MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA

DIPLOMOVÁ PRÁCE

BRNO 2014

ONDŘEJ JEŽEK

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Návrh optimální kapitálové struktury podnikatelského subjektu působícího v potravinářském odvětví Diplomová práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Bc. Marcela Basovníková, Ph.D.

BRNO 2014

Vypracoval: Bc. Ondřej Ježek

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Návrh optimální kapitálové struktury podnikatelského subjektu působícího v potravinářském odvětví vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne: 2. 1. 2014

………………………………………………………. podpis

Poděkování Děkuji vedoucí diplomové práce paní Ing. Bc. Marcele Basovníkové, Ph.D., pracovníkům Ústavu podnikové ekonomiky PEF MENDELU paní Ing. Michaele Beranové, Ph.D. a panu Ing. Janu Vavřinovi, Ph.D. a pracovníkům samotného podniku za věnovanou pozornost a odborné rady při tvorbě diplomové práce.

Abstrakt: Diplomová práce se zabývá optimální kapitálovou strukturou podniku působícího v potravinářském odvětví. Optimální kapitálová struktura je navrhována v návaznosti na plánované dlouhodobé investice podniku. V práci je provedeno zhodnocení finanční situace podniku. Dále je provedena strategická analýza, v rámci níž dochází ke zhodnocení investičního projektu. Výstupem strategické analýzy je prognóza tržeb. Na jejím základě je sestaven dlouhodobý finanční plán podniku, na nějž navazuje návrh optimální kapitálové struktury.

Klíčová slova: Velkoobchod, potraviny, gastronomie, Praha, Jihomoravský kraj, finanční analýza, strategická analýza, dlouhodobý finanční plán, kapitálová struktura

Abstract: Diploma thesis deals with optimal capital structure of enterprise operating in food industry. Optimal capital structure is suggested in relation with long term planned investments. Thesis provides evaluation of financial situation of the enterprise. Than strategical analysis is done, in which investment project is evaluate. The output of strategical analysis is prognosis of revenues. On basis of it is complied long term financial plan of the enterprise followed by proposal optimal financial structure.

Key words: Wholesale, foodstuffs, gastronomy, Prague, South Moravia, financial analysis, strategic analysis, long-term financial plan, capital structure

Obsah 1

ÚVOD ............................................................................................................................... 13

2

CÍL PRÁCE A METODIKA ................................................................................................... 15 Cíl práce ......................................................................................................................................... 15 Metodika ....................................................................................................................................... 15

3

LITERÁRNÍ REŠERŠE ........................................................................................................ 18 3.1

Finanční analýza............................................................................................................. 18 A) Absolutní ukazatele a procentní rozbor..................................................................... 18 B) Rozdílové ukazatele............................................................................................................ 19 C) Poměrové ukazatele ........................................................................................................... 19 D) Hodnotová kritéria ............................................................................................................. 23

3.2

Strategická analýza ....................................................................................................... 25 A) Postup strategické analýzy .............................................................................................. 25 B) Hodnocení investice ........................................................................................................... 27

3.3

Finanční plánování ........................................................................................................ 28 A) Generátory hodnoty ........................................................................................................... 28 B) Dlouhodobý finanční plán ................................................................................................ 30

3.4

Optimální kapitálová struktura................................................................................ 31 A) Klasická teorie optimální kapitálové struktury ...................................................... 31 B) Kompromisní teorie kapitálové struktury ................................................................ 32 C) Teorie Hierarchického pořádku .................................................................................... 33 D) Přístup dvojice Modigliani-Miller ................................................................................. 33 E) Teorie Brealeyho a Myerse .............................................................................................. 33

3.5

4

Zhodnocení přístupů ke stanovení optimální kapitálové struktury ........... 34

VLASTNÍ PRÁCE................................................................................................................ 36 4.1

Zhodnocení finanční situace podniku .................................................................... 36

A) Horizontální a vertikální analýza ..................................................................................36 B) Poměrové ukazatele............................................................................................................37 C) Čistý pracovní kapitál .........................................................................................................40 D) Hodnotová kritéria ..............................................................................................................40 4.2

Strategická analýza........................................................................................................ 43 A) Relevantní trh a jeho prognóza ......................................................................................43 B) Analýza konkurenční síly..................................................................................................47 C) SWOT analýza ........................................................................................................................51 D) Plánované investice ............................................................................................................51

4.3

Dlouhodobý plán podniku .......................................................................................... 58 A) Generátor 1: Prognóza tržeb ...........................................................................................58 B) Generátor 2: Provozně nutný kapitál ..........................................................................60 C) Generátor 3: Provozní zisková marže..........................................................................63 D) Generátor 4: Dlouhodobý majetek ...............................................................................64 E) Plánové výkazy a financování realistické varianty ................................................66 F) Plánové výkazy a financování optimistické a pesimistické varianty ..............70

4.4

Optimální kapitálová struktura ................................................................................ 76

5

DISKUSE VÝSLEDKŮ A NAVRHOVANÁ DOPORUČENÍ ........................................................ 82

6

ZÁVĚR .............................................................................................................................. 86

7

ZDROJE LITERATURY ....................................................................................................... 87 Knižní zdroje ................................................................................................................................87 Internetové zdroje .....................................................................................................................87

8

SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ ........................................................................................ 90 Tabulky ..........................................................................................................................................90 Obrázky ..........................................................................................................................................92

9

PŘÍLOHY........................................................................................................................... 93

Úvod

13

1 Úvod Cílem diplomové práce je navrhnout optimální kapitálovou strukturu společnosti XY, jež podniká v potravinářském odvětví. Její náplní je poskytovat komplexní služby zákazníkům v gastronomii v oblasti potravin a doplňkového sortimentu ve formě velkoobchodní činnosti. Velkoobchod je jedním z hlavních článků distribučního řetězce. Zabývá se prodejem zboží a služeb subjektům, které je využívají pro svoji podnikatelskou činnost nebo za účelem dalšího prodeje. Velkoobchodní činnost tedy ve většině případů není spojena s konečným spotřebitelem (Komárková, 2007). Velkoobchod skýtá výhody jak pro výrobce, kteří mohou jednodušeji uplatňovat své výrobky na trhu, tak pro své zákazníky, jímž usnadňuje nákup zboží či služeb. Odběratel tak má možnost uskutečnit širší nákup od jednoho dodavatele – velkoobchodu, namísto kontaktování jednotlivých výrobců. Výhoda velkoobchodu roste se vzdáleností zákazníka a výrobce, velkého významu nabývá velkoobchod také v případě zahraničního obchodu (Komárková, 2007). Dalšími důležitými funkcemi velkoobchodu jsou: •

prodej a propagace zboží – umožňuje oslovit větší počet zákazníku za nižší náklady než výrobce,

•

nákup a ovlivňování sortimentu – šetří zákazníkovi práci s vyhledáváním,

•

dělení nákupu ve velkém na menší objemy – velkoobchod nakupuje ve velkém, dokáže získat množstevní slevy, z nichž poté může zákazník profitovat ve formě nižší nákupní ceny,

•

skladování,

•

doprava zboží – snižuje dobu dodání, protože je zákazníkovi blíže než výrobce, v mnohých případech zajistí dopravu přímo k zákazníkovi,

•

financování – poskytování delší doby splatnosti zákazníkovi je pro velkoobchod méně rizikové než pro výrobce,

•

snižování rizika výrobci i zákazníkovi,

•

poskytování informací – a to jak zákazníkům o jednotlivých výrobcích, tak výrobci o potřebách zákazníků, jejich spokojenosti s výrobkem, konkurenčních výrobcích atd. (Komárková, 2007)

14

Úvod

Společnost XY vznikla na počátku 90. let jako provozovatel několika maloobchodních jednotek se sortimentem ovoce a zeleniny. Jejím polem působnosti je hlavní město Praha a nejbližší okolí. V roce 1992 byl otevřen samostatný sklad a od tohoto roku se plynule rozšiřoval sortiment až na komplexní nabídku potravin, drogerie, nápojů, mraženého zboží a čerstvého ovoce a zeleniny. Na podzim roku 2006 byl postaven vlastní moderní skladový areál. Sklad je koncipován podle norem Evropské unie a využívá nejmodernější technologie ve skladování potravin a v logistice. Díky novým a větším prostorům je společnost nyní schopna operativněji reagovat na potřeby zákazníků a spolehlivě zásobovat větší množství gastronomických provozů. Aktuální nabídka zahrnuje více než 7000 druhů zboží a jsou v ní zastoupeny výrobky všech významných výrobců i dovozců v České republice. V současnosti firma zásobuje více než 2400 provozoven v Praze a okolí. Firma se soustředí zejména na komplexnost, a to jak prodávaného zboží, tak služeb. V nabídce by měl najít zákazník vše, co potřebuje k hladkému fungování jeho gastronomického provozu. Objednávky jsou kompletovány do jednoho závozu a tím se tak šetří zákazníkův čas a náklady. Firma má také vlastní internetový obchod, jenž umožňuje objednávat suroviny jednoduše a rychle. Tímto způsobem se výrazně zkracuje doba potřebná k vytvoření objednávky. Společnost s ručením omezeným má jednoho vlastníka. K představení společnosti byl využit její propagační materiál. Vlastník si nepřál, aby se v práci vyskytoval název společnosti. V celé práci tak bude firma zmiňována jako „společnost XY“.

Cíl práce a metodika

15

2 Cíl práce a metodika Cíl práce Cílem

diplomové

práce

je

navrhnout

optimální

kapitálovou

strukturu

podnikatelského subjektu působícího v potravinářském odvětví. Optimální kapitálová struktura bude navrhována v souladu s dlouhodobým finančním plánem společnosti. Společnost plánuje od roku 2014 expanzi na jihomoravský trh. Zhodnocení uvedeného investičního záměru a jeho zakomponování do dlouhodobého finančního plánu bude dílčím cílem práce.

Metodika Diplomová práce bude rozdělena do dvou hlavních částí. První jsou literární rešerše, které se věnují teorii zpracovávaného tématu. Zde budou rozebrány a popsány metody, které budou následně využity ve druhé části s názvem vlastní práce. K vypracování literární rešerše bude využito dostupných tuzemských i zahraničních odborných zdrojů korespondujících s problematikou finančního plánování, zejména zabývající se přístupy k optimalizaci kapitálové struktury a dále hodnocení výkonnosti podniku a investičního rozhodování. Konkrétně budou v teoretické části charakterizovány postupy k provedení finanční analýzy, strategické analýzy, hodnocení investice, dlouhodobého finančního plánu a návrhu optimální kapitálové struktury podniku. Ke zpracování praktické části bude využito účetních výkazů společnosti z šesti po sobě jdoucích let 2007–2012. Na jejich základě bude pomocí tradičních i moderních metod hodnocení ekonomické výkonnosti zhodnocena současná finanční situace podniku. Bude využito horizontální a vertikální analýzy rozvahy a výkazu zisku a ztrát. Dále bude proveden výpočet poměrových ukazatelů. Prvním budou ukazatele rentability, které hodnotí efektivnost zhodnocení jednotlivých složek rozvahy či výsledovky. Dále ukazatele likvidity, jež zhodnotí platební schopnost podniku. Ukazatele aktivity prozradí jakých obratů či dob obratů dosahují jednotlivé složky aktiv a pasiv. Ukazatele zadluženosti zhodnotí míru zadlužení podniku. Dalším ukazatelem, který slouží zejména k doplnění ukazatelů likvidity, bude čistý pracovní kapitál. Součástí hodnocení ekonomické výkonnosti podniku bude rovněž výpočet průměrných nákladů na kapitál a ekonomické přidané hodnoty.

16


Následovat bude strategická analýza, v rámci níž bude zkoumán vývoj trhu, konkurence, celkový výnosový potenciál podniku, perspektiva a rizika podniku z dlouhodobého hlediska. Ke stanovení relevantního trhu budou využity údaje tržeb velkoobchodu bez motorových vozidel. Tyto tržby budou společně s vývojem hrubého domácího produktu porovnávány s vývojem tržeb sledované společnosti XY. Pomocí korelačního koeficientu bude určeno, na které veličině mají tržby společnosti XY vyšší závislost. Dále dojde k vypracování analýzy atraktivity trhu a následně k analýze vnitřního potenciálu. Výsledky těchto analýz poslouží k sestavení matice hodnocení perspektivnosti podniku. Výsledek analýzy perspektivnosti podniku bude podkladem pro tvorbu SWOT analýzy, na jejímž základě doporučím společnosti XY vhodnou strategii. V rámci strategické analýzy bude zároveň hodnocen zamýšlený investiční projekt, který spočívá v expanzi společnosti do Jihomoravského kraje. Měl by být v případě schválení realizován od roku 2014. K hodnocení investičního záměru bude sloužit prognóza tržeb v Jihomoravském kraji. Prognóza tržeb bude stanovena na základě odborného odhadu vývoje tržního podílu a průměrné roční tržby, kterou společnosti generuje jeden gastronomický provoz. Dále budou stanoveny investiční náklady projektu. K samotnému hodnocení investice bude využito metody čisté současné hodnoty a metody doby návratnosti investice. Výstupem strategické analýzy bude prognóza tržeb. Dalšími generátory hodnoty, které bude nutné stanovit pro sestavení plánových výkazů, jsou provozně nutný kapitál, provozní zisková marže a dlouhodobý majetek. Na základě výpočtu zmíněných generátorů hodnoty bude vytvořen dlouhodobý finanční plán ve třech variantách v časovém horizontu pěti let 2013–2017. Tyto tři varianty – realistická, optimistická a pesimistická – se od sebe budou lišit mírou růstu prognózovaných tržeb. V rámci dlouhodobého plánu bude rovněž vytvořen plán financování investičního projektu. Posledním bodem bude zhodnocení stávající a návrh optimální kapitálové struktury. Na úvod budou stanoveny náklady cizího a vlastního kapitálu při různých stupních zadlužení podniku. Důvodem je různá reakce vlastníků a věřitelů na riziko plynoucí z vyšší zadluženosti podniku. Podkapitola bude rozdělena na dvě části. V té první dojde ke zhodnocení stávající kapitálové struktury. Ve druhé části bude navrženo optimum rozložení kapitálu pomocí klasické teorie k optimalizaci kapitálové struktury. Na závěr dojde k výpočtu průměrných nákladů na kapitál v případě, že by společnost financovala první rok investičního projektu ryze cizími zdroji.


17

Optimální kapitálovou strukturou bude zakončena kapitola vlastní práce. V následující kapitole bude vedena diskuse výsledků, v rámci níž budou zmíněna mnou navrhovaná doporučení.

18

Finanční analýza

3 Literární rešerše V literární rešerši bude představena metodika z dostupných tuzemských a zahraničních zdrojů korespondující s problematikou hodnocení výkonnosti podniku a finanční analýzy, strategické analýzy, finančního plánování a optimalizace kapitálové struktury.

3.1 Finanční analýza V této podkapitole dojde k představení metod využitých k finanční analýze a hodnocení výkonnosti podniku. Jedná se o absolutní ukazatele a procentní rozbor, dále poměrové a rozdílové ukazatele a hodnotová kritéria.

A) Absolutní ukazatele a procentní rozbor Finanční analýza aplikuje dvě techniky, tzv. procentní rozbor a poměrovou analýzu.

Obě

techniky

vycházejí

z absolutních

dat,

které

jsou

zveřejněny

ve výkazech účetní závěrky, a to rozvahy, výkazu zisku a ztrát, případně výkazu peněžních toků podniku. Procentní rozbor spočívá v rozboru absolutních veličin ve vertikální analýze (procentní poměr jednotlivých veličin k celku, přičemž celek bývá zpravidla tvořen celkovými aktivy/pasivy v případě rozvahy resp. celkovým obratem v případě výsledovky) nebo horizontální analýze (rozbor změn veličin mezi obdobím, zpravidla mezi jednotlivými kalendářními či hospodářskými roky). (Kislingerová, 2010) Horizontální struktura účetních výkazů hledá odpověď na dvě základní otázky: •

O kolik jednotek se změnila příslušná položka v čase?

•

O kolik procent se změnila příslušná položka v čase? (Kislingerová, 2010)

V práci bude analyzován rozbor změn mezi jednotlivými účetními obdobími. Společnost XY si za toto období zvolila kalendářní rok. Cílem vertikální analýzy je zjistit, jak se jednotlivé položky výkazů podílely na bilanční sumě. Poskytuje tak skvělý přehled o struktuře majetku společnosti a struktuře výnosů a nákladů společnosti. Na základě těchto analýz umí podnik velmi rychle

Literární rešerše

19

vyhodnotit své silné a slabé stránky a obratně na situaci reagovat např. v rámci strategického či taktického plánování. (Kislingerová, 2010) Ve vlastní práci se těmto analýzám budu věnovat pouze ve formě komentářů. Podrobné analýzy jednotlivých výkazů jsou přiloženy v přílohách č. 8–11 této diplomové práce.

B) Rozdílové ukazatele Jedním z nejdůležitějších ukazatelů tohoto typu a také jediným, který je využit v diplomové práci, je výpočet pracovního kapitálu. Vstupní data pro výpočet tohoto ukazatele pocházejí z rozvahy. Rozlišujeme pracovní kapitál (brutto), který je roven oběžným aktivům a čistý pracovní kapitál (netto). Častěji používaným ukazatelem je druhý jmenovaný, kdy se oběžná aktiva sníží o sumu krátkodobých závazků. (Kislingerová, 2010)

C) Poměrové ukazatele Dalším krokem finanční analýzy je výpočet poměrových ukazatelů. Tyto ukazatele vyhodnocují veškeré složky, které se týkají výkonnosti podniku. V rámci této skupiny ukazatelů se hodnotí bloky ukazatelů rentability, likvidity, aktivity, zadluženosti a ukazatele kapitálového trhu. (Kislingerová, 2010) Ukazatelům kapitálového trhu se v práci věnovat nebudu vzhledem ke skutečnosti, že podnik jako společnost s ručením omezeným neobchoduje svůj majetek na burze ve formě akcií.

Ukazatele rentability Rentabilita jakékoliv složky je hodnocena na základě zisku (před či po zdanění). Jedna z těchto dvou hodnot vždy vstupuje do čitatele. Prvním ukazatelem, který bude použit v analýze, je ROCE (rentabilita investovaného kapitálu). Tento ukazatel měří, kolik provozního hospodářského výsledku před zdaněním podnik dosáhl z jedné koruny investované vlastníky a věřiteli. Klíčovým ukazatelem rentability je rentabilita aktiv. V některých literaturách se můžeme setkat také s pojmem „produkční síla“. Poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání. Konstrukce tohoto ukazatele není jednotná. V čitateli se může objevovat jak EBIT, tak EAT (zisk po zdanění). Ve vlastní práci bude použit

20

Finanční analýza

nejkomplexnější ukazatel s EBIT v čitateli, jelikož v průběhu sledovaného období docházelo ke změnám daňového zatížení. Dalším ukazatelem je rentabilita vlastního kapitálu. Ta znázorňuje, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu investovanou vlastníkem. Rentabilita tržeb neboli zisková marže měří, kolik korun zisku vygenerovala jedna koruna tržby. Opět lze využít dvojí interpretace ukazatele, a to s EBIT nebo EAT v čitateli. (Kislingerová, 2010) Jelikož v práci nedochází ke srovnávání několika podniků mezi sebou, bude použit čistý zisk. Cílem bude zjistit výslednou ziskovou marži po zdanění.

Ukazatele likvidity Likvidita vyjadřuje schopnost podniku splácet svoje závazky. Vyjadřuje vztah mezi složkami oběžného majetku a krátkodobými závazky. (Landa, 2007) Pro dlouhodobé fungování podniku je likvidita klíčovým faktorem. Na trhu se však můžeme setkat s firmami, které si vzhledem ke svojí pozici mohou dovolit řídit svoji likviditu

agresivnějším

přístupem,

např.

velké

potravinové

řetězce

vzhledem

k dodavatelům. Naopak defenzivnější strategii volí firmy, které jsou např. závislé na jednom hlavním dodavateli. Jelikož oběžný majetek neprodukuje sám o sobě žádný zisk, je likvidita kompromisem mezi držením co nejnižší úrovně neproduktivních finančních prostředků při neohrožení plynulého chodu firmy. (Kislingerová, 2010) V práci bude použita metodika měření likvidity pomocí rozvahy. Výhodou měření likvidity tímto způsobem je její jednoduchost a rychlost výpočtu jednotlivých ukazatelů, jelikož vstupní data do analýzy jsou známy v kterémkoliv okamžiku. (Landa, 2007) Rozlišujeme likviditu běžnou, pohotovou a hotovostní. Běžná likvidita udává, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku. Hodnota běžné likvidity by se měla pohybovat mezi hodnotami 1,6–2,5. Agresivnější strategie dovolují držet hodnotu běžné likvidity pod hranicí 1,6, ale ne nižší, než 1. Pohotová likvidita vylučuje nejméně likvidní část oběžného majetku, kterou jsou zásoby. V případě pohotové likvidity se doporučuje hodnota 0,7–1,0. Agresivnější strategie dovoluje držet tento ukazatel až na hodnotě 0,4. Hotovostní likvidita zahrnuje pouze nejlikvidnější složku oběžného majetku a tím je krátkodobý finanční majetek. Doporučenou hodnotou pro jakoukoliv strategii je 0,2. (Kislingerová, 2010)


21

Dále bývá analýza likvidity doplněna o ukazatel čistého pracovního kapitálu, jenž je rozdílem mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky. Ve vlastní práci bude tento ukazatel analyzován v podkapitole rozdílové ukazatele.

Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity se využívají pro řízení aktiv. Slučují jednotlivé položky aktiv s tržbami. Ukazatele znázorňují, jak jsou využívány majetkové části podniku, např. zda nejsou v podniku zbytečně velké nevyužité kapacity, či zda naopak podnik nemá nedostatek kapacit. Tyto informace jsou zjišťovány na základě výpočtu obratu jednotlivých částí majetku. Nízký obrat značí problém přebytku, příliš vysoký poukazuje na nedostatek kapacit v podniku. Je možno používat při analýze dvojího typu ukazatelů, jimiž jsou počet obratů nebo doba obratu. (Kislingerová, 2010) Obrat aktiv měří efektivnost využití celkových aktiv podniku. Udává, kolikrát se suma aktiv obrátí za rok. Hodnota jejich obratu by se neměla pohybovat pod číslem 1. Obrat dlouhodobého majetku se soustředí pouze na část aktiv s časovým využitím delším než jeden rok. Do něj patří budovy, stroje, zařízení a další položky dlouhodobého majetku. Jeho hodnota dává managementu firmy významnou informaci, která může být využita při úvahách o nových investicích. Z klesající hodnoty obratu dlouhodobého majetku vyplývá relativní zvyšování fixních nákladů. To má za následek vyšší citlivost podniku na pokles tržeb. Obrat zásob udává, kolikrát byla zásoba během roku použita a znovu naskladněna. Obvykle se k výpočtu využívá hodnota průměrné zásoby v období. Doba obratu zásob je analogií k obratu zásob. Udává průměrný počet dní, kdy je zásoba vázána v podniku od doby jejího naskladnění po dobu jejího využití. Pokud se jedná o zásobu hotových výrobků či zboží, má ukazatel také vypovídající schopnost co se týče likvidity. Udává počet dní, v němž se zásoba promění v hotovost případně pohledávku. Obecně platí, že při snižování doby obratu zásob (zvyšování obratu zásob) je situace podniku dobrá. Zde opět musí management podniku přijmout kompromis, aby při co nejnižší zásobě byla zajištěna plynulost výroby či obchodu a dokázal tak pružně reagovat na poptávku. Dalšími důležitými ukazateli jsou doba splatnosti pohledávek a doba splatnosti krátkodobých závazků. V případě prvním musí podnik čekat na inkaso plateb za tržby, v případě druhém se jedná o dobu, za kterou průměrně podnik splácí své krátkodobé závazky (z obchodního styku, ke společníkům, zaměstnancům atd.). Podnik by se měl

22

Finanční analýza

snažit mít průměrnou dobu splatnosti pohledávek nižší, než dobu splatnosti závazků. Tím se chrání před případnými problémy s likviditou. (Kislingerová, 2010)

Ukazatele zadluženosti Zadluženost podniku znamená, že jsou jeho aktiva hrazena rovněž z cizích zdrojů. V dnešní době je běžné financování chodu firmy kombinací vlastních a cizích zdrojů. Použití výhradně vlastních zdrojů je pro společnost nákladnější. Stoprocentní financování z cizích zdrojů nebylo povoleno, neboť dle zákona č. 513/1991 Sb. musel podnik vložit určitou výši prostředků ze svého. U společnosti s ručením omezeným činil tzv. základní kapitál 200 000 Kč. Od roku 2014 však vyšel v platnost nový občanský zákoník, který tento počáteční vklad téměř ruší. K založení společnosti s ručením omezeným nyní stačí pouze 1 Kč.1 Zapojení cizích zdrojů do určité míry snižuje průměrné náklady kapitálu v podniku. Při vysokém zadlužení však dochází k nárůstu nákladů finanční tísně, což má za následek zvyšování nákladů na cizí kapitál (Valach, 2006). Ukazatele zadluženosti jsou ovlivňovány čtyřmi faktory, kterými jsou: •

daně,

•

riziko,

•

typ aktiv,

•

stupeň finanční volnosti podniku. (Kislingerová, 2010)

Ukazatel věřitelského rizika ukazuje, jak velká část kapitálu je hrazena cizími zdroji. Naproti tomu koeficient samofinancování vyjadřuje tu část kapitálu hrazenou vlastními zdroji. Dalším z ukazatelů je zadluženost vlastního kapitálu. Udává poměr cizího kapitálu na vlastních zdrojích. Tento ukazatel je klíčový pro investory, neboť jeho hodnota ovlivňuje jejich míru finančního rizika. Ukazatel zadluženosti kapitálu bývá doplněn o ukazatel úrokového krytí, který vyjadřuje, kolikrát pokryje zisk úrokové platby. Tento údaj využívají velmi hojně ratingové agentury k hodnocení bonity subjektu. (Kislingerová, 2010)

http://obcanskyzakonik.justice.cz/obchodni-korporace/konkretni-zmeny/spolecnost-s-rucenimomezenym/ 1


23

D) Hodnotová kritéria V poslední době došlo vlivem vývoje ekonomického prostředí k posunutí hlavního ukazatele pro měření výkonnosti podniku ve směru maximalizace hodnoty pro vlastníky. Z toho důvodu se nyní hojněji využívají tzv. hodnotová kritéria. Společným znakem všech hodnotových kritérií je zavedení oportunitních nákladů (nákladů ušlé příležitosti) a práce s provozním hospodářským výsledkem. Mezi

nejpoužívanější

moderní

hodnotová

kritéria

patří

ukazatele

EVA

(ekonomická přidaná hodnota), RONA a CROGA (výnosnost čistých resp. hrubých aktiv). (Kislingerová, 2010)

Ekonomická přidaná hodnota Ukazatel EVA vyjadřuje ekonomický zisk firmy. Oproti standardnímu účetnímu zisku se liší v tom, že nepočítá s účetními náklady, nýbrž s náklady ekonomickými. Ty v sobě zahrnují navíc také tzv. oportunitní náklady, které vyjadřují peněžní ztrátu vzniklou nevynaložením nejlepší možné varianty. Těmito náklady můžeme rozumět zejména úroky z vlastního kapitálu, odměny za riziko, ušlou mzdu podnikatele apod. Schematicky se dá ekonomický zisk vyjádřit jako: Ekonomický zisk = Celkové čisté výnosy – Náklady na kapitál Ekonomický zisk znamená, že podnik tvoří hodnotu. Konstrukce samotného ukazatele EVA je založena na třech veličinách: •

hodnota čistého provozního zisku po zdanění (NOPAT),

•

celkový investovaný kapitál (C),

•

průměrné náklady na kapitál (WACC).

Základní vzorec pro výpočet ukazatele EVA: EVA = NOPAT – C x WACC NOPAT je roven hospodářskému výsledku po zdanění, který vznikl v souvislosti s hlavní činností firmy. Nejedná se o klasický provozní zisk. NOPAT vzniká např. odečtením zisků z prodeje dlouhodobého majetku a zásob, které nesouvisí s hlavní náplní provozu podniku od výsledku hospodaření za účetní období (EAT).

24

Finanční analýza

Investovaný kapitál C byl vyjádřen přes pasiva a to rozdílem mezi pasivy a nezpoplatněným cizím kapitálem, který obvykle vyjadřují krátkodobé závazky. (Kislingerová, 2010)

Průměrné náklady na kapitál WACC se počítají následujícím způsobem: WACC = rd (1 – t) x D/C + re x E/C kde: •

rd…náklady na zpoplatněný cizí kapitál (úrokové zatížení),

•

t…sazba daně z příjmů právnických osob,

•

re…náklady na vlastní kapitál (očekávaná výnosnost vlastního kapitálu),

•

E…vlastní kapitál,

•

D…cizí kapitál,

•

C…celkový dlouhodobě investovaný kapitál. (Kislingerová, 2010)

Výpočet úrokového zatížení je dán podílem celkového úhrnu nákladových úroků a cizího kapitálu (úročeného). Vyjadřuje tak průměrnou úrokovou sazbu všech úvěrů.2 Náklady na vlastní kapitál byly stanoveny pomocí metody INFA Inky a Ivana Neumaierových. Tyto náklady vyjadřují výnosnost vlastního kapitálu, kterou by bylo možno docílit v případě alternativní investice. Náklady na vlastní kapitál jsou dány součtem bezrizikové sazby a rizikové přirážky. Riziková přirážka se dále skládá z rizikové přirážky za finanční strukturu, finanční stabilitu, podnikatelské riziko, velikost podniku, případně likvidnost akcií.3 Sazba daně z příjmů byla na doporučení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vypočtena zlomkem EAT / EBIT, který zohledňuje skutečný vliv zdanění po aplikaci všech odpočtů a slev. Výsledná hodnota je poté relevantnější, než při prostém využití platné daňové sazby v daném období.4

http://www.kmprogress.cz/index.php/clanky/12-wacc-vazene-prumerne-naklady-kapitalu http://www.mpo.cz/cz/infa-cznace-metodika.pdf 4 http://www.businessvize.cz/financni-analyza/kdyz-se-rekne-wacc-aneb-kolik-musite-nejmenevydelat 2 3


25

K růstu finanční výkonnosti podniku (rostoucí ukazatel EVA) vedou tři různé možnosti: 1. Růst NOPAT při konstantním objemu investovaného kapitálu C, 2. Zefektivnění

majetkového

portfolia,

např.

zbavení

se

přebytečného

neproduktivního majetku; získané prostředky mohou být poté investovány do výnosnějších projektů (jejich míra výnosu převyšuje náklady kapitálu), 3. Změna kapitálové struktury podniku; obecně platí, že náklady na cizí kapitál jsou nižší než náklady na vlastní kapitál (Kislingerová, 2010); nastavení optimální kapitálové struktury podniku je cílem této diplomové práce.

Výnosnost čistých (RONA) a hrubých aktiv (CROGA) Ukazatel RONA je podobně jako ukazatele rentability založen na poměru finančního výstupu reprezentovaného hodnotou NOPAT a zdrojů, které byly k tomuto výstupu vynaloženy. Jsou reprezentovány čistými aktivy. Oproti tomu ukazatel CROGA opouští účetní pojetí zisku a zabývá se provozním cash flow. Použití hrubých aktiv odstraňuje zkreslení, které vzniká vinou účetních odpisů. Hrubá aktiva jsou dána součtem dlouhodobého majetku vyjádřeného v pořizovacích cenách a oběžných aktiv. (Kislingerová, 2010)

3.2 Strategická analýza Nedílnou součástí tvorby dlouhodobého plánu je strategická analýza. Měla by odpovědět na tři zásadní otázky: •

Jaké jsou perspektivy podniku z dlouhodobého hlediska?

•

Jaký vývoj trhu, konkurence a podnikových tržeb lze očekávat?

•

Jaká rizika jsou s podnikem spojena? (Mařík, 2011)

A) Postup strategické analýzy Navržený postup strategické analýzy je dle Maříka (2011) následující: 1. Analýza relevantního trhu a jeho prognóza (analýza vnějšího potenciálu), 2. Analýza konkurence a vnitřního potenciálu podniku, 3. Prognóza tržeb podniku.

26

Strategická analýza

Strategická analýza je prováděna za účelem získání dat pro tvorbu dlouhodobého plánu. Jejím hlavním výstupem budou relevantní podklady pro sestavení prognózy tržeb.

Relevantní trh a jeho prognóza Prvním krokem strategické analýzy bývá nejčastěji vymezení trhu, na němž společnost uskutečňuje své podnikatelské aktivity. Odpověď na vymezení trhu není jednoznačná. Volba relevantního trhu by měla získat základní data o trhu a posoudit jeho atraktivitu tak, aby bylo možné zpracovat prognózu dalšího vývoje. (Mařík, 2011) Základní data o trhu by měla obsahovat odhad velikosti trhu, jeho vývoj v čase a případnou segmentaci. Je zřejmé, že ne vždy máme k dispozici relevantní data, podle kterých bychom přesně zjistili požadované údaje. Strategická analýza všeobecně nenakazuje žádné dogmatické postupy. Hlavním cílem je získat potřebné podklady k odhadu budoucího vývoje společnosti. Dále bude vypracována také analýza atraktivnosti trhu, která je jedním ze vstupních údajů pro pozdější posouzení perspektivnosti podniku.

Konkurenční síla a vnitřní potenciál podniku Analýza konkurenční síly si klade za cíl odhadnout tržní podíl sledované společnosti. Doporučený postup sestává z několika kroků: 1. stanovení dosavadních tržních podílů podniku, 2. identifikace konkurentů, 3. analýza vnitřního potenciálu podniku a hlavních faktorů jeho konkurenční síly, 4. prognóza budoucích podílů. (Mařík, 2011) Na základě analýzy konkurenční síly se poté provádí hodnocení perspektivnosti podniku, které bývá vodítkem pro určení správné strategie v rámci SWOT analýzy.

SWOT analýza SWOT analýza agreguje veškeré zjištěné aspekty vnitřního a vnějšího prostředí podniku. Využívá se při koncipování budoucích strategií. SWOT sestává ze dvou částí. Jako první je tzv. analýza OT, neboli analýza příležitostí a hrozeb, které pocházejí z vnějšího prostředí. A to jak makroprostředí, tak mikroprostředí. Po provedení analýzy vnějšího prostředí se přejde na rozbor silných a


27

slabých stránek podniku (analýza SO). Zde podnik zaznamená, v čem oproti konkurenci vyniká a v čem naopak ztrácí. SWOT analýza se poté využívá ke koncipování doporučené strategie. Ty rozlišujeme do čtyř různých typů: •

SO – maximalizace silných stránek a příležitostí – koncentrace, pronikání na trh, rozvoj nových trhů, inovace…,

•

WT – minimalizace slabých stránek a hrozeb – redukce, odprodání části společnosti, likvidace…,

•

ST – maximalizace silných stránek a minimalizace hrozeb – horizontální integrace, tvorba strategických aliancí…,

•

WO – minimalizace slabých stránek a maximalizace příležitostí – vertikální integrace, tvorba strategických aliancí… (Jakubíková, 2008)

B) Hodnocení investice V rámci strategické analýzy bude rovněž provedeno hodnocení plánovaného investičního projektu. Jeho případné schválení bude mít výrazný dopad na prognózu tržeb.

Diskontní sazba Jedním z hlavních bodů investičního rozhodování je správné stanovení diskontní sazby. Diskontní sazba by měla pokrývat úhradu firemních nákladů. Ty se skládají z nákladů zpoplatněného cizího kapitálu a nákladů na vlastní kapitál. Náklady na vlastní kapitál neboli jeho požadovanou výnosnost můžeme ztotožnit s odměnou vlastníkům za vynaložený kapitál. Tyto náklady sestávají ze dvou složek, a to časové prémie a prémie za riziko. Časová prémie označuje výnosnost bezrizikové investice. Tato míra je stanovena jako výnos desetiletých státních dluhopisů. Jejich výnos činil k 31. 10. 2013 2,33 %5. K bezrizikové sazbě se přičítají rizikové přirážky. Rozlišují se přirážky za finanční stabilitu, za velikost podniku, za podnikatelské riziko, za finanční strukturu6. Firemní náklady se stanovují podle vzorce WACC (vážené náklady na kapitál), který byl představován předchozí podkapitole.

http://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/vynos-desetileteho-statniho-dluhopisu-maastrichtskekriterium/ 6 http://www.mpo.cz/cz/infa-cznace-metodika.pdf 5

28

Finanční plánování

Metody hodnocení investic Rozhodujícími kritérii pro posuzování investice jsou výnosnost, rizikovost a doba splácení. Postup hodnocení investice sestává z několika kroků: 1. určení kapitálových výdajů na investici (akci, projekt), 2. odhadnutí budoucích čistých peněžních toků a rizika, se kterým jsou tyto toky spojeny, 3. určení diskontní sazby, 4. výpočet současné hodnoty očekávaných výnosů a její porovnání s kapitálovými výdaji na investici. (Synek, 2007) Nejpoužívanější metodou hodnocení investic je metoda čisté současné hodnoty. Při této metodě dochází k diskontování budoucích peněžních příjmů na současnou hodnotu pomocí stanovené diskontní sazby. Dalším důležitým ukazatelem je doba splácení. Metoda zjišťuje, za jak dlouho dojde k bodu zvratu investice. Jinými slovy, kdy výnosy z projektu přesáhnou vynaložené náklady. (Synek, 2007) Ve vlastní práci bude využito metody čisté současné hodnoty a doby návratnosti. Použité vzorce pro jejich výpočet zveřejňuji v příloze č. 12.

3.3 Finanční plánování Finanční plán je součástí podnikového plánu, který vychází z dlouhodobé koncepce podniku, tedy jeho vize a strategie. Finanční plán sestává z hlavních finančních výkazů, jimiž jsou: výsledovka, výkaz zisku a ztráty, výkaz peněžních toků. (Mařík, 2011) K vytvoření plánových výkazů je nejprve nutné stanovit tzv. generátory hodnoty.

A) Generátory hodnoty Generátory hodnoty se rozumí soubor několika základních podnikohospodářských veličin, které určují hodnotu podniku. (Mařík, 2011) Pomocí generátorů hodnoty sestavuje podnik dlouhodobé finanční plány, konkrétně plánové výkazy zisku a ztráty, výkazy peněžních toků a rozvahy. Nejčastěji se využívají tyto generátory hodnoty:


•

tržby a jejich růst,

•

investice do provozně nutného kapitálu,

•

provozní zisková marže,

•

investice do dlouhodobého provozního majetku. (Mařík, 2011)

29

Prognóza tržeb Na základě výsledku strategické analýzy dochází k prognózování firemních tržeb. Plán tržeb je výchozím předpokladem pro sestavení dlouhodobého finančního plánu. Východiskem plánu budoucích tržeb jsou dosavadní tržby podniku. V prognóze se dále berou v úvahu výsledky analýz relevantního trhu a konkurenční síly podniku. Pro stanovení vlastní prognózy neexistuje jednotný způsob. Každý případ vyžaduje své specifické řešení. Stanovování prognózy stojí v drtivé většině případů na subjektivních odhadech. (Mařík, 2011)

Pracovní kapitál Pracovní kapitál byl stručně představen v podkapitole finanční analýza. Jedná se o jednotlivé složky oběžných aktiv podniku. V případě této diplomové práce budu počítat s pracovním kapitálem bez složky krátkodobého finančního majetku. Tato položka bude v dlouhodobém finančním plánu vycházet z plánového výkazu peněžních toků. Generátor (pracovní) provozně nutný kapitál bude zahrnovat zásoby, krátkodobé pohledávky, krátkodobé závazky, dále časové rozlišení aktiv a časové rozlišení pasiv. (Mařík, 2011) První tři zmiňované položky budou prognózovány na základě jejich doby

obratu. Všechny položky budou zahrnuty do pracovního kapitálu v plné výši uvedené v rozvaze.

Provozní zisková marže Provozní zisková marže je v literatuře definována jako provozní výsledek hospodaření před zdaněním v poměru k tržbám. (Mařík, 2011) Ve vlastní práci nebude využita zisková marže jako taková. V rámci tohoto generátoru budou analyzovány osobní náklady, náklady na prodané zboží a výkonová spotřeba. Následně bude stanovena prognóza zmíněných položek.

30

Finanční plánování

Dlouhodobý majetek Podobně jako u pracovního kapitálu půjde i v této části o investice do provozně nutného dlouhodobého majetku společnosti. Bude využito globálního přístupu k plánování investiční náročnosti. Na základě dosavadních investic a odpisů dlouhodobého majetku bude stanoven jejich prognózovaný podíl na firemních tržbách. (Mařík, 2011)

B) Dlouhodobý finanční plán Ve vlastní práci bude vytvořen dlouhodobý finanční plán na pět let ve třech variantách: realistické, optimistické a pesimistické. Finanční plán se skládá ze třech hlavních finančních výkazů: •

výkaz zisku a ztráty,

•

rozvaha,

•

výkaz peněžních toků.

Dlouhodobý finanční plán by měl vycházet z dlouhodobé koncepce podniku. Finanční plán vychází z dílčích plánů: prodeje, produkce, kapacit, pracovních sil atd. Plánové výkazy budou vytvořeny pomocí výše uvedených generátorů hodnoty. Tím hlavním je prognóza tržeb. (Mařík, 2011) V příloze č. 13 je podrobně probrána metodika vytvoření jednotlivých plánových výkazů. V každém řádku je uvedeno, jaký způsobem byla stanovena hodnota dané položky.


31

3.4 Optimální lní kapitálo kapitálová struktura Optimální imální kapitálová sstruktura je takové rozložení ložení kapitálu, při němž jsou průměrné náklady na kapitál minimální, a z toho důvodu du je tržní hodnota ho firmy maximální. (Valach, Valach, 2006)

A) Klasická teorie orie optimá optimální kapitálové struktury Pohledů ledů na stanovení optima op kapitálové struktury ry je více. Nejpoužív Nejpoužívanější je tzv. klasická teorie orie optimální kapitá kapitálové struktury. Ta považuje žuje za optimální „takové složení dlouhodobého kapitálu tálu podniku, podnik při kterém je dosaženo minimálních ních průmě průměrných nákladů kapitálu.“ (Hrdý, rdý, Horová, 2011) Na obrázku č. 1 je znázorněn znázor průběh průměrných nákladů dle klasické teorie.

Obrázek 1: Optimální kapitálová struktura

Zdroj: Valach, 2006

32

Optimální kapitálová struktura

Na ose x je znázorněna míra zadlužení podniku. Osa y znázorňuje náklady kapitálu v procentech. Křivka průměrných nákladů kapitálu je nejčastěji nazývána jako „U“ křivka. Je závislá na nákladech na vlastní kapitál (NV) a nákladech na cizí kapitál (ND). Náklady na vlastní kapitál jsou vyšší než náklady na cizí kapitál. Je tomu z důvodu, že vlastníci podniku podstupují vyšší riziko než věřitelé. Požadují proto vyšší výnosnost svých prostředků. Navíc úrok z cizího kapitálu snižuje základ daně, jelikož zde působí daňový štít. S růstem zadlužení se náklady na cizí kapitál zvyšují. Důvodem jsou tzv. náklady finanční tísně. Věřitelé pociťují větší riziko při vyšším zadlužení podniku a požadují vyšší odměnu. Stejně pociťují vyšší riziko při vyšším zadlužení vlastníci podniku. Z toho důvodu se společně s náklady dluhu zvyšují také náklady na vlastní kapitál. Tyto faktory způsobují od určitého bodu také vzestupnou tendenci průměrných nákladů na kapitál. Optimum kapitálové struktury nastává v jejich minimu. (Valach, 2006) Optimální kapitálovou strukturu můžeme stanovit také pomocí maximalizace tržní hodnoty firmy, jejíž maximum nastává při nejnižších průměrných nákladech na kapitál. Tržní hodnotu zadlužené firmy je možno odvodit z následujícího vztahu: THZ = THN + SH úrokového daňového štítu – SH nákladů finanční tísně, kde:

THZ = tržní hodnota zadlužené firmy THN = tržní hodnota nezadlužené firmy SH = současná hodnota

Kvantifikace optimální struktury závisí na nákladech na vlastní a cizí kapitál. Jejich přesné stanovení při různých měrách zadlužení podniku je velmi obtížnou záležitostí, takřka nemožnou. Výsledky tak nikdy nemohou být zcela přesné. (Valach, 2006)

B) Kompromisní teorie kapitálové struktury Kompromisní teorie kapitálové struktury hledá kompromis mezi úrokovým daňovým štítem, jenž do určité míry zadlužení snižuje průměrné náklady kapitálu a náklady finanční tísně, které naopak průměrné náklady kapitálu zvyšují. Optimum nastává při takovém složení kapitálu, kdy daňový štít co nejvíce převyšuje náklady finanční tísně.


