Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení

BYDLENÍ 60. LET A JEHO VLIV NA SOUČASNOST Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

doc. Ing. arch. Ludvika Kanická, CSc.

Lenka Jálová Brno 2013

PROHLÁŠENÍ O AUTORSTVÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Bydlení 60. let a jeho vliv na současnost zpracovala sama a uvedla jsem všechny dostupné prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne 10. května 2013

……………………………. Lenka Jálová

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí své bakalářské práce, paní doc. Ing. arch. Ludvice Kanické, CSc., za její odborné vedení, vstřícný přístup a mnohé cenné a přínosné připomínky. Poděkování také patří paní Ing. Elišce Máchové za odborné konzultace, obrovskou ochotu a především její drahocenný čas. Ráda bych také poděkovala všem, kteří přispěli ke vzniku této práce, za jejich trpělivost a ochotu poradit.

ABSTRAKT Autor práce: Lenka Jálová Název bakalářské práce: Bydlení 60. let a jeho vliv na současnost Práce si dává za cíl poukázat na význačnost období 60. let v bydlení a designu nábytku jak v minulosti, tak i v současné nábytkové tvorbě. Popisuje politickou a hospodářskou situaci období i proměny životního stylu. Dále se práce zabývá rozdíly mezi veřejným a obytným interiérem a popisuje důležitost přítomnosti československé expozice na EXPO 58 i samotný nábytek z československé a světové produkce. Součástí práce je vlastní hodnocení vlivu tohoto období na současnost a ideový návrh nábytkového objektu obsahující znaky šedesátých let. Klíčová slova: 60. léta, bydlení, ČSSR, design, EXPO 58, interiér, materiál, nábytek

ABSTRACT Author’s name: Lenka Jálová Title of bachelor thesis: The housing in the 60s and its influence on the present The work sets a goal to highlight the significance of the 60s in housing and design of furniture both in past and present furniture production. It describes political and economic situation and changes of lifestyle. The work deals with differences between public and residential interior, furniture of Czechoslovak and world production and then the importance of Czechoslovakia exposition at the EXPO 58. The work also includes own assessment of the impact of this period to present and a design containing elements of the Sixties. Key words: 60s, housing, Czechoslovak Socialist Republic, design, EXPO 58, interior, material, furniture

OBSAH 1

ÚVOD ....................................................................................................................... 8

2

CÍL PRÁCE ............................................................................................................. 9

3

METODIKA .......................................................................................................... 10

4

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA BYDLENÍ .................................................... 11

5

CHARAKTERISTIKA SLEDOVANÉHO OBDOBÍ VE SVĚTĚ ................... 12 5.1

Situace v západním světě ................................................................................. 12

5.2

Situace ve východním bloku ............................................................................ 14

5.3

Situace v ČSSR ................................................................................................ 15

5.3.1

Politická situace ........................................................................................ 15

5.3.2

Společnost a životní styl ........................................................................... 15

5.3.3

Bydlení ...................................................................................................... 17

5.3.4

Vývoj socialistického nábytkářského průmyslu ....................................... 18

5.3.4.1. 5.3.5 6

7

Materiály a technologie v ČSSR ....................................................... 18

Socialistický obchod s nábytkem .............................................................. 20

INTERIÉR 60. LET .............................................................................................. 21 6.1

Obytný interiér ................................................................................................. 21

6.2

Veřejný interiér ................................................................................................ 23

DESIGN 60. LET ................................................................................................... 26 7.1

EXPO 58 .......................................................................................................... 26

7.1.1

Československá expozice ......................................................................... 27

7.1.1.1. 7.1.2

Přesun pavilonu po ukončení výstavy ............................................... 29

Bruselský styl ............................................................................................ 30

7.2

Charakteristika nábytku v ČSSR...................................................................... 32

7.3

Charakteristika nábytku v dalších zemích........................................................ 34

7.3.1

Německý design ........................................................................................ 35

7.3.2

Italský design ............................................................................................ 36

7.3.3

Skandinávský design................................................................................. 39

8

VLIV SLEDOVANÉHO OBDOBÍ NA SOUČASNOST ................................... 41 8.1

Znaky 60. let v současnosti .............................................................................. 41

8.2

Retrospektivní výstavy ..................................................................................... 41

8.3

Současná nábytkářská tvorba ........................................................................... 43

8.3.1 8.4 9

IMM Cologne 2013 .................................................................................. 44

Vliv designu 60. let v současném bytovém interiéru ....................................... 46

VLASTNÍ IDEOVÝ NÁVRH ............................................................................... 47 9.1

Inspirace ........................................................................................................... 47

9.2

Vlastní návrh .................................................................................................... 48

9.2.1

Materiály a konstrukce.............................................................................. 48

9.2.2

Stolek Pablo .............................................................................................. 49

10 DISKUSE................................................................................................................ 50 11 ZÁVĚR ................................................................................................................... 53 12 SUMMARY ............................................................................................................ 54 13 POUŽITÁ LITERATURA ................................................................................... 55 14 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................... 57 15 PŘÍLOHY .............................................................................................................. 62

1 ÚVOD 60. léta dvacátého století, také s oblibou označována jako léta „zlatá“ nebo „báječná“, jsou obecně považována za dobu vědeckotechnického pokroku. Ve světě se uskutečňovaly první lety do vesmíru a docházelo k obrovskému rozvoji průmyslu, s čímž bylo spojené i ustupování klasické řemeslné výroby. Tato

dekáda

přinesla

nové

materiály,

technologie,

utopické

projekty

i experimentální výstavbu bytů. Prostory k bydlení se zmenšovaly a tomu se muselo podřídit i samotné vybavení bytu. Současně výroba nábytku následovala technický pokrok a díky plastům a novým technologiím jejich zpracování často vznikalo nové tvarování nábytku. Z hlediska designu v ČSSR je toto období považováno jako zřejmě nejšťastnější z celého 20. století. Po obrovském úspěchu československé expozice na Světové výstavě EXPO 58 musela tehdejší vláda věnovat větší pozornost výtvarným otázkám. To bylo výrazným impulsem nového stylu. Tento styl měl vliv na architekturu, design i samotné bydlení šedesátých let.

8

2 CÍL PRÁCE Cílem práce je zmapovat období 60. let v bydlení a nábytkovém designu jak v ČSSR, tak i v Evropě, a vytvořit objektivní pohled na tento časový úsek historie. Práce chce především zdůraznit nadčasovost tohoto období v nábytkářském průmyslu, kdy jeho vlivy lze sledovat i na současné nábytkářské tvorbě. Práce má čtenáři přiblížit dobové souvislosti a návrháře, kteří zapříčinili, že je toto období z hlediska designu velmi často zmiňováno. Především se ale k němu současní autoři i nadále opakovaně vrací ve svých retrospektivních návrzích, a proto jeho vliv můžeme i dnes nacházet všude okolo nás. Práce má mimo jiné zhodnotit, do jaké míry byla tato léta opravdu „báječná“ a do jaké míry je toto spojení ovlivněno tehdejší generační optikou.

9

3 METODIKA Teoretická část práce je vytvořena částečně formou rešerše, tedy ověřováním faktů pomocí literatury. Zdroje (knihy, periodika, skripta, internetové články, diplomové práce) jsou použity jak dobové, tak i současné. Analýzou zjištěných informací je vytvořen syntetický literární přehled přibližující atmosféru a okolnosti narůstajícího významu šedesátých let. Následnou kompilační metodou jsou zjištěné poznatky aplikovány na současnou nábytkářskou tvorbu a jsou hledány znaky, které ukazují vliv a nadčasovost tohoto období. Zároveň jsou v práci využity autorčiny vlastní zkušenosti z výstav (IMM Cologne 2013, Sixties Design) a exkurzí z obchodních domů (Interio, IKEA). Praktická část práce spočívá ve formě vyhodnocení vlivu tohoto období na současnost a dále vlastním ideovým návrhem nábytkového objektu, který je v souladu s danými znaky tohoto období v nábytkářství. Struktura práce: 1. Obecná charakteristika bydlení vysvětluje pojem bydlení a jeho spojitost s nábytkem. 2. Charakteristika sledovaného období ve světě popisuje obecnou politickou a hospodářskou situaci ve sledovaném období na Západě i Východě. Zmíněn je i životní styl a jeho proměny. Značná část je věnována popisu situace v Československu. 3. Interiér 60. let se zaměřuje na podobu obytného a veřejného interiéru v ČSSR. 4. Design 60. let popisuje podobu designu ve sledovaném desetiletí. Podstatná část je zde věnována Světové výstavě v Bruselu a československé expozici, která měla velký vliv na náš design šedesátých let. Je zde rozebrána i významná zahraniční tvorba. 5. Vliv sledovaného období na současnost ukazuje vliv šedesátých let na současnou nábytkářskou tvorbu. Zmíněny jsou i retrospektivní výstavy zaměřené na toto období. 6. Vlastní ideový návrh v sobě spojuje znaky šedesátých let z pohledu autorky práce.

10

4 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA BYDLENÍ Bydlení jako činnost je složitý společenský jev, který v sobě odráží transformaci společnosti i ekonomiky. Je to jedna ze základních potřeb člověka a je utvářena jak činnostmi odehrávajícími se v samotném bytě, tak i bytovou politikou vlády reagující na společenské problémy a potřeby. Z podstatné části ovlivňuje kvalitu bydlení nábytek a jeho soudobá typologie. Samotná kvalita bydlení má zase velký vliv na stabilitu rodiny. Tento dynamický proces se odehrává ve vymezeném prostoru, nejčastěji bytě. Ten svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením musí splňovat požadavky na trvalé bydlení a zároveň musí být k tomuto účelu využíván (Kanická, 2008). Daný prostor je ohraničen zdmi a složen z komunikačních tahů a zón. Pro bezkolizní využívání bytu je nutné nábytek umístit mimo tyto komunikační tahy. Vztah bydlení a nábytku je velice důležitý, jelikož nábytek je jeho nejvýznamnějším prvkem. Měl by zajišťovat plynulý chod domácnosti a zároveň umožňovat svou variabilitou dynamický rozvoj různých potřeb. Naopak by ale neměl omezovat člověka, ani ovládat prostor pro něj určený (Kanická, 2008).

11

5 CHARAKTERISTIKA SLEDOVANÉHO OBDOBÍ VE SVĚTĚ Hospodářství, které nejvíce utrpělo ve druhé světové válce, bylo poměrně rychle obnoveno. Šedesátá léta byla převážně obdobím ekonomického vzrůstu, technického pokroku a materiální prosperity, ačkoliv se ještě nekladl důraz na otázky spojené s ekologickými problémy. Politická situace se ale nezlepšovala, protože ve světě panovaly velké společenské nepokoje. V Asii probíhala již od roku 1955 vietnamská válka, kde proti sobě stály komunistické a nekomunistické síly. Roku 1962 zase vzrostlo mezinárodní napětí kvůli karibské krizi mezi SSSR a USA, u které hrozilo, že by mohla přerůst v jadernou válku. V Evropě i nadále probíhala studená válka mezi komunistickými

a

západními

státy.

Následně

je spuštěna železná opona, která od sebe oddělila západní a východní Evropu (Obr. 1).

Obr. 1: Rozdělení Evropy železnou oponou

5.1 Situace v západním světě Kapitalistické země společně se Spojenými státy americkými zažívaly velký rozkvět celé ekonomiky, která byla po velkých válečných škodách postupně stabilizována. Na tom všem měla největší zásluhy usilovná poválečná obnova, která byla ovlivněna především mírou válečných škod v dané zemi, ale vliv na ni měla i politická a ekonomická situace státu. Z tohoto důvodu se obnova v jednotlivých evropských zemích od sebe lišila a byla oproti USA pomalejší. Spojené státy totiž nebyly tolik zasaženy válkou jako Evropa. Poválečnou obnovou byla velmi ovlivněna architektura. Docházelo k výstavbě nových bytů v blízkosti městských center, díky čemuž následně vznikala nová předměstí a obytné čtvrti. Oproti Evropě na americkém kontinentě převažovala výstavba malých prefabrikovaných rodinných domů, které tvořily sídelní celky. V Evropě naopak převažovala bloková výstavba, která ovšem v západním bloku nebyla tak masivní jako ve východním (Havránek, 2008).

12

Velkou změnou prošla i společnost a především její životní styl. Vznikaly nové domácí spotřebiče a zároveň se po tvarové stránce zdokonalovaly i ty stávající. Zákazník už netoužil pouze po funkčním spotřebiči splňujícím technické požadavky, ale chtěl, aby výrobek zároveň vypovídal o jeho společenském statusu. Byl kladen větší důraz na design a výraznou kvalitu z důvodu větší šance se uchytit v konkurenčním prostředí trhu. Vlivem technologického pokroku bylo ale možné zboží vyrábět také ve velkých sériích za poměrně nízké ceny s cílem uspokojit širokou poptávku. Toto levné stylové zboží reagovalo na krátkodobé módní trendy, tudíž se tato masová výroba odrážela na životnosti výrobků (Havránek, 2008). Díky materiální prosperitě docházelo k rozvoji zájmů a zábavy, ať už ve formě hudby, kempování, sportu či stále oblíbenějšího cestování. Mobilita, a s tím i spojený vlastní automobil, se stávala stále oblíbenější a začínala se pomalu stávat standardem. Zatímco v Americe byl výběr auta podřízen designu a automobil měl za úkol demonstrovat styl a postavení majitele, v Evropě byla populární malá úsporná auta, jako například Citroën 2CV nebo předválečný Volkswagen Brouk. Také postavení žen procházelo řadou změn. Ženy nadšeně vítaly nové spotřebiče ulehčující jejich práci, neboť se čím dál více věnovaly vlastnímu povolání. I z toho důvodu se často tradice společného stolování přesunula mimo domov (Havránek, 2008). Podíl na tom měly mimo běžných restaurací i bufety a nově vzniklá rychlá občerstvení. Se zaměstnaností žen souvisel i rozvoj nabídky polotovarů a instantních potravin. Stále důležitějšího významu nabýval televizor, který hrál důležitou roli i ve zprostředkovávání reklamy. S jistou nadsázkou lze říct, že televizor se jako střed domácnosti stal novým sjednotitelem rodiny. S narůstající oblibou televize ovšem ztrácely na popularitě obrázkové časopisy. Aby se konkurenční televizi vyrovnaly, začaly nabízet dramatičtější příběhy, zajímavé rozhovory a především poskytovaly další prostor pro reklamu. Už tehdy se ale ozývala kritika, která upozorňovala na nebezpečí spojené s reklamou, kvůli níž se pak lidé bezmyšlenkovitě hnali za módními trendy a technickými senzacemi. Ve Spojených státech, které byly z hlediska ekonomiky nejsilnější velmocí, hrála reklama stále velkou roli, ačkoliv už nebyla tak okázalá jako v letech padesátých. Stále však měla velký vliv na spotřebitele, u kterých podporovala nároky na výrobky, a proto byly Spojené státy americké přezdívané zemí „konzumního ráje“ (Kolesár, 2004).

