MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské techniky
ROZBOR TECHNIKY A TECHNOLOGICKÝCH POSTUPŮ PŘI BUDOVÁNÍ A ÚDRŽBĚ OCHRANNÉHO VALU V NOŠOVICÍCH Bakalářská práce
2012/2013
Tomáš Dvořák
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Rozbor techniky a technologických postupů při budování a údržbě ochranného valu v Nošovicích zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Ostravě, 5. 5. 2013
Tomáš Dvořák, autor
„Tímto bych chtěl poděkovat všem v práci jmenovaným lidem, kteří mi pomáhali prostřednictvím potřebných informací a cenných rad dopracovat tuto práci do zdárného konce. Moje poděkování patří také mému vedoucímu bakalářské práce, prof. Ing. Jindřichu Nerudovi, CSc.“
Tomáš Dvořák Rozbor techniky a technologických postupů při budování a údržbě ochranného valu v Nošovicích Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá vybranými aspekty výstavby a údržby ochranného valu a okolních ploch v okolí průmyslové zóny HMMC Nošovice, která byla realizována v letech 2006 – 2009 a údržba probíhá do současnosti. Tato práce se zabývá technologickými postupy a mechanizací použitou při skrývce zemin z plochy cca 60 ha, stavbě dvou zemních valů dlouhých 1535 a 1070 m, terénních úpravách na okolních plochách, ohumusování všech ploch, zatravňování a výsadbě dřevin a následné údržbě – sečení travnatých ploch. Klíčová slova: stavební mechanizace, zemní val, zemní práce, terénní úpravy, zatravňování, mechanizace údržby travnatých ploch.
Tomáš Dvořák Analysis of technics and technology for building and keeping of noice protetion earth barrier in Nošovice Abstract This bachelor´s thesis deals with selected aspect of building and keeping of noise protective earth barrier and works on the areas in its surroundings. All of that is situated around the industrial zone HMMC Nošovice, which was built between 2006 and 2009. Its keeping runs till nowadays. This thesis deals with technological processes and machanization used for uncovering soil on the area of 60 ha,with building of two noise protective earth barriers, which are 1535 and 1070 m long, grade levelling on surrounding areas, topsoil backspreading, grassing, planting and succeding maintenance – mowing grass. Keywords: buildings equipment,earth barrier, earth works, grade levelling, grassing, swing equipment.
Obsah 1
Úvod.......................................................................................................................... 1
2
Cíl práce .................................................................................................................... 2
3
Literární přehled ....................................................................................................... 3 3.1
Základní charakteristika území .......................................................................... 3
3.1.1
Lokalizace ................................................................................................... 3
3.1.2
Přírodní podmínky ...................................................................................... 3
3.2
Vybudování průmyslové zóny ........................................................................... 3
3.3
Ochranné zemní valy.......................................................................................... 4
3.4
Terénní úpravy ................................................................................................... 5
3.5
Technické normy................................................................................................ 5
3.6
Technologie a technika ...................................................................................... 5
4
Materiál a metody ..................................................................................................... 6
5
Výsledky ................................................................................................................... 8 5.1
Technologie výstavby ........................................................................................ 8
5.1.1
Zemní práce ................................................................................................ 8
5.1.2
Zatravňování ............................................................................................. 15
5.1.3
Výsadba dřevin ......................................................................................... 16
5.1.4
Tvorba biocenter ....................................................................................... 18
5.2
Technologie údržby.......................................................................................... 20
5.3
Mechanizace použitá při stavbě valu ............................................................... 22
5.3.1
Mechanizace pro těžbu zemin................................................................... 22
5.3.2
Mechanizace pro přesun zemin................................................................. 28
5.3.3
Mechanizace pro finální úpravu ploch...................................................... 32
5.3.4
Mechanizace pro ozeleňování ................................................................... 39
5.4
Mechanizace použitá při údržbě valu ............................................................... 42
5.4.1 5.5
Mechanizace pro údržbu travnatých ploch ............................................... 42
Návrh optimalizace řešení ................................................................................ 52
6
Diskuse.................................................................................................................... 56
7
Návrh na využití výsledků v praxi .......................................................................... 59
8
Závěr ....................................................................................................................... 60
9
Summary ................................................................................................................. 61
10
Seznam použité literatury, pramenů a dalších internetových zdrojů ...................... 62
11
Seznamy příloh ....................................................................................................... 65 11.1
Seznam tabulek ............................................................................................. 65
11.2
Seznam obrázků............................................................................................ 65
1
Úvod
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou vybraných aspektů výstavby a údržby zelených ploch kolem průmyslové zóny Nošovice, ve které se nachází výrobní závod Hyundai Motor Manufacturing Czech s. r. o. (dále jen HMMC). Průmyslová zóna zaujímá plochu o rozloze cca 200 ha, okolní plochy, kterými se zabývá tato práce, cca 60,7 ha. Tento prstenec ploch má za úkol zajistit co nejvíce přirozený přechod mezi původním krajinným reliéfem a vlastní průmyslovou zónou. Jejich prostřednictvím je také vyrovnáván výškový rozdíl výškové úrovně průmyslové zóny a okolního terénu. Součástí těchto ploch jsou dva zemní ochranné valy v jihovýchodní a jihozápadní části, chránící okolní obce Nošovice a Nižní Lhoty před hlukem a světelným zářením z osvětlení průmyslové zóny. Stavba byla zahájena v druhé polovině roku 2006, končila na konci roku 2009. Spočívala ve skrývce ornice a podorničních vrstev, stavby ochranných zemních valů, hrubých terénních úprav, ohumusování, zatravňování a výsadby dřevinné vegetace. Údržba spočívající především v sečení travnatých ploch je realizována 2x ročně a probíhá od vystavění do současnosti. Předmětem této práce je nejen technologický popis etap výstavby a údržby, ale také výčet a popis použitých mechanizačních prostředků a příklad jejich optimalizace.
1
2
Cíl práce
Cílem práce je zmapovat a zhodnotit použité technologie použité při stavebních pracích zemního charakteru a následné ozeleňování na plochách kolem průmyslové zóny Nošovice a technologii jejich následné údržby. V jednotlivých technologických celcích se bude sledovat použitá mechanizace, která bude následně na základě výkonnostních nebo jiných faktorů zhodnocena. Dílčí cíle práce: -
Dohledat důvody realizace této stavby, a fakta, které stavbě předcházely
-
Dohledat a zpracovat projektovou dokumentaci týkající se stavebních prací zemního charakteru a ozelenění ploch kolem Průmyslové zóny Nošovice
-
Dohledat subjekty, které se podílely na výstavbě a následné údržbě těchto ploch
-
Dohledat, jakými technologickými postupy a metodami byly stavba a údržba realizovány
-
Dohledat, jakými mechanizačními prostředky byla stavba a údržba realizována, zjištění základních specifik a parametrů těchto strojů
-
Dle možností tuto techniku po technické a ekonomické stránce zhodnotit a navrhnout její optimalizaci
2
3
Literární přehled
3.1 Základní charakteristika území 3.1.1
Lokalizace
Obec Nošovice se nachází v Moravskoslezském kraji, okrese Frýdek – Místek, 5 km jihovýchodně od Frýdku – Místku v nadmořské výšce cca 350 m n. m. Zájmová lokalita se nachází severovýchodním směrem od obce. V severovýchodní části hraničí s rychlostní komunikací R 48. 3.1.2
Přírodní podmínky
Zájmová lokalita se nachází v geomorfologickém celku Podbeskydská pahorkatina, podcelku Třinecká brázda, okrsku Frýdecká pahorkatina. Podloží zde tvoří nezpevněné sedimenty a sprašové hlíny. Podle pedologické klasifikace se zde nacházejí arenické fluvizemě a luvické pseudogleje. Z fytogeografického hlediska se lokalita nachází v okrese č. 84a Beskydské podhůří, z klimatického v mírně teplé klimatické oblasti MT7 s průměrnými teplotami v lednu -2 až -3°C v lednu a 16 až 17°C v červenci. Srážkový úhrn je zde cca 450 mm, v rámci ČR je tato oblast srážkově průměrná. Potenciální přirozenou vegetací je zde střemchová jasenina (Pruno-Fraxinetum) místy s mokřadními olšinami (Alnio glutinosae). V současné době zde převažují zemědělské půdy, v lesích převažují původní druhy dřevin. (Banaš, 2011)
3.2 Vybudování průmyslové zóny Průmyslová zóna se rozkládá na ploše cca 200 ha. Jejím investorem byla společnost Hyundai Motor Manufacturing Czech s. r. o., která se zde chystala postavit výrobní závod s kapacitou 300 000 vyráběných automobilů ročně v třísměnném provozu a vytvoření více než 3000 nových pracovních míst, což by mělo snížit poměrně vysokou nezaměstnanost v regionu. (HMMC, 2006 - 2012) Plánovaná výstavba této průmyslové zóny se setkala s velkou nevolí obyvatel okolních obcí a majitelů pozemků, na nichž měl být areál postaven. Kromě znehodnocení kvalitní zemědělské půdy v této tradiční zelařské oblasti měli obyvatelé strach především z hluku a zvýšení intenzity dopravy v okolních vesnicích v době výstavby. Obyvatelé přilehlých obcí Nošovice a Nižní Lhoty dokonce sepisovali petice pro zrušení záměru 3
průmyslovou zónu vybudovat. Náladu kolem plánované výstavby průmyslové zóny dobře mapuje časosběrný dokumentární film režiséra Víta Klusáka – Vše pro dobro světa a Nošovic.
