Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta
Prostor Indické restaurace Diplomová práce (Součástí práce jsou také přílohy)
2011/2012
Bc. Veronika Mynaříková
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Prostor Indické restaurace zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena n knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:………………………………podpis studenta:……………………………………..
Poděkování Tímto bych ráda poděkovat Ing. arch. Borisu Hálovi za vedení této diplomové práce a jeho cenné rady v průběhu tvorby. Dále bych chtěla poděkovat všem ostatním učitelům, kolegům a také své rodině za konzultace, rady a nápady, kterými mě při tvorbě obohatily.
Abstrakt Bc. Veronika Mynaříková - Prostor Indické restaurace Tématem diplomové práce byl návrh prostoru Indické restaurace. Práce se zabývá vlastním návrhem restaurace do konkrétního prostoru podle specifických požadavků investora a obecně platných zásad a norem v oblasti interiérové tvorby. Vnitřní vybavení a uspořádání restaurace je inspirováno pravidly Vastu, což je Indické učení o vytváření životního prostoru a obydlí. Součástí návrhu je také ideový návrh dalších místností patřících k restauraci a návrh atypického nábytkového prvku – nízký jídelní stůl. K tomu nábytku je vypracována výkresová dokumentace a odhad materiálových nákladů. Všechny návrhy jsou převedeny do počítačových vizualizací. Klíčová slova: Restaurace, Indie, Vastu, jídelní stůl.
Abstract Bc. Veronika Mynaříková – Indian restaurant interior The topic of this diploma thesis was design of Indian restaurant interior. This diploma thesis is concerned with design of interior to concrete place according to specific requirements of investor and generally applicable principles and standarts in interior design area. Interior of this restaurant is inspired by rules of Vastu which is Indian knowledge about creation of living space and shelter. It included also conceptual design of other rooms which belongs to this restaurant and design of atypical furniture – low dining table. There is also drawing documentation for this furniture and estimate of materiál costs. All design are converted to computer visualizations. Key words: Restaurant, India, Vastu, dining table.
Obsah 1 Úvod .......................................................................................................................... 1 2 Cíl práce..................................................................................................................... 2 3 Metodika .................................................................................................................... 3 A. Analytická část ....................................................................................................... 4 4 Kategorie restaurací ................................................................................................... 4 4.1 Alternativní restaurace ........................................................................................... 5 4.2 Příklady alternativních restaurací v České republice ............................................. 5 4.2.1 Restaurace Rebio ................................................................................................ 6 4.2.2 Vegetariánská restaurace Maranatha.................................................................. 7 4.2.3 Restaurace Maitrea ............................................................................................. 8 5 Postup tvorby veřejného interiéru a legislativa ......................................................... 9 5.1 Zadání projektu investorem ................................................................................. 10 5.2 Zpracování návrhu a projektu .............................................................................. 11 5.3 Realizace projektu................................................................................................ 13 6 Interiér restaurace .................................................................................................... 14 6.1 Exteriér a vstupní prostory ................................................................................... 14 6.2 Terasy a předzahrádky ......................................................................................... 15 6.3 Toalety hostů........................................................................................................ 16 6.4 Jídelní prostor restaurace ..................................................................................... 16 6.5 Bufet..................................................................................................................... 18 6.6 Samoobslužná restaurace ..................................................................................... 18 6.7 Zázemí restaurace ................................................................................................ 19 6.7.1 Pracoviště číšníků............................................................................................. 19 6.7.2 Restaurační kuchyně ........................................................................................ 19 6.7.3 Teplá kuchyně .................................................................................................. 20 6.7.4 Studená kuchyně .............................................................................................. 20 6.7.5 Odpady ............................................................................................................. 20 6.7.6 Prostor pro mytí nádobí .................................................................................... 20 6.7.7 Sklady potravin ................................................................................................ 21 6.7.8 Prostor pro personál ......................................................................................... 21 6.8 Nábytkové vybavení restaurace ........................................................................... 21 6.8.1 Jídelní stůl ........................................................................................................ 22 6.8.2 Sedací nábytek ................................................................................................. 24 6.9 Materiály .............................................................................................................. 24 6.10 Osvětlení .............................................................................................................. 25 6.10.1 Požadavky na osvětlení .................................................................................... 26 6.11 Barva v interiéru .................................................................................................. 27 6.12 Ozvučení interiéru................................................................................................ 29 B. Návrhová část ...................................................................................................... 30 7 Restaurace Góvinda ................................................................................................. 30 7.1 Současný stav restaurace ..................................................................................... 31 8 Zadání návrhu .......................................................................................................... 37 8.1 Základní požadavky učení Vastu ......................................................................... 37 9 Návrh dispozice prostoru ......................................................................................... 42 9.1 Přízemí, dispoziční řešení .................................................................................... 42 9.2 Restaurace v prvním poschodí, dispoziční řešení ................................................ 43 10 Výtvarný návrh jednotlivých místností................................................................ 44
10.1 Vstupní prostory .................................................................................................. 44 10.2 Butik..................................................................................................................... 46 10.3 Restaurace ............................................................................................................ 49 10.3.1 Povrchy stěn a podlah ...................................................................................... 50 10.3.2 Pódium ............................................................................................................. 52 10.3.3 Jídelní prostor restaurace.................................................................................. 53 10.3.4 Výdejní prostor................................................................................................. 56 10.3.5 Toalety.............................................................................................................. 59 10.4 Osvětlení a ozvučení prostoru.............................................................................. 60 11 Návrh nábytkového prvku ................................................................................... 62 11.1 Rešerše ................................................................................................................. 62 11.2 Rozměry a ergonomie .......................................................................................... 63 11.3 Výtvarný návrh .................................................................................................... 64 11.4 Materiál a konstrukce........................................................................................... 65 11.5 Hrubé materiálové náklady .................................................................................. 66 12 Diskuze ................................................................................................................ 67 13 Závěr .................................................................................................................... 69 14 Summary .............................................................................................................. 70 15 Seznam použité literatury .................................................................................... 71 15.1 Internetové zdroje: ............................................................................................... 72 16 Seznam obrázků a tabulek ................................................................................... 75 17 Seznam příloh ...................................................................................................... 77
1
Úvod Veřejný interiér je prostor určený pro pobyt a komunikaci mezi osobami a
vykonávání činností, pro něž byl navržen. Součástí veřejného interiéru jsou také restaurace. Tyto pohostinské podniky jsou určeny ke společenské zábavě a stravování hostů. Restaurace je obvykle místem odpočinku či nevšedních kulinářských zážitků. Aby byl výsledný pocit z pobytu v restauraci dokonalý je nutné dobré jídlo doplnit také příjemným prostředím. Při tvorbě interiéru restaurace je třeba zvolit si jeden určující styl prostoru. I do České republiky se dostávají tendence ze západu či východu a města jsou plná restaurací nejrůznějších zaměření. Velkou oblibu mají podniky nabízející například Italskou kuchyni a do popředí zájmu se pomalu dostávají také skutečné orientální či různé alternativní restaurace. K těmto podnikům patří také Indické restaurace nabízející zákazníků skutečně neobvyklé zážitky. Součástí indického pojetí jídla totiž není jen jiný druh surovin, ale také různé rituály a zvyky pro evropského zákazníka zcela neznámé. Host je vtažen doprostřed příběhu, obklopen záplavou exotických vůní koření, barev a ornamentů. Návrh interiéru spojujícího Indické zvyky s evropskými ve funkčním propojení je cílem také této diplomové práce.
1
2
Cíl práce Cílem této diplomové práce je vytvoření výtvarného návrhu prostoru Indické
restaurace. Vznik tohoto návrhu je podmíněn zpracováním analytické části, která shrnuje veškeré poznatky a požadavky vztahující se k řešené problematice. Dále se zde rozebírají jednotlivé prostory pohostinských zařízení a jejich možné dispozice a požadavky na vybavení, materiály a hygienu. V neposlední řadě je cílem této práce také analýza tzv. alternativních restaurací v České republice. Cílem návrhové části je vytvoření výtvarného návrhu restaurace do konkrétního prostoru dle norem a poznatků popsaných v analytické části práce a s přihlédnutím k zvláštním požadavkům investora. Pro tento prostor je také navržen atypický nábytkový prvek, který koresponduje s myšlenkou celého prostoru. V neposlední řadě jsou spočítány orientační materiálové náklady na tento nábytkový prvek.
2
3
Metodika Tato diplomová práce je rozdělena do dvou částí a to analytické a návrhové.
Analytická část se zaměřuje na dispoziční a ergonomické řešení prostoru. Je souhrnem požadavků na výslednou funkci a vzhled zařízení. Hodnotí se zde možné použití různých druhů materiálů, barev, rozmístění jednotlivých prvků a jejich funkčnost v celkovém konceptu. Zohledňují se především hygienické a legislativní normy s přihlédnutím k další odborné literatuře vztahující se k řešenému problému. Návrhová část je založena na poznatcích z analytické části diplomové práce a je doplněna o požadavky investora. Cílem návrhové části je vytvoření jistého kompromisu mezi tím co chce investor a co požaduje legislativa. Poté co je určeno odpovídající zadání, začíná vlastní návrh. Prvním krokem je analýza půdorysu s možností případných změn. Následují ideové návrhy a následně výtvarná řešení, až se dojde k vyhovujícímu vzhledu a funkčnosti prostoru. Návrh je realizován pomocí grafických a kreslících programů, mezi které patří Autodesk 3ds Max Design 2010, Adobe Photoshop CS5 a TurboCAD Proffesional 15.
3
A. Analytická část Hlavním předmětem pohostinské činnosti je příprava pokrmů a nápojů a jejich bezprostřední prodej zákazníkům ke konzumaci v téže provozovně. Pohostinskou činnost můžeme provozovat v různých kategoriích podniků, které byly již dříve přesně určeny. Popis jednotlivých kategorií může napomáhat tvůrcům interiéru ve správném započetí návrhu prostoru a jeho vybavení.
4
Kategorie restaurací Veřejné interiéry zabývající se pohostinstvím jsou rozděleny do kategorií dle
Doporučení upravujících základní ukazatele pro kategorizaci hostinských a ubytovacích zařízení. Podle těchto doporučení jsou podniky zabývající se pohostinstvím rozděleny na restaurace a bary, které se dále dělí do specifických kategorií dle podávaného druhu jídla a nápojů či požadavků na vybavení a vzhled provozoven. Pro restaurace je zásadní prodej jídla a nápojů s možností dalšího společenského a kulturního vyžití. Podle doporučení z roku 1994 známe těchto osm druhů restaurací:
Restaurace Restaurace je hostinské zařízení zajišťující obslužným způsobem stravovací služby se širokým sortimentem pokrmů základního stravování.1
Pohostinství
Jídelní restaurační vozy a jiné zařízení pro přepravu osob
Motoresty
Samoobslužná restaurace (kafeterie) V samoobslužné restauraci je zajištěno základní i doplňkové stravování samoobslužným způsobem.
Bufet
1
MINISTERSTVO HOSPODÁŘSTVÍ, ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, ČESKÁ CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU, NÁRODNÍ FEDERACE HOTELŮ A RESTAURACÍ ČR, ASOCIACE CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ ČR, ASOCIACE ČESKÝCH SOUKROMÝCH CESTOVNÍCH K. DOPORUČENÍ UPRAVUJÍCÍ ZÁKLADNÍ UKAZATELE PRO KATEGORIZACI HOSTINSKÝCH A UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ [online]. Praha, 12. 7. 1994 [cit. 2012-04-17, 14:06]. Dostupné z: http://www.cestovni-ruch.cz/kategorizace/doporuceni.htm
4
Jedná se o samoobslužný druh stravování. Bufet může mít také specifické zaměření na určitý druh potravin například mléčný bufet či zeleninový atd.
Bistro
Občerstvení, kiosek
4.1 Alternativní restaurace Alternativní restaurace je jakousi novou kategorií, která může spojovat různé prvky klasických restaurací a dalších pohostinských zařízení. Odlišnost těchto restaurací obvykle vychází ze zaměření na určitý druh jídla. Může se jednat o orientální pokrmy či zdravou výživu, BIO produkty nebo vegetariánskou stravu. Zaměření na neobvyklý druh pokrmů s sebou nese také změny ve způsobu stolování a provozu restaurace. Častým prvkem je například samoobslužný pult, který umožňuje zákazníkům libovolný výběr množství i druhu jídla. Je-li restaurace zaměřena na určitou zemi, mohou se rituály a zvyklosti zde praktikované v souvislosti s jídlem promítnout i do provozu restaurace. K takovým rituálům může patřit například obětování jídla božstvům, druh stolování či sezení na polštářích, jezení hůlkami a mnohé další. V Evropských podmínkách poskytují tyto restaurace obvykle více možností stolování i druhů jídel, aby vyhověli i konzervativnějším typům zákazníků. Nezřídka jsou zde pořádány také různé kulturní akce a přednášky, nebo je možné tady zakoupit speciální druhy zboží či koření. Atmosféra těchto restaurací je podtržena specifickým vzhledem interiérů. Restaurace zaměřené na zdravou výživu jsou obvykle poměrně moderní, svěží a barevné, orientální restaurace zase vynikají stylovými dekoracemi i nábytkem, to vše je podtrženo hudbou a někdy také vůní například z vonných tyčinek.
4.2 Příklady alternativních restaurací v České republice V České republice jsou alternativní restaurace poměrně novou záležitostí, která si však získává čím dál větší množství zákazníků. Díky tomu už tyto podniky pronikly i do obchodních domů a center měst, kde vytváří konkurenci rychlému stravování a klasickým restauracím.
5
4.2.1 Restaurace Rebio Restaurace zdravého životního stylu v Brně. Roku 2009 obdržela tato restaurace certifikát od inspekční a certifikační organizace KEZ o. p. s. a díky tomu může používat ochranné známky a logo Bio. V Brně má již čtyři provozovny. Tyto restaurace nabízí několik druhů salátů, hlavních jídel i dezertů a nápojů vystavených v samoobslužných pultech. Interiéry všech provozoven jsou laděny do svěžích barev v kombinaci s přírodním dřevem. Příjemným prvkem interiéru jsou také dřevěné židle s ručně vyřezávanými detaily područek či opěradel.
Obr. 1: Interiér restaurací Rebio2
2
Fotogalerie. Rebio: restaurace zdravého životního stylu [online]. (C) 2009 [cit. 2012-04-17, 14:36].
