MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Nábytek a interiér pro osoby se sníženou mobilitou

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení

Nábytek a interiér pro osoby se sníženou mobilitou Bakalářská práce

Brno 2012

Lucie Hanušová

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Nábytek a interiér pro osoby se sníženou mobilitou“ zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně dne:

podpis studenta

Poděkování: Ráda bych tímto poděkovala vedoucímu své bakalářské práce Ing. arch. Martinu Kovaříkovi, Ph.D. za jeho ochotu a odborné vedení. Dále také děkuji všem těm, kteří mě vpustili do svých domovů a prozradili mi své příběhy. Velké díky též patří mé rodině, zejména rodičům, kteří mě podporují po celou dobu studia a také Pavlíkovi za jeho energii, kterou mi předával.

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá získáním teoretických znalostí, které se týkají bezbariérového bydlení pro osoby se sníženou mobilitou. V práci jsou uvedeny základní specifické požadavky na prostor i nábytkové vybavení, které se řídí dle norem. Součásti práce jsou průzkumy, vedoucí k lepšímu zhodnocení postavení handicapovaných osob ve společnosti a k neméně důležitému pochopení jejich potřeb v souladu s navrhováním bezbariérového interiéru. Takto získané poznatky jsou přeneseny do vlastního návrhu ekonomicky dostupného bydlení pro osobu se sníženou mobilitou. Dále je v práci stručný výčet firem, jejichž produkty jsou směřovány pro tělesně postižené osoby. Klíčová slova: handicap, tělesně postižený, vozík, snížená mobilita, bariéry, nábytek.

Abstract Bachelor thesis deals with the acquistion of theoreticl knowledge concerning barrierfreehousing for persons with reduced mobility. The work presents the basic specific requirements for a space and furniture’s quipment that are governed by standards. Thesis surveys leading to better assess the status of disabled people in society and equally important to understand thein Leeds in accordance with the design of barrier-free interior. The findings obtained are transferred into own design economically affordable housing for person with reduced mobility. Further is in work short list of companies whose products are targeted for disabled persons.

Key words: handicap, disabled people, wheelchair, reduced mobility, barriers, furniture

Obsah Obsah .......................................................................................................................................... 5 1. Úvod ....................................................................................................................................... 7 2. Cíl práce ................................................................................................................................. 8 3. Metodika................................................................................................................................. 8 4. Literární přehled .................................................................................................................... 9 4.1. Terminologie ................................................................................................................... 9 4.2. Kategorizace osob vzhledem k jejich postižení ............................................................. 10 4.3. Charakteristické znaky osob se sníženou mobilitou ...................................................... 11 4.3.1 Pomůcky usnadňující pohyb lidem se sníženou mobilitou ...................................... 12 4.4 Tělesně postižené osoby- průzkum................................................................................. 15 4.4.1 Průzkum v Janských Lázních ................................................................................... 15 4.4.2 Průzkum obyvatelstva – tělesně postižení ................................................................ 16 5. Projektování bezbariérového bydlení a jeho zásady ............................................................ 21 5.1. Ovládací prvky v bytě.................................................................................................... 24 5.2 Vstupní prostory bytu ..................................................................................................... 25 5.3 Šatna ............................................................................................................................... 27 5.4 Obývací pokoj................................................................................................................. 28 5.4.1 Nábytkové vybavení obývacího pokoje ................................................................... 29 5.5 Ložnice ........................................................................................................................... 31 5.5.1 Lůžko ......................................................................................................................... 31 5.5.2 Rošt a matrace .......................................................................................................... 32 5.6 Koupelna ......................................................................................................................... 33 5.6.1 Umyvadlo .................................................................................................................. 34 5.6.2 Zvláštnosti výtokových baterií pro handicapované osoby ........................................ 35 5.6.3 Záchodové mísy ........................................................................................................ 35 5.6.4 Sprchový kout a vana ................................................................................................ 35 5.6.5 Koupelnový nábytek .................................................................................................. 37 5.7 Kuchyně .......................................................................................................................... 38 5.8 Pracovní místo ................................................................................................................ 40

5.9 Pomůcky denní potřeby .................................................................................................. 41 6. Průzkum trhu – přehled firem .............................................................................................. 42 7. Vlastní řešení interiéru pro osobu se sníženou mobilitou .................................................... 44 7.1. Vizualizace .................................................................................................................... 46 8. Diskuze ................................................................................................................................. 50 9. Závěr..................................................................................................................................... 51 10. Summary ............................................................................................................................ 51 11. Seznam použitých pramenů ............................................................................................... 52 12.Seznam obrázků .................................................................................................................. 55

1. Úvod Všichni jsme se zřejmě již setkali se zdravotně postiženou osobou, ať již přímo nebo nepřímo, a tento zážitek v nás zanechal jistý úhel pohledu. Obvykle se na tyto osoby díváme různými způsoby. Vzbuzují v nás například soucit nebo se na ně díváme s jistou zvědavostí. Ani jedna z těchto reakcí jim však jistě není příjemná, protože v nich vzbuzujeme pocit, že se od nás nějak liší. Lidé s tělesným postižením tvoří v naší populaci velice významnou skupinu, která se, bohužel, rok od roku rozrůstá. Na základně odborných výzkumů žije v České republice více jak 10 % lidí se zdravotním postižením. Jsou lidé, kteří jsou postiženi mentálně či tělesně. Toto procentuální vyjádření rozhodně není malým číslem, a proto bychom se měli zamyslet nad tím, zdali je k tomu v dostatečné míře přistupováno i v ohledu na bydlení těchto lidí a na jejich potřeby v naší společnosti. Každý z nás si zřejmě dovede představit svoje vysněné bydlení, ale bohužel, lidé s tělesným postižením jsou neustále usměrňováni trhem s nábytkem, pro ně určeným, a handicapovaná osoba také nemá příliš velké šance sehnat bezbariérové bydlení, aniž by musely být předem prováděny stavební úpravy. Samotné bydlení v životě handicapovaného člověka hraje velice důležitou. Člověk, jehož postižení je ať už vrozené nebo získané, získává prostorem, kde bydlí, pocit jistoty a jisté útočiště. Nejen bezbariérovost bytu, ale také lokalita, kde se nachází, je velice důležitá. Jedná-li se o Brno, pak zde tzv. bytů zvláštního určení najdeme celkem 221. Tyto byty jsou určeny především pro občany, kteří pobírají starobní důchod či osoby, které jsou plně invalidní, ale jejichž stav jim umožňuje vést samostatný život. Handicapovaní lidé většinou problémy se vstupem do novostaveb, hlavně úřadů a kulturních zařízení, nemývají, protože projektanti již zahrnují bezbariérový přístup do svých návrhů. Problémem ovšem zůstávají některé historické objekty, jejich úpravu odmítají zejména památkáři.

7

2. Cíl práce Cílem práce je podání ucelených informací, které se týkají problematiky bydlení osob se sníženou mobilitou, stanovením specifik designu nábytku a vybavení interiéru. Takto získané informace následně aplikovat na vlastní návrh bezbariérového interiéru.

3. Metodika Bakalářská práce rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsou zahrnuty ergonomické parametry a normy, které jsou čerpány z odborné literatury a internetových zdrojů zabývajících se bezbariérovým řešením staveb a tato část práce je řešena jako kompilace. V praktické části jsou zohledněny veškeré získané informace a obsahuje vlastní návrh interiéru. Návrh byl vytvořen v programu SketchUp 8.

8

4. Literární přehled 4.1. Terminologie

Handicap Co je to vůbec handicap? Jistě toto slovo každý z nás slyšel ze sportovní terminologie. Vyjadřuje se jím ztížení podmínek neboli nevýhoda pro silnějšího závodníka v soutěži. V životě je tímto handicapem zpravidla nemoc, trvalý následek úrazu nebo vrozená vada. Handicapem mohou být různá tělesná postižení, kdy dochází k většímu či menšímu omezení hybnosti, dále poruchy či naprostá ztráta zraku a poruchy či naprostá ztráta sluchu. Časté jsou i různé kombinace těchto druhů postižení.(Filipiová, 1998) Tělesné postižení Tělesné postižení může být dvojího typu – vrozené či získané. Vrozené postižení je druhem postižení, se kterým se již člověk narodí. Mezi nejčastěji se vyskytující vrozená postižení patří DMO čili dětská mozková obrna. Ta se projevuje buď částečným nebo celkovým omezením hybnosti. Kromě těchto postižení můžou jedince s DMO postihnout i problémy s vyjadřováním, malou slovní zásobou apod. Druhý typ postižení je získané. Vzniká ve většině případů následkem různých úrazů nebo degenerativních onemocnění (roztroušená skleróza, Alzheimerova choroba,…). Bariéry Bariéry jsou v našem okolí fyzické či psychické. Fyzickými bariérami rozumíme takové, které jsou reálné a se kterými se handicapovaný člověk setkává a ve kterých se pohybuje dennodenně. Tyto bariéry určitým způsobem komplikují a v některých případech i zcela znemožňují pohyb osoby v daném prostředí. Jako příklad je možné uvést bariéry v městské hromadné dopravě, komunikační cesty apod. Na druhou stranu psychické bariéry jsou něčím, s čím se možná někdy setkal každý z nás. Je to zábrana, která nás nutí se chovat nepřirozeně, avšak záleží na osobních charakteristikách každého jedince, jak se s určitým problémem vypořádá. Jestli bude ignorovat jakési zavedené společenské normy nebo jestli se postaví všem a silou své osobnosti se vyrovná s danou situací. S takovou psychickou bariérou se velice často potýkají tělesně postižené osoby, které se nedokážou smířit se svou životní situací a problémy řeší uzavřením se do sebe. Jiný způsob psychické bariéry může nastat u 9

osoby, která přichází do styku s handicapovanou osobou a nedokáže tuto postiženou osobu přijmout jako plnohodnotnou a svéprávnou. Mobilita Jedná-li se o mobilitu v rámci našeho výkladu, potom hovoříme o tzv. hybnosti neboli pohyblivosti. Opakem mobility je imobilita. Paraparéza Částečné ochrnutí dolních končetin, částečná ztráta hybnosti a čití. (Filipiová, 1998) Paraplegie Naprosté ochrnutí dolních končetin, ztráta hybnosti i čití. (Filipiová, 1998) Kvadruplegie Ochrnutí celého těla. (Filipiová, 1998)

