MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta
INTERNACIONALIZACE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ – OBLAST STAVEBNICTVÍ
Diplomová práce
Vedoucí práce:
Řešitel:
Ing.Lea Kubíčková,Ph.D
Bc.Veronika Dvořáčková
Brno 2011
Poděkování Ráda bych poděkovala paní Ing. Lei Kubíčkové, Ph.D,. za odborné připomínky, rady a za velmi užitečnou pomoc, která mi pomohla při zpracování této diplomové práce.
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Internacionalizace malých a středních podniků v oblasti stavebnictví“ vypracovala samostatně s použitím zdrojů, které uvádím v seznamu použité literatury.
V Brně, dne 8. května 2011
……………………………….. Bc. Veronika Dvořáčková
Abstrakt
Malé a střední podniky jsou motorem ekonomiky. Hrají významnou roli při růstu hospodářství, zaměstnanosti a tvorbě inovací.
Hlavním cílem této práce je identifikace faktorů úspěchu malých a středních firem v ČR v internacionalizačním procesu. Dílčím cílem je monitoring současného stavu malých a středních podniků v ČR a také analýza aktuální situace stavebního odvětví. Jedním z dílčích cílů této práce bude také zjištění za jakých podmínek české podniky vstupují na zahraniční trhy a jaké faktory je při vstupu ovlivňují. Dalším dílčím cílem bude zmapování bariér bránících podnikům vstup na zahraniční trh a jejich identifikace. Posledním dílčím cílem je vyhodnocení přínosu internacionalizačního procesu pro exportující firmy. V teoretické části je shrnut literární přehled o dané problematice. V praktické části jsou hodnoceny nashromážděné sekundární a také primární údaje, které vyplynuly z dotazníkového šetření. Diskuze obsahuje nejasnosti, které se vyskytly při tvorbě práce. Závěr obsahuje shrnutí získaných výsledků.
KLÍČOVÁ SLOVA: internacionalizace, malé a střední podniky, globalizace, výzkum
Abstract
Small and medium firms are the engine of the economy. They play an important role in economic growth, employment creation and innovation.
The main aim of the thesis is to identify factors of success small and medium companies in internacionalization process. The partial aim is to monitor current situation in the Czech republic and analyze a situation in construction industry. Other aim is to identify barriers of entry into the foreign markets. The last aim is to assess the contribution of the internationalization process of exporting companies. In the theoretical part is a summary of literatural review of solved problems. In the practical part are assessed and collected secondary and primary raw data which go out from the survey. Discussion contains ambiguities that occur when creating work. The conclusion contains a summary of the results.
KEY WORDS: internationalization, small and medium-sized enterprises, globalization, research
OBSAH ÚVOD .........................................................................................................................................................8 1 CÍL PRÁCE ............................................................................................................................................9 2 METODIKA PRÁCE............................................................................................................................ 10 3 TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................................................................... 13 3.1 MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE ..................................................................................................... 13 3.1.1 Hlavní přístupy provádění zahraniční politiky ........................................................................... 14 3.1.2 Nadnárodní společnosti ............................................................................................................ 14 3.2.
INTERNACIONALIZACE .............................................................................................................. 15
3.2.1 Důvody procesu internacionalizace .......................................................................................... 16 3.2.2 Fázové modely ......................................................................................................................... 17 3.2.3 Inter (akční) modely ................................................................................................................. 17 3.2.4 Kontingenční modely ................................................................................................................ 17 3.2.5 Některé modely internacionalizace............................................................................................ 18 3.3.
GLOBALIZACE .......................................................................................................................... 23
3.3.1 Globalizace v souvislosti s příbuznými procesy ......................................................................... 25 3.3.2 Příležitosti a rizika vyplívající z globalizace .............................................................................. 26 3.4 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY ................................................................................................................ 28 3.4.1. Obecná charakteristika MSP ................................................................................................... 28 3.4.2 Výhody a nevýhody MSP........................................................................................................... 30 3.4.3 Koncepce LEAN ....................................................................................................................... 32 3.4.4 Podmínky úspěchu MSP ........................................................................................................... 32 3.4.5 Důvody vstupu firem na zahraniční trh ..................................................................................... 33 3.4.6 Formy vstupu na zahraniční trh ................................................................................................ 33 3.4.7 Faktory ovlivňující formu vstupu............................................................................................... 35 3.5 MEZINÁRODNÍ MARKETING ............................................................................................................... 35 3.5.1 Hlavní strategie mezinárodního marketingu .............................................................................. 36 3.5.2 Marketingový výzkum ............................................................................................................... 38 3.5.3 Typy marketingového výzkumu.................................................................................................. 38 3.5.4 Výhody a nevýhody primárního a sekundárního výzkumu .......................................................... 39 3.5.5 Metody výzkumu ....................................................................................................................... 39 4 PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................................................. 41
4.1 SOUČASNÁ SITUACE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V ČR................................................................ 41 4.1.1 MSP a zaměstnanost ................................................................................................................. 43 4.1.2 Výkony MSP ............................................................................................................................. 44 4.1.3 Trendy zahraničního obchodu................................................................................................... 45 4.2 MSP A ZÍSKÁVANÍ FINANČNÍCH ZDROJŮ ............................................................................................ 46 4.2.1 Mikroúvěry............................................................................................................................... 47 4.2.2 Podpora podnikání MSP........................................................................................................... 47 4.2.3 Podpora internacionalizace MSP.............................................................................................. 49 4.3 CHARAKTERISTIKA STAVEBNICTVÍ V ČR ........................................................................................... 52 4.3.1 Malé a střední podniky v oblasti stavebnictví ............................................................................ 55 4.3.2. Porovnání stavebnictví s ostatními odvětvími ........................................................................... 55 4.4 SBĚR PRIMÁRNÍCH DAT .................................................................................................................... 56 4.4.1 Tvorba dotazníku...................................................................................................................... 57 4.4.2 Výběr a kontaktování respondentů ............................................................................................ 58 4.4.3 Analýza nasbíraných informací................................................................................................. 59 4.4.4 Hodnocení výsledků dotazníkové šetření ................................................................................... 59 4.4.5 Shrnutí ..................................................................................................................................... 68 4.4.6 Testování hypotéz ..................................................................................................................... 70 5 DISKUZE .............................................................................................................................................. 74 6 ZÁVĚR .................................................................................................................................................. 76 7 POUŽITÁ LITERATURA.................................................................................................................... 80 8 PŘÍLOHY .......................................................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
ÚVOD Malé a střední podniky znamenají pro Českou republiku, ale i pro řadu dalších států hnací motor ekonomiky. Tyto podniky v ČR tvoří více jak 99 % všech aktivních ekonomických subjektů. Přispívají velkou mírou k tvorbě pracovních míst a hospodářskému růstu.
Vzhledem k sílícímu procesu globalizace dochází k rozšíření ekonomického prostoru na kterém mohou firmy působit. Právě proto, že právě globalizace je velice úzce spjata s procesem internacionalizace, tak tento zrychlující se proces ekonomiky představuje pro malé a střední podniky velkou příležitost zapojit se do mezinárodního obchodu. Díky globalizaci a také sílící integraci států, dochází ve značné míře k odstraňování bariér mezinárodního obchodu a tak se vstup na zahraniční trhy stává pro podniky přístupnější.
Za posledních 30 let byly provedeny v zahraničí rozsáhlé výzkumy na téma internacionalizace, ale bohužel v České republice je tato problematika stále ještě poněkud opomíjena. Přitom je znatelné, že zahraniční obchod MSP v ČR vykazuje několik let rostoucí trend, takže úspěch těchto podniků na zahraničních trzích nelze popřít. Mezníkem byl až rok 2009, kdy zahraniční obchod ČR zaznamenal po dlouhé době první pokles. Ten byl způsoben celosvětovou ekonomickou krizí. Právě ekonomická krize ukázala, jaký mají MSP pro ekonomiku význam. Tyto podniky se dokázaly díky jejich flexibilitě s krizí mnohem lépe vypořádat, než podniky velké.
8
1 CÍL PRÁCE Hlavním
cílem
úspěchu
malých
této a
diplomové
středních
práce
podniků
je v ČR
identifikace
faktorů
v internacionalizačním
procesu. Hlavní cíl je možno dekomponovat do několika cílů dílčích.
Prvním dílčím cílem je monitoring současného stavu malých a středních podniků v ČR ve srovnání s předchozími obdobími a také analýza aktuální situace stavebního odvětví a srovnaní s ostatními odvětvími.
Dalším dílčím cílem této práce bude zjištění za jakých podmínek české podniky vstupují na zahraniční trhy a jaké faktory je při vstupu ovlivňují. Dále bude provedeno zhodnocení jednotlivých forem vstupu na zahraniční trhy, a bude určeno, kterých forem české podniky nejvíce a nejméně využívají.
Třetím dílčím cílem bude zmapování bariér bránících podnikům vstup na zahraniční trh, určení zda se vůbec bariéry objevily a pokud ano, bude provedena jejich identifikace.
Posledním dílčím cílem bude vyhodnocení přínosu internacionalizačního procesu pro exportující firmy.
9
2 METODIKA PRÁCE Při
zpracování
diplomové
práce
bude
využito
standardních
vědeckovýzkumných metod, jako je analýza, syntéza a dedukce. Analýza k je založená na dekompozici celku na elementární části. Syntéza je naopak proces spojování dvou a více celku do jednoho. Dedukce znamená vyvozování pravdivých závěrů na základě obecných předpokladů. Potřebná data budou čerpána z primárních i sekundárních zdrojů.
Prvním krokem zpracování diplomové práce bude tvorba literární rešerše, neboť je třeba se seznámit se současnými poznatky v daném oboru, z tuzemska i zahraničí.
Teoretická část bude zpracována deskriptivní metodou, kde bude na jednotlivé problémy nazíráno z více úhlů pohledu, aby byl výklad komplexní.
Praktická část diplomové práce bude věcně rozdělena do dvou částí a to do části analytické a části navrhované. V analytické části bude provedena analýza aktuální situace MSP v České republice, bude zhodnoceno financování těchto podniků a bude vypracována podrobná analýza stavebnictví, přičemž bude třeba provést porovnání hodnot tohoto odvětví s ostatními obory.
Druhou část praktické části bude tvořit primární výzkum mezi MSP podnikajícími
v
oboru
stavebnictví,
dotazníkového šetření.
10
a
to
formou
elektronického
Aby bylo docíleno požadovaných závěrů týkajících se MSP, zejména forem vstupu na zahraniční trhy, bariér vstupu a kladů či záporů, které internacionalizace přinesla, budou aplikované následující statistické metody.
První z metod jež bude použita je statistické testování hypotéz. K testování hypotéz bude použit čistý test významnosti. Aby tento test mohl být proveden je nutné zformulovat alternativní hypotézy
H1 a
nulové hypotézy
H0. K testování hypotéz je nutná volba hladiny významnosti α. Hladina významnosti je pravděpodobnost chybného zamítnutí hypotézy, která je ve shodě se skutečností. Volí se α=0,01 nebo α=0,05, v této diplomové práci bude použita hodnota α=0,05. O tom jestli hypotézu zamítáme nebo nezamítáme, rozhoduje p-hodnota. P-hodnotou představuje nejvyšší hladinu významnosti, na níž nezamítáme nulovou hypotézu. Lze tedy zapsat: p > α, pak hypotézu H0 nezamítáme, p < α, pak hypotézu H0 zamítáme.
Ke stanovení závislostí se používají kontingenční tabulky. Míru intenzity vzájemných dvou slovních znaků v kontingenční tabulce měří čtvercová kontingence, která má tento vzorec:
(nij nij ) 2 nij i 1 i 1 r
s
2
11
Čtvercová kontingence může nabývat libovolných nezáporných hodnot, nelze určit podle této míry intenzitu závislosti, proto odvozujeme průměrnou čtvercovou kontingenci, kterou lze zapsat takto:
2 n 2
Další významnou statistickou metodou, která bude v této diplomové práci využívána je četnost. Četnost lze rozlišit na absolutní a relativní. Počet výskytů
ni hodnoty xi říkáme absolutní četnost pozorování hodnoty
xi, lze zapsat: k
ni n i 1
Relativní četnost hodnoty znaku xj udává podíl absolutní četnosti nj hodnoty znaku xj a rozsahu souboru n, lze zapsat takto:
pi
ni n
.
Platí, že součet všech relativních četností je roven 1, tedy:
k
pi 1 i 1
12
3 TEORETICKÁ ČÁST
3.1 Mezinárodní spolupráce Při zkoumání problematiky internacionalizace, ale i s ní související procesy, jako například integrace nebo globalizace narážíme na termín mezinárodní spolupráce, který všemi těmito problematikami prostupuje. Mezinárodní
spolupráci
lze
zařadit k nejstarším
projevům
vnějších
ekonomických vztahů. Již v 17. a 18. století existovaly studie o roli zahraničního obchodu v reprodukčním procesu. V této době dominovalo merkantilistické ekonomické myšlení., jejichž hlavní myšlenky byly založeny na národním zájmu států. Obchodování mezí různými zeměmi vévodilo ve vnějších ekonomických vztazích přibližně po roce 1945, kdy došlo po druhé světové válce ke znovuobnovení ekonomiky.
Dnes je mezinárodní obchod jednou z hlavních forem mezinárodní spolupráce, která se neustále mění a vyvíjí. Ekonomika každé země ovlivňována zahraničním obchodem rozdílně. Míra závislosti jednotlivých ekonomik různých států na vnější ekonomické vztahy je dána velikostí dané země, lze říci, čím více má země obyvatel, tím je tato země méně závislá na jiných zemích. Tuto závislost je možné popsat vztahem mezi objemem zahraničního obchodu vůči HDP. Mezinárodní obchod má taký velký vliv na stabilitu vztahů mezi zeměmi. Čím více země spolu obchodují, jsou tedy vzájemně hospodářsky propojeny, tím je jejich stabilita vztahu vyšší. Z tohoto úsudku, lze odvodit, že mezinárodní obchod přispívá ke snižování rizika konfliktu a zejména podporuje mírovou spolupráci mezi zeměmi.[28]
13
3.1.1 Hlavní přístupy provádění zahraniční politiky Lze rozlišit dva rozdílné přístupy k provádění zahraniční politiky:
Liberalismus
Liberalismus je nazýván filosofií volného obchodu. Stát aktivně podporuje vývozce a snaží se odstranit obchodní bariéry. Znamená to tedy, že státy usilují o snadnější přístup na zahraniční trhy a zároveň ponechávají prostor na domácím trhu pro zahraniční zboží.
