MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Lesnická a dřevařská fakulta

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Lesnická a dřevařská fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství

Vývoj populace a význam bobra evropského (Castor fiber) na Záhlinických rybnících a v revíru Kroměříž Diplomová práce

2012

Bc. Antonín Smolka

1

2

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vývoj populace a význam bobra evropského (Castor fiber) na Záhlinických rybnících a v revíru Kroměříž zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s vyhláškou rektora MU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně dne 27.2. 2012

………………………………… Bc. Antonín Smolka 3

Děkuji touto cestou svému vedoucímu diplomové práce Prof. RNDr. Zdeňku Laštůvkovi, CSc., dále Ing. Ivanu Mařákovi a Lubomíru Palečkovi za spolupráci a cenné informace, které mi poskytli k vypracování diplomové práce.

4

ABSTRAKT Jméno posluchače:

Bc. Antonín Smolka

Název diplomové práce:

Vývoj populace a význam bobra evropského (Castor fiber) na Záhlinických rybnících a v revíru Kroměříž

Diplomová práce se zabývá vývojem populace bobra evropského (Castor fiber) na Záhlinických rybnících a v revíru Kroměříž. Navazuje na již řešenou bakalářskou práci na téma Bobr evropský (Castor fiber) na Záhlinických rybnících a v revíru Kroměříž, jeho biologie, výskyt, škody na dřevinách a v rybářství a možná opatření. Na několika studijních plochách se v průběhu roku 2009 – 2012 provedla terénní šetření. Zjišťoval se vývoj populace bobrů a jejich působení na daných lokalitách. Dle získaných poznatků se určovalo, zda existence v této oblasti s intenzivním hospodařením je vhodná pro další vývoj populace bobrů. Dle zjištěných údajů, bobří populace v Přírodním parku Záhlinické rybníky kvůli povodním v roce 2010 prudce klesla. V průběhu roku 2011 dochází k návratu bobrů na pozorované lokality. Mým cílem bylo nahlížet na zjištěná fakta zcela nestranně a při vyhodnocování poznatků být zcela objektivní. Klíčová slova: Bobr evropský (Castor fiber), právní ochrana, Záhlinické rybníky, revír Zámeček, pobytové znaky, vývoj populace, škody.

5

ABSTRACT Hearer´s name:

Bc. Antonín Smolka

Dissertation title

Population development of Castor fiber and its importance for Záhlinice ponds and Kroměříž district generaly.

The dissertation deals with population development of Castor fiber living in Záhlinice ponds in Kroměřiž district. It relates on my previously presented bachelor essay, which had been focused on Castor fiber living in Záhlinice ponds and in Kroměříž distrct in general. This had been focused mainly on its biology, appearance, losses made on woody species and on fishing too. The purpose of the bachelor essay had been to find a possible solution to anticipate these losses. There had been made couple field examinations on several study areas from 2009 to 2012. The subject of examinations was castor´s population development and their impingement on particular areas. It had been determined, whether the other population grow of Castor fiber would be accetable for the area with exquisite farming, according to received findings. Another found disclousures are saying, that the population of Castor fiber living in nature park of Záhlinice ponds had rapidly dropped after floods in 2010. In 2011, there is return of Castors into the observed areas. My meaning had been to follow found evidences in a special way and meanwhile finding plotting to be fully objective and open-minded. Key words: Castor fiber, law protection, Záhlinice ponds, district, small castle, resident signs, population development, losses.

6

OBSAH

1

ÚVOD................................................................................................................. 12

2

CÍL PRÁCE....................................................................................................... 13

3

LITERÁRNÍ PŘEHLED.................................................................................. 14 3.1 Taxonomické zařazení Castor fiber ....................................................... 14 3.2

Charakteristika Bobra evropského (Castor fiber)................................ 17

3.2.1 Morfologie těla........................................................................................ 17 3.2.2 Přirozené prostředí Bobra evropského (Castor fiber) a Bobra kanadského (Castor canadensis) ................................................................................ 21 3.2.2.1 Bobr evropský (Castor fiber)............................................................ 21 3.2.2.2 Bobr kanadský (Castor canadensis) ................................................. 22 3.2.3 Potravní nároky ....................................................................................... 23 3.2.4 Rozmnožování......................................................................................... 24 3.2.5 Etologie ................................................................................................... 25 3.2.6 Teritorium, okrsek, migrace .................................................................... 25 3.2.7 Pobytové znaky ....................................................................................... 27 3.2.7.1 Ohryzy............................................................................................... 27 3.2.7.2 Vodní stavby ..................................................................................... 30 3.2.7.3 Ostatní znaky .................................................................................... 32 3.2.8 Vlivy bobrů na krajinu ............................................................................ 34 3.3

Negativní faktory ohrožující Castor fiber ............................................ 37

3.3.1 Mortalita.................................................................................................. 37 3.3.2 Konkurenti, komenzálové, predátoři....................................................... 38 3.3.3 Choroby (infekční, neinfekční) ............................................................... 39 3.3.4 Rizikové faktory působené člověkem ..................................................... 40 7

3.3.4.1 Lov .................................................................................................... 41 3.3.4.2 Doprava ............................................................................................ 42 3.3.4.3 Nepropustnost krajiny....................................................................... 42 3.3.4.4 Intenzivní využívání krajiny .............................................................. 43 3.4

Právní ochrana........................................................................................ 45

3.4.1 Směrnice rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (zkráceno)...................................... 45 3.4.1.1 Ochrana přírodních stanovišť a stanovišť druhů ............................. 45 3.4.1.2 Ochrana druhů ................................................................................. 45 3.4.2 Základní podmínky ochrany zvláště chráněných živočichů podle § 50 zákona 114/92 Sb. (zkráceno) ................................................................. 46 3.4.3 Výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin, živočichů a nerostů podle § 56 zákona 114/92 Sb. (zkráceno)... 47 3.4.4 Ochrana zvláště chráněných druhů živočichů podle vyhlášky 395/92 Sb. § 50 odst. 5 zákona (zkráceno)................................................................ 47 3.4.5 Prokázání původu podle § 54 zákona 114/1992 Sb. (zkráceno) ............. 48 3.4.6 Pokuty ..................................................................................................... 49 3.4.6.1 Přestupky podle § 87 zákona 114/1992 Sb. (zkráceno).................... 49 3.4.6.2 Pokuty právnickým osobám a fyzickým osobám při výkonu podnikatelské činnosti podle § 88 zákona 114/1992 Sb. (zkráceno) 50 3.4.7 Zákon č. 115/2000 Sb. o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy............................................... 50 3.4.7.1 Uplatnění nároku na náhradu škody podle § 8 a 10 zákona 115/2000 Sb. (zkráceno) ................................................................................... 51 3.4.8 Návrh opatření obecné povahy (zkráceno) ............................................. 51 3.4.8.1 Zdůvodnění návrhu ........................................................................... 53 3.5

Historie výskytu Castor fiber................................................................. 54

3.5.1 Bobr evropský v československých krajích v minulosti ......................... 54 3.5.2 Reintrodukce bobrů ................................................................................. 55 8

3.5.3 Bobři na jižní Moravě a na Kroměřížsku ................................................ 57 4

VLASTNÍ POZOROVÁNÍ .............................................................................. 60 4.1 Metodika .................................................................................................. 60 4.2

Charakteristika zkoumaného území ..................................................... 62

4.2.1 Geomorfologické poměry ....................................................................... 63 4.2.2 Geologické a půdní poměry .................................................................... 63 4.2.3 Klima....................................................................................................... 63 4.2.4 Flóra ........................................................................................................ 64 4.2.5 Fauna ....................................................................................................... 65 4.2.6 Popis jednotlivých lokalit........................................................................ 66 4.2.6.1 Lokalita č. 1: Němčický rybník ........................................................ 66 4.2.6.2 Lokalita č. 2: Pláňavský rybník ....................................................... 66 4.2.6.3 Lokalita č. 3: Revír 7 – Zámeček ...................................................... 67 5

VÝSLEDKY A DISKUZE................................................................................ 69 5.1 Terénní šetření na lokalitě č. 1: Němčický rybník............................... 69 5.1.1 Výsledky pozorování za rok 2009........................................................... 69 5.1.2 Výsledky pozorování za rok 2010........................................................... 70 5.1.3 Výsledky pozorování za rok 2011........................................................... 70 5.1.4 Vývoj populace ....................................................................................... 71 5.2

Terénní šetření na lokalitě č. 2: Pláňavský rybník .............................. 72

5.2.1 Výsledky pozorování za rok 2009........................................................... 72 5.2.2 Výsledky pozorování za rok 2010........................................................... 73 5.2.3 Výsledky pozorování za rok 2011........................................................... 74 5.2.4 Vývoj populace ....................................................................................... 75 5.3

Terénní šetření na lokalitě č. 3: Revír 7 - Zámeček............................. 76

5.3.1 Výsledky pozorování za rok 2009........................................................... 76 9

5.3.2 Výsledky pozorování za rok 2010........................................................... 77 5.3.3 Výsledky pozorování za rok 2011........................................................... 77 5.3.4 Vývoj populace ....................................................................................... 78 5.4

Zhodnocení škod a možná opatření ...................................................... 79

5.4.1 Němčický a Pláňavský rybník................................................................. 79 5.4.2 Revír 7 - Zámeček ................................................................................... 80 6

ZÁVĚR............................................................................................................... 81

7

SUMMARY ....................................................................................................... 83

8

PŘEHLED POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH PRAMENŮ......................... 85 8.1 Použitá literatura .................................................................................... 85 8.2

Internetové zdroje................................................................................... 88

8.3

Zdroje použitých obrázků...................................................................... 88

9

SEZNAM OBRÁZKŮ ...................................................................................... 89

10

SEZNAM TABULEK ....................................................................................... 92

11

PŘÍLOHY .......................................................................................................... 93 11.1 Seznam příloh.......................................................................................... 93 11.2

Příloha 1 – Naměřené výsledky na lokalitě č. 1 – Němčický rybník .. 94

11.2.1 Výsledky v období 10/2009 – 2/2010 ................................................... 94 11.2.2 Výsledky v období 10/2010 – 2/2011 ................................................... 96 11.2.3 Výsledky v období 10/2011 – 2/2012 ................................................... 98 11.2.4 Vývoj bobří populace v letech 2009 - 2011 ........................................ 100 11.3

Příloha 2 – Naměřené výsledky na lokalitě č. 2 – Pláňavský rybník 101

11.3.1 Výsledky v období 10/2009 – 2/2010 ................................................. 101 11.3.2 Výsledky v období 10/2010 – 2/2011 ................................................. 103 10

11.3.3 Výsledky v období 10/2011 – 2/2012 ................................................. 105 11.3.4 Vývoj bobří populace v letech 2009 - 2011 ........................................ 107 11.4

Naměřené výsledky na lokalitě č. 3 – Revír 7 - Zámeček .................. 108

11.4.1 Výsledky v období 10/2009 – 2/2010 ................................................. 108 11.4.2 Výsledky v období 10/2010 – 2/2011 ................................................. 111 11.4.3 Výsledky v období 10/2011 – 2/2012 ................................................. 114 11.4.4 Vývoj bobří populace v letech 2009 - 2011 ........................................ 116 11.5

Vývoj bobří populace v PP Záhlinické rybníky v letech 2009 – 2011.... ................................................................................................................ 117

11.6

Příloha 6 – Mapové podklady .............................................................. 118

11.7

Příloha 7 – Fotodokumentace .............................................................. 120

11

1 ÚVOD Bobr evropský (Castor fiber), jakožto náš největší hlodavec, do naší fauny vždy neodmyslitelně patřil. Ve středověku byl natolik běžný, že se o něm nevedly žádné záznamy. První zmínky se vyskytují až v 15. století, kdy již probíhalo intenzivní rybniční hospodaření a tím i výskyt škod působených bobrem. Od této doby se bobr stal pronásledovaným zvířetem nejen kvůli škodám, které působil, ale i pro cennou kožku a maso. V 18. století tak došlo zcela k vyhubení bobra na našem území. Na počátku osmdesátých let se bobři začali vracet především díky introdukcím prováděným v Rakousku a Bavorsku. Návrat bobra proběhl tak bezproblémově, že v dnešní době na mnoha místech ztrácí smysl tak silná druhová ochrana tohoto hlodavce. Svojí aktivitou je bobr schopen měnit osídlené ekosystémy. Na mnoha místech naší republiky je počet bobrů již neúnosný a tato situace by se měla řešit. Dle zákona 114/92 Sb. a vyhlášky 135/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny je bobr zařazen do kategorie silně ohrožených druhů. Tím je znemožněn jeho lov. Vyřazení bobra z této kategorie by nebylo správné. Stabilita populací ještě není na tak vysoké úrovni, aby bylo umožněno zařadit bobra mezi lovnou zvěř. Mohlo by se stát, že by opět mohlo dojít k výraznému ubývání tohoto druhu nebo dokonce i k jeho vyhubení. Aby mohlo dojít k jeho lovu, musela by se zcela změnit legislativa, která by vymezovala přísná kritéria, za jakých podmínek by mohlo dojít k jeho odstřelu. Škody působené bobrem hradí stát dle zákona č. 115/2000 Sb. o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Bobr evropský (Castor fiber) je předmětem mnoha diskuzí. Jedni se jej zastávají a odmítají jakkoliv zasahovat do jejich přirozeného vývoje, druzí by jej z naší fauny odstranili jako závažného škůdce. Tato diplomová práce má přinést další pohled na tohohle zcela oprávněně zajímavého a zvláštního živočicha.

12

2 CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce bylo navázat na již řešenou bakalářskou práci a dále pokračovat ve studiu bobra evropského (Castor fiber) na dvou lokalitách Záhlinických rybníků a v revíru Kroměříž. Bylo také nutné doplnit chybějící literaturu k biologickým vlastnostem bobra evropského, jeho rozšíření v minulosti a současnosti a jeho význam na krajinný prvek. Praktická část vycházela z terénních poznatků vlastního pozorování, stejně jako bakalářská práce. Metodika terénního pozorování se skládala z následujících činností: a) určení druhové skladby dřevin b) zjištění zastoupení dřevin c) zjištění pobytových znaků bobra d) určení počtu bobrů na dané lokalitě e) poměr dokonalých a nedokonalých ohryzů f) podíl ohryzů dle okusových dřevin Terénní šetření probíhalo v roce 2010 - 2012 a společně s bakalářskou prací, obsahující pozorování z let 2009 a roku 2010, se určil vývoj populace bobra evropského a jeho působení na daných lokalitách. Zjištěné a naměřené poznatky byly vyhodnoceny jak z hlediska ohroženosti druhu na jedné straně, tak z hlediska negativního působení druhu na krajinu na straně druhé. Úkolem bylo určit, zda je množství bobra evropského na lokalitách v únosném počtu a pokud ne, najít optimální řešení, jak zmírnit škody jím způsobené.

13

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Taxonomické zařazení Castor fiber Říše:

Animalia – Živočichové

Podříše:

Metazoa – Mnohobuněční

Vývojová větev: Chordata – Strunatci Podkmen:

Vertebrata – Obratlovci

Nadtřída:

Gnathostomata – Čelistnatci

Třída:

Mammalia – Savci

Nadřád:

Placentalia – Placentálové

Řád:

Rodentia – Hlodavci

Nadčeleď:

Castoridea

Čeleď:

Castoridae – Bobrovití

Rod a druh:

Bobr evropský – Castor fiber Linnaeus, 1758 (Hamšíková 2003)

Do rodu Castor nepatří jen bobr evropský (Castor fiber Linnaeus, 1758), ale i bobr kanadský (Castor canadensis Kuhl, 1820). Jelikož jsou si oba druhy velmi podobné a v běžné přírodě téměř k nerozeznání, je jedinou nejpřesnější možností k jejich rozpoznání analýza DNA. Při této metodě se rozlišnost druhu pozná dle počtu chromozomů. Počet chromozomů u bobra evropského (Castor fiber) je 48 a bobr kanadský (Castor canadensis) jich má 40. Oba druhy se nemohou navzájem křížit a tím je zamezeno vzniku mezidruhových anomálií (Jančíková 2007).

Obr. 1 – Castor fiber 14

Tab. 1 – Determinační morfologické znaky jednotlivých druhů Morfologický znak Nosní kost Kost mezitemenní

Castor fiber mezi očnicemi trojúhelníkovitý tvar

Týlní otvor

oválný tvar

Dolní řezáky Skus Svalový výběžek dolní čelisti Podocasní žlázy Ocas Velikost těla

kratší a silnější prognátní až eugnátní

Srst

směřuje šikmo dozadu kulaté na konci zakulacený a užší větší světlejší tmavohnědá, drsnější, pesíky na příčném průřezu oválného tvaru, kopinaté

Castor canadensis u začátku očnic tvar písmene „T“ obráceně srdcovitý tvar s neostrým hrotem delší a tenčí prognátní téměř v pravém úhlu směřuje vzhůru oválnější na konci zašpičatělý a širší menší tmavší hnědočerná, méně drsná, pesíky na příčném průřezu kruhový tvar, pravidelné

Kromě morfologických rozdílů jsou odchylky i ve způsobu jejich života. Bobr evropský (Castor fiber) většinou žije v norách a stavba hradů je u nich vzácnější. Bobr kanadský (Castor canadensis) naopak více preferuje hrady oproti norám. Bobr kanadský (Castor canadensis) je rozšířen od Aljašky až po Mexický záliv. Zde stále patří k důležitému kožešinovému zvířeti a ročně se uloví až několik set tisíc jedinců. Důvodem je hedvábnější srst než u bobra evropského (Castor fiber). Dále byl vysazen také ve Finsku, v Jižní Americe a na ruském Dálném východě. V Evropě byl vysazen v Polsku a Rakousku, výskyt u nás je pouze ojedinělý. Populace bobrů má několik poddruhů (Anděra 1999).