4.2. Kategorizace osob vzhledem k jejich postižení Abychom lépe pochopili bezbariérovost z pohledu handicapované osoby, je nutné si uvědomit, že existují různá tělesná postižení. Určitým měřítkem či pomůckou je kategorizace. Jedná se o rozčlenění jednotlivých typů postižení do určitých skupin. Je však nutné brát v potaz, že takovéto rozčlenění je pouze jistým vodítkem a ukazatelem. Všeobecně provádíme rozčlenění do 4 kategorií.

První kategorie Do první kategorie patří lidé s tělesným postižením lehčím. Jedná se zejména o osoby, které se povětšinou pohybují pomocí hole či francouzských berlí. Dále se do této kategorie řadí osoby staršího věku. Lidé zařazeni do této kategorie se potýkají zvláště s problémy, jako jsou vysoké schodišťové stupně, špatné vstávání z židlí, křesel, postelí apod.

10

Druhá kategorie V této kategorii se vyskytují lidé, kterým dělá větší problémy chůze a k ní používají kromě francouzských holí také další pomůcky jako například různá chodítka. Pomůcky jim umožňují alespoň částečnou chůzí, ale ta je pro ně velice vyčerpávající. Osoby, které patří do druhé skupiny, většinou nejsou schopny samostatně cestovat dopravními prostředky a s velkými obtížemi se potýkají, mají-li zdolat chůzi do schodů či z nich. Dalším jejich problémem je, sejně jako u první kategorie, vstávání z postele, a proto jsou mnohdy odkázány na pomoc druhé osoby.

Třetí kategorie Do této kategorie zařazujeme vozíčkáře. Zaprvé se jedná o osoby, které vozík potřebují pouze pro pohyb venku mimo domov. Tyto osoby totiž nejsou schopny ujít dlouhé vzdálenosti pěšky a vozík jim pomáhá tyto vzdálenosti překonávat. Zadruhé sem patří lidé, pro které je vozík jedinou pomůckou při pohybu. Jedná se tedy o osoby ochrnuté nejen na dolní končetiny, ale i na horní končetiny.

Čtvrtá kategorie Do poslední, čtvrté, kategorie zařazujeme osoby s progresivním onemocněním. Ta jsou stále postupující nebo rostoucí. Ve většině případů se dá říci, že lidé s progresivním onemocněním si postupem času prošli všemi třemi předchozími kategoriemi. Při navrhování interiéru je důležité respektovat veškeré zásady tak, abychom ať už lidem z první či čtvrté kategorie zpříjemnili jejich bytí a usnadnili jim pohyb v bezbariérovém prostředí.

4.3. Charakteristické znaky osob se sníženou mobilitou Každý člověk, ať už je zdravý nebo nějakým způsobem nemocný, je něčím specifický a má určité návyky, podle kterých žije. Jak již autorka psala, záleží však na charakteru jednotlivé osoby a proto je tedy těžké přiřazovat osobám se sníženou hybností nějaká specifika či charakteristické znaky.

11

Pro osoby, které jsou ve svém pohybu nějakým způsobem omezeni, je na trhu velké množství pomůcek. Jsou to pomůcky zdravotnické, protetické či ortopedické. Díky těmto pomůckám se dokážou lépe vyrovnávat s překonáváním každodenních překážek.

4.3.1 Pomůcky usnadňující pohyb lidem se sníženou mobilitou

Francouzská berle Francouzské berle patří podle předchozí kategorizace mezi základní pomůcky, které usnadňují pohyb lidem se sníženou pohyblivostí. Berle se vyrábí v různých barevných provedeních a také s různě vypolstrovanými místy, která jsou nejvíce namáhána. Součástí berlí je samozřejmě protiskluzový nástavec.

Obr. 1 : Berle francouzská (Ortoservis)

Chodítko Oporou při chůzi či pomůckou nácviku chůze je chodítko. To je většinou skládací a výškově nastavitelné. Je určeno pro starší osoby nebo pro osoby se sníženou mobilitou jako opora.

Obr. 2: Chodítko (Ortoservis) 12

Invalidní vozík a) Mechanický vozík Mechanický invalidní vozík je pomůcka pro pacienty se sníženou pohyblivostí, kteří často cestují a vozík potřebují snadno přemisťovat, ale také pro osoby v domácí péči či ve stacionářích. Vozík může být vzhledem ke skladnosti buď pevný či skládací. Skládací vozík je vhodný především z důvodu uložení do kufru automobilu. Konstrukci vozíku je z ocelových či duralových trubek. Hmotnost mechanického vozíku se pohybuje kolem 10 kg. Mechanický vozík je určen pro osoby s dočasným či trvalým postižením dolních končetin, ale také pro těžce postižené osoby. Pro ně je nadstandardem, ale plně hrazeným pojišťovnou, tzv. stabilizačním ortéza. Tato ortéza je vlastně odlitkem těla (tedy spíše horní poloviny těla) postižené osoby a umožňuje ji pohodlné sezení.

Obr. 3: Mechanický vozík (Meyra)

Obr. 4 :Stabilizační ortéza (Nehonský)

b) Elektrický vozík Elektrické invalidní vozíky jsou určeny pro osoby s takovým postižením dolních končetin, které brání samostatné chůzi a současně s takovým postižením rukou, které

13

neumožňuje pohyb mechanického vozíku s ručním pohonem. Nevýhodou je, oproti mechanickému vozíku, jeho vysoká hmotnost. Ta se pohybuje kolem 100kg.

Obr. 5: Elektrický invalidní vozík (Ortosevis)

Tek RMD – inovace v pohybu Tek RMD je novinka v oblasti zdravotnickým pomůcek. Jedná se vynález pocházející z Turecka, který se snaží navrátit lidem s ochrnutím dolních končetin pocit, jakoby znovu chodili. ,,Tek“je ovládán dálkovým ovladačem a dále také ovládáním, které je přímo na stroji. Osoba na vozíčku najede ke stroji Tek popřípadě si k sobě Tek, díky ovládání přisune a pomocí speciálních pásů, které slouží k podpoře těla a dále udržují tělo ve vertikální poloze, se osoba postaví. Pohonem stroje je elektromotor. Tek je novinka, která ještě v České republice není používaná, díky teprve nedávnému zrodu, ale v budoucnosti najde jistě velké uplatnění.

Obr. 6 :Tek RMD (Tek RMD)

Obr. 7: Tek RMD (Tek RMD) 14

Obr. 8: Tek RMD (Tek RMD)

4.4 Tělesně postižené osoby- průzkum V rámci bakalářské práce autorka provedla dva průzkumy, které budou dále popsány. 4.4.1 Průzkum v Janských Lázních

Město Janské Lázně se nachází v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji. Lázně jsou proslulé zejména úspěchy v léčbě pohybového ústrojí, a proto se zde autorka vydala hledat odpovědi na otázky týkající se bezbariérového bydlení. Průzkum byl zcela anonymní a většinou probíhal příjemným rozhovorem u kávy. Citlivost tématu však byla autorce známa a proto se předem domluvila s pracovnicí lázní, která ji doporučila dotazované osoby. Z celkového počtu osmi dotazovaných osob bylo šest osob trvale odkázáno na invalidní vozík a dvě osoby měli problém s chůzí, k níž používali francouzské berle. Mezi autorčinu první otázku patřil typ postižení. Šest z dotazovaných měla postižení vrozené a dva získané. Vrozené postižení se vyskytovalo ve formě DMO (dětská mozková obrna). Ostatní postižení byli po úrazu.