Protekcionismus
Protekcionismus se obecně vyznačuje značnými státními zásahy s cílem ochránit domácí trh před možnými negativními vlivy otevřené ekonomiky. Negativa
otevřené
ekonomiky
spatřuje
zejména
ve
zvyšování
nezaměstnanosti, která je důsledkem likvidace slabších podniků a také příliv zahraniční konkurence, což má vliv na makroekonomickou stabilitu.
Ve většině světových ekonomik najdeme kombinaci obou přístupů, tedy protekcionismu i liberalismu. V dnešní době dochází celkově ke snižování státních zásahů v mezinárodním obchodě to i díky existenci Světové obchodní organizace WTO, která má za úkol podporovat mezinárodní spolupráci. [29] 3.1.2 Nadnárodní společnosti Rostoucí globalizace je úzce propojena s nadnárodními společnostmi, které bývají označovány (MNC) multinational corporation, ale v některých literaturách je nalezneme pod názvy multinational entrprises (MNE) nebo transnational corporation (TNC). [24]
14
Organice pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OECD charakterizoval v letech 1977 nadnárodní korporace jako společnosti nebo jednotky se soukromým nebo státním vlastnictvím. Tyto jednotky jsou zakládány v mnoha zemích, mohou navzájem ovlivňovat své činnosti, protože jsou vzájemně propojeny s přihlédnutím na hromadné využívání zdrojů. Nadnárodní společnosti zajišťují své výrobky zahraničními pobočkami v různých zemích, které kontroluje, ovládá a řídí z globální perspektivy. Míru mezinárodnosti nadnárodních firem lze měřit dvěma ukazateli tzv. indexem transnacionality (TNI) a indexem internacionalizace (I). TNI je dán průměrem tří podílů a to, zahraniční prodej ku celkovému prodeji, zahraniční
aktiva
ku
celkovým
aktivům
a
množství
zahraničních
zaměstnanců ku celkovému množství zaměstnanců. I je dán podílem množství dceřiných podniků v zahraničí a celkovým počtem dceřiných firem. [29]
3.2. Internacionalizace Samotný pojem internacionalizace vyjadřuje termín „zmezinárodnění”. V posledním desetiletí představuje internacionalizace v oblasti obchodu jeden z nejvýznamnějších vývojových trendů firem. Exportní chování a internacionalizační procesy firem jsou témata, kterým jsou věnovány rozsáhlé výzkumy, zejména za posledních 30 let. Zájem o výzkum této oblasti dobře koresponduje s rostoucím významem mezinárodního obchodu, který se postaral o vznik mnoha různých forem mezinárodního podnikání a právě export je jednou z nich.
V současné době internacionalizace prostupuje většinu činností člověka.
15
Díky vysokému stupni technického vybavení, které je potřebné u mnoha výrobků a služeb, jsou zdroje často nepřenosné a zde se objevují právě prvky mezinárodní spolupráce. [29] 3.2.1 Důvody procesu internacionalizace Internacionalizace
může
mít
řadu
příčin,
které
se
odvíjejí
od
podnikatelských aktivit. Těmi důvody jsou:
Ekonomické a neekonomické důvody - mezi důvody ekonomické je možné zařadit snahu o dosažení zisku, růst firmy, obrat nebo účast na trhu, neekonomické důvody jsou například potřeby moci, vlivu nebo image.
Důvody týkající se výroby, odbytu a resortu – důvody zaměřené na prostředky bývají v případech, když je firma zajištěna dodáváním určitých (cenově výhodných) surovin, orientace na produkci je zejména z důvodů nižších nákladů v zahraničí, a co se týká odbytu, tak klasické důvody se vztahují na nahospodařené množství nebo hodnoty na zahraničním trhu prostřednictvím prodaných produktů, za nadřazený cíl lze označit vybudování nebo zachování pozice na trhu.
Defenzivní a ofenzivní důvody – úsilí o internacionalizaci podniku má ofenzivní podobu pokud má podnik nějakou konkurenční výhodu a defenzivní důvody je možné nalézt tam, kde zahraniční produkce je určena ke stabilizaci ohrožené vnitřní produkce, nebo jsou monitorovány konkurenční podniky, které již v zahraničí fungují z důvodů konkurence. [1]
16
Teorie internacionalizace není dosud jednotně exaktně vypracována, jednotlivé
teorie
zabývající
se
touto
problematikou
jsou
značně
diferencované.
Existují tři obecné skupiny modelů a těmi jsou: 3.2.2 Fázové modely Tyto modely pohlíží na internacionalizaci firem, jako na postupný a systematický proces. Tento proces probíhá postupně prostřednictvím jednotlivých fází, které jsou na sobě závislé. Splnění každého kroku je předpokladem, aby se firma dostala do další fáze. Modely poskytují všeobecný vzor, který může být využit pro plánování a odhadování procesu internacionalizace firem. Podle tohoto modelu se manažeři rozhodují o mezinárodních aktivitách, prvně identifikují, v jaké fázi se aktuálně jejich podnik nachází a připraví ho ke vstupu do fáze další.[21] 3.2.3 Inter (akční) modely Tyto modely se vyskytují nejen v oblasti ekonomie, ale i v sociologii. Interakce zdůrazňuje nezávislost mezi jednotlivými rozhodnutími, které jsou na trhu zamýšleny. V minulém desetiletí byla role interakce v ekonomických závěrech významnou oblastí zkoumání. [3]
3.2.4 Kontingenční modely Tyto kladou důraz na okolí firmy, které je významným faktorem v procesu internacionalizace. Významnými činiteli okolí jsou poptávka, obchodní struktura firmy a vládní politika. Neexistuje žádný obecně platný postup internacionalizace firem.
17
Pro každé odvětví je proces internacionalizace odlišný a existují dokonce rozdíly internacionalizačního procesu u jednotlivých firem. Příkladem těchto modelů je elektické paradigma. [21] Electické paradigma uvádí tři kategorie výhod, které se týkají firem působících na zahraničních trzích. Těmito výhodami jsou internacionalizační výhody, které kladou důraz na to, že podnik je lépe schopen přeměnit výhody vlastnictví mimo národní trh než je využít v souvislosti s jejich prodejem. Lokalizační výhody ukazují, že každá země má nějaká specifika, kterými jsou investice, rizika, potenciál trhu, možnost dosažení nižších nákladů a kultura. Poslední skupinou výhod jsou výhody vlastnictví a to v podobě vlastnictví aktiv a transakční náklady. [18] 3.2.5 Některé modely internacionalizace
Uppsala model internacionalizace Tento model pohlíží na proces internacionalizace tak, že se postupně stávají z domácích firem nadnárodní podniky. Podniky své mezinárodní aktivity rozvíjejí na zahraničních trzích postupně na základě dvou dimenzí:
Znalostí trhu: postupných poznáváním zahraničního trhu, také roste příležitost použít některé ze způsobů pronikání na trh, které se vážou na kapitál.
Úsilí o trh: pokud se firma v rostoucí míře informuje o zahraničním trhu a pokud zvyšuje snahu o tento trh, tak bude čím dál více usilovat na tento trh vstoupit způsobem, který váže kapitál. [27]
18
Stopfordův model internacionalizace Model vychází z předpokladu, že podniky vstupují na zahraniční trhy postupně. Zezačátku sledují jaké má výhody tento sledovaný trh a zájem potencionálního trhu provádějí formou externě řízených aktivit.
Díky zkušenostem, které tento partner získá konkrétním produktem na zahraničním trhu, může začít přemýšlet o variantě lokální produkce a požádat o licenci pro zahraniční trh. Podnik, který poskytl licenci může v průběhu času začít působit na zahraničního partnera, aby v místo licence vznikla společná firma (join venture), protože zjistil, že právě licencí přestává mít veškerou kontrolu nad potenciálně výhodným trhem v zahraničí.
Společná
firma
by
umožnila
částečnou
kontrolu
nad
přístupem k zákazníkům i nad produkcí, a také by snížil expozici vzhledem místním rizikům. Závěrečným stádiem internacionalizace je budování zcela vlastněních zahraničních dceřiných podniků. Ovšem ne všechny podniky, které byly zkoumány, odpovídaly tomuto fázovému modelu, například born-global. [29]
Born Global (firmy zrozené globálně) Tento pojem vznikl v roce 1997 a poprvé ho použil ho Madsen a Servais v časopise International Business Review. [20]
Během let 1993-2002 nové empirické studie exportního chování firem uvedly odlišně závěry o aktuálním, exportním chování firem od těch, které bývají uváděny v tradiční literatuře o internacionalizaci. Tyto závěry byly demonstrovány tak, že v současné době mnoho firem působících na zahraničních trzích nevznikne v dílčích etapách. Firmy začínají při jejich vzniku s mezinárodními aktivitami rovnou, to znamená, že vstupují zahraniční trhy přímo.
19
Podniky formou Join Venture pronikají na více zahraničních trhů bez předchozích zkušeností, jako je tomu například u Stopfordova modelu. [25]
Teorie transakčních nákladů Internacionalizace firmy je obvykle diskutována zejména v souvislosti se způsobem vstupu na zahraniční trh. Tato teorie směřuje ke zdůraznění racionálního a strategického rozhodování dle kritérií, kterými jsou náklady, investice, riziko a kontrola. Tyto kritéria jsou významnými faktory, které ovlivňují rozhodování na který zahraniční trh vstoupit. Předpokládá se, že se firmy rozhodující o vstupu na trh podle jednotlivých alternativ, které se vyskytují v různých časových obdobích. [19]
Zdrojová teorie Kogut a Zander (1993) tvrdí, že pokud je hodnota firmy definována jako zásobárna znalostí a expanze firmy představuje přenos znalostí přes hranice, pak nevyhnutelné nejistoty týkající se hodnoty těchto znalostí jsou dostatečně vysvětleny vnitřním (domácím) přenosem, a z toho důvodu není přizpůsobování firem nutné. Rozdíl v nákladech na přenos znalostí v rámci firmy a přenos informací mezi firmami poskytuje dostateční základ pro určení metody podniku, kterou využívá v mezinárodním obchodě. [30]
Síťová teorie Tato teorie vysvětluje proces internacionalizace, tak, že se uskutečňuje nebo bývá uskutečňován v časových intervalech. Jedná se o proces, který může vyústit v postupnou internacionalizaci na straně jedné, nebo v nesouvislý proces složený z konkrétních událostí na straně druhé. [19]
20
Teorie „učící se firmy” Tato teorie popisuje proces internacionalizace prostřednictvím jednotlivých a postupných kroků, které prohlubují znalosti firem o mezinárodních trzích. Znalosti o těchto trzích se potom podílí na nižším riziku vstupu na zahraniční
trhy
a
firmy
se
začnou
více
zapojovat
do
procesu
internacionalizace. [19]
Podle Benita a Welche (1994) mohou být poslední čtyři jmenované teorie shrnuty do dvou skupin. První kategorie zahrnuje teorii transakčních nákladů a zdrojovou teorii, tato kategorie se orientuje na faktory ovlivňující internacionalizaci. Druhou skupinu tvoří síťová teorie a teorie učící se firmy a ta se koncentruje na identifikaci
a
popis
behaviorálních
procesů
souvisejících
s internacionalizací
Společnosti, které uvažují o internacionalizaci, by měly zvážit dvě zásadní otázky:
Z jakého důvodu usilují o internacionalizaci?
Jakým způsobem, chtějí internacionalizace dosáhnout?
Jak jíž bylo řečeno, existuje mnoho teorií zabývajících se internacionalizací firem a ty dvě zásadní otázky - proč a jak, jsou zodpovídány řadou vědeckých přístupů. . Tyto
kategorie
modelů
odrážejí
významné
rozdíly,
v
chápání
k internacionalizačního procesu firem. Tyto rozdíly mohou být ukázány rozdělením na následující kategorie:
21
1. Objektivní versus subjektivní pohled Objektivní pohled předpokládá, že obchodní svět existuje nezávisle na individuálních podnikatelích. To také znamená, že teorie uvažuje o tom, že obchodní svět se chová podle obecných právních předpisů a zásad, které lze stanovit na základě vědeckého zkoumání a tím zvyšovat znalosti o internacionalizaci.
Subjektivní pohled říká, že obchodní svět je vlastně sociální uskupení, kterou tvoří akce a interakce lidí. Obecná pravidla chování nemohou být nalezena, protože každá situace je vždy unikátní. Za významné považuje tato teorie vnímavost a jednání individuálních podnikatelů. [21]
2. Statická versus dynamická perspektiva Statická verze je definována jako teorie, která nám poskytuje informace jen o dané, konkrétní situaci. Tato teorie je vlastně protikladem jednoduché verze dynamické teorie, která zahrnuje časovou dimenzi. Lze říci, že internacionalizační aktivity jsou popisovány v různých časových
obdobích.
Tato
verze
dynamického
přístupu
se
nazývá
komparativní statická metoda. Dynamická metoda nemusí zahrnovat čas jako takový, ale obsahuje dynamické procesy, kterými jsou interakce mezi exportéry a importéry, jejichž prostřednictvím se zvyšují společenská internacionalizace.[21]
3. Plánovaní versus akce Internacionalizační teorie mohou být rozděleny do skupin podle toho, zda se zaměřují spíše na oblast plánování nebo se teorie orientují na operativní jednání a zkušenosti manažerů.
22
Teorie orientované na akce považují za výchozí bod nápady podnikatelů založené na intuici. Po vzniku nápadu následuje jeho realizace, která je založena na zkušenostech těchto aktérů. Tyto zkušenosti se potom stávají znalostmi pomocí procesu reflexe. [21]
Mcdougall a Oviatt (2000) vyjádřili obavy na tím, že studie mezinárodního podnikání nemají jasný a jednotný směr. Buckley´s (2002) v reakci na tyto obavy radí a naznačuje, že pokud se chceme posunout ve výzkumu mezinárodního podnikání, je třeba vycházet z předchozích úspěchů mezinárodního obchodu a najít ústřední pojmy oblast podnikání. Přitom jsme schopni vyjádřit internacionalizaci, jako podnikatelský proces chování.
3.3. Globalizace Před samotnou definicí procesu globalizace, je nutné vymezit základní rozdíl mezi globalizací a internacionalizací. Tyto dva pojmy jsou spolu úzce spojeny, ale internacionalizace je definována jako mezinárodní obchod s organizovanou výrobou zboží ve sféře národních hospodářství. Ovšem v pojetí globalizace státní hranice už nemají podobu omezení, ve kterých je proces výroby uzavřen.