3.3 Ochranné zemní valy Zemní valy se staví již několik tisíc let. Původně měly obrannou funkci. Zemní valy jsou součástí jednoho z nejslavnějšího evropského opevnění – Hadriánova valu, který byl dlouhý přibližně 117 km a tvořil severní hranici římské říše. Byl vystavěn na rozkaz římského císaře Hadraiana v první polovině druhého století našeho letopočtu. (Wikipedia, 2013) Obranné valy a příkopy (jejich výstavba spolu souvisela) nechyběla u většiny středověkých hradů, tvrzí, případně měst. Mezi zajímavé opevnění na našem území, jejichž součástí jsou valy, patří například pevnost Terezín nebo pevnost Olomouc. V dnešní době mají valy funkci ochrannou nebo estetickou. Staví se většinou kolem zdrojů znečištění, jakými jsou rychlostní komunikace, průmyslové zóny, aj. V tomto případě chrání obyvatele okolní zástavby před hlukem, prachem a světelným zářením. Využití valů je možné také v krajině, kde mohou zmírňovat větrnou nebo vodní erozi. Podle účelu ochrany a místa výstavby se zemní valy liší svou velikostí a pokryvem. Valy mohou mít na svazích a koruně travnatý porost, dřevinný (keřový, stromový) nebo jejich kombinace, staví se také protihlukové prvky v kombinaci val a na něm protihluková stěna z různých materiálů. Protihlukové zemní valy byly jednou z podmíněných investic k výstavbě průmyslové zóny v Nošovicích. Měly být vybudovány v takové rozsahu, aby chránily obce Nošovice a Nižní Lhoty před negativními vlivy výrobního závodu, především před hlukem a osvětlením. Valy o výšce 5 m (od výškové úrovně terénu uvnitř průmyslové zóny) byly zbudovány podél jihovýchodní a jihozápadní hrany průmyslové zóny a žermanického přivaděče. Dále měly valy vytvořit funkční interakční prvek v krajině. (Anonymus I, 2006) Ochranné valy a zelené plochy kolem průmyslové zóny zaujímají plochu 60,7 ha. Podmínkou výstavby valů bylo, aby byla stavba realizována současně se zemními pracemi při výstavbě průmyslové zóny, aby později nedošlo k problémům z důvodu chybějícího materiálu a tím možným nesplněním podmínky výstavby valů. (Anonymus I, 2006)
4
3.4 Terénní úpravy Terénní úpravy jsou součástí každé stavby. Obecně se dělí na úpravy přípravné, mezi které patří skrývka zemin, planýrování, odvovdňování a jiné úpravy staveniště před započetím vlastních stavebních prací, a úpravy dokončovací – modelace terénu, planýrování, ohumusování. Terénní úpravy na plochách kolem HMMC byly členěny na následující objekty: SO 40.1 – Skrývka ornice a podorničních vrstev SO 049 – Hrubé terénní úpravy SO 050 – Protihlukový zemní val SO 051 – Sadové úprav Stavba začala v roce 2007 skrývkou ornice, na ni navazovala stavba zemních ochranných valů a terénní úpravy. Ohumusování a zatravňování probíhalo od března 2008 do října téhož roku. Sadové úpravy byly realizovány od března 2008 do prosince 2009.
3.5 Technické normy ČSN 73 1001 – Vlastnosti a meze použitelnosti zemin jako sypanin do násypů ČSN 72 1002 – Klasifikace zemin pro dopravní stavby ČSN 72 1006 – Kontrola zhutnění sypanin ČSN 73 3050 – Zemní práce – všeobecná ustanovení ČSN 73 6133 – Navrhování a provádění zemního tělesa pozemních komunikací ČSN 73 6850 – Sypané přehradní hráze ČSN DIN 18 915 – Sadovnictví a krajinářství – práce s půdou ČSN DIN 18 916 – Sadovnictví a krajinářství – výsadby rostlin ČSN DIN 18 917 – Sadovnictví a krajinářství – zakládání trávníků ČSN DIN 18 918 – Sadovnictví a krajinářství – technicko-biologická opatření ČSN DIN 18 918 – Sadovnictví a krajinářství – rozvojová a udržovací péče o rostliny (Mareš a kol., 2006 – 2007)
3.6 Technologie a technika Obecné popisné informace technologií a mechanizačních prostředků jsou řazeny v záhlaví příslušných subkapitol v kapitolách 5.1, 5.2, 5.3 a 5.4. 5
4
Materiál a metody
Získávání materiálů můžeme rozdělit do několika etap: sběr veřejně přístupných informací na internetu, hledání a kontaktování zainteresovaných firem a institucí, zjišťování potřebných informací od firem a institucí (projektová dokumentace, technologické postupy, použitá mechanizace) a sběr informací z odborné literatury. Veřejně přístupné informace na internetu jsou zdrojem obecných informací o stavbě (Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (č. j. 34 668/ENV/06), Veřejná vyhláška o územním rozhodnutí (č. j. SÚ 922/2006-328 Ko)). Dále je internetového zdroje použito ke sběru materiálu k použitým strojům. V tomto případě se jedná především o technické popisy a technická data. Realizace díla byla rozdělena do několika obchodních soutěží. První řešila skrývku ornice a podorničních vrstev (SO 040), druhá hrubé terénní úpravy (SO 049), stavbu valů (SO 050) a jejich ohumusování, zatravnění a ozeleňení (SO 051). Skrývku ornice prováděla firma APB – Plzeň, a. s., generálním dodavatelem stavebních prací byla společnost ODS – Dopravní stavby Ostrava, a. s., která dnes již neexistuje, protože byla transformována do společnosti EUROVIA CZ, a.s. Generální dodavatel dále využíval několik subdodávek, především AWT rekultivace Havířov k plnění stavebních dodávek a zahradnické firmy Graseko, s. r. o. a firmu Ivánek – Zeman v.o.s. pro přípravu půdy a následné zatravnění svahů. Druhá veřejná soutěž řešila ozelenění svahů výsadbou dřevin a křovinného pásma na již vybudovaných svazích (SO 051). Zde byla dodavatelem společnost Graseko, s. r. o. provádějící především terénní úpravy a zatravnění dalších částí stavby se subdodavatelem společností DVOŘÁK LESY, SADY, ZAHRADY s.r.o. z Ostravy – Petřkovic, která dodávala školkařské výpěstky a práce při výsadbě a ošetření dřevin. Projektovou dokumentaci ke skrývce ornice a podorničních vrstev (SO 040.1), hrubým terénním úpravám (SO 049), stavbě valu (SO 050) zapůjčila Ing. Neuwirthová ze společnosti EUROVIA CZ, a. s. Dokumentaci k sadovým úpravám (SO 051) zapůjčil p. Bohuslav Dvořák ze společnosti DVOŘÁK LESY, SADY, ZAHRADY s. r. o.
