MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta
ŘÍZENÍ BANKOPOJIŠTĚNÍ V PROSTŘEDÍ FINANČNÍHO TRHU
Diplomová práce
Vedoucí práce:
Zpracovala:
doc. Ing. Eva Vávrová, Ph.D
Bc. Petra Hrozková
Brno 2012
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Řízení bankopojištění v prostředí finančního trhu“ zpracovala samostatně za použití literatury a podkladů, které jsou uvedeny v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Mendelově univerzitě v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
.................................................... V Brně, dne 10. května 2012
Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí mé diplomové práce paní doc. Ing. Evě Vávrové, Ph.D. nejen za metodické vedení, ale i za poskytnutí cenných rad a pomoc při zpracování práce. Dále bych chtěla poděkovat manželovi a své rodině.
Abstrakt HROZKOVÁ, P. Řízení bankopojištění v prostředí finančního trhu. Diplomová práce. Brno: PEF MENDELU, 2012 Diplomová práce se zabývá řízením bankopojištění ve vybraných organizacích v České republice a také ve vybraných státech Evropské unie. Teoretická část se orientuje na současnou situaci a vývoj bankopojištění v České republice a Evropské unii. Dále charakterizuje výhody a nevýhody, které plynou z bankopojištění. Práce se také zabývá vybranými faktory, které vedou k úspěchu bankopojištění. V praktické části práce je analyzováno bankopojištění ve vybraných státech Evropské unie. V této části je také rozebráno bankopojištění, bankovní a pojišťovací sektor v České republice. V rámci České republiky jsou hlouběji analyzovány dvě banky – Komerční banka a Československá obchodní banka. Klíčová slova Bankopojištění, banka, pojišťovna, faktory úspěchu
Abstract HROZKOVÁ, P. Management of bankcassurance in the financial market environment. Thesis. Brno: FBE MENDELU, 2012 This thesis deals with the management of bancassurance in selected organizations in the Czech Republic and in selected EU countries. The theoretical part focuses on the current situation and development of bancassurance in the Czech Republic and European Union. Further, it characterizes advantages and disadvantages that result from bancassurance. The thesis also deals with selected factors that lead to the success of bancassurance. Bancassurance in selected European Union countries is analyzed in the practical part. Bancassurance, bank and insurance sector in the Czech Republic is also discussed in this section. Within the Czech Republic, there is a more profound analysis of two banks – Komerční Banka and Československá obchodní banka. Key words Bancassurance, bank, instance, access factors
Obsah 1.
Úvod .......................................................................................................................................... 8
2.
Cíl práce .................................................................................................................................... 9
3.
Metodika ................................................................................................................................... 9
4.
Literární rešerše .................................................................................................................... 12
5.
6.
4.1.
Úvod do bankopojištění ................................................................................................ 12
4.2.
Vznik a vývoj bankopojištění ....................................................................................... 12
4.3.
Bankopojištění v Evropě............................................................................................... 15
4.4.
Bankopojištění v České republice................................................................................ 16
4.5.
Regulace bankopojištění v České republice a Evropské unii ................................... 17
4.6.
Výhody a nevýhody bankopojištění ............................................................................ 19
4.7.
Faktory úspěchu bankopojištění ................................................................................. 21
4.7.1.
Distribuce ............................................................................................................... 21
4.7.2.
Kvalita služeb ......................................................................................................... 22
4.7.3.
Důvěryhodnost společnosti .................................................................................. 23
4.7.4.
Podniková kultura ................................................................................................. 24
4.7.5.
Efektivita prodeje .................................................................................................. 25
4.7.6.
Produktový mix...................................................................................................... 25
4.8.
Kritické faktory úspěchu............................................................................................... 26
4.9.
Marketingové řízení komerčních bank a pojišťoven................................................. 27
4.10.
SWOT analýza bankopojištění ................................................................................. 28
4.11.
„7P“ v bankopojišťovacím marketingu ....................................................................... 29
Analýza bankopojištění ve vybraných státech Evropské unie ......................................... 31 5.1.
Rozložení životního a neživotního pojištění ve vybraných státech EU .................. 33
5.2.
Velká Británie................................................................................................................. 34
5.3.
Francie ............................................................................................................................ 36
5.4.
Španělsko ........................................................................................................................ 37
5.5.
Německo ......................................................................................................................... 39
Analýza bankopojištění v České republice ......................................................................... 41 6.1.
Pojistný sektor v České republice ................................................................................ 41
6.2.
Bankovní sektor v České republice ............................................................................. 44
6.3.
Komerční banka............................................................................................................. 47
6.3.1.
Distribuce ............................................................................................................... 49
6.3.2.
Kvalita služeb ......................................................................................................... 49
6.3.3.
Důvěryhodnost....................................................................................................... 50
6.3.4.
Podniková kultura ................................................................................................. 50
6.3.5.
Efektivita prodeje .................................................................................................. 52
6.3.6.
Produktový mix...................................................................................................... 53
6.3.7.
Shrnutí bankopojištění v Komerční bance......................................................... 55
6.4.
7.
8.
Československá obchodní banka ................................................................................. 57
6.4.1.
Distribuce ............................................................................................................... 58
6.4.2.
Kvalita služeb ......................................................................................................... 60
6.4.3.
Důvěryhodnost....................................................................................................... 60
6.4.4.
Podniková kultura ................................................................................................. 61
6.4.5.
Efektivita prodeje .................................................................................................. 62
6.4.6.
Produktový mix...................................................................................................... 63
6.4.7.
Shrnutí bankopojištění v ČSOB ........................................................................... 64
Shrnutí výsledků a doporučení ............................................................................................ 66 7.1.
Shrnutí bankopojištění ve vybraných státech Evropské unie ................................. 66
7.2.
Shrnutí bankopojištění v České republice.................................................................. 67
7.3.
Komparace vybraných bank......................................................................................... 67
7.4.
Diskuse a doporučení .................................................................................................... 72
Závěr ........................................................................................................................................ 75
Seznam zkratek CEBS – Evropský výbor orgánů bankovního dohledu CEIOPS – Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním CESR – Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry ČAP – Česká asociace pojišťoven ČBA – Česká asociace bank ČNB – Česká národní banka ČSOB – Československá obchodní banka EBA – Evropský orgán pro bankovnictví EHS – Evropské hospodářské společenství EIOPA – Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění ESFS – Evropský systém orgánů finančního dohledu ESMA – Evropský orgán pro cenné papíry a trhy ESRB – Evropský výbor pro systémová rizika ESUO – Evropské společenství uhlí a oceli EURATOM – Evropské společenství pro atomovou energii KB – Komerční banka OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ROA – rentabilita celkových aktiv ROE – rentabilita vlastního kapitálu
1. Úvod Důvodem vzniku bankopojištění v 70. letech byly začínající globalizační procesy. Cílem měla být nabídka nových produktů, zejména dlouhodobého investičního charakteru, které umožňují kumulaci peněžních prostředků. V podmínkách zvyšujícího se konkurenčního boje na domácím i zahraničním trhu je slučování bank a pojišťoven jednou z příležitostí, jak získat více klientů. Bankopojištění je rozšířené po celém světě, ale největší tradici má v Evropě. V současnosti bankopojištění zahrnuje širokou škálu pojištění a bankovních produktů a služeb. Nabídka bankopojišťovacích produktů je pro banky příležitost, jak rozšířit své portfolio produktů. Pro pojišťovny je to nástroj, jak proniknout na další trhy. Pro zákazníka je to výhodné vzhledem ke snížení ceny. Další výhodou pro klienta může být, že všechny finanční operace má zajištěny jednou společností. Úroveň bankopojištění v různých zemích se liší. Ve většině evropských zemí je bankopojištění velmi rozšířené např. ve Francii, Itálii a Rakousku. Naopak ve Velké Británii nemá bankopojištění takovou tradici, zde se uplatňuje spíše prodej finančních prostředků přes zprostředkovatele. V České republice se bankopojištění začalo formovat v polovině 90. let 20. století. Banky, které začaly s tímto modelem pracovat, mají v dnešní době klíčové postavení na trhu. Banky si buď zřídily vlastní dceřinou pojišťovnu (Komerční banka a Komerční pojišťovna) nebo koupily existující pojišťovnu (Česká spořitelna a ČSOB).
8
2. Cíl práce Cílem této diplomové práce je analýza a zhodnocení faktorů, které vedou k úspěchu bankopojištění. Důležitou částí diplomové práce je sepsání výhod a nevýhod, které plynou z bankopojištění a to z pohledu banky, pojišťovny, klienta a regulačních orgánů. Dále jsou rozepsány etapy vývoje propojování bank a pojišťoven. V rámci marketingového řízení komerčních bank a pojišťoven je zde uvedena SWOT analýza bankopojištění a dále také tzv. „7P“ v bankopojišťovacím marketingu. Práce dále popisuje situaci bankopojištění ve vybraných státech Evropské unie. Pro účely této práce byly vybrány Francie, Španělsko, Velká Británie a Německo. Práce se také zabývá vývojem pojišťovacího a bankovního sektoru v České republice. Mezi vybrané faktory úspěchu bankopojištění patří distribuce, kvalita služeb, důvěryhodnost, podniková kultura, efektivita prodeje a produktový mix. Tyto faktory budou analyzovány ve společnosti Komerční banka a Československá obchodní banka. Závěrem práce bude zhodnoceno bankopojištění a také doporučení nejen pro vybrané komerční banky, ale také všeobecné doporučení, které vyplynulo z analýzy bankopojištění.
3. Metodika Metodologie diplomové práce se skládá z několika částí. V první části je práce zaměřena na literární rešerši a následující část je zaměřená prakticky. Primárním zdrojem dat pro diplomovou práci jsou údaje z výročních zpráv jednotlivých bank a pojišťoven. Dalším zdrojem jsou údaje z evropského výboru – European Insurance in Figures. Data jsem také získala z České asociace pojišťoven a České bankovní asociace. Zmíněné informace umožňují analýzu samotného bankovního a pojišťovacího sektoru a analýzu bankopojištění, které jednotlivé banky a pojišťovny nabízejí. Úvod literární rešerše je zaměřen na definování bankopojištění a vývoj samotného bankovnictví a pojišťovnictví. Dále si všímám vzniku bankopojištění a jeho postupného vývoje. V rámci této části je vymezena právní regulace bankovnictví a pojišťovnictví opět v České republice a Evropské unii. V následující teoretické části se práce zabývá výhodami a nevýhodami, které plynou z bankopojištění a to z pohledu banky, pojišťovny, klienta a regulačních orgánů. Práce se také zabývá bankpojištěním v Evropě a jeho trendy na tomto trhu.
9
V druhé části literárního přehledu jsou uvedeny faktory, které vedou k úspěchu bankopojištění. Mezi hlavní vybrané faktory, které jsou analyzovány, patří distribuce, kvalita služeb, důvěryhodnost modelu, podniková kultura, efektivita prodeje a produktový mix. Pro výpočet efektivity prodeje jsem se rozhodla využít následující ukazatele: Ukazatel produktivity prodeje – vývoj ukazatelů produktivity práce indikuje efektivnost využití bankovních zdrojů. Pro výpočet bude využit následující výpočet (Kašparovská, 2006, s. 31). č
á
č
ě
Ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE) – ukazuje, jak byl zhodnocen ve sledovaném období majetek vlastníků (Kašparovská, 2006, s. 30). č í
á
Ukazatel rentability celkových aktiv (ROA) – vyjadřuje zhodnocení aktiv bez ohledu na strukturu zdrojů jejich financování (Kašparovská, 2006, s. 31). č á
V další části práce budou zmíněny kritické faktory úspěchu. V poslední části teoretického výkladu bude zmíněna SWOT analýza a „7P“ marketingu bankopojištění. Praktická část práce je zaměřena na bližší analýzu bankopojištění ve vybraných státech Evropské unie, tak jak je rozloženo životní a neživotní pojištění. Mezi vybrané státy patří Velká Británie, Francie, Španělsko a Německo. Hlavní důvody proč jsem si vybrala tyto státy, jsou:
Francie je považována za „kolébku“ samotného bankopojištění, ve Španělsku tvoří bankopojištění největší část distribuční sítě u životního pojištění, bankopojištění ve Velké Británii má specifický vývoj,
10
v Německu je spolupráce mezi bankami a pojišťovnami rozdílná než v ostatních vybraných evropských zemí.
V další části práce je analyzován pojistný a bankovní sektor v České republice – jaký je vývoj předepsaného pojistného v České republice a jaký podíl zaujímají skupiny bank dle velikosti. Následuje rozbor vybraných faktorů, které vedou k úspěchu bankopojistění. Mezi vybrané instituce patří dvě největší banky na českém trhu a to Komerční banka a Československá obchodní banka. ČSOB slouží jako dobrý příklad pronikání nebankovních produktů v oblasti pojištění do portfolia banky v České republice. Druhou vybranou bankou je Komerční banka, která je součástí Skupiny Societé Génerale, jež patří mezi největší bankovní domy na evropském trhu a také se zaměřuje na oblast bankopojištění. Vzhledem k tomu, že před dokončením práce byly zveřejněny také výroční zprávy u obou vybraných bank pro rok 2011, rozhodla jsem se pro analýzu rozšířit i o loňský rok. Výroční zprávy za rok 2011 byly v době ukončení analýz k dispozici pouze pro uvedené banky, nikoli však pro pojišťovny a asociace. Shrnutí všech výsledků a následné návrhy jsou uvedeny v části Shrnutí výsledků a doporučení. Zde porovnávám výsledky faktorů úspěchu ve vybraných organizacích. Pomocí metody deskripce, analýzy a komparace bankopojištění jsou získány potřebné informace k dané problematice a jednotlivé výsledky a návrhy jsou popsány v závěrečné kapitole práce.
11
4. Literární rešerše 4.1.
Úvod do bankopojištění
Pojem bankopojištění se poprvé objevil před více než čtyřiceti lety. V poslední době se stále více dostává do povědomí veřejnosti. Jedná se o propojování banky a pojišťovny v určitém finančním produktu. Toto propojování je v posledních letech stále častější, ale doposud neexistuje jednotná definice tohoto pojmu. Proto se vyskytuje řada definicí: „Bankopojišťovnictví vychází ze záměru nabízet v síti bankovních poboček kromě tradičních produkt komerčního bankovnictví také produkty pojistné“ Polouček (2006, s. 491) „Bankopojištění pokr vá širokou škálu r zn ch detailních příprav mezi bankami a pojišťovnami, ale ve všech případech zahrnuje zajištění pojištění a bankovních produkt anebo služeb z těch stejn ch zdroj anebo ze stejné zákaznické základy“ Korauš (2005, s. 5). „Integrace banky a pojišťovny do jedné skupiny, kde holdingová společnost kontroluje jak banku, tak pojišťovnu“ 1.
4.2.
Vznik a vývoj bankopojištění
Úplně první zmínka o pojištění je přibližně z období 2000 let př. n. l. a to v Babylónii. Z této doby se dochovaly záznamy na hliněných destičkách o sdružení majitelů velbloudů, které zabezpečovalo své členy proti ztrátám. První zmínky o pojištění v Evropě jsou dochovány již ze středověku, kdy vznikají sociální zařízení, která lze povazovat za předchůdce majetkových a životních pojišťoven. Ve 12. století začaly vznikat profesní uskupení řemeslníků pro ochranu svých zájmů. Z těchto skupin postupně vznikly řemeslnické cechy, odkud vzešla potřeba půjčování peněz a zajištění pro případ rizika (Ducháčková, 2010, str. 147). Vznik bankovnictví je velmi úzce vázán na peníze a formy jejich existence. Rozvoj obchodu byl základem pro vznik obchodních společností. Prvotní rozvoj bankovnictví vidíme ve 12. – 14. století především na území dnešní Itálie. Formují se zde nové pojmy jako je úvěr, úrok, směnka a platební styk. Vysoké požadavky na potřeby finančních zdrojů se objevily v období 15. – 17. století, tedy v době velkých zeměpisných objevů. Na rozvoj bankovnictví měly velký vliv nově objevené země a velmi rychle se rozvíjející zámořský obchod (Polouček, 2006. s. 38-43).
1
Zpracováno dle internetových stránek České národní banky
12
V průběhu 19. století se banky a pojišťovny staly řádnými institucemi a to ve formě akciových společností. V této době platilo přísné oddělení činnosti bank a pojišťoven, ale tato situace se stala postupem času neudržitelnou. Důležitou událostí bylo sloučení společenství ESUO, EHS a EURATOM roku 1967, čímž vzniklo Evropské společenství. V této události můžeme spatřovat počátky společného evropského trhu. Dalším faktorem dle Korauše (2005, s. 10-18) jsou liberalizační tendence, které se prosazovaly na mezinárodních finančních trzích od 70. let. Důležitým krokem také bylo to, že jednotlivé země začaly umožňovat poskytování životního i neživotního pojištění jednomu subjektu. Propojování bank a pojišťoven začalo v 70. letech 20. století ve Francii, kde byl v té době nejrozvinutější systém bankovního pojištění v Evropě. Podobný vývoj lze následně sledovat i v jiných státech Evropy (Španělsko, Portugalsko, Itálie), ale také v zámoří. Korauš (2005, s. 10-18) popisuje sbližování bank a pojišťoven ve dvou liniích. První je vzájemné propojování již založených bank a pojišťoven. V České republice je to například spolupráce Komerční banky a společnosti Allianz. Druhou možností je založení nové instituce, např. Komerční banka založila dceřinou společnost Komerční pojišťovnu. Během 80. a 90. let 20. století prošlo bankopojištění velkým vývojem. Na začátku 80. let se rozšiřovaly bankovní služby a začaly být využívány spořivé a kapitálové produkty. V 90. letech se produkty stále více přibližují potřebám zákazníků a tak začínají být nabízeny komplexní finanční produkty. V těchto letech dochází ke zintenzivnění globalizačních procesů. Díky fúzím a akvizicím ve finančním sektoru jsou překračovány státní hranice a dochází tak k užšímu provázání jednotlivých zemí světa. Společnosti se snaží poskytovat celý rozsah služeb prostřednictvím jedné distribuční sítě. Nabízejí vysoce kvalitní služby a poradenství prostřednictvím odborně vzdělaných zaměstnanců. Snaží se vyhovět potřebám klientů rychle a efektivně prostřednictvím informačních systémů, center telefonické podpory atd.
13
Vzájemné propojování bank a pojišťoven dle Sohail Jaffer (2007): Graf 1 Vývoj bankopojištění Jednoduchá distribuce smluv mezi bankou a pojišťovnou
banka distribuuje produkty pojišťovny, mají omezené informace, žádné nebo velmi malé sdílení informací o klientech.
Strategická aliance pojišťoven prostřednictvím bank
stupně integrace designu výrobků a služeb, jsou stále omezeny informace o klientech, nutné investice do informačních technologií a personálu.
Společné podniky, kde zaměstnanci banky prodávají pojišťovací produkty
jasné vzájemné vlastnictví produktů a klientů, sdílení informací o klientech, dlouhodobý závazek obou stran.
