelného titulu.“8 Obecné soudy nemají pravomoc přezkoumávat rozhodnutí rozhodčích soudů po stránce právní, mohou však kontrolovat, jestli byly dodrženy podmínky postupu. Zatímco rozhodce se musí řídit procesními normami státu, „základem pro vymezení soudnictví je soudní pravomoc, která může být rozdělena na pravomoc civilněprávní, trestněprávní, správněprávní, ústavněprávní a jinou (například volební věci, rozpouštění politických stran).“9 Soudce je tedy vybírán přímo státem, na rozdíl od rozhodce, který je zvolen stranami. Oba se však musí řídit pokyny státu.

Smluvní teorie Podstatou této teorie je smlouva, ve které jsou uvedeny pravomoci rozhodců při projednávání sporu. „Národní rozhodčí právo jen vyplňuje mezery v rozhodčí smlouvě, příp. má vliv na některé otázky, jako je uplatnění veřejného pořádku či arbitrabilita sporu. Toto vše se samozřejmě projevuje i v mezinárodním rozměru tím, že

6

Bělohlávek, A. Rozhodčí řízení, ordre public a trestní právo. Komentář I. díl, Praha: C. H. Beck, 2008, s. 185. 7 Rozehnalová, N. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, Praha: ASPI, 2008, s. 42. 8 Bělohlávek, A. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář, Praha: C. H. Beck, 2004, s. 16. 9 Filip, J., Svatoň, J., Zimek, J. Základy státovědy, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2007, s. 215.


15

rozhodci nemají své fórum a žádné národní právo si nemůže osobovat své kontrolní zásahy (například formou zrušení rozhodčího nálezu).“10

Smíšená teorie Je to koncept, který se snaží spojit ty nejlepší aspekty z konceptu jurisdikčního a smluvního a vytvořit tak jeden celistvý koncept. „Vychází z pravomoci rozhodců, založené smlouvou, avšak z autonomie rozhodců jako subjektů pověřených nalézáním práva.“11

Autonomní teorie Rozhodčí řízení je chápáno jako autonomní institut. Základem pro tuto teorii je vůle stran, která není ovlivněna právem státu. „Tato doktrína odpovídá zřetelně nejlépe na stávající stupeň globalizace mezinárodních ekonomických vztahů. Je však nedůsledná tam, kde „naráží“ na nutnost uplatnění funkcí orgánů určitého státu – ať již kontrolních nebo pomocných.“12

Hovoříme-li o institutu rozhodčího řízení, nemělo by být v souvislosti s touto problematikou opomenuto uvést arbitrabilitu sporu.

Arbitrabilita sporu rozhodčího řízení Jedná se o možnost řešení sporů před rozhodci. Zákon vymezuje arbitrabilitu v úvodních paragrafech.

Podmínky, které lze pro řešení sporu před rozhodčím řízením odvodit: • předmětem jsou majetkové spory. To znamená spory, ve kterých se jedná o majetek či jiné hodnoty, které lze vyjádřit formou majetku. Výjimkou je však majetek související s výkonem rozhodnutí nebo vyvolaných prováděním konkursu či vyrovnání, • spor lze projednat před soudy, • ohledně sporu lze uzavřít smír. 10

Rozehnalová, N. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, Praha: ASPI, 2008, s. 55. 11 Bělohlávek, A. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář, Praha: C. H. Beck, 2004, s. 18. 12 Tamtéž, s. 57.


16

„V této souvislosti hovoříme o tzv. arbitrabilitě objektivní. Arbitrabilita subjektivní znamená, zda je konkrétní individuální spor pokryt platnou rozhodčí smlouvou. Obecně lze říci, že arbitrabilita subjektivní se může pohybovat výlučně v rámci arbitrability objektivní. Artbitrabilitu objektivní posuzují rozhodci a soudy z moci úřední, zatímco arbitrabilita subjektivní je posuzována obvykle výlučně tehdy, je-li námitka nedostatku pravomoci rozhodců uplatněna účastníkem, který je tímto v rozhodčím řízení dotčen. Vždy však je-li dána arbitrabilita objektivní.“13 Arbitrabilita může být v každém státě upravena odlišně. Je tedy nutné vzít v rámci řešení sporu i jednotlivé úpravy příslušných soudů. Příkladem, který řeší arbitrabilitu v praxi může být případ rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 24C 125/2002-36 ze dne 2. 7. 2003 (potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. 20Co 572/2003-49 ze dne 5. 2. 2004): „V předmětném řízení byl zamítnut návrh na zrušení rozhodčího nálezu z důvodu dle ust. § 31 písm. a) ZRŘ, neboť rozhodčí soud rozhodoval o určovací žalobě ohledně účinnosti smlouvy o budoucí kupní smlouvě k nemovitosti v souvislosti s neplatným odstoupení od této smlouvy. V rámci tohoto řízení rozhodčí soud musel posoudit otázku platnosti smlouvy jako takové. Navrhovatel se domáhal zrušení rozhodčího nálezu s tím, že dle jeho názoru není spor arbitrabilní, neboť smlouva je absolutně neplatná a ve věci tedy není možno uzavřít smír. Jak soud I. stupně, tak odvolací soud posoudily tuto otázku tak, že názoru navrhovatele není možno přisvědčit, neboť z pohledu § 99 o.s.ř. (Občanský soudní řád) je zapotřebí posuzovat spor z pohledu předmětu daného právního vztahu. Jestliže je pak možnost z pohledu předmětu právního vztahu jeho navázání, změnu nebo zánik podřídit dispozitivním úkonům účastníků, je možno ve věci v souladu s ust. § 2 odst. 2 uzavřít rozhodčí smlouvu a spor podřídit rozhodovací pravomoci rozhodců. Návrh na zrušení rozhodčího nálezu byl tedy zamítnut, když byl předmět sporu uznán jako arbitrabilní. Předmětem smlouvy, k níž se váže rozhodčí doložka, byla úprava práv a povinností smluvních vztahů v souvislosti s uzavřením budoucí kupní smlouvy k nemovitosti a není sporu o tom, že úprava tohoto právního vztahu je zcela v moci účastníků. Rozhodčí smlouva byla proto nepochybně uzavřena ve věci, v níž lze uzavřít smír ve smyslu § 99 o.s.ř. i § 2 odst. 2 ZRŘ.“14

13

Bělohlávek, A. Rozhodčí řízení, ordre public a trestní právo. Komentář I. Díl, Praha: C. H. Beck, 2008, s. 285 a n. 14 Zdroj: http://www.arbitrators.cz/dokumenty/judikatura.doc

Rozhodčí řízení v podnikatelské praxi 3.2.2

17

Druhy rozhodčího řízení

K nejfrekventovanějším druhům rozhodčího řízení patří rozhodčí řízení ad hoc a rozhodčí řízení institucionální.

Rozhodčí řízení ad hoc Jedná se o řízení, kdy si strany samy nebo prostřednictvím jimi pověřené osoby vyberou jednoho nebo více rozhodců k řešení jejich sporu. Zároveň si samy určují pravidla rozhodčího řízení. Rozhodčí řízení ad hoc tak umožňuje jeho účastníkům zvolit postup, který bude vést k rychlému vyřešení jejich sporu. Pečlivá volba rozhodců a správně definovaná pravidla mohou pozitivně ovlivnit délku rozhodčího řízení, což se může příznivě projevit v oblasti nákladů. Řízení ad hoc má však i svoje úskalí. V případě, že se zvolený rozhodce nebude moci své funkce ujmout, budou se muset strany domluvit na jiné osobě, což může být v některých případech chápáno jako komplikace oproti institucionálnímu řízení, kdy je rozhodce zastoupen jiným z listiny rozhodců.

Institucionální rozhodčí řízení Institucionální rozhodčí řízení je považováno za bezpečnější než výše popsané řízení ad hoc. Strany si vybírají své rozhodce z listiny rozhodců. V případě smrti rozhodce může být spor vyřešen jiným rozhodcem. Součástí řádů jsou i pravidla o nákladech a jejich placení. „Rozhodčí soud stálý se liší od senátu ustanoveného ad hoc tím, že má obvykle sídlo, statut, statutární orgány jednající jeho jménem a předem připravená pravidla řízení, o nichž se předpokládá, že se jimi řízení bude řídit (strany se pohybují jednak v mezích volnosti daných právní úpravou na území konkrétního státu a jednak v mezích volnosti daných řádem rozhodčího soudu), dále má předem připravená pravidla o nákladech, stálý administrativní aparát.“15 Jeho povinností je také uchovávat rozhodčí nálezy pro možnou budoucí potřebu. Mezi stálé rozhodčí soudy na území České republiky patří již zmíněný Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Dále je také možno využít Burzovního rozhodčího soudu při Burze cenných papírů Praha,

15

Rozehnalová, N. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, Praha: ASPI, 2008, s. 66.


18

a.s. pro rozhodování sporů týkajících se burzovních obchodů a obchodů s investičními instrumenty či Rozhodčího soudu při Českomoravské komoditní burze Kladno.

3.2.3

Výhody a nevýhody rozhodčího řízení

Rozhodčí řízení má svá pozitiva stejně jako negativa. Na účastnících je, aby zvážili možná pro a proti a rozhodli se, jestli této alternativy řešení sporů využijí, nebo zda zvolí jinou formu. V určitých situacích se přímo vybízí zvolit si rozhodčí řízení místo jiného způsobu řešení sporu. Je nutné zvážit nejen situaci, ale také dobu, ve které se spor udál, okolnosti, chování jednotlivých účastníků sporu, a také samotné osoby rozhodců.

Výhody rozhodčího řízení Existuje několik výhod, které je třeba v souvislosti s rozhodčím řízením zmínit. Mezi ty nejvýznamnější patří bezesporu: •

Rychlost – je jednou z hlavních výhod rozhodčího řízení a to především díky tomu, že je rozhodčí řízení jednoinstanční. U obecných soudů bývá pravidlem řešení sporu i několik let, zatímco u rozhodčího řízení hovoříme o časovém horizontu několika měsíců. Většinou dochází k vyřešení sporu během jednoho až třech měsíců. „Současně také řády rozhodčích soudů uvádějí určité orientační doby, kterých by se rozhodci měli držet, aby nedocházelo ke zbytečnému prodlužování řízení.“16

•

Nižší náklady – ve většině případů jsou náklady na rozhodčí řízení skutečně menší než náklady spojené s využitím soudů. „Může však dojít k tomu, že řízení rozhodčí je dražší. Je nutné prostudovat sazebník vybraného rozhodčího soudu a zvážit, nakolik jsou v poměru možná hodnota sporu a náklady řízení.“17 V případě komplikací a prodlužování rozhodčího řízení mohou poplatky dosáhnout stejné výše jako projednávání před soudy.

•

Jednoinstančnost – vydáním rozhodčího nálezu rozhodčí řízení ve většině případů končí. Strany si však mohou v rozhodčí smlouvě sjednat přezkoumání rozhodčího nálezu. Jedná se o pokračování v rozhodčím řízení jinými rozhodci.

16

Rozehnalová, N. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, Praha: ASPI, 2008, s. 60. 17 Tamtéž, s. 59.

Rozhodčí řízení v podnikatelské praxi •

19

Neveřejnost – „jednou z mimořádných výhod rozhodčího řízení je lepší možnost utajení existence sporu či průběhu řízení. Ta je dána jak procesními zárukami (rozhodčí řízení je pravidelně ovládáno zásadou neveřejnosti), tak i možnostmi ovlivnit délku řízení či vybrat si místo jednání.“18 Strany se nemusí obávat, že by případný spor mohl ovlivnit jejich činnost i v budoucnu. V mnoha případech se tak lze vyhnout šíření informací ve sdělovacích prostředcích.

•

Výběr rozhodců – je také řazen mezi výhody rozhodčího řízení, neboť si strany mohou rozhodce zvolit z řad odborníků a mohou tak mít jistotu, že jejich spor bude řešen na odpovídající úrovni a osobou mající potřebné znalosti. Tuto možnost lze využít v rámci sporů s mezinárodním prvkem, kde je „jedním z největších problémů aplikace zahraničního práva. Zde lze jmenovat rozhodce se znalostí tohoto práva a odbourat problémy týkající se jeho velmi komplikovaného zjišťování.“19

•

Neformálnost – v případě řízení ad hoc si mohou strany mezi sebou určit pravidla rozhodování.

Mezi další výhody lze uvést i možnost výběru místa jednání či pravomoci dané rozhodcům a jednotlivým stranám v rámci průběhu rozhodčího řízení.

Nevýhody rozhodčího řízení Nevýhody týkající se rozhodčího řízení se v odborné literatuře příliš nevyskytují. Většinou je uvedeno jen několik málo důvodů, proč považovat rozhodčí řízení za nevhodné při řešení sporů. V poslední době je však stále více poukazováno na to, že tato alternativa řešení sporů má své „trhliny“, na které je třeba upozornit.

Mezi nevýhody lze řadit: •

Nestrannost a nezávislost - strany se mohou mezi sebou dohodnout, že v případě sporu bude rozhodce vybírán pouze jednou ze stran. Této straně se tak dostane možnost zvolit si rozhodce z řad svých příznivců, který bude mít

18

Tamtéž, s. 62. Rozehnalová, N. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, Praha: ASPI, 2008, s. 60. 19


20

příležitost rozhodčí řízení vést ve prospěch této strany, a na úkor čestného rozhodčího řízení. •

Jednoinstančnost – přestože je řazena mezi výhody, lze ji zařadit i mezi nevýhody. Účastníci nemají možnost se odvolat k vyšší instanci, jak je tomu v případě, že jsou spory řešeny před obecnými soudy.

•

Rozdíl jednotlivých právních úprav – odlišná právní úprava institutu rozhodčího řízení v různých zemích sebou nese určitá úskalí „Může například dojít k situaci, kdy spor je v místě vedení sporu arbitrabilní, a v místě nuceného výkonu rozhodčího nálezu nikoli.“20

•

Omezené pravomoci rozhodců – rozhodci nemají takové pravomoci jako soudci při soudním řízení. Nemohou tak například zasáhnout v případě, že jedna strana řízení odmítá spolupracovat, či se dokonce snaží vydání rozhodčího nálezu oddálit.

V současné době se vedou diskuse o nutnosti úpravy rozhodčího řízení a jeho fungování, aby nedocházelo k jeho zneužívání ani jednou ze stran. Nejednotnost názorů na úpravu rozhodčího řízení je patrná i z nejednotnosti mezi Nejvyšším soudem a Vrchním soudem v Praze, což je patrné z níže uvedeného příkladu. „Nejvyšší soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne 31. 7. 2008 uvedl, že i jiné soukromé subjekty, než stálé rozhodčí soudy zřízené ve smyslu ustanovení § 13 ZRŘ, mohou vést seznam rozhodců a vydávat pro účastníky rozhodčího řízení pravidla, kterými se rozhodci řídí. Pravidla těchto soukromoprávních subjektů pro určení rozhodců se považují za dohodu obsaženou v rozhodčí smlouvě ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 ZRŘ. Jako příklad lze uvést usnesení 32 Cdo 2282/2008 Nejvyššího soudu. Jednalo o posouzení otázky, zda věc má být dle smlouvy účastníků (spor se týkal leasingové smlouvy) projednána v řízení před obecnými soudy či před rozhodcem (rozhodci), přičemž nedílnou součástí dotčené smlouvy byly Všeobecné smluvní podmínky, podle jejichž čl. 9 odst. 9.9 se pronajímatel a nájemce dohodli, že majetkové spory vzniklé v souvislosti s leasingovou smlouvou budou rozhodovány podle platného práva ČR rozhodcem vybraným žalující stranou ze seznamu rozhodců vedeného při Asociaci leasingových společností ČR.

20

Tamtéž, s. 63.


21

Podle právního názoru Nejvyššího soudu si totiž strany mohou v rozhodčí smlouvě určit okruh rozhodců, způsob jejich jmenování stranami, nebo postup, jímž mají rozhodci vést řízení. Nejvyšší soud dospěl k názoru, že námitka žalobce týkající se způsobu vybrání rozhodce, není případná. Nejvyšší soud nesouhlasil s žalobcem, že je nutností, aby byl rozhodce vybrán stálým rozhodčím soudem zřízeným ve smyslu § 13 ZRŘ zákonem. Zde se však názory Nejvyššího soudu České republiky a Vrchního soudu v Praze rozcházejí. Vrchní soud v Praze, rozhodl, že se jedná o obcházení zákona, jelikož nebyl rozhodce stanoven stálým rozhodčím soudem“21

21

Zdroj: http://www.rozhodcisoud.net/news/NEWS_RSCR_28_07_2009.php


3.3

Průběh rozhodčího řízení

3.3.1

Zahájení a místo konání rozhodčího řízení

22

I přes to, že má rozhodčí řízení jako takové zajištěnu samostatnost po stránce fungování, existují pravidla, která by měla být při jeho průběhu dodržena. Jednotlivé strany si však mohou vybrat, zda budou svůj spor řešit v rámci ad hoc nebo institucionálního rozhodčího řízení. Dle § 14 ZRŘ se rozhodčí řízení zahajuje žalobou a je zahájeno dnem, kdy žaloba došla stálému rozhodčímu soudu nebo rozhodci. Podání žaloby má tytéž právní účinky, jako kdyby byla v této věci podána žaloba u soudu. Není-li žaloba podávána stálému rozhodčímu soudu, podává se předsedajícímu rozhodci, je-li určen nebo jmenován. Není-li předsedající rozhodce dosud určen nebo jmenován, žaloba se podává kterémukoli určenému nebo jmenovanému rozhodci. Stálý rozhodčí soud i rozhodce je povinen na žalobě vyznačit den, kdy mu byla doručena. Je-li rozhodčí řízení zahájeno u stálého rozhodčího soudu, řídí se průběh jeho řádem, v případě nutnosti je doplněn občanským soudním řádem. V případě druhého způsobu - vedení rozhodčího řízení ad hoc, musí být použit občanský soudní řád. Určení místa, kde se má rozhodčí řízení konat, je upraveno v § 17 ZRŘ. Místem konání rozhodčího řízení se myslí místo dohodnuté stranami. Není-li místo takto určeno, koná se v místě určeném rozhodci s přihlédnutím k oprávněným zájmům stran. „Od místa konání rozhodčího řízení je zapotřebí odlišovat místo uzavření rozhodčí smlouvy, místo (ve významu stát), jehož právnímu řádu podléhá rozhodčí smlouva, místo provádění důkazů, místo vydání rozhodčího nálezu a místo schválení a/nebo podpisu nálezu rozhodcem nebo rozhodci.“22 Jestliže není místo vybráno předem, mohou rozhodci toto místo vybrat až v průběhu rozhodčího řízení. To s sebou ovšem nese nebezpečí, že rozhodci nebudou při svém výběru zcela objektivní a zvolí místo výhodnější pro jednu nebo pro druhou stranu. Doporučuje se tedy vybrat místo rozhodčího řízení předem.

3.3.2

Postup v rozhodčím řízení

Důležitým atributem rozhodčího řízení je, zda se jedná o rozhodčí řízení ad hoc nebo jde o rozhodčí řízení před stálým rozhodčím soudem. Oba dva způsoby mají své výhody 22

Bělohlávek, A. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář, Praha: C. H. Beck, 2004, s. 134.