Dostupné z: http://www.rebio.cz/Velky-Spalicek/Fotogalerie/4-2i.folder.aspx
6
4.2.2 Vegetariánská restaurace Maranatha Sdružení Maranatha bylo založeno roku 2002 a jedná se o křesťansky orientované občanské sdružení. Restaurace se zaměřuje na vegetariánskou a zdravou stravu. Sídlo restaurace Maranatha, BB Centrum, budova Brumlovka, Vyskočilova 2/1100, Praha 4 – Michle. Tato restaurace je zvláštní především tím, že se jedná o moderní vegetariánskou restauraci v evropském stylu. Interiéry jsou pojaty velmi vkusně, v tlumených barvách za použití designového nábytku. Tento podnik může být vhodnou volbou pro konzervativní zákazníky hledající alternativní způsoby stravování.
Obr. 2: Interié restaurace Maranatha3
3
Vegeterainská restaurace Maranatha: Fotogalerie [online]. 2002 [cit. 2012-04-18, 10:35]. Dostupné z: http://www.restauracemaranatha.cz/fotogalerie.php
7
4.2.3 Restaurace Maitrea Restaurace Maitrea sídlí v Domě osobního rozvoje v Praze v Týnské uličce. Jedná se o vegetariánskou restauraci s interiéry ve stylu feng shui. V restauraci jsou pořádány také semináře a různé kurzy. Interiéry jsou laděny do orientálního stylu což je podtrženo jak barevností tak tvaroslovím nábytku a vybavení včetně dekorací.
Obr. 3: Interiér restaurace Maitrea4
4
Maitrea: Vegetariánská restaurace [online]. 2009 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.restauracemaitrea.cz/restaurace
8
5
Postup tvorby veřejného interiéru a legislativa Požadavek na vytvoření nového veřejného interiéru vzniká na základě reálné
potřeby investora na existenci prostor pro jeho podnikatelskou, správní, obchodní činnost, prostor pro práci jeho zaměstnanců a prostor pro styk s klienty a nabídku produktů jeho činnosti.5 Tvorba veřejného interiéru je většinou spojena s poměrně velkou investicí, je tedy nutné celou práci důkladně naplánovat, aby nedocházelo ke změnám v průběhu vlastní realizace, což by vedlo k dalšímu prodražování. Na začátku každého projektu je investor, který potřebuje nový interiér. Tento investor vypracuje zadání projektu, ve kterém sumarizuje své základní požadavky na výslednou podobu interiéru. Zadání může být velmi stručné a jednoduché, ale také se může jednat o exaktně zpracovaný manuál zabývající se nejmenšími detaily vzhledu a provedení budoucího interiéru. Po zpracování zadání může investor vybírat projektanta a to buď výběrovým řízením, nebo osloví konkrétní osobu na základě svých dobrých zkušeností či může sestavit vlastní projekční team v rámci firmy. Jedná-li se o jednorázovou potřebu tvorby nového interiéru, je zvykem, že investor najme projektanta či architekta a nebude vytvářet vlastní realizační team, který se uplatňuje především při tvorbě většího množství poboček. Vybraný projektant vypracovává varianty řešení interiéru odpovídající zadání, rozpočtu i legislativním požadavkům. Tyto varianty konzultuje s investorem a případně také s orgány činnými ve stavebním řízení. Výsledkem této etapy tvorby interiéru by mělo být jedno ideální řešení projektu. Investor však může po architektovi požadovat i více konečných variant, které budou dále schvalovány např. správní radou. Další etapou je vlastní realizace, kterou může zajišťovat původní projekční firma nebo je najat jiný generální dodavatel, anebo jsou najímáni konkrétní dodavatelé přímo investorem.
5
HÁLA, B. MANAGEMENT TVORBY VEŘEJN0HO INTERIÉRU: ZADÁNÍ, PROJEKT a REALIZACE MANUÁL A POSTUPY ŘEŠENÍ. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Ediční středisko, 2010. ISBN 97880-7375-377-1.
9
5.1 Zadání projektu investorem Investor v zadání sumarizuje požadavky na budoucí interiér a stanovuje tak základní informace pro projektanta či architekta. Zjednodušeně je možné tyto informace shrnout pod čtyři základní otázky: kde se bude nový interiér realizovat jak by měl budoucí interiér vypadat kdy je nutné, aby byl projekt dokončen kdo bude tento interiér navrhovat a posléze realizovat První otázka odkazující na umístění interiéru nám dává různé možnosti a to především v závislosti na druhu a stáří budovy a jejím umístění v urbanistickém a architektonickém prostoru. Jiný přístup je věnován interiérům v budově na okraji lesa než těm v centru velkého města. Ze stavebního hlediska rozeznáváme, tři možné umístění interiérů: v novostavbě, která je již koncipována pro tento konkrétní interiér v budově, která byla využívána k podobným nebo jiným účelům a bude tedy nutné přizpůsobit její vnitřní dispozice novému využití v prostoru využívaném ke stejným účelům, jedná se tedy o rekonstrukci morálně nebo fyzicky zastaralého interiéru Každý prostor vyžaduje jiný přístup a rozsah nutných přípravných a realizačních prací. Umístění interiéru také předurčuje jeho budoucí úspěšnost jako provozovny. Například interiér luxusní restaurace není vhodné budovat v suterénu panelového domu na sídlišti a naopak levné rychlé občerstvení by bylo nepatřičné jako součást pěti hvězdičkového hotelu. U rekonstrukcí se poloha provozovny nemění a je na majiteli zda je s umístěním spokojen a chce zde v podnikání pokračovat. Dalším krokem zadání je určení jak by měl budoucí interiér vypadat. Může se jednat pouze o ideu nebo o komplexní představu včetně použitých barev, materiálů i dodavatelů některých nábytkových prvků. Představa investora o vzhledu interiéru by měla být dostatečně konkrétní, ale zároveň musí nechat projektantovi dostatek prostoru pro vlastní tvůrčí práci. V této chvíli může investor orientačně určit rozpočet na projekt a realizaci interiéru. Tento rozpočet může sloužit jako limit pro budoucího projektanta 10
nebo je záchytným bodem při výběru projektanta ve výběrovém řízení. Investor podle své představy rozpočtu může snadno vyloučit podezřele levné i předražené návrhy. Pro tvorbu a realizaci interiéru je také nutné znát požadované datum zprovoznění interiéru. Od tohoto data se zpětně určují časy jednotlivých etap a je možné již na začátku projektu určit, zda je vůbec reálné realizaci provést v daném čase a odpovídající kvalitě. Poslední otázkou pro investora je kdo bude interiér navrhovat a realizovat. Existuje několik možností realizace projektu:
výběr projektanta a následně generálního dodavatele na vlastní realizaci
výběr projektanta a následně jednotlivých dodavatelů na každou práci
výběr projektového manažera, který povede celou realizaci sám
Investor vybírá druh a kombinaci realizátorů podle toho, jak moc chce do realizace zasahovat a kolik má času na dílčí rozhodování. Například výběr jednotlivých dodavatelů na každou práci zvlášť dává investorovi největší přehled o reálné situaci, ale znamená to pro něj také velké množství rozhodování a značnou časovou náročnost. Určení konkrétních dodavatelů může být prováděno pomocí výběrového řízení, tak jak jej popisuje zákon. Tato varianta je povinná pro všechny státní zakázky. Soukromí investor se zákonem řídit nemusí, ale je vhodné, aby při výběrovém řízení dodržoval alespoň některé jeho body. Má-li však soukromí investor dobré zkušenosti s konkrétním dodavatelem, nemusí výběrové řízení vůbec provádět a může mu projekt rovnou zadat.
5.2 Zpracování návrhu a projektu Zpracování projektu může výjimečně probíhat jednorázově mnohem obvyklejší je však rozdělení na jednotlivé etapy, během nichž dochází ke konzultacím s investorem a s legislativními orgány. První etapou při tvorbě interiéru je návrh a výtvarná studie. Projektant vytváří variantní návrhy na základě zadání investora a průběžně je s ním konzultuje. Nalezne-li projektant lepší řešení, než jaké je popsáno v zadání, může jej také představit, ale musí ho umět dostatečně obhájit. Již v této fázi je nutné předběžně konzultovat 11
s legislativními orgány, aby zbytečně nedocházelo k rozpracovávání variant, které odporují legislativě či jiným zásadním požadavkům. Je vhodné konzultovat se stavebním úřadem podmínky udělení stavebního povolení, které je potřebné u velké většiny tvorby interiérů, neboť i výměna označení provozovny na fasádě domu podléhá stavebnímu povolení. Dále je vhodná konzultace s památkáři, hygienou, svazem tělesně postižených, hasiči a například i správci technických sítí a dodavateli médií. Výsledná varianta snoubí požadavky všech zúčastněných organizací i investora. Po výběru finální podoby návrhu je možné vypracovat projekt pro stavební povolení.
Tento
projekt
obsahuje
dostatečný
popis
zamýšlených
změn
ve
vnitřních prostorách budovy i případné změny vnějšího vzhledu, jako je například výměna oken či jejich rozšíření nebo zmenšení. Od podání projektu na stavební úřad začíná zákonem stanovená měsíční lhůta na schválení či zamítnutí stavebního povolení. Úkonům směřujícím k získání veškerých povolení se říká inženýring projektu. Jedná se o samostatnou etapu projektu, která může být časově velice náročná a záleží na mnoha aspektech najednou. Problémy se mohou objevit například u rekonstrukcí v historických budovách, kde se mohou střetnout požadavky hygieny a památkářů. Veškeré nutné kroky inženýringu vyplývají ze Stavebního zákona 183/2006 Sb. a Živnostenského zákona 455/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů a změn. Povinnosti vyplývající s Živnostenského zákona si zařizuje investor sám, povinnosti vyplývající ze Stavebního zákona zase vyřizuje projektant. Pro usnadnění obdržení povolení je vhodné zdůraznit problematiku, které se má povolení týkat. Projekt pro stavební povolní je nutné vypracovat v potřebném množství paré, které však nemusí mít stejný rozsah informací, obsahově se však lišit nemohou. Po obdržení všech povolení je možné vytvořit realizační projekt, který musí obsahovat veškeré informace a dokumentaci nutnou k zdárnému realizování projektu. Projektant se může účastnit také zadávání projektu realizátorovy a dále spolupracovat s investorem jako autorský dozor na stavbě a při ukončení celého projektu, kolaudaci a odstraňování případných závad.
12
5.3 Realizace projektu Realizaci interiéru provádí generální dodavatel nebo dílčí dodavatelé podle toho jakou cestu investor zvolí. Samotná realizace se dá rozdělit do několika etap a zpravidla se na ni vypracovává harmonogram prací, podle nějž je možné kontrolovat postup práce a plnění plánu. Mezi tyto etapy patří: převzetí staveniště podmíněné podepsáním přebíracích protokolů a vyhotovením fotodokumentace stávajícího stavu budovy, interiéru a měřících přístrojů demolice a vyčištění prostoru, která se týká pouze interiérů vznikajících ve starých budovách a rekonstrukcí stavební úpravy a hrubé práce instalace nových technologických rozvodů zabudování pevných interiérových prvků jako jsou podhledy či vestavný nábytek konečné povrchové úpravy podlah, stěn a stropu osazení koncových prvků technologií osazení volného nábytku a dekorací instalace informační grafiky kontrola funkčnosti všech prvků interiéru a úklid předání díla podmíněné předvedením funkčnosti interiéru, jeho bezchybného zpracování a odevzdáním technických listů výrobků, revizních protokolů a veškeré dokumentace stavby kolaudace, která je součástí předání nebo tvoří samostatnou etapu a pro její uskutečnění je nutná dokumentace tzv. skutečného stavu
13
6
Interiér restaurace Pro tvorbu interiéru restauračních zařízení je nutné znát veškeré požadavky na
její jednotlivé místnosti, vybavení, použité materiály a hygienu. Ke správnému určení všech rozměrů a hodnot je potřebné také dostatečně podrobné zadání projektu a to především v otázce toho, jak si investor představuje každodenní provoz podniku. Mezi důležité informace patří např.: předpokládaný počet zákazníků podniku a jejich přibližná obrátkovost stylové zaměření podniku způsob obsluhy zákazníků způsob a velikost stolování druh podávaných jídel další případné akce konané v prostorách restaurace atd. Po zjištění všech provozních požadavků je možné přistoupit k řešení jednotlivých místností a jejich vybavení.
6.1 Exteriér a vstupní prostory Vstupní prostor je vizitkou každé restaurace a není-li patřičně upraven, může si zákazník návštěvu rozmyslet, ještě než vstoupí. Vzhled a úprava exteriéru restaurace by měla naznačovat, o jaký typ zařízení se jedná. Nesmí zde chybět dostatečné osvětlení, vkusné, ale výrazné označení vlastních vstupních dveří a informativní grafika v podobě názvu restaurace, jídelního lístku, otevírací doby či dalších upoutávek. Jídelní lístek by měl být vystaven tak, aby nedocházelo k jeho poškozování vlivem počasí a bylo možné ho přečíst i ve večerních hodinách. Změny vzhledu průčelí budovy mohou být omezeny památkáři a vždy podléhají povolení ze stavebního úřadu. Je tedy nutné každou takovou změnu dostatečně promyslet, aby nedocházelo k zbytečným časovým prodlevám v souvislosti s vydáním povolení. Vstup pro hosty do restaurace by měl být v ideálním případě oddělen od vstupu pro personál a zásobování, aby se nekřížily komunikace zákazníků a zaměstnanců. Je vhodné, aby byl vstup pro zaměstnance co nejblíže skladu potravin a restaurační kuchyně. 14
Na vstupní dveře zákazníků navazuje zádveří a případně vstupní hala či chodby vedoucí k jídelnímu prostoru restaurace. Velikost těchto prostor souvisí s druhem a úrovní restaurace a liší se také možným vybavením. U vstupu přímo z ulice slouží zádveří jako tepelná a zvuková izolace. Vstupní dveře se vždy otevírají směrem ven, což souvisí především s bezpečností v případě požáru. Šířka dveří by neměla být menší než 900 mm, aby byl umožněn vstup i tělesně postiženým na invalidním vozíku. V prostoru zádveří by nemělo chybět zařízení umožňující očištění obuvi zákazníků. Důležitým prvkem tohoto prostoru je také informační grafika napomáhající hostům bezproblémovou orientaci v místnostech restaurace.
