MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav ochrany a tvorby krajiny
Studie rekreačního potenciálu Krkonošského národního parku BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Brno 2011
Martin Khol
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Studie rekreačního potenciálu Krkonošského národního parku zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity v Brně o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne 1.5.2011 ......................................
Chtěl bych poděkovat především vedoucí bakalářské práce Ing. Alici Kozumplíkové za vedení, odborné rady a připomínky, které mi během zpracování bakalářské práce poskytla. Dále bych chtěl poděkovat pracovníkům Správy KRNAP, zejména Bc. Luďku Kholovi a Mgr. Miroslavu Válkovi za poskytnuté rady a materiály, použité v bakalářské práci.
ABSTRAKT
Jméno: Martin Khol Název: Studie rekreačního potenciálu Krkonošského národního parku
Bakalářská práce se zabývá hodnocením rekreačního potenciálu Krkonošského národního parku, který se rozprostírá v severovýchodní části Čech při hranici s Polskem na území bývalých okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. V první části bakalářské práce jsou definovány pojmy související s rekreací. V další části jsou popsány přírodní a socioekonomické poměry zájmového území. Území je hodnoceno podle metodiky RNDr. J. Bíny z roku 2002. Součástí práce jsou mapové výstupy zpracované v programu ArcGIS.
Klíčová slova: rekreace, rekreační potenciál, cestovní ruch, Krkonošský národní park
ABSTRACT
Name: Marin Khol Title: Study of the recreational potential of national park
This thesis deals with assessing the recreational potential of the national park, which lies in the northeastern part of Bohemia on the border with Poland in the territory of former district Trutnov, Semily and Jablonec nad Nisou. The first section defines the terms associated with recreation. The next section describes the natural and socioeconomic conditions of the area. The area is evaluated according to the methodology RNDr. J. Bína 2002. The works are maps produced outputs in ArcGIS program.
Keywords: recreation, recreational potential, tourism, Krkonose National Park
Obsah 1
Úvod ..............................................................................................................................1
2
Cíl práce........................................................................................................................2
3
Přehled řešené problematiky ......................................................................................3 3.1 Základní pojmy ...........................................................................................................3 3.2 Typizace rekreace .......................................................................................................4 3.3 Společenský význam rekreace ....................................................................................4 3.4 Cestovní ruch ve vztahu k rekreaci.............................................................................5 3.5 Limity rekreace, turismu a cestovního ruchu v krajině ..............................................5
4
Popis zájmového území ...............................................................................................7 4.1 Vymezení zájmového území.......................................................................................7 4.2 Základní údaje.............................................................................................................7 4.3 Historie Krkonošského národního parku ....................................................................7
5
Přírodní poměry...........................................................................................................9 5.1 Reliéf...........................................................................................................................9 5.2 Geologický vývoj........................................................................................................9 5.3 Geomorfologický vývoj ............................................................................................10 5.4 Klimatické poměry ...................................................................................................12 5.4.1
Větrné poměry ...............................................................................................13
5.4.2
Mlhy...............................................................................................................14
5.5 Hydrologické poměry ...............................................................................................14 5.6 Vegetační poměry .....................................................................................................15
6
5.6.1
Flóra ...............................................................................................................15
5.6.2
Fauna..............................................................................................................16
Socioekonomické poměry..........................................................................................17 6.1 Kulturně historické předpoklady ..............................................................................17 6.2 Přírodní předpoklady ................................................................................................18 6.3 Realizační předpoklady.............................................................................................20 6.3.1
Komunikační (dopravní) předpoklady...........................................................20
6.3.1.1
Automobilová doprava ...........................................................................20
6.3.1.2
Hromadná doprava osob.........................................................................21
6.3.1.3
Železniční doprava .................................................................................22
6.3.1.4
Letecká doprava......................................................................................22
6.3.2 7
Materiálně-technické předpoklady (infrastruktura) .......................................22
Metodika .....................................................................................................................25 7.1 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle J. Bíny.................................................25 7.1.1
Základní metodická konstrukce .....................................................................25
7.1.2
Subsystémy cestovního ruchu........................................................................25
7.1.3
Kladné stupně lokalizačních podmínek složek cestovního ruchu .................26
7.1.4
Výsledné hodnocení celkového potenciálu cestovního ruchu .......................27
7.2 Vlastní postup řešení.................................................................................................27 7.2.1 8
Hodnocení rekreačního potenciálu ................................................................27
Výsledky......................................................................................................................28 8.1 Poslání Správy Krkonošského národního parku .......................................................28 8.2 Cíle Krkonošského národního parku ........................................................................30 8.3 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu...................................................................31 8.4 SWOT analýza..........................................................................................................35 8.4.1
Silné stránky ..................................................................................................35
8.4.2
Slabé stránky..................................................................................................35
8.4.3
Příležitosti ......................................................................................................36
8.4.4
Hrozby ...........................................................................................................36
8.5 Celkové zhodnocení rekreačního potenciálu ............................................................37 8.6 Možnosti prezentace výsledků..................................................................................38 9
Diskuze........................................................................................................................39
10
Závěr ...........................................................................................................................40
11
Použitá literatura .......................................................................................................42
1 Úvod Krkonoše sehrály velkou roli jako přírodní fenomén, který dovedl člověka ke specifickým způsobům chování vůči přírodě i způsobům provozování horské turistiky, který formoval lidské postoje vůči nim, inspiroval folklor, náboženskou víru, mýty a pověry. Byly rovněž předmětem rozmanité umělecké inspirace, staly se oblíbeným tématem literatury, malířství a později fotografie, filmu i hudby. Výrazně se zapsaly do dějin tří národních kultur: německé, české a polské. To nemá obdoby v historii pojímání jiných evropských hor. (Krkonoše – příroda, historie, život. 2007)
1
2 Cíl práce Tato práce vychází z podrobného popisu a rozboru zájmového území Krkonoš. Cílem bakalářské práce je shromáždit veškerá data o přírodních, kulturních a sociálních podmínkách tohoto území. Hlavním úkolem je vyzdvižení těch aspektů, které souvisí s rekreací a s cestovním ruchem. Výstupem těchto získaných poznatků bude vypracování zhodnocení potenciálu cestovního ruchu dle zvolené metodiky. Bakalářská práce vznikla na podnět pracovníků správy Krkonošského národního parku.
2
3 Přehled řešené problematiky 3.1 Základní pojmy Rekreace je činnost člověka v krajinném prostředí, kterou realizuje ve svém volném čase, a která slouží k regeneraci fyzických a duševních sil a k uspokojování jeho osobních zájmů. Slovo rekreace pochází z latinského ,,creare“, což znamená tvořit. Předpona ,,re“ značí vratný charakter a z toho plyne, že ,,rekreace“ je nové tvoření nebo lépe: znovustvoření. Krajinná rekreologie studuje rekreační účinky krajinného prostoru. Řeší rekreační potenciál krajiny a rekreační požadavky společnosti na jeho využívání. Hodnotí limity rekreačního využívání krajiny a zabývá se trvale udržitelným rozvojem rekreačního potenciálu. Krajinná rekreologie je vědní disciplína na pomezí mnoha věd a oborů: sociologie, medicíny, geografie, psychologie, ekonomiky, politiky, historie, krajinné ekologie, filosofie, kultury, práva, urbanismu, religionistiky a dalšími. Z tohoto výčtu je zřejmé, že rekreologie může být zkoumána z mnoha různých pohledů podle toho, jaká věda je na ní zainteresovaná. Volný čas je doba, kdy člověk koná činnost podle své vůle takovou intenzitou, aby si odpočinul, bez záměru produktivity pro prospěch společnosti. Je to tedy část mimopracovní doby, osvobozená od času přesčasové práce a dojíždění na místo pracoviště. Z tohoto úhlu pohledu sem patří i čas na realizaci osobních biologických potřeb (strava, hygiena, spánek) a rodinné povinnosti (vaření, úklid, nákup, péče o děti). Základními funkcemi volného času jsou: odpočinek, zotavení, reprodukce pracovní síly, rozptýlení, zábava, kompenzace, únik z monotónnosti práce, rozvoj osobnosti – fyzický, kulturní, sociální. Rekreační dostupnost území je vzdálenost místa rekreace vzhledem k jejímu časovému omezení. Rekreační atraktivita území je souhrn rekreačně vysoce vhodných přírodních, kulturních, historických a sociálních podmínek území. Rekreační kapacita území je únosnost krajiny podle jejího rekreačního zatížení Rekreační potenciál území souhrn ekologických, vegetačních, kulturních a sociálních faktorů určujících maximální schopnosti působení území na rekreační aktivity člověka.
3
Rekreační efekt území je míra vytížení potenciálních rekreačních schopností území. Rekreační únosnost území je schopnost území unést reprezentativní soubor na něm provozovaných rekreačních aktivit. (Schneider, Fialová, Vyskot 2008)
3.2 Typizace rekreace 1. podle časových kategorií a) Krátkodobá rekreace (max. 3 dny, dopravní čas max. 25% rekreačního času) • Každodenní (popracovní 2 – 3 hod.) • Polodenní (víkendová) • Jednodenní (víkendová) • Vícedenní (1 – 3 dny) a) Dlouhodobá rekreace (více jak 3 dny, dovolenkového charakteru, není vázána dopravní vzdáleností a časovou dostupností) 2. podle prostorových kategorií • Příměstská (každodenní až jednodenní) • Ve volné krajině (krátkodobá i dlouhodobá) • Středisková (rekreační oblasti a zařízení) • Pobytová individuální (chatová, chalupářská, apod.) 3. podle druhu činnosti • Procházky a klidový odpočinek • Pohybová rekreace • Rekreační sportování • Myslivost a rybaření • Sběr přírodnin (Schneider, Fialová, Vyskot 2008)
3.3 Společenský význam rekreace Rekreace má pro jedince a tím potažmo i pro společnost nezastupitelnou úlohu. Lze ji doložit četnými sociologickými, psychologickými i ekonomickými studiemi.
Sociologický a psychologický význam rekreace •
Primární – regenerace duševních a fyzických sil jedince jako člena společnosti
•
Sekundární – prostřednictvím cestovního ruchu či realizace rekreačních aktivit 4
o Rozvoj služeb – ekonomické ukazatele (zaměstnanost, etc.) o Regionální rozvoj o Vliv na krajinu, její obyvatelnost a životní prostředí obecně Environmentální význam rekreace •
Modifikace krajinné struktury, kvality a ekologické stability krajiny a jejich
složek •
Rozvoj infrastruktury – dopady na krajinu (kladný i záporný)
Ekonomický význam rekreace •
Primární – zvýšená pracovní efektivita
•
Sekundární rozvoj regionů v důsledku rozvoje ekonomických aktivit
•
Rozvoj ekonomických činností – vývoj a realizace služeb a výrobků či nepřímo
vázaných na cestovní ruch (Schneider, Fialová, Vyskot 2008)
3.4 Cestovní ruch ve vztahu k rekreaci Cestovní ruch je soubor vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, pro které místo pobytu není trvalým bydlištěm ani místem výkonu pracovní činnosti. Cestovní ruch v sobě zahrnuje na rozdíl od rekreace i cesty služebního charakteru, cesty z rodinných důvodů, …Je – li k výkonu rekreace nutno opustit místo trvalého bydliště, dochází k účasti na cestovním ruchu. (http://www.fsps.muni.cz)
3.5 Limity rekreace, turismu a cestovního ruchu v krajině Primární limity – (vnější, vnitřní) ovlivňují rekreační využitelnost a přístupnost krajiny Sekundární limity – (spíše vnější) ovlivňují hodnotu rekreačního potenciálu krajiny (např. objekty narušující krajinný ráz- větrné elektrárny, vysílače mobilních operátorů) Vnější limity – cokoli, co nesouvisí s rekreologií a přitom ovlivňuje rekreační využitelnost a přístupnost území (např. vojenské újezdy, dálnice) Vnitřní limity – (např. historická zástavba, památková zóna) Přírodní limity – jsou založeny na existenci a přítomnosti jakéhokoliv přírodního fenoménu. Omezení pro rekreační využívání může vycházet z existence jevu samotného (např. podmáčená stanoviště či lavinová pole) nebo z jeho významu pro společnost a následné péče. Typickým příkladem jsou zvláště chráněná území. Přírodní limity často vychází z extrémních charakteristik daného jevu.