Plné komplexní bankopojištění
plná integrace do bankovní kultury, bankopojištění je součástí bankovních služeb.
Zpracováno dle: Jaffer Sohail, Islamic Insurance (2007)
14
4.3.
Bankopojištění v Evropě
Bankopojištění vznikalo postupným vývojem pro zajištění lepší konkurenceschopnosti institucí finančního trhu a samozřejmě na něj měla vliv globalizace. Největší úspěch zaznamenalo ve Francii, Španělsku a Itálii. Při porovnání evropských států se bankopojištění vyvíjelo rozdílně a to z důvodu rozdílných tradic, zvyků a rozdílné rozvinutosti dané země. Jednotlivé země se v současné době nachází na různém vývojovém stupni bankopojištění, které se řadí do 3 fází (Korauš, 2005 s. 216). V první etapě banka zavádí životní pojištění do své distribuční sítě. V druhé fázi banka zakládá vlastní pojišťovnu a v posledním stádiu pojišťovna připravuje vlastní pojistné produkty, které přizpůsobuje klientům banky. Samotné propojování je velmi nákladné a složité, protože se jedná o zavedení informačních technologii, propojení portfolií klientů, distribuční sítě, ale i analýzu trhu, potřeb zákazníků atd. Pro většinu zemí představuje bankopojištění hlavní distribuční síť pro prodej životního pojištění. Výjimkou je Velká Británie, kde hlavní roli v prodeji bankopojišťovacích produktů představují makléři. Podrobnější analýza vybraných zemí bude provedena v kapitole 5 – Analýza bankopojištění ve vybraných státech Evropské unie. Největší rozmach bankopojištění nastal během 80. a 90. let 20. století. Banky se snažily nabízet nové produkty, které by jim pomohly získat konkurenční výhodu. Na finanční trh působí mnoho faktorů, které se postupem času mění. Mezi faktory, které působí na pojistný trh, podle Ducháčkové (2010, s. 147) patří zejména:
změny v obecných ekonomických podmínkách, ve kterých pojišťovnictví funguje, vývoj a změny na kapitálových trzích, živelné katastrofy, měnící se požadavky na provozování služeb, globalizace trhů, situace v systémech státního sociálního zabezpečení.
Faktory, které mají vliv na řízení komerční pojišťovny v podmínkách pojistného trhu, jsou dle Řezáče (2009, s. 46):
pokles ziskovosti na pojistném trhu, růst konkurence, uspokojování pojistných potřeb stávajících i potenciálních klientů, inovace nabídky pojistných trhů,
15
koncentrace a inovace distribučních cest, snížení počtu zaměstnanců, růst znalosti klientů, přesycenost reklamou, využití digitálních technologií.
Na bankovní sektor mají velký vliv vzájemné fúze a akvizice. Podle Poloučka (2006, s. 476) posílily velké banky svou pozici díky vývoji jednotného trhu v rámci Evropské unie a postupnému prohlubování a rozšiřovaní měnové unie. Velké banky mají hustou síť poboček. S touto strategií jsou však spojeny také vyšší náklady a proto se banky snaží nabízet širokou škálu svých produktů. Na druhé straně existují menší banky, které jsou typické svým klientským přístupem. Velké banky mají konkurenční výhodu nejen v tom, že mají velký počet poboček, ale také v tom, že klienti dávají přednost bance, která je kapitálově silná. Dále může sehrát roli např. využití moderních komunikačních prostředků, elektronické bankovnictví atd. Z toho ale nevyplývá, že malé banky nemají budoucnost. Polouček (2006, s. 492) tvrdí, že rozhodující pro banku je efektivnost, výrazná diferenciace a orientaci na kvalitu. Znamená to, že velké banky si udržují rozsáhlou síť poboček a nabízejí velké množství služeb a menší banky se soustředí na specializaci (teritoriální, produktovou, klientskou). Mezi další trendy (Basics of bancassurance, 2007) patří:
osvědčené postupy realizované v různých oborech, účinně provedená distribuce produktů v různých oblastech, přizpůsobení distribuce výrobků a plánů v různých regionech lidem.
Spokojenost zákazníků je hlavním cílem bank i pojišťoven. Společnosti tak musí nabídnout klientovi plnohodnotné, jednoduché a cílené produkty.
4.4.
Bankopojištění v České republice
Důsledkem společenských změn na přelomu 80. a 90. let 20. století se začalo formovat bankopojištění i v České republice. V roce 1994 ho začala nabízet jako první Investiční a Poštovní banka, o rok později zavedla pojistné produkty do svého portfolia i Komerční banka a Česká spořitelna. V současné době v České republice existuje mnoho bank i pojišťoven, ale pro účely této práce zmíním jen některé, které se zabývají bankopojištěním. Jak jsem již zmínila, Komerční banka a Česká spořitelna nabízejí pojistné produkty již od roku 1995. Životní i neživotní pojištění nabízela ihned Česká spořitelna, zatímco
16
Komerční banka nabízela pouze životní pojištění. O tři roky později začala Komerční banka nabízet i neživotní pojištění a to ve spolupráci se společností Allianz. Do vývoje bankopojištění tak v České republice vstoupil důležitý strategický partner Société Générale, jedna z největších finančních skupin v Evropě. Mezi další významné finanční domy patří Česká spořitelna, Československá obchodní banka a Česká pojišťovna. Statistické údaje o bankách a pojišťovnách V České republice bylo k 31. 12. 2011 dle údajů z České národní banky 44 bank, z toho 8 s českou účastí a zbytek s účastí zahraniční. Celková aktiva bank jsou 4 476 423 mil. Kč. Zisk po zdanění byl 53 426 mil. Kč.2 K 31.12.2011 je 53 pojišťoven z toho s českou účastní je 11, se zahraniční účastí 24 a 18 jsou pobočky zahraničních pojišťoven. Životním pojištěním se zabývá 7 pojišťoven, neživotním pojištěním 31 a smíšeným pojištěním 15 společností. Celková aktiva pojišťoven k 31. 12. 2011 jsou 435 952 311 mil. Kč a celkový zisk za účetní období je 9 378 926 mil. Kč.3 Většinu bank a pojišťoven působících v České republice vlastní zahraniční majitelé, kteří na náš trh vstoupili především nákupem majoritních podílů. Finanční instituce mají mezi sebou vzájemnou majetkovou účast, což znamená, že banky a pojišťovny jsou propojeny řadou úvěrů, vkladů, dluhopisů, hypotečních zástavních listů a dalších vztahů.
4.5. Regulace bankopojištění v České republice a Evropské unii Pro tržní ekonomiku je bankovnictví i pojišťovnictví velmi významné odvětví, které se dynamicky rozvíjí a zasahuje do hospodaření ekonomických subjektů. Pojišťovnictví se zabývá pojišťovací činností, kterou upravuje zákon č. 277/2009 Sb., bankovnictví se rovněž řídí samostatným zákonem a to č. 21/1992 Sb. Bankopojištění nemá v České republice právní ukotvení, dohled nad bankopojištěním funguje spíše jako kombinace dohledů bankovnictví a pojišťovnictví. V roce 2006 vešel v platnost zákon č. 57/2006 Sb., kterým byl integrován dohled nad finančním trhem v České republice do České národní banky, která vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami, institucemi elektronických
2 3
Zpracováno dle ČNB Zpracováno dle ČNB
17
peněz a také devizový dohled. Hlavním cílem integrace byla stabilita finančního sektoru jako celku. V České republice je situace v bankopojištění obdobná jako v Evropské unii v tom smyslu, že bankopojišťení je upravené legislativou, která se zabývá samostatně bankovnictvím a pojišťovnictvím. Ve Smlouvě o založení Evropského společenství z roku 1967 (Římská smlouva) je zakotven princip volného pohybu služeb, který se týká finančního trhu. Od této doby bylo vydáno několik směrnic, které se týkají bankovnictví a pojišťovnictví, např. Směrnice č. 2002/92/ES o zprostředkování pojištění, Směrnice 79/267/EHS o koordinaci právních předpis t kajících se přístupu k podnikatelské činnosti v přímém životním pojištění a jejího v konu a mnoho dalších. Evropská unie má velmi propracovaný a mezinárodně akceptovaný právní a organizační systém, který dohlíží na bankovní i pojišťovací trh. Evropská unie vydala v roce 2005 dokumenty tzv. Zelené a Bílé knihy, kde měla být prohlubována integrace v oblasti finančních služeb. Jak uvádí Böhm (2010, s. 51), mezi hlavní témata pro Společenství měly být:
posílení přípravy jednotného, otevřeného, konkurenčního a hospodářky efektivního finančního trhu v rámci EU a odstranění zbývajících významných ekonomických překážek, podpora trhu, který umožní volný tok finančních služeb a kapitálu, při zachování přiměřené a účinné kontroly, finanční stability a vysoké úrovně ochrany spotřebitelů, zavedení, vynucování a průběžné hodnocení stávajícího právního rámce, přísné dodržování pravidel a posílení evropského vlivu na globální finanční trh.
Finanční krize v roce 2008 způsobila nejen propad ekonomiky postižených států, ale také celkovou paniku ve společnosti. Proto je za současný cíl považován pokrok v evropské konvergenci dozorových orgánů, které jsou potřebné pro efektivní fungování evropského finančního trhu. Mezi další cíle patří oblast správy a řízení společností, reforma obchodního práva, účetnictví a další. Jak uvádí Böhm (2010, s. 53) jeden z nejvýznamnějších kroků, které vedou k hospodářskému růstu a vyšší zaměstnanosti, je prohlubování integrace v oblasti finančních služeb. Působením řídících a kontrolních mechanismů finančních institucí během hospodářské krize v roce 2008 ukázalo, že jejich chod není ideální. Böhm (2010, s. 55) uvádí, že řízení rizik bylo slabé, dohled nad správními radami a kontrola vedení nebyly dostatečné a struktura odměňování členů správních orgánů bylo
18
nevhodné. Tyto všechny faktory vedly k podstupování nadměrných rizik a akcionáři neměli kontrolu nad riziky ve finančních institucích, které vlastnili. Hospodářská krize odhalila nedostatky evropského rámce pro dohled, který se zabývá vytváření jednotného trhu finančních služeb. Proto vznikají nové nároky na dohled nad finančním trhem. V průběhu roku 2010 a 2011 vznikají nové orgány dohledu:
Evropský orgán pro bankovnictví EBA, nahrazuje stávající CEBS; Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění EIOPA, nahrazuje CEIOPS; Evropský orgán pro cenné papíry a trhy ESMA, nahrazuje CESR. Evropský výbor pro systémová rizika (ESRB), Evropský systém orgánů finančního dohledu (ESFS).
4.6.
Výhody a nevýhody bankopojištění
Tato kapitola je zaměřena na výhody a nevýhody bankopojištění z pohledu zainteresovaných stran – tedy ze strany banky, pojišťovny, klientů, ale i regulačních orgánů. Banka Bankovnictví je velmi konkurenční prostředí. Banky se snaží nalákat nové klienty a jedním z vhodných nástrojů je bankopojištění. Z pohledu bank je dle Ghilimei (2008, s. 86), bankopojištění velmi atraktivní a to z několika důvodů:
zabezpečuje další a stabilní příjem z pojištění, rozšíření portfolia služeb klientům, zvýšení věrnosti zákazníků, poskytuje integrované finanční služby „na míru“, finanční služby u jedné společnosti, snížení distribučních nákladů, možnost využití personálu, vyšší marže, tzv. křížový prodej, dlouhodobé snížení nákladů.
Pojišťovna Do určité míry jsou některé výhody i nevýhody pro banku a pojišťovnu stejné, jsou to však dvě různé instituce, které propojují svoji spolupráci. Pro pojišťovny je jednou z hlavních výhod získání zákaznické základny velkých bank. Banky mají
19
velké množství poboček, kde mohou pojišťovny nabízet své produkty. Pojišťovny tak mohou proniknout do nových zákaznických skupin bank. Další výhody jsou dle Korauše (2005, s. 36) tyto:
důvěra veřejnosti, velké množství zákazníků bank, nové finanční produkty, efektivnější spolupráce s bankovními partnery, již vytvořená síť poboček, dodatečný kapitál od bank s cílem zlepšit solventnost a rozšířit obchodní činnosti, využití více sítí, dlouhodobé snižování nákladů, rozšíření potenciálního trhu, propracovanější informační technologie banky.
Společné v hody pro banku i pojišťovnu (Ghilimei, 2008, s. 87)
zvýšení prodeje, geografické výhody (rozšířená základna poboček na určitém území), demografické výhody (široké spektrum zákazníků bank a pojišťoven), vyšší počet produktů a služeb, nové distribuční sítě, snižování nákladů, vzájemné „učení se“ a zlepšování vlastních služeb, synergie: o funkční, o finanční, o trhové politická (např. goodwill), rozšíření potenciálního trhu.
Společné nev hody pro banku i pojišťovnu (Ghilimei, 2008, s. 87)
přeložení bankovního obchodu na pojišťovací obchod (nevede ke zvýšení obratu, ale pro zákazníka je to výhodné), velmi komplikované řízení, vysoké požadavky na personál, některé náklady jsou krátkodobě vyšší (např. náklady na školení personálu), nová marketingová koncepce.
20
I přes některé nevýhody, které bankopojištění přináší, jsou tyto produkty natolik výhodné a pro klienty atraktivní, že výhody převáží. V dnešní vysoké konkurenci má spolupráce bank a pojišťoven synergický efekt, který jim umožňuje vyšší hospodářský výsledek. Ze zvýšení obratu profitují jak banky, tak pojišťovny (Ghilimei, 2008, s. 86). Klient Na druhé straně obchodu je zákazník, pro kterého může být pohodlnější a často tak tomu je, mít všechny produkty u jedné společnosti. Pro klienta z toho však může plynout i nevýhoda v podobě diverzifikace portfolia. Nevýhodou je také universálnost produktu, které tak nejsou vhodné pro všechny klienty. Výhodou může být snížení pojistného v důsledku snížení distribučních nákladů, ale to nemusí být zajištěno vždy. Mezi další výhody patří dle Korauše (2005, s. 340-41):
komplexní nabídka finanční produktů, instituce klientovi může nabídnout větší bezpečnost při vkladu, obchod může být ve větším rozsahu, levnější pojistné produkty.
Regulační orgány Jak uvádí Ghilimei (2008, s. 87), pro regulační orgány je bankopojištění výzvou, kterou finanční instituce musejí diverzifikovat. To by mělo přispět ke snížení systémového rizika. Banky budou mít prospěch z nižších příjmových volatilit, zatímco pojišťovny by mohly získat dodatečný kapitál k posílení vlastní kapitálové úrovně.
4.7.
Faktory úspěchu bankopojištění
Podstatou bankopojištění je efektivní vytváření a distribuce bankovních a pojistných služeb pro společnou skupinu klientů. V oblasti bankopojištění existují některé důležité faktory úspěšnosti. 4.7.1. Distribuce Jedním z faktorů, které vedou k úspěšnému prodávání bankopojišťovacích produktů je dokonale zvládnutá distribuce. V rámci personalistiky můžeme rozlišit tři základní typy prodejců (Korauš, 2005, s. 50):
akreditovaní reprezentanti – nabízející několik životních pojištění, které jsou propojené s bankovními úvěry nebo hypotékami,
21
konzultanti finančního plánování - prodejci, kteří nabízejí všechny produkty banky i pojišťovny, specializovaní pracovníci – pracovníci, kteří se zaměřují na obchody s významnými klienty.
Mezi další možnosti, jak nabízet zákazníkům své produkty je telemarketing, dále také prostřednictvím brokerů nebo přes specializované agentury. Pro celkovou distribuci je nejdůležitější strategie, jakým způsobem se budou služby dostávat ke konečným uživatelům. Volba typu distribuční cesty patří k nejzávažnějším rozhodnutím společnosti. O distribuční strategii rozhoduje vedení finanční instituce – vzhledem k tomu, že jde o strategické rozhodnutí musí vzít na zřetel záměry, schopnosti a finanční možnosti podniku. Při distribuci služeb bankopojištění různými sítěmi mohou vzniknout různé spory a proto, jak uvádí Korauš (2005, s. 50), je důležité aby:
bylo jasné vymezení produktů a jasné vymezení distribučních sítí, existoval soulad mezi distribučními procesy, byly respektovány kulturní rozdíly, existoval vedoucí jednotlivých sítí. 4.7.2. Kvalita služeb
V dnešní době se spotřebitel nesoustředí pouze na hmotné výrobky, ale také na zvyšování kvality poskytování služeb. Pro řízení a měření kvality služeb je důležitý přístup založený na uživateli a jeho subjektivní hodnocení. Jak uvádí Zapletalová (2003) ve svém článku, mezi kritéria sloužící k hodnocení kvality služeb patří:
spolehlivost, hmatatelnost (např.: fyzické vybavení, zařízení, oblečení zaměstnanců), komunikace, důvěryhodnost a způsobilost zaměstnanců, přístup a chování k zákazníkovi, dostupnost služby.
Zákazníci očekávají rychlé služby vysoké kvality. Jedná se především o uzavírání smluv, kvalitu likvidace pojistné události, nabídku produktů, proškolený personál, asistenční služby, informování zákazníka atd. Důležité pro poskytování kvalitní služby klientům je rozvíjení správného přístupu zaměstnanců, tak aby klienti měli pocit, že uspokojení jejich potřeb je
22
primární úlohou zaměstnanců. Každý klient má subjektivní potřeby, ale většinou používají přibližně stejná základní kritéria (Korauš, 2000, s. 28):
přístupnost služby – místo, čas; komunikace – věcnost, srozumitelnost; kompetence – odbornost zaměstnanců; zdvořilost – uctivost a pozornost zaměstnanců; důvěryhodnost – nevyhnutelná vlastnost zaměstnanců; spolehlivost – přesnost a důslednost zaměstnanců; vnímavost – rychlá a tvořivá reakce personálu na potřeby klienta; bezpečnost – odstranění rizika; reálnost – plnění prokládané kvality; porozumění a poznání klienta – individuální přístup ke klientům.
Pro zvýšení konkurenceschopnosti je důležité, aby celkový dojem z poskytnuté služby byl pro zákazníka co nejlepší. Proto je důležité zajistit maximální homogenitu jednotlivých prvků služby pomocí marketingového mixu a marketingových principů. Pouze maximální uspokojení zákazníka kvalitní službou umožňuje firmě úspěšně obstát v konkurenčním prostředí trhu. 4.7.3. Důvěryhodnost společnosti Pro poskytování bankopojištění je důležité, aby produkty byly komplexní, jednoduché a bezpečné. Cílem je vytvořit takový balíček služeb, který je pro klienta zajímavý. Např. v jednom balíčku pojistné smlouvy zahrnout pojištění domácnosti, auta a chaty. Korauš (2005, s. 53) uvádí, že bankopojišťovna by měla nabízet pouze unifikované produkty a specializované produkty by se měli vzhledem na jejich nákladnost přenechat specializovaným institucím. Důvěryhodnost společnosti rovněž může udávat rating, který vyjadřuje, zda půjčka nebo cenný papír bude správě a včas splacen. Obecně se dá rating rozdělit na rating emitenta (firmy, stát) a rating emise (cenného papíru). Tento ukazatel udělují ratingové agentury - mezi nejvýznamnější patří Moody´s, Standard & Poor´s a Fitch Ratings. Všechny tři agentury jsou z USA a působí po celém světě. Agentury používají tzv. ratingové stupnice, viz příloha č. 2.
