Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta. Daň z nemovitostí. Komparace obcí Telč a Třešť. Bakalářská práce

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Daň z nemovitostí Komparace obcí Telč a Třešť Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. et Ing. Pavel Semerád

Brno 2012

Hana Vojtajová

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce Ing. et Ing. Pavlovi Semerádovi za vedení bakalářské práce, jeho odborné rady a připomínky. Mé poděkování také patří Ing. Lence Komůrkové za cenné informace, které mi k práci poskytla.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma „Daň z nemovitostí - komparace obcí Telč a Třešť“ zpracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 23. května 2012

__________________

Abstract Vojtajová, Hana. Real estate tax – comparison of municipalities Telč and Třešť. Bachelor thesis. Brno, 2012. This Bachelor thesis engages in influence of the municipal budget revenue side through the real estate tax. The thesis represents the means which a municipality can use to increase or decrease the revenues to its budget. The practical examples show the possibilities which the town Telč and Třešť have used in the watching period 2008–2011. Keywords Real estate tax, budget allocation of taxes, amendments of act, budget management of municipalities, generally binding ordinance.

Abstrakt Vojtajová, Hana. Daň z nemovitostí Bakalářská práce. Brno, 2012.

–

komparace

obcí

Telč

a Třešť.

Tato bakalářská práce se zabývá ovlivňováním příjmové stránky rozpočtu obcí pomocí daně z nemovitostí. Představuje, jaké prostředky může obec využít a tím navyšovat nebo snižovat příjmy do svého rozpočtu. Na praktických příkladech je ukázáno jaké možnosti využívá obec Telč a Třešť ve sledovaném období 2008–2011. Klíčová slova Daň z nemovitostí, rozpočtové určení daní, novely zákona, rozpočtové hospodaření obcí, obecně závazná vyhláška.

Obsah

6

Obsah 1

Úvod

10

2

Cíl a metodika práce

11

3

2.1

Cíl ............................................................................................................. 11

2.2

Metodika .................................................................................................. 11

Literární rešerše 3.1

Obecné pojmy .......................................................................................... 12

3.1.1

Definice daně ................................................................................... 12

3.1.2

Funkce daní ...................................................................................... 12

3.1.3

Třídění daní ...................................................................................... 13

3.1.4

Základní prvky daňové techniky ...................................................... 14

3.1.5

Daňový systém ČR ........................................................................... 16

3.2

Daň z nemovitostí ....................................................................................18

3.2.1

Daň z pozemků .................................................................................18

3.2.2

Daň ze staveb .................................................................................. 20

3.3

Rozpočtové určení výnosu daně z nemovitostí ...................................... 22

3.4

Správa daně............................................................................................. 23

3.5

Novely zákona o dani z nemovitostí ....................................................... 24

3.5.1

Rok 2008......................................................................................... 24

3.5.2

Rok 2009 ......................................................................................... 25

3.5.3

Rok 2011 .......................................................................................... 25

3.6

4

12

Rozpočty územních samosprávných celků (místní rozpočty) ................ 26

3.6.1

Municipální (místní rozpočty) ........................................................ 27

3.6.2

Rozpočtová skladba územních rozpočtů ........................................ 28

3.6.3

Příjmy a výdaje místních rozpočtů ................................................. 28

3.6.4

Rozpočtový proces .......................................................................... 29

Vlastní práce 4.1

31

Jaké možnosti má obec při ovlivňování výše daně z nemovitostí ........... 31

Obsah

7

4.2

Jaké z těchto možností využívá obec Telč a Třešť .................................. 33

4.2.1

Telč .................................................................................................. 33

4.2.2

Třešť ................................................................................................ 34

4.3

Rozpočtové hospodaření obcí Telč a Třešť ............................................. 36

4.3.1 Velikost vybrané daně z nemovitosti a její podíl na příjmové stránce rozpočtu ........................................................................................... 44 4.4

Praktické příklady ve vazbě na zákonné prostředky .............................. 48

5

Diskuze

53

6

Závěr

56

7

Literatura

57

A

Seznam použitých zkratek

61

Seznam grafů

8

Seznam grafů Graf 1 Přehled celkových příjmů rozpočtu města Telč v období 2008-2011 37 Graf 2 Přehled složení příjmové stránky rozpočtu města Telč v období 2008–2011 Graf 3

37

Celkové přijaté dotace města Telč za období 2008–2011 38

Graf 4 Přehled celkových dotací dle investičního či neinvestičního účelu v období 2008-2011 39 Graf 5

Přehled celkový výdajů města Telč v období 2008-2011

40

Graf 6 Přehled celkových příjmů rozpočtu města Třešť v období 2008-2011 41 Graf 7 Přehled složení příjmové stránky rozpočtu města Třešť v období 2008-2011

41

Graf 8 Přehled celkových dotací dle investičního či neinvestičního účelu v období 2008-2011 42 Graf 9

Celkové přijaté dotace města Třešť za období 2008–2011 43

Graf 10 Přehled celkových výdajů rozpočtu města Třešť v období 2008–2011 43 Graf 11 Rozdíl ve výši daně v upraveném rozpočtu a daně skutečné vybrané v obci Telč v období 2008-2011 46 Graf 12 Procentní podíl daně z nemovitostí na celkových daňových příjmech obce Telč v období 2008-2011 46 Graf 13 Rozdíl ve výši daně v upraveném rozpočtu a daně skutečné vybrané v obci Třešť v období 2008-2011 47 Graf 14 Procentní podíl daně z nemovitostí na celkových daňových příjmech obce Třešť v období 2008-2011 48 Graf 15

Celková výše vybrané daně v obci Telč a Třešť

48

Seznam tabulek

9

Seznam tabulek Tab. 1

Základní sazby daně u pozemků (§ 6 ZODN)

20

Tab. 2

Přehled základní sazby daně ze staveb (§ 11 ZODN)

22

Tab. 3 Rozdíl v koeficientech polohové renty do roku 2008 a v současnosti

25

Tab. 4 Rozhodný počet obyvatel pro stanovení koeficientu polohové renty

32

Tab. 5 Přehled možností ovlivňujících daň z nemovitostí v obci Telč a Třešť 36 Tab. 6 Porovnání výsledné daně u staveb pro podnikání v obou obcích 52 Tab. 7 Porovnání výsledné daně u obytných domů v městské části a obci Telč 52

Úvod

10

1 Úvod Daň z nemovitostí se řadí mezi daně majetkové. V české daňové soustavě patří majetkové daně mezi daně přímé, daň je vyměřována na základě vlastněného majetku poplatníka. Jedná se o jednorázovou platbu, která se platí vždy za kalendářní rok dopředu. Problematiku daně z nemovitostí upravuje zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí. Ten stanovuje, že se daňová povinnost váže na pozemky a stavby, které se nacházejí na území České republiky. Daň se tedy skládá ze dvou částí, daně z pozemků a daně ze staveb. Výsledná daň poplatníka je poté vypočítána jako součet těchto částí. Tato bakalářská práce se podrobně zabývá daní z nemovitostí, jsou v ní ale popsány i obecné pojmy, které se týkají daní, jako je jejich třídění, funkce a základní prvky daňové techniky. Důležitou částí práce je pak hospodaření územně samosprávných celků. Typickým územně samosprávným celkem je obec. Ta je dle zákona považována za veřejnoprávní korporaci, která má právo vlastnit majetek a také s ním hospodařit. Pomocí obecně závazných vyhlášek může obec ovlivňovat příjmy do svého rozpočtu. Cílem této práce je zjistit, jak obec může ovlivnit příjmy do rozpočtu právě pomocí daně z nemovitostí. Tato daň jako jediná, z celé soustavy daní, plyne celá do rozpočtu obce. Příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází. Velice diskutovaným problémem je správa této daně, tu vykonávají pověřené finanční úřady. Je otázkou, proč správa daně z nemovitostí není plně v kompetenci dané obce, když jako jediná je jejím 100% příjmem. Jako výchozí bylo vybráno období roku 2008-2011. V průběhu tohoto období došlo k novelizacím zákona o dani z nemovitostí a také bylo obcemi vydáno několik obecně závazných vyhlášek, které jejich rozpočty zásadně ovlivnily. Pro tuto práci jsem vybrala dvě obce, Telč a Třešť. Tyto města jsem si zvolila hlavně z důvodu, že se nacházejí nedaleko od sebe, mají téměř shodný počet obyvatel a odjakživa jsou velkými rivaly. Tato rivalita spočívá zejména v posměchu vzhledu náměstí ve městě Třešť a naopak nedostatku kulturních prostor v historickém městě Telč. Nyní tyto města zhodnotím a porovnám i z hlediska jejich hospodaření s veřejnými prostředky. Zaměřím se na zákonná opatření, kterými ovlivňují výši daně z nemovitostí, na analýzu příjmové a výdajové stránky obecních rozpočtů a zhodnotím, jak výše daně z nemovitostí ovlivňuje jejich příjmovou stránku.

Cíl a metodika práce

11

2 Cíl a metodika práce 2.1 Cíl Cílem této práce je zjistit, jak daň z nemovitostí ovlivňuje rozpočty obcí Telč a Třešť ve sledovaném období roku 2008-2011, zejména jak se podílí na příjmové stránce jejich rozpočtu a pomocí komparace zhodnotit výsledky u obou obcí. Dílčím cílem bakalářské práce je analýza hospodaření, příjmové a výdajové stránky rozpočtu těchto municipalit a rozbor zákonných opatření, kterými mohou obce ovlivňovat výši daně z nemovitostí. Na závěr jsou na modelových příkladech prezentovány výsledky aplikace těchto zákonných opatření.

2.2 Metodika Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, literární rešerši a vlastní práci. Literární rešerše je teoretickou částí práce a je tvořena převážně literárním přehledem a východisky pro vlastní práci. Je zde čerpáno zejména z odborné literatury a zákonů. Pomocí metody deskripce jsou popsány základní pojmy, které se týkají třídění a funkce daní a daňového systému ČR. Dále je analyzována daň z nemovitostí a nastíněn stručný přehled novel zákona o dani z nemovitostí, které nabyly platnosti ve sledovaném období. Nakonec je v teoretické části vymezeno rozpočtové hospodaření územních samosprávných celků. V praktické části, vlastní práci je čerpáno z vyhlášek obcí, jejich závěrečných účtů a dalších dokumentů, které byly sepsány na zasedáních obecních zastupitelstev. V práci byly dále využity informace získané z finančního odboru města Telč a použity dokumenty, které byly získány na základě spolupráce s obecním úřadem města Třešť. Ve vlastní práci jsou analyzovány možné způsoby ovlivňování výše daně pomocí vydávání obecně závazných vyhlášek. Dále následuje analýza příjmové a výdajové stránky rozpočtu obou obcí. Pomocí metody komparace, je ukázáno, jak daň z nemovitostí ovlivňuje rozpočty příslušných obcí, zejména jak se podílí na příjmové stránce jejich rozpočtu. Na závěr je použita metoda modelování, která vyhodnocuje vliv zákonných opatření na výši výsledné daně.

Literární rešerše

12

3 Literární rešerše 3.1 Obecné pojmy 3.1.1

Definice daně

Pojem daň zahrnuje jak ekonomickou, tak právní podstatu tohoto slova. V tom nejširším pojetí je daň z ekonomického hlediska to, když stát přijímá výsledky hospodářské činnosti jiných subjektů. Placení daní má svůj původ v mocenské pozici země, nevyplývá tedy z tržních vztahů mezi státem a ostatními subjekty. Čl. 11 odst. 5 LZPS1 jednoznačně stanovuje požadavek zákonné úpravy vybírání daní. V podmínkách České republiky musí být daně zavedeny zákonem a jedině zákon stanovuje povinnost daně platit (Radvan, 2008). Daní rozumíme každou povinnou, zákonem stanovenou, nenávratnou, neekvivalentní a většinou neúčelovou platbu do veřejného rozpočtu (Hamerníková, 2010). Nenávratnost znamená, že část daně, kterou poplatník státu zaplatí, mu nebude po určité době vrácena. Tato platba nemůže být ani chápána jako cena za veřejné statky, které stát poplatníkům poskytuje. Neúčelovost daně znamená, že není předem určeno, jaký konkrétní veřejný statek jí bude financován. S tím úzce souvisí i neekvivalence daně (Hamerníková, 2010). Ta souvisí s tím, že objem plateb do systému veřejných rozpočtů neodpovídá čerpání subjektů z těchto rozpočtů. Daně se v obecné rovině většinou platí za určitá období, tedy v určitém, zákonem stanoveném cyklu, avšak některé daně jsou vyměřovány a placeny jednorázově při vzniku určité finanční skutečnosti (Radvan, 2008).

3.1.2

Funkce daní

Daně jako jedna ze součástí veřejných financí plní určité funkce a to, alokační, redistribuční a stabilizační. Alokační funkce souvisí se zabezpečováním veřejných statků. Odpovídá na otázku jaké množství a jaké statky mají být poskytovány z veřejných rozpočtů, protože na trhu existuje neefektivnost v rozmístění těchto statků z důvodů tržních selhání. Určujícím kritériem je zde tedy efektivnost. Redistribuční funkce souvisí s otázkou přerozdělování. Řeší otázku, kterým skupinám obyvatel mají být zdroje odebírány, a kterým zase pomocí veřejných rozpočtů redistribuovány a v jakém množství. Rozhodující je zde kritérium distribuční spravedlnosti. V rámci stabilizační funkce vláda ovlivňuje pomocí veřejných financí hospodářský růst země. Pomocí daňových příjmů může zmírňovat cyklické 1

Listina základních práv a svobod ČR


13

výkyvy v ekonomice, regulovat zaměstnanost a cenovou stabilitu. Kritériem je zde stabilita ekonomiky, dosahování programových cílů vlády. Ve všech třech funkcích je obsažena historicky nejstarší a nejdůležitější funkce daní a to funkce fiskální. Znamená získávání finančních prostředků do veřejných rozpočtů a jejich následné používání na veřejné výdaje (Hamerníková, 2010).

3.1.3

Třídění daní

Pro třídění daní se používají různá kritéria. Asi nejzákladnější kritérium je podle dopadu daně na poplatníka, rozlišujeme tedy daně přímé a nepřímé. Přímé daně přímo zatěžují daňového poplatníka, který je platí ze svého důchodu či majetku. Jsou tedy adresné a zohledňují majetkovou situaci poplatníka. Za to daně nepřímé platí poplatník prostřednictvím zvýšené ceny u výrobků a služeb a osobní situaci poplatníka nějak nezohledňují. Podle předmětu daně se podle Tomancové (2009) rozlišují daně majetkového charakteru (movitý, nemovitý), důchodového charakteru (mzda, renta, zisk), spotřební daně (statky a služby) a daň z hlavy, zde je předmětem daně sám subjekt. Podle názvů daňových zákonů můžeme rozlišovat daně z hlediska jejich objektu, např. zákon o dani z nemovitostí (dále jen „ZODN“). Radvan (2008) dělí daně podle subjektu, do kategorií podle toho, kdo je poplatníkem daně: fyzická osoba, korporace, účastníci sdružení typu konsorcia a domácnost. Podle druhu rozpočtu, do kterého daně plynou, je můžeme rozlišovat na základě daňového určení:  státní,  municipální (obecní),  vyšších územněsprávních celků (krajů),  svěřené (výlučné) (Kubátová, 2010). Svěřené daně jsou takové, které plynou pouze do jednoho typu veřejného rozpočtu, např. daň z nemovitostí pouze do rozpočtu obce, kde se nemovitost nachází. Dalším typem daní jsou daně sdílené, o které se musí dělit více veřejných rozpočtů. Tuto problematiku řeší zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní (dále jen „ZRUD“). Jedná se např. o daň z příjmů fyzických osob, o kterou se dělí jak státní rozpočet, tak krajský i obecní rozpočet (více kapitola 2.3). Podle charakteru veličiny, z níž se daň platí, rozlišujeme daně:  kapitálové,  běžné.