U
stavebních firem jsem dále zjišťoval, pomocí jaké mechanizace se stavba realizovala. Stavební mechanizaci jsem konzultoval s Ing. Gabrielou Kočovou z firmy APB Plzeň.
6
Co se týče sadových úprav, byl jsem v kontaktu s p. Tomášem Zemanem z firmy Ivánek – Zeman v. o. s., Ing. Daliborem Slívou z firmy Graseko, s. r. o., a panem Bohuslavem Dvořákem ze společnosti DVOŘÁK LESY, SADY, ZAHRADY s. r. o., jejichž firmy realizovaly zatravňování a výsadbu dřevin a poslední zmíněná firma realizuje následnou údržbu. Od těchto pánů jsem taktéž sbíral informace o použité technologii a technice. V odborných publikacích jsem dohledával chybějící informace, které se mi nepodařilo zjistit od pracovníků firem nebo internetu, především technické data strojů nebo informace pro doplnění technologických postupů jednotlivých etap výstavby. Zjistit informace o výkonnostech jednotlivých strojů bylo obtížné z několika různých důvodů. Jedním z nich je pokročilá doba realizace akce, mnoho potřebných informací jsou v archivech společností, ve kterých je nebylo možné dohledat, ale hlavním faktorem jsou rozdílné podmínky na každé zakázce, které jednotlivé společnosti se svými stroji realizují, takže uvedené výkonnosti strojů jsou orientační – průměrné, nebo zcela chybí, neboť tuto evidenci firmy nevedou. Zhodnocení technologie a použité mechanizace se proto zakládá na informacích, které mi poskytli pracovníci jednotlivých firem, případně na mých vlastních zkušenostech (každoročně se v době prázdnin účastním údržby valů a ploch se všemi zmíněnými mechanizačními prostředky). Práce je tvořena metodou rešerše literárních podkladů, poznatků z praxe a jejich následným zhodnocením a autorovým návrhem optimalizace pro praxi.
7
5
Výsledky
5.1 Technologie výstavby 5.1.1
Zemní práce
Zemní práce byly rozděleny na I. etapu – skrývka ornice (podorniční vrstvy) a stavba zemního valu, a na II. etapu – terénní úpravy zóny a zpětné ohumusování. (Anonymus I, 2006) Na JZ hranici průmyslové se rozkládá val A, který v zóně B v koruně přechází v zemník, který se volně napojuje na okolní terén. Na východní hranici je val v zóně C, který ve své jižní části v zóně B taktéž přechází do svahu. Mezi valy je vybudovaná místní komunikace, která spojuje průmyslovou zónu s obcí Nižní Lhoty. Sklony svahů valů jsou 1:1. Sklon ostatních svahů je 1,5:1. (Mareš a kol., 2006) Výčet mechanizačních prostředků uvedených u jednotlivých činností je výsledek zkoumání fotografických a filmových podkladů, případně bylo jejich použití zmíněno na jednáních s pracovníky subjektů provádějící dané činnosti. 5.1.1.1 Skrývka ornice Mocnost ornice pod průmyslovou zónou se dle půdního průzkumu pohybovala mezi 0,2 a 0,6 m. Průměrně tedy bylo deponováno z plochy pod průmyslovou zónou 0,3 m ornice (765 453 m3) a 0,15 m podorniční vrstvy (382 727 m3). Zemina na stavbu valu pochází z plochy pod průmyslovou zónou, konkrétně z plochy B1, společně s přebytky z ploch A1, A2, B2 a B3. Ornice a podorniční vrstvy byly strhávány a přepravovány taženými skrejpry nebo byly shrnovány pomocí dozerů na hromady, odkud je pásové rypadla nakládala na nákladní automobily (doprava materiálu pro stavbu valu a odvoz na skládky v Sedlištích a Frýdku – Místku) nebo dempry (materiál pro stavbu valu). Doprava v rámci staveniště se děla po vybudovaných staveništních komunikacích (dle vytíženosti bylo vybudováno několik kategorií cest – nejméně vytížené měly vozovku z vibrované vysokopecní strusky, nejvíce vytížené měly vozovku z asfaltového betonu a byly dvoupruhové). Doprava na místa skládek se děla po stávajících silnicích I., II. a III. třídy. (Mičulka, 2006)
8
5.1.1.2 Stavba zemního valu Kolem průmyslové zóny je vytvořen prstenec ploch zeleně, kde se v jihozápadní a východní části nachází ochranné zemní valy. V ostatních částech je na těchto plochách pouze vyřešen výškový rozdíl mezi průmyslovou zónou a okolním terénem. Výškové rozdíly jsou řešeny pomocí svahů se sklonem 1:1 (v jihovýchodní části), jinak mají tyto plochy rovinný charakter s mírným sklonem směrem od průmyslové zóny.
Obrázek 1 Zemní val A, pohled z vnější strany od Nošovic. V popředí viditelná výšková úroveň kolem HMMC a její navázání na okolní terén (autor T. Dvořák)
Obrázek 2 Řez zemním valem, navázání na původní terén (Mareš a kol., 2006)
9
Samotný ochranný val je vysoký 5 m (od roviny uvnitř průmyslové zóny). Z vnější strany je val navázán na původní výšky terénu. Šířka v koruně je 5 m, sklon svahů je 1:1. První část valu v zóně A je tvořena zemním tělesem lichoběžníkového tvaru o délce 1535 m s maximální výškou násypu 10,5 m a se základnou 37 m. V zóně C má lichoběžníkový zemní val délku 1070 m s maximální výškou násypu 7,4 m a základnou 27,5 m. Součástí tohoto valu jsou záhozy z lomového kamene frakce 20 – 50 cm. Tyto záhozy jsou situovány v patě svahu v šířce 10 m a délce 50 m. Celkem zaujímají plochu cca 1000 m2. Dále je zde 6 gabionových (drátokošových ) zídek o výšce 1 m a délce 20 m. (Mareš a kol., 2006)
Obrázek 3 Kamenný zához na valu C (autor T. Dvořák)
Obrázek 4 Řez zemním valem s kamenným záhozem, navázání na původní terén (Mareš a kol., 2006)
10
Obrázek 5 Gabionové zídky na valu C (autor Tomáš Dvořák)
Obrázek 6 Řez zemním valem s gabionových zdí, navázání na původní terén (Mareš a kol., 2006)
Materiál na stavbu valu byl použit ze skrývek ornice a podorničních vrstev pod budoucí průmyslovou zónou (viz kapitola 5.1.1.1). Dovoz zeminy ze skrývek byl prováděn pomocí nákladních automobilů. Nakládka zeminy na deponiích se děla pomocí pásových rypadel, rozhrnování zeminy prováděly dozery. Jednotlivé vrstvy valu byly silné cca 0,3 m, v okrajích doplněny geomřížemi 55/30 pro zvýšení stability svahů. Jednotlivé vrstvy byly zhutňovány ježkovými válci, na okrajích dvojitým pojezdem.
Svahy valů byly po výstavbě upraveny do
požadovaného sklonu pomocí rypadel a univerzálních dokončovacích strojů.
