MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva

Dřevěná okna moderní konstrukce a jejich vliv na vnitřní prostředí budov

Bakalářská práce

Brno 2013

Hermína Svobodová

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Dřevěná okna moderní konstrukce a jejich vliv na vnitřní prostředí budov zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Dále souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47 b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy university v Brně, případně zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazují se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně dne: …………………..

Podpis: ……………………………..

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Heleně Křenkové za její ochotu, pomoc a odborné vedení při zpracování bakalářské práce. Zároveň chci také poděkovat mé rodině, obzvláště mému mladšímu synovi Pavlovi, za velkou podporu a pochopení po celou dobu mého studia.

ABSTRAKT

Autor:

Hermína Svobodová

Název práce:

Dřevěná okna moderní konstrukce a jejich vliv na vnitřní prostředí budov

Tato bakalářská práce se zabývá kvalitou vnitřního prostředí obytných prostor, kterou ovlivňují nové vlastnosti konstrukce otvorových výplní současnosti, a jejím vlivem na zdraví a pohodu člověka.

Klíčová slova: Větrání, teplota, vlhkost, součinitel prostupu tepla, vnitřní prostředí budovy, součinitel spárové průvzdušnosti, vnitřní povrchová teplota, energetická náročnost, zdraví člověka

ABSTRACT

Author:

Hermína Svobodová

Name of the work: Wooden windows of modern design and their Influence on the inside environment of buildings

This thesis deals with the quality of the interior environment in residential areas, which affect the design of the Doors and Windows of the new features now, and its impact on the health and well-being of a person.

Key words: Airing, Temperatura, Air Humidity, Thermal insulation heat flow coefficient, Inside environment of building, Inside surface temperature, Energy intensity, Health of human

OBSAH

1

ÚVOD

1

2

CÍL PRÁCE

2

3

SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY

3

3.1 Vývoj konstrukce dřevěných oken

3

3.2 Osazování oken do stavby

9

4

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA MODERNÍ KONSTRUKCE DŘEVĚNÝCH OKEN

10

4.1 Nebezpečné látky

11

4.2 Akustické vlastnosti oken

11

4.3 Radiační (sálavé) vlastnosti oken

12

4.4 Tepelně technické vlastnosti

13

4.4.1 Součinitel prostupu tepla

13

4.4.2 Vnitřní povrchová teplota konstrukce a kondenzace vodní páry 4.5 Průvzdušnost 4.5.1 Součinitel spárové průvzdušnosti 4.6 Větrání

5

6

15 17 19 19

4.6.1 Všeobecné podmínky pro větrání bytových domů

22

4.6.2 Druhy větrání

23

4.6.2.1 Přirozené větrání

23

4.6.2.2 Nucené větrání

26

4.6.2.3 Hybridní větrání

26

4.6.2.4 Rekuperace

27

ÚČINKY PŮSOBÍCÍ NA ZDRAVÍ ČLOVĚKA VE VNITŘNÍM OBYTNÉM PROSTŘEDÍ BUDOV

31

5.1 Syndrom nemocných budov (SBD)

32

5.2 Kondenzace vodních par a vznik plísní

33

HODNOCENÍ MIKROKLIMATICKÝCH PODMÍNEK

34

7

8

PRÁVNĚ ZÁVAZNÉ POŽADAVKY NA KVALITU VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ BUDOV

37

PRAKTICKÁ ČÁST BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

40

8.1 Mikroklimatické parametry vnitřního prostředí a metody jejich měření

40

8.2 Charakteristika zvoleného objektu, ve kterém byly sledovány a měřeny mikroklimatické podmínky 8.2.1 Popis oken

42 43

8.3 Experimentální měření vlhkosti vzduchu v závislosti na teplotě prostředí a dalších faktorech

44

8.3.1 Charakteristika pokoje pro experimentální měření

45

8.3.2 Monitoring

46

8.4 Výsledky měření

50

9

DISKUSE

53

10

ZÁVĚR

55

11

SUMARY

56

12

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

57

13

INTERNETOVÉ ZDROJE

59

14

SEZNAM TABULEK

60

15

SEZNAM OBRÁZKŮ

61

1 ÚVOD Rekonstrukce domů a bytů, za účelem úspory energie, jsou v posledních letech na svém vrcholu a k tomu také přispívají různé dotační programy. Jednou z možností jak této úspory dosáhnout je výměna starých oken. Tyto otvorové výplně nejsou pouze prvkem architektury, ale především zajišťují přirozené denní osvětlení a oslunění místnosti, výhled do okolního prostředí, větrání, brání pronikání hluku, škodlivin a nečistot z exteriéru, ale také místem úniku tepla. Požadavky na snižování energetické náročnosti budov se neustále zvyšují a s nimi i požadavky na novou moderní konstrukci oken, která prošla zásadním vývojem zaměřeným právě na minimalizaci tepelných ztrát. Zároveň se snižováním součinitele prostupu tepla oken vzrůstá jejich neprůvzdušnost. V interiérech se lidskou činností zvyšuje vlhkost, koncentrace oxidu uhličitého a kvalita vzduchu se zhoršuje. Tyto špatné mikroklimatické podmínky působí negativně jak na člověka, tak na samotnou stavbu. U osob se projevuje únava, bolesti hlavy, pálení očí, nebo zhoršená schopnost soustředění, ale také porucha spánku nebo různé alergie. U staveb hraje roli skladba pláště, například u dřevostaveb - zda se jedná o difúzně otevřenou nebo uzavřenou konstrukci, dále je důležitá intenzita větrání, atp. Při sloučení několika negativních faktorů může docházet ke srážení vodní páry na stěnách a vzniku příznivých podmínek pro výskyt plísní. Nelze vynechat ani možnost zvýšeného výskytu roztočů. Řada zdrojů znečištění vnitřního prostředí se také nachází ve stavbě samotné. Mohou to být chemické látky, které se uvolňují ze stavebních materiálů nebo zařízení domu, ale také nevhodně zvolené povrchové úpravy, používání čistících prostředků nebo populárních osvěžovačů vzduchu. Všechny uvedené negativní prvky mohou být společně s teplem neprodyšně uzavřeny v našich domech také pomocí nejmodernějších konstrukcí oken, často podle komerčně prosazovaného názoru: „Nejkvalitnější okna jsou absolutně těsná“. Tento požadavek na maximální těsnost oken, vyvolaný snahou snížit tepelné ztráty na minimum, úplně zastínil ostatní výše uvedené dopady tohoto trendu, který doba přinesla v celé Evropské unii. Nejdůležitějším předpokladem pro zajištění potřebných parametrů vnitřního prostředí budov, tedy mikroklimatických podmínek, je správné větrání a vytápění domů. A okna jsou

základním prostředkem k zajištění pravidelné výměny vzduchu.

V nedostatečně větraných budovách se bez ohrožení zdraví žít nedá.

1

2 CÍL PRÁCE Bakalářská práce se zabývá konstrukcí současných moderních dřevěných oken a jejich vlivem na mikroklimatické podmínky vnitřního prostředí budov. Požadavky na kvalitu vnitřního prostředí budov jsou obecně dány zákony. Podrobné rozpracování těchto požadavků a limity pro jednotlivé mikroklimatické parametry jsou obsaženy v příslušných prováděcích předpisech (nařízeních vlády a vyhláškách). Pro oblasti, které nejsou ošetřeny závaznými předpisy, máme ještě k dispozici celou řadu technických norem, které tyto limity doporučují. Mikroklimatickými parametry vnitřního prostředí se všeobecně zabývá státní zdravotnický ústav. Skutečnost, že stále přísnější požadavky na součinitel prostupu tepla, vzhledem k narůstajícím požadavkům na hodnocení energetické náročnosti budov, výrazně ovlivňuje vnitřní prostředí, však zůstává opomíjena. Významný faktor znečištění vnitřního mikroklimatu budov jsou také VOC látky. Jejich zdrojem v interiéru je kouření, používané čisticí prostředky, deodoranty, kosmetické přípravky, nátěry, barvy, laky, koberce, podlahoviny, nábytek, použitá lepidla a rozpouštědla. Vlivem VOC látek se ale v této bakalářské práci nezabýváme.

Cílem bakalářské práce je:  Vyhodnocení vlivu moderní konstrukce dřevěných oken na mikroklimatické podmínky vnitřního prostředí budov  Charakterizovat technické požadavky na moderní konstrukce dřevěných oken z hlediska tepelně technických vlastností a možností přirozeného větrání  Mikroklimatické podmínky vnitřního prostředí ověřit provedením sledování a experimentálním měřením vzájemné závislosti teploty a relativní vlhkosti vzduchu ve zvoleném objektu

2

3 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 3.1 Vývoj konstrukce dřevěných oken Dřevo jako nejstarší materiál pro výrobu oken je stále s oblibou používáno. Patří mezi dobré tepelně izolační materiály. Jeho nevýhodou, vzhledem k organické povaze, je nezbytná ochrana proti vlhkosti, plísním, škůdcům a ohni. Geometrie profilu okenních vlysů se vyvíjela po staletí a určitě se bude i v budoucnu měnit, především podle tepelně technických požadavků. Nejstarším typem konstrukce dřevěných oken bylo okno jednoduché, s jedním rámem a křídlem. Později se z této konstrukce vyvinula okna dvojitá, kde jsou v tloušťce zdi umístěna dvě křídla za sebou, která doléhají na dva samostatné rámy spojené deštěním (špaletová, deštěná) nebo křídla doléhají na jeden rám (fošnová). Po roce 1945 se začala průmyslově vyrábět zdvojená okna montovaná hromadně v minulém století do obvodových plášťů panelových bytových domů. Z důvodu nekvalitní výroby, povrchové úpravy a často i montáže, byla tato okna příčinou velkých energetických ztrát a docházelo k nadměrné infiltraci vzduchu. Velké tepelné ztráty byly také způsobeny jednoduchým zasklením křídel. V osmdesátých

letech

20.

století

se

více

experimentovalo

s možností

vícenásobného zasklení, postupně se začala používat izolační dvojskla a trojskla. Tento zásadní zlom v historii zasklívání posunul konstrukci oken rychle dopředu a s touto změnou se opět vrátila do praxe jednoduchá konstrukce – jeden rám a jedno křídlo, osazené v tloušťce zdi.

Obr. 1– Jednoduché okno s jedním sklem (Puškár, 2003) 3

Obr. 2 – Zdvojené okno s dvěma samostatnými skly (Puškár, 2003)

Obr. 3 – Dvojité okno s jednoduchým zasklením (Puškár, 2003)

4

Obr. 4 – Popis konstrukce jednoduchého dřevěného okna s izolačním dvojsklem (www.twwokna.cz)

5

Další podstatnou změnou, která přispěla k výrazně lepším vlastnostem oken, bylo nahrazení původních vlysů z masivních přířezů lepenými lamelovanými hranoly, tzv. eurohranoly. K nejčastěji používaným dřevinám dnes patří smrk, borovice, modřín a dub. Z exotických dřevin pak meranti a eukalyptus. Výrobci oken si nakupují polotovary, které se pomocí nových technologií opracují na jednotlivé díly (vlysy) okenních rámů a křídel. Lamely mohou být napojeny klínovým spojem (tupý nebo ostrý ozub). Podle výskytu napojení se třídí hranoly do dvou skupin, na tzv. CINK a FIX. Cinkované hranoly mají povrchové lamely napojované, fixní hranoly jsou na povrchu celistvé. Pro světlé lazury jsou vhodnější vlysy bez napojování. Základním předpokladem kvality oken je optimální vlhkost dřeva (12 ± 2%). Profilace dílců oken probíhá nejčastěji podle modulových programů EURO, kterým odpovídají nástrojové sady (sestavy) pro jejich výrobu. Někteří výrobci oken vyvíjejí vlastní konstrukce, pro které si nechávají vyrábět speciální nástroje.