Obr. 2 – Castor canadensis

15

Hanák a Heráň (1975) dělí rod Castor na tyto poddruhy: Castor fiber Linnaeus, 1758 – bobr evropský Castor fiber fiber Linnaeus, 1758

- bobr skandinávský

Castor fiber albicus Matschie, 1907

- bobr labský

Castor fiber galliae Geoffroy, 1803

- bobr galský

Castor fiber vistulanus Matschie, 1907

- bobr běloruský

Castor fiber pohlei Serebrenikov, 1929

- bobr uralský

Castor fiber birulai Serebrenikov, 1929

- bobr mongolský

Castor canadensis Kuhl, 1820 – bobr kanadský Lavrov (1981) rozděluje eurasijské poddruhy rodu Castor následovně: Castor albicus – západní bobr Castor albicus albicus Matschie, 1907

- labský bobr

Castor albicus galliae Geoffoy, 1803

- rhônský bobr

Castor fiber – východní bobr Castor fiber fiber Linneaus, 1758

- skandinávský bobr

Castor fiber belarusicus Lavrov, 1974

- běloruský bobr

Castor fiber osteuropaeus Lavrov, 1974

- východoevropský bobr

Castor fiber pohlei Serebrenikov, 1929

- západosibiřský bobr

Castor fiber tuvinicus Lavrov, 1974

- tuvinský bobr

Castor fiber birulai Serebrenikov, 1929

- mongolský bobr

16

3.2 Charakteristika Bobra evropského (Castor fiber) 3.2.1 Morfologie těla Největším

hlodavcem

světa

je

jihoamerická

kapybara

(Hydrochoerus

hydrochaeris). Jako bobr i ona část života tráví ve vodě a její hmotnost může dosáhnout až 50 kg. Ovšem na severní polokouli je právě bobr největším hlodavcem se svou hmotností dosahující i 30 kg. Mohou se dožít až 15 let věku. Délka těla měřená od nosu po kořen ocasu je 75 – 105 cm. Délka ocasu se pohybuje od 25 – 45 cm a jeho šířka je 12 – 17 cm. Celková délka těla včetně ocasu dosahuje až 140 cm. Výška v kohoutku je 25 – 37 cm. Hmotnost je 17 – 30 kg. Průměrná hmotnost samců je 24,6 kg a průměrná hmotnost samic je 26,7 kg, přičemž samice dosahují i větší délky (Reichholf 1990). Tělo bobra je pokryto tmavohnědou srstí, která, pokud je udržovaná, dokonale zvíře chrání proti vodě a chladu. Srst se skládá ze dvou typů chlupů. Podsada těsně přiléhá ke kůži a tvoří ji jemné, krátké a ve svazcích rostoucí chlupy. Ty zadržují malé množství vody a tím chrání kůži před vodou. Na 1 cm2 kůže může být až 30 000 chlupů. Množství chlupů je rozdílné. Na břichu cca 23 000 a na zádech cca 12 000 chlupů na 1 cm2 kůže. Pesíky jsou řidší, dlouhé až 60 mm a asi desetkrát silnější než chlupy podsady. Pesíky se na konci zužují a na příčném průřezu jsou oválné a dutina je dělená do přihrádek. Výměšky podocasních žláz je srst promazávána a tím je zajištěna její dokonalá voděodolnost. Díky srsti dokáže bobr plavat i pod ledem ve vodě o teplotě kolem 0 °C (Anděra 1996).

Obr. 3 - Srst

17

Podocasní žlázy ústící do zvláštní dutiny tvořené kožní řasou byly v minulosti velmi vyhledávané. Jedná se o dvě párové žlázy, tzv. „bobří stroj“ a jejich obsah se nazývá bobrovina (castoreum). Tomuto obsahu byla přisuzována zázračná léčivá moc a obchodní název byl „Castorin“. U dospělců je žláza až 8 cm dlouhá a její hmotnost je 160g (Anděra 1999). Žlázy jsou na povrchu hladké, uvnitř laločnaté a obsahují gelovitou hmotu žluto-hnědé barvy s charakteristickým výrazným zápachem. Zápach je stejný u samců, samic i mláďat. Základními složkami tohoto sekretu je kyselina salicylová a aspirin. Využíval se jako tužidlo k výrobě parfémů, v lékařství a v některých zemích, např. v Lotyšsku, se suší a nakládá do alkoholu a slouží jako prostředek pro povzbuzení životních funkcí. Pomocí těchto žláz si bobr značkuje teritorium a vtíráním do srsti zabraňuje pronikání vody (Kostkan 2000). Ocas (kelka) je dlouhý 25 – 45 cm, široký 12 – 17 cm a svrchu je zploštělý. Celý jeho povrch je pokryt šestiúhelníkovými, zrohovatělými šupinami, řídce porostlými chlupy, takže se zdá lysý. Tato šupinatá kůže chrání ocasní obratle. Ocas je hustě protkán krevními cévami. Ty se rozšíří při zvýšené okolní teplotě a tím ochlazují tělo bobra. Žíly se nacházejí blíže povrchu než tepny a tím se zabrání výdeji energie kůží v létě a umožní udržet energii v zimě. Ocas také bobrovi slouží jako pomocník při plavání jako kormidlo. Na zemi ho používá jako oporu při kácení nebo při přenášení větví. Při blížícím se nebezpečí bobr ocasem několikrát udeří o vodní hladinu a tím upozorní ostatní členy kolonie na přítomnost nepřítele. V neposlední řadě ocas slouží jako zásobárna tuku (Anděra 1996).

Obr. 4 – Detail bobřího ocasu

18

Pohlavní orgány samců jsou skryté v kapsovité prohloubenině, podobné kloace. Ta je uzavřena kruhovým svalem a zabraňuje vnikaní vody. Odborníci určují pohlaví bobrů nahmatáním kosti v penisu (os penis), která je dlouhá až 20 mm (Reichholf 1990). Přední i zadní končetiny bobra mají pět prstů zakončených dlouhými, silnými a plochými nehty, které připomínají drápy. Přední tlapy jsou chápavé díky palci, který je postaven proti čtyřem prvním prstům. Mohou jimi uchopovat různé předměty a tuto schopnost navíc umocňují dva polštářky (mozoly) na vnější straně tlapy. Prsty zadních končetin jsou spojeny plovací blanou, která je zcela neosrstěná. Zadní tlapy tak při plavání představují základní pohonnou jednotku. První dva prsty mají zdvojený dráp a to jim umožňuje ošetřovat srst (Anděra 1996).

Obr. 5 – Přední končetina

Obr. 6 – Zadní končetina

Obr. 7 – Zdvojený dráp

19

Jako všichni hlodavci má i bobr mohutnou lebku sciuromorfního typu s malým podočnicovým otvorem, který má tvar kanálku. Spodní čelist je opatřena masivními žvýkacími svaly umožňujícími zpracovávat potravu. Kostěný zvukovod směřuje šikmo vzhůru. Široká horní čelist kryje z čelního pohledu očnice a předočnicové otvory jsou dobře viditelné. Na hlavě má bobr asi 3 cm dlouhé uši, kulatého tvaru a mírně vystupující ze srsti. Kolem čenichu rostou velmi citlivé hmatové vousy.

Obr. 8 - Ucho

Zubní vzorec:

1013 1013

Řezáky (dentes incisivi) jsou nejužitečnějším nástrojem bobra. Nemají kořeny, jsou zarostlé hluboko do lebky a vyčnívají z tlamy ven. Horní pár působí jako páka k dolnímu páru řezáků. Z vnější strany jsou řezáky zbarveny oranžovou sklovinou (emailem). Délka u dospělců může být i více než 5 cm a rostou po celý život bobra (Anděra 1996). Špičáky (dentes canini) chybí a za řezáky se nachází diastema, což je část nepokrytá zuby. Za diastemou se nacházejí třenové zuby (dentes praemolares) a stoličky (dentes molares), které mají rovnou plochu (Reichholf 1990).

20

Obr. 9 - Dentes incisivi Aby se bobr mohl potápět, má nozdry a zvukovody uzaviratelné chlopněmi. Pysky dokáže sevřít až za řezáky. Bobr má dvě víčka a mžurku, která umožňuje vidění i pod vodou a současně chrání oči. Dokáže také rozeznávat barvy. Pomocí zvláštního utváření zadní části mohutného jazyka a díky hrtanové příklopce může uzavřít hrtanový a ústní otvor a dýchat pouze nozdrami. Tlama může být otevřená a tak dokáže hlodat a odnášet větve i pod vodou (Anděra 1996).

3.2.2 Přirozené prostředí Bobra evropského (Castor fiber) a Bobra kanadského (Castor canadensis) 3.2.2.1 Bobr evropský (Castor fiber) Přirozeným stanovištěm bobra evropského (Castor fiber) jsou stojaté sladké vody nebo pomalu tekoucí řeky a to v oblastech mírného a chladného pásma. Může obývat jak veletoky, tak i řeky, říčky, potoky, jezera, rybníky a nádrže. Důležitým aspektem je malé kolísání vodní hladiny a výskyt rychle rostoucích dřevin, charakteristických pro luhy. Nejideálnějším prostředím pro bobra jsou ta stanoviště, která jsou co nejméně poznamenána člověkem. Ovšem bobr je velmi adaptabilní a tak se vyskytuje i v krajině se zemědělskou činností a se zvýšeným pohybem lidí. Dokáže žít i v prostředí se špatnou kvalitou vody (Heidecke 1989). Charakteristickými dřevinami, určujícími 21

nejoptimálnější stanoviště jsou tyto: vrby (Salix sp.), topoly (Populus sp.), jasany (Fraxinus sp.), javory (Acer sp.) a břízy (Betula sp.) (Vorel a kol. 2005).

3.2.2.2 Bobr kanadský (Castor canadensis) Ještě než přišli Evropané do Severní Ameriky, obývali tento kontinent miliony bobrů a vytvářeli ráz krajiny od Aljašky až po Mexiko. Jeho areál rozšíření se v dnešní době nijak výrazně nezměnil, ovšem výrazně se snížila hustota a struktura populací. V Severní Americe je prokázán výskyt bobra až do výšky 3000 metrů. V Kanadě se nevyskytuje v severním Québeku a v tundrách severozápadní části Kanady. V USA nežije na Floridě, Kalifornském poloostrově, New Mexico, Colorado a v suchých oblastech státu Texas. Na Aljašce neobývá její severní pobřeží. Důvodem jsou kruté arktické zimy a nedostatek pestré potravy. Jeho rozšíření v Mexiku naopak zabraňují přílišná horka a sucha. Vybírá si výhradně nepříliš prudké řeky. Sedmdesát procent řek, které bobři obývají ve státě Colorado, má spád do 6 ‰ a pouze 26 % řek má spád 7 – 12 ‰ (Anděra 1996).

Obr. 10 – Původní a současné rozšíření bobra evropského a bobra kanadského

22

3.2.3 Potravní nároky Bobr je milovník dřeva, kterým se živí po celý rok. Kůra a větve tvoří základ jídelníčku. V létě je potrava pestřejší a tvoří ji hlavně nezdřevnatělé části vodních i suchozemských rostlin. Do současnosti plní potravní základ bobrů 86 druhů dřevin a 149 druhů bylin. Výběr je omezen na 35 hlavních rostlin a na přelomu září a října je největší druhová rozmanitost potravy. Při nedostatku potravy se dokáže živit i zemědělskými plodinami (Vorel a kol. 2006). Jako základ potravy slouží dřevo javoru, břízy, osiky, topolu a vrby. Tab. 2 – Významné druhy bylin a dřevin dle Reichholfa (1996) Byliny Leknín bílý (Nymphaea alba) Tužebník jilmový (Filipendula ulmana) Brčál menší (Vinca minor) Kuklík potoční (Geum rivale) Orobinec širolistý (Typha latifolia) Okřehek menší (Lemna minor) Stulík žlutý (Nuphar lutea) Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) Šťovík stěsnaný (Rumex confertus) Skřípina lesní (Scirpus sylvaticus) Rdest kadeřavý (Potamogeton erispus)

Dřeviny Topol černý (Populus nigra) Topol bílý (Populus alba) Topol osika (Populus tremula) Olše lepkavá (Alnus glutinosa) Vrba bílá (Salix alba) Vrba jíva (Salix caprea) Bříza bělokorá (Betula pendula) Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) Dub letní (Quercus robur) Javor klen (Acer pseudoplatanus) Třešeň ptačí (Cerasus avium)

Strom o průměru 12 cm dokáže bobr porazit za půl hodiny. V létě ožírá čerstvé listy, kůru a růstová pletiva (kambium) kmene a větví. Ovšem nepohrdne ani kořeny. Koncem léta část členů kolonie začíná stahovat větve pod hladinu a vytváří si zásoby potravy na zimu. Nejintenzivněji tato činnost probíhá od října do konce prosince. Díky nízké teplotě vody si zachovávají větve dlouhou dobu čerstvost a výživovou hodnotu. Jedna bobří rodina si dokáže nastřádat zásoby až o objemu 80 m3 (Anděra 1996). Dle Reichholfa (1996) kůra kromě nutných živin také obsahuje např. kyselinu tříslovou, která způsobuje srážení bílkovin a bobři stejně jako ostatní býložravci ji nesnášejí. Výběr kůry se u bobrů omezuje na měkké dřeviny: 

Topol černý (Populus nigra)



Topol osika (Populus tremula)



Topol bílý (Populus alba) 23



různé druhy vrb (Salix spp.) apod.



Olše lepkavá (Alnus glutinosa)

Kromě kyseliny tříslové obsahuje kůra navíc další látky jako celulózu, třísloviny, saponiny a v kůře vrby kyselinu salicylovou. Tyto látky jsou pro bobra obtížně stravitelné. Proto je jeho slepé střevo (intestinum caecum) tvořeno třemi laloky, obsahující

mikroorganismy,

pomáhající

rozkládat

tyto

látky.

Mimo

těchto

mikroorganismů, tvořených převážné bakteriálními proteiny, požírá bobr svůj vlastní jemný a zelený trus. Podobně to dělají i zajíci a králíci. Trus je velmi výživný a bobr ho žere přímo od řitního otvoru. I přes všechny tyto mechanismy těla dokáže z potravy bobr využít pouze 32 – 33 % přijaté celulózy. Přechod z bylinné potravy na kůru je kvůli těžké stravitelnosti vždy určitým rizikem jak pro dospělce, tak převážně pro mláďata. Mláďata bobrů se živí mateřským mlékem, které je velmi výživné. Bobří mléko obsahuje 67 % vody a 33 % sušiny. Sušina je složena z bílkovin (27,3 %), tuků (60 %), cukrů (6,7 %) a minerálních látek (6,1 %). Díky takovému výživovému složení mláďata rychle rostou a během prvního roku přiberou z 500 g při narození až na 6 – 12 kg. Samice je kojí až devětkrát za den, od čtvrté hodiny ranní až do 22. hodiny. Mléko z předního páru bradavek je o 50 – 70 % bohatší na bílkoviny a tuky než mléko z páru zadního (Anděra 1996).

3.2.4 Rozmnožování Bobři tvoří páry a po celý život jsou si věrní, což je u hlodavců výjimečné. V zimě (leden až únor) probíhají ve vodě námluvy. Ty se skládají z honičky a milostných her. Větší samice bývá většinou dominantnější a je to právě ona, která přebírá iniciativu. Říje u samic má dvoutýdenní cyklus a je schopna oplození pouze zhruba během deseti hodin. Páření probíhá ve vodě (i pod ledem) v poloze „tváří v tvář“, kdy samice je nahoře a samec ji podpluje. Po 105 až 107 dnech březosti, v dubnu až květnu, se rodí jedno až devět mláďat. Častější jsou ale dva až čtyři jedinci ve vrhu. Před narozením mláďat samec opustí noru a po dobu dvou měsíců se o ně samice stará sama. Mláďata při narození váží 500 – 700 g, jsou plně osrstěná, mají zuby a vidí. Mléko sají po dobu 6 týdnů ze 4 párů bradavek. Zhruba po 6 týdnech je samice vynese ven z nory a poprvé se mladí bobři vynoří nad hladinu. O mláďata pečuje celá rodina, rodiče i starší 24

sourozenci. Přinášejí jim potravu a také nechybějí lekce plavání. Dva roky žijí mláďata se svými rodiči a během třetího jara opouštějí obydlí a vydávají se založit vlastní rodinu. Obvykle urazí kolem 20 kilometrů, než se usadí. Pohlavní zralosti dosáhnou ve svých čtyřech letech (Anděra 1996).

3.2.5 Etologie Život bobrů je pevně spjat s vodou a jsou vynikajícími plavci. K tomu jim slouží jednak plovací blány zadních končetin, ale i masivní ocas. Bobr dokáže zadržet dech na 4 – 5 minut a rekord je kolem 15 minut. Tahle doba mu stačí k tomu, aby uplaval pod vodou vzdálenost 750 metrů, aniž by se musel nadechnout. Aby se při plavání na hladině neprozradil predátorům, má oči a nozdry v jedné rovině. Na hladině plave výhradně díky střídavým pohybům zadních končetin. Na hladině ocas používá jen při startu nebo při nutnosti rychlého plavání. Dokáže plavat průměrnou rychlostí 5 km/hod., ale pokud je pronásledován, dokáže vyvinout rychlost až 7 km/hod. Zploštělý ocas používá bobr jako kormidlo při změně směru nahoru a dolů (Anděra 1996). Bobři neupadají do zimního spánku, jen pokud nastanou silné mrazy, mohou na krátkou dobu upadnout do stavu letargie a žijí z tukových zásob. Dle Vorla (2006) v tomto mrazivém období můžou snížit tělesnou teplotu na 34 – 35 °C. Podle velikosti rodiny si opatřují 20 – 80 m3 dřeva. Při shánění potravy jeden člen rodiny slouží jako stráž a při blížícím se nebezpečí tluče s ocasem o vodní hladinu a tím dává ostatním členům rodiny zprávu o nepříteli. Ocas také slouží jako opora při kácení stromů, kdy kmen si bobr přidržuje předními končetinami, na zadních sedí a právě o ocas se opírá (Dmitrijev 1987).

3.2.6 Teritorium, okrsek, migrace Bobři žijí v rodinách, které někdy vytvářejí i kolonie. Teritorium takových kolonií se rozkládá v délce 0,5 – 2,5 km podél vodního toku, v závislosti na kvalitě stromů. Teritorium není tak ostře ohraničeno, jako je to známo u některých druhů ptáků (Reichholf 1996). Své teritorium si bobři značí výměšky řitních žláz. Každá rodina má svoji noru či hrad a také svůj okrsek. Ovšem v období velkého sucha nebo naopak při 25

záplavách se jednotlivé rodiny sloučí a nějaký čas žijí pohromadě. Bobří páry jsou stálé a jsou pečliví rodiče. V jedné rodině žijí rodiče, nově narozená i odrostlá mláďata. Obvykle má bobří rodina 6, ale někdy dokonce až 12 členů. V létě členové rodiny žijí převážně samotářsky. Až na podzim se dají dohromady a společnými silami shánějí potravu na blížící se zimu (Dmitrijev 1987). Na jednoho bobra připadá na tekoucích vodách 1,3 km hlavního toku a asi 3 km přítoků. Teritorium může zasahovat až 700 m od vody. Průměrná hustota bobřího osídlení na 1 km2 je 0,4 – 0,8 kolonie. Maximálně na této ploše mohou žít tři kolonie (Anděra 1999). Bobři se nepohybují ovšem jen ve svém teritoriu, ale užívají i větší část území. Tohle území se nazývá okrsek (home range). Teritorium bobři brání před nepřáteli agresivním chováním nebo bojem, okrsek nikoliv (Vorel a kol. 2005). Nejrychlejší a nejpřirozenější migrační cestou jsou vodní toky. Mladí jedinci, kteří opouštějí rodinu, musí někdy urazit desítky kilometrů, aby nalezli neobsazené revíry vhodné k založení nové rodiny (Anděra 1999). Tab. 3 – Rozdělení migrantů dle věku (Vorel a kol., 2005) Věk mláďat 1 2 3

Počet migrujicích jedinců z celkového množství mláďat v% 14 64 21

Směrem po proudu se pohybuje 74 % jedinců a až 88 % jedinců se snaží obsadit lokality do 5 km od své původní kolonie (Vorel a kol. 2005). Jakmile jedinec obsadí novou lokalitu, okamžitě si hledá vhodného partnera. V případě, že ho nenalezne, nebo se na dané lokalitě nenachází dostatečné množství potravy, v druhém roce tuto lokalitu opouští. Jedná se o sekundární, tzv. vynucenou migraci (Kostkan 2000).