14

Kapitálové daně lze označit jako stavové, jelikož vyjadřují nějaké množství, stav k určitému dni. Je to např. množství majetku, stav na osobních účtech. Kapitálové daně jsou tedy daně majetkové a patří sem i daň darovací a dědická. Naopak běžné daně jsou tokovými veličinami, které vyjadřují nějaký tok, přesun. Toková veličina se zjišťuje za nějaký ohraničený časový okamžik a je to např. produkt, důchod, spotřeba. Běžnými daněmi jsou tedy důchodové daně, spotřební daně a daň z přidané hodnoty (Kubátová, 2010). Národní nebo mezinárodní organizace provádějí třídění v rámci statistik o příjmech veřejných rozpočtů. Jedná se např. o institucionální třídění daní, klasifikaci daní OECD nebo Mezinárodního měnového fondu (sestavování státních rozpočtů) a Statistika národních účtů OSN. Nelze pominout ani třídění daní podle bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu České republiky (Široký, 2003).

3.1.4

Základní prvky daňové techniky

Mezi základní daňové prvky patří:  daňový subjekt  daňový objekt  základ daně  sazba daně  splatnost daně. Základní daňové prvky nám charakterizují konkrétní daň a jejich obsahem jsou práva a povinnosti. Právní zakotvení těchto obsahových prvků je předpokladem vzniku, trvání a zániku daňověprávního vztahu (Jánošíková, 2009). Daňový subjekt je osoba, která je dle zákona povinna odvádět nebo platit daň (Jánošíková, 2009). Daňové subjekty dělíme na poplatníky a plátce. Poplatníkem je ta osoba, jejíž předmět daně např. příjem podléhá zdanění, krátí se jeho disponibilní zdroje, což se ale nemusí v prostředí trhu opravdu uskutečnit. Plátce daně je ten daňový subjekt, který odvádí daň za jiné subjekty, nesnižuje si tedy své disponibilní zdroje. Děje se tak z důvodů snižování nákladů a rychlejších odvodů do veřejných rozpočtů. Daňový objekt bývá součástí názvu daňového zákona (např. ZODN), je to věc, ze které se daň vybírá. Objekty zdanění se dělí do čtyř skupin:  hlava,  majetek,  spotřeba,  důchod.


15

Daně z hlavy jsou historicky nejstaršími a znamenají, že daňové povinnosti podléhá každá osoba. Výhodou této daně je, že jí nelze uniknout, avšak daňová zátěž na poplatníka může být neúnosná. V současných daňových systémech se nepoužívá (Jánošíková, 2009). Majetkové daně se dnes používají doplňkově, jejich výhodou je opět snadná zjistitelnost, protože majetek je viditelný a lze ho evidovat. Daně ze spotřeby jsou méně viditelné, a proto si také poplatník tolik neuvědomuje, jak moc ho zatěžují. V současnosti jsou tendence k jejich neustálému zvyšování. Mezi nejmladší daně patří daně důchodové, které jsou z hlediska příjmů do veřejných rozpočtů nejvýznamnějšími položkami a také nástrojem přerozdělování důchodu v rámci redistribuční funkce veřejných rozpočtů. Objekt zdanění představuje jen rámcové vymezení veličiny, která podléhá zdanění. Pro efektivní výběr daně je nutné definovat předmět daně, kterým je jednoznačné určení rozsahu objektu zákonem, jímž se ukládá daňová povinnost (Jánošíková, 2009). Protože někdy bývá obsah předmětu daně velice rozsáhlý, je nutné jen doplnit výčtem předmětů, na které se daňový zákon nevztahuje, tzn. vynětí z předmětu daně. Např. u daně z nemovitostí, konkrétně daně z pozemků předmětem daně nejsou podle §2 odst. 2 ZODN lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení. Z části předmětu daně se daň nemusí vybírat v případě, že jde o osvobození od daně. Tato část se zpravidla ani nezahrnuje do základu daně. Může jít o osvobození úplné nebo částečné. Např. Základ daně je předmět zdanění vyjádřený v měrných jednotkách a upravený dle zákonných pravidel. Je buď vyjádřen ve fyzických jednotkách (metr, litr apod.) nebo v hodnotovém vyjádření (koruny). Musí být věcně i časově vymezen, k tomu mu slouží zdaňovací období. Prostřednictvím sazby daně se ze základu daně vypočítá výše celkové daňové povinnosti. Používají se tyto druhy sazeb: 1.

2.

dle druhu základu daně: 1.1. jednotná sazba 1.2. diferencovaná sazba dle vztahu k velikosti základu daně: 2.1. pevná sazba 2.2. proporcionální (poměrná) sazba: 2.2.1. lineární 2.2.2. progresivní (klouzavá, stupňovitá) 2.2.3. degresivní (Jánošíková, 2009).

Posledním konstrukčním prvkem daně je její splatnost, tzn. splnění daňové povinnosti poplatníkem. Daň může být zaplacena:


16

 jednorázově,  pomocí záloh,  na základě splátek,  formou srážek daně (Jánošíková, 2009).

3.1.5

Daňový systém ČR

Podle své fiskální politiky a daného ekonomického modelu uplatňuje každý stát svůj daňový systém. Ten sestává z různých druhů daní a jejich vzájemných vazeb. V České republice musela být po roce 1989 provedena reforma daní a zaveden nový daňový systém, který založen na těchto několika principech (Radvan, 2008):  harmonizace, zejména s vyspělými evropskými státy,  elastičnosti, schopnosti daní reagovat na vývoj ekonomiky,  spravedlnosti, nejen v rámci a zahraničními subjekty,

státu,

ale

také

mezi

tuzemskými

 daňové neutrality, zaručení rovné konkurenčního na trhu,  únosné administrativy, důraz na hospodárnost a účinnost v činnosti veřejné správy,  psychologický, systém má odpovídat tradicím a povědomí adresátů o ekonomických a právních skutečnostech. Soustavu daní tvoří všechny daně, které se na daném území nacházejí, v České republice jsou to tyto (Vančurová, 2010):

Daně z příjmů 1. 2.

daň z příjmů FO daň z příjmů PO

Majetkové daně 1.

2.

daně z nemovitostí 1.1. ze staveb 1.2. z pozemků daně převodové 2.1. dědická 2.2. darovací 2.3. z převodu nemovitostí


17

Daně z užívání 1.

daň silniční

Daně ze spotřeby 1. 2.

univerzální 1.1. daň z přidané hodnoty selektivní 2.1. spotřební: 2.1.1. z minerálních olejů 2.1.2. z lihu, z vína a meziproduktů a z piva 2.1.3. z tabákových výrobků 2.2. cla 2.3. energetické daně: 2.3.1. ze zemního plynu 2.3.2. z pevných paliv 2.3.3. z elektřiny.

Podle Vančurové (2010) jsou na daňový systém kladeny tyto požadavky:  daňová spravedlnost,  daňová efektivnost,  právní perfektnost,  jednoduchost a srozumitelnost,  správné ovlivňování ekonomických subjektů. Daňová spravedlnost znamená, že by každý subjekt měl platit daně podle svých možností a podle prospěchu, které pociťuje ze spotřeby veřejných statků. Platit by tedy měli stejné daně, ti co mají stejné finanční možnosti. Efektivnost je chápana z pohledu existence více menších daní nebo jedné daně velké. Co se týče administrativních nákladů, které vznikají při výběru daní, by byla vhodná jedna velká daň. Na druhé straně více menších daní nebude tak výrazně zatěžovat daňového poplatníka, protože se jeho daňová povinnost mezi tyto daně rozloží. Daňový systém by měl být využíván k regulaci fiskální politiky státu. Daňový systém musí být jednoduchý a jednoznačný zvláště proto, aby byl každý předem srozuměn se svou daňovou povinností, a aby výběr daní každého člověka co nejméně zatěžoval. Nezbytným požadavkem je i právní perfektnost, protože ta zaručuje účinnost systému (Vančurová, 2010).


18

3.2 Daň z nemovitostí Daň z nemovitostí je nejtypičtější majetkovou daní, která se v různých modifikacích používá ve všech daňových systémech jednotlivých států. Tuto daň řadíme v daňové soustavě ČR mezi daně přímé, daňová povinnost je poplatníkovi vyměřována na základě jeho majetku. Poplatník předem zná svoji daňovou povinnost, sám daně odvádí a je i nucen si daň sám spočítat. Podle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů se daňová povinnost váže na pozemky a stavby, které se nacházejí na území České republiky. Daň se skládá ze dvou částí, daně z pozemků a daně ze staveb. Výše konečné daňové povinnosti je součtem těchto dvou částí a podává se na jednou daňovém přiznání.

3.2.1

Daň z pozemků

Předmětem daně z pozemků jsou pozemky, které se nacházejí na území České republiky a které jsou vedené v katastru nemovitostí. Podle katastrálního zákona č. 344/1992 Sb. se pozemky dělí na zemědělské (orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvale travnaté porosty), lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy. V zákoně o dani z nemovitostí jsou ale vymezeny pouze pozemky, které předmětem daně nejsou:  v rozsahu půdorysu stavby pozemky zastavěné stavbami, a to i v případě, že stavby nejsou předmětem daně ze staveb podle § 7 odst. 2 tohoto zákona,  lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení,  vodní plochy s výjimkou a průmyslovému chovu ryb,

rybníků

sloužících

k intenzivnímu

 pozemky určené pro obranu státu (§ 2 odst. 2 ZODN). Poplatníkem daně je vlastník pozemku. Speciálně jsou pak stanoveni poplatníci u pozemků ve vlastnictví České republiky (organizační složka státu nebo státní organizace, kterým přísluší hospodařit s majetkem státu, anebo právnická osoba, která má právo trvalého užívání k předmětným pozemkům změnilo na výpůjčku), u pronajatých pozemků evidovaných v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem (nájemce), u pronajatých pozemků spravovaných Pozemkovým fondem ČR, Správou státních hmotných rezerv nebo převedené na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí (rovněž nájemce) a u pozemků, kdy vlastník pozemku není znám nebo pokud mu byl přidělen v rámci pozemkových úprav do zatímního užívání za původní pozemky sloučené pozemek náhradní (uživatel). Pokud existuje k jednomu pozemku více poplatníků (např. spoluvlastníci), platí pro ně obecně solidární povinnost, tzn., jsou povinni zaplatit daň společně a nerozdílně a podávají jedno společné daňové přiznání (Jánošíková, 2009).


19

Některé pozemky mohou být od daně osvobozeny. Jedná se zejména o pozemky ve vlastnictví státu, obcí a krajů. Dále o pozemky, které zabezpečují nějaký veřejný zájem, např. pozemky tvořící celek se stavbou školských zařízení, knihoven, památkových objektů, pozemky veřejných parků atd. Osvobozeny jsou také pozemky, které jsou chráněné podle předpisů o ochraně přírody a krajiny. V některých případech je nutno splnit podmínku, že pozemek není využíván pro podnikatelskou činnost nebo pronajímán. Pokud poplatník uplatňuje nárok na osvobození od daně, musí i přesto podat daňové přiznání. Výjimku tvoří pozemky vlastněné státem a využívané pro veřejný zájem. Osvobození může být trvalé nebo pouze dočasné. Trvalé osvobození je např. jak jsem již zmínila u pozemků školských zařízení. Dočasné osvobození se vztahuje např. na pozemky po rekultivaci. Další osvobození může provést obec pomocí obecně závažné vyhlášky u zemědělských pozemků. Výše daně se vypočítá jako zjištěný základ daně vynásobený sazbou daně. Obě tyto veličiny jsou závislé na druhu pozemku. Základ daně se zaokrouhluje na celé koruny nahoru, jakož i zjištěný základ daně u ostatních pozemků se zaokrouhluje na celé m2 nahoru. U zemědělských pozemků je základem daně cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2 vyhláškou Ministerstva zemědělství ČR. Sazba daně činí pro orné půdy, chmelnice, vinice, zahrady a ovocné sady 0, 75 %, pro trvale travnaté porosty je snížena na 0, 25 % (§ 5 odst. 1 ZODN). Základ daně u pozemků hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb je možné stanovit buď jako cenu pozemku zjištěnou k 1. 1. zdaňovacího období nebo jako součin skutečné výměry v m2 a částky 3,80 Kč. Sazba daně je vždy 0,25 % (§ 5 odst. 2 ZODN). U ostatních pozemků je základem daně vždy skutečná výměra v m2 zjištěná k 1. lednu zdaňovacího období (§ 5 odst. 3 ZODN). Sazba daně se u těchto pozemků ale liší. Za každý 1 m2 činí sazba u zastavěných ploch a nádvoří a ostatních pozemků, které jsou předmětem daně 0,20 Kč, u stavebních pozemků 2 Kč. Od 1. 1. 2012 přibyl ještě jeden druh pozemků, zahrnutých do ostatních, a to zpevněné plochy užívané k podnikatelské činnosti nebo k ní sloužící. Sazba daně je rozdělena na pozemky pro zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství 1,00 Kč a pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku, ostatní zemědělskou výrobu a ostatní podnikatelskou činnost 5,00 Kč za každý 1 m2 (více kapitola 2.5).

Literární rešerše Tab. 1

20

Základní sazby daně u pozemků (§ 6 ZODN)

Sazba daně (%) Orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, trvalé travnaté porosty Trvale travnaté porosty, hospodářské lesy a rybníky

0,75

0,25

Sazba daně u ostatních pozemků za 1m2 (Kč) Zpevněné plochy pozemků k podnikatelské činnosti: Zemědělská prvovýroba, lesní 1,00 a vodní hospodářství Průmysl, stavebnictví, 5,00 doprava, energetika, atd. Stavební pozemky 2,00 Ostatní plochy 0,20 Zastavěné plochy 0,20 a nádvoří

ZDROJ: vlastní zpracování na základě ZODN

Základní sazba daně u stavebních pozemků se navíc násobí koeficientem v závislosti na počtu obyvatel obce (tzv. polohová renta). Tuto rentu může pro jednotlivé části obce obec snížit či zvýšit vydáním obecné závazné vyhlášky. Výši daně může obec také ovlivnit pomocí místního koeficientu.