13

5.2 Situace ve východním bloku Východní blok, který byl tvořen komunistickým Sovětským svazem a jeho politickými satelity, také procházel velkými změnami. Hospodářství zničené po válce bylo i ve východním bloku intenzivně obnovováno, zde ale obnova probíhala formou mezinárodní dělby práce, přičemž Československo bylo orientováno na těžký (především zbrojní) průmysl (Havránek, 2008). Další oblasti hospodářství většinou stagnovaly nebo se vyvíjely velmi pomalu. Postupně však narůstalo sociální napětí, protože SSSR nebral ohled na životní úroveň obyvatelstva. Krizovým odvětvím státního hospodářství bylo zemědělství, služby i odvětví spotřebního a potravinářského průmyslu, a ačkoliv Sovětský svaz sliboval změnu, v obchodech se nic neměnilo. Společnost měla být stabilizována pomocí zvyšování mezd a snižování cen, nicméně se tím zvýšila pouze kupní síla obyvatelstva, zatímco nabídka v obchodech se nezměnila. V poválečném období bylo však potřeba kromě hospodářství obnovit i poničené bydlení, a proto byla v Evropě zahájená hromadná bytová výstavba. Z důvodu potřeby miliónů bytů převažovala zástavba bloková s malou potřebou zastavěné plochy. Díky ní bylo možné získat velké množství bytů za poměrně krátký čas a nízkou cenu. Vzniklá panelová sídliště jsou příkladnou ukázkou vítězství kvantity nad kvalitou. Následkem toho pak docházelo k velkému stěhování lidí z venkova do měst, kde bylo více pracovních příležitostí a zvýšila se tím zaměstnanost. Sovětský svaz tuto obnovu měst využil i ke své propagandě, ve které zmiňoval úspěchy socialistického způsobu života. Zároveň docházelo i k proměně typologie bytového zařízení. Protože se prostory k bydlení zmenšily, byl nábytek vyráběn z lehčích materiálů, aby byl lehce přemístitelný, působil vzdušně a hlavně nezabíral tolik místa v už tak dost omezených prostorech panelových bytů. Politicky docházelo právě v šedesátých letech k jistému uvolňování, díky kterému se objevovaly nezávislejší proudy v umění. Cenzura ovšem panovala i nadále, stejně jako se stále porušovala lidská práva. Výrazné změny se ale odehrály především v životním stylu společnosti. Lidé se nejen jinak oblékali, ale hlavně i jinak smýšleli. Naději vzbuzoval i technický pokrok, díky kterému byl roku 1961 vyslán první člověk (Jurij Gagarin) do vesmíru. Lidé v tom především spatřovali vyhlídky na lepší

14

a svobodnější budoucnost, zatímco SSSR zase pomyslné vítězství v neoficiálním souboji s USA v kosmickém výzkumu.

5.3 Situace v ČSSR 5.3.1 Politická situace Nově vzniklá Československá socialistická republika měla v ústavě pevně zakotven socialismus a vedoucí úlohu zastávala KSČ (Komunistická strana Československa). Za vlády Antonína Novotného ovšem docházelo k postupné liberalizaci, jako třeba k rehabilitacím některých neprávem odsouzených politických vězňů. Přechodné politické uvolňování, při kterém došlo ke krátkému odklonu od tvrdé podoby komunismu, provázelo pokusy o ekonomické oživení, které se provádělo drobnými zásahy do centrálně řízené ekonomiky. Uvolňování se projevilo jak ve veřejné, tak i v kulturní sféře, a následně roku 1968 vyvrcholilo v Pražské jaro. Po zasedání ústředního výboru strany došlo k okupaci ČSSR vojsky Varšavské smlouvy v čele s jednotkami Sovětského svazu. Záměrem bylo zastavení počínajících reforem, které měly za cíl urychlit proces demokratizace a uvolnit stávající režim. Ačkoliv většina vojsk opustila území ČSSR ještě téhož roku, poslední jednotky až po Sametové revoluci roku 1989. Po tomto násilném potlačení Pražského jara začala éra normalizace, kdy se opět zavedla cenzura, prováděly se čistky v komunistické straně, rušily se různé organizace a sdružení a v ČSSR byly nastaveny politické hodnoty, které zde byly před reformou KSČ.

5.3.2 Společnost a životní styl V době, kdy neexistoval internet a tisk podléhal cenzuře, se lidem dostávalo pouze zkreslených informací. Nevěděli, co se děje za železnou oponou, stejně tak ale západní státy neměly povědomí o nás. Lidé v této hluboké totalitě nacházeli alespoň částečnou útěchu v podobě objektivních informací z rádia díky stanicím, jako byla například Svobodná Evropa. Stejnou funkci měly i časopisy České slovo a Svědectví, které byly vydávané v exilu (Havránek, 2008). Rozptýlení také lidé nacházeli v nově vznikajících divadlech malých forem (divadla Na Zábradlí, Semafor, Večerní Brno…), která

15

dokázala poeticky a zároveň sarkasticky reagovat na každodenní realitu života v Československu. Stejně jako na Západě, i u nás se měnila pozice žen. V první polovině šedesátých let byl jejich podíl 45 % z celkové zaměstnanosti v Československu. Aby byla pracujícím ženám usnadněna jejich druhá role, tedy matky, rozvíjely se instituce zaměřující se na péči o děti. Ovšem i to bylo zdrojem propagandy, kdy byl dětem od nejútlejšího věku vštěpován socialismus. Z důvodu další pomoci matkám vznikaly Podniky služeb, ve kterých se nacházely čistírny, prádelny a opravny (Havránek, 2008). Stravování se v Československu obdobně jako na Západě často přesouvalo mimo domov - do závodních a veřejných jídelen. Zároveň i u nás vznikala nová rychlá občerstvení a populární mléčné bary (restaurace a bufety fungovaly už v meziválečném období). Lidé také trávili více času ve městě, ať už kvůli zábavě nebo nově vybudovaným obchodním pasážím. Města ožívala nejen díky samotným lidem, ale také díky dynamickému osvětlení a neonovým reklamám. Docházelo také k nárůstu volného času, který lidé hojně využívali k aktivním (zahrádkaření,

sport,

kutilství,

kempování)

i

pasivním

aktivitám.

Jednou

z nejvýznamnějších a typicky českých aktivit byl počátek chalupaření a chataření, které zastávalo funkci tzv. druhého bydlení. Byl to výsledek zlepšující se ekonomické úrovně, volných oblastí s nemovitostmi po odsunu Němců, nárůstu mobility a také velice omezených možností vycestovat do zahraničí. Ačkoliv ČSSR stále zaostávalo za Západem, i zde docházelo k nárůstu elektrických spotřebičů. Nejoblíbenějšími spotřebiči byly lednička, pračka a televizor a jejich množství stále stoupalo. Příkladem může být televizor, který v roce 1960 vlastnila každá pátá domácnost, v roce 1965 už každá druhá (Havránek, 2008). Na větší spotřebiče existovaly pořadníky a obdobné to bylo i s automobily. Lidé toužili po vlastních autech, kvůli kterým si zakládali spoření. Nabídka ovšem nebyla schopná pokrýt poptávku, a z toho důvodu se populárním dopravním prostředkem stal motocykl, který byl levnější a po připojení bočního vozíku neboli sajdkáry mohl přepravovat až tři osoby.

16

5.3.3 Bydlení V Československu byl nedostatek bytů, který měla vyřešit především nově stavěná sídliště. V usnesení XI. sjezdu KSČ z roku 1958 byl uveden plán na vystavění 1 200 000 bytů do roku 1970 (Havránek, 2008). Roku 1960 se rozvinula Celonárodní diskuse o bydlení, jejímž následkem vzniklo 15 modelových experimentálních bytových domů, které měly napomoci k typizaci a standardizaci výstavby. Tyto pokusné stavby měly následně nabídnout modelové řešení hromadné výstavby. S experimentální výstavbou však bylo spojeno mnoho komplikací. Nebyla dořešená infrastruktura, okolí domů a problémem bylo i samotné zařízení bytů. Ve vybraných experimentálních domech měly nabízet řešení nábytkové sestavy, které měly být účelné, moderní a měly být přizpůsobené velikosti interiéru takového domu (Havránek, 2008). Výroba navrhovaného bytového zařízení naneštěstí zcela zaostávala za poptávkou, a proto v zařizování zvítězil jednoduchý nábytek. Ten byl cenově dostupnější, a proto se lidé ve svých nových domech spokojovali s těmito jednotlivými nábytkovými kusy. Tato celonárodní diskuse ovšem upozornila na potřebu nejen funkčního, ale i výtvarně kvalitnějšího nábytku (Dlabal, 2000). Příkladem takové experimentální bytové výstavby bylo sídliště Invalidovna (Obr. 2-4) od autorů J. Novotného, J. Poláka a V. Šaldy. Jednalo se o okrsek pro ubytování přibližně čtyř tisíc lidí. Zkoušel se zde nový panelový systém i dispoziční uspořádání domu. Tento projekt byl dalším stupněm vývoje bruselského stylu i díky jeho střídmému barevnému řešení (černá, bílá, šedá).

Obr. 2: Invalidovna, obchodní pasáž

Obr. 3 a 4: Invalidovna, interiér

17

5.3.4 Vývoj socialistického nábytkářského průmyslu Dne 1.1 1954 vznikla servisní organizace pro nábytkářské podniky nesoucí název Vývoj nábytkářského průmyslu v Brně (zkráceně VNP). Jeho hlavním cílem bylo vytvořit koncept vývoje nábytkářství (především z pohledu estetického a funkčního) s ohledem na poválečnou situaci, kdy se nábytkářský průmysl snažil vyrovnat s následky hromadné bytové výstavby. Z důvodu jednoduchého zařizování nových bytových prostorů převládala výroba sektorového neboli skladebného nábytku. Mezi designéry (v té době byli nazýváni jako průmysloví výtvarníci) se sice našlo mnoho talentovaných osob s pokrokovými návrhy, bohužel však jejich díla většinou končila pouze jako exponáty na brněnském jarním veletrhu. To z důvodu složitého zavádění výrobku jak do výroby, tak do samotného prodeje. VNP

od roku 1959 spolupracoval s odborem bytové kultury ÚBOK, který

se snažil sledovat vývoj za železnou oponou. ÚBOK spolupracoval s renomovanými teoretiky, architekty, psychology i sociology ve snaze vytvořit bytový interiér v nové bytové výstavbě z hlediska psychologické pohody bydlení a naplnit tak praktické i estetické nároky budoucích uživatelů. Řešili ergonomii těchto prostor, jako například stanovení optimální skladby bytového nábytku v nové výstavbě, zkoumání zaříditelnosti těchto bytů, sledování potřeb dětí, mládeže, starých i handicapovaných osob, úložné prostory atd. Na jejich výstupy bohužel nebyl později při výstavbách sídlišť a tvorbách bytových dispozic brán ohled (Havránek, 2008).

5.3.4.1.

Materiály a technologie v ČSSR

V šedesátých letech vznikaly i nové materiály, především výrobky chemického průmyslu. Na nábytek se používaly aglomerované plošné desky (dýhovaná dřevotříska u úložného nábytku), izolační a pružicí pěny (polyuretan), barevné plasty, latexové pěny, sklolaminát a rozvíjelo se laminování. Dřevotříska měla ovšem mnoho nepříznivých vlastností, a to v podobě vysoké hmotnosti oproti masivnímu dřevu či laťovce, nedostatečné pevnosti a hustoty, ale především se z ní uvolňoval škodlivý formaldehyd, který spojoval dřevní hmotu. Uvedené latexové pěny zase nahradily klasické pružiny v čalounění, nicméně až po delší době bylo zjištěno, že tato pěna časem podléhá degradaci a rozkládá se na prášek.

18

V technologiích

zpracování

plastů

se

rozšiřovalo

vstřikování.

Postupně

se opouštělo od koncepce pístových strojů a do roku 1970 byl realizován vývoj a výroba strojů šnekových. Současně došlo k rozšíření výroby především spotřebního zboží z termoplastů (Neuhäusl, 2010). Mimo jiné byl využíván i vlnitý plech, eternit (azbestocementová krytina) a podobně. Klasické materiály používané například jako povrchy stolů byly nahrazeny umakartem

–

vrstveným

papírem

napuštěným

fenolickými

pryskyřicemi

(Brunecký, 2003). Naneštěstí často chyběly finance na potřebnou modernizaci technologií, tudíž kvůli zastaralým továrnám s nemoderními stroji vznikal přežitý nábytek (Dlabal, 2000). Lampy v interiéru byly vyráběny z opakního i vícevrstvého skla, popřípadě z průhledného porcelánu. Objevily se i důmyslně skládané hladké papírové lampiony fungující jako stínidla (Havránek, 2008). Na území ČSSR měl na starosti vývoj nových materiálů a technologií rovněž Vývoj nábytkářského průmyslu v Brně. Špendlíček (2004): Úsek technologie měl na starosti mnohé technologické postupy, jako například výrobu tvarovaných plastových zásuvek jako náhradu za zásuvky dřevěné. Plasty byly populární i na území Československa, protože přinášely nesporné výhody. Oproti dřevu byly mnohem lehčí, šlo je snáze udržovat, byly hladké a především byly velice snadno obarvitelné na požadovaný odstín ze široké škály barev. Čalounická výroba se zase soustředila na nové technologie zpracování gumožíní a také na technologii snímatelných potahů. Cílem byla možnost výměny potahu, aby došlo k usnadnění údržby a zvýšení užitnosti samotného nábytku. Dále zde pod vedením M. Navrátila probíhaly experimenty s tvarovaným skelným laminátem potaženým latexovou pěnou s textilním potahem, který měl nahradit tradiční pérové čalounění. Usnadnění namáhavé práce a především zvýšení produktivity umožnila prototypová mechanizovaná linka plošných nábytkových dílců (Kanická, 2006). Zároveň použití třířadé vrtačky otvorů umožnilo vrtat jak do bočních hran, tak i do samotných ploch nábytkových dílců.

19

5.3.5 Socialistický obchod s nábytkem V roce 1963 vznikl oborový podnik Nábytek se sídlem v Brně, který měl za úkol skrze sedm krajských závodů (Praha, České Budějovice, Hradec Králové, Cheb, Liberec, Gottwaldov, Olomouc) řídit státní obchod s nábytkem. Tyto krajské závody ovládaly širokou síť prodejen a skladů s nábytkem. Nábytek byl nakupován od vnitrostátních výrobních podniků a částečně i z dovozu, jako například z Finska či Rumunska. Schvalovací komise podniku měla na starosti posuzování technických podmínek výrobků a také doporučovala změny. Nábytek byl oborovým podnikem nakoupen až po provedených úpravách podle navrhovaných změn. V roce 1970 byl uspořádán první Mezinárodní veletrh spotřebního zboží v areálu brněnského výstaviště, kde docházelo k uzavírání kontraktů mezi o. p. Nábytek a zástupci VHJ Nábytkářský průmysl a Drevarský a nábytkárský priemysel (Kanická, 2006). Státní podniky zde pod jejich vedením předváděly své novinky a o. p. Nábytek pak některé věci z výstavy zařadil do prodeje.