Pojem globalizace pravděpodobně poprvé použil americký ekonom Theodor Levit až v roce 1985 a doposud není výklad globalizace jednotný. Od 20. století je globalizace diskutována ve všech možných směrech. [20]
Právě ekonomika zaujímá specifické postavení v procesu globalizace, bývá označována jako motor globalizace.
23
Ač existuje řada pohledů na globalizaci, tak jednotlivé názory se shodují, že proces globalizace je dlouhodobý a dochází ke sbližování zájmů lidí na všech společenských úrovních na celém světě.
Odráží se v ní reakce na snahu nalézt a používat levnější lidské a materiální zdroj z důvodu přesycení domácích trhů a uplatnění se na nových zahraničních trzích. Možno říci, že globalizační proces znamená zavedení dělby práce na celosvětové
úrovni,
sledování
a
využívání
komparativních
výhod
v oblastech s nejlepšími podmínkami. [26]
V podstatě existují 3 definice globalizace v ekonomické sféře:
Organice pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OECD chápe globalizaci, jako proces, jehož prostřednictvím narůstá vzájemná závislost národních ekonomik a trhů, která je způsobena velkou dynamikou obchodu s kapitálem, zbožím, know -how transferem technologie a službami.
Další z teorií zdůrazňuje, že vlivem globalizace dochází k posunu integrace a organizace systémů směny, výroby a spotřeby z národní na globální úroveň. Lze tedy jednoduše říct, že se k národním a regionálním systémům se připojuje globální úroveň organizace a integrace.
Třetí definice globalizace chápe tento proces jako vznik světového, hospodářského
prostoru
bez
hranic,
který
může
být,
mikroekonomicky, tak i makroekonomicky dále standardizován. [2]
24
jak
3.3.1 Globalizace v souvislosti s příbuznými procesy Globalizaci je však nutné chápat ve světové ekonomice v souvislosti s příbuznými procesy, kterými jsou zejména internacionalizace a integrace. Na základě těchto aspektů lze pohlížet na globalizaci ze tří odlišných pohledů. První pohled reprezentují tzv. skeptikové, kteří zaujímají názor, že i světový trh je rozčleněn na tři části, kterými jsou Evropa, asijsko-pacifická oblast a Severní Amerika a toto členění zabraňuje fungování světového trhu. V důsledku toho, že má ekonomika multiregionální charakter, popírají proces globalizace, který má ústit v jednotnou ekonomiku.
Druhý pohled je reprezentován radikálními globalisti, kteří stojí v opozici vůči skeptikům. Zdůrazňují zejména ekonomický rozměr globalizace. Stoupenci tohoto pohledu, kteří jsou reprezentováni zejména lidmi pracujících pro Světovou obchodní organizaci WTO, Světovou banku nebo Mezinárodní měnový fond kladou důraz na nezvratnost a objektivnost globalizačního procesu, kterému se musíme nevyhnutelně a vhodně přizpůsobit. Domnívají se, že globalizace se týká každého a nelze se tomuto procesu vyhnout.
Poslední pohled na globalizaci je zastoupen tzv. transformacionalisty. Jejich pohled na globalizaci se komplexnější a není orientován jen ekonomicky, ale společensky. V jejich pojetí je globalizace motorem nejen ekonomických, ale i sociálních a politických změn, které se podílejí zejména na transformaci moderní společnosti. Lze tedy tuto teorii chápat tak, že globalizace je vlastně proces integrace společnosti v celosvětovém měřítku. Všichni jsou tedy součásti jednotného systému a všichni jsou na sobě závislí, jak informačními, materiálními, tak i energetickými vazbami.
25
V důsledku předchozího výkladu, lze říci, že globalizace je tedy vyšší forma internacionalizace. [27]
Globalizace vytváří určitou propojenost procesů a různých subjektů. Zahrnuje, jak propojenost zemí, vznik nadnárodních společností, tak vysoký stupeň rozvoje technologií. Výrazným
výsledkem
právě
ekonomické
globalizace
spotřebovávaných produktů skoro ve všech
je,
že
většina
zemích nejsou tvořeny
z domácích zdrojů. [29] 3.3.2 Příležitosti a rizika vyplívající z globalizace Je nutné si položit otázku, co nám vlastně globalizace přinese, jaká pozitiva či negativa jsou s ní spojená. [20]
Příležitosti globalizace Jednoznačně lze říci, že díky procesu globalizace důležitou roli hraje zvětšení tržního prostoru, na kterém mohou ekonomické subjekty působit. Je nutné ovšem vzít v potaz rozdílnost jednotlivých trhů, kde jsou rozdílné zvyky, tradice apod.
Významný je e-business neboli elektronické obchodování, protože lze obchodovat na trzích, které jsou obtížně přístupné. Řada odborníků spatřuje velké příležitosti v procesu globalizace právě pro malé a střední podniky.
Malé a střední podniky jsou subjekty, které vykazují vysokou míru flexibility a umí poměrně rychle reagovat na měnící se poptávku. Důležitou roli hraje i fakt, že v administrativní a správní oblasti mohou mít podstatně nižší náklady než velké firmy.
26
Tyto subjekty mohou, jak na národní, tak i na mezinárodní úrovní vhodným způsobem zaplnit „výklenkový” trh. Šance těchto firem využít konkrétní segment na trhu způsobuje vznik tzv. Hidden Champions (skrytých vítězů). Jedná se o metody firem, které vykrývají speciální segmenty trhu ve více zemích a někdy i na celosvětové úrovni. Tyto firmy zvládnout přežít i v obtížném konkurenčním prostředí díky tomu, že umí přizpůsobit v podstatě shodné výrobky na lokálních trzích, tím zvyšují prodávaný objem výrobků a tím dosahuji vyšších zisků.
Vzhledem k tomu, že sílí globální nabídka, tak zákazníci mají vyšší nároky na výrobky a očekávají komplexní péči. Dochází k situacím, kdy velké firmy usilují o ovládnutí celého trhu a tím vytláčí z tohoto trhu malé a střední firmy. Je tedy zřejmé, že v prostředí globalizace nelze podceňovat snahu ”globálních aktérů„ o dobytí celého trhu. Významným aspektem v souvislosti se zvyšující se globalizační tendenci je zkoumání vztahu mezi velikostí podniku a výnosností.
Díky globalizaci se znatelně rozšiřuje trh, na kterém firma působí. Firmy, které jsou na tomto trhu a chtějí na něm dále působit, musí také růst. Velké a malé firmy mohou dosáhnout podobné výnosnosti, ale střední firmy „sedí mezi židlemi” nenabízí v konkrétním segmentu trhu a nejsou velkými účastníky trhu. Jsou příliš velcí, aby se mohli orientovat jen na jeden segment trhu a příliš malí, aby měly proti globálním aktérům vyšší šanci.
Malé a střední podniky si proto kladou otázku: Je naše firma natolik velká, aby uspěla v globální konkurenci? Pokud je růst podniku nemožná, tak existuje možnost orientovat se na určitý segment trhu, jedná se o tzv. strategii zaplňování výklenků.
27
Ovšem právě vyhledávání segmentů trhů má určitá rizika, zejména protože většina firem usiluje o vyšší cíle, než je pouze působnost na lokálních trzích. Opravdový„světový aktér” má diferenciační a cenový výhody, protože s touto situací počítá, ale malé podniky tyto výhody nemají. [20]
3.4 Malé a střední podniky 3.4.1 Obecná charakteristika MSP Prostředí
malého
a středního
podnikání
je
důležitým
motorem
podnikatelské oblasti, inovací, konkurenceschopnosti a růstu. Významnou roli zastává při tvorbě pracovních příležitostí a obecně je významným faktorem sociální stability a rozvoje hospodářství. Úloha MSP se ještě zvýšila v době ekonomické krize i přes to, že právě MSP byly krizí nejvíce zasaženou skupinou podnikatelů. Ovšem tato doba je velkou příležitostí pro tyto podniky využít své flexibility pro hledání nových trhů a nových výrobních programů. Problémem je, že ač oblast MSP je vhodná pro inovace nemají většinou přístup k potřebným zdrojům. [23]
Malé a středné podniky jsou samostatné podnikatelské jednotky, které mají na starosti podnikatelé s poměrně malým kapitálem. Tyto podniky zaměstnávají
nízký
počet
zaměstnanců
a
jejich
roční
obrat
také
nedosahuje výrazně vysokých čísel. V roce 2003 byla vydána Evropskou komisí doporučení 2003/36/EC, které zahrnuje aktualizovanou definici malých
a
středních
podniků
s cílem
schopnosti.[20]
28
zvýšit
jejich
konkurenční
Tab. 1 rozdělení podniků
Podnik
Počet
Roční obrat
Aktiva
zaměstnanců
(mil. EUR)
(mil. EUR)
Mikro
< 10
≤2
≤2
Malý
< 50
≤ 10
≤ 10
Střední
< 250
≤ 50
≤ 43
Zdroj: Vítková,Volko,Vápeníček Z tabulky 1 vyplívá, že malé podniky tvoří organizační jednotky, které mají od 1-50 zaměstnanců. Jejich roční obrat nepřesahuje 10 milionů eur. V rámci malých podniků existuje další kategorie tzv. mikropodniků, které mají méně než 10 zaměstnaneckých osob, jejich roční hodnota obratů dosahuje maximálně 2 miliony eur. Co se týká středních podniků, tak jejich organizační struktura zahrnuje od 20 do 250 zaměstnanců. Celková hodnota bilančního majetku dosahuje maximálně 43 milionů EUR a současně roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR. [31]
Důležitou podmínkou v definici MSV je také, že jiný subjekt nesmí v MSV vlastnit více než 25% hlasovacích práv nebo akcií, tato podmínka bývá označována, jako podmínka nezávislosti. [34]
V České republice a ve fungujících demokratických zemí EU MSP představují více než 99% podniků, které v tom kterém státě vyrábějí nebo poskytují služby, a to bez ohledu na fluktuace v ekonomice nebo politice.
29
V neustále měnícím se prostředí se právě MSP umí přizpůsobovat změnám, které se dotýkají všech podniků, jako například celosvětová ekonomická krize, která se dotkla téměř všech upřednostňovaných, gigantických národních firem. Malé a střední podniky nejsou vnímány souhrnně a to hlavně proto, že legislativa nestanovila společná pravidla. [16] 3.4.2 Výhody a nevýhody MSP Za
velkou
výhodou
MSP
je
zejména
jejich
pružnost
a rychlé
přizpůsobování požadavkům zákazníka. Vzhledem k tomu, že podniky mají jednodušší organizační strukturu, tak změna organizace v zájmu uspokojení potřeb zákazníků je snadnější než u jiných podniků. Další výhodou je bližší kontakt se zákazníkem, jak v psychologickém, tak i prostorovém pojetí. Za jednu z nevýhod MSP lze považovat malou finanční sílu, takže tyto podniky jsou nuceny držet cenu s dominantními firmami na trhu. Další nevýhodou těchto podniků je ohrožení
plynoucí
z okolního
prostředí
v souvislosti
se
srovnáním
s velkými podniky. Malým společnostem často schází specialisté, kteří by monitorovali změny v prostředí, kde je podnik umístěn. Menší podniky se také potýkají s problémy související s pronikáním na zahraniční trhy z důvodu toho, že nemají dostatek informací. V oblasti řízení lidských zdrojů je za nevýhodu označováno nekvalitní personální řízení, protože obvykle postrádají vzdělání v této oblasti. Malé podniky nemohou zaměstnávat
kvalitní
odborníky,
protože
velké
podniky
jim
často
nabídnout vyšší platy a jiné benefity. Zásadním problémem je získání a udržení kvalitních odborníků v malých a středních podnicích. [20]
30
Tab. 2 Stručné hodnocení výhod a nevýhod různě velkých organizací
Charakteristický parametr hodnocení Náročnost řízení ( nároky zvládnutí kritických faktorů úspěchu,míra byrokracie, anonymita rozhodováni, obtížnost vnitroorganizační kontroly..) Možnost zajištění znalostních zdrojů (dispozice, podmínky účinného a účelného využití..) Organizační pružnost (schopnost včasné reakce na změny podnikatelského prostředí, konkurenční dynamika..) Profesionalita a rezultativnost jednání s významnými externími a interními partnery (stakeholdery) Inovativní chování organizace a vedoucích pracovníků (míra autonomie pro tvůrčí a aktivní lidi..) Kapitálová síla a disponibilita potřebných zdrojů (snadnost získání úvěrům pozice na trhu,zdroje na změny..) Podnikatelská rizika a možnosti jejich odstranění (rezervy, možnosti převodu rizik, pojištění) Účinnost hospodářských procesů (možnosti hromadění výroby, koncentrace zdrojů, kontrolní systémy..) Možnost zajištění jakosti v celém procesu hospodářské činnosti organizace (vstupní a výstupní kontroly, procesní kontroly..) Zdroj: Leo Vodáček
Malá organizace
Střední organizace
Velká organizace
+++
++
+
++
+++
++
+++
++
+
+
++
+++
++
++
+++
+
++
+++
+
++
+++
++
++
+++
++
++
++
& Olga Vodáčková
31
3.4.3 Koncepce LEAN Výraz lean je označení pro úsilí snížení nákladů formou „zeštíhlení”. MSP jsou s touto problematikou úzce spjaty. Fungování těchto podniků nevyžaduje velkou energetickou, surovinou, ale ani administrativní náročnost. Administrativa těchto firem není příliš rozsáhlá a často bývá zabezpečována firmami externě. V důsledku těchto aspektů existují pro MSP tyto reálné dopady:
citlivější odezva na změny ekonomických podmínek a potřeby trhu
podstatně menší kapitálová náročnost jednoho pracovního místa
pokud nelze uplatnit výnosů z rozsahu, mohou docílit nižších cen konkurence, ač je zboží vyráběno v menším objemu [32]
3.4.4 Podmínky úspěchu MSP Standardně
bývá
označováno
za
zásadní
poslání
MSP
zajistit
podnikatelskou prosperitu. Jedná se o hromadný zájem ”interních stakeholderů„ těmi jsou manažeři, vlastníci a zaměstnanci a ”externích stakeholderů„ to jsou například odběratelé, dodavatelé, poskytovatelé úvěru a další. Požadované předpoklady pro dosažení prosperity podniku bývají uvedeny v podnikatelském plánu. Podnikatelský plán zahrnuje vize vlastníků a manažerů do podoby podnikatelských strategií.
