MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta

Historie péče o zámecký park ve Velkém Meziříčí a její vliv na současný stav parku Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Jiří Schneider, Ph.D.

Martina Krátká BRNO 2010

Abstrakt Tématem práce je ucelení informací o zámeckém parku ve Velkém Meziříčí. Shrnuje historii parku v závislosti na politické situaci a majitelích panství. Popisuje současný stav parku a opatření, sloužící k dalšímu fungování a bezpečnosti provozu. V rámci řešení byla, vypracovaná inventarizace dřevin, ověřen

zdravotní stav stromů a

vyvozeny pěstební a zdravotní zásahy (např. zdravotní řez, nová výsadba, asanace poškozených dřevin). Všechny tyto návrhy by měly vést ke zlepšení stavu, vzhledu a atraktivity zámeckého parku.

klíčová slova: zámecký park, inventarizace dřevin, pěstební a zdravotní opatření Abstract The subject of this work is collecting informations about the manor park in the Velke Mezirici city. On the grounds of study of available literature, it summarizes the history of the park in case of the political situation and owners of the manor. Substrate was used as maintenance of the park project by Dolezal, 2003. It describes the current state of the park and the measures which are intended for still functioning and safety of operation. The tree species inventory was elaborated, the health of trees was checked and the cultivation and health intervention was deduced (e.g. salvage cutting, new outplanting, sanitation cutting). All this suggestions should improve condition, look and attractivity of the park.

Keywords: Manor park, tree species inventory, cultivation and health measures

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Historie péče o zámecký park ve Velkém Meziříčí a její vliv na současný stav parku zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

dne………………………………………….. podpis studenta……………………………..

PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych poděkovat mému vedoucímu práce Ing. Jiřímu Schneiderovi, Ph.D, za odborné

vedení práce a mnoho cenných rad a podnětů a dále všem, kteří mi pomohli při realizaci mé bakalářské práce.

1

ÚVOD ............................................................................................................ 8

2

CÍL PRÁCE .................................................................................................. 9

3

BIOGEOGRAFICKÁ POLOHA A PŘÍRODNÍ PODMÍNKY ........... 10 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ ................................................................................. 10 ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY ......................................................................................... 11 GEOMORGOLOGIE ................................................................................................. 12 GEOLOGICKÉ A PŮDNÍ POMĚRY ........................................................................ 12 KLIMATICKÉ POMĚRY .......................................................................................... 13 SOUČASNÝ STAV KRAJINY ................................................................................. 14

4 SHRNUTÍ HISTORICKÉHO VÝVOJE ZÁMECKÉHO PARKU VE VELKÉM MEZIŘÍČÍ....................................................................................... 15 4.1 HISTORIE ZÁMKU VELKÉ MEZIŘÍČÍ .................................................................. 15 4.2 KLASICISTNÍ ZMĚNY A NOVODOBÉ HISTORIZUJÍCÍ SNAHY O REKONSTRUKCI A RESTAURACI ZÁMECKÉHO SOUBORU .................................... 16 4.3 ÚPRAVY PARKU V PRŮBĚHU 19.STOLETÍ ........................................................ 17 4.4 ZÁMECKÝ PARK V PRŮBĚHU 20. STOLETÍ ...................................................... 18 4.5 SOUČASNOST ZÁMECKÉHO PARKU (DLE HARTMANA,2009)........................... 19 4.5.1 Aktuální soupis dřevin ........................................................................................... 20

5 ANALÝZA A CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU PARKU (DLE JEDNOTLIVÝCH STUDIÍ A PROJEKTŮ) ........................... 22 5.1 INVENTARIZACE A KLASIFIKACE DŘEVIN V PARKOVÉ ČÁSTI (DLE REMEŠE, J.; JELÍNKA, P, 2001) ............................................................................................... 22 5.1.1 Metodika inventarizace a klasifikace .................................................................... 22 5.1.2 Věkové stádium ...................................................................................................... 24 5.1.3 Stanovení zdravotního stavu a vitality jednotlivých dřevin parkové části zámeckého areálu................................................................................................................ 24 Olistění koruny (%) (dle Remeše, J.; Jelínka, P, 2001) ...................................................... 24 Poškození kmene (dle Remeše, J.; Jelínka, P, 2001) .......................................................... 24 Poškození koruny (dle Remeše, J.; Jelínka, P, 2001) ......................................................... 25 Výskyt suchých větví (dle Remeše, J.; Jelínka, P, 2001) ..................................................... 25 Hniloby a dutiny (dle Remeše, J.; Jelínka, P, 2001) ........................................................... 26 Statická stabilita (dle Remeše, J.; Jelínka, P, 2001) ........................................................... 26 Celkový zdravotní stav (dle Remeše, J.; Jelínka, P, 200)) ................................................. 26 5.2 NÁVRH OPATŘENÍ V PARKOVÉ ČÁSTI ZÁMECKÉHO AREÁLU (DLE REMEŠE, J.; JELÍNKA, P, 2001) ............................................................................................... 28 5.2.1 Technologie řezů.................................................................................................... 28 5.2.2 Jednotlivé druhy navrhovaných opatření .............................................................. 28 5.3 KONTROLA A VYHODNOCENÍ REALIZACE NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ 32 5.4 ANALÝZA A CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU PARKU (DLE DOLEŽELA,2003) ................................................................................................................ 33 5.5 POPIS ŘEŠENÍ ÚPRAV V JEDNOTLIVÝCH ČÁSTECH PARKU ....................... 34

6

NÁVRHY A ZÁSADY DALŠÍ PÉČE O ZÁMECKÝ PARK................ 41

7

ZÁVĚR ........................................................................................................ 46

6

8

DISKUZE .................................................................................................... 47

9

SUMMARY ................................................................................................. 48

10 POUŽITÁ LITERATURA ........................................................................ 49 11 PŘÍLOHY ................................................................................................... 50

7

1

ÚVOD Ve volné krajině a zvláště pak ve městech, existenci stromů vůbec ničím

nenahradíme. Stromy nejsou samozřejmostí. Strom vyžaduje naši pomoc a především péči. Stromy jsou živé organismy a aby plnili nejlépe svoji funkci musíme vybrat správný druh a dobré stanoviště. Pokud tohle nebudeme dodržovat vlastní nedbalostí stromům ublížíme. Růstu a vývoj budou opožděny. Habitus nebude pro špatné stanoviště vzhledný, budou nepravidelně rozmístěné přesleny. Stanovištně nepůvodní dřeviny na nepříznivých biotopech jsou více náchylné na škodlivé patogeny. Dochází pak k jejich hromadnému hynutí. Proto je důležité základní vlastnosti stromů nepřehlížet a respektovat je. Tím pomůžeme aspoň trochu ke zlepšení životního prostředí. V době automobilů je každý nový zasazený strom nepostradatelný. Starost o stromy byla už v dřívější době. Lidé ale neměli tolik informací a prostředků jako dnes my, a tak se ještě po zámeckých parcích najdou stromy se železnými obručemi, zarostlými hluboko do kmenů, a to také patřilo mezi pomoc. Jen to je chvilkové řešení, které se musí pravidelně kontrolovat. Takovéto zásahy se už nedají nijak napravit. Dříve i dnes však platí pravidlo, že by odborné zásahy (nejen co se stromů týče) měli plánovat a provádět odborníci. Velké Meziříčí se rozkládá na Českomoravské vrchovině, na soutoku, řek Balinky a Oslavy v bezprostřední blízkosti dálnice D 1. Velkomeziříčský zámecký park se nachází přibližně v 500 m. n. m. Zámecký park je od zámku oddělen hradním příkopem, přes který je vybudován kamenný most (viz fotografie č. 1). Park je jedinou plošně významnou rekreační zelení pro celé město. Jiná klidová zóna se ve městě nenachází. Udržovaná část zámeckého parku je v nejsevernější části přetnuta dálničním mostem Vysočina. Odtud pak zámecký park pokračuje svojí neudržovanou částí s charakterem lesního porostu. Cílem práce je upozornit na udržovanou parkovou část, ve které se nachází velké množství vzácných druhů dřevin, starat se a pečovat o něj jak nelépe umíme, aby park zůstal také pro následné generace po nás.

8

2

CÍL PRÁCE Cílem práce bylo vyhledání a zjištění informací o historii péče zámeckého parku ve Velkém Meziříčí a popis jejího vlivu na současný stav parku. Smyslem bylo vytvořit

ucelenou přehlednou práci, sloužící jako podklad pro další následné úpravy zámeckého parku, případně propagaci jeho významu.

9

3

BIOGEOGRAFICKÁ POLOHA A PŘÍRODNÍ PODMÍNKY

3.1

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ

Velké Meziříčí se nachází v kraji Vysočina, v okrese Žďár nad Sázavou jihovýchodně od okresního města Žďár nad Sázavou na 49°21'16.26"s.š a 16°0'45.337" v.d. Město leží vnitru Českomoravské vrchoviny. Nejvyšším bodem 549 m.n.m je Vrcholec – Fajtův kopec, nejnižším bodem řeka Oslava (lokalita s místním názvem na Letné). Kraj: Vysočina Okres: Žďár nad Sázavou Město: Velké Meziříčí Lokalizace: 28 km JV od Žďáru nad Sázavou

Mapa č.1 Mapa širšího okolí Velkého Meziříčí v měřítku 1: 200000. Město je vyznačeno červeně.