Obr. 5 – Sestava modulových frézovacích nástrojů (www.soukup.cz) 6

Obr. 6 – Profilování okenních vlysů sestavami frézovacích nástrojů (www.soukup.cz)

Jednotlivé vlysy se spojují konstrukčními spoji na dvojitý čep a rozpor nebo se používá kolíkový spoj. Proti povětrnostním vlivům je spodní díl rámu i křídla chráněn lištou (okapnicí) z eloxovaného hliníku, která musí být ve svém bočním napojení oboustranně utěsněna proti vodě termodynamickou koncovkou z plastu. Rámová okapnice slouží především k odvodu vody z funkční spáry. Skládá se ze dvou částí – vnější hliníkové a vnitřní plastové, na kterou doléhá těsnění osazené v profilu křídla. Plastová část má přerušit tepelný most a zamezit přimrzání těsnění k okapnici, které bylo častým problémem u celo hliníkových okapnic. Doporučený rozměr otvorů na odvod vody na exteriérové straně je nejméně 5 x 2 mm, při maximální vzdálenosti 300 mm. Další nedílnou součástí oken je jejich výplň, ve většině případů se jedná o sklo, respektive izolační dvojsklo nebo trojsklo. Kazeta je složena ze dvou nebo tří tabulí skla, jejichž vzdálenost je vymezena šířkou hliníkového, nerezového nebo plastového profilu (rámečku). Distanční profil je naplněn vysoušecím prostředkem s absorpčními vlastnostmi, který pohlcuje vlhkost. Skla a rámeček spojuje plastický tmel. Vnější okraj izolačního skla je po celém obvodě utěsněn trvale pružným tmelem, který zabraňuje pronikání vlhkosti do dutiny mezi skly. Mezera je vyplněna vysušeným vzduchem, nebo pro zvýšení tepelné izolace inertním plynem, jako je argon nebo krypton.

7

Obr. 7 – Skladba izolačních skel (www.agc-glass.eu) Zasklívání se provádí pomocí dřevěných zasklívacích lišt, distančních podložek a těsnících profilů nebo silikonových trvale pružných tmelů. Výška a hloubka polodrážky a šířka zasklívací lišty musí být dimenzována tak, aby přenesla zatížení větrem přes plochu zasklení. Zasklívací lišta musí být široká tak, aby nedošlo k jejímu rozštěpení. Detail styku okenního křídla a rámu je řešen těsnícími profily. Profil na vnitřní straně křídla pracuje na principu komprese a středové na základě tvarové paměti. Zavěšení křídla do rámu a manipulaci při používání oken zajišťuje okenní kování, které je souborem několika prvků:  Okenní závěsy  Obvodové kování  Ovládací prvky – kliky, páky, rukojeti  Prvky na stabilizaci polohy křídla - stavěče, nůžky, rozpěry, nárazníky  Pojízdné a stabilizační kování u posuvných a skládacích oken – kolejnice, klouby, kolečka, pojízdné mechanizmy, stabilizační trny apod.

8

Okenní závěsy jsou konstrukční prvky kování, kterými se přenášejí síly z okenního křídla do okenního rámu. Jsou to síly vyvolané vlastní hmotností okenního křídla, tzn. rám křídla a zasklení a bodové zatížení vertikální silou, která je způsobena občasným zatížením okna při provozu. Používají se závěsy viditelné nebo skryté. Funkcí obvodového kování je celoplošné dovření okenního křídla, a tím i komprese těsnícího profilu, spojení otevíravé a výklopné funkce okna, zvýšení bezpečnosti okna. Rozměry drážek pro tato obvodová kování jsou v současné době také unifikovány tak, aby vyhovovaly řadě evropských výrobců, stejně jako profilování okenních dílců. Z vnější strany viditelné části kování musí splňovat mechanické i estetické požadavky. (Puškár, 2003)

3.2 Osazování oken do stavby Nedílnou součástí dodržení správné funkčnosti oken je jeho kvalitní osazení do pláště budovy. Má stejně důležitý význam, jako je samotná konstrukce okna. Požadavky na správné osazení oken do stavby:  Univerzálnost, tzn. možnost osazování okna do různorodých konstrukčních souborů budov, a to i v procesu rekonstrukce a modernizace budov  Možnost osazování oken až po dokončení omítek obvodových stěn budov  Možnost osazování okna z interiéru budovy, tzn. že není potřebné venkovní lešení  Jednoduchá montáž, nízká pracnost spojená s osazením okna na stavbě, jednoduchá demontáž při výměně oken  Možnost vyrovnávat výrobní tolerance hrubé stavby  Schopnost přenést požadavky na mechanické vlastnosti okna do obvodové stěny  Fyzikální celistvost obvodové stěny v detailu osazení okna, tzn. v místě styku okna s obvodovou stěnou (Puškár, 2003)

9

4 TECHNICKÉ

POŽADAVKY

NA

MODERNÍ

KONSTRUKCE

DŘEVĚNÝCH OKEN Technické požadavky na okna a vnější dveře stanovuje evropská norma ČSN EN 14351-1+A1 Okna a dveře – Norma výrobku, funkční vlastnosti – Část1: Okna a vnější dveře bez vlastností požární odolnosti a/nebo kouřotěsnosti. Do této normy je začleněna národní příloha NA, která obsahuje doporučené požadavky na třídy a úrovně podle vhodnosti použití v České republice. Je důležité uvést, že tato norma není závazná, pouze doporučená. Uvádí se v ní ale požadavky, kterými by se výrobci oken měli řídit, aby splnili podmínky uvedení svých výrobků na evropský trh. Funkční požadavky obsaženy v ČSN EN 14351-1+A1, které by měly jednotlivé výrobky splňovat za konkrétně stanovených podmínek: 

Nebezpečné látky



Akustické vlastnosti



Radiační vlastnosti



Tepelně technické vlastnosti



Průvzdušnost



Větrání



Vodotěsnost



Odolnost proti zatížení větrem



Odolnost proti zatížení sněhem a trvalému zatížení



Požární vlastnosti



Odolnost proti nárazu



Únosnost bezpečnostních zařízení



Možnost úniku



Ovládací síly



Mechanická pevnost



Odolnost proti průstřelu



Odolnost proti výbuchu



Odolnost proti opakovanému otevírání a zavírání



Chování mezi rozdílnými klimaty



Odolnost proti násilnému vniknutí

10

Prvních šest výše zvýrazněných požadavků na okna může mít přímý nebo nepřímý vliv na vnitřní mikroklima interiéru, proto se jimi bude tato práce blíže zabývat.

4.1 Nebezpečné látky Výrobce musí stanovit materiály ve výrobku, které jsou náchylné k emisi nebo migraci během běžného určeného použití, a pro které emise nebo migrace v prostředí je potenciálně nebezpečná pro hygienu, zdraví nebo životní prostředí. Výrobce musí vytvořit a publikovat odpovídající prohlášení v souladu se zákonnými požadavky ve stanoveném místě určení. (ČSN EN 14351-1+A1:2011) Dřevěná okna, která se vyrábí v České republice, splňují kritéria v kategorii bezpečných látek. Na povrchovou úpravu se standardně používají akrylátové nátěrové hmoty, které jsou z hlediska emisí do okolního prostředí pro vnitřní prostředí budov a lidský organizmus nezávadné.

4.2 Akustické vlastnosti oken Zvuk, především ten, který se do interiéru dostává z okolního prostředí, můžeme částečně eliminovat různými konstrukčními detaily profilů oken a také použitím speciálních materiálů s vyšší zvukovou izolační schopností. Vzduchová neprůzvučnost musí být stanovena v souladu s normou EN ISO 140-3 Akustika. Měření zvukové izolace stavebních konstrukcí a v budovách. Část 3: Laboratorní měření vzduchové neprůzvučnosti stavebních konstrukcí. Další důležitou normou je ČSN 73 0532 Akustika - Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních výrobků – Požadavky. Akustické vlastnosti otvorových výplní se klasifikují jinak, jde-li o samostatný výrobek, a jinak v případě prvku zabudovaného a tvořícího součást obálky budovy. Při stanovení požadavku je nutno vycházet z toho, jaké vlastnosti musí mít obvodový plášť budovy vzhledem k akustickému zatížení okolním prostředím.

11

Akustické vlastnosti stěn budov se vyjadřují pomocí tzv. vážené hodnoty stavební vzduchové neprůzvučnosti R´w (dB) a nesmějí být nižší než tabulkové normové hodnoty. Neprůzvučnost oken se hodnotí pomocí tzv. vážené neprůzvučnosti R w (dB). Podle toho, jakou hodnotu vážené neprůzvučnosti R w okna mají, řadí se do tříd zvukové izolace podle tabulky 1. Tabulka 1 – Třídy zvukové izolace otvorových výplní (PETRTYL, Z, – ŠUBRT, R. Moderní okna, 2012)

Třída zvukové izolace

0

1

2

3

4

5

6

Vážená neprůzvučnost R´w (dB)

≤ 24

25-29

30-34

35-39

40-44

45-49

≥ 50

Stanovení odpovídající a vhodné zvukové izolace oken je náročné, zvlášť ve městech. Někdy je nutné měření akustického tlaku okolního prostředí. Pro běžné případy se doporučuje třída zvukové izolace 2, tedy R w = 30-34 dB. (Petrtyl – Šubrt, 2012).

4.3 Radiační (sálavé) vlastnosti Radiačními vlastnostmi se rozumí schopnost výrobku propouštět sluneční záření do místnosti. Hodnotí se pomocí celkového činitele prostupu sluneční energie g (-), někdy také nazývaného solární faktor nebo g-hodnota. Je tedy zřejmé, že u otvorových výplní se solární faktor vztahuje ke skleněné výplni. Jeho hodnotu udává výrobce skla. Čím je nižší hodnota g, tím méně solární energie proniká do budovy. V zimním období jsou menší pasivní solární zisky, v letním období ale nedochází k přehřívání místností, což kladně ovlivňuje vnitřní mikroklima. U budov stavěných v nízkoenergetickém nebo pasivním standardu musí být proveden výpočet energetických zisků a ztrát. U více prosklených budov, zejména u těch s vyššími tepelnými zisky v interiéru – typické moderní kancelářské budovy, je potřeba kvalitu skel naladit tak, aby docházelo k co nejmenšímu přehřívání budovy.

12

Důležitá je také orientace jednotlivých stěn budov, v nichž jsou příslušné otvorové výplně osazeny. V tabulce 2 jsou orientačně uvedeny běžné hodnoty činitele prostupu sluneční energie g. (Petrtyl – Šubrt, 2012). Tabulka 2 – Hodnoty solárního faktoru g běžně používaných dvojskel a trojskel (PETRTYL, Z, – ŠUBRT, R. Moderní okna, 2012)

Druh izolačního skla Dvojsklo s 1 selektivní vrstvou Trojsklo se 2 selektivními vrstvami

Celkový činitel prostupu sluneční energie g (-) cca 0,67 cca 0,50

4.4 Tepelně technické vlastnosti Okna představují z tepelně technického hlediska složenou konstrukci. Technické požadavky otvorových výplní jsou určeny typem a vlastnostmi zasklení, vlysů křídla a rámů, těsnění, kování a také způsobem osazení. Požadavky na tepelně technické vlastnosti otvorových výplní pro bytové a občanské stavby se zabývá ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – Část 2: požadavky.

4.4.1

Součinitel prostupu tepla

Celková tepelná bilance ztrát otvorových výplní se skládá ze ztrát tepla přes zasklení a rámy, tzn. součinitele prostupu tepla (U) a ze ztrát tepla větráním (při stanovení této ztráty se vychází ze součinitele spárové průvzdušnosti). Součinitel prostupu tepla udává tepelně izolační vlastnosti jednotlivých konstrukcí. Celková hodnota U není pouze součtem hodnot jednotlivých materiálů konstrukce, ale jeho součástí jsou i tepelné mosty a tepelné vazby mezi jednotlivými materiály v konstrukci. Uvádí se hodnota ve W.m-2. K-1.