Podnikatelským úspěchem je tedy zajistit „přežití” podniku v daném časovém horizontu v podnikatelské oblasti, ve které působí. Pak také docílit určené soustavy výsledků podnikatelské činnosti podniku. Můžou to být například parametry nákladů, obratu, tržního podílu atd.
32
Tyto parametry by neměly být vzájemné rozporné, ale obvykle bývají v různé míře vzájemně závislé. Občas je nutné, aby bylo žádaného úspěchu dosaženo tyto parametry přesáhnout. [34] 3.4.5 Důvody vstupu firem na zahraniční trh Zrychlující
se
proces
globalizace,
který
je
zapříčiněn
zejména
liberalizačním postojem většiny zemí dovoluje podnikům zamýšlet se nad tím, zda by nebylo pro ně přínosně rozšířit podnikatelské aktivity na zahraniční trhy. Obvykle nastartování podnikatelské činnosti začíná na domácím trhu a teprve po proniknutí na tento trh firmy uvažují podniky o rozšíření působnosti v zahraničí a to z mnoha různých důvodů. Častá příčina úvah o rozšíření firmy na zahraniční trh je úsilí zvýšit objem prodaných výrobků.
Firmy mohou narazit na bariéry přímého vývozu,
jako jsou například celní překážky, které jim mohou export zkomplikovat. Další z možných příčin, proč firmy usilují o export může být snaha zhodnotit lépe volné finanční prostředky v zahraniční, protože se firmy domnívají, že tam mohou tyto prostředky zhodnotí lépe než-li na domácím trhu. Dalším možným důvodem exportu je poskytnutí a zvětšení působnosti know- how mateřské firmy. Podniky si musí položit zásadní otázku týkající se výběru území, na které usilují ve spojitosti s rozšířením firmy vstoupit. Je nutné, aby firmy získaly aktuální informace o stavu politického a ekonomického prostředí, velikosti potencionálního trhu, úrovní vlastenectví, dostupnosti trhu, konkurenci, kultuře apod. [22] 3.4.6 Formy vstupu na zahraniční trh Podnikání na zahraničních trzích má spoustu forem, které můžeme rozdělit na následující skupiny. Těmi jsou vývoz a dovoz zboží a služeb, formy nenáročné na kapitálové investice a kapitálově náročné způsoby exportu. [22]
33
Vývoz a dovoz zboží
České firmy začínají své mezinárodní aktivity často právě touto formou. Při exportních aktivitách mohou firmy využít mnoho obchodních metod a spolupracovat na základě smlouvy s různými subjekty. Těmito subjekty jsou:
prostředníci
výhradní prodejci
obchodní zástupci
komisionáři
mandatáři
sdružení vývozci [22]
Bezkapitálové a kapitálové formy
Tab. 3 Formy vstupu na zahraniční trh
Bezkapitálové způsoby
Kapitálové způsoby
Export
Smlouvy
Join Ventures
Plně vlastněné firmy
přímý
licence
Minoritní JV
Greenfield
nepřímý
R a D smlouvy
50% podíl
Brownfield
ostatní
aliance
Majortitní JV
Akvizice
franchising
Fúze
ostatní
ostatní
Zdroj: Pavel Štrach
Lze doplnit bezkapitálové formy ještě zušlechťovacími operacemi, které se staly během devadesátých let 20. století častým způsobem zapojení českých firem do mezinárodního obchodu.
34
Základem těchto operací je zpracování nebo přepracování surovin nebo materiálů do konečné formy hotového výrobku. [22]
3.4.7 Faktory ovlivňující formu vstupu Podniky mají možnost používat na zahraničních trzích řadu strategií mezinárodního obchodu. Před tím, než podnik začne samostatně působit na zahraničním trhu, je nutné, aby zvážil vnitřní i vnější faktory, které na něho působí. Působení na mezinárodních trzích má spoustu specifik a klade vysoké nároky na finanční, obchodní, ale i na marketingové kapacity. Mezinárodní podnikání je spojeno se zvětšováním výrobních kapacit, změnami v oblasti lidských zdrojů a přizpůsobování výrobního sortimentu podle podmínek vytyčených zahraničními trhy. Před tím než firma vstoupí na zahraniční trhy, tak by si měla udělat analýzu připravenosti na export. Takovouto analýzu například lze provést formou vyplnění on-line dotazníku, kterou poskytuje na svých webových stránkách např. Czech Trade.
3.5 Mezinárodní marketing Před samotnou definicí mezinárodního marketingu je nutné vymezit rozdíly mezi domácím a mezinárodním marketingem.
Tuzemský marketing se týká domácího trhu. V tomto prostředí podnik čelí poměrně známým vlivům, jako jsou např. konkurence, legislativa a sociální ekonomické prostředí. Také preference a chování zákazníků je z primárních nebo sekundárních zdrojů mnoho lépe zjistitelné.
35
O mezinárodním marketingu mluvíme tehdy, pokud podnik působí minimálně ve 2 zemích a vytváří přitom specifické marketingové strategie s přihlédnutím na dané mezinárodní prostředí. Podnik musí monitorovat a přizpůsobovat se odlišnému prostředí, podle kterého tvoří specifický marketingový mix.
V dnešní době se rozdíl mezi domácím a mezinárodní marketingem minimalizuje, zejména vlivem globalizace a internacionalizace. Stále se vyskytují
některé
rozdíly, které přispívají k rozdílným strategickým
přístupům k oběma marketingovým oblastem. Mezi tyto faktory patří:
rozdílnost v obchodním jednání v průmyslové oblasti
kulturní a sociální rozdíly a jejich vliv na spotřebitele
legislativa
jazyková bariéra
ve vyspělých zemích úsilí o upřednostňování domácích produktů
potencionální dosah asi 190 zemí
velké náklady oběhu
jen
relativní
vypovídací
schopnost
marketingového
výzkumu
v zahraničí
samotná práce v cizím prostředí
řízení akcí na dálku
vliv profesionálních lobby aj. [31]
3.5.1 Hlavní strategie mezinárodního marketingu Již od 60. let se vedou diskuze o „standardizaci versus diferenciaci” v oblasti mezinárodního marketingu. Strategie standardizace je typická pro země přesahující sjednocení aktivit v oblasti marketingu.
36
Diferenční strategie je charakteristická pro situace, kdy marketingové strategie jsou odlišné pro jednotlivé země. [31]
Standardizace
Lze rozlišit různé typy standardizace. Jedním z nich je standardizace marketingových obsahů, která se orientuje na celkové marketingové cíle a jednotlivé marketingové nástroje. U této verze jsou všechny marketingové strategie nebo jednotlivé části marketingového mixu tvořeny jednotně. Výhodou jsou například výdajové úspory nebo zjednodušení globální optimalizace marketingových aktivit. Výrazným negativem je nedostatečný ohled na specifické požadavky zákazníků z jednotlivých zemí, což způsobuje ztráty obratů v důsledku nedostatečné atraktivity pro cílové skupiny. Dalším
typem
je
standardizace
procesů,
která
se
týká
průběhů
marketingových rozhodnutí a sjednocení struktur. Poslední zmíněnou strategií bude standardizace výrobků, která znamená přenesení koncepce výrobků bez úprav na trhy v zahraničí.
Diferenciace
Diferenciace se může týkat například obsahu, což znamená, že každý trh je co nejlépe zpracován a to nezávisle na trhu jiném. Zřejmou výhodu je cílová orientace na specifické faktory pro jednotlivé země a tím zvyšování obratů. Nevýhodu lze spatřovat ve vyšších nákladech na monitoring jednotlivých trhů. Další strategií je diferenční strategie výrobku, kde se dosavadní
podoba
výrobku
upravuje
dle
požadavků
jednotlivých
zahraničních trhů a dochází k rozvoji výrobků nových pro dané segmenty zahraničního trhu.
37
V podstatě obě strategie, jak standardizace, tak i diferenciace představují určité extrémní situace, v reálném světě bývají obvykle používány teorie smíšené, příkladem je segmentově orientovaná standardizace podle dílčích skupin přesahujících hranice zemí. [1]
3.5.2 Marketingový výzkum
„Marketingový výzkum nám dává informace pomáhající marketingovým manažerům rozpoznávat a reagovat na marketingové příležitosti a hrozby” (Tull-Hawkins 1990, s. 5)
”Marketingový výzkum zahrnuje plánování, sběr a analýzu dat, která jsou relevantní pro marketingové rozhodování a komunikaci výsledků této analýzy vedoucím pracovníkům.”(McDaniel-Gates 2002, s. 6)
Nejdůležitějším cílem marketingového výzkumu je poskytnout stěžejní a objektivní informace o situaci na trhu. Zejména se jedná o informace o zákazníkovi. Díky znalosti těchto informací bychom měli docílit lépe připravené nabídky a komunikace se zákazníkem. Marketingový výzkum je orientován na poznání existujících faktů ve 2 hlavních dimenzích a to poznání marketingových jevů a poznávání podstaty, příčin, vazeb a vztahů, kterými se řídí vývoj a působení. [2]
3.5.3 Typy marketingového výzkumu Základní rozdělení marketingového výzkumu je na primární a sekundární.
38
Primární výzkum obsahuje vlastní sběr hodnot vlastností u samostatných jednotek. Většinou to bývá výzkum v terénu, kde probíhá sběr informací, realizátor výzkumu sbírá informace sám nebo k tomu využije tazatele. Sekundární výzkum většinou vyjadřuje používání dat a informací, které v minulosti někdo už nasbíral a zpracoval jako primární výzkum. Důležité je, zda máme k dispozici data agregovaná nebo neagregovaná. Neagregovaná jsou data v původní verzi hodnot, nasbíraná za každou jednotku a agregovaná data jsou hodnoty vlastností celkově za celý soubor, nebo v podobě statických hodnot. [17]
3.5.4 Výhody a nevýhody primárního a sekundárního výzkumu Výhody primárního výzkumu jsou, že je levnější a podstatně rychlejší. Nevýhodou je, že údaje nejsou aktuální a nemohu si přesně určit, co se chci dozvědět. Co se týká sekundárního výzkumu, tak ten je aktuální, mám ho k dispozici jen já, takže je i unikátní. Mezi jeho nevýhody patří vyšší cena a delší trvání. [17]
3.5.5 Metody výzkumu Jak již bylo řečeno základní rozdělení marketingového výzkumu je na primární a sekundární výzkum. Jak primární, tak i sekundární výzkum lze dále členit. [2]
39
Obr. 1 Metody výzkumu
Výzkum
Primární výzkum
Dotazování
Pozorování
Sekundární výzkum
Experiment
Vnitřní zdroje
Telefonické Osobní Písemné
V reálném prostředí Laboratorní
Internetem
Zdroj:Bednárčik, s. 19
40
Vnější zdroje
4 PRAKTICKÁ ČÁST
4.1 Současná situace malých a středních podniků v ČR Jak již bylo řečeno, oblast MSP představuje motor podnikatelské oblasti. Ke shrnutí charakteristiky MSP je nutné zmínit zásadní klady a zápory těchto podniků.
Klady:
relativní flexibilita, rychlost reakce na změny podmínek,
poměrně značná schopnost absorpce pracovní síly díky flexibilitě,
schopnost zaplnit mezeru ve struktuře obchodních vztahů mezi velkými firmami.
Zápory:
komplikovanější a také nákladnějším získávání kapitálu, složitější přístup na nové trhy, k informacím, novým technologiím a znalostem,
horší schopnost odstraňování důsledků změn vnějších vlivů na začátku svého startu,
menší překážky při uvolňování nepotřebných zaměstnanců. [11]
V roce
2009
tvořily
podnikatelských
v
ČR
subjektů,
MSP
které
99,83
%
představovaly
středních podniků.
41
z celkových 989 568
aktivních malých
a
Na konci roku 2009 bylo zaznamenáno 2 898 826 živnostenských oprávnění a to vzhledem k roku 2008 představuje nárůst o 83 426 živnostenských oprávnění, což je o 2,96 %. Na konci roku 2009 vlastnilo
živnostenské
oprávnění
2 173 615
podnikatelských
subjektů, které tvořilo 304 859 právnických osob a 1 868 756 fyzických
osob.
Jednomu
podnikateli
průměrně
připadá
1,33
živnostenského oprávnění. Dle ČSÚ bylo podnikatelsky aktivní k 31. 12. 2009 dohromady 991 206 FO a PO a z toho tvořily malé a střední podniky 989 568. V roce 2009 došlo poklesu MSP o 5,2 % vzhledem k roku 2008. Největší poklesy právnickým osob byly zaznamenány v obchodě a ve službách a u fyzických osob se pokles týkal zejména oblasti stavebnictví, obchodu a služeb. [23] Graf 1 MSP v letech 1999-2009
700 000
788 299
989 568
1 043 520 826 931
1 034 479 839 120
999 472 820 612
839 118 995 701
858 051 1 002 045
634 829 746 127
800 000
635 735 744 133
900 000
650 128 753 807
1 000 000
823 974
1 100 000
844 386 988 697
971 210
Vývoj MSP v ČR v letech 1999-2009
Počet MSP -právnické osoby
600 000
Počet MSP-fyzické osoby 500 000
Počet MSP celkem 195 359
216 589
201 269
2003 2004
178 860
2002
156 583
2001
143 994
2000
144 311
1999
147 236
111 298
200 000
108 398
300 000
103 679
400 000
2005
2006
2007
2008
2009
100 000 0
Zdroj: MPO
42
4.1.1 MSP a zaměstnanost Významnou roli hrají MSP v oblasti zaměstnanosti, na které se podílely v roce 2009 dokonce 62,33 %. Podíl zaměstnanců MSP vzrostl vzhledem k roku 2008 o 1,4 %.
Ovšem oproti roku 2008 poklesla celková
zaměstnanost MSP o 3,73 %, což je asi o 75 000 zaměstnanců méně. Největší pokles by zaznamenán v odvětví průmyslu, zemědělství a službách. V roce 2007 z celkových zaznamenaných let dosahoval počet zaměstnanců MSP nejvyšších hodnot. [23]
Graf 2 Zaměstnanci MSP v letech1999-2009
Počet zaměstnanců MSP v ČR v letech 1999-2009
2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1 700
1936 2 011 2 033 1 983
Počet zaměstnanců (v tis.)