26

3.2.7 Pobytové znaky Bobr je převážně noční tvor a proto ho není lehké spatřit. Na jeho přítomnost nás ovšem upozorní spousta znaků. Tyto pobytové znaky můžeme rozdělit do několika skupin: 

ohryzy – nejvýraznější znak, dělí se na dokonalé, nedokonalé, zrcátka a zmlazující ohryzy



vodní stavby – nory, polohrady, hrady, hráze a přehrady, kanály



ostatní znaky – pachové značky, stezky, skluzavky, potravní stoličky, odpočívárny, jídelny, trus a stopy

3.2.7.1 Ohryzy Ohryzy můžeme považovat za nejzřetelnější znaky pobytu bobra na dané lokalitě. Typické jsou kuželovitě ohryzané stromy a špičaté pařezy. Tenký strom ohryzává pouze z jedné strany, dokud se neodlomí a nespadne. Rychlost, za jakou je schopen bobr pokácet strom, se liší dle autorů. Dle Anděry (1996) strom o průměru 12 cm dokáže bobr porazit za půl hodiny a dle Dmitrijeva (1987) kmínek 7 cm silný přehryzne za dvě minuty a strom o průměru 40 cm pokácí již za 15 minut. Třísky jsou asi 4 cm široké a 10 cm dlouhé. Stopy po hlodácích jsou asi 8 mm široké (Lang 2007). Bobr začíná kácet strom pomocí „náseku“ v podřepu. Pokud je kořenový náběh vysoký, je ve vztyčené poloze, drží se stromu předními končetinami a hlodáky ohryzává kůru. Poté hlavu otočí na stranu a vyštipuje třísky z kůry a běli. Takto vznikne jednostranný parabolický zářez, který bobr neustále prohlubuje a rozšiřuje do stran a nahoru a dolů. Jakmile dojde do blízkosti středu, začne bobr pracovat opatrně a při naklánění stromu uteče do bezpečné vzdálenosti. Aby si bobr při své práci nezadřel třísku do ústní dutiny, má přední část jazyka a ústní klenbu potaženou rohovitou kůží. Jediné místo, které by mohlo být poraněno na tvářích je opatřeno krátkými tuhými chlupy, které zaujímají plochu asi 4 cm2 (Mikula 1965).

27

Obr. 11 – Detail třísky Rozdělení ohryzů: a) Dokonalé ohryzy: bobr strom zcela pokácí a využívá ho jako zdroj potravy nebo jako stavební materiál. Z těchto stromů převážně ohryzává kůru a větve o průměru do 10 cm si odtahá do svých nor.

Obr. 12 – Dokonalý ohryz na lokalitě č. 2

28

b) Nedokonalé ohryzy: strom je ohryzán buď na malé ploše, anebo po celém obvodu, ale nedošlo k jeho pokácení. Může být narušena jen kůra, ale i samotné kambium. I takto poškozený strom časem hyne, neboť došlo právě k narušení kambia.

Obr. 13 – Nedokonalý ohryz na lokalitě č. 2 c) Zrcátka: bobr ohryže plošky kůry, někdy až na kambium. Zrcátka mají funkci orientační a bobr si jimi značí vchod do nory, který je pod vodou a také si jimi značí hranice svého území. Další možnou teorií je, že zrcátka jsou znakem po ochutnávání dřeviny.

Obr. 14 - Zrcátka 29

d) Zmlazující ohryzy: jsou typické pro vrbu a topol, neboť jsou schopné zmlazovat od kořene a vytvářet novou biomasu.

3.2.7.2 Vodní stavby Bobr nestaví pouze hrady a hráze, značnou značn pozornost st věnuje i úpravám břehů jezer či pomalu tekoucích řek a potoků. Své obydlí přizpůsobují prostředí, ve kterém žijí. Hnízdo si mohou založit v jeskyni, vyhrabat si noru či postavit hrad. Základem je, že vstupní otvor je vždy pod hladinou vody. V jeho teritoriu se nachází odpočívárny či jídelny. Své teritorium si pečlivě střeží a označují si jej (Anděra 1996). Bobří stavby jsou velmi pozoruhodné a můžeme je dělit na několik typů. Nory Pokud jsou břehy dostatečně vysoké a pevné, bobři si nory hrabo hrabou přímo v nich. Vchod umisťují jeden až dva metry pod vodou. Otvor směřuje šikmo nahoru do nory, která je umístěna nad hladinou řeky. Většinou je umístěna pod kořeny stromu. Bobří brloh je tak velký, že by se do ní vešli i dva dospělí lidé (Akimuškin 1989) 1989). Nory bývají většinou dvoupodlažní. Podlaha první obytné části je zhruba v úrovni hladiny a zde se bobři suší. Druhá obytná část je vystlaná suchými větvičkami a hoblinami a zde bobři odpočívají a spí. Aby měli příbytek neustále v čistotě, pravidelně pode podestýlku vyměňují. K odvětrávání nory slouží komín mezi větvemi na stropě (Anděra 1996). Pokud se propadne střecha nory, bobři ji vyspraví větvemi a hlínou.

Obr. 15 - Nora

30

Polohrady V případě, že nejsou břehy dostatečně vysoké a pevné, postaví si bobři příbytek na souši z větví a hlíny, ale podmínka, že vchod musí být trvale zaplavený, zůstává. Polohrady tvoří přechod mezi norou a hradem. Základem je opět chodba v břehu, ale střecha nory je zcela složena z větví pospojovaných hlínou a jílem a vyčnívá na nad povrch terénu.

Obr. 16 - Polohrad Hrady Jako u nor a polohradů, i u hradů je vchod do něj pod hladinou vody vody. Tyčí se nad vodou a mohou být 1,5 – 3 m vysoké, dlouhé až 12 m (Akimuškin 1989). Hrady mohou být i vícepatrové. V americkém národním parku byl byl objeven hrad 13 m vysoký (Dmitrijev 1987).

Obr. 17 - Hrad Hráze a přehrady Základ hráze tvoří bláto, kameny a větve. Stavba může být až 2 m vysoká a u dna až 12 m široká. V těchto hrázích si bobr vyhrabává nory, se vstupním otvorem pod vodou. Komora jee přibližně 2 m široká a 0,6 m vysoká s podlahou vystlanou drobnými kousky dřeva. Hráze i přehrady jsou velmi důmyslnými stavbami. Smyslem je zajistit dostatečnou hloubku vody, aby se bobři v zimě mohli dostat k potravě na dně. Pokud by nebyla hloubka vody dostatečná, led by jim tak znemožnil přístup. Potrava umístěná pod velkými kameny tak nezmrzne a je přístupná po celou zimu. Základ hráze a 31

přehrady tvoří přirozené překážky v toku řeky (balvan, velký kmen). Na tuto překážku přinášejí bobři stavební materiál, který blátem a jílem upevňují a ucpávají díry. Podle množství vody bobr svoji hráz buď zesiluje, nebo ji otvírá, pokud hrozí nebezpečí přeplnění nádrže. K odtoku vody přes hráz slouží splavy. Průměrná délka přehrad je 23 m, ale mohou být dlouhé až 600 m (Anděra 1996). Dle Akimuškina (1989) dokázali bobři postavit hráz 4,5 m vysokou a 652 m dlouhou. Ovšem nejdelší bobří přehrada postavená bobrem kanadským (Castor canadensis) měřila 1,5 km (Reichholf 1990). Kanály Jedná se o mělké, úzké potůčky sloužící bobrům jako vodní cesty za potravou a dřevem. Pomocí těchto kanálů plaví větve a části stromů. Bobři je udržují v čistotě a pořádku. Vytvářejí je tím, že je neustále vyšlapávají a tyto stezky se zaplavují vodou (Akimuškin 1989).

3.2.7.3 Ostatní znaky Pachové značky Bobří rodina si hlídá své teritorium a zdroje potravy pomocí pachových stop – „scent marks“. Samec i samice značí části území pomocí výměšků řitních žláz. Jsou to především vyvýšená místa v teritoriu – větvičky, kameny, bláto, kopečky. Všichni členové rodiny tyto značky znají, ale cizí bobr, pokud na ně narazí, okamžitě změní směr cesty (Anděra 1996). Stezky Obdoba kanálů, ale stezky nejsou zaplavené vodou. Jsou to suché chodníčky ke zdrojům potravy. Skluzavky (skluzy) Jedná se o jeden z nejtypičtějších znaků přítomnosti bobra na dané lokalitě. V místech, kde je prudší břeh, jsou velmi dobře viditelné. Jsou to vyšlapané cesty z vody na břeh a bobr si je značí pachovými značkami. Některé skluzavky mohou 32

dosáhnout i šířky 70 cm a výšky od vody na břeh přes 1 m. Slouží k transportu potravy do vody. Potravní stoličky (jídelny) Hromádky kůry, větviček, třísek dřeva umístěných na březích toků. Jsou to místa určená ke konzumaci potravy (Lehká 2006). Trus Kulovitý nebo válcovitý, na konci deformován v krátké zúžení. Délka je 2 – 4 cm a průměr cca 2 cm. Trus je hnědozelené barvy a jsou v něm zbytky nestrávené rostlinné potravy. Bobři odkládají trus ve vodě, odkud je vyplavován na břeh (Jančíková 2007). Jelikož je trus velmi výživný, žere ho někdy bobr přímo od řitního otvoru (koprofágie). Podobně to dělají i zajíci a králíci. Stopy Zadní tlapy mají plovací blány, které se na měkkém podkladu otiskují, na tvrdším podkladu chybí. Otisky drápů jsou tupé a široké. Přední tlapy jsou bez plovacích blan. Ve šlépěji jsou otisknuty čtyři prsty, otisk pátého prstu (palce) většinou chybí. Otisky drápů jsou protáhlé a ostře ohraničené. Ve srovnání s nutrií nebo ondatrou je délka kroku kratší a zadní stopa někdy zčásti překrývá stopu přední. Dráha stop je nepravidelná, klikatá. Lze zpozorovat i přímočaré dráhy. Ty vytvářejí bobři při přesunu stavebního materiálu a potravy do vody. V tomto případě hledají co nejkratší a nejpříhodnější cestu k vodní hladině (Jančíková 2007). Tab. 4 – Rozměry stop předních a zadních končetin dle Lang (2007), srovnání s vydrou a ondatrou

Bobr evropský Vydra říční Ondatra pižmová

Velikost přední stopy v cm Délka x šířka 5,5 x 6 6,5 x 6,5 3,5 x 3

33

Velikost zadní stopy v cm Délka x šířka 11 – 18 x 8 – 11,5 12 x 6 6 – 7 x 3,5 – 4,5

Tab. 5 – Rozměry stopní dráhy normálního pohybu a šířka rozkroku dle Anděry (1982), srovnání s ondatrou a nutrií Délka kroku v cm 10 – 25 15 – 25 25 – 40

Bobr evropský Ondatra pižmová Nutrie říční

Šířka rozkroku 15 – 20 10 – 15 15 – 20

3.2.8 Vlivy bobrů na krajinu Bobr evropský (Castor fiber) je významným činitelem v obhospodařované krajině střední Evropy. Svými aktivními změnami přeměňuje výrazně prostředí vodních toků, vodních ploch a jejich okolí. V místech s omezenou lidskou činností jsou tyto změny často velmi pozitivní, neboť prokazatelně vzrůstá biodiverzita území a ekologická hodnota (Vorel a kol. 2005). Budováním hrází může zvyšovat úroveň hladiny spodní vody, reguluje hydrologický režim mělkých potoků, zachovává vodní zásoby pro střední a velké řeky, čímž vytváří příznivé ekologické podmínky pro vodní ptactvo a ryby (Zajíček, Vlašín 1992). Vlivy bobrů na ekosystém můžeme rozdělit na primární a sekundární. a) Primární jevy – jsou projevem etologických adaptací, pomocí kterých bobři reagují na okolní podmínky. Hrabání nor, kácení dřevin a stavba hrází jsou jevy, které uspokojují ty nejzákladnější životní projevy bobrů. b) Sekundární jevy – jsou důsledkem prvotních aktivit neboli odrazem činnosti bobrů na dané lokalitě. Často jsou důsledkem úprav lokalit člověkem. Můžeme zde

zařadit

perforace

rybničních

či

protipovodňových

hospodářských a zpevňujících dřevin (Vorel a kol. 2005). Pozitiva a negativa primárních jevů dle Vorla a kol. (2005): a) Stavba doupěte Pozitiva: 

Diverzifikace břehové linie

34

hrází,

kácení

Negativa: 

Destrukce protipovodňových bariér a hrází umělých vodních kanálů



Narušení hrází rybníků a nádrží



Destabilizace svrchních částí hrází a břehů vodotečí

b) Kácení dřevin Pozitiva: 

Zvyšování biodiverzity v důsledku potravní a stavební činnosti



Změna druhové a věkové struktury porostů dřevin v okolí vodních toků a ploch

Negativa: 

Zvýšené množství kmenů ve vodotečích



Ohrožení druhové skladby hospodářských lesů a výnosů polních výměr



Snížená mimoprodukční funkce porostů dřevin v okolí vodních toků

c) Stavba hrází Pozitiva: 

Akumulace, retence vody a transformace povodňových vln



Sedimentace erozních plavenin



Zvyšování diverzity zatopených ekosystémů



Revitalizace odpřírodněných ekosystémů

Negativa: 

Změny odtokových poměrů



Podmáčení těles dopravních koridorů



Zatopení produkčních ploch



Zatopení objektů infrastruktury



Snížená průchodnost profilu drobných toků

35

Obr. 18 – Schéma sekundárních vlivů vzniklých třemi hlavními primárními jevy bobra v krajině (Vorel a kol. 2005)

36

3.3 Negativní faktory ohrožující Castor fiber 3.3.1 Mortalita Do jednoho roku života dochází k největším ztrátám. Je to období, kdy jsou bobři nejzranitelnější. Pro malé bobry je náročný přechod z mateřského mléka na rostlinnou potravu v důsledku jejich metabolismu. Velmi často se stávají obětí predátorů. Pro dospělce je rizikovým faktorem teritoriální boj, kdy v důsledku pokousání se rána infikuje a jedinec zahyne (Reichholf 1990). V letech 1950 – 1975 provedl Piechocki in Stubbe u 216 zvířat rozbor příčin úhynu bobrů na středním Labi (Benda, Šutera 1996). Tab. 6 – Příčiny úhynu bobrů na středním Labi Příčina úhynu Zabití střelnou zbraní Zabití tupým nástrojem Dopravní nehody Chycení do želez a vrší Intoxikace (ze silážních vod) Pokousání psem Pokousání bobrů navzájem a intoxikace z vody Pneumonie Nemoci jater Nemoci žaludku a střev Periostitis Rodentiosy Napadení parazity Stáří Utopení při záplavách Kruté zimy Padající stromy Nejasná příčina úhynu

37

Počet uhynulých zvířat 21 19 10 9 3 5 30 18 11 nezjištěn přesný počet 4 nezjištěn přesný počet 4 10 7 7 2 48

3.3.2 Konkurenti, komenzálové, predátoři Konkurenci můžeme rozdělit na potravní a prostorovou. Ani v jedné oblasti nemá bobr výrazné konkurenty. Potravními konkurenty mu mohou být druhy, jejichž život je také spjat s vodou a býložravou potravou. Pokud se nachází bobří kolonie v zemědělské krajině, mohou mu být potravními konkurenty hospodářská zvířat, která rovněž svou hmotností mohou probořit bobří nory. Ovšem významněji může bobrům škodit ondatra pižmová (Ondatra zibethicus), zejména tam, kde je jejich populace početnější a potravní nabídka je naopak omezená. V zimním období se na pokácených stromech mohou přiživovat myšovití, hlodavci a zajíci. Mezi prostorové konkurenty bobrů můžeme považovat vydru říční (Lutra lutra), mývalovce kuního (Nyctereutes procyonoides), lišku obecnou (Vulpes vulpes), jezevce lesního (Meles meles) a rosomáka (Gulo gulo) (Vávra 1997). Komenzálové využívají bobří stavby jako své vlastní úkryty. Ze savců je to vydra říční (Lutra lutra), norek americký (Mustela vison), ondatra pižmová (Ondatra zibethicus), lasice kolčava (Mustela nivalis), lasice hranostaj (Mustela erminea), hraboši, myši, rejsci a hryzci. Z plazů je to užovka obojková (Natrix natrix), zmije obecná (Vipera berus) a ještěrky. Z ryb se u vchodů nor vyskytují štika obecná (Esox lucius), sumec velký (Silurus glanis), mník jednovousý (Lota lota) a další. Pouze vydru, norka a velké dravé ryby můžeme současně zařadit i mezi predátory, protože někdy mohou napadnout mláďata (Vávra 1997). V ČR nemá bobr přímé predátory. V Kanadě a na Aljašce jsou úhlavními nepřáteli bobra vlk obecný (Canis lupus) a kojot prérijní (Canis latrans). Největšímu nebezpečí se bobr vystavuje, jestliže se více vzdálí od vody nebo pokud se vydá do řídce zarostlého území. Chová se velmi opatrně a nevzdaluje se více než 200 m od vody. Při nedostatku potravy je ovšem donucen se vydat dále. V národním parku Algonquin v kanadské provincii Ontario se prováděla vědecká studie, zkoumající potravní spektrum vlků. V 55 % zkoumaných vzorků vlčího trusu se našly zbytky bobrů. Vědci vysvětlili tohle vysoké číslo tím, že ve stejném období došlo k poklesu stavu jelenů. Na ostrově Isle Royale v Hořejším jezeře na hranicích USA a Kanady byl prováděn stejný výzkum a bobři představovali pouze 11 % z jejich jídelníčku. Mezi další predátory patří také medvěd hnědý (Ursus arctos), rys ostrovid (Lynx lynx), tchoř tmavý (Mustela putorius), tchoř stepní (Mustela eversmannii), kuna lesní (Martes martes), kuna skalní 38

(Martes foina) a sobol asijský (Martes zibellina). Pro tato zvířata je bobr pouze příležitostnou kořistí kvůli tomu, že se nedá snadno chytit. Navíc jeho ostré řezáky mohou být velmi nebezpečné. Medvěd a vlk jej poměrně snadno uloví, ale pro kojota a vydru je rovnocenným soupeřem. V USA také může bobra napadnout aligátor. V povodí Mississippi byli aligátoři dokonce uměle vysazeni, aby populaci bobrů snížili. Nesmíme ovšem zapomenout na to, že nejhorším bobřím predátorem byl v minulosti člověk (Anděra 1996).