33

Teorie rovněž poukazuje na silný vliv výše podnikového zisku a hmotných aktiv. Silnější firmy si mohou dovolit vyšší podíl dluhu na celkovém kapitálu než firmy s nízkým nebo kolísajícím ziskem a rizikovějšími aktivy. (Valach, 2006)

C) Teorie Hierarchického pořádku Tento přístup k optimální kapitálové struktuře se snaží odvodit chování firem v oblasti kapitálové struktury na základě empirických výzkumů. Manažeři, kteří mají klíčový vliv na otázku optimalizace kapitálu, preferují financování z interních zdrojů při zachování stabilní dividendové politiky. Na druhém místě preferencí je financování dluhem a až na posledním emise akcií. Tato teorie není spojena s optimalizací kapitálové struktury, nicméně není vhodné ji zatracovat. Každé zvyšování zadlužení je spojeno s prokazováním prosperity podniku, což může mít za následek dodatečné náklady. (Hrdý, Horová, 2011)

D) Přístup dvojice Modigliani-Miller Jejich tvrzení o optimální kapitálové struktuře můžeme rozdělit do dvou částí. První je tzv. přístup MM I, kdy průměrné náklady kapitálu jsou v poměru k míře zadlužení konstantní, tudíž podle ní žádná optimální kapitálová struktura neexistuje. Druhou částí je MM II. Zde již autoři uznávají vliv daňového štítu. Při vyšším zadlužení tak průměrné náklady kapitálu klesají. Ideální je tak co největší podíl dluhu. Je zřejmé, že i v této teorii je opomenut vliv nákladů finanční tísně. (Valach, 2006)

E) Teorie Brealeyho a Myerse Teorie Brealeyho a Myerse o čtyřech dimenzích kapitálové struktury zdůrazňuje čtyři základní faktory: daně, riziko, typ aktiv a finanční volnost. Doporučuje, aby se nejvíce zadlužovaly firmy, které očekávají zisk a budou tak platit daně. Dále firmy s menším rizikem podnikání, firmy s převážně hmotnými aktivy a firmy, které nejsou v očekávání volných finančních příležitostí. (Hrdý, Horová, 2011)

34

Zhodnocení přístupů ke stanovení optimální kapitálové struktury

3.5 Zhodnocení přístupů ke stanovení optimální kapitálové struktury „Optimalizace kapitálové struktury patří mezi klíčové dlouhodobé strategické finanční rozhodovací procesy podniku“ (Hrdý, Horová, 2011). Jejím cílem je nalezení optimálního rozložení cizího a vlastního kapitálu. Jednou možností je stanovení optimální struktury kapitálu při takovém rozložení kapitálu, při němž jsou průměrné náklady na kapitál minimální. Tento přístup zastává takzvaná klasická teorie optimalizace kapitálové struktury. Výhodou tohoto přístupu je jednoduché sestavení matematického modelu výpočtu průměrných nákladů na kapitál. K tomu je ovšem nutné stanovení nákladů na cizí a vlastní kapitál při různých měrách zadlužení podniku. Důvodem je reakce vlastníků resp. věřitelů na zvyšující se zadlužení podniku v podobě vyšších nároků na zhodnocení vloženého kapitálu. Stanovení těchto nákladů se však v praxi velmi těžko provádí, protože tyto náklady nikdy nejdou se stoprocentní přesností určit. Vždy budou stanoveny při nejlepším na základě odborného odhadu. Dalším přístupem ke stanovení optimální kapitálové struktury je kompromisní teorie. Tento přístup je velmi podobný klasické teorii, neboť porovnává vliv daňového štítu, který snižuje průměrné náklady na kapitál, s vlivem nákladů finanční tísně, jež mají za následek navýšení nákladů na cizí kapitál, a tedy i na průměrné náklady kapitálu. Náklady finanční tísně vznikají reakcí vlastníků a věřitelů na vyšší zadlužení podniku. Teorie hierarchického pořádku nepřichází s žádným matematickým postupem ke stanovení optimální kapitálové struktury. Vysvětluje chování vyššího managementu k financování chodu podniku, který na prvním místě vždy preferuje využití vlastních zdrojů. Přístup dvojice Modigliani-Miller sice přichází s matematickým modelem, nicméně zanedbává vliv nákladů finanční tísně. Z toho důvodu nejsou v dnešní době vyhovující k optimalizaci kapitálové struktury. Naproti tomu teorie Brealeyho a Myerse říká, že k nalezení optimální kapitálové struktury neexistuje žádný matematický vztah (Valach, 2006). Pouze doporučuje, které firmy se mohou nejvíce zadlužovat. Po zhodnocení výše uvedených argumentů jsem se rozhodl k navržení optimální kapitálové struktury společnosti XY využít klasickou teorii. Jediným možným přístupem


35

k optimalizaci kapitálové struktury je kvantifikace průměrných nákladů na kapitál. Klasická teorie na rozdíl od ostatních tuto kvantifikaci umožňuje na základě vytvoření matematického modelu. Zároveň kalkuluje jak s daňovým štítem, tak s náklady finanční tísně, které výrazně ovlivňují náklady na kapitál.

36

Zhodnocení finanční situace podniku

4 Vlastní práce Nyní přistoupím k vlastní práci. Jejím prvním bodem bude zhodnocení finanční situace podniku pomocí finanční analýzy.

4.1 Zhodnocení finanční situace podniku Než se budu věnovat podrobně finanční analýze, je potřeba si shrnout několik základních faktů. Finanční analýza byla prováděna za šest po sobě jdoucích let od roku 2007 do roku 2012. K jejímu vypracování bylo využito účetních závěrek, které musí firma dle zákona zveřejňovat na stránkách ministerstva spravedlnosti ČR. Společnost XY vykazovala ve sledovaném období: •

obrat v rozmezí 560–690 milionů Kč,

•

v žádném z období nezaznamenala ztrátu,

•

celková čistá aktiva v rozmezí 72–104 milionů Kč.

Pro podrobnou analýzu finančního zdraví podniku bylo využito horizontální a vertikální analýzy výkazů, dále rozdílových a poměrových ukazatelů a v neposlední řadě hodnotových kritérií, mezi něž řadíme mj. ukazatel ekonomické přidané hodnoty.

A) Horizontální a vertikální analýza Podobně jako všechny účetní výkazy jsou také jejich horizontální a vertikální analýzy zveřejněny v přílohách diplomové práce, konkrétně v přílohách č. 8–11. Co se týče horizontální analýzy rozvahy, je potřeba poukázat na problematický rok 2010, kdy se společnosti snížila celková aktiva a pasiva o 17,5 %. Hlavním důvodem byl velký propad výsledku hospodaření běžného roku o téměř 72 % na straně vlastního kapitálu a poklesem krátkodobých závazků o 21 % na straně cizích zdrojů oproti minulému období. Pokud je řeč o výsledku hospodaření, ten zaznamenal nárůst v prvním sledovacím období oproti období předešlému na hodnotu 5 637 000 Kč. Nicméně od roku 2008 se snižoval a ve zmiňovaném roce 2010 zaznamenal své minimum na hodnotě 928 000 Kč.

Vlastní práce

37

Hlavními důvody poklesu zisku byl pokles tržeb způsobený dopady hospodářské krize a zároveň vyšší osobní náklady způsobené vyšším počtem zaměstnanců oproti ostatním obdobím. V období následujícím však hospodářský výsledek stanul na svém maximu, které činilo 6 850 000 Kč. Firma v roce 2011 snížila počet zaměstnanců a zároveň došlo k nárůstu obratu. V roce 2012 firma dále navýšila svůj zisk, zejména díky snížení nákladů na prodané zboží. Vertikální analýza rozvahy podrobně studuje rozložení kapitálové struktury společnosti ve sledovaném období. Ve vlastní práci se těmto ukazatelům budu věnovat později v rámci ukazatelů zadluženosti. Ve výsledovce můžeme vidět, že největší část obratu je tvořena tržbami za prodej zboží (99 %). Jelikož si společnost zakládá také na kvalitě služeb, i tato část výsledovky se podílí na celkovém obratu a to ve výši okolo 1 %. Při výši obratu však ani tato položka není zanedbatelná.

B) Poměrové ukazatele V další části se budu věnovat výpočtu poměrových ukazatelů: rentability, likvidity, aktivity a zadluženosti.

Ukazatele rentability Pro účely této práce byly využity ukazatele ROCE, ROA, ROE a ROS. Tabulka 1: Ukazatele rentability

2007 ROCE ROA ROE ROS

2008

2009

2010

2011

2012

49,96 % 37,08 % 24,83 % 6,77 % 52,63 % 37,42 % 10,40 % 5,00 % 3,87 % 1,32 % 9,48 % 8,59 % 94,33 % 84,80 % 42,37 % 10,73 % 44,20 % 31,74 % 0,99 % 0,55 % 0,49 % 0,14 % 0,99 % 1,04 %

Zdroj: Vlastní práce

Z výše uvedené tabulky můžeme vidět klesající trend všech ukazatelů v letech 2007–2010. Nejvýraznější propad výnosnosti dlouhodobého investovaného kapitálu ROCE a výnosnosti vlastního kapitálu ROE byl zaznamenán v roce 2010. Bylo tomu z důvodu protichůdných sil výrazného snížení výsledku hospodaření a postupně zvyšujícího se vlastního kapitálu. Dále si můžeme všimnout konvergence zmiňovaných ukazatelů. Tento

38


jev byl zapříčiněn postupným snižováním dlouhodobých závazků společnosti. Pokles ROE v roce 2012 vyjadřuje navyšování vlastního kapitálu společnosti při zachování výše zisku oproti předchozímu roku. V příloze č. 14 můžeme vidět srovnání těchto ukazatelů s ostatními podniky zabývajících se velkoobchodem. Bylo zjištěno, že sledovaná společnost vykazuje vysoce nadprůměrné výsledky vyjma zmiňovaného roku 2010. Porovnání s odvětvím bylo vytvořeno pomocí bechmarkingového systému INFA, jenž je přístupný online na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.7 K porovnání je nutno dodat, že podniky zahrnuté do tohoto odvětví se nezabývají prodejem stejného zboží a tudíž nepracují se stejnými maržemi. Zpracováno bylo období 2007–2011. Co se týče rentability aktiv, je patrné, že přestože v roce 2010 došlo k poklesu celkových aktiv i výsledku hospodaření, faktor poklesu zisku jasně dominoval, což zapříčinilo také pokles ukazatele. Zisková marže společnosti se po celou dobu sledovaného období pohybovala pod jedním procentem.

Ukazatele likvidity Tabulka 2: Ukazatele likvidity

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Běžná

1,10

0,99

0,91

0,97

0,99

1,08

Pohotová

0,46

0,52

0,42

0,37

0,39

0,50

Hotovostní

0,26

0,27

0,15

0,06

0,10

0,07


Z tabulky je zřejmé, že vzhledem ke své silné pozici na trhu uplatňuje podnik velmi agresivní strategii řízení likvidity. U běžné likvidity se v roce 2009 dostal podnik do kritických čísel, v následujících letech se přiblížil požadované minimální hranici, kterou je hodnota 1. Nejkritičtější hodnoty jsou v tabulce zvýrazněny červenou barvou. U pohotové likvidity se podnik dostal pod hranici agresivní strategie v letech 2010 a 2011, nicméně v posledním roce se vrátil zpět na „bezpečnou“ hodnotu. Hotovostní likvidita by se měla pohybovat okolo hodnoty 0,2. Vidíme, že rovněž tento ukazatel se v posledních letech propadl. V této souvislosti je nutné zmínit, že výše uvedené výpočty patří do takzvané fiktivní hodnoty likvidity. Pro reálnou hodnotu bychom museli odečíst

7

http://www.mpo.cz/cz/infa.html

Vlastní práce

39

z čitatele nepotřebné a neprodejné zásoby, pohledávky po lhůtě splatnosti a nedobytné pohledávky (Kislingerová, 2010). Tyto údaje však nebyly společností poskytnuty. Vycházím tak z předpokladu, že firma žádné takové položky neeviduje. V příloze č. 15 můžeme vidět srovnání těchto ukazatelů s ostatními podniky zabývajících se velkoobchodem. V této komparaci je naše analyzovaná společnost pozadu. Stejně jako u likvidity bylo porovnání vytvořeno pomocí benchmarkingového systému INFA.

Ukazatele aktivity Tabulka 3: Ukazatele aktivity

2007 obrat aktiv

2008

2009

2010

2011

2012

7,92

7,05

6,31

7,49

7,77

6,70

510,64

364,10

190,89

129,33

142,55

146,98

obrat zásob

17,77

18,04

16,08

15,09

15,94

15,14

doba obratu zásob

20,26

19,96

22,39

23,86

22,58

23,77

7,23

11,23

13,56

12,14

11,13

11,64

35,98

44,17

48,74

39,46

38,29

41,95

obrat DM

doba splatnosti pohledávek doba splatnosti KZ Zdroj: Vlastní práce

Z ukazatelů aktivity vidíme nejdůležitější pozitivní údaj pro podnik, kdy je průměrná doba splatnosti pohledávek nižší, než průměrná doba splatnosti krátkodobých závazků. Podnik by se tak neměl dostat do problémů spojených s neuhrazením svých závazků. Dále vidíme dobré hodnoty u obratu aktiv, které jsou bezpečně nad doporučenou hodnotou 1. Obrat dlouhodobého majetku vykazuje klesající hodnoty do roku 2010, v dalších letech následuje ustálení okolo hodnoty 140. Obrat zásob je po celé sledovací období konstantní na hodnotách okolo 16.

Ukazatele zadluženosti Tabulka 4: Ukazatele zadluženosti

2007

2008

2009

2010

2011

2012

věřitelské riziko

0,92

0,95

0,93

0,90

0,83

0,78

koef. samofinancování

0,08

0,05

0,07

0,10

0,17

0,22

11,02

20,83

12,71

9,09

4,77

3,57

0

0

24,21

5,31

94,13

53,36

zadluženost VK úrokové krytí Zdroj: Vlastní práce

40


Společnost využívá obrovské množství cizích zdrojů, z nichž největší položkou jsou krátkodobé závazky (závazky z obchodních vztahů). Podnik tak hojně využívá bezplatných obchodních úvěrů, z nichž je financována významná část chodu firmy. V posledních dvou letech si je možno povšimnout postupného zvyšování vlastního kapitálu na poměr kapitálové struktury VK 22:78 CK.

C) Čistý pracovní kapitál Tabulka 5: Čistý pracovní kapitál

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Oběžná aktiva celkem

62 702

83 010

82 120

69 442

73 188

87 823

Zásoby

36 616

39 290

43 813

42 877

44 252

47 540

Dlouhodobé pohledávky

0

0

0

0

0

12 262

Krátkodobé pohledávky

11 420

21 358

25 165

22 056

21 478

22 473

Krátkodobý finanční majetek

14 666

22 362

13 142

4 509

7 458

5 548

Krátkodobé závazky

56 856

83 982

90 446

71 675

73 863

81 001

5 846

-972

-8 326

-2 233

-675

6 822

Čistý pracovní kapitál Zdroj: Vlastní práce

Vývoj čistého pracovního kapitálu má kolísavý charakter. V roce 2007 byl ČPK pozitivní. Poté firma začala zvyšovat svá oběžná aktiva, která byla z velké části kryta právě bezplatnými obchodními úvěry z krátkodobých závazků. V posledních třech sledovaných letech se však zvyšoval podíl vlastního kapitálu a v roce 2012 se firma dostala zpět do zelených čísel.

D) Hodnotová kritéria Hlavním hodnotovým kritériem bude ekonomická přidaná hodnota. Pro úplnost zhodnocení finančního zdraví podniku bude uvedena také výnosnost čistých a hrubých aktiv.

Ekonomická přidaná hodnota – EVA K výpočtu ukazatele EVA bylo nutno nejprve vypočítat výši průměrných vážených nákladů na kapitál. Jejich výpočet je znázorněn v následující tabulce. Firma ve svých

Vlastní práce

41

výkazech neevidovala žádný zpoplatněný cizí kapitál. Dlouhodobý závazek, který vykazovala do roku 2010, nebyl úročený. Od roku 2009 však firma eviduje nákladové úroky. Tyto nákladové úroky se vztahují ke kontokorentním úvěrům k běžným účtům. Do výpočtu WACC jsem tak přidal tzv. cizí kapitál „na požádání“ značený jako D2. Úroková sazba byla stanovena jako průměrná úroková sazba z kontokorentních úvěrů, které jsou nabízeny na bankovním trhu8. Celkový úhrn kontokorentních úvěrů D2 byl poté stanoven podílem nákladových úroků a průměrné úrokové sazby. Jedná se tedy o přibližný výpočet, jelikož společností nebyly poskytnuty detailní informace o čerpání těchto zdrojů. Náklady na vlastní kapitál byly stanoveny pomocí metody INFA. Tabulka 6: Výpočet WACC

2007

2008

2009

2010

2011

2012

C

5 976

4 448

8 845

10 094

16 096

23 816

E

5 976

4 448

7 718

8 647

15 496

22 703

D1

0

0

0

0

0

0

D2

0

0

1 127

1 447

600

1 113

re

19,63 %

22,23 %

23,49 %

22,13 %

22,03 %

20,42 %

rd1

0,00 %

0,00 %

0,00 %

0,00 %

0,00 %

0,00 %

rd2

0,00 %

0,00 %

15,00 %

15,00 %

15,00 %

15,00 %

t

24,54 %

22,35 %

20,07 %

19,51 %

19,15 %

19,15 %

WACC

19,63 %

22,23 %

22,03 % 20,69 % 21,66 % 20,03 %

Zdroj: Vlastní práce, šetření na internetu, INFA

V tabulce jsou uvedena vstupní data k výpočtu, tedy celkový, vlastní a zpoplatněný cizí kapitál. Dále náklady na vlastní kapitál a oba druhy cizího kapitálu a průměrné daňové zatížení podniku. Nyní se dostáváme k vlastnímu výpočtu ekonomické přidané hodnoty. Tabulka 7: EVA

2007

2008

2009

2011

2012

NOPAT

5 637

3 772

3 270

928

6 850

7 207

C

5 976

4 448

8 845

10 094

16 096

23 816

19,63 %

22,23 %

22,03 %

20,69 %

21,66 %

20,03 %

4 464

2 783

1 322

-1 160

3 363

2 436

WACC EVA

Zdroj: Vlastní práce 8

2010

http://www.penize.cz/srovnani/kontokorentni-uvery

42


V tabulce pro výpočet ukazatele EVA jsou opět uvedena vstupní data, provozní zisk po zdanění, výše celkového kapitálu a vážené náklady na kapitál. NOPAT byl v souvislosti se sledovanou společností stanoven ve výši výsledku hospodaření za účetní období (EAT). Nebyly prováděny žádné účetní úpravy provozního zisku po zdanění, jelikož firma nemá žádná provozně nepotřebná aktiva. Výše celkového kapitálu byla snížena o závazky z obchodních vztahů. Z tabulky je patrné, že společnost tvoří přidanou hodnotu po celou dobu sledovaného období s výjimkou krizovějšího roku 2010.

Výnosnost čistých a hrubých aktiv Dalšími hodnotovými kritérii jsou ukazatele RONA (výnosnost čistých aktiv) a CROGA (výnosnost hrubých aktiv), jejichž výpočet je uveden v následujících tabulkách. Tabulka 8: Výnosnost čistých aktiv

2007 NOPAT

2008

2009

2010

2011

2012

5 637

3 772

3 270

928

6 850

7207

NA

71 809

97 094

105 798

87 262

89 359

103 704

RONA

7,85 %

3,88 %

3,09 %

1,06 %

7,67 %

6,95 %

2011

2012


Tabulka 9: Výnosnost hrubých aktiv

2007

2008

2009

2010

OATCF

14 119

14 869

-5 338

-4 328

11 957

-14

GA

79 557

105 760

115 857

97 000

100 598

117 280

17,75 %

14,06 %

-4,61 %

-4,46 %

11,89 %

-0,01 %

CROGA


Ukazatel RONA kopíruje trend výsledků předchozích analýz. Co se týče výnosnosti hrubých aktiv, můžeme vidět záporný výsledek z let 2009 a 2010. V tomto období firma zaznamenala záporný čistý peněžní tok z provozní činnosti. V prvním roce bylo důvodem mj. výraznější zvýšení pohledávek a nákladů příštích období. V roce 2010 pak razantní snížení

krátkodobých

k zaměstnancům.

závazků,

při

němž

největší

položku

tvořily

závazky

Vlastní práce

43

4.2 Strategická analýza Před samotným započetím strategické analýzy by bylo vhodné si shrnout důležitá fakta o společnosti. Jak bylo řečeno již v úvodu, firma se zabývá velkoobchodem s potravinami. Její náplní je zásobování restauračních zařízení. Dosavadní pole působnosti podniku je Praha a okolí. V rámci strategické analýzy bude provedena analýza relevantního trhu, dále analýza konkurenční síly, vnitřního potenciálu a perspektivnosti podniku. Na základě zmíněných analýz bude provedena prognóza tržeb, z níž se bude odvíjet tvorba dlouhodobého finančního plánu na období 2013–2017. Společnost plánuje od roku 2014 rozšířit své pole působnosti do Jihomoravského kraje. V rámci strategické analýzy bude stanoven předpokládaný vývoj tržeb a nákladů investice.

A) Relevantní trh a jeho prognóza Stanovení relevantního trhu není v našem případě jednoznačnou záležitostí. Důvody jsou prosté. Neexistují relevantní data přesně k danému odvětví. Nelze tak jednoznačně určit obrat trhu a tržní podíly jednotlivých firem. Pokusil jsem se však využít veškeré dostupné informace, které by ve výsledku vedly k co nejpřesnějšímu odhadu budoucího vývoje tržeb společnosti.

Prognóza vývoje trhu Relevantní data, která lze využít k analýze prognózy trhu jsou údaje z odvětví velkoobchod bez motorových vozidel. Tyto údaje byly vloženy do tabulky společně s údaji vývoje HDP ve sledovaném období 2007–2012. Ukazatel HDP byl přidán právě z výše uvedených

důvodů,

že

údaje

velkoobchodu

bez

motorových

nekorespondují s vývojem trhu velkoobchodu s potravinami.

vozidel

přesně

44


Tabulka 10: Vývoj - HDP a velkoobchod bez motorových vozidel

rok

HDP (mld. Kč)

Nom.růst Inflace Reál.růst Tržby VO (mil. Kč)

2006

3 222,4

2007

3 535,5

9,7%

1,028

6,9%

2 033 047

8,8%

2008

3 689,0

4,3%

1,063

-2,0%

2 161 886

6,3%

2009

3 628,1

-1,7%

1,010

-2,7%

1 911 073

-11,6%

2010

3 667,6

1,1%

1,015

-0,4%

2 053 291

7,4%

2011

3 807,2

3,8%

1,019

1,9%

2 169 165

5,6%

2012

3 843,9

1,0%

1,033

-2,3%

2 241 607

3,3%

2013

3 870,8

0,7%

1,016

-0,9%

2014

3 998,5

3,3%

1,018

1,5%

2015

4 198,5

5,0%

1,020

3,0%

2016

4 429,4

5,5%

1,020

3,5%

2017

4 673,0

5,5%

1,020

3,5%

1,025

Nom.růst

1 867 927

Zdroje: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/?G=3&A=2&page=1, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflacem, http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/i/tab_3_malavfucr/$File/malavfucr130628_03.xls, vlastní práce

V jednotlivých sloupcích zleva můžeme vidět vývoj HDP, jeho nominální růst či pokles, míru inflace a reálný růst HDP. Dále vývoj tržeb velkoobchodu bez motorových vozidel a jejich nominální růst či pokles. Prognóza vývoje HDP a inflace vychází z rámcové prognózy ČNB9. V dalším kroku bude zkoumána vzájemná korelace mezi jednotlivými sloupci a jejich porovnání s vývojem tržeb společnosti XY. Využitím tabulkového procesoru MS Excel byly vypočítány jednotlivé korelační koeficienty. Výpočet je znázorněn v následujících dvou tabulkách.