11
Kámen na gabionové stěny byl přivážen nákladními automobily a skládán v bezprostřední blízkosti budoucích stěn. Vlastní výstavba byla prováděna ručně (skládání kamenů do košů), na prosypávání gabionů jemnější drtí byly použity rypadlo nakladače. Doprava materiálu pro kamenný zához byla taktéž realizovaná nákladními automobily, vlastní ukládání kamenů do záhozu se dělo rypadly nebo rypadlo - nakladači. Tabulka 1 Kubatury přemisťovaných zemin - stavba zemního valu (Mareš a kol., 2006)
Výkon Hloubení rýh š do 0,6 m objemu do 100 m3 pro gabionovou zeď Vodorovné přemístění výkopku do 500 m pro gabionovou zeď Vodorovné přemístění výkopku do 1 000 m Vodorovné přemístění výkopku do 1 500 m Vodorovné přemístění výkopku do 2 000 m Vodorovné přemístění výkopku do 2 500 m Nakládání výkopku přes 100 m3 Uložení sypaniny do násypů zhutněných do 95 % PS po vrstvách Úprava pláně, srovnání, zhutnění Svahování násypů Uložení geomříže 55/30 Gabionová opěrná zeď - š. 0,6 m; v. 1,5 m Zához z kamene fr. 20 - 50 cm včetně dovozu, složení a uložení
Jednotka Množství m3 15,00 3 m 21 268,00 3 m 21 268,00 3 m 21 268,00 3 m 21 268,00 3 m 21 268,00 3 m 106 344,00 3 m 106 344,00 m2 34 692,00 2 m 12 900,00 2 m 69 850,00 3 m 54,00 3 m 250,00
5.1.1.3 Terénní úpravy Terénní úpravy byly prováděny na plochách kolem průmyslové zóny, kde se nenacházel ochranný val. Dle projektové dokumentace mají veškeré plochy spád od průmyslové zóny. Větší výškové rozdíly, které neeliminuje spád rovinných ploch, byly řešeny dle výškového rozdílu dvěma stupni se sklonem svahů 1,5:1. Tyto stupně byly realizovány mezi pozemní komunikací kolem průmyslové zóny a původním rostlým terénem podél severovýchodní a severozápadní hranice průmyslové zóny. Výškový rozdíl byl v severní části 8 m, v severovýchodní části byl 6 m; směrem na jih se snižoval na cca 0,5 m. Sklon svahů byl upravován pomocí rypadel a univerzálních dokončovacích strojů. (Mareš a kol., 2006) Dalšími úkony terénních úprav bylo hloubení příkopů a pokládání žlabů.
12
Výkopové práce byly prováděny pásovými rypadly, rypadlo - nakladači a nákladními automobily s rypadlovou nástavbou. Přemisťování zeminy se dělo pomocí nákladních automobilů, rozhrnování navezené zeminy a svahování bylo prováděno stejnými prostředky jako výkopové práce. Hloubení příkopů bylo prováděno pomocí univerzálních dokončovacích strojů. Pomocí rypadlo - nakladačů byly usazovány žlaby. Tabulka 2 Kubatury přemisťovaných zemin - terénní úpravy (Mareš a kol., 2006)
Výkon Jednotka Množství 3 Odkopávky a prokopávky nezapažené, objem přes 10 000 m m3 636 147,00 3 3 Hloubení jam nezapažených, objem do 1 000 m m 116,00 3 Vodorovné přemístění výkopku do 500 m m 127 229,40 3 Vodorovné přemístění výkopku do 1 000 m m 127 229,40 3 Vodorovné přemístění výkopku do 1 500 m m 127 229,40 3 Vodorovné přemístění výkopku do 2 000 m m 127 229,40 3 Uložení sypaniny z hornin soudržných do násypů zhutněných na 95 % PS m 526 924,00 Zásyp jam, šachet, rýh nebo kolem objektů sypaninou se zhutněním m3 116,00 Kamenivo drcené hrubé frakce 16 - 32 t 193,72 2 Úprava pláně v zářezech se zhutněním m 367 900,00 2 Svahování v zářezech m 26 218,60 2 Svahování násypů m 27 185,45
Obrázek 7 Finální úprava svahů valu pomocí dozeru. Na obrázku je vnější svah valu A (autor T. Zeman)
13
Obrázek 8 Finální úprava ploch pomocí ramene rypadla (autor T. Zeman)
5.1.1.4 Hutnění Hutněním rozumíme technologický postup, při němž se zmenšují mezery mezi jednotlivými částmi hutněného materiálu, čímž se zvětšuje pevnost materiálu a zmenšuje velikost. Při zemních pracích má hutnění význam především pro stabilizaci. Hutnění může být prováděno buď staticky (tíhou stroje), dynamickým tlakem (nárazy plochy stroje na podklad) hnětením (na malé plochy působí určitá část stroje, např. pneumatika), vibracemi nebo jejich kombinací. (Celjak, 2009) Při výstavbě valu, úpravě okolních ploch a dalších pracích s tímto souvisejícími byly používány především vibrační válce, v menší míře pak vibrační desky.
5.1.1.5 Ohumusování Ohumusování je zpětné navážení a rozprostírání kvalitní zeminy (ornice) ze skrývek na méně kvalitní půdní horizonty na současném staveništi. Mocnost vrstvy ornice se odvíjí od kvality současných vrstev, kvality ornice a následnému využití prostoru. Ohumusování zajištuje vhodné podmínky pro růst následné vegetace, zakrytí případných stavebních reziduí a vizuální zlepšení daného místa.
14
Při ohumusování ochranného valu a okolních ploch byla používaná skrývkovaná ornice z pod Průmyslové zóny. Nakládání na skrývkách bylo prováděno rypadly, převoz pomocí nákladních automobilů a následné rozhrnování a terénní modelace byla prováděna především dozery nebo rypadly. Ornice byla rozhrnována ve vrstvě 100 mm. Tabulka 3 Kubatury přemisťovaných zemin – ohumusování (Mareš a kol., 2007)
Výkon Nakládání výkopku (ornice) přes 100 m3 - plochy rovinné Nakládání výkopku (ornice) přes 100 m3 - svahy do 1:2 Nakládání výkopku (ornice) přes 100 m3 - svahy do 1:1 Vodorovné přemístění výkopku (ornice) na vzdálenost do 50 m Vodorovné přemístění výkopku (ornice) na vzdálenost do 500 m Vodorovné přemístění výkopku (ornice) na vzdálenost do 1000 m Vodorovné přemístění výkopku (ornice) na vzdálenost do 1500 m Vodorovné přemístění výkopku (ornice) na vzdálenost do 2000 m Rozprostření ornice ploch přes 500 m2 v rovině nebo svahu do 1:5, tl. do 100 mm Rozprostření ornice ploch přes 500 m2 v rovině nebo svahu přes 1:5, tl. do 100 mm Obdělání půdy válením v rovině a svahu do 1:5 Obdělání půdy válením v rovině a svahu do 1:2 Obdělání půdy dusáním ve svahu do 1:1 Obdělání půdy válením a dusáním ve svahu do 1:1
5.1.2
Jednotka Množství m3 17 300,00 m3 8 495,00 3 m 773,00 3 m 2 200,00 3 m 18 678,00 3 m 1 790,00 3 m 2 250,00 3 m 1 650,00 m2
173 000,00
m2 m2 m2 m2 m2
92 680,00 173 000,00 84 950,00 8 830,00 25 000,00
Zatravňování
Podle původních požadavků investora mělo být zatravňování svahů valů prováděno přirozenou formou, samovolným vypadání semen z materiálu z okolních posečených luk s přirozenou bylinnou skladbou. Louky musely být posečeny ve vhodný čas, tzn. v době, kdy jsou semena zralá, avšak ještě nevypadávají z klasů. Toto řešení by bylo vzhledem ke svahovým podmínkám nejlevnější a nejjednodušší, avšak narazilo na fakt, že okolní zemědělci, od kterých měla být píce vykupována, nebyli vzhledem k potřebám píce v jejich živočišné výrobě ochotni tento materiál prodat. Vzhledem k tomuto faktu byl projekt přepracován a bylo použito speciální směsi travního osiva, ve kterém byly obsaženy druhy přirozeně se vyskytující v dané oblasti. Podmínkou byl mechanizovaný výsev a následné zaválcování. Zatravňování valů prováděla firma Ivánek – Zeman, v. o. s.. Vlastní technologie byla vyvinuta speciálně pro tuto zakázku s velmi specifickými a náročnými podmínkami. 15
Zatravňovací linka spočívala na kombinovaném secím stroji Eliet Combi GZC 100 a samochodném, samonakládacím pásovém dumperu Gehlmax RD 8/13 D HX. Dumper se standardně pohyboval po horní hraně valu a na laně přes soustavu kladek měl upevněn secí stoj.
