Mendelova univerzita v Brně. Lesnická a dřevařská fakulta

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky

Lesopolitické aspekty obhospodařování státních lesů od roku 1945 na území ČR Bakalářská práce

2012

Pavel Brabec

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Lesopolitické aspekty a obhospodařování státních lesů od roku 1945 na území ČR zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:

........................................ Pavel Brabec

Poděkování Touto cestou bych rád poděkoval celé své rodině za podporu a trpělivost během vypracování této práce. Děkuji také Ing. Josefu Lenochovi za vedení této bakalářské práce.

Abstrakt Cílem práce je zpracování lesopolitických aspektů obhospodařování státních lesů od roku 1945 na území České republiky. Zadaná problematika je řešena postupně v celé řadě oblastí.

Pozornost je věnována stavu a struktuře lesní půdy, změnám

vlastnictví, změnám v organizaci státních lesů, lesním zákonům a problematice pěstování lesů. V jednotlivých řešených oblastech práce sleduje postupný historický vývoj v rámci sledovaného období, u vybraných oblastí včetně úvodního zařazení do širšího historického kontextu. Obdobně jsou zpracovány i oblasti těžby dřeva, technického

rozvoje,

národohospodářského

vývoje postavení

zaměstnanosti českého

a

produktivity

lesnictví

řeší

práce

práce. jak

Vývoj

z pohledu

ekonomických ukazatelů výrobního sektoru, tak z pohledu dalších společensky důležitých funkcí, které lesy plní.

Klíčová slova státní lesy, lesnictví, LČR, vývoj, vlastnictví, hospodářství

Abstract The aim of this work is forest and politics processing aspects of management of State forests since 1945 in the Czech Republic. The specified problem is solved gradually in many areas. Attention is paid to the state and structure of forest land ownership changes, changes in the organization of state forests, forest laws and forest management issues. Solved in individual areas of work follows the gradual historical development of the reporting period, for selected areas, including the initial inclusion in the broader historical context. Similarly, processed and logging areas, technological development, development of employment and labor productivity. Development of national economic position of the Czech forestry work addressed both in terms of economic indicators of the manufacturing sector and in terms of other socially important functions that forests perform.

Key Words State forests, forestry, Forests of Czech republic, development, ownership, management

OBSAH 1

Úvod...................................................................................................................................... 7

2

Cíl práce ................................................................................................................................ 8

3

Materiál ................................................................................................................................ 9 3.1

Současná situace podniku Lesy České republiky, s.p. ................................................... 9

4

Metodika............................................................................................................................. 11

5

Výsledky.............................................................................................................................. 12 5.1

Vývoj stavu a struktury lesní půdy .............................................................................. 12

5.2

Změny vlastnictví......................................................................................................... 14

5.2.1

Změny vlastnictví lesů v letech 1938-1945 ......................................................... 14

5.2.2

Změny vlastnictví lesů v letech 1945-1950 ......................................................... 14

5.2.3

Změny vlastnictví lesů v 50 a 70 letech............................................................... 15

5.2.4

Restituce a privatizace lesů po roce 1990........................................................... 15

5.3

Vývoj organizace státních lesů .................................................................................... 16

5.3.1

Vývoj od založení po rok 1945 ............................................................................ 16

5.3.2

Vývoj od roku 1945 do roku 1989 ....................................................................... 17

5.3.3

Vývoj od roku 1989 ............................................................................................. 19

5.3.4

LČR v roce 1994 ................................................................................................... 19

5.3.5

LČR v roce 2010 ................................................................................................... 21

5.4

Lesní zákony ................................................................................................................ 21

5.4.1

Historické lesní řády ............................................................................................ 21

5.4.2

Lesní řády císařovny Marie Terezie ..................................................................... 22

5.4.3

Císařský patent č. 250 z 3. 12. 1852 .................................................................... 22

5.4.4

Lesní zákony z let 1918-1960 .............................................................................. 22

5.4.5

Zákon o lesích a lesním hospodářství č. 166/1960 Sb......................................... 23

5.4.6

Zákon o lesích č. 61/1977 Sb. a předpisy navazující ........................................... 23

5.4.7

Zákon o lesích a o změně a doplnění některých zákonů č. 289/1995 Sb............ 24

5.5

Historický vývoj pěstování lesů ................................................................................... 25

5.5.1

Vývoj pěstování lesů do 20. století..................................................................... 25

5.5.2

Vývoj pěstování lesů od 20. století ..................................................................... 26

5.5.3

Pěstování lesa u LČR v roce 2010 ........................................................................ 28

5.6

Vývoj národohospodářského postavení českého lesnictví ......................................... 29

5.6.1

Ekonomický vývoj českého lesnictví.................................................................... 29

5.6.2

Postavení lesní výroby v rámci národního hospodářství .................................... 32

5.6.3

Vývoj postavení českého lesnictví z pohledu veřejných požadavků ................... 34

5.6.4

Vývoj vnímání českého lesnictví z pohledu široké veřejnosti ............................. 36

5.7

Těžba dříví ................................................................................................................... 37

5.7.1 5.8

Těžba dříví u státního podniku Lesy České republiky. ........................................ 38

Vývoj zaměstnanosti a produktivity práce u státních lesů.......................................... 40

5.8.1

Historie zaměstnanosti........................................................................................ 40

5.8.2

Vývoj od roku 1970 ............................................................................................. 41

5.9

Technický rozvoj v lesním hospodářství...................................................................... 44

5.9.1

Technický vývoj do 50 let .................................................................................... 44

5.9.2

Vývoj od roku 1950 až 1960 ................................................................................ 45

5.9.3

Vývoj od roku 1960 až 1970 ................................................................................ 45

5.9.4

Vývoj od roku 1970 až 1980 ................................................................................ 46

5.9.5

Technický rozvoj v současnosti ........................................................................... 46

6

Diskuse................................................................................................................................ 48

7

Realizační výstup ................................................................................................................ 49

8

Závěr ................................................................................................................................... 51

9

Seznam použité literatury a jiných pramenů..................................................................... 52

10

Summary ............................................................................................................................ 54

11

Seznam tabulek.................................................................................................................. 55

12

Seznam grafů...................................................................................................................... 55

1

ÚVOD Lesy jsou s naším územím spjaty již od pradávna. Naše země patří k nejlesnatějším

zemím v Evropě. Nejdříve se hospodaření v lesích na našem území vyvíjelo podle vlastní vůle každého člověka a lesy patřily všem. Se vznikem vlastnictví lesů kolem roku 1170 se vlastníci lesů starali o svůj les způsobem, který uznali za vhodný. Tento stav se změnil vydáním zákoníku Karla IV Majestas Carolina, který jako první vnesl do hospodaření v lesích určité zásady. Od vydání tohoto zákoníku vyšlo ještě mnoho zákonů, které sloužily k rozvoji lesů. Státní lesy existují od roku 1918, kdy došlo ke vzniku samostatného Československa. Státní lesy se rozdělují na Lesy České republiky, s. p., Vojenské lesy a statky, s. p., lesy Ministerstva životního prostředí a krajské lesy. Z důvodu rozsáhlosti jsem se dále zabýval největším státním podnikem a to Lesy ČR. Největší rozlohu měly státní lesy po znárodnění soukromých lesů v období po roce 1948. Státní lesy hrají důležitou roli ve vývoji lesního hospodářství u nás. V současné době zaujímají státní lesy svojí rozlohou 60 % všech lesů, ale nemusí tomu tak být stále. Bezprostředně za dveřmi jsou například církevní restituce, které by státním lesům část majetku odebraly. Jedná se asi o 170 000 ha. Zdaleka nejen na vedení státních lesů záleží, jakým směrem se do budoucna vydají. V dnešní době, kdy jsme svědky problémů se stabilitou ekosystémů, masivních civilizačních změn a měnícího se stylu života obyvatel, na čím dál větším významu nabývají mimoprodukční funkce lesa. Protože se mimoprodukční funkce lesa dotýkají společnosti jako celku, je vývoj lesnictví stále více určován celospolečenskou poptávkou po těchto funkcích. V budoucnu se může mimoprodukčním hodnotám podřídit hospodaření ve všech lesích. O dalším vývoji státních lesů můžeme jenom spekulovat - dnešní doba přináší rychlé změny celé společnosti, což se nepochybně odrazí i ve změnách v přístupu k lesnictví. Důležité pro dnešní i budoucí generace je, aby si důležitost lesů uvědomovaly – už jen proto, že nám dávají k životu tolik potřebný kyslík a plní spousty dalších důležitých funkcí.

7

2

CÍL PRÁCE Cílem mé bakalářské práce je popsat vývoj základních údajů státních lesů od roku

1945. Mezi tyto základní údaje patří výměra majetku, organizační členění, pěstování lesa, těžba dřeva, počty pracovníků, technický vývoj, ekonomika a další. Tato práce přibližuje dění ve státních lesích v minulosti a dění v dnešní době. Od této práce očekávám, že si od ní čtenář odnese řadu zajímavých informací o tom, jak se u nás státní lesy vyvíjely.

8

3

MATERIÁL

3.1 Současná situace podniku Lesy České republiky, s. p. K založení státního podniku LČR došlo 1. 1. 1992 Ministerstvem zemědělství. Hlavní činnosti podniku je obhospodařování více než 1,3 mil. ha lesního majetku, který vlastní stát a starost o více než 39 tisíc km určených vodních toků a bystřin. Ve správě vodních toků a bystřin došlo k nárůstu spravovaných km. Tento nárůst je od 1. 1. 2011 způsoben převodem správcovství od Zemědělské vodohospodářské správy v rámci její transformace. Průměrná roční těžba se pohybuje kolem 7 mil. m3 dřeva, to je zhruba 72 % běžného přírůstu. Podnik má sídlo v Hradci Králové a jeho organizační struktura má tři stupně. První stupeň tvoří ředitelství, druhý stupeň tvoří 13 regionálních pracovišť- krajských ředitelství, pět lesních závodů, jeden semenářský závod a šest správ toků. Třetí stupeň se skládá ze 77 lesních správ. V současné době je generálním ředitelem Ing. Svatopluk Sýkora. Základem lesnické strategie podniku je trvale udržitelné hospodaření v lesích založené na maximálním využívání tvořivých sil přírody, které zajistí nepřetržité a vyvážené plnění produkčních funkcí svěřených lesů. Cílem podniku je vytváření stabilních, kvalitních, druhově, prostorově a věkově skupinovitě smíšených lesů. LČR obstarává také službu pro vlastníky drobných soukromých lesů, a to výkon ze zákona určené funkce odborného lesního hospodáře. Ekonomickým cílem LČR je vyrovnané finanční hospodaření, a aby docházelo k financování lesnických činností z vlastních zdrojů a nezávislosti na státním rozpočtu. Státní lesní majetek spravovaný LČR přináší stabilně zisk a naplňováním veřejných funkcí lesů slouží celé společnosti. Velké finanční prostředky LČR investují do obnovy imisemi poškozených lesů v pohraničních oblastech, do obnovy a údržby lesních cest, které už nejsou pouze pro obhospodařování lesa, ale i pro pěší turistiku a cykloturistiku. V roce 1999 přijaly LČR jeden ze svých základních dokumentů Program 2000, který slouží k zajištění cílů veřejného zájmu u LČR. Tento program je zaměřen na podporu a rozvoj veřejně prospěšných funkcí lesů. V rámci jeho realizace bylo vybudováno mnoho turistických odpočinkových míst v lesích, naučných stezek,

9

vybavení lesů informačními tabulemi, obnova a údržba studánek a pramenů, opravy a údržba pomníčků a pamětních desek, péče o památné stromy a aleje a mnoho dalších aktivit. Celkem bylo do programu 2000 v období 2000 – 2010 vynaloženo přes 339 mil. Kč. Na program 2000 navazuje Program 2020, který má za úkol zajištění cílů veřejného zájmu u LČR, a který bude pokračovat v předešlém programu 2000. Do roku 2020 plánují LČR vynaložit na jeho realizaci více než 500 mil. Kč. LČR jsou u nás největším správcem chráněných území a nejdůležitějším partnerem ochrany přírody v České republice. Snahou LČR je přizpůsobovat obhospodařování lesů v chráněných územích. V roce 2007 LČR opakovaně získaly osvědčení o účasti v certifikaci lesů podle systému PEFC (Programme for the Endorsement of Forest Certification Schemes), který nezávislým auditem dokládá, že podnik se o svěřené lesy stará na základě principů trvalé udržitelnosti a obhospodařuje je k přírodě šetrným způsobem. (www. lesycr.cz)

10

4

METODIKA Při přípravě této bakalářské práce jsem prostudoval spoustu podkladů a obstaral

velké množství publikací. Z důvodu potřeby informací již od roku 1945 jsem navštívil Moravské zemské muzeum v Brně a Národní archiv v Praze, tam jsem však dostatek potřebných podkladů nezískal. Proto jsem následně navštívil Lesnický archiv na zámku Ohrada v Hluboké nad Vltavou a archiv Lesů České republiky v Hradci Králové. Po shromáždění podkladů, kterých bylo opravdu hodně, jsem si vytřídil informace vhodné ke zpracování bakalářské práce a začal jsem tyto informace strukturovat a dávat do vzájemných souvislostí. Z takto strukturovaných podkladů automaticky vyplynulo následné členění práce do příslušných kapitol. Vlastní práci zpomalovala nepříjemnost s omezenou dostupností většiny publikací, které nebylo možné zapůjčit, ale byly dostupné jen k nahlédnutí, případně k vytvoření kopie. Abych získal potřebný přehled, prostudoval jsem většinu čísel časopisu Lesnické práce od roku 1945. Ke zpracování vlastní práce mi velmi pomohly také publikace od pana Zdeňka Bluďovského a výroční zprávy LČR. Vlastní práce je rozdělena do několika kapitol. Každá kapitola se zabývá určitým tématem, například: vývoj stavu a struktury lesní půdy, vývoj organizace státních lesů, změny vlastnictví, historický vývoj pěstování lesů atd.