23

a nevýhody. Účastníci by proto měli zvážit všechny aspekty situace, ve které se momentálně nacházejí. Rozhodčí řízení je oblíbené zejména z důvodu možnosti dobrovolné volby postupu. Z § 19 ZRŘ vyplývá, že si strany mohou dohodnout postup, kterým mají rozhodci vést řízení. Otázky řízení mohou být rozhodnuty předsedajícím rozhodcem, jestliže k tomu byl zmocněn stranami nebo všemi rozhodci. Pokud se nedohodnou, postupují v řízení způsobem, který je vhodný. Vedou rozhodčí řízení tak, aby bez zbytečných formalit a při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práv všem stranám byl zjištěn skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu. Řízení je vždy neveřejné a ústní, pakliže se strany nedohodnou jinak. V některých případech je ovšem připuštěna i přítomnost třetích osob. „Řády stálých rozhodčích soudů mohou stanovit některé výjimky - jako je například tajemník Rozhodčího soudu. Účast je zapotřebí umožnit i osobám zajišťující administrativně-technický průběh ústního jednání (zapisovatel, tlumočník).“23 Volnost, kterou ZRŘ umožňuje, je do jisté míry i nevýhodou. Neboť může být zneužita jednou či druhou stranou ve vlastní prospěch. Strany by proto měly být vždy obezřetné a snažit se dospět ke kompromisu, který by v případě vzniklého sporu umožnil tento spor vyřešit. „S tím souvisí i povinnost rozhodců připravit řízení tak, aby bylo možno jednat a věc projednat bez zbytečných formalit. Z tohoto pohledu nepřichází v rozhodčím řízení ani úplné převzetí pravidel pro řízení před soudy, nýbrž pouze jejich přiměřené analogické užití.“24 Rozhodčí řízení před stálým soudem je zahájeno podáním žaloby. Její náležitostí je mimo jiné i nutnost definovat hodnotu předmětu sporu. A to jak u sporů, u nichž jsou předmětem peníze, tak i sporů, u nichž je předmětem majetek nebo například vlastnická práva. Žaloba je vždy vyhotovena dle počtu účastníků, a také rozhodců. V případě rozhodčího řízení před stálým soudem musí být uhrazen poplatek. Žaloba pak putuje k žalovanému, který by se ve svém zájmu měl k podané žalobě vyjádřit.

Dokazování Stěžejní fází rozhodčího řízení je dokazování, v němž mohou rozhodci dle § 20 ZRŘ vyslýchat svědky, znalce a strany, jen když se k nim dobrovolně dostaví a poskytnou

23

Bělohlávek, A. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář, Praha: C. H. Beck, 2004, s. 160. 24 Tamtéž, s. 150.


24

výpověď. Také jiné důkazy mohou rozhodci provádět jen tehdy, jsou-li jim poskytnuty. Procesní úkony, které nemohou rozhodci sami provést, provede na jejich dožádání soud. Soud je povinen dožádání vyhovět, nejde-li o procesní úkon podle zákona nepřípustný. Náklady řízení, které vznikly soudu provedením procesních úkonů, hradí soudu stálý rozhodčí soud nebo rozhodci. Rozhodci mohou dle svého uvážení podnikat kroky k zajištění důkazů, avšak za předpokladu, že jsou ochotny osoby, kterých se to týká, spolupracovat. Podmínkou je dobrovolná součinnost. Pravomoci rozhodců jsou omezené a získání potřebných důkazů si nemohou vynutit. Jsou omezeni vůlí účastníků poskytnout potřebné informace, materiály a další fakta, která by byla nápomocna k rychlému vyřešení sporu. „Hodnocení všech provedených důkazů provádí rozhodčí senát podle vlastního uvážení, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlíží ke všemu, co v rozhodčím řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, resp. jejich zástupci.“25

Rozhodčí nález, usnesení Rozhodčí řízení je u konce, jakmile je vydán rozhodčí nález, popřípadě usnesení. V tomto dokumentu jsou uvedeny informace shrnující závěr, ke kterému se v rámci rozhodčího řízení došlo, popřípadě důsledky, které z vydání rozhodčího nálezu vyplývají.

Rozhodčí řízení končí vydáním: •

rozhodčího nálezu,

•

usnesením (v těch případech, kdy nedojde k vydání rozhodčí nálezu),

•

usnesením o zastavení řízení, které musí být podepsáno, odůvodněno a doručeno jako rozhodčí nález.

„Práva a jim odpovídající povinnosti musí být v rozhodčím nálezu určeny přesně a způsobem nezavdávajícím pochybnosti. Rozhodnutí tak musí vždy obsahovat přesnou individualizaci oprávněného a povinného, přesné vymezení práv a povinností k plnění, jakož i přesný rozsah a obsah plnění. Rozhodčí nález, který tyto náležitosti nemá,

25

Růžička, K. Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2005, s. 121.


25

nemůže být rozhodnutím vykonatelným a nemůže být později ani podkladem pro případný nucený výkon rozhodnutí.“26 Definice rozhodčího nálezu není obsažena v zákoně. V publikacích zabývajícími se problematikou rozhodčího řízení se lze setkat s pokusy o definování rozhodčího nálezu. Jednou z uváděných definic je následující: „rozhodčí nález je písemné, konečné rozhodnutí vydané řádně ustavenými rozhodci ve věci samé, obsahující mj. určitě formulovaný výrok o předložené otázce spolu s jeho odůvodněním.“27 Podmínky pro vydání rozhodčího nálezu uvádí § 25 ZRŘ. Rozhodčí nález musí být usnesen většinou rozhodců, vyhotoven písemně a alespoň většinou rozhodců podepsán. Výrok rozhodčího nálezu musí být určitý. Rozhodčí nález musí obsahovat odůvodnění, ledaže by se strany dohodly, že odůvodnění není třeba. Při rozhodování se rozhodci řídí hmotným právem pro spor rozhodným. Mohou však spor rozhodnout podle zásad spravedlnosti - avšak jen tehdy, jestliže je k tomu strany výslovně pověřily. Zásady spravedlnosti nejsou zákonem definovány. Záleží tedy na osobě samotného rozhodce a jeho hodnotách. Vydání rozhodčího nálezu znamená ukončení sporu v rozhodčím řízení.

„Existuje několik druhů rozhodčího nálezu, mezi které patří: •

Konečný rozhodčí nález - kterým je rozhodnuto konečně o všech nárocích uplatněných spornými stranami. Tímto rozhodčím nálezem také zaniká pravomoc rozhodců k rozhodování v tomto sporu.

•

Částečný rozhodčí nález - kterým je rozhodnuto jen o některém nároku či části nároku. Nezaniká jím ovšem pravomoc rozhodců k rozhodování.

•

Mezitímní rozhodčí nález - kterým je rozhodnuto jen o základu nároku. Není konečným rozhodčím nálezem.“28 Jedná-li se například o sporný nárok jak co do důvodu, tak do výše, má rozhodce právo rozhodnout nejprve o důvodu (mezitímním rozhodčím nálezem) a teprve poté rozhodnout o výši.

ZRŘ v § 26 umožňuje opravu chyb v rozhodčím nálezu. Formální chyby, jako jsou například chyby v psaní nebo v počtech, opraví rozhodci nebo stálý rozhodčí soud 26

Bělohlávek, A. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář, Praha: C. H. Beck, 2004, s. 182. 27 Rozehnalová, N. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styk, Praha: ASPI, 2008, s. 269. 28 Tamtéž, s. 270 a n.


26

kdykoliv na žádost kterékoliv ze stran. Taková oprava musí být usnesena, podepsána a doručena jako rozhodčí nález. Možné je i doplnění rozhodčího nálezu. V některých případech je nezbytné rozhodčí nález přezkoumat. Proti rozhodčímu nálezu se však nelze odvolat. Podle § 27 ZRŘ se strany mohou dohodnout v rozhodčí smlouvě, že rozhodčí nález může být na základě žádosti některé nebo obou přezkoumán jinými rozhodci. Nestanoví-li rozhodčí smlouva jinak, musí být žádost o přezkoumání zaslána druhé straně do 30 dnů ode dne, kdy byl straně žádající o přezkoumání doručen rozhodčí nález. Přezkoumání rozhodčího nálezu je součástí rozhodčího řízení a platí o něm ustanovení tohoto zákona. Úprava právní moci a vykonatelnosti je upravena ZRŘ v § 28. Z něho vyplývá, že písemné vyhotovení rozhodčího nálezu musí být doručeno stranám a po doručení opatřeno doložkou o právní moci. Rozhodčí nález, který nelze přezkoumat, nebo u něhož uplynula lhůta k podání žádosti o přezkoumání, nabývá dnem doručení účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný. Rozhodčí nález má v České republice stejné účinky jako rozhodnutí soudu. ZRŘ řeší i problematiku uložení nálezu a dalších listin a to v § 29. Stálé rozhodčí soudy jsou povinny po dobu 20 let od právní moci rozhodčího nálezu uschovat rozhodčí nález opatřený doložkou o právní moci a všechny listiny prokazující průběh rozhodčího řízení. Rozhodci jsou povinni do 30 dnů od právní moci rozhodčího nálezu předat do úschovy okresnímu soudu rozhodčí nález opatřený doložkou o právní moci a všechny listiny prokazující průběh rozhodčího řízení. Strany mohou do těchto listin nahlížet a činit z nich výpisy a opisy. Jako příklad lze uvést „Jc 23/2001 20 Cdo z roku 1999. „Úschova rozhodčího nálezu ve smyslu § 29 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, u okresního soudu není úschovou ve smyslu ustanovení § 185 a násl. občanského soudního řádu (o.s.ř.). Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně zamítl “návrh na přijetí nálezu Mezinárodního rozhodčího soudu Mezinárodní obchodní komory v Paříži ve věci čj. 8745/JK, E.S.A. proti H.I.P. a.s., do soudní úschovy, který podal jeden z rozhodců, advokát JUDr. B.K., odvolávaje se na ustanovení § 29 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů. Rozhodnutí založil na podrobně odůvodněném závěru, že úschova rozhodčího nálezu není úschovou, o které by se provádělo řízení podle § 185a a násl. o.s.ř., resp. že nejde o úschovu v pravém slova smyslu (včetně podle § 352 o.s.ř.), ale o uložení spisového materiálu


27

ve spisovně okresního soudu. Při nedostatku jednoznačné právní úpravy, mínil odvolací soud, je však možné dojít i k výkladu jinému, a jelikož na stanovení charakteru úschovy podle označeného ustanovení zákona č. 216/1994 Sb. závisí i to, jak s ní bude dále nakládáno, měl tuto otázku za zásadní po stránce právní, a proti svému usnesení s odkazem na § 239 odst. 1 o.s.ř. připustil dovolání. Ve včasném dovolání JUDr. B.K. namítl, že předáním rozhodčího nálezu do úschovy plní svoji zákonnou povinnost, a té odpovídá i povinnost soudu nález přijmout. Dovolání je přípustné (§ 236 odst. 1 o.s.ř.), neboť odvolací soud tak zvláštním výrokem vyslovil (§ 239 odst. 1 o.s.ř.); jelikož právní otázku, pro kterou pokládal své rozhodnutí za zásadně významné, formuloval toliko v jeho odůvodnění, je nutné mít za to, že dovolacímu přezkumu jsou otevřeny všechny otázky, na jejichž posouzení rozhodnutí spočívá (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 20.2.1997, sp. zn. III ÚS 253/96, uveřejněný v příloze částky 7 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1997). S výjimkou vad řízení podle § 242 odst. 3 o.s.ř. (jež nebyly vytýkány a z obsahu spisu se nepodávají) je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem, je předmětem přezkumu posouzení, zda je správný závěr, který odvolací soud vyvodil z určení povahy úschovy rozhodčího nálezu, pro splnění povinnosti, již rozhodci ukládá ustanovení § 29 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb.“29

Zrušení rozhodčího nálezu soudem Ačkoli není rozhodčí řízení jakkoli závislé na obecných soudech, je možné na základě pochybností o dodržení zákonných podmínek požádat soud o přezkoumání rozhodčího řízení, případně o přezkoumání nálezu rozhodčího řízení, zda byly dodrženy všechny podstatné náležitosti, které jsou pro průběh rozhodčího řízení nezbytné. Existuje zde tudíž forma kontroly, která by však měla být využívána s rozvahou, neboť by nemělo dojít k tomu, aby byly soudy zavaleny stížnostmi na nesprávný průběh rozhodčího řízení a byly tak nuceny znovu projednávat spory, u nichž se účastníci rozhodli pro rozhodčí řízení právě především z hlediska časové úspory.

29

Zdroj: http://www.arbitrators.cz/dokumenty/judikatura.doc


28

Dle § 31 ZRŘ soud na návrh kterékoliv strany zruší rozhodčí nález, jestliže: •

byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu,

•

rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje,

•

ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem,

•

rozhodčí nález nebyl usnesen většinou rozhodců,

•

straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat,

•

rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému či nedovolenému,

•

se zjistí, že jsou dány důvody, pro které lze v občanském soudním řízení žádat o obnovu řízení; v některých případech lze použít přiměřeně i ustanovení občanského soudního řádu.

Návrh na zrušení rozhodčího nálezu musí být podle § 32 ZRŘ podán do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá. Podání návrhu nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodčího nálezu. Na žádost povinného může však soud vykonatelnost rozhodčího nálezu odložit, jestliže by neprodleným výkonem rozhodčího nálezu hrozila závažná újma.


3.4

Rozhodčí smlouva

3.4.1

Obecná charakteristika a typy rozhodčí smlouvy

29

Rozhodčí smlouva je nejdůležitějším znakem rozhodčího řízení. Strany se dohodnou, že případný spor mezi nimi bude projednáván před jedním nebo více rozhodci anebo stálým rozhodčím soudem. Rozhodčí smlouva může být sjednána samostatně, či jako součást smlouvy uzavřené mezi zúčastněnými stranami. V případě, že je rozhodčí smlouva uzavírána mimo území České republiky, je třeba věnovat pozornost volbě práva, kterým se její náležitosti budou řídit. „Většina evropských států i mnoho států zámořských je účastníky mezinárodních smluv upravujících uznání a výkon rozhodčích nálezů.“30 Rozhodčí smlouva může mít různou podobu. Odborná literatura uvádí tři typy rozhodčí smlouvy.

Smlouva o rozhodci Rozhodčí smlouva se v tomto případě týká již vzniklého sporu. Za negativum, které souvisí s tímto typem rozhodčí smlouvy, můžeme uvést zhoršení vztahů mezi stranami, které spor ve většině případů doprovází a vedou k jeho prodlužování.

Rozhodčí doložka Dle ZRŘ se týká rozhodčí doložka všech sporů, které by v budoucnu vznikly z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů. Rozhodčí doložka je s velkou oblibou používána především v podnikatelské praxi, kde do velké míry pomáhá usnadnit vyřešení případných sporů. „Jak napovídá sám název, jde o ujednání, které je součástí jiné smlouvy (tzv. smlouvy hlavní). Může jít například o ujednání ve smlouvě kupní či smlouvě o dílo, které patří mezi nejčastěji uzavírané. Rozhodčí smlouva může pokrývat veškeré spory vzniklé z této kupní smlouvy. Může se však omezit jen na některé z nich.“31

Všeobecné ujednání - neomezený kompromis „Bývá v odborné literatuře definováno jako dohoda stran dopadající na veškeré spory z vymezeného okruhu právních vztahů. Rozdíl mezi rozhodčí doložkou je možné vidět 30

Forejt, A. Řešení sporů v rozhodčím řízení, Praha: PROSPEKTRUM Praha, 1995, s. 13. Rozehnalová, N. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, Praha: ASPI, 2008, s. 102. 31


30

v podobě smlouvy, kdy se u neomezeného kompromisu jedná o samostatný dokument, zatímco doložka je součástí smlouvy hlavní.“32

3.4.2

Forma rozhodčí smlouvy

Dle § 3 odst. 1 ZRŘ musí být rozhodčí smlouva uzavřena písemně, jinak je neplatná. A to v případě, že je sjednána telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení jejich obsahu a určení osob, které rozhodčí smlouvu sjednaly. Odstavec 2 se vztahuje k rozhodčí doložce, která je součástí podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní. Ta je platně ujednána i tehdy, jestliže písemný návrh hlavní smlouvy s rozhodčí doložkou byl druhou stranou přijat způsobem, z něhož je patrný její souhlas s obsahem rozhodčí smlouvy. „Dodržení písemné formy vyžaduje i čl. II. odst. 1 Newyorské úmluvy, stejně jako čl. II. odst. 1 Evropské úmluvy. Na rozdíl od tuzemské právní úpravy však ani jedna ze zmíněných úmluv neumožňuje uzavření rozhodčí smlouvy telefaxem, dálnopisem nebo elektronickými prostředky. Projevy vůle však nemusí být obsaženy v jedné a téže listině.“33 Evropská unie výrazně podpořila prosazování on-line řešení sporů. Jedná se o rozhodčí řízení, které je vedené za pomoci prostředků elektronické komunikace. Komunikace

mezi

rozhodci

a

účastníky

probíhá

prostřednictvím

e-mailové

korespondence. Tato forma rozhodčího řízení není v České republice příliš oblíbena především z důvodu nesrovnalostí plynoucích z prokazování doručení potřebných materiálů druhé straně. Komplikace mohou vzniknout například při doručování listinných důkazů elektronickou formou, kdy může dojít k jejich změnám. I když není zatím rozhodčí řízení vedené online formou příliš vyhledávané, nabízí se jako vhodná alternativa řešení sporů v případech, kdy jsou potenciální důkazy od začátku vedeny v elektronické podobě, jako například u e-obchodů.

32

Rozehnalová, N. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, Praha: ASPI, 2008, s. 108. 33 Bělohlávek, A. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář, Praha: C. H. Beck, 2004, s. 45.


31

Problematické doložky

Problematické doložky mohou způsob komplikace při řešení sporu, které mohou vést například k jeho prodlužování. „Lze je dělit na ty, které mohou způsobit přímo neplatnost doložky, a na ty, které působí spíše problémy v zahájení či postupu v řízení.

Jedná se o: Bianco rozhodčí doložka Je to ujednání, kde není obsaženo jméno instituce, odkaz na pravidla, dle kterých bude postupováno nebo jméno rozhodce či způsob výběru.“34 To může vést k nesrovnalostem na obou stranách. Ty se tak mohou dostat do situace, kdy místo řešení sporu budou nejdříve nuceny rozhodnout o věcech uvedených na začátku tohoto odstavce.

Rozhodčí doložka uvádějící alternativně rozhodčí instituce Strany se mohou dohodnout až následovně na tom, kterou instituci zvolí pro vyřešení svého sporu.

„Rozhodčí doložka svěřující pravomoc k rozhodnutí neexistující rozhodčí instituci či neexistující osobě Tento typ doložek bývá považován za platný, neboť dostatečně odráží vůli stran řešit spor v rozhodčím řízení dle pravidel. Většinou se tato doložka uvádí v souvislosti se změnou

názvu.

Například

může

být

v rozhodčí

doložce

odkázáno

na Československou průmyslovou a obchodní komoru.

Rozhodčí doložka obsahující problémové pasáže Například se jedná o sudý počet rozhodců tam, kde zákon předepisuje lichý počet, nebo například právo jedné strany jmenovat rozhodce.“35 V zásadě se jedná o nesrovnalosti, které mohou být chápány jako výhoda pro jednu či druhou stranu, nebo o pasáže, které nekorespondují s právní úpravou.

34

Rozehnalová, N. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, Praha: ASPI, 2008, s. 146 a n. 35 Tamtéž, s. 146 a n.


32

Rozhodčí doložka uvádějící alternativu mezi rozhodčí institucí a soudem Strany se mohou dohodnout, zda si v případě sporu vyberou k jeho řešení rozhodčí řízení nebo dají přednost projednávání před soudy. Obě tyto varianty mají své výhody a nevýhody.

3.4.4

Zánik rozhodčí smlouvy

Strany se mohou domluvit na zániku rozhodčí smlouvy. Nebo v některých případech nastane situace, kdy je jejich spor vyřešen. O zániku může také rozhodnout obecný soud, ke kterému byla rozhodčí smlouva předložena. Existuje několik důvodů, na základě kterých hovoříme o zániku rozhodčí smlouvy.

„Rozhodčí smlouva může zaniknout v následujících případech: •

Smluvní strany se mohou kdykoliv po jejím uzavření dohodnout o jejím zrušení. Dohoda o zrušení musí být učiněna písemnou formou.

•

Uplynutím doby, byla li rozhodčí smlouva uzavřena na dobu určitou. Probíhající rozhodčí řízení by totiž nemohlo být skončeno vydáním rozhodčího nálezu, protože uplynutím stanovené doby v průběhu řízení by rozhodci ztratili svůj mandát a svoji pravomoc spor ukončit a vydat závazné rozhodnutí.

•

Rozhodčí smlouva v podobě smlouvy o rozhodci v rozhodčím řízení ad hoc zaniká v případě, že ve smlouvě jmenovaný rozhodce odmítne přijmout funkci rozhodce, pozbude způsobilosti vykonávat funkci rozhodce nebo zemře.

•

Rozhodčí smlouva zaniká v případě, že ve všech věcech, na něž se vztahuje, byl vydán rozhodčí nález nebo byl uzavřen smír, jímž byly mezi stranami vyřešeny všechny sporné vztahy.