1

1

Obr. č .1 Mapa Velkého Meziříčí zdroj. http://nahlizenidokn.cuzk.cz , 2010-04-23

10

3.2

ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY

Přírodní lesní oblast 2 PLO 33 – Předhoří Českomoravské vrchoviny katastrální výměra PLO: 361 577 ha lesnatost v PLO: 31,3 % Biogeografické zařazení 3 provincie: Panonská podprovincie: Hercynská bioregion : Velkomezeříčský Vegetace je ovlivněna především geologicky starým podložím Českého masívu, budovaným převažujícími kyselými krystalickými břidlicemi a hlubinnými vulkanity. Na těchto horninách se vyvinuly převážně kyselé a živinami chudé půdy.Živinami bohatší a bazičtější podklady se zde vyskytují pouze v menších plochách. Značná část území je pokryta pískovci, jílovci a opukami české křídové pánve. Charakteristické pro tuto podprovincii je zastoupení hadcových ostrůvků. 4

Velkomeziříčský bioregion (s kódem 1.50) leží na severozápadě jižní Moravy, přičemž jižním cípem zasahuje do Rakouska. Zabírá moravskou stranu Českomoravské vrchoviny, tj. téměř celou Křižanovskou vrchovinu (kromě západního a východního okraje) a vyšší západní okraj Jevišovické pahorkatiny. Má protáhlý tvar ve směru JZ SV a v České republice plochu 2525 km2. Bioregion je tvořen pahorkatinou na zdviženém zarovnaném povrchu na rulách a syenitech. Převažuje ochuzená hercynská biota bukového stupně s přechody do 5. vegetačního stupně. Zejména na východním okraji je patrný vliv suchých, teplejších částí jihozápadní Moravy s přítomností východních a jižních migrantů a řadou mezních prvků. Potenciální vegetace náleží do jednotvárných bikových bučin, na členitějším reliéfu i do květnatých bučin.

2

PLÍVA, K.; ŽLÁBEK, I. Přírodní lesní oblasti ČSR . SZN Praha : [s.n.], 1986. 313 s. CULEK, M. , et. al. : Biogeografické členění České republiky. Praha : Enigma, 1996. 348 s. 4 CULEK, M. , et. al. : Biogeografické členění České republiky. Praha : Enigma, 1996. 348 s. 3

11

3.3

GEOMORGOLOGIE

provincie: Česká vysočina soustava: Česko-moravská podsoustava: Českomoravská vrchoviny celek: Křižanovská pahorkatina

Křižanovská vrchovina zaujímá největší část Vysočiny. Vytváří oblouk, který začíná na jihu, táhne se přes střed a končí na východě kraje. Nejvyšším vrcholem je Harusův kopec s výškou 741 m.n.m. Pro Křižanovskou vrchovinu je charakteristický mírně zvlněný reliéf a rozsáhlé plošiny s hluboce zaříznutými údolími některých řek, například Oslavy a Jihlavy. 5 V okolní nelesní krajině převládají mírné, dlouhé svahy, s ohledem na rozsah scelení pozemků s náchylností k vodní erozi vzhledem k nepřerušované délce svahů místně i v řádu vyšších stovek metrů; většina povodí nad rybníky je zalesněna s výjimkou zemědělských půd. Většina půd je kyselá kambizem. Pahorkatiny jsou na neutrálních plutonitech 5.v.s V podloží dominují převážně odolné, středně živné plutonity – zejména amfibolbiotitické granodiority, až křemenné diority, ve Velkomeziříčském (1.50) i křemenné syenity a monzonity. Kyselé horniny do typu zasahují pouze okrajově. Zvětraliny jsou kamenité.

3.4

GEOLOGICKÉ A PŮDNÍ POMĚRY

Zámecký park leží na moldanubických rulách, které náleží šedým rulám. Tyto jsou pararulami. Nadloží těchto hornin jsou sutě, tvořené rulami nebo žulami. Nejmladšími útvary jsou aluviální náplavy, které vyplňují povrchové části tektonických pásem. Mineralogické složení je živec, křemen, biotit a muskovit. V poruchových pásmech se vyskytují škodliviny v podobě jílovitých poloh. Půda je většinou těžší, v dolinách je těžká a vlhká, protože vznikla zvětráním ruly a pedogeneticky jsou to všechno vesměs hnědé půdy, na kyselých místy oglejených stanovištích. Podrobný geologický průzkum nebyl v zámku poroveden. 5

BUKÁČEK , M., Poznejme Vysočinu nástroji GIS [online]. 2008 [cit. 2010-04-23]. Http://gynome.nmnm.cz. Dostupné z WWW: .

12

3.5

KLIMATICKÉ POMĚRY

Dle Quitta je klima velmi homogenní - nejnižší okraje bioregionu leží v klimatické oblasti mírně teplé MT 9, většina území v MT 5, nejvyšší části v chladnější mírně teplé oblasti MT 3 (platí pro celý bioegion). Podnebí je tedy mírně teplé, avšak bioregion leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny, a proto je mírně suché, zvláště na jihovýchodě: průměrná denní teplota ve Velké Bíteši činí 7,2 °C při ročním úhrnu srážek 645 mm; v Křižanově tyto veličiny dosahují hodnot 6,7 °C a 666 mm. V hlubších říčních údolích se projevují lokální anomálie - teplotní inverze a teplé výslunné i chladné stinné svahy. 6 Tabulka č. 1 Klimatická charakteristika mírně teplých oblastí. Počet letních dnů

30-40

Počet dnů s prům. teplotou 10° a víc

140-160

Počet mraz. dnů

130-140

Průměrná teplota (°C)

40-50

Průměrná teplota v lednu(°C)

-3 - -7

Průměrná teplota v červenci (°C)

16-17

Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více

100-120

Srážkový úhrn ve vegetačním období

350-450

Srážkový úhrn v zimním období (mm)

250-300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou (cm)

60-100

Počet zamračených dnů

120-150

Počet jasných dnů

50-60 7

Velké Meziříčí

Meteo. stanice

Tabulka č. 2 Průměrné teploty vzduchu a úhrn srážek během roku 2009. Měsíc 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

rok

-1

8,4

Průměrná teplota vzduchu – Mean Air Temperature (° C) -4

-1

3,2

12,3 13,5

15,3

18,3

18,2 14,4

7,1

4,6

Úhrn srážek – Total Precipitation (mm) 19,2 63,5 84,6

7,6

70,6 133,3 144,7

56

15,9 51,2 46,8 47,9 741,3 8

6

CULEK, M. , et. al. : Biogeografické členění České republiky. Praha : Enigma, 1996. 348 s. STEHNO, V., Českomoravská vrchovina. Libice.vladas.cz [online]. 3. 4. 2008, -, [cit. 2010-05-09]. Dostupný z WWW: . 8 Český hydrometeorologický ústav. Chmi.cz [online]. 1997–2010 [cit. 2010-05-10]. Informace o klimatu. Dostupné z WWW: . 7

13

3.6

SOUČASNÝ STAV KRAJINY

Osídlení je poměrně mladého data, rozsáhlejší plochy byly odlesněny zřejmě až na počátku středověku. Pro krajinu je typická mozaika drobných lesíků, luk a polí kolem rozptýlených vesnic. Převažují zemědělské areály s výrazným podílem přirozené vegetace, nezavlažovaná orná půda a smíšené a jehličnaté lesy s přechodnými lesokřovinami. Lesní vegetace v okolí Velkého Meziříčí je vesměs přeměněna na lignikultury smrku, na odlesněných místech dnes převažují pole, méně se vyskytují kulturní louky a pastviny, v poslední době meliorované. Místy byly vybudovány soustavy menších rybníků. Jedná se o typický charakter krajiny Českomoravské vysočiny.9

9

KRÁTKÁ, M., Geobiocenologiská charakteristika území a návrh ekologické sítě. Brno, 2009. 22 s. Seminární práce. MZLU BRNO.

14

4 SHRNUTÍ HISTORICKÉHO VÝVOJE ZÁMECKÉHO PARKU VE VELKÉM MEZIŘÍČÍ. 4.1 HISTORIE ZÁMKU VELKÉ MEZIŘÍČÍ Podle historicky doložitelných pramenů byl původní hrad v Meziříčí založen v první polovině 13. století. Poprvé je nepřímo zmíněn k roku 1236. Prvními doloženými majiteli tak byli Lomničtí z Meziříčí, od kterých hrad roku 1399 získal významný muž tehdejší doby – Lacek z Kravař († 1416). Ten roku 1408 udělil městu pod hradem plná městská práva. Byl též iniciátorem stížnostního listu proti uvěznění Mistra Jana Husa v Kostnici. List byl podepsán zástupci moravské šlechty právě na hradě v Meziříčí v únoru 1415. Od roku 1447 byl hrad opět v držení Lomnických z Meziříčí. Jan ml. z Meziříčí započal s přestavbami někdejšího hradu na renesanční zámek. V 16. století má panství Zikmund Heldt z Kementu. Vdova po něm, paní Alina Meziříčská z Lomnice, dokončila přestavby hradu v reprezentativní renesanční sídlo. 17. století bylo ve znamení dvou významných rodů: Berků z Dubé a Lipého a pánů z Kounic. Právě Kounicové roku 1676 prodávají meziříčské panství španělskému rodu Ugartů. Za jejich vlastnictví postihl město i zámek ničivý požár. Zámek byl v letech 1723 – 1733 barokně přestavěn (pražský stavitel Ferdinand Václav Špaček přestavbu zámku dokončil). V roce 1735 pak proběhl historicky poslední prodej. Panství zakoupil vévoda Leopold Šlesvicko-Holštýnský. Po jeho smrti († 1742) zámek získala jeho dcera Marie Eleonora, provdaná vévodkyně z Guastally a Sabionety. Dalšími významnými rody vlastnícími zámek v průběhu 19. století byli kromě zmíněných Liechtensteinů též Lobkowiczové. Od roku 1908 se majitelem stává František hrabě Harrach, který dokončil přestavby zámku započaté svým strýcem Rudolfem z Lobkowicz. Od roku 1937 byla majitelkou Harrachova nejstarší dcera – Josefa, provdaná Podstatzká-Lichtenstein. V roce 1948 byl zámek rodině Podstatzkých-Lichtenstein vyvlastněn a stal se tak majetkem státu. V květnu 1995 se v restitučním řízení vrátil zpět do rukou Josefy Podstatzké-Lichtenstein († 2000). Současnými majiteli zámku i velkostatku jsou její děti František Karel, Maria a Jan. Ve spolupráci s Muzeem Velké Meziříčí, které má v budově své sídlo od roku 1948, je zámek zpřístupněn veřejnosti.10

10

HARTMAN, T.,: Památky zahradního umění, Zámecký park ve Velkém Meziříčí, listopad 2009.