13

Tabulka 3 – Součinitele prostupu tepla vybraných otvorových výplní dle ČSN 73 0540-2-2011 (PETRTYL, Z, – ŠUBRT, R. Moderní okna, 2012)

Popis konstrukce

Výplň otvoru ve vnější stěně a strmé střeše, z vytápěného prostoru do venkovního prostředí, kromě dveří Šikmá výplň otvoru se skonem do 45°

Součinitel prostupu tepla UW - celého výrobku [W.m-2.K-1] Doporučené Požadované Doporučené hodnoty pro hodnoty UN,20 hodnoty Urec,20 pasivní budovy Upas,20

1,50

1,20

0,8 až 0,6

1,40

1,10

0,90

U otvorových výplní pracujeme konkrétně s třemi hodnotami U:  Okno - Uw  Rám - Uf  Zasklení - Ug Veličina Uw - součinitel prostupu tepla okna, vyjadřuje celkovou výměnu tepla mezi prostory oddělenými otvorovými výplněmi. Uw nezahrnuje tepelnou ztrátu přirozeným větráním netěsnostmi, která je vyjadřována součinitelem spárové průvzdušnosti iLV . Hodnota Uw nezahrnuje ani vliv osazení okna, tj. připojovací spáry. Uw pro celé konstrukce otvorových výplní, pro rámy i pro zasklení můžeme určit:  měřením  z tabulek norem (ČSN 73 0540-2, ČSN EN ISO 10077-1, ČSN EN ISO 10077-2)  výpočty Součinitel prostupu tepla, charakterizující tepelně technické vlastnosti okna lze vyjádřit vztahem: Uw 

U g . Ag  U f . A f Aw

14

W .m

2

.K 1



Ug

součinitel prostupu tepla zasklení

Uf

součinitel prostupu tepla rámů

Ag

plocha zasklení (m2)

Af

plocha rámů (m2)

Aw

plocha celého okna Ag  A f 

W .m

W .m

2

2

.K 1

.K 1





(m2)

Při použití tabulek a výpočtů dochází k tomu, že výsledné hodnoty ne zcela odpovídají skutečné hodnotě používaných výrobků. Součinitel prostupu tepla konstrukce, stanovený výpočtem, se pohybuje na méně příznivé hodnotě než naměřené laboratorní hodnoty. Dále výpočet může ovlivnit dodržení skutečné emisivity pokovení zasklení, stupeň plnění dvojskel tepelně izolačními plyny, správná hodnota Uf rámu nebo vliv tepelného mostu obvodového kování. Konstrukce vytápěných nebo klimatizovaných budov musí mít v prostorech s relativní vlhkostí vnitřního vzduchu   60% součinitel prostupu tepla U takový, aby splňoval podmínku:

U UN UN

požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla ve W.m-2. K-1. (Puškár, 2003)

4.4.2 Vnitřní povrchová teplota konstrukce a kondenzace vodní páry Prostřednictvím povrchové teploty se stanovuje, zda stavební konstrukce v navrženém provedení vyhoví požadavku, aby na jejím povrchu nemohlo dojít ke kondenzaci vzdušné vlhkosti, a poté k případným dalším negativním jevům, jako je vznik plísní a hniloby, nebo koroze kovových částí. Aby bylo možné toto posoudit, provádí se výpočet či měření povrchové teploty v interiéru. Tuto povrchovou teplotu lze také vyjádřit tzv. teplotním faktorem vnitřního povrchu, což je poměrné vyjádření povrchové teploty v závislosti na teplotě interiéru a exteriéru.

15

Vypočtená teplota či teplotní faktor se následně porovnává s kritickou teplotou či kritickým teplotním faktorem, pro něž platí, že při dosažení právě této hodnoty je konstrukce ohrožena zmíněnou kondenzací vzdušné vlhkosti. Kritický teplotní faktor se počítá z rovnice s přirozeně logaritmickou závislostí vztahu na návrhové a kritické vnitřní vlhkosti bezprostředně u vnitřního povrchu konstrukce. Vnitřní povrchovou teplotu je nutné požadovat takovou, aby nehrozilo riziko plísní ani vznik nadměrné vlhkosti na vnitřním povrchu, tzv. „orosování“ oken. Toto se ověřuje dvourozměrným výpočtovým modelem za ustáleného teplotního stavu na řezu lineární tepelnou vazbou v kritických detailech (tj. řez připojovací spárou, zasklívací spárou a podobně). (Puškár, 2003) Základním vztahem pro výpočet teplotního faktoru je podmínka: fRsi,N ≤ fRsi fRsi,N

(-)

požadovaná hodnota nejnižšího teplotního faktoru, která je rovna teplotnímu faktoru kritickému fRsi,cr. fRsi,N = fRsi,cr

(-)

Pro případy, kdy je relativní vlhkost vnitřního vzduchu běžná (φi = 50 %), je možno brát hodnoty fRsi,cr z tabulek 4 a 5 (ČSN 730540-2/Z1) Tabulka 4 – Kritický teplotní faktor vnitřního prostředí fRsi,cr pro návrhovou relativní vlhkost vnitřního vzduchu φi = 50 % (PETRTYL, Z, – ŠUBRT, R. Moderní okna, 2012)

Výplň otvoru

Návrhová teplota vnitřního vzduchu θai [°C]

Návrhová venkovní teplota θe [°C] -13

-14

-15

-16

-17

-18

-19

-20

-21

Kritický teplotní faktor vnitřního povrchu fRsi,cr

20,0

0,647 0,648 0,649 0,649 0,650 0,650 0,650 0,650 0,650

20,3

0,649 0,650 0,651 0,652 0,652 0,652 0,652 0,652 0,651

20,6

0,652 0,653 0,653 0,654 0,654 0,654 0,654 0,654 0,653

20,9

0,654 0,655 0,655 0,656 0,656 0,656 0,656 0,655 0,655

21,0

0,655 0,656 0,656 0,656 0,657 0,657 0,656 0,656 0,655

16

Tabulka 5 – Teplota odpovídající kritickému teplotnímu faktoru vnitřního povrchu fRsi,cr pro návrhovou relativní vlhkost vnitřního vzduchu φi = 50 % (PETRTYL, Z, – ŠUBRT, R. Moderní okna, 2012)

Výplň otvoru

Návrhová teplota vnitřního vzduchu θai [°C]

Návrhová venkovní teplota θe [°C] -13

-14

-15

-16

-17

-18

-19

-20

-21

Teplota odpovídající kritickému teplotnímu faktoru vnitřního povrchu fRsi,cr

20,0

8,35

8,03

7,72

7,36

7,05

6,70

6,35

6,00

5,65

20,3

8,61

8,30

7,98

7,67

7,32

6,97

6,62

6,28

5,89

20,6

8,91

8,59

8,25

7,94

7,59

7,24

6,90

6,55

6,16

20,9

9,17

8,86

8,51

8,21

7,86

7,52

7,17

6,79

6,44

21,0

9,27

8,96

8,62

8,27

7,97

7,62

7,24

6,90

6,51

4.5 Průvzdušnost Průvzdušnost je vlastnost, která udává celkovou „těsnost“ okna. Je ovlivněna konstrukčním uspořádáním a provedením funkční spáry, tj. spáry mezi rámem a křídlem okna. Průvzdušnost přímo ovlivňuje dvě velmi důležité vlastnosti otvorové výplně, v podstatě ale vzájemně neslučitelné. Jsou to tepelné ztráty způsobené odváděním vnitřního teplého vzduchu prouděním funkční spárou, které se snažíme všemi možnými způsoby omezovat. Dále je to zajištění hygienických požadavků, protože okno je prostředkem, který umožňuje rychlé a snadné větrání. Moderní otvorové výplně, ať už jsou vyrobeny z jakéhokoliv materiálu, nejsou schopny samostatně splnit hygienické požadavky na větrání. Pro hodnocení se používá zatřídění do 0 až 4 tříd podle ČSN EN 12207 Okna a dveře – Průvzdušnost – Klasifikace (viz. Tabulka 6) Zatřídění se provádí podle dosažené referenční průvzdušnosti provedené při tlaku 100 Pa, přičemž odpovídající množství vzduchu, které proteče funkční spárou, se vztahuje buď na plochu okna, nebo na délku spáry (viz obr. 8). 17

Tabulka 6 – Zjednodušený přehled použití otvorových výplní podle tříd průvzdušnosti (PETRTYL, Z, – ŠUBRT, R. Moderní okna, 2012)

Třída 0 1 2 3 4

Těsnost velmi nízká nízká střední vysoká velmi vysoká

Doporučené použití výrobku nedoporučuje se používat výrobky do interiéru výrobky zabudované do výšky ≤ 8 m výrobky zabudované do výšky ≤ 20 m výrobky zabudované do výšky > 20 m

Obr. 8 – Klasifikace průvzdušnosti do tříd (PETRTYL, Z, – ŠUBRT, R. Moderní okna, 2012) 18

Dnešní moderní okna dosahují, až na velké výjimky, třídy 4, což znamená prakticky absolutní těsnost. Z tohoto důvodu je u všech novostaveb, nebo při výměně nových oken ve starších budovách, nutné řešit způsob větrání. Hodnoty průvzdušnosti ovlivňuje ve funkční spáře nejvíce druh a počet těsnění, dále kování a jeho seřízení. V připojovací spáře je to především vyplnění otvorů montážní pěnou nebo komprimačními páskami.

4.5.1 Součinitel spárové průvzdušnosti Lze definovat jako množství metrů krychlových vzduchu, které projde za jednu vteřinu jedním metrem spáry při rozdílu tlaků jeden pascal (Pa). Součinitel spárové průvzdušnosti je možné vypočítat ze vztahu:

iLV 

p

m .s

Qv .L.3600

3

0 , 67

1

.m1.Pa 0,67



Qv

objemový tok vzduchu při rozdílu tlaků - ∆p (m3.h-1)

L

délka spáry vzorku (m)

∆p

rozdíl tlaků, které působí na obou stranách otvorové výplně (Pa)

0,67

tlakový exponent, který vyjadřuje normativní závislost Qv a ∆p (Puškár, 2003)

4.6 Větrání Možností jak zajistit nebo ovlivnit základní parametry vnitřního prostředí budov je větrání. Okno tak slouží pro přívod čerstvého vzduchu, ale i pro odvod vzduchu znehodnoceného. Z kapitoly o průvzdušnosti oken vyplývá, že větrání interiéru je závislé na netěsnosti konstrukce dané součinitelem spárové průvzdušnosti iLV a rozdílu tlaků. 19

Při přirozeném větrání lze objemový tok větracího vzduchu Qv stanovit

Qv   (iv .L).p 0,67 ∑( iLV. L)

m .s  3

1

součet průvzdušností oken a venkovních dveří na návětrné straně budovy [m3.s-1.m-1.Pa-0,67]

iLV

součinitel spárové průvzdušnosti

L

délka spár otevíratelných oken a dveří (m)

∆p

rozdíl tlaků, které působí na obou stranách otvorové výplně (Pa), 0,67 je tlakový exponent, který vyjadřuje normativní závislost Qv a ∆p

Požadavky a kritéria pro větrání vychází z minimální spotřeby energie ztracené výměnou vzduchu v interiéru při splnění hygienických a provozních požadavků. Součinitel spárové průvzdušnosti funkčních spár výplní otvorů iLV musí splňovat podmínku: iLv  iLV , N

iLV,N

m .s 3

1

.m 1.Pa 0,67



je normová hodnota součinitele spárové průvzdušnosti, která se stanovuje z tabulky 7.