23
Tabulka 1 Rating vybraných evropských zemí - agentura S & P (27. 4. 2012) Rating AAA
Země Německo, Nizozemsko, Norsko, Švýcarsko, Singapur, Dánsko, Finsko, Spojené království, Švédsko, Lucembursko AA+ Francie, Rakousko AA Belgie AAČeská republika A+ Slovinsko A Estonsko, Irsko, Slovensko APolsko, Malta BBB+ Itálie, Španělsko BBB Chorvatsko, Bulharsko, Litva, Rusko BBBIsland Spekulativní stupně BB+ Rumunsko, Lotyšsko, Kypr, Maďarsko BB Černá hora, Turecko, Portugalsko BBSrbsko D Řecko Zdroj: FX street
4.7.4. Podniková kultura Klíčem k úspěchu pro všechny společnosti nabízející služby jsou lidé. Nejen jako klienti, ale i jako zaměstnanci. Kultura v bankopojišťovně musí začít na vrcholu u top manažerů. Podle Korauše (2005, s. 57) je důležitou součástí podnikové kultury, aby se některé principy staly součástí každodenního života. Proto je důležitá firemní kultura a jeho podpora např. pomocí firemních novin, propagačních materiálů, vzájemných konzultací pojišťovacích agentů, přípravy modelových situací atd. Kultura organizace je pro společnost velmi prospěšná, protože vytváří prostředí, které přispívá ke zlepšení výkonnosti organizace a napomáhá inovaci a změnám. Ale může také působit opačně a to tím, že vytváří bariéry bránící dosahování cílů, vyvolává odpor k inovacím a změnám apod. Proto musí být zvolena rozumná rovnováha. Firemní kulturu posiluje systém různých rituálů, neformálních skupin, komunikačních vzorců, dodržování určitých psychologických úmluv a další. Do podnikové kultury řadíme (Tureckoiová, 2004, s. 134):
hodnoty a postoje, které vyjadřují, co je v organizaci a pro organizaci důležité; normy chování, které slouží k realizaci hodnot;
24
symboly, které vytvářejí povědomí o organizaci nejen u zaměstnanců, ale i u veřejnosti. 4.7.5. Efektivita prodeje
Mezi důležité faktory úspěchu bankopojištění je vysoká produktivita prodeje. Tato činnost je velmi rozmanitá, patří sem např. nábor pojišťovacích agentů, motivace, školení, odměňování a další. Stejně jako podniková kultura je efektivita prodeje závislá na lidech. Korauš (2005, s. 55) uvádí, že je vhodné odměňovat zaměstnance za vynikající výsledky, ale pouze za uzavřené smlouvy, od kterých zákazník neodstoupí. Dlouhodobost uzavřených smluv pro společnost znamená, že zákazník je spokojený se smlouvou a předčasně ji neukončí. Uzavření takovéto smlouvy vyžaduje profesionální přístup od zaměstnanců, a proto je důležité, aby společnost své zaměstnance neustále monitorovala a vyhodnocovala. Proto, aby zaměstnanci mohli nabízet bankopojištění, musejí být řádně proškoleni. Personál bank by se měl orientovat v oblasti pojišťovnictví zejména v charakteristice pojistných produktů, jejich distribučních sítí a měl by být schopen poradit s problémy klienta v oblasti pojištění. Pro výpočet efektivity jsem se rozhodla pro vzorce, které zmiňuje Kašparovská (2006, s. 30-31) a jsou uvedeny v kapitole Metodika. Schopnost dosažení zisku a jeho udržitelnosti je rozhodujícím faktorem bonity banky. Právě zisk je hlavním ukazatelem schopnosti plnit finanční závazky. V rámci hodnocení ziskovosti uvádím rentabilitu vlastního kapitálu (ROE) a rentabilitu celkových aktiv (ROA). 4.7.6. Produktový mix Vhodnou modifikací produktu, ceny a propagační činnosti je možné dosáhnout větší spokojenosti zákazníka a získat konkurenční výhodu. Korauš (2005, s. 59) píše, že pro bankopojištění je důležité, aby produkty byly jednoduché a design produktů byl jednotný. Klíčem k úspěchu nejen v bankopojištění je vývoj produktu, který je vhodný pro zvolenou distribuční síť. Samozřejmostí je vyškolený personál, který zná obsah všech produktů. Pro společnost je výhodný menší počet nabízených produktů než velké množství komplikovaných produktů, které pouze zákazníky matou. Produktový mix by měl být konzistentní, tzn., že by měly být vazby mezi jednotlivými produkty velmi těsné.
25
Produkty, o které bude mít bankopojišťovna vždy zájem, je životní pojištění. Při zavádění nových produktů je potřeba zohlednit šířku produktového mixu. Pokud bude společnost nabízet příliš velké portfolio produktů, hrozí zde nebezpečí, že zaměstnanci budou zbytečně přetěžovaní příliš velkým množstvím produktů.
4.8.
Kritické faktory úspěchu
V rámci bankopojištění existuje mnoho faktorů, které vedou k úspěchu, ale existují i kritické faktory. Tyto faktory můžeme rozdělit do 2 směrů: 1. prostředí bankopojistění, 2. manažerské úspěchy bankopojištění. Prostředí bankopojištění Patří sem faktory, které má společnost pod kontrolou a mohou se měnit. Do tohoto prostředí patří (Korauš, 2005, s. 68):
politické a regulační vlivy – v rámci EU existuje jednotný vnitřní trh, který se snaží implementovat směrnice, které přispívají k harmonizaci různých trhů. I když se EU snaží odstraňovat bariéry na trhu, vždy budou mezi jednotlivými zeměmi různé daňové režimy, pravidla a právní prostředí. o zdanění – kritický faktor, který velmi ovlivňuje bankopojištění. Změny zdanění mohou mít dopady na konkurenci a produktovou strategii. Daňové stimuly se např. u životního a důchodového pojištění ukázaly velmi důležité, protože ekonomické subjekty se potom rozhodují jak a kam investovat. o regulace – každá země bankopojištění reguluje „po svém“, některé země ho regulují více a některé méně. V zemích, kde je bankopojišťovnictví nejúspěšnější, je regulace uplatňována nejméně omezené míře. kulturní vlivy – vnímání zákazníků je důležitým faktorem pro vytvoření bankopojišťovacího modelu.
Manažerské úspěchy bankopojištění Jedná se o kritické faktory úspěchu bankopojištění. Patří sem interní faktory týkající se organizace (Korauš, 2005 s. 66):
výběr distribuční sítě, školení, přístup k zákazníkům, design jednotlivých produktů,
26
technologie.
4.9.
Marketingové řízení komerčních bank a pojišťoven
Pro marketingové řízení bank i pojišťoven je důležitá marketingová analýza, která používá ke svému naplnění marketingový informační systém a portfolio analýzy. Řezáč (2009, s. 63) tvrdí, že k nejdůležitějším aktivitám marketingově orientovaného podniku patří zjišťování potřeb a požadavků spotřebitelů a vytváření atraktivní nabídky výrobků a služeb pro jednotlivé cílové segmenty trhu. Z tohoto důvodu by si měla každá společnost vytvořit vlastní marketingový informační systém, který můžeme dále rozdělit na:
vnitřní marketingový systém – např. informace o tržbách, pohledávkách, závazcích, atd. vnější marketingový systém – např. informace o konkurenci, distributorech, zákaznících, atd. marketingový výzkum o primární – pozorování, dotazování, experiment, o sekundární – získání informací např. z literatury či médií.
Na každý podnikatelský subjekt působí určité vnější vlivy, které nemůže změnit, ale musí na ně umět reagovat, poznávat a analyzovat je. Do vnějších vlivů patří zejména:
přírodní, ekonomické a sociální vlivy; vliv zákazníků, dodavatelů a konkurence; technické a technologické vlivy, politické, institucionální a legislativní vlivy; kulturní, mezinárodní, demografické vlivy.
Opakem vnějších vlivů jsou vnitřní vlivy, které je možné ovlivnit. Lze je kontrolovat a upravovat, tak aby vytvářely příznivé podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit. Mezi vnitřní vlivy patří:
pracovní, podnikové a finanční zdroje; vědeckotechnický rozvoj; alternativní distribuční cesty.
Pro zmapování vnitřního i vnějšího prostředí se používá několik analýz např. SWOT, finanční, analýza životního cyklu pojistného produktu nebo analýza nákladů pojistného.
27
4.10.
SWOT analýza bankopojištění
Pro všechny společnosti je velmi důležité, aby si rozmyslely, kterým směrem se budou rozvíjet a do kterého produktu budou investovat. Následující SWOT analýza byla vypracována na základě Knowlege Network, (2010)4: Silné stránky:
zvyšující se poptávka po životním pojištění, křížové prodeje klientů bank i pojišťoven, důvěryhodnost bank, loajalita zákazníků vůči bance, široká síť poboček bank, banky jsou ve stálém kontaktu se svými zákazníky, nárůst populace, finanční údaje zákazníků bank.
Slabé stránky:
pracovníci bank nemají dostatečné odborné znalosti o pojištění a naopak, složité a finančně náročné informační technologie, různé zdanění v různých zemích, univerzální produkt nemusí být pro všechny zákazníky.
Příležitosti:
schopnost střední třídy šetřit, pojišťovna má nové informace o zadluženosti klientů bank, široká distribuční síť bank, zvýšení výnosnosti aktiv, pojištění a bankovní služby jsou k dispozici od jednoho poskytovatele služeb, dlouhodobé udržení klientů.
Hrozby:
poškození značky při špatném řízení, spor o klienty, zákazníci mohou mít pocit, že jsou nuceni k nákupu pojištění, změna přístupu, myšlení a kultury práce, konkurence,
Knowledge Network – akademie pojištění a financí, jedná se o instituci pro plánování financí a poskytuje vzdělávací programy 4
28
personální problémy, politické a regulační vlivy, manažerský neúspěch, neschopnost integrace marketingových plánů, špatné propojení distribučních sítí.
Vytvoření bankopojišťovacích operací má významný dopad na odvětví finančních služeb. Banky a pojišťovny se slučují do uskupení, které nabízejí širokou škálu produktů. Jak jsem již uvedla, banky se snaží o zvýšení výnosů z poplatků, které jim přináší pojištění. A pro pojišťovny je to nástroj pro zvýšení jejich pronikání na trh a rovněž mohou těžit z marketingu prostřednictvím bank.
4.11.
„7P“ v bankopojišťovacím marketingu
Cílem marketingu dle Kotlera (2004, s. 42) je vytvořit hodnoty pro zákazníky prostřednictvím směny a uspokojovat jejich potřeby a přání. Zkratka „7 P“ označuje základní složky marketingového mixu – product, price, place, promotion, personnel, process, physical evidence.
Produkt je samotný výrobek nebo služba. Vyjadřuje také, jakým způsobem je nabízena a prodávána. Cenou se rozumí hodnota vyjádřená v penězích, za kterou se produkt prodává. V ceně jsou zahrnuty slevy, náhrady, termíny a podmínky placení. Místo uvádí, kde a jak se bude produkt prodávat. Dále také způsoby distribuce produktu od jeho výrobce ke konečnému zákazníkovi. Propagace ukazuje, jak se potenciální zákazník informuje o výrobcích a službách. Zaměstnanci mají klíčovou roli v oblasti služeb. Proces je prostředek k dosáhnutí výsledků. Fyzický důkaz – jde o materiální část služeb, např. internetové stránky.
V minulosti se společnosti snažily získat nové zákazníky, tak aby se zvyšoval objem prodeje. V současné době je však kladen důraz na udržení stávajících zákazníků a budování trvalých vztahů. Pro úspěšné přežití ve velmi konkurenčním prostředí, musí společnosti používat „7P“ strategii efektivně. Provádění odpovídajícího průzkumu trhu umožňuje poskytování efektivních produktů, které vedou ke spokojenosti zákazníků (Knowlege Network, 2010). Efektivnost a udržení zákazníků je velmi důležité i pro banky a pojišťovny. Pro bankopojištění zde uvádím „4P“ podle Knowlege Network, 2010:
29
Produkt
produkt v bankopojištění by měl být inovativní a odlišný od tradičního produktu, produkt by měl být navržen tak, aby pro zákazníky byl co nejjednodušší a aby ho zákazník mohl nakupovat tzv. „ přes pult banky“, důležitým faktorem je analýza toho, co může spotřebitel zaplatit a následně připravit produkt, který bude pro zákazníka žádoucí.
Místo
bankopojišťovací produkty by měly být distribuovány prostřednictvím poboček bank i pojišťoven, společnosti by měli dodržovat marketingové strategie distribuce.
Cena
pro tvůrce bankopojišťovacího produktu je důležité zjistit, co může spotřebitel zaplatit a připravit inovativní produkt a distribuovat ho takových způsobem, že produkt bude k dispozici v této cenové kategorii.
Propagace
jeden z nejdůležitějších faktorů je vytvoření povědomí o produktech bankopojištění mezi spotřebiteli.
Na základě obecně přijímaných poznatků dle Kotlera (2006) lze doplnit zbylé „3P“: Zaměstnanci
zaměstnanci jsou nejdůležitějším elementem, který hraje roli v procesu poskytování služby a tím ovlivňují vnímání kupujícího. Zaměstnanci, kteří nabízejí bankopojištění by měli být řádně proškoleni.
Proces
proces je prostředek k dosáhnutí výsledků. Aby bylo bankopojištění úspěšné, je potřeba spojení několika procesů, např. propojení telemarketingu a internetového marketingu.
Fyzický důkaz
do fyzického důkazu bankopojištění administrativa, brožury, uniformy atd.
patří
internetové
stránky,
30
5. Analýza bankopojištění ve vybraných státech Evropské unie V této části práce budu analyzovat bankopojištění ve vybraných státech Evropské unie. Jak jsem již uvedla, bankopojištění se v jednotlivých zemích od sebe velmi liší. Tyto produkty byly obzvláště úspěšné ve Francii, Španělsku a Velké Británii. Banky v těchto zemích mají víc jak 50% podíl na distribuci produktů životního pojištění. Graf 2 Rozložení životního pojištění podle distribuční sítě u vybraných státu EU, 2010
UK SL PT PL NL
LT IT FR ES
DE BE AT 0%
20%
40%
60%
80%
100%
zaměstnanci pojišťoven, prodej na dálku pojišťovací agenti makléři ostatní distribuční sítě (banky, pobočky, pošty,…) ostatní Zdroj: CEA Statistic No. 42: European Insurance in Figures, November 2010 5
Nejvyšší podíl bank v distribuci životního pojištění má Portugalsko (82 %), mezi další země patří Malta s 80 % a Španělsko se 72 %. Pojišťovací agenti jsou 5
viz příloha č. 3
31
nejvíce úspěšní ve Slovinsku, v Nizozemí a v Německu. Nejnižší tržní podíl bankopojištění je ve Slovinsku a Nizozemí. Tato nízká část je způsobena nízkým podílem životního pojištění. U Velké Británie nejsou zastoupeny ostatní distribuční sítě, protože metodika výpočtu je rozdílná, tyto distribuční sítě nejsou oddělitelné a jsou započítaný ve zbývajících skupinách. Graf 3 Rozložení neživotního pojištění podle distribuční sítě u vybraných států EU, 2010
UK
SL PT PL NL LT IT FR ES DE BE AT 0%
20%
40%
60%
80%
100%
zaměstnanci pojišťoven pojišťovací agenti makléři ostatní distribuční sítě (banky, pobočky, pošty,…) ostatní Zdroj: CEA Statistic No. 42: European Insurance in Figures, November 2010 6
Z grafu č. 3 je patrné, že distribuční sítě se oproti životnímu pojištění značně liší. Neživotní pojištění se prodává především prostřednictvím zaměstnanců pojišťoven a pojišťovacích agentů. Bankopojištění v neživotním pojištění představuje pouze 10 % ve všech zemí CEA7. Největší tržní podíl bankopojištění 6
viz příloha č. 3 CEA – federace národních asociací pojistitelů z 31 evropských zemí, které jsou uvedeny v příloze č. 1 7
32
pro neživotní pojištění je ve Španělku a Turecku. V ostatních zemí nepřesahuje 10% podíl trhu. V následující kapitole se budu zabývat rozložením životního a neživotního pojištění ve vybraných státech Evropské unie. Následně pak podrobněji rozeberu Velkou Británii, Francii, Německem a Španělskem vzhledem k různě rozvinutému bankopojištění.
5.1. Rozložení životního a neživotního pojištění ve vybraných státech EU Téměř 75 % evropského trhu s životním pojištěním představuje Velká Británie, Francie, Německo, Itálie a Španělsko.8 Graf 4 Rozložení životního a neživotního pojištění ve vybraných státech EU, 2010
74%
UK 30%
SI
26% 70%
72%
PT
28%
59%
PL
41%
32%
NL
68% 67%
MT 31%
LT
33% 69%
IT
69%
31%
FR
69%
31%
ES
47%
53%
DE
50%
50%
65%
BE
35%
45%
AT
0%
20%
55%
40% životní pojištění
60%
80%
100%
120%
neživotní pojištění
Zdroj: CEA Statistic No. 42: European Insurance in Figures, November 2010
8
Zpracováno dle: výroční zprávy ČAP
33
Z grafu č. 4 je zřejmé, že životní pojištění ve většině zemí převažuje. Neživotní pojištění má oproti životnímu větší zastoupení např. na Slovensku, v Nizozemí, Litvě, Estonsku a Rakousku. Hospodářská krize postihla ekonomiku EU na podzim roku 2007, portfolio evropských investorů se snížilo o více než 7 200 mld. eur v roce 2007 a o rok později o 6 500 mld. eur.9 Výjimečná opatření v rámci „Plánu evropské hospodářské obnovy“ pomohla obnovit důvěru v bankovním sektoru a poptávka na kapitálovém trhu se díky tomu zvedla o více než 6 800 mld. eur v roce 2009. Převážná část investic byla investována do životního pojištění.
5.2.
Velká Británie
První bankovní institucí, která založila vlastní pojišťovací pobočky, byla v roce 1967 TSB Trust Company a byla založena z iniciativy TSB Associations. Asociace sdružovala 77 bankovních spořitelen. Během několika let banka dosahovala vysokého zisku a bankopojištění získalo 15% podíl na hospodářském výsledku skupiny TSB. Mezi další banky, které propojovaly bankovnictví a pojišťovnictví patří např. banka Lloyds Bank, která vlastní pojišťovnu Black Horse Life. V roce 1993 se spojila banka National Westminster a pojišťovna Clerical Medical. Britské společnosti HBOS, Llodys TBS a HSBS v roce 2003 vlastní dceřiné pojišťovací pojišťovny. V roce 2008 se společnosti HSBS a Lloyds TBS dohodly na společné fúzi. Mezi další společnosti, které se dohodly na partnerském vztahu je Royal Bank of Scotland a pojišťovna AVIVA a Barclays. Toto propojování společností se uskutečnilo na základě špatné finanční situace, které bylo zapříčiněno hospodářkou krizí (Korauš 2005, s. 246-250). Britská Asociace ABI ukazuje, že v roce 2009 byl prodej nových pojistných obchodů velmi malý, ale již v první polovině roku 2010 bylo životní pojištění téměř o 11 % vyšší než v předchozím roce.