15

4.2 KLASICISTNÍ ZMĚNY A NOVODOBÉ HISTORIZUJÍCÍ SNAHY O REKONSTRUKCI A RESTAURACI ZÁMECKÉHO SOUBORU Někdy v druhé čtvrtině 19.století, zřejmě v souvislosti s dílčími zahradními parkovými úpravami terénu, bylo okolí předzámčí zbořeno (koncem 18. století). Část parku sousedící s vnějším příkopem měla roku 1835 přírodní lesní charakter. Jako les byla také v katastrální mapě zakreslena (SOA Brno, D 9, identifikační skica stabilního katastru, k.ú.V. Meziříčí, i.č.3670, sing. 2847, event. j . 681). Po roce 1835 se na lánu velkomezeříčského dvora (SOA Brno, F 209, i.č. 2065, ev, j, 109) spatřuje kromě parku také geometricky řešená okrasná zahrada, o níž se, soudě podle jednoho nedatovaného plánu uvažovalo už před rokem 1835 (Nedatovaný plán předzámčí a parku se zahradou ulož. na správě zámku, s mladšími přípisky doplněnými cca po roce 1875). S parkovými a zahradními úpravami souviselo vyzdění a srovnání poprsní zdi nad vnějším lomovým tarasem příkopu, jakož i zpěnění tarasu dvěma mohutnými hranolovými opěráky vedle rybníčka Ochrance. Nedatovaný podrobnější plán této dolní zámecké zahrady (viz. pohlednice), pocházející nepochybně z první poloviny 19. století, tu představuje svažitou částečně terasovitou plochu, s nepravidelně vedenými cestami, volným přírodně uzpůsobeným porostem s nepočetnými stromy, keřovými ostrovy a loučkami.11

Obr. č. 2 Okrasná zahrada před zámkem, kolem r. 1914 (pohlednice).

11

ELIÁŠ, J.,: Dějiny a stavební historie zámeckého souboru, Archiv Muzea Velké Meziříčí, fond C/V/1 str. 101 -102

16

4.3

ÚPRAVY PARKU V PRŮBĚHU 19.STOLETÍ

Zámecký park leží ve svažitém terénu západně za zámkem, který se vypíná na skalnatém ostrohu nad řekou Oslavou, ve výšce 440 m. n. m. Park byl založen na místě někdejší obory nebo bažantnice (či obojího?) ve 2. polovině 17. století tehdejším majitelem panství – Rudolfem z Kounic. S největší pravděpodobností byl následně, v období barokní přestavby zámku, přeměněn v poměrně velkou barokní kompozici zahrady, tvořenou alejemi špalírů, soustředěných kolem centrálního motivu fontány. Začátkem 19. století byla zahrada přetvořena v krajinářský park, rozšířený i na plochy rušeného hradního opevnění na jihu a zejména v předpolí zámku na severu, kde postupně přechází v les. Středem parku prochází vzrostlá alej pyramidálního dubu letního, která dnes ústí do volného lesa. V parku se střídají menší a větší palouky. Ve stavebně historickém průzkumu zámku Velké Meziříčí se uvádí, že část parku sousedící s vnějším příkopem měla roku 1835 přírodní lesní charakter. Po roce 1835 se však na plánu velkomeziříčského zámku objevuje kromě parku také geometricky řešená okrasná zahrada, o níž se pravděpodobně uvažovalo už před rokem 1835. Na prostranství pod jižním průčelím hlavní zámecké budovy je v již zmíněné indikační skice z roku 1835 zachycena kombinace lesa (parku) s okrasnou zahradou přibližně uprostřed. Kolem poloviny 19. století se prováděly terénní úpravy zámecké zahrady. Při jižním průčelí zámku byla pomocí novogotické terasní zdi se slepou hrotitou arkaturou vybudována terasa s prostorným skleníkem (oranžerií). V zahradě pod terasou byl zřízen bazén a okrasná výsadba.

12

Dominantou zámecké zahrady je Fagus sylvatica 'Purpurea

Latifolia' (buk lesní viz fotografie č.2 ).

12

HARTMAN, T., Památky zahradního umění, Zámecký park ve Velkém Meziříčí, listopad 2009.

17

13

Fotografie č. 2 Buk lesní červenolistý.

Na konci 19. století pak mělo pravděpodobně dojít k další přeměně zahrady. Přeměny přibližuje plán od Jana Všetečky z konce 19. století. V parku byla také vybudována romantická stavba tzv. poustevny. Stavba se zachovala do dnešních dnů. Nad původním, dnes zčásti zazděným vstupem, je dosud částečně čitelný letopočet MDCCC. Zeleň se však nacházela také na hlavním nádvoří zámku. „Stromy kaštanové se sázely L. P. 1752 na nádvoří zámeckém,“ píše ve své kronice Ignác Maloušek. Dva z těchto kaštanů dosud rostou na hlavním nádvoří velkomeziříčského zámku. Další dřevina, která na nádvoří roste, je buk lesní (Fagus sylvatica). Před několika lety zde byly současnými majiteli vysázeny další dva jírovce maďály (Aesculus hippocastanum). 14

4.4

ZÁMECKÝ PARK V PRŮBĚHU 20. STOLETÍ

V letech 1948 – 1995 byl správcem zámeckého parku MNV Velké Meziříčí, resp. MěÚ Velké Meziříčí. Park byl zahrnut do seznamu památek, který byl schválen radou MNV 6. května 1966 a potvrzen 28. května 1966 Krajským střediskem památkové péče 13 14

Krátká,M., : Zámecká zahrada v roce 2009 HARTMAN, T., Památky zahradního umění, Zámecký park ve Velkém Meziříčí, listopad 2009.

18

a ochrany přírody v Brně. Počátkem 70. let 20. století se uvažovalo o výstavbě sportovního areálu v zámeckém parku. Uvažovaným areálem by však byla zničena zhruba čtvrtina plochy parku. K realizaci sportoviště tak naštěstí nikdy nedošlo. V parku se do dnešních dnů zachovalo dětské hřiště a tenisový kurt, které zde však byly zbudovány již hrabětem Harrachem ve 20. letech 20. stol. (Dle Hartmana, 2009)

V roce 1980 byla v muzeu, které na zámku sídlí od roku 1948 (viz výše), zpřístupněna stálá expozice „D1 + D2“ o historii a vývoji pozemních komunikací. Z tohoto důvodu se začaly shromažďovat silniční stroje (dehtovačky, silniční válce, sněhová fréza) v prostorách předzámčí, coby sbírkové předměty muzea. Později byla silniční technika přemístěna do zámeckého parku.∗ Roku 1995 byl zámecký park společně s ostatními nemovitostmi v restitučním řízení navrácen původní majitelce Josefě Podstatzké-Lichtenstein (viz výše), která nesouhlasila se záměrem zřízení „skanzenu“ silniční techniky, proto byly silniční stroje postupně přemístěny mimo areál zámku. Majitelka pak začala ve vlastní režii získané nemovitosti spravovat, zámecký park nevyjímaje. Byly postupně odstraněny prvky, které narušovaly charakter zámeckého parku: taneční parket a přírodní divadlo. Zůstal zde pouze však instalován dřevěný most, přenesený sem roku 1987 z Krásněvse, který však parku svojí stavbou příliš neškodí. ∗ V letech 1972 – 1978 probíhala výstavba dálničního mostu Vysočina, který přetnul zámecký park. Jedná se ve své podstatě o dvě souběžná mostní díla, která překlenula údolí řeky Oslavy. (Dle Hartmana,2009) Mostní díla se nachází nad úrovní výšky stromů zámeckého parku, do neudržované části se prochází pod dálničním mostem Vysočina.

4.5

SOUČASNOST ZÁMECKÉHO PARKU (Dle Hartmana,2009)

Pokud byl v minulosti největším nepřítelem parku přírodní živel, převážně vichřice, pak v současné době jsou to především lidé. Roku 2006 mohl čtenář regionálního týdeníku číst např. o polámaných větvích, zlomeném stromu, kamenech rozházených po ∗

Dřevěný most je právě jednou z přístupových cest ze severu. Je zde zastrčený, schovaný tím je i chráněný. V místech, kde stojí, je terénní depresi a usnadňuje tedy snadné přejití do zámeckého parku. Sice se na něm již v malém množství vyřádili vandalové, ale je to krásná ozdoba parku. Zvláště pak hodnotná práce tesařů.

19

trávě, zcizených čerstvě zasazených dřevinách i květinách, volně pobíhajících psech, cyklistech nerespektujících zákaz vjezdu do parku a bezdomovcích. V květnu 2009 si pak trojice mladých lidí postavila v parku stan a odpovědný zaměstnanec Velkostatku pak po nich uklízel hromadu papírů, plastových lahví, kelímků, krabiček od cigaret a lahví od alkoholu (většinu rozbitých). Přes výše uvedené přestupky ponechávají současní vlastníci park nadále přístupný veřejnosti bez většího omezení. Zámecký park vytváří přirozenou rekreační a oddychovou zónu města a je také obyvateli hojně navštěvován. Vzrostlá zeleň nejen vytváří a zlepšuje podmínky městského klimatu (regenerace vzduchu, filtrační, absorpční, akustické a antimikrobní účinky), ale má i velmi vysoké pozitivní psychické a psychohygienické účinky. Význam a přínos zámeckého parku, jako jediné větší souvislé plochy vzrostlé zeleně ve městě, je tedy pro celé Velké Meziříčí nesporně vysoký. Údržba v současné době probíhá v rámci finančních možností. Majitelé zámku hradí výlohy sami. Zámecký park je upravený, sečení trávníku je samozřejmostí. Odpadkové koše jsou pravidelně vynášeny.