3.3.3 Choroby (infekční, neinfekční) Vávra (1997) uvádí tato infekční onemocnění: Paratyfus – jedná se o skupinu střevních infekčních onemocnění. Vyvolává ji bakterie Salmonella paratyphi. Tři druhy rodu Salmonellae způsobují paratyfus: Salmonella paratyphi A, B a C. Nemoc se přenáší převážně kontaminovanou vodou a nejvíce na tuto nemoc umírají oslabení jedinci a mláďata do stáří půl roku. Pasteurellóza – bakteriální onemocnění způsobené bakterií Pasteurella multicoda. Někdy je toto onemocnění označováno jako „cholera drůbeže“. Na toto onemocnění umírají hlavně mladí a slabí jedinci. Pneumonie – zánětlivé onemocnění plic. V roce 1950 – 1975 na středním Labi zahynulo z 216 bobrů na toto onemocnění 18 jedinců. Salmonelóza – průjmové bakteriální onemocnění hubící mláďata i dospělce. Toxoplasmóza – parazitární onemocnění prvokem Toxoplasma gondii. Tuberkulóza – bakteriální onemocnění bakterií Mycobacterium tuberculosis. Tularémie – bakteriální onemocnění bakterií Francisella tularensis. Nemoc přenášejí klíšťata a ovádi. Bobr evropský je vůči onemocnění odolnější než bobr kanadský. Vzteklina – virové onemocnění centrálního nervového systému. Neinfekční choroby jsou katar, nemoci žaludku a střev, rodentiosy, periostitis, gastritida, anémie, otok plic, nachlazení, zauzlení střev, žlučové kameny, rozšířené srdce, vyčerpanost. Byl zaznamenán i případ, kdy při jednom odchytu jedinec zemřel na infarkt myokardu (Vávra 1997). 39

Existuje nemoc způsobená cizopasníkem, která je přenosná z bobra na člověka. Jedná se o prvoka Giardia lamblia, který se vyskytuje ve střevech několika druhů savců a je přenášený vodou. Toto onemocnění se vyskytuje zejména v Severní Americe. Nemoc je často nazývána jako bobří horečka čili „beaver feaver“. Jako prevence slouží dekontaminace vody k pití i k mytí nádobí. U bobra evropského tento parazit zatím nebyl zjištěn. Typickým klinickým příznakem onemocnění je silný průjem bez zvýšení teploty (Anděra 1996).

3.3.4 Rizikové faktory působené člověkem Tab. 7 – Rozdělení rizikových faktorů se stupněm ohrožení. Stupeň ohrožení vyjadřuje míru potenciálního rizika daného faktoru pro populaci bobra evropského v ČR. 1 – silný negativní vliv, 4 – slabý negativní vliv (Vorel a kol. 2005) Rizikový faktor Lov Doprava

Nepropustnost krajiny Intenzivní využívání krajiny

Stupeň ohrožení 1 Silniční 2 Železniční 2 Lodní 3 4 Péče o břehové porosty, údržba břehů a 1 koryt vodních toků Péče o komunikace a jejich technické 2 objekty (železnice a silnice) Lesní a zemědělské hospodaření v okolí 3 toků Bariéry ve vodních tocích 3 Rušivá činnost myslivosti a rybářství 4 Revitalizační práce vodních toků a 4 vodních ploch

40

3.3.4.1 Lov Ve středověku byl bobr rozšířen po celé severní polokouli a mnoho míst na planetě nese právě jeho jméno. O bobrech se ve starých textech objevují zajímavé zmínky. Byl považován za rybu. Někteří autoři psali, že vstupy do nor mají pod vodou z důvodu namáčení ocasu do vody, což jim umožňuje dýchání. Kněží pokládali bobra za rybu a tak se bobří maso mohlo konzumovat v pátek a v jiné postní dny. Ještě v 18. století mniši z povodí Rhôny vyráběli „lehce stravitelné bobří klobásy“. Bobr se lovil nejen pro maso, ale i pro kožešinu, bobří stroj a ocas. V dnešní době je bobří maso pochoutkou v USA a na Aljašce. S obsahem bílkovin přes 20 % je srovnatelné s masem skopovým, koňským a hovězím. Pokud by se využilo maso z bobrů zabitých kvůli kožešině v Severní Americe, získalo by se asi 2 900 tun masa. Možný zisk se odhaduje na 6,4 mil. dolarů (Anděra 1996). V českých zemích byl lov na bobry velmi rozšířený. K lovu se využívali vycvičení jezevčíci, tzv. bobráci. Bobři se lovili v noci nebo se chytali do silných želez. Rybáři je často chytili do svých sítí. Hlídačům a lovcům bobrů se říkalo bobrovníci. Bydleli poblíž rybníků a bobry nejenom lovili, ale i chovali a hlídali. Stejně jako jinému královskému personálu jim byl zajištěn příbytek. Stejně jako sokolníkům náleželo sokolné, bobrům bylo poskytováno bobrovné (Netík 2005). Po celá staletí se největší zájem ohledně bobrů soustřeďoval na jejich kožešinu. Anglický parlament v roce 1638 zakázal výrobu pánských čepic z jiných než bobřích kožešin. Aby byla uspokojena poptávka, byli bobři bezohledně vybíjeni. Mezi Angličany a Francouzi se v Kanadě v 18. století rozpoutala válka nejen o území, ale i ovládnutí trhu s kožešinami. Vítězní Angličané nakonec bobry kanadské téměř vyhubili. V dnešní době je možno v Kanadě ročně ulovit 600 000 ks bobrů a v USA 200 000 ks. V roce 1989 byla průměrná výkupní cena kožešiny v Kanadě 24 dolarů, v USA 16 dolarů. Důvodem je hustší a kvalitnější srst bobrů žijících v severnějších oblastech. V Evropě z důvodu stále nízkého stavu bobrů je lov zakázán (Anděra 1996).

41

3.3.4.2 Doprava a) Silniční doprava Nebezpečí střetu s dopravním prostředkem hrozí nejvíce při migraci. Pokud trasa migrace vede pod nějakým přemostěním a bobři jsou nuceni překážku obejít po komunikaci, je riziko největší. Nejmenším rizikem lesní a polní cesty kolem osídlených vodních toků (Vorel a kol. 2005). Vjezd automobily na Záhlinické rybníky je zakázán. Vjezd zde je jen na povolení Rybářství Hulín – Záhlinice. Tímto je tento negativní faktor eliminován na minimum a ke střetu vozidla s bobrem ještě nedošlo. b) Železniční doprava Železniční doprava je stejně nebezpečná jako silniční. Velké množství železničních tratí totiž vede podél niv toků, či je alespoň kříží (Vorel a kol. 2005). c) Lodní doprava Z důvodu poměrně řídké sítě lodní dopravy u nás, je tento způsob dopravy ze všech nejméně rizikový. Na dolním úseku Labe byli nalezeni dva uhynulí jedinci po střetu s lodí. Tento rizikový faktor není možný na všech vodních plochách v ČR, ale pouze na vybraných vodních tocích a plochách, např. přehrady a splavné toky jako je Vltava a Labe (Vorel a kol. 2005).

3.3.4.3 Nepropustnost krajiny Nepropustnost je v souvislosti s bobrem definována průchodností vodních toků a sítí vodních cest, které je propojují. Na nich se vyskytují přirozené nebo umělé překážky. Průchodnost přes tyto překážky může být propustná (průchodná), omezená (jednosměrná propustnost), nepropustná (neprůchodná). Přirozené překážky bývají buď propustné anebo s omezenou průchodností. Proto je nejrizikovějším faktorem výstavba a vznik umělých bariér. Jedná se o přehrady se zděnou nebo betonovou hrází a vysoké jezy (Vorel a kol. 2005).

42

3.3.4.4 Intenzivní využívání krajiny a) Péče o břehové porosty, údržba břehů a koryt vodních toků Z 6 vybraných rušivých faktorů z hlediska využívání krajiny, je tenhle nejrizikovější se stupněm ohrožení 1. Touhle péčí ničíme přirozené prostředí bobrů a tím ohrožujeme jeho přirozený vývoj a bobr je nucen migrovat. Jedná se převážné o prořezávky břehových porostů, kácení starých a bobrem narušených dřevin, opevňování koryt a čištění břehů. Tímto čištěním břehů, rušíme potravní zásoby bobrů a kácením stromů omezujeme jejich potravní nabídku (Vorel a kol. 2005). b) Péče o komunikace a jejich technické objekty (železnice a silnice) Povinností správy komunikací je udržovat komunikace a jejich technické objekty v určitém předepsaném stavu. Údržbou dochází ke snižování potravní nabídky a ke změnám odtokových poměrů (Vorel a kol. 2005). c) Lesní a zemědělské hospodaření v okolí toků Pohybem těžké techniky může dojít k destabilizaci břehů a může dojít k propadnutí nor. Kácení břehových porostů také může negativně ovlivnit vývoj bobří populace. Na Záhlinických rybnících neprobíhá zemědělské obhospodařování. Lokalita Zámeček se nachází v měkkém luhu, ale jako potravní zdroj jej bobří populace nevyužívá a tím je lesní hospodaření nijak negativně neovlivňuje. d) Bariéry ve vodních tocích K tomuto negativnímu jevu dochází v zimním období, kdy dochází k zamrznutí vodní hladiny. Po následném oteplení dochází k uvolňování ledových ker a dochází k vytváření ledových bariér. Mezi další bariéry patří uměle vytvářené hráze, které narušují pohyb bobrů.

43

e) Rušivá činnost myslivosti a rybářství Jedná se o obecné rušení bobra při provozování těchto aktivit. Jedná se o slabý negativní vliv (Vorel a kol. 2005). f) Revitalizační práce vodních toků a vodních ploch Státní ochrana přírody při realizaci svých investičních akcí může ohrozit populaci bobrů. I když jsou tyto akce směřovány ke zlepšení podmínek chráněných druhů živočichů nebo stanovišť, mohou být v rozporu s ochranou lokalit bobřích populací (Vorel a kol. 2005).

44

3.4 Právní ochrana V jižních Čechách za vlády Rožmberků byli bobři vyhubeni a znovu vysazeni. Omezování jejich lovu se míjelo účinkem a početní stavy klesaly. Po jeho vyhubení nemělo smysl bobra chránit, takže se nevyskytuje v žádné právní normě Československého státu, např. vyhl. č. 80/1965 Sb. nebo zákon 23/1962 Sb. Zákon č. 114/92 Sb. a vyhláška 135/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny zařadila bobra jako zvlášť chráněného živočicha v kategorii kriticky ohrožených druhů (Zajíček, Vlašín 1992). V roce 2006 po novelizaci zákona byl zařazen do kategorie silně ohrožených druhů.

3.4.1 Směrnice rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (zkráceno) 3.4.1.1 Ochrana přírodních stanovišť a stanovišť druhů Článek 3 Členské státy jsou pro bobra, povinny zajistit ochranu území k zachování jeho populace a stanovišť v příznivém stavu. Bobr evropský je jakožto druh uvedený v příloze II směrnice.

3.4.1.2 Ochrana druhů Článek 12 1. Státy přijmou opatření pro vytvoření systému ochrany živočišných druhů v příloze IV a) v jejich přirozeném areálu rozšíření, který zakazuje: a) úmyslný odchyt nebo usmrcování jedinců těchto druhů v přírodě; b) vyrušování těchto druhů, zejména v období rozmnožování, výchovy mláďat, při přezimování a migraci; c) ničit nebo sbírat jejich vejce z volné přírody; d) poškozovat místa rozmnožování a odpočinku.

45

2. Státy zakáží držení, chov, dopravu, prodej, výměnu a nabízení za účelem prodeje nebo výměny jedinců z volné přírody. Výjimku tvoří jedinci, kteří byli z přírody odebráni legálně před prováděním této směrnice. 3. Zákazy platí pro všechna životní stadia živočichů. 4. Státy zřídí systém sledování nahodilého odchytu a usmrcování druhů živočichů. Dle shromážděných údajů státy uskuteční další výzkum nebo přijmou ochranná opatření, aby zajistily, že odchyt nebo usmrcování nebude mít na daný druh významný negativní dopad.

3.4.2 Základní podmínky ochrany zvláště chráněných živočichů podle § 50 zákona 114/92 Sb. (zkráceno) 1) Tito živočichové jsou chráněni ve všech svých vývojových stádiích. Chráněná jsou jejich přirozená i umělá sídla a jejich biotop. 2) U zvláště chráněných živočichů je zakázáno škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje (chytat, chovat, rušit, zraňovat, usmrcovat). Dále je zakázáno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jejich sídla. 3) Ochrana se nevztahuje na případy, kdy je zásah nezbytný v důsledku obhospodařování nemovitosti, nebo z hygienických důvodů, ochrany veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti nebo leteckého provozu. V těchto případech je nutné stanovisko orgánu ochrany přírody. 4) Pro druhy silně a kriticky ohrožené neplatí ustanovení odstavce 3. 5) Ministerstvo životního prostředí stanoví obecně závazným právním předpisem bližší podmínky ochrany, zejména pokud se jedná o zoologické zahrady, záchranné chovy, oprávnění k preparaci uhynulých živočichů a péči o zraněné živočichy. 6) Veškerá opatření musí brát v úvahu hospodářské, sociální a kulturní požadavky.

46

3.4.3 Výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin, živočichů a nerostů podle § 56 zákona 114/92 Sb. (zkráceno) 1) Výjimku ze zákazu může povolit orgán ochrany přírody v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody. 2) Orgán ochrany přírody je oprávněn stanovit povinnost označit živočicha nezaměnitelnou a nesejmutelnou značkou, popřípadě uvede, že označení není třeba. 3) Výjimku ze zákazu lze udělit jen a) v zájmu veřejného zdraví nebo v zájmu veřejné bezpečnosti, b) v zájmu obrany státu, c) v zájmu bezpečnosti leteckého provozu, provozu na významné vodní cestě, v zájmu stavby dálnice a rychlostní silnice, d) pro účely výzkumu a vzdělávání, e) v zájmu předcházení škod na domácích zvířatech, úrodě, lesích, v rybářském a vodním hospodářství, f) z důvodu opětovného osídlení určitého území, g) z ostatních důvodů s převažujícím veřejným zájmem.

3.4.4 Ochrana zvláště chráněných druhů živočichů podle vyhlášky 395/92 Sb. § 50 odst. 5 zákona (zkráceno) 1) Základem ochrany je komplexní ochrana jejich stanovišť. 2) Záchranným chovem je držení většího počtu jedinců zvláště chráněných živočichů za účelem rozmnožování. Chov lze povolit jen v souladu se záchranným programem vypracovaným pro příslušný druh. 3) V zoologických zahradách se jedná o chov zvláštního určení. Posláním zoologických zahrad je zajištění chovu ohrožených druhů chráněných mezinárodními úmluvami, záchranných chovů zejména kriticky ohrožených druhů živočichů, dále plnění výchovných, estetických, vědeckovýzkumných funkcí. 47

4) Živočichy neschopné v důsledku zranění samostatné existence v přírodě, lze po dobu nezbytně nutnou k ošetření držet v zajetí. Pokud ošetření trvá déle než 4 týdny, osoba, která se živočicha ujala, musí tuto skutečnost nahlásit příslušnému okresnímu úřadu, národnímu parku nebo příslušné správě chráněné krajinné oblasti. 5) Pro tyto živočichy (zraněné, či z jiného důvodu neschopné samostatné existence v přírodě) lze zřizovat záchranné stanice. 6) Preparovat zvláště chráněné druhy živočichů lze pouze dle § 56 zákona. Orgán, který oprávnění vydává, také stanoví podmínky a rozsah nezbytných údajů, které se vedou v knize záznamů. Tato kniha je evidovaná a kontrolovaná orgánem ochrany přírody. 7) Pokud fotografováním rušíme přirozený vývoj zvláště chráněných druhů živočichů, může orgán ochrany přírody udělit výjimku ze zákazu dle § 56 zákona.

3.4.5 Prokázání původu podle § 54 zákona 114/1992 Sb. (zkráceno) 1) Kdo drží, chová, prodává, dopravuje, vyměňuje, nabízí za účelem prodeje nebo výměny zvláště chráněného živočicha chráněného dle mezinárodních úmluv nebo dle zvláštního právního předpisu o dovozu a vývozu chráněných druhů, je na výzvu orgánu ochrany přírody povinen prokázat jejich zákonný původ. Bez prokázání původu je zakázáno zvláště chráněného živočicha držet, chovat, prodávat, dopravovat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny. 2) Kdo drží a nabízí k prodeji zvláště chráněného živočicha, je povinen prokázat svoji totožnost orgánu ochrany přírody nebo stráži přírody. 3) Vypouštět do volné přírody zvláště chráněné živočichy, kteří se narodili a byli odchováni v zajetí. 4) Orgánem ochrany přírody je krajský úřad dle místa trvalého pobytu držitele evidovaného jedince. Ve správním řízení je rozhodováno o vzetí jedince do evidence. Při vzetí do evidence je držiteli jedince vydáno osvědčení. 48

5) Jedince odchovaného v zajetí, který má být evidován, je nutno do 30 dnů nezaměnitelně označit. Ve stejné lhůtě musí držitel také uvést písemně počet odchovaných jedinců, způsob jejich označení a požádat orgán ochrany přírody o vzetí těchto jedinců do evidence.