9
Zpracováno dle: CEA Statistic No. 42
34
Graf 5 Distribuční sítě životního pojištění, Velká Británie, 2007
5% 10%
makléři bankopojištění
20%
pojišťovací agenti 65%
ostatní
Zdroj: Sigma (2007)
Graf 6 Distribuční sítě neživotního pojištění, Velká Británie 2007 4%
10% makléři ostatní 32%
54%
bankopojištění pojišťovací agenti
Zdroj: Sigma (2007)
Bankopojištění jako distribuční síť nemá ani u životního ani u neživotního pojištění tak významný tržní podíl. U životního pojištění zaujímá 20 % a u neživotního pojištění pouze 10 %. Nejvýznamnější roli v distribuci u obou pojištění zaujímají makléři, tito prodejci jsou nezávislí finanční poradci. U neživotního pojištění také zaujímají velkou část distribuce tzv. ostatní prodejci, kteří jsou zastoupeni především přímými prodeji pojišťoven. Jak je zřejmé z grafů č. 5 a 6, ve Velké Británii není bankopojištění moc rozšířené. Jedním z hlavních důvodů je, že zde existují přísné regulační podmínky
35
stanovené britskými zákony. Největší problém je, že pojištěné produkty nemohou být prodávány přes zaměstnance banky, ale pouze přes regulované prodejce. Bankopojištění ve Velké Británii je považované za druhořadé pojištění, není to klíčová aktivita. Jen zřídka je bankopojištění dostatečně začleněné do firemní kultury a školení (Korauš, 2005, s. 253).
5.3.
Francie
Propojování bank a pojišťoven nastalo ve Francii v 80. letech, kdy banky vstoupily na trh s neživotním pojištěním. První bankou, která si založila své dceřiné pojišťovny pro životní i neživotní pojištění byla Crédit Mutuel. Následovala ji banka Crédit Lyonnais, která převzala zdravotní pojišťovnu La Médicale de France. Původně to měla být jen výhodná investice, ale banka si uvědomila velký potenciál a začala nabízet pojišťovací produkty. Mezi další banky, které si pořídily pojišťovny, jsou:
Société Générale (pojišťovna UMAC, akvizice 1973), Compagnie Bancaire (pojišťovna Cardif, založena 1980), Banques Populaires (založena pojišťovna Natio Vie, 1980).
Nejúspěšnější francouzskou bankopojišťovnou se stala Predica založená roku 1980, která se za 4 roky stala druhou největší životní pojišťovnou. Důvody proč bylo bankopojištění ve Francii tak úspěšné byly výhodný daňový a regulační režim, rozsáhlá struktura portfolia a nedostatek penzijních fondů. Jako první založila neživotní pojišťovnu Crédit Mutuel ACM a to v roce 1971. V životním pojištění velmi úspěšná společnost Predica, která později založila i neživotní pojišťovnu. Graf 7 Distribuční sítě životního pojištění ve Francii bankopojištění zaměstnanci pojišťoven makléři pojišťovací agenti ostatní
1995 2010 0%
20%
40%
60%
80%
Zdroj: CEA Statistic: European Insurance in Figures 1995, 2010 10
10
viz příloha č. 3
36
Z grafu č. 7 je zřejmé, že ve sledovaném období se distribuční sítě změnily jen zčásti. Bankopojištění má stále dominantní pozici a jeho podíl je 60%. Nárůst prodeje, můžeme vidět u skupiny makléřů. U neživotního pojištění je situace rozdílná, jak ukazuje následující graf. Graf 8 Distribuční sítě neživotního pojištění ve Francii
pojišťovací agenti zaměstnanci pojišťoven makléři
1995
bankopojištění
2010
ostatní 0%
10%
20%
30%
40%
Zdroj: CEA Statistic: European Insurance in Figures 1995, 2010 11
Bankopojištění u neživotního pojištění nemá takové zastoupení jako u životního. Je to z důvodu rozdílného vývoje. Bankopojištění u neživotního pojištění je distribuované především pojišťovacími agenty a zaměstnanci pojišťoven. Nárůst podílu bankopojištění v neživotním pojištění je však mezi léty 1995 a 2010 znatelný.
5.4.
Španělsko
Zvláštností španělského pojišťovacího trhu je, že nebyl tolik rozvinut a právě toho využily banky a začaly prodávat pojistné produkty. Španělský trh životního pojištění patří mezi nejvíce rozvijící se trhy v Evropě. Jako první začala ve Španělsku propojovat bankovní produkty a pojištění společnost Banco de Espańa. Banka Banco Espańol de Credito (známá pod zkratkou BENESTO) vytvořila joint venture s bankou Union y el Fenix. Cílem vzájemné spolupráce byl prodej životního pojištění přes pobočky. Největší bankou ve Španělku je banka La Caixa, která byla založena 1988 a vlastní pojišťovnu Vida Caixa.
11
viz příloha č. 3
37
Graf 9 Distribuční sítě životního pojištění ve Španělsku bankopojištění pojišťovací agenti makléři zaměstnanci pojišťoven
1999 2010
ostatní 0%
20%
40%
60%
80%
Zdroj: CEA Statistic: European Insurance in Figures 2000, 2010 12
Bankopojištění má ve Španělsku velké zastoupení (73 % v roce 2010). Stejně jako ve Francii mělo Španělsko legislativní výhody a má jeden z nejvíce se rozvíjejících trhů bankopojišťovnictví. Příjem z prémií ze životního pojištění představuje až 65 %. Makléři a zaměstnanci pojišťoven mají větší podíl na prodeji životního pojištění než v roce 1999, stále však jde o méně častý způsob distribuce.
Graf 10 Distribuční sítě neživotního pojištění ve Španělsku
pojišťovací agenti makléři zaměstnanci pojišťoven
1999
bankopojištění
2010
ostatní 0%
20%
40%
60%
Zdroj: CEA Statistic: European Insurance in Figures 2000, 2010 13
U neživotního pojištění je situace opět rozdílná. Zde ale můžeme vidět značné rozdíly mezi roky 1999 a 2010. Zatímco v roce 1999 bylo neživotní pojištění prodáváno především přes pojišťovací agenty a přes ostatní prodejce (realitní a cestovní kanceláře, auto prodejci, …), v roce 2010 je tato situace zcela jiná. Největší rozdíl je u zaměstnanců pojišťoven: v roce 1999 byl tento distribuční kanál prakticky na nule, ale v roce 2010 to bylo již 23 %. Situace na trhu se změnila, protože se trh vyvinul a banky začaly využívat pojišťovny ve větší míře. 12 13
viz příloha č. 3 viz příloha č. 3
38
5.5.
Německo
Bankopojištění má v Německu jiný charakter než ve Francii a Velké Británii. Vztahy mezi bankami a pojišťovnami existovaly ještě před tím, než se samotné bankopojištění objevilo. Tyto vztahy jsou mnohem volnější oproti zmíněným zemím. První banky, které začaly nabízet bankopojištění jsou Raiffeisen a Volksbank, které vytvořily společnou pojišťovnu R&V Lebensversicherung. V roce 1991 Raiffeisen a Volksbanka získaly až 20% podílu na německém trhu zdravotního pojištění. Pojišťovna R&V se stala v roce 2001 největší pojišťovnou v Německu. Jednou z dalších bank, která se spojila s pojišťovnou, je společnost Berliner, která se spojila s pojišťovnou Gothaer Lebensversicherung. Tato společnost nejvíce využívá pojišťovací agenty, kteří nabízejí vlastní pojistné produkty a bankovní služby. V současné době patří významný podíl v německém pojištění velkým firmám, které nabízejí podobné produkty. Mají široké zastoupení a vysokou kupní sílu a tak vytváří velkou konkurenci na trhu. Mezi největší hráče na trhu patří: Allianz, AXA, HDI Direkt Versicherung AG, Munich Re, Zürich, HUK24, DA Direkt Versicherung, Europa Direktversicherer a Ontos. Na vývoj německého pojištění také mají vliv nové právní předpisy (zákon o důchodovém příjmu a daňová novela zákona). Graf 11 Distribuční sítě životního pojištění v Německu 2010
3% 3%
pojišťovací agenti bankpojištění
20% makléři 20%
54% zaměstnanci pojišťoven ostatní
Zdroj: CEA Statistic: European Insurance in Figures 2010 14
14
viz příloha č. 3
39
V Německu je životní pojištění nejčastěji distribuováno přes pojišťovací agenty (54 %). Makléři a bankopojištění mají stejný podíl a to 20 %. Na německém trhu existují obchodní systémy investičních společností, které spolupracují s bankami a pojišťovnami. Graf 12 Distribuční sítě neživotního pojištění v Německu 2010 6%
4% 4% pojišťovací agenti makléři bankpojištění
24% 62%
zaměstnanci pojišťoven ostatní
Zdroj: CEA Statistic: European Insurance in Figures 2010 15
Neživotní pojištění je v Německu nejvíce distribuované díky pojišťovacím agentům stejně jako u životního pojištění. Jiná situace, ale nastává u bankopojištění, protože u neživotního pojištění zaujímá pouze 6 % oproti 20 % u pojištění životního. V následující kapitole se zaměřím na hlubší analýzu bankopojištění v České republice. Podrobněji rozeberu pojistný a bankovní sektor. Posléze se zaměřím na konkrétní společnosti, které se zabývají bankopojištění.
15
viz příloha č. 3
40
6. Analýza bankopojištění v České republice V této části práce budu analyzovat bankopojistění na českém finančním trhu. Nejdříve se zaměřím na popis pojištění v České republice na jeho vývoj v životním a neživotním pojištění. Dále budu analyzovat vybrané banky a pojišťovny, které působí na trhu.
6.1.
Pojistný sektor v České republice
V roce 2010 nedošlo z celkového pohledu na pojistném trhu k významným změnám. V České republice působilo 11 tuzemských pojišťoven, 24 se zahraniční účastí a 18 poboček zahraničních pojišťoven. Z celkového počtu zahraničních pojišťoven je jich 14 zaměřeno na oblast neživotního pojištění a 4 se specializují na životní pojištění.16 Na českém trhu působí také pojišťovny, které tu nemají založenou pobočku. V roce 2010 bylo těchto společnosti 658 a to většinou na trhu s neživotním pojištěním. Společnosti mají tuto možnost na základě ekonomické svobody dočasně poskytovat služby, aniž měly povinnost založit pobočku. Obdobně provozovalo tuto činnost v zahraničí 21 tuzemským pojišťovacích subjektů. V oblasti legislativy byla v roce 2010 prioritou pro všechny pojišťovny rámcová směrnice Solvency II, která vstoupí v platnost v roce 2013.17 Tato směrnice je zaváděna především pro zlepšení řízení rizikového produktu a výhodnosti pojišťoven.
16 17
Zpracováno dle: ČAP Zpracováno dle: ČAP
41
Graf 13 Pojišťovny podle zaměření 35
30 25 20
životní pojišťovny
15
neživotní pojišťovny
10
se smíšenou činností
5 0
Zdroj: výroční zpráva CNB18
V České republice mají největší zastoupení pojišťovny, které se zabývají neživotním pojištěním. Naopak nejméně je životních pojišťoven. Společnosti se smíšenou činností se zabývají životním i neživotním pojištění ve sledovaném období je jich v ČR v průměru 16. Následující graf ukazuje vývoj základních pojistných ukazatelů v jednotlivých letech, které uveřejňuje Česká asociace pojišťoven. Podíl předepsaného pojistného na hrubém domácím produktu v běžných cenách se zvýšil u životního pojištění a u neživotního pojištění stagnoval.
18
viz příloha č. 3
42
Graf 14 Vývoj předepsaného pojistného a HDP v České republice 20% 15% životní pojištění 10%
neživotní pojištění celkem
5%
HDP
0% 2006
2007
2008
2009
2010
-5% Zdroj: ČAP, meziroční změny v %, běžné ceny 19
Životní pojištění v evropských zemích zaujímá průměrně 60% podíl a Česká republika se k tomuto podílu začíná pomalu přibližovat. V roce 2010 došlo k meziročnímu nárůstu celkového pojištění o 8,2 % a hlavní podíl na tom mělo životní pojištění. Z grafu č. 14 je zřejmé, že došlo k meziročnímu růstu životního pojištění a to o 19 %. Zásadní vliv na celkový vývoj pojistného trhu měla oblast životního pojištění, jehož růst je způsoben téměř výhradně jednorázově placeným životním pojištění20. Podíl předepsaného pojistného na hrubém domácím produktu se vzhledem k rychlejšímu růstu pojistného zvýšil ze 4,0 % na 4,3 %. Životní pojištění se zvýšilo z 1,7 % na 2,0 %. Neživotní pojištění v roce 2010 prakticky stagnovalo na hodnotě 2,3 %. Hlavním podílem na stagnaci neživotního pojištění je výrazný propad předepsaného pojištění v oblasti pojištění motorových vozidel. Dochází zde k nepoměru předpisu a počtu pojistných smluv, pojišťovny tlačí ceny pojištění dolů díky silné konkurenci.21 Jak je zřejmé z grafu č. 15, v posledních třech letech tempo růstu pojistného trhu převyšovalo vývoj HDP.
19
viz příloha č. 3 Zpracováno dle: výroční zprávy ČAP 2010 21 Zpracováno dle: výroční zprávy ČAP 2010 20
43
6.2.
Bankovní sektor v České republice
Počet subjektů s aktivní bankovní licencí na českém trhu se po několika letech stagnace zvyšuje. Český bankovní sektor se k 30. 12. 2010 skládá ze 44 bank. Celkový objem aktiv zpravovaných bankovním sektorem dosáhl ke konci března 2011: 4,247 mld. Kč.22 Z hlediska struktury nedochází v českém bankovním sektoru k výrazným změnám. Na trh přicházejí noví hráči přilákáni růstovým potenciálem české ekonomiky a struktura trhu je dlouhodobě stabilizována. Výhodou českého bankovnictví je nadprůměrná kapitálová přiměřenost. Připravovanou regulaci Basel III české banky splňují již nyní23. Kapitálová přiměřenost vybraných společností pro rok 2010: 24
Komerční banka – 15,3 %, Československá obchodí banka – 16,51 %.
ČNB pravidelně podrobuje české banky sérií zátěžových testů a výsledky těchto testů potvrzují stabilitu a odolnost bankovního systému. Cílem těchto zpráv je identifikace rizika pro finanční stabilitu pro nejbližší období. Stabilitu bankovního sektoru podporuje schopnost bank udržet si ziskovost i v období zvýšených nákladů na riziko. Finanční instituce jsou podle výsledků zátěžových testů odolné vůči relevantním rizikům. Žádná banka by se v zátěžových testech nedostala do situace nedostatečné likvidity25.
Zpracováno dle: výroční zprávy České bankovní asociace 2010 Zpracováno dle: výroční zprávy České bankovní asociace 2010 Zpracováno dle: výroční zprávy komerčních bank 25 Zpracováno dle: výroční zprávy ČNB – hodnocení odolnosti finančního sektoru 22 23 24
44
Graf 15 Kvalita úvěrového portfolia bank k 30.6.2011
k 30.6.2010
0,89% 3,16% 2,28% 4,36%
2,56% 1,04% 2,44% 5,00%
standardní sledované nestandardní
89,35%
88,96 %
pochybné ztrátové
Zdroj: Výroční zpráva ČBA 26
Hlavní složkou úvěrového portfolia v bankovním sektoru jsou standardní úvěry, které dosahují téměř 90 %. Ostatní složky, tedy sledované, nestandardní, pochybné a ztrátové zaujímají zbylých 10 %. Jak je z grafu zřejmé, v uvedených letech se poměr příliš nezměnil. Většina kapitálu bank je tvořena vysoce kvalitním Tier 1 kapitálem. Velké banky (nad 200 mld. Kč aktiv) ovládají 58 % aktiv, ale jejich tržní podíl se postupně snižuje především ve prospěch středních bank.27 Graf 16 Podíl skupin bank (dle velikosti) na celkových aktivech 4%
velké banky
10%
střední banky
11% 16%
stavební spořitelny 59%
pobočky zahraničních bank malé banky
Zdroj: Výroční zpráva ČBA 28
26 27 28
viz příloha č. 3 Zpracováno dle prognózy České bankovní asociace 2010 viz příloha č. 3
45
Největší podíl na bankovním trhu zaujímá skupina velkých bank, mezi které patří ČSOB, Česká spořitelna a Komerční banka. Jak jsem již uvedla, český bankovní sektor má stabilní charakter, díky silné bilanci a řízení rizik nedošlo k zásadnímu snížení schopnosti bank poskytovat úvěry.
46
6.3.
Komerční banka
Komerční banka vznikla v roce 1990 vyčleněním obchodní činnosti z bývalé Státní banky československé. Hlavním majitelem akcií po schválení privatizačního projektu v roce 1992 zůstal fond národního majetku České republiky a Slovenské republiky. V roce 1997 Vláda České republiky schválila prodej státem vlastněných akcií Komerční banky strategickému investorovi. O čtyři roky později se ujímá manažerské kontroly francouzská skupina Société Générale. Po zavedení nové firemní identity a zavedení nové segmentace klientů v roce 2003 Komerční banka získala ocenění Nejdynamičtější a Nejdůvěryhodnější bankou roku. Struktura Skupiny Komerční banky v České republice v roce 2011: Graf 17 Skupina KB v České republice
Komerční banka
Penzijní pojištění
Penzijní fond KB, a.s. (100 %)
Stavební spoření
Modrá pyramida a.s. (100 %)
Podílové služby
Facotoring KB, a.s. (100 %)
Spotřebitelské úvěr
Essox, s.r.o. (50,93 %)
Pojištění
Komerční pojišťovna, a.s. (49 %) Bastion European Investments S.A.
Ostatní nestrategické účesti
Czech Banking Credit Bureau, a.s. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.
Zdroj: Vlastní zpracování dle výroční zprávy Komerční banky
47
Banka aktivně spolupracuje s Komerční pojišťovnou, která byla založena v roce 1995 jako dceřiná společnost. Většinový podíl 51 % společnosti Komerční pojišťovny má společnost SOGECAP29 51 % a 49 % akcií vlastní Komerční banka. Komerční banka a Komerční pojišťovna uzavřely distribuční smlouvu, která zahrnuje model odměňování Komerční banky jako hlavního distributora produktů Komerční pojišťovny. Předmět činnosti Komerční pojišťovny:
pojišťovací činnost, zajišťovací činnost (ve smyslu odevzdání části převzatého rizika zajistiteli), činnosti související s pojišťovací a zajišťovací činností, zábranná činnost, uzavírání zprostředkovatelských smluv s fyzickými osobami nebo právnickými osobami s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky na sjednávání pojištění ve svůj prospěch.