5
Socio-ekonometrické limity (antropické) – vychází z činností a požadavků člověka a jím vytvořených účelových prvků v krajině. Patří sem jednak zástavba či produktovody, jednak požadavky místních obyvatel na jiné než rekreační využití dané lokality (zemědělství, těžba surovin). (Schneider, Fialová, Vyskot 2008)
6
4 Popis zájmového území 4.1 Vymezení zájmového území Krkonošský národní park (KRNAP) se rozprostírá v severovýchodní části Čech při hranici s Polskem. Z administrativního hlediska leží jeho větší část na území bývalých okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. Území o rozloze 54.969 ha je orientováno ve směru od SZ k JV. Většina území národního parku spadá do geomorfologického celku Krkonoše (podcelky Krkonošské hřbety, Krkonošské rozsochy a Vrchlabská vrchovina), část ochranného pásma patří již do celku Krkonošské podhůří (s podcelky Železnobrodská vrchovina a Podkrkonošská pahorkatina). Oba horopisné celky náleží do Krkonošsko-jesenické (Sudetské) soustavy v rámci České vysočiny. (http://www.krnap.cz/zakladni-fakta-o-krnap/)
4.2 Základní údaje Kraj
Královéhradecký a Liberecký
Rozloha
548 km2
Nadmořská výška
400 – 1602 m.n.m.
Průměrná roční teplota
0 – 6° C
Srážky
800 - 1600 mm/rok
4.3 Historie Krkonošského národního parku V druhé polovině 20. století byla završena dlouholetá snaha prozíravých a moudrých lidí uchovat přírodní bohatství hor před stále tvrdšími a bezohlednějšími lidskými zásahy. 16. 1. 1959 došlo nejprve ke zřízení Karkonoskiego Parku Narodowego na polské straně hor a konečně 17. 5. 1963 byla česká strana Krkonoš slavnostně prohlášena prvním českým národním parkem. V roce 1978 se Správa KRNAP stala členem Světové unie ochrany přírody (IUCN). V roce 1984 jsou Krkonoše na generálním shromáždění IUCN v Madridu zařazeny mezi 12 nejohroženějších národních parků světa. V roce 1986 je zřízeno ochranné pásmo KRNAP na rozloze 18 400 km2. V roce 1991 je vládním nařízením č. 165/91 Sb. znovu vyhlášen KRNAP, jehož území je rozčleněno do 3 zón. Správa národního parku přechází v roce 1994 pod přímé řízení ministerstva životního prostředí ČR (předtím Ministerstvo kultury ČR). V roce 1992 jsou Krkonoše zařazeny do světové sítě biosférických rezervací UNESCO. Holandská nadace Face zahájila v KRNAP 7
dlouhodobý projekt obnovy imisemi poškozených lesů. V roce 2009 Správa KRNAP získala certifikát FSC potvrzující ekologické hospodaření v lesích podle Českého standardu FSC (Forest Stewardship Council). (http://www.krnap.cz/historie-krnap/)
8
5 Přírodní poměry 5.1 Reliéf Z přírodních podmínek mají pro rekreaci v horském území největší význam tvary reliéfu – tj. geomorfologické (geologické) podmínky území. Především atraktivní formy a tvary reliéfu spolu s velkou relativní výškovou členitostí řešeného území vytvářejí v rámci ČR jedinečné podmínky rekreace. Na druhé straně atraktivní horská území se obvykle stávají poměrně významnou překážkou dopravy. S rostoucí intenzitou využití těchto území stoupají i rizika antropogenní transformace a neřízené degradace stávajícího reliéfu.
Řešené území je z geomorfologického hlediska tvořeno zejména následujícími jednotkami:
provincie: Česká vysočina subprovincie: Krkonošsko-jesenická soustava oblast: Krkonošská podsoustava celek: Krkonoše podcelek: Krkonošské podhůří
Řešené území je tvořeno geomorfologickým celkem Krkonoše (s podcelky Krkonošské hřbety, Krkonošské rozsochy a Vrchlabská vrchovina). Na východě nepřímo hraničí s Broumovskou vrchovinou, na jihu zasahuje do Krkonošského podhůří, ze západu hraničí s Jizerskými horami. V severní a severovýchodní části vykazuje nejvyšší výškovou členitost. Maximální výšky dosahuje na nejvyšší hoře ČR – Sněžce (1602 m.n.m.), na hranici s Polskem.(Generel k přírodě šetrného rozvoje cestovního ruchu a dopravy na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma, 2006)
5.2 Geologický vývoj Většina řešeného území patří do geologického celku krkonošsko-jizerského krystalinika, okrajově do podkrkonošské pánve. Geologické složení je velmi pestré, převažujícími horninami jsou metamorfity (krystalické břidlice), doplněné hlubinnými
9
(žula) a vzácně i výlevnými vyvřelinami. Na jižním okraji ochranného pásma KRNAP se lze setkat i s usazenými permokarbonskými horninami. Krkonoše jsou poměrně staré hory – asi 700 milionů let. Tehdy došlo k pohybu zemských ker, k vrásnění, a původní mořské usazeniny byly přeměněny na nejstarší krkonošské krystalické břidlice, především svory s četnými vložkami křemenců, místy i erlanů a amfibolitů. Z tohoto období pocházejí také krkonošské ortoruly, které se skladbou minerálů velmi podobají žulám, vznikly tedy přeměnou vyvřelin. Tento starý horninový komplex (zvaný též velkoúpská skupina) zaujímá velkou část východních Krkonoš od Malé Úpy přes Černou horu až po labské údolí a pak v užším pruhu od Špindlerova Mlýna na západ po Příchovice. V období prvohor byla oblast Krkonoš naposledy zalita mořem. Především z usazených hornin byl při horotvorných pochodech (kaledonské a variské vrásnění), vytvořen mladší komplex krkonošských přeměněných hornin. Tyto horniny tzv. ponikelské skupiny, vyplňují jihozápad Krkonoš, v úzkém pruhu vybíhají k východu přes Vrchlabí a Janské Lázně, stáčejí se k severu a tvoří celý hřbet Rýchor. V karbonu (asi před 300 mil. let) proniklo pod starší horniny mohutné žulové těleso, tzv. krkonošsko-jizerský pluton, které tvoří Slezský (hraniční) hřbet Krkonoš od úpatí Sněžky po Harrachov. Žhavá žulová masa výrazně působila na své okolí. Jednak svou teplotou a tlakem dala z krystalických břidlic vzniknout odolným tzv. kontaktním rohovcům (morfologicky výrazné tvary Sněžky a Českého hřbetu) a za druhé z těkavých magmatických roztoků se (zvláště na kontaktu s karbonátovými horninami) vytvořila některá slavná krkonošská rudní ložiska (Obří důl, Svatý Petr). Dále byly hory erozí modelovány, především řeky odnášely a usazovaly materiál na jejich úpatí v podkrkonošské permokarbonské pánvi. Mladé třetihorní pohyby vyvolaly ojedinělé výlevy čedičových vyvřelin na severním svahu (např. Malá Sněžná jáma). (Generel k přírodě šetrného rozvoje cestovního ruchu a dopravy na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma, 2006)
5.3 Geomorfologický vývoj Vývoj tvarů reliéfu Krkonoš lze sledovat asi od poloviny třetihor. Během celých druhohor a počátkem třetihor totiž za teplého a vlhkého klimatu docházelo k obrušování a zarovnávání reliéfu (peneplenizaci). Tyto ploché tvary se v podobě úvalovitých depresí zachovaly v oblasti Bílé, Labské a Pančavské louky. Třetihorní alpinské
10
vrásnění při tektonických pohybech podél zlomových systémů způsobilo pomalé vyzdvižení a vyklenutí pohoří. Ve čtvrtohorách došlo k výraznému ochlazení a během ledových dob (glaciálů) se až k severnímu úpatí Krkonoš přiblížil mohutný skandinávský ledovec. Ve vlastních Krkonoších vznikly v tomto období údolní ledovce alpského typu. Dnes se můžeme setkat s jejich pozůstatky - čelními a bočními morénami, pocházejícími z posledních dvou glaciálů (rissu a würmu). Nejvýraznější stopy zanechaly v přemodelování horských říčních údolí (o profilu tvaru V) na široká ledovcová údolí, tzv. trogy, s typickým U profilem. Závěry dolin pak byly přehloubeny do podoby strmých karů. Plošně větší a delší ledovce vznikly paradoxně na sněhem lépe "vyživované" jižní straně pohoří. Na severním svahu (dnešní Polsko, mimo řešené území) došlo k jejich většímu zahloubení a za morénovými hrázemi se vytvořila ledovcová jezera (Wielki a Maly Staw, Sniežne Stawki). Chladné klima - působením mrazu, ledu a střídání teplot se na hřebenech objevily výrazné žulové hranaté skalní útvary, na svazích skalní stupně (mrazové sruby), kryoplanační terasy a kamenná moře. Na vrcholových plošinách nacházíme mrazové půdní formy (tzv. polygonální půdy, na svazích přecházející v půdy brázděné). Výskyt a vysoký stupeň vývoje těchto půdních tvarů lze ve středoevropském prostředí pokládat za výjimečný jev, a proto je výzkumu i ochraně tohoto fenoménu v současné době věnována zvýšená pozornost. V současném podnebí vznikají drobné tvary (např. skalní mísy). V teplejším a na srážky bohatém klimatu doby poledové vznikla na plošinách krkonošských zarovnaných povrchů rozsáhlá rašeliniště vrchovištního typu (Mumlavská, Pančavská a Labská louka, Úpské rašeliniště). Dnes většinou odumírají. Zahlubování řek na konci třetihor a ve čtvrtohorách umožnilo také vznik krasových jevů v ostrůvcích karbonátových hornin (vápenec, dolomit), nalézajících se převážně v pásu mladšího komplexu krystalických břidlic. Povrchové jevy jsou poměrně vzácné, častější jsou jeskyně, objevené převážně při práci v lomech. Relativně nejrozsáhlejší jeskynní systémy se nacházejí v Horních Albeřicích, Maršově, Poniklé a Rokytnici nad Jizerou, drobné jeskyňky lze nalézt i jinde. Některé přírodní procesy formují georeliéf hor i v současnosti, především vodní eroze (zvláště patrná při povodních), zvětrávací a svahové procesy. Zvláště nápadné jsou mury (bahenní proudy), počet jejich drah se blíží dvěma stům. Méně výrazné, ale stále působící jsou např. soliflukce, nivální eroze nebo sněhové laviny. V nižších polohách je reliéf modelován
11
antropogenní činností (zejména důlní díla, komunikace). (Generel k přírodě šetrného rozvoje cestovního ruchu a dopravy na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma, 2006)
5.4 Klimatické poměry Teploty vzduchu v řešeném území jsou ovlivněny nejen výškovou členitostí, ale i orientací jednotlivých svahů (svahovou expozicí). Svahy obrácené k jihu jsou výrazně vhodnější k osídlení. V Krkonoších je velmi častá inverze, zvláště v podzimních a zimních měsících, kdy může trvat i celé týdny. Dochází k ní tím, že se spodní vrstva atmosféry prochlazuje vyzařováním a studený vzduch, který je těžší, "stéká" z okolních hor do nížin a kotlin. Jelikož je často prochlazen pod rosný bod, páry se v ovzduší kondenzují v mlhu. Na hřebenech hor pak svítí slunce. Nejstudenější je nejvyšší vrchol pohoří Sněžka (průměrná roční teplota 0,2°C). Nejteplejším měsícem v Krkonoších je červenec, nejstudenějším leden. Nejvyšší úhrn srážek v Krkonoších je na většině míst v srpnu, což je důsledek západního proudění a četných bouřek. Jednou za několik let až desetiletí se v Krkonoších vyskytnou srážky, které již mají ráz živelných pohrom, neboť jsou provázeny povodněmi. Při nich může místy spadnout za den 100 - 200 mm srážek. Z hlediska zimní rekreační sezóny má zásadní význam délka sněhové pokrývky a počet dní se sněžením. V podhůří je okolo 50 dní v roce se sněžením, ve středních polohách s hlavními krkonošskými středisky je to již 60 až 90 dní a na vrcholech až 120 dní. První sníh napadne ve vyšších polohách často již v září až říjnu, poslední v květnu, ale jsou známy i červnové případy. Celkově se sněhová pokrývka udržuje v podhůří 70 120 dní, ve středních horských polohách s rekreačními středisky 135 - 160 a ve vrcholových partiích i přes 180 dní v roce. Mocnost a délka sněhové pokrývky vykazuje značné místní rozdíly, které jsou způsobeny vedle srážkových a teplotních poměrů zvláště větrem, ale také orientací svahů, terénními podmínkami a dalšími činiteli. Největší a nejznámější sněhové převisy vznikají na hraně Obřího a Labského dolu, vůbec největší mocnost sněhové akumulace byla však naměřena na lavinovém poli v Modrém dole (tzv. "mapa republiky"), a to 15 m. Hromadění mohutných vrstev sněhu na příkrých svazích vede k častému vzniku sněhových lavin v Krkonoších. Laviny jsou nejširší veřejností vnímány převážně jen jako přímé ohrožení lidských životů, popř. hospodářských objektů. Mimoto je však třeba vidět, že jsou velmi významným činitelem ekologickým, který významně ovlivňuje alpínskou hranici lesa i charakter lesa