20

6 INTERIÉR 60. LET 6.1 Obytný interiér Za vlády Antonína Novotného, na přelomu padesátých a šedesátých let, bylo provedeno v bydlení mnoho změn. Začala experimentální výstavba bytů, byly vytvářeny výtvarné rady, stabilizovalo se zkušebnictví a vznikl Ústav bytové a oděvní kultury (Dlabal, 2000). Z důvodu zprůmyslnění zestátněné stavební výroby byla ovšem ovlivněna hromadná bytová výstavba a upravovaly se dispozice bytu, čímž došlo k jejich zmenšování. Aby se ušetřilo za úpravu omítek v bytě, začaly se používat tapety. Do stavebnictví pronikly nové materiály, jako např. železobetonové panely a umakart. Ten se v kovovém rámu uplatnil při výstavbách panelových bytů, kde tvořil stěny koupelen a toalet. Umakartová bytová jádra s sebou nesla mnoho nevýhod v podobě jejich samotného vzhledu (nevýrazné hnědé a světle zelené barvy), ale především kvůli jejich nepraktickým vlastnostem – málo izolovaly zvuk a časem ztrácely svou pevnost, kvůli čemuž mohlo dojít i k jejich prohnutí. Mimo jiné se umakart využíval i na kuchyňském nábytku vyžadujícím tepelnou odolnost. Situace byla složitá i se samotným získáváním bytů, jelikož masová výstavba sídlišť byla zahájena až na počátku 70. let. Situace se o něco málo zlepšila na přelomu šedesátých let, kdy začaly vznikat družstevní byty. I přesto ale zájemci museli mnohdy čekat na přidělení bytu 3 až 4 roky, v Praze někdy dokonce až 12 let (Krajmerová, 2010). Samotné přiřazování bytů bylo nespravedlivé, ohled byl především brán na členství ve straně a prováděné zaměstnání, než na počet dětí. Bytů bylo potřeba samozřejmě co nejvíc, tudíž se jejich velikost podřizovala kvantitě. Běžné byly byty dvoupokojové, které ale byly pro bydlení rodin s dětmi naprosto nepostačující. Přesto bylo získání takového bytu považováno za obrovský úspěch. Výjimečné byly pokoje třípokojové, které ale bohužel nebyly o moc větší (Krajmerová, 2010). Bydlení šedesátých let se odehrávalo ve stísněných prostorech, kterým se muselo přizpůsobit i samotné vybavení interiéru. Populární bylo zařizování interiéru sektorovým nábytkem, ze kterého si zákazník mohl sestavit nábytek dle svých představ. Získat takový nábytek nebylo vždy jednoduché, zejména kvůli jeho ceně nebo dostupnosti, kdy nabídka opět nepostačovala poptávce. Vliv na typologii sektorového nábytku měla i samotná elektrifikace (dokončena roku 1960), díky které pak vznikaly sektorové prvky určené přímo pro televizor či rádio (Obr. 6). Sektorový nábytek nebyl

21

používán pouze v obývácích pokojích, ale díky své široké variabilitě se uplatňoval i v zařizování ložnicí či pokojů dětských. Manželské postele byly nahrazovány jednotlivými lůžky, která měly zastávat funkci nejen nočního spánku. Samozřejmostí byly úložné prostory na lůžkoviny, takzvané „peřiňáky“, které sloužily pro denní uložení lůžkovin. Z důvodu minimálního odvětrávání byly velmi nehygienické. Kuchyňský nábytek byl vyroben ze silného plechu s povrchovou úpravou a kuchyním dominovaly ledničky, pračky a různé sporáky (Obr. 5). Pračky v té době nebyly automatické, a proto ženám alespoň částečně usnadňovala práci ždímačka. Takovým klasickým pomocníkem byla ždímačka značky Perla, která byla k vidění v téměř každé druhé domácnosti (Krajmerová, 2010). Cena takových spotřebičů byla ovšem vzhledem k tehdejším platům vysoká a ještě k tomu se na ně vypisovaly pořadníky. Příkladem může být cena ledničky, která v 60. letech stála přibližně 3 200 Kč, zatímco průměrný plat byl pouze 1 200 Kč (Krajmerová, 2010). Kvůli stísněnému prostoru bylo potřeba minimalizovat kuchyňské roboty a podobná zařízení, aby se bez obtíží vešly na kuchyňskou linku.

Obr. 5: Vybavení kuchyně

Obr. 6: Stolek s deskou z umakartu

Obr. 7: Sektorová sestava s lustry

Změnou prošlo i osvětlení bytu, a to ve smyslu tvarování i charakteru svítidel. Bydlení nabízelo více funkčních zón v jedné místnosti, proto zde bylo umístěno hned několik svítidel. Jídelní stůl již nebyl centrem místnosti, nad ním byla umístěna pouze jednobarevná skleněná či kovová stahovací lampa. Závěsná svítidla měla asymetrické tvary podobné obrácenému deštníku, kapkám, zvonům květin nebo i zjednodušeným

ženským

aktům

v pastelových barvách

a jejich kombinací

se zvlněnými vertikálními liniemi nebo jinými geometrickými vzory (Havránek, 2008). Technickou novinkou se však stalo zářivkové osvětlení. Interiér tehdejší doby hojně zaplňoval plastový nábytek, trojnohé stolky s umakartovou deskou (Obr. 6) či talířové a kornoutové lustry (Obr. 7). Nebylo to ovšem kvůli dokonalé výrobě či vzhledu, ale pouze dostupností na trhu,

22

kdy solitérové nábytkové kusy byly snáze sehnatelné, zejména v obchodních domech, jako například Bílá Labuť, Máj, Kotva, Prior atd.

Obr. 8: Dobový interiér, 1960

Obr. 9: Dobový interiér, počátek 60. let

6.2 Veřejný interiér Zatímco na Západě vznikaly mrakodrapy, u nás se staly charakteristickými budovami tohoto období velké reprezentativní budovy, tzv. „administrativní paláce“. Tvořily nové městské dominanty, jelikož byly moderní, přinášely špičkové zahraniční technologie a spojovaly v sobě estetično i perfekcionismus (Ševčík, Beneš, 2009). Mimo hojně stavěná panelová sídliště převládala především stavba obchodních domů (předstupeň dnešních supermarketů) a kulturních center. Tyto převážně obrovské budovy měly za úkol posilovat kolektivní život a spojovat v sobě kulturní vyžití (divadlo, kino), zábavu (taneční a estrádní sál), restaurační zařízení a prostory pro vzdělávání (knihovna, klubové místnosti). Většinou se vyznačovaly velkorysým prostorem,

kultivovaností,

stylotvorným

cítěním,

tradicionalismem

i

jistým

konservatismem. Uplatňovaly se zde kvalitní a masivní materiály jak v exteriéru, tak i v interiéru. Oblíbený byl mramor a kamenina (Obr. 10-12) či vysoce jakostní dovážené dřevo (např. finská bříza).

Obr. 10: KD Ostravy

Obr. 11: Nová hala letiště Ruzyně

23

Obr. 12: Federální shromáždění

Populárním prvkem také byly mozaiky (Obr. 13-15) jako jednoduché estetické řešení pro velké plochy (Ševčík, Beneš, 2009).

Obr. 13: KD ROH

Obr. 14 a 15: Fakultní nemocnice Praha-Motol

Budovy disponovaly obrovskými schodišti, chodbami a halovými prostranstvími. Tyto prostory však často bývaly až zbytečně moc rozsáhlé, kvůli čemuž se s postupem času snižovala jejich variabilita využití.

Obr. 16: OD Prior, Plzeň

Obr. 17: Dům dětské knihy

Osvětlení (Obr. 18-22) ve veřejných prostorech tvořily svítící plochy, objevovaly se bodové reflektory a zapuštěná bodová svítidla, která opět odlehčovala daný interiér. Osvětlovací tělesa ve veřejných interiérech často bývala na úrovni hodnotných artefaktů (Obr. 20). Mezi typické lustry 60. let (Obr. 21 a Obr. 22 dole) lze zařadit svítidla z ateliéru R. Roubíčka (Ševčík, Beneš, 2009).

Obr. 18 a 19: Budova bývalého Federální shromáždění

24

Obr. 20: KD ANZP, Ml. Boleslav

Obr. 21: ČS velvyslanectví

Obr. 22: Hotel Intercontinental

Fenoménem doby při tvorbě veřejného interiéru byl bruselský styl, který vznikl po úspěšné

účasti

Československa

na

EXPO

58.

Byl

charakteristický

svou dekorativností a formováním prostoru pomocí barev, uměleckých děl, osvětlení a odlehčeného nábytku. Byl současně elegantní i dynamický. Lidová náhražka, která z něj čerpala inspiraci, ho však znehodnotila. V barech, kadeřnictvích i venkovských hospodách se objevovaly trojúhelníkové a lichoběžníkové ornamenty na pozadí pastelových ploch, které působily kýčovitě (Havránek, 2008).

25

7 DESIGN 60. LET 7.1 EXPO 58 EXPO 58 neboli Světová výstava v Bruselu byla první Světová výstava po ukončení druhé světové války. Její slavnostní zahájení proběhlo za přítomnosti královské rodiny 17. dubna 1958. Součástí bylo defilé zúčastněných států a prohlídka jednotlivých pavilonů společně s králem a jeho doprovodem. Ukončena byla 19. listopadu téhož roku (Havránek, 2008). Světové výstavy měly už od svého vzniku především soutěžní a propagačněnacionální charakter. Jednotlivé státy se snažily co nejlépe prezentovat po ekonomické, technické a kulturní stránce. Ekonomické aspekty byly hned za zájmy národními, protože se zde státy snažily nejen navázat nové obchodní kontakty, ale také rozšířit trhy a získat zpět vynaložené finance. Mimo jiné dávaly prostor pro společenská setkání. Areál bruselské výstavy čítal více než 200 hektarů a bylo na něm postaveno celkem 106 pavilónů - přes 50 pavilonů jednotlivých států a dalších 50 pavilonů s různým zaměřením (věda, umění, elektřina, atomová energie apod.). V neposlední řadě zde byly pavilony i samotných firem, jako např. Coca-Cola či Philips (Obr. 23). Denně se po jejím areálu pohyboval přes 25 000 lidí a celkem se po areálu prošlo necelých 42 miliónů návštěvníků, z čehož lze i snadno vyčíst, jaká to byla pro lidi obrovská událost (Santar, 1961). Výstava se sice nijak významně nelišila od předchozích ročníků, její atmosféra však byla utvářena poválečnou situací ve světě. Ústřední heslo „Bilance světa pro svět lidštější“ mělo poukazovat na mírové naděje panující ve světě a také touhu po větší solidaritě a úctě k lidské osobnosti. Zároveň se však očekávalo, že výstava bude probíhat v prostředí ideového souboje mezi kapitalistickými a socialistickými státy, což dokazovala i skutečnost, že pavilony USA a SSSR byly největší, nejnavštěvovanější a byly ve své těsné blízkosti (Obr. 24). Výstava byla symbolem atomového věku a dominovala jí stavba Atomia (Obr. 25), která znázorňovala uspořádání devíti atomů v krystalu železa a zachovávala jeho velikost i poměry. Byla navržena inženýrem A. Waterkeynem speciálně pro EXPO 58 a měla stát pouze v průběhu konání výstavy. Díky nečekanému úspěchu si však zajistila trvalé místo mezi bruselskými památkami i evropskými turistickými dominantami.

26

Každá z koulí měla dvě poschodí o celkové ploše 200 m2. Nejvyšší koule nabízela výhled na areál výstaviště a byla zde zřízena restaurace (Havránek, 2008).

Obr. 23: Pavilon Philips

Obr. 24: SSSR (vlevo) a USA (vpravo)

Obr. 25: Atomium

7.1.1 Československá expozice Československý pavilon (Obr. 26) vyprojektovali architekti F. Cubr, J. Hrubý a Z. Pokorný. Půdorys měl tvar obráceného písmene L (Obr. 29) a před jeho vchodem byla umístěna plastika V. Makovského Nový věk (Obr. 27) a funkční Kaplanova turbína (Obr. 28). Měly znázorňovat protikladnost umění a techniky. Pavilon byl především kvůli své poloze zpočátku málo navštěvovaný, ale díky kladným ohlasům a referencím se návštěvnost postupně zvyšovala.

Obr. 26: Pavilon Československa

Obr. 27: Nový věk

Obr. 28: K. turbína

Vstupní hala byla vzdušná a zdobená zlatou skleněnou mozaikou, barevnou vitráží, mramorem a kovem (Obr. 30). Skrývala v sobě propagandistický obsah a zároveň působila sakrálně. Zájem nejvíc vzbuzoval celkový koncept expozice, který byl jednak propojen se samotnou stavbou a současně v sobě spojoval umění s architekturou a moderním výstavnictvím. Základní dojem vzdušnosti a lehkosti byl tvořen pomocí závěsných konstrukcí a exponátů, ale také osvětlením. Jednotlivé části expozice byly propojeny prosklenými koridory, které spojovaly expozici s okolím (Obr. 31).

27

Obr. 29: Model pavilonu ČSSR

Obr. 30: Vstupní hala pavilonu

Obr. 31: Okolí pavilonu

Proslavená byla restaurace Praha (Obr. 33), kde byla většina stolů denně rezervovaná. Měla krytou terasu a uvnitř byla rozdělena na dvě části – lidovou (Plzeňskou) a výběrovou (Francouzskou). Z celkem 26 restaurací v areálu měla největší tržby a dostávala největší pochvaly od západních návštěvníků, především Američanů (Santar, 1961). Výstava se nesla v duchu ústředního hesla Jeden den v Československu, které bylo ztvárněno pomocí tří sekcí. Ty měly znázorňovat běžný průběh dne v Československu – práci, odpočinek a kulturu. Součástí kulturní síně bylo i hojně navštěvované intermediální představení Laterna Magika, které na zvukovém pozadí propojovalo divadlo, film, balet a pantomimu. Program se stal jedním z hitů celé Světové výstavy a denně se na něj čekaly několikahodinové fronty. Po skončení výstavy se stala Laterna Magika samostatným tělesem Národního divadla a o její hostování projevilo zájem 14 států (Havránek, 2008).

Obr. 32: Atrium pavilonu

Obr. 33: Restaurace Praha

Obr. 34: Expozice Vkus

Československo přihlásilo do soutěže celkem 170 exponátů, z nichž všechny obdržely ocenění.