4.5.1

Aktuální soupis dřevin

V zámeckém parku se dle terénního průzkumu, konfrontovaným s projektovou dokumentací, nacházejí následující dřeviny: Jehličnany
jedle obrovská (Abies grandis)
modřín opadavý (Larix decidua)
smrk ztepilý (Picea abies)
smrk engelmanův (Picea engelmanii)
smrk pichlavý (Picea pungens)
borovice černá (Pinus nigra)
borovice vejmutovka (Pinus strobus)
douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziessii) Listnáče
javor babyka (Acer campestre)
javor mléč (Acer platanoides)
jírovec maďal (Aesculus hippocastanum)

20


bříza pýřitá (Betula pubescens)
bříza bradavičnatá (Betula verrucosa)
habr obecný (Carpinus betulus)
buk lesní (Fagus sylvatica)
dub letní (Quercus robur)
lípa velkolistá (Tilia platyphyllos)
lípa srdčitá (Tilia cordata) K nejcennějším listnáčům patří lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), která se ve 2,5 m dělí do dvou velkých kosterních větví. Strom dosahuje výšky 26 m a obvod kmene 375 cm. Dle dochovaných pověstí „byla prý zasazena knížetem Sámem, který hrad vystavěl na místě bývalé pevnosti Marobudum.“ Pravděpodobnější však je, že se jedná o prapotomka původní prastaré lípy (která snad pamatovala 7. století).15 Žádný strom ani skupina stromů nebyla dosud vyhlášena jako památný strom.

15

HARTMAN, T.: Památky zahradního umění, Zámecký park ve Velkém Meziříčí, listopad 2009.

21

5

ANALÝZA A CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU PARKU (DLE JEDNOTLIVÝCH STUDIÍ A PROJEKTŮ)

Z poslední doby se stavem parku a péči o něj věnovaly dvě práce – Inventarizace a klasifikace dřevin v parkové části (Remeš, Jelínek 2001) a Analýzu a charakteristiku současného stavu parku (Doležel 2003). Následující subkapitoly jsou přehledem obsahu těchto dvou prací. . 5.1

INVENTARIZACE A KLASIFIKACE DŘEVIN V PARKOVÉ ČÁSTI (dle Remeše, J.; Jelínka, P, 2001)

Inventarizace a klasifikace dřevin byla provedena jako nedílná součást projektu. Jednotlivé dřeviny byly zakresleny do mapových podkladů pod pořadovými čísly, pod kterými jsou uveden v inventarizačních tabulkách. 1.

Pořadové číslo dřeviny (P.č)

2.

Vědecký název dřeviny (Taxon)

3.

Výška dřeviny (V)

4.

Šířka koruny (Šk)

5.

Výška nasazení koruny (Vk)

6.

Obvod ve výčetní výšce 1,3m (O)

7.

Sadovnická hodnota (SH)

8.

Věkové stádium – ontogenerický vývoj (VS)

5.1.1

Metodika inventarizace a klasifikace

Všechny dendrometrické charakteristiky (výška, obvod ve výčetní výšce, výšky nasazení koruny a její průměr, ad 3 – 6 ) byly zjišťovány standardními metodami s použitím ocelového pásma a výškoměru Blumeleiss. Při taxonomické identifikaci (ad 2) jsou v tabulkách a přehled používány latinské názvy. Sadovnická hodnota (ad 7) jednotlivých stromů je určená podle pětimístné stupnice, která definuje kvality dřeviny podle stupně jejich účinnosti jako účelové a funkční složky životního prostředí. Shrnuje tak všechny kvality dřeviny, které nebylo možné vyjádřit naměřenými hodnotami.

22

I. klasifikační třída- nejhodnotnější dřeviny (SH 1) Dřeviny absolutně zdravé a nepoškozené, tvarem i celkovým habitem koruny odpovídající druhu, zavětvené až k zemi, velikostně již plně rozvinuté, avšak ještě v plném růstu a vývoji. Tedy dřeviny s předpokladem dlouhodobého uplatnění z hlediska jejich dosahovaného fyziologického věku.

II. klasifikační třída- velmi hodnotné dřeviny (SH 2) Zdravé dřeviny, typického tvaru, odpovídající příslušném druhu nebo kultivaru, v celkovém habitu jen nepatrně narušené nebo poškozené. Velikostně rozvinuté alespoň tak, aby dosahovaly poloviny těch rozměrů, které jsou na daném stanovišti schopny vytvořit, s předpokladem pro další období. K jejich odstranění je možné přistoupit až o vyčerpání všech, i poměrně značně nákladných řešení a jen ve zcela ojedinělých případech.

III. klasifikační třída – dřeviny průměrné hodnoty (SH 3) Dřeviny staré, resp. jen nepatrně proschlé, ale bez chorob a škůdců. Dřeviny v této kategorii se mohou tvarově i velmi podstatně lišit od původního typu. Patří sem např. dřeviny vysoko větvené, které si však udržují své estetické a funkční hodnoty, dřeviny tvarově a vzhledově typické, avšak dosud menšího vzrůstu, který nedosahuje poloviny normálních rozměrů daného druhu na posuzovaném stanovišti. Při řešení sadovnických úprav se dřeviny podle potřeby buď ponechají dalšímu vývoji nebo se odstraní.

IV. klasifikační třída – dřeviny podprůměrné hodnoty (SH 4) Dřeviny značně poškozené, velmi vysoko vyvětvené, bez předpokladu obrůstání po prosvětlovacích probírkách, staré a málo vitální, výrazně prosychající, vydoutnalé i jinak silně poškozené. Patří sem takové dřeviny, u kterých nelze předpokládat zlepšení jejich kvality. Nesmí to být dřeviny ohrožující bezpečnost lidí nebo porostů. Při výhledových úpravách porostů se počítá s jejich postupným odstraněním. Výjimky tvoří pouze dřeviny mimořádné dendrologické hodnoty (unikáty),dřeviny k nimž se váží nějaké památné události, chráněné stromy, resp.torza velmi malebně působící.

V. klasifikační třída – dřeviny nevyhovující (SH 5) Dřeviny velmi silně poškozené, nemocné, silně napadané škůdci, zvláště takovými, kde hrozí nebezpečí šíření na ostatní porosty, dřeviny odumírající a odumřelé, dřeviny,

23

které ohrožují bezpečnost návštěvníků, které svou existencí výrazně poškozují kvalitu cennějších exemplářů. Při řešení ploch a výhledu sadovnických úprav je nutné tyto dřeviny okamžitě nebo co nejkratší době odstranit.

5.1.2

Věkové stádium

je charakterizováno následující stupnicí: 1.

Nová výsadba (převládají znaky a projevy ujímání).

2.

Ujatá výsadba (vyžaduje ještě intenzivní péči).

3.

Stabilizovaný dospívají jedinec (období intenzivního růstu).

4.

Dospělý jedinec (ukončil období intenzivního růstu s charakteristickými znaky

taxonu). 5. 5.1.3

Přestárlý jedinec (zřetelné příznaky chátrání). Stanovení zdravotního stavu a vitality jednotlivých dřevin parkové části zámeckého areálu

Stupně zdravotního stavu doplňují sadovnickou hodnotu. Základními kritérii, která jsou uvedená v souhrnných tabulkách , jsou: 1.

Olistění koruny (%)

2.

Poškození kmene

3.

Poškození koruny

4.

Výskyt suchých větví

5.

Hniloby a dutiny

6.

Statická stabilita

7.

Celkový zdravotní stav

Olistění koruny (%) (dle Remeše, J.; Jelínka, P, 2001) Je to standardní kritérium pro posuzování vitality jedince. Při hodnocení se určovalo procento olistění z aktuálního objemu

koruny daného jedince.

V tabulkách je

vyjádřeno v desítkách procent. Poškození kmene (dle Remeše, J.; Jelínka, P, 2001) Jako mechanické poškození kmene a kořenových náběhů se zde bere rána zasahující do kambia. Toto poškození je vstupní branou pro vznik houbového patogena a může se

24

tedy následně projevit snížením vitality, zhoršením zdravotního stavu nebo přímo k porušení statické stability kmene. Použitý číselník: 0

nevyskytuje se

1

oděrky nebo drobné již zahojené poranění, nehojené jizvy po odstraněných

větvích 2

větší poranění, které se pravděpodobně zahojí nebo větší výskyt menších ran

3

poškození velkého rozsahu ohrožující jedince, včetně velkých ran po

odstranění dvojáků Poškození koruny (dle Remeše, J.; Jelínka, P, 2001) Jedná se o mechanické poškození korunové části stromu. K tomuto poškození dochází zpravidla nevhodnými zásahy, nedbalou péčí nebo povětrnostními vlivy (vítr, sníh, námraza). Nebo také případně důsledku vysokého stáří stromu.

Použitý číselník: 0

nevyskytuje se

1

nepodstatné zlomy nebo pahýly v koruně, velké množství starých částečně

zahojených ran 2

ojedinělé poškození většího rozsahu, popřípadě slabé poškození podstatné části

kosterních větví 3

poškození kosterních větví velkého rozsahu ohrožujícího jedince

Výskyt suchých větví (dle Remeše, J.; Jelínka, P, 2001) Hodnotí se výskyt suchých větví vyšších řádů v koruně. Tato složka bývá často dokladem zanedbané péče o jedince, pokročilejší infekce houbovými patogeny, zejména trachaeomykózy

a grafiózy. Opožděné odstranění těchto větví může být později

zdrojem infekce, velké suché větve pak ohrožují bezpečnost návštěvníků dané lokality.

0

nevyskytují se

1

četné slabší větve, doklad zanedbané práce

2

část kosterních větví nebo odumírající terminál

3

výpadek kosterních větví nad 50 %, suchý terminál

25

Hniloby a dutiny (dle Remeše, J.; Jelínka, P, 2001) Výskyt hnilob a dutin je závažný faktor, který je třeba posoudit, protože může významně ovlivnit statickou stabilitu jedince a tím i bezpečnost.

0

nevyskytují se

1

počáteční stadia tvorby (makování v rozvětvení), drobné dutinky po větvích

2

kmenové dutiny (tvrdá hniloba) neohrožující jedince, četné dutinky v koruně

3

kmenové dutiny (měkká hniloba) ohrožující jedince, velké dutiny koruně nebo

při větvení v náběhu Statická stabilita (dle Remeše, J.; Jelínka, P, 2001) Hodnotí se naklonění kmene a koruny, posunutí těžiště stromu, asymetričnost koruny. Tyto faktory mohou v důsledku vést, zejména ve spojení s hnilobou, rozlomení koruny nebo kmene a snižují tím provozní bezpečnost.