V době, kdy je místnost užívána, se požaduje intenzita výměny vzduchu v místnosti n, v h-1, taková, aby splňovala v otopném období podmínku:

nN  n  1,5nN

nN

l.h  1

je požadovaná intenzita větrání vzduchu užívané místnosti v 1.h-1, stanovená z potřebných minimálních průtoků čerstvého vzduchu stanovených ve zvláštních předpisech, např. vyhláška č. 464/200 Sb., vyhl. č. 108/2001 Sb., vyhl. č. 107/2001 Sb. a nařízení vlády č. 178/2001 Sb. (ČSN 73 0540-2:2011)

20

Tabulka 7 - Požadované hodnoty součinitele spárové průvzdušnosti a vhodnost použití dle ČSN 73 0540-2-2007 (PETRTYL, Z, – ŠUBRT, R. Moderní okna, 2012)

Max. požadovaná hodnota součinitele spárové průvzdušnosti iLV,N [m3.s-1.m-1.Pa-0,67)] Funkční spára ve výplni otvoru

Budova s větráním přirozeným nebo kombinovaným

Budova s větráním pouze nuceným nebo s klimatizací

Vstupní dveře do zádveří budovy, nadzemní část budovy výšky do 8 m včetně

1,60.10-4

0,87.10-4

Ostatní vstupní dveře do budovy, dveře oddělující ucelené části

0,87.10-4

0,30.10-4

Ostatní vnější výplně otvorů při celkové výšce budovy nad zemí

do 8 m včetně

0,87.10-4

8-20 m včetně

0,60.10-4

20-30 m včetně

0,30.10

nad 30 m

0,10.10-4

-4

0,10.10-4

Pro obytné a obdobné budovy leží požadovaná intenzita výměny vzduchu, přepočtená

z minimálního

množství

potřebného

čerstvého

vzduchu,

obvykle

mezi hodnotami nN = 0,3 h-1 až nN = 0,6 h-1. Požadované normové hodnoty nN se stanovují bilančním výpočtem pro zimní návrhové podmínky. Do bilance se zahrnou všechny podmínky na požadované množství čerstvého vzduchu. Do výměny vzduchu se zahrnou všechny prvky, které zajišťují výměnu vzduchu v přítomnosti uživatele. Pokud je místnost užívána v prokazatelném pravidelně proměnlivém režimu (např. koupelny, kuchyně, učebny), je možné podmínku n ≤ 1,5 nN posuzovat s uvážením proměnlivých požadavků na výměnu vzduchu v čase (denní nebo týdenní cyklus). (ČSN 73 0540-2:2011) Nezbytné množství čerstvého vzduchu vychází z produkce oxidu uhličitého (CO2), kdy při produkci 20 l.h-1/os, bez dalšího vnitřního zdroje, při venkovní koncentraci 0,03% CO2 a požadované vnitřní 0,1 až 0,15 % CO2 vychází potřeba cca 15 až 25 m3.h-1/os.

21

Při přirozeném větrání se výměna vzduchu zajišťuje občasným otevíráním oken uživatelem budovy, doplňkovými větracími prvky a z nepatrné části také průvzdušností funkčních spár výplní otvorů. Při přirozeném větrání není výměna vzduchu výlučnou vlastností budovy, je v rozhodující míře ovlivněna uživatelem.

4.6.1 Všeobecné podmínky pro větrání bytových domů 

Větrání musí splňovat hygienický předpis platný v České republice



Větrací zařízení musí zajistit dostatečný přívod čerstvého vzduchu do prostoru bytu a odvod vzduchu znečištěného a zjistit tak hygienicky nezávadný stav vzduchu v prostorách bytu



Sání čerstvého vzduchu musí být provedeno ze zdravotně nezávadného venkovního prostředí, pokud možno ze stinné strany



Čerstvý vzduch je nutné přivádět do obytných místností, odkud vzduch proudí k odvodním prvkům umístěným v koupelně, WC, kuchyni.



U centrálních zařízení je vhodná možnost regulace vzduchového výkonu



Automatická regulace (optimální vlhkost, kvalita vzduchu nebo alespoň časový program)



Přívod vzduchu nesmí způsobovat uživatelům pocit průvanu a pronikání prachu a hluku z vnějšího prostředí



Výfuk odpadního vzduchu musí být proveden tak, aby neobtěžoval okolí, nejlépe nad střechu budovy. Pokud je výfuk na fasádě, nesmí být tento otvor umístěn pod okny bytů nebo v jejich bezprostřední blízkosti.



Nasávací a výfukové otvory musí být opatřeny koncovými prvky, které zabrání vnikání deště, ptáků, hmyzu apod. do potrubí



Větrací zařízení nesmí být nadměrným zdrojem hluku



Koncové prvky v interiéru (ventilátory, vyústky) musí umožňovat snadnou údržbu (čištění)



Napojení odsávacího řízení z kuchyně na zařízení pro odvětrání WC je v rozporu se současnými hygienickými předpisy v České republice.

22

4.6.2 Druhy větrání 4.6.2.1 Přirozené větrání

Infiltrace (exfiltrace) - vnikání venkovního vzduchu do budovy spárami vlivem podtlaku v budově (popř. exfiltrace - unikání vzduchu z budovy vlivem přetlaku v budově).

Infiltrace

zajišťuje výměnu vzduchu v prostorách budovy probíhající vlivem netěsností stavebních konstrukcí. Moderní konstrukce oken však nezabezpečují dostatečnou výměnu vzduchu v uzavřeném stavu. Z tohoto důvodu se vyvinula a stále vyvíjí doplňková větrací zařízení jako součást konstrukce okna.

Mikroventilace - okenní křídlo je uzavřeno a v poloze „mikroventilace“ fixováno, ale není dotlačeno k těsnícím profilům. V běžném provozu místnosti tak lze odstranit stav neprůvzdušnosti v době, kdy v interiéru nepobývají lidé. Tato poloha okna však nedokáže nahradit hygienickou výměnu vzduchu v běžně obývaných místnostech domu nebo bytu a není ekonomická v zimním období. Doplňková větrací zařízení Větrací klapky – umísťují se do styků mezi křídlem a rámem okenní konstrukce, klapky jsou samočinně regulovány tlakovým rozdílem vzduchu mezi exteriérem a interiérem, pokud je tlakový rozdíl malý nebo je venku téměř bezvětří, klapka se samočinně otevře, vzduchu se dostává do prostoru mezi spodním středovým těsněním a částí svislého vzduchového těsnění s rozdílnou kompresí, vzduch se částečně předehřeje a okno provětrává. Pokud je tlakový rozdíl mezi exteriérem a interiérem větší nebo je venku silný vítr, klapka se sama zavírá, okno nenarušuje tepelnou techniku a stává se těsnějším jako při slabším větru. Větrací klapky se používají především u plastových oken, protože tomuto systému lépe vyhovuje konstrukce dutých komorových profilů rámů a křídel. Větrací štěrbiny - umísťují se nad skleněnou výplní, v dolní nebo horní části rámu nebo křídla, mohou se osadit i dodatečně v podobě difuzorů nebo regulačních klapek. 23

Obr. č. 9 – Větrací difuzor v rámu okna (Puškár, 2003)

Obr. č. 10 – Větrací štěrbina v křídle okna (www.bristec.cz)

24

Obr. č. 11 – Větrací regulační štěrbina v křídle okna (Puškár, 2003)

Aerace Způsob výměny vzduchu pomocí otvorů umístěných nad sebou. Proudění je vyvoláno rozdílem tlaku, který vnikne rozdílnou teplotou v exteriéru a interiéru. Jedná se o vhodný způsob jednoduchého větrání pro haly s vývinem tepla. Šachtové větrání V tomto případě se jedná o způsob přirozeného větrání, kdy vzduch je přiváděn do místnosti sací šachtou nebo z místnosti odváděn výtlačnou šachtou, nebo přiváděn i odváděn otvory, které ústí do svislých průduchů. Výškovým rozdílem mezi sacím a výtlačným otvorem vznikne rozdíl tlaku, který se spotřebuje na proudění vzduchu šachtou. Nevýhody přirozeného větrání: -

malá účinnost objektech blízko u sebe, velké tepelné ztráty budov

-

chybějící možnost řízení systému větrání, výměna vzduchu je intenzivnější, čím chladnější je venkovní prostředí, nelze kontrolovat množství přiváděného vzduchu

25

-

otevřená okna způsobují v chladném období nepříjemný průvan, hluk z venkovního prostředí proniká snadno do místností, může dojít k ochlazení ostění a následné kondenzaci vody, tím ke vzniku plísní

-

zhoršení bezpečnosti budovy, trvalé otevření oken v nepřítomnosti osob, ohrožuje bezpečnost objektu 4.6.2.2 Nucené větrání Nucené

větrání

je

zajištěno

centrálním

systémem,

obvykle

vzduchotechnickou jednotkou, která využívá ventilátory na přívod a odvod vzduchu, prachové a pylové filtry a rekuperační výměník tepla. Systémů pro větrání obytných místností existuje velké množství, vzájemně se liší dosahovanou kvalitou vnitřního prostředí, provozními, ale i investičními náklady. Výhody nuceného rovnotlakového větrání: -

přivádí do budovy čerstvý, přefiltrovaný vzduch s konstantní teplotou a zároveň chrání vnitřní prostor před hlukem a průvanem, což přispívá k vyššímu komfortu bydlení

-

odvádí přebytečnou vlhkost, přispívá tak k ochraně objektu proti plísním, nepříjemným pachům a nebezpečným chemickým látkám, které působí nepříznivě na zdraví člověka

-

využívá tepla z odváděného vzduchu k ohřevu čerstvého vzduchu z venkovního prostředí, snížení nákladů na vytápění, šetření energií a zvyšování finančních úspor majitelů

-

řízení systému probíhá automaticky, reaguje na změny vnějších podmínek bez zásahů obyvatel domu

4.6.2.3 Hybridní větrání Tento systém je kombinací přirozeného a nuceného větrání. Jeho snahou je minimalizovat spotřebu energie a zároveň zajistit požadovanou kvalitu vzduchu a tepelnou pohodu prostředí uvnitř budovy. Systém je většinou řízen podle vlhkosti nebo koncentrace oxidu uhličitého. Využívá různých druhů obnovitelných energií, 26

nejčastěji energii větru a slunce. Používají se speciální přiváděcí a odsávací prvky s nízkou tlakovou ztrátou a ventilátory s extrémně nízkou energetickou spotřebou. Hybridní větrání bývá často doplňováno o tepelné čerpadlo, které využívá teplo z odsávaného vzduchu. Hybridní větrání - Druh 1: Střídavě nebo současně použité přirozené a nucené větrání Tento druh využívá dvou na sobě nezávislých větracích systémů, kdy řídící systém přepíná mezi jednotlivými systémy nebo je vzájemně kombinuje. Hybridní větrání - Druh 2: Přirozené větrání s asistencí ventilátoru Jedná se o přirozené větrání podporované ventilátorem pro přívod nebo odvod vzduchu. Ventilátor je uveden do provozu pouze v případě, že nastanou nepříznivé podmínky pro přirozené větrání. Ventilátor může být osazený do kruhového otvoru zpravidla v systému pevného transparentního zasklení. Větrání je zabezpečeno nuceným oběhem vzduchu pomocí ventilátoru bez samostatného přívodu vzduchu. Hybridní větrání - Druh 3: Nucené větrání podpořené šachtovým efektem a účinkem větru Nucené větrání, které optimálně využívá rozdílů teplot a vlivu větru pro výměnu vzduchu uvnitř budovy. Systém nuceného větrání musí mít velmi malé tlakové ztráty.

4.6.2.4 Rekuperace Rekuperace je systém, který řeší ztráty tepla při větrání. Při intenzivním větrání se ztratí 50 až 75 % tepla. Řízeným větráním pomocí vzduchotechnické jednotky se zpětným ziskem tepla můžeme zajistit výměnu bez význačných energetických ztrát. Kvalitní rekuperační jednotky mohou mít účinnost až 90 %. Při velkých mrazech je rekuperace schopna zajistit, aby do budovy proudil předehřátý vzduch o minimální teplotě 18°C. Naopak v létě je možné přiváděný vzduch ochladit. Zařízení pro rekuperaci využívá teplo ze vzduchu odsávaného z interiéru k ohřátí 27

chladnějšího vzduchu přiváděného z venkovního prostředí v zimním období. Proces předání tepla je zajišťován křížově protiproudým výměníkem. Rekuperační systém bývá součástí komplexních vzduchotechnických jednotek, které zajišťují úpravu, dostatečné množství venkovního vzduchu a odvod vzduchu znehodnoceného. Tento systém nazýváme rekuperací pasivní. Druhý způsob rekuperace, který využívá principu tepelného čerpadla, označujeme jako rekuperaci aktivní. Do místnosti je takto možné vracet vzduch o vyšší teplotě, než je teplota vzduchu odsávaného z obytných prostor. Čerpadlo však potřebuje také energii na svůj vlastní provoz. Jednotky s aktivní rekuperací dokáží maximálně využít energie obsažené v odváděném vzduchu. Rekuperaci je možné použít téměř všude, tedy nejen v novostavbách, ale také v rekonstrukcích starších nebo dokonce historických objektů. Názory uživatelů těchto rekuperačních systémů se však v mnohém rozcházejí. Výhody rekuperace Rekuperace odstraňuje negativní důsledky přímého větrání otevřenými okny, kdy se do domu dostávají prach a pyly, vzniká nepříjemný průvan a teploty vnitřního prostředí jsou nerovnoměrně rozložené, a to má vliv na tepelnou pohodu obyvatel. Nesmí být opomenuto rušení hlukem z ulice a samozřejmě nebezpečí vloupání. Nevýhody rekuperace Uživatelé rekuperačních systémů řeší na diskusních fórech jejich náročnost na vzduchotechnické rozvody, kdy je zapotřebí instalovat potrubí větších rozměrů, které snižují využitelný prostor obytných budov, a také může dojít k narušení konstrukce při přípravě cest rozvodů. Zásadní problém také vidí v čištění těchto potrubí od prachu a bakterií, které se zde usazují. V těchto těžce dostupných místech může docházet k růstu plísní a následnému šíření zpět do obytných prostor. Byly zveřejněny i diskuse o hlučném chodu zařízení, které obtěžovalo obyvatele domů. Nejvíce připomínek bývá k velmi nízké relativní vlhkosti vzduchu, která se pohybuje v rozmezí 23 – 35 %. Při provozu rekuperačních systémů dochází k razantnímu snižování relativní vlhkosti a tím k vysoušení vzduchu na nepřijatelné hodnoty, které nejen že mají nepříznivý vliv na zdraví člověka, ale také vedou obyvatele k nastavení vyšší teploty vzduchu, při které pociťují tepelnou pohodu. 28

