MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV DESIGNU, NÁBYTKU A BYDLENÍ

Návrh interiérového zařízení úložných částí bytu Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. arch. Hynek Maňák

Vypracovala: Michaela Macků Brno 2013

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Návrh interiérového zařízení úložných částí bytu“ zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:........................................

Ráda bych poděkovala především panu Ing. arch. Hynku Maňákovi za odborné vedení, cenné rady a čas, který mi věnoval při tvorbě mé bakalářské práce. Rovněž bych chtěla poděkovat všem, kteří mi přispěli svými radami a časem, a pomohli tak zdárnému dokončení této práce.

ABSTRAKT

Jméno: Michaela Macků Název práce: Návrh interiérového zařízení úložných částí bytu Bakalářská práce se zabývá problematikou vybraných úložných prostor. Konkrétně se jedná o způsoby interiérového zařízení samostatných úložných místností a specifických částí bytu, které jsou prostorově omezené šikmou konstrukcí. Zaměřuje se na typologii, prostorové požadavky, funkčnost, konstrukční a materiálové řešení a v neposlední řadě i na současné trendy. Na základě těchto východisek je v praktické části zhotoven vlastní návrh vnitřního zařízení úložného prostoru v místnosti komora. Vlastní řešení je vyhotovené pomocí názorných schémat a 3D vizualizací. Klíčová slova: interiér, komora, skříň, šatna, šikmé konstrukce, úložné prostory

ABSTRACT

Name: Michaela Macků Name of the work: Interior furnishing design of apartment storage parts Bachelor thesis deals with issues of selected storage spaces. It concerns specifically the ways of interior furnishing of storage rooms and specific flat parts limited by the sloping construction. It focuses on typology, space requirements, functionality, constructional and material solutions and last but not least actual trends. On this base has been created in the practical part author’s own design of interior storage space furnishing in storeroom. The design is created by using of graphic schemas and 3D visualizations. Keywords: interior, storeroom, wardrobe, cloakroom, sloping construction, storage spaces

OBSAH

1.

ÚVOD ...................................................................................................................9

2.

CÍL ...................................................................................................................... 10

3.

METODIKA ....................................................................................................... 10

4.

ŠATNÍ KOMORY A SKŘÍNĚ .......................................................................... 11 4.1

Šatní komory ................................................................................................. 11

4.1.1

5.

Rozměry a dispozice .............................................................................. 13

4.2

Vestavěné skříně ........................................................................................... 14

4.3

Šatní niky ...................................................................................................... 16

4.4

Vnitřní zařízení ............................................................................................. 18

4.5

Ukládání obuvi .............................................................................................. 19

POTRAVINOVÉ KOMORY A SKŘÍNĚ ......................................................... 21 5.1

Potravinové komory ...................................................................................... 21

5.1.1

Rozměry a dispozice .............................................................................. 22

5.1.2

Vnitřní zařízení ...................................................................................... 23

5.1.3

Zásady potravinové komory ................................................................... 24

5.2

Potravinová skříň .......................................................................................... 25

5.3

„Americká“ potravinová skříň ....................................................................... 26

6.

KOMORY A SKŘÍNĚ NA OSTATNÍ PŘEDMĚTY (TECHNICKÉ KOMORY).... 28

7.

PROSTOR POD SCHODY................................................................................ 31

8.

9.

7.1

Rozměry a dispozice ..................................................................................... 31

7.2

Způsoby řešení .............................................................................................. 32

7.3

Nábytkové vybavení ...................................................................................... 33

PROSTOR POD ŠIKMÝMI STĚNAMI ........................................................... 37 8.1

Problematika půdní vestavby ......................................................................... 37

8.2

Rozměry a dispozice ..................................................................................... 38

8.3

Prostor pod šikmou stěnou ............................................................................ 38

8.4

Prostor ve štítu .............................................................................................. 40

VÝCHODISKA PRO TVORBU ÚLOŽNÉHO PROSTORU .......................... 42 9.1

Ergonomie..................................................................................................... 42

9.2

Rozměry úložných prostor............................................................................. 44

9.2.1

Šířka ...................................................................................................... 44

9.2.2

Výška ..................................................................................................... 44

9.2.3

Hloubka ................................................................................................. 45

9.3

Otevírání dveří úložných prvků ..................................................................... 47

9.3.1

Otočné křídlové dveře ............................................................................ 47

9.3.2

Posuvné dveře ........................................................................................ 48

9.3.3

Skládací dveře ........................................................................................ 49

9.3.4

Předsuvné dveře ..................................................................................... 49

9.3.5

Rolety a závěsy ...................................................................................... 50

9.4

Materiály ....................................................................................................... 51

9.4.1

Deskové materiály vyrobené z masivního dřeva ..................................... 51

9.4.2

Desky na bázi přírodního dřeva - překližované materiály ....................... 51

9.4.3

Deskové aglomerované materiály ........................................................... 52

9.5

Osvětlení úložných prostor ............................................................................ 53

9.6

Normy ........................................................................................................... 54

10.

NÁVRH ZAŘÍZENÍ DANÉHO PROSTORU ............................................... 55

10.1 Stávající zařízení ........................................................................................... 56 10.2 Vlastní návrh a varianty řešení ...................................................................... 57 10.2.1

Pravá strana ............................................................................................ 59

10.2.2

Levá strana ............................................................................................. 60

10.3 Vyhodnocení ................................................................................................. 63 10.4 Vizualizace ................................................................................................... 64 11.

DISKUZE ........................................................................................................ 66

12.

ZÁVĚR ............................................................................................................ 67

13.

SUMMARY..................................................................................................... 68

14.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................ 69

15.

SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK ............................................................. 71

1.

ÚVOD Nedílnou součástí každého bytu jsou úložné prostory. Úložné prostory slouží pro

ukládání věcí v domácnosti. Aby domácnost splňovala základní potřeby pohodlného bydlení a správného fungování, musí být tyto prostory vhodně umístěné, dimenzované a dobře přístupné v závislosti na ukládání a vyjímání předmětů, případně správně osvětlené a větrané. Dalším kritériem pohodlného bydlení je pořádek. S procesem bydlení a veškerou lidskou činností souvisí užívání velkého množství různorodých předmětů, například oděvů, sportovních potřeb, úklidových potřeb, knih apod. Nechceme-li, aby se z našich obytných prostor stala skladiště nepotřebných nebo méně používaných věcí, musíme si jasně vymezit místo a prostor pro jejich ukládání. Z psychologického hlediska bychom se při navrhování úložných prostor měli vedle funkčnosti zaměřit také na jejich design, který může pozitivně dotvářet konečný vzhled místností. V dnešní době spousta lidí investuje do stavební části rodinného domu nemalé finance. Bohužel ale otázku vnitřního vybavení vidí jako nepodstatnou a místo předem promyšleného, funkčního zařízení si domácnost často vybavují nevhodným sériově vyráběným nábytkem. Stejně tak jako je kladen důraz na dispozici, velikost a funkci stavby, je nezbytně nutné zaměřit se na tyto parametry i při řešení dílčích částí a nábytkového vybavení stavby. I při velmi dobře a kreativně vyřešeném projektu stavební části domu se může kvůli nevhodně zvolenému nábytkovému vybavení narušit fungování celého díla.

9

2.

CÍL Smyslem teoretické části bakalářské práce je předložit přehledný materiál, který

shrnuje problematiku vybraných úložných prostor. Cílem praktické části je pak návrh vnitřního zařízení úložného prostoru v místnosti komora dle zadané půdorysné dispozice a požadavků majitelů. Snahou je vytvořit vhodné řešení dané komory tak, aby odpovídalo požadavkům majitelů, rozměrům a množství ukládaných předmětů a aby dbalo na ergonomii a technologické požadavky.

3.

METODIKA Bakalářskou práci je možné rozdělit do dvou částí. Obsahem první, teoretické

části je studie interiérového zařízení úložných částí bytu, jako je šatní komora, potravinová komora, technická komora a prostory pod šikmými konstrukcemi. Dále jsou zde uvedena východiska pro samotnou tvorbu úložných prostor. Součástí každé kapitoly jsou ukázky dispozičního řešení úložných místností i jednotlivých prvků a definování požadavků, jako je např. požadavek funkce, bezpečnosti, ergonomie, dimenzování či estetiky. Druhá, praktická část obsahuje vypracování vlastního návrhu vnitřního zařízení úložného prostoru v konkrétní místnosti bytu (komora) dle daných požadavků majitelů. Součástí praktické části práce jsou schémata a 3D vizualizace dispozičního řešení daného problému. Ke zpracování bakalářské práce byly použity tyto metody: analýza odborné literatury (knihy, akademické práce, webové příspěvky, firemní literatura) v části teoretické, v části praktické pak vlastní návrh nábytkového vybavení pro danou místnost. Pomocí programů AutoCAD 2007 a Autodesk 3ds Max 2010 vznikly veškeré výkresy, schémata a vizualizace.

10

4.

ŠATNÍ KOMORY A SKŘÍNĚ K ukládání prádla u našich předků sloužily truhly, první skříně na oděvy se

objevily až v období renesance a baroka. Sloužily ale i jako symbol blahobytu, byly hojně

vyřezávané

samostatné

skříně

a

malované.

jako

solitéry

V současné

době

k ukládání

oděvů

nahradily sofistikovanější úložné prvky – nejrůznější stavebnicové systémy či vestavěný nábytek. Právě šatní komory jako samostatné místnosti umožní optimální a přehledné ukládání oděvů a prádla. [1] Obr. 1 Barokní skříň

4.1 Šatní komory Šatní komora je dle Coffranta [2, s. 46] definována jako „místnost vybavená prvky k ukládání oděvů, obuvi a doplňků. Nachází se většinou u ložnice nebo u koupelny.“ Autor dále uvádí, že šatna je ideální jako samostatná uzavřená místnost, ale i konec chodby či nika může vystačit na oděvní skříně a police. Šatní komora slouží primárně k ukládání svrchních oděvů, prádla, obuvi a doplňků. Dříve byly samostatné šatny luxusní záležitostí, v dnešní době je však jejich budování velmi často užívané a u novostaveb je již standardní součástí projektu. Je to ideální způsob ukládání prádla. [3] Nenachází-li se v bytě žádný vhodný prostor či jiná samostatná komora, může právě šatní komora sloužit

i

k ukládání

předmětů

spojených

se

zájmovou a pracovní činností obyvatel. V jiných případech lze šatní komoru využít k ukládání úklidových potřeb či sezónních předmětů. Přístup do šatny je většinou z předsíně, chodby nebo přímo ložnice. [4] Obr. 2 Šatní komora

11

Nejefektivnější a zároveň nejjednodušší způsob vnitřního vybavení spočívá v použití montovatelné nosné sestavy s policemi a tyčemi s věšáky. Při tvorbě řešení policových sestav se jako praktické a estetické osvědčily sestavy zhotovené z materiálů na bázi dřeva, kovu a textilu či jejich vzájemná kombinace. Na ukládání méně hmotných předmětů se v současné době využívá variabilních úložných prvků z papíru, kartonu a alternativně také ekologicky zpracovatelných plastů. Situováním šatních tyčí do dvou nebo více řad nad sebou se dosahuje úsporného využití prostoru. [4] Zásadním předpokladem správného uložení předmětů při zařizování šatní komory je zabezpečení jednoduchého pohybu a snadného přístupu k nejčastěji užívaným věcem. Uložení předmětů musí být přehledné a praktické. Musíme tedy respektovat a zohlednit fyzické možnosti uživatele – jeho dosah ve svislém i vodorovném směru. Dále je dobré si při zřizování šatny předem určit typ a množství ukládaných věcí. Není ideální soustřeďovat velké množství ošacení a předmětů více členů domácnosti pouze do jedné místnosti. Velmi často pak dochází k provozním střetům obyvatelů bytu. [4] Pokud to prostor dovolí, je dobré zřídit si větší počet šaten pro jednotlivé účely. Jednu šatnu v přízemí na ukládání bund, kabátů, doplňků jako jsou klobouky, rukavice, tašky, šály a sezónních věcí. Další šatny potom pro jednotlivá patra či pro jednotlivé uživatele domácnosti. Součástí každé šatny by mělo být dostatečně velké zrcadlo, aby umožnilo pohled na celou postavu a posloužilo tak k finální úpravě zevnějšku. [3]