Mimo těchto 170 cen (56 velkých cen, 47 čestných diplomů,

36 zlatých medailí, 17 stříbrných medailí a 14 bronzových medailí) byl především náš pavilon oceněn Zlatou hvězdou a nejvyšším bodovým hodnocením – 18,72 bodů z možných 20 (Santar, 1961). Porota ve svém rozhodnutí uvedla, že architektura československého pavilonu je: „Dobře vyvážená, racionální, každý kus na svém místě –

28

nepřetížená, hlavně vnitřní nádvoří s kašnou. Originální materiál použitý na fasádu – umělecký strop a hala“ (Havránek, 2008). Úspěch byl samozřejmě využit i komunistickým režimem v rámci propagandy. K. Poláček, předseda vládní komise pro československou účast na Světové výstavě 1958, ve svém proslovu neopomenul zmínit, že v mezinárodních porotách zasedala většina zástupců z kapitalistických zemí a že „docílené úspěchy potvrzují správnost cesty, po které jde náš lid pod vedením Komunistické strany Československa“ (Santar, 1961). Během Světové výstavy se objevilo okolo 1300 zájemců o české zboží, obchody ovšem většinou ztroskotaly na nepružné a nepřipravené socialistické výrobě. Obdobně tomu bylo i na českém trhu. Hodnotné výrobky ze skla, keramiky, textilu apod. byly vyrobeny primárně pro výstavu a jejich sériová výroba byla pouze potenciální a v naprosté většině se neuskutečnila (Havránek, 2008). Čeští architekti a designéři si dokázali díky vychvalované expozici vydobýt čestné místo v tehdejším světovém designu. Ukázal se zde jejich talent v celé oblasti užitného umění i ve výstavnictví jako takovém. Následkem tohoto národního úspěchu vznikl tzv. bruselský styl, jehož prvky lze dodnes vidět v současné nábytkářské tvorbě.

7.1.1.1.

Přesun pavilonu po ukončení výstavy

Po ukončení výstavy bylo rozhodnuto, že se československý pavilon přesune do Prahy. Pavilon se rozdělil na dva objekty – výstavní objekt na půdorysu L a objekt restaurace. Výstavní objekt byl přesunut do bubenečského výstaviště v sousedství Stromovky, kde byl slavnostně otevřen v rámci výstavy Československo 1960 (Havránek, 2008). Celkové řešení měla opět na starosti trojice architektů z Bruselu, která restaurační blok nahradila skupinou stromů. Hala tehdy sloužila jako prostor pro různé výstavy. Autoři pavilonu se snažili prosadit její využití pro expozice Národní galerie v Praze, naneštěstí ale tato úprava neproběhla. Objekt v říjnu 1991 v průběhu Všeobecné československé výstavy podlehl požáru, po kterém zůstaly pouze základy a zbytky panelů se skelněnou mozaikou (Havránek, 2008). Objekt světově známé restaurace Praha (Obr. 35) byl přesunut do pražských Letenských sadů, kde sloužil jako luxusní restaurace. Koncem devadesátých let se ze stavby stala ruina a hrozila jí demolice. Budova se dočkala rekonstrukce 29

(Obr. 36 a 37) až roku 2001 díky petici za záchranu a diskusi o jejím dalším využití. Bohužel nebyla provedená příliš detailně a pro budovu znamenala konec veřejného využití následkem vlastnictví soukromou společností.

Obr. 35: Před rekonstrukcí

7.1.2

Obr. 36 a 37: Restaurace Praha po rekonstrukci

Bruselský styl

Ke vzniku bruselského stylu vedla především účast Československa na Světové výstavě v Bruselu a jako velká inspirace sloužily i informace o tvorbě Západu získané při přípravách pavilonu. Byl to styl, který vznikl na pozadí doby, kdy lidstvo spatřovalo naději a pokrok díky novým možnostem vědy a techniky. Lidé věřili v budoucnost, kterou půjde předpovědět a naplánovat, a věřili také, že kosmický a atomový výzkum napomůže světovému mírovému soužití. Právě proti tíži, temnotě a statičnosti se stavěl do opozice bruselský styl, který byl naopak vzdušný a spojoval v sobě pohyb, jas barev a neonů. Odrážel se v něm svět, který v sobě propojoval nové technologie, vesmírné výzkumy, umění a emoce, a který se následně odrážel ve tvarování. Jednalo se o tvary raket, elips oběžnic, spirál, parabol, planetek i chemických částic a mikrosvěta genetiky (molekuly, šroubovice, chemická schémata,…). Převládala v něm asymetrie, excentričnost, křivky a paraboly, nepravidelně zakřivené plochy a snadno tvarovatelné synteticky barvené materiály (Havránek, 2008). Současně byl nástrojem proměny životního stylu. Komplexní uplatnění našel díky své charakteristické dekorativnosti v návrzích, zařizování interiérů a výstavnictví. Bruselský styl prostor formoval pomocí barev, originálních uměleckých děl, inscenovaného osvětlení a nového odlehčeného nábytku (Havránek, 2008). Tento pojem ovšem většinou nebývá spojován se samotným EXPO 58, ale dle Havránka (2008) „spíš s následnou lidovou aplikací, která dlouhodobě přetrvávala a kvantitativně překrývala kvalitní produkci“. Jednalo se především o rekreační stavby a ploty, které byly tvořeny pseudolidovými ornamenty, trojúhelníky

30

a lichoběžníky. Přestože bylo v pozdější době pojmenování bruselský styl bráno jako hanlivé, skloubil v sobě tento styl eleganci i odpovídající řešení své doby. Nelibost byla způsobena tím, že bruselský styl v podstatě nepřispěl k produkci nových výrobků, ale pouze tvořil tehdejší veřejné interiéry (restaurace, kulturní domy, bary, prodejny, kanceláře). S tím je spojen i smutný fakt, že většina takových interiérů už zanikla a lze je studovat pouze z fotodokumentace. Další nelibosti se tento styl dočkal kvůli velkému počtu realizací, kvůli čemuž byl poměrně rychle považován na klišé. Nábytek měl odvážné a dynamické tvary, které byly ještě zvýrazňovány barevným provedením a dekoracemi, a které při necitlivé aplikaci vedly až ke kýči. „Brusel“ využíval mnoho materiálů – sklo (fasády, mozaiky, neonová světla), keramiku, plasty, umakart, laminát i výrazně barevné nátěry. Zároveň uplatňoval konstrukční řešení, která zajišťovala dynamičnost prostoru – zavěšené lanové střechy a skleněné fasády, skořepinové klenby, konstrukce z předpojatého železobetonu a panely (betonové, plechové, z pěnoskla či umělých hmot) (Havránek, 2008). Byl velkým rozkvětem designové tvorby, který přišel po dlouhé době sektorového nábytku, a celým svým projevem měl znázorňovat ducha doby (Dlabal, 2000). Mezi ikony „bruselu“ patřila plastová barevná křesla (Obr. 38 a 39), lehké stolky s umakartovou deskou ve tvaru fazole (Obr. 40), porcelánový servis Elka (Obr. 41) od J. Ježka nebo například budík EXPO 60 (Obr. 42) (Havránek, 2008).

Obr. 38: J. Šusta, M. Navrátil, M. Farka

Obr. 39: M. Navrátil

Obr. 40: Stolek ve tvaru fazole

Obr. 42: Budík EXPO 60

Obr. 41: Moka servis Elka

31

Z budov s uplatněným bruselským stylem lze uvést plavecký stadion v PrazePodolí, brněnské výstaviště (administrativní budova (Obr. 43) a pavilony) a hotely International (Obr. 44) a Continental (Obr. 45), olomoucké výstaviště na Černé louce atd. Mimo jiné se bruselský styl uplatňoval i při výstavbách hotelových domů a ubytoven.

Obr. 43: BVV

Obr. 44: International

Obr. 45: Continental

Obr. 46: Výloha obchodu

7.2 Charakteristika nábytku v ČSSR V ČSSR se úspěšně rozvíjel revoluční sektorový skříňový nábytek, který díky své variabilitě nabízel i jistou formu přizpůsobení individuálním požadavkům zákazníka. Stísněný prostor určený k bydlení se díky němu dal adekvátně zařídit, aniž by působil přeplněně. Naneštěstí nebyl moc oblíbený samotnými prodejnami, jelikož s sebou přinášel složitý systém evidence dostupných částí i samotného sestavování. Z toho důvodu prodejci raději prodávali již hotové sestavy, následkem čehož tyto typové sestavy převládaly v československých domácnostech. V roce 1963 zaujímal prodej sektorového nábytku 12,6 % z celkového trhu s nábytkem (Kanická, 2006). Mezi významný sektorový nábytek interiéru 60. let patří bezesporu sestavy U-100, M-100 a U-450: Stavebnicový nábytek U-100 (Obr. 47) z roku 1957 se stal obrovským hitem a nejoblíbenějším vybavením domácností, dokud nebyl v 70. letech nahrazen populárnějším sektorem Universal (U-101). Navrhli ho architekti J. Novák, F. Mezuláník, J. Srb a A. Prokop. Skládal se ze 40 skříňkových a 45 doplňkových elementů různých modulů, jako například příborníky, knihovny, skříně, regály či skříňky na lůžkoviny. U-100 nahrazoval sektor řady U a přinášel obohacení v podobě

32

závěsných polic, stojek, nožek a pracovních a jídelních desek (Andrejkovičová, 2012). Materiálem byla laťovka s leštěnou dubovou a ořechovou dýhou (Kanická, 2006). M-100 neboli Montisektor (Obr. 48) od J. Šmídka byl výjimečný tím, že montáž nábytku byla ponechána až na samotného zákazníka, což výrazně snížilo výrobní náklady. Zákazník si sestavu smontoval až doma za pomoci přiložených šroubů a speciálních polyamidových úhelníků (Andrejkovičová, 2012). Díky této inovaci, kdy se sestavy už neskládaly na a vedle sebe, ale vznikaly montážním způsobem z jednotlivých dílců, si Montisektor roku 1963 odnesl nejvyšší ocenění Zlatý kahan z výstavy spotřebního zboží v Ostravě (Kanická, 2006). Montisektor se dočkal mnoha obměn v podobě sektorových řad M-200 a M-300. Sektor U-450 (Obr. 49) navržený J. Jiroutkem se vyznačoval především snadnou montáží. Spodní skříňky byly posazeny na podnože se zešikmenými nohami kónického tvaru a horní skříňky byly zase nasazeny na kovové kolíčky. Nábytek měl jednoduché tvary a byl vhodný do obývacích pokojů, ložnic nebo pracoven (Koudelková, 2010).

Obr. 47: U-100

Obr. 48: M-100

Obr. 49: U-450

Koncem 60. let zahltily tehdejší trh bytové stěny. Paradoxem bylo, že bydlení běžných obyvatel bylo převážně situováno v panelových domech, a přesto tyto bytové stěny neberoucí ohled na vymezený prostor často sloužily k zařizování právě těchto stísněných interiérů. Myšlenka bytových stěn vznikla na základě požadavku obchodů kvůli náročné logistice velkého množství dílů sektorového nábytku (Kanická, 2006). Stolový nábytek (Obr. 50-52) se rozšířil o nové tvary, jako například ledvinovité nebo trojúhelníkové a čtvercové stoly se zaoblenými hranami. Díky nim vznikal výrazný efekt odlehčení a prostor působil vzdušněji a prostorněji. Nejen na nábytku ale i na výzdobě interiéru byl uplatňován organický styl. Převažovaly abstraktní geometrické tvary a asymetričnost.

33

Obr. 50: Konferenční stolek

Obr. 51: Ledvinkový stolek

Obr. 52: Televizní stolek

Sedací nábytek (Obr. 53-55) v sobě skrýval funkční, estetickou i materiálovou kvalitu. Materiálově byl často tvořen kombinací dřeva a plastu, výjimkou nebyly ani kovové komponenty. Nábytek působil skromně, lehce a drobně a v menších družstvech vznikal v návaznosti na předválečné dobré řemeslo. Díky plastům vznikaly také jeho nové podoby.

Obr. 53: Křeslo, Navrátil Obr. 54: Přistavovací nábytek, Jindra

Obr. 55: Souprava židlí se stolkem

7.3 Charakteristika nábytku v dalších zemích Moderna 60. let si především zakládala na formě „dobrého designu“. Design se vracel v pozměněné podobě k meziválečnému geometrismu. Obrovský podíl na světovém designu měla převážně italská a skandinávská tvorba. Nosným materiálem už nebyly jen kovové materiály, ale zároveň i plasty, které přinesly nové možnosti tvarování (Kolesár, 2004). V designu západních zemí se využívalo například odlévání, vstřikování do forem, vakuové formování, ale rozšířila se i syntetická vlákna (silon, orion a jiné) či plastické hmoty (PVC, polystyren).

34

7.3.1 Německý design Německo pokračovalo v odkazu Bauhausu. V roce 1955 byla v Ulmu za pomoci nadace, kterou založila I. Aicher-Schollová na počest svých sourozenců popravených fašisty, oficiálně otevřena Hochshule für Gestaltung (Vysoká škola tvarování). Její propojenost s původním Bauhausem měla být dána osobností prvního rektora, kterým byl M. Bill, jeho absolvent. V kuratoriu zasedl i samotný zakladatel Bauhausu – W. Gropius. Z finančních důvodů však škola roku 1968 zanikla, protože financování bylo pouze ze soukromých zdrojů, které byly nedostačující (Kolesár, 2004). Významnou roli sehrála Vysoká škola tvarování a její studenti při spolupráci s německou firmou Braun. Společně vyvinuté výrobky byly výjimečné svojí geometrickou jednoduchostí, kde dominovala bílá barva s nevtíravými barevnými detaily. Vyznačovaly se též minimalistickou grafikou a perfekcionismem výlisků. Tento design získal právem pro svou solidnost a přísnost označení „dobrý design“ (Kolesár, 2004). Významnou osobností firmy Braun je D. Rams, který se roku 1961 stal vedoucím návrhářského oddělení. Jeho tvorba byla v souladu s vlastnostmi „dobrého designu“ a vyznačovala se funkcionalistickou estetikou. Byl přesvědčen o tom, že „hlavní odpovědnost návrháře spočívá v uspořádání současného života“ (Fiell, 2003). Mezi jeho počiny v šedesátých letech patřily například ruční šlehač M140 (Obr. 56), elektrický holicí strojek Sixtant SM2 (Obr. 57) či stereozařízení SK6 (Obr. 58), které navrhl ve spolupráci s H. Gugelotem. Mimo jiné v tomto období navrhl i nadčasovou policovou soustavu 606 pro firmu Vitsoe (Obr. 59).

Obr. 56: Ruční šlehač M140

Obr. 57: Sixtant SM2

Obr. 59: Policová soustava 606

35

Obr. 58: Stereozařízení SK6

7.3.2

Italský design

Itálie byla zásadním místem, kde se řešila povaha a poslání samotného designu. Návrháři měli velkou podporu u výrobců téměř ve všech oblastech průmyslu a v tomto období si vydobyli postavení určující aktuální trendy. Jejich cílem bylo dát předmětům běžného života nový výraz a opustit tradiční pohled na tvary i samotné zařizování bytu. Vzkvétal zde komerční design pro běžné spotřebitele (elegantní moderna), ale působila tu i různá reformní hnutí: radikální design, pop design a různé futuristické návrhy (Kolesár, 2004). Radikální design neboli antidesign kritizoval komercionalizaci životního stylu. Mezi jeho představitele patřila hnutí Archizoom a Superstudio. Archizoom vytvořil mnoho významných návrhů (Obr. 60) inspirovaných pop kulturou a kýčem, které v sobě skrývaly výsměch vyumělkovanému dobrému designu. Superstudio zase vytvořilo například pohovku Bazaar (Obr. 61) a soustředilo se také na sociálně utopické projekty, například urbanistické rozpracování architektury pod názvem Monumento Continuo (Obr. 62) – stavbu složenou z bílých krychlí, která se podobala vysoce moderním výškovým budovám ze skla a oceli a rozprostírala se po celé zeměkouli (Šlimarová, 2012).