Někteří uživatelé uvádějí teplotu vzduchu v obývacím pokoji až 27°C a v ložnici 24°C. Příklady takto vysokých teplot v obývacím pokoji, které uživatelé nehodnotili jako obtěžující, byly zaznamenány často i v místnostech s krbovými kamny nebo přímo s krbem, kdy tento způsob vytápění byl spojován s intenzivnějším vysoušením vzduchu v interiéru. Tato zjištění vedou k diskusím ohledně úspory energie při instalaci rekuperačních systémů, tzn. na jedné straně sice dochází k využití tepla z odváděného vzduchu k ohřevu chladného čerstvého vzduchu a tím k úsporám nákladů při ztrátách, které by vznikly přímým větráním, ale na druhé straně nízká relativní vlhkost a vysušený vzduch, který nutí obyvatele k nastavení vyšších teplot vzduchu pro jejich tepelnou pohodu a zároveň k instalaci zvlhčování vzduchu, představuje další spotřebu energie.

Obr. 12 – Schéma rekuperačního systému (www.nazeleno.cz/stavba/rekuperace)

Velmi důležitou funkcí větrání je v zimním období udržování vhodné relativní vlhkosti vnitřního prostoru. Větráním s následným ohříváním venkovního vzduchu se snižuje jeho relativní vlhkost. Zvlhčování vzduchu Systém rekuperace vzduchu je moderní a progresivní způsob větrání, ale zároveň je nutné věnovat pozornost relativní vlhkosti vzduchu. Hlavně v zimním období, kdy je vlhkost vzduchu nízká, je potřeba ohřátý vzduch následně 29

zvlhčit, aby tak byla zajištěna nejen teplotní, ale i vlhkostní pohoda vnitřního prostředí obytných budov. Pokles relativní vlhkosti vzduchu, často až k hodnotě 20 %, znamená pro obyvatele domu závažné zdravotní komplikace (vysychání nosní sliznice, která přestává plnit svou filtrační funkci). Nejefektivnějším řešením je zvyšování vzdušné vlhkosti prostřednictvím zvlhčovače. Jedná se o poměrně jednoduché zařízení, kterým obyvatelé domu mohou regulovat vlhkost podle potřeby. V současné době můžeme vybírat z několika typů lokálních přenosných zvlhčovačů s malým zvlhčovacím výkonem (0,25 – 0,5 l.hod-1.): 

Parní zvlhčovače – pracují s pomocí topného tělesa, z kterého se po ponoření do vody uvolňuje pára, vzhledem k principu odpařování za vysoké teploty, dochází k mírnému ohřívání vzduchu v místnosti a jejich energetická náročnost není vhodná pro použití v nízkoenergetických a pasivních domech.



Parní zvlhčovače se studeným odparem – k odpaření dochází pomocí tělesa (desky), které do sebe nasává vodu z nádržky, do níž je ponořené, a voda se odpařuje a proniká do prostředí pomocí ventilátoru.



Ultrazvukové zvlhčovače vzduchu – využívají působení ultrazvukového vysokofrekvenčního oscilátoru, který rozbíjí vodu na mikroskopické kapky a s pomocí ventilátoru kapky vytlačuje do vzduchu, kde se mění na vodní páru. Nevýhodou parních zvlhčovačů je při použití tvrdé vody tvorba vodního

kamene.

Případný výskyt bakterií v použité vodě ve zvlhčovači, řeší použití

parního zvlhčovače, který je zničí. Problém s mikroorganismy můžeme vyřešit také použitím zvlhčovače s chladnou párou, kde je ale nutné použít speciální vložky s antibakteriální úpravou nebo UV lampy. Moderní zvlhčovače vychází ze systémů lokálních pokojových zvlhčovačů se studeným odpařováním vody. Automatický systém zvlhčování vzduchu zaručuje stálou relativní vlhkost vzduchu vnitřního prostředí v optimálním rozsahu 40 – 60 %. Zařízení je regulováno čidlem měření vlhkosti podle zadaných parametrů uživatelem. Moderní technologie umožňují funkci zvlhčování vzduchu zařadit do složitějších vzduchotechnických zařízení. Sofistikované systémy už nepracují jen s výměnou vzduchu a regulací teploty, ale pro zdravé a příjemné prostředí dokáží zajistit i optimální vlhkost vzduchu.

30

5 ÚČINKY PŮSOBÍCÍ NA ZDRAVÍ ČLOVĚKA VE VNITŘNÍM OBYTNÉM PROSTŘEDÍ BUDOV Kvalita vnitřního prostředí se v současnosti dostává do popředí zájmu majitelů i uživatelů budov. Znečištění vnitřního prostředí se netýká pouze ovzduší, které proniká do objektu zvenku, ale především znečištění vyskytující se nebo vznikající ve vnitřním prostředí. Uvnitř budov na člověka působí vlastní konstrukce objektu, jeho technické vybavení a zařízení, a současně další řada faktorů, které spolu souvisejí a také se vzájemně ovlivňují. Činitele ovlivňující kvalitu vnitřního prostředí lze rozdělit na faktory: 

Fyzikální



Chemické



Biologické

Proto je nutné zabývat se problematikou související s kvalitou mikroklima budov a následně ochranou zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí. Negativní vlivy na člověka a jeho zdraví  netěsnosti a špatná izolace budovy podporuje navlhání zdí a následně vznik plísní  kompozitní materiály mohou uvolňovat formaldehyd a jiné škodlivé VOC látky  přehřívání stavby slunečním zářením  působení hluku a vibrací  víření prachu v místnostech vlivem různých činností  elektrospotřebiče produkují elektrostatické a elektromagnetické pole  povrchové úpravy mohou obsahovat organická rozpouštědla  nedostatek denního světla ovlivňuje psychiku i výkon člověka  netěsnosti a špatný odtah spalin z vytápění znečišťuje ovzduší uvnitř budovy, riziko otravy  při barvení některých látek se používá kadmium nebo chrom  bezprostřední okolí budovy může obsahovat zvýšenou koncentraci radonu  bytové textilie zachycují prach a jsou místem výskytu roztočů  cigaretový kouř znečišťuje ovzduší a ničí lehké záporné ionty 31

 pachy a škodliviny vznikají i při vaření  staré zásoby mohou být zdrojem mikroorganismů, plísní apod.  spalování zemního plynu produkuje škodlivé látky  domácí zvířata mohou být zdrojem různých alergenů  vydýchaný vzduch v místnosti a jeho ionizace  osvěžovače vzduchu mohou uvolňovat rakovinotvorné látky (benzen, styren, alergenní vůně)  prostředky na hubení hmyzu (elektrické i ve spreji) obsahují toxické látky  čistící prostředky, prací prášky, obsahují chemikálie, které dráždí oči, sliznici nosohltanu a způsobují alergie, prostředky obsahují fosfáty, které znečišťují ovzduší

5.1 Syndrom nemocných budov (SBD) Pokud je systém přivádějící dostatečné množství čerstvého vzduchu podhodnocen, dochází k hromadění škodlivých látek v interiéru a jejich přítomnost většinou poznáme až po vzniku zdravotních obtíží, které bývají nespecifické a dají se těžko diagnostikovat. Toto je právě typické pro syndrom nemocných budov. U člověka se projevuje některými typickými znaky, jako jsou bolesti hlavy a závratě, pociťování únavy, podrážděná sliznice nosohltanu, pocit dráždění v krku nebo svědění kůže, alergie. Vlivem karcinogenních látek se zvyšuje pravděpodobnost onkologických onemocnění. Z prokázaných karcinogenů se v domech setkáváme s některými látkami, které jsou produkovány ve velmi nízkých koncentracích běžným vybavení domů a přípravky, které používáme v domácnostech. Zřejmě tedy existuje spojitost mezi kvalitou vzduchu, náchylností k onemocněním a celkovou psychofyzickou kondicí člověka. Všechna znečištění však nelze lehce zjistit pouze lidskými smysly. Onemocnění, která jsou vyvolána negativními faktory, se často projeví až po několika letech.

32

5.2 Kondenzace vodních par a vznik plísní Špatné mikroklimatické prostředí působí negativně nejen na člověka samotného, ale také přímo na budovu. Nepříznivě se projevuje zejména velké množství vodních par uvnitř budovy, které nejsou odváděny z vnitřního prostředí vhodným způsobem. V zimním období vysoké množství vodních par kondenzuje na místech s nižší povrchovou teplotou než je rosný bod těchto vodních par. Rosný bod je daný podmínkami vnitřního prostředí a to teplotou a relativní vlhkostí vzduchu v místnosti. Z tohoto důvodu má optimální průměrná hodnota relativní vlhkosti, která se pohybuje kolem 50 %, za různých teplot jiný vliv na množství vody obsažené ve vzduchu. Teplejší vzduch je v takovém případě schopen přijmout větší množství vody a zvyšuje tak hodnotu rosného bodu a tím také riziko kondenzace vodní páry. Vysoká vlhkost je jedním z pozitivních faktorů, které ovlivňují růst plísní a dalších organismů, lidskému zdraví neprospívajících. Vodní kondenzát se obvykle objevuje na okenní konstrukci, která je největším tepelným mostem mezi vnějším a vnitřním prostředím. Dochází zde k 100 % nasycení vodních par, vysrážení a hrozí nebezpečí proniknutí kondenzátu až do ostění popř. do nechráněných míst okenní konstrukce. Hlavně v zimním období dochází k fyzikálnímu jevu, kdy prostřednictvím působení vyššího parciálního tlaku vodních par ve vnitřním prostředí dojde k difúzi vlhkosti do vnějšího prostředí s nižším parciálním tlakem vodních par přes stavební materiály, obvodový plášť stavby a otvorové výplně. Zejména při průniku nadměrného množství vlhkosti do konstrukce dřevěných oken s nesprávně provedenými výrobními postupy, může docházet k růstu dřevokazných hub nebo k defektům povrchové úpravy konstrukce.