Obr. 3 Šatní komora

12

Důležitým faktorem při budovaní a vybavování šatny je také zhodnocení potřeb uživatelů. Je třeba si uvědomit, že garderoba a tedy i úložné prvky jsou odlišné u žen a u mužů. Ženy na rozdíl od mužů potřebují více prostoru na zavěšení šatů, dlouhých sukní a kabátů, také police pro boty bývá větší. [2]

4.1.1 Rozměry a dispozice Prostor pro vybudování šatny jako samostatného pokoje by měl být přibližně 4 m2 – například 1,5 m na 2,5 m či pravidelnější 1,8 m na 1,9 m. Pokud je místnost menší, budování šatny nedává smysl a zaměříme se raději na umístění polic v prostorách chodby či ložnice. Pro převlékání v šatně potřebujeme dostatečný prostor – minimálně 6 m2. Pokud je tedy šatna samostatnou uzavřenou místností, nepotřebují skříně dvířka, což zároveň umožní rychlý přehled uložených oděvů. [2] Co se týče dispozičního řešení šatních komor, podlouhlé prostory se vybavují policemi ve tvaru L, je-li šířka komory alespoň 1,4 m (optimálně 600 mm na hloubku skříně a 800 mm na volný pohyb). Máme-li dostatečně velký prostor spíše čtvercového půdorysu, volíme raději police ve tvaru U. Ty umísťujeme po obvodu tří stěn nebo dokonce všech čtyř stěn z důvodu maximálního využití prostoru. [2]

Obr. 4 Dispozice šatní komory

13

4.2 Vestavěné skříně Vestavěné skříně se považují za součást stavby, jejich montáž probíhá mezi zařizovacími prvky jako první. Nejsou-li dodělávány dodatečně, jejich umístění je zakresleno již v půdorysném řešení domu či bytu. Vestavěné skříně se primárně používají jako šatní úložný prostor. Najdeme je nejen v chodbách a předsíních, ale i v obývacích místnostech a ložnicích. [5]

Obr. 5 Vestavěná skříň

Vestavěné skříně také můžeme z hlediska umístění a vzájemné vazby na stavbu rozdělit do čtyř typů: Vestavné skříně jsou zabudovány do výklenku stěny. Příslušný otvor tak zcela vyplňují a viditelnou se stává jen přední stěna (obr. 6 A). Přístavné skříně vyplňují pouze roh místnosti nebo se připojují k vestavné skříni a tvoří její konec. Dále tyto skříně můžeme rozlišit podle toho, ze které strany přiléhají, na pravé (obr. 6 B) a levé (obr. 6 C). Mají viditelnou přední stranu a jednu stranu boční. Používají se zejména v malých bytech, kde je snaha co nejméně zmenšit plochu místnosti. Volné skříně jsou pouze svojí zadní stěnou připojeny ke stěně místnosti, mají tedy viditelné oba boky a přední stranu (obr. 6 D). Takové skříně lze umísti kdekoliv v interiéru. Příčkové skříně rozdělují plně či částečně daný prostor. Často se jimi mění plošná dispozici bytu bez nutnosti zásahu do stavby (obr. 6 E, F, G). To se jeví jako výhodné v pronajatých bytech, příčkové skříně lze kdykoliv demontovat a uvést tak byt do původního stavu. [6] 14

Obr. 6 Vazba vestavěné skříně na stěnu

Pokud vestavěné skříně vyplňují celou plochu stěny místnosti, můžeme o nich mluvit jako o skříňových stěnách. Skříní většinou bývá prostor využit až ke stropu, takže se získá mnoho úložného prostoru na ploše poměrně malých půdorysných rozměrů. Připojením skříně k bočním stěnám nezůstávají žádné nevyužité zbytkové plochy nebo prachové kouty a mrtvé úhly. Vestavěné skříně nejčastěji stojí „před“ stěnou místnosti, mohou být ale i zabudované v nice nebo volně stojící s funkcí nenosné dělící stěny. V tomto případě klademe velký důraz na provedení zvukové izolace. [7]

Obr. 7 Skříň oddělující prostor koupelny

Rozdělení místnosti pomocí skříňové sestavy, tedy příčkové skříně, lze provést více způsoby. Velmi funkční je přístupnost z obou stran, dále se sestavy řeší jako „plné“ nebo více či méně transparentní. Tento případ se nejčastěji vyskytuje při oddělování kuchyně a jídelny, nebo jídelny od obývacího pokoje. Do vestavěných skříní může také zasahovat prvek průchozích dveří. Mohou být zabudovány tak, že v jednom případě přebírají stejný vzhled průčelí skříňové stěny a v druhém se od něj jasně a účelně oddělují. Zárubeň dveří musí splňovat požadavek na stabilní polohu a bezpečné kotvení. [7] 15

Při montáži vestavěných skříní je důležité zajistit především bezpečnou stabilitu skříně nejen v zavřené poloze, ale i při otevření funkčních částí jako jsou dveře a zásuvky. [7] Vzhled a členění průčelí se může u jednotlivých skříní výrazně lišit. Rozlišují se jednoduchá, nebo živá průčelí a výrazně vodorovně, nebo svisle členěná průčelí. [8]

Obr. 8 Členění průčelí skříně

4.3 Šatní niky Nika neboli výklenek je známa již od starověku. Jde o otvor ve zdi různé velikosti, většinou s rovnými stěnami a klenutým či rovným nadpražím. V takovém prostoru může být taktéž osazeno okno či dveře. Niku je velmi efektivní využít jako úložný prostor. Niky se

také

velmi

často

vyplňují

vestavěnými skříněmi. Mimo čelní stěnu je skříň ze všech stran ohraničena konstrukcí niky. Prostor vestavěné skříně je tedy předem určen, dotváří se pouze konstrukce a uzavření niky. Výhodou bývají nižší pořizovací náklady a od toho se odvíjející

cena,

možnost

vytvoření

nového

úložného prostoru. Nevýhodou pak může být právě

jasné

nepravidelnosti

omezení na

prostoru stěnách

nebo výklenků

nacházejících se ve starších objektech (nepřesné úhly, zvlnění).

Obr. 9 Šatní nika

16

Sahá-li nika a v ní vybudovaný úložný prostor až k zemi, použijeme posuvné dveře a celý prostor tak například v předsíni prakticky uzavřeme. Niku můžeme opatřit posuvnými kolejnicemi na zavěšení bund a kabátů, spodní část je vhodné vybavit menšími skříňkami na tašky a klobouky či botníkem. Ideální hloubka je 60 až 65 cm – parametry musí umožnit zavěšení zimních a kožešinových plášťů náročných na prostor. [14]

Obr. č. 10 Šatní nika

17

4.4 Vnitřní zařízení Vnitřní zařízení by mělo vždy odpovídat prostorovým nárokům na uložení jednotlivých druhů oděvů a počtu osob v domácnosti. Nejedná se však pouze o police a zásuvky, jak tomu bylo dříve. V současné době je na trhu dostupné kvalitní šatní vybavení skládající se z nejrůznějších prvků a systémů. [3] Výsuvné, sklopné či výklopné systémy usnadňují manipulaci s hluboko či vysoko uloženými předměty. Z hlediska hygieny jsou z důvodu provětrávání oděvů vhodné textilní a drátěné programy. Výrobci nabízí prvky na konkrétní druh ukládaného předmětu, například speciální věšák na kravaty, kalhoty, sukně, opasky apod. [3] Fišerová [2, s. 7] uvádí prvky, které pomohou maximálně účelně využít úložný prostor šatní skříně či komory: 

speciální ramínka



stabilní, výsuvné nebo sklopné šatní tyče



police, výsuvné police



zásuvky, dělené zásuvky



výsuvné, výklopné boxy či tyče na obuv



drátěné police a zásuvky



závěsné textilní nebo plastové boxy



samostatné šatní stojany



kontejnery, krabice



ostatní prvky (velký koš na prádlo, držák na žehlicí prkno…)

Obr. 11 Doplňky šatních skříní 18

4.5 Ukládání obuvi Obuv vyžaduje až 7% objemové kapacity ukládaných předmětů. Je tedy doporučováno vyhradit pro obuv samostatné úložné zařízení. Převážně se obuv ukládá do botníků u vstupu do bytu, tedy v předsíni. Je ale možné uložit čistou, sezónní, letní nebo společenskou obuv do spodních částí skříňových sestav umístěných v ložnici či samostatné šatně. Prostor pro uložení obuvi musí být odvětrávaný, nevhodné je uzavřené uložení, kdy nedochází k přirozenému vysychání. [9] Hloubka prostoru pro uložení obuvi se udává 350 mm, šířka pro uložení jednoho páru bot cca 200 – 250 mm. Pro vysoké dámské boty je nutno počítat s větší výškou - až 40 cm. Obvykle se počítá s 14 páry obuvi pro ženy, 12 pro muže a 8 páry pro děti. [9] Botník Podle dispozice můžeme pro ukládání obuvi zvolit úzký a vysoký botník či nízkou a dlouhou komodu. Komoda menší hloubky má oddělené přihrádky, do kterých se svisle ukládá obuv. Většinou je uzavřená výklopnou přední stranou. Pokud je komoda hlubší a obuv se do ní ukládá vodorovně, díky výšce kolem 400 mm může posloužit i jako lavice a zajistit tak pohodlné obouvání. [2]

Obr. 12 Botník s čalouněním

Obr. 13 Výklopný botník

19

Vysoký botník bývá vybaven plnými či drátěnými policemi, rošty nebo speciálními stojany pro obuv. Z důvodů úspory prostoru vznikly tzv. výklopné botníky se svislým ukládáním obuvi. Jejich hloubku tak lze snížit až na 170 mm. Nejen obuv, ale i místo pro její uložení může podléhat módním trendům. V současné době vzniká velké množství řešení ukládání obuvi, které se od toho klasického značně liší. Důraz je tedy kladen nejen na funkci, ale i na design.

Obr. 14, 15, 16 Alternativní řešení ukládání obuvi

20

5.

POTRAVINOVÉ KOMORY A SKŘÍNĚ Potravinová komora neboli „spižírna“ je místnost, která dříve patřila

k neodmyslitelným součástím vybavení domácnosti. V dnešní době se ale s oddělenou komorou téměř nesetkáme. Stala se tahle místnost v 21. století postradatelnou? Největší úpadek

potravinových

komor

byl

způsoben sídlištní panelovou výstavbou. Pouze některé takovéto byty měly spíž na chodbě,

ta

k ukládání

ovšem

nakonec

nebyla

potravin

vůbec

vhodná.

Neměla dobré větrání a teplota se shodovala s teplotou okolního prostředí. Potraviny se tedy hlavně z důvodu nedostatku prostoru začaly ukládat do různých

potravinových

skříní

a

chladicích prostorů lednic. Obr. 17 Potravinová komora

5.1 Potravinové komory Názory na potřebu oddělené spíže se tedy liší. U skupiny lidí převládá názor, že oddělené potravinové komory se opravdu stávají nedůležitými. Způsob života vede v současnosti k úpadku ve využití komory jako samostatného prostoru pro ukládání potravin. Tento jev je způsoben tím, že takový prostor domácnosti nepotřebují. Oproti minulým generacím současná generace nevyrábí kvanta nejrůznějších druhů zavařenin či kompotů, supermarkety nám poskytují veškeré potraviny 7 dní v týdnu. Není tedy třeba skladovat zeleninu a ovoce po celý rok a tento prostor zkrátka, z hlediska ukládání potravin, není pro co využít. [10] Ve srovnání s dřívějším vařením se připravují jednoduchá a rychlejší jídla. Do značné míry spižírny nahradily objemné chladničky s mrazáky. Také výrobci kuchyní tvrdí, že samostatnou místnost lze nahradit bez problémů potravinovou skříní. Dnes se ovšem obecně navrací k názoru, že klasická spižírna je nenahraditelná.