9

http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/

Vlastní práce

45

Tabulka 11: Korelační koeficient - vstupní údaje, mil. Kč

HDP v b.c.

Tržby VO

Tržby XY

2006

3 222 000

1 867 927

447

2007

3 535 500

2 033 047

569

2008

3 689 000

2 161 886

685

2009

3 628 100

1 911 073

668

2010

3 667 600

2 053 291

654

2011

3 807 200

2 169 165

694

2012

3 844 000

2 241 607

695

Tabulka 12: Korelační koeficient

HDP v b.c.

Tržby VO

HDP v b.c.

1

Tržby VO

0,843618599

1

Tržby XY

0,961890493

0,725701195

Tržby XY

1

V tabulce č. 11 jsou shrnuty vstupní údaje – HDP, velkoobchodní tržby a tržby společnosti XY v běžných cenách. Tabulka č. 12 znázorňuje výpočet korelačního koeficientu. Je patrné, že tržby společnosti XY vykazují silnější závislost s vývojem HDP (0,96) než s vývojem velkoobchodních tržeb (0,72). Vzhledem k vysoké hodnotě korelačního koeficientu byl doporučen vývoj HDP jako hlavní vodítko k prognóze tržeb sledované společnosti.

Analýza atraktivity trhu V následující tabulce je vypracována analýza atraktivity trhu, na němž provádí společnost XY své podnikatelské aktivity. Trh jsem pracovně nazval jako velkoobchod s potravinami a doplňkovým sortimentem pro gastronomické provozy. Hodnoty a komentáře k jednotlivým kritériím byly vypracovány po konzultaci s vedením společnosti. Výsledky analýzy poslouží k posouzení perspektivnosti podniku, které se věnuji v závěru strategické analýzy.

46


Tabulka 13: Analýza atraktivity trhu

Kritérium

Váha

Hodnocení

Body

Růst trhu

3

3

9

Velikost trhu

4

5

20

Intenzita konkurence

3

4

12

Bariéry vstupu

2

2

4

Citlivost na konjunkturu

3

4

12

Struktura zákazníků

3

5

15

Celkem

18

68

Atraktivita trhu = 76 % V poslední době nedochází k výrazné změně počtu gastronomických zařízení v oblasti a tudíž růstu trhu. Co se týče jeho velikosti, Praha je největším trhem v ČR. Intenzita konkurence je vysoká, podnik je však na boj s konkurencí připraven. Jeho hlavní zbraní je široká a přehledná nabídka zboží a komplexních služeb. Bariéry vstupu na trh téměř neexistují, nižší hodnocení znázorňuje potenciální hrozbu vstupu dalších společností na trh. Otázka citlivosti na konjunkturu potažmo recesi je také hodnocena docela vysoko díky zjevné závislosti tržeb společnosti XY na výši HDP. Na druhou stranu, stravování patří mezi základní lidské potřeby a nemůže se stát, že by došlo k tragickému poklesu tržeb na trhu. Důkazem je pouze nepatrný pokles tržeb firmy v době nejhlubší ekonomické krize. Struktura zákazníků je velmi rozmanitá. Patří sem restaurace, hotely, rychlá občerstvení, závodní jídelny aj.

Vlastní práce

47

B) Analýza konkurenční síly V této podkapitole se seznámíme s konkurenční silou podniku. Bude stanoven tržní podíl společnosti, dále budou identifikováni hlavní konkurenti a provedena analýza vnitřního potenciálu podniku. Na závěr bude provedeno hodnocení prosperity podniku, na jehož základě bude doporučena vhodná strategie podniku pomocí SWOT analýzy.

Tržní podíl společnosti Jediným

relevantním

vodítkem

ke

stanovení

tržního

podílu

je

počet

gastronomických provozů v Praze a počet těch provozů, které zásobuje společnost XY. Tabulka 14: Tržní podíl

počet g.p. Praha

počet g.p. XY

Relativní tržní podíl

4835

2400

50 %

Zdroj: interní databáze společnosti

Počet gastronomických provozů spolupracujících se společností XY je průměrný. Vyjadřuje počet provozů, které alespoň jednou provedli objednávku. Je zřejmé, že při případném porovnání s ostatními společnostmi by suma relativního tržního podílu všech konkurentů dávala číslo vyšší než 100 %. Tržní podíl v Praze bude později využit k odhadu tržního podílu v rámci investice na jižní Moravě.

Identifikace hlavních konkurentů Nyní představím hlavní konkurenty společnosti. Vzhledem k nemožnosti zjištění obratu odvětví se v práci nezabývám tržními podíly jednotlivých podniků vč. sledovaného. Důvodem je neexistence např. svazu velkoobchodníků s potravinami, u nějž by teoreticky bylo možné tyto údaje zjistit. Další překážkou je fakt, že ne všechny společnosti nabízejí absolutně stejný sortiment a služby. Bidvest Czech Republic, s.r.o. Společnost Bidvest Czech Republic je největší velkoobchod mražených, chlazených a čerstvých potravin i souvisejícího nepotravinářského zboží v České republice. Bidvest je partnerem pro více než 20 000 gastronomických provozů a 12 000 maloobchodních prodejen v České republice. Dodává široký sortiment potravin, koloniální a drogistické zboží, nádobí, kuchyňské náčiní a technologické vybavení.

48


Společnost Bidvest Czech Republic vznikla přejmenováním společnosti Nowaco po jejím začlenění do nadnárodní skupiny Bidvest, která je největším světovým distributorem potravin do gastronomických provozů mimo území USA.10 MAKRO, a.s. Makro Cash & Carry ČR bylo založeno jako dceřiná společnost firmy SHV Makro. K 1. lednu 1998 převzala veškeré velkoobchodní aktivity společnosti SHV Makro v Evropě firma METRO AG. V České republice patří do sítě Makro Cash & Carry ČR třináct velkoobchodních center. Všechna mají celkovou plochu přibližně 15 000 m2, z toho prodejní plocha činí až na pár výjimek 9 700 m2. Dále firma provozuje dvě pobočky Drive In v Jihlavě a Chomutově. Tato centra jsou zaměřena na velkoobchodní prodej širokého sortimentu potravinářského i nepotravinářského spotřebního zboží registrovaným podnikatelům, zejména obchodníkům a firmám podnikajícím v gastronomii. Jsou atraktivním místem nákupů jak pro maloobchodníky, tak pro velkoobchodníky i velkoodběratele, jakými jsou orgány státní správy, školy, nemocnice a další instituce. Vysoká obrátka zboží, provozní výkonnost, omezený počet prodejen, vyspělá logistika a přímé nákupy ve velkých objemech umožňují Makru Cash & Carry ČR prodávat zboží za nejvýhodnější velkoobchodní ceny.11 Na rozdíl od ostatních společností včetně sledované MAKRO v současné době nenabízí rozvoz potravin až k samotným odběratelům. V budoucnosti chce zavést i tuto službu. DIOS TRADING, spol. s r.o. Společnost DIOS TRADING vznikla v roce 1992. Její specializací je zásobování gastronomických zařízení a benzínových čerpacích stanic alkoholickými i nealkoholickými nápoji. Z brněnského sídla firmy dodává zboží po celé republice bezmála 5000 zákazníkům. Společnost provádí pravidelné zavážky až k zákazníkovi.12 JIP východočeská, a.s. Společnost JIP byla již od počátku zaměřena na velkoobchodní prodej potravin bez zásadní specifikace prodejního místa (gastronomie, retail, catering). V roce 1996 začala

http://www.bidvest.cz/o-nas/ http://www.makro.cz/public/Domu/Co-je-MAKRO 12 http://velkoobchod.dios.cz/profil-spolecnosti.php 10 11

Vlastní práce

49

společnost JIP budovat vlastní síť maloobchodních diskontních prodejen po celém území ČR. Tento koncept prodeje byl v daném čase úspěšný a to až do doby nástupu nadnárodních diskontních řetězců. V roce 1998 firma upustila od maloobchodního prodeje a plně se věnovala velkoobchodní činnosti v oblasti komplexní gastronomie. Cílená profilace firmy na trhu, který netrpěl vstupem zahraničních obchodních řetězců, byla správnou volbou a JIP se díky svým výsledkům prodeje stal pro řadu výrobních a dodavatelských firem významným obchodním partnerem v distribuci a zaujal přední místo v prodeji na tuzemském trhu. Dalším milníkem v obchodní činnosti firmy bylo zahájení koncepce budování prodejen Cash & Carry, kde zákazníkům nabízí službu přímého prodeje.13

Analýza vnitřního potenciálu a hodnocení perspektivnosti podniku V následující tabulce se seznámíme s analýzou konkurenční sily podniku. Na základě výsledku analýzy přejdeme k hodnocení perspektivnosti podniku. Tabulka 15: Konkurenční síla

Kritérium Šíře sortimentu Hloubka sortimentu Kvalita zboží Úroveň služeb

Váha 4 4 5 5

Hodnocení 4 4 4 5

Body 16 16 20 25

Cenová úroveň Četnost rozvozů Vyřízení urgentních objednávek

3 4 4

3 4 3

9 16 12

Účinnost reklamy Image firmy Kvalita managementu Schopnosti personálu

3 4 4 4

4 5 4 4

12 20 16 16

Systém řízení zásob

4

4

16

Majetek a investice

3

4

12

Celkem Konkurenční síla = 81 %

13

http://www.jip-napoje.cz/o-spolecnosti

51

206

50


Společnost hodnotí velice pozitivně svoji nabídku produktů a to jak šířku sortimentu, tak jeho hloubku. Ještě důležitějším kritériem je pro něj kvalita produktů. Firma se rovněž snaží o co nejlepší servis pro své zákazníky. Ten považují za svou nejsilnější stránku. Na druhou stranu si za své služby účtuje vyšší ceny oproti konkurenci. Za léta úspěšného působení na trhu si společnost ověřila, že cena je pro zákazníka z dlouhodobého hlediska tím méně důležitým faktorem oproti komfortu služeb, protože ve výsledku právě tyto služby šetří majitelům restaurací další náklady. Firma nezahálí ani v marketingu. Pravidelně zasílá informační a produktový leták do všech gastronomických provozů v Praze, vydává časopis o gastronomii, má školený tým obchodních zástupců a rozsáhlý katalog produktů. Důležitým prvkem fungování firmy je její personál. Je nezbytné,

aby

zaměstnanci

firmy

procházeli

pečlivým

výběrem.

Také

ve vrcholném managementu je prostor pouze pro zkušené manažery s dlouhodobou zkušeností. Vysoká angažovanost zaměstnanců na chodu firmy je jedním z klíčových prvků k zajištění dlouhodobé prosperity a růstu podniku (Hill, 2005). Konkurenční síla podniku je tak hodnocena jako vysoce nadprůměrná. Na následujícím schématu je zaznačeno, do které skupiny podnik spadá, co se týče jeho perspektivnosti. Je patrné, že podnik spadá do nejvyšší kategorie s jednoznačnou perspektivou. Konkurenční síla = 81 %

Konkurenční síla

Atraktivita trhu = 76 %

67100%

34-66%

0-33%

Podniky, které by měly změnit zaměření svého podnikání Podniky, které by měly změnit zaměření svého podnikání

Podniky s dobrou perspektivou

Podniky s jednoznačnou perspektivou

Podniky s přijatelnou perspektivou

Podniky s dobrou perspektivou

Podniky téměř bez perspektivy

Podniky s malou perspektivou

Podniky s omezenou perspektivou

0-33%

34-66% Atraktivita trhu

Obrázek 2: Hodnocení perspektivnosti podniku

67-100%

Vlastní práce

51

C) SWOT analýza V rámci strategické analýzy byla vytvořena SWOT analýza, jež shrnuje základní aspekty analýzy vnitřního a vnějšího prostředí. Tabulka 16: SWOT analýza

Silné stránky

Slabé stránky

•

vysoký standard služeb

•

vyšší cenová úroveň

•

kvalita sortimentu

•

omezené možnosti expanze oproti

•

šíře a hloubka sortimentu

•

úroveň marketingu

•

dobrá image firmy

Příležitosti

nadnárodním společnostem

Hrozby

•

expanze do menších regionů

•

růst daňové zátěže

•

ekonomický růst

•

vstup konkurence na stávající trh

Na základě SWOT analýzy společnost zvolila strategii SO, tedy strategii soustřeďující se na využití silných stránek a příležitostí ve formě vstupu na nový trh. V následující podkapitole strategické analýzy budu vyhodnocovat investiční záměr společnosti, kterým je expanze do Jihomoravského kraje.

D) Plánované investice Jak bylo již několikrát zmíněno, společnost plánuje rozšířit své působení do Jihomoravského kraje. Na úvod bych zmínil, jaké má firma o tomto kroku konkrétní představy. Firma nebude vytvářet druhý skladový areál pro Jihomoravský kraj. Veškerá logistika bude prováděna z Prahy. Zavážení bude probíhat pouze přes pronajatý mezisklad v Brně s užitnou plochou do 1000 m2. Sklad bude plnit funkci rezervního nebo servisního typu, budou zde probíhat překládky, popř. práce s obaly apod. Bude disponovat několika administrativními prostory a sociálními zařízeními. Společnost plánuje začít s oslovením nejlépe fungujících jihomoravských podniků. Chce novým zákazníkům nabídnout pro začátek výhodnější smlouvy tak, aby mohla zajišťovat objednávky většího typu. Průměrná hodnota jedné objednávky je v současné

52


době 5 000 Kč. Objednávku většího typu si představuje pod výší min. 10 000 Kč. Tato výše objednávky se průměrně vejde na jednu europaletu.14 Firma bude v Brně disponovat pronajatými dodávkami. Celý proces zavážky bude probíhat tak, že každou noc bude vysláno několik firemních kamionů z Prahy do Brna. V brněnském

skladu

dojde

k překládce

do

dodávek

a

k následnému

rozvozu

do restauračních zařízení v daném regionu. Počet nočních závozů z Prahy (počet vypravených kamionů) se bude odvíjet od množství objednávek. Jeden kamion je schopný převést až 30 europalet. V Brně bude k dispozici 5 dodávek do 3,5 t pro rozvoz po jižní Moravě. Vedení společnosti rozhodlo, že dodávky budou zpočátku pronajímány. Personální zatížení pro zmíněnou expanzi společnost neplánuje příliš vysoké. Její odhad je 4–5 obchodníků pro Jihomoravský kraj, cca 5–10 skladníků a kontaktní osoba plus 1–2 osoby ve vedení zodpovědné za obchod a logistiku. Celkem tedy cca 15 zaměstnanců. Financování projektu chce společnost pokrýt z vlastních zdrojů, jelikož se jedná o investici, která by neměla výrazně ovlivnit stávající chod společnosti. V následující tabulce jsou uvedeny náklady na investici. Jedná se pouze o roční průběžné náklady. Počáteční investiční náklady jsou nulové. Tabulka 17: Investiční náklady

položka

částka

pronájem skladu

900 000 Kč / rok

energie

100 000 Kč / rok

pronájem dopravce

3 000 000 Kč / rok

osobní náklady

9 292 347 Kč / rok

CELKEM

13 292 347 Kč / rok

Zdroj: Vlastní práce, šetření na internetu, interní zdroje společnosti

Cena pronájmu skladu byla stanovena na základě nabídky podobných prostor v Jihomoravském kraji. Ceny energií a dopravce stanoveny po konzultaci s vedením společnosti. Osobní náklady byly vypočteny na základě průměrné mzdy na zaměstnance v roce 2012 a jejího vynásobení s potřebným počtem zaměstnanců na jižní Moravě. Nyní se budu věnovat prognóze tržeb v Jihomoravském kraji. V další tabulce je uvedena předpověď tržního podílu firmy. Pro lepší názornost dlouhodobějšího vývoje je 14

Konzultace s vedením společnosti

Vlastní práce

53

uveden odhad, který přesahuje horizont dlouhodobého finančního plánu. Odhad je vypracován ve třech variantách. Tabulka 18: Odhad tržního podílu v JmK

Odhad tržního podílu v JmK realistická

optimistická

Pesimistická

2014

5%

10 %

3%

2015

15 %

25 %

10 %

2016

30 %

45 %

20 %

2017

38 %

55 %

25 %

2018

45 %

60 %

30 %

2019

50 %

60 %

35 %

2020

50 %

60 %

40 %

Zdroj: Konzultace s vedením společnosti

Jak již bylo řečeno, aktuální dlouhodobý tržní podíl v Praze činí pro naši společnost cca 50 %. Odhad tržního podílu pro Jihomoravský kraj vychází z tohoto údaje. Předpokládá se, že by se firma měla reálně na zmíněnou úroveň dostat v šestém roce podnikání na tomto trhu. Při tomto odhadu vedení společnosti vycházelo z dosavadní zkušenosti a kritického zhodnocení schopnosti získávání nových odběratelů. Průměrná roční tržba připadající na jednu restauraci v Praze činí 289 613 Kč v roce 2012. Předpokládá se, že roční tržba v Jihomoravském kraji bude obdobná.15 Celkový počet gastronomických provozů v Jihomoravském kraji je dle interních zdrojů společnosti 1363. Na základě těchto údajů byla vytvořena prognóza tržeb v daném regionu.

15


54


Tabulka 19: Prognóza vývoje tržeb společnosti XY v Jihomoravském kraji, v tis. Kč

realistická tempo růstu

optimistická tempo růstu

pesimistická tempo růstu

2013

0

0

0

2014

19 737

39 474

11 842

2015

59 211

200,0 %

98 685

150,0 %

39 474

233,3 %

2016

118 423

100,0 %

177 634

80,0 %

78 948

100,0 %

2017

150 002

26,7 %

217 108

22,2 %

98 685

25,0 %

2018

197 371

31,6 %

236 846

9,1 %

118 423

20,0 %


Uvedené hodnoty jsou přehledně znázorněny v následujícím grafu.

250 000

200 000

150 000

Realistická Optimistická

100 000

Pesimistická

50 000

0 2013

2014

2015

2016

2017

Obrázek 3: Prognóza tržeb v Jihomoravském kraji, v tis. Kč


Vlastní práce

55

Hodnocení investice Nyní přistoupím k samotnému hodnocení investice. Časový horizont hodnocení bude 5–10 let (2014–2023), dle varianty růstu tržního podílu. K hodnocení bude využito metody čisté současné hodnoty a metody doby návratnosti investice. Investiční projekt je prováděn na neurčito. Není tak ohraničen žádným časovým obdobím. Časový horizont pro hodnocení investice je určen pouze orientačně, aby bylo možné zjistit, po jak dlouhé době dojde k bodu zvratu resp. k pozitivní čisté současné hodnotě. Diskontní sazba byla stanovena ve výši průměrných nákladů na kapitál. Pro její stanovení byla využita hodnota WACC z roku 2012 zaokrouhlená na jedno desetinné číslo, tedy 20 %. Důvodem stanovení diskontní sazby ve výši průměrných nákladů kapitálu byla skutečnost, že míra rizika projektu je přibližně stejná jako riziko podnikatelské činnosti firmy v Praze a dále, že způsob financování projektu neovlivní kapitálovou strukturu firmy, jelikož chce firma investici financovat výhradně z vlastních zdrojů, podobně jako celý chod firmy. (Fotr, Souček, 2011) Čistá současná hodnota Tabulka 20: ČSH, realistická varianta, v tis. Kč

2014 Tržby náklady16

Variabilní Fixní náklady ČSH Kumul. ČSH

2015

2016

2017

2018

19 737

59 211

118 422

150 001

197 371

16 776 13 292 -8 610 -8 610

50 329 13 558 -3 247 -11 857

100 659 13 829 2 277 -9 580

127 501 14 106 4 048 -5 532

167 765 14 388 6 116 584


Prognózované tržby a náklady vycházejí z tabulek č. 17 a 19. Nárůst fixních nákladů je v souladu s předpokládanou inflací 2 %17. Čistá současná hodnota investice realistické varianty bude pozitivní v pátém roce investičního projektu.

15% hrubá marže, náklady zahrnují pořizovací náklady, náklady na skladování a poskytování zpětných slev; interní zdroj vedení společnosti 17 http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/ 16

56


Tabulka 21: ČSH, optimistická varianta, v Kč

2014

2015

2016

2017

2018

Tržby

39 474

98 685

177 634

217 108

236 846

Variabilní náklady

33 553

83 882

150 989

184 542

201 319

Fixní náklady

13 292

13 558

13 829

14 106

14 388

ČSH Kumul. ČSH

-6 142 -6 142

865 -5 278

7 417 2 139

8 903 11 042

8 495 19 537


Čistá současná hodnota investice optimistické varianty bude pozitivní již ve třetím roce investičního projektu. Tabulka 22: ČSH, pesimistická varianta 2014-2018, v Kč

2014

2015

2016

2017

2018

Tržby

11 842

39 474

78 948

98 685

118 423


10 066

33 553

67 106

83 882

100 660

Fixní náklady

13 292

13 558

13 829

14 106

14 388

ČSH Kumul. ČSH

-9 596 -9 596

-5 303 -14 900

-1 150 -16 049

336 -15 713

1 357 -14 357


Při hodnocení čisté současné hodnoty pesimistické varianty můžeme vidět, že se její hodnota do roku 2018 nedostala do pozitivních čísel. Rozhodl jsem se přidat další tabulku pro nadcházející roky, která odpoví na otázku, zda bude investiční projekt výnosný také při pesimistické variantě vývoje. Tabulka 23: ČSH, pesimistická varianta 2019-2023, v Kč

2019

2020

2021

2022

2023

Tržby

138 160

157 897

161 055

164 276

167 561


117 436

134 212

136 896

139 634

142 427

14 675

14 969

15 268

15 574

15 885

2 026 -12 331

2 432 -9 899

2 067 -7 831

1 757 -6 074

1 494 -4 580

Fixní náklady ČSH Kumul. ČSH Zdroj: Vlastní práce

Vlastní práce

57

Je zřejmé, že ani 10 let fungování investice nebude stačit k dosažení požadované výnosnosti. U pesimistické varianty vývoje tržeb v Jihomoravském kraji dojde k pozitivní čisté současné hodnotě odhadem po 14 nebo 15 letech fungování investičního projektu.