0

bez snížení stability

1

potenciální snížení stability, možné nevhodné větvení

2

snížená stabilita, která bezprostředně neohrožuje jedince ani provoz

3

stav ohrožující jedince nebo provoz

Celkový zdravotní stav (dle Remeše, J.; Jelínka, P, 200)) Na základě zjištěného stavu podle výše uvedených kritérii jsou pak jednotlivé posuzované stromy zařazeny do některého stupně pětimístné klasifikační stupnice zdravotního stavu. Stupeň 0 – strom zdravý Všechny větve olistěné, zdravé, listí normálně vyvinuté, zelené, strom naprosto zdravý beze stop vadnutí.

Stupeň 1 – strom mírně poškozený V koruně chřadnoucí jednotlivé větve, koruna pouze mírně proředěná, ojedinělé terminální výhon bez listí, olistění 80 %, listy bez výraznějších barevných změn (strom zelený).

Stupeň 2 – strom středně poškozený

26

Koruna prořídlá s prosychajícími větvemi, četné terminální výhonu bez listů. Olistění 55 – 80 %, často neprojevuje obrůstání kmene adventivními výhony („vlky“). Kmen i větve jsou již napadené a poškozené houbovými patogeny.

Stupeň 3 – strom silně poškozený Koruna značně proschlá, listí prořídlé – olistění 30 – 50 %. V koruně jsou odlistěné i některé hlavní kosterní větve, na kmeni a někdy i ve spodní části koruny bývá bohatý obrost adventivních výhonů. Kmen i větve jsou zpravidla značně napadené hnilobou.

Stupeň 4 – strom odumírající nebo odumřelý Chřadnoucí a odumírající strom s korunou téměř suchou a odlistěnou (olistění pod 30%), nebo z cela odumřelý (suchý) bez známek regenerace.

27

5.2

NÁVRH OPATŘENÍ V PARKOVÉ ČÁSTI ZÁMECKÉHO AREÁLU (dle Remeše, J.; Jelínka, P, 2001)

Na základě terénního šetření a posouzení zdravotního stavu jednotlivých dřevin, byla navržena Remešem, J.; Jelínkem, P. konkrétní pěstební a záchovná opatření, která mají zlepšit jejich celkový zdravotní stav a vitalitu dřevin. Účelem navrhovaných opatření je nejen zlepšení zdravotního stavu a vitality jednotlivých dřevin, ale také snaha minimalizovat možná bezpečnostní rizika, která mohou hrozit návštěvníkům parku. Touto hrozbou jsou především stromy staticky narušené, silně poškozené a přestárlé, zejména pokud se nachází nad stezkami či jinými frekventovanými místy. Jejich odstranění je z výše uvedených bezpečnostních důvodů nezbytná. Jedná se celkem o 34 stromů. Tato těžební opatření a jejich celková kalkulace není zahrnuta do ocenění.16 5.2.1

Technologie řezů

Technologie řezu řeší umístění řezu do koruny konkrétního stromu a účel celého zásahu. Technika řezů je podmíněna volbou technologie prostředků, jejíž pomocí se bude opatření realizovat. Nejčastějšími prostředky je lezecká technika, žebříky a hydraulická plošina. Volba těchto alternativ, při zvážení jejich výhod a nevýhod, je věcí kvalifikovaného posouzení stromu a jeho okolí. 5.2.2

Jednotlivé druhy navrhovaných opatření

Zdravotní řez (oklest) Jedná se o základní typ řezu jako pěstebního opatření, který by se měl pravidelně opakovat. Účelem je udržení koruny ve vyhovujícím stavu jak po stránce zdravotní, tak i zajištění provozní bezpečnosti a podpory vitality dřevin. Tento řez, je z velké části případů realizován za použití lezecké techniky nebo plošiny. Při tomto zásahu se odstraňují:


Suché a odumírající větve




Větve tvarově nevhodné vzhledem ke stavu a budoucímu vývoji koruny

(kodominantní výhony a křížící se větve)


Větve napadené patogenními organismy

16

REMEŠ, J.; JELÍNEK, P. Návrh pěstebních (záchovných) a těžebních opatření v areálu zámeckého parku ve Velkém Meziříčí. In Česká zemědělská univerzita v Praze. Praha : [s.n.], 2001. s. 44.

28




Sekundární výhony (preventivní výhony – „vlky“)

Bezpečnostní řez (oklest) Jde o minimální variantu zdravotního řezu, účelově zaměřenou na zajištění požadavků provozní bezpečnosti stromu. Odstraňují se suché, nalomené a nebezpečné větve s porušenou statikou z hlediska provozní bezpečnosti. Tento typ řezu se realizuje zpravidla za pomocí plošiny.

Redukční (omlazovací) řez Jedná se o řez zaměřený na celkovou nebo jednostrannou redukci koruny. Tento typ řezu se týká stromů ponechaných delší dobu bez běžné údržby, přestárlých cenných dřevin nebo dřevin rostoucích v blízkosti elektrického vedení či staveb. Redukční řez je většinou jednorázovým zásahem, výjimku tvoří rozsáhlejší rekonstrukce koruny, které je třeba provádět postupně.

Konzervační opatření Účelem všech konzervačních opatření je zachovat současný stav stromu s předpokladem, že on sám si jiným způsobem nahradí ztrátu nebo poškození. Ke správnému provádění těchto prací je důležitá znalost základů fyziologie dřevin a funkce obranných mechanismů stromů. Konzervační opatření zahrnuje tyto tři základní oblasti:


Ošetření mechanických poranění.




Ošetření dutin.




Zajištění provozní bezpečnosti stromů.

Ošetření mechanických poranění Mechanická poranění vznikají na kmenech a větvích při běžném provozu. Stavebních pracích nebo v důsledku nedbalé činnosti při běžné údržbě. Představují významný stresující faktor, protože jsou vstupní branou průniku houbových patogenů. Dochází při nich totiž většinou k poškození lýkové části a často i k porušení svrchních letokruhů dřeva. Často tehdy bývá poškozeno dělivé pletivo – kambium, které vytváří za normálních podmínek nové buňky dřeva a lýka. Při ošetření těchto poranění jde o podporu přirozených obraných mechanismů stromu spolu s ochranou pletiv stromu. Ošetření se především provádí takto:

29




Začištění povrchu poranění bez podstatného prohlubování a zvětšování rány.




Při této činnosti je nutné neporušit tvořící se reakční zóny.




Tvarování rány do čočkovitého tvaru se doporučuje provádět pouze u starších ran s

odumřelým a vyschlým povrchem, který se kryje penetračním nátěrem (např. LUXOL), který je prodyšný a chrání tak ochranné mechanické vlastnosti mrtvého dřeva.


K překrytí povrchu rány se nepoužívají neprodyšné nátěry a hmoty.

Ošetření dutin Vyčištěním nebo mechanickou konzervací je míněno odstranění infikované hmoty a usazenin, tlejících organických nečistot. Přitom nesmí dojít k porušení již vytvořené reakční zóny. Z provozního hlediska odstraňujeme rozpadající se infikovanou dřevní hmotu. U některých stromů, především u lip, se v prostoru dutin vytvářejí tzv. adventivní kořeny, které prorůstají infikovanou hmotou v dutině. Při svém následném růstu mohou někdy tuto dutinu i zcela zaplnit. Tyto kořeny nesmí být proto poškozeny. Vlastní ošetření se provádí pomocí frézových adaptérů na motorovou pilu nebo jemně pomocí ručních dlátek. K asanaci dutin se také používají různé pomocné konstrukce, především stříšky, a zábrany zamezující vtoku srážkové vody, ukládáním nečistot a vstupu do dutin. Na konstrukci těchto přístřešků se používá ocelové pletivo, pokryté směsí epoxidových pryskyřic (ChS- Epoxy, 2100, 2200, 2300, s tvrdidlem) a plnidla (piliny, barex apod.). Výhodou je dokonalé přilnutí k postranní kůře. Po takto zhotoveném povrchu je nutné zachovat prostor pro odvětrávání. Vyhovující estetické působení je pak možné docílit povrchovým nátěrem, případně překrytím kůry. U rozsáhlejších dutin sahajících až do báze kmene by měl být umožněn odtok vody a odvětrání vzduchu na styku s půdním povrchem. Proto je možné na dno dutiny použít hrubozrnný materiál (štěrk, keramzit apod.) Rozsáhlé dutiny je lepší ponechat bez výplně.

Zajištění provozní bezpečnosti Splnění této podmínky je zajištěno tehdy, když strom za standardních podmínek svojí existencí neohrožují své okolí pádem části koruny, suchých větví ani pádem celého kmene (vyvrácení nebo zlomení). Standardní podmínky jsou podmínky nepřekračují běžné limity, na které je strom svým růstem a vývojem adaptován.

30

Ke snížení odolnosti stromu proti vyvrácení či zlomení může dojít nevhodnou strukturou koruny, rozkladem dřevní hmoty způsobené patogenem a oslabením pevnosti dřeva v důsledku stárnutí. Jakýkoliv zásah na podporu odolnosti celého stromu nebo jeho části musí být proveden až po zjištění symptomů poškození a následném určení příčin snížení statické odolnosti stromu. Možnosti zlepšení statických podmínek stromu:

1) Redukční řez – odlehčení poškozené partie koruny, případně celé korunové hmoty se sníží hmotnost větví a listů a zároveň se zmenší i náporová plocha větru.

2) Bezpečnostní vázání – se z hlediska vlivu na danou část dřeviny člení na destruktivní (při jeho instalaci dochází k porušení části dřeviny na nichž se vazba zakládá) a nedestruktivní, kdy k poranění nedochází. Tyto nedestruktivní metody jsou založené na principu popruhů, které objímají a spojují větev oslabenou a zdravou. Problémem u těchto typů vázání je možnost zarůstání při tloustnutí dřevin. Proto je nutná pravidelná revize a údržba, případně obnova.

Ošetření řezné plochy První důležitou zásadou ošetření řezné rány je fakt, že rána by měla být vždy hladká. Další zásady ošetření lze shrnout do následujícího přehledu.


Infikované a uhynulé větve se nezatírají, případně se na odumřelá pletiva používají

penetrační látky, které udržují žádoucí mechanické vlastnosti dřeva a slouží ke zlepšení vzhledu ošetřených dřevin. U nás se používá zejména LUXOL.