21

Je to stavebně oddělená chladná místnost, kde jsou potraviny uloženy ve stabilní skladovací teplotě. Ta je nižší než teplota pokojová, ale naopak vyšší, než je v chladicích zařízeních. Je dobře větraná a zabraňuje rychlému vzniku plesnivění. Oproti ledničce má velkou výhodu - potraviny v ní zůstávají v daných podmínkách bez potřeby drahé elektrické energie, navíc funguje i při výpadku proudu. V současné době sílí trend používání a vaření z čistých přírodních produktů, potravin bez pasterizace a celkově více se konzumuje ovoce a zelenina. [11] V takovém nepostradatelnou

případě součástí

je

spižírna

bytu.

Dalším

z argumentů je fakt, že ne všechny potraviny se dají uchovávat v chladničce či mrazničce (například tropické ovoce). Spižírnu dále ocení každý, kdo bydlí daleko od nákupních center a zásobuje se na delší čas.

Obr. 18 Spižírna 5.1.1 Rozměry a dispozice Potravinová komora se nejčastěji se nachází v bezprostřední blízkosti kuchyně, nebo je přístupná přímo z ní. Při umisťování potravinové komory či skříně je nejdůležitější dodržet dostatečnou vzdálenost od vytápění, sporáku či jakéhokoliv jiného zdroje tepla [4]. Kvůli udržení správné teploty by měly dveře spíže dobře těsnit shrnovací typy dveří jsou tedy nevhodné. V rodinných domech a větších bytech, kde je dostatek prostoru, je nejlepším řešením zřídit jednu příruční spíž přímo v kuchyni na nejčastěji používané potraviny, a k ní druhou, větší komoru na dlouhodobé uskladnění většího množství potravin, přičemž její vzdálenost od kuchyně může být i větší. Je dokonce lepší, aby takováto místnost nebyla přímo přístupná z kuchyně ale z navazující chodby, haly či předsíně. U rodinných domů se také velmi často místnost na skladování zásobních potravin zřizuje v suterénu [4]. Uvádí se, že minimální rozměry pro účelnou potravinovou komoru s dveřmi jsou 600 x 750 mm. 22

Základní rozměry při zřizování potravinové komory: -

mezi regály tvaru U nebo I by měla být minimální průchozí šířka 800 mm

-

z důvodu přehlednosti by hloubka polic neměla přesáhnout 400 mm

-

rozteč mezi policemi se odvodí z rozměrů košů, dóz, sklenic, kartonů, přepravek, plastových láhví atd.

-

poslední police by měla být ve výšce max. 1700 mm (bezpečný dosah)

5.1.2 Vnitřní zařízení Zařízení spížních komor se skládá buď z regálových systémů, které jsou pak doplněny o úložné boxy, police, zásobníky, koše, věšáky a háčky, nebo ze spížového nábytku vyrobeného na zakázku. Zásuvky a boxy mohou být otevřené, s dvířky, roletkou, posuvem, výkyvné atd. Uzavřené úložné prvky ale nejsou příliš vhodné, komplikují přehlednost uložených věcí a zabraňují dostatečnému větrání. [11]

Obr. 19 Drátěný koš

Obr. 20 Zásuvka s tlumičem

Obr. 21 Plastový koš

Používají se nejrůznější materiály – drátěné systémy, plast, dřevo, laminovaná MDF. Všeobecně ale platí, že nejlepší jsou materiály dobře omyvatelné jako např. folie, lamino, melamin. [16] Nejen v šatních skříních, ale i ve spižírnách je dobré dodržovat určitý systém ukládání věcí. Nejvýše u stropu se skladují ty věci, které se používají velmi zřídka (dortové a velikonoční formy, vánoční nádobí, pečicí formičky). Nízko nad podlahou v drátěných koších a přepravkách se ukládá kořenová zelenina, česnek, cibule a brambory. Tam zelenina dobře odvětrává, v koších se nedrží nečistoty a nedochází k plesnivění. Ve střední části pak ukládáme nejběžněji používané potraviny (cukr, sůl, mouka, těstoviny, luštěniny, olej atd.). [16]

23

Z důvodů nízké ale především stálé teploty může spíž posloužit i jako vhodné místo pro zřízení domácí vinotéky.

Obr. 22 Policové díly do spižírny

Obr. 23 Police na lahve

5.1.3 Zásady potravinové komory Aby takováto komora vyhovovala ve všech ohledech, je třeba dodržovat její specifika, dispozici, rozměry a vhodné vybavení. Dále je nutné zaměřit se na to, aby všechno bylo přehledné, vzdušné, dobře přístupné a lehce čistitelné. Ve spíži má být chladno, sucho a temno. Právě v takovém prostředí se skladuje široká škála potravin. Jak již bylo zmíněno, spíž musí být dobře větratelná (větrací okénko, světlík, mřížka, ventilace, větrák apod.). V místnosti nesmí být žádný zdroj tepla (mraznička, chladnička, topení). Orientována by měla být na východ či sever. Ideální teplota pro skladování největšího množství potravin se pak udává 7 – 10 °C. Nejen z důvodu udržení stále teploty, ale i z hlediska hygieny by měla být ve spíži na podlaze položena dlažba. I když se ve spíži svítí vždy jen malou chvíli, osvětlení musí být taktéž dobře zvolené – především by nemělo vydávat příliš tepla. Praktické je automatické rozsvěcení a zhasínání na čidlo při otevření a zavření dveří. [16] Potraviny by se měly chránit před případnými škůdci (potravinovými moly) či před jejich zkažením. Proto by se měly skladovat v dobře uzavíratelných dózách. Sáčky s rýží, těstovinami a jinými sypkými potravinami by měly být uzavřené pevnými skřipci. Dá se využít kompletních úložných systémů, které jsou již od výrobce vybavené dřevěnými či plastovými přihrádkami s boxy, dózami, kořenkami a jinými nádobami na potraviny. 24

Dále by žádný úložný prvek s potravinami neměl stát přímo na zemi. K potravinám do jedné malé

místnosti zásadně

nepatří chemikálie,

ředidla, barvy, laky a jiné agresivní výrobky. Do spíže tedy potravin a koření ukládáme maximálně kuchyňské náčiní, nádobí a spotřebiče, které se už do kuchyně nevešly (robot, remoska). [16]

Obr. 24 Konzolový systém

5.2 Potravinová skříň Velká část bytů bohužel zřízení samostatné spížní komory z důvodu nedostatku místa neumožňuje. Ukládání potravin se pak řeší pomocí potravinové skříně, která se stává součástí kuchyňské sestavy. Její velikost se volí nejen podle vymezeného prostoru, ale i podle počtu lidí, kteří v bytě bydlí. Vyrábějí se různé tvary - úzké, široké, hluboké i vysoké. Opět se nesmí zapomenout na větrání pomocí ventilačních otvorů. Existuje řada nejrůznějších systémů, které se liší způsobem otvírání (jedno- i dvoukřídlové), řazením úložných košů a zásuvek,

kapacitou

i

typem

použitého

materiálu (například drátěné koše či plastové zásobníky). Police můžou být pevné i výsuvné. Vnitřní prostor bývá hojně členěn, předchází se tak posouvání a padání uložených předmětů. Výška a rozteč vnitřních prvků je opět dána výškou obalů. Jsou také systémy, kde je část polic připevněná na dvířkách skříňky a část uvnitř. Při zavírání pak do sebe police zapadají. [16]

Obr. 25 Potravinová skříň

25

Velmi praktické řešení nabízí soklové zásuvky, které využívají i nízký prostor v nejspodnější části úložného prvku. Zde je vhodné uskladnit bezpečně uzavřené potraviny, například konzervy či zavařeniny. Nejmodernější potravinové skříně jsou vybaveny složitějšími výsuvy a otočnými karusely, dále pak nejrůznějšími vyklápěcími, zpomalovacími a nehlučnými mechanismy. [16] Takto nákladně vybavená skříň představuje poměrně náročnou investici. Velká část skříní navíc nenabízí prostor pro uložení těžkých a objemných předmětů, jako je například balení vod v PET lahvích. Moderní spížní skříně sice nabízejí pohodlné a praktické způsoby ukládání potravin, jen málokdy ale ve větším bytě či domě kvalitně nahradí veškeré přednosti a výhody dobře větrané a prostorné spíže. [4]

5.3 „Americká“ potravinová skříň Posledním, netradičním typem řešení ukládání potravin můžou být takzvané nábytkově oddělené „americké“ potravinové skříně. Jedná se o kombinaci předchozích dvou typů ukládání. Od klasické potravinové komory přebírá výhody samostatného odděleného prostoru, není ale součástí stavby, proto jde bez problémů vybudovat dodatečně. S potravinovou skříní má společnou estetickou funkci - její plášť a uzavírání je řešeno pomocí stejného materiálu, jako zbytek kuchyňské sestavy.

Obr. 26 Potravinová skříň 26

Může být například obdélníkového půdorysu a plynule přecházet z kuchyňské sestavy (viz obr. 25), či vyplnit hůře dostupný roh místnosti a maximálně tak tento prostor využít.

Obr. 27 Rohová varianta

Výhody: -

dostatečná kapacita pro ukládání velkého množství potravin

-

malá půdorysná plocha - menší prostorová náročnost

-

snadný pohyb člověka, přehlednost

-

při vyřešení odvětrávání nižší skladovací teplota

-

možnost ukládání velkých a hmotných předmětů na zemi, jako je například přepravka s nápoji (nepřekáží zde sokl jako u klasické potravinové skříně) Vnitřní vybavení takovéto potravinové skříně je velmi variabilní, můžeme si

vybrat z nejrůznějších způsobů, stejně jako u klasické potravinové komory (viz str. 18, kapitola 4.4 Vnitřní zařízení).

27

6.

KOMORY A SKŘÍNĚ NA OSTATNÍ PŘEDMĚTY (TECHNICKÉ KOMORY) V každé domácnosti se nachází předměty, které jsou primárně spojené s chodem

domácnosti, avšak používají se pouze příležitostně, a proto se neukládají přímo v obytných místnostech. Velmi často se jedná o věci nestandardních tvarů či většího objemu. K udržení pořádku a určitého systému uskladnění nesourodých předmětů pak slouží zvláštní místnosti - samostatné oddělené komory (při nedostatku prostoru speciální oddělené skříně). [11] Vstup do takové komory by neměl být z obytného prostoru, ale z komunikační zóny bytu. Nejčastějším řešením je tedy její návaznost na předsíň. Obvykle vybavení komor zahrnuje různé regálové systémy, nástěnné police, věšáky, boxy, krabice či kontejnery. Dá se uplatnit i zavěšování předmětů pomocí speciálních háků přímo na stěnu (viz obr. 28). Nejčastějším vybavením jsou však stále police hluboké 400 mm. [11]

Obr. 28 Zavěšení kola na speciální hák

Obvykle je do komory potřeba ukládat úklidové potřeby (vysavač, žehlicí prkno, mop, smeták, sušák na prádlo), sportovní potřeby (kolo, lyže, snowboard, tenisové rakety, golfové hole), sezónní předměty (spací pytle, kufry, stany), předměty zájmových aktivit a podobně. Všechny tyto předměty mají různé rozměry a následně se pak liší požadavky na úložný prostor. Výčet vybraných předmětů v závislosti na hloubce úložného prostoru je patrný z tabulky 1.