•

Rozhodčí smlouva může zaniknout i tehdy, byl-li zrušen rozhodčí nález, který byl vydán na jejím základě, a to tehdy, jestliže mezi stranami neexistovala platná rozhodčí smlouva nebo tato smlouva byla stranami zrušena. Obecný soud by totiž po zrušení rozhodčího nálezu mohl pokračovat na základě žádosti některé ze stran v řízení ve věci samé a sám věc rozhodnout.


33

Pravomocným rozhodnutím obecného soudu, jímž byla prohlášena rozhodčí smlouva za neplatnou.“36

Nejčastějším důvodem zániku rozhodčí smlouvy je dohoda mezi stranami, popřípadě vydání rozhodčího nálezu či uzavření smíru. Méně častou příčinou je odmítnutí funkce rozhodce, neboť se strany na této funkci s dotyčnou osobou dohodnou ještě před jeho jmenováním (pakliže nedojde k nepředvídaným událostem jako je jeho úmrtí či nemožnost funkci vykonávat). Zánik smlouvy uzavřené na dobu určitou je v praxi výjimkou.

36

Růžička, K. Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2005, s. 46 a n.


3.5

Rozhodci

3.5.1

Práva a povinnosti rozhodce

34

Důležitou roli v rozhodčím řízení zaujímají rozhodci, bez nichž by nemohl být spor vyřešen. Jak stálé rozhodčí soudy, tak rozhodci v řízení ad hoc, nejsou účastníky národní soudní struktury. V případě stálého rozhodčího soudu si strany svého rozhodce vybírají z listiny rozhodců. Způsob výběru rozhodců může být uveden už v samotné rozhodčí smlouvě, nebo může být ustanoven až při vzniku sporu. K tomu, aby se osoba stala rozhodcem, musí splňovat podmínky dle § 4 ZRŘ. Rozhodcem tak může být občan České republiky, který je zletilý a způsobilý k právním úkonům, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Rozhodcem může být i cizinec, je-li způsobilý k právním úkonům podle práva České republiky. Přijetí funkce rozhodce je dobrovolné a není zákonem vynutitelné. V případě, že ji ale oslovená osoba přijme, je její povinností dodržovat pravidla, která uvádí zákon. Podmínkou přijetí funkce rozhodce je písemná forma tohoto přijetí. Pakliže k tomu má rozhodce vážné důvody, může se své funkce vzdát, popřípadě se této funkce vzdá na základě domluvy se všemi zúčastněnými stranami. „Výkon funkce rozhodce může být vázán na podmínku stanovenou rozhodci. Takovou podmínkou bude velmi často složení zálohy na náklady řízení či dohoda mezi rozhodci na straně jedné a účastníky na straně druhé o výši jejich odměny za činnost rozhodců a způsobu jejich úhrady stejně jako i krytí dalších nákladů řízení. Teprve splněním této podmínky dochází k akceptaci jmenování ze strany rozhodce.“37 Rozhodce je také dle § 6 ZRŘ povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem funkce. Jediný subjekt, který může rozhodce zprostit mlčenlivosti, je jedna nebo druhá strana účastnící se rozhodčího řízení, popřípadě předseda okresního soudu, v jehož obvodu má rozhodce bydliště. Jedná-li se o rozhodce, který nemá trvalé bydliště na území České republiky, rozhoduje předseda obvodního soudu pro Prahu 1. „Osoba rozhodce z pohledu Evropské úmluvy, kterou se Česká republika řídí, se v otázce požadavků na osoby rozhodců zabývá jedinou otázkou, tj. konstatováním, že jako rozhodce může působit i cizí státní příslušník.“38 37

Bělohlávek, A. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář, Praha: C. H. Beck, 2004. s. 60. 38 Rozehnalová, N. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, Praha: ASPI, 2008. s. 178.


35

Obecně lze říci, že rozhodcem může být kdokoli, kdo splňuje požadavky dle ZRŘ. Nemusí to tedy být nutně osoba s právnickým vzděláním. Ve většině rozhodčích řízení si strany volí osobu, která má nějakým způsobem blízko k dané oblasti, ve které se spor vyskytl. Jedná se tak ve většině případů o člověka, který se dané oblasti věnuje. V řízení před stálým rozhodčím soudem si účastníci vybírají rozhodce z listiny rozhodců. Na té jsou zapsáni jak osoby s právnickým vzděláním, tak i lidé z jiných oborů. Rozhodce, který se k výkonu této funkce zaváže, musí znát podmínky, za kterých může být rozhodcem. V případě, že tyto podmínky nesplňuje a přesto vykonává funkci rozhodce, nese odpovědnost za svoje jednání, z čehož mu vyplývá povinnost náhrady škody vůči zúčastněným stranám v rámci rozhodčího řízení. Důležitou vlastností je nestrannost rozhodce. Příklad projednávající pochybnost o nestrannosti rozhodce může mít podobu nálezu jako například nález s označením „22 Cm 18/2001-90 - k otázce nestrannosti rozhodce a jeho rozhodování: Rozsudek Krajského soud v Olomouci (v rámci odůvodnění) sp.zn.: 22 Cm 18/2001-90 ze dne 30. května 2001 (potvrzen usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. října 2001): Námitka ohledně pochybností o nezávislém a nestranném rozhodování rozhodce, který je zapsán v seznamu rozhodců vedeném jiným soukromoprávním subjektem než stálým rozhodčím soudem, je irelevantní, jestliže není dán jiný pádný důvod, pro který by konkrétní osoba neměla být jmenována rozhodcem. Stejně tak pouhé zapsání rozhodce zvoleného žalobcem a zapsání právního zástupce žalobce do stejného seznamu rozhodců, v němž jsou zapsáni někteří advokáti z celé ČR, není důvodem k pohybnostem o nestranném rozhodování.“39 V rámci vnitrostátní úpravy je nepřípustné, aby byla funkce soudce vykonávána současně s funkcí rozhodce. Na mezinárodní úrovni je tento fakt stále více kritizován. Znalosti a zkušenosti soudců by totiž mohly být v mnoha případech přínosem vedoucím k rychlejšímu vyřešení sporů. Funkce rozhodce je spojena s odměnou za její výkon. Tato odměna je součástí nákladů souvisejících s rozhodčím řízení. V případě stálých rozhodčích soudů je tento nezbytný výdaj řešen v rámci jejich pravidel. Při řízení ad hoc je peněžní částka určena na základě domluvy mezi rozhodci na jedné straně a účastníky rozhodčího řízení na straně druhé.

39

Zdroj: http://www.rozhodcisoud.net.gds45.active24.cz/arbitraz/predpisy/judikdatura-texty/22-cm-182001-90.html


36

„V zahraničí bývá zvykem, že strany o těchto otázkách s rozhodci předem nevyjednávají. Zpravidla předsedající rozhodce zašle žalující straně (popř. oběma stranám) honorářový účet podle dohody s rozhodci, popř. si vyžádá ještě zálohu na výlohy s řízením spojené s tím, že rozhodci započnou svoji činnost teprve po úhradě honoráře a zálohy na výdaje. Rozhodci v nálezu určí, která ze stran náklady rozhodčího řízení uhradí druhé straně.“40

3.5.2

Ustavení a vyloučení rozhodce

Osoby rozhodců a jejich počet je stanoven příslušnými stranami v rámci rozhodčí smlouvy. Pakliže se strany nedohodnou, musí se domluvit na způsobu, jakým budou rozhodce vybírat. V případě, že si strany nezvolí rozhodce tímto způsobem, zvolí si každá ze stran jednoho rozhodce a ti si potom zvolí svého předsedajícího rozhodce. Jejich počet však musí být lichý. Strana, která má jmenovat rozhodce a neučiní tak do 30 dnů od doručení výzvy druhé strany, nebo nemohou-li se jmenovaní rozhodci ve stejné lhůtě shodnout na osobě předsedajícího rozhodce, jmenuje rozhodce nebo předsedajícího rozhodce soud, pokud se strany nedohodly jinak. Návrh může soudu podat kterákoli strana nebo každý z již jmenovaných rozhodců. Nedohodnou-li se strany jinak, jmenuje soud na návrh kterékoli strany nebo rozhodce nového rozhodce, jestliže jmenovaný rozhodce se vzdá funkce nebo nemůže tuto činnost vykonávat. V případě, že jmenovaný rozhodce nesplňuje podmínku nepodjatosti, nebo jsou známy jiné okolnosti, které by bránily výkonu této funkce, je rozhodce povinen se funkce vzdát. Pakliže to odmítne, mají strany právo dohodnout se na postupu vyloučení jeho osoby z rozhodčího řízení. Možností je také podat návrh k soudu, který by o vyloučení rozhodce rozhodl sám. Ve většině případů je tento způsob využíván jako krajní řešení.

3.5.3

Stálé rozhodčí soudy

Stálé rozhodčí soudy jsou variantou k řízení ad hoc. Rozhodci jsou u stálých rozhodčích soudů zapsáni na listině rozhodců a rozhodčí řízení probíhá na základě statutů a řádů uveřejněném v Obchodním věstníku. Dle § 13 ZRŘ mohou tyto statuty a řády určit způsob jmenování rozhodců a jejich počet. Mohou též určit způsob řízení a rozhodování

40

Forejt, A. Řešení sporů v rozhodčím řízení, Praha: PROSPEKTRUM Praha, 1995, s. 28.


37

i jiné otázky související s činností stálého rozhodčího soudu a rozhodců včetně pravidel o nákladech řízení a odměňování rozhodců.

„V České republice v současné době existují prozatím tři stálé rozhodčí soudy: •

Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky,

•

Burzovní rozhodčí soud při Burze cenných papírů Praha, a.s.,

•

Rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze Kladno, který je oprávněn projednávat a rozhodovat spory z obchodů uzavřených na Českomoravské komoditní burze Kladno a na Obchodní burze Hradec Králové, jakož i spory z mimoburzovních obchodů v oblasti komodit obchodovaných na těchto burzách.“41

Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky má dlouholetou tradici. Byl založen v roce 1949 a za dobu svého působení byl jeho název několikrát změněn. V současné době je považován za důležitou součást institutu rozhodčího řízení v rámci České republiky. Významné postavení si získal také za hranicemi, a to v souvislosti s rozhodováním sporů převážně z oblasti zahraničního obchodu.

41

Bělohlávek, A. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář, Praha: C. H. Beck, 2004, s. 100 a n.


3.6

38

Ekonomický aspekt rozhodčího řízení

Rozhodčí řízení je institut flexibilní, ale jako každé řešení sporů s sebou nese i náklady. Jde především o náklady související s funkcí rozhodců, náklady samotného průběhu rozhodčího řízení a administrativní náklady, z nichž jsou hrazeny služby odborníků a také obecných soudů tam, kde je jejich součinnost potřeba. „Institucionální rozhodčí soudy zveřejňují předem svá pravidla o výši nákladů a jejich následném rozdělení. Náklady jednotlivých soudů se liší co do výše, tak i struktury. V řízení ad hoc je situace odlišná. Tato otázka může být předmětem dohody rozhodce a stran, příp. strany si mohou i v rozhodčí smlouvě dohodnout určitá pravidla hrazení nákladů. Lze si představit, že rozhodce bude pracovat i bez nároku na odměnu.“42 Dle Pravidel o nákladech rozhodčího řízení dostupných na stránkách Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (http://www.arbcourt.cz/index.php?url=rady/cz_pravidla_vnitr_od_20070201 _uz.htm) a v Příloze č. 1 této práce tvoří náklady poplatky za rozhodčí řízení, zvláštní náklady vznikající Rozhodčímu soudu a vlastní výlohy. Poplatky se zde myslí peněžní obnos, který musí být zaplacen vždy, zatímco výše zvláštních nákladů je podmíněna druhem sporu. V případě komplikovanějších případů, kde je za potřebí větší byrokracie, jako například tlumočení či překladu, bude cena o něco vyšší. K projednání sporu se nepřistoupí, není-li poplatek za podání žaloby či protižaloby uhrazen v plné výši. Poplatek je určen dle předmětu sporu. V případě vynášení rozhodnutí v jiném jazyce než českém, dochází k navýšení této hodnoty o 50%. Pokud se strany dohodnou, může být spor projednán z hlediska úspory času v urychleném řízení. Obě strany však musí počítat s opětovným navýšením poplatku, a to konkrétně o 75%, pakliže je spor projednán do jednoho měsíce. V případě, že se strany dohodnou na urychleném řízení, při kterém bude spor vyřešen do tří měsíců, činí navýšení poplatku 50%. Obecně nese náklady za poplatky ta strana, které nebylo při projednávání sporu v rámci rozhodčího řízení vyhověno. Pokud však jedné ze stran bylo vyhověno částečně, úhrada poplatku se rozdělí poměrně mezi všechny strany. Strany se však

42

Rozehnalová, N. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, Praha: ASPI, 2008, s. 282.


39

mohou dohodnout na jiném rozdělení placení poplatků, neboť pravidla jsou v tomto ohledu flexibilní. Na uhrazení zvláštních nákladů se skládá záloha, která může být na žádost rozhodčího soudu doplněna, a to v případě, kdy vzniklá záloha nepostačuje k uhrazení nákladů například za tlumočníka. Vlastní výlohy si strany nesou samy. Rozhodčí soud může uložit jedné ze stran, aby uhradila náklady druhé strany, pakliže poplatky vynaložila neúčelně z důvodu nesvědomitého chování. Dle novely Nařízení o nákladech rozhodčího řízení, která je uvedena v této práci jako Příloha č. 2, jsou poplatky za rozhodčí řízení uvedeny v Sazebníku pro vnitrostátní spory, který je uveden níže. Tabulka č. 1: Sazebník pro vnitrostátní spory43 SAZBY ROZHODČÍHO POPLATKU STANDARDNÍHO ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ 0 Kč

- 99 999 Kč

5 000 Kč

+ 5,50%

z hodnoty sporu

100 000 Kč

- 999 999 Kč

10 500 Kč

+ 4,50%

z hodnoty sporu nad 100 000 Kč

1 000 000 Kč

- 9 999 999 Kč

51 000 Kč

+ 3,25%

z hodnoty sporu nad 1 000 000 Kč

10 000 000 Kč

-

99 999 999 Kč

343 500 Kč

+ 1,50%


a více

1 693 500 Kč

+ 0,10%


100 000 000 Kč

SAZBY ROZHODČÍHO POPLATKU ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ ON-LINE 0 Kč

- 99 999 Kč

3 500 Kč

+ 5,00%

z hodnoty sporu

100 000 Kč

- 999 999 Kč

8 500 Kč

+ 4,00%


1 000 000 Kč

- 9 999 999 Kč

44 500 Kč

+ 2,75%


10 000 000 Kč

-

99 999 999 Kč

292 000 Kč

+ 1,25%


a více

1 417 000 Kč

+ 0,25%


100 000 000 Kč

SAZBY SPRÁVNÍHO PAUŠÁLU 0 Kč

-99 999 Kč

500 Kč

+ 1,50%

z hodnoty sporu

100 000 Kč

- 999 999 Kč

2 000 Kč

+ 1,00%


11 000 Kč

+ 0,50%


1 000 000 Kč

a více

maximálně však 20 000 Kč

43

Zdroj: http://www.urmr.cz/rady-a-pravidla/narizeni-o-nakladech-rozhodciho-rizeni/


3.7

40

Mezinárodní rozhodčí řízení, úprava v rámci Evropské unie a vybraných zemí

Mezinárodní řízení je těžké definovat. Ve většině případů se jedná o řízení, které je vedeno účastníky, kteří mají rozdílné právní řády, jimiž se řídí. „Může se však také jednat o případ, kdy subjekty vztahu mají sice vazbu jen k jednomu státu, nicméně závazkový vztah, který je předmětem sporu, obsahuje mezinárodní prvek. Za mezinárodní se považuje i spor, kdy strany mající místo podnikání či sídlo na území jednoho státu, si zvolí pro rozhodování sporu stálý rozhodčí soud v zahraničí, nebo zavážou v rozhodčí smlouvě rozhodce zasedat a vydat nález v zahraničí, případně rozhodci sami rozhodnou o sudišti v jiném státě.“44 Mezinárodní právo soukromé rozděluje mezinárodní smlouvy na smlouvy dvoustranné a mnohostranné. V současné době již existují mezinárodní úmluvy, které upravují vztahy jednotlivých států v rámci rozhodčího řízení. Řadíme sem především Evropskou úmluvu o mezinárodní obchodní arbitráži. Dále pak Ženevský protokol o doložkách o rozsudcích č. 191/1931 Sb. a Ženevskou úmluvu o vykonatelnosti cizích rozhodčích výroků č. 192/1931 Sb., která nahradila první protokol. Důležitá je také New Yorská úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů (vyhláška č. 74/1959 Sb.). V tomto případě se jedná o rozhodčí nález vydaný na území jiného státu než v tom státu, v němž je žádáno o jeho uznání. Každý smluvní stát se zavazuje tento nález uznat a souhlasit s jeho výkonem. Každá země má svoje pravidla, podle kterých řeší spory, které mohou být projednávány v rámci rozhodčího řízení. Jako příklad je možné uvést Slovenskou republiku, která sousedí s Českou republikou, a dlouhá léta byla nedílnou součástí Československé republiky. Uveden je také příklad Rakouska či Polska. V rámci Evropské unie spadá rozhodčí řízení pod Stálý rozhodčí soud, který sídlí v Haagu. Ze stránek tohoto soudu (www.pca-cpa.org) lze vyčíst, že byl založen již v roce 1899, což vypovídá o jeho dlouhodobé tradici. Hlavním cílem této instituce je řešení sporů mezi jednotlivými státy. Jejich počet je v současné době 111. Mezi těmito státy je i Česká republika, která se stala součástí Stálého rozhodčího soudu v roce 1993. Nejedná se o tradiční pojetí soudu, jak je chápán například v rámci naší republiky. Jde o instituci, která v sobě zahrnuje administrativní část složenou z diplomatických 44

Rozehnalová, N. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, Praha: ASPI, 2008, s. 44 a n.


41

zástupců jednotlivých zemí, která dohlíží na rozpočet a politiku. Dále jsou zde samotní členové soudu dosazeni z řad odborníků členských zemí a sekretariát složený z odborníků právního a jiného vzdělání.

Slovenská republika Na Slovensku je základním právním předpisem, kterým se řídí rozhodčí řízení, Zákon č. 244/2002 Z. z., o rozhodcovskom konaní, který jednak definuje tuzemský rozhodčí rozsudek, tak i cizí rozhodčí rozsudek. Ten je definován jako „Rozhodčí rozhodnutí, kterým se rozhodlo v rozhodčím řízení o věci a byl-li vydaný na území jiného státu jako je Slovenská republika. Cizí rozhodčí rozsudek může být uznán v rámci Slovenské republiky za podmínek ustanovených zákonem.“45 Zajímavým bodem je vykonatelnost rozhodnutí cizích správních orgánů. Dle 250w Zákona č. 99/1963 Zb., Občansky súdny poriadok, je možné v případě mezinárodní smlouvy, kterou je Slovenská republika vázaná, vykonávat rozhodnutí cizích správních orgánů a rozhodnutí cizích soudů ve věcech, o kterých rozhodují správní orgány. Nařídit výkon cizího rozhodnutí mohou orgány Slovenské republiky pouze v případě, že krajský soud na návrh osoby, rozhodl, že cizí rozhodnutí je vykonatelné. Rozhodčí řízení v rámci České republiky se v některých bodech liší od úpravy Slovenské republiky, a to i přes dlouholetou společnou historii. Na základě srovnání uvedeného zákona s českou úpravou lze jako příklad odlišnosti uvést fakt, že v rámci slovenské právní úpravy je rozhodčí doložka chápána samostatně od smlouvy hlavní. Jako další příklad lze uvést, že slovenští rozhodci musí mít potřebné zkušenosti, musí se na nich shodnout obě strany a musí prokázat svoji bezúhonnost. Na Slovensku mají možnost zřídit rozhodčí soud kterékoli právnické osoby, které vydají statut a jednací řád. Slovenský zákon také umožňuje po vzoru dalších zemí možnost vydat předběžné opatření.