11

5

VÝSLEDKY

5.1 Vývoj stavu a struktury lesní půdy Po válce dochází k neustálému zvyšování výměry lesů v ČSR. Před II. světovou válkou se naopak výměra lesů zmenšovala hlavně v důsledku rozšiřujícího se zemědělství a tím docházelo k přeměně lesní půdy na půdy zemědělské. V roce 1920 byla výměra 2 368 788 ha a v roce 1945 2 331 055 ha. K nárůstu výměry lesního fondu docházelo takto každoročně. V roce 1982 byla výměra 2 626 660 ha. Poté následovala stagnace a nyní dochází znovu k pomalému nárůstu lesního fondu. Zvyšování lesního fondu je důsledkem uvědomování si společensky důležitých funkcí, které lesy plní. K velkému nárůstu výměry došlo hlavně v období od roku 1951 do roku 1955. V průběhu tohoto období vzrostla výměra lesního fondu o 140 399 ha. Důsledkem tohoto rychlého zvýšení lesní půdy bylo živelné zalesňování zemědělských ploch v málo osídlených pohraničních oblastech. Zemědělské půdy se zařazovaly do hospodářské skupiny „Z“. V letech 1956-60 došlo také k nárůstu lesní půdy a to o 47 545 ha. Ke stabilizaci struktury půdního fondu došlo v roce 1965, kdy už nedocházelo k takovým přesunům lesní půdy. Ve vývoji lesního fondu nedochází jenom k přírůstkům lesní půdy, ale i k jejím úbytkům. K úbytkům docházelo zejména kvůli vývoji komunikačních sítí, výstavbě průmyslových areálů, přehrad a dalších staveb. Proto je důležité, aby při každém takovémto zásahu do půdního fondu byl nejdříve zpracován co nejšetrnější územní plán a tím se zamezilo zbytečným ztrátám lesní půdy. Jako důležité se také ukazují rekultivace devastované lesní půdy, které jsou nařízené zákonem. Díky tomuto zákonu dochází k zalesňování několika tisíc ha devastované půdy. Na našem území máme mezi kraji různé rozdíly ve výměře lesních půd. Mezi nejméně lesnaté oblasti v ČSR patřilo Podkrkonoší, severní a východní část Středočeského kraje, jižní Morava a Podbeskydí. Nízkou lesnatost měli okresy Karviná, Ostrava- město a Louny, které nemají lesnatost ani 15%. Naopak nejvyšší lesnatost mají okresy Jablonec 56,5%, Děčín 51,8%, Šumperk 51,3%. Důležité je v těch oblastech, kde je malá lesnatost, snažit se o navýšení lesních půd z hlediska zlepšování životního prostředí a jiných funkcí např. vodohospodářských, půdoochranných, klimatických. Druhová skladba porostů v ČSR má za sebou dlouhodobý vývoj. Již od konce 18. století dochází v lesích v Čechách a na Moravě k zavádění monokultur. Monokultury se 12

zakládaly buď smrkové, nebo borové pro své dobré vlastnosti, především rychlost růstu a dobré využití. Hlavně převládali smrkové monokultury. Bohužel se tyto jehličnaté monokultury zakládaly na úkor listnatých a smíšených lesů. Tento vývoj musel mít samozřejmě dopad na vývoj lesů u nás. Sice jsme z produkčního hlediska patřili ke světové špičce, ale toto hospodaření vyvolalo i mnoho negativních změn. Mezi tyto negativní změny patří degradace lesních půd, která je způsobena opadem jehličnanů, k dalším problémům patřilo kalamitní přemnožení škodlivého hmyzu, poškozování monokultur větrnými a sněhovými polomy. Díky poškození porostů docházelo k velkému množství poškozeného nebo znehodnoceného dřeva, které dosahovalo až poloviny z celkové těžby a díky tomu docházelo k nevyčíslitelným ztrátám produkčního potenciálu. Tato situace se natolik zhoršila, že se museli uskutečnit opatření, která tento nepříznivý vývoj změní k lepšímu. Jako opatření došlo ke zvýšení podílu listnáčů a melioračně zpevňujících dřevin. (Z. Bluďovský, 1985) Důležitý aspekt hospodaření je věková struktura lesních porostů. Nejvhodnější je rovnoměrné rozmístění všech věkových struktur v porostech. Hlavním nedostatkem dřívějších let, bylo nízké zastoupení porostů do 40 let věku, o čemž vypovídá následující graf.

Graf č. 1:Podíl věkových tříd Pramen: ÚHUL (Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR v roce 2010)

Tabulka č. 1: Vývoj plochy porostních pozemků v ČR

Pramen: ÚHUL (Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR v roce 2010)

13

5.2 Změny vlastnictví 5.2.1

Změny vlastnictví lesů v letech 1938-1945

K těmto změnám došlo hlavně na základě rasových a politických důvodů. Ke konfiskaci došlo na majetku Colloredo-Mansfeldů, Czerninů, Maxe Lobkowitze a dalších. V Sudetech byl konfiskován také majetek církevní. Po skončení německé okupace byla většina majetku alespoň formálně právně vrácena. 5.2.2

Změny vlastnictví lesů v letech 1945-1950

Nejdůležitější změnu ve vlastnictví v této době měly na svědomí dekrety prezidenta Beneše, které měly za následek zkonfiskování velkého množství lesní půdy. K lesní půdě se vztahovaly tyto dekrety: 1. Dekret č. 5/1945 Sb. o odebrání majetku Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů. 2. Dekret č. 12/1945 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení majetku Němců, Maďarů, zrádců a nepřátel českého a slovenského lidu. 3. Dekret č. 28/1945 Sb. ve kterém se jednalo o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a nepřátel lidu. 4. Dekret č. 108/1945 Sb. o konfiskaci nepřátelského majetku Na základě těchto dekretů došlo k zabrání cca 975 000 ha lesní půdy.

Další změnu přinesl zákon 142/1947 Sb., kterým byla vyhlášena revize pozemkové reformy. Tento zákon přinesl zabavení půdy majitelům s většími majetky. Celkem bylo zabaveno 507 138 ha lesní půdy. Většina takto zabrané půdy připadla státu a jenom velmi malé množství lesní půdy bylo rozděleno obcím a lesním družstvům obcí. Zákonem č. 143/1947 byl zabaven majetek hlubocké větve Schwarczenbergů, který měl výměru 47 000 ha lesní půdy. Posledním zákonem v tomto období byl zákon č. 46/1948 Sb. jímž byla vyhlášena nová pozemková reforma. V rámci této reformy došlo k zabavení majetku většího jak 50 ha, takto byl zabaven majetek o výměře 42 500 ha. Na konci tohoto období byla výměra státních lesů 1 721 300 ha.

14

5.2.3

Změny vlastnictví lesů v 50 a 70 letech

Na základě zákona č. 279/1949 Sb. o správě státního majetku a podle vládního nařízení č. 90/1950 Sb. došlo k převzetí lesů obcí státem. Dalším vládním nařízením č. 81/1958 Sb. se zestátnily i lesy lesních družstev a společenstev. Poté docházelo k socializaci lesů, to znamená, že se lesy dostávaly do působení socialistického sektoru a práva vlastníku byla omezována. Jednalo se o to, že v roce 1951 bylo znárodněno 22 000 ha soukromých lesů z celkové rozlohy 280 900 ha. Na konci socializace v roce 1983 bylo zabaveno dalších 256 500 ha lesní půdy. Celková výměra státních lesů na konci tohoto období byla 1 999 800 ha. 5.2.4

Restituce a privatizace lesů po roce 1990

Hlavní vliv na změny v tomto období měl pád komunismu v roce 1989. Došlo k transformaci bývalých podniků státních lesů do podniku Lesy České republiky a nově vznikaly lesní akciové společnosti, které se staraly státním lesům o zajištění pěstebních prací a nákupu dříví na pni. Tento stav platí až dodnes. Za vlády komunismu vzniklo mnoho nezákonného zabavování lesního majetku a bylo tedy nutné tyto křivdy odčinit. Byly přijaty zákony, které měly tyto křivdy odstranit: 1. Zákon č. 172/1991, kterým se vrátil majetek zabraný obcím, který jim náležel před rokem 1949. 2. Zákon č. 229/1991 Sb. a zákony, které tento zákon pozměňují. Tento zákon se týká majetku fyzických osob a dává nárok fyzickým osobám na vrácení majetku, který byl odebrán po 25 únoru 1948. 3. Zákon č. 234/1992 Sb. určující podmínky kdy může dojít k navrácení majetku osobám konfiskovaným podle Benešových dekretů.

Ujednalo se také, že církevní restituce se budou řešit později. Církevní restituce byly ošetřeny v zákoně o půdě tzv. blokačním § č. 29, v kterém je ošeřeno, že se nesmí změnit majitel. Po ukončení restitucí se očekávala následující vlastnická struktura lesů: fyzické osoby 20%, obce a města 15,5%, ostatní a církevní půdy 8,5% a státní lesy 56%. (Z. Bluďovský a kol., 1998)

15

V roce 2010 byla takováto struktura: státní lesy 1 559 522 ha (60%), fyzické osoby 505 560 ha (20%), obce a města 429 337 ha (17%), ostatní 100 519 (3%). (Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR v roce 2010)

Graf č. 2:Vlastnické vztahy 2010 v lesích ČR Pramen: ÚHUL (Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR v roce 2010)

5.3 Vývoj organizace státních lesů 5.3.1

Vývoj od založení po rok 1945

Státní lesy vznikly v roce 1918. Jejich provoz měl od počátku na starosti podnik Státní lesy a statky (SLS), pro který bylo v roce 1921 zřízeno Ministerstvo zemědělství. Státní lesy a statky měly třístupňovou organizační strukturu. Prvním stupněm bylo generální ředitelství, které mělo na starosti řízení a kontrolu hospodaření podniku. V roce 1924 přejmenováno na Ústřední ředitelství Pod generálním ředitelstvím SLS se nacházely ředitelství státních lesů a statků (ŘSLS), jejichž činností byla koordinace a kontrola hospodaření na určených úsecích. Tyto úseky měly rozlohu od 40 000 do 70 000 ha. Těchto ŘSLS bylo nejdříve 6 a později jen 5. Nejnižším třetím stupněm byla správa státních lesů (SSL), která byla členěna na polesí a dále na hájenství. Výměra SSL byla od 1300 do 9000 ha lesů. Správu státních lesů měl na starosti přednosta, pod kterého spadali jednotlivý polesní, kteří pod sebou měli hajné. 16

Další změna následovala v březnu 1939, kdy byl název změněn na Lesy a statky protektorátu Čechy a Morava. Ústřední ředitelství byla řízena německou komisařskou správou. V roce 1940 došlo ke změně generálního ředitelství na Ústřední ředitelství a podnik se rozdělil na dvě části: na skupinu lesního hospodářství a skupinu polního hospodářství. V roce 1942 došlo k další změně, vznikl pozemkový úřad pro Čechy a Moravu, v jehož rámci byla vytvořena dvě generální ředitelství: Generální ředitelství lesů a Generální ředitelství zemědělských závodů, které nahradily dosavadní vedení podniku Lesy a statky protektorátu Čechy a Morava. (Z. Bluďovský a kol., 1998) 5.3.2