1 924 1 904 1 910 1 947 1 848 1 830 1 870 1 750
1 800
1 850
1 900
1 950
Zdroj: MPO
43
2 000
2 050
4.1.2 Výkony MSP
Graf 3 Přidaná hodnota MSP v letech 1999-2009 Účetní přidaná hodnota MSP v ČR v letech 1999-2009
Účetní přidaná hodnota (mil. Kč)
1 600 000
1 392 041
1 400 000 1 200 000 898 360
1 000 000 800 000
1 313 886
1 185 225 1 278 723
656 378
682 387
720 493
964 759
1 027 717
778 556
600 000 400 000 200 000 0
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Zdroj: MPO
Od roku 1999 do roku 2008 účetní hodnota MSP podniků každoročně rostla. V roce 2009 byl zaznamenán po 10 letech první pokles. Celkový podíl přidané hodnoty MSP na celé České republice představoval v roce 2009 hodnotu 55,87 % a znamená to meziroční pokles o 0,1%. V roce 2009 účetní hodnota na 1 zaměstnance klesla o 1,96 procentního bodu oproti roku 2008. Rok 2009 přinesl meziroční snížení účetní hodnoty o 5,61 %, Zvýšení účetní hodnoty zaznamenala odvětví informačních a komunikačních činností a také bankovnictví. Nejvýraznější propad byl v obchodu, průmyslu a službách. [23]
44
4.1.3 Trendy zahraničního obchodu Celkový ekonomický růst zahraničního obchodu byl narušen rokem 2009, kdy se meziroční HDP snížilo reálně o 4,2 %. Mírné zpomalování výkonnosti ekonomiky začalo již v roce 2007, ale nejsilnější dopad byl až v roce 2009. Pokles české ekonomiky byl srovnatelný s HDP zemí eurozóny, jejichž HDP jako celku poklesl o 4,1 %. Jelikož česká ekonomika dosahuje vysoké míry otevřenosti a je ve velké míře závislá na zahraniční (hlavně evropské) poptávce, která značně poklesla a změnila strukturu, tak také zahraniční obchod ČR oslabil a zaznamenal určité strukturální změny. [9] Tato celková ekonomická situace se neméně odrazila na zahraničním obchodu MSP. Od roku 2005 absolutní hodnota vývozu roste. V roce 2009 došlo k poklesu exportu o 5,78 %, tento pokles představuje 66 250 mil. Kč. Na celkovém exportu se podíl MSP zvýšil o 4,35 %, což představuje 50,73 %. Import se také zvýšil, ale ne tolik jako export jen o 1,08 %. [23] Graf 4 Zahraniční obchod ČR
400 000
1 135 480
1 081 248
1 354 256
1 147 498
1 125 786
1 184 990
760 687
587 211
717 887 467 073
690 527
653 860 450 231
416 326
339 524
600 000
506 032
800 000
453 403
616 472
1 000 000
911 033
1 200 000
968 774
1 000 741
1 400 000
1 302 070
Zahraniční obchod MSP v ČR v letech 1999-2009 1 600 000
Vývoz (mil. Kč) Dovoz (mil. Kč)
200 000 0
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Zdroj: MPO
45
V roce 2010 v porovnání s předchozím rokem se zvýšil export o 17,7 % a import o 20,3 %. Obchodní bilance dosahovala přebytku 124,5 mld. Kč, který byl vzhledem roku 2009 o 25,0 mld. Kč menší. [13]
4.2 MSP a získávaní finančních zdrojů Podpora MSP je pro ekonomiku státu pragmatická a velmi výhodná, způsobuje nejen zvyšování zaměstnanosti, inovací, ale také se snižují nároky
na
státní
finance.
MSP
představují
pro
EU
jednu
z nejvýznamnějších sfér. Z tohoto důvodu funguje mnoho fondů, které tyto podniky podporují. Jejich využití je závislé zejména na iniciativě podnikatelů a na státní správě.
Bohužel realita malých a středních podniků v oblasti financování není příliš dobrá, protože státní správa doposud nemůže zasahovat do komerční oblasti. Soukromý sektor má velkou mírou averze vůči riziku investic nebo půjček, které MSP přinášejí.
Existuje řada možností získání finanční zdrojů:
vlastní financování
finanční produkty
forfaiting
leasing
hypotéky
provozní kapitál
factoring
podpora státu aj. [5]
46
4.2.1 Mikroúvěry Novinkou v oblasti financování je nová facilita mikrofinancování Progress zřízená EU. Tento typ úvěrů je určen pro malé podniky a pro lidi, kteří ztratili zaměstnání a chtějí založit malý podnik. Facilita funguje od června 2010. Charakteristika mikroúvěru dle EU je půjčka maximálně do 250 tisíc EUR. Přibližně 99 % firem, které začínají působit v Evropě, spadají do sféry mikropodniků a malých podniků. Je možné také uplatnit snížené úrokové sazby těchto úvěrů, které zprostředkovává Evropský sociální fond (ESF). [6] 4.2.2 Podpora podnikání MSP Zákon, který upravuje pravidla pro poskytování podpor ze státního rozpočtu MSP ke zvýšení jejich konkurenčních sil, výkonnosti a snížení nevýhod, které plynou z jejich nízké ekonomické síly, představuje zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Programy na podporu MSP uskutečňují Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo práce a sociálních věcí, ale to poskytuje finanční zdroje formou aktivní politiky zaměstnanosti nepřímo a to prostřednictvím úřadů práce.
Program podpory Na konci roku 2007 byl odsouhlasen Evropskou komisí nový operační program Operační program Podnikání a inovace (OPPI). OPPI je hlavním programovým dokumentem oblasti průmyslu a obchodu pro čerpání finančních zdrojů ze strukturálních fondů EU v letech 2007- 2013. Tento program se orientuje na:
zvýšení konkurenceschopnosti sféry průmyslu a podnikání
47
udržení atraktivity ČR, včetně jejích měst a regionů pro investory
podporu inovací
zrychlení zavádění výsledků vývoje a výzkumu do výrobní oblasti
komercializaci výsledků
růst hospodářství, které je založené na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků
podporu podnikatelského ducha
V roce 2009 bylo vyčerpáno na podporách přes 8 mil. Kč, z různých finančních zdrojů, což je přibližně o 2,5 mil. Kč více než v roce 2008. [23]
Tab. 4 Čerpané podpory MSP za rok 2009
PROGRAMY OPPP OPPI MPO - Záruka MPO – Výzkum, vývoj MPO – Zahraniční veletrhy a výstavy Rámcový program – TC a SC MPO - Úspory energie Informační místa pro podnikatele BISONet PRV celkem
veřejné finanční zdroje veřejné trh ČR zdroje EU (ČMZRB) 19,8 59,36 651,6 3 693,10 80,2 787,5 1 261,20
celkem 79,16 4 424,90 787,5 1 261,20
95
95
318,152 16,29
318,152 16,29
48,962 19 265,975 3 483,48
48,962 19 1 063,90 8 114,06
797,925 4 550,39
Zdroj: MPO
48
80,2
Důsledkem zhoršení hospodářské situace MSP, kterou způsobila světová ekonomická krize v roce 2009, byl stanoven národní program podpory MSP Záruka za provozní úvěry. Tento program je financovaný výhradně ze státního rozpočtu a získal velký pozitivní ohlas ze strany veřejnosti. [23] 4.2.3 Podpora internacionalizace MSP Vzhledem k sílící globalizaci dochází ke snižování bariér mezinárodního obchodu a dochází k poklesu informačních, komunikačních a dopravních nákladů, a tím se otvírají značné možnosti i za hranicemi Evropy. Pro velkou část MSP jsou hranice stále velkou bariérou pro rozšiřování podnikání a tyto firmy jsou ve velké míře nebo zcela závislé na tuzemských trzích.
Výzkumy ukázaly, že existuje přímá vazba mezi internacionalizací a zvýšenou
výkonnosti
ekonomiky.
Internacionalizace
zvyšuje
konkurenceschopnost, růst firmy a zlepšuje dlouhodobou udržitelnost podniku. Ač je internacionalizace jakkoli výhodná mnohé MSP nemají dostatek zdrojů a informací, které by na jejich obchodní příležitosti, potencionální partnery a mezery na zahraničních trzích upozornily.
Vlády různých
států
a regionální samosprávy
vypracovaly mnoho
programů podpory MSP, aby tyto podniky tyto problémy mohly překonat. [14]
Stát ČR nabízí řadu služeb určené na podporu vývozu. Tyto služby jsou dle Ministerstva průmyslu a obchodu shrnuty v produktu, který je nazýván „Export v kostce”. Jedná se o služby:
informace a příležitosti,
49
vzdělávání a poradenství,
prezentace, asistence a rozvoj trhu,
financování a pojištění. [4]
Tyto exportní služby poskytují:
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Zelená linka pro export
Jedná se o bezplatnou linku, kde jsou poskytovány rozsáhlé informace o exportu. Linka spolupracuje s mnoha institucemi, protože je nutné při složitém exportním dotazu se obrátit na odborníka v té konkrétní problematice. V letech 2006-2010 bylo zodpovězeno asi 8 900 dotazů. [4]
Zastupitelské úřady ČR v zahraničí
Agentura CzechTrade
Jedná se o vládní agenturu se širokou škálou informací o zahraničních trzích a velkou sítí zahraničních a regionálních kanceláří, kterých je asi 33 v 35 zahraničních zemích. CzechTrade není jen informační zdroj, ale také pomáhá firmám vstoupit na zahraniční trhy, včetně toho, že usiluje o úsporu jejich nákladů. Mezi hlavní služby CzechTrade patří průzkum trhu, vyhledávání obchodních kontaktů, ověření zájmu o produkt, prezentace a veletrhy, úvodní hodnocení trhu a další. [9]
50
Graf 5 Úspěšní exportéři CzechTrade Úspěch klientů CzechTrade 2004-2009
500 400 300 200 100 0
339 324 211 247
220
131
Počet úspěšných klientů
Zdroj: autor
V roce 2009 byl největší počet firem, které byly díky CzechTrade v zahraničí úspěšné z oblasti stavebnictví a sklářství. Oba obory měly každý 23 úspěšných firem.
EGAP
Exportní garanční a pojišťovací společnost se zařadila do systému státní podpory exportu a poskytuje pojišťovací služby všem vývozcům českého zboží, investic a služeb. Pro MSP se podpora týká zejména pojištění úvěrů na předexportní financování výroby nebo investic do výroby pro vývoz a bankovní záruky se závazky vývozce. V roce 2009 poskytl EGAP pojistné v hodnotě 170 mld. Kč. [14]
Česká exportní banka
Česká exportní banka podporuje export MSP prostřednictvím tří programů. Tyto programy jsou zaměřeny na financování přímého vývozu malých a středních podniků, na subdodavatele velkých vývozců a na bankovní záruky za subdodavatele exportérů. V roce 2010 dosahovala výše podpory exportu pro MSP téměř 5mld. Kč. [1]
51
Portál BusinessInfo
Tento portál obsahuje značné a aktuálních informací z oblasti vývozu, podnikání a investic. Lze tam nalézt informace pro exportující firmy o jednotlivých zemích, vývozních příležitostech a přehled státních podpor exportu. Gestorem tohoto portálu je Ministerstvo průmyslu a obchodu
ČR.
V roce
2010
navštívilo
tento
portál
3 295
735
návštěvníků. [4]
4.3 Charakteristika stavebnictví v ČR Stavebnictví se řadí mezi významná odvětví České republiky. Stavebnictví je odvětví zahrnující podnikatelské subjekty na daném území s převažující stavební činností. Stavební práce jsou hlavně práce na výstavbě, přestavbě, opravách, obnově, rozšíření, údržbě stálých a dočasných staveb a budov. Součástí jsou také montážní práce stavebních konstrukcí a hodnota vestavěného materiálu a konstrukcí.
Stavebnictví vykazovalo až do roku 2007 dlouhodobý a stabilní růst, kdy průměrné přírůstky v letech 2004-2007 byly 10,5 %. V letech 2008 a 2009 se tento obor potýkal se stagnací, která se v počátečních měsících roku 2010 transformovala ve značný pokles, který byl, ale očekáván již v roce 2009. Výrazný pokles v roce 2009 se nedostavil vzhledem k tomu, že existovala řada dlouhodobých zakázek z minulých let.
České stavebnictví pokleslo v roce 2009 o 1 % vzhledem k předchozímu roku. Nejznatelnější byl pokles v prvním čtvrtletí a to o 11,4 % a nejvyšší růst byl v posledním čtvrtletí o 2,7 %.
52
Na relativně dobré výsledky mělo vliv hlavně inženýrské stavitelství a velké problémy mělo naopak pozemní stavitelství, které kleslo o 7 %.[7]
Graf 6 Stavebnictví v roce 2009 v jednotlivých měsících v %
Zdroj:BusinessInfo
V roce 2010 poklesla stavební produkce o 7,8 %. Bylo vydáno o 6,2 % stavebních povolení méně oproti předchozímu roku. [12]
Tento pokles byl zejména důsledkem značné redukce soukromých i veřejných zdrojů financovaní veřejné výstavby, která se týkala nové výstavby, rekonstrukce a modernizace existujících budov. Významně se na poklesu podílely vládní škrty, protože díky nim poklesla inženýrská produkce o 6,5 %. Na klesající tendenci měla také vliv příliš vysoká nabídka v předchozích obdobích. Krizový vývoj situace způsobil pokles zájmů o nové byty, což se projevilo v poklesu cen a propadu pozemního stavitelství o 8,5 %.
53
Sice se ekonomická krize objevila v roce 2008, ale díky setrvačnosti sektoru veřejných investic byl skutečný dopad na české stavebnictví až v 2009 a 2010. V době krize dokonce inženýrská produkce stoupla o 16 % a to hlavně díky financování z evropských fondů. [7]
Dle studie Ministerstva průmyslu a obchodu se očekává, že pokles stavebnictví bude pokračovat i v roce 2011. Nejvíce negativní situaci očekávají velké firmy a stabilizaci předpokládají nejdříve v roce 2012. Tržby budou klesat zejména díky velkým společnostem, naopak malé a střední podniky mírně zlepšily svou situace a stabilizaci očekávají již v roce 2011. Stavebnictví podle očekávání by mělo klesnout v roce 2011 o 5,5 %.[8]
Graf 7 Předpokládaný vývoj stavebnictví
Zdroj: CECC research
54
4.3.1 Malé a střední podniky v oblasti stavebnictví V roce 2009 poklesl počet aktivních MSP o 6,18 %, což představuje 9 723 podniků. Došlo také k poklesu zaměstnanců těchto podniků a to o 3,21 %. Podíl zaměstnanců ve stavebních malých a středních podnicích na počtu celkových zaměstnanců stavebnictví v ČR meziročně poklesl v roce 2009 o 0,45 %. Taktéž v roce 2009 poklesla účetní hodnota MSP a to o 1,628 mil. Kč. [23]
Graf 8 Účetní přidaná hodnota MSP ve stavebnictví Účetní přidaná hodnota MSP ve stavebnictví v ČR v letech 1999-2009 150 740 149 112
160 000 130 683
140 000 111 457
120 000
Účetní přidaná hodnota ve stavebnictví (mil. Kč)
100 000 80 000 58 809 60 000
56 486
58 504
58 562
65 575
68 360
69 530
40 000 20 000 0
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Zdroj: MPO
4.3.2. Porovnání stavebnictví s ostatními odvětvími Ve výkonech odvětví v roce 2010 dle jejich přidané hodnoty byl nejlepší zpracovatelský průmysl zejména díky růstu zahraničních zakázek. Naopak největší
propad
zaznamenalo
stavebnictví
a
zemědělství.