33

6 HODNOCENÍ MIKROKLIMATICKÝCH PODMÍNEK

Jedná se o značně složitý proces, který můžeme zjednodušeně rozdělit na metody hodnocení mikroklimatu: A) Subjektivní metody - jsou založeny na zjišťování subjektivních názorů uživatelů na prostředí, ve kterém se vyskytují. Pro posuzování subjektivních pocitů na stav prostředí byla navržena řada stupnic pro hodnocení pocitů vyšetřovaných osob, např. podle ČSN ISO 7730:  Pohoda (0) = tepelně neutrální pocity člověka, který nepociťuje ani teplo, ani chlad, také nepociťuje proudění vzduchu a vzduch v místnosti nehodnotí jako suchý, ani jako vlhký tzn. vyhovující, oděv není nepříjemně pociťován.  Mírná nepohoda (1) = mírné chladno nebo teplo, doprovázené mírným pocitem proudění vzduchu, oděv je pociťován, ale není zde snaha jej změnit, některé osoby udávají při chladu pocit vlhka a při teplu pocit sucha.  Nepohoda (2) = chladno nebo teplo, doprovází výrazný pocit chladu nebo tepla s mírným pocením, proudění vzduchu je vnímáno jako průvan, oděv je pociťován v chladu jako nedostačující, v teplu jako těžký a je zde snaha jej změnit, relativní vlhkost vzduchu je vnímána jako vlhko (v chladu) nebo sucha až dusna (v teple).  Značná nepohoda (3) = zima nebo horko, doprovázené výrazným pocitem chladu (často s třesem) nebo horka a pocení, proudění vzduchu je vnímáno jako závan zimy a v horku také nepříjemně, protože působí nadměrné ochlazení, oděv je pociťován jako naprosto nevyhovující a relativní vlhkost vzduchu jako pocit vlhka v zimě a tíživého dusna v horku. Na základě této subjektivní metody lze stanovit hodnoty různých parametrů pro tepelný komfort člověka. PMV – předpověď středního tepelného pocitu Je ukazatel, který předpovídá střední tepelný pocit na základě odevzdaných hlasů velké skupiny osob, která hodnotí svůj pocit pomocí sedmibodové stupnice tepelných pocitů (viz. tabulka 7), založené na tepelné rovnováze lidského těla.

34

Tepelná rovnováha nastává, když se tepelná vnitřní produkce těla rovná tepelné ztrátě v daném prostředí. V mírném prostředí se termoregulační systém člověka automaticky pokusí modifikovat teplotu kůže a vylučováním potu udržovat tepelnou rovnováhu. PMV lze použít k ověření, zda dané teplené prostředí odpovídá kritériím komfortu. (ČSN EN ISO 7730) Tabulka 8 – Sedmibodová stupnice tepelných pocitů (ČSN EN ISO 7730)

+3 +2 +1 0 -1 -2 -3

Horko Teplo Mírné teplo Neutrální Mírné chladno Chladno Zima

PPD – předpověď procentuálního pocitu nespokojených Ukazatel PPD je ukazatel stanovující kvantitativní předpověď procenta osob nespokojených s tepelným prostředím, které pociťují jako příliš chladné nebo příliš teplé. (ČSN EN ISO 7730) Tabulka 9 – Doporučené tepelně vlhkostní podmínky vnitřního prostředí bytů podle ČSN EN 15 251

Tepelný pocit chladno

neutrálně

teplo

Teplota (°C)

% nespokojených PPD

20 21 22 23 24 25 26 27 28 29

47 31 19 10 <10 <10 10 19 31 47 35

Relativní vlhkost (%) 30 - 50

25 - 60

20 - 70

B) Objektivní metody - vychází z měření fyzikálních veličin, které určují stav prostředí. Naměřené hodnoty se porovnávají s kritérii buď na základě více či méně zjednodušeného šetření rovnice tepelné bilance nebo s kritérii získanými z řady subjektivních vyšetření, popřípadě kombinací obou způsobů. Měřené fyzikální veličiny, které určují mikroklimatické podmínky, jsou teplota vzduchu, výsledná nebo radiační teplota, rychlost proudění vzduchu a jeho relativní vlhkost. Hodnotícím kritériem je na základě těchto veličin stanovená operativní teplota vzduchu. (ČSN EN ISO 7730)

36

7 PRÁVNĚ ZÁVAZNÉ POŽADAVKY NA KVALITU VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ BUDOV Kvalita vnitřního prostředí budov je definována jako soubor fyzikálních, chemických a biologických faktorů, které mohou nepříznivě ovlivnit zdraví člověka. (Mathauserová, 2007) Z tohoto důvodu by měly být pro faktory, označované jako rizikové, určeny limity v podobě hygienických požadavků na vnitřní prostředí budov, které jsou dány příslušnými zákony a jejich podrobnější rozpracování včetně limitů, pak najdeme v prováděcích předpisech, tzn. v nařízeních vlády a vyhláškách. Oblasti, pro které právně závazné předpisy stanoveny nejsou, máme ještě k dispozici řadu technických norem, které jsou však pouze doporučené a nikdo není současným právním systémem nucen je respektovat.

Zákony, které stanovují požadavky na kvalitu vnitřního prostředí budov:  Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů  Zákon č. 20/1966 Sb., o péči a zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů  Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů  Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v plném znění nahrazuje zákon č. 155/200 Sb.  Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci  Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření, ve znění zákona č. 13/2012 Sb.  Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii v plném znění

37

Prováděcí právní předpisy k uvedeným zákonům  Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci  Nařízení vlády 68/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007, (prováděcí předpisy k zákonu č. 262/2006 Sb. č. 309/2006 Sb.)  Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí (prováděcí předpis k zákonu 65/1965 ve znění zákona č. 155/2000 Sb.)  Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací (prováděcí předpis k zákonu č. 258/2000 Sb., zákonu č. 262/2006 Sb. a 309/2006 Sb.)  Nařízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením (prováděcí předpis k zákonu č. 258/2000 Sb., zákonu č. 262/2006 Sb. a 309/2006 Sb.)  Nařízení vlády 106/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 1/2008 Sb.  Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č.268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby (prováděcí předpis ke stavebnímu zákonu č. 183/2006 Sb.)  Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně  Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 499/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 307/2002 Sb. (prováděcí předpisy k zákonu č. 18/1998 Sb. a zákonu č. 13/2002 Sb.)  Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 432/2003 Sb., kterou se stanovují podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli (prováděcí předpis k zákonu č. 258/2000 Sb.)  Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých  Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 343/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 410/2005 Sb. (prováděcí předpisy k zákonu č. 258/2000 Sb.) 38

 Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných  Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 602/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 137/2004 Sb. (prováděcí předpisy k zákonu č. 258/2000 Sb.)  Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 135/2004 Sb., kterou se stanovují hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch  Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 292/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 135/2004 Sb. (prováděcí předpisy k zákonu č. 258/2000 Sb.)  Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb (prováděcí předpis k zákonu č. 258/2000 Sb.)  Vyhláška Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva zemědělství č. 84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízeních vydávajících léčivé přípravky (prováděcí předpis k zákonu č. 378/2007 Sb., zákon o léčivech), např. vyhláška č. 464/200 Sb., vyhláška č. 108/2001 Sb.107/2001, nařízení vlády č. 178/2001 Sb.

39

8 PRAKTICKÁ ČÁST BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

8.1 Mikroklimatické parametry vnitřního prostředí a metody jejich měření Mikroklimatické parametry ovlivňují vztah složek systému „člověk – prostředí“. Na pocitu tepelné pohody v obytných prostorách se podílí tyto parametry:

Teplota vzduchu ta (°C) Teplotou vzduchu rozumíme teplotu vnitřního prostředí, která není ovlivněna sáláním z okolních povrchů. Patří k nejdůležitějším a člověkem nejvíce vnímaným faktorům vnitřního prostředí. Měří se teploměry. Základní teplotní stupnicí je termodynamická teplotní stupnice, která má za počátek nejnižší možnou teplotu – absolutní (teplotní) nulu. Jednotkou je Kelvin – základní jednotka SI. Absolutní nula je definována základním referenčním bodem, kterým je trojný bod vody, kdy se voda současně vyskytuje ve všech třech skupenstvích – led, voda, vodní pára. (273,16 K = 0,01°C). Běžné se používá Celsiova stupnice. Na výsledky měření má vliv umístění teplotního čidla, při měření v prostoru je nutné vyloučit vliv sálání nebo konvekčních proudů. Princip měření teploty dilatačními teploměry je roztažnost látek, nejčastěji kapalin, nebo kovů, vlivem změny teploty. Rozdíl teploty se projevuje změnou délky, objemu nebo tlaku použité látky. Nejčastěji používané dilatační kapalinové teploměry jsou skleněné. Měření změny objemu kapaliny je převáděno na měření délky sloupce v kapiláře. Skládají se z baňky, kapiláry, která je na konci opatřena jímkou, která chrání teploměr před roztržením při přehřátí stupnice a skleněného obalu. Náplní bývá nejčastěji rtuť nebo líh. Rtuťové teploměry jsou určeny pro přesná měření v rozsahu stupnice -38°C až 350°C. Lihové teploměry pro méně náročná měření v rozsahu od -110°C do 70°C. Skleněné teploměry jsou jednoduché a spolehlivé, ale jejich nevýhodou je nízká mechanická odolnost (křehkost). (Mathauserová, 2007) .

40

Výsledná teplota tg (°C) Teplota, kterou naměříme kulovým teploměrem. Zahrnuje jak vliv působení teploty vzduchu, tak také okolních stěn a proudění vzduchu. (Mathauserová, 2007) Relativní vlhkost rh (%) Poměr zastoupení vodní páry ve vzduchu, k maximálnímu množství, které může vzduch obsahovat za dané teploty a tlaku. Relativní vlhkost vzduchu má jen malý vliv na tepelný pocit a vnímanou kvalitu vzduchu sedících osob v místnostech, nicméně dlouhodobě vysoká vnitřní relativní vlhkost způsobí růst mikroorganizmů a velmi nízká relativní vlhkost (<15 až 20%) způsobuje suchost a podráždění oči a dýchacích cest. (ČSN EN 15 251). Veličina, která také slouží ke stanovení rosného bodu, kdy dochází ke kondenzaci vodní páry ze vzduchu, měří se vlhkoměry a udává se v %. (Mathauserová, 2007)

Obr. 13 - Pohoda prostředí v závislosti na vlhkosti vzduchu (Mathauserová, 2007)

41

Rychlost proudění vzduchu va (m.s-1) Vektorová veličina, která charakterizuje pohyb vzduchu v prostoru, tzn. určená svojí velikostí a směrem prouděním. Rychlost proudění vzduchu v prostoru kolísá, a proto je nutné vyjadřovat změny střední hodnotou za časovou jednotku a směrodatnou odchylkou. Měří se anemometry a udává se v m.s-1. Nadměrné proudění vzduchu je vnímáno jako obtěžující faktor – průvan. Následkem může být lokální nebo celkové prochladnutí člověka. (Mathauserová, 2007)

Tabulka 10 - Vnitřní výpočtové teploty dle ČSN EN 12 831 a doporučené relativní vlhkosti vzduchu dle ČSN 06 0210 výpočtová relativní vnitřní vlhkost teplota vzduchu °C %

Druh vytápěné místnosti 1 Obytné budovy 1.1 trvale užívané obývací místnosti tj. obývací pokoje, ložnice, jídelny, kuchyňské kouty, pracovny, dětské pokoje kuchyně koupelny klozety vytápěné vedlejší místnosti (předsíň, chodby aj.) vytápěné schodiště

20

60

20 24 20 15 10

60 90 60 60 60

(ČSN 06 0210 Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění. Norma byla v roce 2008 zrušena, ale uvedené hodnoty relativní vlhkosti žádný jiný předpis neupravil.)

8.2 Charakteristika zvoleného objektu, ve kterém byly sledovány a měřeny mikroklimatické podmínky Řadový rodinný dům na okraji obce Rousínov – Čechyně je situovaný na jihovýchodní stranu. Stavba s užitnou plochou 86 m2 je osazena do rovinného terénu, částečně podsklepena, úroveň podlahy prvního nadzemního podlaží je v průměru 30 cm nad okolním terénem. Stáří původní stavby je 80 let. 42

V roce 1970, v rámci první

významné rekonstrukce byl dům přestavěn na dvoupodlažní. Jedná se o cihlový dům, štítová zeď je opatřena původní tepelnou izolací a přizdívkou. Původní okna byla dřevěná dvojitá deštěná. Vytápění domu zajišťují tělesa plynového ústředního topení. Větrání domu je přirozené (okny). V roce 2011 proběhla výměna starých oken za jednoduchá dřevěná okna moderní konstrukce, které vyrobila firma ČENA – zakázková výroba Velešovice.

8.2.1 Popis oken: 

Konstrukce - Jednoduchá dřevěná profil IV 68, dovnitř otevíravá, tříkřídlová

Obr. 14 – Základní rozměry oken zvoleného objektu 

Materiál - smrkový lepený třívrstvý eurohranol



Zasklení - izolační dvojsklo 4-16-4 (pokovení), náplň - argon



Součinitel prostupu tepla - Uw = 1,1 W.m-2.K-1)



Kování - MACO TREND - celoobvodové s pojistkou proti chybnému otevření křídla s mikroventilací a pojistkou proti svěšení křídla



Těsnění - dvoukomorové silikonové



Okapnice

-

rám

je

opatřen

křídlo křídelní okapnicí

43

hliníkovou

eloxovanou

termookapnicí,



Povrchová úprava - impregnace, silnovrstvá lazura Glassohyd od německé firmy

GLASURIT – vodou ředitelná akrylátová barva na bázi pryskyřic

v celkové tloušťce 300 µm, dosahuje vysokou odolnost proti povětrnostním vlivům a ochranu proti UV záření.