Vývoj od roku 1945 do roku 1989

Organizační uspořádání ve státních lesích prošlo od roku 1945 velkým vývojem. V prvních letech po roce 1945 bylo vrcholným orgánem státních lesů generální ředitelství ČS. Státních lesů a statků, které spravovalo ministerstvo zemědělství. Pod generální ředitelství spadala oblastní ředitelství. Počátkem roku 1948 došlo ke sloučení podniků Státní lesy a statky v zemi české a moravskoslezské, Štátné lesy a Štátné majetky na Slovensku v jediný podnik Státní lesy a statky. Majetkovou podstatu měli na starosti v Česku Ústřední ředitelství státních lesů a statků v Praze a na Slovensku Ústredné riaditelstvo štátných lesov a majetkov v Bratislavě. V českých zemích došlo ještě v roce 1948 ke zrušení oblastních ředitelství a vytvoření samostatných ředitelství lesních závodů. V důsledku znárodnění roku 1948 vzrostla výměra státních lesů a to si vyžadovalo nové úkoly. Došlo k oddělení správy státních lesů od správy státních statků. 1. 1. 1949 byly nově zřízeny dva samostatné podniky a to Československé státní lesy, n. p. a Československé státní statky, n. p. Řízením bylo v Česku pověřeno Ústřední ředitelství, na Slovensku Oblastné rieditelstvo. Těmto ředitelstvím byla podřízena ředitelství lesních závodů. Po vzniku krajů byly v každém kraji zřízeny inspektoráty ČSSL. Do roku 1951 byla v Československu nejvyšším řídicím článkem generální ředitelství. Poté byla generální ředitelství zrušena a vznikly nové orgány řízení národního hospodářství – výrobní ministerstva. V rámci výrobních ministerství došlo ke zřízení hlavních správ, které nahradily generální ředitelství. Státní lesy již nespadaly pod ministerstvo zemědělství, ale pod nové ministerstvo lesů a dřevařského průmyslu. Velká změna přišla 1. 1. 1952, kdy došlo k rozdělení na těžební a pěstební složku lesní výroby. Protože nebyly ještě vytvořeny potřebně technické a technologické 17

předpoklady v rámci středisek a polesí, toto rozdělení se neosvědčilo. Proto došlo v roce 1956 k znovu spojení a vytvoření komplexní krajské správy s podřízenými lesními závody. V tomto roce došlo také ke zrušení ministerstva lesů a dřevařského průmyslu a řízení přešlo pod ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství, které zřídilo Správu lesního hospodářství. V této době došlo ke stabilizaci podnikové organizace, ke změnám došlo, až v roce 1960, kdy se vytvořily z krajských správ lesů podniky státních lesů. Roku 1967 bylo zřízeno nové ministerstvo lesního a vodního hospodářství. V roce 1969 vznikly v důsledku státoprávního uspořádání samostatná národní ministerstva lesního a vodního hospodářství. K 31. 12. 1970 zanikla oborová ředitelství státních lesů a podniky jsou řízeny přímo jednotlivými ministerstvy. V podnikovém uspořádání docházelo jenom k malým změnám. Velmi intenzivním vývojem prošla vnitřní struktura podniku. Postupně se rozšiřují polesí a lesní závody, dochází ke vzniku specializovaných středisek a vzniká okruh specializovaných závodů. Od roku 1971 dochází k velkému poklesu lesních závodů, a to ze 160 na 111 v roce 1980 a z 1425 polesí v roce 1970 jich v roce 1980 zbylo jen 706. Z toho důvodu došlo také ke zvýšení výměry lesní půdy na lesní závod a to z 13 531ha v roce 1970 na 21 585 ha v roce 1980 a výměra polesí se zvedla z 1425 ha na 1970 ha. Když si to shrneme tak k 1.1 1981 u státních lesů ČSR působilo celkem 111 lesních závodů, které se členily na 706 polesí, 61 těžebních, 21 školkařských, 39 manipulačních středisek, 103 středisek služeb a 45 ostatních středisek. Průměrná výměra lesních závodů byla 21 585 ha, nejmenší lesní závod měl výměru 10 582 ha, největší 36 256 ha. Z celkového počtu lesních závodů mělo 13 LZ výměru do 15 000 ha, 34 LZ výměru do 20 000 ha, 37 LZ výměru do 25 000 ha, 16 LZ mělo výměru do 30 000 ha a 11 LZ výměru nad 30 000 ha. V 70 letech byl proces, který se týkal organizačních úprav státních lesů, téměř ukončen. Ale ke změnám v organizaci muselo docházet neustále a to podle vznikajících podmínek a potřeb rozvoje lesní výroby a hospodaření v lesích. Hlavní znakem uspořádání státních lesů byl dvoustupňový systém řízení, kdy odvětvový orgán ministerstva přímo řídil podniky státních lesů. Ministerstvo lesního a vodního hospodářství mělo na starosti řízení funkci rezortního orgánu státní správy i funkci středního článku řízení.

18

5.3.3

Vývoj od roku 1989

Po revoluci roku 1989 se státní lesy začaly transformovat. Transformace všech podniků Státních lesů byla ukončena koncem roku 1992. Asi tak polovinu majetku získaly soukromé podnikatelské subjekty. Zbytek majetku (lesní pozemky, porosty, komunikace, provozní budovy a podobně) spolu s právem hospodaření přešlo na nově vzniklý podnik Lesy České republiky s. p. Hradec Králové. Většina majetku, který získaly soukromé podnikatelské subjekty, byla zprivatizována dle zákona 92/91 Sb. Lesy České republiky, s. p. Hradec Králové jsou státní podnik, jehož zřizovatelem je Ministerstvo zemědělství České republiky, které je zřídilo zakládací listinou ze dne 11. 12. 1991 s platností k 1. 1. 1992.

Obsahem zakládací listiny LČR je především: • Starat se příkladně o svěřený majetek (správa a ochrana lesních pozemků a porostů, lesních cest, budov atd.) • Snaha o infrastrukturální funkci lesů • Péče o genofond lesních dřevin • Chránit les před působením škodlivých činitelů • Starat se o určené malé vodní toky • Odborná správa drobných lesů (Z. Bluďovský, 1985) 5.3.4

LČR v roce 1994

V roce 1994 se výměra lesů státního podniku LČR snížila z důvodů restitucí až na 1 564 000 ha, tedy na 68 %, kterou obhospodařovali předchozí podniky státních lesů. Naopak ale došlo ke zvýšení rozsahu odborné lesní správy. V roce 1994 byla takováto organizační struktura LČR tvořena třemi stupni: 1. stupeň-a) podnikové ředitelství b) oblastní inspektoráty c) oblastní správy toků 2. stupeň-a) lesní správy b) lesní závody 3. stupeň- a) revíry b) polesí, střediska a lesnické úseky 1. stupeň 19

a) Podniková ředitelství- v čele stál generální ředitel. Ředitelství mělo tři úseky: správní, výrobně technický a ekonomický. b) oblastní inspektorát- bylo to regionální pracoviště podnikového ředitelství. Hlavní náplní je kontrolní činnost a výkon kompetencí vymezených generálním ředitelem. c) oblastní správy toků- měli na starost správu vodních toků spadajících pod podnik státních lesů. 2. stupeň a) lesní správa- byla to samostatná provozní a účetní jednotka, která byla řízena lesním správcem. Územní působnost lesní správy se kryje s lesním hospodářským celkem. b) lesní závod- měl stejnou územní působnost jako lesní správy. V čele závodu stál ředitel. Lesní závody měly specifické funkce. 3. stupeň a) revíry- byly pod lesními správami a neměli provozní a ekonomickou samostatnost. Úkolem revírníka bylo vykonávat ochranné služby, příjem vytěženého dříví, příprava projektů prací a odborná správa lesů. b) polesí střediska a lesnické úseky- Náležely pod lesní závody a prováděly obhospodařovací činnost vlastními kapacitami. Tabulka č. 2: Organizační jednotky - stav v roce 1994

Organizační jednotky - stav v roce 1994 Oblastní inspektoráty

29

Oblastní správy toků

6

Lesní správy

105

Revíry

1029

Lesní závody

12

Pramen: Výroční zpráva LČR 1994

(Výroční zpráva LČR, 1994) 20

5.3.5

LČR v roce 2010

V tomto roce měly Lesy ČR rozlohu 1 343 tisíc ha. Lesy ČR jsou organizačně členěny na Ředitelství a organizační jednotky. Organizační jednotky jsou lesní závody, semenářský závod správy toků a krajská ředitelství, kterým jsou podřízeny lesní správy. Vedení podniku je tvořeno generálním ředitelem a řediteli odborných úseků, kterými jsou: personální ředitel, ekonomický ředitel, obchodní ředitel, výrobně technický ředitel. Tabulka č. 3: Organizační jednotky v roce 2010

Organizační jednotky – stav v roce 2010 Krajské ředitelství

13

Lesní správy

77

Lesní závody

6

Správy toků

6

Pramen: Výroční zpráva LČR 2010

(Výroční zpráva LČR 2010)

5.4 Lesní zákony

5.4.1

Historické lesní řády

Zákonná úprava hospodaření v lesích má v našich zemích dalekou historii. Již návrh zákoníku Karla IV. Maiestas Carolina vypracovaný okolo roku 1350 zakazuje některé činnosti, poškozující les /loupání stromů, zakládání lesních požárů a krádeže dříví/ a také zdůrazňuje ochranu hraničních lesů. Hospodařením v lesích se také zabývá Lesní řád pro Chebsko, vydaný 15. května 1379, který zakazuje kácet stavební dříví na palivo bez vědomí a svolení lesníka. V 16. století byly vydávány lesní řády a instrukce platné, pro jednotlivá panství. Některé z nich upravují těžební postupy, např. Pardubická instrukce z roku 1513. Také v horních řádech pro statky Biskupství vratislavského z roku 1541 nalezneme lesní instrukce, ve kterých je zakotvena zásada vyrovnanosti a trvalosti těžeb. Mnohé instrukce byly vydány i pro tzv. horní lesy, určené pro potřeby dolů.

21

5.4.2

Lesní řády císařovny Marie Terezie

V 18. Století, z důvodu stále se zvyšujícího nedostatku dřeva pro rychle se rozvíjející průmysl, dochází k vydání lesních řádů císařovnou Marií Terezií pro Čechy 5. května 1754, pro Moravu 23. listopadu 1754 a pro Slezsko 24. ledna 1756. Lesní řády ukládají vlastníkům řadu povinností a omezení v zájmu zachování lesa a jeho trvalého výnosu. Protože za hlavní příčinu obecně špatného stavu lesů bylo považováno hospodaření v městských, obecních a selských lesích, byl ustanoven úřední dozor nad veškerými lesy. Byl to vlastně předchůdce Odborné správy lesů, jaký známe v dnešní podobě. Na tyto lesní řády Marie Terezie navazuje Císařský patent číslo 250 z 3. 12. 1852. 5.4.3

Císařský patent č. 250 z 3. 12. 1852

Tento lesní zákon byl se svými dodatky a doplňky platný až do vydání lesního zákona číslo 166/1960 Sb. Ustanovuje zejména zákaz odnímání lesní půdy bez úředního povolení, povinnost zalesnění holin po těžbě do pěti let. Zakazuje pastvu ve zmlazovaných porostech. Dále ustanovuje možnost dát hospodaření v lesích pod zvláštní dozor, pokud to vyžadují okolnosti (nebezpečí lavin, ochrana půdy apod.). Stanoví také povinnost ustanovit pro lesy větší výměry lesní hospodáře. Zabývá se také ustanovením o plavbě dřeva, lesních požárech, škodami hmyzem a ochranou proti nim, ochrannou službou v lesích, přestupky a jejich vyšetřováním a náhradami škod v lesích. 5.4.4

Lesní zákony z let 1918-1960

Po vzniku Republiky československé byl vydán 13. 12. 1918 zákon č. 82/1918 Sb. o prozatímní ochraně lesů. Jím byla zavedena povinnost hospodařit podle lesních hospodářských plánů ve všech lesích, kde byly vypracovány, včetně těch, kde jejich vypracování předchozí zákony nepředepisovaly. Dále byla tímto zákonem zakázána mýtní těžba v lesích vysokých do věku 60 let, v lesích nízkých a středních /pařeziny a sdružený les/ do věku 20 let. Zákon č. 82/1918 Sb. byl zrušen a nahrazen zákonem č. 37/1928 Sb. o zatímní ochraně lesů, k němuž bylo vydáno prováděcí vládní nařízení č. 97/1930 Sb. Tyto předpisy se zabývají zejména stanovením etátu, lesními hospodářskými plány a jejich schvalováním. Povinnost hospodařit podle lesních hospodářských plánů byla rozšířena na všechny lesy s výměrou nad 50 ha. Za německé okupace bylo přijato vládní nařízení č. 35/1944 Sb., ke kterému byly prováděcí vyhláškou Ministerstva zemědělství a lesnictví vydány Směrnice pro zařízení 22

lesů. V poválečné době byl přijat zákon č. 65/1950 Sb. o hospodaření s lesními semeny a sazenicemi. Dále zákon č. 66/1954 Sb. o odborné správě lesů, která dává pod odbornou správu všechny lesy, které neměly vlastního odborného lesního hospodáře. Vyhláška č. 75/1958 Sb. o hospodářské úpravě lesů ustanovuje vytváření lesních hospodářských celků bez ohledu na vlastnické vztahy a upravuje doby obmýtí. 5.4.5

Zákon o lesích a lesním hospodářství č. 166/1960 Sb.