Metoda doby splatnosti V rámci analýzy čisté současné hodnoty investice bylo zjištěno, že k pozitivním hodnotám ČSH neboli k dosažení požadované výnosnosti investice dojde ve třetím, pátém resp. čtrnáctém až patnáctém roce. Metodou doby splatnosti zjistíme, kdy dojde k bodu zvratu investičního projektu. Tabulka 24: Doba splatnosti, realistická varianta, v Kč

roční CF kumul. CF

2014 -10 331 -10 331

2015 -4 676 -15 008

2016 3 934 -11 073

2017 8 395 -2 679

2018 15 218 12 539


K výpočtu doby splatnosti bylo využito kumulované cash flow. Vidíme, že v prvních dvou letech v rámci realistické varianty bude cash flow z investice negativní. Od roku 2016 se začnou počáteční vyšší náklady investice vracet a v pátém roce (2018) dojde k překonání bodu zvratu. Tabulka 25: Doba splatnosti, optimistická varianta, v Kč

2014

2015

2016

2017

2018

roční CF

-7 371

1 245

12 816

18 461

21 139

kumul. CF

-7 371

-6 126

6 690

25 151

46 290


V případě optimistické varianty je v prvním roce cash flow záporné. Již od druhého roku se však generuje zisk a k bodu zvratu dospěje ve třetím roce investičního projektu. Tabulka 26: Doba splatnosti, pesimistická varianta 2014-2018, v Kč

2014

2015

2016

2017

2018

roční CF

-11 516

-7 637

-1 987

697

3 376

kumul. CF

-11 516

-19 152

-21 139

-20 442

-17 066


58

Dlouhodobý plán podniku

U pesimistické varianty dojde k pozitivnímu cash flow až v pátém roce. Abychom zjistili, kdy dojde k bodu zvratu, přidám podobně jako u metody čisté současné hodnoty tabulku pro další roky. Tabulka 27: Doba splatnosti, pesimistická varianta 2019-2021, v Kč

2019 roční CF kumul. CF

2020

2021

6 049

8 716

8 890

-11 018

-2 302

6 588


K bodu zvratu dojde v rámci pesimistické varianty v osmém roce existence investičního projektu (2021).

Shrnutí Realistická i optimistická varianta slibuje splnění požadované výnosnosti investice v pátém resp. třetím roce životnosti. U pesimistické varianty dojde v osmém roce k pozitivnímu cash flow, avšak dosaženo pozitivní čisté současné hodnoty bude až po 14– 15 letech životnosti. I přes nepříliš povzbudivý výsledek pesimistické varianty doporučím společnosti XY tuto investici uskutečnit. V rámci dlouhodobého finančního plánu v letech 2014–2017 s ní bude kalkulováno.

4.3 Dlouhodobý plán podniku Na základě výsledků strategické analýzy byla dále provedena analýza a prognóza generátorů hodnoty, které budou nutné k sestavení plánových výkazů.

A) Generátor 1: Prognóza tržeb Samotná prognóza tržeb sestává ze dvou částí, a to části vývoje tržeb v Praze a části vývoje tržeb na jižní Moravě. Druhá část již byla představena v rámci hodnocení investičního projektu.

Vlastní práce

59

Část tržeb generovaných v Praze vychází z minulých hodnot. Hlavním vodítkem k jejich predikci bude vývoj nominálního HDP, který byl dle korelačního koeficientu nejlepší vysvětlující proměnou pro tržby společnosti XY. V tabulce je uvedena predikce tržeb v Praze pro období dlouhodobého finančního plánu 2013–2017. Tabulka 28: Prognóza vývoje tržeb společnosti XY v Praze, v tis. Kč

realistická

tempo růstu

optimistická

tempo růstu

pesimistická

tempo růstu

2013

691 595

-0,5 %

702 021

1,0 %

681 169

-2,0 %

2014

705 427

2,0 %

730 102

4,0 %

681 850

0,1 %

2015

726 589

3,0 %

773 908

6,0 %

691 396

1,4 %

2016

752 020

3,5 %

828 081

7,0 %

703 841

1,8 %

2017

778 341

3,5 %

886 047

7,0 %

716 510

1,8 %


V následující tabulce je uvedena výsledná prognóza tržeb zahrnující investici v Jihomoravském kraji. Z této prognózy bude vycházet dlouhodobý finanční plán společnosti. Tabulka 29: Prognóza vývoje celkových tržeb společnosti XY, v tis. Kč

realistická

tempo růstu

optimistická

tempo růstu

pesimistická

tempo růstu

2013

691 595

-0,5 %

702 021

1,0 %

681 169

-2,0 %

2014

725 164

4,9 %

769 576

9,6 %

693 692

1,8 %

2015

785 801

8,4 %

872 593

13,4 %

730 870

5,4 %

2016

870 443

10,8 %

1 005 715

15,3 %

782 789

7,1 %

2017

928 343

6,7 %

1 103 155

9,7 %

815 195

4,1 %


Na grafu je přehledně zobrazen celkový vývoj tržeb společnosti XY od roku 2006 včetně prognózy do roku 2017.

60


1 200 000

1 000 000

800 000 Realistická

600 000

Optimistická Pesimistická

400 000

200 000

0 2006

2008

2010

2012

2014

2016

Obrázek 4: Tržby společnosti XY 2006-2017, v tis. Kč


B) Generátor 2: Provozně nutný kapitál V následujících dvou tabulkách je znázorněna analýza generátoru a následně jeho prognóza v realistické variantě. Tabulka 30: Generátor 2: Provozně nutný kapitál 2007-2012, v tis. Kč

2007 Tržby

2008

2009

2010

2011

2012

568 853 684 515 668 103 653 895 694 482 695 070

a) Doba obratu vztažená k tržbám Zásoby zboží Krátkodobé pohledávky Krátkodobé závazky

23,5 7,3 36,5

21,0 11,4 44,8

23,9 13,7 49,4

23,9 12,3 40,0

23,3 11,3 38,8

25,0 11,8 42,5

b) Provozně nutný kapitál (tis. Kč) Zásoby zboží Krátkodobé pohledávky Krátkodobé závazky Časové rozlišení aktivní Časové rozlišení pasivní

36 616 11 420 56 856 7 993 0

39 290 21 358 83 982 12 204 10

43 813 25 165 90 446 20 178 0

42 877 22 056 71 675 12 764 0

44 252 21 478 73 863 11 299 0

47 540 22 473 81 001 11 152 0

-827 -11 140

-1 290

6 022

3 166

164

Provozně nutný PK (bez KFM) Zdroj: Vlastní práce

Vlastní práce

61

Na základě dat z let 2007–2012 byla stanovena plánová doba obratu provozního kapitálu, která kopíruje poslední sledovaný rok 2012. Doby obratu byly stanoveny podílem tržeb s danou složkou provozně nutného kapitálu. Tabulka 31: Provozně nutný kapitál 2013-2017, realistická varianta, v tis. Kč

Tržby a) Doba obratu vztažená k tržbám Zásoby zboží Krátkodobé pohledávky Krátkodobé závazky b) Provozně nutný kapitál (tis. Kč) Zásoby zboží Krátkodobé pohledávky Krátkodobé závazky Časové rozlišení aktivní Časové rozlišení pasivní Provozně nutný PK (bez KFM)

2013 691 595

2014 725 164

2015 785 801

2016 870 443

2017 928 343

25,0 11,8 42,5

25,0 11,8 42,5

25,0 11,8 42,5

25,0 11,8 42,5

25,0 11,8 42,5

47 302 22 359 80 596 11 152 0 217

49 598 23 444 84 508 11 152 0 -313

53 746 25 405 91 574 11 152 0 -1 272

59 535 28 141 101 438 11 152 0 -2 610

63 495 30 013 108 186 11 152 0 -3 526


V souladu s dobou obratu a plánovanými tržbami byl dopočítán provozně nutný kapitál pro období 2013–2017. Můžeme si všimnout, že provozně nutný kapitál (bez krátkodobého finančního majetku) má klesající tendenci, prakticky již v prvním roce investice (rok 2014) bude záporný. Firma toto manko bude muset kompenzovat krátkodobým finančním majetkem. V následujících tabulkách je znázorněn prognózovaný provozně nutný kapitál v optimistické a pesimistické variantě.

62


Tabulka 32: Provozně nutný kapitál 2013-2017, optimistická varianta, v tis. Kč


2013

2014

2015

2016

2017

702 021

769 576

872 593 1 005 715 1 103 155

25,0 11,8 42,5

25,0 11,8 42,5

25,0 11,8 42,5

25,0 11,8 42,5

25,0 11,8 42,5

48 015 22 696 81 811 11 152 0

52 636 24 880 89 684 11 152 0

59 682 28 211 101 689 11 152 0

68 787 32 514 117 202 11 152 0

75 451 35 665 128 558 11 152 0

52

-1 016

-2 644

-4 749

-6 290


Tabulka 33: Provozně nutný kapitál 2013-2017, pesimistická varianta, v tis. Kč


2013 681 169

2014 693 692

2015 730 870

2016 782 789

2017 815 195

25,0 11,8 42,5

25,0 11,8 42,5

25,0 11,8 42,5

25,0 11,8 42,5

25,0 11,8 42,5

46 589 22 022 79 381 11 152 0 382

47 446 22 427 80 840 11 152 0 184

49 989 23 629 85 173 11 152 0 -404

53 540 25 307 91 223 11 152 0 -1 225

55 756 26 355 95 000 11 152 0 -1 737


Obě varianty vycházejí z prognózovaných dob obratu jednotlivých položek provozního kapitálu. Výše kapitálu se v každé variantě liší na základě odhadovaných tržeb. Je patrné, že s nárůstem tržeb narůstají též krátkodobé závazky. Z toho důvodu je provozně nutný kapitál nižší u optimistické varianty než u pesimistické. Nutno připomenout, že zde analyzovaná prognóza provozně nutného kapitálu nezahrnuje krátkodobý finanční majetek.

Vlastní práce

63

C) Generátor 3: Provozní zisková marže V práci jsem nepočítal s provozní ziskovou marží jako takovou. K sestavení výkazu zisku a ztráty jsem využil analýzu a prognózu osobních nákladů a nákladů na prodané zboží resp. výkonové spotřeby. V následujících dvou tabulkách je znázorněn vývoj a prognóza osobních nákladů společnosti. Jejich navýšení v čase kopíruje míru inflace 2 %, jak ji předpovídá Česká národní banka18. Tabulka 34: Osobní náklady na 1 zaměstnance 2007-2012, v tis. Kč

Os. náklady na zaměstnance

2007

2008

2009

2010

2011

2012

236

426

518

496

510

619


Tabulka 35: Osobní náklady na 1 zaměstnance 2013-2017, v tis. Kč

Os. náklady na zaměstnance

2013

2014

2015

2016

2017

631

644

657

670

683


Firma zaměstnávala k 31. 12. 2012 98 zaměstnanců. Předpokládá se, že pro následující rok zanechá stejný počet. Od roku 2014 bude zaměstnávat dalších 15 zaměstnanců v Jihomoravském kraji. Z vertikální analýzy výkazu zisku a ztráty, kterou přikládám v příloze č. 11, je patrné, že součet nákladů na prodané zboží a výkonové spotřeby vzhledem k celkovým tržbám je v posledním sledovaném roce 2012 ve výši 89,55 %. Z tohoto poměru bude vycházet prognóza těchto nákladů. V následujících tabulkách jsou uvedeny prognózované náklady pro všechny tři varianty dlouhodobého plánu.

18

http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/

64


Tabulka 36: Náklady na prodané zboží + výkonová spotřeba 2013-2017, realistická varianta, v tis. Kč

Tržby

2013 2014 2015 2016 2017 691 595 725 164 785 801 870 443 928 343

Podíl z tržeb

89,55 % 89,55 % 89,55 % 89,55 % 89,55 %

NnPZ+VS

619 345 649 407 703 709 779 509 831 360


Tabulka 37: Náklady na prodané zboží + výkonová spotřeba 2013-2017, optimistická varianta, v tis. Kč

Tržby

2013 702 021

2014 769 576

2015 2016 2017 872 593 1 005 715 1 103 155

Podíl z tržeb

89,55 %

89,55 %

89,55 %

89,55 %

89,55 %

NnPZ+VS

628 682

689 179

781 434

900 649

987 910


Tabulka 38: Náklady na prodané zboží + výkonová spotřeba 2013-2017, pesimistická varianta, v tis. Kč

Tržby

2013 2014 2015 2016 2017 681 169 693 692 730 870 782 789 815 195

Podíl z tržeb

89,55 % 89,55 % 89,55 % 89,55 % 89,55 %

NnPZ+VS

609 983 621 201 654 494 700 988 730 007


D) Generátor 4: Dlouhodobý majetek Čtvrtým generátorem hodnoty, z něhož budu vycházet v dlouhodobém finančním plánu, je dlouhodobý majetek. Společnost XY vykazuje v této složce aktiv pouze samostatné movité věci. V následující tabulce je znázorněn dosavadní vývoj stavu majetku, investic a odpisů. Tabulka 39: Dlouhodobý majetek 2007-2012, v tis. Kč

Tržby Samostatné movité věci - Investice - Investice v % z tržeb - Odpisy - Odpisy v % z tržeb Zdroj: Vlastní práce

2007 2008 2009 2010 2011 2012 568 853 684 515 668 103 653 895 694 482 695 070 1114 1880 3500 5056 4872 4729 845 2038 2404 2798 1872 2108 0,148 % 0,298 % 0,360 % 0,428 % 0,270 % 0,303 % 1272 784 1242 2056 2251 2039 0,224 % 0,115 % 0,186 % 0,314 % 0,324 % 0,293 %

Vlastní práce

65

Jelikož nejsou k dispozici žádné údaje o zamýšlených investicích do dlouhodobého majetku, prognózovaná výše odpisů a investic byla stanovena na základě průměrné hodnoty procentuální výše na tržbách v posledních třech letech 2010–2012. Prognóza stavu dlouhodobého majetku pro realistickou variantu je uvedena v následující tabulce. Tabulka 40: Dlouhodobý majetek 2013-2017, realistická varianta, v tis. Kč

2013 Samostatné movité věci - Investice - Odpisy

4 888 2 308 2 148

2014 5 055 2 420 2 253

2015 5 236 2 622 2 441

2016 5 437 2 904 2 704

2017 5 651 3 098 2 884


Průměrná hodnota podílu investic do dlouhodobého majetku na tržbách za období 2010–2012 činí 0,334 %. Průměrná hodnota odpisů činí 0,311 %. Vzhledem k trendu v posledních letech vidíme, že investice do dlouhodobého majetku společnosti převyšují jejich odpisy. Na základě této prognózy je možno konstatovat, že bude v následujících pěti letech docházet k postupnému navyšování dlouhodobého majetku společnosti. Následující tabulky znázorňují tutéž prognózu pro optimistickou a pesimistickou variantu vývoje tržeb. Tabulka 41: Dlouhodobý majetek 2013-2017, optimistická varianta, v tis. Kč

Samostatné movité věci - Investice - Odpisy

2013 4 891 2 342 2 181

2014 5 068 2 568 2 391

2015 5 269 2 912 2 711

2016 5 501 3 356 3 124

2017 5 755 3 681 3 427


Tabulka 42: Dlouhodobý majetek 2013-2017, pesimistická varianta, v tis. Kč

Samostatné movité věci - Investice - Odpisy Zdroj: Vlastní práce

2013 4 886 2 273 2 116

2014 5 046 2 315 2 155

2015 5 214 2 439 2 270

2016 5 394 2 612 2 432

2017 5 582 2 720 2 532

66


E) Plánové výkazy a financování realistické varianty Výkaz zisku a ztráty 2013–2017 Tabulka 43: Plánový výkaz zisku a ztráty 2013-2017, realistická varianta, v tis. Kč

2013 Tržby za prodej zboží, výkony Náklady na prodané zboží, výk. spotřeba Osobní náklady Zisk před odpisy, úroky a zdaněním Odpisy dlouhodobého hm. a nehm. majetku Zisk před úroky a zdaněním Nákladové úroky Zisk před zdaněním Daň z příjmů za běžnou činnost Zisk po zdanění

2014

2015

2016

2017

691 595 725 164 785 801 870 443 928 343 619 345 649 407 703 709 779 509 831 360 61 875 72 773 74 228 75 713 77 227 10 375 2 984 7 863 15 221 19 756 2 148 2 253 2 441 2 704 2 884 8 226 731 5 422 12 517 16 872 0 0 0 0 0 8 226 731 5 422 12 517 16 872 1 563 139 1 030 2 378 3 206 6 663 592 4 392 10 139 13 666


Plánový výkaz zisku a ztráty vychází z výše uvedených generátorů hodnoty. Jak bylo uvedeno výše, investiční záměr se promítne do dlouhodobého plánu od roku 2014. Jednotlivé nákladové položky investice, které uvádím v tabulce č. 17, se v plánové výsledovce realistické varianty promítají následovně: •

pronájem dopravce, skladu a výdaje na energii jsou započteny v nákladech na prodané zboží. Důvodem je fakt, že k výdajům za tyto položky dochází také v Praze a tyto náklady jsou v této oblasti taktéž započítány do uvedených nákladů. Dalším navýšením těchto nákladů speciálně pro Jihomoravský kraj by došlo ke zkreslení výsledků.

•

Osobní náklady jsou zahrnuty ve stejnojmenném třetím řádku plánované výsledovky.

Osobní náklady vycházejí z generátoru provozní ziskové marže, odpisy z generátoru dlouhodobého majetku. Nákladové úroky firma nemá. Sazba daně z příjmů činí 19 %. Jak je patrné z plánované výsledovky, firmě v roce 2014 poklesne zisk vinou prvotních nákladů na investici, které nebudou kompenzovány dostatečnými výnosy. Podle prognózy tržeb realistické varianty se v dalších letech firma dostane brzy na svoji

Vlastní práce

67

„standardní“ výši zisku okolo 6 milionů a v letech 2016 a 2017 by měla překonat desetimilionovou hranici zisku po zdanění.

Výkaz peněžních toků 2013–2017 Tabulka 44: Plánový výkaz peněžních toků 2013-2017, realistická varianta, v tis. Kč

Stav PP na začátku účetního období Výsledek hospodaření za účetní období Účetní odpisy hm. a nehm. majetku Změna stavu zásob Změna stavu pohledávek Změna stavu krátkodobých závazků Změna stavu časového rozlišení aktiv Změna stavu časového rozlišení pasiv Čistý peněžní tok z provoz. činnosti Změna stavu dl. nehm. a hm. majetku Změna stavu dl. finančního majetku Čistý peněžní tok z invest. činnosti Změna stavu dlouhodobých závazků Změna stavu krát. úvěrů a fin. výpomocí Změna stavu středně a dlouhodob. úvěrů Změna stavu VK z vybraných operací Čistý peněžní tok z finanční činnosti Čistý peněžní tok Stav PP na konci účetního období

2013

2014

2015

2016

2017

5 548 6 663 2 148 238 2 566 -405 0 0 11 210 -2 308 0 -2 308

14 451 592 2 253 -2 296 1 367 3 912 0 0 5 828 -2 420 0 -2 420

17 859 4 392 2 441 -4 147 492 7 066 0 0 10 244 -2 622 0 -2 622

25 481 10 139 2 704 -5 789 -284 9 864 0 0 16 633 -2 904 0 -2 904

39 209 13 666 2 884 -3 960 582 6 747 0 0 19 919 -3 098 0 -3 098

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

8 903

3 408

7 622

13 729

16 822

14 451

17 859

25 481

39 209

56 031


Plánový výkaz peněžních toků vychází z plánové výsledovky a rozvahy. Ve všech prognózovaných letech bude docházet k negativnímu peněžnímu toku vlivem navyšování zásob a pozitivnímu toku díky zvyšování krátkodobých závazků. Peněžní tok z provozní činnosti vychází kladný ve všech letech. Naproti tomu peněžní tok z investiční činnosti bude stabilně záporný vlivem každoročních investic do movitého majetku. Stav peněžních prostředků na konci účetního období vstoupí do plánové rozvahy jako krátkodobý finanční majetek.

68


Rozvaha 2013–2017 Tabulka 45: Plánová rozvaha 2013-2017, realistická varianta, v tis. Kč

2013 AKTIVA CELKEM B. C. C.I. C.II. C.III. C.IV. D.I.

Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení

A. A.I. A.II. A.III. A.IV. A.V. B. B.I. B.II. B.III. B.IV. C.I.

PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fond, nedělitelný fond aj. VH minulých let VH běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení

2014

2015

2016

2017

109 962 114 467 125 925 145 928 166 342 4 888 93 922 47 302 9 810 22 359 14 451 11 152

5 055 5 236 5 437 5 651 98 259 109 537 129 339 149 539 49 598 53 746 59 535 63 495 7 358 4 906 2 454 0 23 444 25 405 28 141 30 013 17 859 25 481 39 209 56 031 11 152 11 152 11 152 11 152

109 962 114 467 125 925 145 928 166 342 29 366 29 959 34 351 44 490 58 156 200 200 200 200 200 0 0 0 0 0 20 20 20 20 20 22 483 29 146 29 739 34 131 44 270 6 663 592 4 392 10 139 13 666 80 596 84 508 91 574 101 438 108 186 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 80 596 84 508 91 574 101 438 108 186 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0


Výše dlouhodobého majetku vychází z generátoru dlouhodobý majetek. Vidíme, že přes stoupající trend výše dlouhodobého majetku (který je v případě společnosti XY tvořen pouze samostatnými movitými věcmi), je hlavní složkou aktiv oběžný majetek, který tvoří 85–90 % celkového majetku společnosti. Zásoby a pohledávky vycházejí z generátoru provozně nutný kapitál. Dlouhodobá pohledávka bude splacena k 31. 12. 201719. Stav krátkodobého finančního majetku vychází z prognózovaného výkazu peněžních toků. Časové rozlišení z generátoru provozně nutného kapitálu. U pasiv si můžeme všimnout stoupajícího trendu navyšování koeficientu samofinancování. Přestože cizí zdroje, prezentovány v podobě krátkodobých závazků, mají vzestupný charakter, dochází k většímu navyšování vlastního kapitálu zejména ve formě 19


Vlastní práce

69

výsledku hospodaření minulých let. Koeficient samofinancování bude mít v roce 2013 hodnotu 0,27. Naproti tomu v roce 2017 by měl dosáhnout hodnoty 0,35.

Plán financování investice Investiční záměr rozšířit pole působnosti do Jihomoravského kraje plánuje firma financovat výhradně z vlastních zdrojů. Firma nevyužívá kapitálové fondy a zákonný rezervní fond drží pouze v povinné výši 10 % ze základního kapitálu (20 000 Kč). Nabízí se tak možnost využití výsledku hospodaření minulých let, který k 31. 12. 2012 činil 15 276 000 Kč. V následující tabulce je znázorněn model financování investice pro období 2013–2017. Tabulka 46: Plán financování investice, realistická varianta, v tis. Kč

VH minulých let Investice VH běž. obd.

2013 22 483 0 6 663

2014 29 146 13 292 592

2015 29 739 13 558 4 392

2016 34 131 13 829 10 139

2017 44 270 14 106 13 666


Plán financování investice vychází z výsledků hospodaření společnosti. Vidíme, že v rámci realistické varianty by nemělo dojít k žádným provozním problémům. I v roce 2014, který vykazuje nejhorší čísla, by nemělo dojít ke ztrátě. Firma tak nebude muset využít svých rezerv v podobě výsledku hospodaření minulých let.