Rakousko Rakousko se stejně, jako ostatní uvedené země v této kapitole, řídí primárně mezinárodními smlouvami. Pakliže nemohou být tyto využity, platí pravidla

45

Bělohlávek, A. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář, Praha: C. H. Beck, 2004, s. 602.


42

v exekučním řádu. „Přivolení k exekuci na základě cizího rozhodčího nálezu předpokládá, že byl tento rozhodčí nález prohlášen v Rakousku za vykonatelný. Občanský soudní řád stanoví obecné právo rozhodčího řízení, přičemž nerozlišuje mezi čistě vnitrostátními a mezinárodními řízeními nebo mezi obchodními spory a jinými spory. Existují také zvláštní předpisy týkající se skupin vyžadujících zvláštní ochranu, jako jsou spotřebitelé a zaměstnanci.“46 Instituce, která byla založena pro řešení sporů v rámci rozhodčího řízení se nazývá

Vídeňsky

mezinárodní

rozhodčí

(http://www.internationales-schiedsgericht.at/)

soud,

najdou

na

jehož

potenciální

stránkách

uživatelé

i

doporučené znění rozhodčí doložky, včetně znění rozhodčího řádu. „Opravným prostředkem proti usnesení je odvolání jednostranné, které se nedoručuje protistraně. Řízení před soudem první instance o návrhu na vydání prohlášení o vykonatelnosti cizího exekučního titulu je jednostranným písemným řízením, kterého se odpůrce neúčastní. Zvláštností při výkonu cizího rozhodčího nálezu je, že exekuce může být povolena dokonce již před právní mocí prohlášení o vykonatelnosti.“47 Rakouské právo upravující rozhodčí řízení dovoluje subjektům zvolit si, zda budou spor projednávat dle svých pravidel, či podle pravidel jednacího řádu, čímž se tato úprava blíží úpravě v rámci České republiky. Existují zde určitá pravidla, která musí být dodržena, například pravidlo jednat dle spravedlivých zásad.

Polsko Polsko se při výkonu cizích rozhodčích nálezů řídí Newyorskou úmluvou, která má přednost před vnitrostátní úpravou. V roce 2006 došlo k zásadní změně, co se týká problematiky rozhodčího řízení. Polsko vydalo nový zákon, jehož cílem je přispět k větší oblíbenosti institutu rozhodčího řízení. Možnost státní intervence byla značně omezena. Strany mají možnost si stanovit rozhodné právo i jazyk rozhodčího řízení. Některé základní zásady jako je například zásada rovného zacházení však nadále přetrvávají. „O návrhu na výkon cizího rozhodčího nálezu rozhoduje krajský soud jako soud prvního stupně v senátu složeném ze tří profesionálních soudců při nařízeném ústním

46

Zdroj: http://ec.europa.eu/civiljustice/adr/adr_aus_cs.htm Bělohlávek, A. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář, Praha: C. H. Beck, 2004, s. 507 a n.

47


43

jednání. Soud rozhoduje o výkonu nálezu ve formě usnesení. Navrhovatel i jiný účastník může ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení podat stížnost. Po nabytí právní moci usnesení o výkonu cizího rozhodčího nálezu může navrhovatel u příslušného Krajského soudu požádat o vyznačení doložky vykonatelnosti. Po vyznačení doložky vykonatelnosti je věřitel oprávněn provést za pomoci soudního vykonavatele nucený výkon rozhodčího nálezu v Polsku.“ 48 Stejně jako jiné země, i Polsko má svůj rozhodčí soud. „Byl založen v roce 1950 jako nezávislá jednotka polské komory zahraničního obchodu. Od roku 1990 pokračuje ve své funkci na půdě nově zřízené polské obchodní komory. Jeho činnost byla rozšířena na obchodní spory mezi polskými subjekty. Rozhodčí soud je členem a jedním ze zakladatelů Mezinárodní federace obchodní arbitráže, a tak aktivně podporuje mezinárodní obchodní arbitráž jako způsob řešení sporů. Soud postupuje dle dvojích pravidel. Jedny uplatňuje na mezinárodní a další na domácí obchodní spory. Rozhoduje také podle pravidel UNCITRAL.“49

48

Bělohlávek, A. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář, Praha: C. H. Beck, 2004, s. 498 a n. 49 Zdroj: http://www.jurisint.org/en/ctr/58.html


4.

44

VLASTNÍ PRÁCE

Zatímco předchozí část práce se věnovala rozhodčímu řízení z teoretického úhlu pohledu, tato část se bude snažit za pomoci uvedených příkladů o uvedení teorie do praxe, a to především rozborem konkrétních řešení jednotlivých příkladů rozhodčích řízení. Obava z neznalosti instituce rozhodčího řízení často vede k tomu, že se účastníci sporu při uzavírání smlouvy dohodnou případný spor řešit za pomoci soudů. Literární přehled má proto přispět k lepší orientaci v dané problematice a usnadnit účastníkům obchodních vztahů jednodušší rozhodování. Příklady uvedené ve vlastní práci pak mají poukázat na samotný průběh řízení a odhalit možná úskalí rozhodčího řízení, se kterými se mohou účastníci při řešení sporu setkat. Rozhodčí řízení patří v současné době k vyhledávanému řešení sporů především v podnikatelské praxi. Jedním z důvodů je jeho rychlost a zjednodušení v oblasti byrokracie. Jednotlivé strany mají při vzájemné snaze možnost vyřešit spor mezi nimi s minimálními náklady a bez zbytečného prodlení. Často se také objevují názory, že rozhodčí řízení působí méně formálně. Časový horizont od podání žaloby až po samotné vydání rozhodčího nálezu se ve většině případů pohybuje v řádu několika týdnů, a ne několika měsíců, jak tomu bývá ve většině případů řešení sporů před obecnými soudy. Často se v praxi setkáváme s případy, kdy si jedna či druhá strana nevšimne, že je ve sjednané smlouvě uvedeno, že v případě sporu bude využito instituce rozhodčího řízení. Jedná se ve značné míře o úvěrové smlouvy nebankovních institucí, které jsou v současné době stále více uzavírány z důvodu probíhající ekonomické krize. Strana dlužníka si mnohokrát v tíživé situaci neuvědomuje důsledky svých činů, jedná impulzivně a neuváženě. Instituce na straně věřitele může tuto skutečnost zneužít ve svůj prospěch. A to tak, že za rozhodce určí osobu, která sympatizuje s touto institucí. Proto je nezbytné, aby účastníci obchodních či jiných vztahů věnovali svoji pozornost nejenom věcné stránce smlouvy, ale také způsobu řešení případných sporů, aby nedocházelo k znevýhodnění jedné či druhé strany, a byly nastoleny stejné podmínky pro obě strany. K tomu, aby se strany rozhodly, jaký způsob řešení sporů si zvolí, potřebují mít dostatek informací. Uvedení příkladů z praxe má za cíl zvýšit informovanost subjektů, které se rozhodnou rozhodčí řízení využít a přispět k jednoduššímu rozhodování. To by mělo za následek větší využití rozhodčího řízení především v podnikatelské praxi, kde je rychlost řešení sporů prioritou.


45

O oblíbenosti rozhodčího řízení vypovídá i statistika dostupná na stránkách www.arbcourt.cz uvádějící počet sporů v období od roku 2000 do roku 2010. Tato statistika uvádí počet sporů a doménových sporů Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Pro lepší přehlednost jsou níže uvedeny tři grafy, které byly zpracovány na základě dat z výše uvedené statistiky. Z prvního grafu je patrné, že počet sporů řešený v rámci institutu rozhodčího řízení se od roku 2000 do roku 2006 zvyšoval, poté následoval mírný propad v roce 2007. Následně se počet opět navyšoval. V případě roku 2010 je stav uveden k datu 15. 9. 2010. Lze tudíž předpokládat ještě mírné zvýšení. Graf č. 1: Celkový počet sporů v letech 2000-201050 Celkový počet sporů v letech 2000-2010 Celkový počet sporů

3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2009

2010

Rok

Graf č. 2: Počet mezinárodních sporů v letech 2000-201051 Počet mezinárodních sporů v letech 2000-2010 140

Počet sporů

120 100 80 60 40 20 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005 Rok

50 51

Zdroj: Vlastní práce autora Tamtéž

2006

2007

2008


46

Z grafu číslo 2 je patrné, že průběh počtu řešených mezinárodních sporů má obdobný průběh jako počet celkových sporů. Za povšimnutí však stojí rok 2000 a 2002, ve kterých bylo řešeno o něco více mezinárodních sporů než v ostatních letech. Graf č. 3: Počet vnitrostátních sporů v letech 2000-201052 Počet vnitrostátních sporů v letech 2000-2010 2500

Počet sporů

2000 1500 1000 500 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Rok

Graf číslo 3 uvádí počet vnitrostátních sporů, který vykazuje vzrůstající tendenci počtu sporů. Výjimkou je rok 2006, ve kterém bylo řešeno více sporů než v roce následujícím. Ten samý vývoj je zaznamenán i v roce 2009. Obecně lze tedy říci, že počet sporů řešených v rámci rozhodčího řízení až do roku 2010 neustále stoupal a je tedy možné nárůst předpokládat i v budoucích letech.

52

Zdroj: Vlastní práce autora


4.1

47

Rozhodčí doložka

Rozhodčí doložka může být součástí smlouvy hlavní, jak je uvedeno již dříve. Strany se dohodnou, že v případě sporu budou nesrovnalosti řešeny pomocí rozhodčího řízení, které se od doby svého vzniku těší stále většímu zájmu. Forma,

jakým

způsobem

může

být

rozhodčí

doložka

do

smlouvy

zakomponována, může mít několik podob. Jednou z možností je jednoduchá formulace uvádějící, že v případě sporu budou strany postupovat dle rozhodčího řízení. Blíže nespecifikovaná možnost nastavení parametrů by však z největší pravděpodobností v reálném životě vedla ke zdlouhavým průtahům, kdy by se jedna či druhá strana snažila o využití této obecné formulace ve svůj prospěch. Vhodnější je tedy uvést samotnou osobu rozhodce ve formě jeho jména a bydliště, popřípadě uvést okruh, ze kterého bude vybírán jiný rozhodce v případě, že původně zvolený se nebude moc ze závažných důvodů své funkce chopit. Další důležitou věcí, která by měla být ve smlouvě uvedena, je forma, kterou bude rozhodčí řízení vedeno. Jedná se o to, zda bude písemná či ústní. Velmi často si strany již dopředu definují místo konání rozhodčího řízení, případně místo, kam mohou strany posílat listinné důkazy a jiné návrhy. V případě stálých rozhodčích soudů jsou pravidla rozhodčího řízení jasně stanovena jejich řády. Strany se však mohou v rámci řízení ad hoc domluvit, že případný spor budou projednávat na základě pravidel stanovených například jejich rozhodcem. Pokud si nezvolí ani jednu z možných variant, bude spor projednáván dle ZRŘ. Přestože je rozhodčí řízení oblíbeno pro svoji rychlost a jednoduchost, je možné do smlouvy uvést poznámku, že v případě jakékoli nesrovnalosti týkající se vydání rozhodčího nálezu, je tento nález možné přezkoumat jiným rozhodcem, což by ale vyřešení sporu prodloužilo.


48

Rozhodčí doložka v rámci ad hoc řízení může být formulována: „Smluvní strany se dohodly, že případné spory vzniklé mezi nimi z právních vztahů založených touto smlouvou nebo v souvislosti s ní budou rozhodovány v rozhodčím řízení s vyloučením pravomoci obecných soudů, a to rozhodci, z nichž každá strana zvolí jednoho a oznámí jeho jméno a adresu druhé straně. Tito rozhodci zvolí třetího rozhodce a v této sestavě rozhodnou spor, který bude zahájen doručením písemné žaloby kterémukoli z rozhodců. Rozhodčí řízení se bude konat v Praze.“53 Tato doložka se připojí k samotné smlouvě (například kupní), kterou mezi sebou jednotlivé strany uzavřou. V doložce musí být uvedeno, jakým způsobem budou případné spory řešeny. V tomto případě tedy v rámci rozhodčího řízení prostřednictvím rozhodců, které si strany zvolí. Nezbytnou součástí je i uvedení místa, kde se bude rozhodčí řízení konat. Na základě zkušeností z praxe je doporučeno, aby strany doplnily rozhodčí doložku o ujednání, ve kterém se zaváží, že uhradí náklady rozhodčího řízení. Velmi dobré je definovat, jestli bude proces probíhat na základě ústního nebo písemného jednání. Ústní jednání může být uplatněno například jen k vydání rozhodnutí, ke kterému v rozhodčím řízení dojdou. Je většinou nákladnější než písemné, neboť v rámci písemného rozhodnutí rozhoduje rozhodce jen na základě listinných důkazů, které strany dodají, či jiných písemných materiálů jako jsou faktury a smlouvy. Kromě nákladovosti se u jednodušších sporů nevyplatí vést ústní jednání i z důvodu rychlosti, která je u ústního jednání výrazně menší. V rozhodčí doložce se také stranám naskýtá možnost přezkoumání rozhodčího nálezu, pakliže by došlo po jeho vydání k nesrovnalostem. Rozhodčí řízení jako takové je jednoinstanční a není tudíž možné se proti rozhodnutí odvolat. Nabývá platnosti po jeho vydání. Tuto vlastnost lze zařadit jak mezi výhody, tak i mezi nevýhody, které byly zmíněny v literárním přehledu této diplomové práce. Rozhodce má v rámci rozhodčího řízení moc, která může být zneužita. Přispívá k tomu i fakt, že rozhodce rozhoduje dle svého přesvědčení. Jako příklad lze uvést doslovný přepis příkladu zápisu o ústním jednání autora Forejta z knihy Řešení sporů v rozhodčím řízení.

Příklad č. 1: Zápis (protokol) o ústním jednání konaném před rozhodci ad hoc „Zápis o ústním jednání konaném dne ………

53



49

ve sporu žalující strany: YXZ, spol. s r.o., se sídlem v ……… proti žalované straně: ABC, spol. s r.o. se sídlem v ………… o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím. Přítomni: JUDr. ………. jako předsedající rozhodce, Ing. ………. Rozhodce, ……………. Zapisovatelka. Za stranu žalující: ing. ………. jednatel společnosti, Za stranu žalovanou JUDr. …….. komerční právník, se sídlem v ………. ul. …….., plná moc ze dne …….. založena ve spise na č. 1. …….. Ústní jednání bylo zahájeno v …….. hodin. Předsedající rozhodce konstatoval, že rozhodci ještě před svoláním ústního jednání prozkoumali rozhodčí smlouvu a zjistili, že je platná, vztahuje se na tento spor a všichni rozhodci byli řádně jmenování. Proti rozhodčí smlouvě, ani proti osobám rozhodců nebyly do této chvíle předneseny žádné námitky, takže jmenovaní rozhodci mohou spor rozhodnout. Předsedající rozhodce dále konstatoval, že strany předložily rozhodcům: a) strana žalující žalobu, jež došla předsedajícímu rozhodci dne ……….. a žalované straně byla zaslána doporučeně dne ……… b) strana žalovaná vyjádření k žalobě, jež došlo předsedajícímu dne ……. a byla zaslána žalobci doporučeně dne …… a že rozhodci se s těmito písemnostmi seznámili. Na to strany vyzvány, aby případně doplnily svá písemná podání, přednesly: c) žalobce k žalobě dodává, že ……….. d) žalovaný ke svému písemnému vyjádření ze dne ……. dodává, že ……… Na to byly k důkazu konstatovány: e) Smlouva, uzavřená mezi stranami dne ……. f) Dopis žalobce žalovanému ze dne …… g) Odpověď žalovaného ze dne …….. h) Záznam o jednání stran dne …… a k němu připojená prohlášení X.Y., že bedny, v nichž došlo zboží, byly bez zevně zjistitelných závad, a bylo dodáno celkem


50

……. beden. Po otevření beden za přítomnosti Z.Ž. zjistili, že místo …….. krabic uvedených v balicím listu obsahovala každá bedna o jednu krabici méně. K dotazu rozhodců strany shodně uvedly, že netrvají na tom, aby pánové X.Y. a Z.Ž. byli vyslechnuti jako svědkové. K dotazu rozhodců žalovaný uvedl, že ……. Žalobce navrhuje, aby vzhledem k provedeným důkazům bylo řízení skončeno, a jeho žalobě bylo vyhověno v plném rozsahu. Vzhledem k tomu, že se s žalovanou stranou nedohodl o dodání chybějícího zboží, protože by bylo dodáno již po sezoně a neměl by pro ně odbyt, trvá na tom, aby žalovaný vrátil část zaplacené kupní ceny, připadající na nedodané zboží. Zástupce žalovaného navrhl, aby žaloba byla zamítnuta, neboť žalovaný je stále ochoten a schopen dodat zboží, které jen nedopatřením v zásilce chybělo. Na to strany specifikovaly své náklady řízení takto: a) žalobce žádá, aby mu byla přiznána náhrada nákladů v plné výši, a to….. b) žalovaný uvedl, že jeho náklady činí …….. a žádá, aby rozhodci o těchto nákladech rozhodli. Strany další návrhy na dokazování ani jiné přednesy neměly. Na to rozhodci prohlásili ústní jednání za skončené s tím, že další důkazy prováděny nebudou. Rozhodci oznámili stranám, že rozhodčí nález bude vydán písemně bez jeho ústního vyhlášení stranám, po poradě rozhodců. Ústní jednání skončeno a zápis podepsán rozhodci a zástupci.

Podpisy zástupců stran:

Podpisy rozhodců:“54

Shrnutí: Výše uvedený zápis je ve své podstatě shrnutí vedeného sporu a zaznamenání jeho průběhu z daného ústního jednání. Podstatnou část tohoto zápisu tvoří místo a čas, identifikace strany žalující a strany žalované a přítomných rozhodců. Neměly by být opomenuty ani důkazy, dle kterých bylo rozhodnuto, popřípadě další dodatky a vyjádření obou stran. Na základě zjištěných informací a faktů přejdou rozhodci k jejich vyhodnocení a poté mohou svůj nález vyhlásit ústně a písemné vyhotovení zaslat

54

Forejt, A. Řešení sporů v rozhodčím řízení, Praha: PROSPEKTRUM Praha, 1995, s. 85 a n.


51

stranám později, nebo se ústní vyhlášení nálezu nekoná a vyhotoví přímo písemný nález.

Příklad vyhotovení písemného rozhodčího nálezu je uveden níže.

Příklad č. 2: Písemné vyhotovení rozhodčího nálezu v řízení před rozhodci ad hoc „Rozhodčí nález Ve sporu žalující strany: XYZ, spol. s r.o. se sídlem v ……. IČO: 00 00 00 00 Zastoupené jednatelem společnosti Ing. …….. proti žalované straně: ABC, spol. s r.o. se sídlem v …….. IČO: 00 00 00 00 Zastoupené procesním zmocněncem JUDr. ………., komerčním právníkem se sídlem v ………. ul. ………. O zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím uznali JUDr. …….. jako přesedající rozhodce Ing. ………jako rozhodce ………..jako rozhodce

takto právem: 1. Žalovaná strana ABC, spol. s r.o., IČO: 00 00 00 00 je povinna zaplatit žalující straně XYZ, spol. s r.o., IČO: 00 00 00 00 částku 100 000 Kč s 16% úrokem p.a. od ……… až do zaplacení a na nákladech rozhodčího řízení částku …….. Kč, vše to do 30 dnů ode dne doručení tohoto rozhodčího nálezu. 2. Tento rozhodčí nález je konečný a doručením stranám nabude právní moci.