28

Tab. 1 Hloubka úložných prostor podle druhu ukládaných předmětů HLOUBKA PROSTORU OBUV

do 300 mm vycházková, společenská, domácí

400 - 500 mm pánská obuv, pohorky

SEZONNÍ PŘEDMĚTY

spací pytle, kempingové náčiní

batohy, karimatky, košíky

PŘEDMĚTY PRO PROVOZ DOMÁCNOSTI

čisticí prostředky, utěrky

kbelík, smeták, žehlicí prkno

běžky, SPORTOVNÍ POTŘEBY míč, tenisové rakety lyžařské/snowboardové boty

600 mm lyžařské boty, brusle kufry, cestovní tašky, stany sušák na pádlo, vysavač, krabice s nářadím lyže, snowboard

Aby komora odpovídala alespoň částečně k uložení předmětů jmenovaných výše, měla by být její velikost minimálně 3 m2. [11] Musí se zajistit dostatečné větrání komory, není-li možnost větrat přirozeně oknem, musí být opatřena alespoň nepřímým větráním – vzduchotechnikou. Osvětlení postačí umělé. [9] Klasická komora není primárně určená pro ukládání potravin, proto je v ní na rozdíl od potravinové komory teplota podobná okolnímu prostředí bytu, i když nemá své vlastní topení. Také je zde možné skladovat věci, které nejsou vhodné pro přímý kontakt s potravinami, jako např. některé druhy čisticích prostředků. Dále lze v komorách schovat technické vybavení bytu (závěsné kotle, centrála elektronického vybavení apod.), či některé domácí spotřebiče jako je pračka a sušička. [11]

Obr. 29 Technická komora se spotřebiči 29

Pokud dispozice bytu a nedostatečný prostor neumožňuje ukládání ostatních předmětů do speciální komory, zbývá na ně prostor pouze ve skříních. Nejlepší je vyhradit si vždy jednu skříň pro jeden druh činnosti. Vzniká tak oddělený prostor například pro sportovní potřeby; přikrývky a ložní prádlo; objemné předměty, nádoby a vázy; úklidové předměty a prostředky atd. Jejich vnitřní vybavení se nejčastěji řeší pevnými policemi, zásuvkami či speciálním drátěným programem.

Obr. 30 Komora s dřevěnými regály

Obr. 31 Skříň na úklidové prostředky

30

7.

PROSTOR POD SCHODY Vstupní prostor je nedílnou součástí veškerých bytů a domů a zároveň je filtrem

mezi vnějším prostředím a vnitřními obytnými prostory. Otevřené schodiště vedoucí z přízemí do prvního patra je jeho funkční součástí a je typické pro spoustu rodinných domů a mezonetových bytů. Problematickou partií se stává prostor pod výstupem schodišťového ramene. Může se jednat až o několik čtverečních metrů plochy. Zůstává mnohdy nevyužitý nebo se může stát nepřehledným skladištěm nejrůznějších předmětů,

jako

jsou

například úklidové pomůcky, kola, nářadí a podobně. Přitom i zde se nabízí nesčetně možností, jak toto místo prakticky přeměnit například pomocí

vestavěného

nábytku

na

potřebný úložný prostor. [14] Obr. 32 Prostor pod schodištěm

7.1 Rozměry a dispozice V bytové a občanské výstavbě se obvykle navrhují „běžná“ schodiště s průměrným sklonem 30° (rozsah 25-35°). Do podkrovních prostor někdy schodiště dosahují strmosti až 45°. Šířka schodišťového ramene je obvykle 800 mm, výška jednoho stupně v rozmezí 140 – 185 mm a šířka stupně 260 – 350 mm. [6] Schodiště lze rozdělit z několika hledisek: -

podle funkce se dělí na hlavní, vedlejší, vyrovnávací a nouzová

-

ramena mohou být přímá, zakřivená, smíšená či točitá

-

dle konstrukce s plně či oboustranně podporovanými stupni, konzolovitě vetknutými či zvláštními stupni

-

použitý materiál může být kámen, cihla, sklo, beton, dřevo, ocel či jejich kombinace [9]

31

Schodiště se nejčastěji nachází ve vstupní části obytného prostoru, tedy v přízemí. Je ale mnoho dalších možností umístění. Je-li dům podsklepen, schodiště často začíná již v suterénu. Schodiště ale také může začínat až v centrální části prostoru, například ve společenské zóně interiéru, jeho vybavení se potom mírně liší.

Obr. 33 Využití prostoru pod točitým schodištěm

Obr. 34 „Otevřená“ komora v suterénu

7.2 Způsoby řešení Samostatná místnost Jedním z řešení prostoru pod schody je vybudování samostatné místnosti (šatna, komora, spíž či toaleta) již při plánování projektu domu. Ta lze ale realizovat pouze v některých případech, převážně u dostatečně velkého, přímočarého jednoramenného schodiště, které nabízí především dostatek bezpečné výšky pro pohyb člověka. [2]

Obr. 35 Vinotéka

Obr. 36 Potravinová komora 32

Otevřený prostor V mnohých domech se využití tohoto prostoru řeší dodatečně, navíc je schodiště často křivočaré či točité. Zabírá sice méně půdorysné plochy, prostor pod ním je ale dosti omezený. Je nutné zvážit význam a polohu schodiště i jeho konstrukční vhodnost pro instalaci úložných prostor. Musí se klást důraz na správnou ergonomii vybavení, při pohybu nesmí dojít k úrazu hlavy (člověk se zde často pohybuje alespoň mírně ohnutý). Obr. 37 Otevřený prostor pod schody

7.3 Nábytkové vybavení Prostor pod schodištěm je specifický a možnosti jeho vybavení se vždy odvíjí od daného půdorysu, tvaru, výšky, provedení a umístění schodiště. Ve vstupní hale se odkládají donesené předměty, svrchní oblečení, čepice, rukavice, probíhá zde přezouvání do domácí obuvi, a právě na tyto činnosti lze prostor pod schody využít. Vybavení se obvykle skládá ze systému věšáků a polic na oděvy, klíče a jiné nezbytnosti, úložného prostoru na obuv, sedacího prvku a někdy i větší úložné skříně. Prostor pod schodištěm umístěným ve společenské části interiéru lze využít zcela jiným způsobem. Může zde vzniknout velká knihovna, bar, vinotéka nebo relaxační či pracovní kout. [2]

Obr. 38 Předsíňový nábytek pod schodištěm 33

Vestavěné skříně Na míru vyrobené vestavěné skříně jsou momentálně nejrozšířenějším úložným prvkem do předem připraveného prostoru. Jsou vhodné k vyplnění veškerých nik, zákoutí či jinak omezených prostorů, jakým je i prostor pod schodištěm. Pod stupni umístěnými ve vyšší poloze lze zbudovat plnohodnotný šatník, snížené místo je pak možné vybavit drátěným systémem či různými boxy. Viditelným prvkem vestavěné skříně je pouze její přední strana, vzniká tak jednoduchý, čistý a kompaktní úložný systém. [2]

Obr. 39 Vestavěná skříň pod schodištěm

Zásuvky Zásuvkové systémy jsou velmi vhodným vybavením prostoru pod schodištěm. Jejich jednoduchým vysunutím je možné se pohodlně dostat k celé hloubce obsahu. Z důvodu konstrukce neposkytují tak velkorysý jednotný prostor jako jiné typy řešení, avšak jsou dobře přístupné a pro uložení drobných předmětů tedy optimální volbou. Jednou z nevýhod je však horší údržba.

Obr. 40 Zásuvky pod schodištěm 34

Jedinečným řešením právě u zásuvek je využití prostoru v pohledové straně schodiště, kdy se zásuvky stávají součástí jednotlivých stupňů.

Obr. 41 Zásuvky jako součást stupňů

Výsuvné kontejnery Systém výjezdných kontejnerů či boxů se podobá souboru zásuvek. Velkou výhodou kontejnerů je však jednodušší konstrukce a snadná údržba. Jednoduše s nimi lze vyjet a kompletně je očistit zároveň s prostorem a podlahou za nimi. Nevýhodou tohoto systému je pak potřeba velmi široké manipulační plochy vedle schodiště k plnému vysunutí kontejnerů pro jejich úklid či případné vyjmutí. [14]

Obr. 42 Výsuvné kontejnery

Obr. 43 Výsuvné kontejnery se soklem

35

Police Jedná se o velmi oblíbený prvek při zařizování interiérů, police vynikají jednoduchým tvarem, barevností i použitými materiály. Většinou jsou variabilní, skladebné a mají velmi lehkou konstrukci. Ukládají se na ně solitérní doplňky, větší předměty nebo košíky a krabice na drobnosti.

Nevýhodou policových systémů je

vysoká prašnost a časově náročná údržba. Někdy se proto policové systémy uzavírají například pomocí otočných dveří či jiným druhem zakrytí. [2]

Obr. 44 Systém polic pod schody

Obr. 45 Uzavřené police

36

8.

PROSTOR POD ŠIKMÝMI STĚNAMI Cílem konstrukčního řešení úložného prvku v podkroví je dosáhnout

maximálního využití úložného prostoru a minimalizovat omezování manipulačního prostoru před ním. Dají se tak účelně zařídit obtížně využitelné prostory s nízkou podchodnou výškou u zešikmených stěn.

8.1 Problematika půdní vestavby Klasická šikmá sedlová střecha je typickým způsobem zastřešovnání v mírném podnebí. Prostor pod ní byl v minulosti používán nejčastěji jako skladovací plocha pro zemědělské produkty na venkově, a ve městech na uskladňování nejrůznějších nepotřebných předmětů a věšení prádla. [12] Podkroví a prostor pod šikmými stěnami se tedy pro obývání začaly užívat až v nedávné době. Bylo to způsobeno vysokými cenami nemovitostí ve městech, a tak vznikla potřeba využít každý volný metr obytné plochy k bydlení. [2] Pro správnou funkci podkrovních místností je třeba zabezpečit veškeré konstrukční úpravy střešního pláště a staticky zajistit krov a stropní konstrukci. Střešní plášť musí zajistit dostatečnou tepelnou a vlhkostní izolaci. Stěny v podkroví jsou obestavovány nábytkem, tudíž musí mít optimální vlastnosti z hlediska difuze vodních par a musí být zajištěno odvětrávání nadměrné vlhkosti. [2]

Obr. 46 Schéma půdní vestavby 37

8.2 Rozměry a dispozice Dle normy ČSN 73 4301 (viz str. 54, kapitola 9.6 Normy) lze stanovit základní pravidla ergonomie při zařizování podkroví: -

minimální konstrukční výška 900 mm

-

maximální výška spodní hrany střešního okna 1100 mm

-

minimální výška započitatelná do obytné plochy místnosti 1300 mm

-

rozhledová výška ve stoje 1600 mm

-

optimální výška ukládání předmětů vestoje 700 – 1700 mm

-

maximální výška úložných prostor dosažitelná rukou 1900 mm

-

minimální světlá výška nezešikmených stěn 2300 mm Při zařizování podkroví nábytkem mohou nastat problémy s šikmými stěnami a

vyčnívajícími nosnými prvky. Standardní nábytek totiž nesplňuje kritéria a většinou se špatně vpravuje do specifické situace podkrovního bytu. Ideálním řešením je nábytek vyrobený na míru – maximálně využije vyhrazený prostor, podřídí se jeho geometrii a překážkou nejsou ani atypické prvky stavby. [3] Úložný prostor lze v podkroví získat v místech svislých stěn (nadezdívky) nebo ve štítu.

8.3 Prostor pod šikmou stěnou V místě nadezdívky se využívá i část sešikmení nad pozednicí, kde lze umístit po délce nadezdívky vestavěný nábytek na míru s posuvnými dveřmi. Vestavěné skříňky do výšky 1300 mm se díky obtížnější dostupnosti používají zejména k ukládání méně používaných předmětů. Může zde například vzniknout místo pro ložní prádlo, šanony s úředními dokumenty či otevřená knihovna. V takovémto prostoru vzníká velká využitelná hloubka, pro zvýšení komfortu obsluhy vhodně

se

tyto

skříňky dají

vybavit

zásuvkami

s plným výsuvem, které usnadní přístup k uloženým předmětům. [3]

Obr. 47 Úložný prostor pod šikmou stěnou 38

U

zešikmené

stěny

se

dá

zařídit

i

plnohodnotná vestavěná šatní skříň. Měla by sahat maximálně do výšky 1900 mm, optimálně pak 1700 mm. Při dodržení těchto výšek jsou skříně pohodlně přístupné a lze je vybavit skladebným vnitřním zařízením šaten. Velká hloubka zajistí dostatečné provětrávání oděvů. Do spodní části je vhodné opět umístit zásuvky s plným výsuvem s atypickou hloubkou až 1000 mm. [3] Obr. 48 Šatní skříň v šikmině

Další z možností, jak maximálně využít šikmou stěnu, je skrýt do úložného nábytku pod ní kompletní lůžko, které se přes den nepoužívá. Při zasunutí lůžka a uzavření porostoru vzniká „falešná“ čelní plocha vizuálně stejná jako u zbytku opravdových skříněk či zásuvů.