12
a bylinného krytu v některých partiích. Mnohé z nejvýznamnějších krkonošských lokalit vzácných rostlin vděčí za své druhové bohatství právě činnosti lavin, které znemožňují souvislé zapojení lesa. Nejčastější jsou v Krkonoších laviny lednové a zvláště únorové, které vznikají po velkých sněhových vánicích, kdy vrstvy nového sněhu napadají na starý firn, popřípadě i v důsledku oblev. S nastupujícím jarem vznikají i laviny firnové, vyvolané rychlým föhnovým táním. Přibližný odhad, z něhož lze odvodit lavinové nebezpečí v určité době, je však již dnes možný a v praxi hojně užívaný. Podle místa vzniku se laviny dělí do dvou kategorií, a to na laviny na tradičních lavinových drahách a na místech náhodných. K tradičním lavinovým terénům patří závěr Labského dolu, Kotelné jámy, závěr údolí Bílého Labe, závěr Dlouhého dolu a jeho postranní svahová údolí, Obří a Modrý důl. Laviny v Krkonoších si vyžádaly několik desítek lidských životů a i dnes jsou stále jedním z největších a nejreálnějších nebezpečí hor. (Generel k přírodě šetrného rozvoje cestovního ruchu a dopravy na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma, 2006) 5.4.1 Větrné poměry Jsou v Krkonoších komplikované a jejich důsledky patří v přírodě k nejnápadnějším. Vedle obecného vlivu pohoří jako mohutné překážky vzdušného proudění se uplatňuje reliéf jako významný činitel pro lokální větry. Také zmenšení tření ve vyšších polohách způsobuje specifické podmínky, zvláště zrychlování proudění. Obecně převládají v Krkonoších větry západního až jihozápadního směru. Ve spojitosti se západovýchodní orientací hlavních údolí centrálních Krkonoš zde existuje specifický jev, označovaný jako anemoorografické systémy. Západní větry stoupají údolími otevřenými k západu (Mumlava, Bílé Labe) vzhůru a nabývají současně se zužováním údolí na rychlosti. Na otevřených pláních zarovnaných povrchů (Labská louka, Bílá louka) se pak jejich rychlost ještě zvětšuje. Propadáním větru do hlubokých karů za těmito pláněmi (Labský důl, Kotelní jámy, Obří důl) dochází k mohutné turbulenci. Tyto větrné systémy mají velký vliv na sněhové poměry, geomorfologické a pedologické procesy i na vznik a vývoj rostlinných a živočišných společenstev. Obecně lze konstatovat, že v Krkonoších jsou nejsilnější větry v zimě, nejslabší v létě. Tato skutečnost má významný vliv na rekreační a sportovní využití pohoří. Důležité jsou v Krkonoších i lokální větry. Patří sem větry s denním chodem, které ve dne vanou k vrcholům, v noci naopak shora dolů. Vírové proudění větru, vzniklé tříštěním o
13
překážky, se projevuje jako padavý vítr, který způsobí čas od času rozsáhlé polomy lesních porostů. Další z těchto větrů je i föhn, i když jeho projevy nejsou v Krkonoších tak nápadné jako třeba v nesrovnatelně vyšších Alpách. Vzniká na základě skutečnosti, že vlhký vzduch, vanoucí kolmo k pohoří, se při stoupání ochlazuje pomaleji, než se při klesání na opačné straně hor otepluje. Föhn se proto projevuje jako suchý teplý vítr, který může způsobit velmi intenzívní tání nebo vznik lavin. Na naší straně Krkonoš vzniká v případě, že vane vítr od severu, z Polska. Krkonoše jsou proslulé, zvláště v zimním období, bouřlivými větry. Často mívají charakter vichřice, ba i orkánu, neboť dosahují rychlosti až 150 km/h. Vedle výrazného vlivu na sněhovou pokrývku a lesní porosty představují tyto vichřice i přímé nebezpečí pro návštěvníky hor, tím spíše, že jsou velmi často provázeny mlhami, resp. nízkou oblačností. (http://www.krnap.cz/klima/) 5.4.2 Mlhy Jsou nejčastější koncem podzimu a v zimě, kdy se jedná převážně o nízkou oblačnost. V důsledku toho jsou běžně doprovázeny deštěm, námrazou i dosti silným větrem. Vzhledem ke všem těmto okolnostem i tomu, že se mohou dostavit zcela náhle a nečekaně, představují jedno z největších nebezpečí hor. (http://www.krnap.cz/klima/)
5.5 Hydrologické poměry Dnešní charakter říční sítě v Krkonoších souvisí úzce s geomorfologickým vývojem pohoří. Směry hlavních krkonošských toků jsou až na nepočetné výjimky zhruba shodné s původními úvalovitými údolími třetihorního zarovnaného reliéfu. Podstatný je však rozdíl mezi říční sítí na polské a na české straně pohoří. Polská strana Krkonoš, tvořená poměrně přímým a příkrým svahem, neposkytovala podmínky pro rozvinutí složitější vodní sítě. Na české straně je situace složitější. Hlavní krkonošské toky mají sice základní směr též kolmý k hlavnímu hřebeni, ale vlivem větší rozlohy této části pohoří, větší délky řek, většího přehloubení údolí, menšího sklonu hladiny a složitějších horninových podmínek zde vznikly rozvětvenější a rozsáhlejší říční systémy. Hlavní toky (Jizera, Jizerka, Labe, Malé Labe a Úpa) přijímají na rozdíl od polských početné přítoky ještě v horách. Pro tyto pobočky je typické, že jsou nejčastěji kolmé na hlavní tok; jejich přítoky opět ústí převážně v pravém úhlu, takže vzniká tzv. mřížovitá vodní síť.
14
Samostatnou zmínku zaslouží toky rovnoběžné s hlavním krkonošským hřebenem. Nejvýznamnější z nich jsou Mumlava, pramenné Labe, Bílé Labe a Dolský (Svatopetrský) potok. Vznik jejich údolí úzce souvisí s existencí kontaktního pásma. Jeho tvrdé horniny znemožňovaly vznik údolí, a proto se stékající voda koncentrovala na jeho okrajích, kde v okolních měkčích horninách vytvořila hluboká údolí, rovnoběžná s kontaktním pásmem. Krkonošské řeky patří podle klimaticko-hydrologické klasifikace řek stejně jako všechny ostatní české řeky k tzv. středoevropskému (oderskému) typu, který se vyznačuje jarním průtokovým maximem v době tání sněhu a minimálním průtokem v létě, kdy je nejvyšší výpar. Obecně nejsou Krkonoše zvlášť významnou zásobárnou vody. Malou jímavost krkonošských hornin a převážně mělkých zvětralin kompenzují sice poněkud vysoké srážky a velká lesnatost území, ale při nevelké ploše pohoří i jednotlivých povodí trpí přesto řeky velkou rozkolísaností průtoků, která se projevuje nebezpečnými povodněmi za vydatných dešťů a velmi nízkými průtoky při dlouhodobějších suchých obdobích. (http://www.krnap.cz/hydrologie/)
5.6 Vegetační poměry 5.6.1 Flóra Krkonoše přes svou malou rozlohu oplývají neobvykle bohatou flórou a v kontextu ostatních hercynských pohoří tak zaujímají mimořádně významné místo. Z dosavadních poznatků vyplývá, že zde roste více jak 1250 taxonů cévnatých rostlin, což je bezmála polovina veškeré původní flóry České republiky, a několikanásobně vyšší počet druhů rostlin bezcévných (výtrusných) – mechorostů, lišejníků, řas, hub, sinic, hlenek, jejichž soupis dosud není zdaleka uzavřen. V pestrosti zdejší vegetace se odráží zvláštní biogeografická poloha Krkonoš jako celku (kontakt severské tundry a alpínských trávníků v době zalednění), utváření jejich reliéfu i nadmořská výška, zasahující nad alpínskou hranici lesa, která probíhá ve 1250 až 1350 m. n. m. Svědčí o tom mimo jiné řada pozůstatků z doby ledové (tzv. glaciálních reliktů), jako jsou ostružiník moruška (Rubus chamaemorus), všivec krkonošský (Pedicularis sudetica), lomikámen sněžný (Saxifraga nivalis), šídlatka jezerní (Isoetes lacustris), rašeliník Lindbergův (Sphagnum lindbergii) a další. V době poledové vedla dlouhodobá izolace o mnoho vyšších krkonošských hřebenů, oproti středoevropské lesní krajině, ke vzniku osamoceného ostrova
15
vysokohorské přírody. V něm se složitými genetickými pochody začaly vyvíjet nové odlišné druhy, poddruhy a variety – krkonošské endemity. Mezi ně náleží především jeřáb krkonošský (Sorbus sudetica), zvonek krkonošský (Campanula bohemica), lomikámen pižmový (Saxifraga moschata basaltica), bedrník skalní (Pimpinela saxifraga rupestris) a téměř tři desítky druhů jestřábníků rodu Hieracium. (http://www.krnap.cz/flora/) 5.6.2 Fauna Ve srovnání s nejbližšími středoevropskými pohořími je podíl glaciálních reliktů ve fauně Krkonoš vysoký. Mezi bezobratlými živočichy připomeňme alespoň plže vrkoče severního (Vertigo arctica), slíďáka ostnonohého (Acantholycosa norvegica sudetica), vážky Somatochlora alpestris a Aeschna coerulea, jepici horskou (Ameletus inopinatus), střevlíky Nebria gyllenhali a Amara erratica nebo některé zástupce motýlů (Lepidoptera), brouků (Coleoptera), dvoukřídlého hmyzu (Diptera) či vodních roztočů (Acarina), z obratlovců mimo jiné kosa horského severoevropského (Turdus torquatus torquatus), čečetku zimní (Carduelis flammea), slavíka modráčka tundrového (Luscinia svecica svecica), kulíka hnědého (Charadrius morinellus) nebo hraboše mokřadního (Microtus agrestis), v současnosti dominantního druhu hlodavce v imisemi zasažených porostech Naopak počet endemitů v krkonošské fauně, především ve srovnání s flórou, je překvapivě malý. V současnosti je popsán pouze jediný endemický druh – jepice krkonošská (Rhithrogena corcontica) a dva endemické poddruhy – plž vřetenovka krkonošská (Cochlodina dubiosa corcontica) a motýl huňatec žlutopásý (Torula quadrifaria sudetica). Mezní poloha Krkonoš ve střední Evropě vytváří i severní hranici v rozšíření řady živočichů. Platí to pro plnou polovinu zjištěných druhů jepic (Ephemeroptera) či některé druhy ptáků, pěvušku podhorní (Prunella collaris), lindušku horskou (Anthus spinoletta) nebo skalníka zpěvného (Monticola saxatilis). (http://www.krnap.cz/fauna/)
16
6 Socioekonomické poměry 6.1 Kulturně historické předpoklady Kulturní předpoklady (kulturně-municipální) vyplývají z výsledků tvořivé činnosti člověka a souvisejí s historickým vývojem území. Předmětem zájmu turistů jsou architektonické památky, muzea, galerie, archeologické lokality, technické památky, významné parky, památky lidové architektury, lidová tradice, folklór apod. Mezi nejvýznamnější cíle cestovního ruchu patří proto kromě přírodně zajímavých území také města soustřeďující větší množství kulturních památek i jednotlivé kulturněhistorické lokality. Pro Krkonoše je charakteristický fenomén rozptýleného budního osídlení „rozhozeného“ do řady údolí i výše položených strání a horských luk (osady Rýžoviště, Studenov, Hoření Domky, Přední a Zadní Rennerovky, Lučiny, boudy pod Slezským sedlem aj.). K turisticky nejznámějším boudám na hřebenech Krkonoš patří Dvoračky, Vosecká bouda, Vrbatova bouda, Martinova bouda, Petrova bouda, Špindlerova bouda, Luční bouda (v současné době uzavřena), Výrovka, Jelenka ad.