Komerční pojišťovna je univerzální pojišťovnou, která se zaměřuje na oblast životního pojištění. V roce 2010 měla 12,3% podíl na trhu životního pojištění. Obchodní strategie je založena na 4 pilířích: 1. Model bankopojištění s Komerční bankou spořící a investiční životní pojištění, rizikové životní pojištění k úvěrům, neživotní pojištění. 2. Spolupráce s ostatními partnery z finanční Skupiny KB – Modrá pyramida stavební spořitelna, ESSOX, Penzijní fond Komerční banky rizikové životní pojištění, neživotní pojištění. 3. Externí obchodní partneři rizikové životní pojištění. 4. Mezinárodní spolupráce v rámci skupiny Société Générale neživotní pojištění.
SOGECAP je dceřiná společnost Société Générale poskytující služby životního pojištění, která v současné době zaujímá ve Francii pátou pozici na žebříčku společností poskytujících životní pojištění a má vedoucí postavení na trhu investičního životního pojištění. 29
48
Tabulka 2 Struktura hrubého předepsaného pojistného, Komerční pojišťovna Spořící životní pojištění Rizikové životní pojištění Neživotní pojištění
2009 87 % 7% 6%
2010 93 % 4% 3%
Zdroj: výroční zpráva Komerční pojišťovny
Od roku 2009 Komerční banka spolupracuje i s Českou pojišťovnou, která vznikla v roce 1992 a byla založena Fondem národního majetku České republiky. 6.3.1. Distribuce Komerční banka distribuuje své produkty převážně přes pobočky, kterých má po celé České republice 395. Komerční banka založila dceřinou společnost již zmiňovanou Komerční pojišťovnu, která nemá žádnou svou samostatnou pobočku, ale její produkty jsou nabízeny prostřednictvím poboček banky. Díky spolupráci s Českou pojišťovnou mohou klienti na pobočkách Komerční banky sjednat majetková pojištění. A naopak Česká pojišťovna umožňuje přes své distribuční sítě sjednávat hypoteční úvěry Komerční banky. Pojišťovna má na území České republiky 380 obchodních míst. Komerční banka díky spolupráci s pojišťovnami nabízí svým klientům:
pojištění majetku, povinné ručení, havarijní pojištění, pojištění odpovědnosti, pojištění finančních a zemědělských rizik poskytovaných Českou pojišťovnou.
Společnost rovněž využívá jako další distribuční sítě makléřské společnosti, aktivní telemarketing a internetové stránky. Na internetových stránkách společnosti může klient zřídit online cestovní pojištění nebo například vypočítat pojistné produkty. 6.3.2.Kvalita služeb Jedním z hlavních cílů Komerční banky je zvyšování spokojenosti svých klientů. Společnost má samostatné oddělení, které je odpovědné za kvalitu služeb. Existuje tzv. Program kvality, díky kterému byla zrealizována řada projektů a opatření. Jedním z nástrojů kontroly kvality služeb byl v roce 2010 opětovně realizován průzkum spokojenosti se službami Komerční pojišťovny v distribuční
49
síti Komerční banky. Cílem bylo odhalení slabých míst a zlepšení kvality a efektivnosti provozních procesů. Mezi další možnosti zlepšování kvality nabízených služeb v oblasti lidských zdrojů je tzv. program Ambice Société Générale 2015. Tento projekt zasahuje do oblasti firemní kultury, motivace, rozvoje a kariéry zaměstnanců. Banka se snaží zkvalitňovat manažerskou práci, individuální přístup k zaměstnancům. Pro své zaměstnance pořádá řadu školení a nabízí e-learningové programy. 6.3.3. Důvěryhodnost Komerční banka patří mezi nejdůvěryhodnější banky na českém trhu, což potvrzuje i agentura Standard & Poor´s, která zvedla dlouhodobé hodnocení úvěruschopnosti banky z A na A+. Toto zvednutí ratingové známky je velmi důležité, protože Komerční banka měla v roce 2011 nejlepší hodnocení na českém trhu v roce 2011. Na konci roku 2011 byl rating od společnosti Moody´s Investors Service ohodnocen známkou A2.30 Společnost Fincentrum každoročně vyhlašuje soutěž: Banka roku, jejímž cílem je ocenění služeb a produktů bank, které působí v České republice. V roce 2011 byla vyhlášena bankou roku právě Komerční banka. Mezi další ocenění Komerční banky patří 3. místo v kategorii Banka bez bariér; 3. místo v kategorii Penzijní fond. Česká pojišťovna, se kterou Komerční banka spolupracuje, se umístila na prvním místě v kategorii Pojišťovna roku 2011 a také dostala ocenění Pojišťovna desetiletí. 6.3.4.
Podniková kultura
V roce 2010 Komerční banka se orientovala na roční manažerský program, jehož cílem je zaměření na manažerské dovednosti napříč všemi řídícími úrovněmi podniku. Společnost umožňuje kariérní rozvoj v rámci skupiny a spolupracuje tak s ostatními společnostmi skupiny Société Générale v České republice. Skupina Société Générale v roce 2010 zahájila transformační program Ambition Société Générale 2015. Tento program se zaměřuje na splnění nové strategie, která se soustředí na čtyři klíčové oblasti:
30
spokojenost zákazníků, spokojenost zaměstnanců, efektivnost procesů, využití synergií ve Skupině.
Viz příloha č. 2
50
Banka také spolupracuje s českými univerzitami, studentskými organizacemi a vyššími odbornými školami. Pro studenty umožňuje odbornou praxi a nabízí práci absolventům. V rámci podnikové kultury poskytuje společnost svým zaměstnancům různé tréninkové programy a kurzy pro rozšíření jejich dovedností a kvalifikace. Pro své zaměstnance společnost dále také nabízí dlouhodobé finanční nabídky (penzijní připojištění a životní pojištění) a krátkodobé benefity (stravenky, sport, kultura). Zaměstnanci Skupiny KB musí dodržovat přísná pravidla chování, které definuje Etický kodex banky. Mezi základní hodnoty Skupiny KB patří:
profesionalita, týmový duch, inovace. Mezi další zásady, které jsou součástí tohoto kodexu, patří:
transparentnost a poctivost (pravidla pro přijímání či poskytování darů), dodržování zákonů, dodržování uznávaných standardů (založen na principech OECD), ochrana dobrého jména Skupiny Komerční banky, spolupráce s regulatorními orgány, politická neutralita.
Skupina KB má striktní pravidla, která jsou určena pro chování k zákazníkům. Pro své zaměstnance banka nabízí i interní noviny, které ale nejsou zveřejňovány a jsou určeny pouze pro zaměstnance. Do podnikové kultury patří symboly, které jsou cíleně konstruované a vytvářejí povědomí o společnosti. Hlavním grafickým symbolem pro Société Générale je dvoubarevné logo rozdělené na červený a černý obdélník: Graf 18 Logo Société Générale, Komerční banka
Zdroj: Internetové stránky Komerční banky
51
6.3.5. Efektivita prodeje Efektivita prodeje vyžaduje dobré vedení, ale také výbornou spolupráci obchodních a marketingových složek firem. Společnost usiluje o to navázat a udržet si se svými klienty stabilní a trvalé vztahy založené na odbornosti, vzájemné důvěře a respektování jejich oprávněných zájmů. Mezi tato pravidla patří:
kvalita služeb, princip obezřetného řízení rizik, zásada „poznej svého klienta“, respektování soukromí a důvěrnosti dat klientů, řešení stížností.
Tabulka 3 Produktivita práce v Komerční bance Čistý zisk (mil. Kč) Počet zaměstnanců Celková aktiva (mil. Kč) Vlastní kapitál (mil. Kč) Čistý zisk na 1 zaměstnance (mil. Kč) ROE ROA
2006 8 747
2007 10 170
2008 11 795
2009 10 369
2010 12 035
2011 9 718
8 266
8 534
8 804
8 815
8 619
8 774
607 106
661 819
699 083
695 075 698 014
754 810
48 654
49 236
59 016
62 690
69 014
72 468
1,058
1,192
1,340
1,176
1,396
1,108
17,98 % 1,44 %
20,66 % 1,54 %
19,99 % 1,69 %
16,54 % 1,49 %
17,44 % 1,72 %
13,41 % 1,29 %
Zdroj: výroční zpráva Komerční banky, vlastní výpočet
Ačkoli jsou hodnoty ukazatelů rentability průměrného kapitálu a rentability celkových aktiv uvedeny pro jednotlivé roky v příslušné výroční zprávě, rozhodla jsem se pro přepočítání. Jak můžeme vidět z tabulky č. 3, rentabilita celkových aktiv se v Komerční bance během sledovaných let pohybuje mezi hodnotami 1,29 % až 1,72 %. V roce 2011 dochází k poklesu ukazatele, důvodem je dosažení nižšího čistého zisku. Naopak nejvyšší hodnotu dosahuje v roce 2010, kdy byl dosažen nejvyšší čistý zisk. Ukazatel ROA udává, kolik korun vynesla každá koruna investovaného kapitálu. Hodnota 1,72 % v roce 2010 říká, že každou investovanou 1 Kč celkových aktiv Komerční banky připadlo 0,0172 Kč čistého zisku.
52
Nejvyšší hodnotu rentability vlastního kapitálu vykazuje Komerční banka v roce 2007. Ve sledovaném období dochází ke zvyšování tohoto ukazatele, důvodem je neustále zvyšující se zisk. V roce 2007 kdy byla hodnota nejvyšší, na 1 Kč vloženého vlastního kapitálu připadlo 0,21 Kč čistého zisku. Naopak nejnižší hodnota je v roce 2011, kdy na 1 Kč vloženého kapitálu připadalo 0,13 Kč čistého zisku. Ve sledovaném období 2006 – 2011 platí, že ROE > ROA, což vypovídá o tom, že míra zisku na jednotku vlastního kapitálu je větší, než míra zisku na jednotku celkového kapitálu. Z toho vyplývá, že cizí kapitál na sebe dokáže vydělat. 6.3.6.
Produktový mix
Produktový mix se skládá z ceny, propagační činnosti a produktu. Výbor pro obchod (složený z vrcholových manažerů) na základě vnějších podmínek zavedl metodiku stanovování klientské úrokové sazby. Do ceny je zahnuta cena likvidity a zajištění proti úrokovému riziku, aby marže a finanční stabilita zůstaly zachovány i při změnách tržních podmínek.31 Banka pro propagační činnosti využívá zejména televizní reklamu, internetovou reklamu a billboardy. Momentálně má tyto reklamní spoty:
„ S námi se nemusíte bát bydlet ve vlastním“ – Flexibilní hypotéka „Proměníme i Vaše sny ve skutečnost“ – tzv. půjčka bez rizika; „M j sehran t m šetří vaše peníze “ – sestavení nabídky produktů a služeb podle představ zákazníka; „A karta a Lady karta to platí. Čím dříve si kartu sjednáte, tím více vyhrajete!“ – speciální vánoční nabídka, kreditní karty přímo podle potřeb zákazníka; „Osekám vaše zbytečné v daje“ – účet, který umožňuje flexibilní spravování firemních financí; „S námi to sfouknete i v d chodu – začněte spořit hned, podmínky se změní“ – nabídka penzijního připojištění (reakce na připravovanou důchodovou reformu). „Se mnou bude penze bezstarostná jízda“ – penzijní připojištění „Čím více po mně chcete, tím více získáte“ – bonusy pro klienty.
Poslední část mixu je produkt. Banka nabízí mnoho produktů, ale zaměřím se pouze na nabídku těch produktů, kde banka spolupracuje s pojišťovnou. Pojištění schopnosti splácet k hypotečnímu úvěru Komerční banky – toto pojištění je ochrana před finančními problémy se splácením hypotéky. Je zde 31
Zpracováno dle: Výroční zpráva Komerční banky 2011
53
nabízeno pojištění pro případ smrti, plné invalidity, pracovní neschopnosti i pro případ ztráty zaměstnání. Je zde možné získat slevu na úrokové sazbě hypotečního úvěru. (Komerční pojišťovna) Vital Junior – spořící životní pojištění, určený jako finanční rezerva pro děti a vnoučata. (Komerční pojišťovna) Vital Renta – opět spořící životní pojištění, ale určený pro finanční rezervu pro život v důchodu. (Komerční pojišťovna) Vital Plán – spořící životní pojištění určené pro klienty, podobná charakteristika jako předešlé 2 pojištění. (Komerční pojišťovna) Vital Invest – kombinace investování do fondu a životního pojištění. (Zajištěný fond Optimo, Komerční pojišťovna) Dětské životní pojištění Brouček – kombinace pojištění a spoření určené pro děti. Možnost flexibilního rozhodování, kam prostředky investovat a která rizika pojistit (Komerční pojišťovna) Vital Premium – prémiové životní pojištění, určené pro větší objemy finančních prostředků (Komerční pojišťovna) MojePojištění plateb – pojištění, které je spojené s běžným účtem v bance. Kryje riziko dlouhodobé pracovní neschopnosti, invalidity nebo úmrtí pojištěného následkem úrazu. (Komerční pojišťovna) Cestovní pojištění – určeno pro cesty do zahraniční i po České republice. Možnost kombinace s úrazovým pojištěním, odpovědnosti za škodu, pojištění zavazadel a storna zájezdu. (Komerční pojišťovna) Pojištění majetku – ochrana majetku před mimořádnými událostmi, např. požár, povodně, krádeže, … (Česká pojišťovna) Merlin – pojištění proti zneužití platební karty (ztráta, krádež), pro bezpečné používání platební karty. (Komerční pojišťovna) Autopojištění – pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, havarijní pojištění, doplňková připojištění (pojištění čelního skla, pojištění zavazadel, …). (Komerční pojišťovna) Penzijní připojištění – určené pro podnikatele, dlouhodobé spoření se státním příspěvkem, vytváření finanční rezervy pro důchod. (Penzijní fond Komerční banky)
54
Profi pojištění plateb – opět určené pro podnikatele. Pojištění spojené s podnikatelským účtem v bance. Pojištění v případě dlouhodobé pracovní neschopnosti, invalidity a náhlého úmrtí následkem úrazu. Zajištění rizika – pro firmy s obratem nad 60 mil. Kč; různé druhy forwardů, opcí, swapů. Pojistný program pro města a obce – komplexní pojištění – majetku, odpovědnosti za škodu a zemědělských rizik. 6.3.7. Shrnutí bankopojištění v Komerční bance Komerční banka je mateřskou společností Skupiny KB a je také součástí mezinárodní skupiny Société Générale. V České republice patří Komerční banka mezi přední bankovní instituce. Banka spolupracuje se svou dceřinou společností Komerční pojišťovnou v oblasti životního pojištění. U neživotního pojištění spolupracuje především s Českou pojišťovnou. Komerční banka a pojišťovna jsou strategičtí partneři a vytvářejí model bankopojištění. Komerční pojišťovna je univerzální pojišťovnou, která se zaměřuje na životní pojištění. V roce 2010 byla druhou nejvýznamnější pojišťovnou na trhu životního pojištění s tržním podílem 12,3 %. Svou obchodní strategii má založenou na 4 pilířích, z nichž je právě model bankopojištění součástí 1. pilíře. S Komerční bankou spolupracují na spořícím a investičním životním pojištění, rizikovém životním pojištění k úvěrům a neživotním pojištění. Společnost distribuuje bankopojišťovací produkty prostřednictvím sítě poboček Komerční banky, přímého bankovnictví a vlastní distribuční sítě. Díky spolupráci s Českou pojišťovnou mohou klienti pojišťovny získat pojišťovací produkty na pobočkách služby Komerční banky. Produkty poskytuje také přes makléřské společnosti, pomocí telemarketingu a přes internet. Důležitým faktorem pro klienta, který chce své finanční operace mít u jedné společnosti, je důvěra finančního institutu. Během roku 2011 ratingová agentura Standard & Poor´s zvýšila hodnocení dlouhodobých závazků Komerční banky na nejvyšší možnou úroveň „A+“, stejnou jako má mateřská společnost Socíété Générale. I podle ostatních uznávaných ratingových agentur (Moody´s a Fitch) je Komerční banka velmi kvalitní společností. Mezi bankopojišťovací produkty patří zejména pojištění schopnosti splácet k hypotečnímu úvěru Komerční banky, dětské pojištění (kombinace pojištění a spoření), pojištění plateb (pojištění spojené s běžným účtem v bance), pojištění proti zneužití platební karty. Výše vyjmenované produkty jsou určené pro veřejnost, dále banka nabízí bankopojišťovací produkty pro firmy (profi pojištění
55
plateb, zajištění rizika pro různé druhy forwardů, opcí a swapů) a veřejnou správu (pojistný program pro města a obce). Od roku 2001 kdy do společnosti vstoupila Société Générale je model bankopojištění úspěšně implementován. Bankopojištění je v Komerční bance velmi rozšířené a to díky spolupráci s dceřinou společností Komerční pojišťovnou a Českou pojišťovnou. Produkty pojišťovny jsou tak dostupné na všech pobočkách banky.
56
6.4.
Československá obchodní banka
Československá obchodní banka (dále jen „ČSOB“) působí v České republice jako univerzální banka od roku 1964. V červnu roku 1999 byla banka privatizována a jejím majoritním vlastníkem se stala belgická KBC Bank, která je součástí skupiny KBC. O osm let později se KBC Bank stala jediným akcionářem ČSOB. Na českém trhu společnost působí pod dvěma základními obchodními značkami – ČSOB a Poštovní spořitelna. Skupina KBC je Belgickou společností, která působí velmi aktivně ve střední a východní Evropě, ale působí i v dalších zemích a regionech celého světa. V České republice patří KBC 40 % tradičních bankovních produktů, 9 % životních pojištění a 2 % neživotních pojištění. V roce 1994 byla založena Chmelařská vzájemná pojišťovna, která se v roce 1998 stala strategickým partnerem KBC Insurance N. V. a v roce 2001 se stala KBC jejím vlastníkem. Chmelařská pojišťovna byla přejmenována na ČSOB Pojišťovnu a jedná se o univerzální pojišťovnu, která nabízí životní i neživotní pojištění občanům, malým a středním podnikatelům i velkým korporacím. V roce 2010 byla ČSOB Pojišťovna pátou největší životní pojišťovnou v České republice. Společnost nabízí např. pojištění motorových vozidel, cestovní pojištění, pojištění majetku, pojištění odpovědnosti, životní a úrazové pojištění, pojištění firmy. V roce 2002 začala banka jako první nabízet životní pojištění pro drobnou klientelu, které se prodávalo v několika verzích. Toto pojištění kombinuje spoření a pojištění proti rizikům. Své portfolio rozšířila banka v roce 2003, kdy banka začala nabízet pojišťovací produkty vázané na platební karty a spotřebitelské úvěry. V dalších letech banka začala více rozšiřovat nabídku bankopojištění např. kombinací investování do zajištěného fondu a životního pojištění nebo kombinací hypotéky a pojištění staveb a domácností.