3.2.2 Daň ze staveb Předmětem daně ze staveb jsou obecně stavby na území České republiky. Jsou to stavby, pro které byl vydán kolaudační souhlas, způsobilé k užívání na základě oznámení stavebního úřadu, pro které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí nebo těmto vydáním a oznámením podléhají, dále byty včetně podílů na společných částech stavby a nebytové prostory (§ 7 odst. 1 ZODN). Společnými částmi domů jsou např. chodby, schodiště, sušárny a kočárkárny. Aby byl byt nebo nebytový prostor předmětem zdanění, musí být evidován v katastru nemovitostí (Jánošíková, 2009). Dále zákon o dani z nemovitostí vymezuje stavby, které nejsou předmětem daně a to, stavby vodárenské, kanalizační, stavby rozvodů energií a sloužící veřejné dopravě. Poplatníkem je vlastník stavby. Pokud je stavba ve vlastnictví státu, je poplatníkem daně organizační složka státu, státní organizace nebo právnická osoba. Výjimkou jsou pouze stavby spravované Pozemkovým fondem ČR nebo Správou státních hmotných rezerv a stavby převedené na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí ČR, které jsou pronajímány, daň pak platí


21

nájemce bytu (s výjimkou obytných domů). Existuje-li k jedné stavbě více poplatníků, platí pro ně solidární povinnost (Jánošíková, 2009). Osvobození od daně je podobné jako u daně z pozemků. Nejčastěji nesmí být osvobozené stavby využívány k podnikatelským účelům a pronajímány, s výjimkou pronájmu obcím, krajům nebo státním složkám. Dále jsou např. osvobozeny stavby ve vlastnictví fyzických osob, které pobírají příspěvky na živobytí nebo jsou držiteli průkazu ZTP. Opět jsou zde některá osvobození pouze dočasná např. u staveb, které přecházejí z vytápění pevnými palivy na systém využívající obnovitelné zdroje, na dobu pěti let od roku následujícího po provedení změny (§ 9 odst. 1 písm. r) ZODN). Výše daně se opět vypočítá jako základ daně vynásobený sazbou daně, přičemž základ daně ze staveb se zaokrouhluje na celé m2 nahoru a daň za jednotlivé stavby nebo souhrn staveb musí být zaokrouhlena na celé koruny nahoru (Jánošíková, 2009). Základem daně (§ 10 ZODN) je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 (zastavěná plocha) podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. U bytů nebo samostatných nebytových prostor je základem daně výměra podlahové plochy v m2 vynásobená koeficientem 1,2 (upravená podlahová plocha). Sazba daně se liší podle druhu zdaňované stavby. Navíc vedle základní sazby daně existují ještě koeficienty, které mohou výslednou daň zvýšit. Stejně jako u daně z pozemku se násobí základní sazba daně tzv. polohovou rentou. Děje se tomu tak u staveb obytných domů, bytů a samostatných nebytových prostor. Obecně závaznou vyhláškou může obec zvýšit nebo snížit tento koeficient a dále také stanovit koeficient pro ostatní druhy staveb a to ve výši 1,5. U staveb pro individuální rekreaci se základní sazba násobí koeficientem 2 v případě, že jsou umístěny v národních parcích a v zónách I. chráněných krajinných oblastí. Daň se také zvyšuje o 2 Kč za každý 1 m2 podlahové plochy, pokud je nebytový prostor využíván v obytném domě k podnikatelské činnosti s výjimkou zemědělské prvovýroby nebo pokud je od daně osvobozen. V poslední řadě může obec vydáním obecně závazné vyhlášky stanovit pro všechny nemovitosti na jejím území místní koeficient (2, 3, 4, 5), kterým se vynásobí celková daňová povinnost poplatníka.


22

Přehled základní sazby daně ze staveb (§ 11 ZODN)

Druh stavby Obytné domy Stavby tvořící příslušenství k obytným domům, z výměry nad 16 m2 Stavby a rodinné domy pro individuální rekreaci Stavby plnící doplňkovou funkci k rekreačním (mimo garáží) Garáže vystavěné odděleně Stavby pro podnikatelskou činnost Zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství Průmysl, stavebnictví, doprava, energetika Ostatní podnikatelská činnost Ostatní stavby Byty a ostatní samostatné nebytové prostory

Sazba daně (Kč/m2) 2 2 6 2 8 2 10 10 6 2

ZDROJ: vlastní zpracování na základě ZODN

Základní sazba daně se za 1 m2 zastavěné plochy zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha podlaží přesahuje dvě třetiny. U staveb určených k podnikání se zvyšuje základní sazba o tuto částku za každé další nadzemní podlaží.

3.3 Rozpočtové určení výnosu daně z nemovitostí V České republice jsou daně rozděleny na dvě skupiny, daně sdílené a daně svěřené (výlučné). Tuto problematiku upravuje zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní Ten určuje, kam poputují výnosy z vybraných daní. Pokud se jedná o daně svěřené, celý výnos plyne do rozpočtu kraje nebo obce. U sdílených daní je zákonem přesně stanoveno, jak se výnos daně rozdělí mezi jednotlivé veřejné rozpočty (státní, krajské, obecní)2. Podle ZRUD, tvoří daňový příjem obce celý výnos daně z nemovitostí. Příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází. Daň z nemovitostí je tedy daní svěřenou a jako jediná daň plyne celými 100 % do rozpočtu obce.

Více schéma rozpočtového určení daní. Dostupné z: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/SID3EA9846B-B7537276/cds/xsl/283.html?year=0 2


23

3.4 Správa daně Jak jsem již zmiňovala celý výnos daně z nemovitostí podle ZRUD plyne do rozpočtu obce. Její správu a výběr ale zajišťují příslušné finanční úřady, které poté bezhotovostním platebním stykem převádějí peníze na příjmový účet obce (Pařízková, 2008). Tato problematika je stále velmi diskutovaná, protože obec sice může pomocí vydávání obecně závazných vyhlášek výši daně ovlivňovat, ale na druhé straně mnohdy ani nemá přehled o tom, jak se jednotlivé subjekty na dani podílejí. Finanční úřady jsou v tomto ohledu velice nesdílné a neposkytují informace takového charakteru. U daně z pozemků i daně ze staveb, je výše daně z nemovitostí zjišťována podle stavu k 1. lednu příslušného zdaňovacího období. Rozhodující je vždy zápis v katastru nemovitostí, přičemž právní účinky vkladu vznikají na základě pravomocného rozhodnutí o jeho povolení zpětně ke dni, kdy byl návrh na vklad doručen katastrálnímu úřadu (Radvan, 2008). Vlastnictví nemovitosti tedy vzniká v den, kdy poplatník podal návrh na vklad vlastnického práva. Zákon stanovuje povinnost poplatníka podat daňové přiznání do 31. ledna zdaňovacího období u příslušného správce daně. Pro daň z nemovitostí je místně příslušným finanční úřad, v jehož územní působnosti se nemovitost nachází (Mrkývka, 2004). Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok a daň z nemovitostí se tak vlastně platí dopředu, tedy za právě probíhající zdaňovací období (Mrkývka, 2004). Pokud v průběhu roku dojde k nějakým změnám (např. změně poplatníka), promítnout se tyto změny až v dalším zdaňovacím období. Aby byla snížena administrativní zátěž jak správce daně, tak poplatníka, není poplatník povinen podávat daňové přiznání každý rok. Daň se vyměří podle stavu z předchozích zdaňovacích období, ale pouze v případě, pokud nedošlo k žádným změnám, které by měly vliv na výši daňové povinnosti. Správce daně tak může zaslat poplatníkovi pouze složenku s částkou výše daně, kterou má za daný rok zaplatit. Povinnosti má ale poplatník, kterému se práva k nemovitosti v průběhu roku změnila nebo zanikla. Tyto skutečnosti musí oznámit příslušnému správci daně do 31. ledna následujícího období. Změny ostatních údajů uvedených v daňovém přiznání je poplatník povinen oznámit do třiceti dnů, ode dne kdy nastaly (Radvan, 2008). Poplatník se může rozhodnout, jestli podá zcela nové nebo pouze dílčí daňové přiznání. U změn údajů stačí uvést pouze výčet změn. V případě, že má k jedné nemovitosti vlastnické právo více subjektů, platí, že pokud podá daňové přiznání jeden z poplatníků, považuje se za jejich společného zástupce. Stanovení společného zástupce je však prioritně věcí dohody, pokud si poplatníci zvolí jinou osobu, bude tato považována za společného zástupce (Radvan, 2008). Správce daně komunikuje poté již výhradně s touto osobou, ale konečné vyrovnání už závisí pouze na vzájemné dohodě mezi samotnými spoluvlastníky. Pokud ale podá daňové přiznání ve lhůtě do 31. ledna alespoň jeden z poplatníků za svůj spoluvlastnický podíl, má


24

povinnost podat přiznání každý ze spoluvlastníků samostatně a platí tak daň ve výši svého podílu na nemovitosti (§ 13a odst. 5 ZODN). Splatnost daně je rozdělena na poplatníky, kteří provozují zemědělskou prvovýrobu a chov ryb nebo na ostatní poplatníky. V prvním případě mají povinnost splatit daň ve dvou stejných splátkách do 31. srpna a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období. Ve druhém případě u ostatních poplatníků je splatná do 31. května a též do 30. listopadu. Rozdělení do dvou splátek je ale možné pouze v případě, že daň přesáhne částku 5 000 Kč. Jinak je nutno daň zaplatit do 31. května v celkové výši. Finanční úřady nejčastěji zasílají poplatníkům předvyplněné poštovní poukázky, kterými uhradí celkovou výši daně na účet příslušného správce daně pomocí držitele poštovní licence, České pošty. Daň lze ale uhradit také bezhotovostním bankovním převodem nebo přímo na pokladně finančního úřadu. Méně obvyklým způsobem úhrady je přeplatek na jiné dani, neoblíbené je uhrazování plateb, které mají být vymoženy exekucí, výkonnému úředníkovi při samotném výkonu exekuce (Radvan, 2008). Stále více se v souvislosti s daní z nemovitostí diskutuje o přechodu ze stávající systému výpočtu daně na systém hodnotový. K závěru, že základ daně má co nejlépe vyjadřovat tržní hodnotu nemovitosti, se přiklání i Ministerstvo financí ČR. To ostatně již od roku 1999 připravuje novelizaci stávajícího zákona o dani z nemovitostí i zcela nové znění tohoto zákona (Radvan, 2008).

3.5 Novely zákona o dani z nemovitostí V průběhu let přišlo v platnost několik novel ZODN, které ovlivnily výši daně a mnohdy velmi zásadně. Níže uvedu stručný přehled těch nejdůležitějších změn, které proběhly ve sledovaném období 2008-2011. Rok 2010 je vynechán záměrně, protože nenabyla platnosti žádná novela ZODN.

3.5.1

Rok 2008

V roce 2008 nabyla účinnosti novela č. 261/2007. Ta umožňuje obcím vydat obecně závaznou vyhlášku, pomocí které mohou osvobodit od daně zemědělské pozemky (více kapitola 3.1). Tuto možnost mohla obec využít poprvé až ve zdaňovacím období 2009. Novela dále upravila koeficienty polohové renty a to tak, že zrušila dvě nejnižší hranice počtu obyvatel (viz tab. 3). Vznikla nová hranice pro obce do 1000 obyvatel, které byl přiřazen koeficient 1,0. Staré koeficienty mohla obec použít naposledy ve zdaňovacím období 2008. Zajisté nejzásadnější věcí, které nabývá v tomto roce účinnosti, je možnost obcí stanovit pomocí vyhlášky tzv. místní koeficient, kterým se násobí daň na celém území obce (viz kapitola 3.1). Opět ho obec může použít až v období roku 2009.


25

Rozdíl v koeficientech polohové renty do roku 2008 a v současnosti

Do roku 2008 do 300 obyv. 0,3 300-600 obyv. 0,6 600-1000 obyv. 1,0

V současnosti do 1000 obyv.

1,0

Zdroj: vlastní zpracování na základě ZODN

3.5.2 Rok 2009 Tento rok vstoupila v platnost novela č. 1/2009, která zrušila osvobození novostaveb a staveb, kterým byla stavebními úpravami snížena náročnost na vytápění, např. zateplením, ponecháno bylo pouze osvobození staveb, které přešly na vytápění pomocí obnovitelných zdrojů energie. Osvobození novostaveb mohl poplatník uplatnit po dobu 15 let, po účinnosti této novely však mohlo být poskytnuto naposledy ve zdaňovacím období 2009. U zateplených staveb bylo možné osvobození na dobu 5 let, lze jej uplatnit naposledy v období 2012. Velký význam má v tomto roce novela č. 362/2009, která dvojnásobila sazby daně jak u pozemků, tak u staveb. Daňová povinnost poplatníka se tedy zvětšila dvakrát a to díky zákonnému opatření, nikoliv z vůle samotné obce. Novela dále prodlužuje termín pro vydání OZV pro obce v roce 2009 až do 30. listopadu (§ 16a odst. 2 ZODN). Za normálních podmínek musí být vyhláška platná do 1. října předchozího zdaňovacího období.

3.5.3 Rok 2011 Od 1. 1. 2012 nabyla účinnosti novela č. 212/2011, která upravuje nejasnosti při zdaňování tzv. zpevněných ploch pozemků používaných k podnikatelské činnosti nebo s ní související (MF ČR, online). Zpevněnou plochou pozemku se rozumí pozemek, který je v katastru nemovitostí evidován jako „ostatní plocha“ nebo „zastavěná plocha a nádvoří“ a je zpevněn stavbou bez svislé nosné konstrukce dle stavebního zákona. Podle starého znění zákona tedy byly tyto zpevněné plochy předmětem daně ze staveb a při stanovení základu daně byly vymezeny jako stavby bez svislé nosné konstrukce (např. parkoviště, komunikace, atd.). Novela zákona má zejména zjednodušit správu daně a prokazování zda je plošná stavba předmětem daně ze staveb či z pozemků. V novém znění zákona jsou zpevněné plochy zařazeny do daně z pozemků a je jim podle § 6 odst. 2 ZODN, stanovena zvláštní sazba daně u ostatních pozemků. Sazba daně činní za každý 1 m2 u zpevněných ploch používaných pro:  zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství 1 Kč,  průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku, ostatní zemědělskou výrobu a ostatní podnikatelskou činnost 5 Kč.


26

Poplatníci jsou povinni zohlednit tuto novou skutečnost týkající se zpevněných ploch pozemků a podat nové nebo dílčí daňovém přiznání do 31. 1. 2012. Protože se nemění obsah ale pouze předmět daně, nemají poplatníci žádné starosti s vyměřováním daně a ta tak bude stanovena podle údajů z minulých daňových přiznání. K vyměření nové skutečné plochy není potřeba ani geometrických zaměření či znaleckého posudku, ale poplatník tuto plochu může určit vlastním měřením. Dle daňového řádu, ale musí být schopen prokázat všechny skutečnosti, pokud bude správcem daně vyzván (Businessinfo, online).

3.6 Rozpočty územních samosprávných celků (místní rozpočty) Pojem rozpočet je v literatuře vysvětlován mnoha způsoby. Důvod spočívá v tom, že u rozpočtu vystupuje do popředí jak jeho stránka hospodářská, tak i státoprávní. Podle toho, která z těchto stránek převažuje, se různí i jeho funkce (Marková, 2007). Pod pojmem rozpočet si většina obyvatel vybaví státní rozpočet, který je centralizovaným peněžním fondem státu, každoročně schvalovaný vládou formou zákona na jednoroční období. Spolu s územními rozpočty a rozpočty státních fondů jsou označovány jako veřejné rozpočty. Prostřednictvím veřejných rozpočtů dochází k přerozdělování zdrojů od subjektů tvořících zdroje k těm, které zdroje netvoří, ale jsou nedílnou součástí společnosti (Marková, 2007). Podle toho, co je efektivnější pro zajištění veřejných statků, je možné je financovat prostředky ze státního rozpočtu nebo z rozpočtů municipálních. Jsou i takové veřejné statky, kde je možné zvažovat, jejich zabezpečení ze strany státního rozpočtu, územních rozpočtů nebo státních fondů (Marková, 2007). Obecně má státní rozpočet zabezpečovat ty nejdůležitější veřejné statky pro celé území státu a územní rozpočty mají respektovat rozdílné preference obyvatel, výsledek ale nemusí být vždy totožný s tímto pravidlem. V této práci se budu blíže zabývat rozpočty územních samosprávných celků (nazývanými také místní rozpočty), kterými jsou rozpočty obcí, krajů, dobrovolných svazků obcí a Regionálních rad regionů soudržnosti a dále také rozpočty statutárních měst a hlavního města Prahy společně s jejich městskými částmi nebo obvody. Princip rozpočtového hospodaření je zakotven zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů. Právo obce hospodařit podle svého vlastního rozpočtu je ustanoveno také v Ústavě ČR, na jejímž základě byla přijata pravidla finančního hospodaření územních samosprávných celků a to v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (Pařízková, 2008).