Od roku 1852 jde o první komplexní lesní zákon, který spolu s prováděcí vyhláškou č. 17/1961 Sb. upravil hospodaření v lesích v celém rozsahu. K nejdůležitějším ustanovením patří: - byl stanoven pojem lesní fond, způsob vedení přehledu o lesním fondu, podmínky pro vyjímání pozemků z něj a jejich odlesnění, stanovení povinnosti rekultivace pozemků. Určil práva vlastníků, respektive uživatelů lesního fondu a omezil práva soukromých vlastníků ve prospěch socialistických organizací. - zůstává zachován vztah mezi etátem a předpisem mýtní těžby. Rovněž zůstávají zachovány předpisy o uznaných porostech. - nově se uživateli lesa nad 200 ha ukládá povinnost mít lesní školku. - stanoví se povinnost zalesnění holiny z těžby do jednoho roku a jejich zajištění do 5 let. - byly zakázány holé seče širší než průměrná výška stromu, přiřazování holých sečí k plochám s nezajištěným následným porostem a proředění porostů pod zakmenění 0,7 po celé ploše, pokud nešlo o zásah ve prospěch zajištěného náletu. - v zákoně byly stanoveny předpisy o lesnicko-technických melioracích, ochraně lesa, těžbě a dopravě dřeva. - nově se v zákoně rozlišují kategorie lesa hospodářského a kategorie lesa účelového - stanoveny jsou také poplatky za odbornou lesní správu. 5.4.6

Zákon o lesích č. 61/1977 Sb. a předpisy navazující

Tento zákon spolu se souvisejícími předpisy přinesly proti předcházejícímu stavu tyto změny: -

Pojem lesní fond byl nahrazen pojmem lesní půdní fond s jiným vymezením. Ochrana lesního půdního fondu před jeho odjímáním lesnímu hospodaření byla rozpracována dle způsobu využití. Nově byla stanovena nejen náhrada za lesní porosty, ale i za odnětí půdy. 23

-

Celkově se upustilo od pojmu vlastnictví, hovořilo se pouze o správě a užívání lesních pozemků

-

Změnila se kategorizace lesů, které se dělily na hospodářské, ochranné a zvláštního určení

-

Zásady pro hospodaření v lesích se podstatně změnily. Chybí v nich ustanovení o rozlišení těžebního etátu a předpisu. Nově se stanovilo hospodaření podle hospodářských souborů vytvořených na základě lesnické typologie. Upravují se rozměry a maximální výměry holých sečí

-

Nově bylo stanoveno odvození výše předmýtních těžeb (probírek) těžebním procentem podle hospodářských souborů, věků a zakmenění porostu

-

Odborná správa lesů zůstala zachována

5.4.7

Zákon o lesích a o změně a doplnění některých zákonů č. 289/1995 Sb.

Zákon definuje les jako národní bohatství tvořící nenahraditelnou složku životního prostředí. Znovu plně uznává vlastnictví lesů. Stanovuje obsah jednotlivých pojmů a definuje pojem pozemku určeného k plnění funkcí lesa. Stanovuje nakládání s lesy ve vlastnictví státu. Nově se stanoví kategorie lesů takto: lesy ochranné, lesy zvláštního určení, lesy hospodářské, lesy pod vlivem imisí. Dále je stanovena ochrana lesních pozemků před jejich odnětím plnění funkcí lesa a omezení jejich využívání včetně poplatku za odnětí. Definuje pojem obecné užívání lesů, kde je stanoveno právo každého vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat lesní plody a na zemi ležící klest. Upravuje také možnost orgánu státní správy lesů rozhodnout o omezení vstupu do lesa. Zároveň je zakázáno poškozovat les nebo lesní prostředí a jmenovitě je uveden zákaz některých činností v lese. Nově se také upravuje lesní plánování. Oblastní plány rozvoje lesů jsou nástrojem trvale udržitelného rozvoje hospodaření v lese. Z nich vycházejí lesní hospodářské plány a lesní hospodářské osnovy. LHP jsou povinné pro všechny lesní majetky nad 50 ha výměry. Závaznými ukazateli LHP jsou maximální celková výše těžeb a minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin. Lesy ve vlastnictví státu a obcí mají rovněž určen minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku. Pro všechny lesy s výměrou menší než 50 ha se zpracovávají lesní hospodářské osnovy. Náklady na jejich zpracování hradí stát a je zde závazná maximální výše těžeb. Tento zákon dále znovu upravuje výměru a rozměr holých sečí. Je upravena lhůta 24

zalesnění holiny do dvou let od těžby a její zajištění do 7 let od těžby. Zákon stanovuje podmínky pro uznávání porostů a sběr osiva. V tomto zákoně jsou také upraveny podmínky pro získání licence odborného lesního hospodáře, licence pro zpracovatele LHP a LHO a licence pro činnost při sběru a distribuci lesních semen. Zákon také upravuje poskytování finančních příspěvků státu na podporu hospodaření v lesích. Tento zatím poslední platný lesní zákon patří k nejpřísnějším v Evropě. V současné době se ukazuje potřeba novelizace stávajícího zákona, nebo tvorba nového lesního zákona. (Bluďovský a kol., 1998)

5.5 Historický vývoj pěstování lesů 5.5.1

Vývoj pěstování lesů do 20. století

Lesy, které u nás byly, prošly vývojem přetváření z degradovaných až devastovaných porostů. Degradace byla důsledkem toulavých těžeb a později i velkoplošných těžeb. Bylo to hlavně způsobené potřebou palivového dříví a potřeby dřevěného uhlí pro potřeby vznikajícího sklářského a hutnického průmyslu. Velkým dílem k devastaci lesů přispěla také neřízená pastva dobytka v lesích. V 19. století se praktikoval systém „normálního pasečného lesa“, který byl postaven na principu holé seče a obnova probíhala výsadbou smrku nebo borovice. Tímto způsobem docházelo ke vzniku velkých monokultur. Monokultury byly v této době vítány z důvodů kvalitní a velké produkce dřevní hmoty a rychlého obmýtí. Lesních celků, kde převládala listnatá skladba, se v 19. století nacházelo jenom málo a především se jednalo o buk. Již v druhé polovině 19. století si někteří lidé začali uvědomovat i nedostatky monokultur jako byly náchylnosti porostů proti větru, sněhu a ohrožení živočišnými škůdci. Začala se dělat také výchovná opatření, zejména proti větru, tvorbou odluk a rozluk. Začalo se již také mluvit na téma clonných a okrajových sečí, které podporovaly přirozenou obnovu. Až vznik velkých kalamit byl pádným důkazem rizika pěstování nesmíšených jehličnatých porostů.

25

5.5.2

Vývoj pěstování lesů od 20. století

Na přelomu 19. a 20. století se začaly objevovat pokrokové myšlenky řady lesníků (Pfeil, Gayer), kteří odsuzovali holosečný způsob a zdůrazňovali možnosti jiných, přírodě bližších postupů. Vzdělaní lesní hospodáři se snažili najít způsoby obhospodařování lesních majetků. Museli se snažit vymyslet schůdnou cestu mezi pasečným vysokokmenným lesem na principech nauky o čistém výnosu z půdy a lesa vyvíjejícího se na základě přírodních zákonitostí. K této problematice se vyjádřil J. Konšel v učebnici „Stručný nástin tvorby a pěstování lesa v biologickém ponětí“ (1931). I přes tyto skutečnosti ale systém holých sečí v období druhé světové války stále převládal. Naštěstí se našly i lesníci, kteří se snažili o tvorbu lesů smíšených např. Heger, Sigmond. V době války u nás byl prosazován systém německých způsobů hospodaření. Vládním nařízením došlo k nutnosti povolení holé seče nad 3 ha od ministerstva zemědělství a do 3 ha schválení okresního úřadu. Po osvobození roku 1945 se začalo prosazovat přesvědčení, že jsou lesy ve velmi neuspokojivém stavu a je nutno jejich stav výrazně zlepšit. Za to v jakém je hospodářství stavu se dávala vina především nadměrné těžbě v lesích v době války a vysazování velkého počtu monokultur. Začal se zvětšovat také zájem o les jako takový. Už v něm lidé neviděli jenom produkční funkci, ale začali objevovat i funkce mimoprodukční. Postupně se začaly uplatňovat různé názory, které se důsledně uplatňovaly na celé ploše. Šlo například o používání hnízdové sadby, velkoplošné výsadby olše a topolu a zákazy pěstování smrku v nižších polohách. Velký význam pro další pěstování lesů měl zákon č. 166 z roku 1960. Tento zákon nařizoval uplatňování maloplošného pasečného způsobu při obnově lesa. Velikost sečí byla limitována průměrnou výškou kmene. Tato opatření měla zajistit vhodné podmínky pro rozvíjení přirozené obnovy. Začaly se používat postupy, které by měly vytvářet příznivé předpoklady pro přeměnu narušených jehličnatých lesů na lesy smíšené. V jehličnatých porostech byly uplatňovány dřeviny, které byly součástí původních lesních ekosystémů. Proto se začaly ve druhové skladbě uplatňovat dřeviny buk, lípa a z jehličnanů jedle. Podle vydaných směrnic metodických postupů, které se vytvářely v padesátých letech, se začalo hospodařit. V souvislosti s přeměnami porostů a obnovení porostů se řešila otázka nejvhodnější druhové skladby porostů. V této době nebyly ještě k dispozici vhodné formulované podklady o stanovištích, které jsou pro vývoj porostu velmi 26

důležité. Kvůli neznalostem půdních typů docházelo při volbě dřevin k obnově k chybám a to zejména v uplatňování dřevin náročných na výživu (buk, lípa). V padesátých letech se tedy přikročilo k typologickému výzkumu. V šedesátých letech došlo k typologickému zmapování všech porostů. V průběhu let byly tyto výsledky zpřesňovány se zřetelem na výsledky průzkumu půdních poměrů. Tyto půdní poměry se zjišťovaly na základě půdních sond a výsledku půdních rozborů. V sedmdesátých letech se začaly řešit problémy spojené s produktivitou práce a s tím souviselo modernizování a větší využívání těžebních strojů. V tomto období byly direktivně prosazovány stroje. Další novou komplikací se v tomto období staly škody zvěří a to zejména okusem nově založených kultur. Jestliže byla v šedesátých letech snaha o přírodě blízké hospodaření, pak se tomuto hospodaření sedmdesátá léta vzdálily nejvíce. Na historii a vývoj podrostního hospodaření měly výrazný podíl vzorové objekty na lesním závodě Opočno pod vedením Huga Koniase, který se svými spolupracovníky pořádal řadu exkurzí, kde chtěl ukázat pěstování lesů blízkého přírodě. V období posledních 30 - 40 let se v lesním hospodářství u nás začíná projevovat znečištění ovzduší. Toto znečištění má v každé oblasti jinou intenzitu a podle toho se tyto oblasti člení do pásem ohrožení. V osmdesátých letech se imise staly důležitým faktorem pro hospodaření v lesích, protože imisní oblasti vyžadují speciální postupy při výchově. V České republice je poškozeno imisemi kolem 60 % lesních porostů. Porosty v imisních oblastech jsou snadněji poškozeny škodlivými biotickými a abiotickými činiteli. Důležitým faktem je dnes také to, že se už pěstování lesa nemůže zaměřovat jenom na funkce produkční, ale i mimoprodukční, které jsou v dnešní době velmi důležité. V současné době připadá na lesy hospodářské 75 % a na lesy ochranné a zvláštního určení 25 % (zde je převládající funkce mimoprodukční). Jedním z důležitých cílů lesního hospodaření je dnes snaha o druhovou biodiverzitu lesních systémů. Důležitá je také stabilita lesních ekosystémů, která je základním předpokladem pro cílevědomé organizované hospodaření v lesích. K dosažení těchto cílů má nejblíže přírodě blízké hospodaření v lesích. Přírodě blízké hospodaření je takové hospodaření, kdy je optimálně využíváno přírodních sil a ekologických zákonů tak, že je les schopen trvale plnit žádoucí funkce (produkce dřeva, ochrana prostředí, zdravotní a rekreační účely atd.). Výsledky typologického průzkumu se po svém zpracování staly důležitým podkladem pro tvorbu hospodářských souborů. 27

Tabulka č. 4: Vývoj kategorizace lesů

Pramen: ÚHUL (Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR v roce 2010)

Nesmí se ale zapomínat na hlavní funkci lesa z hlediska zpeněžení a to je ještě pořád funkce produkční (prodej dřevní hmoty). Prostředky vydělané z prodeje dřevní hmoty se ale v nemalé míře vracejí zpět do obnovy a výchovy následujících porostů. K tradici českého lesnictví patří soběstačnost a schopnost uspokojovat tuzemského zákazníka z vlastních zdrojů. Dobrým výhledem do budoucna je vytváření předpokladů vysoké úrovně produkčních schopností i v dalších letech. Toto je velmi cenný výsledek předchozí lesnické generace, která zde působila v předchozích desetiletích a je jenom na nás, jak s tím dokážeme naložit a co po nás zůstane dalším generacím. Porostní zásoby v lesích České republiky vzrostly podle výsledků inventarizace z 358 375 tis. m3 v roce 1950 na 564 110 tis. m3 v roce 1990. Na vzrůst zásoby mělo vliv mnoho faktorů (zvyšování výměry porostů, věkový posun velkých ploch porostů do starší osobově větší kategorie a zpřesňování metod měření zásob). (Bluďovský, 1998) 5.5.3

Pěstování lesa u LČR v roce 2010

Pěstování lesů vycházelo ze zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích a pravidel, které jsou nutné pro certifikaci lesů systémem PEFC. V roce 2010 byl podíl listnatých dřevin a jedle, které většinou plní funkci melioračních zpevňujících dřevin 46 %, což je mnohem vyšší podíl než stanovuje zákon. Postupnou změnou druhové skladby se stávají lesy odolnější vůči škodlivým činitelům.