Na řezy větví a ošetření živých větví se používají překryvné nátěry, které efektivně

zabraňují vysychání povrchu rány bezprostředně po aplikaci. Nevýhoda je krátká životnost způsobená vysycháním a rozpraskáním. Doporučuje se tedy používat přípravek PELLACOL (má funkci a repelentní účinky). Jeho působení trvá až 7 let a zabraňuje průniku dřevokazných hub.

Doba řezu Nejlepší období pro realizaci řezu je první polovina vegetačního období (březensrpen), kdy je strom v nejvyšší aktivitě a může proto rychle a účinně reagovat na vzniklá

31

poranění. Vzhledem k použitým řezů a odstraňování převážně suchých větví je možné tato opatření provádět i mimo vegetační období.17

5.3

KONTROLA A VYHODNOCENÍ REALIZACE NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ

V zámeckém parku od roku 2001 nebyly provedeny na pohled radikální změny, u některých dřevin byly provedeny zdravotní ořezy a vysázeno pár keřů. Došlo také k odstranění souší. Nelze je však dohledat, neboť se soušemi byli odstraněny i pařezy a dřevina nebyla v inventarizaci poznačena. V letošním roce byla v zámeckém parku provedena těžba nemocných stromů. Bylo vytěženo 12 ks, převážně šlo o Acer platanoides (javor mléč), Acer pseudoplatanus (javor klen), Fraxinus excelsior (jasan ztepilý) a Aesculus hippocastanum (jírovec maďál) . Tyto dřeviny byly pokáceny se souhlasem vlastníka a to z důvodů nebezpečí na zdraví osob. V dohledné době budou dosázeny další jehličnany. Ty mají zaujmout místa po odstraněných dřevinách.

17

REMEŠ, J.; JELÍNEK, P. Návrh pěstebních (záchovných) a těžebních opatření v areálu zámeckého parku ve Velkém Meziříčí. Česká zemědělská univerzita v Praze. Praha : [s.n.], 2001. s. 44.

32

5.4

ANALÝZA A CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU PARKU (DLE DOLEŽELA,2003)

Na historických podkladech dokladujících původní přírodně krajinářský park je možno vysledovat systém různě velkých okruhů pro procházky. V současnosti je však situace odlišná. Původní cesty buď již nejsou vůbec patrny nebo je možno částečně vysledovat jejich trasy v zatravněné terénní modelaci. Jedinou udržovanou cestou je pěšina spojující

vstup od zámku se vstupem ze severozápadu od rodinných domků.

Komunikace má spíše charakter zkratky, takže neplní svoji funkci parkové cesty, která má návštěvníka přivádět na zajímavá místa a provádět ho parkem. Stopy formální zahrady již nelze dnes nalézt. V současném stavu parku můžeme vysledovat průstupné mizení původního přirozeně – krajinářského kompozičního záměru. Mizí cesty a v širokém spektru stáří stromů můžeme pozorovat trend postupného dosazování a zahušťování výsadeb, zaplňování volných prostorů. Jak byly kdysi komponovány pohledy a průhledy lze dnes jen předpokládat na základě kusých historických dokumentů. Park je dnes málo provázaný. Jednotlivé segmenty nejsou propojeny s trasami funkčních cest. (Dnes však máme park, kde je vizuální provázanost jednotlivých prostorů minimální a vůbec nesouvisí s trasami dnes funkčních cest.) 18 Např. mezi segmentem č. 2 a 3. není funkční cesta je zde jen trávník. Na obrázku č. 3 jsou vidět mapy parku se třemi návrhy cest. Zelná barva značí historickou komunikační síť, naznačenou v katastrální mapě. Ta se pomalu v dnešní době ztrácí. Současnou cestní síť značí žlutá a červená barva čar. Původní komunikační síť je nahrazena průchodovým chodníkem zajišťujícím téměř přímé spojení vstupů. Poslední mapka značí návrh vycházkových okruhů.

18

DOLEŽEL, V.: Zámecký park ve Velkém Meziříčí, studie řešení, projekt dosadeb, březen 2003.

33

19

Obr. č. 3 Provozní řešení - návrh a rozbor řešení.

Park prošel historickým vývojem od formální zahrady k současné nevýrazné přírodě – krajinářské kompozici. Předpokládaný návrh se snaží navázat současné prostorové vlastnosti, rozmístění hodnotných dřevin.

5.5

POPIS ŘEŠENÍ ÚPRAV V JEDNOTLIVÝCH ČÁSTECH PARKU

V roce 2003 zpracoval Ing. Vít Doležel práci Návrhu péče o zámecký park. Udržovanou část parku pak dělí do segmentů, do nichž jsou pak směřována opatření péče.

Charakter parku není v celém areálu jednotný. Spodní část cca , po hřiště, je utvářena vzrostlými stromy (nejvíce ceněnými) , které jsou víceméně rovnoměrně rozmístněny po celé ploše. Hustší skupinové výsadby jsou při hranicích parku. Nachází se zde jak velmi kvalitní jedinci, tak i stromy přestárlé, dlouhodobě neperspektivní.

19

DOLEŽEL, V.: Zámecký park ve Velkém Meziříčí, studie řešení, projekt dosadeb, březen 2003.

34

Obr.č. 4 Segment č. 1 Kompoziční záměr v této části by měl sledovat odstraňování nekvalitních stromů a uvolňování cílových jedinců. Současně je třeba posilovat výsadby po obvodu. Cílovým stavem je pak volná travnatá plocha se solitérami a separovanými skupinami vymezená kompaktnějším pláštěm výsadeb (obr. č. 4). Zvláštní pozornost si zaslouží torzo staré lípy (inv.č. 288) při vstupu. Návrh pěstebních opatření na ní navržených by měl projít širší diskusí (lípa je unikátem celého parku a je jednou z nejstarších částí celé historie parku). Lípa je svým obvodem jednou z největších dřevin vyskytujících se v parku, ale jsou to jen zbytky urostlého stromu. Je to nejstarší strom. (viz. fotografie č .2)

Obr. č. 5 Segment č. 2 Plocha je tvořena oploceným kurtem, hřištěm a zpevněnou plochou s terénní modelací. Ostře ohraničuje nejstarší část parku (segment 1) ze severu. Tvoří optickou bariéru a výrazně omezují vzájemnou provázanost prostoru parku nad hřišti (obr. č. 5). V rámci dalšího rozvoje parku je třeba uvažovat o zrušení, popřípadě přemístění sportovišť do méně exponovaných částí parku.

Současné technické terénní modelace vázáné

na

existenci hřišť bude následně třeba upravit, aby plynule navazovaly na okolní terén parku.

35

Obr. č. 6 Segment č. 3 Střední část parku vykazující již členitější strukturu s jasněji vymezenými prostory (porostními a volnými), kde mají solitérní stromy větší možnost se vyvíjet. Některé volnější výsadby možná i přirozený nárost tento princip oslabují a prostor znepřehledňují (obr. č. 6). Prostor je třeba formovat postupnými probírkami a uvolňovat perspektivní solitéry. Jehličnany sázené v hustém kotlíku osázené pyramidálními duby představují netypický prvek s problematickou pěstební perspektivou a díky svému umístění i kompozičním záměrem. Tuto pohledovou bariéru je třeba výrazně zredukovat. Součástí této partie je i stromořadí pyramidálních dubů při západním okraji. Na základě konzultací bylo s památkovým ústavem v Brně navrhnuto stromořadí nedoplňovat novými jedinci, ale ponechat jej v současném stavu a po jeho rozpadu provést kompletní obnovu. Volné trávníkové plochy jsou vymezeny porosty a skupinami stromů s různou mírou zápoje. Do těchto budou situovány dosadby, které upevní prostorovou strukturu parku.

Obr. č. 7 Segment č. 4 Segment se nachází na pohledově dominantním místě v centrální části parku a proto působí v mnoha pohledech. Jeho současná prostorová skladba se sestává z rozvolněného patra starších vyspělých jedinců a z patra dorůstajících z náletu a nárostů (obr. č. 7). V porostu je třeba v rámci probírek zredukovat nárosty na přibližně 30 % perspektivních jedinců, kteří budou doplňovat a zachovávat strukturu rozvolněné skupiny stromů a budou v průběhu času nahrazovat postupně odumírající staré stromy.

36

Obr. č. 8 Segment č. 5 Nejsevernější část současného parku má poněkud odlišný charakter od předchozích částí. Výrazně větší volné prostory dodávají území větší měřítko. K tomu přispívá i pozvolnější, svah zvyšující přehlednost území (obr. č. 8). Těžištěm úprav zde bude především vyčištění porostů a doplnění obvodových plášťů výsadbami v místech světlin. Zvláštním místem je „ skalka“ v jihovýchodním cípu části. Je to romantizující prvek v kompozici a současně místo zajímavých důležitých výhledů. Zde je třeba očistit skalní výchozy od vysoké trávy a mezi kameny ponechat a kosit přirozeně se zde vegetující bylinné společenstvo, nebo pomoci umělou výsadbou . Místo by v budoucnu mělo být doplněno o vyhlídkový bod , tj. lavičku a zpevněnou komunikaci navazující na komunikace okruhů.

Současný mobiliář je nevyhovující jak množstvím, tak typem. Množství laviček by mělo být doplněno v návaznosti na obnovu nejen cestní sítě, výškových bodů a dalších míst, typ je možné vybrat ze současné tuzemské nabídky, měl by být jednoduchý a kvalitní, odpovídající esteticky zámecké zahradě. Odpadkové koše z vyhnilých kmenů je třeba též nahradit esteticky i funkčně vyhovujícím typem.20 Nebo je také řešení kmeny ponechat a upravit, aby do nich šly vložit odpadkové pytle. (viz fotografie č.3 ). Asanovaných stromů by mělo být 16 ks. Navrhovaná realizace obnovy parku obsahuje také návrh výsadby. Největší zastoupení tvoří keře. Podle plánu by se mělo vysadit 1941 ks keřů a 33 ks stromů.

20

DOLEŽEL, V.: Zámecký park ve Velkém Meziříčí, studie řešení, projekt dosadeb, březen 2003.