3.6.1

27

Municipální (místní rozpočty)

Místní rozpočty se řadí mezi veřejné rozpočty nejnižší úrovně. Mezi veřejné je můžeme zařadit proto, že obce i kraje jsou veřejnoprávními korporacemi a jejich rozpočty jsou schvalovány na veřejných zasedáních zastupitelstev. Obec i kraj má právo vlastnit majetek a peníze a hospodařit s ním v rámci rozpočtu nebo účelovém peněžním fondu. Rozpočet je hlavním finančním nástrojem obce a musí v něm být promítnuty všechny finanční vztahy, které má obec ke státnímu rozpočtu, rozpočtům státních fondů a také k jiným subjektům včetně občanů. Rozpočet obce je finančním plánem, pomocí kterého se řídí financování její činnosti. Při sestavování rozpočtu se vychází z rozpočtového výhledu a jako u rozpočtu státního je rozpočtový rok shodný s kalendářním rokem. Platí zde princip vyrovnanosti rozpočtu, který může být ale porušen za určitých zákonem stanovených podmínek a obci tak může být umožněno sestavit rozpočet přebytkový nebo schodkový. Rozpočtový výhled jako pomocný nástroj pro střednědobé finanční plánování byl zaveden až po roce 2000. Slouží jako přehled příjmů a výdajů a zejména závazků, pohledávek a finančních zdrojů dlouhodobějšího charakteru. Je sestavován na 2–5 let následujících po sestavení ročního rozpočtu a jeho forma není zákonem nějak stanovena (Žehrová, 2006). Vedle rozpočtu mohou obce zřizovat ještě další peněžní fondy jak už účelové nebo bez účelového určení. Příjmy těchto fondů mohou plynout z přebytků uplynulých let nebo z mimořádných příjmů běžného roku. V průběhu roku mohou být také převáděny prostředky z rozpočtu např. do účelových sociálních peněžních fondů (Žehrová, 2006). Podle Pařízkové (2008) můžeme pohlížet na rozpočet obce jako na:  decentralizovaný peněžní fond, ve kterém se soustřeďují různé druhy veřejných příjmů, rozdělují se a používají na financování veřejných statků,  bilance, která bilancuje příjmy a výdaje za rozpočtové období,  finanční plán, podle kterého obec hospodaří v příslušném rozpočtovém období, ve většině zemí se však sestavují i střednědobé rozpočtové výhledy,  nástroj prosazování cílů obecní politiky (jako součásti veřejné politiky). Všechny veřejné rozpočty by měly respektovat určité rozpočtové zásady:  zásadu každoročního sestavování a schvalování  zásadu reálnosti a pravdivosti  zásadu účelovosti  zásadu pravdivosti a jednotnosti  zásadu dlouhodobé vyrovnanosti  zásadu publicity


28

 zásadu efektivnosti a hospodárnosti.

3.6.2 Rozpočtová skladba územních rozpočtů Rozpočtová skladba třídí příjmy a výdaje podle jednotné klasifikace. Má být jasná, přehledná, jednoduchá a má umožnit srovnatelnost časových řad. Pro všechny veřejné rozpočty platí jednotná klasifikace (Pařízková, 2008). Rozpočtová skladba je upravena vyhláškou Ministerstva financí č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě a třídí příjmy a výdaje podle různých hledisek:  odpovědnostního – kapitolního (u rozpočtů obce se neuplatňuje)  druhového  odvětvového  konsolidačního. Podle druhového třídění se příjmy a výdaje rozpočtu dělí na daňové, nedaňové a kapitálové příjmy, přijaté dotace, běžné a kapitálové výdaje a financování. Podle odvětvového hlediska se třídí rozpočtová skladba na:  zemědělství a lesní hospodářství  průmyslová a ostatní odvětví hospodářství  služby pro obyvatelstvo  sociální věci a politika zaměstnanosti  bezpečnost státu a právní ochrana  všeobecná veřejná správa a služby. Z konsolidačního hlediska se třídí příjmy a výdaje dle peněžních převodů, které probíhají mezi veřejnými rozpočty a ostatními veřejnými peněžními fondy a to takto:  převody uvnitř peněžního fondu  dotace přijaté/poskytnuté z/na území jiného okresu  splátky půjčených prostředků přijatých z území jiného okresu/jiného kraje  půjčené prostředky poskytnuté na území jiného okresu/jiného kraje  dotace přijaté/poskytnuté z/na území jiného kraje.

3.6.3 Příjmy a výdaje místních rozpočtů Příjmy a výdaje rozpočtu obce upravuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Příjmy obce jsou formulovány z hlediska shodně a tvoří je příjmy z vlastního majetku a majetkových práv, z výsledků vlastní hospodářské


29

činnosti, z hospodářské činnosti právnických osob podle zákona, příjmy z vlastní správní činnosti včetně státní správy, k nimž je obec pověřena podle zvláštních zákonů, výnosy z místních poplatků, výnosy daní nebo podíly na nich podle ZRUD, dotace ze státního rozpočtu a fondů, dotace z rozpočtu kraje, prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, přijaté peněžité dary a příspěvky, jiné příjmy podle zvláštních zákonů (Žehrová, 2006). Výdaje obce jsou závazky vyplývající ze zákona, výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a rozvoj obce, výdaje ze zákona při výkonu státní správy, dále závazky, které jí vyplývají ze smluvních vztahů, závazky vzniklé při spolupráci s jinými obcemi a příspěvky na tuto činnost, úhrada úroků z půjček a úvěrů, podpora soukromého podnikání a veřejně prospěšné činnosti, výdaje na emise dluhopisů a ostatní výdaje (Žehrová, 2006).

3.6.4 Rozpočtový proces Rozpočtový proces je obecně soubor prací, kterými se řídí obec po celý rok při rozpočtovém hospodaření. Ve všech fázích je důležité dodržovat určité zásady a pravidla (viz kapitola 3.1). Na úrovni obce představuje rozpočtový proces činnost orgánů obcí spojenou s těmito fázemi činností, sestavováním návrhu rozpočtu, s jeho schvalováním a realizací během rozpočtového roku, průběžnou a následnou kontrolou jeho plnění (Pařízková, 2008). Jednotlivé fáze rozpočtového procesu se obdobně využívají v celé soustavě veřejných rozpočtů. Přestože trvá rozpočtové období pouze jeden rok, tak rozpočtový proces je dlouhý obvykle rok a půl až dva roky (Pařízková, 2008). První fází je sestavování návrhu rozpočtu. Tato fáze patří mezi nejsložitější, protože je důležité, aby naplánované příjmy a naplánované výdaje byly reálné a splnitelné (Pařízková, 2008). Sestavování rozpočtu patří do výkonu samostatné působnosti obce a tvoří ho výkonný orgán obce, v České republice obvykle finanční výbor. Zvláštností od ostatních veřejných rozpočtů je, že návrh rozpočtu obce musí být nejméně 15 dnů před jeho projednáním zveřejněn (např. na úřední desce obce), aby se k němu občané mohli vyjádřit a popř. podat připomínky. Další etapa rozpočtového procesu se skládá z projednávání návrhu a jeho schválení. To je uskutečňováno na místní úrovni, v obecním zastupitelstvu. Tento orgán má také za úkol kontrolovat plnění rozpočtu a při jeho případném neplnění vyhledat vhodná opatření (Pařízková, 2008). V této fázi se schvaluje struktura příjmů a výdajů, ale také celková výše rozpočtu obce. Není-li rozpočet schválen před začátkem rozpočtového období, musí obec hospodařit podle tzv. rozpočtového provizoria, tedy podle rozpočtu z minulého roku. Děje se tak zejména proto, že obce nemusí znát celkovou výši dotací ze státního rozpočtu a ostatních peněžních fondů před začátkem rozpočtového období. Rozpočtové provizorium ale obvykle netrvá déle než měsíc a poté je schválen už nový rozpočet, podle něhož obec hospodaří po zbytek roku (Pařízková, 2008).


30

Po schválení rozpočtu může obec provádět různé změny či úpravy rozpočtu. Její povinností je např. zabránit vzniku rozpočtového schodku. Povinnosti volených a výkonných orgánů obce je také průběžná kontrola plnění rozpočtu. Analyzují hospodaření obce, příčiny vzniku salda, atd. Výsledkem by měl být návrh na další zkvalitnění rozpočtu obce. Jak a kdy budou kontroly v daném roce probíhat je v pravomoci zastupitelstva obce. Po skončení rozpočtového roku se zpracovává tzv. závěrečný účet obce, který je zároveň následnou kontrolou rozpočtového hospodaření obce za předcházející kalendářní rok. Ten obsahuje všechny údaje o příjmech a výdajích, dalších finančních operacích, čerpání z fondů a vyúčtování finančních vztahů k ostatním orgánům a subjektům. Podle zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, si musí obec nechat přezkoumat svůj závěrečný účet příslušným krajským úřadem nebo auditorem. Povinností obce je také zveřejnit po dobu nejméně 15 dnů závěrečný účet před jeho projednáním, aby se k němu popřípadě mohli opět vyjádřit občané.

Vlastní práce

31

4 Vlastní práce 4.1 Jaké možnosti má obec při ovlivňování výše daně z nemovitostí Podle Pařízkové (2008) nemají obce v České republice velkou pravomoc, jak ovlivňovat výši daně z nemovitostí, což platí obecně pro celkové daňové příjmy obce. Je tomu tak proto, že daně jsou upraveny zákony, které platí na celém území státu a jasně stanovují, co je předmětem daně, jaká je sazba, jaký je způsob výpočtu daně, atd. Jejich pravomoc je také omezena ve správě daní (kapitola 2.4), kterou vykonávají finanční úřady v okruhu své místní působnosti. Obec je tedy, podle ZRUD, pouze příjemcem daně z nemovitostí. Přesto ale existují možnosti, kterými se obec může na ovlivnění výše daně podílet, a to vydáním obecně závazné vyhlášky (dále „OZV“). Tato vyhláška musí nabýt platnosti nejpozději do 1. října předchozího zdaňovacího období a být účinná nejpozději do 1. ledna následujícího zdaňovacího období § 16a odst. 1 ZODN. V současnosti může obec vyhláškou podle ZODN:  osvobodit některé zemědělské pozemky,  ovlivnit výši tzv. polohové renty u pozemků i u staveb,  stanovit koeficient u jednotlivých druhů staveb,  zavést místní koeficient,  osvobodit nemovitosti v důsledku živelných pohrom. První možností, kterou může obec ovlivnit výši daně pomocí vydání OZV, se týká daně z pozemků. Obec může osvobodit od daně tyto zemědělské pozemky: orná půda, chmelnice, vinice, ovocné sady a trvale travnaté porosty. Osvobození se netýká zahrad, i když jsou evidovány jako zemědělský půdní fond. Město může také rozhodnout, že se osvobození nebude týkat pozemků v zastavěném území nebo zastavitelné ploše. Tyto pozemky musí být vymezeny parcelním číslem a názvem katastrálního území, ve kterém se nacházejí. Možnost osvobození zemědělských pozemků měly obce poprvé ve zdaňovacím období 2009 (ZODN, online). V druhém případě se jedná jak o daň z pozemků, tak o daň ze staveb. Polohová renta je koeficient, kterým se násobí základní sazba daně podle počtu obyvatel zjištěného při posledním sčítání lidu3. Tedy pro období roku 20082010 použijeme výsledky ze sčítání roku 2001. U daně z pozemků se polohová renta týká pouze stavebních pozemků. V kompetenci obce je dle § 6 odst. 4 písm. b) ZODN stanovení koeficientu polohové renty o jednu 3

Poslední sčítání lidu, domů a bytů proběhlo v březnu 2011

Vlastní práce

32

kategorii vyšší nebo o jednu až tři kategorie nižší, koeficient 4,5, který platí pro hlavní město Praha, lze zvýšit pouze na 5,0. Takto může obec upravit koeficient pro své jednotlivé části, může se tedy stát, že koeficient polohové renty bude v každé části obce rozdílný. U daně ze staveb může obec vyhláškou stejně jako u daně z pozemků zvýšit či snížit koeficient polohové renty dle §11 odst. 3 písm. a) ZODN. Může tak učinit ale pouze u staveb obytných domů a jejich příslušenství a u bytů a ostatních samostatných nebytových prostor4. Tab. 4

Rozhodný počet obyvatel pro stanovení koeficientu polohové renty

Počet obyvatel v obci do 1 000 obyv. nad 1 000 do 6 000 obyv. nad 6 000 do 10 000 obyv. nad 10 000 do 25 000 obyv. nad 25 000 do 50 000 obyv. ve statutárních městech a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech v Praze

Koeficient polohové renty 1,0 1,4 1,6 2,0 2,5 3,5 4,5

ZDROJ: Vlastní zpracování na základě ZODN.

Dále zákon u daně ze staveb umožňuje základní sazbu daně násobit koeficientem 1,5 §11 odst. 3 písm. b) ZODN. Učinit tak obec může obecně závaznou vyhláškou, která se ale tentokrát vztahuje na celé území obce. Obec může koeficient stanovit pro tyto druhy staveb:  stavby pro individuální rekreaci a rodinné domy využívané pro individuální rekreaci,  garáže vystavěné odděleně od rodinných domů,  stavby sloužící pro podnikatelskou činnost a také samostatných nebytových prostor sloužících jako garáže nebo stavby užívané pro podnikatelskou činnost. Předposlední možností jak může obec ovlivňovat výši vybrané daně z nemovitostí, je stanovení místního koeficientu § 12 ZODN. V tomto případě se jedná pouze o zvýšení daňových příjmů obce, jelikož koeficientem se násobí celková daň vyměřená pro všechny nemovitosti, které poplatník vlastní. Obec může stanovit místní koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5, který bude platit na celém území obce. Tento koeficient mohla obec poprvé použít ve zdaňovacím

Základní sazba daně u těchto staveb může být zvýšená podle §11 odst. 2 ZODN, který se týká zvýšení sazby daně za každé další nadzemní podlaží (viz kapitola 2.2) 4

Vlastní práce

33

období 2009. Výjimku, na kterou se místní koeficient nevztahuje, tvoří zemědělské pozemky, které může obec vydáním vyhlášky osvobodit od daně. Jako poslední příklad uvádím kompetenci obce při vydání OZV, kterou může obec částečně nebo úplně osvobodit nemovitosti, které byly zasaženy živelnou katastrofou dle § 17a odst. 1 ZODN. Toto osvobození může stanovit obec nejdéle na dobu 5 let. Osvobození se může vztahovat i na již uplynulé zdaňovací období, v tomto případě musí poplatník podat dodatečné daňové přiznání. Obecně závazná vyhláška musí nabýt účinnosti do 31. března roku, který následuje po zdaňovacím období, ve kterém vznikla škoda způsobená živelnou pohromou (ZODN).