15

Osoby, jejichž postižení bylo vrozené, odpovídaly většinou stejně s minimálními rozdíly. Všechny se shodly na tom, že je jejich postižení provází celým životem a proto jim vždy přišlo automatické zařizovat si domácnost dle svých požadavků a přání. Ne pokaždé jim však finanční situace či situace na trhu s nábytkem umožnila, aby svá přání uskutečnily ihned. Pouze jedna z dotazovaných osob zmínila, že bydlí v domě v 1. patře, ve kterém není výtah, ale i tuto situaci vyřešila koupí ,,schodolezu“. Schodolez je jakýsi pásový stroj, který dokáže vyvést vozíčkáře po schodech, aniž by osoba na vozíku musela někam přesedávat. Problémem však zůstává, že je k používání tohoto stroje potřeba pomoci druhé osoby. V případě osob, které své postižení získali, bylo dotazování komplikovanější. Většinou se zdráhaly přímo popisovat, jaká úskalí jim život v bytě či domě přináší. Situaci také komplikoval fakt, že obě osoby byly čerstvě po autonehodě, a i když byly téměř ve stejném věku jako autorka, nebylo snadné získat odpovědi. Nakonec se autorka dozvěděla, že největším problémem je pro ně hygiena. Jelikož doposud bydlely v domě či bytě, který nebyl bezbariérově uzpůsoben, bylo pro ně vykonávání hygienických úkonů velice nepříjemné, protože se musely spolehnout na druhou osobu a s tím právě souvisel jakýsi stud. Informace, které autorka v Janských Lázních získala, ji velice pomohly v utvoření si jednotného pohledu na tyto osoby a vcítění se do jejich potřeb, zejména v oblasti bezbariérového bydlení.

4.4.2 Průzkum obyvatelstva – tělesně postižení

Druhým průzkumem, kterým se autorka zabývala, bylo dotazování obyvatelstva. Otázky byly ve většině případů uzavřené a zjišťovací, popřípadě filtrační. Dotazování se zúčastnilo 168 respondentů, z toho 70% žen, a to prostřednictvím internetového webu www.vyplnto.cz. Průměrný věk dotazovaných byl 25 let. Cílem bylo získat přehled o tom, jakým způsobem jsou vnímání tělesně či jinak zdravotně postižení lidé.

16

Otázka č. 1

Obr. 9: Graf ( http://vztah-lidi-s-telesnym-postiz.vyplnto.cz)

Otázka č. 2

Obr. 10: Graf ( http://vztah-lidi-s-telesnym-postiz.vyplnto.cz)

17

Otázka č. 3

Obr. 11: Graf ( http://vztah-lidi-s-telesnym-postiz.vyplnto.cz)

Otázka č. 4

Obr. 12: Graf ( http://vztah-lidi-s-telesnym-postiz.vyplnto.cz) 18

Otázka č. 5

Obr. 13: Graf ( http://vztah-lidi-s-telesnym-postiz.vyplnto.cz)

Otázka č. 6

Obr. 14: Graf ( http://vztah-lidi-s-telesnym-postiz.vyplnto.cz)

19

Otázka č. 7

Obr. 15: Graf ( http://vztah-lidi-s-telesnym-postiz.vyplnto.cz)

Vyhodnocení grafů: Dle průzkumu bylo zjištěno, že více než 66 % dotazovaných bylo již ve svém životě v přímém kontaktu s tělesně postiženou osobou. Téměř 57 % z nich se setkalo s problémem, kdy nebyla veřejná budova bezbariérová. 49% respondentů ještě nemělo možnost pomoci tělesně postižené osobě, ale kdyby se v této situaci ocitli, rádi by pomoc nabídli. To samé procento lidí již s pomocí postiženým zkušenost má. Přesně 50 % dotazovaných si myslí, že v jejich městě nejsou kulturní centra, kina apod. dobře dostupná pro vozíčkáře a téměř 93 % tázaných se nikdy v obchodě s nábytkem nesetkalo s nábytkem, který by byl přímo určený vozíčkářům. Autorka si tímto průzkumem chtěla zjistit, jaký je celkový pohled zdravých občanů na handicapované osoby a jejich vztah k nim.

20

5. Projektování bezbariérového bydlení a jeho zásady Bydlení osob s omezenou schopností pohybu a orientace je problematika, která by měla být řešena napříč společenským spektrem. Poptávka po tomto typu bydlení vychází jednak od soukromých osob, které potřebují vyřešit svou životní situaci, a dále také od městských institucí, které by měly zastupovat všechny občany a pečovat o kvalitní městotvorné prostředí s vazbami jeho obyvatel. ( Šnajdrarová,2007 ) Současným trendem je vytvoření pestřejšího výběru řešení bytové otázky osob s omezenou schopností pohybu a orientace v závislosti na stupni soběstačnosti těchto osob, kdy se samozřejmě preferuje výstavba samostatných upravených bytů s možností zajištění různých stupňů pečovatelské nebo zdravotnické služby podle potřeby a požadavků handicapovaných osob. Do obecného povědomí projektantů by se měla dostat snaha navrhovat běžné byty na trhu tak, aby z nich bylo možné jednoduchými úpravami vytvořit byt bezbariérový. Toto řešení spočívá v následujících obecných zásadách návrhu objektu: 

Bezbariérový přístup vnějšími i vnitřními komunikacemi do bytu i všech společných prostor v domě (nejlépe výtahy), včetně parkovacího místa šířky 3500 mm v podzemních garážích nebo mimo objekt;



Minimální manipulační prostor přede dveřmi a na podestách schodišť a šikmých ramp podle otevíravosti dveří, protiskluzová úprava povrchu (součinitel smykového tření minimálně 0,6);



Pravoúhlý systém dispozičního řešení objektu



Rozměry všech místností v bytě musejí umožnit po zařízení nábytkem plné otočení vozíku o 360° v prostoru o průměru 1500 mm, dispoziční řešení bytu musí odpovídat manévrovacím možnostem vozíku a jeho bezkoliznímu průjezdu všemi místnostmi, byty pro více než jednu osobu musejí umožnit dvou vozíků současně;



Lodžie nebo balkóny musejí mít minimální šířku 1500 mm s maximálním výškovým rozdílem podlahy do interiéru bytu 20 mm;



Dostatečné dimenzování hygienických zařízení, prostor vedle vany a klozetové mísy minimálně 800 mm (přední část mísy minimálně 700 mm od zadní stěny), vana musí umožnit podjezd mobilního zvedáku, pákové baterie (u vany na podélné straně); 21



Průchozí šířky dveří minimálně 800 mm, vstupní dveře 900 mm, demontovatelné prahy (kromě vstupních dveří);



Umístění ovladačů (všech prvků ovládaných rukou) v dosahové vzdálenosti osoby n vozíku ve výškovém rozsahu 600 – 1200 mm, pákové uzávěry oken maximálně 1100 mm; (Šnajdarová, 2007)

Vyhláška č. 369/2001 Sb. Připouští minimální rozměr manipulačního rozměru 1 200 * 1 500 mm. Uspořádání místností navrhujeme nejlépe s přístupem z jednoho centrálního komunikačního prostoru.

Základní parametry osob se sníženou mobilitou

Obr. 16 : Osoba s berlemi (Filipiová)

Obr. 17: Osoba s chodítkem (Filipiová)

22

Obr. 18: Vozíčkář z bokuzkrácená dosahová vzdálenost u těžce tělesně postižených osob (Filipiová)

Obr. 19: Vozíčkář z boku (Filipiová)

Obr. 20: Vozíčkář zepředu (Filipiová)

Obr. 21: Vozíčkář shora (Filipiová)

23

5.1. Ovládací prvky v bytě

Byt, který je bezbariérový, není jen o správném dispozičním řešení a volbě nábytkového zařízení, ale také o maličkostech, které jsou pro nás běžné. Mezi takovéto maličkosti bychom mohli zařadit například zásuvky, vypínače, elektrické jističe apod- zkrátka veškeré prvky, které ovládáme rukou. Hlavní parametr, ze kterého by měl vycházet každý návrh bezbariérového bytu, je dosahová vzdálenost vozíčkáře. Tato vzdálenost je 1200 – 1400 mm avšak 1400 mm je krajní mez. Proto spíš volíme výšku 1200 mm. Vypínače a domácí telefon je nutné umístit tak, aby byly ve výšce 800 – 1000 mm. Zásuvky umísťujeme ve výšce 400 mm. Mezi další ovládací prvky patří elektrické jističe, které by měly být umístěny pod bezpečnostním krytem ve výšce 800 – 1200 mm. Pokud ovládací prvky umísťujeme v rohu místnosti, je třeba, aby byly vzdáleny minimálně 400 mm od rohu místnost, ideálně 500 mm. Jestliže se dveřní křídlo otevírá do místnosti, kde je umístěn ovládací prvek, je nutno přičíst k uvedeným 400 mm šířku dveří. Tím tento rozměr naroste na 1200 – 1300 mm. ( Filipiová, 1998, s.52)

Další ovládací prvky, jako jsou například kliky dveří, pákové uzávěry oken či splachovadla umísťujeme do výšky v rozmezí 400- 1200 mm.