57
Struktura Skupiny ČSOB v České republice v roce 2011: Graf 19 Skupina ČSOB v České republice Financování bydlení
Podílové fondy asset management
Československá obchodní banka, a.s
Hypoteční banka (100 %) ČSOB AM (20,59 %) ČSOB IS (88,43 %) ČSOB PF Progers (100 %)
Penzijní fondy ČSOB PF Stabilita (100 %)
ČSOB Leasing (100 %) Leasing factoring
ČSOB Factoring (100 %)
Pojištění
ČSOB pojišťovna (25 %)
Zdroj: Vlastní zpracování dle výroční zprávy ČSOB
6.4.1. Distribuce Skupina ČSOB má 8 společností, které mají navzájem propojené distribuční sítě. Následující graf ukazuje podíl distribučních sítí na jednotlivých produktech:
58
Graf 20 Podíl distribučních sítí na jednotlivých produktech
Zdroj: ČSOB výroční zpráva 2011
Propojování více značek (tzv. multibranding) a vícekanálová distribuce poskytují ČSOB možnost lépe obsloužit cílové skupiny svých klientů. Graf č. 20 dokládá křížový prodej a s ním spojené aktivity v rámci skupiny ČSOB. Tento model umožňuje kombinovat diverzifikaci se specializací32. V současné době má společnost uzavřené pojistné smlouvy s pojišťovnami: Allianz pojišťovna, Česká pojišťovna, ČSOB pojišťovna, Generali pojišťovna, Kooperativa pojišťovna, Uniqua pojišťovna a Servisní pojišťovna. V roce 2010 a 2011 banka zavedla nové produkty:
32
vybrané bankomaty Poštovní spořitelny umožňují uzavřít cestovní pojištění u ČSOB Pojišťovny, životní pojištění Forte, které kombinuje ochranu před riziky a zhodnocení vložených finančních prostředků,
Zpracováno dle: výroční zpráva ČSOB 2011
59
„povinné ručení bez starostí“, které obsahuje služby přímé likvidace škod ČSOB Pojišťovnou a také v polovině roku 2011 uvedla na trh pojištění aut. 6.4.2.
Kvalita služeb
Pro nabízení kvalitních služeb je potřeba začít u zaměstnanců, kteří mají první osobní kontakt s klienty. Proto jsou zaměstnanci jednou z nejvyšších priorit společnosti. Jednou z priorit ČSOB je investice do rozvoje znalostí a motivace svých zaměstnanců. Vzdělávání probíhá formou interních i externích akcí v podobě kurzů, které jsou standardizované nebo kurzů přizpůsobených aktuálním požadavkům jednotlivých profesních skupin zaměstnanců, např. soft skills pro manažery, asistentky nebo specialisty v ústředí. Zaměstnancům jsou určeny jazykové kurzy nebo kurzy počítačových dovedností. Pro talentované zaměstnance s manažerským profilem existují programy Eagles, Hawks nebo mezinárodní KBC Academy. Banka se svými zaměstnanci důkladně pracuje a vytvořila systém, který je vytvořený pro plánování kariéry. Dává možnost talentovaných zaměstnancům rozvíjet svoji kariéru. Manažeři pracují se svými podřízenými a hodnotí jejich práci, zda jsou splněny stanovené cíle, požadavky, dovednosti a schopnosti vyplývající z pracovní pozice. Manažeři naplánují optimální kariérní, profesní a osobnostní růst zaměstnanců. Toto hodnocení je monitorováno ve vývojovém centru, kde se stanovuje optimální profil (manažer, obchodník, expert). 6.4.3.
Důvěryhodnost
Ratingová agentura Standard & Poor´s uděluje od roku 2007 společnosti ČSOB Pojišťovna rating finanční síly A-. Následující tabulka ukazuje ratingové známky banky ČSOB, které udělují společnosti Moody´s a Fitch. Tabulka 4 Rating ČSOB k 31. prosinci 2011 Platné Dlouhodobý od Moody´s 13. 12. A1 2002 Fitch 14. 5. A2009 Zdroj: ČSOB výroční zpráva 2011
Krátkodobý
Individuální
Podpora
Prime – 1
Finanční síla C
.
.
F2
.
C
1
Tabulka 5 Dlouhodobý rating k 31. 12. 2011 Společnost KBC Bank KBC Insurance KBC Group
Fitch A A A
Moody´s A1 A2
S&P AABBB+
Zdroj: ČSOB výroční zpráva 2011
60
V roce 2011 byla ČSOB hodnocena agenturami Moody´s i Fitch. Tyto společnosti hodnotily ČSOB ratingovou známkou A1 a A-, což značí vyšší střední kvalitu společnosti. Společnosti KBC si udržují od agentury Fitch a S & P známku A, kvalitní společnosti s dobrým investičním potenciálem. 6.4.4.
Podniková kultura
Součástí podnikové kultury v ČSOB je například pravidelně vydávaný magazín ČSOB Panorama. Tento magazín je publikován na internetových stránkách banky. Stejně jako Komerční banka má i ČSOB svůj etický kodex, podle kterého se řídí všichni zaměstnanci společností. Vybrané položky z etického kodexu zaměstnanců skupiny ČSOB:
profesionální přístup o dobrá pověst skupiny KBC, o vnímání skupiny KBC veřejnosti, o hospodářská soutěž, o využívání pracovní doby, o standardy oblékání, o drogy a jiné návykové látky, o dary a úplatky, o praní špinavých peněz a financování terorismu, o ochrana dat a důvěrné informace, o ochrana investorů a kapitálové trhy, o střet zájmů, o dodržování pravidel. úcta o rovné zacházení, o potřeby zaměstnanců a profesní rozvoj, o týmový duch, o etické chování, o podnikatelské jednání, o slušnost, o firemní společenská odpovědnost. otevřenost o iniciativa, o etické zásady skupiny a zásady pro řešení podvodného jednání.
Podniková kultura je soustava sdíleného přesvědčení, postojů, norem a hodnot, které existují v organizaci. Hodnoty, které uznává ČSOB:
zákazník je vždy na prvním místě,
61
řídit ČSOB a jednat jako vlastník, překonávat hranice a omezení, přitahovat, inspirovat a rozvíjet lidi, jednat důvěryhodně.
Skupina KBC používá jednotný vizuální systém, pro snadnou identifikaci: Graf 21 Logo ČSOB, KBC
Zdroj: ČSOB
6.4.5.Efektivita prodeje Společnost ČSOB staví svoji činnost na několika hodnotách, které jsem uvedla v předešlé kapitole. Nedílnou součástí těchto hodnot jsou vlastnosti, mezi které patří přívětivost k zákazníkům, efektivita, podnikatelský duch a schopnost inovací. Pro efektivitu prodeje využívá ČSOB pracovněprávní a vnitřní předpisy. Tabulka 6 Produktivita práce ČSOB Čistý zisk (mil. Kč) Počet zaměstnanců Celková aktiva (mil. Kč) Vlastní kapitál (mil. Kč) Čistý zisk na 1 zaměstnance (mil. Kč) ROE ROA
2006 7 577
2007 11 343
2008 683
2009 15 424
2010 14 688
2011 10 639
10 060
8 224
8 468
8 018
7 641
7 769
613 177
788 177
706 376
752 781
779 661
825 496
40 103
44 813
46 247
60 992
58 291
46 098
0,75
1,38
0,08
1,92
1,92
1,37
18,89 % 1,24 %
25,31 % 1,44 %
1,48 % 0,10 %
25,29 % 2,05 %
25,20 % 1,88 %
23,08 % 1,29 %
Zdroj: ČSOB výroční zpráva 2011, vlastní výpočet
Díky tlaku konkurence, důrazem na vzdělávání zaměstnanců a také tlaku na růst risku se zvyšuje produktivita práce. V roce 2009 a 2010 byla produktivita práce 1,92 mil Kč a v roce 2011 to bylo 1,37 mil Kč.
62
Pomocí rentability vlastního kapitálu (ROE) mohou investoři zjistit, zda je jejich kapitál reprodukován s náležitou intenzitou odpovídající riziku investice. Ve všech sledovaných letech byla společnost zisková. Nejnižšího zisku společnost dosáhla v roce 2008, kdy byl zisk pouze 683 mil. Kč. V následujícím roku 2009 dosáhl zisk nejvyšší hodnoty a to více jak 15 mld. Kč. Právě nízký zisk ovlivnil v roce 2008 hodnotu ROE, kdy byla pouze 1,48 %. Vlastní kapitál během let 2006 – 2009 se neustále zvyšoval a to až o 45 %. V letech 2009 a 2010 každá koruna vloženého vlastního kapitálu připadla na 0,25 Kč čistého zisku a v roce 2011 to bylo 0,23 Kč čistého zisku. Rentabilita celkového vloženého kapitálu vyjadřuje celkovou efektivnost podnikání. Ukazatel ROA u ČSOB se pohybuje mezi hodnotami 1,24 % až 2,05 %. Výjimku tvořil rok 2008, kdy hodnota byla pouze 0,1 %. V roce 2009 byl dosažen nejvyšší čistý zisk za sledované období a v tomto roce byla nejvyšší hodnota ukazatele ROA a to 2,05 %. Z tohoto vyplývá, že každá investovaná koruna celkových aktiv připadla na 0,025 Kč čistého zisku. 6.4.6.
Produktový mix
Stejně jako produkty jsou i ceny za služby pro klienty stanoveny vrcholovým managementem společnosti. Společnost ČSOB má stejně jako Komerční banka vytvořenou svou vlastní metodiku, jak stanovovat klientské úrokové sazby. ČSOB propaguje své produkty zejména v televizi, prostřednictvím billboarů a na internetu. Při své propagaci v televizi např. v roce 2011 využila známou osobnost, profesionálního rybáře Jakuba Vágnera, který propaguje zajištěné fondy. Jednou z dalších kampaňí ČSOB je „Nyní už nezáleží na tom, jaké auto řídíte, ale jak jste řidič“, jedná se o propagaci pojištění vozidel, které je uvedeno níže. Mezi bankopojišťovací produkty, které ČSOB nabízí, patří: Životní pojištění – různé druhy pro dospělé (Maximal Profit, Maximal Profit Z), pro děti (Maxík) nebo s jednorázovým vkladem na počátku uzavření smlouvy (Maximal Invest). Pojištění k hypotékám – pro případ smrti, trvalé invalidity i pro případ pracovní neschopnosti a ztráty zaměstnání. Pojištění budov, staveb a bytů – kryje následky v případě živelné škody, krádeže nebo vandalizmu. Pojištění domácností – stejná charakteristika jako u předchozího. Pojištění k půjčkám – chrání před finančními komplikacemi, které mohou nastat při nečekaných životních událostech. Pojištění ztráty, krádeže platební karty – ochrana finančních prostředků při neoprávněném použití karty. 63
Pojištění pro cesty do zahraničí k platebním kartám – k embosovaným, platebním, kreditním a elektronickým kartám. Pojištění právní ochrany pro řidiče motorových vozidel – toto pojištění pomůže řidičům při prosazování jejich právních zájmů, odvrácení rizika vzniku nákladů nebo jejich případnému zmírnění. Cestovní pojištění – pro standardní turistické a pracovní cesty i pro nebezpečné druhy sportů. Samostatné úrazové pojištěné – ochrana v zaměstnání, ve volném čase, doma nebo při sportu i při řízení dopravního prostředku. Pojištění vozidel – povinné ručení k havarijnímu pojištění. Pojištění domácnosti DOMOV EXPRES – pojištění při krádeži kola, promáčenému stropu a další. Úrazové pojištění k ČSOB Dětskému kontu Slůně – ochrana dětí ve škole, volném čase, doma nebo při rekreačním sportu. 6.4.7. Shrnutí bankopojištění v ČSOB Skupina ČSOB je největším hráčem na trhu finančních služeb v České republice. Je součástí belgické nadnárodní bankopojišťovací skupiny KBC. Pro rozšíření svého portfolia v České republice v roce 2001 společnost koupila Chmelařskou pojišťovnu. ČSOB pojišťovna je univerzální pojišťovna, která nabízí životní i neživotní pojištění. Společnost využívá vícenásobnou distribuci pro nabídku svých produktů. Hlavní distribuční sítí životního pojištění je banka a pojišťovna ČSOB. U neživotního pojištění do distribuční sítě ještě patří ČSOB Leasing, kde banka a leasingová společnosti nabízejí ke svým finančním produktům i komplexní pojištění vozidla, stroje nebo zařízení. Právě společnost ČSOB leasing spolupracuje i s jinými pojišťovacími společnostmi. Pro klienty banky je velmi důležitá důvěryhodnost, kterou mohou udávat ratingové agentury. Všechny 3 zmíněné agentury (Fitch, Moody´s a S&P) hodnotí KBC Banku, KBC Insurance a KBC Group jako společnosti vyšší střední kvality. Společnosti KBC jsou navzájem propojené a nabízejí tak řadu bankopojišťovacích produktů. V roce 2010 začala ČSOB Pojišťovna nabízet „povinné ručení bez starostí“, které zahrnuje služby přímé likvidace škod. Zajímavý bankopojišťovací produkt, který ČSOB nabízí od roku 2010 je uzavření cestovního pojištění u vybraných bankomatů Poštovní spořitelny a dále zavedla nový produkt životního pojištění Forte, který kombinuje ochranu před riziky s nadprůměrným způsobem zhodnocení vložených finančních prostředků. ČSOB Pojišťovna také nabízí řadu produktů, které jsou propojeny s bankovním sektorem, např. pojištění 64
k půjčkám, pojištění k hypotékám, úrazové pojištění k ČSOB dětskému kontu Slůně a další. V roce 2010 byla ČSOB pojišťovna pátou největší životní pojišťovnou v České republice s tržním podílem 8,9 % hrubého předepsaného pojištěného u životního pojištění a šestou největší neživotní pojišťovnou s tržním podílem 4,9 %. Propojení mezi jednotlivými subjekty skupiny ČSOB je velmi těsné a vzájemná spolupráce mezi společnostmi je na vysoké úrovni. Značný podíl na tom má vstup do skupiny KBC. Společnost prohlubuje integraci mezi skupinami, které umožňují využívat obchodní synergie, např. zákaznické distribuční kanály, integrace systémů, předávaní znalosti a zkušenosti a zavádění nových produktů. KBC je jednou z největších společností na finančním trhu v Evropě a v tomto oboru má značné zkušenosti. Právě bankopojištění vidí jako příležitost, kterou je třeba využít. Jedním z cílů společnosti je propojování bankovních a pojistných produktů.
65
7. Shrnutí výsledků a doporučení 7.1. Shrnutí bankopojištění ve vybraných státech Evropské unie Bankopojištění má v Evropě bohatou historii a je v dnešní době součástí téměř každé moderní ekonomiky. V každé zemi však byl vývoj značně rozdílný. Například ve Španělsku a Itálii se bankopojištění stalo v posledních deseti letech velmi významnou distribuční sítí, protože si banky všimly příležitosti, kterou jim pojištění nabízí. Ve Španělsku jsou banky považovány za logického poskytovatele pojištění, na druhé straně v Německu není bankopojištění tolik rozšířené. Z celkového pohledu má bankopojištění u životního pojištění nejvyšší podíl v Portugalsku, Španělku, Francii, Maltě, Itálii a Rakousku. Velmi nepatrný podíl je ve Slovinsku a v Nizozemí. Tento malý podíl bankopojištění je pravděpodobně způsoben nízkým podílem životního pojištění v uvedených zemích. V Evropě se neživotní pojištění distribuuje především přes zprostředkovatele, těmi jsou pojišťovací agenti a makléři. Tito zprostředkovatelé jsou zastoupeni především v Belgii, Irsku a Velké Británii. Celkově není bankopojištění u neživotního pojištění příliš rozšířené, představuje to méně než 10 % z vybraných zemích CAE. V kapitolách 5.2 až 5.5 je popsáno, jak je bankopojištění rozvinuto ve vybraných evropských zemích. Mezi vybrané státy Evropské unie, jsem zvolila Velkou Británii, Francii, Španělsko a Německo. Bankopojištění se začalo ve Velké Británii nabízet již v roce 1967, ale příliš se zde neprosadilo. Životní pojištění zaujímá největší podíl na evropském trhu, ale vývoj bankopojištění není tak výrazný. Ve Velké Británii je životní i neživotní pojištění distribuované především přes makléře. Bankopojištění zaujímá cca 20 % u životního pojištění a cca 10 % u neživotního pojištění. Ve Velké Británii existují velké agenturní sítě, které se snaží nabízet produkty životního i neživotního pojištění. Za hlavní příčiny malého rozsahu bankpojištění můžeme považovat britské zákony – pojistné produkty mohou být distribuované pouze přes regulované prodejce. Dalším problémem jsou bankami nabízené velmi složité produkty a také vnímání britských bank klienty, kteří mají větší důvěru k makléřům. Ve Francii se začalo bankopojištění nabízet v 80. letech 20. století, kdy banky vstoupily na trh s neživotním pojištěním. V životním pojištění je bankopojištění dominantní a jeho podíl je více než 60 %. U neživotního pojištění zaujímá bankopojištění pouze 9 %. Ve Francii je propojování bank a pojišťoven na vysoké úrovni. Každá větší banka má svou dceřinou společnost, která se zabývá pojištěním. Bankopojištění z hlediska životního pojištění je ve Francii velmi rozšířené a patří k jednomu z nejvíce rozvinutých na světě.
66
Dalším vybraným státem je Španělsko, kde je bankopojištění velmi rozšířeno podobně jako ve Francii. Během let 1999 – 2010 se u životního pojištění nezměnily distribuční sítě, největší podíl má stále bankopojištění. Ostatní distribuční sítě nejsou příliš výrazné. U neživotního pojištění je situace zcela jiná, distribuční sítě se v uvedeném období značně změnily. V roce 1999 tvořilo neživotní pojištění distribuované přes bankopojištění pouze 4 % a v roce 2010 to však bylo více jak 11 %. Největší rozdíl ve sledovaných letech byl v kategorii ostatní, kam patří například realitní a cestovní kanceláře. V roce 1999 zaujímaly ostatní distribuční sítě pouze 2 % a v roce 2010 to bylo již 26 %. Na finančním trhu v Německu není bankopojištění tolik rozšířené, jako ve Francii a Španělsku. Banky v Německu fungují spíše jako pojišťovací poradci, než jako strategičtí partneři. Nejvíce produktů bankopojištění je distribuováno přes pojišťovací agenty a to více jak 54 %. Samotné bankopojištění je zastoupeno pouze 20 %, stejně jako distribuce přes makléře. Neživotní pojištění je také distribuované přes pojišťovací agenty a bankopojištění zde zaujímá pouze 6 %.
7.2.