Stavební
produkce vykazuje už druhý meziroční pokles za sebou, což ukazuje na již zmiňovanou nepříznivou situaci ve stavebnictví. [12]
55
Graf 9 Jak přispěla jednotlivá odvětví k růstu přidané hodnoty v %
Zdroj: ČSÚ
4.4 Sběr primárních dat Sběr primárních dat pro účely této diplomové práce byl proveden formou dotazníkového šetření. Stěžejním výstupem dotazování je informace o míře internacionalizace malých a středních podniků. Před tím, než byl dotazník vytvořen, bylo nutné zjistit, jaké faktory na internacionalizaci firem působí, aby mohly být zapracovány do jednotlivých otázek. Potom byl proveden samotný sběr informací, následně jejich hodnocení a stanovení závěrů.
Součástí marketingového výzkumu je ověření předpokladů hypotézami. Jejichž pravdivost bude ověřena statistickým testováním hypotéz.
56
Těmito hypotézami jsou:
Hypotéza č. 1: Způsob vstupu na zahraniční trhy ovlivňuje počet trhů, na kterých firma působí
Hypotéza č. 2: Velikost zahraničních tržeb ovlivňuje úroveň znalosti cizího jazyka top managementu.
Hypotéza č. 3: Zda jsou exportní aktivity úspěšné ovlivňuje kraj ve kterém firma působí.
Hypotéza. 4: Zda existovaly bariéry vstupu firem na zahraniční trhy, ovlivňuje míra přizpůsobení marketingové strategie.
Hypotéza č. 5: Odhad velikosti zahraničních tržeb ovlivňuje současná velikost zahraničních tržeb.
4.4.1 Tvorba dotazníku Při tvorbě dotazníku bylo čerpáno z odborné literatury, tak aby měl dotazník správnou struktury i formu. Byl kladen důraz zejména na formulaci otázek, aby byly dostatečné srozumitelné. Obsah otázek byl směřován k tomu, aby bylo získáno, co nejvíce relevantních dat, které slouží k vyhodnocení míry internacionalizace MSP. Původní návrh byl 21 otázek, ale při následné kontrole se jevily některé otázky zbytečné, nebo přímo nekorespondovaly s cíli výzkumu. Následně bylo vybráno 18 otázek, které tvořily dotazník. Dotazník se skládá z 14 otázek otevřených, 3 polootevřených a z jedné baterie, otevřené otázky nebyly použity.
57
Ač byl výzkum anonymní, bylo nutné získat některé identifikační údaje. Byly vytvořeny tři identifikační otázky a byly záměrně zařazeny na konec výzkumu, aby nebyly firmy zpočátku odrazeny vyplněním těchto údajů. Dotazník byl vytvořen písemnou formou, která představuje nejrychlejší a nejdostupnější
oslovení
respondentů.
Dále
byl
dotazník
odesílám
v elektronické podobě. Dotazník byl vytvořen v programu ReLa.
4.4.2 Výběr a kontaktování respondentů Respondenti měli být malé a střední podniky, které působí v oblasti stavebnictví a podnikají na zahraničních trzích. Firmy byly hledány na internetových serverech a významná část respondentů byla převzata z portálu CzechTrade, kde existuje přímo adresář exportérů. Dále jsem navštívila stavební veletrh v Brně, kde jsem se snažila získat kontakty na firmy. Byla utvořena databáze, která obsahovala 300 firem.
V rámci tzv. pretestu byl dotazník vyplněn 10 osobami, abych stanovila délku potřebnou k vyplnění dotazníku, a ještě jednou jsem se ujistila, zda je dotazník srozumitelný. Firmy byly kontaktovány elektronicky formou e-mailu, který obsahoval průvodní dopis, který obsahoval oslovení, účel dotazníků, a informaci, že je dotazník anonymní. Pokud firmy splňovaly podmínky stanoveny v dopise, tak byly požádány o vyplnění krátkého dotazníku, na který byl v e-mailu přímo odkaz. Oslovenému se, tak otevřel dotazník, který obsahoval 18 otázek. Asi do 3 týdnů jsem obdržela 33 vyplněných dotazníků. Návratnost dotazníků byla tedy 11 %.
58
4.4.3 Analýza nasbíraných informací Před samotnou analýzou nasbíraných dat bylo nutné vyřadit neúplně nebo chybně vyplněné dotazníky. Po vyřazení zbylo 26 relevantních dotazníků. Jednotlivé odpovědi byly zpracovány v programu MS Excel a Statistica. Díky jednoduchému přenosu dat z programu ReLa jsem mohla jednotlivé odpovědi zpracovat do grafů a následně vyhodnotit. Součástí hodnocení nasbíraných dat je statistického testování hypotéz.
4.4.4 Hodnocení výsledků dotazníkové šetření
Počet trhů, na kterých firma působí
První otázka v dotazníku se týkala počtu trhů, na kterých firma působí. Dle grafu 10 lze vidět, že 35 % firem působí na 4 až 6 trzích, tyto firmy představují nejpočetnější skupinu. Firmy, které působí na 1 až 3 trzích a 11 a více trzích bylo shodně 23 %. Nejmenší skupinu firem tvořily podniky, které fungují na 7 až 10 trzích.
59
Graf 10 Počet trhů, na kterých firmy podnikají
23%
23%
1-3 trhy 4-6 trhů 7-10 trhů 11 a více
19% 35%
Zdroj.autor
Na kterých zahraničních trzích firmy působí
Tato otázka směřovala ke zjištění, na jakých zahraničních trzích se firmy nachází. Země byly rozděleny logicky do celků dle jejich polohy. Domnívala jsem se, že nejvíce budou firmy vyvážet do sousedních zemí ČR a tato odpověď se mi také potvrdila. Z dotazovaných firem 100 % odpovědělo, že působí v jednom ze sousedních států. Trhy v sousedních zemích mají výhodu pro firmy zejména ve vzdálenosti, podobnosti kulturních zvyků a jsou pro podniky lépe dostupné z pohledu transakčních nákladů. Druhý nejvyšší počet odpovědí se týkal zemí na Balkánském poloostrově a to konkrétně Slovinska, Chorvatska, Černé Hory a Bosny a Hercegoviny, který dosáhl 46 % odpovědí. Z dotázaných firem žádná nevyváží na Island. Co se týká působení firem na mimoevropských trzích, tak působnost označilo 19 % podniků a objevily se země jako např. Japonsko, Izrael, Libanon, Irán aj.
60
Zda byl podnik založen za účelem podnikání v zahraničí
Z dotázaných firem bylo 27 %, které vznikly za účelem podnikání na zahraničním trhu. Lze tedy předpokládat, že se jedná o některé podniky tzv. born globals, které pronikly na zahraniční trhy rovnou, bez působení na domácím trhu. Firmy, které nebyly založeny s původním účelem působení na zahraničním trhu, převažují, a tvoří 73 % dotázaných podniků.
Kolik let existoval podnik před vstupem na mezinárodní trhy
Podniky fungovaly nejčastěji 1 rok na domácích trhu před vstupem na trh zahraniční nebo vstoupily na zahraniční trh přímo, tato skupina podniků představuje nejvyšší počet a to 36 %. Z předchozí odpovědi vyplynulo, že 27 % podniků začaly podnikat s účelem působení na zahraničních trzích. Takže pokud vezmeme v potaz předchozí otázku lze se domnívat, že tyto podniky vstoupily na trhy přímo, nebo krátký čas působily na domácím trhu. Nejmenší počet odpovědí se týkalo působení na domácím trhu před vstupem do zahraničí v rozmezí 4až 6 let. Více podrobností lze najít v grafu 15.
Jak dlouho firma působí na zahraničních trzích
Firmy nejčastěji působí na zahraničních trzích v rozmezí 11 až 20 let. Zajímavým zjištěním bylo, že žádná z oslovených firem neexpandovala méně než před 1 rokem, důvodem může být celkový útlum stavebního odvětví, který byl způsoben, světovou ekonomickou finanční krizí.
61
Důvody, které vedly podniky k exportu
Nejčastější důvod k exportu je zahraniční poptávka, kterou potvrdilo 76,9 % dotázaných firem. Druhým nejčastějším důvodem je rozšíření portfolia, na tuto otázku odpovědělo kladně 42 % podniků. Třetí nejčastější důvod je tlak konkurence na stávajícím trhu, vzhledem k tomu, že odvětví stavebnictví
až
do
roku
2008
pravidelně
rostlo,
tak
tento
fakt
pravděpodobně lákal ke vstupu do odvětví další firmy a tím tedy rostla i konkurence na těchto trzích. Další důvody lze najít v grafu 11.
Graf 11 Důvody firem k exportu
20 11 5
nižší náklady
portfolio
úspěch konkurence
6
4 produkty pro zahraničí
4 nízká poprávka
7
tlak konkurence
25 20 15 10 5 0
zahraniční poptávka
Počet firem
Proč firmy exportují
Důvody
Zdroj.autor
Bariéry vstupu na zahraniční trh
Prvně byly firmy dotazovány, zda se při pronikání na zahraniční trh setkaly s bariérami, které jim vstup komplikovaly.
62
Většina podniků odpovídala, že se s bariérami nesetkaly a to konkrétně 62 %. Zbytek respondentů potvrdilo, že nějaké překážky jim ke vstupu bránily. Nejčastější překážkou je legislativa, která komplikovala vstup 6 podnikům. Druhou nejčastější odpovědí, kterou potvrdily 4 firmy, jsou finanční bariéry, působení na zahraničním trhu může vyžadovat vyšší finanční náklady, kterými podniky nedisponují. Jedna firma odpověděla, že se potýkala s jazykovou bariérou. Žádná z firem nepotvrdila kulturní nebo personální bariéry. Lze předpokládat podle toho, že většina firem exportuje do evropských států, zejména pak do sousedních států ČR, tak se výrazné kulturní rozdíly neobjevují. Grafické znázornění najdeme v grafu 17.
Forma vstupu na zahraniční trh
Z 26 obdržených odpovědí od firem potvrdilo 24, že nastartovaly exportní aktivity formou přímého vývozu a 2 podniky formou nepřímého vývozu. Přímý export je pro většinu podniků nejvýhodnějším řešením, protože prodává zboží přímo zahraničnímu partnerovi, naproti tomu nepřímý export zahrnuje ještě prostředníka, který zboží od výrobce odkoupí a následně prodá do zahraničí. Žádná z odpovídajících firem nepotvrdila vstup na zahraniční trhy formou franchisingu, licence, aliance nebo Join Venture.
Úspěšnost exportních aktivit
Úspěch na zahraničním trhu potvrzuje 76 % dotázaných firem. Firmy, které zatím neúspěšně na zahraničním trhu působí, ale očekávají úspěch je 15 %. Zbývajících 9 % firem označily své vývozní aktivity, jako neúspěšné.
63
Podíl zahraničních tržeb
Firmy byly dotazovány jaký jejich podíl zahraničních tržeb na celkových tržbách. Nejčastější odpověď byla, že zahraniční tržby tvoří 11 až 20 % z celkových tržeb, to potvrdilo 10 firem. Lze tedy říci, že zahraniční tržby netvoří hlavní část příjmů těchto firem. Pět firem označilo podíl tržeb do 10 % a dalších pět firem v rozmezí 21-40 %. Pouze u dvou podniků tvoří zahraniční tržby většinu příjmů a to 81-100 %. Významnou část příjmů a to 61-80 % mají také 2 firmy. Podrobný popis lze najít v grafu 19.
Odhad zahraničních tržeb za dva roky
Podniky měly odhadnout, jak budou vypadat přibližně jejich zahraniční tržby za dva roky, tedy přesněji podíl zahraničních tržeb na celkových tržbách. Z tabulky 5 je vidět, že odhad budoucích tržeb není kromě jedné firmy negativní. Skoro polovina firem odhaduje, že se jejich tržby za dva roky zvýší, mírné zvýšení očekává 27 % podniků a prudký nárůst předpokládá 8 % firem. Mírný pokles tržeb očekávají 4 % firem. Stejné tržby odhaduje 15 % dotázaných. Převažující pozitivní odhad budoucích tržeb ukazuje, že lze předpokládat, že působeni českých firem v zahraničí, bude mít vzestupnou tendenci.
64
Tab. 5 Odhad tržeb firem
Změna tržeb
Absolutní četnost
Mírně se zvýší
Relativní četnost 7
0,270
12
0,462
Prudce se zvýší
2
0,076
Mírně klesnou
1
0,038
Klesnou
0
0
Prudce klesnou
0
0
Nezmění se
4
0,154
26
1,000
Zvýší se
∑ Zdroj: vlastní tvorba
Jazyková vybavenost zaměstnanců firmy
Klíčovým předpokladem úspěchu firem na zahraničním trhu je jazyková vybavenost zaměstnanců firmy, kteří vstupují do mezinárodního obchodu. Moje otázka směřovala ke zjištění, jaká je jazyková vybavenost všech úrovní managementu. Co se týká nejvyššího managementu, tedy top managementu, tak 58 % uvádí, že znalost alespoň jednoho světového jazyka
dosahuje
úrovně
velmi
dobré.