28

Tabulka č. 5 :Podíl jehličnatých a listnatých dřevin na umělé obnově lesa

Rok

2006

2007

2008

2009

2010

Jehličnaté (ha)

5 850

5 621

5 647

6 071

6 135

Listnaté (ha)

3 442

3 350

3 804

4 226

4 724

Pramen: Výroční zpráva LČR 2010

Zvětšil se také podíl přirozené obnovy, který byl nejvyšší za 5 let a to 23,35 % z celkové obnovy. Tabulka č. 6: Vývoj podílu přirozené obnovy na 1. obnově

Rok

2006

2007

2008

2009

2010

Umělá obnova (ha)

10 092

1 802

9 644

11 437

11 981

Přirozená obnova (ha)

2 300

1 802

1 860

2 500

2 798

Pramen: Výroční zpráva LČR 2010

(Výroční zpráva LČR, 2010)

5.6 Vývoj národohospodářského postavení českého lesnictví Téma národohospodářského postavení lesnictví a historického vývoje tohoto postavení má dvě základní roviny – lesnictví je na jednu stranu vnímáno jako zdroj důležité suroviny, kdy lesnictví můžeme vnímat a jeho národohospodářský význam hodnotit obdobně jako jakýkoliv jiný výrobní sektor hospodářství, na druhé straně má však lesnictví nezastupitelnou úlohu v netržní oblasti, kdy plní důležité ekologické funkce a naplňuje celou řadu veřejných požadavků. Máme-li tedy hodnotit vývoj národohospodářského postavení lesnictví, je třeba vnímat obě uvedené roviny a popsat hlavní aspekty proměn postavení českého lesnictví ve sledovaném období jak z pohledu výrobního sektoru, tak z pohledu stále rostoucího objemu veřejných požadavků na tento sektor. V následujícím textu nejprve shrneme základní rysy vývoje postavení českého lesnictví v národním hospodářství z pohledu výrobního. 5.6.1

Ekonomický vývoj českého lesnictví

Vývoj národohospodářského postavení lesnictví, pokud je hodnotíme z pohledu na lesnictví coby výrobní sektor, lze sledovat pomocí ekonomických ukazatelů jako každý 29

jiný výrobní sektor – tedy pomocí ukazatelů jako výnosy, náklady, rentabilita a podíl sektoru na výkonnosti celého národního hospodářství. Protože jedním z nejdůležitějších faktorů, které ovlivňují výnosy v sektoru lesnictví, je cena dřeva, je vývoj rentability českého lesnictví dán vývojem ceny dřeva a nákladů na jeho výrobu. Před tím, než se zaměříme na vlastní sledované období od roku 1945, krátce nahlédneme do situace v předválečné Československé republice, protože sledované období na tuto situaci v celé řadě aspektů navazuje. Charakteristickým prvkem lesního hospodářství předválečné republiky byly velmi nízké výrobní náklady. Vzhledem k převládající ruční výrobě tvořily mzdy a platy rozhodující položku výrobních nákladů, proto byla nákladovost lesních prací nízká. Nákladovost lesních prací, především pak pěstitelských prací, snižovalo i to, že v té době byla velmi rozšířena naturální forma úhrady za tyto práce. Nízké nákladovosti lesních prací odpovídala i nízká cena surového dřeva, která zajišťovala tomuto odvětví rentabilitu, i když ne rentabilitu nadprůměrnou. Socialistické hospodaření v lesnictví s sebou přineslo centrální direktivní plánování, a to jak v oblasti nákladů, tak v oblasti výnosů. V oblasti nákladů se dařilo vstupy držet na nízké úrovni, často se tak však dělo na úkor skutečných potřeb lesního hospodářství. Ceny dřeva byly v systému centrálního plánování uměle udržovány na nízké úrovni. Ceny byly určovány direktivně, byly určovány na základě předpokládané rentability odvětví, a to zpravidla v pětiletých intervalech. Rentabilitu lesnictví se socialistickému hospodářství dařilo, především tlakem na udržení nízkých výrobních nákladů, udržet na přijatelné úrovni až do druhé poloviny osmdesátých let. Ve druhé polovině osmdesátých let již rostoucí náklady posunuly lesnictví do ztrát – politickým rozhodnutím tento rozdíl nebyl promítnut do odpovídajícího růstu ceny dřeva, ale byl pokrýván dotacemi ze státního rozpočtu. Vstup do tržní ekonomiky po roce 1989 znamenal strmý nárůst cen nákladů a současné zvyšování cen surového dřeva. (Zpráva ostavu lesa a lesního hospodářství ČR v roce 2010, Bluďovský a kol.,1998)

30

Tabulka č. 7: Hospodářské výsledky podniku LČR od roku 1994 do roku 2010

hospodářský výsledek (mil.

výnos na 1 ha

Kč)

porostní půdy (Kč)

1994

394

252

1995

145

95

1996

111

76

1997

125

85

1998

401

279

1999

579

407

2000

604

434

2001

595

433

2002

282

209

2003

150

112

2004

469

352

2005

418

315

2006

1 658

1 180

2007

284

216

2008

461

351

2009

582

445

2010

2 558

1 968

rok

Pramen: Výroční zprávy LČR od roku 1994 do roku 2010. Vlastní výpočty

Z této tabulky vyplývá, jak se mezi sebou výsledky během jednotlivých let velmi lišily. Tyto rozdíly ovlivňovaly různé faktory, například: větrná kalamita, povodně, 31

nízká cena dříví atd. Nejlepších hospodářských výsledků bylo dosaženo v letech 2006 a 2010. V roce 2006 to bylo způsobeno především prodejem veškerého dřeva koncovým odběratelům od čehož se v dalších letech upustilo. V roce 2010 byl tak velký zisk způsoben především úspornými opatřeními a prodejem nemovitostí. Na závěr tohoto rozboru ekonomického vývoje lesnictví podrobněji rozebereme stav v roce 2010. Ekonomická situace vlastníků lesa se v roce 2010 výrazně zlepšila oproti předešlým letům, kdy došlo k hospodářskému útlumu. Toto zlepšení bylo především kvůli zvětšení poptávky po surovém dříví a výraznému nárůstu průměrných cen u rozhodujících sortimentů. Zlepšení ekonomické situace podniků mají za následek také úsporná opatření, která se týkala jak nákladů v lesnických činnostech tak i správě majetku. Tabulka č. 8: Hospodářský výsledek vlastníků lesa pouze za lesnickou činnost v Kč/ha

Zisk před zdaněním

2008

2009

2010

Státní lesy

704

289

1 968

Obecní lesy

1 338

984

2 695

Soukromé lesy

2 004

1 874

3 268

Průměr

1 148

778

2 395

Pramen: ÚHUL (Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR v roce 2010)

Z této tabulky je zřejmé jak se zvyšovaly výnosy vlastníku v jednotlivých letech. Z tabulky také vyplývá, že největší zisk pouze z lesnické činnosti měly soukromé lesy, potom obecní lesy a nakonec státní lesy. Je to způsobené zpeněžením dříví. Ve státních lesích bylo v roce 2010 průměrné zpeněžení 1 m3 za 1 137 Kč a v lese soukromém za 1 301 Kč. (Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR v roce 2010) 5.6.2

Postavení lesní výroby v rámci národního hospodářství

Podíl lesnictví na celkové produkci v rámci národního hospodářství lze sledovat pomocí jednoduchých číselných ukazatelů, a to jak ze strany lesního hospodářství, tak ze strany celého národního hospodářství. Nejvýznamnějším ukazatelem výkonnosti 32

národního hospodářství byl do roku 1991 tzv. národní důchod, který představoval celkovou nově vytvořenou hodnotu v oblasti materiální výroby. Od roku 1991 je hlavním ukazatelem tzv. hrubý domácí produkt, který na rozdíl od národního důchodu zahrnuje i služby nemateriálního charakteru. Při hodnocení národohospodářského postavení lesnictví jde tedy o stanovení podílu lesní produkce na celkových ukazatelích výkonnosti národního hospodářství jako celku. Nezávisle na použitých ukazatelích výkonnosti národního hospodářství (národní důchod, respektive hrubý domácí produkt od roku 1991) má podíl lesnictví na celkovém výkonu národního hospodářství stále klesající tendenci. Jedním z důvodů vysvětlujících tento trend je rychlejší tempo růstu jiných odvětví (především průmyslové produkce), čímž podíl výkonů lesního hospodářství na celkovém výkonu národního hospodářství přirozeně klesá. Dalším důležitým faktorem je to, že do čísel hrubého domácího produktu nevstupuje významná část užitků lesního hospodářství, která je součástí lesního fondu, například porostní zásoby dřeva a běžný přírůst. V konkrétních číslech to znamená, že například podíl lesnictví na národním důchodu v roce 1948 představoval 2% a v roce 1991 již to bylo 0,85%. Obdobně zatímco podíl českého lesnictví na hrubém domácím produktu představoval v roce 2000 0,87%, v roce 2010 to již bylo 0,64%. Celkový společenský význam lesnictví však nelze vyjádřit jen takto vyjádřeným podílem na národním důchodu nebo na hrubém domácím produktu, protože lesnictví pokrývá kromě produkce i celou řadu důležitých a nezastupitelných úloh z nevýrobní oblasti

33

Tabulka č. 9: Podíl zemědělství, rybolovu a potravinářského průmyslu na hrubé přidané hodnotě v základních cenách (%)

Pramen: ÚHUL (Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR v roce 2010)

5.6.3

Vývoj postavení českého lesnictví z pohledu veřejných požadavků

V souvislosti

s veřejnými

funkcemi

lesa

je

často

zmiňována

zkušenost

z jihovýchodní Francie, kdy po odlesnění hor po Velké francouzské revoluci došlo v této oblasti k velkým záplavám, erozím půdy a vylidnění krajiny. Od té doby zachází evropské zákony s lesy jako se specifickým druhem vlastnictví, který je veřejně prospěšný jak pro životní prostředí, tak pro sociální potřeby lidí. Ekologické funkce lesů nabývají v průběhu doby na stále větším významu. Jde o klasická ekologická témata - klimatická a zdravotní funkce lesů, ochrana zdrojů vody, ochrana před vodou, ochrana před půdní erozí, krajinotvorná funkce. S měnícím se životním stylem obyvatel vzrůstají také nároky na rekreační využití lesů, ať již jde o zdravotně rekreační pobyty v lesním prostředí, o sběr lesních plodin, turistiku nebo o poznávací turistiku. Podpoře poznávací turistiky se v České republice věnuje státní podnik Lesy ČR – je možné využívat například lesní naučné stezky, které LČR budují samy nebo ve spolupráci s místními organizacemi, nebo jednotlivé infopanely umístěné v turisticky zajímavých lokalitách.