Obrázek 9 Zatravněný vnitřní svah západního valu. Na obrázku jsou patrné sekce, po kterých bylo zatravňování prováděno (autor T. Zeman)
Zatravňování rovinných ploch bylo prováděno firmou Graseko s. r. o. Dle velikosti zatravňovaných ploch bylo použito několik secích linek – viz kapitola (5.3.4.1). Tabulka 4 Plochová tabulka – zatravňování (Mareš a kol., 2007)
Výkon Založení lučního trávníku výsevem v rovině a ve svahu do 1:5 Založení lučního trávníku výsevem ve svahu do 1:2 Založení trávníků výsevem ve svahu do 1:1 Výsev trávníků na ornici - svahy nad 1:2 Travní směs krajinná, luční směs - plochy rovinné do 1:5 Travní směs krajinná, luční směs - plochy svahové do 1:2 Travní směs krajinná, svahová
5.1.3
Jednotka m2 m2 m2 m2 m2 m2 m2
Množství 173 000,00 84 950,00 25 000,00 7 730,00 173 000,00 84 950,00 7 730,00
Výsadba dřevin
V rámci zajištění stanovištní rozmanitosti a vhodných podmínek pro vznik náhradních biotopů byla výsadba dřevin projektována jako kombinace souvislých porostů dřevin, 16
přes rozvolněné enklávy, po neosázené enklávy, zapojených s vysýchavými stanovišti a kamennými poli. Těžiště výsadeb je koncipováno podél severní a západní strany areálu prostřednictvím pásových výsadeb se zastoupením minimálně 40% vysokých dřevin. Druhové složení náhradních výsadeb respektuje přirozenou druhovou skladbu (určeno dle botanického průzkumu a potenciální přirozené vegetace), pocházející z vhodné oblasti provenience. (Anonymus I, 2006) Sušší
stanoviště:
Quercus
robur,
Fraxinus
excelsior,
Acer
campestre,
A.
pseudoplatanus, A. platanoides, Carpinus betulus, Ulmus sp., Tilia sp., Prunus avium, Eonymus europaea, Crataegus monogyna, C. laevigata, Viburnum opulus, Corylus avellana, Rhamus carthaticus, Cornus sanguinea, Prunus spinosa. (Anonymus I, 2006) Vhlčí až mokrá stanoviště: Alnus glutinosa, A. incana, Salix alba, S. fragilis, S. viminalis, S. purpurea, S. cinerea, S. triandra, S. aurita, Populus nigra, Prunus padus, Fraxinus excelsior, Frangula alnus, Padus avium. (Anonymus I, 2006) Tabulka 5 Soupis druhů dřevin (Mareš a kol., 2007)
Název Tilia cordata Prunus avium Carpinus betulus Betula alba Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer campestre Quercus robur Fraxinus excelsior Populus tremula Crataegus laevigata Eonymus europaeus Crataegus monogyna Corylus avellana Prunus spinosa cornus sanguinea Sambucus nigra Rhamus carthaticus
Velikost (cm) 100 - 120 100 - 120 100 - 120 100 - 140 100 - 140 100 - 140 100 - 120 100 - 120 100 - 140 100 - 140 70 - 90 50 - 80 70 - 90 50 - 80 50 - 80 40 - 60 60 - 80 60 - 80
Jednotka ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks
Množství 784,00 761,00 459,00 553,00 897,00 801,00 423,00 481,00 284,00 283,00 862,00 1024,00 933,00 655,00 1883,00 2085,00 1834,00 1433,00
Příprava půdy pro výsadbu dřevin byla prováděna dle možností mechanizací – rypadly. Mimo dosah ramene rypadel nebo v nepřístupných místech byla příprav prováděna ručně. Dovoz a odvoz zeminy byl prováděn pomocí nákladních automobilů.
17
Vlastní výsadba byla prováděna ručně. Ke každému stromu byl zatlučen kůl a byl opatřen individuální ochranou. Dovoz sadebního materiálu byl prováděn menšími nákladními automobily, dodávkovými a osobními vozidly s přívěsnými vozíky. Tabulka 6 Souhrná tabulka - výsadba dřevin (Mareš a kol., 2007)
Výkon Nakládání výkopku přes 100 m3 Vodorovné přemístění výkopku (podornice) na vzdálenost do 2000 m - výměna zeminy v jamkách Uložení sypaniny do náspů nezhutněných - výkopek na deponii podornice do jamek Kopání plošek pro výsadbu dřevin, vč. vytvoření hrázky Kopání jamek d=40 cm pro výsadbu dřevin (keře) Kopání jamek d=60 cm pro výsadbu dřevin (stromy) Výsadba sazenic dřevin do výšky 100 cm do jamky d=40 cm a hloubky 30 cm Výsadba sazenic dřevin do výšky 100 cm do jamky d=60 cm a hloubky 50 cm
Jednotka Množství m3 1 957,95 m3
1 957,95
m3 ks ks ks
1 957,95 16 455,00 10 729,00 5 726,00
ks
10 729,00
ks
5 726,00
Obrázek 10 Výsadby dřevin na valu A (autor T. Dvořák)
5.1.4
Tvorba biocenter
Ve východní části lokality bylo na základě požadavků Agentury ochrany přírody a krajiny, místního honebního společenstva a mysliveckého sdružení rozhodnuto o vytvoření lokální biocentra. Stávající krajinný předěl mezi původním lesním porostem s vodotečí a průmyslovou zónou byl upravován tak, aby byly zachovány funkce krajiny s ohledem na zachování biodiverzity. V dané lokalitě byly vytvářeny a podporovány 18
mokřady vhodné pro život a rozmnožování obojživelníků tak, aby především migrující žáby v době rozmnožování neměly potřebu postupovat až do průmyslové zóny a byly tak chráněny před pohybem vozidel na komunikaci kolem průmyslové zóny. Mokřady byly tvořeny prohlubováním a zajílováním stávajících vlhkých míst pomocí traktorbagrů. Doprava výkopku a navážky jílu byla prováděna pomocí nákladních automobilů. Ohumusování v dané lokalitě nebylo nutné provádět, protože na daném území nebyla provedena skrývka ornice a podorničních vrstev. Jednotlivé mokřady byly propojeny kotlíkovou výsadbou stromové a keřové vegetace, která má v budoucnu plnit především ochrannou funkci pro rozmnožování drobné zvěře. Upřednostňována byla výsadba vrb a měkkých listnáčů viz kapitola 5.1.3. Součástí tohoto stavebního objektu byla i instalace trvalé betonové bariéry proti migraci žab. Bariéru tvoří betonové prefabrikáty, které byly ručně usazovány do terénu. Biocentrum bylo zařazeno do jiného režimu údržby, která je prováděna spíše extenzivně, po etapách, vždy po konzultaci dodavatele prací s místním mysliveckým sdružením, které dbá na to, aby byly práce prováděny mimo období rozmnožování zvěře. Před vlastním sečením je každý den celá lokalita kontrolována myslivcem s loveckým psem, aby bylo zabráněno škodám na mladé zvěři. Práce jsou prováděny křovinořezy.
Obrázek 11 Biocentrum v Nižních Lhotách (autor T. Dvořák)
19
5.2 Technologie údržby Údržba spočívá v sečení travnatých ploch. Sečení je prováděno 2x ročně firmou DVOŘÁK LESY, SADY, ZAHRADY s. r. o. a jejími subdodavateli. Dle velikosti sečených ploch, výšky porostu a náročností terénu se využívá různá mechanizace (viz kapitola 5.4.1). Specifikem rovinných ploch je jejich značné podmočení, kterému se musí přizpůsobit použitá technika. Ve svazích se vyskytují sesuvy, které se musí sekat výhradně křovinořezy.