Odůvodnění:


52

Rozhodčí smlouvou uzavřenou dne …….. se strany dohodly, že svůj spor o částku 100 000 Kč předloží k rozhodnutí rozhodcům, jejichž počet a způsob jmenování rovněž určily v této smlouvě. Strana žalující jmenovala rozhodcem Ing. …….., strana žalované pana ………. Tito rozhodci pak zvolili předsedajícím rozhodcem JUDr. ….., čímž byl podle rozhodčí smlouvy platně ustaven rozhodčí senát. Žalobou ze dne ….., jež došla předsedajícímu rozhodci dne ……, se žalobce domáhá, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit mu částku 100 000 Kč s 16% úrokem z prodlení ode dne …… až do zaplacení. K odůvodnění svého nároku uvedl, že žalovaný dodal podle smlouvy ze dne ….. žalobci zboží v uzavřených bednách a žalobce je neprodleně zaplatil. Po otevření beden však zjistil, že každá bedna obsahovala o 1 karton zboží méně, než uváděl balící list a než žalobce zaplatil. Vzhledem k tomu, že dodání chybějícího množství zboží nemá pro žalobce význam, neboť jde o zboží sezónní a určené k okamžitému prodeji dalšímu kontrahentu, žalobce oznámil žalovanému, že ohledně nedodaného zboží odstupuje od smlouvy. Žalovaný se k žalobě vyjádřil písemně podáním ze dne ……, jež došlo předsedajícímu rozhodci dne …. Rozhodci pak svolali ústní jednání, jež se konalo v Praze dne ….. za účasti stran. Ve věci samé rozhodci z písemných materiálů předložených stranami a doplněných jejich ústními přednesy během ústního jednání zjistili tento skutkový stav: Dne …… uzavřely strany písemnou kupní smlouvu, podle které se žalovaný zavázal dodat žalobci zboží ….., balené po 6 kartonech v bednách, opatřených balicími listy. Současně zaslal žalobci fakturu č. ….. ze dne ….., kterou vzhledem k dohodnutému dnu splatnosti žalobce následující den po dodávce zaplatil. Při otevření beden v den následující po jejich dodání, k němuž došlo předcházející den v ……. hod., zaměstnanci žalobce zjistili, že v každé bedně chybí 1 karton zboží proti údaji v balicím listu. Povolali proto k otevřeným bednám p. ….., který shodně s nimi potvrdil, že v každé bedně 1 karton chybí a že k tomu došlo zřejmě proto, že do beden se prostě chybějící karton ani nemohl vejít. Zboží bylo nato přebaleno, nově označeno a odesláno dalšímu kontrahentu žalobce, firmě ….. Žalobce uvědomil žalovaného o chybějícím zboží následující den, a to dopisem ze dne ….. s tím, že odpověď na dodávku chybějícího zboží očekává do 10 dnů. Žalovaný však na tento dopis reagoval až za 6 týdnů (dne …..) nabídkou, že chybějící zboží dodá; žádal však, aby žalobce přiobjednal další množství zboží, aby byl vytížen


53

kamión. To žalobce dopisem ze dne ….. odmítl s vysvětlením, že zboží již nemůže použít a požádal o vrácení částky 100 000 Kč za nedodané zboží, neboť výslovně žalovaného upozornil, že pokud nebude mít zboží ve lhůtě 10 dnů po vadné dodávce, od smlouvy ohledně zbytku zboží odstupuje. Z podkladů předložených žalovaným rozhodci zjistili, že k chybné dodávce došlo tak, že balicí listy byly vyplněny v kanceláři žalovaného, aniž si zaměstnanci zjistili, že do dodaných beden se požadované množství zboží nevejde. Dodací listy pak byly podkladem pro fakturu, jež byla současně se zbožím odeslána. Výzvu žalobce na doplnění dodávky akceptoval, avšak v té chvíli neměl již zboží k dispozici, neboť množství, které se nevešlo do zásilky, bylo expedováno jinému odběrateli. Je však stále ochoten zboží žalobci dodat, protože již ho má na skladě, a je přesvědčen, že i žalobci by se podařilo ho prodat. Rozhodci vyzvali strany ke smírnému řešení věci, avšak bezvýsledně. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, které rozhodci k provedeným důkazům považují za prokázané, dospěli k závěru, že nárok žalobce je po právu. Podle ustanovení § 414 odst. 1. obchodního zákoníku (obch. zák.) je prodávající povinen dodat zboží v den, který je ve smlouvě určen. Prodávající je povinen dodat zboží v množství, jakosti a provedení, jež určuje smlouva (§ 420 odst. 1 cit. zák.). Poruší-li prodávající tyto povinnosti, má zboží vady. V tomto případě vada spočívá v tom, že nebylo dodáno množství smluvené (§ 442 odst. 1). Kupující je povinen zboží prohlédnout (§ 427 cit. zák.) a podat prodávajícímu zprávu o vadách zboží bez zbytečného odkladu poté, kdy vady zjistil, což v daném případě kupující učinil. Vyhradil si ovšem lhůtu doplnění dodávky s tím, že pokud nebude chybějící zboží dodáno v této lhůtě, od smlouvy v části týkající se chybějícího množství zboží odstupuje. Oprávnění k tomu mu dává ust. § 345 cit. zák., neboť nedodání části zboží bylo podstatným porušením kupní smlouvy, a tohoto práva využil bez zbytečného prodlení poté, co se o vadě dověděl, byť účinky odstoupení měly nastat až po uplynutí dodatečné lhůty poskytnuté prodávajícímu. Podle ust. § 351 odst. 2 cit. zák. strana, které bylo před odstoupením od smlouvy poskytnuto plnění druhou stranou, toto plnění vrátí, u peněžního závazku spolu s úroky ve výši sjednané ve smlouvě, jinak stanovené podle § 502 obch. zák. Ve smlouvě úroky sjednány nebyly, proto je žalobce požadoval ve výši podle § 502 obch. zák. a rozhodci mu je přiznali, protože zjistili, že průměrný úrok v bance dlužníka činí 15% p.a. a žalobce má nárok na úrok o 1% vyšší.


54

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení čl. III rozhodčí smlouvy, neboť strany se dohodly, že náklady řízení uhradí ta strana, která nebude mít ve sporu úspěch. Výši nákladů řízení stanovili rozhodci podle specifikace předložené stranami. Tento rozhodčí nález je konečný, neboť strany nesjednaly v rozhodčí smlouvě možnost jeho přezkoumání jinými rozhodci a nabude právní moci dnem jeho doručení stranám. Strany mohou po doručení tohoto nálezu požádat kdykoli předsedajícího rozhodce, aby právní moc rozhodčího nálezu na vyhotovení jim doručeného potvrdil. Současně rozhodci strany upozorňují, že pokud nebude výrok rozhodčího nálezu splněn ve stanovené lhůtě, může oprávněná strana požádat o výkon rozhodčího nálezu příslušný soud.

V Praze dne……..

JUDR. ………………..…… předsedající rozhodce

ing. ……………...... rozhodce

…………………………. rozhodce“55

Shrnutí: Písemné vyhotovení rozhodčího nálezu je delší. Nutností je zahrnutí všech potřebných informací o průběhu sporu. Od jeho počátku, přes průběh až po rozhodnutí ve věci samotné. Je-li v posledním odstavci uvedeného příkladu zaznamenáno, že je tento rozhodčí nález konečný, vyplývá z toho nemožnost přezkoumání jinými rozhodci. V opačném případě se doplní lhůta, do kdy mohou zažádat o přezkoumání rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález by měl být stranám doručen formou, kterou by se dalo prokázat převzetí druhou stranou.

Rozhodčí doložka pro rozhodčí řízení před stálým rozhodčím soudem může být formulována: „Smluvní strany se dohodly, že případné spory vzniklé mezi nimi z právních vztahů založených touto smlouvou nebo v souvislosti s ní budou rozhodovány v rozhodčím řízení, a to Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární

55

Forejt, A. Řešení sporů v rozhodčím řízení, Praha: PROSPEKTRUM Praha, 1995, s. 88 a n.


55

komoře České republiky podle jeho Řádu třemi rozhodci (alternativa: jedním rozhodcem).“56 Tento způsob řešení sporů pomocí rozhodčího řízení je jednodušší než předchozí. Strany uvedou do smlouvy pouze doložku se způsobem řešení případného sporu a nemusí uvádět další detaily jako počet a osoby rozhodců. Rozhodčí doložka může být do smlouvy zakomponována již při vzniku samotné smlouvy, možné je dodat ji i dodatečně.

56



4.2

56

Smlouvy s rozhodčí doložkou a bez ní

Subjekty mají při uzavírání smluv možnost zvolit při řešení případného sporu projednávání před obecnými soudy a nebo v rámci rozhodčího řízení, kde je možné spor projednávat u stálého rozhodčího soudu nebo rozhodcem. Stálé rozhodčí soudy jsou ustaveny zákonem, narozdíl od organizací, které mají ve svém názvu též označení rozhodčí soud, avšak nepodléhají státní kontrole. V případě, že si strany zvolí projednávání rozhodcem či více rozhodci, záleží na schopnosti a na individuálních zkušenostech zúčastněných jednotlivců.

Příklady smluv s rozhodčí doložkou

4.2.1

Jedním z typických příkladů, kde lze rozhodčí doložku zakomponovat do smlouvy, je kupní smlouva. Rozhodčí řízení je velmi oblíbenou možností řešení sporů právě v podnikatelské praxi. Proto je níže uveden příklad krátké kupní smlouvy se zakomponovanou rozhodčí doložkou. Účastníky jsou pan František Polívka a obchodní firma GLASPOL, s. r. o. V odstavci před Závěrečnými ujednání je konkrétně specifikováno, jak budou případné spory řešeny. Využito zde bylo Jednacího řádu Rozhodčího soudu v Hodoníně. Tento soud není stálým rozhodčím soudem. Řízení tedy bude probíhat ad hoc. Na stránkách tohoto soudu (www.rozsoud.cz) je možné najít veškeré potřebné údaje – od listiny rozhodců až po Poplatkový řád, který je možné najít v Příloze 3 této práce.

Příklad č. 3: Kupní smlouva „Kupní smlouva Uzavřená níže uvedeného dne mezi: Františkem Polívkou, podnikatelem, místem podnikání Brno, Okružní 15, (dále jen prodávající) a Obchodní firma GLASPOL, s. r. o., se sídlem v Praze, Komenského nám. 22, (dále jen kupující) Uzavírají tuto kupní smlouvu s rozhodčí doložkou


57

I. Předmět smlouvy Prodávající se zavazuje dodat kupujícímu 200 ks skleněných konferenčních stolků zn. Diamon (bez povrchové úpravy) – položka 5 katalogu prodávajícího – a kupující se zavazuje, že toto zboží od objednatele odebere a zaplatí mu sjednanou kupní cenu.

II. Doba plnění Prodávající je povinen dodat kupujícímu zboží specifikované v článku I. této smlouvy v termínu do 1. 1. 2004.

III. Cena plnění Celková cena za zboží podle čl. I činí 250 000 Kč a je splatná do 15 dnů po odeslání faktury.

IV. Dodací podmínky Zboží bude dodáno převzetím v prodejně prodávajícího.

V. Smluvní pokuta 1. Smluvní strany se dohodly, že v případě prodlení prodávajícího (s dodáním zboží) nebo v případě prodlení kupujícího (se zaplacením kupní ceny) je povinná strana (dlužník) povinna zaplatit oprávněné straně (věřiteli) smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč. 2. Smluvní pokuta je splatná do 15 dnů ode dne jejího vyúčtování.

VI. Rozhodčí doložka Smluvní strany se současně dnešního dne dohodly, že veškeré majetkové spory, které vzniknou z kupní smlouvy shora, budou rozhodovány v rozhodčím řízení podle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, v platném znění za použití

Jednacího

řádu

Rozhodčího

soudu

v Hodoníně

(www.rozsoud.cz)

před rozhodcem ad hoc zapsaným na listině rozhodců, podle rozvrhu práce na příslušné období.

VII. Závěrečná ujednání Tuto kupní smlouvu, jakož i rozhodčí doložku, lze měnit či doplňovat pouze písemnými dodatky.


58

Kupující prohlašuje, že byl prostřednictvím přípisu právního zástupce prodávajícího, který mu byl dnešního dne předán, poučen o právních účincích sjednané smluvní pokuty, o významu a podmínkách případného rozhodčího řízení, o funkci o rozhodovací pravomoci rozhodce, o možnosti vznést námitku podjatosti rozhodce, jakož i o tom, že v případě vzniku sporu nebude možné proti vydanému rozhodnutí rozhodce podat žádný opravný prostředek (žádost o přezkoumání rozhodčího nálezu) a že dnem doručení účastníkům sporu nabývá vydaný rozhodčí nález právní moci, přičemž nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu bude uloženo tímto rozhodčím nálezem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí, resp. exekuci.

V Brně dne 3. 9. 2003

Prodávající: …………..

Kupující: ……………….:“57

Příklad č. 4: Úvěrová smlouva Dalším typickým příkladem smlouvy, kde jsou rozhodčí doložky použity, jsou smlouvy úvěrové, a to především smlouvy společností, které poskytují rychlé půjčky. Z běžného života jsou známy příklady častého zneužití institutu rozhodčího řízení těmito společnostmi, které si pravidla průběhu upravují ve svůj prospěch. Subjekty, které takovou smlouvu uzavírají, by se měly mít na pozoru, neboť i přes výhody, které rozhodčí řízení umožňuje, jako je rychlost, a menší nákladovost, se dá tohoto způsobu zneužít například takto: •

„Čím je rozhodce méně známý, tím roste riziko. Jednak může takový rozhodce rozhodnout v řádu dnů, a během týdne od zahájení sporu může mít protistrana exekuční titul, ale rovněž může být exkluzivním rozhodcem dané společnosti a být tak s ní provázán. Nelze to však tvrdit paušálně.

•

Je-li dohodnuto vedení rozhodčího řízení pouze v písemné formě na základě předložení písemných důkazů, pak se dlužník zbavuje možnosti hájit se u osobního jednání.

•

Rozhodování podle zásad spravedlnosti vážně oslabuje možnosti dlužníka v případném odvolání.“58

57 58

Zdroj: http://www.rozsoud.cz/rozhodci-dolozky Zdroj: http://www.mesec.cz/clanky/rozhodci-dolozky-v-uverove-smlouve/


59

Jako příklad lze uvést volně dostupné všeobecné úvěrové podmínky společnosti poskytující rychlé úvěry – Cetelem ČR, a.s., a to přímo na jejich stránkách (http://www.cetelem.cz/download/VUP.pdf), které jsou z důvodu jejich rozsahu uvedeny v Příloze č. 4.

Níže uvedený příklad navazuje na část této práce, ve které je uvedena kupní smlouva s rozhodčí doložkou uzavřenou mezi Františkem Polívkou a firmou GLASPOL (viz výše). Žaloba, která na tento příklad navazuje, uvádí problém, kdy žalovaný nezaplatil smluvenou kupní cenu za předmět smlouvy, který činilo 200 ks skleněných konferenčních stolků.

Příklad č. 5: Žalobní návrh Jednou z možností, jak řešit problém, že některá ze stran neplní k čemu se ve smlouvě zavázala, je podat žalobní návrh a to přímo k rozhodčímu soudu, popřípadě samotným rozhodcům. Součástí žalobního návrhu musí být především určení stran, předmětu sporu, o který se jedná a popis situace, za které spor vznikl.

Vhodné je uvést: • požadavek, aby žalobní návrh byl předložen k rozhodnutí v rámci rozhodčího řízení, • jméno a adresu stran, • předmět sporu, • popis skutečností, na které je návrh založen, • nárok, kterého se strana domáhá, • možné důkazy, které by mohly být předmětem zkoumání. „Žaloba o zaplacení kupní ceny 250 000 Kč František Polívka, podnikatel, místem podnikání Brno, Okružní 15, IČ: 24795488 (dále jen žalobce) a Obchodní firma GLASPOL, s. r. o., se sídlem v Praze, Komenského nám. 22, IČ: 66998437 (dále jen žalovaný)


60

I. Pravomoc rozhodčího soudu Dne 3. 9. 2003 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena kupní smlouva, v níž se žalobce zavázal dodat 200 ks skleněných konferenčních stolků zn. Diamon (bez povrchové úpravy) a žalovaný se zavázal, že toto zboží od něho odebere a zaplatí mu sjednanou kupní cenu. V článku V. se strany dohodly, že veškeré majetkové spory, které vzniknou z kupní smlouvy, budou rozhodovány v rozhodčím řízení podle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, v platném znění za použití Jednacího řádu Rozhodčího soudu v Hodoníně (www.rozsoud.cz) před rozhodcem ad hoc zapsaným na listině rozhodců, podle rozvrhu práce na příslušné období. Důkazem je kupní smlouva uzavřená dne 3. 9. 2003

II. Vznik pohledávky Žalovaný předmět smlouvy převzal a měl do 15 dnů po odeslání faktury smluvní částku ve výši 250 000 Kč uhradit. Důkazem je kupní smlouva uzavřená dne 3. 9. 2003.

III. Nesplnění povinnosti Ačkoli byla faktura splatná do 15 dnů od jejího odeslání, žalovaný cenu za předmět kupní smlouvy nezaplatil zčásti ani zcela. Žalobce proto vyzval žalovaného písemně, aby kupní cenu zaplatil, popřípadě uvedl důvody, proč tak neučinil. Žalovaný však na výzvu nereagoval. Důkazem je dopis z 20. 11. 2003.

IV. Povinnosti žalovaného Žalobce navrhuje, aby byl vydán rozhodčí nález, ve kterém bude uvedena: •

Povinnost žalovaného zaplatit kupní cenu ve výši 250 000,- Kč za zboží, které převzal.

•

Povinnost uhradit žalobci smluvní pokutu 10 000,- Kč, na které se obě strany v uzavřené kupní smlouvě mezi sebou dohodly.

•

Povinnost nahradit žalobci náklad za rozhodčí řízení.


61

V. Projednávání Vše bude projednáváno před rozhodcem ad hoc zapsaným na listině rozhodců, podle rozvrhu práce na příslušné období za použití Jednacího řádu Rozhodčího soudu v Hodoníně.

V ………………

……………………… Žalobce“59

Příklad č. 6: Průvodní list žaloby K lepší orientaci v dané problematice, a také jako vzor pro případné podání žaloby, může sloužit níže uvedený příklad průvodního listu žaloby. „Průvodní list (celé byla úprava zarovnání, hlavně řádkování)

Žalobce:

(u fyzických osob jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo, u osob

právnických obchodní jméno, sídlo, IČ a DIČ)

Žalovaný:

(úprava zarovnání)

(u fyzických osob jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo, u osob

právnických obchodní jméno, sídlo, IČ a DIČ)

Předmět žaloby:

(např. o __________,- Kč s příslušenstvím)

Znění rozhodčí doložky a určení, ve kterém článku předmětné smlouvy se nachází (lzeli identifikovat):

Osoby dotčené předmětem řízení (jsou-li takové):

Preferovaný způsob komunikace (e-mailová nebo poštovní adresa, na kterou mají být zasílána sdělení během sporu, včetně uvedení kontaktní osoby):

Počet vyhotovení (tři v případě sporu rozhodovaného jediným rozhodcem, pět v případě sporu rozhodovaného rozhodčím senátem):“60 59 60

Zdroj: http://www.rozsoud.cz/rozhodci-dolozky Zdroj: www.arbcourt.cz


62

Příklady smluv bez rozhodčí doložky

V případě, že není ve smlouvě uvedena rozhodčí doložka, řeší se případný vzniklý spor před obecnými soudy. Výhoda této smlouvy spočívá v tom, že se účastníci nemusí zabývat formulací rozhodčí doložky a důsledky plynoucími z jejího případného uplatnění. Konkrétně se tak ani jedna ze stran nemusí obávat možného znevýhodnění, které není v případě řešení za pomoci obecných soudů předpokládáno. Stejně jako v kupní smlouvě jsou ve smlouvě s rozhodčí doložkou blíže uvedeni účastníci a předmět smlouvy. Poté následují odstavce určující obsah smlouvy, kupní cenu, stav předmětu, o který se jedná, způsob odevzdání a převzetí předmětu, převod předmětu u příslušného orgánu (neboť se jedná o automobil) a závěrečná ustanovení. V těch je uvedeno, že v případě otázek, které nejsou ve smlouvě upravené, se budou účastníci řídit občanským zákoníkem.

Příklad č. 7: Kupní smlouva „Kupní smlouva I. Účastníci a) jméno a příjmení: bytem: RČ: č.OP: (dále jen prodávající)

b) jméno a příjmení: bytem: RČ: č.OP: (dále jen kupující)

II. Předmět smlouvy Vozidlo (tovární značka): SPZ: číslo karoserie (VIN): obsah/výkon motoru: barva:


63

rok výroby: počet ujetých kilometrů: číslo technického průkazu: platnost STK do………. emise do……….. Předmět smlouvy je ve výlučném vlastnictví prodávajícího, který prohlašuje a svým podpisem této smlouvy stvrzuje, že na vozidle neváznou žádná práva a pohledávky třetích osob.