4.2 Jaké z těchto možností využívá obec Telč a Třešť 4.2.1

Telč

Město Telč leží na pomezí kraje Vysočina a Jihočeského kraje. Její městskou částí je nedaleká obec Studnice. Podle posledního sčítání lidu v roce 20115, žije v Telči 5 634 obyvatel. Město Telč je každoročně vyhledávaným turistickým cílem. Nejznámější je jeho historické náměstí s barokními domy a renesančním zámkem. Roku 1992 byla Městská památková rezervace Telč zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Nejprve tedy rozeberu obec Telč, která využívá více možností, jak daň z nemovitostí ovlivňovat. V současné době má obec na svých stránkách vyvěšené aktuální znění vyhlášky č. 3/1992, kterou dále doplňují tři vyhlášky z roku 2008. Tato vyhláška byla schválena městskou radou v roce 1992, poté byla roku 1994 novelizována a nabyla účinnosti v roce 1995. Za prvé, se lze ve vyhlášce dočíst, že obec Telč stanovila pro celé město dle § 11 odst. 3 písm. b) ZODN koeficient 1,5. Tento koeficient, jak jsem již uváděla výše, lze stanovit pro jednotlivé druhy staveb. Tuto problematiku upravuje Článek 5 zmíněné vyhlášky, který byl pozměněn vyhláškou č. 2/2008, která nabyla účinnosti 1. 1. 2009. Ta zrušila působnost koeficientu na stavby užívané pro podnikatelskou činnost a samostatné nebytové prostory sloužící taktéž pro tuto činnost. Nyní tedy platí koeficient pouze pro 2 druhy staveb, a to stavby pro individuální rekreaci a rodinné domy využívané pro individuální rekreaci (§ 11 odst. 1 písm. b) ZODN) a garáže vystavěné odděleně od obytných domů (§ 11 odst. 1 písm. c) ZODN). Další vyhláška č. 1/2008 upravuje výši polohové renty. Město Telč patří do 2. skupiny, tedy obcí, které mají více než 1 000 obyvatel a méně než 6 000 obyvatel. Avšak rozhodný počet obyvatel podle posledního sčítání lidu6 v našem 5 6

Jedná se o předběžné výsledky posledního Sčítání lidu, domů a bytů 2011 z března 2011 Pro období roku 2008-2011 se použije Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001

Vlastní práce

34

období 2008-2011 činí 6 053 obyvatel. Tedy pro toto vymezené období musíme zařadit město Telč do 3. skupiny, koeficient polohové renty bude ve výši 1,6. Tato vyhláška nabyla účinnosti 1. 1. 2009 a týká se snížení koeficientu v městské části Studnice o 2 kategorie na 1,0, jak povoluje ZODN. Toto snížení sazby se týká stavebních pozemků a obytných domů a staveb tvořících k nim příslušenství. Obec Studnice se nachází necelých 5 km od Telče a žije v ní přibližně 70 obyvatel. Tento počet obyvatel je pro výnos daně z nemovitostí pro téměř šestitisícové město Telč zajisté bezvýznamný. Nejspíše proto se zastupitelstvo Telče rozhodlo nezatěžovat obyvatele Studnice, kteří žijí mimo historické centrum, stejně vysokým daňovým koeficientem. V původní vyhlášce č. 3/1992 byl taktéž pro obci Studnice snížen koeficient polohové renty. V tomto případě to bylo na nejnižší možný koeficient 0,6, tedy o 3 kategorie. Tento Článek 3 vyhlášky byl zrušen OZV č. 2/2008 s účinností od 1. 1. 2009, jelikož novela ZODN (viz kap. 3.5) v roce 2007 poupravila kategorie počtu obyvatel, staré koeficienty mohla obec naposledy použít ve zdaňovacím období 2008. Poslední OZV č. 3/2008 je pro daň z nemovitostí zcela zásadní. Týká se zavedení místního koeficientu. Ten se zastupitelstvo rozhodlo stanovit ve výši 2, tedy v nejnižší možné variantě. Tímto koeficientem se však násobí celá daňová povinnost poplatníka a platí na celém území obce, tedy i v městské části Studnice, ve které Telč snížila daňovou zátěž snížením koeficientu polohové renty. Daňový výnos se pro město tedy zvětšil dvojnásobně.

4.2.2 Třešť Město Třešť se nachází 15 km od Telče směrem ke statutárnímu městu Jihlava. Aktuální počet obyvatel města je 5 859. Součástí Třeště jsou ještě 3 městské části a to obec Buková, Čenkov a Salavice. Město Třešť je místem pořádání mnoha kulturních akcí, jako jsou letní kina, divadelní festivaly, tančírny, koncerty a další. Třešť je také nazývána městem betlémů, jež jsou vyhledávaným cílem nejen ve vánočním čase. Oproti Telči má město Třešť v této době platnou pouze jednu vyhlášku týkající se daně z nemovitostí. Tato OZV č. 3/2009 nabyla účinnosti 1. 1. 2010 a týká se koeficientu polohové renty. Tedy zastupitelstvo Třeště se pro tento krok rozhodlo o rok později než město Telč. Tato vyhláška zrušila OZV č. 2/2009, kterou zastupitelstvo schválilo pouze o čtyři měsíce dříve. Stalo se tak proto, že v této vyhlášce město Třešť stanovilo místní koeficient ve výši 2, avšak poté přišla v platnost novela ZODN (viz kap. 3.5), která navýšila sazby daně na dvojnásobek. Město tedy nechtělo daň navyšovat místním koeficientem a ponechalo pouze zvýšení daně, které proběhlo ze zákona. Mohlo tak učinit rovněž díky této novele, která prodloužila v roce 2009 vydání OZV až do 30. listopadu (viz kap. 3.5). Třešť patří na rozdíl od Telče do 2. skupiny pro stanovení koeficientu polohové renty, tedy její počet obyvatel nepřesahuje a ani v námi sledovaném období nepřesahoval 6 000, výše koeficientu je 1,4.

Vlastní práce

35

Vyhláška stanovuje opět snížení koeficientu, v tomto případě o 1 kategorii na nejnižší možnou úroveň 1,0 pro městské části Buková, Čenkov a Salavice. Tyto obce mají jako obec Studnice velice malý počet obyvatel, a proto nejsou pro Třešť významné z hlediska daňového příjmu do rozpočtu města. Zajisté chce také město Třešť snížit daňovou zátěž pro obyvatele, kteří žijí mimo hlavní obytnou lokalitu.

Shrnutí Ani jedna z obcí se nerozhodla pro osvobození zemědělských pozemků. Zastupitelstvu města Telč nebylo doporučeno realizovat osvobození pozemků zejména v porovnání administrativní náročnosti a přínosu pro město. Na základě tohoto odůvodnění se město pro tento krok nerozhodlo. Stejný důvod bychom mohli přisuzovat i obci Třešť. Dle informací z katastrálního úřadu jsem zjistila, že zemědělské pozemky v Telči, s výjimkou zahrad, kterých se osvobození netýká, zaujímají téměř 50 % všech pozemků. V Třešti je tento podíl necelých 30 %. Podíly zemědělských pozemků nejsou tedy v těchto obcích zanedbatelné. Proto je zřejmé, že se města pro krok osvobození nerozhodla a nesnížila tak příjmy z daně, která jako jediná plyne celá pouze do rozpočtu obce (dle ZRUD). Obě města Telč i Třešť stanovují ve svých městských částích snížený koeficient polohové renty u daně z pozemků pro stavební pozemky a také u daně ze staveb podle § 11 odst. 1 písm. a) ZODN, tedy pro obytné domy a jejich příslušenství. Nezahrnují do OZV byty a ostatní samostatné nebytové prostory, jak ZODN také umožňuje. Je tomu tak proto, že městské části, o kterých se zde bavíme, jsou tak malé rozlohy, počtu obyvatel a takové charakteru, že se v nich nacházejí zejména stavby rodinných domů a ostatní typy staveb bychom tu našli jen výjimečně. Koeficient 1,5, který je možné stanovit u jednotlivých druhů staveb, zavedla pouze obec Telč. Toto opatření je účinné již od roku 1995. Avšak v roce 2008 obec schválila zrušení koeficientu pro stavby sloužící pro podnikatelskou činnost. Je tomu tak zejména proto, že město chce podporovat podnikatelské subjekty, které zaměstnávají jeho obyvatele. Také pouze město Telč schválilo zavedení místního koeficientu ve výši 2. Toto rozhodnutí bylo argumentováno především nutností navyšování příjmů rozpočtu obce s ohledem na její investiční akce. Město Třešť sice ve své první vyhlášce schválilo zavedení místního koeficientu. Po novelizaci ZODN (kap. 3.5), která od 1. 1: 2010 navýšila sazby daně na dvojnásobek, ji ale zrušila, protože by tak daňová povinnost poplatníka vzrostla z původního dvojnásobku na čtyřnásobek. Telč se pro tuto variantu, tedy zrušení místního koeficientu nerozhodla. Její OZV byla schválena již o rok dříve, tedy v roce 2008, a tak ji obec ponechala v platnosti. Nutno také zdůraznit, že členy zastupitelstva města Telč, bylo již od začátku navrhování místního koeficientu poukazováno na možný nesouhlas ze stran obyvatel. Návrh na tuto nespokojenost byl předložen

Vlastní práce

36

zejména v nutnosti informovat občany, že vyšší příjmy z daně poputují konkrétně na opravu dopravní infrastruktury města. Obě obce také nevyužívají osvobození z důsledků živelných pohrom. Nacházejí se v lokalitách, které nejsou např. z hlediska ohrožení povodněmi typické. Tab. 5

Přehled možností ovlivňujících daň z nemovitostí v obci Telč a Třešť

Osvobození zemědělských pozemků Koeficient polohové renty: zvýšení (o 1 kategorii) snížení (o 1-3 kategorie) Koeficient 1,5 u jednotlivých staveb Místní koeficient Osvobození – živelné pohromy

Telč

Třešť

NE

NE

NE ANO

NE ANO

ANO

NE

ANO NE

NE NE

ZDROJ: Vlastní zpracování na základě ZODN.

4.3 Rozpočtové hospodaření obcí Telč a Třešť Po skončení rozpočtového roku obec zpracovává tzv. závěrečný účet. Tento účet předkládá radě a zastupitelstvu města finanční odbor, který se řídí zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Děje tak v průběhu měsíce května, kdy obec musí účet vyvěsit na úřední desce, aby bylo možné se k jeho podobě vyjádřit. Závěrečný účet obsahuje příjmové a výdajové části rozpočtu členěné podle rozpočtové skladby. Dále jsou v něm obsaženy finanční operace, tvorba a čerpání z fondů, aby bylo možné zhodnotit nejen hospodaření města samotného, ale také jím zřízených právnických osob. Na konci účtu je zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření, která je povinnou součástí závěrečného účtu a v případě obcí Telč a Třešť je vykonávána Odborem kontroly Krajského úřadu kraje Vysočina, který sídlí v Jihlavě. Nyní na základě závěrečných účtů přiblížím hospodaření obcí Telč a Třešť v průběhu období 2008-2011.

Příjmy rozpočtu města Telč Co se týče příjmové stránky rozpočtu obce Telč, ve sledovaném období byly příjmy města vždy zinkasovány v souladu s upraveným rozpočtem (dále jen „UR“). V průběhu období došlo k navyšování příjmů do rozpočtu, výjimku tvoří rok 2011, kdy byly příjmy nižší než v předchozím roce.

Vlastní práce

37

Celkové příjmy rozpočtu 2008-2011 (tis. Kč) 250 000 200 000 150 000

UR

100 000

Skutečnost

50 000 0 2008 Graf 1

2009

2010

2011

Přehled celkových příjmů rozpočtu města Telč v období 2008–20117

ZDROJ: Vlastní zpracování na základě závěrečných účtů.

Příjmy rozpočtu jsou rozděleny dle druhového třídění na daňové, nedaňové, kapitálové a dotace. Vývoj daňových příjmů je velice nestabilní, zejména v důsledku finanční krize, která se nejvíce projevila v roce 2009, je těžké odhadovat jejich budoucí vývoj. U ostatních částí příjmů obce také nelze určit nějaký stabilní vývoj, pouze u dotací je možné říci, že se v průběhu období navyšovaly. Výjimku opět tvoří rok 2011, kdy byly dotace nižší než v roce 2010. Je tomu tak zejména v důsledku převodů z rozpočtových účtů, díky nimž došlo v roce 2010 k velkému navýšení příjmů z dotací. Právě dotace tvoří největší podíl na celkových příjmech rozpočtu, poté to jsou daňové příjmy, nedaňové a kapitálové (s výjimkou roku 2010, kdy byl podíl kapitálových příjmů vyšší). Složení příjmové stránky rozpočtu 2008-2011 (tis. Kč) 400 000 300 000

Dotace

200 000

Daňové Nedaňové

100 000

Kapitálové

0 2008 Graf 2

2009

2010

Přehled složení příjmové stránky rozpočtu města Telč v období 2008–2011


7

2011

Příjmy v roce 2010 a 2011 jsou udávány po konsolidaci.

Vlastní práce

38

Daňové příjmy tvoří daně z příjmů, daň z přidané hodnoty, místní a správní poplatky a daň z nemovitostí. Největší podíl, kolem 35 %, na daňových příjmech má DPH. Všechny tyto příjmy jsou velice nestabilní, z důvodu již několikrát zmiňované krize, výjimku tvoří daň z nemovitostí, která se v průběhu let navyšovala (viz kap. 4.3.1). Finanční krize přiměla zastupitelstvo k tomu, aby daňové příjmy byly plánovány raději nižší a nespoléhalo se na jejich výši z minulých období. Nedaňové příjmy jsou tříděny podle odvětvového hlediska (viz kap. 3.6.2). Přitom největší podíl souhrnně za celé období tvoří příjmy odvětví služby pro obyvatelstvo a nemalý podíl má také všeobecná veřejná správa a služby. Položkově tvoří podstatnou část příjmy ze správy bytového a nebytového hospodářství. Kapitálové příjmy se v průběhu období skládaly z prodeje majetku, sítě ITELČ, plynových přípojek a ostatního hmotného majetku. K velkému navýšení kapitálových příjmů došlo v roce 2010, které bylo tvořeno ostatními investičními příjmy. Jednalo se o příjmy z Programu: „Cíl Evropské územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007–2013“ (tzv. Operační program příhraniční spolupráce). Prostředky ve výši 23 mil. Kč byly použity na rekonstrukci MŠ a Dolnorakouskou zemskou výstavu – REILA 2009. Dotace jsou zajisté nejdůležitější složkou příjmů města. V průběhu období se jejich podíl vyšplhal až na 70 % celkových příjmů rozpočtu. Jsou tvořeny dotacemi ze státního rozpočtu, od krajů, obcí, ze státních fondů a Regionálních rad regionů soudržnosti. Přijaté dotace 2008-2011 100% 80% 60%

78

40% 20% 0%

Graf 3

61

45 5

12 14 0

19

2008

2009

39 6

SR Kraje Obce SF

48

47

RR Ostatní

2010

2011

Celkové přijaté dotace města Telč za období 2008–2011


Z grafu 3 je patrné, že se navyšuje příjem dotací získaných od Regionálních rad. Tyto příjmy byly používány zejména na investiční akce jako je výstavba nového autobusového nádraží, rekonstrukce základní školy nebo na projekty (např. Vítejte v Telči), které mají seznamovat návštěvníky s městem pomocí informačních panelů. Ze státních fondů byly financovány neinvestiční

Vlastní práce

39

i investiční akce z oblasti životního prostředí a dopravní infrastruktury (obnova parku, lipové aleje, atd.). Na investiční akce byly poskytovány také dotace od krajů, např. na zateplení polikliniky, základních škol, opravy přechodů, kanalizací, vodovodů a samozřejmě dotace na památky. Poměr dotací od krajů se však na celkových dotacích v průběhu období zmenšoval. Co se týče dotací ze SR, jsou tvořeny zejména dotacemi neinvestičními, jako jsou sociální dávky, dotace na školství nebo výkon státní správy. V průběhu období 2008–2011 se zvýšil podíl investičních dotací, město financovalo mnoho velkých rozpočtových projektů, jako již zmíněné autobusové nádraží.

Dotace dle účelu 2008-2011 100% 80% 60%

Investiční

40%

Neinvestiční

20% 0%

2008

2009

2010

2011

Graf 4 Přehled celkových dotací dle investičního či neinvestičního účelu v období 2008-20118 ZDROJ: Vlastní zpracování na základě závěrečných účtů.