Shrnutí bankopojištění v České republice
Součástí práce byla analýza bankopojištění na českém finančním trhu. Na pojistném trhu byla v roce 2010 i 2011 prioritou pro všechny pojišťovny směrnice Solvency II, která bude platná od roku 2013. Tato směrnice bude blíže popsána v kapitole 7.4 Doporučení. Na českém bankovním trhu působí 44 bank. Největší podíl na trhu mají velké banky, které zaujímají téměř 60 %. Banky patří do velmi stabilních a odolných společností. Tuto skutečnost potvrzují výsledky zátěžových testů, které pravidelně zveřejňuje ČNB. Kapitál bank je tvořen vysoce kvalitním Tier 1 kapitálem a již nyní splňují připravovanou regulaci Basel III.
7.3.
Komparace vybraných bank
V práci jsem se zabývala vybranými faktory, které vedou k úspěchu bankopojištění, do nichž patří distribuce, kvalita služeb, důvěryhodnost, podniková kultura, efektivita prodeje a produktový mix. Tyto faktory jsem analyzovala u Komerční banky a Československé obchodní banky. Z analýzy těchto dvou bank je zřejmé, že se jedná o velké a stabilní banky na českém finančním trhu. Do obou bank v 90. letech vstoupil strategický partner, který se ujal kontroly nad společnostmi. Do Komerční banky vstoupila francouzská skupina Société Générale a do Československé obchodní banky belgická skupina KBC. Díky těmto partnerům banky rozšiřovaly své portfolio, začaly kupovat nebo zakládat dceřiné společnosti v oblastech pojištění, leasingu, hypoték atd. Díky spolupráci s pojišťovnami banky začínají nabízet bankopojištění.
67
V rámci životního pojištění Komerční banka spolupracuje se svou dceřinou společností Komerční pojišťovnou. V oblasti neživotního pojištění spolupracuje s Českou pojišťovnou. Československá obchodní banka má také dceřinou společnost ČSOB Pojišťovna, se kterou úzce spolupracuje v rámci životního i neživotního pojištění. Následující text bude věnován komparaci jednotlivých faktorů úspěchu bankopojištění. Distribuční sítí obou společností v oblasti bankopojištění jsou zejména pobočky bank. Komerční banka také nabízí své produkty přes pobočky České pojišťovny a ta má na území České republiky více jak 380 prodejních míst. Vlastních prodejních míst má Komerční banka 395 a ČSOB jich má 580. Tato prodejní místa jsou stěžejní pro obě společnosti, v těchto pobočkách nabízejí všechny své produkty všech svých i dceřiných společností. Z analýzy kvality služeb je zřejmé, že obě společnosti se snaží o co nejvyšší uspokojování potřeb svých klientů. Komerční banka neustále využívá průzkumy spokojenosti se službami a také pro své zaměstnance nabízí program Ambice SG 2015, který se zaměřuje na rozvoj kariéry a vzdělanosti svých zaměstnanců. Vzdělávání zaměstnanců využívá v hojné míře i ČSOB formou interní a externích akcí v podobě kurzů. V rámci skupiny KBC existuje i mezinárodní akademie pro talentované zaměstnance. Důvěryhodnost je pro klienty velmi důležitý faktor, který ovlivňuje jejich rozhodování, kterou banku si zvolí. Svou analýzu důvěryhodnosti jsem založila na ratingových agenturách, které vyhodnocují jednotlivé banky dle investiční kvality nebo stupně rizika. Tabulka 7 Porovnání ratingu Standard & Poor´s
Fitch Rating
Moody´s Investor´s Service
Komerční banka
A+
A
A1
Société Générale
AA-
AA
Aa2
ČSOB
A-
A
A1
KBC
A-
A
A1
Zdroj: vlastní zpracování dle výročních zpráv
Komerční banka spadá do středně kvalitní vyšší kategorie u všech vybraných agentur. Société Générale spadá do vyššího hodnocení a to do velmi kvalitní 68
společnosti, toto hodnocení dává agentura Fitch Rating a Standard & Pool. Od agentury Moody´s Société Générale se řadí do stejného hodnocení jako Komerční banka a to středně kvalitní vyšší. Banka ČSOB i KBC mají stejné hodnocení od všech agentu a to „vyšší středně kvalitní“ viz příloha č. 2. Podle těchto výsledků má Komerční banka vyšší hodnocení od všech agentur než ČSOB. Na druhé straně rating nemusí být zcela ideální, protože agenturám bývá vyčítáno především to, že včas neupravily rating subjektům, tak aby více odpovídaly zhoršujícím se podmínkám na finančním trhu. Touto otázkou se budu zabývat v další kapitole č. 7.3. Doporučení. Podniková kultura je pro podnik, který nabízí služby velmi důležitá. Kultura podniku musí být vždy braná do úvahy nejen pro samotné zaměstnance banky nebo pojišťovny, ale i ostatní spolupracující společnosti, makléře a agenty. Stejně jako Komerční banka, tak Československá obchodní banka má svůj vlastní etický kodex, podle kterého se musí zaměstnanci řídit. Obě společnosti sdílejí podobné přesvědčení, postoje, normy a hodnoty, které tvoří podnikovou kulturu. V této oblasti si jsou obě dvě banky velmi podobné. Pro výpočet faktoru efektivity jsem se rozhodla využít vzorec pro výpočet produktivity práce. Následující tabulka porovnává čistý zisk na jednoho zaměstnance ve vybraných společnostech. Tabulka 8 Porovnání produktivity práce 2006
2007
2008 2009
8 747
10 170
11 795
10 369
12 035
9 718
Počet zaměstnanců
8 266
8 534
8 804
8 815
8 619
8 774
Čistý zisk na 1 zaměstnance (mil. Kč)
1,058
1,192
1,340
1,176
1,396
1,108
Čistý zisk (mil. Kč)
7 577
11 343
683
15 424
14688
10 639
Počet zaměstnanců
10060
8 224
8 468
8 018
7 641
7 769
Čistý zisk na 1 zaměstnance (mil. Kč)
0,750
1,379
0,08
1,924
1,922
1,37
Komerční Čistý zisk banka (mil. Kč)
Československá obchodní banka
2010
2011
Zdroj: vlastní výpočet dle výročních zpráv 69
Z tabulky č. 8 je zřejmé, že vyšší produktivitu práce má ČSOB. Výjimku tvoří rok 2006, kdy byla produktivita nižší než u KB. V letech 2009 a 2010 měla ČSOB vysoký zisk a počet zaměstnanců klesl, proto má tak vysokou produktivitu práce. Od tohoto roku banka změnila svou strategii ohledně lidských zdrojů. V roce 2011 se počet zaměstnanců mírně zvýšil a zisk se snížil, proto se tento ukazatel také snížil. Komerční banka během sledovaného období neměla tak velké snižování počtu zaměstnanců jako ČSOB. Čistý zisk v Komerční bance se neustále zvyšuje a to až o 46 % z roku 2006 na rok 2010. Díky neustále zvyšujícímu se zisku je ukazatel čistý zisk na 1 zaměstnance na vysoké úrovni. Stejně jako u ČSOB se v roce 2011 snížil zisk a počet zaměstnanců zvýšil, proto je tento ukazatel také nižší. Graf 22 Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) 30% 25% 20% Komerční banka
15%
ČSOB
10% 5% 0% 2006
2007
2008
2009
2010
2011
Zdroj: vlastní výpočet dle výročních zpráv
Rentabilita vlastního kapitálu je ukazatel, který udává, jak byl zhodnocen ve sledovaném období majetek vlastníků a akcionářů. Z uvedeného grafu č. 22 je zřejmé, že ČSOB má tuto míru zhodnocení vyšší. Výjimku byl rok 2008, kdy banka měla nízký zisk. U Komerční banky uvidíme neustále se zvyšující rentabilitu vlastního kapitálu. V roce 2010 mají obě banky stejnou hodnotu tohoto ukazatele. Rentabilita vlastního kapitálu u ČSOB je v letech 2007, 2009 a 2010 relativně stejná. Největším problém pro ČSOB byl rok 2008, kdy byl zisk velmi nízký oproti ostatním letům. Vlastní kapitál u ČSOB se až do roku 2009 zvyšoval a to o 52 % oproti roku 2006. V roce 2010 se snížil o 4 % oproti roku 2009 a v roce 2011 se opět snížil oproti roku 2010 a to o 21 %. Ukazatel ROE naznačuje, jak efektivní jsou investice akcionářů na akcii. Ukazatel ROA vyjadřuje zhodnocení aktiv bez ohledu na strukturu zdrojů jejich financování. Uvedené ukazatele se vzájemně doplňují. Neustále zvyšující se vlastní 70
kapitál u ČSOB vede k vysoké hodnotě ukazatele ROE. ČSOB se snaží o vyšší hodnotu vlastního kapitálu, což je příznivé pro vlastníky a akcionáře. Naopak Komerční banka se snaží o snižování vlastního kapitálu. Graf 23 Rentabilita celkových aktiv (ROA) 2,50% 2,00% 1,50%
Komerční banka ČSOB
1,00%
0,50% 0,00% 2006
2007
2008
2009
2010
2011
Zdroj: vlastní výpočet dle výročních zpráv
Rentabilita celkových aktiv hodnotí všeobecnou efektivnost vloženého kapitálu bez ohledu na zdroj jeho financování. Jak můžeme vidět z grafu č. 23, rentabilita celkových aktiv u Komerční banky se v letech 2006, 2007, 2008 a 2010 zvyšovala. V roce 2009 tento se tento ukazatel snížil, příčinou byl nižší zisk. Ukazatel ROA se v ČSOB zvyšoval v letech 2006, 2007 a 2009. V letech 2008 a 2010 byl tento ukazatel nižší oproti předchozímu roku. Nejnižší hodnotu byla v roce 2008, kdy ČSOB měla velmi nízký zisk. V roce 2011 měli obě banky tento ukazatel stejný. Z grafu je patrné, že vyšší zhodnocení má Komerční banka a to v letech 2006, 2007 a 2008. V letech 2009, 2010 měla tento ukazatel vyšší ČSOB. A v roce 2011 měli obě banky tento ukazatel stejný. Tento ukazatel ukazuje, že na každou investovanou 1 Kč celkových aktiv připadlo více čistého zisku. Jako poslední faktor úspěchu bankopojištění jsem zvolila produktový mix jednotlivých společností. Každá ze společností propaguje svoje produkty podobným způsobem, jedná se především o televizní reklamu, bilboardy a internetovou reklamu. Jak Komerční banka, tak ČSOB mají spoustu produktů, které jsou navzájem velmi podobné, ale po bližším zkoumání mají různé specifikace. Záleží na klientovi, který produkt využije. Mezi vybrané bankopojišťovací produkty, které banky nabízejí, patří pojištění k hypotékám, pojištění k půjčkám, pojištění ztráty a krádeže platební karty a další.
71
7.4.
Diskuse a doporučení
Bankopojištění má velké výhody, které přináší úspory z rozsahu, synergii a vyšší příjmy. Mimo mnohých výhod, které bankopojištění přináší, ale na druhé straně existují i kritické faktory, které mohou vést ke špatné finanční situaci. Právní zaměření Jedním z kritických faktorů je, že bankopojištění nemá svůj vlastní právní status a to ani na úrovni Evropské unie, ani na úrovni jednotlivých zemí, včetně České republiky. Do budoucna je důležité, aby bankopojištění mělo lepší právní zakotvení. Regulační orgány by se měly zaměřit na vytvoření souboru pravidel pro bankopojišťovací model. Měly by zohlednit požadavky trhu a také ochranu zájmů klientů. V konečném důsledku takové změny pomáhají poskytovat lepší služby a vyšší hodnotu pro zákazníka. Na druhou stranu tyto vyšší nároky se promítnou do nákladů. Vyšší náklady zvýší cenu a mohou mít za následek nižší poptávku ze strany zákazníků. A právě nižší cena je jednou z výhod bankopojištění. Nové technologie Internetové bankovnictví je v současné době velkou příležitostní k růstu bankopojišťovacích produktů. Banky díky internetovému bankovnictví nabízejí pro své klienty obsluhu svého účtu tzv. na dálku. Banky by měly investovat do sektoru internetového bankovnictví a také do nových technologií, např. bankovnictví v mobilním telefonu. Touto investicí mohou získat konkurenční výhodu před ostatními společnostmi. Například Komerční banka v mobilních telefonech nabízí aplikaci, která informuje pouze o umístění poboček, bankomatů nebo kontaktní údaje. Technologie jsou pro bankopojištění velkou výzvou, může se tak zlepšit zpracování, zvýšit produktivita i samotný prodej. Velkou výhodou internetového bankovnictví je, že se klienti dostanou ke svému účtu kdykoliv a odkudkoliv, díky této službě má klient možnost mít svůj bankovní účet pod kontrolou. Výhodou pro banky také je, že si klienti obsluhují své účty sami a nepotřebují k tomu žádnou další podporu ze strany zaměstnanců banky. Vztahy se zákazníky a produktový mix Podle výzkumu, který provedla společnost Ernst & Young v roce 2010, je pro klienty bank velmi důležitá kvalita služeb, jejich cena a osobní vztahy. Právě na tyto faktory se finanční instituce musí zaměřit. Společnosti by se také měly zaměřit na potřeby zákazníků, nabízet jim různé produktové balíčky, které jsou pro klienty výhodné. Mezi standardní produkty, které nabízí jak Komerční banka, tak ČSOB patří:
spořící životní pojištění, pojištění schopnosti splácet k hypotečnímu úvěru, 72
pojištění vkladů, penzijní připojištění, investiční produkty, pojistné produkty pro města a obce, pojištění k půjčkám, pojištění vozidel.
Další produkty, na které by se mohly banky zaměřit:
penzijní produkty – s ohledem na připravovanou penzijní reformu, která má platit od roku 2013. Stát umožní vyvedení části důchodového pojištění do soukromých fondů a přenechá tím více odpovědnosti za budoucnost na obyvatelích. pojištění pro různé nadace, neziskové organizace, větší portfolio investičních produktů, rodinné pojištění, pojištění pro hospitalizaci v nemocnicích.
Důvěryhodnost Hospodářská krize měla hluboký a trvalý vliv na to, jak zákazníci vnímají finanční instituce. Před krizí patřily banky mezi důvěryhodné a respektované instituce, ale tato důvěra značně poklesla. Důvěra zákazníků je ale pro banky i pojišťovny klíčovým prvkem. Důvěryhodnost je jedním z důležitých faktorů, podle kterých si zákazníci vybírají svou banku nebo pojišťovnu. Analýzu hodnocení subjektů udává rating, který posuzuje schopnost dostát včas a v plné míře splatným závazkům. Ratingové agentury jsou klíčoví hráči na finančních trzích, ale v posledních několika měsících se začalo diskutovat o jejich přílišném vlivu na finančním trhu. Pochybností o krocích ratingových agentur je stále více a to především u členů Evropská unie. Hlavním důvodem pochyb je především to, že agentury nebyly schopné předpovědět hospodářskou krizi. Snížení ratingové známky má dopad na investory, kteří vyžadují vyšší úrokové sazby, aby pokryli dodatečné riziko. Vyvstává tak zde otázka, zda jsou ratingové agentury těmi nejlepšími indikátory důvěryhodnosti bank. Vzdělávání Jedním z dalších důvodů, proč není bankopojištění v České republice tolik rozšířené, je menší finanční gramotnost klientů. Toto představuje pro bankovní i nebankovní společnosti velké riziko. Existuje řada projektů, které mají za cíl naučit širokou veřejnost orientovat se ve světě finančních produktů. Tyto projekty se zaměřují na oblast rodinného rozpočtu, finance v pracovně právních vztazích, (tzv. 73
„podepsat m žeš, přečíst musíš“), finanční produkty a služby a zodpovědné zadlužování. Právě s těmito klienty mají zaměstnanci finančních ústavů mnohem více práce. Banky samotné by se měly zaměřit na finanční vzdělávání klientů. Více zviditelnit své produkty ohledně pojištění. Jednou z možností je reklamní kampaň, kde zvýrazní své pojišťovací produkty. Potenciál v životním pojištění Jak jsem uvedla v kapitole 6.1, vývoj předepsaného pojistného zaznamenal v roce 2010 v České republice nárůst a to o více jak 19 %. Tento nárůst je dán zvyšujícím se prodejem produktů, které jsou brány jako alternativní spořící produkty. V roce 2010 se tak zvýšil podíl životního pojištění na předepsaném pojistném na 46 %. Toto zvýšení představuje další krok k přibližování se standardům Evropské unie, ve kterých zaujímá životní pojištění průměrně 60% podíl z celkového pojistného trhu. Na trhu s životním pojištěním tak existuje velký potenciál, který by banky měly využít a jednou z možností je distribuovat pojistné produkty přes bankopojištění. Regulace Nezodpovězenou otázkou zde zůstává, zda banky budou dále podporovat bankopojištění, kvůli zavádění regulace Basel III a Solvency II. Zavedením těchto modelů budou banky pod kapitálovým tlakem. České banky sice mají kapitálovou přiměřenost na vysoké úrovni, ale v ostatních zemích to tak být nemusí. Celkové hodnocení ratingu skupiny je složeno z výsledků dceřiných společností v jednotlivých zemích. Stávající úprava kapitálové přiměřenosti podle Basel II spočívá v minimální požadované míře kapitálu vzhledem k objemu aktiv a riziku banky, tato hodnota je stanovena na 8 %. Po zkušenostech z roku 2008, kdy svět zasáhla finanční krize je zřejmé, že tento jediný ukazatel není dostačující. Cílem regulace Basel III je posílení bankovního systému a zvýšením disciplinovanosti bankovních subjektů. Kapitálové trhy prošly vývojem, který je spojen se zaváděním nových produktů, ale zároveň rostla i investiční rizika. Současná pravidla pro posuzování platební způsobilosti by měla být zkvalitněna a v oblasti bankovnictví a pojišťovnictví by mělo dojít k jejich harmonizaci. Regulace Solvency II je založena na třech pilířích 33. Každý z pilířů je determinován riziky, kterým je daný pojistitel vystaven. Zavedením této regulace budou kladeny značné nároky na data a nové technologie umožňující lepší správu rizik.