Žádnou
znalost
jazyka
top
managementu potvrdily 4 % z dotázaných firem. Více informací je uvedeno v grafu 21. Další byl hodnocen střední management, kde nejvyšší počet tvořila úroveň znalosti dobrá, kterou uvedlo 50 % firem. Žádnou znalost potvrdilo 8 % dotazovaných firem. Detailní popis je uveden v grafu 22. Poslední byl hodnocen nižší management, který je nejčastěji vybaven základními jazykovými dovednostmi, tato skupina tvořila 38 %. Žádná firma neuvedla, že by zaměstnanci nižšího managementu ovládali jazyk na velmi dobré úrovni. Neznalost žádného jazyka potvrdilo 33 % dotázaných. Přehled je možné najít v grafu 23.
65
Znalost cizích jazyků klíčových zaměstnanců
Nepřekvapivým výsledkem je, že 25 z 26 firem uvedlo, že jejich klíčový zaměstnanci ovládají anglický jazyk, v současné době je znalost minimálně jednoho světového jazyka, zejména pak angličtiny, samozřejmostí. Je jasné, že potřeba znalosti toho, kterého jazyka záleží na zemi, ve které firma působí V některých firmách je právě neznalost cizího jazyka značně omezující a představuje bariéru ke vstupu na zahraniční trhy. Druhým nejčastější, jazykem, které firmy uvedly, je němčina. Německy hovořící klíčové zaměstnance má 18 firem, což představuje skoro 70 %. V současné době je, ale němčina částečně vytlačovaná angličtinou, zejména proto, že v německy hovořících zemích se lze téměř vždy bez problémů domluvit anglicky. Třetí nejčastěji uvedených jazyků je ruština, kterou potvrdilo 38 % firem. Jazykové dovednosti firem lze najít v grafu 24.
Míra přizpůsobení marketingové strategie firem pro zahraniční trhy
Co se týká marketingové strategie, tak firma může buď aplikovat stejnou marketingovou strategii na zahraničním trhu, jako na trhu domácím nebo pro zahraniční trh vytvořit strategii novou. Nejčastěji firmy odpovídaly, že míra přizpůsobení marketingové strategie byla vysoká a konkrétně to potvrdilo 39 % dotázaných podniků. Žádné přizpůsobení strategie uvedlo 5 firem, to je 19 % a je tedy pravděpodobné, že použily tyto podniky stávající strategii domácího trhu. Přehledný popis míry přizpůsobeni marketingové strategie firem na zahraniční trhy je uveden v grafu 25.
66
Pozice respondenta ve firmě
Dotazníky byly vyplněny ze 100 % jednotlivými složkami managementu. Dle grafu 26 lze vidět, žen nejčastěji dotazník vyplňovali zaměstnanci středního managementu a ti tvořili 53 %. Převážně byl tedy dotazník vyplněn osobami ze středního a vyššího managementu. Je tedy
možné
předpokládat, že odpovědi jsou směrodatné a přínosné pro můj výzkum.
Počet zaměstnanců ve firmě
Nejvíce byly zastoupeny podniky, které mají mezi 10 až 49 zaměstnanci, tedy podniky malé. Malé podniky tedy tvořily 47 %. Střední podniky tvořily 38 %. Nejmenší počet respondentů bylo z mikropodniků, kterých bylo 15 %
Kraj, ve kterém se podnik nachází
Graf 12 popisuje rozmístění dotazovaných firem podle krajů. Nejvíce firem sídlí v jihomoravském kraji a v Praze. Ani jedna firma se nenachází v královehradeckém, libereckém, pardubickém ani v ústeckém kraji.
67
Graf 12 Místo sídla firem Hlavní město Praha
Kraj ve kterém se podniky nachází
Jihočeský kraj Jihomoravský kraj
1
Karlovarský kraj
1 2
Kraj Vysočina
5
1
3 3
1
6
Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj
1
Plzeňský kraj
2
Středočeský kraj Zlínský kraj
Zdroj: autor
4.4.5 Shrnutí Z dotazníkového šetření vyplynulo, že nejvíce firem exportuje do 4 až 6 zemí. Nepřekvapivým zjištěním bylo, že každá z odpovídajících firem vyváží, alespoň do 1 ze sousedních států ČR, důvodů může být několik. Myslím, že zejména vzdálenost hraje významnou roli a lze předpokládat, že trhy v těchto zemích nebudou příliš odlišně od těch domácích. Většina podniků vyváží do evropských států, ale objevily se i exotičtější země, jako Libanon nebo Japonsko. Přibližně třetina firem začala podnikat za účelem působení na mezinárodních trzích. Necelých 40 % podniků uvedla, že existovaly před vstupem na zahraniční trhy 0-1 rok, což představuje nejpočetnější skupinu. Vzhledem k tomu, že třetina dotázaných potvrdila, že podnik začal existovat za účelem působení na zahraničních trzích, tak se pravděpodobně jedná o firmy tzv. „born globals”, které vstoupily na zahraniční trh přímo. Délka působení podniků na zahraničních trzích je nejčastěji v rozmezí 11 až 20 let.
68
Zajímavé bylo zjištění, že ani jedna z dotazovaných firem neuvedla, že by existovala na zahraničních trzích méně než rok, předpokládám, že důvodem je celkový útlum stavebního odvětví, který byl způsoben celosvětovou ekonomickou krizí. Mezi nejvýznamnější důvody vstupu na zahraniční trhy patří zahraniční poptávka, rozšíření portfolia firmy a tlak konkurence na stávajícím trhu. Více jak polovina respondentů uvedla, že se nesetkala s bariérami vstupu na zahraniční trhy, myslím, že důvodem může být, že většina odpovídajících firem působí na evropských trzích, kde jsou jistě bariéry vstupu menší, než kdyby firmy vyvážely na jiný kontinent. Ty firmy, které označily, že se při jejich vstupu na trhy překážky objevily, tak uvedly, že se jednalo převážně o legislativu, finanční náklady a jazykovou bariéru.
Co se týká formy vstupu na zahraniční trhy, tak drtivá většina podniků uvedla formu přímého exportu. V odpovědích se objevil i nepřímý export, ale jiné formy vstupu podniky neuvedly. Pozitivním zjištěním bylo, že přibližně 90 % firem jsou na zahraničních trzích úspěšné, nebo úspěch očekávají. Nejvíce firem uvedlo, že zahraniční tržby nepředstavují hlavní podíl příjmů, protože dosahují většinou maximálně 40 % z celkových tržeb. Asi u 15 % podniků, tvoří zahraniční tržby nad poloviční většinu příjmů. Podniky měly uvést, jak předpokládají, že budou vypadat jejich zahraniční tržby za 2 roky. Příjemné zjištění bylo, že z 26 dotazovaných firem jen jedna uvedla, že očekává pokles tržeb. Podniky spíše očekávají růst tržeb a část také uvádí, že si myslí, že jejich zahraniční tržby zůstanou stejné. Z dotazníkového šetření také vyplynulo, jaká je jazyková vybavenost úrovní managementu v podniku. Na úrovni top managementu potvrdily firmy v drtivé většině znalost alespoň 1 cizího jazyka.
69
Střední management je na tom o něco hůře, tam se domluví jedním jazykem asi dvě třetiny dotázaných a nejhůře dopadl nižší management. Nejvíce hovoří klíčový zaměstnanci firem anglicky, potom také německy a rusky. Zjišťovala jsem také, zda firmy na zahraničních trzích používají marketingovou strategii domácího trhu nebo vytváří pro tyto trhy strategie nové. Z dotazníku jsem zjistila, že skoro tři čtvrtiny podniků uvedlo, že zahraničnímu trhu marketingovou strategii přizpůsobily. Zbytek firem použil na zahraničních trzích pravděpodobně strategií domácího trhu. Dotazník
byl
vyplněn
nejčastěji
osobami
ze
středního
a
vyššího
managementu, takže se domnívám, že odpovědi jsou relevantní. Nejvíce odpovídalo
podniků
malých,
dále
středních
a
nejméně
potom
mikropodniků. Firmy nejčastěji sídlí na jižní Moravě a v Praze.
4.4.6 Testování hypotéz Bylo zformulováno 5 hypotéz a bylo nutné ověřit jejich pravdivost. Ke každé hypotéze jsem vytvořila nulovou a alternativní hypotézu. Nulová hypotéza (H0) potvrzuje nezávislost zkoumaných jevů a naopak hypotéza (H1) potvrzuje závislost zkoumaných jevů. Zda hypotézu přijímáme nebo zamítáme je závislé na tzv. p-hodnotě. Phodnotu srovnáváme s hladinou významnosti α. Pokud p > α pak hypotézu (H0) nezamítáme. Pokud p < α pak hypotézu (H0) zamítáme.
Hypotéza č. 1: Způsob vstupu na zahraniční trhy ovlivňuje počet trhů, na kterých firma působí.
-
H0: Způsob vstupu na zahraniční trhy není závislý na počtu trhů, na kterých firma působí.
70
-
H1: Způsob vstupu na zahraniční trhy je závislý na počtu trhů, na kterých firma působí
Při hladině významnosti α=0,05 nulovou hypotézu s p-hodnotou 0,47029 nezamítáme, protože p > α, což znamená, že neexistuje závislost mezi způsobem vstupu na zahraniční trh a počtem trhů, na kterých firma působí.
Hypotéza č. 2 : Velikost zahraničních tržeb ovlivňuje úroveň znalosti cizího jazyka top managementu.
-
H0: Velikost zahraničních tržeb není závislý na úrovni znalosti cizího jazyka top managementu.
-
H1
:
Velikost zahraničních tržeb je závislý na úrovni znalosti cizího
jazyka top managementu.
Při hladině významnosti α=0,05 nulovou hypotézu s p-hodnotou 0,44257 nezamítáme, protože tedy p > α, je možné říci, že neexistuje závislost mezi velikostí zahraničních tržeb a úrovní znalosti cizího jazyka u top managementu.
Hypotéza č.3 : Zda jsou exportní aktivity úspěšné ovlivňuje kraj ve kterém firma působí.
-
H0
:
Zda jsou exportní aktivity úspěšné není závislé, na kraji ve
kterém firma působí.
71
-
H1 : Zda jsou exportní aktivity úspěšné, je závislé na kraji ve kterém firma působí.
Při hladině významnosti α=0,05 nulovou hypotézu s p-hodnotou 0,71956 nezamítáme, protože 0,71956 > 0,05 což vyjadřuje, že neexistuje závislost mezi úspěšností exportních aktivit a krajem, ve kterém firma působí.
Hypotéza č. 4 : Zda existovaly bariéry vstupu firem na zahraniční trhy, ovlivňuje míra přizpůsobení marketingové strategie.
-
H0
:
Zda existovaly bariéry vstupu firem na zahraniční trhy, není
závislé na míře přizpůsobení marketingové strategie.
-
H1: Zda existovaly bariéry vstupu firem na zahraniční trhy, je závislé na míře přizpůsobení marketingové strategie.
Při hladině významnosti α=0,05 nulovou hypotézu s p-hodnotou 0,71239 nezamítáme, protože p > α, což znamená, že neexistuje závislost mezi existencí bariér vstupu firem na zahraniční trh a míře přizpůsobení marketingové strategie
Hypotéza č. 5: Odhad velikosti zahraničních tržeb ovlivňuje současná velikost zahraničních tržeb.
- H0: Odhad velikosti zahraničních tržeb není závislý na současné velikosti zahraničních tržeb.
72
-
H1
:
Odhad velikosti zahraničních tržeb, je závislý na současné
velikosti zahraničních tržeb.
Při hladině významnosti α=0,05 nulovou hypotézu s p-hodnotou 0,72637 nezamítáme, protože p > α, což znamená, že neexistuje závislost mezi odhadem velikosti zahraničních tržeb a současné velikosti zahraničních tržeb.
Při testování hypotéz se nepodařilo prokázat ani jednu závislost mezi zkoumanými jevy. U všech hypotéz nebyla zamítnuta nulová hypotéza H0.
73
5 DISKUZE Při zpracování sekundárních dat pro tuto diplomovou práci byl zásadní problém
česká
literatura,
týkající
se
problematiky
samotné
internacionalizace. Musely být použity zahraniční zdroje v anglickém jazyce a to především anglické odborné články. Velkou mírou bylo čerpáno z Českého statistického úřadu, kde byly zaznamenány statistické údaje o malých a středních podnicích z roku 2009, z roku 2010 byla zveřejněna jen některá data.
Sběr primárních dat byl proveden marketingovým výzkumem, kterému předcházelo studium odborné literatury z důvodu správného sestavení dotazníku. Omezující kritéria byla velikost podniku (malé a střední) a oblast působení firem (stavebnictví). Takže při samotném sběru dat byl velký počet oslovených firem, které nesplňovaly uvedené charakteristiky. Bylo osloveno 300 MSP a výsledkem bylo 26 respondentů, kteří splňovali kritéria pro tento výzkum. Je zřejmé, že vzhledem k tomu, že v ČR působilo v roce 2009 celkem 989 568 MSP, není toto číslo příliš vysoké. Je nutné si ovšem uvědomit, že MSP, působící ve stavebnictví, tvoří necelé 1 % všech MSP. Stavební firmy jsou ve větší míře podniky velké.
Dotazníkové šetření bylo provedeno elektronickou formou, zejména z důvodu minimalizace nákladů. Tato forma dotazování je rychlejší a pohodlnější při vyplňování i následné zpracování dotazníku. Finanční náklady na samotné dotazníkové šetření byly nulové. Největší investice do tohoto výzkumu byl čas, který byl nutný k vytvoření dotazníku, sběru a vyhodnocení dat.
74
Překážkou může být nesrozumitelnost nebo nepochopení některých otázek. Z tohoto důvodu byl proveden tzv. pretest.
I přes malý vzorek respondentů se domnívám, že tato práce představuje určitý přínos. Poskytuje částečný přehled o MSP a jejich míře zapojení do zahraničního obchodu.
75
6 ZÁVĚR Hlavním
cílem
této
diplomové
práce
byla
identifikace
faktorů
úspěchu malých a středních podniků v ČR, v internacionalizačním procesu. Aby tento cíl mohl být splněn, bylo nutné nashromáždit potřebné množství sekundárních a primárních dat.
Prvním dílčím cílem bylo analyzovat současnou situaci MSP a oblast stavebnictví. Malé a střední podniky jsou v ČR hnacím motorem ekonomiky. Představují více než 99 % ze všech ekonomických subjektů v ČR. Malé a střední podniky zaznamenávaly, až do období celosvětové finanční krize, ve všech směrech růst. V roce 2009 se podílely 62,33 % na zaměstnanosti a 55,67 % na celkové přidané hodnotě, která se ve velké míře podílí na tempu růstu HDP. Významný podíl mají MSP právě na HDP, na kterém se podílí 36,22 %. Právě díky recesi světové ekonomiky, které nebyla ušetřena ani ČR, zaznamenal meziroční pokles HDP nejhlubší propad v novodobé historii ČR a to o 4,1 %. Významný vliv na hospodářský růst má export MSP. Od roku 2003 dochází k nepřetržitému růstu podílu těchto podniků na celkovém vývozu, který v roce 2009 dosáhl rekordní hodnoty 50,7 %.