Výdaje rozpočtu města Telč Výdaje rozpočtu jsou rozděleny dle druhového členění na běžné a kapitálové a také podle členění odvětvového. Co se týče podílu běžných výdajů na celkových výdajích rozpočtu, jejich podíl se v průběhu let snížil a došlo tak téměř k 50 % podílu obou druhů výdajů na těch celkových. Ve všech letech převyšovaly výdaje9 příjmy, výjimku tvoří rok 2010, kdy byly nižší přibližně o 30 mil. Kč.

8 9

Podíl na celkových dotacích je uveden po konsolidaci. Celkové výdaje jsou uváděny po konsolidaci.

Vlastní práce

40

Celkové výdaje rozpočtu 2008-2011 (tis. Kč) 250 000 200 000 150 000

UR

100 000

Skutečnost

50 000 0 2008 Graf 5

2009

2010

2011

Přehled celkový výdajů města Telč v období 2008-2011

ZDROJ: Vlastní zpracování dle závěrečných účtů.

Jak je vidět na grafu 6, byly výdaje v roce 2010 a 2011 nižší než v UR. Zastupitelstvo tedy splnilo plán rozpočtu ještě lépe, než bylo schváleno. Podotýkám, že se jedná o výdaje po konsolidaci, tedy po úpravě převodů mezi rozpočtovými účty. Běžné výdaje obce byly vynaloženy převážně na činnost místní správy, sociální dávky a kulturu. Kapitálové výdaje jsou rozděleny opět podle odvětvového členění. Nejvyšší podíl má odvětví služby pro obyvatelstvo a průmyslová a ostatní odvětví hospodářství. Jedná se o výstavbu veřejného osvětlení, rekonstrukce budovy polikliniky, opravu vodovodů a kanalizací a největší podíl zaujímá dostavba základní školy, rekonstrukce mateřské školy a silnic po celém území obce. Nedílnou součástí závěrečných účtů je i dluhová služba. Na základě metodiky MF ČR je vypočítán ukazatel dluhové služby, který má regulovat zadluženost obcí. Pokud překročí jeho výše 30 %, je obec vyzvána ke zdůvodnění, proč byla hodnota překročena. Dále musí uvést, jaká opatření budou přijata, aby k překročení již nedocházelo. Ukazatel dluhové služby je v Telči na velmi vysoké úrovni, protože město posiluje své příjmy o cizí úvěrové zdroje z důvodu uskutečňování velkých projektů. Tyto akce jsou částečně financovány z dotací, avšak ne stoprocentním dílem. Hodnota ukazatele nepřekročila během období zakázanou mez. Kromě roku 2010, kdy dosáhl ukazatel hodnoty dokonce 72 %. Město si v té době půjčilo velké množství peněz, které byly ale následně převážně uhrazeny z dotací.

Příjmy rozpočtu města Třešť Příjmy rozpočtu obce Třešť se v průběhu období navyšovaly. Ale pouze v roce 2010 bylo plnění rozpočtu splněno podle UR. Příjmy se tedy nedařilo zinkasovat se schváleným rozpočtem. Co se týče porovnání s městem Telč, jsou příjmy Třeště dvojnásobně nižší. Je tomu tak převážně kvůli rozdílnému příjmu z dotací, které v Telči zásadně převažují.

Vlastní práce

41

Celkové příjmy rozpočtu 2008-2011 (tis. Kč) 120 000 100 000 80 000 60 000

UR

40 000

Skutečnost

20 000 0 2008 Graf 6

2009

2010

2011

Přehled celkových příjmů rozpočtu města Třešť v období 2008-201110


Příjmy jsou stejně jako v Telči rozděleny na daňové, nedaňové, kapitálové a přijaté dotace a převody. Opět zde nelze hledat stabilní vývoj těchto složek příjmů, pouze dotace se v průběhu období navyšovaly, výjimku tvoří rok 2011, kdy byly příjmy z dotací nižší. Na rozdíl od Telče mají na celkových příjmech největší podíl daňové příjmy, tvoří kolem poloviny příjmů, dotace zaujímají přibližně třetinu. Složení příjmové stránky rozpočtu 2008-2011 (tis. Kč) 100 000

80 000

Dotace

60 000

Daňové

40 000

Nedaňové

20 000

Kapitálové

0 2008 Graf 7

2009

2010

2011

Přehled složení příjmové stránky rozpočtu města Třešť rozpočtu v období 2008-2011


Daňové příjmy tvoří stejné položky jako v Telči a také největší část zaujímá daň z přidané hodnoty. Závěrečné účty jsou ale velice strohé a nejsou v nich vždy rozepsány jednotlivé položky těchto příjmů. Daňové příjmy jsou tedy, jak už jsem zmínila, největší složkou celkových příjmů a podílejí se na nich 50 %. Jejich vývoj je také v průběhu období nestabilní. 10

Příjmy v roce 2011 obsahují i cizí úvěrové zdroje ve výši 4,4 mil. Kč.

Vlastní práce

42

Nedaňové příjmy nejsou v závěrečných účtech Třeště členěny podle odvětví, ale pouze jsou v nich uvedeny jednotlivé položky příjmů. Největší podíl má na těchto příjmech opět správa bytového a nebytového hospodářství a také místní hospodářství (jedná se o pronájem hrobových míst a odvoz odpadu od podnikatelských subjektů). Tyto příjmy zaujímají v průběhu období kolem 14 % celkových příjmů rozpočtu. Podíl kapitálových příjmů na celkových příjmech je velice malý, pohybuje se kolem 2 %. Pouze v roce 2008 dosáhl 7 %. Kapitálové příjmy tvoří příjmy z prodeje pozemků a nemovitostí. Dotace tvoří poslední složku příjmů rozpočtu. V průběhu období se jejich podíl ustálil na 30 % všech příjmů. Je tedy vidět patrný rozdíl v těchto příjmech mezi oběma obcemi. U dotací města Třeště převládají příjmy ze SR, na druhém místě jsou dotace od krajů. Ty jsou většinou investičního charakteru a zaujímají většinu těchto dotací. Celkově je podíl investičních a neinvestičních dotací za období velmi proměnlivý. Dotace dle účelu 2008-2011 100% 80% 60%

Investiční

40%

Neinvestiční

20% 0% 2008

2009

2010

2011

Graf 8 Přehled celkových dotací dle investičního či neinvestičního účelu v období 2008-2011 ZDROJ: Vlastní zpracování na základě závěrečných účtů.

Dotace byly v tomto období určeny zejména na sociální dávky, rekonstrukci radnice, základní školy, výstavbu dětských hřišť nebo opravu kanalizace. Přijímány byly také dotace z EU (např. dotace z ROP Jihovýchod) a také ze státních fondů (SFŽP, SFDI), ale oproti městu Telč je tvoří pouze nepatrný podíl. Výjimku tvoří dotace z ERDF, která byla použita v roce 2009 na revitalizaci rybníku v městské části Čenkov a její částka přesáhla 3 mil. Kč.

Vlastní práce

43

Přijaté dotace 2008-2011 100% 80% 60%

78

73

0%

Graf 9

13 2009

Obce SF

31

3 11 0 2008

Kraje

90

40% 20%

SR

54

1 0 2010

RR Ostatní

9 2011

Celkové přijaté dotace města Třešť za období 2008–2011


Výdaje rozpočtu města Třešť Výdaje rozpočtu obce Třešť jsou naprosto rozdílné od Telče. Ani v jednom roce nebyly naplněny výdaje z UR, to znamená, že v průběhu období město neutratilo tolik výdajů, kolik bylo schváleno zastupitelstvem. Také v každém roce s výjimkou roku 2009 byly výdaje nižší než příjmy rozpočtu. Opět jsou dle druhového členění rozděleny na běžné a kapitálové. Běžné výdaje výrazně převažují. Celkové výdaje rozpočtu 2008-2011 (tis. Kč) 120 000 100 000 80 000

60 000

UR

40 000

Skutečnost

20 000 0 2008 Graf 10

2009

2010

2011

Přehled celkových výdajů rozpočtu města Třešť v období 2008–2011


Běžné výdaje jsou rozděleny do jednotlivých skupin: doprava a vodní hospodářství, vzdělávání, kultura, tělovýchova a volný čas, zdravotnictví, komunální hospodářství, sociální věci, požární ochrana, samospráva a správa městského úřadu. Přitom nejvíce se na výdajích podílí správa městského úřadu, přesně jednou třetinou, dále komunální hospodářství, jedná se hlavně o svoz

Vlastní práce

44

komunálního odpadu a např. obnovu veřejné zeleně, dále vzdělávání a nemalý podíl, kolem 14 %, má skupina kultura. Ze které město opravuje památky, financuje propagaci města a spravuje místní kino a kulturní dům Kapitálové výdaje představují asi jednu třetinu všech výdajů. Většina těchto výdajů šla v průběhu období na rekonstrukce inženýrských sítí, zateplení budov, rekonstrukce škol, výstavbu parkovišť a dětských hřišť a v neposlední řadě na nákup betlémů. Co se týče dluhové služby, je na tom město Třešť oproti Telči úplně jinak. Rozdíly mezi příjmy a výdaji byly v průběhu období kladné, tudíž město ze svých přebytků a prostředků na bankovních účtech splácelo splátky svých úvěrů. Pouze v roce 2009 výdaje převýšily příjmy a město si tak vzalo nový úvěr, který byl poté ještě navýšen o další v roce 2010. Tyto úvěry byly ale také splaceny z přebytků rozpočtu a ze stavů na bankovních účtech. Ukazatel dluhové služby nelze u města Třešť vypočítat, protože závěrečné účty neobsahují čísla účtů jednotlivých položek. Lze ale říci, že by ukazatel rozhodně nepřekročil hodnotu 30 %, protože město většinu svých cizích závazků uhrazuje z přebytků rozpočtu a na rozdíl od města Telč nemá cizí úvěrové zdroje v takové výši, protože nefinancuje projekty v řádu desítek miliónů jako Telč.

4.3.1

Velikost vybrané daně z nemovitosti a její podíl na příjmové stránce rozpočtu

Při pohledu do závěrečných účtů města Telče lze zjistit, že výše vybrané daně z nemovitostí rok od roku stoupá a také její podíl na celkových daňových příjmech se každý rok zvyšuje. Avšak podíl daňových příjmů na celkových příjmech rozpočtu obce se snižuje, zejména v důsledku světové finanční krize, která se nejvíce projevila v roce 2009. Výjimku ale tvoří rok 2011, kdy se podíl daňových příjmů na celkových příjmech rozpočtu zvýšil a na druhé straně na dani z nemovitostí se vybralo méně než předešlý rok, podíl na daňových příjmech se však snížil nepatrně. V roce 2008 činila velikost vybrané daně 2 280 650 Kč. Což bylo méně než schválený a upravený rozpočet zastupitelstvem, plnění rozpočtu bylo tedy splněno na 99,16 %. Podíl daně z nemovitostí na celkových příjmech byl 1,6 % a na daňových příjmech tvořil 4 %. V dalších letech již plnění rozpočtu přesahovalo 100 %, zejména v důsledku zavedení místního koeficientu s účinností od 1. 1. 2009 (OZV č. 3/2008). Podíl na celkových příjmech se držel kolem 2 %, protože jak se zvyšovala výše vybrané daně z nemovitostí, zvyšovala se i výše celkových příjmů rozpočtu. Roku 2009 byla skutečná výše vybrané daně z nemovitostí 3 619 819,52 Kč. Bylo to o 34,07 % více, než jaký byl UR. Podíl daně na celkových příjmech obce činil 2,2 %. Podíl daně z nemovitostí na celkových daňových příjmech obce byl v tomto roce téměř dvakrát větší než v roce předcházejícím, činil 7,5 %. V roce 2009 již nabyla účinnosti OZV č. 3/2008, která stanovila pro celé území obce Telč místní koeficient ve výši 2. Tedy celková daňová povinnost poplatníků se zvýšila dvakrát. Výše vybrané daně se však 2 krát nezvýšila.

Vlastní práce

45

Můžeme se domnívat, že je tomu tak proto, že účinnosti nabyla i další OZV a to č. 2/2008, která zrušila koeficient 1,5 u staveb sloužících pro podnikatelskou činnost. V pořadí třetí vyhláška, která byla účinná od 1. ledna 2009, stanovila koeficient polohové renty pro městkou část Studnice ve výši 1,0. Tedy o 2 kategorie nižší, než v Telči. Tento koeficient byl ale vlastně navýšen, jelikož původně platný koeficient polohové renty činil 0,6. Vzhledem k malému počtu obyvatel této městské části je navýšení koeficientu, pro příjmy rozpočtu města Telč, pouze nepatrné. Rok 2009 byl rokem, na který dopadla nejvíce již zmíněná finanční krize. Na výši daně z nemovitostí to ale nemělo velký vliv, jelikož její výše se oproti předchozím rokům zvýšila a navíc předčila očekávání v upraveném rozpočtu obce o více jak 34 %. Stalo se tak zavedením místního koeficientu, díky kterému se do rozpočtu města dostala alespoň část finančních prostředků, o které Telč v důsledku krize přišla. V roce 2010 dosáhla výše vybrané daně z nemovitostí 5 709 579,33 Kč, což zdaleka přesahuje dvojnásobek daně v roce 2008. Plnění bylo o 21,47 % vyšší než UR. Podíl daně na celkových příjmech obce činil 1,9 %, pohybuje se tedy stále kolem 2 %, jak jsem již uvedla v úvodu. Ale podíl vybrané daně z nemovitostí na daňových příjmech obce se vyšplhal již na 11,2 %, téměř o 4 % více než v předchozím roce. Důvodem takového nárůstu je zajisté novela ZODN (viz kap. 3.5), která zdvojnásobila sazby daně. Zároveň tento rok již nebylo možné uplatnit osvobození u novostaveb. Navýšení daně tedy proběhlo zejména v důsledku vydaných novel zákona a zcela nebylo v kompetenci obce. Rok 2011 poněkud popírá stoupající trend v předchozích letech. Na dani se vybralo 5 596 650,99, Kč, což je stále kolem 2 % z celkových příjmů. Plnění rozpočtu bylo tento rok splněno o 16,6 % více a podíl na daňových příjmech klesl nepatrně na 10,96 %. Tento rok nebyla účinná žádná nová novela zákona, která by výši daně mohla ovlivnit. Pro další roky se zastupitelstvo města rozhodlo nevyužít dalších zákonných zmocnění v podobě vydání OZV. Jedná se např. o zrušení vyhlášky stanovující místní koeficient, jak učinila obec Třešť (viz kap. 4.2.2). Je tomu tak převážně z důvodu klesajících daňových příjmů kvůli doznívání krize a nutnosti spolufinancování projektů financovaných z fondů Evropské unie.

Vlastní práce

46

Výše daně z nemovitostí v Telči (Kč) 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000

UR

2 000 000

Skutečnost

1 000 000 0 2008

2009

2010

2011

Graf 11 Rozdíl ve výši daně v upraveném rozpočtu a daně skutečné vybrané v obci Telč v období 2008-2011 Zdroj: Vlastní zpracování na základě závěrečných účtů.

Podíl na daňových příjmech (%) 12 10 8 6

Podíl na daňových příjmech (%)

4 2

0 2008

2009

2010

2011

Graf 12 Procentní podíl daně z nemovitostí na celkových daňových příjmech obce Telč v období 2008-2011 ZDROJ: Vlastní zpracování na základě závěrečných účtů.