Obr. 22: Možné umístění ovládacích prvků (Filipiová)

Obr. 23: Umístění ovládacích prvků (Filipiová)

24

5.2 Vstupní prostory bytu

Dispoziční řešení bytu musí umožnit ve všech obytných i pobytových místnostech s nábytkem, plné otočení vozíku o 360° v prostoru kruhové plochy o průměru 1500 mm. Stejně tak je tomu i u předsíně. Předsíň je vstupem do bytu a zároveň také filtrem mezi vnějším prostředím a obytnými prostory. Důležitým faktorem při navrhování předsíně je otočení vozíku o 360°. To proto, aby se jím dalo snadno manipulovat například při oblékání nebo přesedání z venkovního vozíku na domácí. Předsíň slouží obvykle jako průchozí prostor, ale má i další funkce. Proto je její velikost úměrná celkové velikosti bytu a nelze ji řešit jako minimální zádveří. Nebývá považována za obytnou místnost, a proto nemusí mít přímé větrání a denní osvětlení. (Hála, 2009) Při zařizování nejen předsíně, ale i ostatních místností bytu musíme dbát na správnou volbu nábytku. Pro většinu z nás je to příjemná záležitost, ale pro vozíčkáře je to často velmi komplikované. Ne vždy se totiž do obchodu dostane, ne vždy zde najde to, co potřebuje a co mu vyhovuje z praktického hlediska. (Filipiová, 1998) V předsíni by neměl chybět botník, šatní skříň a věšák na oděvy. Podle již zmíněných dosahových vzdáleností nám vyplývá, že horní hrana skříně by neměla přesáhnout výšku 1400 mm. Je tedy důležité s touto podmínkou počítat a nábytek navrhnout pro maximální pohodlí handicapované osoby – popřípadě celé rodiny. Nejideálnějším řešením je přístup z předsíně do všech místností v bytě. Dle Filipiové by měla ideální šatní skříň být hluboká 600 mm. Její horní hrana ve výši maximálně 1400 mm a na 250 mm vysokém soklu, který by měl být zanořen asi 100 mm- to umožňuje snadné zajetí vozíku ke skříni. Dveřní křídlo by mělo mít šíři 350 – 500 mm a posuvné. Skříň je nutné upevnit ke zdi vzhledem k malé základně. Část skříně, která by měla přijít do kontaktu s vozíkem, by měla být z odolného materiálu či natřena ochranným nátěrem. Skříň by měla mít úchytky, které by měly být v nejlepším případě ve tvaru ,,U“ čímž lze zamezit špatnému uchycení pro osoby, které mají problémy i s pohybovým ústrojím horní části těla.

25

Zajímavým a praktickým prvkem v předsíni, ale i třeba v ložnici, může být mobilní věšák na oděvy, kam lze pověsit sako či bundu, kalhoty a dokonce i košili. Je to jakési víceúčelové ramínko stojící volně v prostoru. Vyrábí se většinou dřevěné v různých barevných variantách sloužící i jako velmi dekorativní prvek. (Filipiová, 1998)

Obr.26 Mobilní věšák

Obr. 24: Schéma šatní skříně (autorka)

Obr. 25: Schéma umístění zásuvek (Filipiová)

Obr. 26: Půdorysné řešení předsíně (Filipiová)

26

5.3 Šatna Šatnu navrhujeme v klidové zóně dispozice bytu, nejčastěji do blízkosti ložnice nebo koupelny. Uložení oděvů a dalších předmětů do šaten zvětší manipulační prostor pro pohyb vozíku v pobytových místnostech. Šatny v samostatných místnostech by měly mít průchozí šířku mezi policemi minimálně 1200 mm, při plném otočení 1 500 mm. Šatní sestavy musejí být osazeny na ustupujícím soklu výšky minimálně 300 mm pro podjezd vozíku. Šatna musí být dobře odvětraná okenními otvory nebo větrací šachtou.(Šnajdarová,2008) Police skříňových sestav musejí být umístěny v dosahové vzdálenosti osob na vozíku v rozmezí výšek 300-1400 mm. Sokl všem skříňových a policových sestav v bytech zvláštního určení, bezbariérových bytech nebo na pracovištích pro osoby na vozíku musí být vysoký minimálně 300 mm a odsunutý dovnitř sestavy o 150 mm. (Šnajdarová,2008)

Obr. 27 : Konstrukční systém šaten (Woodface)

27

5.4 Obývací pokoj

Obývací pokoj je mnohoúčelovou částí bytu se společenskou funkcí, zpravidla je největším prostorem bytu. Může být členěn na další části plnící funkci jídelny, pracovny a podobně. (Šnajdarová, 2008) Obývací pokoj je místností, ve které trávíme spoustu času a ve které se většinou střetáváme s rodinou a přáteli. Měl by být proto navržen tak, abychom se v něm cítili příjemně. Při zařizování obývacího pokoje myslíme především na své pohodlí. Středem místnosti bývá pohovka a křesla – tedy sedací souprava. Vhodnější je vybavit obývací pokoj jednotlivými křesli. Důvodů je několik. S křeslem je jednodušší manipulace; i člověk na vozíku s křeslem snadněji pohne. Dále je výhodné koupit každému členovi ,,křeslo na míru“. Tento fakt je důležitý zejména pro samostatného postiženého, a to i pro vozíčkáře. (Filipiová, 1998) Každý člen domácnosti by měl mít v obývacím pokoji své vlastní místo, kde se cítí nejlépe. Standardní soupravy čalouněné pohovky a dvou křesel proto nemusejí být právě vždy tím nejlepším řešením. Míru relaxace především ovlivňuje výběr odpočivného sedacího nábytku v odpovídajícím materiálovém provedení a barevnosti s možnými přídavnými funkcemi, jako je návaznost na nábytkové předměty a také dobré prostorové uspořádání celé společensko – odpočivné zóny. (Kanická, 2008) Mnozí lidé si myslí, že vozíčkáři křeslo nepotřebují, protože vlastně na takovém ,,křesle“ sedí. Opak je ale pravdou. Pro vozíčkáře je velice důležitý odpočinek, a i když je vozík ergonomicky navržen, jakákoliv změna polohy sedu je pro vozíčkáře velice příjemná a tělo relaxuje. Autorka ze své vlastní zkušenosti ví, že nejen křeslo, ale také tzv. sedací pytle jsou velice pohodlné a často využívané, díky jejich napolohovatelnosti. Jediným problémem u sedacích pytlů je špatné vstávání. Postižená osoba potřebuje pomoc druhé osoby a to tak, že je přenesena nebo je k přesunu z pytle zpět na vozík použit stropní pojezdový systém.

28

5.4.1 Nábytkové vybavení obývacího pokoje

Křesla Ideálním řešením pro odpočinek vozíčkáře jsou relaxační křesla. Uleví namáhané páteři a odlehčí sedacím partiím. Nejvíce namáhanou polohou pro páteř je právě sed, kdy je páteř až desetkrát více namáhána než vestoje. Dalším rizikem absence relaxace vozíčkáře přesedáváním do jiných poloh je možnost vzniku dekubitů- neboli proleženin. Z laického hlediska vzniká proleženina tak, že vlivem špatné inervace dochází k tomu, že svalovina sedacích svalů (a nejen jich- proleženiny mohou ohrozit i dlouhodobě ležícího pacienta, jak ostatně samotný název proleženina napovídá, třeba na zádech) je trvale stlačována mezi podložkou a například kostí. Nejdříve doje k pouhému zarudnutí kůže, které je možno masírováním odstranit. Při delším působení tlaku vzniká puchýř, jehož protržením pokožky začíná doslovná kavalérie. (Filipiová, 1998) Křeslo, které vybíráme pro vozíčkáře či těžce chodící osobu má trochu odlišné parametry než klasické. Sedák křesla by měl být ve výšce minimálně 450 mm. Opěrka vyšší než 300 mm a nejvhodnější je, aby byla tak vysoká, že si o ni osoba opře hlavu – tedy výška 750 – 800 mm. Velice dobré je, když je u křesla také podnožka.

Obr. 28: Relaxační křeslo (Linet)

Obr. 29 : Polohovací relaxační křeslo (JP Kontakt) 29

Skříně, knihovny, police Stejně tak jako v kterékoliv místnosti v bytě, která je určena pro osoby s postižením, i v obývacím pokoji musíme dbát veškerých zásad, které se týká nábytkového vybavení. Mezi stěžejní patří dosahová vzdálenost postižené osoby a také její schopnosti. Mezi nejběžnější nábytkové vybavení obývacího pokoje patří různé policové systémy, knihovny a skříně. Hloubka polic může být od 300 do 600 mm. Jedná-li se například o mělkou nikovou skříňku, která není příliš hluboká, není v tomto případě zapotřebí provést zvýšený a zapuštěný sokl. Jde-li o vozíčkáře, může si k takovéto nice přijet bokem a pro určitou věc si do skříňky bezproblémově dosáhne. Pokud je však skříň hlubší, platí zde stejné pravidlo jako pro navrhování šatních skříní. Sokl by měl být vysoký 300 mm a odsunutý dovnitř sestav o 150 mm. Celková výška u mělkých skříní by neměla překročit 1 600 mm avšak u hlubokých maximálně 1 400 mm. Nábytek, který je vybaven zásuvkami, je nutné navrhnout tak, aby zásuvky nezačínaly těsně nad podlahou (soklem), ale aby byla horní hrana umístěna v rozmezí minimálně 550 1 100 mm nad zemí. Pokud bychom zásuvku umístili níže, hrozilo by, že se do ní méně zdatná osoba s tělesným postižením nepředkloní. Vysoko umístěné zásuvky, na druhou stranu, znemožňují vozíčkářům to, že do nich nevidí.

Obr.30: Bezbariérový obývací pokoj (firma J.A.P.)