Obrázek 12 Viditelné podmočení rovinných ploch (autor T. Dvořák)
20
Obrázek 13 Sesuvy na vnitřním svahu valu A (autor T. Dvořák)
Do roku 2013 byla prováděna i údržba výsadeb spočívající ve vyžínání do okruhu 30 cm od kmínku, zastřižení sazenic, dosadbu, hnojení a zalévání. Tuto činnost vykonávala firma Graseko s. r. o. v rámci své záruční doby. Tabulka 7 Plochová tabulka - sečení trávy (Mareš a kol., 2007)
Výkon Pokosení trávníku lučního ve svahu do 1:1 – plochy mimo val Pokosení trávníku lučního v rovině a ve svahu do 1:5 – plochy mimo val Pokosení trávníku lučního v rovině a ve svahu do 1:2 – plochy mimo val Pokosení trávníku lučního v rovině a ve svahu do 1:5 – val A Pokosení trávníku lučního ve svahu do 1:1 – val A Pokosení trávníku lučního v rovině a ve svahu do 1:5 – val C Pokosení trávníku lučního ve svahu do 1:1 – val C
21
Jednotka Množství m2 157 730,00 m2 173 000,00 m2
84 950,00
m2 m2 m2 m2
5 920,00 63 440,00 5 710,00 36 467,00
5.3 Mechanizace použitá při stavbě valu 5.3.1
Mechanizace pro těžbu zemin
5.3.1.1 Dozery Dozery jsou zemní stroje, pro které je charakteristický cyklický způsob práce. Důležitým aspektem výkonnosti je trakční schopnost, pro co nejlepší využití výkonu motoru. Pracovním nástrojem je radlice nastavitelná v několika směrech, z tohoto vychází pojmenování jednotlivých dozerů – buldozer (radlice je trvale kolmá k podélné ose stroje, zeminu může rýpat a hrnout pouze kupředu), angldozer (radlici lze natočit v horizontální rovině až o 60° k podélné ose stroje, pracuje tedy jako buldozer nebo hrne zeminu do strany) a tiltdozer (radlici je možné natáčet ve vertikální rovině až o 30°, radlice pak rýpe pouze jednu stranu). V dnešní době jsou obvyklé kombinace jednotlivých typů. Dalším možným dělením dozerů je podle způsobu ovládání radlice, buďto na hydraulické nebo lanové – ty se v dnešní době již nepoužívají. Dozery se také dělí podle výkonu motoru na malé (do 50 kW), střední (50 – 200 kW) a velké (nad 200 kW). Posledním možným dělením je podle podvozku, kolové, nebo častější pásové. Radlice dozerů se liší podle druhu práce, její kapacity (tlačného objemu), druhu zeminy, výkonu dozeru a podvozkové části. (Jeřábek, 1992; Neruda a kol., 2006) V dnešní době jsou dozery jedny z nejpoužívanějších strojů na stavbách. Slouží jednak k těžbě zemin, jejich přesouvání na krátkou vzdálenost (60 m), její ukládání a modelaci terénu. Dále se jich používá k odstraňování porostů, pařezů, jako tažný prostředek skrejprů a pro tah rozrývačů. Rozrývače se upevňují na zadní část dozeru, sestávají z několika rozrývacích nožů upevněných na rámu, ovládání probíhá hydraulicky. Slouží k narušování struktury těžších zemin. (Jeřábek, 1992; Neruda a kol., 2006) Na staveništi se vyskytovaly tyto dozery: Caterpillar D8N, D8T, New Holland D150, Komatsu D65EX.
22
Tabulka 8 Základní technické údaje - dozery
Objem motoru Počet válců Výkon Převodovka Pojezdová rychlost Objem radlice Pracovní záběr Měrný tlak na půdu Délka Šířka Výška Hmotnost
cm3 kW
Caterpillar Caterpillar New Holland D6N D8T D150 6600 15200 5900 6 6 6 111,8 259,0 104,4 5+5 3+3 3+3
Komatsu D65EX 11050 6 142,0 3+3
km/h m3 mm
3,1 - 10 3,2 3272
3,4 - 10,6 8,7 4990
max. 11,0 3,1 3180
3,9 - 10,6 3,7 3970
kg/cm2 mm mm mm kg
0,51 5157 3000 3095 16300
0,53 7872 3057 3448 38488
0,58 4750 2400 3080 14860
0,55 5390 3460 3195 18575
5.3.1.1.1 Komatsu D65EX Dozer Komatsu D65EX je kombinací buldozeru a tiltdozeru. Pohon zajišťuje čtyřtaktní vznětový šestiválcový vodou chlazený motor. Převodovka má tři reverzované převodové stupně (3,9 – 13,4 km/h). Celková hmotnost dozeru v provedení, které bylo používáno na stavbě je 18 575 kg. Ovládání je pomocí dvou joysticků. Pásový podvozek má s půdním povrchem styčnou plochu 2,7 m2, měrný tlak na půdu 0,55 kg/cm2.
Obrázek 14 Dozer Komatsu D65EX při finální úpravě svahů valu před zatravňováním (autor T. Zeman)
23
5.3.1.2 Hydraulická rypadla Hydraulická rypadla jsou určena k těžbě a nakládání zemin, rašeliny, odstřeleného kamene, vysokopecní strusky, atd. Skládají se ze tří funkčních celků – podvozku (pásový nebo kolový), horní otočné stavby a pracovního zařízení. Kolový podvozek se využívá u rypadel, které se pohybují mezi méně vzdálenými pracovišti nebo pokud při práci častěji popojíždí. Rypadlo se v tomto případě přesunuje v závěsu za nákladním automobilem nebo po vlastní ose, pokud splňuje legislativní předpisy pro provoz na pozemních komunikacích. Pásové podvozky jsou vybaveny pojezdovými pásy, které jsou složené z jednotlivých článků. Ty se mohou podle vlastností a únosnosti zemin, na kterých se rypadlo pohybuje lišit. Pásové podvozky jsou vhodné pro půdy s menší únosností. Střední tlak pásu na půdu bývá podle šířky pásu a hmotnosti rypadla 0,1 – 0,02 MPa. Horní otočná stavba tvoří základ stroje. Na svařovaném rámu je umístěn motor s příslušenstvím, hydraulické komponenty (hydrogenerátory, nádrže, filtry, chladiče,…), opěrná a hnací ústrojí otoče, kabina obsluhy a pracovní zařízení. Pracovní zařízení jsou různé – výšková lopata, nakládací lopata, hloubková lopata, drapáky. Všechny tyto adaptéry se vyrábí v různých velikostech a objemech, podle velikosti stroje a požadované činnosti. Dále je možné rypadla vybavit sbíjecími kladivy, vrtnými soupravami, jeřábovými háky. Hloubkové rypadlo, které je pro rypadla nejtypičtějším pracovním nástrojem je dvojdílné, na druhém dílu je pohyblivě umístěný pracovní nástroj. (Jeřábek, 1992) Na skrývce zemin, stavbě ochranného valu a terénních úpravách pracovaly tyto typy rypadel: Caterpillar 345B, JCB JS240, Komatsu PC650JE.
24
Tabulka 9 Základní technické údaje - rypadla
Objem motoru Počet válců Výkon Pojezdová rychlost Objem radlice Dosah ramene Délka Šířka Výška Hmotnost
3
cm
kW km/h m3 Mm Mm Mm Mm Kg
Caterpillar 345B JCB JS240 10300 5193 6 4 216,3 147,0 max. 4,6 0,9 - 3,5 12200 11730 3340 3480 55705
2,3 - 5,6 0,77 - 1,46 10690 10010 3290 3059 23750
Komatsu PC650JE 15200 6 302,0 2,7 - 4,1 3,2 - 4,5 10810 12960 4210 4300 67000
5.3.1.2.1 Caterpillar 345B Rypadlo Caterpillar 345B má horní otočnou stavbu umístěnou na pásovém podvozku. Energetickým zdrojem stroje je vodou chlazený čtyřtaktní vznětový šestiválec. Ten pohání dva hydrogenerátory (734 L/min a 43 L/min), které slouží k ovládání ramene rypadly, otoče horní stavby a pojezdu stroje. Pojezd stroje a rameno s pracovním nástrojem jsou ovládány pomocí joysticků z kabiny obsluhy. Pásy jsou článkové, kovové, šířka článků je 750 nebo 900 mm. Rameno je hloubkové dvoudílné, třetí článek tvoří lžíce. Lžíce má objem 0,9 – 3,5 m3, podle druhu těženého materiálu. Lžíce mohou být vybaveny zuby pro lepší rozpojitelnost zemin při těžbě. Kromě lžíce je možné rameno vybavit například hydraulickým kladivem nebo hydraulickými nůžkami používanými při demolicích železobetonových konstrukcí.