Obr. 49 Půdorys – vysunuté lůžko

Obr. 50, 51 Schéma výsuvu lůžka

39

Pokud je v podkroví dostatek prostoru, lze toho využít pro vybudování oddělené komory. Šatní komora může fungovat jako hygienický filtr před vstupem do ložnice, nebo jako zázemí za ní. Pokud se v podkroví nachází kuchyňský prostor, je možné v návaznosti na něj vybudovat potravinovou či technickou komoru.

Obr. 52 Šatní komora

Obr. 53 Potravinová komora

8.4 Prostor ve štítu Při vybavení štítu lze volit mezi mnoha nejrůznějšími variantami. Jedním z řešení je štítový regál. Tento dominantní, prostorný regál (viz obr. 54) neslouží pouze k ukládání knih a nejrůznějších předmětů. Použitím čalouněných prvků na dolní předsazené části se zásuvkami lze tento regál využít také k sezení či krátkému odpočinku. Velký prostor je pak ještě ozvláštněn pruhy v různých barevných odstínech. [13]

Obr. 54 Policový regál ve štítu

40

Předsunutím regálu mimo štít může dojít k optickému rozdělení prostoru podkroví.

Obr. 55 Nábytková dělící stěna

Dalším velmi častým řešením je vestavěná štítová šatní skříň. Skříně se stávají přirozenou součástí místnosti a nabízí maximální využití úložných prostor.

Obr. 56 Šikmá vestavěná skříň

Obr. 57 Vyplnění štítu vestavěnou skříní

41

9.

VÝCHODISKA PRO TVORBU ÚLOŽNÉHO PROSTORU

9.1 Ergonomie „Ergonomie je vědecká disciplína, která respektuje člověka při všech jeho činnostech – je to nauka o vzájemném působení mezi člověkem a jeho pracovním i životním prostředím.“ [14, s. 15]. Vychází ze specifických možností člověka, respektuje jeho rozměry, hmotnost, možnosti jeho pohybů i dosahů. Její uplatňování by mělo vést k optimálnímu rozměrovému řešení nejen bytu, ale i všech jeho součástí, vybavení a nábytku. Smyslem je tedy myšlenka, že člověk se nemá přizpůsobovat dispozici bytu, tvaru a umístění nábytku, ale právě naopak. Východiskem pro praktické využití ergonomie jsou základní rozměry stojícího muže a ženy.

Obr. 58 Základní rozměry muže a ženy

Z hlediska ergonomie (pohodlného pohybu a manipulace s předměty) je ve vztahu člověka a úložného nábytku důležité výškové umístění polic a zásuvek. Při nesprávné manipulaci s předměty může docházet k negativnímu vlivu na pohybový systém člověka. Může dojít především k poškození svalů, vazů, páteře a kloubů. [14] „Podle námahy, kterou ukládání a manipulace vyžaduje, jsou stanovena tři pásma dosahů: 

pásmo snadno dosažitelné bez ohnutí nebo pokleknutí a bez vystoupení na plochu vyšší než podlaha.

 pásmo snadno dosažitelné bez ohnutí nebo pokleknutí  pásmo dosažitelné pouze při postavení na plochu situovanou výše než podlaha“ [9, s. 81] 42

Základem pro stanovení byla ženská populace. Na následujících obrázcích (59 - 62) jsou uvedeny základní parametry člověka průměrné velikosti, které by mohly být vodítkem pro navrhování úložných prostor v bytě.

Obr. 59 Dosah ženy průměrné výšky

Obr. 60 Dosah muže průměrné výšky

Obr. 61 Požadavky na prostor kolem úložných prvků

Obr. 62 Požadavky na prostor v podkroví

43

9.2 Rozměry úložných prostor 9.2.1 Šířka Šířka úložného prostoru obecně je určena druhem a množstvím ukládaných předmětů. Dále se řídí skladebností a vytvářením určitých modulů. U šatny se šířka odvíjí od počtu zavěšovaných oděvů. Na šatní ramínko se počítá se šířkou 30 mm [2]. Pro jednu osobu se pak šířka úložného prostoru pro zavěšení oblečení na klasickou šatní tyč pohybuje mezi 1500 mm až 1800 mm. U výsuvného věšáku se udává šířka min. 560 mm. [1] Délka police ovlivňuje šířku skříně z hlediska statiky. Při běžné tloušťce police 18 mm z dřevotřískové desky se délka ustálila na rozměru 800 mm. Tento rozměr vyhovuje především z hlediska únosnosti, ale i výrobně a účelově. Vedle základního modulu se pak užívají jeho podíly 750, 600, 500, 450, 400, 300, 250 a 200 mm. [11]

9.2.2 Výška Základním nárokem na výšku úložného prostoru a jeho vybavení je snadná dostupnost ukládaných předmětů a účelné umístění dle frekvence jejich používání. Důležité jsou dosahy a výška horizontu člověka. Po výšce je prostor většinou dělen pomocí flexibilních, výškově nastavitelných polic pro předměty ukládané naplocho. Velké množství předmětů, především oděvů, je ale nutno ukládat ve vertikální poloze. [11] Ve výšce očí se zařizují police na předměty denní potřeby a oblečení (svetry a košile). Optimální výška je 600 – 1600 mm. Níže se nacházejí zásuvky, většinou do výšky 1,3 m od země. Jsou určené pro prádlo, opasky, doplňky a další drobné předměty. Police v dolní části jsou vhodné také pro obuv a těžké předměty. Pro sezónní oblečení, zavazadla a ostatní méně užívané předměty je dobré ponechat prostor v nejvyšší části (dosažitelné rukou do 1900 mm, od 1900 mm až po strop dostupné pomocí schůdků či žebříku). Tyč, na které budou zavěšena šatní ramínka, musí vycházet ze vzdálenosti dosahu ruky, maximálně pak 2,1 m. [4]

44

Obvyklé parametry šatního prostoru: -

výška úložného prostoru (výška šatní tyče) min. 140 cm (dlouhé šaty)

-

výška šatní tyče pro saka a krátké obleky min. 90 cm

-

vzdálenost osy tyče od vodorovného dílce min. 5 cm

-

výška ukládacího prostoru police nad tyčí min. 17 cm

Orientační výšky potřebné pro uložení oblečení: -

košile nebo saka 850 mm

-

kalhoty 700 mm

-

kalhoty na celou výšku 1300 mm

-

kabáty 1250 – 1450 mm

-

dlouhé šaty 1450 - 1600 mm

-

výška zásuvek 100 - 150 mm

-

výškové rozpětí polic 250 - 350 mm [3]

9.2.3 Hloubka Mnoho předmětů má danou určitou hloubku, ta je potom charakteristická pro navrhování prostoru. Oděvy, které se věší na ramínka, vyžadují hloubku 600 mm, minimální požadovaná hloubka je 560 mm. Pokud je hloubka skříně pouze 450 mm, umisťuje se tyč kolmo na čelo skříně a vzniká tak výsuvný věšák, který vyjímání šatů usnadňuje. Standardní hloubka polic u šatních skříní je taktéž 600 mm - vyplývá z prostorových nároků svrchních oděvů. [2] Ostatní úložné prvky mají obvykle hloubku 300 – 500 mm.

45

Obr. 63 Prostorové požadavky na vybrané předměty

Obr. 64 Prostorové požadavky na oděvy 46

9.3 Otevírání dveří úložných prvků 9.3.1 Otočné křídlové dveře Klasické křídlové dveře jsou nejstarším, ale zatím stále používaným způsobem otevírání. Nachází se nejčastěji na solitérních skříních a menších nábytkových sestavách.

Mezi výhody křídlových dveří patří jejich cena – osazují se běžnými

nábytkovými závěsy. Dále pak přístupnost celého prostoru najednou. Poslední dobou jsou však na ústupu z důvodu vysokých nároků na prostor před skříní. Celé dveřní křídlo se musí bezproblémově otevírat a ponechat ještě dostatek místa na průchod kolem otevřené skříně. Dřívější skříně navíc byly osazeny uzavíracím kováním se zámkem a klasickým klíčem. Ten ale vystupuje z profilu skříně a není bezpečný. [16]

Obr. 65 Schéma otevírání

Obr. 66 Křídlové dveře

Dveřní křídlo se otevírá pomocí různých typů úchytek. Vyrábí se kovové, dřevěné, plastové pryžové apod. Mohou být našroubované nebo zapuštěné. Důležité je klást důraz na estetiku – citlivě zvolit vhodnou barvu, tvar a správné umístění. Dotváří celkový vzhledu nábytku.

Obr. 67 Různé druhy úchytek

47

9.3.2 Posuvné dveře V současnosti je to nejpoužívanější způsob otevírání vestavěných skříní. Posuvných systémů je velké množství, obvykle obsahují horní nosnou a dolní vodící kolejnici, liší se pak technickými detaily. Dveře se na kolečkách posunují téměř bezhlučně, avšak dovolují otevřít pouze část prostoru skříně - vedlejší modul zůstává vždy skrytý. To patří mezi jejich největší nevýhodu. Mezi výhody patří zejména minimální nároky na vnější prostor před skříní, lehký chod dveří a velké množství systémů kování. U systému posuvných dveří se nepoužívají klasické úchytky, otevírají se pomocí zapuštěných úchytek nebo otevíracích lišt. [16]

Obr. 68 Schéma otevírání

Obr. 69 Posuvné dveře

In Line Systémy V dnešní době jsou hlavně z důvodu úspory prostoru posuvné dveře nejžádanějším typem otevírání. Díky posuvnému systému kování

In

Line

se

tak

vyřeší

problém

s posouváním křídel. Křídlo u tohoto systému kování nejdříve vyjede dopředu a pak se odsouvá před sousední křídlo. Po zavření všech částí skříně se křídla zasunou do jedné roviny s konstrukcí - nepředstupují jedno před druhé. Další

výhodou

je

možnost

libovolného

zaměňování pozice křídel. Mezi nevýhody patří složité kování a vyšší pořizovací cena. Obr. 70 In Line systém 48

9.3.3 Skládací dveře Jde o skládací „harmonikové“ dveře, které jsou v půlce vertikálně rozdělené na dvě části. Potřebný vnější prostor před skříní dokáží oproti křídlovým dveřím snížit více jak o polovinu. Další výhodou je umožnění přístupu do téměř celého prostoru skříně naráz (90-95%). Mezi jejich nevýhodu patří složitější kování. [16]

Obr. 71 Schéma otevírání

Obr. 72 Skládací dveře

9.3.4 Předsuvné dveře Tento systém otevírání dveří je na českém trhu poměrně nový. Funguje na podobném principu jako otevírání dveřních křídel u tramvajových vozů. Při otevírání se dveře otáčí kolem svislé osy, v krajní pozici jsou pak rovnoběžně se skříní. Při zavření skříně jsou dveře uloženy v jedné rovině, stejně jako v případě dveří u In Line systému. Dveřní křídlo uzavírané tímto způsobem může sloužit nejen k uzavírání úložných částí skříně, ale může uzavírat průchod do místnosti oddělené právě příčkovou skříní.