Kulturně-historické atraktivity v hlavních turistických střediscích: -
Harrachov: roku 1712 založena sklárna na výrobu českého křišťálu (Sklářské muzeum), empírový kostel sv. Václava, novogotická kaple sv. Alžběty se skleněným zvonem;
-
Rokytnice nad Jizerou: pozdně barokní kostel sv. Michala, četné lidové roubené chalupy a městské domy, secesní radnice s 37 m vysokou věží;
-
Kořenov: při soutoku Mumlavy s Jizerou původní kamenný most na staré silnici, součástí obce Kořenov je také rázovitá horská osada Jizerka (památková rezervace
vesnického typu); -
Jablonec nad Jizerou: pozdně barokní kostel sv. Prokopa, empírová fara, socha sv. Jana Nepomuckého, roubená stavení krkonošského typu. Roku 1903 zde byl v hotelu Ráj založen Svaz lyžařů v království českém;
-
Vysoké nad Jizerou: horské městečko s pravoúhlým půdorysem. Barokní kostel sv. Kateřiny, roubené domy krkonošského typu;
17
-
Horní Štěpanice (památková rezervace vesnického typu): pozdně barokní kostel Nejsvatější Trojice s renesančním presbytářem a šlechtickými náhrobky, zbytky hradu Štěpanice, lidová architektura
-
Špindlerův Mlýn: rázovitá horská architektura z přelomu 19. a 20. století, kostelík sv. Petra a Pavla v klasicistním stylu;
-
Pec pod Sněžkou: hospoda na Peci z roku 1793, která si dodnes uchovala původní ráz, kaple Panny Marie, pozdně barokní kostel Nejsvatější Trojice ve Velké Úpě;
-
Janské Lázně: světoznámé lázně pro léčení následků dětské obrny, vad a nemocí pohybového a dýchacího ústrojí, jedny z nejstarších v Čechách. Novorenesanční kolonáda se secesními prvky, novogotický kostel sv. Jana Křtitele a novogotický evangelický kostel;
-
Malá Úpa: pozdně barokní kostel sv. Petra (čtvrtý nejvýše položený kostel v ČR);
-
Horní Maršov: klasicistně a novorenesančně upravený zámek a novogotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený podle projektu arch. J. Schulze (projektant Národního muzea a Rudolfina v Praze), stejnojmený renesanční hřbitovní kostel s barokní farou a sochou sv. Jana Nepomuckého;
-
Svoboda nad Úpou: pozdně gotický kostel sv. Jana Nepomuckého s dřevěnou plastikou Růžencové Panny Marie a roubené, klasicistní a rokokové domy;
-
Černý Důl: renesanční kostel sv. Michala, klasicistní radnice s podloubím a socha sv. Michala.
6.2 Přírodní předpoklady Přírodní předpoklady cestovního ruchu přímo souvisejí s rozmanitostí přírodního prostředí. Patří k nim zejména tvářnost zemského povrchu (reliéf, struktura), nadmořská výška, poloha v rámci světadílu, poloha v určitém podnebném pásu, výskyt povrchových i podzemních vod, zastoupení rostlinstva a živočišstva. Nejvýznamnější oblasti cestovního ruchu vznikly v místech, kde se současně vyskytují příznivé hodnoty více než jednoho z přírodních činitelů Krkonoše jsou nejvyšší a nejznámější pohoří v České republice. Podoba vrcholů byla ovlivňována převážně periglaciálními (mrazovými) procesy, které v kombinaci s erozí vedly ke vzniku tzv. kryoplanačních plošin a teras, skalních stěn, kamenných moří, izolovaných skal apod. K nejvýznamnějším a nejvyšším vrcholům patří: -
Sněžka (Śnieźka, 1602 m): nejvyšší vrchol České republiky,
18
-
Luční hora (1555 m): druhá nejvyšší hora ČR, vrchol není turisticky zpřístupněn,
-
Studniční hora (1554 m): třetí nejvyšší hora ČR, vrchol není turisticky zpřístupněn.
K dalším významným vrcholům hlavního hřebene patří Luboch (1296 m), Szrenica (1361 m), Vysoké kolo (1509 m), Violík (1472 m), Mužské kameny (1417 m), Dívčí kameny (1414 m), Malý Šišák (1439 m), Stříbrný hřbet (1490 m) a Svorová hora (1411 m). Nejvýchodnější partie Krkonoš jsou tvořeny lesnatým masivem zvaným Rýchory. Do českého vnitrozemí vybíhá turistická oblast Krkonoše několika rozsochami. V řešeném území jde o: -
rozsochu Hvězdy (959 m) a nejvýchodnější partie Jizerských hor v okolí Kořenova s horou Bukovec (1005 m).
-
rozsochu Krkonoše (1411 m), Kotle (1435 m), Lysé hory (1344 m), Medvědína (1235 m) a Předního Žalého (1019 m),
-
rozsochu Kozích hřbetů (1422 m),
-
rozsochu Luční (1555 m), Studniční (1554 m), Liščí (1363 m) a Černé hory (1299 m),
-
rozsochu Růžové hory (1390 m).
Charakteristickým rysem vrcholových partií Krkonoš jsou pláně (např. Mumlavská, Pančavská, Labská s pramenem Labe, Bílá louka a další), jež jsou pozůstatkem původní zarovnané plochy. V těchto místech se v období starších čtvrtohor hromadila většina sněhu a ledu tvořícího krkonošské ledovce, jejichž pohyb později formoval tvar horní části řady údolí. Na pláních jsou dnes často z důvodu problematického odtoku vody vytvořena rašeliniště (např. Úpské s pramenem Úpy, Černohorské aj.).
Tvar horní části řady krkonošských údolí byl formován ledovci (jejich pozůstatkem jsou kary, morénové valy apod.). Významným činitelem, který působil v minulosti i dnes, je tekoucí voda (eroze). Místní toky se vyznačují velkým spádem, značnými výkyvy vodní hladiny a balvanovitými řečišti s několika vodopády. K nejvýznamnějším údolím patří: -
údolí Mumlavy: údolím protéká říčka Mumlava, na níž je vytvořen 8 m vysoký vodopád s obřími hrnci;
19
-
Labský důl: na strmých svazích je vytvořeno několik vodopádů, nejznámější jsou vodopády Labe a kaskádový vodopád Pančavy (nejvyšší vodopád v ČR – výška 250 m);
-
Obří důl: jeho součástí je i Úpská jáma - nejdokonaleji vyvinutý ledovcový kar na české straně Krkonoš, jehož lavinové srázy dosahují výšky až 600 m. Na řece Úpě jsou vytvořeny Horní a Dolní Úpský vodopád.
K dalším zajímavým údolím patří údolí Jizery a Huťského potoka, údolí Jizerky, Důl Bílého Labe, Dlouhý důl, Modrý důl, údolí Labe mezi Špindlerovým Mlýnem a Vrchlabím, údolí Úpy a Malé Úpy, dále např. Klínový důl, údolí Kotelského potoka, Čisté, Lysečinského potoka atd. (Generel k přírodě šetrného rozvoje cestovního ruchu a dopravy na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma, 2006)
6.3 Realizační předpoklady Realizační předpoklady umožňují uskutečnit nároky účastníků cestovního ruchu v oblastech (střediscích) s příznivými lokalizačními podmínkami. Umožňují dopravit se do těchto míst a využívat je k pobytu, k rekreaci a k dalším aktivitám. Dělí se proto na předpoklady komunikační (dopravní) a materiálně-technické. 6.3.1 Komunikační (dopravní) předpoklady Patří mezi základní podmínky. O přitažlivosti území rozhoduje hustota a kvalita dopravní sítě a dostupnost území. V řešeném území se negativně projevuje zejména velmi špatný stav silniční sítě a nedostatečná kapacit parkovišť. 6.3.1.1
Automobilová doprava
V následující tabulce je uveden přehled silnic I. a II. třídy, které procházejí řešeným územím. Tabulka 1 - Přehled silnic I. a II. třídy procházejících vybraným územím silnice č. I/10 (E65)
začátek úseku – konec úseku Praha-Č.Most (I/1) - Mladá Boleslav (I/16, I/38) – Ohrazenice (I/35) Turnov ( I/35) - Tanvald (I/14) - Na Mýtě (I/14) - Harrachov - Polsko
20
I/14
Liberec (I/13) - Jablonec n.Nisou (I/65) - Tanvald (I/10) – Na Mýtě (I/10) - Vrchlabí - Trutnov (I/16, I/37) - Náchod, Staré Město n.Met. (I/33) - Vamberk (I/11) - Ústí n.Orlicí - Č.Třebová - Třebovice (I/43)
II/252
Malá Úpa – Pomezní boudy
II/286
Jičín – Bradlecká Lhota – Lomnice nad Popelkou – Jilemnice – Horní Mísečky
II/290
Frýdlant – Hejnice - Desná, Kořenov – Nová Ves
II/293
Horka u Staré Paky – Studenec – Jilemnice
II/294
Vítkovice - Rokytnice n. J.