3.4.6 Pokuty 3.4.6.1 Přestupky podle § 87 zákona 114/1992 Sb. (zkráceno) 1) Orgán ochrany přírody uloží pokutu až do výše 10 000 Kč fyzické osobě, pokud se dopustí přestupku tím, že a) nedovoleně mění stav přírody, b) nedovoleně zasahuje do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, nebo je zraňuje a chová bez povolení, c) vypouští do volné přírody zvláště chráněné živočichy odchované v zajetí bez souhlasu orgánu ochrany přírody, d) nevede záznamy o chovu zvláště chráněných živočichů, e) nesplní povinnost označení zvláště chráněného živočicha, ve stanovených lhůtách nepožádá o vydání osvědčení, anebo tohle osvědčení ve stanovené lhůtě neodevzdá orgánu ochrany přírody. 2) Orgán ochrany přírody uloží pokutu až do výše 20 000 Kč fyzické osobě, pokud se dopustí přestupku tím, že přímo usmrcuje zvláště chráněné živočichy zařazené do kategorie ohrožených, anebo způsobí nedovoleným zásahem do jejich prostředí úhyn, popřípadě zvláště chráněné živočichy chytá. 3) Orgán ochrany přírody uloží pokutu až do výše 100 000 Kč fyzické osobě, pokud se dopustí přestupku tím, že a) že přímo usmrtí zvláště chráněného živočicha kriticky nebo silně ohroženého druhu, anebo nedovoleným zásahem do jeho prostředí způsobí úhyn, b) nepostupuje tak, aby nedocházelo k nadměrným úhynům živočichů, 49

c) obchoduje s jedinci druhů, u nichž je obchod omezen nebo zakázán dle mezinárodních úmluv, d) předepsaným způsobem neprokáže původ zvláště chráněného živočicha chráněného dle mezinárodní úmluvy, popřípadě dle zvláštního právního předpisu. 4) Pokutu lze uložit až dvojnásobnou, pokud byly přestupky spáchány ve zvláště chráněných územích.

3.4.6.2 Pokuty právnickým osobám a fyzickým osobám při výkonu podnikatelské činnosti podle § 88 zákona 114/1992 Sb. (zkráceno) 1) Orgán ochrany přírody uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč právnické osobě nebo fyzické osobě, která si při výkonu podnikatelské činnosti dopustí protiprávního jednání tím, že nedovoleně zasahuje do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, nebo je zraňuje a chová bez povolení. 2) Orgán ochrany přírody uloží pokutu až do výše 2 000 000 Kč právnické osobě nebo fyzické osobě, která si při výkonu podnikatelské činnosti dopustí protiprávního jednání tím, že přímo usmrcuje zvláště chráněné živočichy anebo způsobí nedovoleným zásahem do jejich prostředí úhyn.

3.4.7 Zákon č. 115/2000 Sb. o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy § 3 tohoto zákona zařazuje bobra evropského mezi vybrané živočichy, za které stát poskytuje náhrady škod. Nahrazuje se především škoda na lesních porostech, polních plodinách a rybách za předpokladu splnění podmínek stanovených tímto zákonem. Dle § 5 musí být škoda způsobená prokazatelně na území ČR a vybraný živočich byl v době vzniku škody zařazen mezi zvláště chráněné živočichy. Náležitosti žádosti o poskytnutí náhrady škody, doklady a podklady, které se k žádosti přikládají jsou uvedeny v příloze k zákonu 115/2000 Sb.

50

3.4.7.1 Uplatnění nároku na náhradu škody podle § 8 a 10 zákona 115/2000 Sb. (zkráceno) Poškozený škodu ohlásí do 48 hodin od jejího zjištění orgánu ochrany přírody. O poskytnutí náhrady škody požádá okresní úřad dle místa, kde ke škodě došlo. Žádost je považována za předloženou v den, kdy příslušný orgán žádost obdržel. Příslušný orgán ochrany přírody neprodleně provede místní šetření, sepíše protokol, zajistí důkazy a všechny tyto podklady předá příslušnému orgánu. V případě, že příslušný orgán zjistí, že jsou splněny všechny podmínky stanovené zákonem a nejsou pochybnosti o vzniku škody, zaplatí nejpozději do 4 měsíců poškozenému náhradu škody. Pokud příslušný orgán v této lhůtě nezaplatí náhradu škody, má poškozený nárok domáhání se přiznání náhrady u soudu, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy příslušný orgán žádost poškozeného obdržel. V řízení před soudem jménem státu jednají okresní úřady, pokud vznikla škoda na území hlavního města Prahy, jménem státu jedná Magistrát hlavního města Prahy.

3.4.8 Návrh opatření obecné povahy (zkráceno) Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, v souladu s ustanovením §56 odst. 2 písm. b) a c) a na základě §56 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny navrhuje opatření obecné povahy: I. Povoluje se výjimka ze zákazu zasahovat do přirozeného vývoje bobra evropského (Castor fiber), zejména ničit jeho sídla a rušit jej a) likvidací nor a odstraňováním hradů; b) odstraňováním a zprůtočňováním bobřích hrází. II. Výjimka se povoluje a) správcům toků; b) vlastníkům nebo správcům vodních děl; 51

c) vlastníkům nebo správcům ostatních staveb. III. Výjimku lze uplatňovat na území, na kterém státní správu v ochraně přírody a krajiny, mimo zvláště chráněných území i s jejich ochrannými pásy a mimo evropsky významné lokality, vykonává Krajský úřad Jihomoravského kraje. Území, kde je bobr evropský předmětem ochrany, a to na a) umělých kanálech a vodních tocích; b) ochranných hrázích; c) rybnících a vodních nádržích; d) zařízeních, které zajišťují ochrannou nebo doplňkovou funkci u vodních děl pod písmeny b) a c) IV. Výjimku lze uplatňovat v období od 15. 3. do 15. 4. a od 1. 8. do 31. 10. V. Při bezprostředním ohrožení veřejného zdraví, bezpečnosti či jiného veřejného zájmu nebo při nebezpečí bezprostřední hrozby závažné škody na majetku a) časové omezení dle článku IV. neplatí b) výjimku je možno uplatňovat i na stavbách, které nejsou uvedené v článku III. VI. Podmínky pro uplatnění výjimky: 1. K odstranění bobřích hradů může dojít jen v tom případě, pokud to bude nevyhnutelné v souvislosti s odstraněním bobřích nor. 2. Osoba provádějící zásah, to musí oznámit nejméně 15 dnů předem Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí. 3. Obsah oznámení a) důvod zásahu b) datum zásahu c) lokalizaci místa zásahu se situačním zákresem v katastrální mapě a s uvedením katastrálního území 52

d) popis opatření e) před provedením zásahu provést fotodokumentaci lokality 4. Osoba provádějící zásah zašle oznámení o provedeném zásahu do 15 dnů od jeho ukončení Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí.

3.4.8.1 Zdůvodnění návrhu V posledních 20 letech bylo zaznamenáno šíření bobra evropského na území jižní Moravy. Osidluje řeky, říčky, závlahové kanály, rybníky i vodní nádrže. Velmi často se tyto plochy nacházejí v obhospodařované zemědělské krajině, v hospodářských lesích nebo v blízkosti lidských sídel. Správní praxe v průběhu posledních let obdržela řadu žádostí o náhradu škod způsobených bobrem. Tyto škody lze rozdělit na škody na trvalých porostech a škody na zemědělských plodinách. V důsledku stavby hrází dochází často k vyplavení vodních toků a tím k podmáčení sousedních pozemků. V takových případech má poškozený vlastník pozemku nárok na náhradu škody. Přibývá ovšem i případů, kdy podle současné legislativy nelze hradit škody způsobené bobrem. Riziko těchto škod souvisí se stavbou hrází, hradů a nor. Škody nejsou působeny jen na hrázích rybníků či vodních nádrží, ale i na přilehlých stavbách, jako jsou komunikace nebo inženýrské sítě. Jelikož současné správní řízení nedokáže reagovat tak rychle v případě nutnosti okamžitého zásahu, využil krajský úřad pravomoci a rozhodl se výjimku povolit opatřením obecné povahy pro blíže nespecifikovaný okruh osob (Hubáčková 2011). V současné době probíhá monitoring bobra evropského ve Zlínském kraji, který vede RNDr. Vlastimil Kostkan, Ph.D.. Výzkum bude sloužit jako podklad pro návrh opatření obecné povahy pro Zlínský kraj.

53

3.5 Historie výskytu Castor fiber 3.5.1

Bobr evropský v československých krajích v minulosti

Ze středověku se o bobrech zachovalo málo zpráv. Je to proto, že byli obecnými zvířaty, o kterých se nepsalo. V 15. století se vyskytuje již více zmínek o bobrovi z důvodu, kdy již nepříjemně zasahoval do rybničního hospodářství. Na přelomu 14. a 15. století se bobři vyskytovali v řece Jihlavce na Českomoravské vrchovině. Podle dosti zpráv ze starých urbářů a hospodářských instrukcí byl bobr nejhojnější na Labi. Zmiňuje se o nich řád pro rybáře v Jaroměři z roku 1500, usnesení městské rady v Hradci Králové z roku 1596, poddanský řád na Smiřicích z roku 1707 a spousta dalších (Kokeš 1968). Na Děčínsku se bobr vyskytoval pravidelně a to zejména v okolí řeky Labe. Zástřelné listiny z let 1608 – 1644 uvádějí ulovení 27 ks bobrů. V letech 1645 – 1689 bylo uloveno 14 ks bobrů. Od roku 1690 již přestávají zmínky o ulovených bobrech pro panství Děčín. Poslední bobr v okrese Děčín byl uloven v roce 1722 u Hřenska lesníkem Lenzem (Benda a Šutera 1996). Ve středověkých dokumentech moravskoslezských jsou o nich také zmínky. V roce 1577 při honech pro císaře Rudolfa byli v řece Moravě uloveni tři bobři. V tom samém roce si Petr Bílovský z Kařížova vyhradil samostatný lov vyder a bobrů v řece Moravě u Vranovské Lhoty v Hornomoravském úvalu. V roce 1570 v instrukcích olomouckého biskupa Viléma Prusinovského z Vickova pro panství Mírov, Zvol, Svitavu, Bludova a Hukvaldy, se dokumentuje jejich výskyt v poříčí Moravy, na Malé Hané, v podhůří Českomoravské vrchoviny, Jeseníků, Beskyd a na Odře v tzv. Moravské bráně. V Lichtenštejnských korenspodencích z let 1679 a 1686 se dokumentuje jejich výskyt a lov ještě v 17. století v poříčí řeky Moravy na panství Zábřeh (Kokeš 1968). Kokeš (1968) uvádí tyto taxy za zástřelného: 

panství poděbradské roku 1642 platilo za ocas a tlapky 1 míšenský groš, za dva bobry byl přidáván ještě džbán piva



panství vlašimské roku 1659 platilo za uloveného bobra 1 zlatý



valdštejnské frýdlantské panství roku 1628 platilo za uloveného bobra 1 zlatý a 10 krejcarů (taxa se udržela až do roku 1754)



v Hluboké nad Vltavou roku 1677 platili 1 zlatý a 30 krejcarů 54



panství Dymokury vyplácelo až do 18. století 3 zlaté



Mnichovo Hradiště v 18. století vyplácelo 1 zlatý

V období renesančního podnikání u nás začala zkáza bobrů. Dle slov Viléma z Pernštejna byly rybníky pokládány za „zemské klenoty“. Dle letopisce Václava Březana bylo na Třeboňsku v roce 1606 vyloveno více bobrů a želv než ryb. Hubení bobrů a vyder bylo nařizováno v hospodářských instrukcích, řádech i urburních záznamech. Jedinou výjimkou byly kláštery pavlánu, zde byl chráněn, neboť skládali slib úplného postního života. Z mas jedli jen ryby a bobry, které také pokládali za rybu. Tento mnišský řád měl na svých statcích rozsáhlé rybníky. Je s podivem, že nevzrostly stavy bobrů po třicetileté válce, kdy rybníkářství upadalo. Příčinou může být lovení bobrů bojujícími armádami. Z konce třicetileté války pocházejí v naších oblastech také zprávy o ulovení posledních bobrů. Na kolínském panství to byl bobr ulovený v roce 1645 a v Nymburce roku 1662. V roce 1723 Josef Adam kníže Schwarzenberg dal přivést bobry z Polska. Byl to první pokus o jejich restituci. Zpočátku byli chováni v zajetí a roku 1809 byli vypuštěni na svobodu. Roku 1809 Jan Adolf Schwarzenberg vydal nařízení o hájení bobrů a každý, do by udal jejich škůdce, byla přislíbena odměna. Po tomto nařízení stavy bobrů vzrostly nejen v okolí Třeboně, ale i v povodí Lužnice, Nežárky a v tocích Jindřichohradecka, Novohradska a Vitorazska. V roce 1850 byl uloven poslední bobr v okolí Protivína a poslední třeboňský bobr zahynul roku 1871 na svobodě a roku 1882 v zajetí (Kokeš 1968).

3.5.2 Reintrodukce bobrů Na počátku osmdesátých let se k nám začali bobři vracet díky reintrodukcím provázeným v Rakousku a Bavorsku v letech 1966 – 1981. Od roku 1988 je stálá populace na jižní Moravě (Morava, Dyje, Kyjovka), která se postupně šířila proti proudu Moravy. Tito bobři se k nám dostali z Rakouska, kde v blízkosti našich hranic byli v roce 1977 vysazeni. Na území Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví byli bobři vysazeni v letech 1991 – 1992. V roce 1993 bobři vytvořili kolonii nedaleko Děčína na Labi. Na Tachovsku se bobři usadili v roce 1995 na Kateřinském potoce a 55

v roce 1996 byli bobři vysazeni na Odře. Na konci roku 1997 se bobři objevili na řece Olši a Stonávce (Lehký, Pražák 1998).

Obr. 19 – Rozšíření Castor fiber v ČR v roce 1982 (Šafář 2002)

Obr. 20 – Rozšíření Castor fiber v ČR v roce 2005 (Vorel a kol. 2006) 

stabilní výskyt

o přechodné osídlení Δ migrace

56

3.5.3 Bobři na jižní Moravě a na Kroměřížsku Na jižní Moravě v lužních lesích mezi Lednicí a Nejdkem se bobři objevili v roce 1986. První pobytové znaky objevili lesníci a rybáři. Zpočátku bylo záhadou, kde se bobři na jižní Moravě vzali. Jako jediné možné vysvětlení bylo připlavání migrujících bobrů ze sousedního Rakouska. V letech 1976 – 1988 zde bylo vysazeno 42 bobrů. 9 skandinávských (Castor fiber fiber), 15 kanadských (Castor canadensis) a 18 východoevropských (Castor fiber vistulanus). Je pravděpodobné, že někteří z nich, nebo jejich potomci migrovali a usadili se na území jižní Moravy. V roce 1988, po dvou letech od zjištění jejich přítomnosti, začal bobr svůj areál rozšiřovat. V roce 1991 a 1992 na rybníku Včelínek byly nalezeny ohryzy na vrbách a to i přesto, že rybník je navštěvován hojně rybáři a nachází se jen 500 m od centra města Břeclavi. Důkaz o tom, že se zde bobr i rozmnožoval, byl nález uhynulého mláděte. Koncem května 1995 se bobři objevili dokonce uprostřed Břeclavi na řece Dyji (Lehký, Pražák 1998). Na Kroměřížsku se bobři objevili poprvé v roce 1992. První lokalitou byla tůň Čistá. Na jaře 1993 tuto nevýhodnou lokalitu opustili, nejspíš kvůli tomu, že nebyli schopni ovlivňovat vodní hladinu. Přesunuli se v roce 1994 do Kvasické pískovny mezi obcemi Záhlinice a Hulín. Dalším místem na Kroměřížsku jsou Záhlinické rybníky. Tato lokalita kvůli rybničnímu hospodaření není vhodná a pomalu tuhle lokalitu opouštějí (Lehký, Pražák 1998). Dle vyjádření Krajského úřadu Zlínského kraje celý výzkum probíhal na pěti lokalitách: tůň Čistá, Kvasická pískovna, Záhlinické rybníky, Lesní Bečva a na soutoku Moravy s Rusavou. Tůň Čistá Na této lokalitě se bobři vyskytovali jen v období léto 1992 – jaro 1993. Jednalo se o rodinu v počtu 3 – 5 kusů, která splula z Litovelského Pomoraví po řece Moravě. Hlavním důvodem vymizení bobrů z této lokality je proto, že nedokázali ovlivňovat kolísání hladiny vody (Šálek, Tupý 2002).

57

Kvasická pískovna Během zimy 1993 se na této lokalitě zdržovalo 3 – 5 ks bobrů. Dle všeho se jednalo o rodinu, která se zde přesunula z lokality Čistá. Růst bobří populace začal na této lokalitě vzrůstat. Výsledky sčítání: 

zima 1994 – 5 ks



zima 1995 – 11 ks



zima 1996 – 27 ks



zima 1997 – 26 ks



zima 1998 – 23 ks



zima 1999 – 24 ks



zima 2000 – 37 ks



zima 2001 – 25 ks

Jednalo se o nejstabilnější populaci bobrů na okrese Kroměříž. V roce 2001 při semináři o bobrech v Mikulově na Správě CHKO Pálava, byla tahle lokalita označena za stěžejní pro střední část Moravy (Šálek, Tupý 2002). Záhlinické rybníky V zimě 2001 se provedl pokus o snížení počtu bobrů na lokalitě pomocí kladení pachových stop šelem. Bobři na tyto stopy reagovali a počet bobrů na této lokalitě poklesl (Šálek, Tupý 2002). Výsledky sčítání: 

zima 1997 – 1 ks



zima 1998 – 0 ks



zima 1999 – 8 ks



zima 2000 – 6 ks



zima 2001 – 1 ks

Lesní Bečva První výskyt bobrů byl zaznamenán v zimě 1997. A každým rokem docházelo stabilně k nárůstu populace (Šálek, Tupý 2002). 58

Výsledky sčítání: 

zima 1998 – 4 ks



zima 1999 – 5 ks



zima 2000 – 9 ks



zima 2001 – 11 ks

Soutok Moravy s Rusavou V zimě 2000 se na dané lokalitě nacházelo 9 ks bobrů a v zimě 2001 pouze 5 ks. Sčítání bylo ztíženo tím, že část břehových porostů bylo v době sčítání prořezáno pracovníky Povodí Moravy (Šálek, Tupý 2002).