Obr. 73 Schéma otevírání

49

Obr. 74 Ukázka použití předsuvných dveří

9.3.5 Rolety a závěsy Rolety jsou velmi praktickým způsobem uzavírání úložného prostoru. Mezi výhody patří minimální nároky na vnější prostor před skříní, mezi nevýhody pak náročnější kování. V současné době trh nabízí např. kovové, plastové či skleněné rolety velmi jednoduchého použití a zajímavého designu. Závěsy také nezabírají žádný prostor před skříní, z hlediska hygieny jsou ale méně praktické. V závěsu se zadržuje prach, hůře se čistí a kvůli neúplné těsnosti se pak prach šíří i do vnitřního prostoru skříně. [16]

Obr. 75 Roletový systém uzavírání

Obr. 76 Uzavírání pomocí textilu 50

9.4 Materiály Výběr materiálu na viditelné i skryté části úložných systémů má výrazný vliv na celkový charakter interiéru. Masivní dřevo je nejstarším materiálem pro výrobu nábytku a úložných prvků všech typů. V současnosti je nahrazováno dýhovanými či laminovanými dřevotřískovými a dřevovláknitými deskami. [3] Při výběru materiálu je nutné rozlišit, na kterou část úložného systému bude používán. Na boky, dna a police se nejčastěji používají levnější deskové materiály. Na přední, pohledový materiál je z důvodu estetického působení vhodné použít masivní, či lakované a foliované materiály. [12]

9.4.1 Deskové materiály vyrobené z masivního dřeva Do této skupiny je možné zařadit spárovky, které jsou nejstarším konstrukčním materiálem na výrobu plošných nábytkových dílců. Vznikají slepením úzkých přířezů z jehličnatého nebo listnatého řeziva po šířce. Jednotlivé přířezy jsou spojovány „na tupo“, na ozub či na pero a drážku. Protože jsou vyrobené pouhým slepením rostlého dřeva, zachovávají si v plném rozsahu všechny jeho kladné vlastnosti, hlavně pevnost a pružnost. Mezi negativní vlastnosti patří změna rozměrů a tvaru při výrazných výkyvech vlhkosti. Z tohoto důvodu a z důvodu velké spotřeby kvalitního dřeva se v dnešní době používají jen málo. [12]

9.4.2 Desky na bázi přírodního dřeva - překližované materiály Překližky jsou velkoplošné konstrukční desky a vznikají slepením dýhových sesazenek vrstvených do kříže (směr vláken sousedících vrstev je kolmý). Z důvodu pravidla zachování symetrie mají vždy lichý počet vrstev. Truhlářské překližky se nejčastěji vyrábí z loupaných dýh jehličnatých a listnatých dřevin. Jsou používány na záda skříní, dna zásuvek, police apod. Na viditelných plochách je nutné zadýhování okrasnou dýhou, na skrytých plochách alespoň úprava povrchu oboustranným broušením. [15] Laťovky se vyrábí oboustranným překlížením laťovkového středu dýhami. Podle konstrukce se dělí na laťovky s lepeným a nelepeným středem. V nábytkářském

51

průmyslu se používají především kvůli své vyšší pevnosti a tvarové stabilitě. Používají se pro výrobu korpusů skříněk, dveří, zásuvek a vestavěného nábytku. [15] Materiál podobný laťovce představují Bio desky. Jsou to překližované desky z rostlého dřeva, na laťovkovém středu však mají místo dýh nalepené tenké lamely o tloušťce 5 - 8 mm. Mezi přednosti patří vysoká tvarová a rozměrová stabilita, kvalitní povrch a možnost snadného opracování. V nábytkářském průmyslu se používají především na dětský nábytek. [15] Voštinové desky se skládají ze tří částí. Obvodový rám je tvořen ze smrkového dřeva či dřevotřískových přířezů. Výplň může být z papírových či kartonových voštin, a plášť pak z překližky či aglomerované desky. Používají se jako lehké dílce pro výrobu korpusů skříňového nábytku a při výrobě dveří. Pro optimální uchycení kování a zlepšení mechanických vlastností se tyto desky doplňují výztuhami. [15]

9.4.3 Deskové aglomerované materiály Jsou to materiály, které se vyrábí spojením dřevních a jiných lignocelulózových částic do plošných či tvarových výlisků. Mezi jejich výhody patří nízké nároky na kvalitu vstupní suroviny, homogenní struktura bez vad, široký sortiment, možnost lepení a spojování klasickými spojovacími prostředky či vhodnost pro různé povrchové úpravy. Hlavními představiteli aglomerovaných materiálů jsou dřevotřískové a dřevovláknité desky. [15] Dřevotřískové desky (DTD) se vyrábí slepením dřevních (nebo jiných) částic a jejich slisováním za tepla. Podle způsobu výroby je dělíme na plošně lisované, lisované válci a výtlačně lisované, které lze ještě dále rozdělit na výtlačně lisované plné či vylehčené otvory. Vyrábějí se v tloušťkách 4 - 70 mm. Rozměr běžného formátu je 2750 x 2070 (1830) mm. Ve výrobě nábytku se DTD dokončují dýhováním, foliováním či laminováním. Uplatňují se na nosné části výrobků, police i čela zásuvek. Mezi nevýhody patří horší mechanická odolnost proti ohybu. [15] Dřevovláknité desky (DVD) jsou vyrobené z rozvlákněné dřevní hmoty. Tloušťka je 1,5 mm a větší. Spojení zplstnatělých vláken uvnitř desky je způsobeno vlastní lepivostí nebo použitím syntetické pryskyřice. U způsobu výroby se dále rozlišuje mokrý či suchý postup. Dle hustoty se DVD dělí na tvrdé, polotvrdé a měkké. 52

V nábytkovém průmyslu se nejvíce uplatňují polotvrdé dřevovláknité desky (MDF) díky jejich homogenní struktuře a snadnému profilování ploch a hran. [15]

9.5 Osvětlení úložných prostor Přirozené světlo se i ve dne v úložných prostorách nachází málokdy, a proto se tyto místnosti osvětlují umělým osvětlením. Pro osvětlení celé místnosti (šatní či technické komory) se používá centrální bílé dobře rozptýlené světlo. Nemělo by zkreslovat tvary, barvy a vrhat ostré stíny či zastiňovat prostor ve skříni člověkem stojícím před ní [4]. Může být realizováno pomocí vestavěných, přisazených, závěsných svítidel nebo svítidly umístěnými na konzole na přední hraně skříně. Pro lepší komfort osvětlení se používají vnitřní doplňkové zdroje. Připevňují se bodově či lineárně na nosnou konstrukci policové sestavy, na spodní plochy vodorovných dílců nebo přímo na šatní tyči (viz obr. 77). U vnitřního osvětlení se musí dbát na bezpečnou instalaci, zdroje se totiž dotýkají hořlavých podkladů. Je taktéž nutné vybírat zdroje s menším vývinem tepla.

Obr. 77 Osvětlení úložných prostor

Typ světelného zdroje lze rozdělit na žárovková a zářivková svítidla. Výjimkou však není osvětlení na bázi bodových či plošných světlovodů, neonů, LED (svítivých diod), či fluorescenčních pásů, panelů či kabelů. Liší se různou intenzitou a vlastnostmi vytvořeného světla [16]

53

9.6 Normy Při navrhování bytového prostředí, nábytku a zkoušení nábytku se respektují technické a bezpečnostní požadavky a základní ustanovení specifikované technickými normami, které se zaobírají bytovou a nábytkovou problematikou.

Tab. 2 Technické normy ČSN 91 0001

Dřevěný nábytek – Technické požadavky, 2007

ČSN 91 0100

Nábytek – Bezpečnostní požadavky, 2006

ČSN 91 0102

Nábytek – Povrchová úprava dřevěného nábytku – Technické požadavky, 2006

ČSN 91 0226

Nábytek. Zkoušení skříňového nábytku, 1985

ČSN 91 0401

Nábytek. Skříňový nábytek. Technické požadavky, 1986

ČSN 91 0412

Úložný nábytek – Technické požadavky, 1992

ČSN 73 4301

Obytné budovy, 2009

ČSN 73 4130

Schodiště a šikmé rampy – Základní požadavky, 2010

54

10. NÁVRH ZAŘÍZENÍ DANÉHO PROSTORU Z poznatků získaných z předchozích kapitol a rešerše je možné realizovat návrh vnitřního zařízení úložných prostor v místnosti komora dle dané půdorysné dispozice. Daný prostor byl zadán k vybavení rozličnými předměty, které se nachází v každé domácnosti. Jedná se o sezónní oděvy, obuv, sportovní potřeby, kempingové potřeby a ostatní předměty pro provoz domácnosti. Místnost se nachází v přízemí bytového domu. Vchod do komory je z předsíně bytu, půdorysná plocha je poměrně malá – 2,74 m2. Celý prostor je uzavřen posuvnými dveřmi. Na podlaze je položená dlažba a po celém obvodu je sokl vysoký 50 mm. Rozměry prostoru určeného k realizaci jsou znázorněny na obr. 78.

Obr. 78 Dispozice místnosti komora

Zákazníkem je čtyřčlenná rodina, která byt koupila a provedla jeho celkovou rekonstrukci. Požadavkem zadavatelů je vybavit daný prostor jednoduše, prakticky a zároveň poskytnout dostatek úložné plochy. Konkrétní požadavky: 

prostor pro uložení min. 20 párů obuvi



prostor pro uložení lyží a snowboardu



zachování šatní tyče 55

Na základě konzultací byl zpracován návrh, který je popsán níže. Z důvodu požadavku nižších nákladů se upustilo od vybavení kompletním vestavěným nábytkem se složitým kováním. Tím, že je prostor od předsíně neprůhledně oddělen posuvnými dveřmi, není zapotřebí jednotlivé úložné prvky uzavírat. Návrh interiéru šatny a jeho řešení vychází především z rozměrů a množství ukládaných předmětů. Dále zohledňuje ergonomii a dbá na technologické požadavky a bezpečnost zařizovacích prvků dle norem. Prostor není z hlediska potřeby ukládání objemných věcí právě dostačující. Při zachování minimální šířky pro pohyb osoby zbývá na jedné ze stran pouze 350 mm. Zadavatelé jsou si toho vědomi, a proto souhlasili s uložením cestovních tašek a kufrů do police, která je ve výšce pro stojícího osobu nedostupná. Jedná se ale o sezónní předměty, které se využívají pouze několikrát do roka. Prostor je navíc přístupný pomocí malého žebříku, který je do této komory taktéž potřeba uschovat.

10.1 Stávající zařízení Stávající zařízení komory se skládá z polic a systému šatních tyčí (viz obr. 79)

Obr. 79 Stávající zařízení

56

Šatní tyče mají průměr 30 mm a jsou upevněny pomocí kruhového nosiče. Spolu jsou propojeny pomocí speciálního úchopného prvku (viz obr. 82). Horní police sahá přes celou šířku stěny, je podepřena svislou tyčí a na koncích uchycena pomocí úhlových nosičů polic. Dolní police je předělená na dva dílce, ve středu jsou tyto dílce podporovány pomocí nosného elementu „navlečeného“ na svislé tyči.

Obr. 81 Vizualizace komory

Obr. 80 Nosný element pro police

Obr. 82 Spojení šatních tyčí

10.2 Vlastní návrh a varianty řešení Do prostoru komory je umístěn systém polic a šatní tyče, botník a kovový konzolový systém (obr. 83). Toto řešení splňuje požadavky zákazníků, využije daný prostor a zaručuje snadný přístup a maximální přehled o uložených věcech.

Pravá strana viz obr. 83 (pravá stěna z pohledu od dveří) Těsně pod strop jsou upevněny dvě kovové nástěnné lišty a na ně namontováno šest konzol. Dále je zde umístěn botník s šesti policemi. 57

Levá strana viz obr. 83 (levá stěna z pohledu od dveří) Levá strana je řešena pomocí dvou variant. První varianta řešení ponechává stávající systém vodorovné a svislé šatní tyče, dochází pouze k dispozičním změnám a přidání police. Druhá varianta se již od původního liší více. Dochází k odstranění svislé tyče, mění se dimenze i počty polic. Prostor je více členěn a uzpůsoben na ukládání konkrétních předmětů, zejména pak úklidových. Z důvodu zamezení styku oděvů a omítky zdi je navíc v obou případech tento prostor doplněn o obklady stěn.