6.2 Terasy a předzahrádky Součástí restaurace může být také posezení pro hosty na venkovní terase či předzahrádce. Připojení těchto prostor k restauraci je vhodné pouze v případě, že je z terasy či předzahrádky výhled na přírodu, zajímavé prostranství nebo městské panorama. Podle velikosti venkovního prostoru je zde také možné vybudovat malé pracovní místo obsluhy. Toto pracoviště může sloužit k odkládání jídelních lístků a nádobí nebo také jako přípravna teplých a studených nápojů či pokrmů. K tomuto účelu je nutné pracoviště vybavit například kávovarem či chladicím zařízením na zmrzlinu. Jsou-li veškeré výrobní a pracovní prostory obsluhy situovány v zázemí restaurace, je nutné zajistit vhodný přístup k hostům tak, aby se komunikace nekřížily a nedocházelo ke kolizím zákazníků a obsluhy. Při tvorbě předzahrádek je vhodné použít pódium, které zvýší venkovní sezení a opticky ho oddělí od okolní ulice. Důležitý je také správný materiálu, ze kterého je pódium vyrobeno, stejně jako veškerý nábytek a příslušenství, neboť musí odolávat venkovním podmínkám po několik sezón. Nábytek by měl být stohovatelný, aby ho bylo možné uklidit do malého prostoru v zimním období. Možnou variantou je také nábytek skládací, ten však často neposkytuje dostatečné pohodlí, nebo může být až nebezpečný, například pro děti, vzhledem k mechanismům, které obsahuje. Nábytek je doplněn slunečníky či jinými druhy slunečních clon.
15
6.3 Toalety hostů Každý pohostinský provoz s možností sezení u stolů by měl mít vlastní toalety pro hosty. Tyto toalety jsou odděleny od toalet personálu a jsou rozděleny zvlášť pro muže a ženy. Pro tyto prostory platí stejná hygienická nařízení jako pro toalety v domácnosti a je tedy nutné, aby byla vlastní toaleta oddělena od ostatních prostor alespoň dvěma dveřmi. Vlastní kabině toalety předchází prostor s dostatečným množstvím umyvadel vybavený také zařízením na hygienické sušení rukou. Umístění toalet v prostoru restaurace není pevně dáno, je-li to však možné, jsou tyto prostory umístěny v blízkosti vstupu. Ať už se však nacházejí kdekoli je nutné, aby byly dostatečně označeny. Tab. 1: Počet sanitárních a hygienických zařízení6 Počet toalet
Počet mužů
Počet žen
1 kabina
10
10
2 kabiny
11 – 50
11 – 30
3 kabiny
51 - 100
31 – 50
4 kabiny
51 – 80
Na každých 50 mužů a 30 žen připadá další kabina.
6.4 Jídelní prostor restaurace Vlastní jídelní prostor restaurace je pro hosta nejdůležitější místností. Jako takový by měl splňovat několik základních pravidel, aby zde byl pobyt příjemný. Prostor musí být dostatečně prosvětlený, teplý a zároveň větraný, aby zde tzv. nestál vzduch a nedocházelo k hromadění pachů z pokrmů. Restaurace plní také funkci kulturně společenskou s čímž se musí počítat při zařizování prostoru a rozmístění nábytku. Prostorové uspořádání jídelny je ovlivněno druhem restaurace, možnostmi budovy a požadavky na množství míst k sezení. Větší prostory je vhodné rozdělovat do menších celků pomocí rozmístění stolů či aplikací různých předělů. Obsluze však nesmí být znemožněn přehled o dění v restauraci, a proto je vhodná aplikace spíše nízkých 6
DLABAL, S. Interiéry v pohostinství. Praha: ARCH, 1992.
16
nebo transparentních předělů, které zároveň poskytují dostatečné soukromí hostům. K tomuto účelu je možné použít různé paravány, květinovou výzdobu či jiné nábytkové prvky. Rozmístění sedacího a stolového nábytku podléhá mnoha až protichůdným požadavkům. Snahou provozovatele restaurace je, aby bylo míst k sezení co nejvíce, to si však může odporovat s požadavky na prostor pro obsluhu a pohodlný pohyb hostů. Je možné obecně říci, že se zvyšující se úrovní restaurace se plocha prostoru pro jednoho hosta zvětšuje. Jedno místo v restauraci tedy zabírá přibližně 1,4 – 2,0 m2 prostoru. Vlastní uspořádání stolů je závislé na druhu obsluhy. Je zvykem, že je každý zákazník obsluhován z pravé strany, to však není možné dodržet například u sezení v boxech či na lavicích, kdy je obsluha prováděna z čela stolu. Jedná-li se o samoobslužnou restauraci, je nutné vymezit dostatečný prostor pro pohyb hostů s pokrmy od výdejního pultu až ke stolu. K pohodlnému pohybu nestačí pouze dostatečný prostor, ale také vhodné rozmístění stolů a dalšího nábytku. Rozmístění může být řešeno geometricky nebo zcela volně. Geometrické řešení je přehlednější a zvlášť u samoobslužných restaurací výrazně usnadňuje pohyb hostů s jídlem.
Obr. 4: Prostorové požadavky nábytku7 Rozmístění nábytku také ovlivňuje pocit z prostoru. Volné uspořádání stolů může působit moderně a zajímavě, zatímco geometrické dělení je stereotypnější. K rozbití tohoto efektu je dobré kombinovat různé tvary stolů. Rozmístěním stolů je možné také ovlivnit pocit z tvaru místnosti. Umístíme-li hlavní průchod mezi stoly do
7
DLABAL, S. Interiéry v pohostinství. Praha: ARCH, 1992.
17
osy místnosti, jeví se prostor delší. Je-li však mimo osu, bude nám připadat spíše širší. Tento efekt je možné ještě zdůraznit vhodným výběrem barev a osvětlení. Součástí restaurace mohou být také tzv. salonky, které jsou využívány uzavřenou společností k různým akcím či oddělují velké skupiny hostů od běžných návštěvníků. Nábytkové vybavení těchto prostor by mělo být co nejvariabilnější, aby bylo možné vyhovět různým požadavkům v závislosti na společenské akci.
6.5 Bufet Restaurace může být částečně nebo zcela provozována jako bufet, který poskytuje jednoduché a rychlé občerstvení. Sortiment jídel nabízených v bufetu obvykle není tak rozsáhlý jako u klasické restaurace a zaměřuje se hlavně na místní speciality, pečivo, cukrovinky a teplé a studené nápoje. Vše je připravené k rychlému odběru a konzumaci. Nábytkové vybavení bufetu se omezuje na výdejní pult, vysoké stolky umožňující konzumaci ve stoje ale i stolky umožňující konzumaci vsedě. V bufetech je nutné klást velký důraz na snadnou a hygienickou údržbu všech povrchů, neboť se jedná o prostor s předpokládanou vyšší obrátkovostí hostů než v restauraci.
6.6 Samoobslužná restaurace Samoobslužná forma restaurace klade největší důraz na přehlednost prostoru, snadný přístup k sortimentu a stolům a jasné určení místa pro použité nádobí či zbytky jídel. Nejdůležitější je zde správné umístění výdejního pultu, ideálně u vchodu do restaurace. Tento pult musí navazovat na výrobní prostor restaurace, aby se zajistila jednoduchá a bezproblémová manipulace s jídlem. Sortiment je na výdejním pultu prezentován a nabízen v logickém pořadí a to nejdříve studené předkrmy a saláty, polévky, hlavní jídla, pečivo, dezerty a nakonec teplé a studené nápoje. Části s jídlem by měl předcházet prostor, kde si zákazník může vybrat příbory, nádobí a tác na odnesení pokrmů ke stolu. Velikost tácu je závislá na druhu a množství podávaného jídla, minimální rozměr by však neměl být menší než 350 x 450 mm. Nádobí a tácy jsou z hygienických důvodů umístěny vždy alespoň 500 mm nad úrovní podlahy. Na konec výdejního pultu navazuje pokladna, kde zákazník zaplatí vybrané zboží a odchází ke stolu. Pro pohodlný pohyb zákazníka je vhodné pult opatřit dráhou na posunování tácu. 18
Tato dráha by měla být umístěna asi 100 mm pod horním okrajem pultu a měla by končit až za pokladnou. Výdejní pult nemusí být prostorově řešen pouze jako přímka, ale je možné vytvářet různá zakřivení a kombinace podobně jako u kuchyňské linky. Důležité je zachovat dostatek prostoru pro pohyb zákazníků s jídlem tak, aby si vzájemně nezavazeli a nekřížili se komunikace odcházejících od pultu s těmi, kteří jsou teprve vybírat. Výdejní pult není jedinou možností nabídky pokrmů v samoobslužné restauraci, může se zde také objevit systém samoobslužného karuselu či bufetový stůl také známý jako švédský stůl.
6.7 Zázemí restaurace Zázemím restaurace rozumíme prostory určené k pobytu a práci personálu a veškeré navazující technické místnosti a sklady.
6.7.1 Pracoviště číšníků Mezistupněm mezi restaurační kuchyní a jídelním prostorem je pracoviště číšníků. Tento prostor u klasických restaurací přímo navazuje na kuchyni a slouží k odběru jídla z výdeje a odevzdání špinavého nádobí od zákazníků. Důraz je kladen na dostatečný prostor umožňující číšníkům pohodlný pohyb s jídlem tak, aby si vzájemně nezavazeli. Při vstupu a výstupu číšníků z tohoto prostoru by nemělo být možné nahlížet do zázemí restaurace a kuchyně a proto je vhodné zde použít tzv. kyvné dveře.
6.7.2 Restaurační kuchyně Srdcem každé restaurace je její kuchyně. Na kvalitě jejího vybavení a personálu závisí převážná část úspěchu celého provozu. Uspořádání a kapacita restaurační kuchyně se odvozuje od počtu míst a obrátkovosti zákazníků během dne. Záleží také na druhu podávaného jídla a podílu čerstvých surovin vzhledem k polotovarům. Obecně můžeme jednotlivé zóny kuchyně rozdělit na teplou a studenou kuchyni a prostor na mytí nádobí. Na tyto prostory dále navazují sklady potravin, sociální zařízení a zázemí 19
pro personál. Projektování restauračních kuchyní provádí odborné firmy specializující se přímo na tuto problematiku, není to tedy součástí výtvarného návrhu architekta.
6.7.3 Teplá kuchyně Hlavní funkcí teplé kuchyně je vaření, pečení a ohřívání pokrmů. S touto funkcí souvisí velké množství potřebných přístrojů a techniky, které obvykle zabírají nemalý prostor. K běžnému vybavení tohoto prostoru patří varná centra, konvektomaty, fritézy a mnohé další.
6.7.4 Studená kuchyně Studená kuchyně je většinou umístěna paralelně s teplou kuchyní a navazuje na výdej a prostor pro pečivo. Tato část kuchyně slouží k přípravě studených pokrmů, jako jsou například saláty, studené předkrmy či obložené mísy. Mezi běžné vybavení studené kuchyně patří denní lednice, chladící pult, mikrovlnná trouba a různé stroje na krájení, šlehání, váha a nádobí. Důležitý je dostatečný pracovní prostor nutný na přípravu studených pokrmů.
6.7.5 Odpady Odpady vznikající při úpravě potravin i ostatní odpady musí být odstraňovány z prostor, kde se nacházejí potraviny, co nejdříve. Nesmí docházet k hromadění odpadů a tím možné kontaminaci potravin. Odpady jsou ukládány do uzavíratelných nádob, které musí mít odpovídající konstrukci a především musí být snadno čistitelné a dezinfikovatelné.
6.7.6 Prostor pro mytí nádobí Neodmyslitelnou součástí kuchyně je také prostor na mytí nádobí, který zabírá nemalé místo v závislosti na zvoleném způsobu mytí. V dnešní době je možné mytí provádět ve velkokapacitních myčkách, ale nezastupitelné místo mají také klasické 20
dřezy. Výběr vhodného přístroje závisí na množství zákazníků a druhu umývaného nádobí. Prostor na mytí nádobí by měl ideálně navazovat na sklad čistého nádobí a příjem a výdej jídel tak, aby si jednotliví pracovníci nezavazeli.
6.7.7 Sklady potravin Sklady potravin přímo navazují na kuchyni, aby byla příprava jídla co nejjednodušší a nejrychlejší. Patří sem suché sklady, mrazáky, chladící místnosti apod. Sklady by měly mít měřitelnou teplotu, kontrolovatelnou vlhkost a nemělo by zde docházet k žádnému druhu kontaminace surovin.
6.7.8 Prostor pro personál Prostorem pro personál myslíme kancelář, šatnu, umývárnu a záchody pro personál. V některých provozech zde může být i prádelna na prádlo z jídelny i pracovní oděvy zaměstnanců. Tyto místnosti zabírají asi 10 – 15% plochy kuchyně a měly by na ni úzce navazovat tak, aby nedocházelo k zbytečným ztrátám tepla a vzniku průvanu ve vlastním prostoru kuchyně. Umístění navazujících místností se však musí řídit přísnými hygienickými normami a je tedy zřejmé, že například záchody personálu nenavazují na prostor kuchyně přímo, ale musí být odděleny alespoň dvěma dveřmi, což znamená, že vstup je řešen přes chodbu či jinou místnost. Záchody personálu by neměli být společné s hosty, aby se předcházelo šíření infekčních chorob. V prostorách pro personál se může nacházet také sklad čisticích prostředků a nástrojů, které nesmí být skladovány ve skladech s potravinami.
6.8 Nábytkové vybavení restaurace Důležitým aspektem bezproblémového provozu jídelní části restaurace je správný výběr nábytku a jeho rozmístění v prostoru. Nábytek musí svou velikostí, tvarem a materiálem zajistit pohodlné a hygienické stravování odpovídajícího množství zákazníků. V restauračních zařízeních se setkáváme s dvěma druhy nábytku a to pevným a volně umístěným. Pevně umístěný nábytek je nepřenosný a dotváří tvar 21
místnosti. Do této kategorie patří například barový či výdejní pult. Mezi volně umístěný, přenosný nábytek patří například židle, stoly nebo menší čalouněný nábytek.
6.8.1 Jídelní stůl Jídelní stůl je základním stavebním prvkem každé restaurace. Je velmi důležité, aby měl odpovídající rozměry a umožňoval tak pohodlné stravování hostů. Minimální prostor pro jednoho zákazníka je 600 mm na šířku a 400 mm na hloubku stolu. Velikost stolu je ovlivněna také způsobem prostírání v restauraci. Malé restaurace střední třídy obvykle potřebují menší prostor pro prostírání než luxusní restaurace například v hotelu, které mohou provozovat i velmi velké slavnostní prostírání. Kromě vlastních rozměrů stolů je také nezanedbatelné jejich správné umístění v prostoru, dostatečné odsazení od zdí a dalších stolů, volné průchody k sociálnímu zařízení či k baru nebo k výdejnímu pultu. Jídelní stoly do restaurace by měli být také koncipovány tak, aby je bylo možné vzájemně jednoduše kombinovat a získávat tak různé možnosti rozvržení prostoru dle potřeb zákazníka či provozovatele.