II/295
Studenec - Vrchlabí - Špindlerův Mlýn
II/296
Mladé Buky – Pec pod Sněžkou
II/297
Svoboda nad Úpou – Janské Lázně – Černý důl
II/300
Trutnov - Žacléř
6.3.1.2
Hromadná doprava osob
Hromadná doprava osob je v současné době v řešeném území zajišťována dopravou autobusovou (příměstská, dálková a mezinárodní), která je doplněna systémem dopravy železniční. Hromadnou dopravu v řešeném území zajišťují společnosti: ČSAD Semily a.s., ČSAD Jablonec a.s., ČSAD Střední Čechy s.r.o., ČSAD Ústí nad Orlicí, ČSAD autobusy České Budějovice a.s., Dopravní podnik Ústeckého kraje a.s., OSNADO s.r.o., KAD s.r.o., TOURBUS a.s., soukromý dopravce Jan Kukla a polský dopravce PKS Jelenia Góra. Do Vrchlabí mimo řešené území zajíždí linky ČSAD Slaný a.s. Pro rekreační přepravu jsou využívány běžné linky příměstské autobusové dopravy, jejichž pokrytí území a četnost zejména o víkendech, kdy zatížení rekreační dopravou je maximální, je nedostatečná. Proto jsou běžné linky doplněny poměrně rozsáhlou sítí linek cyklobusů a v zimním období pak skibusů, kterou provozuje dopravní společnost OSNADO spol. s r.o. ve spolupráci s partnerskou dopravní společností ČSAD Semily a.s. a Sdružením obcí a měst Krkonoš. Tyto sezónní linky jsou provozovány speciálně upravenými autobusy (bez zadních sedaček pro přepravu jízdních kol) a propojují významná turistická střediska v Krkonoších. (Generel k přírodě
21
šetrného rozvoje cestovního ruchu a dopravy na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma, 2006) 6.3.1.3
Železniční doprava
V následující tabulce je uveden přehled železničních tratí které procházejí řešeným územím. Tabulka 2 - Přehled železničních tratí procházejících vybraným územím Délka (km) v řešeném území
Číslo tratě
Trať z - do
36
Liberec – Jablonec n. Nisou – Jablonecké Paseky – Smržovka – Tanvald – Kořenov - Harrachov
42
Martinice v Krkonoších – Jilemnice – Hrabačov – Horní Sytová – Poniklá – Jablonec nad Jizerou – Rokytnice nad Jizerou
11 (20)
České dráhy, a.s.
45
Trutnov – Kalná Voda – Mladé Buky – Svoboda nad Úpou
7 (10)
VIAMONT, a.s.
6.3.1.4
Dopravce
5 (celkem České celá trať dráhy, a.s. 39)
Letecká doprava
V řešeném území se nachází letiště ve Vrchlabí (mezi Vrchlabím a Prostředním Lánovem). Jedná se o vnitrostátní veřejné letiště, které slouží především rekreačním účelům. Nabízí vyhlídkové lety, leteckou školu i pronájem letounů. Mimo to jsou z tohoto letiště zajišťovány letecké práce a servis letadel. (Generel k přírodě šetrného rozvoje cestovního ruchu a dopravy na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma, 2006) 6.3.2 Materiálně-technické předpoklady (infrastruktura) Materiálně-technické předpoklady cestovního ruchu vyjadřují vybavení území ubytovacími, stravovacími, zábavními, sportovními a dalšími zařízeními, která uspokojují potřeby účastníků cestovního ruchu. Kapacita těchto zařízení je do jisté míry určující pro množství návštěvníků, kteří mohou dané území využít. Nejméně stejný význam jako existence zařízení má kvalita poskytovaných služeb.
22
Základní význam při návrhu řešení možného rozvoje zařízení infrastruktury zařízení rekreace a cestovního ruchu má členění území KRNAP do zón odstupňované ochrany. (Generel k přírodě šetrného rozvoje cestovního ruchu a dopravy na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma, 2006) Na území KRNAP jsou vymezeny následující zóny: I. zóna – přísně přírodní, jádrová II. zóna – řízená přírodní III. zóna – okrajová Tabulka 3 - Výměry zón KRNAP a jeho ochranného pásma zaokrouhlené na ha Území Výměra (ha) 1. zóna KRNAP 4.503 2. zóna KRNAP 3.416 3. zóna KRNAP 28.408 Celková plocha KRNAP 36.327 Ochranné pásmo 18.642 KRNAP + ochranné pásmo 54.969 Stávající zonace území KRNAP byla vymezena s použitím následujících kritérií: a) Přírodovědná hodnota a zranitelnost území b) Historické aspekty (osídlení a exploatace Krkonoš během uplynulých několika století, existence historických objektů v 1. zóně, existence významných sportovně-rekreačních center apod.) c) Spojitost (neroztříštěnost) zón d) Návaznost na zonaci polského Karkonoszkego Parku Narodowego e) Nedělení parcel, zahrnutí intravilánu příslušné obce do jediné zóny apod.
Do 1. zóny (4.503 ha, 12,4 % plochy KRNAP) byla zařazena území nejvyšší přírodovědné hodnoty s výskytem unikátních ekosystémů krkonošské arkto-alpínské tundry nad horní hranicí lesa, azonální ekosystémy ledovcových karů, lesní porosty při horní hranici lesa a horské louky v supramontánním stupni. Přírodní procesy zde byly v minulosti jen relativně málo ovlivněny lidskou činností. 2. zónu (3.416 ha, 9,4 % plochy KRNAP) tvoří území s významnými přírodními hodnotami v oblasti horní hranice lesa, horské smrčiny, svahová rašeliniště a bezlesé enklávy s květnatými horskými loukami. Lesní i nelesní ekosystémy zde byly v průběhu
23
staletí pozměněny lidskou činností, zejména lesním a zemědělským hospodařením. Prostorová propojenost s 1. zónou však ovlivňuje zdejší vysokou druhovou diverzitu. Do 3. zóny (24.408 ha, 78,2 % plochy KRNAP) byla zařazena území s lesními i nelesními ekosystémy, v minulosti silně pozměněnými lesním a zemědělským hospodařením, a nevelké sídelní útvary (malé obce, vesnice). V současnosti je toto území využívané pro rekreaci a turistiku a ekologicky šetrné formy lesnického a zemědělského managementu. (Plán péče KRNAP a jeho ochranné pásmo, 2010-2020)
Obrázek 1- Zonace Krkonošského národního parku
24
7 Metodika 7.1 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle J. Bíny 7.1.1 Základní metodická konstrukce Potenciál cestovního ruchu je chápán jako výsledek zhodnocení co možná nejkomplexnějšího okruhu lokalizačních podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj cestovního ruchu. Podmínkou pro zkoumání systému lokalizačních podmínek je jeho zjednodušení a rozčlenění na segmenty (např. cykloturistika, kulturně poznávací turistika, kongresová turistika apod.) Celkový potenciál se tak skládá z dílčích „odvětvových“ potenciálů, tj. možností, které v území existují pro provozování konkrétních aktivit cestovního ruchu.
Lokalizační podmínky se vyskytují ve třech formách: a)
jako vhodnost krajiny pro určitou aktivitu cestovního ruchu (z logiky věci vyplývá, že jde o takové aktivity, jejichž provádění je v rozhodující míře vázáno na přírodní prostředí, např. vhodnost krajiny pro cykloturistiku, pro zimní sporty, pro horolezectví apod.)
b)
jako určitá relativně fixní danost, která v obci existuje a je atraktivní pro návštěvníky (např. kulturně historické památky a soubory, muzea a skanzeny apod.)
c)
jako kulturní, sportovní a jiné akce, které jsou v obcích pořádány a navštěvují je účastníci (diváci) odjinud.
Stupeň rigidnosti a časové neměnnosti lokalizačních podmínek cestovního ruchu klesá od bodu a) k bodu c). Přírodní a krajinné podmínky (a) jsou relativně neměnné. Nepříliš snadno se též vytvářejí v obcích nové „kamenné“ kulturní atraktivity (b) cestovního ruchu (v zásadě to však jde, viz. například dnes relativně časté zřizování skanzenů). Naopak poměrně snadno se dá ovlivnit potenciál cestovního ruchu obce tím, že se zde začnou pořádat různé akce (c) a zajistí se jejich širší publicita. 7.1.2 Subsystémy cestovního ruchu V této metodě je přijata koncepce dvou základních okruhů (subsystémů) v rámci systému cestovního ruchu: přírodního a kulturního. Přírodní subsystém zahrnuje složky
25
cestovního ruchu založené na aktivní turistice, rekreaci, poznávání přírody nebo takové, které přírodu využívají jako prostředí pro specializované sportovní činnosti. Kulturní subsystém zahrnuje složky cestovního ruchu vyjádřené cestami za kulturním poznáním či za zábavnými i jinými akcemi. Tabulka 4 - Bodové hodnoty pro jednotlivé složky potenciálu cestovního ruchu
Subsystém
Přírodní
Kulturní
Složka potenciálu cestovního ruchu Přírodní pozoruhodnosti Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku Vhodnost krajiny pro cykloturistiku Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody Vhodnost krajiny pro rekreaci typu les/hory Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku Vhodnost krajiny pro vodní turistiku Vhodnost krajiny pro horolezectví Vhodnost krajiny pro závěsné létání Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků Kulturně-historické památky a soubory Skanzeny a muzea Lázeňská funkce Kongresy a konference Kulturní akce Sportovní akce Církevní akce Veletrhy a tématické trhy Místní produkty
Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek 1 2 3 10 20 45 5 10 15 10 15 20 7 15 30 3 7 10 10 20 40 7 13 20 3 7 10 3 7 15 2 2 2 2
10 5 5 2 10 2 2 5 5
1 25 15 15 10 20 7 4 20 10
50 35 35 20 40 20 10 40 25
7.1.3 Kladné stupně lokalizačních podmínek složek cestovního ruchu Dle lokalizačních podmínek jednotlivých složek cestovního ruchu hodnocenou oblast zařazujeme zpravidla do tří stupňů. Pokud lokalizační podmínky neexistují vůbec, jde o nulový stupeň. Stupeň 1 znamená, že podmínky jsou v základní úrovni,
26
tj. potenciálově relevantní jev je v konkrétním prostoru registrovatelný. Ve stupni 2 jsou podmínky ve zvýšené úrovni, tj. potenciálově relevantní jev vykazuje v konkrétním prostoru již zřetelný a výrazný stav. Stupeň 3 již znamená, že podmínky jsou ve vysoké úrovni, tj. potenciálově relevantní jev dosahuje v konkrétním prostoru dominantního stavu. U některých složek existuje pouze jeden stupeň, území je tedy buď pro určité aktivity vhodné, nebo není. 7.1.4 Výsledné hodnocení celkového potenciálu cestovního ruchu Celkový potenciál cestovního ruchu je určen rozmezím výsledných bodových hodnot a nabývá stavů: bez potenciálu, základní potenciál, zvýšený potenciál, vysoký potenciál, velmi vysoký potenciál a výjimečný potenciál Tabulka 5 - Celkový potenciál cestovního ruchu Rozmezí bodů
Celkový potenciál cestovního ruchu
0 1 – 25 26 – 50 51 – 100 101 – 200 201 a více
Bez potenciálu Základní potenciál Zvýšený potenciál Vysoký potenciál Velmi vysoký potenciál Výjimečný potenciál
7.2 Vlastní postup řešení 7.2.1 Hodnocení rekreačního potenciálu Hlavním úkolem bylo zjistit co nejvíce dostupných informací o vybraném území z literatury, internetu, map a od samotných zaměstnanců Správy Krkonošského národního parku na různých stupních řízení. Následujícím krokem byla realizace terénního průzkumu. Při vlastním terénním průzkumu byly zpřesněny a ověřeny informace získané z literatury. Dalším krokem následovalo zpracování získaných informací a dat dle Metodiky hodnocení potenciálu cestovního ruchu (Bína 2002) a vyhodnocení a zpracování výsledků. Následně byla provedena SWOT analýza, která byla zaměřena na problematiku rekreačního využití s ohledem na lesní hospodařeni v Krkonošském národním parku.