59

4 VLASTNÍ POZOROVÁNÍ 4.1 Metodika Cílem diplomové práce bylo zjistit vývoj populace bobra evropského (Castor fiber) na Záhlinických rybnících a v revíru Kroměříž. Jelikož tahle práce navazuje na již řešenou bakalářskou práci, ponechaly se pro terénní šetření stejné studijní plochy. Jednak proto, aby se vývoj populace bobra evropského mohl porovnávat v širším časovém období a dále kvůli tomu, že populace bobrů se vyskytují stále jen na těchto lokalitách. Celkem se jedná o tři studijní plochy v území Přírodního parku Záhlinické rybníky. Dvě lokality se nacházejí přímo v oblasti Záhlinických rybníků a třetí lokalita je v revíru Kroměříž (lokalita Zámeček). I když obě lokality Záhlinických rybníků spolu sousedí, bylo nutné je rozdělit a provést šetření pro každou část samostatně. Důvodů je hned několik. Každá lokalita sousedí s jiným rybníkem, dřevinná skladba se liší a velikost pobytového prostoru je rozdílná. Lokalita Zámeček tvořila jeden souvislý celek, který nebylo nutné rozdělovat. Terénní šetření se provádělo v období říjen 2009 až březen 2012. Všechny údaje byly získány pochůzkami po daných lokalitách. I když terénní šetření probíhalo v průběhu celého roku 2011, počty bobrů se vždy určovaly v zimním období, kdy docházelo k největší aktivitě bobrů. Nejprve bylo nutné zjistit dřevinnou skladbu a zastoupení jednotlivých dřevin. Ohryzy se rozdělovaly na dokonalé a nedokonalé. Při jednotlivých pochůzkách se vždy měřily a evidovaly pouze nové ohryzy, neboť staré již byly změřeny při předchozím terénním šetření. U všech dřevin, na kterých se vyskytoval ohryz, byl změřen průměr pod ohryzem. U každého ohryzu byl poznamenán i druh dřeviny, kvůli zjištění % zastoupení ohryzů dle dřevin. Pro samotné zjištění početnosti bobrů rozdělení dle dřevin nemá význam. Počet bobrů se zjišťoval pomocí Djakovy metody. Z počtu ohryzů a průměrů dokonalých a nedokonalých ohryzů se zjišťoval o. k. index. o – počet ohryzů v dané tloušťkové kategorii k – koeficient pro danou tloušťkovou kategorii index = o x k

60

Vynásobením se získá o. k. index pro danou tloušťkovou kategorii. Sečtením všech o. k. indexů zjistíme odhadovaný počet bobrů na dané lokalitě (Zajíček, Vlašín 1992). U dokonalých ohryzů se uvažuje s průměry kmenů 50,1 a více, u nedokonalých pouze s průměry do 60 cm. Na daných lokalitách spousta stromů tuto mezní hodnotu překonávala, a proto byly tyto stromy zařazeny do této kategorie.

Tím došlo

k podhodnocení počtu bobrů. Po změření všech ohryzů se zjišťovaly všechny ostatní pobytové znaky bobra. Používanými pomůckami byla posuvná průměrka, lesnické pásmo samonavíjecí Stihl 15 m, dalekohled Tento 7 x 50, zápisník, psací potřeby, fotoaparát Olympus FE – 4 000, mapa Záhlinických rybníků M 1:5 000, porostní mapa Revír 7 – Zámeček M 1:10 000.

61

4.2 Charakteristika zkoumaného území Přírodní park Záhlinické rybníky je komplex rybníků, lužního lesa v lokalitě Zámeček a Filena a přilehlých luk. Původně byly vybudované ve 14. století, v letech 1547 – 1573 je rozšířil olomoucký biskup Jan Dubravius. V 18. století došlo k jejich vysušení, aby zde mohly vzniknout pastviny. V letech 1953 – 1982 Státní Rybářství Přerov obnovilo jejich činnost. Přírodní park Záhlinické rybníky se nachází severozápadně od Tlumačova, na levém břehu řeky Moravy. Byl zřízen Nařízením Okresního úřadu Kroměříž č. 2/1995 o zřízení přírodního parku Záhlinické rybníky 12. 4. 1995. Důvodem vyhlášení bylo spojení rybníků, přilehlých luk a lužního lesa jako komplexu s vysokou krajinářskou hodnotou a s mokřaděmi mezinárodního významu. Tento

komplex

plní

významnou

ekologickou

funkci

regionálního

biocentra

(Mackovčin 2002). I přes intenzivní rybniční hospodaření se jedná na středním toku Moravy o významné území z krajinářského a zoologického hlediska. Celková rozloha je cca. 5 km2. Mezi největší rybníky patří tyto tři: 

Nový (dříve Svárovský) – 105 ha



Doubravický – 54 ha



Pláňavský – 46

Za zmínku stojí také Němčický rybník (15,6 ha), který spolu s Doubravickým rybníkem tvoří první pozorovanou lokalitu výskytu bobra. Záhlinické rybníky jsou napájeny říčkou Moravou a Rusavou a slouží k intenzivnímu chovu ryb a obhospodařuje je Rybářství Hulín. Firma vznikla v roce 1992 pronájmem rybníků Kroměřížsku, Zlínsku, Přerovsku a Prostějovsku. V dnešní době hospodaří na 272 ha rybníků, ale stěžejní činností jsou Záhlinické rybníky o výměře 220 ha. Firmu založil a vlastní Ing. Antonín Pálka a hlavním předmětem podnikání je chov a prodej ryb, zejména kaprů, amurů, línů, tolstolobiků, cejnů, karasů, sumců a štik. Vedlejší činností je vodní drůbeže a sportovní rybolov.

62

4.2.1 Geomorfologické poměry Geomorfologické začlenění (Pavelka 2012): Systém:

Alpsko - himalájský

Subsystém:

Karpaty

Provincie:

III Západní Karpaty

Subprovincie: III 1 Vněkarpatské sníženiny Oblast:

III 1 A Západní vněkarpatská sníženina

Celek:

III 1 A – 3 Hornomoravský úval

Oblast Přírodního parku Záhlinické rybníky se nachází ve Zlínském kraji. Nejvyšším vrcholem Hornomoravského úvalu je Jelení vrch 345 m n. m. Rozloha je 1315 km2, střední výška je 225 m n. m. a střední sklon 0°54´. Úval se táhne od obce Libina na severu až po město Otrokovice na jihu. Osu úvalu tvoří řeka Morava a k menším tokům patří Bečva, Vlára, Senice, Olšava a Dřevnice. Největší přítoky tvoří řeka Bečva a Haná.

4.2.2 Geologické a půdní poměry Hornomoravský úval je výraznou sníženinou Západních Karpat. Jižní část úvalu vyplňují neogenní sedimenty, které jsou z velké části pokryty čtvrtohorními sedimenty. Všechny

Moravské

úvaly

(Vyškovský,

Dyjskosvratecký,

Dolnomoravský

a

Hornomoravský) se rozprostírají ve střední a dolní části řeky Moravy, Svratky, Dyje a jejich přítoků (Hruška 1998). Území je akumulačního až erozně – akumulačního typu reliéfu. V nivě se nacházejí fluvizemě glejové, černice a gleje (Otýpková 1997).

4.2.3 Klima Dle Quittovy klasifikace klimatu v ČR spadá lokalita do teplé oblasti T2. Charakteristické je dlouhé, teplé a suché léto. Přechodné období je krátké, s teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Zima je suchá až velmi suchá, krátká, mírně teplá a s krátkým obdobím sněhové pokrývky (Quitt 1971). 63

Tab. 8 – Charakteristika oblasti dle Quittovy klasifikace Počet letních dnů Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Počet dnů jasných Počet dnů zamračených Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Průměrná teplota v lednu v °C Průměrná teplota v dubnu v °C Průměrná teplota v červenci v °C Průměrná teplota v říjnu v °C Srážkový úhrn ve vegetačním období v mm Srážkový úhrn v zimním období v mm

50 – 60 100 – 110 30 – 40 40 – 50 120 – 140 40 – 50 160 – 170 90 – 100 -2 až -3 8–9 18 – 19 7–9 350 – 400 200 - 300

4.2.4 Flóra Hlavními dřevinami na lokalitě Záhlinických rybníků jsou: 

Vrba bílá

(Salix alba)



Topol černý

(Populus nigra)



Olše lepkavá

(Alnus glutinosa)



Třešeň ptačí

(Prunus avium)



Jasan ztepilý

(Fraxinus excelsior)



Bez černý

(Sambucus nigra)

Hlavní dřeviny lokality Zámeček: 

Vrba bílá

(Salix alba)



Olše lepkavá

(Alnus glutinosa)



Dub letní

(Quercus robur)



Jasan ztepilý

(Fraxinus excelsior)



Javor klen

(Acer pseudoplatanus) 64



Třešeň ptačí

(Cerasus avium)



Habr obecný

(Carpinus betulus)



Jabloň lesní

(Malus sylvestris)



Bez černý

(Sambucus nigra)



Svída krvavá

(Swida sanguinea)



Brslen evropský (Euonymus europaeus)



Kalina obecná

(Viburnum opulus)

Synuize podrostu: 

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)



Maliník obecný (Rubus idaeus)



Konvalinka vonná (Convallaria majalis)



Ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea)



Česnáček lékařský (Alliaria petiolata)



Bršlice kozí noha (Aegepodium podagraria)



Lipnice hajní (Poa nemoralis)



Válečka lesní (Brachypodium sylvaticum)



Česnáček lékařský (Alliaria petiolata)



Strdivka jednokvětá (Melica uniflora)

4.2.5 Fauna Na Záhlinických rybnících, v lužním lese a na přilehlých loukách se vyskytuje 238 druhů ptactva, z toho 117 druhů je hnízdících a 121 jsou druhy protahující. Na těchto lokalitách se dále vyskytuje 11 zvláště chráněných druhů obojživelníků a 3 druhy plazů. V lužním lese Zámeček je bažantnice a v tomto lese můžeme spatřit bažanta královského (Syrmaticus reevesii) a několik druhů netopýrů. Na rybnících a loukách lze spatřit tyto druhy ptactva: Racek

chechtavý

(Chroicocephalus

ridibundus),

kachna

divoká

(Anas

platyrhynchos), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), polák malý (Aythya nyroca), polák chocholačka (Aythya fuligula), potápka rudokrká (Podiceps grisegena), potápka 65

černokrká (Podiceps nigricollis), koliha malá (Numenius phaeopus), koliha velká (Numenius arquata), ostralka štíhlá (Anas acuta), jespák bojovný (Philomachus pugnax), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), kulík říční (Charadrius dubius), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), volavka popelavá (Ardea cinerea) a řada dalších (Štěpán 1967).

4.2.6 Popis jednotlivých lokalit 4.2.6.1 Lokalita č. 1: Němčický rybník Tahle lokalita se nachází v ochranném pásmu Filena a leží 400 m od obce Záhlinice. Výskyt bobra je na hrázi dělící Němčický rybník od Doubravického. Celou hráz tvoří porosty dřevin, zejména je zde výskyt topolů, vrb a třešní. Z levé strany teče potok Mojena, který slouží jako napouštěcí kanál rybníků. Mezi Doubravickým rybníkem a potokem Mojena vede asfaltová komunikace, propojující jednotlivé rybníky. Jelikož je zde vjezd povolen pouze vozidlům se zvláštním povolením, není tato komunikace frekventovaná vozidly. Komunikace zároveň slouží jako cyklostezka a proto je zde častý pohyb cyklistů a pěších. Cyklostezka propojuje obec Záhlinice, lokalitu Zámeček a město Kroměříž. Délka lokality: 650 m Délka lokality dle serveru mapy.cz: 538 m Šířka hráze: 23 m Souřadnice GPS začátku lokality: 49°17'13.956"N, 17°28'38.44"E Souřadnice GPS konce lokality: 49°17'31.582"N, 17°28'43.372"E

4.2.6.2 Lokalita č. 2: Pláňavský rybník Zkoumaná oblast začíná na úrovní stavidla na Mojeně. Jedná se o sdružený objekt dělící Němčický, Pláňavský a z těchto třech největší Doubravický rybník. Plocha pozorování výskytu bobra lemuje Pláňavský rybník z levé strany a konec lokality je na jezu Rusavy, cca 200 m jižně od Pískovny Hulín (Českomoravský štěrk, a.s.). 66

Pláňavský rybník již není napájen Mojenou, ale říčkou Rusavou. Pravou stranu Pláňavského rybníka protéka Rusava, která se na stavidle spojuje s Mojenou. Výskyt bobra je jak hrázi dělící Pláňavský rybník od říčky Rusava, tak i na porostech na pravém břehu Rusavy. Tahle lokalita je pro výskyt bobra výhodnější proto, neboť v místech stavidla je brána a proto ani cyklisti ani chodci zde nemají přístup. Vjezd a vstup je zde povolen zaměstnancům Rybářství Hulín. Délka lokality: 850 m Délka lokality dle serveru mapy.cz: 722 m Šířka hráze: 5 m Souřadnice GPS začátku lokality: 49°17'36.485"N, 17°28'47.703"E Souřadnice GPS konce lokality: 49°17'59.817"N, 17°28'42.535"E

4.2.6.3 Lokalita č. 3: Revír 7 – Zámeček Tahle lokalita se nachází západním směrem od Záhlinických rybníku a je tvořena lužním lesem. Celým lužním lesem vede naučná stezka v délce 5,5 km a se 13 zastávkami (informačními tabulemi). Stezka slouží cyklistům, chodcům a bruslařům za účelem poznání fauny a flory lužního lesa. Správcem naučné stezky je ZO ČSOP Planorbis Kroměříž. Celá trasa vede po asfaltové komunikaci. Název stezky i lokality zřejmě vznikl dle budovy myslivny, která je na skice z roku 1830 označena názvem Schloss (zámek). Naučná stezka slouží návštěvníkům k seznámení s faunou a flórou lužních lesů, rybníků a tůni v nivě na soutoku řek Rusavy a Moravy. Začátek stezky je v místní části města Kroměříže s názvem Dolní zahrady. Pokračuje lužním lesem Zámeček až k Záhlinickým rybníkům. Les spadá pod LHC Bystřice pod Hostýnem, lesní správa Bystřice pod Hostýnem, Revír 7 – Zámeček. Jižní částí protéká řeka Morava. Výskyt bobra je na levém břehu Moravy a začíná 150 m severovýchodně od Trávnických zahrádek, které jsou také místní částí Kroměříže. Konec trasy je v místech, kde se do Moravy vlévá říčka Rusava. Podél levé strany řeky je asi 30 m široký břehový porost, na který navazuje lesní komunikace a lužní les. Délka lokality: 2540 m Délka lokality dle serveru mapy.cz: 2394 m 67

Šířka řeky Moravy: cca 45 m Souřadnice GPS začátku lokality: 49°17'5.86"N, 17°26'22.64"E Souřadnice GPS konce lokality: 49°16'11.97"N, 17°27'47.981"E

68

5 VÝSLEDKY A DISKUZE 5.1 Terénní šetření na lokalitě č. 1: Němčický rybník 5.1.1 Výsledky pozorování za rok 2009 Zastoupení dřevin: Topol černý

(Populus nigra)

45%

Vrba bílá

(Salix alba)

25%

Třešeň ptačí

(Prunus avium)

15%

Jasan ztepilý

(Fraxinus excelsior)

5%

Bez černý

(Sambucus nigra)

5%

Olše lepkavá

(Alnus glutinosa)

5%

Ve sledovaném období 10/2009 – 2/2010 se na lokalitě vyskytovalo cca 13 bobrů. Skoro všechny stromy vykazovaly známky poškození. Celkem bylo napočítáno 103 ks ohryzů. Nedokonalých 51 ks a dokonalých 52 ks. Dokonalé ohryzy se vyskytovaly zejména na třešni a vrbě. Nedokonalé ohryzy převládaly na topolech, které zde dosahovaly průměrů i nad 1 m. Nejvíce preferovanou dřevinou je třešeň (38%), topol (30%) a vrba (19%). Z 95% se ohryzy vyskytovaly na levém břehu hráze od říčky Mojeny. Na pravém břehu hráze Němčického rybníka se zejména vyskytovala zrcátka na dřevině třešeň ptačí (Prunus avium). Mezi další pobytové znaky patří skluzavky, kterých bylo napočítáno 22 ks. Byly zde také objeveny stopy a trus. Hráze se na dané lokalitě nevyskytovaly. Shrnutí pobytových znaků: 

počet bobrů – 13 ks



počet ohryzů – 103 ks



počet skluzavek – 22 ks

69

5.1.2 Výsledky pozorování za rok 2010 Zastoupení dřevin zůstalo stejné. V červnu 2010 došlo na Kroměřížsku k povodním. Bobři v důsledku nemožnosti regulování vodní hladiny lokalitu opustili a na základě sčítání ohryzů v období 10/2010 – 2/2011 byla na lokalitě zjištěna přítomnost cca 4 ks. Bylo napočítáno pouze 28 ks ohryzů, 7 ks nedokonalých a 21 ks dokonalých. Převládaly dokonalé ohryzy na třešni (61%) a vrbě (32%). Na topolu byl objeven pouze jeden nedokonalý ohryz. Na celé lokalitě bylo napočítáno 5 ks skluzavek, ostatní pobytové znaky nebyly objeveny. Shrnutí pobytových znaků: 

počet bobrů – 4 ks



počet ohryzů – 28 ks



počet skluzavek – 5 ks

5.1.3 Výsledky pozorování za rok 2011 Zastoupení dřevin: Topol černý

(Populus nigra)

35%

Vrba bílá

(Salix alba)

30%

Třešeň ptačí

(Prunus avium)

20%

Jasan ztepilý

(Fraxinus excelsior)

5%

Bez černý

(Sambucus nigra)

5%

Olše lepkavá

(Alnus glutinosa)

5%

Po zimě 2010 se začali bobři na pozorovanou lokalitu vracet. Daná lokalita byla pravidelně pozorovaná v průběhu celého roku. V červnu 2011 bylo provedeno sčítání a bylo napočítáno 6 ks bobrů. V tomto období nebyla aktivita bobrů nikterak výrazná. Při zjišťování počtu bobrů v období 10/2011 – 2/2012 se na dané lokalitě nacházelo cca 9 ks bobrů. Ohryzů bylo napočítáno 76 ks, nedokonalých 31 ks a dokonalých 45 ks. Převládaly dokonalé ohryzy na třešni, z celkového počtu 45 ks dokonalých ohryzů, bylo 70

na třešni napočítáno 44 ks, jeden dokonalý ohryz byl na vrbě. Preference dřevin: třešeň 83%, topol 12%, vrba 5%. Skluzavek bylo napočítáno 25 ks. Hráze nebyly objeveny. Shrnutí pobytových znaků: 

počet bobrů – 9 ks



počet ohryzů – 76



počet skluzavek – 25 ks

5.1.4 Vývoj populace Od roku 2009, kdy bylo provedeno první terénní šetření až do roku 2012, došlo na lokalitě Němčický rybník ke snížení populace bobra. Vliv na to mají jednak povodně v červnu 2010, tak i změna potravní nabídky. V roce 2009 byla hlavní preferovanou dřevinou třešeň a topol. V průběhu roku 2011 zaměstnanci Rybářství Hulín odstranili topoly poškozené ohryzem, aby se zabránilo rozsáhlým škodám, které hrozily při jejich nekontrolovaném pádu. V roce 2009 byla třešeň preferována z 38%, v roce 2011 již z 83%. Oproti roku 2009, kdy se na třešni ve velké míře objevovala zrcátka, v roce 2011 již převládaly dokonalé ohryzy. Tohle je důkazem toho, jak adaptabilní bobr je. Oproti roku 2009 došlo k výraznému snížení počtu dřevin na dané lokalitě. Lze usuzovat, že během několika let bude potravní nabídka vyčerpána a bobr bude nucen tuhle lokalitu opustit. Vývoj populace bobrů na lokalitě Němčický rybník: 

zima 2009 – 13 ks



zima 2010 – 4 ks



červen 2011 – 6 ks



zima 2011 – 9 ks

71

5.2 Terénní šetření na lokalitě č. 2: Pláňavský rybník 5.2.1 Výsledky pozorování za rok 2009 Zastoupení dřevin: Na lokalitě se vyskytuje vrba bílá a vrba křehká, pro vyjádření zastoupení byly sloučeny dohromady. Vrba

(Salix sp.)