30

5.5 Ložnice Ložnice je pro většinu z nás místnost, odkud ráno odcházíme a večer či v noci vracíme. V průběhu dne je tato místnost většinou zdravými lidmi nepoužívaná. Ne vždy je tomu však u tělesně postižených lidí. Ti jsou v důsledku své nemoci často nuceni trávit i celé dny, týdny, či roky, upoutáni na lůžko. Tělesné postižení může mít několik příčin, jak je již zmiňováno. Může jít o vrozené vady neurologické, ortopedické či o onemocnění mozku. Mezi další příčiny tělesného postižení, a bohužel je toto číslo stále se zvyšující, patří ochrnutí na dolní končetiny a to v důsledku dopravní nehody. Takto postiženým osobám se říká paraplegici. Lidé, kteří mají postiženy i horní končetiny, říkáme kvadruplegici. Jak již autorka psala v minulé kapitole, nejvíce je páteř zatěžována v poloze vsedě. Nejméně je zatěžována vleže a s tím právě souvisí vhodný návrh a výběr nejen postele, ale i roštu a matrace. Při navrhování a výběru jednotlivých zařizovacích prvků je velice důležité znát konkrétní návyky osoby, která bude ložnici využívat.

5.5.1 Lůžko Lůžko pro osobu se sníženou mobilitou by mělo mít určité parametry tak, aby se osobě pohodlně ulehalo a vstávalo. Výška lůžka musí být stejná, jako je výška sedáku invalidního vozíku, tedy 500 mm. Nejmenší rozměr plochy lůžka je 900 x 2 000 mm. (Filipiová, 1998) Při umísťování lůžka do ložnice, je nutné dbát určitých zásad. Příjemné je ho umístit proti oknu, kdy se zejména ráno a při správné orientaci ložnice na východ nabízí příjemné probuzení. Takto umístěné lůžko umožní i eventuálně příjemné větrání místnosti, aniž je ležící osoba v průvanu. U lůžka musí být minimální manipulační prostor 1 200 x 1500 mm. U těch lidí, kde při přesedání z vozíku na lůžko je třeba použít zvedací zařízení, či je potřeba prostor pro asistenta-pomocníka, je nutno počítat s manipulačním prostorem větším. Obecně lze aplikovat pomocný kruh o průměru 1 500 mm. (Filipiová, 1998)

31

5.5.2 Rošt a matrace Rošt je základem správného lůžka. Můžu být buď pevný, nebo pružný-lamelový. Pokud se jedná o lamelový rošt, jde o maximální odlehčení páteře v poloze vleže díky lamelám. Rošt je nejen základem lůžka, ale je také nutný z hlediska odvětrávání matrace. Ukládání matrace na sololitovou desku je nevhodné nejen z hlediska hygienického. U takto provedeného lůžka dochází k zapařování a následné kondenzaci vlhkosti na sololitové desce. Vzniká tak živná půda pro různé plísně a jiné mikroorganismy včetně roztočů. (Filipiová, 1998) Další možností výběru roštu, je rošt polohovatelný. Ten je především nezbytný pro osoby, které jsou připoutány na lůžko celodenně. Polohovatelný rošt je většinou vybaven elektrickým ovládáním a poskytuje tak uživateli samostatnou manipulaci podle momentální potřeby. Pokud ovšem zvolíme polohovatelný rošt, měli bychom se také výrazně zaměřit na výběr matrace. Nejlepší volbou je matrace PUR, která kopíruje tvar roštu. Matrace by měla být zvolena s maximální pečlivostí, protože každý jedinec má rozdílené požadavky na tuhost matrace. V každém případě je velice nutné dbát na to, aby se při ležení, kdy je pacient připoután na lůžko třeba celý den, nevytvářely dekubity. Na českém trhu existuje široké množství matrací a pro osoby trvale připoutané na lůžko se doporučují například matrace s antidekubitním kompresorem.

32

5.6 Koupelna Péče o vlastní hygienu je jednou z nejdůležitějších psychologických potřeb v životě civilizovaného člověka, Koupelna a WC by v bytě pro zdravotně postiženého člověka měly být situovány v přímé návaznosti na ložnici. Zařizovací předměty pro osobní hygienu vyžadují ve svém okolí velký manévrovací prostor. (Lhotáková a Trnková, 2004) Koupelnu s vanou a umyvadlem je třeba podle vyhlášky č.369/2001 Sb. sloučit spolu s WC do jedné místnosti. V bytech s více než třemi osobami musí být další místnost WC, rozměrově vyhovující nepostiženým osobám, opatřenými dveřmi šířky nejméně 800 mm. Byty o čtyřech a více obytných místnostech musejí mít nejméně dvě umyvadla v rozdílných prostorech. Nejmenší rozměr hygienické kabiny WC s umyvadlem jsou předepsány vyhláškou č.369/2001 Sb. na 1 600 x 1 800 mm. Doporučené rozměry pro osoby na vozíku jsou definovány velikostí manipulačního prostoru pro otočení vozíku o 360° a hloubkou osazen zařizovacích předmětů. Variant uspořádání zařizovacích předmětů je více, pro plné otočení vozíku se doporučuje použít minimální rozměr přibližně 2 200 x 2 200 mm. (Šnajdarová,2007) Dveře do koupelny musejí být otevíratelné ven, aby se v případě nutnosti daly otevřít a nezůstaly zablokovány. Průchozí šířka má činit alespoň 800 mm, nejlépe však 900 mm, s bezprahovou úpravou. V koupelně se doporučuje umístit spínač poplašného zařízení pro případ nouze. Dveře mají mít alespoň z vnitřní strany madlo ve výši 900 mm, mohou být i posuvné. (Lhotáková a Trnková, 2004)

Obr. 31: Koupelna Sanitec 33

5.6.1 Umyvadlo Při výběru vhodného typu umyvadla hraje velkou roli druh postižení. Na trhu je v současné době velké množství umyvadel pro handicapované osoby, která jsou ergonomicky tvarovaná tak, aby k nim měl vozíčkář snadný a pohodlný přístup.

Při výběru se doporučuje volit umyvadlo větších rozměrů, šířky minimálně 600 mm a hloubce 400 mm. Výška horní hrany umyvadla by neměla překročit výšku 800 mm a umístění by mělo umožňovat podjetí vozíku, tedy spodní hrana umyvadla by měla výt zhruba 670 mm nad podlahou. Některé typy umyvadel umožňují nastavení výšky umyvadla mechanickým nebo elektrickým ovládáním. Velice důležité je pevné ukotvení umyvadla do stěny, protože) postižení lidé se velice často při hygieně opírají celou vahou těla. (Lhotáková a Trnková,2004) Umyvadlo musí být odsazeno od rohu místnosti minimálně o 200-250 mm, na jedné straně by měl být volný prostor 500-800 mm a před umyvadlem minimálně 1 200 mm. Po stranách umyvadla je nutné umístit vodorovná madla v maximální délce rovnající se hloubce umyvadla, ve výši 780 (800) mm a držák na ručníky. (Lhotáková a Trnková, 2004)

Obr. 32: Dispozice umyvadla (TZB)

34

5.6.2 Zvláštnosti výtokových baterií pro handicapované osoby

Výtoková baterie by měla být snadno ovladatelná, přístupná a měla by být opatřena pojistkou proti opaření. Nejvíce jsou vhodné pákové baterie, termostatické s možností přednastavení průtoku i teploty vody. Pro osoby s velmi těžce postiženými dolními i horními končetinami je nejvhodnější baterie s bezdotykovým, například senzorickým, ovládáním. (Lhotáková a Trnková, 2004)

5.6.3 Záchodové mísy U záchodové mísy je velice důležité její správné výškové usazení. Správně by měla být umístěna tak, aby horní hrana byla ve výši 500 mm. Mísa musí být po stranách vybavena sklopnými madly, která jsou od sebe osově vzdálena 600 mm a jsou ve výšce 780 mm. Dalším prvkem je splachovadlo. To by mělo být maximálně ve výšce jednoho metru a mělo by být snadno přístupné a ovladatelné. V dosahu mísy by měl být také držák na toaletní papír. (Filipiová, 1998) Po stranách záchodové mísy musí být pruh široký minimálně 800 mm. Pro osoby na elektrickém vozíku je však tento rozměr nedostatečný a proto je třeba ho zvětšit, alespoň z jedné strany, na 1 200 mm. (Filipiová, 1998)

Obr. 33: Umístění záchodové mísy (Sanitec) 5.6.4 Sprchový kout a vana Volba sprchového koutu či vany záleží ve většině případů na konkrétních potřebách uživatele. Sprchový kout však bývá pro postiženého člověka často vhodnější než kopání ve vaně. Půdorysný rozměr sprchy by měl být minimálně 1 400 x 1400 mm, musí tak být uzpůsoben pro eventuálního pomocníka při přesedání na sedátko a volný ze dvou stran. Prostor pro sprchování musí být bezbariérový, přístupný pro invalidní vozík a s šířkou

35

průjezdnosti minimálně 900 mm. Aby voda nestříkala při sprchování všude kolem, měl by být opatřen sprchovým závěsem či zástěnou. Lepším a také komfortnějším řešením jsou zástěny s posuvnými dveřmi. (Lhotáková a Trnková, 2004) Postižený člověk přesedne ve sprchovém koutu z vozíku na sprchovací židli, kterých je na českém trhu celá řada. Druhou možností je přesednutí z vozíku přímo na sklopné sedátko, které je instalováno na stěnu ve výšce 500 mm nad podlahou, aby z něj bylo možné ovládat sprchovou hlavici.