25
Obrázek 15 Rypadlo Caterpillar 345B při nakládání dempru Volvo A35D (autor Ing. O. Hájek)
5.3.1.3 Skrejpry Skrejpry jsou zemní stroje sloužící pro těžbu a přesun a rozprostírání zeminy. Patří mezi stroje k plošné těžbě zeminy. Stejně jako u dozerů je velmi důležitým aspektem trakční schopnost stroje. Skrejpry mohou být samochodné nebo tažené. (Jeřábek, 1992; Neruda a kol., 2006) Samochodné skrejpry se skládají z přední části s motorem, nápravou a budkou pro řidiče, kloubu, jehož prostřednictvím probíhá zatáčení stroje a zadní části, ve které se nachází výškově stavitelná korba (zásobník) s otevíratelným dnem s nožem pro těžbu zemin a zadní nápravy. Ovládání korby a dna je realizováno pomocí přímočarých hydromotorů. U tažených skrejprů nahrazuje přední část pásový traktor. (Jeřábek, 1992; Neruda a kol., 2006) Pracovní proces skrejprů probíhá tak, že nůž při pojezdu stroje těží (strhává) zeminu a ta je objemem dále těžené zeminy tlačena po dně do zásobníku. Jakmile se zásobník naplní, prostor se uzavře a souprava se přesune na místo vykládky. Tam se zásobník otevře a pojezdem stroje probíhá postupné vyprazdňování zásobníku a rozprostírání zeminy po ploše. Mocnost odřezávané vrstvy se reguluje podle adhezních schopností stroje. (Jeřábek, 1992; Neruda a kol., 2006)
26
Na skrývce zeminy pracoval skrejpr Reynolds 17E10.5 tažený pásovým traktorem Challenger MT875B. Pro porovnání jsou zde uvedena data kloubového skrejpru Caterpillar 631G Tabulka 10 Základní technické údaje - skrejpry
Objem motoru Počet válců Výkon Pojezdová rychlost Objem korby Mocnost těžené zeminy Délka Šířka Výška Hmotnost stroje Hmotnost nákladu
Reynolds 17E10.5 + Challenger MT875B Skrejpr Traktor 3 18100 cm 6 kW 261 – 298* 425 km/h max. 39,7 3 m 13,0 mm mm 6750 6750 mm 3640 3570 mm 2050 3500 kg 8845 kg 10727
Caterpillar 631G 18000 8 365 54,9 23,7 max. 437 14565 3938 4286 54500 34020
* Potřebný příkon tažného prostředku 5.3.1.3.1 Challenger MT875B + Reynolds 17E10.5 Traktor Challenger MT875B pohání vodou chlazený čtyřtaktní vznětový šestiválec s objemem 18 100 cm3. Na motor je napojena převodovka Powershift s 16 rychlostmi dopředu a 4 dozadu. Velký rozsah převodových stupňů umožňuje hospodárné využití traktoru při různých pracích. Podvozek traktoru je pásový, pásy jsou pryžové se zemědělským šípovým dézenem. Skrejpr Reynolds 17E10.5 je tažený traktorem (v tomto případě pásovým, ale využívají se také kolové traktory, které jsou pro tento účel vybaveny dvoumontážemi zadních kol pro zvýšení adheze). Používá se jak v soupravě traktor – skrejpr, tak soupravě traktor – skrejpr – skrejpr. Stroj sestává z několikadílného rámu, korby, pojezdových kol a ovládacích mechanismů. Přední část rámu slouží k zapojení na tažný prostředek a je na něm připevněno čelo korby a druhá část rámu. Na té je připevněná korba s pohyblivým dnem (dno se dá zvednout, což usnadňuje vykládku materiálu). Na třetí části rámu jsou uchycena čtyři pojezdová kola a závěs pro připojení dalšího skrejpru. Jednotlivé části rámu jsou vzájemně pohyblivé, ovládané hydraulicky, pomocí 27
přímočarých
hydromotorů. Různými vzájemnými polohami se reguluje výška korby nad terénem, úhel jejího natočení vůči terénu a otevření či zavření čela korby. Korba má objem 13 m3 a nosnost přes 10 727 kg.
Obrázek 16 Pásový traktor Challenger MT875B se skrejpry Reynolds 17E10.5. V pozadí tahačový válec HAMM 3516 HT (autor Ing. G. Kočová)
5.3.2
Mechanizace pro přesun zemin
5.3.2.1 Dozery Viz kapitola 5.3.1.1 5.3.2.2 Skrejpry Viz kapitola 5.3.1.3 5.3.2.3 Dempry Dempry jsou stroje sloužící přesunu materiálu v rámci stavenišť, dolů, lomů atp. Jejich podvozek může být kolový nebo pásový. Na podvozku je umístěn vlastní energetický zdroj (vznětový, vzduchem či vodou chlazený motor) a otevřená korba. Nakládání korby je prováděno nakladači. Dempry jsou konstruovány pro provoz v obtížných terénních podmínkách s malými náklady na jednotku převezeného materiálu. Dle způsobu vysypávání materiálu z korby je dělíme na dempry se zadním, bočním a spodním vysypáváním, podle řízení na pásové, kloubové a s předními řiditelnými koly, 28
dle pojezdu na dempry s pohonem všech kol, s pohonem prostřední nápravy a pásové. Podle počtu náprav rozeznáváme dempry pásové, dvou, tří a vícenápravové. Nejčastěji jsou na našich staveništích používány kloubové dempry. Rám kloubového dempru je dělen na přední a zadní část navzájem spojenými kloubem, který umožňuje jak horizontální tak i vertikální natáčení obou částí rámů, což vyrovnává terénní nerovnosti a zamezuje tak zkrutu rámu. V přední části se nachází motor, kabina obsluhy a přední náprava. V zadní části je umístěna korba a zadní nápravy. Korba bývá vyhřívaná výfukovými plyny, její objem je u menších demprů 20 – 30 m3, u větších 31 – 51 m3. (Celjak, 2009; Neruda a kol., 2006) Na staveništi pracovaly kloubové dempry Volvo A35D a Caterpillar 735B, na zatravňování svahů valů pracoval dempr Gehlmax RD 8/13 D HX (viz kapitola 5.2.4.1.2). Tabulka 11 Základní technické údaje - dempry
Objem motoru Počet válců Výkon Pojezdová rychlost Objem korby Úhel vyklopení Délka Šířka Výška Hmotnost stroje Hmotnost nákladu
Volvo A35D
Caterpillar 735
kW
12000 6 289,0
15200 6 326,0
Gehlmax RD 8/13 D HX 479 2 9,7
km/h m3 ° mm mm mm kg kg
5,0 - 56,0 20,7 70 11178 3208 3681 28300 32500
8,3 - 51,1 20,9 70 11000 3441 3996 32700 32473
4,0 0,53 50 2100 830 1290 750 720
cm3
5.3.2.3.1 Volvo A35D Volvo A35D se řadí mezi kloubové dempry. V přední části rámu je umístěn vodou chlazený vznětový šestiválec. Převodovka má 6 rychlostních stupňů dopředu a dva dozadu. Všechny rychlosti jsou redukované. V přední části rámu je dále umístěna kabina řidiče a přední náprava, další dvě nápravy jsou na zadním rámu. Všechny nápravy jsou vybavené uzávěrkami diferenciálů a protiprokluzovým systémem. Korba s objemem 20,7 m3 je možno vyklopit pomocí dvou přímočarých hydromotorů až do 29
úhlu 70°. Zatáčení soupravy je prováděno pomocí kloubu, úhel vzájemného natočení přední a zadní části rámu je z přímého směru 45° na obě strany.