Obr. 83 Schéma komory - půdorys

Součástí čelní stěny komory je nika, která bude též využita k ukládání předmětů. Její členění by bylo zbytečné, bude tedy pouze na dno položena deska z důvodu lepší údržby. Své místo zde najdou kempingové potřeby (stan, spacáky) a sportovní potřeby. Stejně jako horní police je nika přístupná pomocí žebříku, který je uložen vedle botníku.

Obr. 84 Příklad ukládaných předmětů v nice

58

10.2.1 Pravá strana Konzolový systém Jde o flexibilní kovový systém skládající se z nástěnných lišt, konzol a polic. V daném návrhu je systém z důvodu ukládaných předmětů (lyže, snowboard, popř. střešní nosič na automobil) ponechán bez polic. V případě potřeby (například změny ukládaných předmětů) jde kdykoliv police dokoupit a snadno přidělat. S konzolami lze jednoduše hýbat a lze je nastavit do 6 různých výškových poloh. Závěsné lišty jsou ke zdi připevněny pomocí hmoždinek a vrutů.

Obr. 85 Konzola a nástěnná lišta

Výhodou tohoto systému je snadná montáž a flexibilita. Rozvržení konzol lze velmi snadno a rychle měnit podle aktuálních potřeb, a to i bez použití nářadí. Dvě závěsné lišty jsou připevněny těsně pod strop. Jejich délka je 1000 mm a rozteč 750 mm. Zvolené konzoly jsou dlouhé 370 mm. Dle potřeby je možné je zaměnit za délky 170, 270 či 470 mm. Rozmístění a příklad využití tohoto systému je patrný z obr. 86. Botník Botník je řešen jako otevřený a jeho dimenze vyhovují požadavku na množství ukládané obuvi. Vnitřní členění pomocí polic je navrženo tak, aby odpovídalo nejrůznějším druhům obuvi. Horní, užší patro může sloužit k uložení domácí obuvi, další patra umožní ukládání i vyšších bot, jako je například turistická nebo dámská zimní obuv. Police jsou nastavitelné po výšce, lze s nimi dle potřeby pohybovat. Botník je celý umístěn do zvýšené polohy (300 mm nad podlahu) z důvodu snadnějšího úklidu podlahy. Navíc zákazníci nemusí ukládat mokré boty přímo do

59

botníku, ale odloží je pod botník na dlažbu, případně rohožku. Výška botníku je 1300 mm, šířka 1150 mm a hloubka 350 mm.

Obr. 86 Pravá strana – příklad ukládaných předmětů

10.2.2 Levá strana Varianta A Tato varianta je finančně méně náročná. Zachovává stávající systém vodorovné a svislé šatní tyče. Svislá tyč je posunuta z původní vzdálenosti 815 mm do vzdálenosti 600 mm a odděluje vodorovnou tyč na věšení dlouhých (kabát, kožich) a krátkých svršků (bunda, sako). Přidáním nosného elementu a další police vzniká oddělený prostor například pro uložení tašky, klobouku, deštníku či krabice na drobnosti. Horní police slouží k uložení sezónních předmětů a je dostupná pomocí žebříku. Dále jsou přidány obklady stěn. 60

Obr. 87 Levá strana – Varianta A

Typ tohoto vybavení zákazníkům vyhovuje z hlediska ukládání oděvů ale prostor pro ukládání předmětů na provoz domácnosti zbývá pouze pod dolní policí. Někde také stále zůstávají nevyužitá „hluchá“ místa – například velká vzdálenost 200 mm mezi horní policí a vodorovnou šatní tyčí.

Varianta B Druhá varianta zařízení levé strany komory je od původního stavu značně odlišná. Hlavní změnou je zkrácení vodorovné šatní tyče, odstranění svislé tyče a vznik oddělených částí na jednotlivé předměty. Důvodem těchto změn je především hledisko hygieny. Jelikož majitelé v jedné komoře ukládají oděvy, kufry i předměty spojené s úklidem domácnosti, byla původní varianta nevyhovující. Doplněním prostoru o obklady stěn a jejich spojením s dolní a horní policí dochází ke zpevnění celé konstrukce. Horní police zůstává ve výšce 2050 mm, její tloušťková dimenze je zvětšena na 25 mm a slouží stejně jako u předchozí varianty 61

k ukládání sezónních a větších sportovních potřeb. Právě díky podpoře rozměrné police pomocí obkladů stěn ze tří stran je možné odstranit původní svislou tyč. Toto řešení dále nabízí oddělený prostor pro předměty spojené s chodem domácnosti jako je mop, smeták, lopatka. V samostatné vysoké polici s háčky budou prakticky uklizené, ale majitelům zůstanou stále po ruce. Další dvě oddělené police slouží k uložení tašek, boxů, menších sportovních potřeb, krabic na drobnosti či jiných doplňků. Prostor pro ukládání oděvů je taktéž samostatně oddělen. Je tu dostatek prostoru pro dlouhé pláště a naopak místo pod kratšími bundami a kabáty je zde využito lépe než v předchozích variantách. Varianta B, dispozice, rozměry a příklad využití tohoto řešení je patrný z obr. 88

Obr. 88 Levá strana - Varianta B

62

10.3 Vyhodnocení

Obr. 89 Schéma – finální návrh Mezi hlavní požadavky majitelů patřilo zachování šatní tyče, vytvoření botníku alespoň pro 20 párů obuvi a místa pro uložení lyží a snowboardu. Tyto požadavky návrh (viz obr. 89) dodržuje zvolením vybavení pomocí nástěnného konzolového systému, botníku a systému polic a šatní tyče. Majitelům by mělo dané řešení vyhovovat a poskytovat pohodlí při budoucím užívání této místnosti. Obložení a úložné prvky v komoře jsou vyrobeny z materiálu DTD-L dezén javor. Tento dezén je dostatečně světlý na to, aby opticky nezmenšoval malou místnost a působil čistě a vzdušně. Materiál Konzolový systém:

ohýbaný plech s povrchovou úpravou chrom

Šatní tyče:

hliník, povrchová úprava chrom

Nosné elementy:

ocel, povrchová úprava chrom

Deskové materiály:

police DTD-L 18 mm; půdy a dna DTD-L 25 mm; olepení hran: ABS hrana

Použité kování:

dřevěné kolíky, vruty, hmoždinky, čípkové a úhlové nosiče polic.

63

V daném prostoru lze samozřejmě navrhnout i další varianty řešení, ve kterých by bylo možné prostor využít i jinak. Prezentovaný návrh volí právě ty varianty řešení, které dobře slouží k ukládání konkrétních předmětů majitelů a odpovídají jejich předem zadaným požadavkům.

10.4 Vizualizace

Obr. 90 Půdorys

Obr. 91 Nika 64

Obr. 92 Pravá strana

Obr. 93: Levá strana - Varianta A

Obr. 94: Levá strana - Varianta B 65

11. DISKUZE Práce zpracovává problematiku návrhu řešení vnitřního vybavení místnosti komora v rekonstruovaném bytě. Základním cílem bylo vytvořit návrh tak, aby vybavení poskytovalo majitelům funkčnost, maximální využití úložného prostoru v závislosti na ukládaných věcech, vyhovělo tak všem jejich požadavkům a dobře sloužilo při budoucím používání. Komora je řešena pro čtyřčlennou rodinu. V návrhu řešení jejího vnitřního vybavení se vycházelo nejen z požadavku majitelů, ale také z východisek pro tvorbu úložných prostor zpracovaných v teoretické části. Prostor byl navržen tak, aby splňoval určité zásady ukládání. Příkladem může být odpovídající dimenze botníku pro ukládání obuvi čtyřčlenné rodiny, oddělení prostoru na úklidové předměty od prostor, kde se ukládají oděvy, či poloha šatní tyče ve výšce odpovídající dosahu ruky člověka. Do prostoru komory je umístěn botník s šesti policemi, který zajistí dostatek místa pro uložení až 25 párů obuvi. Nad ním jsou těsně pod stropem upevněny dvě kovové nástěnné lišty, na které je namontováno šest konzol. Tento systém slouží k ukládání lyží, snowboardu či střešního nosiče na auto, a proto je ponechán bez polic. Druhá strana komory je řešena pomocí dvou variant. První varianta řešení zachovává původní systém vodorovné a svislé šatní tyče, dochází zde ke změnám uspořádání a přidání police. Druhá varianta je více odlišná, dochází k odstranění svislé tyče, mění se dimenze i počty polic. Prostor je více členěn a uzpůsoben na ukládání konkrétních předmětů, zejména pak úklidových. Z důvodu zamezení styku oděvů a omítky zdi je navíc v obou případech prostor doplněn o obklady stěn. Nábytkové vybavení na obou stranách komory je umístěno do zvýšené polohy nad podlahu, a to z důvodu zajištění údržby prostoru. Obložení a nábytkové vybavení v komoře je vyrobeno z materiálu DTD laminovaná, dezén javor. Tento světlý dezén působí vzdušně, čistě a opticky nezmenšuje malý prostor. Materiál navíc disponuje vysokou odolností, snadnou údržbou, a přijatelnou cenou. Navržené řešení splňuje požadavky zákazníků, funkčně využívá daný prostor a zaručuje snadný přístup a maximální přehled o uložených věcech.

66

12. ZÁVĚR Cílem bakalářské práce byl návrh vnitřního zařízení úložného prostoru v místnosti zvané komora dle zadané půdorysné dispozice a požadavků majitelů bytu. Při vlastním řešení bylo vycházeno z poznatků, které byly zpracovány v teoretické části bakalářské práce. Ta se zaměřila na funkční a praktické využití nejen samostatných oddělených místností určených primárně k ukládání předmětů, ale i často opomíjených míst v bytě, jako je například prostor omezený schodišťovým ramenem nebo šikmou střechou. Snahou praktické části bylo vytvořit vhodné zařízení interiéru komory tak, aby odpovídalo požadavkům majitelů, zohledňovalo podmínky ergonomie, dbalo na technologické požadavky a bezpečnost zařizovacích prvků dle norem a v neposlední řadě aby odpovídalo rozměrům a pomohlo maximalizovat množství ukládaných předmětů. Mezi hlavními požadavky majitelů bylo zachování šatní tyče, vytvoření dostatečného prostoru pro ukládání minimálně 20 párů obuvi a místa pro uložení lyží a snowboardu. To vše při dodržení nižších pořizovacích nákladů. Požadavky majitelů byly dodrženy díky zvolenému vybavení pomocí nástěnného konzolového systému, botníku a systému polic a šatní tyče. Majitelům dané řešení mělo poskytnout komfort při budoucím užívání této místnosti, a pružně reagovat na případné změny ve skladbě ukládaných věcí. Autorka práce se domnívá, že její návrh řešení interiérového zařízení komory splňuje nároky kladené na tvorbu úložných prostor a především splňuje požadavky majitelů. Je si jista, že majitelé budou s návrhem spokojeni a po realizaci návrhu jim bude tato místnost dobře sloužit a zaručí komfort při budoucím užívání.

67

13. SUMMARY Bachelor thesis describes author’s own design of interior storage space furnishing in storeroom. It applies the general knowledge from the first theoretical part. It focuses on the functional and practical use not only of separate storage rooms, also of overlooked places such as limited space by the stairs or sloping roof. The thesis deals with ergonomics, proportions, range of stored items and actual trends etc. This results in the practical part in specific design of interior furnishing in storeroom. The design was made by demonstrative schemes and 3D visualizations. The suggested solution meets the customer´s requirements, uses functionally storeroom space and guarantees easy entry and maximum overview of stored things.

68

14. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1]

KANICKÁ, L, HOLOUŠ, Z. Nábytek: typologie, základy tvorby. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 159 s.

[2]

COFFRANT, F. Vestavěné skříně a úložné prostory. 1. vyd. Čestlice: Rebo, 2008, 71 s.