Obr. 35: Sprcha pro tělesně postiženého

Obr. 34: Dispoziční řešení sprchového koutu (TZB) Koupelnu můžeme také vybavit vanou. I tady je při pořizování zařizovacích předmětů k vaně, určující míra postižení. Za hlavou koupajícího se, je potřeba vystavět plochu širokou 300 mm. Doporučuje se ji navrhnout i na opačné straně. Velice vhodné je na zeď u vany umístit umyvadlo ve tvaru písmene H. Madlo je univerzální pro různá postižení. Vnitřek vany by měl mít, samozřejmě, protiskluzovou úpravu, aby se postižené osoba nezranila. Prostor před vanou musí být dostatečně velký pro případ, že máme člena rodiny

36

velmi těžce postiženého a do vany jej přemísťujeme zvedákem. Z toho je zřejmé, že před vanou potřebujeme místo pro vozík i zvedák. (Filipiová,1998)

Obr. 37: Speciálně upravená vana

Obr. 36: Dispozice vany (TZB)

5.6.5 Koupelnový nábytek

Koupelnový nábytek nacházíme v bytě jako různé skříňky, celé sestavy či police. Hlavní funkcí koupelnového nábytku je především úložná. Nábytek by měl být na nožičkách či zavěšený na stěně a to kvůli snadné dostupnosti vozíčkáře, tedy vždy se řídíme dle parametrů a norem. V každé koupelně by neměl chybět koš na špinavé prádlo, který může být samostatně stojícím prvkem nebo zabudovaný.

37

5.7 Kuchyně Tak jako v ostatních místnostech v bytě tělesně postižené osoby, i v kuchyni musíme dbát určitých zásad při zařizovaní. Navrhujeme-li kuchyň, je nejvhodnější ji navrhnout tak, že bude sloužit a vyhovovat osobě na vozíčku a tím pádem i těžce chodícím osobám, které by se po místnosti mohli nejlépe pohybovat pomocí židle na kolečkách, ale také osobám, samostatně stojícím. Samozřejmě si musíme uvědomit, že to, co je pro nás zdravé lidi automatické při pohybu po kuchyni, je pro vozíčkáře či jinak tělesně postižené osob, velice obtížné. Každý detail, kterým bychom jim v pohybu po prostoru mohli ulehčit svým návrhem, je pro ně dalším krokem k lepšímu a pohodlnějšímu životu. Samostatnost při pohybu v jakékoliv místnosti, je totiž pro handicapované osoby velice důležitá. Jsou rádi, když nejsou na ničem a nikom závislý. Správný návrhář by se měl vždy vcítit do osoby, pro kterou interiér navrhuje a měl by si vždy zjistit, jaké návyky a zvyky daná osoba má. Kuchyně bezbariérového bytu by měla být vybavena bezbariérovou linkou. Linka by měla být variabilní a to v tom smyslu, že by měla mít elektricky nastavitelnou výšku pracovní plochy či pracovní desku, která by se dala vysunout. Takto variabilní kuchyňská linka se dá proto použít jak pro vozíčkáře, kterému umožňuje snadný podjezd vozíku, tak i pro osoby jinak tělesně postižené a další členy domácnosti. Na českém trhu je několik firem, které se přímo těmito kuchyňskými linkami zabývají, avšak jsou lehce finančně náročnější. Nejvhodnějším půdorysným uspořádáním je kuchyně ve tvaru písmene ,,L“ nebo ještě lépe, do tvaru písmene ,,U“. Půdorysné řešení, které je lineární, je naprosto nevhodné. To, jak dispozičně kuchyň uspořádáme, je základem pro pohodlí a bezpečnost při práci. (Filipiová, 1998). Je důležité vědět, že pohyb pro tělesně postiženou osobu je více zatěžující, než pro osobu ,,zdravou“. Proto je nutné, aby byla kuchyně navržena tak, aby se při práci v ní, vozíčkář co nejméně najezdil a tím byl méně vyčerpaný a mohl se více soustředit na kuchyňské činnosti. Dispoziční řešení kuchyně tvaru U nebo L musí brát v úvahu potřebu vzdálenosti 1 500 mm mezi pracovními plochami pro plné otočení osoby na vozíku o 360°. U pracovních ploch kuchyňské linky musí být zajištěn dostatečný podjezd vozíku nejméně pod varnou plochou a pod dřezem a v těchto místech je třeba navrhnout volný prostor výšky nejméně 700

38

mm. Pracovní kuchyňskou plochu nebo desku stolu umísťujeme do výšky 750 -850 mm a to podle individuálních potřeb osoby s omezenou schopností pohybu. Horní skříňky kuchyňské linky navrhujeme v rozmezí výšek 1200 – 1600 mm s tím, že dosahová vzdálenost na horní polici je maximálně 1 400 mm. Ve větší výšce je možné umístit pouze sklopné nebo vyklápěcí kontejnery. Vnitřní vybavení kuchyňských skříní by mělo umožnit plné výsuvy s dojezdovými brzdami. Kuchyně by měla být vybavena automatizovanými domácími spotřebiči, které usnadňují přípravu jídel minimálně sporákem, mikrovlnnou troubou, lednicí, mrazničkou, myčkou nádobí a kuchyňskými roboty. Myčku nádobí i sporák je výhodné pro snadnější manipulaci umístit do zvýšené polohy (doporučuje se výška 700 mm), vedle pečící trouby musí být navržen prostor pro odkládání horkých jídel a případné přistavení pojízdného stolu pro přesun hotových jídel k jídelnímu stolu.

Obr. 38 : Speciálně upravená kuchyně

Obr. 39: Kuchyně pro vozíčkáře

Výtokové armatury s pákovým ovládáním jsou namontovány po levé nebo pravé straně dřezu, aby byly plně dosažitelné a ovladatelné. Automatické ovládání pohybovými nebo optickými senzory je výhodou. Dále je třeba zajistit dosažitelnost a snadné ovládání ovládacích prvků nejen kuchyňských spotřebičů, ale i osvětlení místnosti a odvětrání. Na zadní stěnu linky již nelez umísťovat žádné ovládací prvky. Dispozičně výhodné je umístění jídelního stolu v těsné návaznosti na kuchyň nebo kuchyňský kout, protože pro osoby na vozíku je nebezpečná manipulace s horkými jídly 39

na větší vzdálenosti. Výškově se polohuje deska jídelního stolu na 750 – 850 mm podle individuálních potřeb osoby s omezenou schopností pohybu. Prostorově je třeba počítat s šířkou jídelního místa pro osobu na vozíku přibližně 900 mm (minimálně však 800 mm). (Šnajdarová,2008)

5.8 Pracovní místo Snad v každém bytě najdeme místo, které využíváme pro různou práci. Jde o místo pro domácí práce, psací stůl na PC, nebo místo pro drobné kutilské práce až řemeslnou dílnu. Pokud nemáme možnost vyhradit jednu místnost jako pracovnu, nezbývá nic jiného, než místo na práci situovat do některé z místnosti bytu. Rozhodujícím faktorem při volbě je druh práce. Nejběžnějším pracovním místem, jaké potřebujeme, je psací stůl. Při rozvažování, kam ho umístíme, bychom neměli zapomenout na správné osvětlení pracovní plochy. Proto by se měl umístit tam, kde jde světlo od levé ruky (u leváka pochopitelně z pravé). Rozptýlené světlo, které nám osvětluje stůl rovnoměrně, je však nejideálnější. Nedovoluje totiž vzniku ostrých kontrastů na ploše pracovního stolu. Při umísťování pracovního místa v rámci dispozičního řešení je nutné počítat s větším manipulačním prostorem před pracovním stolem, tedy kruhem o poloměru 1 500 mm. Dále je potřeba počítat se zajetím vozíčku pod pracovní desku stolu, jejíž spodní hrana by měla být ve výšce zhruba 700 mm nad podlahou. (Filipiová, 1998)

Obr. 40: Pracovní místo pro vozíčkáře

40

5.9 Pomůcky denní potřeby Existuje celá řada pomůcek denní potřeby, které usnadňují osobám se sníženou mobilitou každodenní činnosti. Jedná se o pomůcky, které řeší rozmanité životní situace lidí s tělesným handicapem a jsou součástí domácnosti.

Obr. 41: Navlékač ponožek (Ortoservis)

Obr. 42: Mycí houba s rukojetí

Obr. 43: Opora zad do lůžka

Obr. 44: Podavač drobných předmětů

41

6. Průzkum trhu – přehled firem V této kapitole se autorka zabývá zmapováním firem, které se věnují výrobě či prodeji nábytku pro osoby se sníženou mobilitou. Toto zmapování nebylo vůbec lehké. Autorka zprvu využila internetového vyhledavače google.com a obrátila se na 30 truhláren v celé České republice s dotazem, zdali se někdy ve svém podnikání setkali s požadavkem na zakázkovou výrobu nábytku pro tělesně postiženou osobu. Bohužel bylo toto dotazování neúspěšné a z celkového počtu pětadvaceti odpovědí nebyla ani jedna kladná. Průzkum trhu tedy autorka realizovala pomocí internetového vyhledavače a navštívením veletrhu Medical Fair Brno/ Rehaprotex na brněnském výstavišti.

Hronek design Firma Hronek design se specializuje na klienty, kterým poskytuje komplexní servis při řešení interiérů a jejich realizaci. Firma má bohaté zkušenosti s navrhováním interiérů pro vozíčkáře. Akcent nábytek s.r.o Akcent nábytek je prodejcem nábytku a dále se zaměřuje na návrh a výrobu kuchyní. Firma má bohaté zkušenosti s navrhování kuchyňský linek pro tělesně postižené osoby. Linet spol. s.r.o. Linet spol. s.r.o. je

přední

světový výrobce a

distributor nemocničních

a pečovatelských lůžek. Exbydo s.r.o. Společnost Exbydo s.r.o. je český výrobce nábytku, který se specializuje na kancelářský nábytek, zdravotnický nábytek a nábytek pro domovy sociální péče. Profil nábytek a.s. Společnost se zaměřuje na kompletní vybavení interiérů pro zdravotnictví, domovy sociálních péčí, laboratoře, kanceláře apod.