34

Podle výsledků průzkumu veřejného mínění prováděného ve spolupráci s agenturou StemMark o návštěvnosti veřejně přístupných lesů v ČR v letech 1994-2010 nejsou v tomto období vidět žádné speciální trendy, jsou však zřejmé poměrně velké meziroční výkyvy. Tyto meziroční změny jsou vysvětlitelné klimatickou a společenskou situací v konkrétní době. Tabulka č. 10: Návštěvnost lesa přístupného veřejnosti v ČR v období 1994- 2010

Pramen: ÚHUL (Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR v roce 2010)

V oblasti rekreačního využívání lesa se v poslední době objevilo několik nových trendů. Jedním z těchto nových fenoménů je tzv. geocashing, což je hra spočívající v hledání ukrytého objektu zvaného keš (cash) za podpory systému pro lokalizaci polohy GPS. Vzhledem k poměrně masovému rozšíření hry geocashing v České republice jde o zajímavou formu, jakou může být především u mladých generací prohlubován zájem o přírodu, poznávací turistiku a získávání informací o navštívených místech. Velmi užitečným tématem v oblasti rekreačního zpřístupnění lesů je téma bezbariérového přístupu pro osoby se sníženou mobilitou. V zahraničí již mnohdy existují přímo směrnice nebo předpisy pro zajištění bezbariérového přístupu do otevřené krajiny nebo lesů v blízkosti měst za účelem individuální rekreace, v ČR zatím takové 35

předpisy chybějí. Je to škoda, protože zvýšenou dostupnost uvítají nejen handicapované osoby na vozících, ale i například rodiče s kočárky nebo senioři. 5.6.4

Vývoj vnímání českého lesnictví z pohledu široké veřejnosti

Mezi důležité lesopolitické aspekty můžeme bezpochyby zařadit i způsob, jakým vnímá české lesnictví široká veřejnost. Z pohledu sledovaného období (od roku 1945 do současnosti) zde jednu z klíčových rolí hrají vlastnické poměry. Svá nezaměnitelná specifika z pohledu vnímání českého lesnictví širokou veřejností mělo nepochybně období soukromého vlastnictví lesů v předválečné a poválečné Československé republice, podobně jako byl vztah veřejnosti k lesnictví silně ovlivněn v době znárodňování a socialistického hospodaření nebo nedávným obdobím restitucí a privatizací. Nejzajímavějším obdobím je však z pohledu zkoumání způsobu, jakým české lesnictví vnímá široká veřejnost, až současné období, a to hned z několika důvodů. Samozřejmě platí obecný fakt, že zkoumat veřejné mínění má smysl jen v demokratických, tedy současných poměrech. Současné demokratické poměry mají navíc celou řadu zvláštních specifik mladé demokracie, která zajímavost průzkumů veřejného mínění v této době jen podtrhují. Je to jednak směs vlastnických poměrů, která je dána jak demokratickou, tak nedávnou totalitní historií republiky, dále jsou to obecné problémy mladé demokracie, především vysoká míra korupce a problematika vnímání korupce širokou veřejností a v neposlední řadě otevření celé řady témat do široké celospolečenské diskuze, čímž je mnohdy široká veřejnost vtažena do odborných debat o způsobu ochrany a o celospolečenských funkcích lesů. I když bylo v jedné z předcházejících kapitol ukázáno, že číselný podíl českého lesnictví na hrubém domácím produktu je malý a stále klesající, celospolečenské debaty v oblasti lesnictví, které se v období po roce 1989 otevřely, dokládají, že veřejný význam lesnictví skutečně dalece překračuje jeho výrobní funkci. Jako příklady takových celospolečenských debat můžeme uvést například odbornou problematiku ochrany dřevin před škůdci, především kůrovcem, režim provozu národních parků, dále dlouhotrvající problémy s restitucemi církevního majetku, neustálé debaty o problematice boje s korupcí, především v souvislosti se zakázkami státního podniku Lesy ČR a podobně. Kromě těchto celospolečenských debat je zajímavé sledovat i názory široké veřejnosti na vlastní funkci lesa a způsob jeho ochrany. Zajímavě vyzněly výsledky průzkumu veřejného mínění prováděného ve spolupráci s agenturou StemMark, kdy při 36

příležitosti pravidelného sběru dat o množství sbíraných lesních plodin byly v roce 2010 přidány dotazy pro zjišťování názorů a úrovně poznání obyvatel ČR o stavu lesa a významu lesa pro společnost. Výsledkem jsou například následující zjištění: • Podle 40% dotazovaných jsou lesy v nedobrém nebo špatném stavu Za nejdůležitější téma v souvislosti s lesem považují respondenti v tomto pořadí: • čistý vzduch a produkci kyslíku • les jako místo odpočinku a rekreace • les jako součást přírody, kterou je třeba chránit Málokdo z respondentů vnímá les hospodářsky jako zdroj dřeva nebo biomasy. Jako hlavní hrozba pro lesy je vnímán • kůrovec • kalamity související s větrem, sněhem, námrazou • nelegální kácení stromů • těžba dřeva jako taková Velmi překvapující výsledek potom přinesl průzkum veřejného mínění ve státech EU v roce 2010, který ukazuje, že v ČR 52% občanů - mnohonásobně více než v evropském sousedství – pokládá lesníky a lesní hospodářství za hlavní škůdce lesa!

(Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR v roce 2010; Bluďovský a kol., 1998)

5.7 Těžba dříví O celkové výši těžeb v lesích na území dnešní České republiky historických dobách nemáme dostatek hodnověrných údajů. Prováděná těžba byla vždy kompromisem mezi požadavky obyvatelstva a rozvíjejícího se průmyslu a tlakem státu na zachování lesů. Mezi lety 1793 až 1848 se udává celková roční těžba v českých zemích asi 7 milionů m3. Ani počátkem dvacátého století nedochází k zásadní změně. První přesnější údaj je z roku 1910 kdy se udává celková výše těžby 8,3 milionu m3. Tento trend, s výjimkou let 1922 až 1927 kdy se těžba zvedá v důsledku mniškové a kůrovcové kalamity, pokračuje až do 2. světové války. 37

V období německé okupace 1939-1945 se úroveň těžby přibližovala situaci v nejtěžších kalamitních letech. Dostatečně hodnověrné údaje o intenzitě exploatace lesů na území dnešní ČR za toto období, vzhledem k přičlenění lesnatých pohraničních oblastí k Velkoněmecké říši, statistické zdroje neposkytují. Na tuto skutečnost ale poukazuje vládní usnesení č.122/1939 Sb., které upravilo výši těžby jehličnatých dřevin tak, aby odpovídala 150% pravidelného ročního etátu. První poválečná léta znamenají prudký, ale pouze dočasný pokles. Po zestátnění privátních, církevních a obecních lesů po roce 1948 se v období 1950 – 1970 roční těžba ustálila na úrovni 8-9 milionu m3 ročně. V šedesátých letech začaly ústavy hospodářské úpravy lesů zjišťovat rostoucí porostní zásoby a tím i rostoucí těžební možnosti. Následkem toho celková těžba dříví od sedmdesátých let narůstala a poprvé kulminovala v roce 1985 ve výši téměř 14 milionů m3 v důsledku větrné kalamity století v roce 1984. Poté dochází k ustálení těžeb ve výši cca 12,5 mil. m3 a počátkem devadesátých let vzhledem k restitucím a transformaci státních lesů ke snížení na cca 10,5 mil.m3. Po dokončení transformace LH a převážné restituci nestátního lesního majetku se od druhé poloviny devadesátých let těžba dříví opět zvyšuje a na konci první dekády 21. Století

dosahuje

v ČR

celkové

výše

okolo

16

mil.

m3.

Důležitým jevem ve vývoji výše těžby dříví v českých, ale i ostatních evropských lesích za posledních padesát let je značný nárůst podílu nahodilých kalamitních těžeb. (Bluďovský, 1985) 5.7.1

Těžba dříví u státního podniku Lesy České republiky.

Vývoj těžby dříví u státního podniku Lesy České republiky byl za období 1992 až 2010 poměrně vyrovnaný a pohyboval se v rozmezí cca 7-8 milionů m3 ročně. Z tohoto průměru vybočují pouze tyto roky: 2006 s maximální těžbou v historii LČR ve výši 9,677 mil m3 a rok 2007 s vichřicí Kirill s výší těžby 8,882 mil. m3. Výraznou charakteristikou těžby dříví ve výše uvedeném období je podíl nahodilé těžby v důsledku působení biotických a hlavně abiotických činitelů. Pouze dvakrát, a to v letech 2000 a 2001 je normální podíl nahodilé těžby na celkové těžbě dříví a to do 25%. Potom ještě v letech 1998,1999,2002 a 2005 se výše nahodilé těžby normálnímu podílu přibližuje. V ostatních letech činí podíl nahodilé těžby přes 30 %, z toho v letech 1993,1994 a 2007 přesahuje 75% celkové těžby. Maximálního podílu 82,5% dosáhla

38

nahodilá těžba ve zmiňovaném roce 2007, kdy probíhala likvidace kalamity Kirill, které padlo v ČR za oběť 10 milionů m3 dříví. Tabulka č. 11: Těžba dříví u LČR od roku 1993 do roku 2010

Rok

1993

Těžba celkem z toho nahodilá těžba v tis. m³ v tis. m³ 7035

% nahodilé

Poznámka k N. T.

těžby

5366

76,3 souše a kůrovec

1994

7680

5847

76,10

1995

7472

4334

58,0

1996

7594

3987

52,5

1,1 mil. m³ námraza

1997

7197

2713

37,7

za 5 let poprvé pod 50%

1998

7017

2028

28,9

1999

6903

1913

27,7

2000

6843

1601

23,4

normální podíl NT

2001

6933

1215

17,5

min. podíl NT

2002

7370

2066

28,0

2003

7435

4037

54,3

2004

7653

2606

34,1

2005

7741

2061

26,6

2006

9677

4398

45,4

max. těžba v historii LČR

2007

8882

7326

82,5

vichřice KIRILL, v ČR 10mil.m3

2008

8252

5282

64,0

vichřice EMMA, 3/08

2009

7723

3093

40,1

2010

8052

2934

36,4

větrná kalamita 10/02

Pramen: Výroční zprávy LČR

LČR měly, tak jak bylo deklarováno při založení státního podniku, výší každoroční těžby regulovat množství surového dříví na trhu a tím působit jako hlavní stabilizační faktor vyrovnaného cenového vývoje této komodity v naší republice. Vzhledem ke

39

známým problémům v tendrech na dodávky služeb, včetně těžebních, se podniku LČR tato důležitá role garanta stability na trhu se dřívím nedařila plnit. (Výroční zprávy LČR od roku 1993- 2010)

5.8 Vývoj zaměstnanosti a produktivity práce u státních lesů

5.8.1

Historie zaměstnanosti

V minulosti převážná část činnosti lesního personálu spočívala v zajištění lovu zvěře a myslivosti pro feudální třídu. Počátkem 18. století začínají nabývat na významu činnosti při organizaci těžby dříví, prodeje dříví, obnovy a ochrany lesa. Tyto lesnické činnosti se začínají pně rozvíjet od 19. století. K tomuto rozvoji nejvíce přispěl císařský patent číslo 250 vydaný v roce 1852. Tento lesní zákon zavedl odbornou správu v lesním hospodářství včetně ochranné a dozorčí služby. Tento zákon řešil i zřizování lesnických škol, které vychovávaly lesní personál, který se pak členil podle typu absolvovaných lesnických škol. Co se týká manuálních pracovníků v lesním hospodářství, tak po zrušení roboty byli zajišťováni za mzdu, popřípadě naturálie. Po první světové válce se významně v lesnictví projevil rozpad Rakouska-Uherska a vznik samostatné Československé republiky. Vznikly státní lesy a statky, které obhospodařovaly významnou část území nového státu a tím měly i velký vliv na vývoj zaměstnanosti v lesním hospodářství. Např. V roce 1935 bylo dle šetření Státního statistického úřadu toto složení lesního personálu: úředníci 3 191, podúředníci 237 a lesní zřízenci 6 943. Velký vliv na vývoj zaměstnanosti měla i druhá světová válka a zejména poválečné události, jako bylo vystěhování občanů německé národnosti z pohraničních oblastí a komunistický převrat v roce 1948. Vystěhování Němců mělo za následek citelný úbytek kvalifikované pracovní síly jak v dělnických profesích, tak i v kategorii technickohospodářských pracovníků. Tento úbytek měl být nahrazen z řad českých a slovenských přistěhovalců a z příslušníků jiných národností (Rusínů, Rumunů apod.). Toto se ne vždy dařilo. Od padesátých let měla na počet zaměstnanců zásadní vliv narůstající mechanizace v lesním hospodářství. Ta měla za následek růst produktivity práce a také zlepšování podmínek ochrany, bezpečnosti a hygieny práce. Těžká ruční práce /těžba dříví, odkorňování, přibližování krátkých sortimentů, školkařské práce/, byla zaváděním nových mechanizačních prostředků značně 40

ulehčována. To vše mělo v dalších letech vliv na vývoj počtu pracovníků v lesním hospodářství. Tabulka č. 12: Průměrné počty pracovníků od roku 1953 do roku 1958

Rok

Průměrný počet pracovníků Plocha lesní půdy Celkem dělníků

ha/prac. celkem dělníci

1953

65 592

53 653

38,6

47,2

1955

63 737

51 448

39,4

46,9

1956

66 353

53 568

38,1

47,2

1957

62 648

49 040

40,5

51,6

1958

61 654

48 208

41,3

52,9

Pramen: 40 let socialistického lesního hospodářství ČSR, Zdeněk Bluďovský.