Obr. 60: Superonda

Obr. 61: Bazaar

Obr. 62: Monumento Continuo

Pop design se v zásadě nelišil od designu radikálního, neboť jeho záměrem bylo též zákazníka stimulovat a aktivizovat při kontaktu s daným předmětem. Důkazem toho může být jeho nejcharakterističtější produkt, křeslo Sacco (Obr. 63). Autoři P. Gatti, C. Paolini a F. Teodoro jej navrhli pro firmu Zanotta a zvolili formu beztvarého koženkového pytle vyplněného polystyrenovými kuličkami, které se po sednutí přizpůsobily tvaru lidského těla. Na podobném principu, tedy přizpůsobování materiálu lidskému tělu, vzniklo i křeslo z pěnového polyuretanu Up, jehož tvůrcem byl G. Pesce (Obr. 64). Křeslo bylo vždy stlačeno a zataveno do fólie a PVC a vakuově uzavřeno. Po otevření fólie křeslo desetinásobně zvětšilo svůj objem a bylo připraveno k použití 36

(Fiell, 2003). Pro firmu Zanotta bylo také vyrobeno křeslo Blow (Obr. 65), jehož autory byli J. de Pas, D. D‘Urbino a P. Lomazzi.

Obr. 63: Křeslo Sacco (vlevo)

Obr. 64: Křeslo Up

Obr. 65: Křeslo Blow

Nelze opomenout také významné tandemy pověstných firem (Kartell, Cassina, Poltronova, Flos, Artemide, Arteluce, Brionvega, Olivetti) a talentovaných návrhářů (J. Colombo, A. Castiliogni, V. Magistretti, M. Bellini, R. Sapper, M. Zanusso, E. Sottsass ml., G. Aulenti) (Kolesár, 2004). Základ italské tvorby spočíval v elegantním a estetickém nábytku, který díky nejnovějším technologiím a širokou nabídkou plastů působil zároveň moderně (odtud název elegantní moderna). Ačkoliv italský design vycházel z funkcionalistických postupů, díky své eleganci, modernímu pojetí a funkčnosti dokázal oživit jeho strohou přísnost. V propojení s myšlenkami Bauhausu ve smyslu „dobrého designu“ fungovala firma Olivetti, která se snažila založit prodej na rozumné a jednoduché kráse. Zásluhou kvalitnějších plastů a použití technologie vstřikování vznikl první celoplastový sedací nábytek. Vyznačoval se většinou praktickou stohovatelností a širokou škálou barev. Prvním produktem nábytku ze vstřikovaného polyuretanu byla dětská židle No. 4999/5 (Obr. 66) od firmy Kartell, kterou navrhl R. Sapper a M. Zanuso (Fiell, 2003). Stohovatelná židle Selene navržená pro firmu Artemide od designéra V. Magistrettiho se zase stala nejprodávanější italskou židlí (Obr. 67).

Obr. 66: No. 4999/5

Obr. 67: Židle Selene

Obr. 68: Židle Universale No. 4860

37

Mezi největší vizionáře a postavy italského designu patřil J. Colombo. Experimentoval s konstrukčním provedením a výrobními postupy stejně jako s plastickými hmotami. Jako první vytvořil židli z litých plastů (ABS), která měla různě výškově nastavitelné nohy (Obr. 68). Díky zálibě v obytných prostorech a jejich zařizování navrhl také mnoho multifunkčního sedacího nábytku, který se dal různě kombinovat a spojovat, čímž docházelo k mnoha variantám sezení. Příkladem může být židle Tube (Obr. 69). Mimo jiné pracoval i s vyztuženými (laminátovanými) plastickými hmotami, plexisklem či akrylovou pryskyřicí. Jeho lampa Acrilica z roku 1962 obdržela na 13. Milánském trienále zlatou medaili (Obr. 70). Colombo také vynikal ve futuristických návrzích obytných prostor určených pro běžnou rodinu a splňující její každodenní potřeby. Vytvořil například návrh Combicentre (obytná buňka složená z modulů) či projekt Visiona I. Ta byla prezentována firmou Bayer na výstavě Interzum v Kolíne nad Rýnem roku 1969 (Obr. 71). Obytný prostor o ploše 14 x 8 m působil až kosmicky díky své dynamičnosti a multifunkčnosti a měl ukázat možnosti použití plastů v bytovém interiéru. Byl dělen na jednotlivé bloky – noční, koupelnový, kuchyňský a obývací. Nebyla zde okna, z důvodu že Colombo počítal, že v budoucnosti bude ovzduší zcela zamořené. Světlo bylo nahrazeno barvami a na proteplení celého interiéru zde bylo použito mnoho textilií. Celý prostor byl bez koutů a rohů, měl klenuté stropy a měkce zaoblené linie (Kanická, 2011).

Obr. 69: Židle Tube

Obr. 70: Lampa Acrilica

38

Obr. 71: Visiona I

7.3.3 Skandinávský design Nábytek skandinávských zemí se vždy vyznačoval vysokou jednoduchostí, propojeností s přírodou a zároveň funkčností. Lidé zde kvůli tmě, která na severu převažuje, neměli tolik času na zdobení nábytku a hraní si s detaily, a z toho důvodu se soustředili především na vysokou funkčnost, kdy bylo obvyklé, že daný kus nábytku zastával i více funkcí. V jejich tvorbě převažovaly světlé barvy a přírodní materiály. V šedesátých letech došlo i zde k rozvoji nábytkářství. Určitý vliv zde měla narůstající rovnoprávnost žen a jejich postavení v rodině i společnosti (Kanická, 2011). Řemeslo sice částečně ustupovalo zprůmyslňování, které panovalo v celé Evropě, zároveň ale na rozdíl od ostatních zemí nikdy neztratilo svou důležitou roli. Právě tyto tradiční řemeslnické dílny začaly razantně obměňovat svůj sortiment. Průmyslové podniky se poté snažily tradiční řemeslnou tvorbu napodobovat. Mezi významné skandinávské osobnosti tohoto období patřil například A. Aalto, významný finský architekt a designér, nebo norský architekt a designér I. Relling, který byl průkopníkem ve vymýšlení technologie lamelového dřeva. Finský designér E. Aarnio navrhnul mnoho židlí (Obr. 72) inspirovaných tzv. space age, které se často objevovaly ve sci-fi filmech (Kanická, 2011). Dále je třeba uvést V. Pantona, dánského tvůrce, který patří k nejvíce vlivným designérům 20. století. Mimo navrhování nábytku a doplňků se zabýval i stavebními projekty. Mezi jeho tvorbu patří například mobilní Bar Boy (Obr. 73) nebo revoluční židle Panton (Obr. 74). Byla to první židle z jednoho kusu plastické hmoty s volně pružicím sedákem, která byla vyráběna vstřikováním (Fiell, 2003).

Obr. 72: Křeslo Ball

Obr. 73: Bar Boy

39

Obr. 74: Židle Panton

Jako posledního je třeba uvést i A. Jacobsena, dánského architekta a designéra. Jeho nejvýznamnější stavbou z období 60. let byla kolej sv. Kateřiny v Oxfordu (Obr. 78), která byla koncipována jako komplexní projekt, takže zahrnovala i speciální návrhy nábytku (Obr. 75-77). Lze také uvést jeho sadu nádobí z nerezové oceli CylindaLine (Obr. 79), kterou navrhl pro firmu Stelton (Fiell, 2003).

Obr. 75: Oxford Lamp

Obr. 76: Oxford Chair

Obr. 78: Koleje sv. Kateřiny, Oxford

Obr. 77: The Ox Chair

Obr. 79: Cylinda- Line

40

8 VLIV SLEDOVANÉHO OBDOBÍ NA SOUČASNOST Je téměř nemožné si nepovšimnout různých odkazů na šedesátá léta v současném světě, stejně tak jako je nemožné zde uvést všechny příklady. Je to především stálý zájem lidí o toto období, který má podíl na vzniku retrospektivních výstav. Stále existuje poptávka po retro nábytku, a tak se některé padesát let staré nábytkové objekty úspěšně prodávají, popřípadě je vyráběn nový nábytek nesoucí znaky šedesátých let.

8.1 Znaky 60. let v současnosti Mezi typické znaky patří bezesporu výrazná barevnost nábytkových objektů, která byla v šedesátých letech dána „boomem“ plastů. Kromě sytých barev plastového nábytku to byly i moderní a hravé tvary těchto objektů. Dále sem patří čisté zaoblené, organické a geometrické tvary aplikované na dekoracích i samotném nábytku (kruhy, trojúhelníky, přímky, křivky, paraboly, apod.). Oblíbená byla asymetričnost stolových desek, kdy byly typické ledvinkové a trojúhelníkové tvary desky. Nelze opomenout zešikmené nohy kuželovitého tvaru, které svou subtilností navazovaly dojem vzdušnosti a lehkosti. Tapety, které byly typické pro téměř padesát let staré interiéry, dnes taktéž zažívají rozkvět. Dříve měly za úkol zakrýt nedokonalosti, dnes interiér oživují. Lze také mezi znaky uvést materiál umakart, který díky své tepelné odolnosti nachází uplatnění i v současném zařizování bytů. Radikální změnou prošel jeho vzhled, kdy je možné ho sehnat v celobarevných provedeních nebo jako imitaci dřevin nebo jiných materiálů. V současnosti patří ke kvalitním a dražším materiálům a lze ho najít pod obchodními názvy Polyrey, Reposal a jiné (Ježková, 2010).

8.2 Retrospektivní výstavy V České republice proběhly například výstavy jako Bruselský sen či Zlatá? Šedesátá. Vzpomínky a realita.

První z výstav, Bruselský sen (Obr. 80), proběhla

na přelomu roku 2008 a 2009 ve spolupráci s předními českými sbírkovými institucemi. Výstava byla rozdělena na dvě části, přičemž jedna část měla za cíl návštěvníkům přiblížit světový úspěch československé expozice v Bruselu. K vidění zde byla

41

architektura, textilní kolekce, hračky, sklo a porcelán, grafický design i třeba Laterna Magika (Krynek, 2008). Druhá část přibližovala následnou sociální a kulturní situaci v ČSSR. Věnovala se architektuře, nábytkové tvorbě, médiím, módě, technologiím i volnému času běžných obyvatel. Výstava Zlatá? Šedesátá. Vzpomínky a realita (Obr. 81 a 82) proběhla v roce 2011 a naopak poukazovala na zrádnost slova „zlatá“ ve spojení s tímto desetiletím. K hromadnému optimismu přispívalo částečné politické uvolnění, každopádně běžný život

byl

stále

nedokonalý kvůli

nedostupnosti

bytů

i

spotřebního

zboží

(Krajmerová, 2010). Výstava mapovala nejen bydlení a jeho zařízení, ale také třeba módu, nabídku obchodů, potravin či spotřebičů. Obecně přibližovala tehdejší běžný život obyvatel Československa.

Obr. 80: Výstava Bruselský sen

Obr. 81 a 82: Výstava Zlatá? Šedesátá. Vzpomínky a realita

Další výstavou připomínající design šedesátých let byla výstava Sixties Design ve vídeňském muzeu Hofmobiliendepot (Obr. 83-85). Vystavené nábytkové kusy byly tvorbou západního světa a k zhlédnutí zde byly největší ikony tohoto období. Výstava komplexně přibližovala životní styl a celkovou atmosféru tohoto období. Vystavené zde byly jak ikony designu, tak i návrhy oblečení, osvětlení či známé futuristické návrhy.

Obr. 83-85: Sixties Design

42

8.3 Současná nábytkářská tvorba Dopad na současnou nábytkářskou a designovou tvorbu lze nejlépe zkoumat na nábytkových salónech. Z vlastních zkušeností autorky patří k nejčastějšímu čerpajícímu prvku typicky zkosené subtilní nohy zužujícího se průměru. Dále pak jednoduchý sedací nábytek výrazných barev a vzdušných oblých tvarů, který působí hravě a elegantně zároveň. Pohovka POP (design K. Rashid, Cierre, Itálie), předvedena na pařížské výstavě NOW! 2011 (významná součást výstavy Maison&Objet), v sobě skrývá pop design 60. let, jak již nese ve svém názvu (Obr. 86). Shadow Cabinet (design J. Hansson, Cinna, Francie) v sobě slučuje jednoduchost, eleganci a čistotu tvarů vlastní bruselskému stylu (Obr. 87). Židle od firmy Kodreta Myjava (Obr. 88) byla prezentována na veletrhu Nábytok a bývanie 2013 v Nitře a lze ji též jednoznačně zařadit mezi nábytek inspirovaný touto dekádou.

Obr. 86: Pohovka POP

Obr. 87

Obr. 88

Obr. 89

Dalším ukázkovým příkladem je exponát z výstavy NOW! 2012 - pohovka Elysée od návrháře P. Paulina (Obr. 90), která nápadně svými jednoduchými tvary a barevnými variacemi připomíná tvorbu italského pop designu. Sám Paulin v 60. letech působil jako designér a navrhnul mnoho výrazných výrobků. Retro edice s názvem Red Edition od designéra D. Hodkinsona prezentována na stejné výstavě je dalším ukázkovým příkladem oblíbenosti retro tvorby. Na skříni (Obr. 91) i stolku (Obr. 89) byla opět uplatněna barevnost, asymetričnost a zešikmené kuželovité nohy. Díky absenci soklu působí skříň odlehčeným dojmem. Bylo zde také vystaveno retro křeslo Aico (Obr. 92) od S. Gronlund, které materiálem, barevností i konstrukcí velmi připomíná tvorbu samotného P. Paulina z 60. let.

43

Obr. 90: Pohovka Elysée

Obr. 92: Křeslo Aico

Obr. 91: Red Edition

Inspirace šedesátými léty se také odráží v nabídce některých obchodních řetězců. Příkladem by mohla být nabídka obchodního řetězce Interio, který prodává nábytkové kusy známých designérů. Křeslo Electa (Obr. 93) z produkce italské firmy Calligaris v sobě spojuje hravost danou barevností a eleganci díky čistým liniím. Regál Varia (Obr. 94) zase připomíná retro tvorbu D. Hodkinsona. Zkosené nohy patří také mezi častý prvek, příkladem mohou být stolky a židle s jídelním stolem (Obr. 95 a 96).

Obr. 93

Obr. 94

Obr. 95

Obr. 96

8.3.1 IMM Cologne 2013 Díky možnosti účasti autorky na veletrhu IMM 2013 v Kolíně nad Rýnem lze v práci prezentovat některé vystavené nábytkové objekty s intencemi 60. let. Příkladem mohou být křesla (Obr. 97 a 99) připomínající svou barevností a jednoduchými zaoblenými tvary modernost pop designu. Je třeba zmínit křeslo značky Fatboy (Obr. 98), který je v současnosti velice populárním výrobcem křesel navazujících svou konstrukcí i využitím na italské křeslo Sacco.