42

Jech CZ s.r.o. Česká firma Jech CZ s.r.o. vyrábí sedací soupravy, křesla, židle, konferenční stolky a sedací nábytek pro pečovatelství a zdravotnictví. Jika Firma Jika zaujímá už od svého vzniku první příčky mezi výrobci sanitární techniky. Sanitec SANITEC je největším výrobcem a dodavatelem sanitární keramiky, koupelnového nábytku, sprchových koutů a van v Evropě. Zaujímá i významné postavení v celosvětovém měřítku. Meyra s.r.o. Meyra s.r.o. vznikla již roku 1936. Je jedničkou na českém trhu v oblasti výroby vozíků a dalších rehabilitačních pomůcek. Repo s.r.o. Rousínov Firma Repo s.r.o. Rousínov je firma, která se zabývá výrobou rehabilitačních pomůcek a příslušenství pro děti a dospělé. Dále se zabývá výrobou nábytku pro handicapované, včetně příslušenství.

43

7. Vlastní řešení interiéru pro osobu se sníženou mobilitou Interiérem, který autorka řešila, je bytová jednotka, kterou užívá majitelka se svým přítelem. Majitelka bytu je mladá slečna, která používá invalidní vozík na pohyb venku a občas i po bytě. Spíše se však pohybuje pomocí francouzských holí. Dále v bytě bydlí majitelčin přítel, který je pohybově závislý na mechanickém invalidním vozíku. Byt je velikosti 2+ kk a nachází se v přízemí bytového domu, jehož vstup je zcela bezbariérový. Vstupní dveře bytu jsou 900 mm široké. Za dveřmi se nachází velká předsíň, ve které je umístěn botník a dále také stojan na oblečení. Předsíň je centrem pro vstup do všech místností, vyjma šatny. Předsíň také nabízí dostatečné místo na umístění náhradního invalidního vozíku. Na levé straně od vchodových dveří se nachází ložnice. Zde nalezneme jednoduchou nábytkovou komodu, dvojlůžkovou postel, noční stolky a dále také odpočivné křeslo majitelky a další dekorační zařízení. Na přání majitelky se z této obytné místnosti vchází do šatny, která je vybavena toaletním stolkem a na zakázku vyrobenými skříněmi, které přesně odpovídají požadavkům pro vozíčkáře- tedy vyvýšeným soklem na 300 mm a jeho zapuštěním 150 mm. Do šatny se nevchází klasickými otevíracími dveřmi, ale posuvnými dveřmi, které si při otevírání posunují do stavební vložky. Další místností, do které můžeme z předsíně vstoupit, je koupelna. Ta je vybavena hydromasážní vanou, kolem které jsou ze dvou stran umístěna madla pro snadnější usedání a vstávání. Součástí vany je také elektrický zvedák do vany, který se díky speciálnímu mechanizmu spustí od horní hrany vany až na dno. Dále se zde nachází přesně výškově usazená záchodová mísa opatřená ze stran madly pro lepší usedání a vstávání a dále umyvadlo, vedle kterého jsou taktéž madla. Nad umyvadlem se nachází sklopné zrcadlo. Celý byt je podlahově vytápěn, ale v koupelně je ještě speciálně žebříkové topení, na které je možné umístit například ručníky či osušky. Dále se v koupelně nachází pračka a různé úložné prostory. Poslední a největší místností, která v bytě je, je obývací pokoj, který je spojený s kuchyňským koutem a jídelním stolem. Stejně tak jako do šatny, i do této místnosti se vchází posunovacími dveřmi. V obývací části se nachází pohovka, odpočivná křesla, konferenční stolek, stolek pod TV a další dekorace. V druhé polovině místnosti je umístěn

44

stůl pro čtyři osoby, protože zde mladý pár často hostí návštěvy. Kuchyňská linka ve tvaru písmene L umožňuje majitelce i jejímu příteli bezproblémový přístup na invalidním vozíku. V celém bytě je, kromě koupelny, použita laminátová podlaha. Jako podlahová krytina je v koupelně použita dlažba.

Obr. 45 Půdorys bezbariérového bytu (autor) Seznam místností Místnost č. 1

Předsíň

Místnost č. 2

Ložnice

Místnost č.3

Šatna

Místnosti č.4

Koupelna a WC

Místnost č. 5

Obývací pokoj s kuchyňským koutem

45

7.1. Vizualizace

Obr. 46 : Půdorysné řešení (autor)

Obr. 47: Ložnice, pohled A(autor)

46

Obr. 48: Ložnice, pohled B (autor)

Obr. 49: Obývací část interiéru s kuchyňským koutem (autor)

47

Obr. 50: Obývací část s jídelním stolem (autor)

Obr. 51 : Bezbariérová koupelna A (autor)

48

Obr. 52 : Bezbariérová koupelna B (autor)

Obr. 53 : Šatna (autor)

Obr. 54 : Předsíň (autor)

49

8. Diskuze Pro autorku samotnou není kontakt s osobami, které jsou nějak tělesně či duševně handicapovaní, žádnou novinkou. Sama bydlela téměř devět let s osobou, která byla trvale odkázána na invalidní vozík. Proto se rozhodla toto téma, které ji velice zajímá, zpracovat v rámci bakalářské práce. Nejen od osoby jí blízké, ale i od ostatních handicapovaných lidí v jejím okolí, se snažila dozvědět více o této problematice žití s postižením. Informace, které získala nejen při kontaktu s handicapovanými osobami, ale i z odborné literatury, vedly k vytvoření návrhu bezbariérového bydlení. Pokud se podíváme do historie, ne vždy tomu bylo tak, že tělesně či duševně postižení lidé byli součástí dění ve městě. Většinou byli umísťováni do ústavů na kraje měst a nebyli přijímáni společností. Dneska je tomu spíše naopak. Jsou zakládány různá společenská hnutí a organizace, které pomáhají handicapovaných osobám. V České republice se pomocí tělesně postiženým osobám zabývá například Liga vozíčkářů. Český trh s nábytkem, který se věnuje svou nabídkou problematice handicapovaných osob, rozrůstá. Děje se tak sice pomalu, ale nedá se říci, že by byla nabídka nedostatečná. O sériové výrobě, však nemůže uvažovat. Handicapovaný člověk své potřeby nejvíce uspokojuje u výrobců, truhlářů, kteří jim nábytek dokážou vyrobit na zakázku či předělat nábytek starší na jim vyhovující. Důležité však je komunikace mezi handicapovou osobou a řemeslníkem tak, aby byly přesně vysvětleny konkrétní požadavky. Často se totiž setkáváme s tím, že kvůli nedostatečné praxi v oblasti výroby nábytku pro tělesně postižené osoby, chybí řemeslníkům odborné znalosti tohoto směru. Veškeré ergonomické požadavky, normy i parametry se však dají vyhledat v literatuře. Při svých průzkumech, v rámci bakalářské práce, se autorka setkala s několika lidmi, kteří jí vypověděli svůj příběh o tom, jak se stali handicapovými osobami. Z toho vyprávění vyplynulo, že ne vždy jsou lidé s handicapem smířeni se svou životní situací. Dennodenně se potýkají s fyzickými bariérami v podobě chodníků, nepřístupných staveb apod., ale jejich myslí se prohánějí i bariéry psychické. Mladík, se kterým autorka mluvila, vypověděl, že než aby šel mezi své přátele a musel se koukat na jejich lítostivé pohledy, raději se zamkne ve své pokoji a pro komunikaci s okolím používá pouze sociální sítě. Je proto nutné, aby se v našem okolí odstraňovaly nejen bariéry fyzické, ale abychom pomáhali odstraňovat i bariéry psychické. 50

9. Závěr Záměrem této bakalářské práce bylo navrhnout bezbariérové bydlení pro osoby se sníženou pohyblivostí, kterému přecházelo důkladné prostudování odborné literatury a dále také konzultace s tělesně postiženými lidmi. Autorka si je plně vědoma toho, že v životě člověka stačí málo, aby se připojil do řad handicapovaných lidí. Sama podobnou situaci zažila, a proto pro ni bylo velice zajímavé a přínosné dozvědět se nové informace, které vedou k zpříjemnění života pro postiženého člověka. Vlastní návrh bydlení pro osobu se sníženou hybností vycházel ze všech informací uvedených v bakalářské práci. Autorka se snažila vytvořit takový prostor, který by byl vzdušný a ve kterém by se osoba na invalidním vozíku mohla bezproblémově a hlavně bezbariérově pohybovat. Veškeré místnosti jsou bezprahové s komfortně velkým dveřním otvorem. Při své návrhu se autorka řídila hlavním měřítkem a to dosahovou vzdáleností vozíčkáře.