27
8 Výsledky 8.1 Poslání Správy Krkonošského národního parku Národní parky jsou podle zákona č. 114/1992 Sb. definovány jako „Rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam. Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením.“ Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k ekologicky únosné turistice a rekreaci nezhoršující životní prostředí. Hospodářské a jiné využití národního parku musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů. (Plán péče KRNAP, 2010-2020) Ministerstvo životního prostředí České republiky vydalo podle § 31 zákona č. 576/1990 Sb. a podle nařízení vlády České republiky č. 165/1991 Sb. zřizovací listinu, podle které je Správa národního parku zřízena za účelem ochrany přírody na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma.
Dle zřizovací listiny Správy Krkonošského národního parku jsou hlavním posláním následující činnosti: a) státní správa v ochraně přírody a krajiny na území KRNAP a jeho ochranného pásma b) státní správa lesního hospodářství, myslivosti, rybářství a ochrany zemědělského půdního fondu na území KRNAP c) odborná činnost v oboru ochrany přírody na území KRNAP a jeho ochranného pásma d) odborná činnost v oborech lesnictví, zemědělství, vodního hospodářství, územního plánování, stavebního řádu, regionálního rozvoje, hospodaření s odpady apod. na území KRNAP a ochranného pásma
28
e) hospodaření v lesích KRNAP a jeho ochranného pásma, včetně navazujících činností: školkařtví, doprava, pozemní stavby, lesnicko-technické meliorace a hrazení bystřin, údržba a opravy budov a mechanismu f) monitoring přírodního prostředí g) koordinační a metodická činnost v oblasti vědy, výzkumu a monitoringu h) poradenská, metodická a znalecká činnost v oboru ochrany přírody a životního prostředí i) provozování
návštěvnických
středisek
a
zařízení
specializovaných
na
ekologickou výchovu, informační a průvodcovskou službu j) propagační a publikační činnost v oboru ochrany přírody a životního prostředí k) provoz muzeí a dokumentační činnost l) usměrňování a regulace dopravy, návštěvnosti a jiných aktivit na území KRNAP a jeho ochranného pásma, provozování parkovišť, autokempů a tábořišť m) výkon odborné správy lesů na území KRNAP a jeho ochranného pásma n) výkon práva myslivosti ve vlastních honitbách a výkon práva rybářství na území KRNAP včetně navazující zahraničně obchodní činnosti
Z hlediska rekreačního využití území národního parku jsou důležité body ad e) budování turistických cest a chodníků, vycházkových tras, naučných stezek apod. -
tyto cesty a chodníky slouží jako turisty využívané komunikace, spojnice turisticky zajímavých bodů, ale i jako naučné stezky, vztahující se k danému místu nebo obecné popularizaci národního parku
ad f) monitoring vztahující se k rekreačnímu využití území Krkonoš -
monitoring může sloužit k zjištění údajů o turistickém zatížení národního parku, jeho využití, soustřeďování turistů na exponovaných místech apod.
ad h) poradenská činnost vztahující se k rekreačnímu využití KRNAP -
poradenská činnost je provozována především v síti informačních středisek, provozovaných sezónně nebo celoročně, tato činnost spočívá v poskytování informací všeobecného i odborného charakteru
ad i) vlastní činnost všech středisek organizace, která zajišťují péči o návštěvníky KRNAP (informační centra, návštěvnická střediska, sezónní sruby, střediska ekologické výchovy)
29
-
činnost informačních středisek je spojena především s turistickým ruchem v Krkonoších, jde o síť středisek sezónního nebo celoročního charakteru, umístěných v turistických centrech nebo na důležitých křižovatkách turistických cest. Součástí této aktivity Správy KRNAP je i provozování středisek ekologické výchovy, především Rýchorské boudy a připravovaného Krkonošského centra environmentální výchovy.
ad j) vlastní publikační činnost a propagace Krkonoš -
publikační činnost spočívá hlavně ve vydávání časopisu Krkonoše, měsíčníku o daném regionu Krkonoš, ale i veliké množství různých informačních a propagačních brožur, skládaček, pohledů, map a dalších informačních a vzdělávacích materiálů
ad k) provoz muzeí (Expozice Kámen a život ve Vrchlabí, Krkonošské museum v Jilemnici, Památník Zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou a Lesnická a myslivecká expozice Šindelka v Harrachově) -
provoz muzeí je opět významnou složkou aktivit, sloužících turistům a návštěvníkům Krkonoš, jde nejen o klasickou muzejnickou činnost, ale především o vzdělávací program ekologického a environmentálního zaměření
ad l) značení cestní sítě v souvislosti s usměrňováním a regulací dopravy, závory k zamezení vjezdu do cenných lokalit národního parku, další omezující opatření k sportovním a turistickým aktivitám -
turistické značení slouží turistům k jejich informování o možnostech pohybu v národním parku, jde nejen o klasické, všeobecně známé turistické značení, ale o síť odpočinkových míst, informačních a vzdělávacích tabulí a dalších, převážně dřevěných tabulí a panelů
8.2 Cíle Krkonošského národního parku • Rekonstrukce lesních ekosystémů směrem k přírodě blízkému stavu, ponechání části lesů samořídícím procesům • Využití Krkonošského národního parku jako modelového území pro dlouhodobé sledování ekosystémů, ovlivněných intenzivními rekreačními aktivitami • Zachování a obnova specifického krajinného rázu horské krajiny Krkonoš • Podpora tzv. měkkých forem využívání území, nepoškozujících přírodní prostředí
30
• Využití přírodního potenciálu území pro výchovné a vzdělávací aktivity • Podpora takových aktivit v cestovním ruchu, které neohrožují ekologickou stabilitu území a respektují charakter krkonošské krajiny • Podpora ochranného pásma, jeho obslužné a rekreační funkce s cílem zmírnění tlaku na rekreační využití vlastního národního parku • Podpora agroturismu jakožto tradičního hospodaření spojeného s chovem dobytka a využití produktů a poskytovaných služeb cestovnímu ruchu • Přednostní využívání obnovitelných zdrojů při rozvojových aktivitách pro jejich dlouhodobý udržitelný rozvoj • Obnova lesních porostů směrem k druhové a věkové skladbě odpovídající stanovištním podmínkám a ke zvyšování stability porostů • Rozvoj aktivit ohleduplných k přírodnímu prostředí tzv. měkkého turismu (pěší turistika, běžecké lyžování, cykloturistika, hypoturistika, horolezectví, letecké a vodní sporty) na úkor převažujícího tzv. tvrdého turismu (lyžařské areály, sáňkařské a bobové dráhy, umělé zasněžování a osvětlení)
8.3 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu K hodnocení potenciálu cestovního ruchu byla použita metodika RNDr. J. Bíny z roku 2002. Tabulka č. 6 - obsahuje slovní hodnocení jednotlivých složek potenciálu cestovního ruchu. Tabulka č. 7 - obsahuje jednotlivé složky potenciálu cestovního ruchu, jejich dosažené kladné stupně lokalizačních podmínek a následné bodové ohodnocení. Tabulka 6 - Slovní hodnocení jednotlivých složek cestovního ruchu v zájmovém území Složka potenciálu cestovního ruchu
Slovní komentář
Přírodní pozoruhodnosti
Na území KRNAP se nachází mnoho vyhledávaných přírodních pozoruhodností, např. Bozkovské dolomitové jeskyně, Čertova strouha, Obří Důl, Sněžné jámy, Labský, Pančavský a Úpský vodopád, Mumlavské vodopády, vodní nádrž Labská.
Jsou zde vhodné podmínky pro pěší a horskou turistiku. Nachází se zde 800 Vhodnost krajiny km značených turistických tras v 1., 2., 3. zóně národního parku a pro pěší a horskou ochranného pásma národního parku. Turistické trasy se napojují na trasy v turistiku podhůří Krkonoš, Jizerských horách a Polsku. Je zde vybudovaná i doplňková a informační infrastruktura.
31
Vhodnost krajiny pro cykloturistiku
Jsou zde vhodné podmínky pro cykloturistiku. Je zde vyhrazeno 390 km cyklistických tras díky projektu Krkonoše ze sedla kola. Řada cyklotras je vedena po multifunkčních komunikacích. Nachází se zde tzv. ,,dlouhé sjezdy" s nabídkou vyvezení cyklistů lanovou dráhou na hřebeny hor.
Terén je velmi vhodný pro provozování sjezdových zimních sportů z Vhodnost krajiny důvodu vysokého počtu dnů se sněhovou pokrývkou, která dosahuje pro sjezdové zimní mocnosti 1-3 m. Sjezdové zimní sporty jsou vázány na strojově sporty upravované sjezdové tratě. V některých skiareálech je speciálně upraven povrch na skicross,jízdu v boulích, snowpark nebo skokanský můstek Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku
Nacházejí se zde velmi vhodné podmínky pro lyžařskou turistiku. Na území KRNAP je upravován povrch 550 km běžeckých tratí, které navazují na síť tratí v podhůří Krkonoš, dále na tratě v Jizerských horách a v Polsku
Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody
Krkonoše nejsou vyhledávanou rekreační oblastí pro rekreaci u vody z důvodu nízké teploty horských toků. V některých obcích jsou však vybudovaná koupaliště a hotelové bazény.
Vhodnost krajiny pro rekreaci typu les/hory
Jedná se o typickou oblast horských krajin se souvislými lesy a nejlepšími možnostmi horské rekreace. Nadmořská výška se pohybuje od 400 m n. m. do 1602 m n. m.
Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku
Jedná se o členitou podhorskou a horskou krajinu s vysokým podílem lesů a travních porostů a rozptýleného osídlení. Je to velmi vhodné území pro turistiku.
Na území KRNAP se nacházejí pouze dva toky vhodné pro vodní turistiku Vhodnost krajiny jen za dostatečně vysoké hladiny. Jsou to řeka Jizera a horní tok řeky Labe pro vodní turistiku úsek Labská-Kukačka. Vhodnost krajiny pro horolezectví
Na území národního parku je plošné omezení k vykonávání horolezectví z důvodu ochrany přírody. Pro horolezectví je na území KRNAP vyhrazeno několik cvičných oblastí. Jsou to: Hnědé skály, Hranostají skály, Eminy kameny a Lubošské skály.
Vhodnost krajiny pro závěsné létání
Létání na závěsných kluzácích a padácích je na území národního parku zakázáno s vyjímkou provozních ploch a letových koridorů povolených Správou KRNAP. Jsou to Černá hora, Medvědín, Svatý Petr. Na tomto území jsou jedny z nejlepších podmínek pro závěsné létání.
Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost
Sportovní myslivost v honitbách Správy KRNAP není pro veřejnost povolena.
Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov
Sportovní rybaření na území KRNAP je provozováno pouze úzkou zájmovou skupinou oprávněnou k vykonávání této činnosti. Patří sem pstruhový revír 453 112 LABE 39 A s délkou 7 km a rozlohou 3 ha.
32
Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků
Pro pozorování vodních ptáků jsou na území KRNAP vhodné pouze vodoteče Labe, Úpa, Jizera a malé rybníky v intravilánech obcí. Pozorování vodních ptáků zde má jen malý význam.
Podle Kulturně historického potenciálu České republiky pro cestovní ruch Kulturně historické (Ústav územního rozvoje, 2000) použitém v metodice podle RNDr. Bíny památky a soubory 2002, se na území KRNAP nevyskytují důležité památkové zóny či soubory.
Skanzeny a muzea
Na území KRNAP se nachází lesnicko-myslivecká expozice Šindelka, Hornické muzeum a Skimuzeum v Harrachově, Krkonošské muzeum Čtyři domky a muzeum Kámen a život ve Vrchlabí, Krkonošské muzeum v Jilemnici, muzeum krkonošských řemesel v Poniklé a památník zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou, ekologická expozice Příroda člověku v Peci pod Sněžkou
Lázeňské funkce
Nacházejí se zde Státní léčebné lázně Jánské lázně , s.p., které jsou mezinárodně známé díky horkému Janovu pramenu, který je účinný na léčbu následků po obrnách. Dále pak Pivní lázně v Harrachově a nestátní zdravotnické zařízení REHAMEDICA Žacléř, a. s., poskytující komplexní služby v oblasti rehabilitace
Kongresy a konference
Na území KRNAP jsou kongresy a konference pořádané převážně samosprávou (městské a obecní úřady) nebo podnikatelskými subjekty. Jedná se zejména o sport, turistiku, volný čas, lyžování, sportovní oblečení a to na místním a regionálním významu.
Kulturní akce
Na území KRNAP se každoročně koná festival Keltská noc v Harrachově, dřevosochání ve Františkově, Kerkonošské masopustní veselice, pivní slavnosti apod., působí zde také folklorní soubor Špindleráček, divadelní spolky Jirásek v Rokytnici nad Jizerou a J.J. Kolár v Poniklé
Sportovní akce
Pravidelně se na území KRNAP pořádají sportovní akce regionálního, nadregionálního, celostátního i mezinárodního významu.(Krkonošská 70, světové poháry v alpském lyžování a v letech na lyžích, ČP MTB, mistrovství ČR v závodech do vrchu, mistrovství ČR rally Krkonoše apod.)
Církevní akce
Každoročně je v Peci pod Sněžkou pořádána pouť svatého Vavřince s výstupem na Sněžku. Na území KRNAP se nachází mnoho poutních míst a církevních památek např. Kaple sv. Anny v Žacléři, sv. Huberta v Benecku, Kaplička sv. Alžběty v Harrachově, Kaplička sv. Barbory v Černém Dole.
Veletrhy a tématické trhy
Každoročně se na území Krkonoš pořádají tématické trhy a jarmarky a to v Jilemnici, v Poniklé a ve Vrchlabí. Každý rok Správa KRNAP pořádá tzv. Řemeslnické léto, kde návštěvníci mohou shlédnout ukázky místních historických řemesel.
33
Místní produkty
V Poniklé se nachází tradiční ruční výrobna vánočních ozdob ze skleněných perlí. V Harrachově se nachází soukromá nejstarší sklárna Novosad a syn, která vyrábí luxusní nápojové, užitkové sklo a křišťálové lustry. Součástí sklárny je i pivovar Novosad.
Příhraniční specifika
Území národního parku se nachází v těsné blízkosti hranic s Polskem. Turistické trasy na území KRNAP a sousedícího Polska se prolínají a přecházejí na území obou států.
Tabulka 7 - Výsledné hodnocení potenciálu cestovního ruchu v zájmovém území Složka potenciálu cestovního ruchu Přírodní pozoruhodnosti Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku Vhodnost krajiny pro cykloturistiku Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody Vhodnost krajiny pro rekreaci typu les/hory Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku Vhodnost krajiny pro vodní turistiku Vhodnost krajiny pro horolezectví Vhodnost krajiny pro závěsné létání Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků Kulturně-historické památky a soubory Skanzeny a muzea Lázeňská funkce Kongresy a konference Kulturní akce Sportovní akce Církevní akce Veletrhy a tématické trhy Místní produkty Příhraniční specifika Počet bodů Celkový potenciál cestovního ruchu Typ potenciálu cestovního ruchu
34
Kladný stupeň lokalizačních podmínek 2 3 3 3 3 0 3 3 1 1 3 0 1
Počet bodů 20 15 20 3 10 0 20 10 7 2 2 0 2
0
0
0 3 1 1 2 3 0 2 1 3
0 35 5 2 20 20 0 20 5 10 228 Výjimečný potenciál Smíšený
8.4
SWOT analýza
8.4.1 Silné stránky • výhodná geografická poloha • atraktivní a velmi oblíbená turistická destinace pro domácí i zahraniční turisty (nejnavštěvovanější horská oblast ČR) • hustá síť veřejných komunikací zpřístupňující významná krkonošská střediska • většina turistických středisek je napojena na přímé autobusové spojení s Prahou, Brnem, Hradcem Králové, Pardubicemi, Libercem, Ústím nad Labem • husté sítě značených turistických, běžeckých a cykloturistických tras • nejlepší podmínky pro zimní sporty v České republice • členitá, pestrá a přírodně velmi atraktivní krajina v podhůří i ve vrcholových partií Krkonoš • výjimečný rekreační potenciál krajiny • velké množství atraktivních turistických cílů, přírodních zajímavostí (církevní, architektonické a technické památky, hřebeny, vodopády, rozsochy, údolí) • vyhovující lůžková kapacita v hromadných ubytovacích zařízeních, velmi bohatá nabídka individuálního ubytování 8.4.2 Slabé stránky • nadměrné turistické zatížení atraktivních přírodních lokalit a středisek cestovního ruchu s negativním dopadem na přírodní ekosystémy a krajinu • nepříznivý vliv zimních sportů na životní prostředí při nedodržování podmínek provozu • nedostatečná vybavenost turistickou infrastrukturou pro specifické skupiny turistů jako jsou senioři, hendikepovaní, rodiny s dětmi apod. • množství kulturních a historických památek je ve špatném technickém stavu • velký antropický tlak na zhoršování životního prostředí vlivem vysoké koncentrace přírodních turistických cílů v relativně malé oblasti • zvyšující se intenzita silničního provozu na silniční síti, která neodpovídá svými parametry současným nárokům • malá znalost cizích jazyků u pracovníků v oblasti cestovního ruchu v Krkonoších
35
8.4.3 Příležitosti • rozložení turistické zátěže z nejvytíženějších míst do podhůří • rozvoj turistických aktivit v podhůří a zvýšení intenzity využití podhorských oblastí • zlepšení jazykových znalostí u pracovníků v cestovním ruchu v Krkonoších • stálá péče o místní kulturně historické památky (opravy, rekonstrukce) • zefektivnit propagační činnost ohledně tvorby turistických programů (jaro-létopodzim) a potlačit chápání Krkonoš jako oblasti pouze pro zimní turistiku • vybudování většího počtu naučných stezek pro lepší informovanost návštěvníků o ochraně přírody • zlepšení vybavenosti Krkonoš turistickou infrastrukturou pro specifické skupiny turistů jako jsou senioři, hendikepovaní, rodiny s dětmi apod. • vybudování záchytných parkovišť a jejich propojení s veřejnou dopravou • podpora veřejné dopravy, která je lepší variantou než individuální automobilová doprava • vybudování nocleháren na turisticky nejvytíženějších křižovatkách a zamezení tzv. černému přespávání ve volné přírodě 8.4.4 Hrozby • neustálý růst turistického tlaku a následné zvýšení rizika poškození životního prostředí • nedostatek financí na údržbu kulturně historických památek • možné střety mezi provozovateli turistických a sportovních zařízení s orgány ochrany přírody • nedostatečná vybavenost ubytovacích zařízení, negativní vliv na návštěvnost • podcenění vzdělávání pracovníků v turistickém ruchu • poškození životního prostředí v nejvíce navštěvovaných přírodních lokalitách v Krkonoších v důsledku malého využití turistické atraktivity podhorských oblastí • snížení návštěvnosti z důvodu zhoršení stavu životního prostředí a kulturně historických památek • zhoršení dostupnosti Krkonoš z důvodu chátrání dopravní infrastruktury
36
• nedostatečné využití veřejné dopravy může vést k nárůstu intenzity individuální automobilové dopravy (nedostatek parkovacích míst, nehodovost, znečištění apod.)
8.5 Celkové zhodnocení rekreačního potenciálu Z výsledků celkové studie území Krkonošského národního parku lze potenciál cestovního ruchu zhodnotit jako výjimečný (228 Bodů). Jde o smíšený typ rekreačního potenciálu (51 % kulturní subsystém, 49 % přírodní subsystém) Krkonoše mají výhodnou geografickou polohu na hranicích mezi Českou republikou a Polskem. Jde o nejnavštěvovanější a největší pohoří České republiky. I přes svoji relativně malou rozlohu (454 km2) jsou pohořím s pestrou přírodou, rozmanitou krajinou, bohatou kulturou a historií. Krkonoše jsou nejoblíbenější turistickou zimní destinací v České republice, nachází se zde 500 km běžeckých tratí, 14 lanovek a téměř 400 vleků. V létě jsou Krkonoše vyhledávané zejména pro pěší turistiku a cykloturistiku. Na území se nachází téměř 700 km turisticky značených tras, které vedou přes všechny zóny a různě náročným terénem a 415 km značených cyklotras. Na území národního parku se také nachází velký počet ubytovacích a restauračních zařízení, nabízejících velmi kvalitní horské ubytování. Mezi nejoblíbenější a nejnavštěvovanější místa patří pramen řeky Labe a nejvyšší hora České republiky Sněžka. Výhodou je i hustá síť veřejných komunikací, které zpřístupňují oblíbená krkonošská střediska. Existují zde ale také negativní vlivy v podobě možného neustálého růstu návštěvnosti a turistického tlaku, který může vést k zvýšení rizika poškození životního prostředí národního parku. Velkým problémem je také střet zájmů mezi poskytovateli služeb v cestovním ruchu, kteří se snaží zvýšit kapacitu ubytování, parkování a stravování a mezi Správou KRNAP, která se naopak snaží tuto kapacitu snížit nebo minimálně udržet v současném stavu. Hlavní strategií Správy KRNAP je zachovávat co největší plochy přírodních biotopů a přírodě blízkých stanovišť, která jsou jen minimálně negativně ovlivněná lidskou činností a zasahovat do nich jen účelným managementem. Důvodem návštěvy národního parku je hlavně rekreace, sportovní dovolená, turistika a cykloturistika. Převažujícím typem rekreace je dlouhodobá v letním období a krátkodobá (víkendová) v zimním období. Dominantní sezóny jsou léto a zima a jako vedlejší sezóny jsou považovány jaro a podzim.