Obr. 5: Skládání stolového nábytku8
8
DLABAL, S. Interiéry v pohostinství. Praha: ARCH, 1992.
22
Velikost stolu a výška stolové desky nad zemí je závislá na druhu pohostinského zařízení, do kterého je určen. V evropských podmínkách je zvykem jíst u stolu tak, aby byla horní část trupu ve vzpřímené poloze a bylo tak usnadněno samotnému přijímání potravy i jeho trávení. S ohledem na tento požadavek a na rozměry jídelní židle má momentálně běžný jídelní stůl desku ve výšce přibližně 740 mm. Existují však i jiné možnosti stolování, které vyžadují rozdílné dimenzování jídelního stolu. Například stravování u jídelních pultů či barů přenáší jídelní plochu do výšky asi 1100 mm a vyžaduje použití barových židlí. V našich podmínkách méně obvyklým způsobem stolování je také sezení na polštářích u nízkého stolu. Tento způsob se k nám dostává z asijských zemí, kde je běžnou rutinou. Člověk sedí v poloze tzv. tureckého sedu u stolu, který je vysoký jen 200 či 300 mm. K jídlu se naklání a podává si jej k ústům. Neobvyklé není ani stravování se bez jídelního stolu s tácem položeným přímo na zemi. Modifikací tohoto typu stravování je také stolek o výšce 400 – 450 mm, který umožňuje stravování bez nutnosti ohýbání se. Tato varianta je pro evropského zákazníka mnohem přirozenější a příjemnější. U tohoto druhu stravování by měla být pozornost věnována také správnému druhu a velikosti sedacího polštáře.
Obr. 6: Rozměry sedacího a stolového nábytku9 Důležitý je také materiál, ze kterého je stůl vyroben. Největší pozornost je věnována stolové desce, která je nejvíce zatěžována. Použité materiály musí být odolné vůči vodě a případně alkoholu nebo čisticím prostředkům. Jedná-li se o dřevěný stůl, musí mít dostatečnou povrchovou úpravu v podobě nátěrových hmot a laků dostatečně odolných vůči vnějším vlivům nebo je deska jídelního stolu překryta sklem. Dřevo je pro člověka zřejmě nejpříjemnějším materiálem, z hlediska údržby v restauračním provozu, je však vhodnější volit spíše sklo, nerezovou ocel či plast.
9
NEUFERT, E. Navrhování staveb. 33. vyd. Praha: CONSULTINVEST, 1995. ISBN 80-901486-4-6.
23
6.8.2 Sedací nábytek V restauracích je možné používat několik druhů sedacího nábytku. Základem je jídelní židle, která může být použita v mnoha materiálových i tvarových provedeních. Důležité je, aby měla židle správný rozměr vzhledem k použitému jídelnímu stolu. Musí umožňovat pohodlné dynamické sezení zákazníků i po delší dobu. Materiál může být téměř libovolný, pozornost musíme věnovat především snadné údržbě a hygienickému provozu nábytku. Volba materiálu ovlivňuje také hmotnost židle, která by neměla být příliš těžká, aby neznemožňovala pohodlný pohyb při vstávání a usedání. Působí-li však konstrukce příliš lehce a nestabilně může u zákazníků vyvolávat nedůvěru. Pro pohodlné sezení u jídelního stolu je minimálně vhodná židle s dostatečně vysokým opěradlem, které může být doplněno i područkami. Další možností jsou lavice v různých prostorových a materiálových řešeních. U lavic se naopak nepředpokládá, že by s nimi potřeboval zákazník pohybovat a proto je vhodná i masivní konstrukce. Výjimkou nejsou ani různé čalouněné boxy. Tyto boxy dávají zákazníkům větší množství soukromí než klasické sezení na židlích, pohyb zákazníků je však omezen. Výjimečně se můžeme setkat také s nízkým sezením pouze na polštářích přímo na zemi. Častým nedostatkem u tohoto typu sezení je použití příliš nízkých polštářů či sedáků, které umožňují pohodlné sezení jen těm osobám, které jsou zvyklé takto sedět. Při použití vyšších polštářů jsou uvolněny kyčle i ostatní klouby a je možné sedět s nohami částečně nataženými a měnit polohu je-li to potřeba. Je vhodné, aby restaurace poskytující tento druh sezení umožňovaly alespoň v malém množství sezení i na klasických židlích.
6.9 Materiály Obecně je možné říci, že všechny materiály používané v pohostinských provozech musí být snadno udržovatelné a podporovat hygienický provoz. Důležitá je vysoká odolnost proti vodě a jiným kapalinám jako je například alkohol, čaj či káva. Vhodná je také nízká hořlavost nebo dokonce samozhášivost například textilií. Samozřejmostí je zdravotní nezávadnost veškerých materiálů.
24
Mezi nejpoužívanější materiály patří dřevo a materiály na bázi dřeva s kvalitní a odolnou povrchovou úpravou použité především na nábytek. Nerezová ocel používaná především na vybavení restaurační kuchyně ceněná pro svou jednoduchou údržbu a hygienický provoz. Sklo může být v interiéru použito jako součást nábytku a to především jako jídelní plocha stolu, může také nahrazovat klasické keramické obklady zdí či tvořit různé prostorové předěly. Relativně nejnovějším materiálem je plast, který už dávno není považován za levný a neplnohodnotný materiál. Své uplatnění nachází například u sedacího a stolového nábytku. Plast dává návrhářům široké spektrum možností, co se týče tvarů i barevnosti nábytku.
6.10 Osvětlení Světlo je v interiéru stejně důležité jako například barva či zvolené materiály. Není důležitá jen kvantita světla, ale také jeho kvalita a atmosféra, kterou vyvolává. Světlo podobně jako barva může vytvářet kontrasty mezi jednotlivými prostory, zdůrazňovat důležitá místa v interiéru či dotvářet intimní atmosféru. V oblasti restauračního provozu je důležité, aby bylo světla dostatek, ale neoslňovalo a hlavně neměnilo barvu servírovaných pokrmů. V interiéru můžeme pracovat se světlem přirozeným či umělým. Přirozené denní světlo je nejpříjemnější. Do interiéru jej dostáváme okny, světlíky či poloprůsvitnými stěnami. Bohužel není možné celý prostor restaurace včetně zázemí osvětlovat pouze přirozeným denním světlem a je tedy nutné jej doplnit o světlo umělé. Umělé světlo můžeme rozdělit do několika skupin a to podle usměrnění světelného toku. První je přímé umělé světlo, které je vhodné především na osvětlení pracovních ploch. Vytváří ostré přechody a výrazné stíny a není úplně vhodné k osvětlení celého prostoru. Variantou přímého osvětlení je také možnost osvětlování stěn seshora, která vytváří příjemnější světelné podmínky. K přímému osvětlení můžeme přiřadit také směrové reflektory, které se vyznačují úzkým kuželem světla a libovolnou nastavitelností. Tohoto druhu světla se využívá především v galeriích, ale i v jiných veřejných interiérech, chceme-li na něco upozornit. Polopřímé světlo je částečně rozptýleno do prostoru a vytváří tak měkké kontrasty. Ještě měkčích kontrastů získáme za použití smíšeného světla, které částečně svítí i na strop a zdi. Světlo se odráží a vzniká rozptýlené měkké a příjemné světlo. Poslední možností je nepřímé světlo, které 25
pracuje s odrazem od stropu, zdí či jiných ploch. Toto světlo není výrazné a nemá sloužit k osvětlení celého prostoru. Jeho funkcí je dotváření atmosféry a je nutné ho kombinovat s jiným druhem umělého osvětlení. Do této skupiny můžeme zařadit také nástěnná svítidla, která mají spíše dekorativní účel, ale mohou částečně osvětlovat strop či podlahu nebo vytvářet světelnou cestu například kolem schodiště.
Obr. 7: Druhy osvětlení10 Pro vytvoření dobře osvětleného prostoru nestačí jen správný výběr světla, ale je nutné také dobře navrhnout odpovídající uspořádání a množství světelných zdrojů, to vše s přihlédnutím k ekonomičnosti provozu. Vzdálenost světelných zdrojů od sebe a od zdí je vztažena k výšce stropu místnosti.
6.10.1Požadavky na osvětlení Ve výrobních prostorách musí být zajištěno přirozené, umělé nebo sdružené osvětlení v odpovídajících normovaných hodnotách. Světlo musí dostatečně osvětlovat prostor i pracovní plochu tak, aby neoslňovalo, ale také nezkreslovalo barvu potravin. Svítidla umístěná nad pracovním prostorem musí být bezpečnostní a zajištěná tak, aby při jejich případném rozbití nedošlo ke zranění zaměstnanců či kontaminaci potravin. Doporučené hodnoty umělého osvětlení: 540 luxů v prostorách určených k přípravě a kontrole potravin 220 luxů v pracovních místnostech 110 luxů ve všech dalších místnostech
10
NEUFERT, E. Navrhování staveb. 33. vyd. Praha: CONSULTINVEST, 1995. ISBN 80-901486-4-6.
26
6.11 Barva v interiéru Barevnost v interiéru významně ovlivňuje lidské podvědomí, celkový pocit z prostředí a psychickou i tepelnou pohodu. Je možné pomocí barev dotvářet pocit z velikosti a tvaru místnosti a podtrhnout tak zajímavé části prostoru či potlačit některé jeho špatné vlastnosti. Obecně teplé barvy jako je oranžová červená či žlutá podněcují k činnosti a interiér oteplují, zatímco studené barvy jako modrá či zelená interiér ochlazují a uklidňují. Pro korekci tvaru místnosti je barva ideálním a poměrně levným prostředkem. Existuje několik již dobře známých způsobů ovlivnění pocitu z místnosti pomocí aplikace barev na různé plochy. Například, chceme-li opticky snížit strop, použijeme na něj tmavší odstíny barev, zatímco pro pocit vysokých stropů je dobré, aby byl bílý nebo velmi světlý. Použitím tmavých barev na podlahu docílíme pocitu jistoty, výjimku zde však tvoří barva modrá, kterou podvědomě spojujeme s vodou a není vhodné ji používat na podlahu ani v tmavších odstínech, není-li tedy záměrem vytvoření pocitu nestability. Úzkou a dlouhou místnost zkrátíme aplikací výrazné barvy na vzdálenější krátkou stěnu, opačný efekt nastane použitím barev na stěny dlouhé.
Obr. 8: Působení barev na pocit z tvaru místnosti Pomocí barev je možné měnit pocit z prostoru, ale také pocit z jeho vybavení a nábytku. Chceme-li na určitý prvek v prostoru upozornit, je dobré mu dát kontrastní barvu oproti okolí. Například u restaurací se samoobslužným či výdejním pultem může toto kontrastní zabarvení pomoci zákazníkovi v orientaci. Použití kontrastních barev by mělo být jen omezené, aby byl pobyt v prostoru stále příjemný a nedocházelo k přílišnému optickému zatížení zákazníka. Pravidla správného výběru a kombinace barev vycházejí z barevného kruhu. Barevný kruh se skládá z barev základních, kam patří červená, žlutá, modrá, černá a bílá a barev smíšených, které vznikají kombinací základních barev. Mezi smíšené barvy 27
patří zelená, oranžová, růžová fialová a šedá. Všechny tyto barvy a jejich odstíny jsou poskládány do barevného kruhu, který nám usnadňuje správný výběr barev podle zamýšleného záměru. Například pro reklamy se často používá barev kontrastních (doplňkových), které leží na barevném kruhu naproti sobě. Vzniká tak velmi výrazná kombinace, kterou je vhodné používat v interiéru jen omezeně nebo ji zjemnit například doplněním o barvu bílou. Měkkého kontrastu dosáhneme proložením barevného kruhu rovnoramenným trojúhelníkem. Vybrané barvy spolu ladí, jsou dostatečně výrazné a je možné je použít i na větší plochy v interiéru. Na barevném kruhu nacházíme také barvy příbuzné, které leží vedle sebe a jejich použití působí jemněji. Při použití příbuzných barev je dobré zakomponování alespoň jedné barvy kontrastní, aby výsledný efekt nepůsobil mdle.
Obr. 9: Příklad kombinace barev dle barevného kruhu Barva může také naznačovat, o jaký typ veřejného prostoru se jedná. Například banky, úřady a jiné seriózně vystupující instituce budou volit jinou barevnou škálu než hračkářství či cukrárna. Zde se dostáváme také k jisté symbolice určitých barev, které je v některých kulturách přikládán velký význam. V evropském pojetí je například fialová považována za barvu mystickou, červená je barva vášně a modrá je vážná a podněcuje k myšlení. Při výběru barev však musíme dát pozor nato, že evropské pojetí barev může být odlišné od východních filozofií. Zaměříme-li se na Indii a Védskou filozofii pak je například červená brána také jako barva vášně, ale spíše v negativním slova smyslu. Je to barva, která nedává duši klid pro rozjímání a není proto vhodná například do chrámů a dokonce ani ženy v červeném sárí (tradiční ženský oděv) by sem neměli vstupovat. Tmavě modrá je dokonce úplným opakem evropského pojetí, neboť zde je barvou nevědomosti a nečinnosti. Žlutá, zlatá a bílá jsou barvy dobra a ctnosti a používají hlavně v chrámech a všude tam, kde by si člověk měl zachovávat čistou mysl.
28
Obr. 10: Ukázka použití barev11
6.12 Ozvučení interiéru Ozvučení je příjemnou součástí atmosféry restaurace. Intenzita a druh hudby závisí na druhu pohostinského zařízení. V restauračních zařízeních by hudba neměla být příliš hlasitá, aby neznemožňovala příjemnou konverzaci hostů vzájemně a s obsluhou. Jedná-li se výrazně stylově zaměřenou restauraci, může dobře zvolená hudba dotvářet atmosféru místa a zpříjemňovat tak pobyt hostům. Pro správné ozvučení prostoru je zcela nevhodné použití pouze jednoho lokálního zdroje. Zákazníci sedící v blízkosti tohoto zdroje by byli ohlušování a ti, kteří sedí dále, zase neuslyší nic. Ozvučení prostoru musí být řešeno jako celek a je nutné rozmístit jednotlivé reproduktory po celém prostoru ideálně do rohů místností.