III. Obsah smlouvy Prodávající odevzdává (prodává) ze svého výlučného vlastnictví do výlučného vlastnictví kupujícího a kupující od něho do svého výlučného vlastnictví přebírá (kupuje) předmět smlouvy se všemi jeho součástmi a příslušenstvím.

IV. Kupní cena Kupující je povinen prodávajícímu zaplatit dohodou určenou kupní cenu předmětu smlouvy ve výši …………,- Kč (slovy…………), a to v hotovosti při převzetí předmětu smlouvy (bankovním převodem na účet prodávajícího u ………….. č. ………., variabilní symbol …………., v termínu do …………)

V. Stav předmětu smlouvy Podrobný popis stavu funkčního i optického, zejména s přihlédnutím k případným poškozením, závadám a předchozím opravám. Jinak předmět smlouvy odpovídá uvedenému stáří a počtu ujetých kilometrů.

VI. Odevzdání a převzetí vozidla Prodávající je povinen předmět smlouvy kupujícímu odevzdat a tento je povinen jej převzít dne ……………… v ……………., a to společně s doklady k němu a jeho příslušenstvím, konkrétně (např. technický průkaz, návod k obsluze/servisní knížka, klíče apod.) Tímto okamžikem přechází na kupujícího vlastnické právo k předmětu smlouvy a nebezpečí škody na něm. O odevzdání a převzetí vozidla, dokladů a příslušenství, stejně jako o technickém stavu vozidla, doplňků a příslušenství bude sepsán zápis, který bude nedílnou součástí této smlouvy. Kupující současně prohlašuje,


64

že si předmět smlouvy důkladně prohlédl a vyzkoušel (včetně zkušební jízdy) a že odpovídá čl.V smlouvy.

VII. Převod předmětu smlouvy Prodávající je povinen do 5 dnů od převedení předmětu smlouvy na kupujícího oznámit změnu jeho držitele na příslušném odboru dopravy. Kupující je povinen přihlásit předmět smlouvy u příslušného odboru dopravy do 5 dnů od jeho nabytí.

VIII. Závěrečná ustanovení Otázky, výslovně touto smlouvou neupravené, se řídí ustanoveními občanského zákoníku. Případné změny či doplňky smlouvy vyžadují ke své platnosti písemnou formu. Smlouva je vyhotovena ve dvou výtiscích s platností originálu, z nichž po jednom obdrží oba účastníci. Prodávající ani kupující si nejsou vědomi žádných právních překážek, které by bránily uzavření této smlouvy nebo způsobovaly její neplatnost, a prohlašují, že jejich omylu prostá vůle je v souladu s písemným jazykovým projevem této kupní smlouvy, kterou na důkaz toho svobodně a vážně podepisují.

V ................ dne ...........................

…………………………………..

………………………………

prodávající

kupující“61

Příklad č. 8: Smlouva o dílo Dalším příkladem může být také smlouva o dílo. Její úprava se řídí občanských či obchodním zákoníkem. Níže je uveden vzor smlouvy o dílo upravený dle obchodního zákoníku. Tato smlouva neobsahuje rozhodčí doložku. V případě nesrovnalostí se spor bude projednávat před obecnými soudy dle tohoto zákoníku.

61

Zdroj: http://www.povinne-ruceni-sazby.cz/download/vzorova_kupni_smlouva.doc


65

„Smlouva o dílo (uzavřena v souladu s ustanovením § 536 a následujících zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů)

Smluvní strany: Údaje o objednateli................ dále jen objednatel, a ............................................ se sídlem ............................. IČ: ................................................ zastoupena ........................................... dále jen zhotovitel,

uzavírají na základě vzájemné shody tuto

Článek I. Předmět smlouvy Předmětem této smlouvy je zhotovení ............................... (dále jen díla). Specifikace: .............................................................................................................................................

Článek II. Doba plnění 1. Zhotovitel se zavazuje na základě této smlouvy provést dílo v době od ..........do…..

2. Smluvní strany se dohodly, že dílo bude provedeno v těchto etapách: •

přípravné práce, které zahrnují: .............................................do…………………

•

hlavní stavba, která zahrnuje: ................................................do............................

•

dokončovací práce, které zahrnují: ........................................do............................

3. Zahájení díla je podmíněno předáním kompletní projektové dokumentace objednatelem zhotoviteli, o čemž bude proveden záznam.


66

4. Pokud nebude projektová dokumentace předána objednatelem v dohodnutém termínu, prodlužuje se doba zahájení díla o stejný počet dní, o který se objednatel opozdí s předáním projektové dokumentace. O stejný počet dní se zároveň prodlužuje termín vyhotovení díla.

5. Za pozdní předání projektové dokumentace objednatelem zhotoviteli si strany dohodly smluvní pokutu ve výši .................

Článek III. Cena za dílo 1. Cena za provedení díla v rozsahu této smlouvy činní: ..................................... Kč bez DPH. ..................................... Kč DPH celkem ......................... Kč

Článek IV. Platební podmínky 1. Cena za provedení díla bude uhrazena ve třech splátkách a to následujícím způsobem: První splátka ve výši ............. Kč bude uhrazena nejpozději do ............ Druhá splátka ve výši ............ Kč bude uhrazena nejpozději do ............ Třetí splátka ve výši .............. Kč bude uhrazena nejpozději do ...........

2. Veškeré náklady, které vzniknou zhotoviteli nad rámec této smlouvy je zhotovitel povinen neprodleně oznámit objednateli.

3. Náklady nad rámec této smlouvy dle bodu 2 tohoto článku mohou být zhotoviteli uhrazeny pouze pokud takové náklady objednatel uzná jako oprávněné. Na úhradu nákladů za provedení díla nad rámec této smlouvy nemá zhotovitel právo vyjma případu, kdy takové náklady objednatel uzná a rozhodne se je zhotoviteli uhradit.


67

4. Za nesplnění termínu plnění dle čl. II zaplatí zhotovitel objednateli sankci ve výši 0,05% z celkové ceny díla za každý i započatý den prodlení. Sankci zaplatí zhotovitel na účet objednatele do 10 dnů ode dne uplatnění sankce.

5. Za prodlení s úhradou splátek ceny za provedení díla zaplatí objednatel zhotoviteli na jeho účet sankci ve výši 0,05 % dlužné částky, a to za každý i započatý den prodlení. Sankci zaplatí objednatel na účet zhotovitele do 10 dnů ode dne uplatnění sankce.

Článek V. Záruční doba 1. Na předmět této smlouvy poskytuje zhotovitel objednateli záruční dobu v délce ……… měsíců (roků).

2. Záruční doba začíná běžet dnem podpisu záznamu o splnění, předání a převzetí díla.

3. Vady díla bude objednatel v průběhu záruční doby reklamovat písemně na adrese zhotovitele. Zhotovitel bezplatně odstraní reklamovanou vadu v místě objednatele v dohodnutém termínu. O dobu odstraňování vady se prodlužuje záruční doba.

4. Případné neodstranitelné vady, které budou bránit užívání předmětu smlouvy, nahradí zhotovitel objednateli novým, bezvadným plněním.

Článek VI. Součinnost 1. Pro splnění předmětu této smlouvy poskytne objednatel zhotoviteli nezbytnou součinnost v tomto rozsahu: ………………………………………………..

2. Omezení nebo neposkytnutí součinnosti dle odst. 1 tohoto článku neovlivní kvalitu plnění předmětu této smlouvy, může se však projevit v prodloužení termínu plnění. Na takovou okolnost je zhotovitel povinen písemně a neprodleně upozornit objednatele, současně s návrhem nového termínu plnění.


68

Článek VII. Platnost smlouvy 1. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu zástupci smluvních stran.

Článek VIII. Závěrečná ustanovení 1. Ustanovení neupravená touto smlouvou se řídí obecně platnými právními předpisy České republiky, zejména zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění.

2. Změny a doplnění této smlouvy jsou možné pouze v písemné podobě a na základě vzájemné dohody obou smluvních stran.

3. Tato smlouva se uzavírá ve dvou vyhotoveních, z nichž každá smluvní strana obdrží jedno.

4. Obě smluvní strany prohlašují, že si tuto smlouvu před podpisem přečetly, porozuměly jejímu obsahu, s obsahem souhlasí, a že je tato smlouva projevem jejich svobodné vůle.

V .................................... dne ........................

…………………………….. podpis zástupce objednatele

62

Zdroj: http://propravo.clanwars.cz/Smlouva_o_dilo.doc

.…….………………………… podpis zástupce zhotovitele“62


5.

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

5.1

Závěry

69

Cílem této diplomové práce bylo poskytnout čtenářům ucelený přehled o problematice rozhodčího řízení. Tento způsob řešení sporů je oblíbený především v podnikatelské praxi, o čemž svědčí mimo jiné i grafy uvedené ve vlastní práci na straně 45 a následující. Rozhodčí řízení má podle jeho příznivců nesporné výhody oproti řízení před obecnými soudy. Je vnímáno velmi pozitivně z hlediska časové úspory. Díky tomuto způsobu řešení sporů se lze vyhnout průtahům, které jsou u projednávání před obecnými soudy běžné. Mezi výhody patří tedy zmíněná rychlost a v mnoha případech i nižší náklady. Pozitivně hodnocena je i možnost učinit rozhodčí řízení neveřejným. Mezi nejvýznamnější výhodu patří možnost volby místa rozhodčího řízení a pravidel, podle kterých bude spor projednáván. Dále také předpoklad, že bude rozhodčí nález uznán a vykonán nezávisle na konkrétním státě, kde bylo řízení projednáváno. Strany si mohou rozhodce zvolit z řad odborníků a mít tak jistotu, že jejich spor bude projednáván pod dohledem osob, které problematice rozumí. Rozhodci nemají povinnost mít právní vzdělání, nejsou jmenováni státem, a tudíž nemají tolik pravomocí jako soudci v rámci projednávání před obecnými soudy. Možnou cestou, jak zmírnit riziko výběru nevhodného rozhodce je zvolit si rozhodce ze seznamu rozhodců zapsaných na listině rozhodců například Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Díky dlouhodobé praxi tohoto stálého rozhodčího soudu se snižuje riziko nekompetentnosti rozhodců. Na základě zmíněných výhod a nevýhod rozhodčího řízení je vhodné některé spory z podnikatelské praxe řešit za pomoci institutu rozhodčího řízení. Na paměti je však důležité mít rozsah vztahů mezi účastníky a komplikovanost řešení případných sporů. V případě, že by spor byl až příliš složitý, museli by rozhodci nést odpovědnost i v případě, že by jejich znalosti nebyly dostatečně široké. Proto je v některých případech vhodnější přenechat odpovědnost v rukou obecných soudů, kde musí účastníci ve většině sporů počítat s delším průběhem řízení. Důvodem je zejména možnost odvolání se k soudu s vyšší instancí, což u rozhodčího řízení není možné, neboť je jednoinstanční.


70

Ve vlastní práci je uvedeno několik příkladů z praxe, které mají čtenářům této diplomové práce, odborníkům a širší veřejnosti přiblížit problematiku rozhodčího řízení. Uvedeny jsou příklady smluv s i bez rozhodčí doložky. Ačkoli je diplomová práce zaměřena především na podnikatele a účastníky obchodních jednání, stále častěji se setkáváme s tím, že jsou účastníky rozhodčího řízení i spotřebitelé a to především při uzavírání smluv s pojišťovnami či bankovními instituty. Ze statistik a zjištěných informací je patrné, že i v budoucnu můžeme očekávat zvyšující se počet nejen obchodních případů, ale i dalších, které budou případné spory řešit v rámci institutu rozhodčího řízení. Seznámení s problematikou rozhodčího řízení, s jeho úskalími, výhodami i nevýhodami a prohloubit informovanost širší veřejnosti přispěje k efektivnějšímu a rychlejšímu řešení možných sporů. Větší využití tohoto způsobu řešení sporu tak povede k získávání více zkušeností, které pak budou moci být uplatňovány v praxi. Rozhodčí řízení se stane propracovanější a získá si nové a hlavně informované příznivce.


5.2

71

Doporučení

Z výše uvedených závěrů, ke kterým jsem při zpracování této diplomové práce došla, vyplývá, že je v současné době problematice rozhodčího řízení věnována stále větší pozornost. Jedním z důvodů je mimo jiné i vliv globalizace. Velké procento řešených sporů spadá do mezinárodního práva, což vede k prolínání právních úprav rozhodčího řízení mezi jednotlivými státy. Na základě těchto skutečností se proto začaly objevovat i mezinárodní úmluvy o uznání rozhodčích nálezů mezi těmito státy. Dle mého názoru je téma rozhodčího řízení v rámci České republiky dostatečně upraveno ZRŘ a odbornou literaturou, která se touto alternativou řešení sporů zabývá. Je však třeba zdůraznit, že způsob on-line vedení rozhodčího řízení, které je v této práci zmíněno jen okrajově, by mělo být do budoucna podrobněji upraveno, a to v případě, že se bude počet případů využívajících tuto formu rozhodčího řízení navyšovat. Jak je uvedeno v literárním přehledu této práce, rozhodčí řízení má své výhody a nevýhody oproti řízení před obecnými soudy. Všechny tyto okolnosti by měly být zúčastněnými stranami zohledněny. Neúplné či špatně formulované postupy při řešení případných sporů by mohly vést k prodlužování délky sporu. Hlavním bodem by tedy mělo být, zda je vůbec vhodné, aby byl možný spor řešen před obecnými soudy, či zda je efektivnější jeho projednávání v rámci rozhodčího řízení.

Podle mého názoru by se strany, které si zvolí rozhodčího řízení, měly soustředit na to, aby: •

se podrobně seznámily s úpravou rozhodčího řízení před tím, než se pro něho rozhodnou,

•

si zvolily pro ně vhodnější variantu rozhodčího řízení (tzn. ad hoc nebo řízení před stálým rozhodčím soudem),

•

věnovaly zvýšenou pozornost tomu, aby měla osoba rozhodce alespoň povědomí o oblasti, v rámci které by případný spor rozhodovala,

•

vybíraly rozhodce z řad nezaujatých osob,

•

srovnaly mezi sebou případné náklady v rámci řízení ad hoc a před stálým rozhodčím soudem,

•

zvážily, zda je pro ně jednoinstančnost rozhodčího řízení spíše výhodou nebo naopak nevýhodou,


72

v případě rozhodčího řízení ad hoc věnovaly zvýšenou pozornost při určování pravidel rozhodování,

•

zvážily rozdíly jednotlivých právních úprav v rámci odlišných zemí.

Rozhodčí řízení dává jeho účastníkům možnost, jak rychle a s relativně nízkými náklady vyřešit případné spory, které by mezi nimi mohly vzniknout. Ačkoli jsou tyto vlastnosti chápany jako výhody oproti řízení před obecnými soudy, nemusí dojít ve všech případech k jejich naplnění. Strany by tak při projednávání způsobu řešení případných sporů měly zvážit všechny okolnosti a dojít k rozhodnutí, zda je pro ně rozhodčí řízení vhodnější variantou než projednávání před obecnými soudy.


6.

73

POUŽITÁ LITERATURA

Monografie: [1]

Bělohlávek, A. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář, Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-629-8

[2]

Bělohlávek, A. Rozhodčí řízení, ordre public a trestní právo. Komentář I. Díl, Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7400-096-6

[3]

Filip, J., Svatoň, J., Zimek, J. Základy státovědy, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2007. ISBN 978-80-210-4057-1

[4]

Forejt, A. Řešení sporů v rozhodčím řízení, Praha: PROSPEKTRUM Praha, 1995. ISBN 80-7175-028-X

[5]

Rozehnalová, N. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, Praha: ASPI, 2008. ISBN 978-80-7357-324-9

[6]

Růžička, K. Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2005. ISBN 80-86898-43-1

Právní předpisy: Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů.

Řád rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky pro vnitrostátní spory v úplném znění k 1. 2. 2007.

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve snění pozdějších předpisů.


74

Vyhláška č. 176/1964 Sb., o Evropské úmluvě o obchodní arbitráži.

Vyhláška č. 74/1959 Sb., o Úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů.

Zákon UNCITRAL o mezinárodních arbitrážích.

Zákon č. 244/2002 Z. z., o rozhodcovskom konaní.

Zákona č. 99/1963 Zb., občansky súdny poriadok.

Elektronické zdroje: Historie rozhodčího řízení v právním řádu v ČR [online]. [cit. 2010-05-14]. Dostupné na Internetu: .

UNCITRAL - Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo – BusinessInfo.cz [online]. [cit. 2010-06-02]. Dostupné na Internetu: .

Judikatura [online]. [cit. 2010-06-23]. Dostupné na Internetu: .

Rozhodčí soud [online]. [cit. 2010-04-10]. Dostupné na Internetu: .

Předpisy – Rozhodčí soud [online]. [cit. 2010-08-04]. Dostupné na Internetu: .

Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky [online]. [cit. 2010-08-09]. Dostupné na Internetu: <www.arbcourt.cz>.


75

Nařízení o nákladech rozhodčího řízení – Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR [online]. [cit. 2010-08-21]. Dostupné na Internetu: .

Permanent Court of Arbitration [online]. [cit. 2010-08-25]. Dostupné na Internetu: <www.pca-cpa.org>.

Alternativní řešení sporů – Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci [online]. [cit. 2010-08-27]. Dostupné na Internetu: .

Vienna International Arbitral Centre [online]. [cit. 2010-09-13]. Dostupné na Internetu: .

Court of Arbitration at the Polish Chamber of Commerce [online]. [cit. 2010-09-13]. Dostupné na Internetu: .

Rozhodčí soud v Hodoníně [online]. [cit. 2010-10-08]. Dostupné na Internetu: <www.rozsoud.cz>.

Rozhodčí doložky v úvěrové smlouvě [online]. [cit. 2010-10-21]. Dostupné na Internetu: .

Všeobecné úvěrové podmínky CETELEM ČR, a.s. [online]. [cit. 2010-11-12]. Dostupné na Internetu: .

Kupní smlouva [online]. [cit. 2010-11-08]. Dostupné na Internetu: .

Smlouva o dílo [online]. [cit. 2010-11-23]. Dostupné na Internetu: .


7.

PŘÍLOHY

1.

Pravidla o nákladech pro vnitrostátní spory

2.

Nařízení o nákladech rozhodčího řízení ve znění novely ze dne 15. 12. 2009

3.

Poplatkový řád Rozhodčího soudu v Hodoníně

4.

Všeobecné úvěrové podmínky CETELEM ČR, a.s.

76

Příloha č. 1 PRAVIDLA O NÁKLADECH PRO VNISTROSTÁTNÍ SPORY (Příloha k Řádu Rozhodčího soudu) (úplné znění ke dni 1.2.2007)

§1 Náklady rozhodčího řízení (1) Náklady rozhodčího řízení tvoří: a) poplatky za rozhodčí řízení podle §§ 1, 3 a 4, b) zvláštní náklady vznikající Rozhodčímu soudu, c) vlastní výlohy stran. (2) Poplatky za rozhodčí řízení dle odst. 1 písm. a) slouží k částečnému krytí všeobecných nákladů spojených s činností Rozhodčího soudu. Poplatek se vybírá za každý spor. (3) Zvláštní náklady vznikající Rozhodčímu soudu jsou náklady, k nimž dochází při projednávání konkrétního sporu prováděním důkazů, vyplácením znalečného, konáním ústních jednání mimo sídlo Rozhodčího soudu, pořizováním překladů písemností, vyplácením tlumočného apod., a hradí se ve výši skutečných nákladů takto vzniklých. (4) Vlastní výdaje stran jsou výdaje, které strany vynakládají v souvislosti s ochranou svých zájmů (cestovné, honoráře právních zástupců apod.).