I pilíř – stanovení minimálního kapitálového požadavku, II pilíř – zavedení kontrolních procesů, III pilíř – tržní disciplína 33
74
8. Závěr Diplomová práce se zabývala problematikou bankopojištění na finančním trhu. Bankopojištění znamená dohodu, zavazující banku prodávat produkty pojišťovny přes vlastní distribuční sítě. Společnosti tímto vytvářejí takové kombinace produktů, které vyhovují určitým skupinám klientů. Bankopojištění vzniklo v 70. letech 20. století v Evropě. Samotný vývoj tohoto modelu můžeme rozdělit do 3 fází. V první fázi banka zavádí životní pojištění do svého portfolia. V další etapě banka zakládá vlastní pojišťovnu a ve třetí fázi pojišťovna připravuje vlastní pojistné produkty, které jsou přizpůsobené klientům banky. V současné době je bankopojištění součástí téměř každé moderní ekonomiky a je to cesta ke zvýšení efektivnosti banky i pojišťovny. Bankopojištění přináší značné výhody jak pro finanční instituce, tak i pro klienty. Hlavní výhodou pro banky i pojišťovny je svázání pojistných a bankovních produktů na jednom místě prodeje. Mezi další výhody patří větší portfolio produktů a služeb, snižování nákladů, rozšíření potenciálního trhu, nové distribuční sítě a další. Pro klienta to znamená výhodnější produkty a komplexnější nabídku finančních produktů, které má pod jednou střechou. Samozřejmě existují i nevýhody, které plynou všem zmíněným subjektům. Pro banky a pojišťovny jsou kladeny vyšší nároky na personál, zavádění nové marketingové koncepce a velmi komplikované řízení. Nevýhodou pro klienta je malá diverzifikace portfolia a universálnost produktu. I přes některé nevýhody je pro zmiňované subjekty bankopojištění velmi výhodnou investicí. V literární rešerši byl vysvětlen pojem bankopojištění, uveden jeho vznik a vývoj v Evropě a v České republice. Dále zde bylo pojednáno o regulaci opět v rámci Evropské unie a České republiky. V další části byly rozebrány faktory úspěchu bankopojištění i kritické faktory. V poslední části literární rešerše bylo nastíněno marketingové řízení komerčních bank a pojišťoven. Dále byla uvedena SWOT analýza bankopojištění a tzv. „7P“ v bankopojišťovacím marketingu. Další část práce byla zaměřena prakticky. V první části byla vypracována analýza bankopojištění ve vybraných státech Evropské unie. Mezi vybrané státy patří Velká Británie, Francie, Španělsko a Německo. Z analýzy je zřejmé, že ve Francii a ve Španělsku je bankopojištění velmi významnou distribuční sítí v životním pojištění. Naopak ve Velké Británii, ač bylo bankopojištění zavedeno již v roce 1967, tak se výrazněji neprosadilo. Největší podíl na trhu tu mají zprostředkovatelé, kteří mají největší důvěru klientů. Další příčinou, proč se bankopojištění ve Velké Británii neprosadilo, je to, že zde podléhá velké státní regulaci. V Německu stejně jako ve Velké Británii není bankopojištění tolik rozšířené. Důvodem jsou mnohem volnější vztahy mezi bankami a pojišťovnami oproti Francii nebo Španělsku.
75
V práci jsem si kladla za cíl zhodnotit vybrané faktory, které vedou k úspěchu bankopojištění. Pro tento účel jsem si vybrala dvě velké společnosti, které působí na českém finančním trhu. Jedná se o Komerční banku a Československou obchodní banku. Obě společnosti jsou součástí mezinárodních skupin, které působí po celém světě. U těchto společností byly analyzovány následující faktory – distribuce, kvalita služeb, důvěryhodnost společnosti, podniková kultura, efektivita prodeje a produktový mix. Zjistila jsem, že obě společnosti nabízejí své produkty především přes své pobočky. Komerční banka v životním pojištění spolupracuje se svou dceřinou společností Komerční pojišťovnou a v rámci neživotního pojištění spolupracuje především s Českou pojišťovnou. ČSOB spolupracuje výhradně se svou dceřinou společností ČSOB pojišťovnou. Obě banky jsou podle ratingových agentur hodnoceny jako vyšší středně kvalitní společnosti. Z tohoto vyplývá, že to jsou důvěryhodné banky, které mají vysokou stabilitu na trhu. Ve své práci však také zmiňuji, že právě hodnocení důvěryhodnosti podle ratingových agentur nemusí být zcela ideální hodnotící kritérium. Podnikovou kulturu si banky taktéž udržují na vysoké úrovni. Obě společnosti mají svůj etický kodex, podle kterého se řídí. V této oblasti jsou si obě analyzované banky velmi podobné. V rámci efektivity prodeje jsem se rozhodla využít ukazatele rentability vlastního kapitálu, rentability celkových aktiv a produktivity práce. Obě společnosti byly v letech 2006 – 2011 ziskové. V oblasti lidských zdrojů ČSOB změnila svoji strategii. V roce 2006 zaměstnávala cca 10 tisíc zaměstnanců a v roce 2010 tento klesl na 7600 zaměstnanců. V roce 2011 byl počet zaměstnanců mírně vyšší. Komerční banka zaměstnává ve sledovaném období průměrně 8600 zaměstnanců. Stejně jako u ČSOB se v roce 2011 počet zaměstnanců mírně zvýšil. Ukazatele rentability ROA a ROE si obě společnosti udržují na vysoké úrovni. Obě společnosti těsně spolupracují s pojišťovnami a nabízejí řadu bankopojišťovnacích produktů. Mezi hlavní pojišťovací produkty patří pojištění plateb, pojištění proti zneužití platební karty, pojištění k hypotečnímu úvěru a další. Komerční banka i ČSOB nabízejí celou řadu produktů, které si jsou na první pohled podobné. Komerční banka i Československá obchodní banka patří mezi největší společnosti, které působí v České republice. Jsou to velké instituce, které nabízejí kvalitní produkty a obě dvě jsou součástí mezinárodních uskupení, které působí v mnoha zemích Evropy. 76
Význam bankopojitění v poslední době roste a to nejen v České republice. Udržet si stávající zákazníky a získávat zákazníky nové je důležité pro každou společnost. Jednou z možností, jak uspokojit potřeby klientů může být právě bankopojištění.
77
Zdroje Literatura:
BÖHM, Arnošt; MUŽÁKOVÁ, Karina . Pojišťovnictví a regulace finančních trhu. první. Praha : Professional Publishing, 2010. 184 s. ISBN 978-80-7431035-5.
DUCHÁČKOVÁ, Eva; DAŇHEL, Jaroslav . Teorie pojistn ch trh . Praha : Professional Publishing, 2010. 220 s. ISBN 978-80-7431-015-7.
JAFFER, Sohail . Islamic Insurance. United Kingdom : Euromoney Institutional
Investor
Plc.,
2007.
237
s.
Dostupné
z
WWW:
KORAUŠ, Anton . Bankopoisťovníctvo. Bratislava : JAMEX, s.r.o., 2005. 405 s. ISBN 80-89085-41-5.
KORAUŠ, Anton. Marketing v poisťovníctve. Bratislava : Ekonóm, 2000. 162 s. ISBN 80-225-1214-1.
POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Praha : C. H. Beck, 2006. 716 s. ISBN 80-7179-462-7.
RAJESH, R.; SIVAGNANASITHI, T. Banking Theory : Law and Pracitce. New Delhi :
Tata
McGraw-Hill,
2009.
403
s.
Dostupné
z
WWW:
.
ISBN
978-0-07-
009123-8.
ŘEZÁČ, František , et al. Marketingové řízení komerční pojišťovny. Brno : Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2009. 202 s. ISBN 97880-210-4799-0.
78
TURECKOIOVÁ, Michaela . Řízení a rozvoj lidí ve firmách. Praha : Grada Publishing, 2004. 168 s. ISBN 80-247-0405-6. <#v=onepage&q=bancassurance%20islamic%20insurance&f=false>.
ISBN
978-1-84374-279-1. Odborná práce:
GHILIMEI, Elena. BENEFITS OF BANCASSURANCE [online]. Rumunsko, 2008. 89 s. Odborná práce. Universitatea din Oradea, Facultatea de Stiinte Economice.
Dostupné
z
WWW:
. Internetové stránky
Bancassurance [online]. 2007 [cit. 2011-10-28]. Basic of bancassurance. Dostupné z WWW: .
Bancassurance: emerging trend, opportunities and challenges [online]. 2007 [cit.
2011-12-02].
Sigma.
Dostupné
z
WWW:
.
Bancassurance: winning formula [online]. červenec, 2010 [cit. 2011-12-01]. Ernst
&
Young
.
Dostupné
z
WWW:
.
Česká asociace bank [online]. 2010 [cit. 2011-11-10]. Výroční zpráva. Dostupné
z
WWW:
ba.cz/data/articles/down_34607.pdf>.
Česká asociace pojišťoven [online]. 2010 [cit. 2011-11-10]. Výroční zprávy. Dostupné
z
WWW:
.
Česká národní banka [online]. 2011 [cit. 2012-05-01]. Zpráva o finanční stabilitě
2010/2011.
Dostupné
z
WWW:
.
79
Česká národní banka [online]. 17. 6. 2004 [cit. 2012-05-01]. Bankopojištění v ČR nepatří jen do oblasti teorie. Dostupné z WWW: .
ČSOB [online]. 31. 12. 2010 [cit. 2012-04-28]. O skupině KBC. Dostupné z WWW:
<
http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/O-CSOB/Vztahy-k-
investorum/Vyrocni-pololetni-zpravy/Vyrocni-zpravy/VZ_CSOB_2011.pdf >.
ČSOB pojišťovna [online]. 2010 [cit. 2011-12-14]. Výroční zpráva 2010. Dostupné
z
WWW:
spolecnosti/Documents/VZ%20CSOB%20Pojistovna%202010%20CS.pdf>.
European Insurance in Figures [online]. Listopad 2010 [cit. 2011-10-20]. CEA insurers
of
Europe.
Dostupné
z
WWW:
.
FX STREET. Rating - S&P: Aktuální rating [online]. 14.3.2012. [cit. 2012-0430]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/rating-sp-moodys-a-fitch.html
Komerční banka [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Výroční zpráva 2011. Dostupné
z
WWW:
<
http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-
investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb-2011-vyrocnizprava.pdf?eeb75525319871a5caeff01b1e417d1a >.
Komerční pojišťovna [online]. 2010 [cit. 2011-11-11]. Výroční zpráva 2010. Dostupné
z
WWW:
2010/cz/04-zprava-predstavenstva.html>.
Makléřská zkouška [online]. 2011 [cit. 2011-11-12]. Ratingová stupnice. Dostupné z WWW: .
ZAPLETALOVÁ, Šárka. Marketingové noviny [online]. 12.11.2003 [cit. 201110-03].
Marketing
služeb
a
kvalita
(2.).
Dostupné
z
WWW:
.
80
Seznam grafů a tabulek Graf 1 Vývoj bankopojištění .............................................................................................................. 14 Graf 2 Rozložení životního pojištění podle distribuční sítě u vybraných státu EU, 2010 ........ 31 Graf 3 Rozložení neživotního pojištění podle distribuční sítě u vybraných států EU, 2010 .... 32 Graf 4 Rozložení životního a neživotního pojištění ve vybraných státech EU, 2010 ................ 33 Graf 5 Distribuční sítě životního pojištění, Velká Británie, 2007 ................................................ 35 Graf 6 Distribuční sítě neživotního pojištění, Velká Británie 2007 ............................................. 35 Graf 7 Distribuční sítě životního pojištění ve Francii .................................................................... 36 Graf 8 Distribuční sítě neživotního pojištění ve Francii ............................................................... 37 Graf 9 Distribuční sítě životního pojištění ve Španělsku .............................................................. 38 Graf 10 Distribuční sítě neživotního pojištění ve Španělsku ........................................................ 38 Graf 11 Distribuční sítě životního pojištění v Německu 2010 ....................................................... 39 Graf 12 Distribuční sítě neživotního pojištění v Německu 2010 .................................................. 40 Graf 13 Pojišťovny podle zaměření ................................................................................................... 42 Graf 14 Vývoj předepsaného pojistného a HDP v České republice .............................................. 43 Graf 15 Kvalita úvěrového portfolia bank ........................................................................................ 45 Graf 16 Podíl skupin bank (dle velikosti) na celkových aktivech ................................................. 45 Graf 17 Skupina KB v České republice ............................................................................................. 47 Graf 18 Logo Société Générale, Komerční banka ........................................................................... 51 Graf 19 Skupina ČSOB v České republice ........................................................................................ 58 Graf 20 Podíl distribučních sítí na jednotlivých produktech ....................................................... 59 Graf 21 Logo ČSOB, KBC ................................................................................................................... 62 Graf 22 Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) ................................................................................ 70 Graf 23 Rentabilita celkových aktiv (ROA) ..................................................................................... 71 Tabulka 1 Rating vybraných evropských zemí - agentura S & P (27. 4. 2012) ........................... 24 Tabulka 2 Struktura hrubého předepsaného pojistného, Komerční pojišťovna ........................ 49 Tabulka 3 Produktivita práce v Komerční bance ........................................................................... 52 Tabulka 4 Rating ČSOB k 31. prosinci 2011 .................................................................................... 60 Tabulka 5 Dlouhodobý rating k 31. 12. 2011 ................................................................................... 60 Tabulka 6 Produktivita práce ČSOB ................................................................................................ 62 Tabulka 7 Porovnání ratingu ............................................................................................................. 68 Tabulka 8 Porovnání produktivity práce ......................................................................................... 69 Tabulka 9 Ratingová stupnice........................................................................................................... 83 Tabulka 10 Rozložení neživotního pojištění podle distribuční sítě u vybraných států EU, (str. 31) ......................................................................................................................................................... 84 Tabulka 11 Rozložení neživotního pojištění podle distribuční sítě u vybraných států EU, (str. 32) ......................................................................................................................................................... 84 Tabulka 12 Rozložení životního a neživotního pojištění ve vybraných státech EU, (str. 33) ... 85 Tabulka 13 Distribuční sítě životní a neživotního pojištění ve Francii, (str. 36,37) .................. 85 Tabulka 14 Distribuční sítě životního a neživotního pojištění ve Španělsku, (str. 38) ............. 85 Tabulka 15 Pojišťovny podle zaměření, (str. 42) ............................................................................ 86 Tabulka 16 Vývoj předepsaného pojistného a HDP, nárůst (str. 43) .......................................... 86
81
Přílohy Příloha č. 1 Země, které patří do CEA:
AT – Rakousko
CH – Švýcarsko
BE – Belgie
TR – Turecko
BG – Bulharsko
UK – Velká Británie
HR – Chorvatsko
CY – Kypr
CZ – Česká republika
DK – Dánsko
EE – Estonsko
FI – Finsko
FR – Francie
GR – Řecko
HU – Maďarsko
IS – Island
IR – Irsko
IT – Itálie
LV – Litva
LI – Lichtenštejnsko
LU – Lucembursko
MT – Malta
NL – Nizozemí
NO – Norsko
PL – Polsko
PT – Portugalsko
RO – Rumunsko
SK – Slovinsko
SI – Slovensko
ES – Španělsko
SE – Švédsko 82
Příloha č. 2 Tabulka 9 Ratingová stupnice Fitch
Hodnocení
Dlouhé
Krátké
Dlouhé
Krátké
Dlouhé
Krátké
období
období
období
období
období
období
Aaa
AAA
Aa1
AA+
Aa2 Aa3
P-1
AA A+
A2
A
Baa1 Baa2 Baa3
P-2 P-3
A-1+
AA-
A1 A3
AAA
ABBB+ BBB BBB-
AA+ AA
Nejvyšší kvalita F1+
Velmi kvalitní
AAA-1 A-2 A-3
A+ A ABBB+ BBB BBB-
F1 F2
Střední kvalita vyšší
Střední kvalita nižší
F3
Ba1
BB+
BB+
Ba2
BB
BB
Ba3
BB-
B1
B+
B2
B
B
B3
B-
B-
CCC+
CCC+
Značné rizika
CCC
CCC
Extrémně
Caa1
Not
Caa2
prime
B
BBB+
C
spekulativní
B
C
Vysoce spekulativní
spekulativní
Caa3
CCC-
CCC-
S velmi nízkou
Ca
CC
CC
perspektivou
C
C
Velmi vysoká
C
CI D
D
D
Stupeň
Investiční stupně
S&P
D
Spekulativní stupně
Moody´s
pravděpodobnost úpadku
Zdroj: makléřská zkouška
83
Příloha č. 3 Tabulka 10 Rozložení neživotního pojištění podle distribuční sítě u vybraných států EU, (str. 31) (%)
pojišťovací agenti 7,8
makléři
AT
zaměstnanci pojišťoven 20,3
ostatní
17,5
ostatní distribuční sítě (banky, pobočky) 51,7
BE
19,2
4,7
33,3
42,4
0,4
DE ES
3,4
54,5
19,6
19,9
2,6
5,5
13,7
6,7
72,3
1,8
FR
16
8
14
60
2
IT
12,5
23,6
1,5
62,4
0
2,7
LT
8
31
13
48
0
NL
27
57
0
14
2
PL
22,9
27,9
1,6
44,4
3,2
PT
6,4
10,7
1,3
81,6
0
SL
2,2
52,9
17,6
6,4
20,9
UK
4
27
69
0
0
Zdroj: CEA Statistic No. 42: European Insurance in Figures, November 2010
Tabulka 11 Rozložení neživotního pojištění podle distribuční sítě u vybraných států EU, (str. 32) (%) AT
zaměstnanci pojišťoven 38
pojišťovací agenti 12
makléři
ostatní
38
ostatní distribuční sítě (banky, pobočky) 5
7
BE
20
11
62
6
1
DE
4
62
24
6
4
ES
22
38
27
12
2
FR
35
35
18
10
2
IT
6
84
8
2
0
LT
44
18
36
2
0
NL
49
41
0
9
1
PL
24
59
14
2
1
PT
10
61
17
10
3
SL
19
68
11
0
2
UK
22
5
56
10
6
Zdroj: CEA Statistic No. 42: European Insurance in Figures, November 2010
84
Tabulka 12 Rozložení životního a neživotního pojištění ve vybraných státech EU, (str. 33) (%)
životní pojištění
neživotní pojištění
UK
93,41
6,59
PT
85,45
14,55
PL
66,16
33,84
NL
87,47
12,53
IT
83,92
16,08
FR
88,44
11,56
DE
59,37
40,63
BE
86,17
13,83
AT
68,55
31,45
Zdroj: CEA Statistic No. 42: European Insurance in Figures, November 2010
Tabulka 13 Distribuční sítě životní a neživotního pojištění ve Francii, (str. 36,37) (%)
ostatní
Životní pojištění
1995
6
pojišťovací agenti 12
makléři
2009
2
8
14
16
60
Neživotní pojištění
1995
2
40
20
33
5
2009
2
35
18
35
10
7
zaměstnanci pojišťoven 19
bankopojištění 56
Zdroj: CEA Statistic: European Insurance in Figures 1995, 2010
Tabulka 14 Distribuční sítě životního a neživotního pojištění ve Španělsku, (str. 38) (%)
ostatní
Životní pojištění
1999
7
pojišťovací agenti 18
makléři
2009
2
14
3
6
72
Neživotní pojištění
1999
26
51
19
0
4
2009
2
38
27
22
12
7
zaměstnanci pojišťoven 0
bankopojištění 73
Zdroj: CEA Statistic: European Insurance in Figures 2000, 2010
85
Tabulka 15 Pojišťovny podle zaměření, (str. 42) (%)
2006
2007
2008
2009
2010
životní pojišťovny
6
6
7
7
7
neživotní pojišťovny
27
29
29
29
30
se smíšenou činností
16
17
17
16
15
Zdroj: ČAP
Tabulka 16 Vývoj předepsaného pojistného a HDP, nárůst (str. 43) (%)
2006
2007
2008
2009
2010
životní pojištění
5,10
14,60
5,10
5,90
19,20
neživotní pojištění
5,20
5,60
6,10
1,60
0,30
celkem
5,10
9,10
5,70
3,30
8,20
HDP
8,00
9,70
4,30
-1,70
1,20
Zdroj: ČAP
86