Obr. 15 – Nové okno zvoleného rodinného domu

8.3 Experimentální měření vlhkosti vzduchu v závislosti na teplotě prostředí a dalších faktorech Vlhkost a teplota vzduchu jsou základními parametry vnitřního mikroklimatu, a proto mají významný podíl na jeho kvalitě obytných budov. Vlhkost vzduchu ve vnitřním prostředí závisí na venkovní vlhkosti a zdrojích vlhkosti v interiéru, tzn. činnosti obyvatelů domu. Vlhkost vnitřního prostředí může nepříznivě ovlivnit zdraví obyvatelů domu, a to jak: -

přímo aktuální velmi nízkou relativní vlhkostí vzduchu (v topném období často pod 20 %, což představuje pro člověka nefyziologické prostředí, kdy dochází k vysychání sliznice a ztrátě obranyschopnosti, časté onemocnění horních cest 44

dýchacích) či vysokou relativní vlhkostí (dlouhodobě nad 60 %, a to jsou optimální podmínky pro růst plísní) -

nepřímo

vytvořením

příznivých

podmínek

pro

růst

mikroorganismů

(Staphylococus, Streptococus), důsledkem je pak zvýšená nemocnost, časté nevolnosti, alergie, záněty průdušek. Doporučené hodnoty se pohybují v rozmezí 30 – 70 %. Přítomností člověka a jeho činností se do ovzduší dostává v průměru 3,15 kg vodní páry denně na osobu.

8.3.1

Charakteristika pokoje pro experimentální měření 

Pokoj - LOŽNICE



Podlahová plocha – 14 m2



Objem pokoje – 36,4 m3



Větrání – přirozené, oknem o rozměru 2300 mm x 1500 mm Prostředí z bioklimatického hlediska považujeme za homogenní.

Obr. 16 – Půdorys ložnice 45

8.3.2

Monitoring

Vývoj parametrů vnitřního prostředí ložnice (teplota vzduchu a relativní vlhkost) byl monitorován v časovém úseku 20 dnů. Vliv člověka na vnitřní mikroklimatické podmínky ve zvolené obytné místnosti byl v hodinových intervalech měřen v průběhu 24 hodin z pátku 5.4.2013 na sobotu 6.4.2013. Použité měřidlo:

Obr. 17 – měřidlo vlhkosti a teploty GFTH 95 – digital-hygro/thermomether Měření teploty vzduchu a relativní vlhkosti v pokoji probíhalo od 15.3.2013 do 3.4.2013 v pravidelném čase a to: 06:00 hod. – před ranním větráním 12:00 hod. – dopoledne byl pokoj vyvětrán a bez přítomnosti osob 20:00 hod. – před spánkem (2 osoby) Detailní hodinové monitorování teploty a relativní vlhkosti vzduchu v průběhu 24 hod. Důležité vlivy: 19:00 hod. – 5 minut větrání 22:00 hod. – uložení k spánku (2 osoby) 08:00 hod. – 15 minut větrání (bez přítomnosti osob) 14:00 hod. – přítomnost 2 osoby (odpočinek)

46

Tabulka 11 - Naměřené hodnoty – sledovaný pokoj – 20 dnů (1.část)

Den

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Datum

hodina

16.3.2013 16.3.2013 16.3.2013 17.3.2013 17.3.2013 17.3.2013 18.3.2013 18.3.2013 18.3.2013 19.3.2013 19.3.2013 19.3.2013 20.3.2013 20.3.2013 20.3.2013 21.3.2013 21.3.2013 21.3.2013 22.3.2013 22.3.2013 22.3.2013 23.3.2013 23.3.2013 23.3.2013 24.3.2013 24.3.2013 24.3.2013 25.3.2013 25.3.2013 25.3.2013

6:00 12:00 20:00 6:00 12:00 20:00 6:00 12:00 20:00 6:00 12:00 20:00 6:00 12:00 20:00 6:00 12:00 20:00 6:00 12:00 20:00 6:00 12:00 20:00 6:00 12:00 20:00 6:00 12:00 20:00

venkovní teplota (°C) -4,5 1 -4 -7 3 0 0 0 0 0 5 2 -4 9 2 3 6 1 -1 0 -1 -6 -2 -5 -8 -3 -3 -6 -2 -4

47

interiér teplota vlhkost (°C) (%) 24,1 48,2 22,4 30,4 21 45,4 23 46,7 21,2 44,1 22,8 45,2 23,5 47,8 23,7 41,9 24,7 48,6 25,2 48,4 22,8 43,3 23 45,6 23,6 53,4 21,4 50,5 23,2 47,8 23,9 52,8 19,3 42,1 23,1 45,1 24,4 51,3 22,9 50,5 22,2 48,8 22,1 51,2 20,1 38,1 21,4 41,8 22,3 42 18,3 38 21,7 48,1 22,7 48,2 22,1 49,3 22,9 45,2

Tabulka 12 - Naměřené hodnoty – sledovaný pokoj – 20 dnů (2 část)

Den

11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Datum

hodina

26.3.2013 26.3.2013 26.3.2013 27.3.2013 27.3.2013 27.3.2013 28.3.2013 28.3.2013 28.3.2013 29.3.2013 29.3.2013 29.3.2013 30.3.2013 30.3.2013 30.3.2013 31.3.2013 31.3.2013 31.3.2013 1.4.2013 1.4.2013 1.4.2013 2.4.2013 2.4.2013 2.4.2013 3.4.2013 3.4.2013 3.4.2013 4.4.2013 4.4.2013 4.4.2013

6:00 12:00 20:00 6:00 12:00 20:00 6:00 12:00 20:00 6:00 12:00 20:00 6:00 12:00 20:00 6:00 12:00 20:00 6:00 12:00 20:00 6:00 12:00 20:00 6:00 12:00 20:00 6:00 12:00 20:00

venkovní teplota (°C) -5 -2 -4 -5 0 -1 -1 2 1 1 4 2 2 5 4 -1 -1 -2 -5 2 1 -5 0 -1 -2 1 0 0 1 1

48

interiér teplota vlhkost (°C) (%) 23,4 50,4 22,2 45,7 22,6 46 23,8 49,2 22,5 47,5 22,9 48,7 24,5 51,2 23,7 47,8 23,5 47,3 23,6 50,8 24,9 44,5 23 41,1 23,2 51,2 20 43,1 23,7 49,2 24,1 47,8 23,2 48 23,7 52,8 23,3 51,1 22,9 48,2 23,6 51,1 24,1 52,9 22,5 51,5 23,2 47,7 24 49,2 22,5 52 23,2 48,1 23,8 49,3 22,2 46 23,1 47,8

Tabulka 13- Naměřené hodnoty – sledovaný pokoj – 24 hodin

hodina

datum

čas

vlhkost %

teplota °C

venkovní teplota °C

počet osob

délka větrání (min)

1

5.4.2013

19:00

45,50

22,50

1

0

5

2

5.4.2013

20:00

46,60

23,50

1

0

3

5.4.2013

21:00

47,40

23,60

1

0

4

5.4.2013

22:00

47,70

23,60

1

0

5

5.4.2013

23:00

48,20

23,70

1

2

6

6.4.2013

0:00

50,10

23,90

1

2

7

6.4.2013

1:00

50,50

24,00

1

2

8

6.4.2013

2:00

50,60

24,10

1

2

9

6.4.2013

3:00

50,90

24,10

1

2

10

6.4.2013

4:00

50,80

24,30

1

2

11

6.4.2013

5:00

50,90

24,30

1

2

12

6.4.2013

6:00

51,00

24,20

1

2

13

6.4.2013

7:00

51,20

24,30

1

2

14

6.4.2013

8:00

51,50

24,30

2

2

15

6.4.2013

9:00

41,90

21,10

2

0

16

6.4.2013

10:00

45,30

23,40

2

0

17

6.4.2013

11:00

46,40

23,30

3

0

18

6.4.2013

12:00

47,10

23,10

3

0

19

6.4.2013

13:00

47,70

23,00

4

0

20

6.4.2013

14:00

48,40

23,50

4

2

21

6.4.2013

15:00

48,80

23,80

4

2

22

6.4.2013

16:00

49,20

24,20

5

2

23

6.4.2013

17:00

50,00

24,30

4

2

24

6.4.2013

18:00

52,80

24,60

4

2

49

15

8.4 Výsledky měření

Obr. 18 Graf – Změny teploty a vlhkosti v průběhu 20 dnů v sledovaném pokoji

Návrhové hodnoty parametrů pro vnitřní prostředí pobytových prostorů podle ČSN 73 0540-3 jsou:  Návrhová vnitřní teplota v zimním období

20 °C

 Relativní vlhkost vzduchu

50 % 50

Uvedené normované hodnoty teploty vzduchu i jeho relativní vlhkosti se v praxi mohou výrazně měnit, a to nejen v průběhu 24 hodin, ale vlivem různých událostí, které v interiéru probíhají. Měření ve zvolené místnosti prokázalo, že parametry různě kolísají. Teplota v interiéru se pohybovala neustále kolem hodnot 22 až 23 °C. V průběhu 20 dní výrazně poklesla vnější teplota (2., 9. až 11. den). V grafu č. 1 můžeme sledovat, že relativní vlhkost vzduchu většinou kopíruje křivku vnitřní teploty, ale při výrazném poklesu teploty vnější, poklesla i relativní vlhkost vzduchu v místnosti. Jednou z příčin může být rozdíl tlaků vzduchu uvnitř a vně budovy. Nízké hodnoty relativní vlhkosti vzduchu byly naměřeny v průměru nižší než návrhové hodnoty, což se negativně projevilo vysycháním sliznice přítomných osob a pocitem dusného a vydýchaného vzduchu.

Obr. 19 – Graf – Vývoj teploty a vlhkosti v průběhu 24 hodin 51

Graf č. 2 zachycuje průběh monitorování teploty vzduchu a relativní vlhkosti v pokoji v průběhu 24 hodin. Jsou zde naznačeny výraznou černou vertikální čarou doby větrání, a to v 19:00 hod. 5 min. a v 8:00 hod. 15 min. Celkový průběh měření je rozdělen do 4 úseků. V 1. úseku (od 19:00 do 22:00 hod) je místnost bez přítomnosti osob a po vyvětrání dochází k mírnému nárůstu teploty i relativní vlhkosti. V 2. úseku (od 22:00 do 8:00 hod) jsou v interiéru přítomny 2 osoby (spánek), došlo k nárůstu relativní vlhkosti i teploty. Ve 3. úseku (od 8:00 do 14:00) je pokoj vyvětrán a bez přítomnosti osob. Dochází opět k vyrovnání podmínek v interiéru, tzn. k nárůstu teploty vzduchu a relativní vlhkosti. 4. úsek (od 14:00 do 18:00 hod) je ovlivněn přítomností 2 osob, kdy znovu roste teplota vzduchu i relativní vlhkost v interiéru. Z výše uvedeného vyplývá, že se parametry fyzikálních veličin mění i důsledkem přítomnosti osob – zvyšuje se teplota a vlhkost v interiéru.