Zpracování závěrečných účtů města Třeště je oproti Telči velice strohé, obsahuje pouze číselné údaje v tabulkách. Se zaměřením na období 2008-2011 lze konstatovat, že výše vybrané daně z nemovitostí se stejně jako ve městě Telč zvyšovala. Zvyšoval se také její podíl na celkových daňových příjmech obce, i když velmi pozvolna. Daňové příjmy jsou naopak, vzhledem ke zmiňované krizi velice nestabilní a pro obec je těžké odhadovat jejich možnou výši v jednotlivých letech. V roce 2008 vybrala obec Třešť na dani z nemovitostí částku 1 788 845,70 Kč. Plnění rozpočtu splněno nebylo téměř o 9 %. Na daňových příjmech se daň z nemovitostí podílela 3,4 % a na celkových příjmech obce 2,2 %. To jsou srovnatelné podíly jako v Telči, avšak celková výše vybrané daně je v tomto roce skoro o 492 000 Kč nižší. Může to být např. tím, že v tomto roce

Vlastní práce

47

platil v Telči koeficient 1,5 pro vybrané druhy staveb, kterého ale Třešť nevyužívala a ani v současné době nevyužívá. O rok později v roce 2009, byla výše daně z nemovitostí 1 905 090,12 Kč. Upravený rozpočet byl splněn stoprocentně. Podíl na celkových příjmech se stejně jako ve všech letech pohyboval kolem 2 % a podíl na daňových příjmech vzrostl na 4,2 %. Co se týče porovnání s Telčí, byla velikost vybrané daně o více než 1 700 000 Kč nižší. Je tomu tak proto, že v obci Telč tento rok nabyla účinnosti OZV, které stanovila místní koeficient, který dvojnásobně zvýšil daňovou povinnost poplatníků. Rok 2010 zdaleka nenaplnil očekávání, která byla navrhnuta v UR. Plnění rozpočtu bylo o 25 % nižší, ale daň byla i přesto vyšší než v předchozím roce. Celková výše daně z nemovitostí činila 2 704 204,93 Kč. Opět se zvýšil podíl této daně na daňových příjmech obce a to na 5,6 %. Nepatrně se zvýšil i podíl daně na celkových příjmech rozpočtu a to na 3 %. V roce 2010, jak jsem již zmínila u města Telč, začaly platit novely ZODN, které výši daně zásadně ovlivnily (viz kap. 3.5). Došlo k navýšení základních sazeb na dvojnásobek. Město tak předpokládalo i navýšení celkové výše daně, k tomu ale nedošlo. Ve srovnání s městem Telč se na dani v roce 2010 vybralo přibližně o 3 miliony méně. V roce 2011 obec navrhla celkovou výši daně v UR podle vybrané částky z předchozího roku a byla tak naplněna její očekávání. Skutečně vybraná daň byla ještě vyšší a to o téměř 3 % a činila 2 764 241,32 Kč. Tedy je potvrzen stoupající trend výše daně z nemovitostí v určeném období. Podíl na celkových příjmech obce se opět pohyboval kolem 2 %. Avšak podíl na daňových příjmech vzrostl až na 6,8 %. V tomto roce nebyla přijata žádná nová opatření a také nevstoupila v platnost žádná novela ZODN. Výše daně se tedy pohybuje na podobné výši jako v předchozím roce. Tím pádem stejně jako v předchozím roce bylo na dani v obci Třešť vybráno téměř o 3 miliony méně než v obci Telč. Výše daně z nemovitostí v Třešti (Kč) 4 000 000 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0

UR Skutečnost

2008

2009

2010

2011

Graf 13 Rozdíl ve výši daně v upraveném rozpočtu a daně skutečné vybrané v obci Třešť v období 2008-2011 Zdroj: Vlastní zpracování na základě závěrečných účtů.

Vlastní práce

48

Podíl na daňových příjmech (%) 8 7 6 5 4 3 2 1 0

Podíl na daňových příjmech (%)

2008

2009

2010

2011

Graf 14 Procentní podíl daně z nemovitostí na celkových daňových příjmech obce Třešť v období 2008-2011 ZDROJ: Vlastní zpracování na základě závěrečných účtů.

Graf níže ukazuje rozdíly skutečně vybrané daně z nemovitostí v období 2008-2010 v obou obcích. Porovnání výše daně v Telči a Třešti (Kč) 6000000 5000000 4000000 3000000

Třešť

2000000

Telč

1000000 0 2008 Graf 15

2009

2010

2011

Celková výše vybrané daně v obci Telč a Třešť

Zdroj: Vlastní zpracování na základě závěrečných účtů.

4.4 Praktické příklady ve vazbě na zákonné prostředky V této kapitole bude na modelových příkladech ukázáno, jak se v jednotlivých letech daň z nemovitostí zvyšovala díky opatřením, které zavedly obce pomocí OZV a v důsledku novel ZODN. Jako příklad jsem vybrala obytný dům v městské části Telč-Studnice, dále obytný dům v Telči, stavbu sloužící pro podnikatelskou činnost v oblasti stavebnictví v obci Telč a nakonec taktéž stavbu sloužící pro podnikání v obci

Vlastní práce

49

Třešť. Ve všech příkladech je pro zjednodušení počítáno s výměrou zastavěné plochy stavby 100 m2. Nejprve pro připomenutí přehled vydaných obecně závazných vyhlášek a novel ZODN, které ovlivňují výpočty výsledné daně: 1.

2. 3. 4. 5. 6.

OZV města Telče č. 3/1992 – koeficient polohové renty 0,6 (Studnice), koeficient polohové renty dle § 11 odst. 3 ZODN 1,6 (Telč), koeficient 1,5 dle § 11 odst. 3 ZODN, § 11 odst. 1 písm. d) 3. ZODN – základní sazba daně 5,0 Kč (stavebnictví), § 11 odst. 1 písm. a) ZODN – základní sazba 1,0 Kč (obytné domy), Novela ZODN č. 261/2007 – nejnižší možný koeficient polohové renty ve výši 1,0 (Studnice), OZV č. 2/2008 – zrušen koeficient 1,5 pro stavby pro podnikání, OZV města Telč č. 3/2008 – stanovení místního koeficientu 2, účinnost od 1. 1. 2009, Novela ZODN č. 362/2009 – základní sazba daně ve výši 10,0 Kč (stavebnictví) a 2,0 Kč (obytné domy), místní koeficient 2 zůstává v platnosti.

Příklad 1. Obytný dům Telč-Studnice ROK 2008 Základní sazba daně 1,0 Kč, koeficient stanovený OZV 0,6. Výpočet: 100m 2  1  0,6  60Kč výsledná daň.

ROK 2009 Základní sazba daně 1,0 Kč, koeficient stanovený OZV 1,0, místní koeficient 2. Výpočet: 100m2  1  1  2  200Kč výsledná daň.

ROK 2010 Základní sazba daně 2 Kč, koeficient stanovený OZV 1,0, místní koeficient 2. Výpočet: 100m 2  2  1  2  400Kč výsledná daň.

ROK 2011 V tomto roce nedošlo k žádným změnám, obec nevydala OZV, která by změnila výpočet daně a ani nebyla vydána novela ZODN. Výsledná daň tedy činí stejně jako v předchozím roce 400 Kč.

Vlastní práce

50

Příklad 2. Obytný dům Telč ROK 2008 Základní sazba daně 1 Kč, koeficient 1,6. Výpočet: 100m2  1  1,6  160Kč výsledná daň.

ROK 2009 Základní sazba daně 1 Kč, koeficient 1,6, místní koeficient 2. Výpočet: 100m2  1  1,6  2  320Kč výsledná daň.

ROK 2010 Základní sazba daně 2 Kč, koeficient 1,6, místní koeficient 2. Výpočet: 100m2  2  1,6  2  640Kč výsledná daň.

ROK 2011 V roce 2011 nebyly vydány další OZV a nedošlo ani k jiným zákonným opatřením, výsledná daň je tedy stejná jako v roce 2010 a činí 640 Kč.

Příklad 3. Stavba sloužící pro podnikání Telč (stavebnictví) ROK 2008 Základní sazba daně 5,0 Kč, koeficient 1,6, OZV koeficient 1,5. Výpočet: 100m2  5  1,6  1,5  1.200Kč výsledná daň.

ROK 2009 Základní sazba daně 5 Kč, koeficient 1,6, místní koeficient 2. Výpočet: 100m2  5  1,6  2  1.600Kč výsledná daň.

ROK 2010 Základní sazba daně 10 Kč, koeficient 1,6, místní koeficient 2. Výpočet: 100m2  10  1,6  2  3.200Kč výsledná daň.

ROK 2011 Základní sazby daně se nezměnily, koeficient polohové renty na úrovni 1,6, místní koeficient 2 zůstává v platnosti. Výsledná daň tedy činí stejně jako v předchozím roce 3 200 Kč. Nyní opět pro připomenutí seznam opatření, která ovlivňovala výpočet daně v daném období: 1.

§ 11 odst. 1 písm. d) 3. ZODN – základní sazba daně 5,0 Kč (stavebnictví),

Vlastní práce

2. 3.

51

OZV města Třešť č. 2/2009 – stanoven místní koeficient ve výši 2, účinnost od 1. 1. 2010, koeficient polohové renty 1,4 (Třešť), Novela ZODN č. 362/2009 – základní sazba daně ve výši 10,0 Kč (stavebnictví), místní koeficient 2 zrušen OZV č. 2/2009, účinnost od 1. 1. 2010.

Příklad 4. Stavba sloužící pro podnikání Třešť (stavebnictví) ROK 2008 Základní sazba daně 5 Kč, koeficient 1,4. Výpočet: 100m2  5  1,4  700Kč výsledná daň.

ROK 2009 Základní sazba daně 5 Kč, koeficient 1,4. Výpočet: 100m2  5  1,4  700Kč výsledná daň.

ROK 2010 Základní sazba daně 10 Kč, koeficient 1,4. Výpočet: 100m2  10  1,4  1.400Kč výsledná daň.

ROK 2011 Rok 2011 stejně jako v předchozích případech zůstává beze změny, tedy výsledná daň se bude rovnat 1 400 Kč. Následující tabulky prezentují výslednou daň dle výpočtů v obou obcích ve sledovaném období 2008–2011. V následující tabulce (tab. 6) lze vidět, jak se daň vyvíjela u staveb pro podnikání. Z tabulky je patrné, že daň v letech narůstá, a že její výše je v obci Telč zásadně vyšší než v Třešti. Je tomu tak i z důvodu rozdílných koeficientů polohové renty, které se stanovují dle posledního sčítání lidu11. V roce 2009 byla již o více než dvojnásobek větší, stejně tak v dalších letech. Co se týče obce Třešť, výše daně se změnila pouze v roce 2010. V důsledku novely ZODN vzrostla na dvojnásobek. V obci Telč došlo k více změnám díky vydávání OZV a daň se tak oproti roku 2008 zvýšila více než 2,5 krát. Pokud by Telč ponechala koeficient 1,5 u staveb pro podnikání, výsledná daň by se zvýšila dokonce 4 krát. Obec se tak nerozhodla z důvodu podpory podnikatelských subjektů, které zaměstnávají její obyvatele. Takovéto navýšení daně by pro ně mohlo být nepřijatelné.

11

Pro dané období použijeme výsledky ze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001.

Vlastní práce Tab. 6

52

Porovnání výsledné daně u staveb pro podnikání v obou obcích

Obec/rok Telč (koef. 1,5) Třešť

2008 1 200 (1 200) 700

2009 1 600 (2 400) 700

2010 3 200 (4 800) 1 400

2011 3 200 (4 800) 1 400

ZDROJ: Vlastní zpracování.

Tabulka č. 7 porovnává výslednou daň v městské části Telče a Telči samotné. Ve sledovaném období se daň velice zásadně zvyšovala v obou případech. V části Studnice došlo téměř k sedminásobnému nárůstu. Stalo se tak zavedením místního koeficientu, ale také v důsledku novel ZODN. První stanovila nejnižší možný koeficient polohové renty ve výši 1,0 (původní 0,6). Druhá novela zdvojnásobila sazby daně, to se odrazilo na výši daně od roku 2010. Daňová zátěž poplatníka se tedy ve všech případech výrazně zvýšila. I když v obci Telč bylo toto zvýšení mnohonásobně větší než v Třešti. Tab. 7

Porovnání výsledné daně u obytných domů v městské části a obci Telč

Obec/rok Telč-Studnice Telč

2008 60 160

ZDROJ: Vlastní zpracování.

2009 200 320

2010 400 640

2011 400 640

Diskuze

53

5 Diskuze I když jsem v úvodu práce uváděla, že jsou si obě města velice podobná, pokud je hodnotím z hlediska jejich hospodaření s veřejnými prostředky, je můj názor naprosto odlišný. Město Telč je historickým, velice vyhledávaným turistickým místem. Příjmy jeho rozpočtu dvojnásobně převyšují příjmy města Třešť. Jsou tvořeny až ze tří čtvrtin dotacemi, které město v průběhu období získávalo převážně z fondů Evropské unie. Tyto příjmy byly používány zejména na investiční akce, jako je výstavba nového autobusového nádraží či rekonstrukce základních škol. Podíl investičních dotací se v průběhu období zvyšoval, město realizovalo mnoho velkých projektů, kterými chce utvářet a modernizovat tvář města pro své návštěvníky. Na druhé straně má město také velice vysoké výdaje. Ty byly nižší než příjmy obce pouze v roce 2010. Většina výdajů byla použita na opravy kanalizací, vodovodů, rekonstrukce škol a opravu místních komunikací. Z důvodu těchto velkých projektů, muselo město posílit své příjmy i o další cizí zdroje. Jeho rozpočet je tak zatížen velkými splátkami, které jsou ale částečně financovány právě z již zmíněných dotací. Naproti tomu město Třešť není zdaleka tak vyhledávanou destinací. Na rozdíl od Telče hospodaří s mnohem menším rozpočtem. Největší část příjmů rozpočtu tvoří daňové příjmy. Dotace, které město inkasuje, zaujímají pouze třetinu celkových příjmů. Na většině dotací se podílí státní rozpočet. Nejvíce dotací putovalo na sociální dávky, školám nebo na opravu radnice. Třešť nerealizovala tak velké projekty jako město Telč. Výdaje rozpočtu byly v celém období nižší, než bylo plánováno. Třešť tedy každý rok ušetřila prostředky z rozpočtu, kterými potom financovala splátky svých úvěrů. Město tedy hospodaří zejména s přebytkem, což je podle mého názoru dobře, protože tak nezatěžuje rozpočet vysokými úvěry a nemusí chybějící prostředky pro své příjmy vytvářet např. pomocí zvyšování daní či jiných poplatků. K tomuto opatření se rozhodlo město Telč, které z důvodu klesajících daňových příjmů, zejména kvůli dopadu světové finanční krize, vydalo několik obecně závazných vyhlášek, pomocí kterých ovlivnilo výši daně z nemovitostí. Prvním opatřením, které přijalo, bylo stanovení koeficientu 1,5 pro jednotlivé druhy staveb. Tento koeficient, ale v roce 2008 zrušilo u staveb pro podnikání, z důvodu podpory podnikatelských subjektů. Pro větší podniky by mohla být daňová zátěž neúnosná a nebylo by tak pro ně problémem, přemístit se do obcí, kde by pro ně byly výhodnější podmínky. Tento krok byl zajisté správný, protože podnikatelé zaměstnávají obyvatele města, ze kterých má město další daňové příjmy. Druhým a velice zásadním opatřením, které město pomocí OZV vydalo, bylo stanovení místního koeficientu ve výši 2. Výše daně se tak zdvojnásobila. Město se rozhodlo koeficient ponechat i poté, co vstoupila v platnost novela