11
SILVA, J. Flickr: Osiyan marine blue in Jain Temple [online]. 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.flickr.com/photos/97968921@N00/403743227/ Light it up: INDIAN ARCHITECTURE PART I [online]. 2011 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://lightitupman.blogspot.com/2011/10/indian-architecture-part-i.html BECOM, J. WESTON GALLERY: India [online]. 2010 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.westongallery.com/becom_pages/India/india_becom_2.htm
29
B. Návrhová část
7
Restaurace Góvinda Restaurace Góvinda je součástí mnoha stejnojmenných podniků po celém světě.
V České republice byla založena roku 1995 jako jedna z prvních vegetariánských restaurací v Praze a nyní má již tři pobočky. Prostor zamýšlený k rekonstrukci se nachází na ulici Soukenická 27, 110 00 Praha 1. Jedná se o dvoupodlažní budovu umístěnou ve vnitrobloku s prostorem restaurace a butiku. V přízemí je momentálně butik a část restaurace pro 25 osob s nízkým sezením. V prvním patře je samotný prostor restaurace pro 50 osob s výdejním pultem. V prostorách restaurace jsou také pořádány veřejné kulturní programy a akce. Provozní doba je poměrně krátká a to ve všední dny od 11 do 18 hodin a v sobotu od 12 do 16 hodin. Každý den je zde podáváno jedno menu ve dvou velikostních variantách. Dále je možné vybírat z několika druhů nápojů a nepřeberného množství dezertů.
Obr. 11: Mapa umístění restaurace v Praze12
12
Mapy.cz, s.r.o. [online]. © 1996-2012 [cit. 2012-04-18, 8:15]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/#x=14.429649&y=50.091064&z=16&c=2-3-8-15-25
30
Obr. 12: Původní rozložení prostoru
7.1 Současný stav restaurace Restaurace Góvinada se nachází nedaleko historického a obchodního centra prahy. Na stejné ulici se nachází také jiné restaurace zaměřené na exotickou či vegetariánskou kuchyni, je tedy potřebné potenciál tohoto umístění ještě podpořit dostatečnou propagační grafikou. Vlastní vstup do dvora restaurace je sice dostatečně označen, ale nachází se poměrně daleko od hlavní ulice Revoluční a bylo by tedy dobré na křižovatku těchto ulic umístit poutač.
31
Obr. 13: Pohled do ulice Soukenická Vstup do dvora je opatřen poutači informujícími o sortimentu restaurace, včetně otevírací doby a dalších kulturních akcích, které se zde konají. Navazuje poměrně dlouhý průchod do dvora, který by mohl být také stylově vyzdoben, aby lákal zákazníka k návštěvě.
Obr. 14: Vstup do dvora, vzhled budovy Vnitřní dvůr tvoří malé parkoviště, vchod do budovy restaurace a vjezdy do garáží. Auta zde mohou stát tak, že brání pohodlnému vstupu do restaurace, což není
32
zrovna nejvhodnějším řešením. Bylo by dobré nejméně jedno parkovací místo zrušit a auta umísťovat spíše do garáží a to alespoň v průběhu otevírací doby.
Obr. 15: Vstup, zádveří Prostor navazující přímo na exteriér je opatřen nástěnkou s možností vystavení letáků a poutačů na různé akce probíhající přímo v této restauraci nebo v partnerských podnicích. Již zde by se měl objevit plánek navazujících prostorů usnadňující orientaci, neboť se nejedná o příliš přehledný interiér.
Obr. 16: Prostor navazující na zádveří, schody do prvního patra
33
Ze zádveří vcházíme do chodby vedoucí do dalších tří místností. Po schodech do prvního patra se dostaneme do restaurace. Dveře po pravé straně vedou do butiku a schody dolů směřují k zázemí pro zaměstnance. Jedná se o velmi malý, tmavý a špatně označený prostor.
Obr. 17: Butik Butik, umístěný v přízemí, obsahuje také několik míst k sezení patřících k restauraci. Tento prostor určený k jídlu a posezení je sice příjemný, ale návaznost na butik není příliš vhodná. Náhodní návštěvníci tzv. vidí strávníkům až do talíře a celá intimní nálada tohoto prostoru je tím zcela zničena. Zákazníci, kteří zde chtějí stolovat, navíc musí zakoupit jídlo u výdejního pultu v prvním patře v restauraci a na tácku si ho sami donést po úzkých schodech dolů.
34
Obr. 18: Restaurace navazující na butik Nábytkové vybavení jídelního prostoru v butiku je stylově velmi vydařené, ale ergonomicky nevyhovující. Zcela rovná opěradla sedacího nábytku neumožňují příliš pohodlné sezení a nízké stolky umístěné na pódiu doplněné pouze úzkými polštářky mohou být pro delší sezení zcela nevhodné. Vlastní prostor restaurace se nachází v prvním patře budovy, kam je možné se dostat pouze po úzkém schodišti. S šířkou schodů není možné nic udělat, je však vhodné tento prostor doplnit o skutečně viditelnou informační grafiku. Umístění schodů dělí prostor restaurace do dvou částí. Po levé straně je výdejní pult, toaleta pro ženy a vchod do kuchyně. Po pravé straně je toaleta pro muže a vlastní jídelní prostor restaurace. Celá místnost je laděna do teplých barev s převládající žlutou, která je aplikována na zdech i stropu. Výběr barvy není špatný, ale jednolité použití vyvolává pocit stísněnosti a nízkých stropů. Nábytkové vybavení včetně dřevěných obkladů stěn stylově neodpovídá zaměření restaurace a působí jako by se jednalo o pozůstatek po předešlém majiteli. Zákazníci, kteří se zde stravují, mohou použité nádobí nechat na stole, nebo jej odnášejí na odkladní místo do kuchyně. Vstup zákazníku přímo do prostoru kuchyně je však zcela nevyhovující a je tedy nutné vytvořit malý odkladní
35
prostor na nádobí přímo v prostoru restaurace, jak je zvykem u jiných podniků tohoto typu.
Obr. 19: Restaurace, původní stav 36
8
Zadání návrhu Návrh rekonstrukce restaurace a ideový návrh butiku v původních prostorech
dvoupodlažní budovy, Soukenická 27 Praha 1. Požadavky na provedení:
Indický styl alespoň částečně odpovídající učení Vastu
vegetariánská kuchyně
vysoké požadavky na hygienu
možnost pořádání společenských akcí a přednášek
zachování minimálně původního počtu míst
zachování nízkého i klasického sezení
obsluha zákazníků od výdejního pultu
zachování butiku v přízemí
8.1 Základní požadavky učení Vastu Učení Vastu je součástí Véd (posvátné knihy popisující učení Indie) a popisuje tvorbu architektury a životního prostředí lidí v souladu uspořádáním vesmíru a jeho těles. Obytné prostory vytvořené podle učení Vastu mají přinášet štěstí, zdraví a klid svým uživatelům. Podle Vastu není rozdíl mezi světskou a sakrální budovou a obytný prostor by měl člověka přibližovat Bohu. Zásadní vliv při tvorbě příznivého prostoru mají světové strany, pět elementů (země, vzduch, oheň, voda a éter), působení slunce, magnetické pole a vliv ostatních planet sluneční soustavy. Z uvedených informací je patrné, že jedná-li se o prostor vytvářený v již existující budově, není zcela možné se všech požadavků řídit. Toto učení však popisuje také použití vhodných barev, tvarů a rozmístění nábytku či umístění světel a obrazů tak, aby byl prostor co nejpříznivější. Tyto požadavky už je možné v návrhu zohlednit. Nejdůležitější částí Vastu pro tvorbu restaurace se v tuto chvíli stává popis vhodného zařízení jídelny, kuchyně, toalet a výběr barev. Barvám je přikládán velký význam a rozdělují se podle světových stran, božstev a mnoha dalších možností. Jednoduché základní rozdělení je možné provést podle tzv. tří základních kvalit přírody. První kvalitou je sattva neboli dobro či ctnost a její barvou je bílá, žlutá či zlatá. Barvy kvality dobra jsou zvlášť vhodné do chrámů. Druhou 37
kvalitou je radžas což je vášeň. Barvou této kvality je červená a její odstíny. Poslední nejnižší kvalitou je tamas, nevědomost. Barvou tamasu je tmavě modrá či černá.
Obr. 20: Tři skupiny barev13 Kuchyně je považována za jednu z nejdůležitějších místností. Vaření samotné je bráno jako posvátná činnost a jídlo je hned po uvaření obětováno božstvů a teprve poté servírováno lidem. Obětovanému jídlu se říká Prasádam, v překladu pánova milost. Obrovský důraz je kladen na čistotu jak prostředí, tak samotných kuchařů. Vysoký standart v hygieně se projevuje především v použití určitých materiálů. Téměř veškeré nádobí je většinou vyrobeno z nerezové oceli. Ideálním umístěním kuchyně podle Vastu je jihovýchod. Vaření je nejlepší provádět na plynovém sporáku, neboť oheň má nejlepší vibrace. Tento sporák by se neměl dotýkat stěn a kuchař by se měl dívat směrem k východu, je-li to možné. Barvou nejvhodnější do kuchyně je žlutá, oranžová nebo červená. Jídelna by měla být umístěna západně od kuchyně a je doporučeno, aby se jednalo o oddělené místnosti. V Indii je často zvykem jíst z táců položených na zemi, ale je-li v jídelně umístěn stůl je doporučené, aby byl čtvercový nebo obdélníkový. Ideální umístění stolu je volně v prostoru místnosti. Vhodné barvy do jídelny jsou světlé 13
POPEYEE. Flickr [online]. 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.flickr.com/photos/popeyee/5193990545/ BLAZEJEWSKA, A. Ania Blazejewska: Travel photography [online]. 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://aniablazejewska.photoshelter.com/galleryimage/Rajasthan/G00002mm0jzQ_zoE/I0000wWQWatCRMXA LETSCH, M. LET SCH FOCUS [online]. 2011 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://mirjamletsch.photoshelter.com/image/I0000ncgTyhO.VGg#
38
odstíny modré, žluté, zelené či oranžové. Vybavení jídelny by mělo být doplněno obrazy a reproduktory pro přehrávání hudby. Kuchyně ani jídelna by neměla přímo sousedit s toaletou, která je místem největší nečistoty. Vlastní proces stolování je poměrně složitým rituálem, který může být značně odlišný od evropských zvyků. Před začátkem jídla se pronáší společné modlitby. V Indii není neobvyklé jíst pouze rukama, používá-li se příbor pak jen lžíce, která se drží pouze v pravé ruce. Jídlo se servíruje na nerezových tácech, které mohou být dělené, doplněných miskami na polévku či salát. Celé menu se kromě dezertu servíruje zároveň, na rozdíl od evropských zvyků. Každé jídlo se před podáváním obětuje božstvům. Při tomto procesu nejsou přítomné ostatní osoby, kromě obětujícího. Jídlo je přichystáno ve slavnostním nádobí včetně čisté vody, která nesmí nikdy chybět a ostatních nápojů. Během obětování se pronáší specifické mantry a poklony. Poté se jídlo na několik minut zanechá u oltáře. Po dokončení obětí se jídlo vrátí zpět k ostatnímu do hrnců a je možné jej podávat. Podle Véd by měla být strava přísně vegetariánská a dokonce se běžně nejí ani česnek či cibule, které jsou považovány za lék požívaný pouze v období nemoci. Na jídelníčku nenajdeme maso, ryby ani vejce. Mléko a některé mléčné výrobky se naopak používají, neboť mléko je možné získat bez nutnosti zabíjení zvířat. Kráva je v Indii dokonce posvátné zvíře, jehož zabití má stejnou váhu jako zabití člověka. Klasické obědové menu se skládá z polévky, sabdží což je zeleninový chod existující v mnoha variantách a v jednom menu může být podáváno i více druhů tohoto pokrmu. Dále může být podáván salát a různé přílohy jako je například rýže či slané smažené placky. Pro dobré trávení je součástí menu i malé množství čatný což je sladký pálivý pokrm z ovoce. Jídlo je zakončeno dezertem, kterého existuje mnoho druhů a forem. Výraznou roli v indickém jídle má koření používané jak ve slaných chodech tak v těch sladkých. U každého jídla by neměla chybět voda ideálně s plátky citrónu nebo limetky a podávají se i jiné nápoje, teplé i studené. Podle Véd by člověk neměl požívat žádné drogy, a proto mezi nápoji nenajdeme kávu (kofein) ani klasický čaj (thein). Součástí Véd je také Ayurvéda, Védský medicínský systém, která udává ideální množství přijímaných pokrmů. Žaludek by měl být naplněn z poloviny jídlem, čtvrtina nápoji a čtvrtina vzduchem. Nikdo by neměl jíst přímo z hrnců, ve kterých se jídlo vařilo. Ani se tohoto nádobí nesmí dotýkat nečistýma rukama. Z tohoto důvodu jsou restaurace dodržující tyto standarty často vybaveny výdejním pultem, který však není samoobslužný, neboť 39
pokrmy musí chystat čistá osoba. Tento fakt také zásadně ovlivňuje vnitřní uspořádání kuchyně restaurace. Mycí prostor kuchyně musí být rozdělen na dvě části, kdy v jedné se separátně umývají hrnce a veškeré nádobí používané k vaření. V druhé části je myto pouze nádobí používané k podávání pokrmů zákazníkům. Toto nádobí je také zvlášť skladováno.
Obr. 21: Příklad servírování pokrmů14 V této indické restauraci probíhají také různé kulturní akce a přednášky a proto je součástí jídelního prostoru také knihovna či něco jako jednoduchý oltář. Umístění knih je vhodné na severní nebo východní straně místnosti a barvy příznivé pro studium a meditaci jsou bílá, zelená a modrá. V indické kultuře není neobvyklé mít alespoň malý oltář i doma. Velikost oltáře je závislá na úrovni uctívání a součástí domu může být až celá chrámová místnost. Také v restauracích jsou minimálně umístěny tematické obrazy a sošky zobrazující různá božstva, které mohou být zdobeny živými květinami. Umístění těchto sošek se řídí stejnými pravidly jako umísťování celého oltáře. Jednoduchým pravidlem je, že oltář
14
BHANUMATI DASI. IPBYS // I Pray to Be Your Servant: In Support of Vaisnava Outreach & Integration [online]. 2011 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://jaivadharma.com/2011/05/25/preparingand-offering-prasadam/
40
má být situován tam, kam bychom posadili váženého hosta. Má se jednat se o prostor čistý, světlý a klidný, snadno přístupný a umožňující sezení většího počtu lidí kolem oltáře. Vhodné barvy do chrámu jsou bílá, žlutá a zlatá. Toaleta jako prostor největší nečistoty nesmí přímo navazovat ani na kuchyni, jídelnu či chrám. Tento požadavek odpovídá také běžným hygienickým požadavkům ve veřejném i soukromém interiéru. Barvy příznivé pro toaletu jsou obecně všechny ve světlých odstínech.