5.8.2

Vývoj od roku 1970

K zásadnímu obratu v počtu pracovníků dochází v průběhu první poloviny sedmdesátých let. Počet pracovníků se snižuje z 61,8 tisíc pracovníků v roce 1970 na 51,8 tisíc pracovníků v roce 1977. Převážnou část tohoto snížení představují dělníci. Počet THP v tomto období se v podstatě nezměnil. Důsledky snížení počtu pracovníků vzhledem k úrovni produktivity práce jsou výrazné, neboť dochází současně k velkému růstu těžby dřeva. Produktivita práce jednoho pracovníka se do roku 1970 jen málo odchylovala od úrovně 50 000Pc, pak začíná prudce stoupat a po roce 1980 již dosáhla 90 712 Pc, což znamená nárůst o 70%. Nejvyšší tempo růstu produktivity práce vykazuje období 1970-75. Růst produktivity práce v lesním hospodářství na počátku sedmdesátých let výrazně ovlivnil technický pokrok, který se zvláště projevoval v těžební činnosti, zejména v dopravních technologických fázích /speciální lesnické traktory, hydraulické ruce pro nakládání a skládání dříví, nakladače a transportéry/, také v pěstební činnosti mechanizací prací ve školkách, zalesňování a některých způsobech ošetřování a ochraně lesních kultur. Důležitá byla také některá technickoorganizační opatření. Bylo zastaveno odkorňování dříví v lese a odběratelům se od té doby dodává převážně neodkorněná surovina. Dosavadní tříčlenné osádky souprav pro odvoz surového dříví byly nahrazeny 41

dvoučlennými. Byly také sníženy normativní počty sazenic, vysazovaných na jednotku plochy, protože se začaly vysazovat silnější sazenice. Zásadně byla také zpřesněna evidence pracovní doby na pracovištích v lese. Mimořádně velký vliv na růst produktivity práce mělo podstatné zvýšení objemu výrobní činnosti lesního hospodářství, zejména zvýšení těžby dřeva v tomto období. Za období 1970-1975 vzrostl objem výroby státních lesů ČSR z 3 430,7 mil. Pc na 4 217,4mil. Pc, tj. o 24%, zatímco počet THP se v tomto období prakticky neměnil. V tomto období a následujícím období také narůstal rychlým tempem objem pěstebních prací, vzhledem k nutnému řešení rozvoje produkčních i mimoprodukčních funkcí rozvoje lesů. V pěstební činnosti byly také největší rezervy pro zvyšování produktivity práce použitím nových mechanizací a technologií. Za období 1975-1983 se snížila pracnost pěstební činnosti o více než polovinu. V roce 1983 bylo v odvětví lesního hospodářství v ČR zaměstnáno 51 600 pracovníků. Pozitivním rysem vývoje struktury pracovníků v LH bylo v tomto období zvýšení podílu stálých dělníků na úkor příležitostných sezonních a pomocných pracovníků. Podíl stálých dělníků z celkového počtu dosáhl v roce 1983 81,4%. Proti prvnímu poválečnému desetiletí, kdy v lese pracovali převážně příležitostní a sezonní dělníci, jejichž stálým zaměstnáním byla zemědělská nebo průmyslová výroba, dosáhlo lesní hospodářství bezesporu pokroku. Tento pozitivní trend byl podpořen také vývojem průměrné měsíční mzdy.

42

Tabulka č. 13: Vývoj průměrné měsíční mzdy v Kčs v lesním hospodářství

Rok

Kčs

Rok

Kčs

1960

1 253

1974

2 285

1965

1 398

1975

2 389

1966

1 466

1976

2 482

1967

1 537

1977

2 540

1968

1 684

1978

2 619

1969

1 824

1979

2 700

1970

1 909

1980

2 770

1971

1 978

1981

2 817

1972

2 090

1982

2 880

1973

2 201

1983

2 936

Pramen: 40 let socialistického lesního hospodářství ČSR, Zdeněk Bluďovský.

Příznivé byly i vývojové tendence v růstu kvalifikace zaměstnanců, na což měla významný vliv výchova žáků v učebních oborech, a to i pro činnosti, které v minulosti vykonávali téměř výhradně nekvalifikovaní pracovníci. Charakteristickým rysem vývoje kvalifikace THP pracovníků v lesním hospodářství byl růst počtu odborníků se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Dá se konstatovat, že tyto trendy v zaměstnanosti a produktivitě práce pokračovaly u Státních lesů až do Sametové revoluce 1989. Po ní následovala transformace celého lesního hospodářství, která zásadně změnila organizační a zaměstnaneckou strukturu celého odvětví. Po roce 1989 se počet zaměstnanců v lesnických činnostech u státních lesů /LČR/ permanentně snižuje. Je to důsledek nárůstu osob samostatně výdělečně činných /tzv. OSVČ/, které provádějí převážně práce pěstební a těžební činnosti na živnostenské oprávnění. (Bluďovský, 1985)

43

Tabulka č. 14: Počty zaměstnanců LČR

Státní lesy

1993

1994

1995

2007

2008

2009

2010

6 161

5 784

5 675

5 783

5 850

5 574

5 130

Pramen: ÚHUL (Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR v roce 2010). Lesní hospodářství v České republice, Bluďovský a kol.

Současně s tímto vývojem zaměstnanosti dochází k nárůstu průměrné měsíční mzdy.

Tabulka č. 15: Mzdy zaměstnanců LČR

Státní lesy

1993

1994

1995

2007

2008

2009

2010

6 631

7 488

8 507

21 407

22 361

23 462

24 923

Pramen: ÚHUL (Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR v roce 2010). Lesní hospodářství v České republice, Bluďovský a kol.

V rámci odvětví lesního hospodářství je nejvyšší průměrná mzda ve státním sektoru, která přesahuje o cca 6 000 korun průměrnou mzdu v soukromém sektoru.

5.9 Technický rozvoj v lesním hospodářství 5.9.1

Technický vývoj do 50 let

V době před 80 lety u nás jednoznačně převládala lidská práce, která byla podporována silou koňských nebo volských potahů. V ostatních odvětvích se už mechanizace vyvíjela, ale v lesnictví technizace zaostávala. Bylo to způsobené především velmi specifickými pracovními podmínkami. Také to bylo způsobené vývojem techniky samotné, která v té době nebyla na takové úrovni, aby byla schopna zajistit vysoce náročné vybavení mechanizačních prostředků. K tomu, že se v té době do vývoje techniky v lesním hospodářství nikdo nehrnul, přispělo i to, že většinu tehdejších lesů vlastnili soukromníci. Pro soukromníky bylo lacinější najmutí sezonních dělníků, než riziko investic do drahých strojů. Technizace v lesnictví se začala až koncem 40 let, kdy se k tomu vytvořily vhodné podmínky, protože došlo ke znárodnění velkého množství lesů. S vývojem průmyslu 44

nastal i problém nedostatku pracovníků v lesnictví. Pracovníci přecházeli do jiných zaměstnání za větším ziskem a lepšími pracovními podmínkami. Kvůli tomuto úbytku zaměstnanců se hledali cesty k zvyšování produktivity a usnadnění práce lidem v lese. Poměrně rychle byla motorizována doprava surového dříví universálními odvozními soupravami. Později se začaly objevovat dvou mužné motorové pily určené ke kácení. K přibližování se začaly používat první pasové traktory. Podíl mechanizovaného kácení byl v roce 11,4 % a mechanizovaného odvozu dříví 36,7 %. 5.9.2

Vývoj od roku 1950 až 1960

V této době se zdokonalovala a zvyšovala výkonnostní úroveň mechanizace. Došlo k zdokonalení technických a konstrukčních vlastností pil. Kolové traktory již převládaly při přibližování dřeva. Začaly se upravovat traktory pro práci v lese. Nákladní automobily prošly speciálními úpravami pro odvoz dřeva. Na horách se začala na nedostupných terénech používat lanovka. Stavěly se dolní manipulační sklady. Na konci tohoto období je těžba a doprava dříví z větší části mechanizovaná např. doprava dříví je mechanizovaná z 96 %. Naopak v pěstební činnosti mechanizace zatím uplatnění moc nenašla. Strojní obdělávaní půdy a některých dalších operací bylo prováděno jen ve školkách. 5.9.3

Vývoj od roku 1960 až 1970

V první polovině došlo znovu k zdokonalování stávajících mechanizačních prostředků a k rozšíření speciálního vybavení pro tyto mechanizace. Koncem šedesátých let se zde začaly objevovat speciální stroje určené pro práci v lese dovezené ze zahraničí. Začala se rychle zlepšovat technizace v přibližování a nakládání dříví. Ve školkařském provozu docházelo k zavádění nových technologií při pěstování sadebního materiálu (obalovaná sadba). V tomto období došlo k nástupu chemických prostředků používaných při pěstebních pracích a k ochraně lesa. Tabulka č. 16: Vývoj technizace prací od roku 1950 do roku 1970

Stupeň mechanizace prací v %

1951

1956

1961

1966

1970

Kácení

11,4

10,3

67,7

92,4

97,9

Přibližování

5,3

6,2

34,0

54,2

57,3

Odvoz

36,7

77,2

96,9

99,1

99,5

Pramen: 40 let socialistického lesního hospodářství ČSR, Zdeněk Bluďovský.

45

5.9.4

Vývoj od roku 1970 až 1980

V této etapě, můžeme rozdělit pracovní procesy v lesnictví do několika skupin. První skupina operací, jako například kácení odvětvování, doprava, příprava půdy jsou již plně mechanizované a dochází neustále k jejich rozvoji, aby bylo dosažené co největší produktivity práce. Do druhé skupiny spadají operace, které se provádějí mechanizací, ale je zde značný podíl živé práce. Příkladem této práce je přibližování dřeva koněm, které se provádí v těžko dostupných terénech. Další vývoj se zaměřuje na nahrazování živé práce mechanizací. Třetí skupinu tvoří operace u kterých je velká převaha živé práce. Jedná se především o pěstební práce, především zalesňování, péče o kultury, práce spojené s ochranou porostů atd. Vytvoření mechanizací k těmto účelům je konstrukčně velmi složité. Při zalesňování dochází k používání rýhovacích zalesňovacích strojů. O jejich používání svědčí to, že v roce 1976 bylo jejich pomocí zalesněno 2 tisíce ha a v roce 1980 již téměř 26 tisíc ha. Dochází, k rozvoji velkoškolek, kde se mechanizace úspěšně využívala Největší růst ve vybavenosti mechanizačními prostředky je jednoznačně v těžební činnosti. Postupně docházelo k nárůstu vybavenosti podniku. U Státních lesů bylo v roce 1957 nasazeno 1496 motorových pil, 864 elektrických pil, 886 nákladních aut nad 2,5 tuny, 142 pásových traktorů, 397 kolových traktorů a 51 lanovek. V roce 1981 to bylo 14 227 benzinových pil, 463 elektrických pil, 226 těžebních strojů a procesorů, 2776 kolových traktorů, 1976 vyvážecích souprav a nákladních automobilů, 106 lanovek. Podle tohoto je dobře vidět k jakému došlo nárůstu mechanizace. V roce 1970 se přibližovalo 47 % celkového úkolu pomocí 4 tisíc koní a v roce 1980 to bylo 15 % pomocí 3 tisíc koní. Díky takovémuto nárůstu lesních technologií přestalo být lesnictví závislé na výpomoci zemědělské techniky, protože ještě v roce 1957 zajišťovali prostředky ze zemědělství 57 % z úkolu přibližování dříví a 30 % z celkového úkolu odvozu dříví. Při zdokonalování technických vlastností dochází i k nárůstu výkonu. (Bluďovský, 1985) 5.9.5

Technický rozvoj v současnosti

V dnešní době hrají prim harvestorové technologie, které jsou na vysoké technické úrovni, jejichž produktivita je obrovská. Dnes se z celkového množství těžby dřeva