Diskuze

54

zákona, která zdvojnásobila sazby daně. Svůj záměr město zdůvodnilo potřebou finančních prostředků, o které město přišlo v době finanční krize a také nutností spolufinancování projektů z fondů EU. Pravdou je, že v rámci těchto projektů, město provádělo a stále provádí opravy silnic, vodovodů a kanalizací, rekonstrukce škol, atd. Které zajisté neslouží jen pro turistické návštěvníky, ale hlavně pro obyvatele města. Zastupitelstvo samotné přislíbilo, že zvýšený výnos, který z daně z nemovitostí získá, bude využit na realizaci konkrétních akcí města, jako je zkvalitňování vzhledu města, dopravní infrastruktury. Podle mě by realizace takovýchto akcí měla být samozřejmostí. Vždyť i zákon o obcích říká, že má obec pečovat o rozvoj svého území a potřeby svých obyvatel a to zajisté opravy chodníků a místních komunikací jsou. Město by se spíše mělo zamyslet nad realizací nějakého kulturního centra, kde by mohli obyvatelé využívat svůj volný čas, pokud právě nejsou ideální podmínky pro provozování akcí přímo na historickém náměstí. Město Třešť využilo pouze jednoho zákonného opatření a stejně jako město Telč snížilo koeficient polohové renty pro své městské části na nejnižší možnou úroveň, tedy 1. Obě města se rozhodla nezatěžovat vyšším koeficientem tyto městské části, které se nacházejí mimo hlavní centra. Daňový výnos je pro ně, z důvodu velmi malého počtu obyvatel těchto obcí, jistě zanedbatelný. Třešť tak nevydala žádnou OZV, která by výši daně navýšila. I přes finanční krizi město dokázalo hospodařit většinou s přebytky a nemělo tak potřebu hledat další finanční zdroje u svých obyvatel. Pokud mám zhodnotit výši daně z nemovitostí u obou obcí, v období 2008-2011 se její hodnota rok od roku navyšovala. Výjimkou je pouze rok 2011, kdy se v Telči vybralo na dani méně než v předchozím roce. Podíl daně na daňových příjmech měl také stoupající trend (v roce 2011 v Telči nepatrně klesl). V Telči byl tento podíl větší již z důvodu zavedení zmiňovaných opatření. Podíl daně z nemovitostí se na celkových příjmech obcí držel okolo 2 %. Bylo tomu tak zejména proto, že i když se navyšovala výše této daně, navyšovaly se i příjmy rozpočtu. Na rozdíl od daně z nemovitostí byly celkové daňové příjmy v průběhu období velice nestabilní a měly spíše klesající charakter. V tomto ohledu byly zajisté výnosy daně z nemovitostí pro rozpočet obce podpůrným a zároveň bezpečným příjmem, který nahrazoval ztráty daňových příjmů z důvodu krize. Výnos daně z nemovitostí pro město Telč dosáhl za stanovené období více než 11 % celkových daňových příjmů. Na dani bylo díky zavedení zákonných opatření vybráno téměř o 3 miliony více než v obci Třešť, což není jistě zanedbatelná částka. Otázkou ale zůstává, jestli by město nemělo na oplátku pro své obyvatele realizovat nějaká zvýhodnění, která se týkají nemovitostí, např. výhodný prodej městských bytů nebo pozemků. Nic takového se ale v Telči neděje a spíše se prodávají nemovitosti, které jsou předražené a málo který mladý člověk si je může dovolit. Město Telč tedy sice zvyšuje daňové zatížení nemovitostí, ale zapomíná, že pokud nebude poskytovat něco na oplátku, nebude podporovat kulturu pro mladé lidi, mnoho obyvatel mladší věkové kategorie na svém území neudrží, a tudíž bude přicházet o další daňové příjmy.

Diskuze

55

Město Třešť se rozhodlo nezatěžovat své obyvatele zvyšováním daně z nemovitostí i přesto se mu dařilo v průběhu období hospodařit s kladným zůstatkem. Nerealizovalo sice tolik velkých investičních projektů, zato podle mého názoru jeho občanská vybavenost je na mnohem lepší úrovni než v historické Telči, jmenovitě kino, kulturní dům. Není tedy výjimkou, že obyvatelé Telče se musí za kulturou dopravit právě do města Třešť. Modelové příklady názorně ukazují, jak se daň v průběhu období po zavádění zákonných opatření navyšovala. V Třešti došlo ke zdvojnásobení, v Telči se u staveb pro podnikání daň zvýšila 2,5 krát, u obytných domů dokonce 4 krát. Na základě těchto příkladů je jasně viditelné, že se daň v období navyšovala a že její podíl na příjmové stránce rozpočtu obcí nebyl jistě zanedbatelný.

Závěr

56

6 Závěr Daň z nemovitostí není zdaleka nejvýnosnější daní v příjmové stránce rozpočtu obcí. Ale v případě vybraných obcí nebyla jistě zanedbatelnou položkou. V době největšího dopadu finanční krize doplňovala daňové příjmy rozpočtu, o které obce přicházely. Stalo se tak i z důvodu, že obce mají kompetenci vydat obecně závaznou vyhlášku, pomocí které mohou výši daně z nemovitostí ovlivňovat. V pořadí první obec, město Telč využívá hned dvě opatření, která navyšují výnos z daně do rozpočtu. Obecně závaznou vyhláškou stanovilo koeficient 1,5 pro vybrané druhy staveb, s výjimkou staveb pro podnikání z důvodu podpory podnikatelských subjektů v obci. Druhé opatření se týká stanovení místního koeficientu, který celkovou výši vypočítané daně z nemovitostí zdvojnásobil. Tedy v době, kdy byly daňové příjmy velice nestabilní a bylo pro obec těžké odhadovat jejich budoucí výši, výnos daně z nemovitostí byl stabilním a zároveň navyšujícím se příjmem rozpočtu, který dosáhl více než 11 % celkových daňových příjmů. Druhá obec, město Třešť opatření, kterými lze navýšit daň z nemovitostí, zatím nevyužila. Pomocí obecně závazné vyhlášky pouze stanovila snížení koeficientu polohové renty pro své městské části, stejně jako Telč pro městskou část Studnice. Město se tak rozhodlo nezatěžovat obyvatel místním koeficient, i když to tak bylo původním plánem. Na rozdíl od Telče, svůj záměr stanovit místní koeficient ve výši 2 Třešť zrušila, po vydání novely zákona, která u daně z nemovitostí zdvojnásobila sazby daně. Ponechala tak pouze navýšení výnosu daně ze zákona. Celkový podíl na daňových příjmech byl tedy oproti Telči nižší přibližně o 3 % a na dani v určeném období bylo v posledních letech vybráno přibližně o 3 miliony méně než v Telči. I přesto ale Třešť hospodařila většinou s přebytkovým rozpočtem a i v době finanční krize tak dokázala ušetřit na veřejných výdajích. Na konec je také nutné dodat, že i když mohou být obyvatelé obou měst nespokojeni s navýšením daně z nemovitostí, stanovení místního koeficientu ve výši 2 je nejnižší možnou variantou, kterou zákon o dani z nemovitostí dovoluje stanovit.

Literatura

57

7 Literatura Knižní publikace HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ at al., 2010. Veřejné finance. 2., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR a. s. ISBN 978-80-7357497-0. JÁNOŠÍKOVÁ, Petra at al., 2009. Finanční a daňové právo. 1. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk. ISBN 978-80-7380-155-7. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 5. Aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR a. s. ISBN 978-80-7357-574-8. MARKOVÁ, Hana a Radim BOHÁČ, 2007. Rozpočtové právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7179-551-3. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2011: úplná znění platná k 1. 4. 2011. 20. vydání. Praha: Grada, 2011. s. 93-99. ISBN 978-80-247-3944-1. MRKÝVKA, Petr at al., 2004. Finanční právo a finanční správa, 2. díl. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita v Brně. ISBN 80-210-3579-X. PAŘÍZKOVÁ, Ivana, 2008. Finance územní samosprávy. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita v Brně. ISBN 978-80-210-4511-8. RADVAN, Michal at al., 2008. Finanční právo a finanční správa. Berní právo. 1. vydání. Brno: Doplněk. ISBN 978-80-7239-230-8. RADVAN, Michal. Czech tax law. 3. vydání. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2010. ISBN 978-80-210-5269-7. ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie. S praktickou aplikací. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2003. ISBN 80-7179-413-9. TOMANCOVÁ Jaroslava at al., 2009. Veřejná správa a finance. 1. vydání. Brno: Albert. ISBN 978-80-7326-162-7. VANČUROVÁ Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2010. 1. vydání. Praha: VOX a. s. ISBN 978-80-86324-86-9. ŽEHROVÁ, Jana a Daniela PFEIFEROVÁ, 2006. Finance municipalit. 1. vydání. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze. ISBN 978-80-213-1418-4.

Internetové zdroje BUSINESSINFO.CZ. Finance, daně: Zpevněné plochy jako nový předmět daně z nemovitostí v roce 2012 [online]. © 1997-2011 CzechTrade. [cit. 25. 1. 2012]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/dan-znemovitosti/mfcr-zpevnene-plochy-predmetem-dane2012/1001677/63097/

Literatura

58

MF ČR. Ministerstvo financí ČR. Česká daňová správa: Zpevněné plochy jako nový předmět daně z nemovitostí v roce 2012 (Tisková zpráva) [online]. © 2006-2011. [cit. 25. 1. 2012]. Dostupné z: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/dane_poplatky_15105.html?year =0%C2%93 MĚSTO TŘEŠŤ. Městský úřad: dokumenty. Obecně závazná vyhláška č. 3/2009 o stanovení koeficientu pro výpočet daně z nemovitostí [online]. © 2012 Město Třešť. [cit. 26. 3. 2012]. Dostupné z: http://www.trest.cz/wpcontent/uploads/2012/01/vyhlaska_3_2009.pdf MĚSTO TŘEŠŤ. Městský úřad: dokumenty. Rozpočet 2008 [online]. © 2012 Město Třešť. [cit. 29. 3. 2012]. Dostupné z: http://www.trest.cz/wpcontent/uploads/2011/11/zaverecny-ucet-2008.pdf MĚSTO TŘEŠŤ. Městský úřad: dokumenty. Rozpočet 2009 [online]. © 2012 Město Třešť. [cit. 29. 3. 2012]. Dostupné z: http://www.trest.cz/wpcontent/uploads/2011/11/zaverecny-ucet-2009.pdf MĚSTO TŘEŠŤ. Městský úřad: dokumenty. Rozpočet 2010 [online]. © 2012 Město Třešť. [cit. 29. 3. 2012]. Dostupné z: http://www.trest.cz/wpcontent/uploads/2011/11/zaverecny-ucet-2010.pdf PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY. Vyhledávání v zákonech. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů [online]. © 2012 Ministerstvo vnitra. [cit. 2. 4. 2012]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=40062&fulltext=& nr=338~2F1992&part=&name=&rpp=15 SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2011. Vše o území. Telč [online]. © 2009-2011 Český statistický úřad [cit. 24. 3. 2012]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=vse-o-uzemi&tu=0&th=&v=&vo SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2011. Vše o území. Třešť [online]. © 2009-2011 Český statistický úřad [cit. 24. 3. 2012]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=vse-o-uzemi&tu=0&th=&v=&vo TELČ. Město: vyhlášky města. Vyhláška č. 3/1992. Aktuální znění obecně závazné vyhlášky č. 3/1992 o použití koeficientu pro výpočet daně z nemovitostí [online]. © 2012 Město Telč. [cit. 26. 3. 2012]. Dostupné z: http://www.telc-etc.cz/telc/?target=vyhlasky&id=67&menu=327 TELČ. Město: vyhlášky města. Vyhláška č. 1/2008. O stanovení koeficientu pro výpočet daně z nemovitostí [online]. © 2012 Město Telč. [cit. 26. 3. 2012]. Dostupné z: http://www.telcetc.cz/telc/?target=vyhlasky&id=64&menu=327

Literatura

59

TELČ. Město: vyhlášky města. Vyhláška č. 2/2008. O zrušení části obecně závazné vyhlášky č. 3/1992 o použití koeficientu pro výpočet daně z nemovitostí [online]. © 2012 Město Telč. [cit. 26. 3. 2012]. Dostupné z: http://www.telc-etc.cz/telc/?target=vyhlasky&id=65&menu=327 TELČ. Město: vyhlášky města. Vyhláška č. 3/2008. O stanovení místního koeficientu pro výpočet daně z nemovitostí [online]. © 2012 Město Telč. [cit. 26. 3. 2012]. Dostupné z: http://www.telcetc.cz/telc/?target=vyhlasky&id=66&menu=327 TELČ. Město: rozpočet města. Závěrečný účet za rok 2008 [online]. © 2012 Město Telč. [cit. 28. 3. 2012]. Dostupné z: http://www.telcetc.cz/telc/store/dokumenty/1639.pdf TELČ. Město: rozpočet města. Závěrečný účet za rok 2009 [online]. © 2012 Město Telč. [cit. 28. 3. 2012]. Dostupné z: http://www.telcetc.cz/telc/store/dokumenty/1494.pdf TELČ. Město: rozpočet města. Závěrečný účet za rok 2010 [online]. © 2012 Město Telč. [cit. 29. 3. 2012]. Dostupné z: http://www.telcetc.cz/telc/store/dokumenty/1837.pdf TELČ. Město: rozpočet města. Závěrečný účet za rok 2011 [online]. © 2012 Město Telč. [cit. 18. 5. 2012]. Dostupné z: http://www.telcetc.cz/telc/store/dokumenty/1969.pdf USNESENÍ. Usnesení z 19. Zasedání města [online]. 2009 Telč. [cit. 30. 3. 2012]. Dostupné z: http://www.telc-etc.cz/telc/store/dokumenty/1581.pdf ZÁPIS. Zápis z 11. zasedání zastupitelstva města [online]. 2008 Telč. [cit. 2. 4. 2012]. Dostupné z: http://www.telcetc.cz/telc/store/dokumenty/1447.pdf ZÁPIS. Zápis z 12. zasedání zastupitelstva města [online]. 2008 Telč. [cit. 2. 4. 2012]. Dostupné z: http://www.telcetc.cz/telc/store/dokumenty/1448.pdf

Další použité dokumenty VYHLÁŠKA. Město Třešť. Obecně závazná vyhláška o stanovení koeficientu pro výpočet daně z nemovitostí [dokument PDF]. 2009 Třešť. [cit. 26. 3. 2012]. ZÁPIS. Zápis z 22. zasedání Zastupitelstva města Třešť [dokument PDF]. 2009 Třešť. [cit. 3. 5. 2012]. ZÁPIS. Zápis z 24. zasedání Zastupitelstva města Třešť [dokument PDF]. 2009 Třešť. [cit. 3. 5. 2012]. ZÁVĚREČNÝ ÚČET. Závěrečný účet města Třešť za rok 2011 [dokument Excel]. 2012 Třešť. [cit. 18. 5. 2012].

Přílohy

60

Přílohy

Přílohy

61

A Seznam použitých zkratek  ČR

Česká republika

 DPH

daň z přidané hodnoty

 EU

Evropská unie

 FO

fyzická osoba

 LZPS

Listina základních práv a svobod ČR

 MF ČR Ministerstvo financí ČR  OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

 OSN

Organizace spojených národů

 OZV

obecně závazná vyhláška

 PO

právnická osoba

 ROP

regionální operační program

 RR

Regionální rada regionů soudržnosti

 SF

státní fond ČR

 SFDI

Státní fond dopravní infrastruktury ČR

 SFŽP

Státní fond životního prostředí ČR

 SR

státní rozpočet

 UR

upravený rozpočet

 ZODN zákon č. 388/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů  ZRUD zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta. Daň z nemovitostí. Komparace obcí Telč a Třešť. Bakalářská práce

Recommend Documents