44

Obr. 97

Obr. 98

Obr. 99

Nelze opomenout použití subtilních zkosených noh v současné konstrukci sedacího a stolového nábytku (Obr. 100-102). Příkladem jsou stolky (Obr. 100) zcela jednoduchého provedení působící lehce a velice snadno přemístitelně. Zajímavé je propojení dvou prvků šedesátých let – plastu jako sedadla židle a dřevěných zúžených noh jako jeho podpůrného prvku (Obr. 101).

Obr. 100

Obr. 101

Obr. 102

Uvedené křeslo (Obr. 103) naopak připomíná svým materiálovým a především tvarovým provedením fascinaci vesmírem typickou pro italskou tvorbu šedesátých let. Dvojice židlí (Obr. 104) v sobě opět propojuje produkty chemického průmyslu, zkosené nohy a jednoduché linie. Posledním příkladem jsou křesla (Obr. 105), která v sobě naopak skrývají nádech pop designu díky svým výrazným barvám a zajímavým tvarům.

Obr. 103

Obr. 104

Obr. 105

45

8.4 Vliv designu 60. let v současném bytovém interiéru Vlivy

designu

šedesátých

let

lze

spatřit

také

v každodenním

životě,

ať už ve veřejných interiérech, obchodech či vlastním domově. Často, především u starší generace, lze narazit na bydlení vybavené tímto téměř padesát let starým nábytkem. Takové bytové zařízení může být aktuální jak z důvodů ekonomických, tak i citových. Současně je ale toto zařízení tvořeno stále funkčním a elegantním nábytkem. Příkladem může být studentský pokoj propojující prvky tvorby východního a západního světa šedesátých let. Je zde k vidění dominantní televizní stolek s výpletem a sedací pytle Wegett (Obr. 106 a 107). Kromě sezení tyto pytle dle majitelky pokoje také nabízí pohodlnou alternativu na přespání.

Obr. 106 a 107: Pokoj studentky

Poptávka po československém nábytku 60. let stále přetrvává a lidé shánějí tyto nábytkové kusy jak z důvodů sběratelských, tak i z důvodu funkčního zařízení vlastního bydlení. Z toho důvodu lze nalézt četné sběratelské inzerce a obchody přímo se specializující na prodej retro nábytku. Příkladem může být internetový obchod NANOVO (http://nanovo.cz), který prodává ohleduplně renovovaný retro nábytek a doplňky, aby mohly být plnohodnotnou součástí interiéru. Retro remix recycle galerie BellMondo (http://bellmondo.cz) se staví do opozice myšlenky „nové je vždy lepší než staré“ a také se snaží prodávat citlivě opravený retro nábytek pro jeho nadčasovost, krásu či funkčnost. Obchod Novoretro (http://novoretro.net) nábytek repasuje a barevně upravuje, čímž vytváří vlastní styl „novoretro“ - originální nábytek s léta prověřeným stylem v novém moderním kabátu. CohnAuction (http://cohnauction.cz) je ukázkou internetové aukce s kvalitním nábytkem, který vznikl během uplynulých sto let. Posledním příkladem je retro obchod MOARE (http://retroobjects.com), který se kromě samotného prodeje orientuje i na pronájem či realizace interiéru s retro nábytkem.

46

9 VLASTNÍ IDEOVÝ NÁVRH Při tvorbě vlastního ideového návrhu vycházejícího z tvorby šedesátých let bylo základním požadavkem aplikovat znaky přímo související s nábytkem tohoto období. Jde především o vzdušnost, lehkost samotného nábytku, asymetrický tvar stolové desky se zaoblenými hranami, kónické tvary nohou a jejich upevnění pod určitým úhlem.

9.1 Inspirace Inspirací byl stolek z Red Edition vystavený na pařížské výstavě Maison&Objet v roce 2012 (Obr. 108). Autorem je anglický návrhář D. Hodkinson. Stolek zaujmul především elegancí, jednoduchostí, lehkostí, čistými oblými tvary a kónickými nohami. To dále autorku inspirovalo k použití malířské palety. Ta se vyznačuje plynule do sebe přecházejícími vzdušnými oblými křivkami bez ostrých hran.

Obr. 108: Stolek z Red Edition (vlevo)

Tvar desky stolku vycházející z tvarů malířské palety nebyl zvolen pouze prvoplánově, ale s ohledem i na jeho funkčnost v interiéru. Záměrem bylo vytvořit drobný odkládací stolek, kde je otvor v desce (korespondující s otvorem na palec u palety) určen pro malou misku. Miska může sloužit na různé dekorace a je vyjímatelná, takže ji lze nahradit např. malou vázou s květinami. Dále chtěla autorka zohlednit funkci samotné malířské palety, tedy práci s barvami. Šedesátá léta se vyznačují velkou barevností díky novým plastům, tudíž bylo záměrem barvy aplikovat i na samotný návrh. Proto vznikly dva návrhy odlišující se v povrchové úpravě stolové desky. Tvary malířských palet nejsou nijak pevně stanovené a záleží

47

jen na volbě jejího majitele. Z toho důvodu byla vybrána paleta asymetrického tvaru (Obr. 109).

Obr. 109: Paleta

9.2 Vlastní návrh 9.2.1 Materiály a konstrukce Základním konstrukčním materiálem desky stolku je truhlářská překližka z bukových dýh. Její jednotlivé vrstvy lepené kolmo na sebe vytváří barevný přechod na zaoblených hranách desky. Bukové nohy stolu jsou upevněny podle konstrukce ze skript od E. Šulána (1983), kdy je noha připevněna k desce stolu pomocí upevňovací podložky se šikmým prolisem, která zabezpečuje příslušný úhel sklonu nohy (Obr. 110). Kování je k desce připevněno pomocí vrutů, zatímco samotná noha je s kováním spojena pomocí kombinovaného šroubu, který má na jednom konci závit do dřeva a na druhém závit metrický. Po dotažení je noha spolehlivě ukotvena. Výhodou tohoto typu uchycení je, že je možné ho aplikovat pouze na nohy kruhového průřezu, což návrh splňuje. U jiných průřezů by totiž nebylo možné shodně dotáhnout spoj, ale musela by se hledat správná poloha nohy vůči lubu (Šulán, 1893).

Obr. 110: Ukotvení nohy

Samotná deska stolku má dvě provedení. První variantou je přírodní vzhled buku s povrchovou úpravou tvořenou zbroušením povrchu a následným nanesením transparentního laku se stupněm lesku 2. UV vytvrditelná nátěrová hmota, která 48

se vyznačuje vysokou kvalitou povrchu, nízkými emisemi a rychlým vytvrzením, je nanesena automatickým stříkáním. U druhé varianty je na desku nalisovaná barevná fólie, která se vyznačuje odolností a vysokou kvalitou povrchu. Fólie je sladěna s barvou vyjímatelné misky, která je plastová.

9.2.2 Stolek Pablo Rozměry stolku jsou 500 x 354 x 450 mm (délka x šířka x výška). Nohy jsou upevněny pod úhlem 8° a současně jsou kónického tvaru, kdy horní část má ⌀ 45 mm a dolní ⌀ 20 mm. Výkresová dokumentace obsahuje konstrukci stolu (Příloha č. 1 a 2), připevnění stolové desky k nohám (Příloha č. 3) a návrh upevňovací podložky se šikmým prolisem (Příloha č. 4). První varianta stolku Pablo (Obr. 111) má působit decentně a skromně, druhá (Obr. 112) má být naopak hravá a měla by oživovat interiér sytými barvami.

Obr. 111: Stolek Pablo, přírodní

Obr. 112: Stolek Pablo, barevný

49

10 DISKUSE Šedesátá léta v Československu bývají s oblibou spojována se slovy jako „báječná“ nebo „zlatá“. Otázkou však zůstává, do jaké míry toto spojení objektivně zhodnocuje stav společnosti, celkové hospodářství a především kvalitu života uvedené dekády. „Zlatá“ byla tato léta především díky částečnému uvolňování v politice a nabídce nových bytů. Zároveň díky bruselskému stylu vzniká nové pojetí designérské tvorby, které se odráží i v bydlení obyčejných obyvatel. Některé domácí spotřebiče se pomalu stávaly standardní výbavou každé domácnosti a jejich počet se neustále zvyšoval. Nicméně tato doba s sebou nesla i mnohá úskalí v podobě nedostatku bytů a především jejich poměrně malé rozloze. Lidé v ČSSR sice nové byty vítali s radostí a získání takového bytu provázelo obrovské nadšení, nicméně z hlediska bydlení byly tyto prostory značně omezené a ergonomicky nevyhovující pro vícečlenné rodiny. Je nutné také zmínit, že příděl bytů byl podřízen politické činnosti žadatelů a dostat nový byt nebylo samozřejmostí. S nedostatkem prostorů pro bydlení také velice blízce souvisí nedostatečná nabídka spotřebního zboží. Z dnešního pohledu byla nabídka zcela nepostačující a na mnohé výrobky, které jsou pro nás dnes samozřejmostí, se taktéž musely vypisovat pořadníky. S tím souvisí i ceny spotřebičů, které byly vůči tehdejším platům drahé a šetřit na ně lidé museli i mnoho měsíců. Z těchto důvodu se nabízí otázka, do jaké míry je toto označení podřízeno pohledu tehdejší generace, jejíž nadšení může být částečně ovlivněno jejím mládím. Zároveň se v jistém optimismu obyvatel bezesporu odrážely nadějné vyhlídky na budoucnost. Tehdy se ovšem ještě nevědělo, že postupné uvolňování v politické sféře mající vliv na fungování celého státu bude mít za následek okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Je však důležité vyzdvihnout právě klady tohoto období s ohledem na jejich vliv na současnost. Šedesátá léta v ČSSR s sebou na pozadí nesla úspěch ze Světové výstavy v Bruselu a vdechla do domácností i veřejných prostor nový život díky bruselskému stylu. Zásluhy za tento styl ovšem nepatří pouze ČSSR, ale velký vliv na něj měla i tvorba západních zemí, se kterou se českoslovenští tvůrci měli možnost seznámit při přípravách pavilonu. Tento styl přinesl do běžného bydlení abstraktní ozdoby a kompozice, odlehčené tvary, asymetrii a výrazné pastelové tóny. Mezi jeden z nejvýraznějších znaků tohoto stylu patří bezesporu zešikmené subtilní nábytkové nohy kónického tvaru. Nahrazovaly dřívější těžké sokly u skříní a skříněk a vnesly do bydlení

50

výrazný efekt odlehčení a vzdušnosti. Tento efekt velice napomáhal stísněným bytům nových neestetických panelových sídlišť. Bylo již řečeno, že bruselský styl byl přijímán veřejností i negativně. Bylo to především kvůli velkému množství realizací, které často neměly odborné vedení, a proto pak mohly být považovány za kýč. Bruselský styl ovšem nebyl jediným zástupcem nábytku v bydlení běžných obyvatel. Velice populární byl sektorový nábytek, protože si jej každý mohl sestavit dle svých představ a finančních možností. Zároveň taková realizace nemusela být konečná a dle požadavku majitele mohly být další skříňkové nebo doplňující elementy časem dokoupeny. Byl ideálním řešením své doby, protože mohl optimálně vybavit stísněné interiéry tehdejších bytů. Prodejny ho bohužel odmítaly, protože s sebou přinášel složitou ručně vedenou administrativu. Místo toho raději nabízely již hotové typové sestavy, které ovšem poztrácely smysl z hlediska ideálního přizpůsobení zákazníkovi. Obchody později přišly na trh s bytovými stěnami, které ovšem působily ve stísněném bydlení značně robustně. Z toho se dá usoudit, že hledání ideálního bytového zařízení tehdejšími vývojáři nebylo zcela podřízeno kvalitě bydlení, ale především faktorům ekonomickým. Podíl na tom také určitě měly tehdejší nedostatečné technologie, kdy v prodejnách neexistovaly počítače, které by měly na starosti složitou evidenci jednotlivých elementů sektorového nábytku. Nelze opomenout světový design šedesátých let, na jehož odkaz lze často narazit v současné nábytkářské tvorbě. Při odkazech na retro tvorbu s důrazem na toto období bývá nejčastěji zmiňován design italský. Právě díky novému a neotřelému pohledu na design vzešlo z Itálie mnoho nadějných a vynikajících návrhářů. Především je to J. Colombo, jehož nadčasová tvorba ovlivnila celé generace designérů a je zdrojem inspirace i pro současné návrháře. Italská tvorba také právě díky svým rozdílným hnutím přinesla mnoho návrhů, které jsou v současnosti velice populární. Příkladem může být křeslo Sacco (P. Gatti, C. Paolini a F. Teodoro), na jehož principu vznikly sedací pytle značky Fatboy a Wegett. Narazit na ně lze v interiérech bytových i veřejných, ale také v exteriéru, kde například slouží jako vhodná alternativa sedacího nábytku na hudebních festivalech. Především jsou tyto sedací pytle poměrně lehké, skladné a hlavně není potřeba speciálních obalů při přepravě. Populární jsou především pro svou tvárnost a přizpůsobení lidskému tělu, stejně jako jejich předchůdce Sacco. Skandinávská futuristická tvorba inspirovaná vesmírnými objevy našla taktéž uplatnění v současnosti. Příkladem může být velmi oblíbené křeslo Ball (E. Aarnio), které se stále

51

prodává v různých obměnách a vybavuje moderní interiéry. Narazit na něj můžeme i v interiéru veřejném (příkladem může být letiště v Tallinu). Nabízí se otázka, proč právě tvorba 60. let je tak hojně připomínána a obměňována. Je třeba si uvědomit, že plasty prožívaly v šedesátých letech obrovský boom. Mohly se jednoduše barvit na nejrůznější odstíny a šly z nich vytvarovat tehdy skoro nepředstavitelné tvary. Návrháři mohli popustit uzdu své fantazie a vytvářet hravé moderní

tvarosloví,

přizpůsobené

ovšem

tehdejším

technologiím

zpracování.

V nábytkářské tvorbě to byl obrovský převrat. Plasty sice nabízejí neomezené možnosti jejich zpracování, z tvarového hlediska lze ovšem obtížně vymýšlet neustále něco nového. I to má vliv na současnou tvorbu, která musí chtě nechtě čerpat z tvarů a designu dob minulých. Zajímavý dopad na současnost má i tehdejší architektura, která je dnes přijímána velmi rozporuplně. Architektura šedesátých let přinesla mnoho výrazných a ojedinělých staveb, nicméně do opozice se těmto budovám staví tehdejší některé veřejné stavby (obchodní a kulturní domy apod.). Většinou se jednalo o stavby monumentálního a robustního vzezření, které v sobě měly ukryty ideologický podtext. Stejně jako některá náboženství se od pradávna snaží ovládat své věřící skrze monumentálnost svých duchovních staveb, i tak na mě působí některé socialistické stavby. Člověk se v tak rozlehlých prostorech zdá být téměř nicotný, což mohlo mít za následek i jistou pokoru před tehdejším režimem. Často je ovšem kladena otázka, zda je vůbec potřebné v dnešním demokratickém státě zachovávat budovy minulého režimu. Veřejnost většinou na takových stavbách příliš nelpí, zatímco odborníci se této architektuře snaží zajistit ochranu, protože je potřebné zachovat hmotné vzpomínky na toto období státu. Zajímavý je názor V. Brože v publikaci od Beneše a Ševčíka (2009): „Maže se historie, maže se paměť, a z té doby vlastně nic nezbude… Přitom jsou to v mnoha případech unikátní objekty, ve kterých je zapsán fantastický příběh určitého odboje proti tehdejšímu společenskému marasmu“. S tím se dá spojit i známé přísloví „Sejde z očí, sejde z mysli“, které může v tomto případě asociovat povědomí současné generace o tehdejším režimu. Je důležité uchovávat hmotné vzpomínky na toto období, aby z něj mohly čerpat i budoucí generace. I z toho důvodu vznikají retrospektivní výstavy, které ukazují výjimečnost popisovaného období i zároveň přibližují úskalí tehdejšího režimu.