10. Summary The aim of this bachelor thesis was to desing a barrier- free housing for the persons with reduced mobility which passed a through study of literature and also consulting with the disabled people. The author is fully aware that human life is sufficient enough to connect in to the ranks disabled people. She experienced a similare situation and therefore it was very interesting and useful to know new informations that Leeds to make better life for the patient. Custom design of housing for the persons with reduced mobility based on all information in the bachelor thesis. The autor tried to create such a space that would be air and in which a person in a wheelchair can without problems moves. All rooms are comfortably without doorsteps and with a large door openning. During her proposal the author followed the main measure distances and outrech distance the person in the wheelchair.

51

11. Seznam použitých pramenů 1. BRUNECKÝ, Petr a František ŠVANCARA. Interiér - člověk a nábytek. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1995, 280 s. ISBN 80-715-71571. 2. FILIPIOVÁ, Daniela. Projektujeme bez bariér. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002, 101 s. ISBN 80-865-5218-7. 3. FILIPIOVÁ, Daniela. Život bez bariér: projekty a rekonstrukce. Vyd. 1. Praha: Grada, 1998, 101 s. ISBN 80-716-9233-6. 4. HÁLA, Boris. Interiér: tvorba obytného prostoru. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 149 s. ISBN 978-80-247-3216-9. 5. KANICKÁ, Ludvika. Bydlení. Vyd. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008, 104 s. ISBN 978-80-7375-162-3. 6. LHOTÁKOVÁ, Zdeňka. Nové trendy v koupelnách. 1. vyd. Brno: Era, 2004, 134 s. ISBN 80-865-1769-1. 7. ŠNAJDAROVÁ, Helena. Bezbariérové stavby: právní a normové prostředí, úpravy staveb pro pohybově postižené. Brno: ERA group, 2007, 142 s. Technická knihovna (ERA). ISBN 978-80-7366-084-0. 8. Byty zvláštního určení. In: [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://socialnipece.brno.cz/texty/7/podmenu/104/byty-zvlastniho-urceni-abezbarierove-byty/ 9. Deset procent Čechů je zdravotně postižených. In: [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/141232-deset-procent-cechu-jezdravotne-postizenych.html 10. Handicap kitchen design: Handicap kitchen design- kitchen design photos. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://airlase.com/handicap-kitchen-design/ 11. Hronek design. [online]. 2012 [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.hronekdesign.cz/cz/vizualizace/6227/ 12. Interiér bez bariér. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.czechdesign.cz/index.php?status=c&clanek=812%E2%8C%A9=1 13. Jak zařídit bezbariérový byt. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/bydleni/tipy-a-trendy/155147-jak-zaridit-bezbarierovybyt.html 14. Kancelářský a zdravotnický nábytek. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.exbydo.cz/cz/

52

15. Koupelnový nábytek - účelovost především: Účelovost koupelnového nábytku. In: [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.modernipanelak.cz/panelovybyt/nabytek/koupelnovy-nabytek--ucelovost-predevsim 16. Lidé s handicapem. In: [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://blisty.cz/art/26197.html 17. Návrh a realizace interiérů. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.hronekdesign.cz/ 18. OBRAZEM: Nový přístroj Tek RMD umožní ochrnutým stát. In: Www.tyden.cz [online]. 27.3.2012. 2012 [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/fotogalerie/obrazem-novy-pristroj-tek-rmd-umozni-ochrnutymstat_5469/ 19. Ortézy stabilizační pro sed. [online]. 2012. vyd. 16.4.2012 [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.ms-protetik.cz/view.php?cisloclanku=2006100010 20. Ortopedická protetika: Individuální sedačky do vozíku. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.ortonehonsky.cz/sedacky-vozik/ 21. Ortoservis: Ortosevis. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.ortoservis.cz/ 22. Osobní asistence: Dekubity, proleženiny. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.osobniasistence.cz/?tema=2&article=1 23. Prodej nábytku,kuchyně na míru. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.akcent-nabytek.cz/ 24. Prodej sanitární techniky. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.jika.cz/ 25. Profil nábytek. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.profilnabytek.cz/1-19-8/KONTAKTY/CENTRALA 26. Rehabilitační pomůcky pro děti a dospělé. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.repo-rousinov.cz/ 27. Svět koupelen. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.sanitec.cz/ 28. Vozíky a rehabilitační pomůcky pro děti a dospělé. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.meyra.cz/ 29. Vybavení interiérů pro zdravotnictví, domovy sociálních péčí, laboratoře, kanceláře apod. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: Profil nábytek a.s. 30. Výroba nábytku. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.jech.cz/ 53

31. Výroba zdravotnických lůžek. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.linet.cz/ 32. What is TEK RMD: Robotic mobilization device. HTTP://TEKRMD.COM. [online]. 2012. vyd. Turkey [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://tekrmd.com/what-is-tek-rmd/ 33. Zdravotní potřeby: Invalidní vozíky. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.zdravotnipotreby.cz/zdravotnicke-pomucky/invalidni-voziky 34. Hanušová, L. – Vztah lidí s tělesným postižením k nábytku a interiéru (výsledky průzkumu), 2012. Dostupné online na http://vztah-lidi-s-telesnym-postiz.vyplnto.cz.

54

12.Seznam obrázků Obr. 1 Berle francouzská (Ortoservis)

- 12 -

Obr. 2 Chodítko ( Ortoservis)

- 12 -

Obr. 3 Mechanický vozík (Meyra)

- 13 -

Obr. 4 Stabilizační ortéza (Nehonský)

- 13 -

Obr. 5 Elektrický invalidní vozík (Ortosevis)

- 14 -

Obr. 6 Tek RMD (Tek RMD)

- 14 -

Obr. 7 Tek RMD (Tek RMD)

- 14 -

Obr. 8 Tek RMD (Tek RMD)

- 15 -

Obr. 9 Graf ( http://vztah-lidi-s-telesnym-postiz.vyplnto.cz)

- 17 -

Obr. 10 Graf ( http://vztah-lidi-s-telesnym-postiz.vyplnto.cz)

- 17 -

Obr. 11 Graf ( http://vztah-lidi-s-telesnym-postiz.vyplnto.cz)

- 18 -

Obr. 12 Graf ( http://vztah-lidi-s-telesnym-postiz.vyplnto.cz)

- 18 -

Obr. 13 Graf ( http://vztah-lidi-s-telesnym-postiz.vyplnto.cz)

- 19 -

Obr. 14 Graf ( http://vztah-lidi-s-telesnym-postiz.vyplnto.cz)

- 19 -

Obr. 15 Graf ( http://vztah-lidi-s-telesnym-postiz.vyplnto.cz)

- 20 -

Obr. 16 Osoba s berlemi (Filipiová)

- 22 -

Obr. 17 Osoba s chodítkem (Filipiová)

- 22 -

Obr. 18 Vozíčkář z boku (Filipiová

- 23 -

Obr. 19 Vozíčkář z boku (Filipiová) zkrácená

- 23 -

Obr. 20 Vozíčkář zepředu (Filipiová)

- 23 -

Obr. 21 Vozíčkář shora (Filipiová)

- 23 -

Obr. 22 Možné umístění ovládacích prvků (Filipiová

- 24 -

Obr. 23 Umístění ovládacích prvků (Filipiová)

- 24 -

Obr. 24 Schéma šatní skříně (autorka)

- 26 -

Obr. 25 Schéma umístění zásuvek (Filipiová)

- 26 -

Obr. 26 Půdorysné řešení předsíně (Filipiová)

- 26 -

Obr. 27 Konstrukční systém šaten (Woodface)

- 27 -

Obr. 28 Relaxační křeslo (Linet)

- 29 -

Obr. 29 Polohovací relaxační křeslo JP Kontakt

- 29 -

Obr. 30 Bezbariérový obývací pokoj (firma J.A.P.)

- 30 -

Obr. 31 Koupelna (Sanitec)

- 33 -

Obr. 32 Dispozice umyvadla (TZB)

- 34 -

55

Obr. 33 Umístění záchodové mísy (Sanitec)

- 35 -

Obr. 33 Dispoziční řešení sprchového koutu (TZB)

- 35 -

Obr. 34 Sprcha pro tělesně postižené

- 36 -

Obr. 35 Dispozice vany (TZB)

- 36 -

Obr. 36 Speciálně pravená vana

- 37 -

Obr. 37 Speciálně upravená kuchyně (Handicap kachen design)

- 37 -

Obr. 38 Kuchyně pro vozíčkáře (Handicap kachen design)

- 39 -

Obr. 40 Pracovní místo pro vozíčkáře

- 40 -

Obr. 41 Navlékač ponožek (Ortoservis)

- 41 -

Obr. 42 Mycí houba s rukojetí (Ortoservis)

- 41 -

Obr. 43 Opora zad do lůžka (Ortoservis)

- 41 -

Obr. 44 Podavač drobných předmětů (Ortoservis)

- 41 -

Obr. 45 Půdorys bezbariérového bytu (autor)

- 45 -

Obr. 46 Půdorysné řešení (autor)

- 46 -

Obr. 47 Ložnice, pohled A(autor)

- 46 -

Obr. 48 Ložnice, pohled B (autor)

- 47 -

Obr. 49 Obývací část interiéru s kuchyňským koutem (autor)

- 47 -

Obr. 50 Obývací část s jídelním stolem (autor)

- 48 -

Obr. 51 Bezbariérová koupelna A (autor)

- 48 -

Obr. 52 Bezbariérová koupelna B (autor)

- 49 -

Obr. 53 Šatna (autor)

- 49 -

Obr. 54 : Předsíň (autor)

- 49 -

56