41
9
Návrh dispozice prostoru V navrhovaném řešení nejsou dělány příliš velké dispoziční změny a to hlavně
z důvodu nedostatku prostoru a nutnosti zachování aktuálního počtu míst k sezení.
9.1 Přízemí, dispoziční řešení Vlastní vstup do budovy je velmi úzký, a když se tu potká více lidí, dochází k velkým problémům v průchodu. Řešením by mohlo být posunutí zdi mezi vstupním prostorem a butikem tak, aby se v zádveří mohli zastavovat zákazníci při čtení informací na nástěnce a ostatní mohli i tak procházet kolem. Místnosti v přízemí byly používány jako butik a část restaurace. Požadavkem investora je zachování butiku. Přímá návaznost butiku na část restaurace však není ideální a proto je sem navržena změna ve využití prostoru. Místo klidné části restaurace s nízkým sezením by se zde mělo nacházet občerstvení bufetového typu. Celý prostor se otevře a sjednotí. Butik je obohacen o prodejní pult s nabídkou cukrovinek, pečiva, balených jídel a nápojů, které si zákazník může sníst na místě nebo odnést domů. Jídelní prostor je vybaven klasickými stolky a židlemi minimálně pro 23 zákazníků, které poskytují veškerý komfort, ale nenavozují pocit jakékoli intimity prostoru. Zákazník tak jasně pozná, že klidné posezení je situováno v restauraci v prvním poschodí.
Obr. 22: Dispoziční řešení přízemí budovy 42
9.2 Restaurace v prvním poschodí, dispoziční řešení Místnosti v prvním poschodí byly používány jako restaurace a restaurační kuchyně. Toto využití se měnit nebude. Vzhledem k nutnosti zachování minimálně padesáti míst k sezení není půdorysné řešení příliš odlišné. Jídelní prostor je vybaven jídelními stoly a židlemi umožňující sezení až 52 hostů. Rozměry a rozmístění stolů bylo změněno, aby vyhovovalo požadavkům na potřebný prostor pro pohyb zákazníků a personálu. Zachovány zůstaly také tři stoly umístěné na pódiu umožňující nízké sezení na polštářích. Výdejní pult zůstal na původním místě, ale prostorové řešení za ním bylo změněno. Místo zdí oddělujících prostor kuchyně od výdejního pultu je zde umístěn vyhřívaný výdejní stůl. Usnadňuje se tak přemísťování jídla z kuchyně k výdejnímu prostoru a k zákazníkovi. Vlastní výdejní pult má proti původnímu řešení větší pracovní plochu, neboť vyhřívané kontejnery s jídlem jsou umístěny jinde.
Obr. 23: Dispoziční řešení restaurace v prvním poschodí
43
10 Výtvarný návrh jednotlivých místností Výtvarný návrh jednotlivých místností se řídí jednotný stylem uplatněným na interiér celé budovy.
10.1 Vstupní prostory Vlastní vstup do budovy se příliš nemění. Hlavním rozdílem je zrušení jednoho stání pro auta ve dvoře, které bylo situováno příliš blízko vstupních dveří. Zádveří je prvním prostorem, který zákazník uvidí. Již zde se projevuje jednotný styl celého interiéru. Je zde použita výrazná zlatá výmalba opakující se znovu v ostatních prostorech budovy. Samotný prostor je mírně rozšířen oproti původnímu řešení. Zachována zůstává nástěnka, která je však nasvícena a obohacena o stojánky s letáčky. Součástí této nástěnky je také velký zlatý nápis s názvem restaurace. Na podlaze nesmí chybět dostatečně velký čistič obuvi. Prostor je ještě zútulněn použitím živých květin, které mohou být v letním období umístěny i venku.
Obr. 24: Zádveří
44
Prostor navazující na vstup a zádveří je značně omezen svou velikostí. Zásadní roli zde má informační grafika jasně označující kam, které dveře vedou. Pro snadnější orientaci jsou také použity prosklené dveře do místností určených hostům. Dveře vedoucí do zázemí jsou naopak plné. Výmalba zdí zůstává spíše světlá a neutrální neboť se jedná o poměrně tmavou část budovy. Jedinou dekorací tohoto prostoru, která je zároveň funkční, je informační grafika na zdech ve zlaté barvě. Na podlaze je dlažba tmavé barvy. Tato krytina byla zvolena hlavně pro svou odolnost, trvanlivost a snadnou čistitelnost a je použita v celém přízemí. Neodmyslitelnou součástí tohoto prostoru jsou také schody vedoucí do prvního poschodí. Schodiště je tmavé v dezénu hnědý dub ze stejného materiálu jako podlaha v restauraci. Součástí tohoto prvku je také černé jednoduché zábradlí. Schodiště ve tvaru U má uprostřed podestu, která umožňuje pohodlné stoupání do patra. Zeď u této podesty je vymalována na tmavě fialovou, která je v interiéru používána jako kontrastní barva. Ve zdi je osvětlená nika, v níž je umístěna jedna ze sošek božstev.
Obr. 25: Chodba a schody, úprava zdí a informační grafika
45
10.2 Butik Butik situovaný po pravé straně byl původně využíván k prodeji oblečení, nerezového nádobí a doplňků. Vzhledem k tomu, že přímo sousedí s malým jídelním prostorem, bylo sem navrženo rozšíření prodávaného sortimentu o cukrovinky, pečivo a nápoje. S prodejem občerstvení je spojena nutnost instalace velkého výdejního pultu s chladící vitrínou na zde vyráběné tradiční cukrovinky. Na výdejní pult také navazují policové systémy určené k ukládání a výstavě pečiva a malý pracovní prostor s dřezem a rychlovarnou konvicí či kávovarem k přípravě teplých nápojů. Součástí vybavení je také černá tabule určená k vypsání speciální nabídky zboží. Vedle výdejního pultu zůstal zachován také příruční sklad zboží a surovin, který má pouze jinak umístěné vstupní dveře. Výdejní pult je umístěn poměrně daleko od zdroje přirozeného denního světla, a proto je nutné ho dostatečně osvětlit pomocí bodového a rozptýleného světla, které zaručí bezpečné podmínky pro práci a nebude měnit barvu prodávaných potravin.
Obr. 26: Výdejní pult v butiku a příklad použité chladící vitríny15 Prodejní část butiku je vybavena jednoduchým policovým systémem umožňujícím vystavení co největšího množství zboží. V prostoru jsou situovány také dva čtvercové „ostrůvky“, určené k výstavě menších předmětů. Vedle výdejního pultu je také barevně zvýrazněná zeď skladu, která slouží k výstavě prodávaného nerezového 15
UNITA. Chladicí vitrína RAMONA cool [online]. 2009 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.unita.cz/Index.php?id=44
46
nádobí. Součástí sortimentu je také malé množství oděvů, které jsou vystaveny na stěně opatřené šatní tyčí a ramínky. Rozmístění nábytku v prodejním prostoru je navrženo tak, aby nekřížilo komunikace vedoucí od vstupu k pultu a ke stolům.
Obr. 27: Butik Jídelní prostor navazující na butik je umístěn na nízkém pódiu odlišeném od ostatního prostoru použitím vinylové podlahy v dezénu tmavý dub, stejně jako v restauraci. Tento prostor nabízí minimálně 23 míst k sezení a je navržen jako 47
restaurace bufetového typu pro zákazníky, kterým nevadí přítomnost nakupujících v butiku nebo přišli jen kvůli rychlému občerstvení. Tento jídelní prostor může také sloužit tělesně postiženým, kteří by se do restaurace v prvním patře jen těžko dostávali, neboť v budově není výtah a schodiště je příliš úzké pro instalaci alternativních způsobů dopravy. V tomto případě obsluha butiku donese zákazníkům jídlo z restaurace v prvním poschodí až ke stolu. Ozvláštněním této části butiku je střešní okno poskytující dostatek světla a příjemnou atmosféru jídelnímu prostoru. Místo klasických nástěnných dekorací je zde použita tapeta s tradičním Indickým vzorem, který se opakuje také na textiliích v restauraci v prvním patře.
Obr. 28: Jídelní prostor navazující na butik Barevnost butiku je poměrně výrazná, zvolená tak, aby podtrhovala prodávané zboží. Inspirací ve výběru barev byl svátek Dhuli konaný v Indii, při kterém jsou rozprašovány pigmentové prášky. Použité barvy zároveň dodržují jednotný styl interiéru celé budovy.
48
Obr. 29: Barevné prášky rozprašované při svátku Dhuli16 Materiál a tvarosloví nábytku navazuje na jednotný styl použitý v restauraci v prvním poschodí. Převažuje jednoduchost a čisté tvary umožňující různé kombinace rozložení nábytku v prostoru.
10.3 Restaurace Po schodech nahoru se dostáváme do restaurace v prvním poschodí. Celý prostor je koncipován tak, aby působil příjemně, čistě a otevřeně. Hlavní myšlenkou jídelního prostoru bylo připodobnění indickým chrámům. Tyto chrámy jsou stavěny z bílého kamene, protkané ornamenty a zdobené zlatem. Zlatá a bílá barva je kontrastována černými doplňky a nábytkem z tmavě mořeného dřeva. Interiér bývá doplněn velkým množstvím bohatě zdobených a barevných textilií a různými soškami božstev či květinami. Stejný barevný koncept a způsob vybavení je použit i v této restauraci.
16
FEATHERWHITEY. Holi Indian colors [online]. ©2011-2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://featherwhitey.deviantart.com/art/Holi-Indian-colors-269648312 MCCURRY, S. India [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://stevemccurry.com/galleries/india?view=grid
49
Obr. 30: Barevný koncept a inspirace17
10.3.1 Povrchy stěn a podlah Aby místnost působila velká, vysoká a vzdušná je strop i většina zdí vymalována na bílou barvu. Dva výklenky, které byly již původně součástí místnosti, jsou 17
DOSHI, N. a J. Levien. My Beautiful Backside [online]. 2000 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.doshilevien.com/projects/furniture/my-beautiful-backside/7 MACIBORKA, A. National geographic: Photo of the day [online]. 2010-08-06 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://photography.nationalgeographic.com/photography/photo-of-the-day/rajasthan-indiaportrait/ JANSSON, J. Flickr [online]. © 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.flickr.com/photos/johannesjansson/4434230133/ Sacred destination: Sacred placec/religious art [online]. 2005 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.sacred-destinations.com/india/golden-temple-of-amritsar
50
vymalovány zlatě a doplněny tón v tónu zlatým lesklým písmem ve tvaru chrámových oblouků. Tyto texty jsou přepisem některých tradičních manter pronášených během uctívání božstev či obětování pokrmů. Aby byla zachována čitelnost textů i pro náhodné návštěvníky, je přepis psán česky fontem Samarkan normal, který připomíná sanskrt.
Obr. 31: Restaurace, pohled od výdejního pultu k pódiu Na zemi je položená vinilová plovoucí podlaha v dekoru tmavého dubu. Vinilové podlahy spojují dobré vlastnosti plastového vinilového povrchu s PUR ochrannou vrstvou, který je odolný vůči vodě, mastnotě a snáší každodenní mití běžnými saponáty. Jádro je tvořeno z HDF vrstvy podlepené korkem což zvyšuje tepelnou a zvukovou izolaci podlahy. Tlumení kročejového hluku je zvlášť důležité, neboť se restaurace nachází v prvním poschodí nad butikem.
51
10.3.2Pódium Výrazným prvkem místnosti je pódium určené pro hosty, kteří chtějí stolovat vsedě, na polštářích. Pro navození potřebné intimity tohoto prostoru jsou použity prostorové předěly znesnadňující přímí pohled ostatních zákazníků k těmto stolům.
Obr. 32: Pódium Pódium dosahuje výšky 400 mm od podlahy a je zpřístupněno dvěma schodišti. Je zde zajištěno pohodlné sezení minimálně pro 12 hostů kolem 3 52
čtvercových stolů. Vlastní sezení se skládá z pevného čalouněného prvku kolem dlouhé stěny, který umožňuje i poloho částečně vleže a volných oválných polštářů. Veškeré sezení je zde navrženo s poměrně vysokým čalounění asi 120 mm, aby bylo umožněno pohodlné sezení i lidem, kteří na tuto polohu nemusí být zvyklí. Barevné ladění potahových textilií v tomto prostoru je v tónech bílé se zlatými doplňky a kontrastní fialovou použitou na malé polštářky. Velké oválné polštáře určené k sezení jsou potaženy látkou s tradičními indickými vzory v odstínech žluté. Výrazným barevným prvkem jsou také černě mořené jasanové stolky. Vlastní pódium a obložení zdí je tvořeno z desek v dezénu ořech. Toto barevné schéma se promítá v podstatě do celého prostoru restaurace.
Obr. 33: Materiály a vzor textilie použité v restauraci
10.3.3 Jídelní prostor restaurace Podlaha v restauraci je tmavá, a proto jsou stoly tentokrát světlé doplněné černě lakovanými dřevěnými židlemi bez područek. V místnosti se střídají obdélníkové stoly s čtvercovými v asymetrickém rozložení. Toto rozložení však respektuje dvě komunikace vedoucí od pódia, což je nejvzdálenější bod restaurace, kolem toalet a odkládacího pultu až k východu a výdejnímu pultu. 53
Obr. 34: Zobrazení hlavních komunikací Stoly jsou také vybrány tak, aby bylo možné je libovolně kombinovat, je-li potřeba v restauraci vytvořit specifická seskupení například při svatební oslavě. Konstrukce stolů je mohutná a tvarově velmi jednoduchá. Strohé tvarové řešení stolů je vhodnou kombinací k velmi dekorativním lampám a doplňkům. Stoly nejsou doplněny ubrusy, které by celý dojem sice zútulnily, ale jedná se o restauraci vyžadující snadnou, rychlou a hygienickou údržbu s čímž se použití ubrusů neslučuje. Na každém stole je umístěn nerezový tác s karafou s vodou ochucenou limetkou nebo citronem a čtyři pohárky. Tato voda je každému zákazníkovi k dispozici zdarma v neomezeném množství a je obsluhou pravidelně vyměňována.
54
Obr. 35: Pohled od pódia k výdejnímu pultu Součástí jídelního prostoru restaurace je také velká knihovna sloužící zároveň jako jednoduchý oltář. V restauraci jsou pořádány také kulturní akce a přednášky a některé rekvizity k tomu potřebné jako jsou hudební nástroje a knihy jsou ukládány právě v této knihovně. Jsou zde umístěny také některé reproduktory zvukové aparatury. Tento nábytkový prvek je proveden v matné bílé barvě, aby barevně nekonkuroval vystavovaným předmětům. Knihovna je zasazena do niky vytvořené ze sádrokartonu.