52

11 ZÁVĚR Cílem práce bylo objektivně zhodnotit toto období z pohledu bydlení a nábytku s ohledem na současnost. Práce si dala za úkol přiblížit dobové souvislosti mající vliv na tvorbu tohoto období, tedy situaci politickou, hospodářskou a také proměny životního stylu obyvatel. Součástí práce byl vlastní ideový návrh v intencích designu šedesátých let, v tomto případě odkládací stolek. Tvorba šedesátých let v Československu v sobě odrážela obrovský úspěch československé expozice na Světové výstavě v Bruselu 1958 a také zde vzniklý bruselský styl.

Především však v sobě promítá politickou situaci tehdejší doby,

kdy kvůli nedostatku bydlení vznikala experimentální výstavba bytů a jejich zařízení. Ta ukázala, že je potřeba nejen funkční, ale také lépe výtvarně pojatý nábytek. Adekvátním řešením se stal sektorový nábytek, ale kvůli dostupnosti často v zařizování interiéru vítězily samostatné nábytkové solitéry. Šedesátá léta jsou svázána s obrovským technologickým pokrokem, rozšířením technologií zpracování plastů i všeobecným nadšením z vesmírných objevů. To všechno však probíhalo na pozadí ideologického souboje kapitalistického a komunistického světa. S objekty vzniklými v tomto období se lze setkat dodnes. Tehdejší světový design totiž dokázal díky novým plastům i technologiím s nimi souvisejícími vytvořit mnoho nadčasovým návrhů. Je to především barevnost a hravost, zkosené nohy kónického tvaru a jednoduché, čisté a vzdušné linie, které jsou s oblibou opakovaně používány na současném nábytku, a proto zůstane odkaz 60. let v bytové kultuře zřejmě stále živý.

53

12 SUMMARY The aim of this bachelor thesis was an objective appraisal of this period from the point of view housing and furniture with consideration at the present. The work set a goal to describe the period contexts which had an influence on production of this era – the political situation, the economic situation and also the lifestyle changes of population. Part of the work was own ideological design with features of the Sixties, in this case the side table. The production of the Sixties in Czechoslovakia reflected the great success of the Czechoslovak exposition at the Brussels World’s Fair 1958 and also there arose Brussels style. Above all it reflected the political situation of this period, in which came into existence the experimental development of flats and their facilities because of the lack of housing. It showed that not only functional but also more artistically conceived furniture is necessary. The adequate solution was furniture sector, but due to his availability often prevailed the furniture solitaires in the furnishing of interiors. The Sixties are tied with gigantic technological progress, expanding technology of plastic processing and popular enthusiasm of space discoveries. But all of this was conducted at the background of the ideological battle between capitalist and communist world. The objects produced in this period can be still found today. The world design of those days created many timeless designs thanks to new plastics and with them related technologies. It is especially a colourfulness and playfulness, beveled coneshaped legs and simple, clean and airy lines, which are with popularity repeatedly used in today’s furniture. Therefore this period’s legacy in the home culture will stay alive.

54

13 POUŽITÁ LITERATURA ANDREJKOVIČOVÁ, R., Vývoj nábytkářského průmyslu v Brně: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta filozofická, Ústav hudební vědy, 2012. 103 l. Vedoucí diplomové práce PhDr. Dagmar Koudelková BRUNECKÝ, Petr. Dějiny a bydlení. Vyd. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003, 234, [20] s. ISBN 80-715-7677-8. BRUSELSKÝ SEN: Československá účast na Světové výstavě EXPO 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let [online]. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.expo58.info/ Československá socialistická republika. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%A1_socialistick%C3%A1_re publika DLABAL, Stanislav. Nábytkové umění: vybrané kapitoly z historie. 1. vyd. Praha: Grada, 2000, 309 s. ISBN 80-716-9655-2. Dřevařský magazín. Praha, 2011, č. 5. ISSN 1338-371X. Dřevařský magazín. Praha, 2012, č. 4. ISSN 1338-371X. FIELL, Charlotte a Peter FIELL. Design 20. století. Praha: Slovart, 2003. ISBN 978-807209-560-5. HAVRÁNEK, Vít. Bruselský sen: československá účast na světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60 let. Praha: Arbor vitae, c2008, 367 s. ISBN 97880-87164-03-7. JEŽKOVÁ, Tereza. Umakart je zpět. A vypadá skvěle!. [online]. 05. 10. 2010 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.prozeny.cz/magazin/bydleni-a-zahrada/interier-anabytek/16788-umakart-je-zpet-a-vypada-skvele KANICKÁ, Ludvika, doc. Ing. arch., CSc. Bydlení. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008, 102 s. ISBN 978-80-7375-162-3.

55

KANICKÁ, Ludvika, doc. Ing. arch., CSc. Obchod s nábytkem a výstavnictví. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2006, 102 s. ISBN 80-715-7946-7. KANICKÁ, Ludvika, doc. Ing. arch., CSc. Přednáška o designu 60. let. Mendelova univerzita v Brně, 2011. KOLESÁR, Zdeno. Kapitoly z dějin designu. vyd. 1. Praha: Vysoká škola uměleckoprůmyslová, 2004, 167 s. ISBN 80-868-6303-4. KOUDELKOVÁ, Dagmar, PhDr. Sektorový nábytek národního podniku Interier Praha. Stolařský magazín. 2010, č. 6. KRAJMEROVÁ, Magdaléna. Jak se bydlelo před 50. lety?. [online]. 30. 11. 2010 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.prozeny.cz/magazin/bydleni-a-zahrada/nanavsteve/18534-jak-se-bydlelo-pred-50-lety KRYNEK, Ondřej Lazar. Začíná gigantická retro výstava Bruselský sen. [online]. 14. 5. 2008 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.designmagazin.cz/udalosti/1786zacina-giganticka-retro-vystava-bruselsky-sen.html NEUHÄUSL, Emil, Ing. Historie a rozvoj vstřikování plastů v ČR. MM Průmyslové spektrum. 2010, č. 1, s. 17. SANTAR, J. Světová výstava v Bruselu EXPO 58. Praha: SNKL, 1961. ŠEVČÍK, Oldřich a Ondřej BENEŠ. Architektura 60. let: "zlatá šedesátá léta" v české architektuře 20. století. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 502 s. ISBN 978-80-247-1372-4. ŠLIMAROVÁ, P, Bc. Design: kritizující, formující, radikální: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra environmentálních studií, 2012. 83 l. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jan Dostalík. ŠPENDLÍČEK, M. Půl století od založení vývoje nábytkářského průmyslu v Brně. In Informační bulletin a sborník statí. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Lesnická a dřevařská fakulta. Ústav nábytku a speciálních výrobků ze dřeva a Asociace interiérové tvorby, 2004, s. 37. ŠULÁN, Elemír, Doc. Ing., CSc. Konštrukcia a typológia drevárskych výrobkov, část 1. konštrukcia nábytku. Zvolen: Skriptum VŠLD Zvolen, 1983.

56

14 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Rozdělení Evropy železnou oponou ............................................................. str. 12 Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8b/EiserneVorhang.png

Obr. 2 Invalidovna, obchodní pasáž ....................................................................... str. 17 Zdroj: http://czumalo.files.wordpress.com/2013/02/04.jpg

Obr. 3 Invalidovna, interiér .................................................................................... str. 17 Zdroj: HAVRÁNEK, Vít. Bruselský sen: československá účast na světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60 let. Arbor Vitae 2008.

Obr. 4 Invalidovna, interiér .................................................................................... str. 17 Zdroj: http://czumalo.files.wordpress.com/2013/02/05.jpg

Obr. 5 Vybavení kuchyně ........................................................................................ str. 22 Zdroj: http://static.prozeny.cz/images/stories/a_fotky/HLF_3M7A2453-a.jpg

Obr. 6 Stolek s umakartovou deskou a sektorový nábytek pro televizi ................... str. 22 Zdroj: http://prozeny.cz; použito z videa „Jak se bydlelo před 50 lety?“, 2010.

Obr. 7 Sektorová sestava s lustry ............................................................................ str. 22 Zdroj: http://media.novinky.cz/769/147693-gallery1-w6uoh.jpg

Obr. 8 Dobový interiér, 1960 .................................................................................. str. 23 Zdroj: HAVRÁNEK, Vít. Bruselský sen: československá účast na světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60 let. Arbor Vitae 2008.

Obr. 9 Dobový interiér, počátek 60. let .................................................................. str. 23 Zdroj: HAVRÁNEK, Vít. Bruselský sen: československá účast na světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60 let. Arbor Vitae 2008.

Obr. 10 Kulturní dům Ostravy .................................................................................. str. 23 Zdroj: ŠEVČÍK, Oldřich a Ondřej BENEŠ. Architektura 60. let: "zlatá šedesátá léta" v české architektuře 20. století. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 502 s. ISBN 978-80-247-1372-4.

Obr. 11 Nová odbavovací hala letiště Ruzyně .......................................................... str. 23 Zdroj: ŠEVČÍK, Oldřich a Ondřej BENEŠ. Architektura 60. let: "zlatá šedesátá léta" v české architektuře 20. století. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 502 s. ISBN 978-80-247-1372-4.

Obr. 12 Budova bývalého Federálního shromáždění ............................................... str. 23 Zdroj: ŠEVČÍK, Oldřich a Ondřej BENEŠ. Architektura 60. let: "zlatá šedesátá léta" v české architektuře 20. století. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 502 s. ISBN 978-80-247-1372-4.

Obr. 13 Kulturní dům ROH....................................................................................... str. 24 Zdroj: ŠEVČÍK, Oldřich a Ondřej BENEŠ. Architektura 60. let: "zlatá šedesátá léta" v české architektuře 20. století. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 502 s. ISBN 978-80-247-1372-4.

Obr. 14 Fakultní nemocnice Praha-Motol ................................................................ str. 24 Zdroj: ŠEVČÍK, Oldřich a Ondřej BENEŠ. Architektura 60. let: "zlatá šedesátá léta" v české architektuře 20. století. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 502 s. ISBN 978-80-247-1372-4.

Obr. 15 Fakultní nemocnice Praha-Motol ................................................................ str. 24 Zdroj: ŠEVČÍK, Oldřich a Ondřej BENEŠ. Architektura 60. let: "zlatá šedesátá léta" v české architektuře 20. století. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 502 s. ISBN 978-80-247-1372-4.

Obr. 16 Obchodní dům Prior, Plzeň ......................................................................... str. 24 Zdroj: ŠEVČÍK, Oldřich a Ondřej BENEŠ. Architektura 60. let: "zlatá šedesátá léta" v české architektuře 20. století. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 502 s. ISBN 978-80-247-1372-4.

Obr. 17 Dům dětské knihy ......................................................................................... str. 24 Zdroj: ŠEVČÍK, Oldřich a Ondřej BENEŠ. Architektura 60. let: "zlatá šedesátá léta" v české architektuře 20. století. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 502 s. ISBN 978-80-247-1372-4.

Obr. 18 Budova bývalého Federálního shromáždění ............................................... str. 24 Zdroj: ŠEVČÍK, Oldřich a Ondřej BENEŠ. Architektura 60. let: "zlatá šedesátá léta" v české architektuře 20. století. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 502 s. ISBN 978-80-247-1372-4.

Obr. 19 Budova bývalého Federálního shromáždění ............................................... str. 24 Zdroj: ŠEVČÍK, Oldřich a Ondřej BENEŠ. Architektura 60. let: "zlatá šedesátá léta" v české architektuře 20. století. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 502 s. ISBN 978-80-247-1372-4.

Obr. 20 Kulturní dům AZNP, Mladá Boleslav .......................................................... str. 24 Zdroj: ŠEVČÍK, Oldřich a Ondřej BENEŠ. Architektura 60. let: "zlatá šedesátá léta" v české architektuře 20. století. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 502 s. ISBN 978-80-247-1372-4.

57

Obr. 21 Československé velvyslanectví v Londýně ................................................... str. 25 Zdroj: ŠEVČÍK, Oldřich a Ondřej BENEŠ. Architektura 60. let: "zlatá šedesátá léta" v české architektuře 20. století. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 502 s. ISBN 978-80-247-1372-4.

Obr. 22 Hotel Intercontinental.................................................................................. str. 25 Zdroj: ŠEVČÍK, Oldřich a Ondřej BENEŠ. Architektura 60. let: "zlatá šedesátá léta" v české architektuře 20. století. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 502 s. ISBN 978-80-247-1372-4.

Obr. 23 Pavilon Philips ............................................................................................ str. 27 Zdroj: SANTAR, J. Světová výstava v Bruselu EXPO 58. Praha: SNKL, 1961.

Obr. 24 Pavilon SSSR a USA .................................................................................... str. 27 Zdroj: HAVRÁNEK, Vít. Bruselský sen: československá účast na světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60 let. Arbor Vitae 2008.

Obr. 25 Atomium ....................................................................................................... str. 27 Zdroj: http://2.bp.blogspot.com/-AscwV3hEEuY/Tze12a0olI/AAAAAAAAAZc/AU4WpBfeCj4/s320/expo58.jpg

Obr. 26 Pavilon Československa .............................................................................. str. 27 Zdroj: http://magazinuni.cz/wp-content/uploads/12Architektura3-300x206.jpg

Obr. 27 V. Makovský, Nový věk ................................................................................ str. 27 Zdroj: SANTAR, J. Světová výstava v Bruselu EXPO 58. Praha: SNKL, 1961.

Obr. 28 Kaplanova turbína ....................................................................................... str. 27 Zdroj: SANTAR, J. Světová výstava v Bruselu EXPO 58. Praha: SNKL, 1961.

Obr. 29 Model pavilonu ČSSR .................................................................................. str. 28 Zdroj: HAVRÁNEK, Vít. Bruselský sen: československá účast na světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60 let. Arbor Vitae 2008.

Obr. 30 Vstupní hala pavilonu .................................................................................. str. 28 Zdroj: http://i.idnes.cz/08/052/gal/KOT22ff81_vstup.jpg

Obr. 31 Okolí pavilonu ............................................................................................. str. 28 Zdroj: http://img.ihned.cz/attachment.php/14832790/uv58BCD7GHJNOjklQcdfgpqry1STUA RV/90820_vikCr_expo_m.jpg

Obr. 32 Atrium pavilonu ........................................................................................... str. 28 Zdroj: SANTAR, J. Světová výstava v Bruselu EXPO 58. Praha: SNKL, 1961.