50%

Topol černý

(Populus nigra)

30%

Třešeň ptačí

(Cerasus avium)

10%

Olše lepkavá

(Alnus glutinosa)

5%

Bez černý

(Sambucus nigra)

5%

Oproti první lokalitě je činnost bobra na téhle lokalitě výraznější a i jeho počty jsou vyšší. Důvodů je hned několik. Říčka Rusava je širší než Mojena a její břehy jsou vyšší. To umožňuje bobrům výstavbu nor v březích. Dalším důvodem je, že příjezdová komunikace je uzamčena branou a tím je omezen vjezd nejen motorovým vozidlům, ale i cyklistům a chodcům. Břehový porost je výrazně hustší než v oblasti Němčického rybníku. Při sčítání v období 10/2009 – 2/2010 zde bylo zjištěno 22 ks bobrů. Napočítáno bylo 111 ks ohryzů, z toho 57 bylo nedokonalých a 54 dokonalých. Nejvíce preferovanou dřevinou byla vrba (46%), na které převládaly dokonalé ohryzy. Další dřevinou byl topol (39%), na kterém se převážně vyskytovaly ohryzy nedokonalé. Výrazným pobytovým znakem byly skluzavky, kterých bylo napočítáno 38 ks. Byla objevena i hráz o šířce 2 m. Na březích u hráze byly vyšlapány stezky v délce cca 20 m do vrbového porostu. Právě zde se vyskytovalo nejvíce ohryzů z celé lokality. Směrem k pískovně došlo ke změně dřevinné skladby. Hustý vrbový porost vymizel a vyskytovaly se zde jen statné topoly. Téměř všechny nesly známky ohryzů. Dle pařezů lze usuzovat, že zhruba polovina dříve ohryzaných topolů již byla pokácena zaměstnanci Rybářství Hulín. Na lokalitě zůstaly dva pokácené topoly, rozřezané v délkách 5 m. Tyhle topoly měly sloužit jako zdroj potravy bobrů. Během několika pozorování bylo zjištěno, že bobr dřevo z těchto topolů nevyužíval vůbec. Buď již

72

pokácené dříví není pro něj atraktivní, anebo ho odpuzuje olej používaný na mazání lišty motorové pily. Shrnutí pobytových znaků: 

počet bobrů – 22 ks



počet ohryzů – 111 ks



počet skluzavek – 38 ks



hráz – 1 ks

5.2.2 Výsledky pozorování za rok 2010 Zastoupení dřevin stejné jako v roce 2009. Při povodních v červnu 2010 došlo k výraznému zvýšení hladiny říčky Rusava. Došlo k strhnutí bobří hráze. Pří sčítání ohryzů v období 10/2010 – 2/2011 bylo napočítáno 27 ohryzů, z toho 25 nedokonalých a pouze 2 dokonalé na třešni. Pomocí Djakovy metody bylo zjištěno, že se na dané lokalitě nachází 2 ks bobrů. Preference dřevin: topol 48%, vrba 26%, olše 15%, třešeň 11%. Bobři se nacházeli v bezprostředním okolí stržené hráze, v břehovém vrbovém porostu. Převážná většina nedokonalých ohryzů se vyskytovala na topolech, které ještě nebyly odstraněny. Skluzavek bylo napočítáno 20 ks, převážně do Pláňavského rybníku. Z ostatních pobytových znaků se často vyskytovaly stopy. Shrnutí pobytových znaků: 

počet bobrů – 2 ks



počet ohryzů – 27 ks



počet skluzavek – 20 ks

73

5.2.3 Výsledky pozorování za rok 2011 Zastoupení dřevin: Vrba

(Salix sp.)

50%

Topol černý

(Populus nigra)

20%

Třešeň ptačí

(Cerasus avium)

20%

Olše lepkavá

(Alnus glutinosa)

5%

Bez černý

(Sambucus nigra)

5%

Během roku 2011 nebyla zaznamenána zvýšená aktivita bobrů. Nové ohryzy se téměř nevyskytovaly. V září se začala aktivita bobrů projevovat v objevení nových ohryzů a budováním zásob větví v blízkosti hráze z roku 2009. Při sčítání ohryzů v období 10/2011 – 2/2012 bylo napočítáno 57 ks ohryzů, 28 nedokonalých a 29 dokonalých. Převážně na třešních a vrbách malých průměrů. Dle Djakovy metody bylo zjištěno, že danou lokalitu obývá 4 ks bobrů. Preference dřevin: třešeň 54%, vrba 23%, topol 11%, jasan 12%. Největší aktivita bobrů byla zaznamenána v blízkosti staré hráze, od které vedly stezky až 50 m od říčky Rusavy do hustého vrbového porostu. V tomto vrbovém porostu byla objevena spousta pobytových znaků, v podobě velkého množství zásob dříví. V tomto porostu byla tůň o velikosti cca 10 x 10 m a její zvýšené břehy naznačovaly, že bobři mají nory právě tady a opustili břehy říčky Mojeny. Při posledním terénním šetření v březnu 2012 byly objeveny 2 nové hráze. Jedna v místě původní hráze z roku 2009 a druhá menší vzdálená asi 100 m od ní směrem k pískovně. Byla objevena spousta skluzavek, ovšem některé byly zarostlé travou, takže již nebyly využívány. Z 56 skluzavek, 25 vedlo do Pláňavského rybníka a zbývajících 31 ks do říčky Rusavy. Shrnutí pobytových znaků: 

počet bobrů – 4 ks



počet ohryzů – 57 ks



počet skluzavek – 56 ks



hráz – 2 ks 74

5.2.4 Vývoj populace Na pozorované lokalitě došlo k výraznému snížení populace bobra. Určitě největší vliv na to mají povodně z roku 2010. Bylo ovšem velkým překvapením, že oproti lokalitě Němčického rybníka, zde nedošlo k návratu bobrů v průběhu roku 2011. Důvodem může být úprava povrchu hráze, která probíhala v roce 2011. Pohyb a hluk těžké mechanizace jim neumožnil návrat zpět na danou lokalitu. Při posledním sledování v březnu 2012 bylo objeveno spoustu nových ohryzů, z kterých se dá usuzovat, že populace bobrů na dané lokalitě má šanci přežít. K počtu bobrů z roku 2009 se už ovšem nepřiblíží. Známky ohryzů se vyskytují již ve specifikované oblasti a ne na celé trase jako v roce 2009. Tahle lokalita výskytu bobra je natolik malá, že více jak jedna rodina by se sem ani nevešla. Vývoj populace bobrů na lokalitě Pláňavský rybník: 

zima 2009 – 22 ks



zima 2010 – 2 ks



zima 2011 – 4 ks

75

5.3 Terénní šetření na lokalitě č. 3: Revír 7 - Zámeček

5.3.1 Výsledky pozorování za rok 2009 Zastoupení dřevin: Vrba bílá

(Salix alba)

25%

Třešeň ptačí

(Cerasus avium)

15%

Jasan ztepilý

(Fraxinus excelsior)

10%

Habr obecný

(Carpinus betulas)

10%

Javor klen

(Acer pseudoplatanus)

10%

Olše lepkavá

(Alnus glutinosa)

5%

Bez černý

(Sambucus nigra)

5%

Svída krvavá

(Swida sanguinea)

5%

Kalina obecná

(Viburnum opulus)

5%

Brslen evropský (Euonymus europaeus)

5%

Dub letní

(Quercus robur)

4%

Jabloň lesní

(Malus sylvestris)

1%

Výskyt bobra na této lokalitě je vzdálen do vzdálenosti 20 m od vody. Až na jeden případ dubu, se bobr do blízkého lužního lesa vůbec nevydával. V těsné blízkosti vody se nacházejí vrby a směrem k lesní komunikaci se nacházejí třešně. Na třešních převažovala zrcátka, na vrbách dokonalé ohryzy. Stromy v nejbližším okolí lesní komunikace nebyly poškozeny vůbec. Při sčítání bylo zjištěno 121 ks ohryzů, 31 nedokonalých a 90 dokonalých. Djakovou metodou bylo zjištěno, že tuhle lokalitu obývá cca 14 ks bobrů. Preference dřevin: vrba 27%, třešeň 18%, habr 17% a jasan 16%. V blízkosti komunikace se nacházely odrostlé nálety z lužního lesa. Zejména se zde objevoval jasan, habr a javor klen. Kmínky těchto dřevin dosahovaly průměr do 10 cm a většina z nich nesla známky ohryzů. Na lokalitě byly i tři jabloně, všechny byly bobrem pokácené a to i přes průměry 54, 48 a 42 cm. Od jabloní vedla spousta stezek směrem k vodě. Opravdu výrazným znakem byly skluzavky, které byly velmi hluboké. Největší skluzavka byla 40 cm široká a 50 cm vysoká. Počet skluzavek bylo 24 ks.

76

Zajímavým objevem byl bobří polohrad o rozměrech 2 x 3,5 m. V břehu se nacházel ventilační otvor a v blízkosti byla spousta větviček, stop a trusu. Shrnutí pobytových znaků: 

počet bobrů – 14 ks



počet ohryzů – 121 ks



počet skluzavek – 24 ks



polohrad – 1 ks

5.3.2 Výsledky pozorování za rok 2010 Zastoupení dřevin se nezměnilo. Stejně jako na lokalitě Záhlinických rybníků i zde byla činnost bobrů poznamenána červnovými povodněmi. Oproti říčce Mojena a Rusava je ovšem řeka Morava o hodně širší a několika místech došlo k jejímu vylití do lužního lesa. Bobři zcela z lokality vymizeli a při sčítání v zimě bylo napočítáno 32 ks ohryzů, z toho 10 nedokonalých a 22 dokonalých. Počtům ohryzů odpovídají asi 2 ks bobrů. Preference dřevin: vrba 44%, třešeň 31%, jasan 13%. Hrad byl zcela zničen a skluzavek bylo 5 ks. Shrnutí pobytových znaků: 

počet bobrů – 2 ks



počet ohryzů – 32 ks



počet skluzavek – 5 ks

5.3.3 Výsledky pozorování za rok 2011 Zastoupení dřevin neměnné. Již v průběhu roku 2011 lze podle pobytových znaků uvažovat o návratu bobrů na danou lokalitu. Začaly se objevovat ohryzy a skluzavky. V období 10/2011 – 2/2012 bylo napočítáno, že danou lokalitu znovu osídlilo cca 11 ks 77

bobrů. Což je skoro stejné množství jako před povodněmi, při prvním sčítání v zimě 2009. Z celkového počtu 93 ks ohryzů, bylo 23 nedokonalých a 70 dokonalých. Nejvíce dokonalých ohryzů bylo na vrbě (24 ks) a na jasanu (13 ks). Převážná většina nedokonalých ohryzů byla v rozmezí průměru kmínku 6,1 – 12,0 cm. Preference dřevin: vrba 40%, třešeň 19%, jasan 14%, habr 7%. Znaky činnosti bobra v lužním lese nebyly zaznamenány. Skluzavek bylo napočítáno 15 ks. Mezi další pobytové znaky patřily vyšlapané chodníčky od skluzavek k okusovým dřevinám, na břehu se vyskytovaly stopy a trus. Jelikož je řeka Morava v některých místech i 40 m široká, hráz si zde bobři nestaví. V místech původního bobřího polohradu se nový neobjevil, stejně jako nikde na celé pozorované lokalitě. Shrnutí pobytových znaků: 

počet bobrů – 11 ks



počet ohryzů – 93 ks



počet skluzavek – 15 ks

5.3.4 Vývoj populace Stejně jako na lokalitě Záhlinických rybníku i zde došlo v roce 2010 v důsledku povodní k výraznému snížení populace bobrů. V průběhu roku 2011 se začaly objevovat pobytové znaky a při sčítání v zimě 2011 bylo bobrů skoro stejné množství jako v zimě 2009. Zdejší břehové porosty jsou natolik husté a člověku nepropustné, že poskytují bobrovi výborné útočiště a podmínky pro život. I přesto, že na této lokalitě nemůže bobr ovlivňovat kolísání vodní hladiny, jsou jeho vyhlídky do budoucna příznivé. Dle vývoje v průběhu let lze usuzovat, že množství bobrů na dané lokalitě zůstane v konstantním množství. Vývoj populace bobrů na lokalitě Revír 7 – Zámeček: 

zima 2009 – 14 ks



zima 2010 – 2 ks



zima 2011 –11 ks 78

5.4 Zhodnocení škod a možná opatření 5.4.1 Němčický a Pláňavský rybník Ve zkoumaném období nedošlo k žádným výrazným škodám na zkoumaných lokalitách. Potenciálním nebezpečím byly skluzavky, které mohly způsobit erozi břehů. V dřívějších dobách nory zasahovaly až pod komunikaci a v jednom případě došlo k propadnutí vozovky pod těžkým nákladním vozidlem. Také dle slov Ing. Pálky bobr provrtal hráz a způsobil rozsáhlé škody tím, že vypustil část rybníku. Na lokalitě Němčický rybník nebyla ani jedna hráz, takže nedošlo k žádné regulaci vodní hladiny. Na lokalitě Pláňavský rybník se v roce 2009 a 2011 objevily hráze a došlo k regulaci vodní hladiny na řícce Rusava. Jelikož hráze nebyly velké, pravděpodobně sloužily pouze k zatopení vchodů do nor. Jediné škody, které se na obou lokalitách vyskytovaly, bylo poškození břehových porostů. Břehové porosty slouží ke zpevňování hrází a jejich kořenový systém zabraňuje erozi břehů. Rybářství Hulín škody na porostech neuplatňuje, ale pouze vyčísluje. V roce 2009 byly škody vyčísleny částkou 23 900 Kč. Tato částka zahrnovala skácení ohryzaných stromů, jejich odvezení z lokality a zpracování. V částce je zahrnuta i oprava narušených břehů. V roce 2010 v důsledku povodní k žádným výrazným škodám nedocházelo, takže se ani nevyčíslovaly. V roce 2011, docházelo k postupnému vracení bobrů na lokality. Opět se začaly objevovat škody na břehových porostech. Došlo k odstranění zbytku poškozených vzrostlých topolů a škoda byla vyčíslena na 11 500 Kč. Pokácené dřeviny nebyly nahrazeny umělou obnovou, která by bez ochrany nových sazenic neměla smysl. Břehové porosty se nechávají pouze přirozené obnově. Ta ovšem nestačí potravní nabídce bobrů a tak lze usuzovat, že v několika letech bude nucen dané lokality opustit. V roce 2001 byl prováděn pokus, jehož účelem byla snaha o snížení počtu bobrů na těchto lokalitách. Kladly se pachové stopy přirozených nepřátel bobrů (vlk, rys). Bobři na tyhle pachová zradidla reagovali a počet bobrů na několik let poklesl. V současné době je ochrana zaměřena pouze na odstraňování poškozených stromů a zabránění vzniku škod nekontrolovatelným pádem stromu. Na několika místech byla objevena pachová zradidla v podobě sáčků s lidskými vlasy. Dle vyjádření Rybářství Hulín je tohle opatření neúčinné. V roce 2009, kdy počty bobrů byly vyšší a břehový porost byl ještě hustě porostlý vegetací, se dalo uvažovat s repelentními přípravky na bázi výkalů 79

predátorů. Vhodná by byla také mechanická ochrana stromů nebo podzimní a zimní přikrmování. Ovšem ze zjištěných a naměřených údajů jasně vyplývá, že k žádné účinné ochraně se nepřistoupilo. Zdá se, že nyní je jakákoliv obrana již zbytečná, neboť dle vývoje populace na těchto lokalitách jasně vyplývá, že v průběhu několika let dojde k přesunům bobrů na jiné, z potravního hlediska příznivější lokality.

5.4.2 Revír 7 - Zámeček Při délce zkoumané trasy není bobří populace v takovém množství, aby působila škody. Řeka Morava je navíc pro bobra již velká na to, aby dokázal účinné ovlivňovat kolísání vodní hladiny. Na této lokalitě se bobr soustředí pouze na břehové porosty a do blízkého lužního lesa se jako za zdrojem potravy nevydává. Pan Václavíček, revírník lesu Zámeček, vidí přítomnost bobra jako příznivou. Svojí činností přirozeně reguluje množství břehových porostů. Škody se proto v okolí Moravy nevyčíslují vůbec. Dle vyjádření Ing. Mařáka z Povodí Moravy, výskyt bobra na Moravě vůbec neevidují. I když ke škodám dochází, evidenci škod nevede Povodí Moravy ani Krajský úřad Zlínského kraje. Skluzavky teoreticky mohou způsobit erozi břehů, ale při jejich počtu, velikosti a množství na dané trase k žádné erozi nedochází. I když daná lokalita není vhodná pro výskyt bobra, dle zjištěných údajů lze usuzovat, že současná populace na dané lokalitě zůstane. Řeka Morava v současnosti a budoucnosti může bobrovi sloužit jako migrační kanál na jiné lokality.