37

21

Fotografie č.3 Vyhynulý kmen v roli odpadkového koše

8 8 6 21

2 7 1,5 9

15 11

12 16

Obvod kmene v (mm)

Výška nasazení koruny (m)

Tloušťka (m)

Výška (m)

13 4 20 13 8 2 20 8 19 9 7 6 14 5 30-50 15

2 480 3,5 1900 3 250 4 690 1,8 1040 0,6 200 1,6 1140 10 20 skupina 0,6 350 1,8 500 0,6 250 10 1250 souše 2,5 550-750 1 1800

VS

Betula pendula - bříza bělokorá Tilia cordata - lípa srdčitá Quercus robur "Fastigiata" - dub letní Quercus robur - dub letní Quercus robu. - dub letní Ulmus glabra - jilm drsný Quercus robur "Fastigiata" - dubletní Acer platanoides - javor klen Abies grandis - jedle obrovská Quercus robur "Fastigiata" – dub letní Quercus robur - dub letní Quercus robur "Fastigiata" - dub letní Betula pendula - bříza bělokorá Betula pendula - bříza bělokorá Tilia cordata - lípa srdčitá Carpinus betulus - habr obecný

SH

158 160 167 168 169 171 172 177 182 183 188 191 250 252 254 270

Taxon

Pořadové číslo

Tabulka č. 3 Seznam dřevin k odstranění.

3 2 3 4 4 3 3 4

3 3 3 3 3 3 3 3

3 3 3 3

3 3 3 3

4 2

3 4 22

21

Krátká, M., Fotografie č. 3, 2010

38

Tabulka č.4 Výsadba stromů. Kód

Taxon

Ks celkem

ABA APLS APS BET CAR COC FAA FAA PIA PIS PSM QRO TIC TIP

Abies alba - jedle bělokorá Acer platoanoides"Schwedlerii" - javor mléč Acer pseudoplatanus - javor klen Betula pendula - bříza bělokorá Carpinus betulus - habr obecný Corylus colurna – líska turecká Fagus sylvatica "Atropunicea" - buk lesní Fagus sylvatica - buk lesní Picea abies - smrk ztepilý Pinus strobus - borovice vejmutovka Pseudotsuga menziesii - douglaska tisolistá Quercus robur - bud letní Tilia cordata - lípa srdčitá Tilia platyphyllos - lípa velkolistá

2 1 3 4 2 1 1 2 3 3 3 2 4 2 33 23

Bev Coa Cora Des Eue Fos Lot Phc Pho Sps Spv TabR Vio

Berberis vulgaris. - dříšťál obecný Cornus alba - svída bílá Corylus avellana L. - líska obecná Deutzia scabra - trojpuk drsný Euonymus europaeus - brslen evropský Forsythia suspensa - zlatice převyslá Lonicera tatarica - zimolez tatarský Philadelphus coronarius - pustoryl věncový Physocarpus opulifolius - tavola kalinolistá Spiraea salicifolia - tavolník vrbolistý Spiraea x vanhouttei Taxus baccata "Repandens" - tis červený Viburnum opulus - kalina obecná

2 1,5 1,5 2 1,5 1,5 2 2 1,5 3 2 3 2

Ks celkem

Plocha m2

Ks/m2

Kód

Taxon

Tabulka č.5 Výsadba keřů.

72 36 59 90 25 38 109 218 178 268 165 248 134 268 39 78 156 235 55 165 34 78 47 141 21 42 1058 1941 24

K pracem byl předem zpracován projekt Pěstebních (záchovných) a těžebních opatření v areálu zámeckého parku ve Velkém Meziříčí – projekt zpracovali Ing. Jiří Remeš, Ing. Petr Jelínek dne 2001. Tento projekt ve věci šetření růstových vlastností a zdravotního stavu dřevin byl vypracován na podkladě: 22

DOLEŽEL, V.: Zámecký park ve Velkém Meziříčí, studie řešení, projekt dosadeb, březen 2003. DOLEŽEL, V.: Zámecký park ve Velkém Meziříčí, studie řešení, projekt dosadeb, březen 2003. 24 DOLEŽEL, V.: Zámecký park ve Velkém Meziříčí, studie řešení, projekt dosadeb, březen 2003. 23

39

a) Terénního ohledání předmětných dřevin zámeckého parku ve Velkém Meziříčí, změření základních dendrometrických veličin spolu posouzením současného stavu jejich růstu, dendrologicko – taxonomické hodnoty, hlediska ekologického, ochranářského a významu jejich hodnoty sadovnické, resp. významu jejich funkční a estetické hodnoty ve smyslu § 8, odst.1,zák. č. 114/92 Sb.

b) Legislativní vyhlášky Ministerstva ŽP č.395/1992 ze dne 11.6.1992, kterou se provádějí některá ustanovení zák. ČNR č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, zejména § 8 „ Ochrana dřevin a povolování jejich kácení.“

c) Posouzení jejich zdravotního stavu z hlediska fytopatologického s přihlédnutím k příslušným kritériím klasifikačních stupnic „Zdravotního stavu stromů“ podle TEI VÚLHM, „Monitoringu zdravotního stavu dřevin“ podle Českého ústavu ochrany přírody z roku 1994 a sadovnických klasifikací Výzk. ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích u Prahy a Zahradnické fakulty MZLU se sídlem v Lednici na Moravě. (Viz. příloha)

d) „Rukověti ochrany přírody“ č.2 z roku 1986, resp. ustav. článku č. 12 vyhlášky č. 2/1981 Sb. NVP ve smyslu plánovité péče o stromy a vytvoření zdárného růstu a vývoje stromu, věnování dostatečné ochraně proti škůdcům, zabezpečení proti mechanickému a chemickému poškozování a odstranění odumřelých částí stromů. e) Přihlédnutí k odborné literatuře k dané tématice šetření.25

REMEŠ, J.; JELÍNEK, P. Návrh pěstebních (záchovných) a těžebních opatření v areálu zámeckého parku ve Velkém Meziříčí. In Česká zemědělská univerzita v Praze. Praha : [s.n.], 2001. s. 44.

25

40

6

NÁVRHY A ZÁSADY DALŠÍ PÉČE O ZÁMECKÝ PARK

Vzhledem k tomu, že návrhy péče výše uvedených projektových dokumentací byly realizovány pouze ve velmi omezené míře a současně nepodchytily všechny aktuální problémy parku, je nutné navrhnout další opatření: 1. K další péči o zámecký park vybudování zpevněných chodníků S jejich vybudováním, klesne nadměrná aktivita na paloucích a ulehčí se tím parku. 2. Dále pro velkou návštěvnost rodin s malými dětmi, by měla být vybudovány naučné tabule s popisem dřevin a jejich mapou. Park by mohl fungovat i jako učební pomůcka pro školy nacházející se v okolí. 3. Stromy, do kterých zatéká voda, by měly být správně přikryty vhodnými materiály. Ne však plechem, ale šindelovými stříškami (viz. fotografie na str. 57). Správnou konzervací, tedy vyčištěním dutiny od listů a odstraněním dřeva napadeného hnilobou, bude docíleno zlepšení života stromu. 4. Vyhynulé pařezy mohou sloužit dále jako odpadkové koše, jen je třeba vybavit odpadkovými pytli a pravidelně je vyměňovat. Pařezy zapadají do parku lépe než plastové, nebo železné koše. Navíc pařez vandalové nemohou vytrhnout a jinak jej deformovat. 5. Přidáním nových lavičky se zmírní aktivita na trávníku. Ty staré případně natřít nebo vybudovat nové obyčejné jen ze dřeva, nechat odkornit kulatinu o délce 3 m ( viz fotografie č. 4-6 ). 6.

Vchody do zámecké zahrady by měly být opatřeny branami a na noc zamykány.

7. Samozřejmým prvkem návrhu je odstranění kurtu, dětského hřiště i zpevněné plochy ze středu parku. (Dle Doležela. 2003)

Principy návrhu je možné strhnout do několika bodů: postupné rozvolňování prostorů navržených jako volné plochy s ponechanými solitérami •

postupné formování důležitých průhledů (některé je možné realizovat pouze redukci clonících větví)

•

vybudování procházkových okruhů

•

vhodné zdůraznění důležitých kompozičních uzlů, bodů výhledu např. s využitím mobiliáře

•

realizovat dosadby v pláštích volných ploch i po obvodu parku

41

Zpracování pěstebních opatření může být prvním krokem k realizaci cílového záměru. Při jejich realizaci je třeba pěstební zásahy provádět na jedincích, kteří jsou v dalších etapách určení k odstranění. 26

Terénním šetřením však bylo zjištěno, že členění na segmenty dle Doležela neodpovídají současnému stavu parku a rovněž návrhy opatření často pozbyly na aktuálnosti. Proto bylo na provedeno nové členění parku na segmenty podle jejich stavu, typu managementu a naléhavosti zásahů.

Segment A Jde o samostatnou lípu, inventarizační číslo 288. Lípa by byla nejlépe samotným segmentem, aby na ni byl brát největší ohled. Lípa je nejcennější a nejstarší dřevinou. Kolem torza lípy u vchodu do zámeckého parku vybudovat dřevěný plůtek. Výška plotu by měla mít nejméně půl metru a vzdálenost od kmene nejméně polovina výšky kmene, aby nedošlo k ohrožení na životech, při náhlém pádu. Plůtek bude sloužit jako zábrana proti návštěvníkům se psy a malým dětem. Dále by se torzo mohlo lépe překrýt, zkusit odstranit plech a vyměnit ho za přírodní materiál (viz níže bod 3). Současně je žádoucí vyhlásit tuto lípu jako památný strom. Vlastníkům to umožní lépe dosáhnout na případné dotace na údržbu. Současně tím bude deklarována její kulturní i přírodní hodnota.

Segment B Jde o celou spodní část parku, v níž se v současné době nachází víceméně soliterní jedinci. Největší převahou v této části jsou listnaté stromy. Starší jedinci jsou mírně proschlí a je potřebné provést u nich zdravotní ořez. Dochází zde k nové výsadbě.