Obr. 33 Restaurace Praha ........................................................................................ str. 28 Zdroj: SANTAR, J. Světová výstava v Bruselu EXPO 58. Praha: SNKL, 1961.

Obr. 34 Expozice Vkus .............................................................................................. str. 28 Zdroj: SANTAR, J. Světová výstava v Bruselu EXPO 58. Praha: SNKL, 1961.

Obr. 35 Restaurace Praha v Letenských sadech před rekonstrukcí ......................... str. 30 Zdroj: http://www.archiweb.cz/buildings.php?&action=show&id=610

Obr. 36 Restaurace Praha v Letenských sadech po rekonstrukci ............................. str. 30 Zdroj: http://img.radio.cz/pictures/c/umeni/expo58/restaurace_zrekonstruovana.jpg

Obr. 37 Restaurace Praha v Letenských sadech po rekonstrukci ............................. str. 30 Zdroj: http://www.fotograftichy.cz/sites/fotograftichy/blog/2011/restaurace-expo58/expo58restaurace-4.jpg

Obr. 38 Plastová křesla, zleva: J. Šusta, M. Navrátil, M. Farka .............................. str. 31 Zdroj: http://bydleni.idnes.cz/foto.aspx?r=dum_osobnosti&c=A080620_152848_dum_stavime _web

Obr. 39 Plastová křeslo, M. Navrátil ........................................................................ str. 31 Zdroj: http://bydleni.idnes.cz/foto.aspx?r=dum_osobnosti&c=A080620_152848_dum_stavime _web

Obr. 40 Stolek ve tvaru fazole ................................................................................... str. 31 Zdroj: http://www.antikhandl.cz/file.php?name=img-3800325.jpg

Obr. 41 Moka servis Elka ......................................................................................... str. 31 Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/43/Elka.porcelain.jpg

Obr. 42 Hodiny EXPO 60 ......................................................................................... str. 31 Zdroj: http://bydleni.idnes.cz/foto.aspx?r=dum_osobnosti&c=A080620_152848_dum_stavime _web

58

Obr. 43 Administrativní budova BVV ....................................................................... str. 32 Zdroj: HAVRÁNEK, Vít. Bruselský sen: československá účast na světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60 let. Arbor Vitae 2008.

Obr. 44 Hotel International ...................................................................................... str. 32 Zdroj: http://www.archiweb.cz/buildings.php?&action=show&id=1971#

Obr. 45 Hotel Continental ........................................................................................ str. 32 Zdroj: HAVRÁNEK, Vít. Bruselský sen: československá účast na světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60 let. Arbor Vitae 2008.

Obr. 46 Výloha obchodu s porcelánem v Olomouci ................................................. str. 32 Zdroj: HAVRÁNEK, Vít. Bruselský sen: československá účast na světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60 let. Arbor Vitae 2008.

Obr. 47 U-100 ........................................................................................................... str. 33 Zdroj: http://www.antikbuddha.com/photos/51860.jpg

Obr. 48 M-100........................................................................................................... str. 33 Zdroj: http://www.designcabinet.cz/data/imgs/05000l.jpg

Obr. 49 U-450 ........................................................................................................... str. 33 Zdroj: http://www.designcabinet.cz/data/imgs/10272l.jpg

Obr. 50 Konferenční stolek ....................................................................................... str. 34 Zdroj: http://www.novoretro.net/upload/1351520424.jpg

Obr. 51 Ledvinkový stolek ......................................................................................... str. 34 Zdroj: http://www.cohnauction.cz/images/predmety/konferencni-stolek-ledvinka-m-0.jpg

Obr. 52 Televizní stolek ............................................................................................ str. 34 Zdroj: http://www.novoretro.net/upload/1304063484.jpg

Obr. 53 Křeslo, M. Navrátil ...................................................................................... str. 34 Zdroj: http://bydleni.idnes.cz/foto.aspx?r=dum_osobnosti&c=A080620_152848_dum_stavime _web

Obr. 54 Přistavovací nábytek, E. Jindra ................................................................... str. 34 Zdroj: http://bydleni.idnes.cz/foto.aspx?r=dum_osobnosti&c=A080620_152848_dum_stavime _web

Obr. 55 Souprava židlí se stolkem ............................................................................ str. 34 Zdroj: http://www.cohnauction.cz/images/predmety/souprava-zelenych-zidli-se-stolkem-m0.jpg

Obr. 56 Ruční šlehač M140 ...................................................................................... str. 35 Zdroj: http://matandme.com/wp-content/uploads/2012/12/classic-braun-electric-devices-bydieter-rams.jpg

Obr. 57 Holicí strojek Sixtant SM2 ........................................................................... str. 35 Zdroj: http://24.media.tumblr.com/tumblr_le79qtlH3k1qfx0suo1_500.jpg

Obr. 58 Stereozařízení SK6 ....................................................................................... str. 35 Zdroj: http://uslikeyou.com/wpcontent/uploads/2011/04/1960_Braun_sk6_radio_record_player_by_DieterRams_HansGugelot .jpg

Obr. 59 Policová soustava 606 ................................................................................. str. 35 Zdroj: http://blog.smow.com/wp-content/uploads/2010/05/dieter-rams-vitsoe-606.jpg

Obr. 60 Pohovka Superonda ..................................................................................... str. 36 Zdroj: http://www.deconet.com/blog/home/resource/ARCHIZOOM.Superonda.jpg

Obr. 61 Pohovka Bazaar ........................................................................................... str. 36 Zdroj: http://www.christies.com/lotfinderimages/d19558/d1955840r.jpg

Obr. 62 Monumento Continuo .................................................................................. str. 36 Zdroj: http://www.archiweb.cz/Image/zpravy/2009-07/Superstudio.jpg

Obr. 63 Křeslo Sacco ................................................................................................ str. 37 Zdroj: http://si.wsj.net/public/resources/images/EW-AE708_classi_20080508152040.jpg

Obr. 64 Křeslo Up ..................................................................................................... str. 37 Zdroj: http://static1.bonluxat.com/cmsense/data/uploads/orig/Gaetano_Pesce_Up_Collection_b e5.jpg

59

Obr. 65 Křeslo Blow ................................................................................................. str. 37 Zdroj: http://static1.bonluxat.com/cmsense/data/uploads/orig/Jonathan_de_Pas,_Donato_D_Ur bino_and_Paolo_Lomazzi_Blow_Armchair_2vc.jpg

Obr. 66 Dětská židle No. 4999/5 ............................................................................... str. 37 Zdroj: http://www.tribu-design.com/collections/scans/0001106.jpg

Obr. 67 Židle Selene.................................................................................................. str. 37 Zdroj: http://www.designboom.com/cms/images/rid10/vico09.jpg

Obr. 68 Židle Universale No. 4860 ........................................................................... str. 37 Zdroj: http://www.designboom.com/history/joecolombo/c1.jpg

Obr. 69 Židle Tube .................................................................................................... str. 38 Zdroj: http://designmuseum.org/media/item/3905/-1/46_8Lg.jpg

Obr. 70 Lampa Acrilica ............................................................................................ str. 38 Zdroj: http://atcasa.corriere.it/catalogo/immagini//prodotto_4536/281-Still-life-slow_big.jpg

Obr. 71 Visiona I ....................................................................................................... str. 38 Zdroj: http://www.asb-portal.cz/UserFiles/Image/architektura/profily/osobnost/joe-colombobonvivan-a-futurista/joe-colombo-bonvivan-a-futurista-611-big-image.jpg

Obr. 72 Židle Ball ..................................................................................................... str. 39 Zdroj: http://sgustokdesign.com/archive/Eero-Aarnio-Ball-Chair.jpg

Obr. 73 Bar Boy ........................................................................................................ str. 39 Zdroj: http://www.designbuzz.com/wp-content/uploads/2012/07/bar-boy_3858.jpg

Obr. 74 Židle Panton ............................................................................................... str. 39 Zdroj: http://4.bp.blogspot.com/_Qj7CXjsbWB4/TPhNWo25aVI/AAAAAAAAIMQ/Po5q6lrwJ0/s320/PANTON_CHAIR-1.jpg

Obr. 75 Oxford Lamp ................................................................................................ str. 40 Zdroj: http://www.danish-furniture.com/images/arne-jacobsen-oxford-lamp.jpg

Obr. 76 Oxford Chair................................................................................................ str. 40 Zdroj: http://www.danish-furniture.com/images/arne-jacobsen-oxford-chair-low.jpg

Obr. 77 The Ox Chair ............................................................................................... str. 40 Zdroj: http://www.danish-furniture.com/images/arne-jacobsen-ox-chair.jpg

Obr. 78 Koleje sv. Kateřiny ...................................................................................... str. 40 Zdroj: http://farm3.staticflickr.com/2327/2204387757_e1ba3aeaab_z.jpg

Obr. 79 Cylinda Line ................................................................................................ str. 40 Zdroj: http://scandistyle.ru/wp-content/uploads/2011/04/arne_jac-7.jpg

Obr. 80 Výstava Bruselský sen .................................................................................. str. 42 Zdroj: http://i.idnes.cz/08/063/gal/WEB23df28_Kopie_ZG0H6672rez.jpg

Obr. 81 Výstava Zlatá? Šedesátá. Vzpomínky a realita ............................................ str. 42 Zdroj: https://fbcdn-sphotos-f-a.akamaihd.net/hphotos-akprn1/59129_152176051477329_7950900_n.jpg

Obr. 82 Výstava Zlatá? Šedesátá. Vzpomínky a realita ............................................ str. 42 Zdroj: http://i.lidovky.cz/pes/10/093/pcl/WAG362368_zlata_sedesata_13.JPG

Obr. 83 Sixties Design .............................................................................................. str. 42 Zdroj: http://www.snipville.com/wp-content/uploads/2012/03/Plakat_K_quer_Sixties_c_FotoPoltrona-Joe-con-Tobia-Copyright-Studio-Ballo-Grafik-Hannes-Eder-Copyright.png

Obr. 84 Sixties Design .............................................................................................. str. 42 Zdroj: https://lh4.googleusercontent.com/-J6HTH-qF1Rc/T2wp2AP3HI/AAAAAAAAADU/a0jLVOuHgY4/w708-h472-p-o/AusstellungSixties_0651LR.jpg

Obr. 85 Sixties Design .............................................................................................. str. 42 Zdroj: http://dip.mak.at/pics/large/object_8842_1336124146.jpeg

Obr. 86 Pohovka POP, K. Rashid ............................................................................. str. 43 Zdroj: Dřevařský magazín. Praha, 2011, č. 5., str. 48, ISSN 1338-371X.

Obr. 87 Shadow cabinet, J. Hansson ........................................................................ str. 43 Zdroj: Dřevařský magazín. Praha, 2011, č. 5., str. 48, ISSN 1338-371X.

Obr. 88 Židle, Kodreta Myjava ................................................................................. str. 43 Zdroj: archiv doc. Ing. arch. Ludviky Kanické, CSc.

60

Obr. 89 Stolek, Red Edition ...................................................................................... str. 43 Zdroj: http://www.lesitemalin.com/assets/images/maison/red-edition(1).jpg

Obr. 90 Pohovka Elysée ............................................................................................ str. 44 Zdroj: Dřevařský magazín. Praha, 2012, č. 4., str. 48, ISSN 1338-371X.

Obr. 91 Skříň, Red Edition ........................................................................................ str. 44 Zdroj: http://www.designikonik.com/media/catalog/product/cache/2/image/380x285/8a02aedcaf38ad3a98187ab0a1dede 95/b/u/buffet_fifties_11_2/red-edition-hodkinson,-david-buffet-haut-fifties-orange-31.jpg

Obr. 92 Křeslo Aico .................................................................................................. str. 44 Zdroj: Dřevařský magazín. Praha, 2012, č. 4., str. 48, ISSN 1338-371X.

Obr. 93 Křeslo Electa ............................................................................................... str. 44 Zdroj: archiv autorky práce

Obr. 94 Regál Varia .................................................................................................. str. 44 Zdroj: http://de.interio.ch/objekt/1/b816760b1ce607e788ce7813adc4ef52.jpg

Obr. 95 Sortiment OD Interio ................................................................................... str. 44 Zdroj: archiv autorky práce

Obr. 96 Sortiment OD Interio ................................................................................... str. 44 Zdroj: archiv autorky práce

Obr. 97 IMM Cologne ............................................................................................... str. 45 Zdroj: archiv Radima Svitáka

Obr. 98 IMM Cologne ............................................................................................... str. 45 Zdroj: archiv Radima Svitáka

Obr. 99 IMM Cologne ............................................................................................... str. 45 Zdroj: archiv Kláry Fajkusové

Obr. 100 IMM Cologne ............................................................................................. str. 45 Zdroj: archiv Kláry Fajkusové

Obr. 101 IMM Cologne ............................................................................................. str. 45 Zdroj: archiv Kláry Fajkusové

Obr. 102 IMM Cologne ............................................................................................. str. 45 Zdroj: archiv Matěje Kovaříka

Obr. 103 IMM Cologne ............................................................................................. str. 45 Zdroj: archiv Kláry Fajkusové

Obr. 104 IMM Cologne ............................................................................................. str. 45 Zdroj: archiv Radima Svitáka

Obr. 105 IMM Cologne ............................................................................................. str. 45 Zdroj: archiv Radima Svitáka

Obr. 106 Pokoj studentky .......................................................................................... str. 46 Zdroj: archiv autorky práce

Obr. 107 Pokoj studentky .......................................................................................... str. 46 Zdroj: archiv autorky práce

Obr. 108 Stolek z Red Edition ................................................................................... str. 47 Zdroj: archiv doc. Ing. arch. Ludvika Kanická, CSc.

Obr. 109 Malířská paleta .......................................................................................... str. 48 http://www.pebeohuja.cz/launch.php?s=imageView&IDproduct=702

Obr. 110 Ukotvení nohy ............................................................................................ str. 48 Zdroj: ŠULÁN, Elemír, Doc. Ing., CSc. Konštrukcia a typológia drevárskych výrobkov, část 1. konštrukcia nábytku. Zvolen: Skriptum VŠLD Zvolen, 1983.

Obr. 111 Stolek Pablo, přírodní................................................................................ str. 49 Zdroj: Vlastní

Obr. 112 Stolek Pablo, barevný ................................................................................ str. 49 Zdroj: Vlastní

61

15 PŘÍLOHY Příloha č. 1

Výkres č. 1-01: KONSTRUKCE STOLU

Příloha č. 2

Výkres č. 1-02: DESKA STOLU

Příloha č. 3

Výkres č. 1-03: PŘIPEVNĚNÍ STOLOVÉ DESKY

Příloha č. 4

Výkres č. 1-04: UPEVŇOVACÍ PODLOŽKA SE ŠIKMÝM PROLISEM

Příloha č. 5

Výkres č. 1-05: KUSOVNÍK

62