70


F) Plánové výkazy a financování optimistické a pesimistické varianty Výkaz zisku a ztráty 2013–2017 Tabulka 47: Plánový výkaz zisku a ztráty 2013-2017, optimistická varianta, v tis. Kč

Tržby za prodej zboží, výkony Náklady na prodané zboží, výk. spotřeba Osobní náklady Zisk před odpisy, úroky a zdaněním Odpisy dlouhodob. hm. a nehm. majetku Zisk před úroky a zdaněním Nákladové úroky Zisk před zdaněním Daň z příjmů za běžnou činnost Zisk po zdanění

2013

2014

2015

702 021 628 682 61 875 11 464 2 181 9 283 0 9 283 1 764 7 519

769 576 689 179 72 773 7 624 2 391 5 233 0 5 233 994 4 239

872 593 781 434 74 228 16 930 2 711 14 220 0 14 220 2 702 11 518

2016

2017

1 005 715 1 103 155 900 649 987 910 75 713 77 227 29 353 38 018 3 124 3 427 26 229 34 591 0 0 26 229 34 591 4 983 6 572 21 245 28 019


Optimistická varianta vychází ze stejných generátorů jako varianta realistická. Změnou, od které se odvíjí zbytek položek, je výše tržeb. Vidíme, že v této variantě překoná firma v posledních dvou letech dlouhodobého finančního plánu metu jedné miliardy obratu. Tabulka 48: Plánový výkaz zisku a ztráty 2013-2017, pesimistická varianta, v tis. Kč

Tržby za prodej zboží, výkony Náklady na prodané zboží, výk. spotřeba Osobní náklady Zisk před odpisy, úroky a zdaněním Odpisy dlouhodob. hm. a nehm. majetku Zisk před úroky a zdaněním Nákladové úroky Zisk před zdaněním Daň z příjmů za běžnou činnost Zisk po zdanění Zdroj: Vlastní práce

2013 681 169 609 986 61 875 9 307 2 116 7 191 0 7 191 1 366 5 825

2014 693 692 621 201 72 773 -282 2 155 -2 437 0 -2 437 0 -2 437

2015 730 870 654 494 74 228 2 148 2 270 -123 0 -123 0 -123

2016 782 789 700 988 75 713 6 089 2 432 3 657 0 3 657 695 2 962

2017 815 195 730 007 77 227 7 961 2 532 5 429 0 5 429 1 031 4 397

Vlastní práce

71

U pesimistické varianty se firma pohybuje na obratu o zhruba 300 milionů Kč níže než v případě varianty optimistické. V letech 2014 a 2015 se vinou investičních výdajů na jižní Moravě dostane do ztráty.

Výkaz peněžních toků 2013–2017 Tabulka 49: Plánový výkaz peněžních toků 2013-2017, optimistická varianta, v tis. Kč

Stav PP na začátku účetního období Výsledek hospodaření za účetní období Účetní odpisy hm. a nehm. majetku Změna stavu zásob Změna stavu pohledávek Změna stavu krátkodobých závazků Změna stavu časového rozlišení aktiv Změna stavu časového rozlišení pasiv Čistý peněžní tok z provoz. činnosti Změna stavu dl. nehm. a hm. majetku Změna stavu dl. finančního majetku Čistý peněžní tok z invest. činnosti Změna stavu dlouhodobých závazků Změna stavu krát. úvěrů a fin. výpomocí Změna stavu středně a dlouhodob. úvěrů Změna stavu VK z vybraných operací Čistý peněžní tok z finanční činnosti Čistý peněžní tok Stav PP na konci účetního období

2013

2014

2015

2016

2017

5 548 7 519 2 181 -475 2 229 810 0 0 12 264 -2 342 0 -2 342

15 469 4 239 2 391 -4 620 268 7 873 0 0 10 149 -2 568 0 -2 568

23 051 11 518 2 711 - 7 046 -879 12 005 0 0 18 309 -2 912 0 -2 912

38 449 21 245 3 124 -9 105 -1 852 15 514 0 0 28 926 -3 356 0 -3 356

64 019 28 019 3 427 -6 664 -696 11 355 0 0 35 440 -3 681 0 -3 681

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

9 921

7 582

15 398

25 570

31 759

15 469

23 051

38 449

64 019

95 778


Cash flow u optimistické varianty neskýtá žádný problém. Vysoce pozitivní provozní cash flow a mírně negativní investiční cash flow, podobně jako u realistické varianty. Firma by měla dosahovat vysokého stavu peněžních prostředků, které jí dává prostor k potenciální další investici.

72


Tabulka 50: Plánový výkaz peněžních toků 2013-2017, pesimistická varianta, v tis. Kč

2013

2014

2015

2016

2017

Stav PP na začátku účetního období

5 548

13 450

13 503

16 252

22 306

Výsledek hospodaření za účetní období Účetní odpisy hm. a nehm. majetku Změna stavu zásob Změna stavu pohledávek Změna stavu krátkodobých závazků Změna stavu časového rozlišení aktiv Změna stavu časového rozlišení pasiv Čistý peněžní tok z provoz. činnosti Změna stavu dl. nehm. a hm. majetku Změna stavu dl. finančního majetku Čistý peněžní tok z invest. činnosti

5 825 2 116 951 2 903 -1 620 0 0 10 174 -2 273 0 -2 273

-2 437 2 155 -857 2 047 1 459 0 0 2 368 -2 315 0 -2 315

-123 2 270 -2 543 1 250 4 333 0 0 5 187 -2 439 0 -2 439

2 962 2 432 -3 551 773 6 050 0 0 8 667 -2 612 0 -2 612

4 397 2 532 -2 216 1 406 3 777 0 0 9 896 -2 720 0 -2 720

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

7 902

53

2 749

6 055

7 176

13 450

13 503

16 252

22 306

29 482

Změna stavu dlouhodobých závazků Změna stavu krát. úvěrů a fin. výpomocí Změna stavu středně a dlouhodob. úvěrů Změna stavu VK z vybraných operací Čistý peněžní tok z finanční činnosti Čistý peněžní tok Stav PP na konci účetního období Zdroj: Vlastní práce

Pesimistická varianta výkazu peněžních toků vykazuje nižší cash flow než u výše uvedených variant. Nicméně ani v tomto případě se firma nedostává do záporných čísel a nemusí se bát provozních problémů.

Vlastní práce

73

Rozvaha 2013–2017 Tabulka 51: Plánová rozvaha 2013-2017, optimistická varianta, v tis. Kč

2013 AKTIVA CELKEM B. C. C.I. C.II. C.III. C.IV. D.I.

Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení



2014

2015

2016

2017

112 033 124 145 147 668 184 427 223 801 4 891 5 068 5 269 5 501 5 755 95 991 107 925 131 247 167 774 206 894 48 015 52 636 59 682 68 787 75 451 9 810 7 358 4 906 2 454 0 22 696 24 880 28 211 32 514 35 665 15 469 23 051 38 449 61 019 95 778 11 152 11 152 11 152 11 152 11 152 112 033 124 145 147 668 184 427 223 801 30 222 34 461 45 979 67 224 95 243 200 200 200 200 200 0 0 0 0 0 20 20 20 20 20 22 483 30 002 34 241 45 759 67 004 7 519 4 239 11 518 21 245 28 019 81 811 89 684 101 689 117 202 128 558 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 81 811 89 684 101 689 117 202 128 558 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0


Podobně jako u realistické varianty vidíme dominantní podíl oběžného majetku na straně aktiv. Na straně pasiv si můžeme všimnout vyrovnávání podílu vlastního a cizího kapitálu. Z hodnoty koeficientu samofinancování 0,27 v roce 2013 se firma dostává na hodnotu 0,47 v roce 2017. U uvedené varianty je vidět, že firma by takřka zdvojnásobila svůj majetek oproti roku 2012, kdy majetek společnosti činil 103 milionů Kč.

74


Tabulka 52: Plánová rozvaha 2013-2017, pesimistická varianta, v tis. Kč

2013 AKTIVA CELKEM

2014

2015

2016

2017

107 909 106 931 111 141 120 154 128 327

B. C. C.I. C.II. C.III. C.IV.

Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek

4 886 91 871 46 589 9 810 22 022 13 450

5 046 90 734 47 446 7 358 22 427 13 503

5 214 5 394 5 582 94 775 103 607 111 593 49 989 53 540 55 756 4 906 2 454 0 23 629 25 307 26 355 16 252 22 306 29 482

D.I.

Časové rozlišení

11 152

11 152

11 152


PASIVA CELKEM 107 909 106 931 111 141 120 154 128 327 Vlastní kapitál 28 528 26 091 25 968 28 930 33 327 Základní kapitál 200 200 200 200 200 Kapitálové fondy 0 0 0 0 0 Rezervní fond, nedělitelný fond aj. 20 20 20 20 20 VH minulých let 22 483 28 308 25 871 25 748 28 710 VH běžného účetního období 5 825 -2 437 -123 2 962 4 397 Cizí zdroje 79 381 80 840 85 173 91 223 95 000 Rezervy 0 0 0 0 0 Dlouhodobé závazky 0 0 0 0 0 Krátkodobé závazky 79 381 80 840 85 173 91 223 95 000 Bankovní úvěry a výpomoci 0 0 0 0 0 Časové rozlišení 0 0 0 0 0

11 152

11 152


Pesimistická varianta neukazuje tak razantní zvýšení majetku společnosti jako varianta optimistická, nicméně i zde můžeme vidět patrný nárůst celkových aktiv, vyjma roku 2014.

Vlastní práce

75

Plán financování investice Tabulka 53: Plán financování investice, optimistická varianta, v tis. Kč


2013

2014

22 483 0 7 519

30 002 13 292 4 239

2015 34 241 13 558 11 518

2016

2017

45 759 13 829 21 245

67 004 14 106 28 019


Tabulka 54: Plán financování investice, pesimistická varianta, v tis. Kč


2013

2014

22 483 0 5 825

28 308 13 292 -2 437

2015 25 871 13 558 -123

2016 25 748 13 829 2 962

2017 28 710 14 106 4 397


Optimistická varianta podobně jako realistická neskýtá žádné problémy s financováním investičního záměru. V případě pesimistické se firma v prvních dvou letech investice dostává do ztráty. Ztráta bude kryta z výsledku hospodaření minulých let. Z tabulky je patrné, že ani v případě pesimistické varianty by nemělo dojít k problémům s nedostatkem zdrojů.

76


4.4 Optimální kapitálová struktura Ke kvantifikaci optimální kapitálové struktury bude využita její klasická teorie, která kromě úrokového zatížení uvažuje také náklady finanční tísně. K alespoň přibližné odpovědi na otázku optimální kapitálové struktury jsem vycházel z dostupných informací ze strany společnosti. V tabulkách č. 55 a 56 budu demonstrovat výpočet průměrných nákladů na kapitál při různých mírách zadlužení podniku. Z tabulky č. 6 je zřejmé, že náklady na vlastní kapitál společnosti činí 20 %. Odhad nákladů cizího kapitálu při různých mírách zadlužení je velmi složitou záležitostí, takřka nemožnou. Na základě úrokových sazeb, za něž banky poskytují podnikatelské úvěry, jsem se pokusil vytvořit model, který by nejlépe vystihoval skutečnost. Základní úrokovou sazbu při nulovém zadlužení podniku, jsem na základě aktuální nabídky podnikatelských úvěrů stanovil na 6 %. Při zvyšování zadluženosti podniku bude docházet k exponenciálnímu zvyšování jak nákladů na cizí, tak na vlastní kapitál. Vedení společnosti, pokud možno, odmítá k provozu podniku využívání cizího zpoplatněného kapitálu. Lze tak říci, že zastává teorii hierarchického pořádku, která tvrdí, že nejvyšší management dává na prvním místě přednost financování z vlastních zdrojů. Cizí zdroje zapojí až v případě, že „dojdou síly“ samofinancování. V následující tabulce je vytvořeno deset variant zadlužení pro společnost XY. Ke každé variantě jsou stanoveny náklady na cizí a vlastní kapitál, na jejichž základě jsou vypočteny průměrné náklady na kapitál. Přehnaně vysoké náklady na vlastní kapitál při vyšším zadlužení ilustrují negativní pohled vedení společnosti na využívání cizího zpoplatněného kapitálu. V obou modelech zanedbávám kontokorentní úvěry k běžným účtům. Hodnota cizích nákladů na kapitál je uvedena brutto. Při výpočtu průměrných nákladů kapitálu uvažuji vliv daňového štítu. Sazba daně činí 19 %.

Vlastní práce

77

Tabulka 55: Optimální kapitálová struktura společnosti XY

Varianta I II III IV V VI VII VIII IX X

Podíl kapitálu v % Náklady kapitálu v %

D E D E D

0% 100% 10% 90% 20%

6,0% 20,0% 6,0% 22,0% 6,5%

E D E

80% 30% 70%

25,0% 7,0% 29,0%

D E D E D E D E

40% 60% 50% 50% 60% 40% 70% 30%

D E D E

80% 20% 90% 10%

8,0% 34,0% 9,5% 40,0% 11,0% 47,0% 13,0% 55,0% 16,0% 65,0% 20,0% 80,0%

Průměrné náklady kapitálu 20,0% 20,4% 21,3% 22,4% 23,6% 24,8% 25,4% 25,6% 25,8% 26,0%

Zdroj: Valach, 2006; vlastní práce

Z tabulky je patrné, že již při nepatrném zvyšování zadlužení podniku se projevuje efekt nákladů finanční tísně ve formě zvýšení požadované výnosnosti vlastního kapitálu. Nejnižší průměrné náklady tak nastávají při nulovém úrokovém zatížení ve výši nákladů na vlastní kapitál. Tabulka je přehledně znázorněna na následujícím grafu. Křivka „Ne“ znázorňuje náklady na vlastní kapitál, křivka „Nd“ náklady na cizí kapitál, křivka „wacc“ pak průměrné náklady kapitálu.

78


90,0%

Průměrné náklady kapitálu

80,0% 70,0% 60,0% 50,0%

Nd

40,0%

Ne

30,0%

wacc

20,0% 10,0% 0,0% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% Zadlužení podniku Obrázek 5: Optimální kapitálová struktura společnosti XY

Vidíme zde značný vliv nákladů na vlastní kapitál, který zapříčinil rostoucí křivku průměrných nákladů od samého počátku růstu zadlužení.

Vlastní práce

79

Pro srovnání jsem vytvořil druhou tabulku o deseti variantách zadlužení, při níž by se vedení společnosti tolik nebránilo využití zpoplatněného kapitálu. Tabulka 56: Optimální kapitálová struktura, klasická teorie, předpoklad využití ZCK

Varianta D I E D II E III IV V VI VII VIII IX X

D E D E D E D E D E D E D E D E

Podíl kapitálu v % Náklady kapitálu v % Průměrné náklady kapitálu 0% 6,0% 20,0% 100% 20,0% 10% 6,0% 18,5% 90% 20,0% 6,5% 20% 17,9% 80% 21,0% 30% 7,0% 17,1% 70% 22,0% 40% 8,0% 17,0% 60% 24,0% 9,5% 50% 17,3% 50% 27,0% 60% 12,0% 18,2% 40% 31,0% 15,0% 70% 19,3% 30% 36,0% 80% 19,0% 20,7% 20% 42,0% 90% 25,0% 23,2% 10% 50,0%

Zdroj: Valach, 2006; vlastní práce

V tabulce můžeme vidět, že při tomto pohledu vedení společnosti dochází k nejnižšímu kapitálovému zatížení při rozložení 40 % cizího kapitálu a 60 % vlastního kapitálu. Je patrné, že průměrné náklady této varianty jsou o něco nižší, než při stoprocentním využívání vlastních zdrojů. V této souvislosti je nutné zmínit, že se nejedná o dogmatický výpočet. Vše se odvíjí od stanovení nákladů kapitálu při různém stupni zadlužení. Ty, jak již bylo řečeno, nemohou být nikdy stanoveny přesně. Tabulka je přehledně znázorněna na následujícím grafu.

80


Průměrné náklady kapitálu

60,0% 50,0% 40,0% Nd

30,0%

Ne 20,0%

wacc

10,0% 0,0% 0%

10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% Zadlužení podniku

Obrázek 6: Optimální kapitálová struktura společnosti XY, předpoklad využití ZCK

Snížení požadované výnosnosti vlastního kapitálu zapříčinilo dle klasické teorie snížení průměrných nákladů na kapitál. Optimum nastává při 40% zadlužení podniku. Vlivem daňového štítu se křivka průměrných nákladů na kapitál dostala pod křivku nákladů na cizí kapitál. Následující tabulka znázorňuje, kolik by činily průměrné náklady kapitálu v roce 2014, pokud by se společnost rozhodla financovat první rok svého investičního záměru úvěrem při realistické, optimistické a pesimistické variantě. Model koresponduje s výšemi nákladů na cizí a vlastní kapitál z tabulky č. 56 při dané míře zadlužení. Výše úvěru činí 13 000 000 Kč, úvěr bude poskytován se splatností 10 let a fixní úrokovou sazbou. Budu předpokládat, že firmě bude úvěr udělen k 1. 1. 2014.

Vlastní práce

81

Tabulka 57: Průměrné náklady kapitálu při krytí investice úvěrem v roce 2014

realistická optimistická pesimistická C

42 366

43 222

41 528

E

29 366

30 222

28 528

D

13 000

13 000

13 000

zadlužení

30,7%

30,1%

31,3%

re

22,0%

22,0%

22,0%

rd

7,0%

7,0%

7,0%

19,0%

19,0%

19,0%

16,99%

17,09%

16,89%

t WACC Zdroj: Vlastní práce

Řádek E vyjadřuje výši vlastního kapitálu k 31. 12. 2013 při dané variantě vývoje tržeb. D vyjadřuje výši cizího kapitálu (výši úvěru). Řádek C znázorňuje součet E+D, tedy celkový úročený kapitál. Na základě těchto údajů byl vypočten poměr zadlužení podniku, který by činil 30–31 % dle varianty. Náklady na cizí a vlastní kapitál vycházejí z modelu výpočtu optimální kapitálové struktury, který je znázorněn v tabulce č. 56. Jak vidno, při využití úvěru se průměrné náklady kapitálu společnosti sníží cca o 3 % oproti situaci, kdy firma využila ke krytí investičního projektu ryze vlastní zdroje.

82

Diskuse výsledků a navrhovaná doporučení

5 Diskuse výsledků a navrhovaná doporučení Společnost XY je významnou pražskou firmou zabývající se velkoobchodní činností v potravinářském odvětví. V rámci diplomové práce bylo úkolem zhodnotit finanční situaci podniku, jeho perspektivu, vyhodnocení investičního záměru, sestavení dlouhodobého plánu a následné navržení optimální kapitálové struktury. V prvním bodě, kterým byla finanční analýza a hodnocení ekonomické výkonnosti podniku, byla zjištěna nižší likvidita, než jsou doporučená minima. Vzhledem k postavení společnosti však nedochází k žádným provozním problémům a hodnoty likvidity můžeme v případě sledovaného podniku považovat za dostatečné. Tento názor podpořil fakt, že si firma drží průměrnou dobu splatnosti závazků několikanásobně vyšší než průměrnou dobu

splatnosti

pohledávek.

V případě

rentability

podniku

byly

zaznamenány

nadprůměrné hodnoty ve srovnání s ostatními podniky v odvětví, co se týče ukazatele rentability vlastního kapitálu. Naopak zisková marže ROS vyšla velmi nízko, když se po celou dobu sledovaného období 2007–2012 pohybovala maximálně na úrovni 1 %. Vysvětlením k tomuto údaji může být fakt, že společnost vyplácí podíl na zisku svému vlastníkovi ve formě mezd. Ukazatele zadluženosti ukázaly vysoký poměr zadlužení podniku. Firma, ač využívá zpoplatněné cizí zdroje jen okrajově, naopak ve velké míře využívá k financování podniku bezplatné závazky z obchodního styku. Vzhledem k tomuto faktu měla firma v části sledovaného období záporný čistý pracovní kapitál. Klíčový ukazatel ekonomické výkonnosti EVA vychází podniku pozitivní. Výjimkou byl rok 2010, kdy se promítly důsledky finanční krize poklesem tržeb. Zároveň firma zaměstnávala vyšší počet zaměstnanců, tudíž měla výrazně vyšší osobní náklady než v předchozích letech. Ve druhé části práce bylo v rámci strategické analýzy provedeno hodnocení perspektivy podniku a odhad budoucích tržeb. Bylo zjištěno, že tržby společnosti měly vyšší korelační koeficient s vývojem HDP než s vývojem tržeb na trhu velkoobchodu. Důvodem je, že tržby byly srovnávány s celým velkoobchodním trhem. Neexistují oddělené údaje o tržbách velkoobchodní činnosti, která se zabývá poskytováním služeb v gastronomii. V rámci hodnocení perspektivy podniku byla zjištěna nadprůměrná atraktivita trhu a také konkurenční síla podniku. Podnik tak byl zařazen do skupiny podniků s jednoznačnou perspektivou. Nedílnou součástí strategické analýzy byla rovněž SWOT analýza, která ukázala jako vhodnou strategii využití silných stránek a příležitostí.