Segment C Místo pod názvem „Skalka“. Jeho současný stav vyžaduje radikální řešení. Kameny, co zde jsou, je třeba zviditelnit. Je nutné vyžínat trávu a na vhodné místo mezi kameny dodat hlínu a vysadit skalničkové druhy např.rodů netřesk, zvonek, zběhovec, zavinutka, vousatec, violka atd. Tím se ze „Skalky“ opravdu stane skalka.

26

DOLEŽEL, V.: Zámecký park ve Velkém Meziříčí, studie řešení, projekt dosadeb, březen 2003

42

Segment D Část parku nad tenisovým kurtem. Zde se začínají objevovat zapojené skupinky stromů. V této části je největší převaha jehličnatých dřevin. Při sečení okolního trávníku je nutné vyžínat i okrajové části po obvodu skupin. Současné ponechané vysoké trsy třtiny či eplyňku působí nevzhledně a neupraveně. Stromy jsou stabilní a solitéry lahodí oku krajináře.

Segment E By měla být podle historických dokumentů 300 letá dubová alej. Ale duby nedosahují dimenze tak starých stromů. Alej by se měla nechat dožít a ne mezi ně vysazovat nové jedince. Mezi alejí je zpevněná cesta porostlá trávou. V jarních měsících vypadá alej nejkrásněji.

Segment F Tento segment není s největší pravděpodobností v pracech z roku 2001 a 2003 vůbec zaznačen a zinventarizován. Nebo je zde zmapováno pouze pár důležitých stromů. Proto by měla být v tomto místě dodatečně provedená inventarizace a nově vytvořená mapa jedinců. Přidáním laviček a odpadkových košů zlepšíme návštěvnost do budoucna.

Segment G Nejsevernější část parku. Tady je na odlehlém místě umístěn dřevěný most. Severní strana parku je ohraničena dřeveným plotem, který je schovaný za stromy takže z vnitřku působí klidně. Tudy by do budoucna měla vézt jedna z cest pro naučnou stezku. V těchto místech nejsou potřeba žádná opatření.

43

27

Fotografie č. 4 Dřevěná lavice se stolem

28

Fotografie č. 5 Parková lavička

27

PEKNY-NABYTEK.CZ . Http://www.pekny-zahradni-nabytek.cz [online]. 2008 [cit. 2010-04-10]. Pěkný zahradní nábytek. Dostupné z WWW: . 28 Mobiliarpro.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-10]. Lavičky. Dostupné z WWW: .

44

29

Fotografie č. 6 Parková lavička s opěradlem

29

Mobiliarpro.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-10]. Lavičky. Dostupné z WWW: .

45

7

ZÁVĚR

Zámecký park se nachází ve Velkomezíříčském bioregionu v kraji Vysočina. Město leží v nitru Českomoravské vrchoviny. V práci je popsána stručná historie zámku a parku. Akutální stav parku byl hodnocen a řešen v projektech z let 2001 a 2003. Ty zahrnovaly inventarizaci dřevin a návrh péče o park. Inventarizace parku popisuje 290 soliterních dřevin včetně těch rostoucích kolem venkovní zdi a v zámeckém příkopu. Projekty neřeší navazující lesní porost. Většina stromů je ve věku fyziologické zralosti. Zdravotní stav dřevin není vždy v pořádku. Naléhavost výchovných a zdravotních zásahů je tedy poměrně vysoká. Na základě inventarizace byla navrhnuta i asanační opatření a následná výsadba nových dřevin. Celkem by se mělo vysadit 33 ks stromů a 1941 ks keřů, číslo keřů je přepočtené na plochu 1 m2. Další součástí jsou rámcové návrhy opatření péče o park Pro jeho další zvelebení je nezbytné pokračovat v ošetřování stromů, údržbu trávníků a případné rozšíření mobiliáře, včetně návrhu na vybudování naučné stezky. Práce může sloužit také jako podklad pro vybudování naučné stezky. Přínosem práce je souhrn informací o zámeckém parku ve Velkém Meziříčí. .

46

8

DISKUZE

Zámecký park ve Velkém Meziříčí má pro město zásadní rekreační význam. Jeho údržba však vykazuje řadu podstatných nedostatků. Současná péče o park u velkomeziříčského zámku je řešena dvěma projekty z let 2001 a 2003. Vypracované projekty však nemají odpovídající kvalitu a jako podklad jsou prakticky nepoužitelné. Řada dřevin v nich není popsána . Horní část parku není zaznačena vůbec. Stromy nejsou zamalovány ani v mapě. Inventarizace tedy není určitě celá. Dalším problémem je nezájem místní správy. Město s majiteli nespolupracuje, přestože je volně přístupný a intenzivně využívaný místními občany. Např. návštěva městské policie v parku ve večerních hodinách by měla preventivní účinek proti vandalismu. Žádoucí by byla i finanční či technická spolupráce města na údržbě parku. Dále pak některé ze zajímavostí výsadby se nepodařilo dohledat. Tyto věci nebyly nikam do materiálů poznačeny. A lze tedy jen odhadovat. Nepodařily se nejspíše dochovat. Vzhledem k chování některých občanů by se měl parku přidělit správce, aby nedocházelo k poškozování majetku Podstatzkých. Samotné město by mělo více spolupracovat s majiteli a pomoci jim s městskými strážníky. Inventář dřevin by se měl pravidelně aktualizovat, aby nedocházelo ke zbytečným chybám při hledání a usnadnila by se tím i následná výsadba budoucích dřevin. Navrhované pěstební zásahy byly provedeny pouze u některých jedinců. Ani kvalita provedených zásahů však často nebyla odpovídající, jak je zřejmé z některých špatně zhojených řezných ploch. Pak si můžeme také všimnout, že lesáci kteří zpracovávali inventarizaci hodnotí zdravotní stav sice taky podle defoliace, ale jinak než zahradní architekti. Dalším metodickým problémem studií z let 2001 a 2003 je sadovnická hodnota. Ta pouze shrnuje popisné charakteristiky, které by mohly být hodnoceny samostatně, např. vitalita či zdrav stav.

47

9

SUMMARY The castle park is located in Velkomeziříčský biogeographical region in the Region.

The city lies at the heart of the Bohemian-Moravian Highlands. The paper describes a brief history of the castle and park. The current part of this park has been assessed and addressed in the projects from the years 2001 and 2003. These included an inventory of trees and proposed care of the park. The inventory park describes 290 solitary species, including those growing around the outside wall in the castle moat. Projects solve the downstream forest cover. Most trees are in the age of physiological maturity. The health status of trees is not always right. The urgency of educational and medical intervention is relatively high. Based on the inventory was designed the rehabilitation measures and the subsequent planting of new trees. Total should be discontinued 33 pc of treesp and 1941 pc of shrubs. The bushes number is calculated on an area of 1 square metre. Another part of the framework are proposals for measures of care. For the park to further magnify it is necessary to continue the care of trees, lawn maintenance and possible expansion of the furniture, including a proposal to build a nature trail. My work can also serve as a basis for building a nature trail. Contribution of the thesis is a summary of information about the park in Velké Meziříčí.

48

10

POUŽITÁ LITERATURA

CULEK, M. : Biogeografické členění ČR, 1995

DEMEK, J. : Zeměpisný lexikon ČR, 2006

DOLEŽEL, V.,: Zámecký park ve Velkém Meziříčí, studie řešení, projekt dosadeb, březen 2003

HARTMAN, T.: Památky zahradního umění, Zámecký park ve Velkém Meziříčí, listopad 2009

KOVAŘÍK, V. ; PEŠOUT, P., ; ZELENÝ, V., . Zámecké parky a památné stromy Podblanicka. ZO ČSOP Vlašim, 1996.

KRÁTKÁ, M., Geobiocenologiská charakteristika území a návrh ekologické sítě. Brno, 2009. MZLU BRNO.

REMEŠ, J.; JELÍNEK, P. Návrh pěstebních (záchovných) a těžebních opatření v areálu zámeckého parku ve Velkém Meziříčí. Česká zemědělská univerzita v Praze. Praha ,2001. s. 44.

http://nahlizenidokn.cuzk.cz http://www.castles.cz http://web.mestovm.cz http://www.chmi.cz http://www.mobiliarpro.cz http://www.pekny-zahradni-nabytek.cz

49

11

PŘÍLOHY 1. Fotodokumentace 2. Databáze inventarizovaných dřevin 3. Mapa inventarizace dřevin M 1 : 1 000 4. Ortofotomapa zámeckého parku M 1 : 2500 5. Ortofotomapa zámeckého parku vlastní segmenty M 1 : 2500 6. Ortofotomapa zámeckého parku a města Velkého Meziříčí M 1 : 10 000

50

30

31

30

JANÍČEK, P., Zámecký areál Hradní příkop.m Zámek_047.jpg . Velké Meziříčí , 2.2.2007 [cit. 201005-06]. Dostupné z WWW: . 31 Krátká, M., Fotografie č.7 Kamenný most spojující zámek a zámecký park (2010)

51

32

33

32 33

Krátká, M., Fotografie č.8 Torzo lípy při vstupu do zámeckého parku (2010) Krátká, M., Fotografie č. 9 Třistaletá dubová alej (2010)

52

34

35

34

Krátká, M., Fotografie č. 10 Nově vytěžený strom a za ním nově vysazená Abies concolor (jedle ojíněná) 35 Krátká, M., Fotografie č. 11 Starý vytěžený strom a vedle nově vysazená Abies koreana (jedle korejská)

53

36

37

36 37

Krátká, M., Fotografie č. 12 Vytěžený kmen s vyhnívajícím jádrem Krátká, M., Fotografie č. 13Život v mrtvém dřevě

54

38

39

38 39

Krátká, M., Fotografie č. 14 Střední část parku nad tenisovým kurtem Krátká, M., Fotografie č. 15 Střední část parku s tenisovým kurtem

55

40

41

40

Krátká, M., Fotografie č. 16 Vysazené Symphoricarpos albus (pámelníky bílé) Fotografie č. 17 Zámecký park na západní straně, Castles.cz. Http://www.castles.cz/ [online]. 2003 2010 [cit. 2010-03-03]. Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezka. Dostupné z WWW: . 41

56

42

42

Lithness, spol. s r. o. . Arbres [online]. 2008 [cit. 2010-05-07]. Konzervace dutin. Dostupné z WWW: .

57