§2 Výše a placení poplatků (1) Za projednávání sporu Rozhodčím soudem se vybírá poplatek podle hodnoty předmětu sporu, který je povinen zaplatit žalobce při podání žaloby a žalovaný při podání žaloby navzájem (protižaloby), popřípadě při uplatnění protinároku námitkou započtení dle § 28 odst. 3 Řádu. Dokud není poplatek zaplacen, žaloba, popř. protižaloba nebo námitka započtení se neprojednává. Není-li poplatek zaplacen ani v dodatečné lhůtě ve správné výši dle hodnoty předmětu sporu (§ 18 Řádu), řízení se zastaví. (2) Poplatek podle hodnoty předmětu sporu je povinen zaplatit i vedlejší účastník, jehož účast byla připuštěna dle § 13 odst. 1 Řádu. Dokud vedlejší účastník poplatek nezaplatí, není k projednávání věci připuštěn. (3) Výše poplatku se stanoví v závislosti na hodnotě sporu v Kč podle

Sazebníku uvedeného v příloze těchto Pravidel. Výše poplatku vedlejšího účastníka činí jednu třetinu poplatku účastníka dle tohoto Sazebníku, nejméně však minimální poplatek dle Sazebníku. (4) Koná-li se ústní jednání a vynáší-li se rozhodnutí v jiném jazyku než v češtině (slovenštině) dle § 7 Řádu, zvyšuje se poplatek o 50%. Dokud není zvýšený poplatek uhrazen, věc se v jiném jazyce než češtině (popř. slovenštině) neprojednává. (5) Poplatek se pokládá za zaplacený v okamžiku, kdy došel Rozhodčímu soudu nebo na jeho bankovní účet.

§3 Urychlené řízení (1) Poplatek za projednání sporu v urychleném řízení do jednoho měsíce (§ 27a odst. 1 písm. a) Řádu Rozhodčího soudu) se zvyšuje o 75% poplatku dle sazebníku nákladů rozhodčího řízení. Poplatek za projednání sporu v urychleném řízení do tří měsíců (§ 27 a) odst. 1 písm. b) Řádu Rozhodčího soudu) se zvyšuje o 50% poplatku dle sazebníku nákladů rozhodčího řízení. (2) Zvýšený poplatek za urychlené řízení, které se koná na základě žádosti kterékoliv ze stran, hradí a nese strana, na jejíž návrh se urychlené řízení koná. O tom, kdo nese úhradu zvýšeného poplatku za projednání sporu v urychleném řízení do jednoho měsíce, rozhoduje podle úspěchu ve sporu senát. (3) V případě, že rozhodčí nález nebo usnesení o zastavení řízení nejsou vydány ve lhůtách dle odst. 1 nebo v prodloužené lhůtě dohodnuté se stranami, resp. se stranou, která zvýšený poplatek uhradila, Rozhodčí soud zvýšenou část poplatku vrátí.

§4 Poplatek při žalobě navzájem (protižalobě), popřípadě námitce započtení (1) Pro žalobu navzájem (protižalobu) platí tatáž ustanovení o poplatku jako pro žalobu hlavní. (2) Obdobně platí ustanovení o poplatku jako pro žalobu hlavní pro nárok uplatněný námitkou započtení proti žalobnímu nároku dle § 28 odst. 3 Řádu. Žalovaná strana, která uplatňuje v řízení námitku započtení dle citovaného ustanovení Řádu, je povinna uhradit z hodnoty nároku započteného poplatek podle Sazebníku. Pokud tento poplatek nezaplatí, o nároku namítnutém k započtení se nejedná. Není-li poplatek zaplacen ani v dodatečné lhůtě, řízení o námitce započtení se zastaví.

§5 Částečné vrácení poplatku (1) Bylo-li zpětvzetí žaloby žalobcem, popř. žaloby navzájem (protižaloby) či námitky započtení dle § 28 odst. 3 Řádu žalovaným v plném rozsahu doručeno Rozhodčímu soudu nejpozději 7 dnů před datem nařízeného prvního ústního jednání ve věci, vrací se žalobci, popř. žalovanému 50% rozdílu poplatku zaplaceného z hodnoty žaloby, popř. žaloby navzájem (protižaloby) či námitky započtení a minimálního poplatku. (2) Minimální poplatek za rozhodčí řízení se nevrací. (3) Při částečném zpětvzetí žaloby, popř. žaloby navzájem (protižaloby) či námitky započtení dle § 28 odst. 3 Řádu se poplatek nevrací.

§ 5a Rozdělení poplatku (1) Poplatek jde zpravidla k tíži té strany, která ve sporu podlehla. (2) Jestliže bylo žalobě vyhověno zčásti, rozdělí se úhrada poplatku mezi strany, a to zpravidla v poměru přisouzené a zamítnuté části žalobního nároku. (3) Strany se mohou dohodnout mezi sebou o jiném rozdělení poplatku, než je uvedeno v odst. 1 a 2.

§6 Zvláštní náklady (1) Na krytí zvláštních nákladů vznikajících Rozhodčímu soudu při projednávání konkrétního sporu ve smyslu § 1 odst. 3 Pravidel jsou strany povinny složit přiměřenou zálohu ve výši a lhůtě stanovené předsednictvem Rozhodčího soudu, rozhodčím senátem nebo tajemníkem. Tato povinnost může být uložena pouze jedné straně, dala-li k těmto zvláštním nákladům podnět nebo vznikají-li v jejím vlastním zájmu. Dokud není stanovená záloha složena, úkony, na něž je určena, se neprovedou. (2) Je-li v průběhu řízení nutné zvýšení zálohy na zvláštní náklady, protože částka stanovená dle odst. 1 nestačí krýt tyto náklady, jsou strany, popř. je strana, která dala podnět k těmto nákladům nebo v jejímž vlastním zájmu vznikají, povinna na výzvu předsednictva Rozhodčího soudu, rozhodčího senátu nebo tajemníka poskytnout (i opakovaně) další zálohu ve stanovené lhůtě. V případě neposkytnutí další zálohy na zvláštní náklady platí přiměřeně

poslední věta odst. 1. (3) O zvláštních nákladech se s konečnou platností rozhoduje v rozhodčím nálezu nebo usnesení o zastavení řízení (§ 33 Řádu). O hrazení zvláštních nákladů platí přiměřeně ustanovení § 5a Pravidel o rozdělení poplatku za rozhodčí řízení s výjimkou uvedenou v odst. 4 tohoto paragrafu. (4) Zvláštní náklady vznikající Rozhodčímu soudu službami tlumočníka nebo překladatele do jiného nebo z jiného jazyka, než je jazyk rozhodčího řízení, nese strana, na jejíž žádost, popř. v jejímž zájmu je tato služba poskytnuta.

§7 Výlohy stran Každá strana nese zpravidla sama výlohy, které jí vznikly. V rozhodčím nálezu může být přiznána náhrada jejích výloh, a to zpravidla podle úspěchu ve sporu.

§8 Výjimky Jako výjimku z ustanovení obsažených v § 5a Pravidel může Rozhodčí soud uložit jedné straně, aby druhé straně nahradila náklady, které tato vynaložila zbytečně na základě neúčelných nebo nesvědomitých úkonů prvé strany. Takovými úkony se rozumějí úkony způsobivší druhé straně zbytečné náklady na opatření v řízení, která nebyla nutná, zejména okolnostmi neodůvodněného protahování řízení.

§9 Sazebník nákladů Sazebník nákladů rozhodčího řízení tvoří nedílnou součást Pravidel.

§ 10 Účinnost Pravidel Pravidla o nákladech rozhodčího řízení nabývají účinnosti dnem 1.5.2002.

Příloha č. 2 NAŘÍZENÍ O NÁKLADECH ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ

ve znění novely ze dne 15. 12 2009

Druhy nákladů rozhodčího řízení §1 Rozhodčím řízením se rozumí řízení rozhodované podle Jednacího řádu

1.

rozhodčího řízení Rozhodcem určeným dohodou stran v rozhodčí smlouvě nebo Správcem seznamu jmenovaným Unií pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a.s. (dále jen "Unie"), nebyl-li takový rozhodce konkrétně určen stranami v rozhodčí smlouvě. Náklady rozhodčího řízení tvoří:

2. •

rozhodčí poplatek

•

správní paušál

•

poplatek za expresní vyřízení věci

•

hotové výdaje účastníků

•

zvláštní náklady rozhodčího řízení Rozhodčí poplatek §2

1.

Rozhodčí poplatek je stanoven způsobem uvedeným v Sazebníku, který je

nedílnou přílohou tohoto Nařízení o nákladech rozhodčího řízení, a vybírá se podle hodnoty předmětu řízení vyjádřené peněžní částkou (základ rozhodčího poplatku). V případě rozhodčí či vzájemné žaloby s alternativním nebo eventuálním petitem se stanoví výše poplatku podle návrhu, který je uváděn v pořadí jako první. 2.

Rozhodčí poplatek se vybírá za každý spor.

3.

Rozhodčí poplatek se zaokrouhluje na celé desetikoruny nahoru.

4.

Hodnota příslušenství předmětu řízení tvoří základ rozhodčího poplatku jen v

případech, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení. 5.

Je-li v rozhodčí žalobě na zahájení rozhodčího řízení uplatněno více peněžitých

plnění, je základem rozhodčího poplatku jejich součet.

6.

Jde-li o opětující se peněžité plnění, je základem rozhodčího poplatku cena

odpovídající součtu všech opětujících se plnění. Jde-li o peněžité plnění na dobu neurčitou, včetně plnění požadovaného do okamžiku zaplacení jiného peněžitého plnění, na dobu života nebo na dobu delší než 5 let, je základem rozhodčího poplatku pětinásobek ceny ročního plnění. 7.

Smluvní pokuta je samostatným nárokem a její hodnota tvoří základ rozhodčího

poplatku. Není-li jediným uplatňovaným nárokem, vypočítá se poplatek dle sazebníku pro konkrétní druh řízení, přičemž do výpočtu se nezapočítává výchozí základní částka. 8.

Jde-li o opětující se peněžité plnění požadované žalobcem do dne vydání

rozhodčího nálezu, je rozhodčí poplatek vyměřen jednorázově v celé výši a má se za to, že datem vydání rozhodčího nálezu je datum podání rozhodčí žaloby plus 90 dní. 9.

Nelze-li stanovit základ rozhodčího poplatku podle předchozích odstavců, činí

rozhodčí poplatek u standardního řízení částku 20 000 Kč, u online řízení částku 15 000 Kč, u řízení s mezinárodním prvkem částku 1 400 EUR. Pro případ, že teprve v průběhu sporu vyjde najevo skutečná hodnota sporu, je základem rozhodčího poplatku tato zjištěná hodnota. Přesahuje-li výše dodatečně stanoveného rozhodčího poplatku částku u standardního řízení 20 000 Kč, u online řízení 15 000 Kč, u řízení s mezinárodním prvkem 1 400 EUR, bude poplatníkovi, který je povinen rozhodčí poplatek platit, doměřen rozdíl, o který vyměřený rozhodčí poplatek přesahuje uvedené částky dle jednotlivého typu řízení. Je-li rozhodčí poplatek zjištěn v částce nižší než částky uvedené u jednotlivých typů řízení, rozhodčí poplatek se nevrací a zůstává v původní výši. 10.

Je-li počet účastníků řízení na jedné straně vyšší než jeden, zvyšuje se Rozhodčí

poplatek o 50% příslušné sazby dle sazebníku, nejméně však o 2 500 Kč za každého dalšího účastníka nebo minimálně o 125 EUR v případě sporu s mezinárodním prvkem. 11.

Při rozhodování věci Rozhodčím senátem se sazba rozhodčího poplatku

stanoveného pro rozhodování věci jediným Rozhodcem zvyšuje o 30%. 12.

Je-li základ rozhodčího poplatku vyjádřen v cizí měně, vypočte se rozhodčí

poplatek ze základu rozhodčího poplatku přepočteného na českou měnu podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou platného k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, v němž je rozhodčí poplatek splatný nebo v němž bude vydáno rozhodnutí o povinnosti zaplatit poplatek. Pro přepočet měn, jejichž kurz Česká národní banka nevyhlašuje, se použije kurz EMU k této měně vyhlášený ústřední nebo jí na roveň postavenou bankou státu, v němž platí přepočítávaná měna. Kurzový rozdíl

zjištěný do výše 100 Kč se nedoměřuje. V případech sporů s mezinárodním prvkem, u kterých je základ rozhodčího poplatku stanoven v EUR, se ustanovení tohoto odstavce neužije a poplatek je stanoven z takto zjištěného základu rozhodčího poplatku. 13.

Rozhodčí poplatek je povinen zaplatit a poplatníkem takového poplatku je: •

žalobce při podání rozhodčí žaloby

•

žalovaný uplatňující svá práva vzájemnou rozhodčí žalobou nebo námitkou započtení realizovanou v rámci rozhodčího řízení

14.

Zaplacení rozhodčího poplatku je nezbytným předpokladem pro vedení

rozhodčího řízení. 15.

Nárok Unie na zaplacení nákladů rozhodčího řízení vzniká okamžikem podání

rozhodčí žaloby či vzájemné rozhodčí žaloby a nelze na něj započítávat protiplnění. 16.

Splatnost a výši rozhodčího poplatku lze upravit na základě odůvodněné žádosti

účastníka řízení, popř. rozhodnutím administrátora. Splatnost rozhodčího poplatku a způsob jeho placení §3 1.

Rozhodčí poplatek je splatný při zahájení rozhodčího řízení dle ust. odst. 6

preambule, v případě vzájemného návrhu nebo námitky započtení je rozhodčí poplatek splatný dnem podání vzájemné žaloby nebo uplatnění námitky započtení. V případě Řízení on-line podle části čtvrté Jednacího řádu je rozhodčí poplatek splatný při podání rozhodčí žaloby na portál E-ARBITER. 2.

Rozhodčí poplatek vybírá, vyměřuje a vymáhá Unie. Rozhodčí poplatek se platí

v české měně s výjimkou sporů s mezinárodním prvkem. V případě sporů s mezinárodním prvkem se rozhodčí poplatek platí v EUR, případně v české měně podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou platného k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, v němž je rozhodčí poplatek splatný nebo v němž bude vydáno rozhodnutí o povinnosti zaplatit poplatek. Stejného kurzu k přepočtu se užije všude tam, kde je v Nařízení o nákladech uváděna částka v českých korunách a není výslovně uváděna i částka v eurech. 3.

Rozhodčí poplatek se platí na účet Unie, č.ú. 2239684001 / 5500 V případě, že s

tím Unie vysloví souhlas, lze rozhodčí poplatek uhradit i v hotovosti.

4.

Rozhodčí poplatek se pokládá za zaplacený okamžikem připsání na účet

uvedený v odst. 3, popř. jeho hotovostní úhradou. 5.

Nebyl-li rozhodčí poplatek zaplacen ani ve lhůtě do 3 dnů od jeho splatnosti

podle odst. 1, Unie vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty určený Rozhodce zastaví řízení o nároku uplatněném poplatníkem, který nesplnil svoji povinnost uhradit rozhodčí poplatek. V případě nezaplaceného rozhodčího poplatku z námitky započtení Rozhodce k takové námitce při rozhodnutí ve věci nepřihlíží. Ve výzvě na zaplacení rozhodčího poplatku Unie vyzve poplatníka ke specifikaci svých nákladů řízení, kterých se bude domáhat k náhradě. 6.

Rozšíří-li se po podání rozhodčí žaloby předmět řízení, je poplatník povinen

doplatit rozhodčí poplatek dle sazebníku, přičemž doplatkem je míněn rozdíl mezi původním uhrazeným poplatkem a poplatkem, který by poplatník platil z celkové částky po navýšení. 7.

Dojde-li v průběhu rozhodčího řízení ke změně vedení rozhodčího řízení z on-

line na standardní vedení řízení, bude zároveň doměřen rozhodčí poplatek dle sazebníku pro standardní rozhodčí řízení. Vrácení rozhodčího poplatku §4 1.

Unie vrátí zaplacený rozhodčí poplatek, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu

nebyl povinen. Bylo-li na rozhodčím poplatku zaplaceno více, než činila poplatková povinnost, vrátí se zjištěný přeplatek. Přeplatek na rozhodčím poplatku se nevrací, nepřevyšuje-li částku 100 Kč. 2.

V případě zastavení rozhodčího řízení dle § 23 odst. 1 písm. a) Jednacího řádu

rozhodčího řízení nebude žalobci vrácen již uhrazený rozhodčí poplatek. Pokud nebyl rozhodčí poplatek uhrazen do vydání usnesení o zastavení řízení dle § 23 odst. 1 písm. a) a c) Jednacího řádu rozhodčího řízení vedeného rozhodci sdruženými u Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a.s., je žalobce povinen uhradit storno poplatek ve výši 100% rozhodčího poplatku stanoveného dle § 2 Nařízení o nákladech řízení. V případě zastavení rozhodčího řízení dle § 23 odst. 1 písm. b) Jednacího řádu rozhodčího řízení, bude žalobci vráceno 50% rozhodčího poplatku.

Správní paušál §5 1.

Správní paušál je poplatek na úhradu administrativních nákladů vedeného řízení

a jeho výše je stanovena způsobem uvedeným v Sazebníku, který je nedílnou přílohou tohoto Nařízení o nákladech rozhodčího řízení. Správní paušál se vybírá podle ceny předmětu řízení vyjádřené peněžní částkou. 2.

Nelze-li cenu předmětu řízení určit, činí správní paušál u standardního řízení a

online řízení částku 3 400 Kč a u řízení s mezinárodním prvkem částku 350 EUR. 3.

Při rozhodování věci Rozhodčím senátem se sazba správního paušálu

stanoveného pro rozhodování věci jediným Rozhodcem zvyšuje o 30%. 4.

Pokud si strany sporu zvolily řízení on-line, stanoví se správní paušál dle

Sazebníku pro standardní spory. 5.

Správní paušál je povinen zaplatit a poplatníkem takového poplatku je: •

žalobce při podání rozhodčí žaloby

•

žalovaný uplatňující svá práva vzájemnou rozhodčí žalobou nebo námitkou započtení realizovanou v rámci rozhodčího řízení

6.

Zaplacení správního paušálu je nezbytným předpokladem pro zahájení

rozhodčího řízení. 7.

Správní paušál se platí společně s Rozhodčím poplatkem.

8.

Není-li stanoveno jinak, užije se ohledně správního paušálu obdobně ustanovení

tohoto Nařízení o rozhodčím poplatku. 9.

V případě zastavení rozhodčího řízení dle § 23 odst. 1 písm. a) Jednacího řádu

rozhodčího řízení nebude žalobci vrácen již uhrazený správní paušál. Pokud nebyl správní paušál uhrazen do vydání usnesení o zastavení řízení dle § 23 odst. 1 písm. a) a c) Jednacího řádu rozhodčího řízení, je žalobce povinen uhradit storno poplatek ve výši 100% správního paušálu stanoveného dle § 5 Nařízení o nákladech řízení. V případě zastavení rozhodčího řízení dle § 23 odst. 1 písm. b) Jednacího řádu rozhodčího řízení, bude žalobci vráceno 50% správního paušálu. 10.

Splatnost a výši správního paušálu lze upravit na základě odůvodněné žádosti

účastníka řízení, popř. rozhodnutím administrátora.

Poplatek za expresní vyřízení věci §6 1.

Poplatek za expresní vyřízení věci je takový typ poplatku, který je žalobce

povinen zaplatit spolu s rozhodčím poplatkem, domáhá-li se v žalobě expresního vyřízení věci garantovaného Jednacím řádem rozhodčího řízení. 2.

Poplatek za expresní vyřízení věci činí 50 % příslušné sazby dle Sazebníku

rozhodčího řízení, nejméně však 2 500 Kč nebo 125 EUR u sporu s mezinárodním prvkem. 3.

Nelze-li stanovit základ rozhodčího poplatku, činí poplatek za expresní vyřízení

věci 10 000 Kč nebo 500 EUR u sporu s mezinárodním prvkem. 4.

Ohledně poplatku za expresní vyřízení věci se jinak užije obdobně ustanovení

tohoto Nařízení o rozhodčím poplatku. 5.

Splatnost a výši poplatku za expresní řízení lze upravit na základě odůvodněné

žádosti účastníka řízení, popř. rozhodnutím administrátora. Hotové výdaje účastníků §7 1.

Hotovými výdaji účastníků jsou skutečné výdaje uplatněné účastníky nebo jejich

zástupci v souvislosti s rozhodčím řízením (výdaje za překlad listin z cizího jazyka do češtiny, odměna právního zástupce za právní zastoupení účastníka, cestovní výdaje apod.). 2.

Každý účastník platí své vlastní výdaje, které vznikají jemu osobně, a výdaje

svého zástupce. Odměnu zástupce platí účastník, který takového zástupce má. Zvláštní náklady rozhodčího řízení §8 1.