[3]

FIŠEROVÁ, H. Úložné prostory. 1. vyd. Brno: ERA group s.r.o., 2006. 106 s.

[4]

VINÁRČIKOVÁ, J. Současný obytný interiér. 1. vyd. Bratislava: JAGA, 2005. 239 s.

[5]

ŘEZNÍČKOVÁ, A., MAŇÁK, H. Moderní bydlení: materiály a technické vybavení současného interiéru. 1. vyd. Bratislava: Jaga group, 2002, 223 s.

[6]

HÁJEK, V. Pozemní stavitelství III pro 3. ročník SPŠ stavebních. 3., upr. vyd. Praha: Sobotáles, 2004, 327 s.

[7]

NUTSCH, W. Konstrukce v interiéru: vnitřní dveře, dřevěná obložení, vestavěné skříně. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 446 s.

[8]

NUTSCH, W. Konstrukce nábytku: nábytek a zabudované skříně. 2., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2012, 406 s.

[9]

BRUNECKÝ, P., ŠVANCARA, F. Interiér - člověk a nábytek. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1995, 280 s.

[10] MEJZLÍKOVÁ, K. Úložné prostory v bytovém interiéru. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, 2010, 56 s. [11] HÁLA, B. Interiér: tvorba obytného prostoru. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 149 s. [12] TOMÍČKOVÁ, V., TOMÍČEK, P. Úložné prostory v bytě a rodinném domě. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 107 s. [13] VAŠUT, J. Úložné prostory: nábytek do rohů, šikmin a podobně. České vyd. 1. Praha 2012, 63 s. [14] GILBERTOVÁ, S. Ergonomie: Optimalizace lidské činnosti. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, 239 s. [15] MUZIKÁŘ, Z. Materiály II: pro UO Truhlář. Vyd. 1. Praha: Informatorium, 2008, 175 s.

69

[16] Internetové zdroje HANÁK: VESTAVĚNÉ SKŘÍNĚ A ŠATNY NA MÍRU [online]. [cit.2013-0213]. Dostupné z: ‹http://www.hanak-skrine.cz/› WOODFACE [online]. [cit. 2013-02-13]. Dostupné z:‹http://www.woodface.cz/› INSPIRE YOUR HOME [online]. [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: ‹http://inspireyourroom.blogspot.cz/› DŮM A ZAHRADA [online]. [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: ‹http://www.dumazahrada.cz/› BYDLET.CZ [online]. [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: ‹http://www.bydlet.cz/› LIVING.CZ - VŠE O BYDLENÍ [online]. [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: ‹http://www.living.cz/› VŠE O NÁBYTKU [online]. [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://typologie-nabytku.blogspot.cz/

70

15. SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK BRUNECKÝ, P., ŠVANCARA F. Interiér - člověk a nábytek. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1995, 280 s. Obr. 2: ‹http://cms.tvujdum.cz/userdata/images/47980satnahuelsta5.jpg› [cit. 2013-02-13] Obr. 3: ‹http://www. hanak-skrine.cz/›[cit. 2013-02-13] Obr. 4: FIŠEROVÁ, H. Úložné prostory 1. vyd. Brno: ERA group. s.r.o. 2006. 106 s. Obr. 5: ‹http://www. woodface.cz/› [cit. 2013-02-13] Obr. 6: HÁJEK, V. Pozemní stavitelství III pro 3. ročník SPŠ stavebních 3., upr. vyd., V Sobotáles vyd. 2. Praha: Sobotáles, 2004, 327 s. Obr. 7: ‹http://www.jninterier.cz/vestavene-skrine/img/vestavena_skrin_1.jpg› [cit. 2013-02-13] Obr. 8: NUTSCH, W. Konstrukce nábytku: nábytek a zabudované skříně. 2., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2012, 406 s. Převzato a upraveno Obr. 9: ‹http://g-ec2.apartmenttherapy.com/3664140/bigcolor100812-8_rect540.jpg› [cit. 2013-02-13] Obr. 10: ‹http://inspireyourroom.blogspot.cz/›[cit. 2013-02-14] Obr. 11: ‹http://www.jninterier.cz/vestavene-skrine/doplnky/›[cit. 2013-02-14] Obr. 12: ‹http://www.indiamart.com/pepperfry/shoe-rack.html›[cit. 2013-02-14] Obr. 13: ‹http://www.ikea.com/PIAimages/0129931_PE284043_S3.JPG› [cit. 2013-02-14] Obr. 14: ‹http://mocoloco.com/archives/003756.php/›[cit. 2013-02-14] Obr. 15: ‹http://style-files.com/images/shoerack500x464.jpg›[cit. 2013-02-14] Obr. 16: ‹http://www.keanmiles.com/Wall-Mounted-Nest-Shoe-Rack.html› [cit. 2013-02-13] Obr. 17: ‹http://www.laminalt-parketta-melegburkolas.hu/images/blog/spajz.jpg› [cit. 2013-02-14] Obr. 18: ‹http://www.tomcali.com/wp-content/uploads/2013/02/Organization-SmallKitchen-Pantry-Cabinets-Ideas.jpg›[cit. 2013-02-13] Obr. 19: ‹http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/90106790/›[cit. 2013-02-14] Obr. 20: ‹http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/70086689/›[cit. 2013-02-14] Obr. 21: ‹http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/categories/departments/small_storage/ 10550/›[cit. 2013-02-14] Obr. 22: ‹http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/categories/departments/secondarystorage/ 16200/› [cit. 2013-02-14] Obr. 23: ‹http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/30069762/›[cit. 2013-02-14] Obr. 24: ‹http://www.svet-bydleni.cz/Files/2007/spiz03.jpg›[cit. 2013-02-14] Obr. 25: ‹http://www.kuchynejensen.cz/images/topprodukt/5_l.jpg›[cit. 2013-02-14] Obr. 26, 27: Archiv Maniac Interier Obr. 28: ‹http://www.living.cz/uploads/thumbs/750x/gallery/old_gallery_14/2/ 13295.jpg› [cit. 2013-03-02] Obr. 1:

71

Obr. 29: ‹http://cms.tvujdum.cz/userdata/images/33039vprackaumisteni.jpg› [cit. 2013-03-02] Obr. 30: ‹http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/categories/departments/small_storage/› [cit. 2013-03-02] Obr. 31: ‹http://www.obydleni.cz/foto/clanky/thmb_1158_9358_2.jpg› [cit. 2013-02-03] Obr. 32: ‹http://inspireyourroom.blogspot.cz/›[cit. 2013-02-03] Obr. 33: Archiv Maniac Interier Obr. 34: ‹http://homeliving.701pages.com/articles/storage-room-168.html› [cit. 2013-03-02] Obr. 35: ‹http://richmondremodel.com/custom-built-ins/wine-room-under-stairs/› [cit. 2013-03-02] Obr. 36: ‹http://www.elementsystem.cz/user/upload/Reference_CZ/Komora_pod_ schody_ Chrudim.JPG›[cit. 2013-03-02] Obr. 37: ‹http://daz2-cz.imag3box.net/photos/2012/08/06/34162-prostor-pod-schody10.jpg›[cit. 2013-03-02] Obr. 38: ‹http://daz2-cz.imag3box.net/photos/2012/08/06/22-34167-prostor-podschody-11_1.jpg›[cit. 2013-03-02] Obr. 39: ‹http://www.komandor.cz/podkrovi/›[cit. 2013-03-02] Obr. 40: ‹http://www.modaastyl.cz/lux/Gallery1/Architektura/schody/schody_4.jpg› [cit. 2013-03-02] Obr. 41: ‹http://www.svet-bydleni.cz/Files/FckGallery/maly_loft_jpda%20(4).jpg› [cit. 2013-03-02] Obr. 42: ‹http://daz2-cz.imag3box.net/photos/2013/03/21/17-36035-nezvykle-ulozneprostory-4_1_1_1.jpg›[cit. 2013-03-02] Obr. 43: ‹http://i.nere.cz/assets/attachments1/60432/original/ulozne-prostory-podschody_ATT0002112.jpg?1347898669›[cit. 2013-03-02] Obr. 44: ‹http://smallhouseinteriors.blogspot.cz/2011_05_01_archive.html› [cit. 2013-03-02] Obr. 45: ‹http://daz2-cz.imag3box.net/photos/2012/08/06/34171-prostor-pod-schody16.jpg› [cit. 2013-03-02] Obr. 46: FIŠEROVÁ, H. Úložné prostory 1. vyd. Brno: ERA group. s.r.o. 2006. 106 s. Převzato a upraveno Obr. 47: ‹http://www.woodface.cz/sortiment/skrine/sikme-skrine-podkrovi/› [cit. 2013-03-13] Obr. 48: ‹http://www.indeco.cz/skrine-na-miru/Podkrovi›[cit. 2013-03-13] Obr. 49-51: ‹http://inspireyourroom.blogspot.cz/2012/10/space-saving-thanks-tobuilt.html›[cit. 2013-03-13] Obr. 52: ‹http://www.dumazahrada.cz/bydleni/interiery/2004/10/7/bydlime-vpodkrovi/›[cit. 2013-03-13] Obr. 53: Archiv Maniac Interier Obr. 54: VAŠUT, J. Úložné prostory: nábytek do rohů, šikmin a podobně. České vyd. 1. Praha 2012, 63 s. Obr. 55: ‹http://www.hornbach.cz/›[cit. 2013-03-13] 72

Obr. 56,57: ‹http://www.woodface.cz/sortiment/skrine/sikme-skrine-podkrovi/› [cit. 2013-03-13] Obr. 58-62: GILBERTOVÁ, S. Ergonomie: Optimalizace lidské činnosti. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, 239 s. Obr. 63: FIŠEROVÁ, H. Úložné prostory 1. vyd. Brno: ERA group. s.r.o. 2006. 106 s. Převzato a upraveno Obr. 64: TOMÍČKOVÁ, V., TOMÍČEK P. Úložné prostory v bytě a rodinném domě. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 107 s. Obr. 65: Vlastní archiv Obr. 66: ‹http://www.woodface.cz/sortiment/skrine/moznosti-otevirani-dveri/› [cit. 2013-03-13] Obr. 67: ‹http://obchod.interierstudio.sk/domain/interierstudio/files/kapitola-i-n/1strana/uchyty-madla.jpg›[cit. 2013-03-13] Obr. 68: Vlastní archiv Obr. 69: ‹http://www.woodface.cz/sortiment/skrine/moznosti-otevirani-dveri/› [cit. 2013-03-13] Obr. 70: ‹http://dc432.4shared.com/doc/Z49pYIvE/preview006.png›[cit. 2013-03-13] Obr. 71: Vlastní archiv Obr. 72: ‹http://www.woodface.cz/sortiment/skrine/moznosti-otevirani-dveri/› [cit. 2013-03-13] Obr. 73: Vlastní archiv Obr. 74: ‹http://www.interluebke.com/customize/image/product/40S/schrank/slide /40S_01120.jpg›[cit. 2013-03-13] Obr. 75: ‹http://www.rehau.com/CZ_cs/design-pro-nabytek/Roletove_systemy_/› [cit. 2013-03-13] Obr. 76: ‹http://www.pleatfarm.com/2010/10/08/aris-textile-cabinets-bymoritzschmid/›[cit. 2013-03-13] Obr. 77: ‹http://www.hettich.com/fileadmin/content/mediathek/magicnews_hft_2010_cz.pdf›[cit. 2013-03-13] Obr. 78,78: Vlastní archiv Obr. 80: ‹http://www.mat-nabytkove-kovani.cz/drateny-program-vybaveni-saten-c26›[cit. 2013-03-13] Obr. 81-94: Vlastní archiv

Tab. 1:

Tab. 2:

Hloubka úložných prostor podle druhu ukládaných předmětů FIŠEROVÁ, H. Úložné prostory. 1. vyd. Brno: ERA group. s.r.o. 2006. 106 s. Převzato a upraveno Technické normy TECHNOR [online]. [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.technickenormy-csn.cz/

73