Také oblast stavebnictví vykazovala, až do období krize, stabilní růst. Ačkoliv se krize objevila v roce 2008, tak dopad na stavebnictví byl až o rok později, zejména díky dlouhodobým zakázkám z minulých let. Zde právě dokazují MSP, že jsou velice flexibilní a jsou schopny se rychle vypořádat s měnícími se podmínkami. Tyto podniky se dokázaly s krizí mnohem lépe vyrovnat než podniky velké.
76
Pokud porovnáme přidanou hodnotu MSP všech odvětví, tak v roce 2010 stavebnictví a zemědělství zaznamenalo největší propad, naopak největší růst vykazoval zpracovatelský průmysl.
Druhým dílčím cílem je zjištění, za jakých podmínek firmy exportují, jaké faktory je při pronikání na zahraniční trh ovlivňují a jaké jsou nejčastější formy vstupu na zahraniční trhy. Dle výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že většina firem nebyla založena za účelem zahraničního podnikání. Podnikat na zahraničním trhu začaly firmy zejména z těchto třech důvodů:
zahraniční poptávka
rozšíření portfolia
tlak konkurence na domácím trhu
Zaměstnanci exportujících firem jsou na úrovni top managementu většinou dobře jazykově vybaveni. Převažujícím jazykem je angličtina. Nejčastější formou exportu malých a středních podniků je přímý export. Tento druh vývozu je pro podnikatele nejvýhodnější zejména z důvodu přímého kontaktu se zákazníkem a také proto, že mohou ovlivnit konečnou cenu pro zákazníka. Firmy, které exportují, ve větší míře přizpůsobují jejich marketingovou strategii zahraničnímu trhu, než aby na tento trh aplikovaly strategii, kterou používají na domácím trhu.
Třetím dílčím cílem bylo zmapovat bariéry bránící vstupu na zahraniční trhy. Z marketingového výzkumu vyplynulo, že většina exportujících firem se s bariérami vstupu na zahraniční trhy nesetkala.
77
Myslím, že je to zejména díky tomu, že většina dotazovaných firem vyváží do sousedních států, kde nejsou trhy až tak odlišné od trhu domácího. Podniky, které bariéry potvrdily, se nejčastěji setkaly s překážkami:
legislativa
finanční náklady
jazyková bariéra
Posledním
cílem
je
vyhodnocení
přínosů
internacionalizace.
Dle
respondentů marketingového výzkumu je většina firem na zahraničním trhu úspěšná nebo úspěch očekává. Tento fakt dokazuje, že firmy odhadují, že se jejich budoucí zahraniční tržby zvýší. Ani jedna z dotazovaných firem neočekává pokles tržeb ze zahraničních prodejů.
Problémem malých a středních podniků je zejména jejich financování. Stále existuje určitá míra averze soukromého sektoru vůči investicím do těchto podniků. Právě chybějící zdroje těchto podniků mohou omezit, nebo přímo zamezit exportní aktivity. Pro úspěšnou budoucnost těchto podniků je důležité, aby dokázaly využít podpor, zejména finančních. Ty jim pomohou uspět v silném konkurenčním boji, snížit jejich nevýhody, plynoucí z nízké ekonomické síly a také mohou přispět ke zvýšení jejich stability. V roce 2009 bylo vyčerpáno na podporu MSP 8 114 060 Kč.
Závěrem lze říci, že aby MSP byly v mezinárodním obchodě úspěšné, musí mít dostatek finančních zdrojů, které mají pozitivní vliv, jak na konkurenceschopnost, tak na stabilitu těchto podniků. Příležitost pro tyto firmy představují státní podpory, které dokáží finanční situaci podniků významně posílit. Neméně důležitý je samotný management podniku, který proces samotné internacionalizace řídí.
78
Proto by měl být management dobře jazykově vybaven a mít dostatek znalostí a informací, aby dokázal dovést proces internacionalizace k cíli. Nedílnou součástí úspěšného procesu internacionalizace je také dobře zvolená marketingová strategie pro jednotlivé zahraniční trhy.
79
7 POUŽITÁ LITERATURA [1] BERNDT, Ralph; ALTOBELLI, Claudia Fantapié; SANDER, Matthias. Mezinárodní marketingový management. 1. Brno: Computer Press, 2007. 368 s. ISBN 978-80-251-1641-8. [2] BERNARČÍK, Zdeněk. Marketingový výzkum. 1. Karviná: Slezká univerzita, 2008. 176 s. ISBN 978-80-7248-489.
[3] BROCK Viliam; DURLAUF, Steven. Interaction-based models.Handbook of Econometrics [online]. 2001, vol. 5 [cit. 2011-04-20]. Dostupný na WWW:
. WI:53706-1396.
[4] BUSINESSINFO. Export v kostce [online], [cit. 2011-04-29]. Dostupný z WWW: .
[5] BUSINESSINFO. Financováni malých a středních podniků [online]. 2005, [cit. 2011-04-28]. Dostupný z WWW: .
[6] BUSINESSINFO. Mikroúvěry pro malé a střední podniky a lidi bez zaměstnání [online]. 2010, [cit. 2011-04-28]. Dostupný z WWW: .
80
[7] BUSINESSINFO. Setkání lídrů českého stavebnictví 2010 [online], 2010 [cit. 2011-04-24]. Dostupný z WWW: .
[8] CEEC research. Kvalitativní studie českého stavebnictví 2010 [online], 2010 [cit. 2011-04-20]. Dostupný z WWW:< http://www.studiestavebnictvi.cz/download.php?show=2010>.
[9] CZECHTRADE.Zahraniční obchod české republiky v roce 2009 [online]. 2010, [cit. 2011-04-28]. Dostupný z WWW: .
[10] ČESKÁ EXPORTNÍ BANKA. Pro malé a střední podniky [online]. 2006, [cit. 2011-04-20]. Dostupný z WWW: .
[11] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Malé a střední podniky [online]. 2007, [cit. 2011-04-26]. Dostupný z WWW:.
[12] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Výkonnost odvětví [online]. 2010, [cit. 2011-04-26]. Dostupný z WWW:< http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/550034D530/$File/e1109 10q403.pdf >.
81
[13] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Zahraniční obchod – prosinec 2010 [online]. 2010, [cit. 2011-05-1]. Dostupný z WWW: < http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cvzo020711.doc >.
[14] EGAP. Podpora MSP [online]. 2011, [cit. 2011-05-2]. Dostupný na WWW: . [15] EVROPSKÁ KOMISE. Podpora internacionalizace malých a středních podniků [online]. 2008, [cit. 2011-04-20]. Dostupný z WWW: . [16] FOJTÍK, Vladimír. Specifika podnikání malých a středních podniků v tuzemsku a zahraničí. 1. Praha: Ters Kluwer Česká republika, 2010. 275 s. ISBN 978-80-7357-534-2. [17] FORET, Miroslav. Marketingový výzkum: jak poznávat své zákazníky. 1. Praha: Grada Publishing, 2003. 159 s. ISBN 8024703-85-8. [18] HADJIKHANI, Amjad. A note on the criticisms against the internationalization process model. Vol 37, Working paper 1997/2. 1997, 1, s. 2-22. ISSN 0280-1604. [19] JONES, Marian;COVIELLO, Nicole, Internationalisation: conceptualising an entrepreneurial process of behaviour in time. Journal of international business studies [online]. 2005, vol. 36, is.3 [cit. 2011-04-18]. s.283-304. Dostupný na WWW: < http://www.palgravejournals.com/jibs/journal/v36/n3/full/8400138a.html>.ISSN:00472506.
82
[20] KISLINGEROVÁ, Eva; NOVÝ, Ivan. Chování podniků v globalizujícím se prostředí. 1. Praha : C.H. Beck, 2005. 422 s. ISBN 80-7179-847-9. [21] KUADA, John; SORENSON, Olav Jull. Internationalization of Companies from Developing Countries. Binghamton : The Haworth Press, 2000. 219 s. ISBN 0-7890-0721-5. [22] MACHKOVÁ, Hana; ZAMYKALOVÁ, Miroslava; SATO, Alexej a spol. Mezinárodní obchodní operace. první. Praha: Grada Publishing, 2002. 266 s. ISBN 80-247-0364-5. [23] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání v roce 2009[ online ]. 2009, [cit. 2011-04-28]. Dostupný z WWW:< http://www.mpo.cz/dokument17476.html>. [24] PICHANIČ, Mikuláš. Mezinárodní management a globalizace. 1. Praha: Oeconomica, 2002. 105 s. ISBN 80-245-0421-9. [25] RASMUSSEN, Erik; MADSEN, Tage Koed. The Born Global concept [online]. 2002, [cit. 2011-04-21]. Dostupný na WWW:< http://www.sam.sdu.dk/~era/EIBA%20Rasmussen%202002%20.pdf >. ISSN: 0959-0552 [26] ROLNÝ, Ivo; LUBOR, Lacina. Globalizace, etika, ekonomika. 3. Ostrava: Key Publishing, 2008. 281 s. ISBN 978-80-870-7162-5. [27] SIRŮČEK, Pavel; HECZKO, Stanislav. Globalizace-vybrané teoretické aspekty. E+M.Ekonomie a Management. [online]. 2006, vol. 9, no. 4, [cit. 2011-04-21], s. 32-49. Dostupný z WWW:
83
. ISSN 1212-3609. [28] SVATOŠ, Miroslav. Zahraniční obchod: Teorie a praxe. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. 367 s. ISBN 978-8024-727-08-0. [29] ŠTRACH, Pavel. Mezinárodní management. první. Praha: Grada Publishing a.s, 2009. 168 s. ISBN 978-80-247-2987-9. [30] TALMAN, S. The significance of Bruce Kogut's and Udo Zander's article, ‘Knowledge of the firm and the evolutionary theory of the multinational corporation’ [online]. 2003, vol. 34, is. 6 [cit. 2011-04-21 ]. s.283-304. Dostupný na WWW: . [31] VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Mezinárodní marketing. 1. Karviná: Slezká univerzita v Opavě, 2009. 174 s. ISBN 9788-072-485-27-7. [32] VEBER, Jaromír; SRPOVÁ, Jitka a kol. Podnikání malé a střední firmy. 1. Praha: Grada Publishing, 2005. 304 s. ISBN 8024-710-69-2. [33] VÍTKOVÁ, R. - VOLKO, V. - VÁPENÍČEK, A. Konkurenceschopnost malých a středních podniků v aliancích, Praha: Národní informační středisko pro podporu jakosti, 2005. 115 s. ISBN 80-02-01772-2 [34] VODÁČEK, Leo; VODÁČKOVÁ, Olga. Malé a střední podniky: Konkurence a aliance v Evropské unii. 1. Praha: Management Press, 2004. 189 s. ISBN 80-7261-099-6.
84
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Metody výzkumu ............................................................................................. 40
SEZNAM GRAFŮ Graf 1 MSP v letech 1999-2009 ............................................................................. 42 Graf 2 Zaměstnanci MSP v letech1999-2009 ....................................................... 43 Graf 3 Přidaná hodnota MSP v letech 1999-2009 ............................................ 44 Graf 4 Zahraniční obchod ČR .............................. Chyba! Záložka není definována. Graf 5 Úspěšní exportéři CzechTrade .................................................................. 51 Graf 6 Stavebnictví v roce 2009 v jednotlivých měsících v % ........................ 53 Graf 7 Předpokládaný vývoj stavebnictví ............................................................ 54 Graf 8 Účetní přidaná hodnota MSP ve stavebnictví ....................................... 55 Graf 9 Jak přispěla jednotlivá odvětví k růstu přidané hodnoty v % .......... 56 Graf 10 Počet trhů, na kterých firmy podnikají ................................................ 60 Graf 11 Důvody firem k exportu ............................................................................ 62 Graf 12 Místo sídla firem ......................................................................................... 68 Graf 13 Trhy, na kterých firmy působí .............. Chyba! Záložka není definována. Graf 14 Zda byl podnik založen za účelem působení na zahraničním trhu ...................................................................................... Chyba! Záložka není definována. Graf 15 Délka působeni na zahraničním trhu. Chyba! Záložka není definována. Graf 16 Zda existovaly bariéry vstupu na zahraniční trhChyba! Záložka není definována. Graf 17 Bariéry exportu ......................................... Chyba! Záložka není definována. Graf 18 Úspěšnost exportních aktivit ................ Chyba! Záložka není definována. Graf 19 Podíl zahraničních tržeb ......................... Chyba! Záložka není definována. Graf 20 Odhad tržeb firem za 2 roky.................. Chyba! Záložka není definována. Graf 21 Znalost cizího jazyka top managementuChyba! definována.
85
Záložka
není
Graf 22 Znalost cizího jazyka středního managementuChyba! Záložka není definována. Graf 23 Znalost cizího jazyka nižšího managementuChyba!
Záložka
není
definována. Graf 24 Jazykové znalosti klíčových zaměstnancůChyba!
Záložka
není
Záložka
není
definována. Graf 25 Míra přizpůsobení marketingové strategieChyba! definována. Graf 26 Pozice respondenta ve firmě .................. Chyba! Záložka není definována. Graf 27 Počet zaměstnanců firmy ....................... Chyba! Záložka není definována.
SEZNAM TABULEK Tab. 1 rozdělení podniků ......................................................................................... 29 Tab. 2 Stručné hodnocení výhod a nevýhod různě velkých organizací ....... 31 Tab. 3 Formy vstupu na zahraniční trh .............................................................. 34 Tab. 4 Čerpané podpory MSP za rok 2009 ......................................................... 48 Tab. 5 Odhad tržeb firem ........................................................................................ 65 Tab. 6 P-hodnota hypotézy č. 1 ........................... Chyba! Záložka není definována. Tab. 7 P-hodnota hypotézy č. 2 ........................... Chyba! Záložka není definována. Tab. 8 P-hodnota hypotézy č. 3 ............................ Chyba! Záložka není definována. Tab. 9 P-hodnota hypotézy č. 4 ........................... Chyba! Záložka není definována. Tab. 10 P-hodnota hypotézy č. 5 ......................... Chyba! Záložka není definována.
86
87