Zvláštními náklady rozhodčího řízení jsou především náklady vzniklé

prováděním důkazů při projednávání sporu (odměna znalce, náklady na pořádání ústního jednání, výslech svědka, dožádání provedení úkonu soudem, ustanovení opatrovníka apod.), dále náklady vzniklé na straně rozhodce v souvislosti s projednáváním sporu (cestovné rozhodce, náklady na poskytnutí součinnosti soudem). Rozhodce je oprávněn rozhodnout o složení přiměřené zálohy na krytí takových

nákladů. V případě, že je skutečná výše nákladů známa předem, rozhodne o jejich úhradě ve skutečné výši. Tato povinnost může být uložena i jedné straně, dala- li ke vzniku zvláštních nákladů podnět, nebo jedná-li se o důkaz nebo úkon, jímž má být prokázáno tvrzení této strany. Pokud je na provedení takovéhoto zpoplatněného úkonu závislý další postup v řízení, není rozhodce povinen činit další úkony v řízení do doby, než bude určená záloha nebo skutečné náklady úkonu uhrazeny. Pokud nebude určená záloha, vyčíslené skutečné náklady důkazu nebo jiného úkonu na výzvu rozhodce uhrazeny, nebude důkaz nebo úkon v řízení proveden a k návrhu účastníka na provedení takovéhoto důkazu nebo úkonu se dále nepřihlíží. Nelze–li bez provedení takovéhoto úkonu pokračovat v řízení a ve věci rozhodnout, bude řízení zastaveno. 2.

Uhrazenou zálohu na zvláštní náklady řízení rozhodce vyúčtuje bez zbytečného

odkladu poté, co mu budou známy skutečné náklady na provedení úkonu nebo důkazu a zároveň rozhodne o případném vrácení přeplatku nebo povinnosti doplatit rozdíl ohrazené zálohy a skutečně vynaložených nákladů. Pokud není dále stanoveno jinak, každý úkon rozhodce spojený se zvláštními náklady je zpoplatněn částkou 500 Kč za takovýto úkon a poplatek je splatný současně se zálohou na zvláštní náklady nebo vyčíslenými skutečnými náklady na výzvu rozhodce nebo administrátora. Splatnost a výši lze upravit na základě odůvodněné žádosti účastníka řízení, popř. rozhodnutím administrátora nebo rozhodce. 3.

Účastník, který navrhne konání ústního jednání, musí složit částku 10 000 Kč,

kterou tvoří poplatek za tento úkon ve výši 5 000 Kč a dále záloha ve výši 5 000 Kč na náhradu nákladů s tímto spojených. Není-li tato částka složena do tří dnů ode dne podání návrhu na nařízení jednání, pak se k takovému návrhu nepřihlíží. 4.

Poplatek za odročení již nařízeného ústního jednání činí 2 500 Kč.

5.

Účastník, který navrhne v případném ústním řízení důkaz výslechem svědka,

musí složit částku 10 000 Kč jako zálohu na náhrady nákladů spojených s takovým svědectvím. Není-li tato částka složena do tří dnů ode dne podání návrhu na provedení důkazu výslechem svědka, pak se k takovému návrhu nepřihlíží. 6.

Účastník je oprávněný vznést při prvním úkonu ve věci námitku nedostatku

pravomoci rozhodce. Rozhodce je povinen o takové námitce rozhodnout. Účastník, který učinil tento procesní úkon, kterému nebylo vyhověno, je povinen zaplatit poplatek ve výši 2 500 Kč za takový procesní úkon, a to nejpozději do 14 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí námitky.

7.

Odůvodnění rozhodčího nálezu je zpoplatněno částkou 2 000 Kč. Odůvodnění je

zpoplatněno pouze v případě, kdy si jej vyžádal účastník. V případě sporu s mezinárodním prvkem je odůvodnění rozhodčího nálezu zpoplatněno částkou 100 EUR, není li poplatek na výzvu rozhodce uhrazen, k žádosti na odůvodnění nálezu se nepřihlíží. 8.

O zvláštních nákladech rozhodce s konečnou platností rozhoduje v rozhodčím

nálezu nebo v usnesení o zastavení řízení. O hrazení zvláštních nákladů platí přiměřeně ustanovení §24 Jednacího řádu o náhradě nákladů rozhodčího řízení. 9.

Zvláštní náklady rozhodčího řízení se hradí ve výši, v jaké tyto náklady skutečně

vznikly. Ustanovení společná a závěrečná §9 1.

Všechny ceny uvedené v Nařízení o nákladech včetně jeho příloh jsou bez

zákonné výše daně z přidané hodnoty (DPH), pokud není výslovně stanoveno jinak. Sazba DPH je stanovena zákonem a v daňových dokladech bude vždy uvedena. Storno poplatky se vypočítávají z částky bez DPH. 2.

V případě sporu s mezinárodním prvkem budou všechny částky v české měně

uvedené v nařízení o nákladech možno přepočítat obdobně dle ustanovení § 2 odst. 12. Pro uplatnění vyúčtování poplatků za rozhodčí řízení ve sporu s mezinárodním prvkem bez zákonné výše daně z přidané hodnoty je účastník povinen požádat v rozhodčí žalobě a doložit identifikační údaje (název, sídlo, IČ, atd. včetně dokladu o registraci DIČ (VAT ID)). Pokud nebudou doloženy příslušné údaje, nebudou poplatky vyúčtovány v režimu „reverse charge“ služby bez DPH. 3.

Toto Nařízení o nákladech rozhodčího řízení nabývá účinnosti dne 15. listopadu

2005. 4.

Novela Nařízení o nákladech rozhodčího řízení ze dne 22. srpna 2006 nabývá

účinnosti dne 1. září 2006. 5.

Novela Nařízení o nákladech rozhodčího řízení ze dne 15. února 2007 nabývá

účinnosti dne 1. března 2007. 6.

Novela Nařízení o nákladech rozhodčího řízení ze dne 14. srpna 2007 nabývá

účinnosti dne 1. září 2007.

Novela Nařízení o nákladech rozhodčího řízení ze dne 20. října 2008 nabývá

7.

účinnosti dne 1. listopadu 2008. Novela Nařízení o nákladech rozhodčího řízení ze dne 8. června 2009 nabývá

8.

účinnosti dne 1. července 2009. Novela Nařízení o nákladech rozhodčího řízení ze dne 15. prosince 2009 nabývá

9.

účinnosti dne 1. ledna 2010. 10.

Eventuální neplatnost některého ustanovení tohoto Nařízení o nákladech

rozhodčího řízení nemá vliv na platnost zbývajících ustanovení. 11.

Jediné platné a závazné znění tohoto Nařízení o nákladech rozhodčího řízení je v

českém jazyce. Jakýkoli překlad do cizího jazyka je pouze informativní. Platné znění tohoto Nařízení o nákladech rozhodčího řízení je zveřejněno na internetové stránce www.urmr.cz. Příloha SAZEBNÍK VNITROSTÁTNÍHO ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ SAZBY ROZHODČÍHO POPLATKU STANDARDNÍHO ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ 0 Kč

-

99 999 Kč

5 000 Kč

+ 5,50%

z hodnoty sporu

100 000 Kč

-

999 999 Kč

10 500

+ 4,50%


+ 3,25%


+ 1,50%

z hodnoty sporu nad 10 000 000

Kč 1 000 000 Kč

- 9 999 999 Kč

51 000 Kč

10 000 000 Kč

- 99 999 999 Kč

343 500

Kč

Kč 100 000 000

a více

Kč

1 693 500

+ 0,10%


Kč

SAZBY ROZHODČÍHO POPLATKU ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ ON-LINE 0 Kč

-

99 999 Kč

3 500 Kč

+ 5,00%

z hodnoty sporu

100 000 Kč

-

999 999 Kč

8 500 Kč

+ 4,00%


44 500

+ 2,75%


+ 1,25%

z hodnoty sporu nad 10 000 000

1 000 000 Kč

- 9 999 999 Kč

Kč 10 000 000 Kč

- 99 999 999 Kč

292 000 Kč

Kč

100 000 000

a více

+ 0,25%

1 417 000

Kč


Kč

SAZBY SPRÁVNÍHO PAUŠÁLU 0 Kč

-

99 999 Kč

500 Kč

+ 1,50%

z hodnoty sporu

100 000 Kč

-

999 999 Kč

2 000 Kč

+ 1,00%


a více

11 000 Kč

+ 0,50%


1 000 000 Kč

maximálně však 20 000 Kč

Pozn.: •

Vnitrostátním rozhodčím řízením je řízení, které nesplňuje znaky rozhodčího řízení s mezinárodním prvkem dle definice § 2 Jednacího řádu.

•

Při rozhodování sporu rozhodčím senátem se sazby rozhodčího poplatku a správního paušálu zvyšují o 30 %.

•

Správní paušál je stanoven a účtován shodně pro standardní i on-line řízení.

SAZEBNÍK ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ S MEZINÁRODNÍM PRVKEM SAZBY ROZHODČÍHO POPLATKU 0€

-

4 999 €

300 €

+ 10,00%

z hodnoty sporu

5 000 €

-

49 999 €

800 €

+

7,50%

z hodnoty sporu nad 5 000 €

50 000 €

-

499 999 €

4 175 €

+

4,75%


500 000 €

-

999 999 €

25 550 €

+

2,75%


1 000 000

- 4 999 999 €

39 300 €

+

1,50%

z hodnoty sporu nad 1 000 000 €

99 300 €

+

0,20%

z hodnoty sporu nad 5 000 000 €

€ 5 000 000

a více

€

SAZBY SPRÁVNÍHO PAUŠÁLU 0€

-

4 999 €

200 €

+

1,50%

z hodnoty sporu

5 000 €

-

49 999 €

275 €

+

1,00%


a více

725 €

+

0,50%


50 000 €

maximálně však 5000 €

Pozn.: •

Rozhodčí řízení s mezinárodním prvkem je řízení, které splňuje znaky rozhodčího řízení s mezinárodním prvkem dle definice § 2 Jednacího řádu.

•

Při rozhodování sporu rozhodčím senátem se sazby rozhodčího poplatku a správního paušálu zvyšují o 30 %.

Příloha č. 3 POPLATKOVÝ ŘÁD (Poplatkový řád Rozhodčího soudu v Hodoníně )

§1 Poplatky (1) Tento poplatkový řád upravuje úhradu rozhodčího poplatku, poplatku za odročení jednání a zvláštních nákladů v řízeních před rozhodci ad hoc zapsanými na listině rozhodců ad hoc Rozhodčího soudu v Hodoníně (dále jen „Rozhodčí soud"). (2) Rozhodčí řízení je úplatné podle sazebníku poplatků nebo dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Výši poplatku za rozhodčí řízení určuje tento Poplatkový řád Rozhodčího soudu. Poplatky za rozhodčí řízení se platí v hotovosti rozhodci ad hoc osobně nebo prostřednictvím kanceláře Rozhodčího soudu anebo na bankovní účet Rozhodčího soudu. Jako variabilní symbol se uvádí datum narození poplatníka nebo jeho identifikační číslo, bylo-li mu přiděleno anebo číslo uvedené v samotném usnesení. Potvrzení o zaplacení je vždy nezbytnou součástí příslušného spisu. (3) Tento Poplatkový řád je ve smyslu § 19 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, závazný pro všechny rozhodce ad hoc a účastníky

rozhodčího

řízení.

Evidenci

zaplacených,

částečně

zaplacených,

nezaplacených rozhodčích poplatků a záloh vede kancelář Rozhodčího soudu. Ta nese odpovědnost za vrácení vzniklých přeplatků a provádí faktickou a účetní kontrolu provádění tohoto poplatkového řádu.

§2 Sazebník poplatků (1) Poplatek za rozhodčí řízení se vybírá za každý spor a činí 3% z tarifní hodnoty sporu, nejméně 6.000,- Kč, nejvýše 600.000,- Kč. Není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva a jejich příslušenství v době zahájení rozhodčího řízení, jichž se spor týká, za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i závazku. (2) Žalobce je povinen uhradit poplatek nejpozději při podání žaloby a žalovaný při podání žaloby navzájem (protižaloby) nebo při uplatnění proti nároku námitkou započtení, není-li předsedou Rozhodčího soudu určeno jinak.

(3) Je-li předmětem sporu opětující se plnění, stanoví se tarifní hodnota součtem hodnot těchto plnění; jde-li však o plnění na dobu delší než pět let nebo na dobu neurčitou, stanoví se jen pětinásobkem hodnoty ročního plnění. (4) Je-li zákonem stanoveno spojení dvou nebo více věcí ke společnému projednání, považuje se za tarifní hodnotu součet hodnot těchto věcí. (5) Je-li v žalobě uplatněno více nároků z jednoho nebo z různých závazkových vztahů, je základem procentního poplatku cena každého jednotlivého nároku tak, jako by šlo o samostatně podanou žalobu, a poplatek je součtem výše všech poplatků jednotlivých uplatněných nároků. (6) Rozšíří-li se po podání žaloby předmět poplatného úkonu, je žalobce povinen doplatit poplatek do výše tarifní hodnoty k datu rozšíření poplatného úkonu. (7) Základ pro výpočet poplatků se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. (8) Nelze-li stanovit základ poplatku podle předchozích bodů, činí poplatek 10.000,-Kč. (9) Jestliže jsou žalobní nároky uplatněny v různých měnách, určí si ten, kdo poplatek hradí, libovolnou volně směnitelnou měnu pro poplatek, který má být zaplacen, a v ní poplatek zaplatí. Přepočet měny se provádí podle kurzovního lístku České národní banky platnému k datu podání žaloby. (10) Jestliže žalobce vezme žalobu, popřípadě žalovaný žalobu navzájem (protižalobu) či námitku započtení zpět, zaplacený poplatek se nevrací. (11) V případě, že některý z účastníků řízení má sídlo mimo území České republiky, zvyšují se veškeré poplatky o 100 %. Výjimku může stanovit rozhodce ad hoc pouze na návrh předsedy Rozhodčího soudu. (12) Dojde-li ke zvýšení sazeb stanovených na základě zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vyhrazuje si Rozhodčí soud právo poměrně upravit tento Poplatkový řád. (13) Poplatek podle tohoto Poplatkového řádu je povinen zaplatit i vedlejší a hlavní účastník (dále jen „vedlejší účastník"), a to ve výši 50% rozhodčího poplatku; pokud poplatek nezaplatí, nebude vedlejšímu účastníkovi umožněno přistoupit do řízení do doby, než bude poplatek uhrazen. (14) V případě, že se řízení účastní více než 2 účastníci, poplatek se zvyšuje o 50% ze základního poplatku, a to za každého dalšího účastníka. Žalobce hradí zvýšený poplatek za druhou a každou další žalovanou stranu.

(15) Nesplní-li žalobce dobrovolně uloženou povinnost o zaplacení řádného poplatku za projednání a rozhodnutí ve věci, rozhodce ad hoc návrh doručený Rozhodčímu soudu v Hodoníně usnesením zamítne a řízení zastaví a žalobce za takto marně rozhodcem ad hoc učiněné úkony je povinen do 3 dnů od prodlení úhrady zaplatit na uvedené číslo účtu v předmětném usnesení ,,poplatek marného úkonu,, ve výši 6.000,- Kč. (16) Pokud žalobce podá návrh na zahájení či obnovu řízení nebo znovu podá návrh ve stejné právní věci se stejným žalobcem a žalovaným je povinen zaplatit k řádnému poplatku za projednání a rozhodnutí ve věci, dle Poplatkového řádu i ,,poplatek z prodlení,, ve výši 6.000,-Kč, dle vnitřního nařízení Rozhodčího soudu v Hodoníně č.006/2008, a to za každé opakované podání. (17) Za znovu vyhotovení a zaslání stejného dokumentu v souvislosti s předmětnou právní věcí, zejména při nepřebírání korespondence a podobně jsou statutární zástupci Rozhodčího soudu v Hodoníně oprávněni po žalobci nárokovat náhradu, případně i skutečně vzniklou škodu a žalobce je povinen tuto náhradu nebo škodu po vyúčtování do 3 dnů uhradit, vše dle vnitřního nařízení 005/2008 ,,sazebník náhrad,,. V případě vzniku těchto náhrad a škod, pokud nebudou řádně a včas uhrazeny nebo na výzvu Rozhodčího soudu v Hodoníně, bude případný spor projednán a rozhodnut rozhodcem ad hoc Rozhodčího soudu v Hodoníně za použití jeho jednacího a poplatkového řádu, včetně vydaných a platných příslušných předpisů.

§3 (1) Dojde-li v důsledku vznesení námitky nedostatku pravomoci rozhodce ad hoc nebo senátu k zastavení rozhodčího řízení, vrací se uhrazený poplatek bez zbytečného odkladu žalobci, a to po odečtení částky 2000,- Kč za administrativní úkony. (2) V případě předložení věci, ve které bylo zastaveno rozhodčí řízení, rozhodcem ad hoc k rozhodnutí příslušnému soudu, se uhrazený poplatek vrací bez zbytečného odkladu žalobci, a to po odečtení částky 2000,- Kč za administrativní úkony. §4 (1) Poplatek za odročení nařízeného ústního jednání činí 1% z hodnoty sporu, nejméně však 2000 Kč.

(2) Účastník, který vznáší námitku nedostatku pravomoci rozhodce ad hoc nebo jeho podjatosti, je povinen zaplatit poplatek ve výši 2000,- Kč za takový procesní úkon, a to nejpozději současně s jeho učiněním. Není-li tento poplatek zaplacen ani v dodatečné lhůtě na výzvu rozhodce ad hoc učiněnou osobně nebo prostřednictvím Rozhodčího soudu nebo předsedy senátu, k námitce nedostatku pravomoci nebo k námitce podjatosti se nepřihlíží. Pokud bude námitce nedostatku pravomoci nebo námitce podjatosti vyhověno, bude tento poplatek straně, která úspěšně vznesla takovou námitku, vrácen. Bude-li námitka zamítnuta, poplatek se nevrací.

§ 5Zálohy na zvláštní náklady (1) Zálohy na zvláštní náklady spojené s rozhodčím řízením jsou náklady, k nimž dochází při projednávání sporu činěním úkonů v řízení ze strany senátu nebo rozhodce a dále zejména prováděním důkazů, vyplácením znalečného, konáním ústního jednání, dožádáním soudů, pořizováním překladů, vyplácením nákladů na tlumočení, nákladů na odborná vyjádření a odborné posudky Ústavu práva a právní vědy a jiných vědeckých institucí a vysokých škol, cestovními náklady apod. (2) Ke krytí těchto nákladů jsou strany povinny složit zálohu jen tehdy, pokud některý z těchto zvláštních nákladů vznikl na základě jejich podnětu. O výši zálohy a lhůtě splatnosti rozhodne rozhodce ad hoc nebo rozhodčí senát, rozhoduje-li ve věci. Tato povinnost může být uložena i jedné straně, byl-li procesní úkon nebo důkaz proveden na její žádost nebo z jejího podnětu. V naléhavém případě lze i v průběhu řízení požádat strany o zvýšení zálohy. (3) Dokud není záloha ve stanovené lhůtě zaplacena, v řízení se pokračuje, jakoby podnětu k provedení úkonu, na jehož základě by vznikl zvláštní náklad, nebylo. (4) O zvláštních nákladech se s konečnou platností rozhoduje v rozhodčím nálezu nebo v usnesení o zastavení řízení. (5) Opatrovníkovi náleží náhrada hotových výdajů, která bude určena v rozhodnutí, jímž se řízení končí, a pokud v řízení něco vykonal, též přiměřená náhrada za zastupování strany sporu. Výši těchto náhrad určí rozhodce ad hoc nebo předseda senátu na návrh předsedy Rozhodčího soudu.

§ 6 Účinnost poplatkového řádu Tento poplatkový řád rozhodčího řízení vedeného rozhodci ad hoc zapsanými na listině rozhodců Rozhodčího soudu nebo rozhodčími senáty složenými z rozhodců ad

hoc zapsaných na listině rozhodců ad hoc Rozhodčího soudu v Hodoníně nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009.

JUDr. Přemysl Michálek v.r. JUDr. Oldřich Dosoudil v.r.

Příloha č. 4

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Provozně ekonomická fakulta. Rozhodčí řízení v podnikatelské praxi. Diplomová práce

Recommend Documents