52

9 DISKUZE Výměna starých oken za nová by neměla být jen slepým krokem pro zlepšení energetické bilance rodinného domu, nebo k usnadnění si práce na běžnou údržbu. Při rekonstrukci budovy nelze změnit pouze její část, ale je nutné řešit všechny související otázky s kvalitou vnitřního prostředí budovy. Již při vzniku myšlenky na rekonstrukci domu a především výměnu oken, musíme současně řešit i otázku zajištění výměny vzduchu v objektu. Utěsněním přirozeně větraných prostor se změní celý systém přestupu a odvodu vlhkosti z interiéru a také se změní tepelně technické vlastnosti konstrukce stavby. Nedílnou součástí příprav rekonstrukce je nejen promyšlení dostatečného větrání vnitřních prostor, ale i úprava regulace vytápění. Od jednoduchého, ale energeticky nekontrolovatelného přirozeného větrání, se dostáváme k řízenému přirozenému větrání tj. otevírání větracích otvorů na základě impulzu čidla vlhkosti nebo obsahu CO2. Není-li tento systém dostatečně účinný, pak je nutné pokročit do oblasti nuceného větrání, samozřejmě se zpětným získáváním tepla. Jak již ale bylo v této práci řečeno, i systém rekuperace má svá úskalí, především technická, ale také energetická. Je všeobecné známé, že větrání prostor odstraňuje mnoho problémů s negativními faktory ve vnitřním prostředí budov. V praxi celá záležitost vypadá tak, že výrobci otvorových výplní a stavební firmy doporučují výměnu oken s co nejnižší hodnotou součinitele prostupu tepla, především proto, že je k tomu nutí legislativa Evropské unie, ale už se příliš dále neřeší, co se děje ve stavbě v průběhu jejího provozu. Na druhé straně problému stojí odborníci zabývající se zdravím člověka a životním prostředím vůbec. Jejich argumenty jsou podloženy různými výzkumy, ale legislativně dosud není vše ošetřeno tak, aby se dosáhlo optimálního stavu z hlediska ekonomického i z hlediska zdraví člověka. Navíc je orientace v různých zákonech, jejích změnách, v prováděcích předpisech a vyhláškách tak nepřehledná, že jejich vyhledávání a studium většinu lidí odradí. Dokud nebude dostatečně vyřešen problém v legislativě, je nutné, aby výrobci otvorových výplní v prvním kroku náležitě informovali své zákazníky, jak mají okna udržovat a především, jak mají větrat. Zvlášť v interiérech, kde jsou plynové spotřebiče, je zabezpečení dostatečného přísunu vzduchu nezbytné. Z hlediska nízké spotřeby energie se doporučuje větrání intenzivní v kratším časovém úseku. Doba větrání závisí 53

na venkovní teplotě, rychlosti větru atd., optimální je kolem 10 min. Nemělo by docházet ke zbytečnému prochlazování ostění, které vede posléze ke vzniku plísní. Moderní okna zásadním způsobem ovlivňují mikroklima v interiérech staveb. Pokud vycházíme z faktu, že mají téměř nulovou infiltraci, zohledňujeme především jejich tepelně technické, ale částečně i zvukově izolační vlastnosti. Nezanedbatelný je materiál okenních rámů a křídel – zda bude okno ze dřeva, plastu či hliníku. Je prokázané, že dřevo je nejen ekologickým materiálem, ale díky svým difuzním vlastnostem přispívá k lepším hodnotám vnitřního prostředí staveb. Tento fakt výrobci dřevěných oken dosud neumí efektivně „komerčně“ využít. Většinu plochy okna tvoří zasklení. Na trhu existuje široká nabídka izolačních skel, která jsou konstruována pro speciální určení. Je možné mít izolační skla v každém okně jiná, podle toho, na kterou stranu je fasáda domu orientována, popřípadě kde se nachází zdroj vnějšího hluku. Výrazným doplňkem oken mohou být vnější žaluzie, okenice, markýzy a rolety, které mohou také přispět k zlepšení vnitřního klima budov.

54

10 ZÁVĚR

Největším posunem posledních let je fakt, že stále větší význam v oblasti obytných nemovitostí hraje kvalita vnitřního prostředí, užitný komfort staveb a jejich zdravotní a hygienická nezávadnost (problematika větrání, plísní, roztočů, prachu, alergenů nebo radioaktivity materiálů). Řada poučených stavebníků rodinných domů již ví, že tepelná pohoda v interiéru nebo vlhkostní a akustické klima domu jsou pro spokojený život mnohem důležitější než balustrády na fasádě. Mnozí investoři již také osobně zjistili, že současná výstavba nevede vždy k vytvoření moderního komfortního domu. Kvalita mikroklimatu stavby bude v budoucnu stále více ovlivňovat také její tržní hodnotu. U administrativních novostaveb je zpracovávání komplexního hodnocení vnitřního prostředí běžnou praxí již dnes. V řadě evropských zemí je součástí paspartu staveb tzv. energetický štítek, který dává potenciálnímu kupci nebo nájemci jasné informace o spotřebě energie pro zajištění tepelné pohody domu. V České republice si štítek informující o energetické náročnosti nemovitosti musí od ledna 2013 pořizovat všichni stavitelé a vlastníci budov, včetně společenství vlastníků, k novým budovám a dále při prodeji, pronájmu či větší přestavbě budovy stávající. Pravidlo platí pro rodinné či bytové domy i komerční nemovitosti – jako jsou například kancelářské budovy. Domy, které již stojí a neprodávají se, nově nepronajímají ani nepřestavují, se budou muset povinně průkazy energetické náročnosti vybavit až později, postupně v letech 2015 až 2019, zjednodušeně řečeno podle své plochy. Moderní dřevěná okna jsou dosud nenahraditelnou součástí obvodového pláště budov. Mají prokazatelně jeden z rozhodujících vlivů na vnitřní mikroklima interiéru. Výrobci otvorových výplní se snaží neustále zlepšovat technické parametry oken, ale je také nezbytné, aby se více zaměřili na koncového zákazníka, kterého náležitě poučí o tom, jak s těmito speciálními výrobky zacházet. Každé okno prokáže své pozitivní i negativní vlastnosti až ve chvíli, kdy se zabuduje do stavby a dále v čase, během své dlouhé životnosti.

55

10 SUMARY The biggest shift in recent years is the fact that more and more importance in the field of residential real estate plays indoor environmental quality, utility and comfort of building their health and hygienic (the issue of ventilation, mold, dust mites, dust, allergens or radioactive materials). Many educated builders of houses already know that the indoor thermal comfort and humidity and acoustic climate of the house are for happy life more important than the balustrade on the facade. Many investors have also personally found that the current construction does not always lead to the creation of a modern comfortable house. Quality construction microclimate in the future will increasingly also affect its market value. The processing of new administrative buildings is a comprehensive evaluation of the internal environment common practice today. In many European countries are part of the building energy label that gives potential buyers or tenants clear information on energy consumption to ensure thermal comfort of the house. In the Czech Republic a label indicating the energy performance of the property from January 2013 to take all builders and owners, including owners, new buildings and the sale, rental or major remodeling of the existing building. The rule applies to family or apartment buildings and commercial properties - such as office buildings. Homes that already is and not sold, rented or newly do not present, they will have mandatory energy performance certificates with up later, gradually in the years 2015-2019, by simply speaking their area. Modern wooden windows are still an indispensable part of the building envelope. They have proven one of the key influences on internal microclimate interior. Producers of doors and windows are constantly trying to improve the technical parameters of the windows, but it is also necessary to focus more on the end user, which properly instruct on how to handle these special products. Each window shows your positive and negative qualities to the moment when incorporated into the construction and further back in time, during his long life.

56

12 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY FUČILA,J. – SZOMOLÁNYIOVÁ, K. – PUŠKÁR, A. Okna, dveře, prosklené stěny, Bratislava: Vydavatelství Jaga group, v. o. s., 2003. 255 s. ISBN 80-88905-47-8. PETRTYL,Z. – ŠUBRT, R. Moderní okna. Praha: Grada Publishing a. s., 2012.136 s. ISBN 978-80-247-4286-1. ŠUBRT, R. – PETRTYL, Z. – ŠKOPEK, M. Okno: klíčová součást staveb. České Budějovice: Energy Consulting Service, 2010. 110 s. ISBN 978-80-254-8573-6. ŠAFRÁNEK, J. Okna a vnější dveře z hlediska tepelně technických vlastností, Praha: CSI a.s., 2006 JELÍNEK, V. Technická zařízení budov – podklady pro projekty. Praha: ČVUT, 2004. 158 s. ISBN 80-01-02887-9. MATHAUSEROVÁ,

Z.,

Požadavky

na

kvalitu

vnitřního

prostředí

budov

–

mikroklimatické podmínky a větrání. Praha: STP, 2008. s. 258-261 Prof.Ing.Miloslav V. Jokl, DrSc, Teorie vnitřního prostředí budov. ČVUT – stavební fakulta Zákony stanovující požadavky na kvalitu vnitřního prostředí budov a prováděcí předpisy k uvedeným zákonům ČSN 73 0540-2

Teplená ochrana budov – Část 2: Požadavky

ČSN 73 0540-3

Tepelná ochrana budov – Část 3: Návrhové hodnoty veličin

ČSN EN 14 351-1+A1

Okna a dveře – Norma výrobku, funkční vlastnosti – Část1: Okna a vnější dveře bez vlastností požární odolnosti a/nebo kouřotěsnosti 57

ČSN 73 0532

Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních výrobků – Požadavky

ČSN EN ISO 10077-1

Tepelné chování oken, dveří a okenic – Výpočet součinitele prostupu tepla – Část 1: Všeobecně

ČSN EN ISO 10077-2

Tepelné chování oken, dveří a okenic – Výpočet součinitele prostupu tepla – Část 2: Výpočtová metoda pro rámy

ČSN EN 12 207

Okna a dveře – Průvzdušnost – Klasifikace

ČSN EN 12831

Tepelné soustavy v budovách – Výpočet tepleného výkonu

ČSN EN 06 0210

Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění (neplatná)

58

13 INTERNETOVÉ ZDROJE http://www.tzb-info.cz http://www.sggscz.com SAINT – GLOBAIN GLASS SOLUTIONS CZ, s. r. o.

http://www.asb-portal.cz

http://www.soukup.cz

http://www.twwokna.cz

http://www.agc-glass.eu

http://www.bristec.cz

http://nalezeno.cz/stavba/rekuperace

59

14 SEZNAM TABULEK 1

Třídy zvukové izolace otvorových výplní

2

Hodnoty solárního faktoru g běžně používaných dvojskel a trojskel

3

Součinitel prostupu tepla vybraných otvorových výplní dle ČSN 73 0540-2-2011

4

Kritický teplotní faktor vnitřního prostředí fRsi,cr pro návrhovou relativní vlhkost vnitřního vzduchu φi = 50 %

5

Teplota odpovídající kritickému teplotnímu faktoru vnitřního povrchu fRsi,cr pro návrhovou relativní vlhkost vnitřního vzduchu φi = 50 %

6

Zjednodušený přehled použití otvorových výplní podle tříd průvzdušnosti

7

Požadované hodnoty součinitele spárové průvzdušnosti a vhodnost použití dle ČSN 73 0540-2-2007

8

Sedmibodová stupnice tepelných pocitů

9

Doporučené tepelně vlhkostní podmínky vnitřního prostředí bytů podle ČSN EN 15 251

10

Vnitřní výpočtové teploty dle ČSN EN 12 831 a doporučené relativní vlhkosti vzduchu dle ČSN 06 0210

11

Naměřené hodnoty – sledovaný pokoj – 20 dnů (1.část)

12

Naměřené hodnoty – sledovaný pokoj – 20 dnů (2.část)

13

Naměřené hodnoty – sledovaný pokoj – 24 hodin 60

15 SEZNAM OBRÁZKŮ 1

Jednoduché okno s jedním sklem

2

Zdvojené okno se dvěma samostatnými skly

3

Dvojité okno s jednoduchým zasklením

4

Popis konstrukce jednoduchého dřevěného okna s izolačním dvojsklem

5

Sestava modulových frézovacích nástrojů

6

Profilování okenních vlysů sestavami frézovacích nástrojů

7

Skladba izolačních skel

8

Klasifikace průvzdušnosti do tříd

9

Větrací difuzor v rámu okna

10

Větrací štěrbina v křídle okna

11

Větrací regulační štěrbina v křídle okna

12

Schéma rekuperačního systému

13

Pohoda prostředí v závislosti na vlhkosti vzduchu

14

Základní rozměry oken zvoleného objektu

15

Nové okno zvoleného rodinného domu

16

Půdorys ložnice

17

Měřidlo vlhkosti a teploty GFTH 95

18

Graf – Změny teploty a vlhkosti v průběhu 20 dnů v sledovaném pokoji

19

Graf – Vývoj teploty a vlhkosti v průběhu 24 hodin

61