80

6 ZÁVĚR Ve své diplomové práci jsem se zabýval vývojem populace bobra evropského (Castor fiber) na Záhlinických rybnících a na lokalitě Zámeček. Terénní šetření jsem prováděl od října 2010 až do února 2012. Spolu s naměřenými údaji z roku 2009, které byly cílem mé bakalářské práce, jsem zjišťoval časoprostorovou aktivitu na daných lokalitách a růst či pokles populace bobrů. Z výsledků práce jsem zjistil, že při povodních v červnu 2010 došlo k vymizení populace bobrů na všech třech lokalitách. V průběhu roku 2011 se začali na původní lokality vracet. Na lokalitě Němčický rybník a na lokalitě Zámeček se počty vrátily skoro k původním z roku 2009. Na lokalitě Pláňavský rybník již k obnovení bobří populace nedošlo a z původních cca 22 bobrů v zimě 2009 se v zimě 2011 na lokalitě vyskytovaly cca 4 kusy. Hlavním důvodem je změna potravního spektra, neboť všechny vzrostlé topoly, které v zimě 2009 bobři poškodili, byly zaměstnanci Rybářství Hulín postupně skáceny a tím došlo k úbytku potravní nabídky. Kromě lokality Zámeček, kde v podstatě je stav víceméně stejný, na obou lokalitách Záhlinických rybníků došlo zcela ke změně preferovaných dřevin. V roce 2009 kromě pár škod na hrázích v důsledku stavby nor, nebyly škody působené bobrem na lokalitách Záhlinických rybníků nikterak závažné. V roce 2010 v důsledku povodní byly škody zcela nulové a v zimě roku 2011 také k žádným rozsáhlým škodám nedocházelo. Současná prognóza vývoje spíše ukazuje na to, že během několika let, dojde zcela k vymizení bobra na těchto lokalitách a k přesunům na jiné lokality, které jim nabídnou vhodnější potravní nabídku. Na lokalitě Zámeček v období zima 2009 až zima 2011 nedocházelo k žádným škodám, neboť bobří populace zůstávala pouze v blízkosti řeky Moravy a k potravě využívala pouze rychlerostoucí břehové porosty. Do blízkého lužního lesa se bobři nevydávali za zdrojem potravy. Z ostatních pobytových znaků jsou to zejména skluzavky, a jelikož jsou břehy dostatečné vysoké, je zde i častý výskyt nor. Hráz jsem objevil pouze jednu, na lokalitě Pláňavský rybník. Podle zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad za škody způsobené vybranými zvláště chráněnými živočichy, v platném znění, je bobr evropský dle § 3 zařazen mezi vybrané živočichy, za které stát poskytuje náhrady škod. Ne vždy dokáže správní řízení reagovat dostatečně rychle na nutnost okamžitého zásahu a vyskytují se i případy, kdy škody způsobené bobrem nelze dle současné legislativy hradit. Proto považuji rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje o vydání opatření obecné 81

povahy za významný krok v úpravě legislativy. Dle tohoto opatření, pro blíže nespecifikovaný okruh osob, je za daných podmínek povolena výjimka ze zásahu do přirozeného vývoje bobra evropského (Castor fiber). V současné době probíhá i monitoring ve Zlínském kraji, pod vedením RNDr. Vlastimila Kostkana, Ph.D.. Výsledky výzkumu mají sloužit jako podklad pro návrh opatření obecné povahy pro Zlínský kraj. Jediný negativum vidím v případném zneužití této výjimky ze zákona. Tím, že za daných podmínek bude možné provádět odstřel bobra, může dojít k jeho opětovnému vymizení z naší krajiny. Proto kromě vymezení podmínek jeho odstřelu je nutné zajistit i přísnou a pevně specifikovanou kontrolu. Budu rád, pokud tato práce poskytne další pohled na danou problematiku tohoto výjimečného druhu.

82

7 SUMMARY In my dessertation essay, I have employed myselfe with the population development of Castor fiber living in Záhlinice ponds and on Small castle (Zámeček) locality. I had been doing the field examination from October 2010 to February 2012 and investigating a spatiotemporal activity as well as a grow or a decrease of castor´s population in selected localities. For this examination, I had used data from my bachelor essay written in 2009, which I had received from my field´s examination of this area in the same year. The result of the examination had been about to find, that there had been a loss of castor´s population in all three areas cause by floods in June 2010. Then in 2011, the population had started to return into the area again. The amount of the castor´s population in Small castle (Zámeček) area as well as in Němčické ponds locality have almost gotten the same number as it used to be in 2009. There had not been any regeneration in Plávňavký pond, where only about 4 castor were counted in winter 2011 from original about 22 in winter 2009. The main reason of the decrease is a changeover of its feeding spectrum, which had been caused by a loss of all well-build poplars trees, which were damaged by castors in winter 2009 and subsequently cut down by employees of Fishing Hulín. This had caused a decrease of feeding supplies. Except of Small castle (Zámeček) locality, where the aspect had been more or less the same, there had been a change of preferred woody species on both localities of Záhlinice ponds. In 2009, damages caused by castors in localities of Záhlinice ponds had not been relevant, exept of couple damages on fill slopes cause by their burrow building. There had not been any damage caused in 2010 because of floods as well as in winter 2011 when any damage had been found either. Nowaday forecast of the castor´s population development illustrates its possible disappearance from these localities as well as their possible drifting into another localities, which are be able to provide better feeding supplies. There had not been any damage caused by castors from winter 2009 to winter 2011 in the area of Small castle (Zámeček), because of the whole castor population had stayed only in a close district with Moravia river and had feeded only with quick-drying green growing on the riverside. Castors had not gone to a close flood plain-forest for 83

feeding sources. Another staying signs are mainly flashes and frequent burrow appearance because of high river banks. I have found only one barrage on Pláňavský pond. According to legislation number of 115/2000 of digest, which says about damage´s compensations caused by chosen and specialy protected animals, in valid reading, the castor fiber is registred among the selected animals by § 3 and for these the state provides damage´s compensations. But the legal action could not always react fast enough on the necessity of an immediate check and therefore, there are cases occurring, when damages caused by castors are not able to be covered according to a nowaday legislation. For this reason, I find a solution of Regional authority of South Moravia about an arrangement of general costitution outlay as an imposrtant step in the legislation adjustment. There is a not closely specified group of people, which claims, that it is allowed to make an exception what about the natural development of Castor fiber according to the arrangement. There is a monitoring running in Zlín´s area, managed by RNDr. Vlastimil Kostkana, Ph.D.. Results of the examination are supposed to be a base for whole general action concept of the cosidered character in Zlín´s area. The only negative part is about a possible abuse of the legislative exception. In case, that shooting of castor will be allowed according to the already mentioned condition, its another extinction from our countryside could happen again. Therefore, instead of the determination of the term condition about its shooting, it is necessary to assure firm and strictly specified controls. I will be glad if this work will provide another view on existing problems about this exceptional kind.

84

8 PŘEHLED POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH PRAMENŮ 8.1 Použitá literatura AKIMUŠKIN, I., 1989: Podivuhodná zvířata. Lidové nakladatelství, Praha, 224 s. ANDĚRA, M., HORÁČEK, I., 1982: Poznáváme naše savce. Mladá fronta, Praha, 256 s. ANDĚRA, M., 1996: Řeky. Slovart, Praha, 168 s. ANDĚRA, M., 1999: Svět zvířat II., Savci 2. Albatros, Praha, 148 s. BENDA, P., ŠUTERA, V., 1996: Bobr evropský (Castor fiber albicus Matschie) na řece Labi. Ochrana přírody 51(3): 73 – 75. DMITRIJEV, J., 1987: Savci známí i neznámí, lovení, chránění. Lidové nakladatelství, Praha, 240 s. HAMŠÍKOVÁ, L., 2003: Prostorová disperze a populační hustota bobra evropského (Castor fiber L. 1758) v prostoru soutoku Moravy a Dyje. Bakalářská práce, Přírodovědecká fakulta UP Olomouc. HANÁK, V. et al., HERÁŇ, I. et al., 1975: Přehled soustavy a české názvy savců. Lynx, n. s., supplement, 4: 144 s. HEIDECKE, D., 1989: Okologische bewertung von Biberhabitaten. Saugetierkd. Inf., Jena (3), 13: 13 – 28. HRUŠKA, B., 1998: Lesnická geologie. MZLU, Brno, 98 s.

85

HUBÁČKOVÁ,

A.,

2011:

Návrh

opatření

obecné

povahy.

Krajský

úřad

Jihomoravského kraje, Brno, 8 s. JANČÍKOVÁ, D., 2007: Výskyt a šíření bobra evropského (Castor fiber) v nejbližším okolí Brna a jeho možné vlivy. Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, 67 s. KOKEŠ, O., 1968: Bobr evropský v československých krajích v minulosti. Živa 56: 115 – 117. KOSTKAN, V., 2000: Ekologická nika bobra evropského (Castor fiber L. 1758) v Chráněné krajinné oblasti Litovelské pomoraví. Doktorská disertační práce, Přírodovědecká fakulta UP Olomouc, 93 s. LANG, A., 2007: Poznáváme stopy zvířat. Víkend, 127 s. LAVROV, L. S., 1981: Bobry Palearktiki. Voroněž, 269 s. LEHKÁ, K., 2006: Výskyt a škody působené bobrem evropským (Castor fiber) v břeclavském a hodonínském regionu. Bakalářská práce, Mendelova univerzita v Brně, 56 s. LEHKÝ, J., PRAŽÁK, O., 1998: Návrat bobrů. Veronica 12(3): 4 – 6. MACKOVČIN, P., 2002: Chráněná území ČR II – Zlínsko. Vydala AOPK ČR Praha, 375 s. MIKULA, A., 1965: Zajímavosti o zvířatech. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 355 s. NETÍK, J., 2005: Návrat bobra na Břeclavsko. Praha, Svět Myslivosti 3: 11 – 15. QUITT, E., 1971: Klimatické oblasti Československa. Studia geographica č. 16, Brno. 86

REICHHOLF, J. in GRZIMEK, B. a kol., 1990: Grzimek´s encyclopedia of mammals, vol. 3, McGraw-Hill, 237 s. REICHHOLF, J., 1996: Savci. Ikar, 287 s. ŠAFÁŘ, J., 2002: Novodobé rozšíření bobra evropského (Castor fiber L., 1758) v České republice. Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha. Příroda 13: 161–169. ŠÁLEK, P., TUPÝ, V., 2002: Výskyt bobra evropského (Castor fiber) na okrese Kroměříž v letech 1992 – 2001. ZO ČSOP VIA Hulín, 15 s. VÁVRA, T., 1997: Bobr evropský (Castor fiber) na území CHKO Litovelské pomoraví. Diplomová práce, Přírodovědecká fakulta UP Olomouc, 62 s. VOREL, A., KOSTKAN, V., MARHOUL, P., JOHN, F., NOVÁK, P., ŠAFÁŘ, J. 2006: Program péče o populaci bobra evropského. Ochrana přírody 61(7):202–207. ZAJÍČEK, R., VLAŠÍN, M., 1992: Návrat bobrů. EkoCentrum Brno, 23 s. Vyhláška č. 395/1992 Sb., prováděcí vyhláška zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Zákon č. 114/1992 Sb., zákon o ochraně přírody a krajiny. Zákon č. 115/2000 Sb., zákon o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Směrnice rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

87

8.2 Internetové zdroje OTÝPKOVÁ, Z., 1997: Seznam druhů PP Stonač za rok 1997. [cit. 11. 4. 2012], dostupné na: PAVELKA, R., PAVELKOVÁ, L., 2012: Geomorfologické členění ČR. [cit. 11. 4. 2012], dostupné na: ŠTĚPÁN, J., 1967: Nová ornitologická rezervace na Kroměřížsku – 1967. [cit. 11. 4. 2012], dostupné na:
8.3 Zdroje použitých obrázků Obr. 1:

http://www.muzeumvalassko.cz/vystavy/archiv/bobr-evropsky-v-cr/

Obr. 2:

http://web06.westcom.cz/zvirata-v-zoo/chovanazvirata/&wWGoVVF9YX1RdeFYSbA=487

Obr. 3 – 9: http://fle.czu.cz/~vorel/_o%20bobrech/Bobri_kusy/kusy.htm Obr. 10:

ANDĚRA, M., 1996: Řeky. Slovart, Praha, 168 s.

Obr. 15 – 17:http://www.zoobrno.cz/cs/ochrana-prirody/ochrana-fauny-v-cr/bobrevropsky/ Obr. 18, 20: VOREL, A., KOSTKAN, V., MARHOUL, P., JOHN, F., NOVÁK, P., ŠAFÁŘ, J. 2006: Program péče o populaci bobra evropského. Ochrana přírody 61(7):202–207. Obr. 19:

ŠAFÁŘ, J., 2002: Novodobé rozšíření bobra evropského (Castor fiber L., 1758) v České republice. Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha. Příroda 13: 161–169.

Obr. 52:

http://www.mapy.cz/#mm=TTtTcP@x=140106496@y=133191168@z=12

Obr. 53 - 55: http://mapy.cz/#x=17.480912&y=49.291081&z=12&l=15&c=h

88

9 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1

Castor fiber

Obr. 2

Castor canadensis

Obr. 3

Srst

Obr. 4

Detail bobřího ocasu

Obr. 5

Přední končetina

Obr. 6

Zadní končetina

Obr. 7

Zdvojený dráp

Obr. 8

Ucho

Obr. 9

Dentes incisivi

Obr. 10

Původní a současné rozšíření bobra evropského a bobra kanadského

Obr. 11

Detail třísky

Obr. 12

Dokonalý ohryz na lokalitě č. 2

Obr. 13

Nedokonalý ohryz na lokalitě č. 2

Obr. 14

Zrcátka

Obr. 15

Nora

Obr. 16

Polohrad

Obr. 17

Hrad

Obr. 18

Schéma sekundárních vlivů vzniklých třemi hlavními primárními jevy bobra v krajině (Vorel a kol. 2005)

Obr. 19

Rozšíření Castor fiber v ČR v roce 1982 (Šafář 2002)

Obr. 20

Rozšíření Castor fiber v ČR v roce 2005 (Vorel a kol. 2006)

Obr. 21

Zastoupení dřevin v %

Obr. 22

Poměr dokonalých a nedokonalých ohryzů

Obr. 23

Podíl ohryzů podle dřevin v %

Obr. 24

Zastoupení dřevin v %

Obr. 25

Poměr dokonalých a nedokonalých ohryzů

Obr. 26

Podíl ohryzů podle dřevin v %

Obr. 27

Zastoupení dřevin v %

Obr. 28

Poměr dokonalých a nedokonalých ohryzů

Obr. 29

Podíl ohryzů podle dřevin v %

Obr. 30

Vývoj populace 89

Obr. 31

Zastoupení dřevin v %

Obr. 32

Poměr dokonalých a nedokonalých ohryzů

Obr. 33

Podíl ohryzů podle dřevin v %

Obr. 34

Zastoupení dřevin v %

Obr. 35

Poměr dokonalých a nedokonalých ohryzů

Obr. 36

Podíl ohryzů podle dřevin v %

Obr. 37

Zastoupení dřevin v %

Obr. 38

Poměr dokonalých a nedokonalých ohryzů

Obr. 39

Podíl ohryzů podle dřevin v %

Obr. 40

Vývoj populace

Obr. 41

Zastoupení dřevin v %

Obr. 42

Poměr dokonalých a nedokonalých ohryzů

Obr. 43

Podíl ohryzů podle dřevin v %

Obr. 44

Zastoupení dřevin v %

Obr. 45

Poměr dokonalých a nedokonalých ohryzů

Obr. 46

Podíl ohryzů podle dřevin v %

Obr. 47

Zastoupení dřevin v %

Obr. 48

Poměr dokonalých a nedokonalých ohryzů

Obr. 49

Podíl ohryzů podle dřevin v %

Obr. 50

Vývoj populace

Obr. 51

Vývoj populace v letech 2009 – 2011 v PP Záhlinické rybníky

Obr. 52

Přírodní park Záhlinické rybníky s vyznačenými lokalitami výskytu bobra

Obr. 53

Lokalita č. 1: Němčický rybník

Obr. 54

Lokalita č. 2: Pláňavský rybník

Obr. 55

Lokalita č. 3: Revír 7 – Zámeček

Obr. 56

Lokalita č. 1: Němčický rybník

Obr. 57

Nedokonalý ohryz na lokalitě č. 2: Pláňavský rybník

Obr. 58

Nedokonalý ohryz

Obr. 59

Nedokonalý ohryz na topolu o průměru 115 cm

Obr. 60

Ohryzy na lokalitě č. 1: Němčický rybník

Obr. 61

Detail ohryzu

Obr. 62

Detail třísek

Obr. 63

Zrcátka 90

Obr. 64

Bobří hráz

Obr. 65

Zásobárna potravy

Obr. 66

Skluzavka

Obr. 67

Lokalita č. 3: Revír 7 - Zámeček

Obr. 68

Pozůstatky hráze

91

10 SEZNAM TABULEK Tab. 1

Determinační morfologické znaky jednotlivých druhů

Tab. 2

Významné druhy bylin a dřevin dle Reichholfa (1996)

Tab. 3

Rozdělení migrantů dle věku (Vorel a kol., 2005)

Tab. 4

Rozměry stop předních a zadních končetin dle Lang (2007), srovnání s vydrou a ondatrou

Tab. 5

Rozměry stopní dráhy normálního pohybu a šířka rozkroku dle Anděry (1982), srovnání s ondatrou a nutrií

Tab. 6

Příčiny úhynu bobrů na středním Labi

Tab. 7

Rozdělení rizikových faktorů se stupněm ohrožení. Stupeň ohrožení vyjadřuje míru potenciálního rizika daného faktoru pro populaci bobra evropského v ČR. 1 – silný negativní vliv, 4 – slabý negativní vliv (Vorel a kol. 2005)

Tab. 8

Charakteristika oblasti dle Quittovy klasifikace

Tab. 9

Počet bobrů zima 2009

Tab. 10

Rozdělení ohryzů

Tab. 11

Počet bobrů zima 2010

Tab. 12

Rozdělení ohryzů

Tab. 13

Počet bobrů zima 2011

Tab. 14

Rozdělení ohryzů

Tab. 15

Počet bobrů zima 2009

Tab. 16

Rozdělení ohryzů

Tab. 17

Počet bobrů zima 2010

Tab. 18

Rozdělení ohryzů

Tab. 19

Počet bobrů zima 2011

Tab. 20

Rozdělení ohryzů

Tab. 21

Počet bobrů zima 2009

Tab. 22

Rozdělení ohryzů

Tab. 23

Počet bobrů zima 2010

Tab. 24

Rozdělení ohryzů

Tab. 25

Počet bobrů zima 2011

Tab. 26

Rozdělení ohryzů 92

11 PŘÍLOHY 11.1 Seznam příloh Příloha 1 – Naměřené výsledky na lokalitě č. 1 – Němčický rybník a) Výsledky v období 10/2009 – 2/2010 b) Výsledky v období 10/2010 – 2/2011 c) Výsledky v období 10/2011 – 2/2012 d) Vývoj bobří populace v letech 2009 - 2011 Příloha 2 – Naměřené výsledky na lokalitě č. 2 – Pláňavský rybník a) Výsledky v období 10/2009 – 2/2010 b) Výsledky v období 10/2010 – 2/2011 c) Výsledky v období 10/2011 – 2/2012 d) Vývoj bobří populace v letech 2009 - 2011 Příloha 3 - Naměřené výsledky na lokalitě č. 3 – Revír 7 - Zámeček a) Výsledky v období 10/2009 – 2/2010 b) Výsledky v období 10/2010 – 2/2011 c) Výsledky v období 10/2011 – 2/2012 d) Vývoj bobří populace v letech 2009 - 2011 Příloha 4 – Vývoj bobří populace v PP Záhlinické rybníky v letech 2009 – 2011 Příloha 5 – Mapové podklady Příloha 6 – Fotodokumentace

93