55
Obr. 36: Pohled na knihovnu
10.3.4 Výdejní prostor Výdejní prostor je navržen tak, aby zákazníka přehledně informoval o nabízeném zboží, včetně vysvětlení případně neznámých pojmů. K tomuto účelu jsou na zdi vedoucí do kuchyně umístěny tabule s fotografiemi pokrmů a vysvětlením obvyklého složení těchto jídel. Zásadní změnou proti původnímu řešení je způsob dopravy pokrmů k zákazníkům a jejich prezentace. Původní pult byl vybaven ohřívacím stolem s nádobami, kde zákazník pokrmy přímo viděl. Toto řešení je sice absolutně praktické, ale celý dojem z restaurace značně deklasuje. Výdejní pult byl tedy navržen bez ohřívacího stolu, pouze s chladící vitrínou prezentující nabízené dezerty. Teplé pokrmy byly přemístěny do ohřívacího stolu navazujícího na kuchyni. Díky tomuto řešení je přemísťování jídla z kuchyně jednodušší, jde přímo do ohřívacího stolu. Z druhé strany ho již odebírá osoba zodpovědná za výdej a předává jej přímo zákazníkům. Podobný systém je uplatňován v restauracích rychlého občerstvení. Velkou výhodou je, že se 56
nekřižují cesty jednotlivých zaměstnanců a práce v kuchyni je bezproblémová, včetně doplňování jídla během celé otevírací doby bez povšimnutí zákazníků. Tento způsob výdeje pokrmů byl zvolen také proto, že tato konkrétní restaurace nabízí každý den pouze jedno menu (skládající se z cca 5 pokrmů) ve dvou velikostních variantách a zákazník tedy v podstatě nemá z čeho vybírat.
Obr. 37: Výdejní pult, vstup do restaurace
Obr. 38: Zobrazení postupu pokrmů a nádobí 57
Samotný výdejní pult dodržuje jednotný styl celé restaurace a zároveň splňuje vysoké hygienické nároky. Pracovní deska výdejního pultu je z nerezové oceli a v tomto duchu jsou pojaty také všechny ostatní doplňky. Výdejní pult je vybaven chladící vitrínou na dezerty a elektronickou pokladnou. Na sloupu oddělujícím výdejní prostor od vstupu do kuchyně je znázorněno denní menu. Vedle tohoto menu jsou také umístěny tabule s fotografiemi a vysvětlivkami neznámých pojmů tak, aby zákazník věděl, co objednává. Podobně jako v restauracích s rychlým občerstvením je i zde jídlo zákazníkovi přichystáno na tác obsluhou. Čisté nádobí je tedy uloženo v zázemí výdejního pultu a zákazník si jej nemůže sám podat jak je tomu zvykem například u restaurací se samoobslužným výdejním pultem. Po obdržení požadovaného množství jídla zákazník zaplatí a odchází k vybranému stolu.
Obr. 39: Výdejní pult 58
Po dokončení konzumace může zákazník zanechat použité nádobí na stole a obsluha jej uklidí, nebo ho odnáší do odkládacího pultu. Tento pult je umístěn vedle schodiště tak, aby mohl zákazník plynule při odchodu odložit nádobí a rovnou jít, bez nutnosti cokoli hledat nebo se vracet. Tento pult je vybaven odpadkovým košem a pojízdnými pořadači na použité tácky a příbory, které usnadňují obsluze úklid i během otevírací doby.
Obr. 40: Odkládací pult
10.3.5 Toalety Toalety pro muže a ženy jsou situovány kolem vstupu. Pro každou skupinu je zde z prostorových důvodů umístěn pouze jeden záchod. Podle doporučení by zde měly být umístěny alespoň dvě toalety, neboť restaurace má 52 míst. Vlastní vybavení toalety je jen velmi jednoduché, neboť se jedná o malý prostor. Nachází se zde v podstatě pouze vlastní záchodová mísa a stojan na toaletní papír. V umývárně před vlastní toaletou je umístěno jedno umyvadlo na zavěšené skříňce, která poskytuje dostatek prostoru pro nohy i snadný úklid bez obav z máčení 59
korpusu skříňky. Doplňkem umyvadlové skříňky je zrcadlo, zásobník na mýdlo a výkonný sušič rukou typu airblade. Na zdech jsou zlaté pásky opatřené háčky sloužící k případnému odkládání oděvů zákazníků, je-li to potřeba. Celý prostor toalet je obložen světlou mozaikou a na podlaze je dlažba imitující vzhled dřeva v tmavě hnědé barvě podobně jako v restauraci.
Obr. 41: Vybavení toalet18
10.4 Osvětlení a ozvučení prostoru V prostoru restaurace v prvním patře je použito hned několik druhů osvětlení. Nejvýraznější jsou lampy zavěšené nad jídelními stoly. Jedná se o ručně tepané lampy z mosazi s povrchovou úpravou připomínající stříbro. Vnější tvary těchto lamp jsou velmi jednoduché a nejsou-li rozsvícené, nejsou jemné tepané vzory téměř vidět. Po rozsvícení dávají lampy jemné rozptýlené světlo vytvářející pozoruhodné vzory na okolních zdech. Nad výdejním pultem je použito bodové osvětlení umístěné do podhledu. Toalety jsou osvětleny jednoduchým stropním světlem. Reproduktory ozvučení jsou umístěny v rozích místnosti tak, aby byl zvuk co nejrovnoměrnější a nedocházelo k přehlučení některých částí prostoru. Správné ozvučení je v této restauraci důležité, neboť je zde reprodukována hudba během celé provozní doby. 18
G3Solutions: dyson airblade [online]. © 2011-2012 [cit. 2012-04-18, 12:55]. Dostupné z: http://g3solutionsinc.com/?page_id=3997 SICIS: THE ART MOSAIC FACTORY [online]. 2011 [cit. 2012-04-18, 13:00]. Dostupné z: http://www.sicis.com/
60
Obr. 42: Osvětlení 19
19
ZENZA: home accesories [online]. 2010 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://zenza.nl/index.html
61
11 Návrh nábytkového prvku Navrhovaným nábytkovým prvkem je nízký jídelní stůl pro čtyři osoby použitý ve vlastním prostoru restaurace v druhém poschodí.
11.1 Rešerše Před tvorbou nízkého jídelního stolu je třeba zjistit, jaké jídelní stoly tohoto typu již existují. Pozornost se soustředí jak na vzhled, tak na konstrukci a velikost.
Obr. 43: Příklady nízkých stolů20
20
Apartment therapy [online]. 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.apartmenttherapy.com/black-and-white-inspired-by-in-56469 COR. JALIS [online]. © COR 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.cor.de/start/index.php?whereami=Products%2FUpholstered+Furniture%2FJALIS%2FImages &language=e MATRIX. Tradeget [online]. 2005 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.tradeget.com/free_list/p77785/contact_us.html Meubles inde: the furniture people [online]. 2009 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.mobelindische.com/more.php?pid12=44&catid12=9
62
Z uvedených obrázků je patrné, že indický jídelní stůl může být vyroben za použití velkého množství konstrukcí i velikostí. V Indii není výjimkou ani stravování bez použití stolu přímo z tácu umístěného na zemi. I v našich podmínkách je možné zakoupit nízké stoly určené k tomuto účelu. Konstrukčně jsou často řešeny jako klasické kavárenské stolky na nízké centrální noze.
11.2 Rozměry a ergonomie Při návrhu nízkého jídelního stolu se vycházelo z rozměrů již existujících stolů s přihlédnutím na tělesné rozměry člověka a evropský způsob stravování. V Indii není neobvyklé jíst z táců položených přímo na zemi nebo na velmi nízkých stolcích. Evropská populace je však zvyklá jíst tak, aby byla horní polovina těla ve vzpřímené poloze po celou dobu stravování. K tomuto aspektu bylo přihlédnuto a navrhovaný stolek ctí výšku jídelní plochy ve vzdálenosti 450 mm od podlahy, tak jak je již v některých restauracích používáno. Použití zvýšené jídelní plochy dává zákazníkům určitý komfort, neboť se mohou pod stolovou desku zasunout nohama a pokrmy nemají tak daleko od úst, nehrozí tedy riziko padání jídla z příborů. Rozměr jídelní plochy je stejný jako u klasického čtvercového jídelního stolu pro čtyři osoby a to 850 x 850 mm. Největší pohybový komfort dává strávníkovi stůl s jednou centrální nohou, ten však nepůsobí příliš esteticky a neodpovídá stylu restaurace. Bylo tedy přihlédnuto k tradičnímu vzhledu stolů v Indii a zvolena varianta se čtyřmi nohami. Aby i tato varianta poskytovala strávníkovi dostatek pohodlí, musí zachovat odpovídající rozteč mezi nohami stolu. Velikost této rozteče byla určena z antropometrických rozměrů člověka sedícího v tureckém sedu, který v nejširším bodě měří přibližně 750 mm. Aby se člověk dostal do této pozice, potřebuje kolem sebe poměrně dost prostoru, nebo minimálně určitý pevný bod, kterého se může zachytit při usedání či vstávání. Z tohoto důvodu je stůl se čtyřmi nohami, vzhledem ke své stabilitě, vhodnou volbou.
63
Obr. 44: Rozměry člověka související s návrhem stolu21
11.3 Výtvarný návrh Vzhled stolku byl ovlivněn tradičním pojetím tohoto nábytku jak u nás tak v Indii. Vnější tvar je pravoúhlí a strohý a podobá se stolům použitým v ostatních částech restaurace. Pravoúhlé vnější tvary umožňují skládání tohoto typu stolu do větších seskupení například během svatby či přednášky. Orientální tendence se projevují na vnitřním tvarování nohou stolu, které jsou stylizací tradičních oblouků indické architektury. Díky svému prolamování také zvětšují prostor pro nohy pod stolovou deskou.
Obr. 45: Návrh stolu v konkrétním prostoru
21
NEUFERT, E. Navrhování staveb. 33. vyd. Praha: CONSULTINVEST, 1995. ISBN 80-901486-4-6.
64
11.4 Materiál a konstrukce Nízký jídelní stolek je navržen z masivního dřeva a materiálu na bázi dřeva. Stolová deska o rozměrech 850 x 850 mm je z DTD 18 s jasanovou dýhou o tloušťce 0,8 mm. Nohy a luby jsou vytvořeny z masivního jasanu.
Obr. 46: Základní rozměry a tvar stolu Konstrukce stolu je demontovatelná, aby byla usnadněna transportovatelnost nábytku z výroby ke konečnému zákazníkovi. Spojení lubů a nohou je zajištěno stolovým kováním. Stolová deska je připevněna plastovými upevňovacími elementy firmy K&S, s.r.o. Pozořice. Stůl je mořen na černou barvu a dokončen 2K - PUR transparentním lakem, který je určen pro dřevěný nábytek vystavený velkému namáhání.
65
11.5 Hrubé materiálové náklady Tabulka č. 2: Hrubé materiálové náklady Druh zboží
DTD, dýha JS
Cena za
Množství/
balení/formát
výrobek
(CZK)
Cena/výrobek (CZK)
0,75 m2
2 125,56
349,-
0,03 m3
15 000,-
450,-
4 ks
19,06
76,24
8 ks
744
6,-
Vrut Ø5,5 x 15
8 ks
170
2,-
Vrut Ø8 x 60
4 ks
3,-
12,-
Vrut Ø5,5 x 35
8 ks
1,50
12,-
2K-PUR lak
0,6 l
350,-
210,-
Tužidlo
0,06 l
420,-
26,-
Mořidlo
0,6 l
380,-
228,-
(KILI) Jasan masiv (nohy stolu, luby) Kování stolu (Hettich) Upevňovací element (K&S, Pozořice)
Cena celkem cca
1 371,24
Celková cena nezahrnuje náklady na práci, energie ani další možné přidružené náklady či následné marže obchodníků.
66
12 Diskuze Interiér Indické restaurace vytvořený v této diplomové práci je pokusem o kombinaci mnoha vlivů a požadavků. Výsledný návrh se snaží vyhovět velkému množství zcela odlišných nároků, jak ze strany investora či legislativy tak z vlastní představy o nejvhodnějším řešení v daném prostoru. Umístění restaurace v centru Prahy vybízí k tvorbě honosného interiéru, který by se v této destinaci jistě uplatnil a dříve či později by také vrátil investorovi vynaložené náklady. Takové pojetí, by však neodpovídalo filosofii investora, který si zakládá spíše na jednoduchosti a prostotě. Dalším omezujícím požadavkem bylo zachování výdejního pultu, související s přísnými hygienickými standarty, které jsou v této restauraci dodržovány. Žádná restaurace vyšší cenové skupiny nemůže fungovat za použití výdejního pultu, a proto bylo nutné směřovat návrh jiným směrem. Hlavní myšlenkou je tedy jednoduchost a čistota, která však neztrácí orientální nádech. Tohoto efektu bylo docíleno především použitím barev, které jsou zároveň považovány za velmi příznivé i podle učení Vastu. Samotný interiér není příliš přehlcen dekoracemi, jak je tomu v jiných restauracích tohoto typu a to hlavně proto, aby byla umožněna snadná údržba. Toto se projevuje například na střídmém použití textilií, které jsou jinak velmi výrazným prvkem Indických interiérů. Dekorace použité v tomto interiéru jsou voleny tak, aby usnadňovali hygienický provoz. Jedná se především o lampy a ploché nástěnné dekorace v podobě textů. Jistý dekorativní účinek mají také oděvy personálu, které jsou tradičním oděvem v Indii a bývají často značně barevné. Výtvarný návrh výdejního pultu a celého prostoru kolem pultu je také výtvorem kompromisu mezi požadavky investora a běžnou praxí. Samoobslužné restaurace obvykle nabízejí zákazníkům možnost vybírat z velkého množství připravených pokrmů, které si mohou sami nabírat. Toto řešení je velmi pohodlné jak pro zákazníka, tak pro provozovatele. Hygienické požadavky investora však tuto možnost nedovolují a proto je výdejní pult řešen podobně jako v rychlém občerstvení, kde pokrmy chystá obsluha. Aby pult nesnižoval úroveň celého prostoru, byl z něj také odstraněn vyhřívaný stůl s připravenými pokrmy. Takové řešení je běžné právě u restaurací rychlého občerstvení, které mají pobočky po celém světě a každý návštěvník má jasnou představu o nabízeném zboží. Neboť tato restaurace nenabízí obecně známé pokrmy je pult doplněn tabulemi s popisem sortimentu.