83

V rámci strategické analýzy byl představen a zhodnocen investiční záměr společnosti. Od roku 2014 chce firma expandovat do Jihomoravského kraje. Byly určeny investiční náklady, odhad tržního podílu a poté bylo realizováno samotné hodnocení rentability projektu. Pomocí metody současné hodnoty a doby návratnosti bylo společnosti doporučeno investiční záměr uskutečnit. Diskutabilním bodem v rámci investičního projektu je zajištění dopravy v rámci Jihomoravského kraje. Firma rozhodla, že nákladní automobily zajišťující rozvoz zboží do gastronomických provozů z meziskladu, budou v první fázi řešeny pronájmem. Jak bylo uvedeno, jedná se o pět dodávek do 3,5 t. Odhad nákladů ročního pronájmu činí 13 milionů korun. Dle mého názoru by společnost v případě úspěšné expanze na trh Jihomoravského kraje měla přistoupit k nákupu vlastních vozidel. Provozní náklady na pět rozvážkových vozidel by neměly dosáhnout na zmíněnou roční částku za pronájem. Společnosti by se tak mohly snížit roční náklady, což by mělo za následek zkrácení doby návratnosti investičního projektu. Ušetřené náklady by také kompenzovaly nižší tržby v rámci pesimistické varianty, která by tak dosáhla požadované výnosnosti dříve než po uvedených 14–15 letech. Dalším krokem vlastní práce bylo sestavení dlouhodobého finančního plánu podniku na období 2013–2017, který v sobě od roku 2014 zahrnoval plánovanou expanzi na jižní Moravu. Dlouhodobý finanční plán byl vytvořen ve třech variantách: realistické, optimistické a pesimistické. Na základě předpokládaného vývoje HDP v České republice byla stanovena prognóza tržeb společnosti pro Prahu a následně sloučena s plánovými tržbami v Jihomoravském kraji. Prognóza tržeb byla prováděna zvlášť pro každou oblast. Důvodem bylo východisko vysokého korelačního koeficientu, který měly pražské tržby s vývojem HDP ČR. Tržby v Jihomoravském kraji byly stanoveny na základě odborného odhadu vývoje tržního podílu. Převod tržního podílu na tržby byl proveden na základě průměrné tržby jednoho gastronomického zařízení za rok. Na základě prognózy tržeb byly dále kalkulovány další generátory hodnoty nutné k sestavení dlouhodobého plánu. Mezi ně patří investice do dlouhodobého majetku, stanovení provozně nutného kapitálu, osobních nákladů a nákladů na prodané zboží a výkonové spotřeby. V rámci realistické varianty by mělo dojít k poklesu zisku společnosti v prvních dvou letech investice (2014 a 2015). V dalších dvou letech by se měla firma díky zisku v Jihomoravském kraji dostat nad původní hodnoty čistého zisku, které dosahovala do roku 2012. Je nutno podotknout, že vedení firmy bude zřejmě nadále uplatňovat výplatu vlastníkovi ve formě mzdy. Dá se tak předpokládat, že čistý zisk se bude pohybovat níže, než uvádí dlouhodobý plán. Pokud ale bude chtít firma nadále financovat provoz výhradně z vlastních zdrojů, bude muset přinejmenším v úvodních letech

84


životnosti investičního projektu ponechávat výsledek hospodaření na vyšší úrovni. Nevyplacený zisk se poté přemění do fondů nebo výsledku hospodaření minulých let. Co se týče strany aktiv, v rámci dlouhodobého plánu jsem ponechával veškerý zisk ve formě krátkodobého finančního majetku. Je zřejmé, že přebytečné finanční prostředky nebudou ponechávány na běžném účtu a budou různě investovány či vypláceny vlastníkovi. Z plánové rozvahy realistické varianty je vidět, že firma nebude výrazně navyšovat dlouhodobý majetek nad stávající úroveň. Investice do dlouhodobého majetku se budou pohybovat lehce nad úrovní amortizace. Plánové

výkazy

optimistické

varianty

ukazují

velmi

pozitivní

pohled

na dlouhodobý plán. V prvním roce investice dojde k velmi malému poklesu zisku. V roce 2017 by pak firma měla zaznamenat zisk ve výši 28 milionů Kč, jenž je zhruba čtyřikrát vyšší než zisk v roce 2012. Také optimistická varianta zachovává stabilní výši dlouhodobého majetku. U pesimistické varianty vývoje tržeb se firma dostane do ztráty v letech 2014 a 2015. Tato ztráta bude kryta z výsledku hospodaření minulých let. Vzhledem k vysoké „zásobě“ této položky pasiv by se však firma v žádném případě neměla dostat do provozních problémů. V poslední části byla provedena analýza optimální kapitálové struktury. Vzhledem k postoji společnosti hradit veškeré náklady z vlastních zdrojů a vyhnout se tak zpoplatněnému cizímu kapitálu byla v prvním kroku vytvořena tabulka optimální kapitálové struktury, která koresponduje s výše uvedeným postojem. Tento postoj je pro společnost na první pohled nákladný. V případě využití cizích zdrojů by se společnosti snížily náklady na kapitál a tvořila by vyšší ekonomickou hodnotu. Tato varianta byla vytvořena ve druhém kroku. Na základě šetření na bankovním trhu byl stanoven vývoj výše úrokové sazby pro společnost XY při daném stupni zadlužení. Výsledkem bylo snížení průměrných nákladů na kapitál. Kapitálového optima bylo dosaženo při zadlužení 40 %. Na základě tohoto modelu byla vytvořena fiktivní situace, v níž by společnost kryla náklady na investiční projekt ve výši 13 milionů Kč úvěrem. Bylo zjištěno, že firmě by se snížily náklady cca o 3 % oproti stoprocentnímu krytí vlastními prostředky. Je předmětem diskuse, zda se společnosti vyplatí využití cizích zdrojů. Snížení průměrných nákladů při využití cizího kapitálu není příliš vysoké. Navíc je zřejmé, že společnost by při využití úvěru musela vynaložit další výdaje spojené s prokazováním prosperity podniku, dále poplatky za vedení úvěru atd. Dále by bylo vhodné zmínit, že firma pracuje ve vysokém zadlužení díky bezplatným obchodním úvěrům (zadlužení činilo 78 % v roce 2012). Lze se domnívat, že tuto pozici má firma právě díky své politice


85

financování. Další prohlubování dluhu by mohlo společnosti poškodit image, případně by došlo ke snížení ratingu a dostala by se do problémů se závazky z obchodního styku, které tvoří hlavní složku celkových pasiv. Z výše uvedených důvodů doporučuji společnosti XY následovat svoji dosavadní strategii financování vlastním kapitálem v kombinaci s obchodními úvěry.

86

Závěr

6 Závěr Diplomová práce se zabývala návrhem optimální kapitálové struktury podniku v návaznosti na dlouhodobý finanční plán. Dlouhodobý finanční plán zahrnoval investiční záměr ve formě expanze společnosti do Jihomoravského kraje. V úvodní kapitole došlo k představení odvětví velkoobchodu a samotné společnosti. Literární rešerše rozebraly vybranou metodiku ke splnění výše uvedených cílů. V úvodní části vlastní práce byla zhodnocena ekonomická výkonnost podniku, v rámci níž došlo mimo jiné k výpočtu průměrných nákladů na kapitál. Strategická analýza analyzovala relevantní trh a konkurenci, prokázala vysokou perspektivu podniku a stanovila prognózu tržeb. Dále došlo ke zhodnocení investičního projektu. Projekt splnil požadovanou výnosnost stanovenou diskontní sazbou na úrovni průměrných nákladů na kapitál a na základě toho byl schválen. Poté byl vytvořen dlouhodobý finanční plán, který zahrnoval zmíněnou investici. Dlouhodobý finanční plán byl vytvořen ve třech variantách dle výše prognózy tržeb. Na základě rozhodnutí nejvyššího managementu firmy byl chod firmy, a také investiční záměr v dlouhodobém plánu, financován výhradně z vlastních zdrojů. Plánové účetní výkazy ve všech třech variantách vyšly pro podnik pozitivně. Při pesimistickém vývoji tržeb došlo k nepatrné ztrátě, kterou firma snadno dokázala pokrýt z minulých výsledků hospodaření. V poslední části diplomové práce jsem se zabýval návrhem optimální kapitálové struktury dané společnosti. Byl vytvořen model nákladů na kapitál, v němž by firma připustila využití cizích zdrojů. Na jeho základě byl vytvořen další model, kdy by firma financovala třináctimilionový náklad na investici v jejím prvním roce existence. Došel jsem k závěru, že by se při využití tohoto kapitálu firmě snížily průměrné náklady na kapitál o zhruba tři procentní body. Následně došlo ke kritickému zhodnocení využití úvěru. Firmě by se při využití cizího kapitálu mohly zvýšit náklady ve formě dodatečných nákladů na prokázání prosperity, případně by mohlo dojít ke snížení jeho důvěryhodnosti a likvidity. Tento fakt by pro firmu byl velmi negativní, protože ve značném množství využívá neúročený cizí kapitál ve formě krátkodobých obchodních úvěrů. Na základě kritického zhodnocení byl stanoven závěr, že by firma neměla tyto cizí zdroje využívat a pokračovat v zaběhlé finanční politice.

Zdroje literatury

87

7 Zdroje literatury Knižní zdroje [1] FOTR, J. – SOUČEK, I. Investiční rozhodování a řízení projektů: jak připravovat, financovat a hodnotit projekty, řídit jejich riziko a vytvářet portfolio projektů. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 408 s. ISBN 978-80-247-3293-0. [2] HILL, T. Operations management. 2. vyd. Basingstoke [u.a.]: Palgrave Macmillan, 2005. 764 s. ISBN 978-1-403-93466-6. [3] HRDÝ, M., HOROVÁ, M. Strategické finanční řízení a investiční rozhodování. 2. vyd. Praha: Bilance, 2011. 275 s. ISBN 978-80-86371-55-9 [4] JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing, Strategie a trendy. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 272 s. ISBN 978-80-247-2690-8 [5] KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. 811 s. 1 CDROM. ISBN 978-80-7400-194-9. [6] KOMÁRKOVÁ, Ivana. Dopady vstupu ČR do EU na české malé a střední podniky. Brno, 2007. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. [7] LANDA, M. Finanční plánování a likvidita. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 180 s. ISBN 978-80-251-1492-6. [8] MAŘÍK, M. a kol. Metody oceňování podniku, Proces ocenění – základní metody a postupy. 3. vyd. Praha: Ekopress, 2011. 494 s. ISBN 978-80-86929-67-5. [9] SYNEK, M. Manažerská ekonomika. Praha: Grada, 2011. 480 s. ISBN 978-80-2473494-1. [10] VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 465 s. ISBN 80-86929-01-9

Internetové zdroje [11] Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU [online]. 2005 [cit. 2013-10-31]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/cz/infa.html

88

Zdroje literatury

[12] Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA – metodika. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU [online]. 2005 [cit. 2013-10-31]. Dostupné z:http://www.mpo.cz/cz/infa-cznace-metodika.pdf [13] Společnost s ručením omezeným. OBČANSKÝ ZÁKONÍK [online]. 2013 [cit. 2013-1030]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/obchodni-korporace/konkretnizmeny/spolecnost-s-rucenim-omezenym/ [14] Když se řekne WACC aneb kolik musíte nejméně vydělat. BUSINESSVIZE [online]. 2011 [cit. 2013-10-31]. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/financnianalyza/kdyz-se-rekne-wacc-aneb-kolik-musite-nejmene-vydelat [15] WACC - vážené průměrné náklady kapitálu. KM PROGRESS [online]. 2012 [cit. 201310-31]. Dostupné z: http://www.kmprogress.cz/index.php/clanky/12-wacc-vazeneprumerne-naklady-kapitalu [16] O nás. Bidvest [online]. 2013 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.bidvest.cz/onas/ [17] Co je MAKRO?. MAKRO.cz [online]. [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.makro.cz/public/Domu/Co-je-MAKRO [18] Profil společnosti. DIOS Trading, spol. s r.o. [online]. 2007 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://velkoobchod.dios.cz/profil-spolecnosti.php [19] O společnosti. JIP prodejny [online]. 2010 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.jip-napoje.cz/o-spolecnosti [20] Aktuální prognóza ČNB. ČNB [online]. 2013 [cit. 2013-11-12]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/ [21] Obchod, pohostinství, ubytování - časové řady - Vybrané finanční ukazatele - roční Klasifikace NACE Rev. 2 (CZ-NACE). Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-1101]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/i/tab_3_malavfucr/$File/malavfucr130628_03.xls [22] HDP 2013, vývoj HDP v ČR, vývoj HDP meziročně v %. KurzyCZ [online]. 2013 [cit. 2013-11-01]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/?G=3&A=2&page=1 [23] Inflace - druhy, definice, tabulky. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-1101]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace [24] Výnos desetiletého státního dluhopisu (maastrichtské kriterium) – ekonomika ČNB. KurzyCZ [online]. 2013 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace

Zdroje literatury

[25] Kontokorentní úvěry k běžným účtům. Peníze.cz [online]. 2013 [cit. 2013-12-11]. Dostupné z: http://www.penize.cz/srovnani/kontokorentni-uvery

89

90

Seznam tabulek a obrázků

8 Seznam tabulek a obrázků Tabulky Tabulka 1: Ukazatele rentability...................................................................................................................37 Tabulka 2: Ukazatele likvidity .......................................................................................................................38 Tabulka 3: Ukazatele aktivity.........................................................................................................................39 Tabulka 4: Ukazatele zadluženosti ..............................................................................................................39 Tabulka 5: Čistý pracovní kapitál .................................................................................................................40 Tabulka 6: Výpočet WACC ...............................................................................................................................41 Tabulka 7: EVA .....................................................................................................................................................41 Tabulka 8: Výnosnost čistých aktiv .............................................................................................................42 Tabulka 9: Výnosnost hrubých aktiv ..........................................................................................................42 Tabulka 10: Vývoj - HDP a velkoobchod bez motorových vozidel .................................................44 Tabulka 11: Korelační koeficient - vstupní údaje, mil. Kč ..................................................................45 Tabulka 12: Korelační koeficient..................................................................................................................45 Tabulka 13: Analýza atraktivity trhu ..........................................................................................................46 Tabulka 14: Tržní podíl ....................................................................................................................................47 Tabulka 15: Konkurenční síla ........................................................................................................................49 Tabulka 16: SWOT analýza .............................................................................................................................51 Tabulka 17: Investiční náklady .....................................................................................................................52 Tabulka 18: Odhad tržního podílu v JmK ..................................................................................................53 Tabulka 19: Prognóza vývoje tržeb společnosti XY v Jihomoravském kraji, v tis. Kč.............54 Tabulka 20: ČSH, realistická varianta, v tis. Kč .......................................................................................55 Tabulka 21: ČSH, optimistická varianta, v Kč ..........................................................................................56 Tabulka 22: ČSH, pesimistická varianta 2014-2018, v Kč..................................................................56 Tabulka 23: ČSH, pesimistická varianta 2019-2023, v Kč..................................................................56 Tabulka 24: Doba splatnosti, realistická varianta, v Kč ......................................................................57 Tabulka 25: Doba splatnosti, optimistická varianta, v Kč ..................................................................57 Tabulka 26: Doba splatnosti, pesimistická varianta 2014-2018, v Kč ..........................................57 Tabulka 27: Doba splatnosti, pesimistická varianta 2019-2021, v Kč ..........................................58 Tabulka 28: Prognóza vývoje tržeb společnosti XY v Praze, v tis. Kč ............................................59 Tabulka 29: Prognóza vývoje celkových tržeb společnosti XY, v tis. Kč.......................................59 Tabulka 30: Generátor 2: Provozně nutný kapitál 2007-2012, v tis. Kč ......................................60


91

Tabulka 31: Provozně nutný kapitál 2013-2017, realistická varianta, v tis. Kč ....................... 61 Tabulka 32: Provozně nutný kapitál 2013-2017, optimistická varianta, v tis. Kč ................... 62 Tabulka 33: Provozně nutný kapitál 2013-2017, pesimistická varianta, v tis. Kč................... 62 Tabulka 34: Osobní náklady na 1 zaměstnance 2007-2012, v tis. Kč ........................................... 63 Tabulka 35: Osobní náklady na 1 zaměstnance 2013-2017, v tis. Kč ........................................... 63 Tabulka 36: Náklady na prodané zboží + výk. spotř. 2013-2017, real. varianta, v tis. Kč .... 64 Tabulka 37: Náklady na prodané zboží + výk. spotř. 2013-2017, opt. varianta, v tis. Kč ..... 64 Tabulka 38: Náklady na prodané zboží + výk. spotř. 2013-2017, pes. varianta, v tis. Kč ..... 64 Tabulka 39: Dlouhodobý majetek 2007-2012, v tis. Kč ...................................................................... 64 Tabulka 40: Dlouhodobý majetek 2013-2017, realistická varianta, v tis. Kč ............................ 65 Tabulka 41: Dlouhodobý majetek 2013-2017, optimistická varianta, v tis. Kč ........................ 65 Tabulka 42: Dlouhodobý majetek 2013-2017, pesimistická varianta, v tis. Kč ........................ 65 Tabulka 43: Plánový výkaz zisku a ztráty 2013-2017, realistická varianta, v tis. Kč ............. 66 Tabulka 44: Plánový výkaz peněžních toků 2013-2017, realistická varianta, v tis. Kč ......... 67 Tabulka 45: Plánová rozvaha 2013-2017, realistická varianta, v tis. Kč ..................................... 68 Tabulka 46: Plán financování investice, realistická varianta, v tis. Kč ......................................... 69 Tabulka 47: Plánový výkaz zisku a ztráty 2013-2017, optimistická varianta, v tis. Kč......... 70 Tabulka 48: Plánový výkaz zisku a ztráty 2013-2017, pesimistická varianta, v tis. Kč ........ 70 Tabulka 49: Plánový výkaz peněžních toků 2013-2017, optimistická varianta, v tis. Kč..... 71 Tabulka 50: Plánový výkaz peněžních toků 2013-2017, pesimistická varianta, v tis. Kč .... 72 Tabulka 51: Plánová rozvaha 2013-2017, optimistická varianta, v tis. Kč................................. 73 Tabulka 52: Plánová rozvaha 2013-2017, pesimistická varianta, v tis. Kč ................................ 74 Tabulka 53: Plán financování investice, optimistická varianta, v tis. Kč ..................................... 75 Tabulka 54: Plán financování investice, pesimistická varianta, v tis. Kč ..................................... 75 Tabulka 55: Optimální kapitálová struktura společnosti XY............................................................ 77 Tabulka 56: Optimální kapitálová struktura, klasická teorie, předpoklad využití ZCK ........ 79 Tabulka 57: Průměrné náklady kapitálu při krytí investice úvěrem ............................................ 81

92


Obrázky Obrázek 1: Optimální kapitálová struktura .............................................................................................31 Obrázek 2: Hodnocení perspektivnosti podniku ...................................................................................50 Obrázek 3: Prognóza tržeb v Jihomoravském kraji, v tis. Kč ............................................................54 Obrázek 4: Tržby společnosti XY 2006-2017, v tis. Kč ........................................................................60 Obrázek 5: Optimální kapitálová struktura společnosti XY ..............................................................78 Obrázek 6: Optimální kapitálová struktura společnosti XY, předpoklad využití ZCK ............80

Přílohy

9 Přílohy Příloha č. 1: Účetní výkazy společnosti XY, 2007 Příloha č. 2: Účetní výkazy společnosti XY, 2008 Příloha č. 3: Účetní výkazy společnosti XY, 2009 Příloha č. 4: Účetní výkazy společnosti XY, 2010 Příloha č. 5: Účetní výkazy společnosti XY, 2011 Příloha č. 6: Účetní výkazy společnosti XY, 2012 Příloha č. 7: Výkaz peněžních toků 2007–2012 Příloha č. 8: Horizontální analýza rozvahy 2007–2012 Příloha č. 9: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty 2007–2012 Příloha č. 10: Vertikální analýza rozvahy 2007–2012 Příloha č. 11: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty 2007–2012 Příloha č. 12: Použité matematické vzorce Příloha č. 13: Metodika sestavení plánových účetních výkazů Příloha č. 14: Srovnání ukazatele ROE s odvětvím velkoobchodu bez mot. vozidel Příloha č. 15: Srovnání ukazatelů likvidity s odvětvím velkoobchodu bez mot. vozidel

93

Příloha č. 1-a

Příloha č. 1-b

Příloha č. 2-a

Příloha č. 2-b

Příloha č. 3-a

Příloha č. 3-b

Příloha č. 4-a

Příloha č. 4-b

Příloha č. 5-a

Příloha č. 5-b

Příloha č. 6-a

Příloha č. 6-b

Příloha č. 7: Výkaz peněžních toků 2007–2012 2007

2008

2009

2010

2011

2012

P 1 2 3 4 5 6 7 8 A 9 10 B

Stav peněžních prostředků na začátku účetního období Výsledek hospodaření za účetní období Účetní odpisy hmotného a nehmotného majetku Změna stavu rezerv a opravných položek Změna stavu zásob Změna stavu pohledávek Změna stavu krátkodobých závazků Změna stavu časového rozlišení aktiv Změna stavu časového rozlišení pasiv Čistý peněžní tok z provozní činnosti Změna stavu dlouhodobého nehm. a hm. majetku Změna stavu dlouhodobého finančního majetku Čistý peněžní tok z investiční činnosti

2591 5637 1272 0 -9201 693 18680 -2962 0 14119 -324 0 -324

14666 3772 784 0 -2674 -9938 27126 -4211 10 14869 -1550 0 -1550

22362 3270 1242 0 -4523 -3807 6464 -7974 -10 -5338 -2862 0 -2862

13142 928 2056 0 936 3109 -18771 7414 0 -4328 -3612 0 -3612

4509 6850 2251 0 -1375 578 2188 1465 0 11957 -2067 0 -2067

7458 7207 2039 0 -3288 -13257 7138 147 0 -14 -1896 0 -1896

11 12 13 14 C

Změna stavu dlouhodobých závazků Změna stavu krátkodobých úvěrů a fin. výpomocí Změna stavu středně a dlouhodobých úvěrů Změna stavu vlastního kapitálu z vybraných operací Čistý peněžní tok z finanční činnosti

0 0 0 -1720 -1720

-323 0 0 -5300 -5623

-1020 0 0 0 -1020

-694 0 0 1 -693

-6940 0 0 -1 -6941

0 0 0 0 0

D

Čistý peněžní tok

12075

7696

-9220

-8633

2949

-1910

E

Stav peněžních prostředků na konci účetního období

14666

22362

13142

4509

7458

5548

Příloha č. 8a: Horizontální analýza výkazu rozvaha 2007–2009 2007 A. B. B.I. B.II. B.III. C. C.I. C.II. C.III. C.IV. D.I. A. A.I. A.II. A.III. A.IV. A.V. B. B.I. B.II. B.III. B.IV. C.I.

2008

AKTIVA CELKEM

22597

45,92% 25285

Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení

0 -948 0 -948 0 20583 9201 0 -693 12075 2962

0,00% -45,97% 0,00% -45,97% 0,00% 48,87% 33,56% 0,00% -5,72% 466,04% 58,87%


2009

35,21% 8704

8,96%

0 766 0 766 0 20308 2674 0 9938 7696 4211

0,00% 0 68,76% 1620 0,00% 0 68,76% 1620 0,00% 0 32,39% -890 7,30% 4523 0,00% 0 87,02% 3807 52,48% -9206 52,68% 7974

0,00% 86,17% 0,00% 86,17% 0,00% -1,07% 11,51% 0,00% 17,82% -41,17% 65,34%

22597

45,92% 25285

35,21% 8704

8,96%

3917 0 0 0 0 3917 18680 0 0 18680 0 0

190,24% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 227,73% 39,62% 0,00% 0,00% 48,93% 0,00% 0,00%

-25,57% 3270 0,00% 0 0,00% 0 100,00% 0 253,49% 3772 -33,08% -502 40,71% 5444 0,00% 0 -3,60% -1020 47,71% 6464 0,00% 0 100,00% -10

73,52% 0,00% 0,00% 0,00% 827,19% -13,31% 5,88% 0,00% -11,79% 7,70% 0,00% -100,00%

-1528 0 0 10 327 -1865 26803 0 -323 27126 0 10

Příloha č. 8b: Horizontální analýza výkazu rozvaha 2010–2012 2010

AKTIVA CELKEM A. B. B.I. B.II. B.III. C. C.I. C.II. C.III. C.IV. D.I.

Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení

PASIVA CELKEM A. A.I. A.II. A.III. A.IV. A.V. B. B.I. B.II. B.III. B.IV. C.I.

Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fond, nedělitelný fond aj. VH minulých let VH běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení

-18536 -17,52% 0 1556 0 1556 0 -12678 -936 0 -3109 -8633 -7414

2012

2097

2,40%

14345

16,05%

0,00% 0 44,46% -184 0,00% 0 44,46% -184 0,00% 0 -15,44% 3746 -2,14% 1375 0,00% 0 -12,35% -578 -65,69% 2949 -36,74% -1465

0,00% -3,64% 0,00% -3,64% 0,00% 5,39% 3,21% 0,00% -2,62% 65,40% -11,48%

0 -143 0 -143 0 14635 3288 12262 995 -1910 -147

0,00% -2,94% 0,00% -2,94% 0,00% 20,00% 4,49% 100,00% 4,63% -25,61% -1,30%

2097

2,40%

14345

16,05%

12,04% 6849 0,00% 0 0,00% 0 0,00% 0 77,37% 927 -71,62% 5922 -19,85% -4752 0,00% 0 -9,09% -6940 -20,75% 2188 0,00% 0 0,00% 0

79,21% 0,00% 0,00% 0,00% 12,36% 638,15% -6,04% 0,00% -100,00% 3,05% 0,00% 0,00%

7207 0 0 0 6850 357 7138 0 0 7138 0 0

83,35% 0,00% 0,00% 0,00% 81,30% 5,21% 9,66% 0,00% 0,00% 9,66% 0,00% 0,00%

-18536 -17,52% 929 0 0 0 3271 -2342 -19465 0 -694 -18771 0 0

2011

Příloha č. 9a: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty 2007–2009 I. A. + II. II.1. B. B.1. B.2. + C. D. E. III. F. G. IV. H. * X. N. XI. O. * Q. ** XIII. R. * *** ****

Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého hm. a nehm. majetku Tržby z prodeje DM a materiálů Zůstatková cena prodaného DM a materiálů Změna stavu rezerv a opr. položek v prov.obl. Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

2007 2008 121970 27,71% 114438 20,36% 107598 27,42% 84192 16,84% 14372 30,10% 30246 48,69% 352 5,50% 1224 18,14% 352 5,50% 1224 18,14% 4465 13,46% 4516 12,00% -685 -11,48% 2493 47,21% 5150 18,92% 2023 6,25% 10259 48,93% 26954 86,32% 6399 40,06% 30026 134,20% -29 -32,95% 32 54,24% -521 -29,06% -488 -38,36% 869 100,00% -600 -69,04% 0 0,00% 44 100,00% -550 -99,10% 86 1228,57% 7 100,00% 183 3660,00% 642 391,46% -246 -30,52% 5035 210,67% -2758 -37,14% 127 100,00% 188 148,03% 0 0,00% 0 0,00% -23 -13,86% -79 -55,24% -49 -17,88% -37 -16,44% 153 141,67% 146 324,44% 1271 226,16% -747 -40,75% 3917 227,73% -1865 -33,08% 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% 3917 227,73% -1865 -33,08% 5188 227,34% -2612 -34,97%

2009 -16038 -2,37% -20896 -3,58% 4858 5,26% -374 -4,69% -374 -4,69% -2076 -4,92% -1303 -16,76% -773 -2,25% 6560 11,28% 7175 13,69% 81 89,01% 458 58,42% 468 173,98% -44 -100,00% 59 64,84% -62 -32,63% -302 -53,93% -461 -9,88% -296 -93,97% 169 100,00% 263 410,94% 104 55,32% -306 -160,21% -265 -24,40% -502 -13,31% 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% -502 -13,31% -767 -15,79%

Příloha č. 9b: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty 2010–2012 I. A. + II. II.1. B. B.1. B.2. + C. D. E. III. F. G. IV. H. * X. N. XI. O. * Q. ** XIII. R. * *** ****

Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého hm. a nehm. majetku Tržby z prodeje DM a materiálů Zůstatková cena prodaného DM a materiálů Změna stavu rezerv a opr. položek v prov.obl. Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

2010 -14001 -2,12% -10493 -1,86% -3272 -3,37% -245 -3,22% -245 -3,22% 3834 9,56% 773 11,95% 3061 9,11% -7549 -11,66% -6010 -10,09% -93 -54,07% 814 65,54% -167 -22,66% 335 100,00% -3 -2,00% -110 -85,94% -5 -1,94% -2864 -68,09% -17 -89,47% 48 28,40% 147 44,95% 156 53,42% -74 -64,35% -596 -72,59% -2975 -90,98% 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% -2342 -71,62% -2938 -71,82%

2011 40897 36368 4529 -310 -310 -837 221 -1058 5056 -3560 26 195 1622 1518 -48 -7 931 7609 -1 -127 -232 184 -290 1397 5922 0 0 0 5922 7319

6,33% 6,58% 4,83% -4,22% -4,22% -1,91% 3,05% -2,88% 8,84% -6,65% 32,91% 9,48% 284,56% 453,13% -32,65% -38,89% 367,98% 566,99% -50,00% -58,53% -48,95% 41,07% ####### 620,89% 638,15% 0,00% 0,00% 0,00% 638,15% 634,78%

2012 -106 -0,02% -8112 -1,38% 8006 8,15% 694 9,86% 694 9,86% -1668 -3,87% -110 -1,47% -1558 -4,37% 10368 16,66% 10705 21,41% -39 -37,14% -212 -9,42% -1472 -67,15% -1327 -71,61% -327 -330,30% -11 -100,00% -362 -30,57% 447 4,99% 0 0,00% 77 85,56% 76 31,40% 7 1,11% -8 -1,67% 82 5,06% 357 5,21% 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% 357 5,21% 439 5,18%

Příloha č. 10: Vertikální analýza výkazu rozvaha 2007–2012 2007

A. B. B.I. B.II. B.III. C. C.I. C.II. C.III. C.IV. D.I. A. A.I. A.II. A.III. A.IV. A.V. B. B.I. B.II. B.III. B.IV. C.I.

AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fond, nedělitelný fond aj. VH minulých let VH běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení

2008

2009

2010

2011

2012

100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 1,55% 1,94% 3,31% 5,79% 5,45% 4,56% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 1,55% 1,94% 3,31% 5,79% 5,45% 4,56% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 87,32% 85,49% 77,62% 79,58% 81,90% 84,69% 50,99% 40,47% 41,41% 49,14% 49,52% 45,84% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 11,82% 15,90% 22,00% 23,79% 25,28% 24,04% 21,67% 20,42% 23,03% 12,42% 5,17% 8,35% 5,35% 11,13% 12,57% 19,07% 14,63% 12,64% 10,75% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 8,32% 4,58% 7,30% 9,91% 17,34% 21,89% 0,28% 0,21% 0,19% 0,23% 0,22% 0,19% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,01% 0,02% 0,02% 0,02% 0,02% 0,02% 0,18% 0,47% 4,00% 8,59% 9,43% 14,73% 7,85% 3,88% 3,09% 1,06% 7,67% 6,95% 91,68% 95,41% 92,70% 90,09% 82,66% 78,11% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 12,50% 8,91% 7,22% 7,95% 0,00% 0,00% 79,18% 86,50% 85,49% 82,14% 82,66% 78,11% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,01% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

Příloha č. 11: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty 2007–2012 2007 98,81% 87,89% 10,92% 1,19% 1,19% 6,62% 0,93% 5,69% 5,49% 3,93% 0,01% 0,22% 0,15% 0,00% 0,00% 0,00% 0,14% 1,31% 0,02% 0,00% 0,03% 0,04% 0,01% 0,32% 0,99% 0,00% 0,00% 0,00%

2008 98,84% 85,34% 13,49% 1,16% 1,16% 6,16% 1,14% 5,02% 8,50% 7,66% 0,01% 0,11% 0,04% 0,01% 0,01% 0,03% 0,08% 0,68% 0,05% 0,00% 0,01% 0,03% 0,03% 0,16% 0,55% 0,00% 0,00% 0,00%

2009 98,86% 84,31% 14,55% 1,14% 1,14% 6,00% 0,97% 5,03% 9,69% 8,92% 0,03% 0,19% 0,11% 0,00% 0,02% 0,02% 0,04% 0,63% 0,00% 0,03% 0,05% 0,04% -0,02% 0,12% 0,49% 0,00% 0,00% 0,00%

2010 98,88% 84,54% 14,34% 1,12% 1,12% 6,72% 1,11% 5,61% 8,75% 8,19% 0,01% 0,31% 0,09% 0,05% 0,02% 0,00% 0,04% 0,21% 0,00% 0,03% 0,07% 0,07% -0,03% 0,03% 0,14% 0,00% 0,00% 0,00%

2011 2012 98,99% 98,89% 84,83% 83,59% 14,15% 15,29% 1,01% 1,11% 1,01% 1,11% 6,20% 5,96% 1,07% 1,06% 5,13% 4,90% 8,96% 10,45% 7,20% 8,73% 0,02% 0,01% 0,32% 0,29% 0,32% 0,10% 0,27% 0,08% 0,01% -0,03% 0,00% 0,00% 0,17% 0,12% 1,29% 1,35% 0,00% 0,00% 0,01% 0,02% 0,03% 0,05% 0,09% 0,09% -0,07% -0,07% 0,23% 0,25% 0,99% 1,04% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

I. A. + II. II.1. B. B.1. B.2. + C. D. E. III. F. G. IV. H. * X. N. XI. O. * Q. ** XIII. R. *

Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého hm. a nehm. majetku Tržby z prodeje DM a materiálů Zůstatková cena prodaného DM a materiálů Změna stavu rezerv a opr. položek v prov.obl. Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Mimořádný výsledek hospodaření

***

Výsledek hospodaření za účetní období

0,99%

0,55%

0,49%

0,14%

0,99%

1,04%

****

Výsledek hospodaření před zdaněním

1,31%

0,71%

0,61%

0,18%

1,22%

1,28%

Příloha č. 12 – použité matematické vzorce Čistý pracovní kapitál ČPK = oběžná aktiva – krátkodobé závazky Rentabilita investovaného kapitálu ROCE = EBIT / (Vlastní kapitál + Rezervy + Dl. závazky + Dl. bankovní úvěry + Kontokorent) Rentabilita aktiv ROA = EBIT / Aktiva Rentabilita vlastního kapitálu ROE = EAT / Vlastní kapitál Rentabilita tržeb (zisková marže) ROS = EAT / Tržby Běžná likvidita BL = Oběžná aktiva / Krátkodobé závazky Pohotová likvidita PL = Oběžná aktiva – Zásoby / Krátkodobé závazky Hotovostní likvidita HL = Krátkodobý finanční majetek / Krátkodobé závazky Obrat aktiv Obrat aktiv = Tržby / Aktiva Obrat dlouhodobého majetku Obrat dlouhodobého majetku = Tržby / Dlouhodobý majetek Obrat zásob Obrat zásob = Tržby / Průměrný stav zásob Doba obratu zásob Doba obratu zásob = Průměrné zásoby / (Tržby/360)

Doba splatnosti pohledávek Doba splatnosti pohledávek = Pohledávky / (Tržby/360) Doba splatnosti krátkodobých závazků Doba splatnosti krátkodobých závazků = Krátkodobé závazky / (Tržby/360) Věřitelské riziko Věřitelské riziko = Cizí zdroje / Aktiva Koeficient samofinancování Koeficient samofinancování = Vlastní kapitál / Aktiva Zadluženost vlastního kapitálu Zadluženost vlastního kapitálu = Cizí zdroje / Vlastní kapitál Úrokové krytí Úrokové krytí = EBIT / Celkový nákladový úrok Investovaný kapitál C = Pasiva – Krátkodobé závazky Zpoplatněný cizí kapitál D = Cizí zdroje – Krátkodobé závazky Čistá současná hodnota n

ČSH =

CF

∑ (1 + d )

n

k =1

Příloha č. 13: Metodika sestavení plánových účetních výkazů Výkaz zisku a ztráty Tabulka 1: Plánový výkaz zisku a ztráty, metodika

Č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Položka Tržby za prodej zboží, výkony Náklady na prodané zboží, výk. spotřeba Osobní náklady Zisk před odpisy, úroky a zdaněním Odpisy dlouhodobého hm. a nehm. majetku Zisk před úroky a zdaněním Nákladové úroky Zisk před zdaněním Daň z příjmů za běžnou činnost Zisk po zdanění

Stanovení hodnoty Generátor 1: Prognóza tržeb Generátor 3: Provozní zisková marže Generátor 3: Provozní zisková marže 1–2–3 Generátor 4: Dlouhodobý majetek Rozdíl položek 4–5 generátor financování1 Rozdíl položek 6–7 Položka č. 8 x 19 %2 Rozdíl položek 8–9

Zdroj: Mařík, 2011

Výkaz peněžních toků Tabulka 2: Plánový výkaz peněžních toků, metodika

Č.

Položka

Stanovení hodnoty

P 1 2 3 4 5 6 7 A

Stav PP na začátku účetního období Výsledek hospodaření za účetní období Účetní odpisy hm. a nehm. majetku Změna stavu zásob Změna stavu pohledávek Změna stavu krátkodobých závazků Změna stavu časového rozlišení aktiv Změna stavu časového rozlišení pasiv Čistý peněžní tok z provoz. činnosti

Rozvaha: ř. C.IV. (x-1)3 VZZ: ř. 10 VZZ: ř. 5 Rozvaha A: C.I.(x-1) – C.I.(x) Rozvaha A: (C.II.+C.III.(x-1)) – (C.II.+C.III.(x)) Rozvaha P: B.III.(x) – B.III.(x-1) Rozvaha A: D.I.(x-1) – D.I.(x) Rozvaha P: C.I.(x) – C.I.(x-1) Součet položek 1–7

8 9 B

Změna stavu dl. nehm. a hm. majetku Změna stavu dl. finančního majetku Čistý peněžní tok z invest. činnosti

Rozvaha A: (B.I.+II.(x-1)) – (B.I.+II.(x)) – VZZ: ř. 5 Rozvaha A: (B.III.(x-1)) – (B.III.(x)) Součet položek 8–9

10 11 12 13 C

Změna stavu dlouhodobých závazků Změna stavu krát. úvěrů a fin. výpomocí Změna stavu středně a dlouhodob. úvěrů Změna stavu VK z vybraných operací Čistý peněžní tok z finanční činnosti

Rozvaha P: (B.II.(x)) – (B.II.(x-1)) Rozvaha P: (B.IV.2+B.IV.3(x)) – (B.IV.2.+B.IV.3(x-1)) Rozvaha P: (B.IV.1(x)) – (B.IV.1(x-1)) Rozvaha P: ∑A.I.–IV.(x) – ∑A.I.–IV.(x-1) – A.V.(x-1) Součet položek 10–13

D

Čistý peněžní tok

A+B+C

E

Stav PP na konci účetního období

P+D

Zdroj: Mařík, 2011 Ve vlastní práci nebyl použit, neboť firma nevyužívá a ani neplánuje využití zpoplatněného cizího kapitálu v příštích letech. 2 Sazba daně z příjmů právnických osob činí v roce 2013 19 %. Bude uvažována také pro roky následující. 3 (X-1) = předchozí rok, (X) = současný rok 1

Tabulka 3: Plánová rozvaha, metodika

Č.

Položka

Stanovení hodnoty

B. C. C.I. C.II. C.III. C.IV. D.I.

AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení

B. + C. + D.I. Generátor 4: Dlouhodobý majetek Součet položek C.I.–IV. Generátor 2: Provozně nutný kapitál Generátor 2: Provozně nutný kapitál Generátor 2: Provozně nutný kapitál Výkaz CF: ř. E Generátor 2: Provozně nutný kapitál



A. + B. + C.I. Součet položek A.I.–V. Stav ke konci předchozího roku Stav ke konci předchozího roku Stav ke konci předchozího roku Plán financování investice VZZ: ř. 10 Součet položek B.I.–IV. Stav ke konci předchozího roku Stav ke konci předchozího roku Generátor 2: Provozně nutný kapitál Stav ke konci předchozího roku Generátor 2: Provozně nutný kapitál

Zdroj: Mařík, 2011

Příloha č. 14

CZ-NACE 46 Velkoobchod, kromě mot. vozidel 100%

80%

60%

40%

20%

0%

0%

-20%

-40%

-60% 2007

2007

2007

2007

2008

2008

2008

2008

2009

2009

2009

2009

2010

2010

2010

2010

2011

2011

2011

2011

1Q

1-2Q

1-3Q

1-4Q

1Q

1-2Q

1-3Q

1-4Q

1Q

1-2Q

1-3Q

1-4Q

1Q

1-2Q

1-3Q

1-4Q

1Q

1-2Q

1-3Q

1-4Q

Podnik

94.33%

84.8%

42.37%

10.73%

44.2%

Odvětví

15,13%

24,14%

21,58%

21,73%

10,00%

17,95%

23,83%

19,91%

9,89%

15,09%

14,02%

10,35%

7,08%

10,42%

10,31%

9,72%

8,26%

12,53%

11,21%

10,86%

TH

28,20%

38,46%

38,59%

35,76%

27,35%

32,88%

38,27%

34,02%

34,22%

37,56%

32,50%

25,40%

36,23%

32,73%

30,98%

28,18%

31,00%

29,73%

29,46%

24,66%

RF

8,00%

8,92%

9,09%

8,14%

8,51%

8,86%

9,17%

9,02%

13,36%

11,38%

10,73%

11,89%

10,44%

12,16%

11,58%

9,33%

10,66%

15,59%

13,29%

11,74%

ZI

2,02%

2,88%

2,44%

1,90%

2,20%

1,13%

2,75%

3,74%

2,60%

2,46%

2,36%

2,28%

1,87%

2,57%

1,67%

1,28%

1,57%

ZT

-22.79%

-56.58%

-36.20%

-41.02%

-36.68%

-26.73%

-23.88%

-18.56%

-27.88%

-33.41%

-34.26%

-38.07%

-27.75%

-22.16%

-26.17%

-30.18%

-19.67%

1,24% -18.04%

-17.10%

-16.85%

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)

Příloha č. 15-a

CZ-NACE 46 Velkoobchod, kromě mot. vozidel 0,55

0,5

0,45

0,4

0,35

0,3

0,25

0,2

0,15

0,1

0,05

0

0 2007

2007

2007

2007

2008

2008

2008

2008

2009

2009

2009

2009

2010

2010

2010

2010

2011

2011

2011

2011

1Q

1-2Q

1-3Q

1-4Q

1Q

1-2Q

1-3Q

1-4Q

1Q

1-2Q

1-3Q

1-4Q

1Q

1-2Q

1-3Q

1-4Q

1Q

1-2Q

1-3Q

1-4Q

Podnik

0.26

0.27

0.15

0.06

0.1

Odvětví

0,10

0,10

0,09

0,09

0,08

0,08

0,07

0,09

0,13

0,10

0,13

0,14

0,16

0,14

0,14

0,15

0,13

0,12

0,13

0,14

TH

0,11

0,11

0,11

0,12

0,07

0,12

0,08

0,09

0,22

0,12

0,21

0,26

0,24

0,18

0,24

0,28

0,14

0,15

0,19

0,22

RF

0,06

0,04

0,03

0,04

0,12

0,04

0,05

0,12

0,06

0,11

0,13

0,10

0,08

0,10

0,10

0,08

0,10

0,07

0,10

0,11

ZI

0,19

0,23

0,17

0,00

0,02

0,20

0,07

0,05

0,10

0,17

0,24

0,16

0,19

0,22

0,26

0,14

0,18

ZT

0,07

0,04

0,03

0,07

0,08

0,09

0,08

0,08

0,09

0,17

0,15

0,12

0,19

0,12

0,10

0,12

0,10

0,54 0,09

0,08

0,04

Likvidita L1

Příloha č. 15-b


1,6

1,4

1,2

1

0,8

0,6

0,4

0,2

0

0 2007

2007

2007

2007

2008

2008

2008

2008

2009

2009

2009

2009

2010

2010

2010

2010

2011

2011

2011

2011

1Q

1-2Q

1-3Q

1-4Q

1Q

1-2Q

1-3Q

1-4Q

1Q

1-2Q

1-3Q

1-4Q

1Q

1-2Q

1-3Q

1-4Q

1Q

1-2Q

1-3Q

1-4Q

Podnik

0.46

0.52

0.42

0.37

0.39

Odvětví

0,87

0,83

0,81

0,86

0,88

0,85

0,85

0,88

0,96

0,95

0,97

1,04

1,17

1,13

1,10

1,09

1,07

1,10

1,07

1,11

TH

0,96

0,89

0,91

0,99

0,92

0,97

0,98

1,01

1,14

1,14

1,16

1,45

1,68

1,26

1,40

1,46

1,28

1,31

1,39

1,45

RF

0,75

0,80

0,73

0,79

0,94

0,80

0,70

0,82

0,94

0,88

0,98

0,98

0,98

1,00

0,97

0,94

0,98

0,98

1,02

1,02

ZI

0,93

1,17

0,99

0,83

0,89

1,00

0,94

0,92

0,98

1,05

1,50

1,40

1,06

1,17

1,47

1,14

1,02

ZT

0,69

0,76

0,62

0,72

0,66

0,83

0,90

0,80

0,75

1,07

1,05

0,99

1,18

0,91

0,93

0,83

0,90

1,05 0,63

0,58

0,55

Likvidita L2

Příloha č. 15-c


2,4

2,2

2

1,8

1,6

1,4

1,2

1

0,8

0,6

0,4

0,2

0

0 2007

2007

2007

2007

2008

2008

2008

2008

2009

2009

2009

2009

2010

2010

2010

2010

2011

2011

2011

2011

1Q

1-2Q

1-3Q

1-4Q

1Q

1-2Q

1-3Q

1-4Q

1Q

1-2Q

1-3Q

1-4Q

1Q

1-2Q

1-3Q

1-4Q

1Q

1-2Q

1-3Q

1-4Q

Podnik

1.1

0.99

0.91

0.97

0.99

Odvětví

1,25

1,17

1,22

1,26

1,32

1,23

1,24

1,29

1,39

1,33

1,37

1,47

1,60

1,50

1,48

1,50

1,47

1,48

1,45

1,51

TH

1,33

1,27

1,36

1,43

1,35

1,32

1,34

1,41

1,63

1,57

1,61

1,98

2,36

1,74

1,96

2,00

1,71

1,72

1,87

2,00

RF

1,21

1,08

1,11

1,21

1,45

1,25

1,13

1,21

1,28

1,19

1,32

1,39

1,33

1,27

1,28

1,33

1,41

1,34

1,35

1,35

ZI

1,20

1,70

1,45

1,22

1,39

1,37

1,27

1,21

1,25

1,35

1,91

1,76

1,39

1,40

1,75

1,39

1,38

ZT

1,05

1,17

0,98

1,15

1,10

1,33

1,46

1,29

1,19

1,52

1,46

1,40

1,57

1,34

1,33

1,27

1,28

1,24 0,99

0,96

0,86

Likvidita L3

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE

Recommend Documents