46

v ČR dělá sortimentovou technologii 25 %. Uplatnění dnes nacházejí mechanizace na zpracování těžebních zbytků (svazkovače klestu, štěpkovače, drtiče). Z dlouhodobého

hlediska

vidíme,

že

se

vykazují

tendence

k těžkým

vysokokapacitním strojům (harvestorům). Výhodou těchto strojů je bezesporu jejich výkonnost. Nevýhody spočívají ve vysoké energetické náročnosti a hlavně jsou to důvody ekologické, kdy pojezdem dojde ke zhutnění půdy, která pak ztrácí důležité vlastnosti pro růst rostlin. (Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR v roce 2010) Tabulka č. 17: Zastoupení těžebních technologií v tis.m3

Pramen: ÚHUL (Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR v roce 2010)

Graf č. 3 : Nárůst výroby sortimentů harvestorovou technikou v ČR Pramen: ÚHUL (Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR v roce 2010)

47

6

DISKUSE Hospodaření ve státních lesích od roku 1945 do roku 1989 se lišilo od dnešního

hospodaření státních lesů v několika směrech. Od roku 1948 u nás nastalo období komunismu, které s sebou přineslo znárodňování lesních majetků. V této době soukromé lesy téměř neexistovaly. Hospodaření se v době komunismu řídilo tzv. pětiletkami, ve kterých se stanovovaly cíle hospodaření do dalších pěti let. Můžeme jenom diskutovat o tom, jak by se u nás rozvíjelo lesnictví, nebýt období socialismu. Jak by se asi lesnictví celou tu dobu rozvíjelo v podmínkách soukromého vlastnictví, ve kterých by vedle sebe přirozeně koexistovalo více názorů na lesnictví, tedy nikoliv jeden direktivní centrální přístup inspirovaný způsobem hospodaření v Sovětském svazu. Hospodaření státních lesů po roce 1989 se změnilo hlavně tím, že už nejsou jediným subjektem v lesním hospodářství, ale díky restitucím došlo k navrácení soukromého majetku. Dnešním největším problémem státních lesů jsou časté změny obsazení funkcí ve vedení podniku, které jsou způsobené politickým vlivem na tyto funkce. Velká vlna kritiky je také vznášena na tendry, které vypisují LČR na pěstební činnost i těžbu dřeva. Předmětem diskuzí je, zda je vhodné, aby většinu vytěženého dřeva prodávaly soukromé firmy. Svoji logiku má argumentace, že by pro státní lesy bylo výnosnější prodávat veškeré dřevo koncovým odběratelům, když se tento prodej v roce 2006 osvědčil a vedl v té době k největšímu zisku státních lesů.

48

7

REALIZAČNÍ VÝSTUP Úkolem, který je zadáním pro tuto práci, je zpracování lesopolitických aspektů

obhospodařování státní lesů od roku 1945 na území České republiky do současnosti. I realizační výstup této práce je tedy zaměřen především na aspekty lesopolitické. Jak bylo v předkládané práci ukázáno, jádro významu českého lesnictví pro společnost zdaleka není v jeho produkčních schopnostech a výkonnosti. Význam českého lesnictví coby jednoho z odvětvi národního hospodářství ČR má z ekonomického pohledu trvale klesající význam, a to během celého sledovaného období. Podíl výkonnosti českého lesnictví na celkové výkonnosti národního hospodářství se stále snižuje, v poslední době se jeho podíl na hrubém domácím produktu přibližuje polovině procenta. Přes tyto skutečnosti má ale lesnictví ve struktuře národního hospodářství do budoucna dál své strategické místo a to jako zdroj jedné z mála obnovitelných surovin – dřeva. Naproti tomu však na stále větším významu nabývají celospolečensky prospěšné funkce lesa – především jeho funkce pro stabilizaci ekosystémů, ať již jde o klimatickou funkci, ochranu vodních zdrojů, ochranu před vodou nebo ochranu před půdní erozí, S měnícím se stylem života obyvatel nabývá na stále větším významu i funkce rekreační, kdy je les chápán jako místo relaxace a odpočinku – ať již jde o zdravotně rekreační pobyty v lesním prostředí, o sběr lesních plodin, turistiku nebo o poznávací turistiku. Jestliže tedy na jedné straně je pouhý ekonomický význam lesnictví nízký a na druhé straně stále rostoucí celospolečensky prospěšný význam lesů, plyne z toho závěr, že trendy v hospodaření lesnictví by měly být stále více určovány veřejnou poptávkou na celospolečensky prospěšné funkce lesů a nikoliv ekonomickými kritérii hospodaření. Právě státní lesy jsou svojí formou vlastnictví předurčeny k tomu, aby právě tyto společensky prospěšné

funkce

plnily.

V podmínkách,

kdy

se

výměra

lesů

obhospodařovaná státem stále zmenšuje, je pro státní lesy skutečnou výzvou, aby se právě především jejich prostřednictvím dařilo celospolečensky prospěšné funkce lesů plnit. Není to zdaleka jen úkolem pro samotný podnik Lesy ČR, je to především otázka politického zadání a celospolečenské objednávky, kterou by měly Lesy ČR coby státní podnik naplňovat. Tato práce ukázala řadu zajímavých informací - například, jak se u nás vyrovnaly za posledních 80 let věkové struktury v lesích. Také jak docházelo postupně k úbytku lesních závodů a dalších organizačních struktur, kdy v roce 1980 došlo ke snížení oproti 49

roku 1970 o 49 lesních závodů a o 719 polesí. Toto snižování stavů pokračuje dodnes. V roce 1994 bylo u LČR 105 lesních správ a v roce 2010 jen 77. Také je zde pěkně vidět vývoj v pěstování lesa, jak se ustupovalo od monokultur k lesům smíšeným. V roce 2010 se zalesňovalo 47 % ploch listnáči. Z hlediska ekonomiky byly pro LČR nejlepší roky 2006 a 2010. V roce 2006 to bylo způsobené nejvyšší těžbou dřeva v historii a z větší části také tím, že si podnik prodával dřevo sám. V roce 2010 to bylo způsobené vyššími cenami za dříví, úspornými opatřeními a prodejem nemovitostí. Ekonomicky nejslabší roky LČR byly roky 1996 a rok 1997. Dalším zajímavým ukazatelem je výše těžeb u LČR. Jen ve dvou případech se těžba nahodilá pohybovala pod 25 % z celkové výše těžeb a to v letech 2000 a 2001. Největší nahodilá těžba byla v letech 1993 a 1994 a to nad 70 %, bylo to způsobené kůrovcovou kalamitou. Vůbec nejvyšší procento nahodilé těžby bylo v roce 2007 a to 83 %, kvůli vichřici Kirill, při které spadlo v ČR 10 mil. m3 dřeva.

50

8

ZÁVĚR Státní lesy u nás existují od roku 1918 a mají v lesnictví dominantní postavení.

Jestli tomu tak bude i v budoucnu nikdo říct nemůže. Podnikání v lesnictví je velmi ovlivněno nevyzpytatelnými přírodními vlivy. Můžeme sice plánovat, ale přijde např. větrná kalamita a jakékoliv plány se mění ze dne na den. Proto je vhodné v tučných výnosových letech vytvářet rezervy pro problematická období. Z hlediska dalšího vývoje státních lesů je důležité nastolení správné koncepce a zajištění takových podmínek pro vedení státních lesů, aby do vedoucích pozic byli dosazeni odborníci, kteří by nebyli za krátkou dobu z politických důvodů odvoláni, ale aby mohli ve vedoucích funkcích pracovat mnohem déle a mohli tak utvářet koncepční plány a naplňovat jejich realizaci za delší období. Na závěr bych chtěl podtrhnout důležitost jak státních lesů, tak lesů vůbec. Když se podíváme do tabulek, lesnictví se podílí na hrubém domácím produktu jen necelým procentem – jeho další funkce jsou však nevyčíslitelné.

51

9

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A JINÝCH PRAMENŮ 1.

BLUĎOVSKÝ, Zdeněk. A kol. Lesní hospodářství v České republice. Hradec Králové: Lesy České republiky, 1998. 139 s.

2.

BLUĎOVSKÝ, Zdeněk. 40 let socialistického hospodářství ČSR. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1985.126 s.

3.

BLUĎOVSKÝ, Zdeněk. Pětiletka 1971-1975. Lesnická práce. 1970, roč. 49, s. 433-436.

4.

DOMES, Z. Lesnická politika I. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 1995. 135 s. ISBN 80-7157-176-8.

5.

HÁLA, Michael. Lesopolitické aspekty obhospodařování státních lesů České republiky. 2009. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce Josef Lenoch.

6.

HAVELKA, Miloslav. Zásady zdokonalení soustavy plánovitého řízení státních lesů po roce 1980. Lesnická práce. 1980, roč. 59, s. 289-298. .

7.

Lesy České republiky. [online]. [cit. 2012-02-13]. Dostupné z: www.lesycr.cz

8.

NOŽIČKA. Přehled vývoje našich lesů. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1957. 459 s.

9.

OLIVA, Jiří. Lesy České republiky zahajují. Lesnická práce. 1992, roč. 71, č. 1, s. 289-290.

10.

RYCHLÝ, Bedřich. Pětiletý hospodářský plán v lesnictví. Lesnická práce. 1949, roč. 28, č. 1, s. 1-9.

11.

ŘEZÁČ JAN. Lesy a lesní hospodářství na přelomu tisíciletí. 2002. vyd. Praha: Lesnická práce, 2002.

12.

SKÝPALA, Jiří. Současný stav organizačního uspořádání státních lesů v ČSR. Lesnická práce. 1982, roč. 61, s. 59-66.

13.

TUREK, Adolf a Josef GÖRNER. Sborník archivních prací XIII.: Vývoj správy státních lesů a statků po roce 1918 (1. část 1918-1948). Praha, 1963. 52

14.

TUREK, Adolf a Josef GÖRNER. Sborník archivních prací, ročník XV.: Vývoj správy státních lesů po roce 1918 (2. část 1948-1960). Praha, 1965.

15.

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. [online]. [cit. 201203-08]. Dostupné z: www.uhul.cz

16.

Výroční zprávy LČR,s.p. 1993-2010. Hradec Králové.

17.

Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2010. 1. vyd. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2011. 128 s

53

10

SUMMARY State forests exist in our country since 1918 and have a dominant position in

forestry. If will be like this also in the future, nobody can tell. Business in the forest is highly influenced by volatile natural hazards. We can plan, but can comes wind calamity and we have to change plans from day to day. It is therefore appropriate in the good years of income to create reserves for problematic period. In terms of further development of State forests is important to establish the correct concept and to ensure such conditions for the conduct of State forests to the leading positions were appointed experts, who would not be for a short time removed for political reasons, but to able to work in senior positions for much longer and could to create the conceptual plans and pursue their implementation over a longer period. In conclusion I would like to underline the importance of both state forests and forests in general. When we look at the tables, forestry contributes to gross domestic product of just less than one percent - its other functions are priceless.

54

11

SEZNAM TABULEK

Tabulka č. 1: Vývoj plochy porostních pozemků v ČR Tabulka č. 2: Organizační jednotky - stav v roce 1994 Tabulka č. 3: Organizační jednotky v roce 2010 Tabulka č. 4: Vývoj kategorizace lesů Tabulka č. 5: Podíl jehličnatých a listnatých dřevin na umělé obnově lesa Tabulka č. 6: Vývoj podílu přirozené obnovy na 1. obnově Tabulka č. 7: Hospodářské výsledky podniku LČR od roku 1994 do roku 2010 Tabulka č. 8: Hospodářský výsledek vlastníků lesa pouze za lesnickou činnost v Kč/ha Tabulka č. 9: Podíl zemědělství, rybolovu a potravinářského průmyslu na hrubé přidané hodnotě v základních cenách (%) Tabulka č. 10: Návštěvnost lesa přístupného veřejnosti v ČR v období 1994- 2010 Tabulka č. 11: Těžba dříví u LČR od roku 1993 do roku 2010 Tabulka č. 12: Průměrné počty pracovníků od roku 1953 do roku 1958 Tabulka č. 13: Vývoj průměrné měsíční mzdy v Kčs v lesním hospodářství Tabulka č. 14: Počty zaměstnanců LČR Tabulka č. 15: Mzdy zaměstnanců LČR Tabulka č. 16: Vývoj technizace prací od roku 1950 do roku 1970 Tabulka č. 17: Zastoupení těžebních technologií v tis. m3

12

SEZNAM GRAFŮ

Graf č. 1: Podíl věkových tříd Graf č. 2: Vlastnické vztahy 2010 v lesích ČR Graf č. 3: Nárůst výroby sortimentů harvestorovou technikou v ČR

55