67
Součástí návrhu interiéru je také návrh samostatného nábytkového prvku. Pro tuto restauraci byl vytvořen nízký jídelní stůl pro čtyři osoby. Výsledný návrh spojuje ergonomické požadavky s výtvarnou představou o stolku v orientálním stylu. Kompromis v návrhu tohoto nábytkového prvku byl učiněn hlavně v oblasti prostoru pro pohyb zákazníka. Ideální představou investora by byl velmi nízký stolek, který vyžaduje zohýbání se k pokrmu. Evropské pojetí stolování dává přednost vzpřímené poloze horní části trupu a tato varianta byla vyhodnocena jako vhodnější. Naopak řešení nohou stolu se přiklání k tradičnímu Indickému pojetí, které preferuje zachování všech čtyř nohou. Použití jedné centrální nohy by jistě zaručovalo největší komfort, ale nesplňovalo by estetické požadavky. Tvaru těchto nohou byla tedy věnována zvláštní pozornost, aby si výsledný stůl zachoval funkčnost. Posledním prvkem celé diplomové práce je také ideový návrh butiku v přízemí budovy. Tento ideový návrh je poměrně velkým zásahem do stávajícího stavu restaurace. Větší zásah je možný hlavně proto, že se jedná pouze o doporučení investorovi, jak by se s prostorem mělo nakládat. Výsledkem je návrh butiku s rozšířením stávajícího sortimentu zboží o cukrovinky, nápoje a pečivo. Navazující část restaurace
je
proměněna
v určitý
druh
rychlého
občerstvení,
které
slouží
k jednoduchému občerstvení. Stylově butik navazuje na restauraci a celá budova tak tvoří jednotný výtvarný celek.
68
13 Závěr Cílem této diplomové práce byl návrh interiéru Indické restaurace a atypického nábytkového prvku vytvořeného do tohoto konkrétního prostoru. Vlastní návrh vycházel z obecných poznatků a norem, které byly zkombinovány se specifickými požadavky investora. Součástí návrhu se stal také ideový návrh butiku a jídelního prostoru na něj navazujícího. Výsledkem práce je návrh interiéru celé budovy, vyjma zázemí, v jednotném stylu. Hlavním znakem je jednoduchost tvarů prostorů i nábytku doplněná bílou, zlatou a kontrastní fialovou barvou. Interiér je dotvořen střízlivým množstvím ornamentů a dekorací. Významným prvkem interiéru, který byl v původním řešení značně zanedbán, je informační grafika. Ta se prolíná všemi místnostmi a značně napomáhá orientaci v tomto spíše nepřehledném prostoru. Veškeré nábytkové vybavení má jednotný styl a vytváří tak harmonii mezi jednotlivými místnostmi. Ideový návrh butiku má oproti ostatním místnostem výraznější výmalbu, akcentující prodávané zboží. Vlastní vybavení je jednoduché a účelné. Výtvarný návrh restaurace je podřízen nárokům investora a to především učení Vastu, kterému se snaží co nejvíce přiblížit. Výsledkem je čistý vzdušný prostor inspirovaný chrámy v Indii. Součástí této restaurace je také nízký jídelní stůl navržený speciálně pro tento prostor. Jeho návrh vycházel z průzkumu používaných stolů v Indii a u nás a z ergonomických požadavků na tento nábytek.
69
14 Summary The aim of this thesis was the interior design of the Indian restaurant and atypical furniture element created in this particular area. Custom design was based on the general knowledge and standards, which were combined with specific requirements of the investor. Part of this thesis is also ideological design of boutique and the dining area which is next to the boutique. The result of the work is the interior design throughout the building, except for the background, in a single style. The main characteristic is the simplicity of shapes of spaces and furniture with white, gold, and the contrasting purple color. The Interior is completed with hard-headed and ornamental decorations. An important element of the interior, who was in the original greatly neglected, is an information graphic. That blends all the rooms and considerably facilitates the orientation in this rather confusing space. All of the furnishings is consistent in style and creating harmony between the individual rooms. The Boutique has more than other rooms significant painting which is highlighting sold goods. Furniture and equipments are simple and effective. The design of the restaurant is subordinated to the demands of the investor, and especially learning Vastu, which is trying to bring as much as possible. The result is a clean air space inspired by the temples in India. Part of this restaurant is also a low dining table designed specifically for this space. His proposal was based on used tables in India and in our country, and from the ergonomic requirements of the furniture.
70
15 Seznam použité literatury Bhagavad – Gíta taková jaká je. Praha: The Bactivedanta Book Trust International, Inc., 1998. ISBN 91-7149-405-7. DLABAL, S. Interiéry v pohostinství. Praha: ARCH, 1992. DLABAL, S. Nábytek, člověk, bydlení. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1976. 178 s. HÁLA, B. Management tvorby veřejného interiéru - zadání projekt a realizace manuál a postupy řešení. 1. vyd. Mendelova universita v Brně: Ediční středisko Mendelovy university v Brně, 2010. ISBN 978-80-7375-377-1. KANICKÁ, L. Bydlení. Brno: Mendelu v Brně, 2008. ISBN 978-80-7375-162-3. ROSEN, S. Skrytá sláva Indie. China: The Bactivedanta Book Trust International, Inc., 2006. ISBN 978-80-903829-0-9. SCHMIEKE, M. Vastu indické feng shui. Žilina: Žilinské tlačiarne a. s., 2000. ISBN 80-88913-43-8. TANGAZ, T. Škola interiérového designu. V Praze: Slovart, 2006. 144 s. ISBN 978-80-7209-856-9. NEFF, L. a P. NEUFERT. Dobrý projekt – správná stavba: dům, byt, zahrada. Bratislava: Jaga, 2005. ISBN 80-8076-022-5. NEUFERT, P. Navrhování staveb. Praha: Consulinvest , 2000. NEUFERT, E. Navrhování staveb. 33. vyd. Praha: CONSULTINVEST, 1995. ISBN 80-901486-4-6 BRUNECKÝ, P. a F. ŠVANCARA. Interier - člověk a nábytek. 1. vyd. Brno: MZLU, 1995. ISBN 80-7157-157-1. BRUNECKÝ, P. Výkresy ve dřevozpracujícím průmyslu. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1999. ISBN 80-7157-373-6
71
15.1 Internetové zdroje:
MINISTERSTVO HOSPODÁŘSTVÍ, ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, ČESKÁ CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU, NÁRODNÍ FEDERACE HOTELŮ A RESTAURACÍ ČR, ASOCIACE CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ ČR, ASOCIACE ČESKÝCH SOUKROMÝCH CESTOVNÍCH K. DOPORUČENÍ UPRAVUJÍCÍ ZÁKLADNÍ UKAZATELE PRO KATEGORIZACI HOSTINSKÝCH A UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ [online]. Praha, 12. 7. 1994 [cit. 2012-04-17, 14:06]. Dostupné z: http://www.cestovniruch.cz/kategorizace/doporuceni.htm
Fotogalerie. Rebio: restaurace zdravého životního stylu [online]. (C) 2009 [cit. 2012-04-17, 14:36]. Dostupné z: http://www.rebio.cz/VelkySpalicek/Fotogalerie/4-2i.folder.aspx
Vegeterainská restaurace Maranatha: Fotogalerie [online]. 2002 [cit. 2012-0418, 10:35]. Dostupné z: http://www.restauracemaranatha.cz/fotogalerie.php
Maitrea: Vegetariánská restaurace [online]. 2009 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.restaurace-maitrea.cz/restaurace
SILVA, J. Flickr: Osiyan marine blue in Jain Temple [online]. 2012 [cit. 201204-18]. Dostupné z: http://www.flickr.com/photos/97968921@N00/403743227/ Light it up: INDIAN ARCHITECTURE PART I [online]. 2011 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://lightitupman.blogspot.com/2011/10/indian-architecture-parti.html
BECOM, J. WESTON GALLERY: India [online]. 2010 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.westongallery.com/becom_pages/India/india_becom_2.htm
Mapy.cz, s.r.o. [online]. © 1996-2012 [cit. 2012-04-18, 8:15]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/#x=14.429649&y=50.091064&z=16&c=2-3-8-15-25
POPEYEE. Flickr [online]. 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.flickr.com/photos/popeyee/5193990545/ BLAZEJEWSKA, A. Ania Blazejewska: Travel photography [online]. 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://aniablazejewska.photoshelter.com/galleryimage/Rajasthan/G00002mm0jzQ_zoE/I0000wWQWatCRMXA
LETSCH, M. LET SCH FOCUS [online]. 2011 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://mirjamletsch.photoshelter.com/image/I0000ncgTyhO.VGg# 72
BHANUMATI DASI. IPBYS // I Pray to Be Your Servant: In Support of Vaisnava Outreach & Integration [online]. 2011 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://jaivadharma.com/2011/05/25/preparing-and-offering-prasadam/
UNITA. Chladicí vitrína RAMONA cool [online]. 2009 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.unita.cz/Index.php?id=44
FEATHERWHITEY. Holi Indian colors [online]. ©2011-2012 [cit. 2012-0418]. Dostupné z: http://featherwhitey.deviantart.com/art/Holi-Indian-colors269648312
MCCURRY, S. India [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://stevemccurry.com/galleries/india?view=grid
DOSHI, N. a J. Levien. My Beautiful Backside [online]. 2000 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.doshilevien.com/projects/furniture/my-beautifulbackside/7 MACIBORKA, A. National geographic: Photo of the day [online]. 2010-08-06 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://photography.nationalgeographic.com/photography/photo-of-theday/rajasthan-india-portrait/ JANSSON, J. Flickr [online]. © 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.flickr.com/photos/johannesjansson/4434230133/
Sacred destination: Sacred placec/religious art [online]. 2005 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.sacred-destinations.com/india/golden-temple-ofamritsar
G3Solutions: dyson airblade [online]. © 2011-2012 [cit. 2012-04-18, 12:55]. Dostupné z: http://g3solutionsinc.com/?page_id=3997
SICIS: THE ART MOSAIC FACTORY [online]. 2011 [cit. 2012-04-18, 13:00]. Dostupné z: http://www.sicis.com/
ZENZA: home accesories [online]. 2010 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://zenza.nl/index.html
Apartment therapy [online]. 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.apartmenttherapy.com/black-and-white-inspired-by-in-56469
COR. JALIS [online]. © COR 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.cor.de/start/index.php?whereami=Products%2FUpholstered+Furnitu re%2FJALIS%2FImages&language=e 73
MATRIX. Tradeget [online]. 2005 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.tradeget.com/free_list/p77785/contact_us.html
Meubles inde: the furniture people [online]. 2009 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.mobel-indische.com/more.php?pid12=44&catid12=9
74
16 Seznam obrázků a tabulek Obrázek č. 1: Interiér restaurací Rebio…………………………………………6 Obrázek č. 2: Interié restaurace Maranatha…………………………………….7 Obrázek č. 3: Interiér restaurace Maitrea……………………………………….8 Obrázek č. 4: Prostorové požadavky nábytku………………………………….17 Obrázek č. 5: Skládání stolového nábytku……………………………………..22 Obrázek č. 6: Rozměry sedacího a stolového nábytku…………………………23 Obrázek č. 7: Druhy osvětlení………………………………………………….26 Obrázek č. 8: Působení barev na pocit z tvaru místnosti………………………27 Obrázek č. 9: Příklad kombinace barev dle barevného kruhu…………………28 Obrázek č. 10: Ukázka použití barev………………………………………..…29 Obrázek č. 11: Mapa umístění restaurace v Praze………………………..……30 Obrázek č. 12: Původní rozložení prostoru…………………………………….31 Obrázek č. 13: Pohled do ulice Soukenická……………………………………32 Obrázek č. 14: Vstup do dvora, vzhled budovy………………………………..32 Obrázek č. 15: Vstup, zádveří………………………………………………….33 Obrázek č. 16: Prostor navazující na zádveří, schody do prvního patra……..33 Obrázek č. 17: Butik……………………………………………………………34 Obrázek č. 18: Restaurace navazující na butik…………………………………35 Obrázek č. 19: Restaurace, původní stav……………………………………….36 Obrázek č. 20: Tři skupiny barev……………………………………………….38 Obrázek č. 21: Příklad servírování pokrmů……………………………………40 Obrázek č. 22: Dispoziční řešení přízemí budovy………………………..……42 Obrázek č. 23: Dispoziční řešení restaurace v prvním poschodí…………..…..43 Obrázek č. 24: Zádveří………………………………………………………….44 Obrázek č. 25: Chodba a schody, úprava zdí a informační grafika…………….45 Obrázek č. 26: Výdejní pult v butiku a příklad použité chladící vitríny………46 Obrázek č. 27: Butik……………………………………………………………47 Obrázek č. 28: Jídelní prostor navazující na butik……………………………..48 Obrázek č. 29: Barevné prášky rozprašované při svátku Dhuli………………49 Obrázek č. 30: Barevný koncept a inspirace……………………………………50 75
Obrázek č. 31: Restaurace, pohled od výdejního pultu k pódiu………………..51 Obrázek č. 32: Pódium………………………………………………………….52 Obrázek č. 33: Materiály a vzor textilie použité v restauraci…………………..53 Obrázek č. 34: Zobrazení hlavních komunikací………………………………..54 Obrázek č. 35: Pohled od pódia k výdejnímu pultu…………………………….55 Obrázek č. 36: Pohled na knihovnu…………………………………………….56 Obrázek č. 37: Výdejní pult, vstup do restaurace………………………………57 Obrázek č. 38: Zobrazení postupu pokrmů a nádobí………………………….57 Obrázek č. 39: Výdejní pult…………………………………………………….58 Obrázek č. 40: Odkládací pult………………………………………………….59 Obrázek č. 41: Vybavení toalet…………………………………………………60 Obrázek č. 42: Osvětlení………………………………………………………..61 Obrázek č. 43: Příklady nízkých stolů…………………………………………62 Obrázek č. 44: Rozměry člověka související s návrhem stolu…………………64 Obrázek č. 45: Návrh stolu v konkrétním prostoru…………………………….64 Obrázek č. 46: Základní rozměry a tvar stolu…………………………………..66 Tabulka č. 1: Počet sanitárních a hygienických zařízení………………………16 Tabulka č. 2: Hrubé materiálové náklady………………………………………66
76
17 Seznam příloh Příloha č. 1: Výkres 001 – Základní rozměry Příloha č. 2: Výkres 002 – Detail 01 Příloha č. 3: Výkres 003 – Detail 02 Příloha č. 4: Výkres 004 – Noha stolu
77