37
8.6 Možnosti prezentace výsledků Správa Krkonošského národního parku má v rámci pracoviště informatiky začleněno i pracoviště GIS, kde jsou zpracovávány mapové vrstvy a podklady, sloužící pro ostatní oddělení a pracoviště Správy. Zde je možno zpracovat jakýkoliv materiál a mapový zákres s potřebnými body nebo dalšími údaji, které pak slouží k ochranářským aktivitám, pro pracovníky strážní služby, lesníky a další profese v rámci organizace. Výsledky této bakalářské práce a vytvořené mapové podklady mohou Správě sloužit v rámci rozhodovacích i kontrolních mechanismů a mohou být použity v aktualizacích různých materiálů, vypracovávaných Správou KRNAP v oblasti turistiky, cestovního ruchu a návštěvnických aktivit na území národního parku. Dále lze zpracované výsledky použít v rámci rozhodování o dalším směřování aktivit organizace nebo naopak k podpoře omezování aktivit v turisticky přetížených částech parku. Správa KRNAP navrhla zpracování bakalářské práce s daným tématem studie rekreačního potenciálu Krkonošského národního parku právě z důvodu zjištění současného stavu a dle rozhovorů s odpovědnými pracovníky organizace je využití této práce v souladu s potřebami organizace.
38
9 Diskuze
Cestovní ruch a rekreace v Krkonošském národním parku patří k rozvíjející se oblasti a dostává se do střetu mezi provozovateli a poskytovateli služeb v turistickém ruchu a mezi ochranou přírody a životního prostředí v podobě Správy Krkonošského národního parku. Je důležité si uvědomit, v jak velmi cenném území k těmto střetům dochází, jaké má dané území rekreační potenciál, upřesnit si klady a zápory, příležitosti a hrozby území a podle těchto aspektů se dále ubírat tím nejlepším směrem. Potenciál cestovního ruchu na území Krkonošského národního parku jsem hodnotil podle metodiky RNDr J. Bíny z roku 2002, která se mi jeví jako nejvhodnější z toho důvodu, že obsahuje velké množství různorodých složek lokalizačních podmínek cestovního ruchu, přičemž každé složce je přiřazena určitá bodová hodnota podle důležitosti a zastoupení v cestovním ruchu. Je tím získána poměrně vysoká objektivnost získaných výsledků. Pro použití této metody je nutné získat co nejvíce informací o vybraném území, a to převážně z publikací, které doporučuje autor metodiky, z internetu, map a turistických průvodců. Při vlastním hodnocení jsem se setkal s občasným problémem, zařadit vybrané území do jednotlivých kladných stupňů lokalizačních podmínek. Některé složky potenciálu cestovního ruchu v této metodice jsou velmi obecně popsány a vlastní zařazení do jednotlivých stupňů lokalizačních podmínek často závisí na vlastním subjektivním posouzením hodnotitele. U následujících složek metodiky: vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku, pro rekreaci typu les/hory a pro venkovskou turistiku jsou jen minimální rozdíly v popisu pro zařazení do jednotlivých kladných stupňů lokalizačních podmínek. Bylo by vhodné tyto tři složky lépe popsat a odlišit od sebe. Dle mého názoru chyběly ve vybrané metodice složky cestovního ruchu, které by obsahovaly hippoturistiku a skialpinismus. Pro doplnění ostatních faktorů cestovního ruchu, bylo území zhodnoceno pomocí SWOT analýzy.
39
10 Závěr
Tato studie je vypracovaná formou bakalářské práce a zabývá se zhodnocením rekreačního potenciálu Krkonošského národního parku. Krkonošský národní park se nachází v severovýchodní části Čech při hranici s Polskem. Z administrativního hlediska leží jeho větší část na území bývalých okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. V této studii jsou shrnuty informace o problematice ohledně rekreace a cestovním ruchu. Následně je podrobně popsáno vybrané území, a to z hlediska přírodních a socioekonomických poměrů, které zahrnují společenské, kulturní a materiálně technické předpoklady. Vybrané území bylo hodnoceno metodikou pro hodnocení potenciálu cestovního ruchu podle RNDr. Jana Bíny z roku 2002 a pomocí SWOT analýzy. Z dosažených výsledků hodnocení území Krkonošského národního parku vyplývá, že potenciál cestovního ruchu je výjimečný. Je to dáno atraktivní přírodní horskou krajinou národního parku, která je velmi vhodná pro pěší turistiku, cykloturistiku, hippoturistiku a zejména pro zimní sporty. Území Krkonošského národního parku je využíváno v hlavní zimní sezóně zejména pro sjezdové a běžecké lyžování. V letní sezóně a ve vedlejších sezónách (jaro a podzim) je území využíváno hlavně pro turistiku a to jak ke krátkodobé, tak i k dlouhodobé rekreaci.
40
10 Summary This study is an evolved form of thesis and deals with the evaluation of the recreational potential of the national park. Krkonoše National Park is located in the northeastern part of Bohemia on the border with Poland. From an administrative point of view lies the greater part of the territory of former district Trutnov, Semily and Jablonec nad Nisou. This study summarizes information on issues concerning recreation and tourism. Subsequently, the selected area described in detail, both in terms of natural and socioeconomic conditions, which include social, cultural, material and technical conditions. Selected areas were evaluated methodology for assessing the potential of tourism according to RNDr. John Bína 2002 and using SWOT analysis. The evaluation results of the Giant Mountains National Park suggests that the potential for tourism is exceptional. This is due to an attractive natural landscape mountain national park, which is very suitable for hiking, biking, hippoturistiku and especially for wintersports. Krkonoše National Park is used in the main winter season especially for downhill and cross country skiing. In the summer season and by seasons (spring and autumn) is a territory to be used primarily for touring both the short and also long-term vacations.
41
11 Použitá literatura a informační zdroje
• VYSKOT, I., 1995. Ochrana a tvorba krajiny-cvičení, MZLU v Brně, Brno. • SCHNEIDER, J., FIALOVÁ, J., VYSKOT, I., 2008. Krajinná rekreologie I., MZLU v Brně, Brno. • Kolektiv autorů, 2010. Plán péče KRNAP a jeho ochranné pásmo (2010-2020), Vrchlabí. • FANTA, J. a kol., 1968. Příroda Krkonošského národního parku, Státní zemědělské nakladatelství, Praha. • VYSKOT, I., 1988. Ochrana a tvorba krajiny, Brno. • NOVÁKOVÁ, M., 2003. Průvodce po České republice – Krkonoše, Olympia, Praha. • Kolektiv autorů, 1991. Chráněná území v České republice, Informatorium, Praha. • Kolektiv autorů GaREP, 2003. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše, Brno. • Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích + prováděcí vyhlášky. • Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. • Kolektiv autorů, 2007. Krkonoše – příroda, historie, život, Baset, Nové Město. • DAVID, P., DAVID, P. ml., LUDVÍK, P., 2010. Česko všemi smysly – Krkonoše, S & D Praha, Havlíčkův Brod. • SÝKORA, B. a kol., 1983. Krkonošský národní park, Státní zemědělské nakladatelství, Praha. • Kolektiv autorů, 2001. Česká republika. Atlas pro volný čas, Čedok a Kartografie, Praha. • Kolektiv autorů, 2000. Kulturně historický potenciálČeské republiky pro cestovní ruch. Úkol řešený ve spolupráci s pracovníky Státních památkových ústavů, Ústav územního rozvoje, Brno.
42
Internetové zdroje • Portál veřejné správy České republiky, [online] citováno dne 7. 11. 2010 Dostupné na World Wide Web: http://www.geoportal.cenia.cz • BÍNA, J., Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky, [online] citováno dne 7. 11. 2010. Dostupné na World Wide Web: http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2002/2002-01/01.pdf • Rekreologie, [online] citováno dne 20. 11. 2010. Dostupné na World Wide Web: http://fsps.muni.cz/~kse/vyuka/vyuka_dokumenty/rekreologie/rekre_003_rekre_ cr.pdf • Závěsné létání, [online] citováno dne 12. 3. 2011 Dostupné na World Wide Web: http://www.paseky.cz/kultura.php • Paseky, [online] citováno dne 12. 3. 2011 Dostupné na World Wide Web: http://www.dovzduchu.cz/tandemové-letani.aspx • Jánské Lázně, [online] citováno dne 12. 3. 2011 Dostupné na World Wide Web: http://www.janskelazne.com/Historie.php?JAZYK=1 • Sklárna Harrachov, [online] citováno dne 12. 3. 2011 Dostupné na World Wide Web: http://www.sklarnaharrachov.cz/lazneinfo.php • Špindlerův Mlýn, [online] citováno dne 12. 3. 2011 Dostupné na World Wide Web: http://www.mestospindleruvmlyn.cz/turista • Rokytnice nad Jizerou, [online] citováno dne 12. 3. 2011 Dostupné na World Wide
Web:
http://www.rokytnice.com/cs/kultura-skoly-spolky/pravidelne-
kulturni-akce-v-rokytnici-a-okoli • Pec pod Sněžkou, [online] citováno dne 12. 3. 2011 Dostupné na World Wide Web: http://www.pecpodsnezkou.cz/turiste.php?lang=cz&sezona=jaro • Harrachov, [online] citováno dne 12. 3. 2011 Dostupné na World Wide Web: http://www.harrachov.cz • Krkonoše, [online] citováno dne 12. 3. 2011 Dostupné na World Wide Web: http://www.krkonose.eu/deskline.php?s=akce&lang=1 • Sklárna Harrachov, [online] citováno dne 14. 3. 2011 Dostupné na World Wide Web: http://www.sklarnaharrachov.cz/
43
• Firma RAUTIS, [online] citováno dne 14. 3. 2011 Dostupné na World Wide Web: http://www.rautis.cz • Rybářský svaz, [online] citováno dne 15. 3. 2011 Dostupné na World Wide Web: http://www.rybsvaz.cz/?page=reviry%2Freviry&lang=cz&fromIDS=&typ=pr
44
SEZNAM TABULEK Tabulka 1 - Přehled silnic I. a II. třídy procházejících vybraným územím .........................20 Tabulka 2 - Přehled železničních tratí procházejících vybraným územím ..........................22 Tabulka 3 - Výměry zón KRNAP a jeho ochranného pásma zaokrouhlené na ha ..............23 Tabulka 4 - Bodové hodnoty pro jednotlivé složky potenciálu cestovního ruchu...............26 Tabulka 5 - Celkový potenciál cestovního ruchu ................................................................27 Tabulka 6 - Slovní hodnocení jednotlivých složek cestovního ruchu v zájmovém území..31 Tabulka 7 - Výsledné hodnocení potenciálu cestovního ruchu v zájmovém území............34
45
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1- Zonace Krkonošského národního parku
46
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK KRNAP – Krkonošský národní park NP – Národní park FSC – Forest Stewardship Council (certifikát potvrzující ekologické hospodaření v lesích podle českého standardu) FACE – Nizozemská nadace na podoporu obnovy lesních ekosystémů v Krkonošském národním parku UNESCO - United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (Organizace OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu) OSN - United Nations Organization (organizace spojených národů) IUCN - International Union for Conservation of Nature and Natural Resources (Červený seznam ohrožených druhů) ČSAD – Československá autobusová doprava OSNADO – Osobní a nákladní autodoprava GIS – Geoinformační systémy
47
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 – Mapa zonace Příloha č. 2 – Mapa turistické cesty Příloha č. 3 – Mapa běžecké tratě Příloha č. 4 – Mapa cyklotrasy Příloha č. 5 – Mapa stezek pro koně Příloha č. 6 – Mapa vodních tras Příloha č. 7 – Mapa skialpových tras
48