Obrázek 17 Kloubový dempr Volvo A35D při ohumosovávání ploch pro zatravňování (autor T. Zeman)
5.3.2.4 Nákladní automobily Nákladní automobily slouží k dopravě různých materiálů. Dle převáženého materiálu rozeznáváme nákladní automobily s nástavbou sklopnou, valníkovou, kontejnerovou, cisternovou, skříňovou, tahače a jinými speciálními nástavbami (domíchávače betonu, pumpy na beton, zametače, autojeřáby, požární vozy atd.). Nákladní automobily sestávají z rámu, na kterém jsou upevněné ostatní komponenty. Motor, převodovky, nápravy, korba a kabina pro řidiče. Dle celkové hmotnosti rozlišujeme nákladní automobily na lehké, středně těžké a těžké. Od tohoto se odvíjí také výkon motoru, počet náprav a počet hnacích náprav. V dnešní době se využívají především vznětové motory chlazené vodou nebo vzduchem, s počtem válců od 4 do 12. Převodovky počtem převodových stupňů odpovídají tonáži, výkonu motoru a pracovnímu nasazení. Obvyklý počet náprav je 2 – 4, ale na speciálních nákladních automobilech může být jejich počet větší. Korba (pokud budeme uvažovat nákladní automobil pro dopravu zeminy) může být třístranně sklopná (S3) nebo jednostranně – pouze dozadu (S1).
30
Na dopravu zeminy při skrývce ornice a podorničních vrstev, stavbě valu, terénních úpravách a ohumusování byly používány především nákladní automobily Tatra 815 S3 a Mercedes-Benz Actros 4144. Tabulka 12 Základní technické údaje - nákladní automobily
Objem motoru Počet válců Výkon Převodovka Počet náprav celkový/hnacích Objem korby Délka Šířka Výška Hmotnost pohotovostní Hmotnost nákladu
3
cm
kW
3
m mm mm mm kg kg
Tatra 815 S3 15834 10 208 10 + 2
M-B Actros 4144 11946 6 320 8+2
3/3 8 6980 2500 3130 11300 15700
4/4 18 8255 2507 3345 16150 15850
5.3.2.4.1 Tatra 815 S3 Tatru 815 je i v současné době velmi častým nákladním automobilem používaným nejen k dopravě materiálu na různých stavbách. Pohání ji vzduchem chlazený vznětový desetiválec. Prostřednictvím převodovky s pěti rychlostmi dopředu a jednou vzad je přenášen krouticí moment na dvě zadní nápravy. Pohon přední nápravy je přiřaditelný. Vzhledem k ostatním nákladním automobilům je výjimečná koncepce podvozku, který sestává s tzv. nosné roury s kyvnými polonápravami. Tato koncepce zaručuje nejen velmi pohodlnou jízdu v terénu i při vyšších rychlostech, ale také menší zkrut při přejíždění nerovností a tím menší namáhání celého vozidla. Kabina třístranného sklápěče je umístěná nad přední nápravou, a díky velkému nájezdovému úhlu (50°) se výrazně zvětší průjezdnost terénem. Sériově montovaná korba má rozměry 4 310 x 2 305 x
900 mm a objem 8 m3.
31
Obrázek 18 Tatra 815 S3 a rypadlo JCB JS 240 při nakládání ornice (autor Ing. O. Hájek)
5.3.3
Mechanizace pro finální úpravu ploch
5.3.3.1 Grejdry Grejdry jsou kolové pracovní stroje s pracovním nástrojem – radlicí – umístěnou za přední nápravou. Radlice lze natáčet v horizontální rovině, naklápět, zvedat a vysouvat mimo stroj. Může být také vybaven dozerovou radlicí před přední nápravou a rozrývači (viz. kapitola 5.3.1.1) vzadu. Slouží k podélnému přesouvání menšího množství zemin na kratší vzdálenosti, příčného přesouvání zemin a svahování v rámci možností natočení radlice. Grejdry se dělí podle způsobu pohybu na tažené, přívěsné a samojízdné (autogrejdry). Dále se dělí podle rozměrů radlice a hmotnosti na lehké (šířka 2,5 – 3,0 m; 6 – 9 t), střední (do 3,6 m; 10 – 12 t) a těžké (3,6 – 4,8 m; 13 – 28 t) a velmi těžké (4,8 – 7,3m). (Celjak, 2009; Neruda a kol., 2006) Grejdry se skládají z několika částí – podvozek, rám, hnací agregát, pracovní zařízení a ovládací mechanismus. Podvozek je kolový s dvěma až třemi nápravami (poháněné mohou být všechny, dvě nebo pouze jedna). Na rámu je umístěn pracovní nástroj, rám musí dovolit pracovnímu nástroji maximální manipulaci, pevnost a snadné ovládání. Motor je vznětový, vodou nebo vzduchem chlazený s výkonem adekvátním k velikosti grejdru. Na podvozku se nachází kabina pro obsluhu s veškerými ovládacími prvky.
32
Pracovní proces grejdru sestává ze dvou operací – oddělování zemní třísky a její hrnutí do strany. Tyto úkony spolu bezprostředně souvisí. Jejich použití je především při stavbě cest a při srovnávání povrchu. (Celjak, 2009) Na staveništi se používaly grejdry Volvo G930 a Caterpillar 120H. Tabulka 13 Základní technické údaje - grejdry
Objem motoru Počet válců Výkon Převodovka Pojezdová rychlost Pracovní záběr Délka Šířka Výška Hmotnost
3
cm
kW
km/h mm mm mm mm kg
Volvo G930 7200 6 130 11 + 6 3,0 - 48,8 3568 8930 2717 3225 15800
Caterpillar 120H 7200 6 93 8+6 3,6 - 42,6 3658 10064 2441 3183 12650
5.3.3.1.1 Volvo G930 Volvo G930 je třínápravový grejdr s šestiválcovým vznětovým vodou chlazeným motorem o výkonu 130 kW. Převodovka disponuje jedenácti rychlostmi vpřed a šesti vzad. Poháněné jsou všechny nápravy, nebo pouze dvě zadní. Přední kola pohání dva rotační hydromotory, dvě zadní nápravy, které tvoří jeden celek. Pohon kol v zadních nápravách je od společného diferenciálu přenášen pomocí řetězového převodu na zadní kola. Rejdové čepy na přední nápravě díky svému úhlu uchycení nakloní při zatáčení kola, čímž se zmenší poloměr otáčení. Na rámu mezi nápravami je umístěna horizontálně i vertikálně stavitelná radlice s možností vysunutí do boku. Jako možné další příslušenství výrobce dodává dozerovou radlici se záběrem 2,5 m, která se montuje před přední nápravu stroje a rozrývače. Rozrývače mohou být čelní (místo dozerové radlice), mezinápravové (umístěné mezi přední nápravou a radlicí grejdru) případně zadní, se záběrem 2148 mm a maximální pracovní hloubkou 280 mm. 5.3.3.2 Dozery Viz kapitola 5.3.1.1 33
5.3.3.3 Rypadlo – nakladače Rypadlo – nakladače, nebo také „univerzální zemní stroje“ jsou kombinací nakladače a rypadla. Tuto konstrukci v druhé polovině 20. století rozvinula především anglická firma JCB. Původní nástavby – čelní nakladač a rypadlo byly montovány na zemědělské kolové traktory. V dnešní době se vyrábí jak tato „původní“ konstrukce, tak na profesionální úrovni nahradil zemědělský traktor speciální stroj, konstrukčně vycházející z traktoru. Rozdíly jsou především v nápravách – velmi často není zatáčení realizováno pouze předními koly, ale pro zmenšení rejdu jsou natáčecí i zadní kola. Převodovky mohou být manuální, variátorové nebo jejich kombinace. Nápravy jsou tuhé, mohou být vybaveny uzávěrkami diferenciálů. Kabina řidičů disponuje otočným sedadlem, při otočení směrem dopředu obsluha ovládá nakladač, pokud se otočí směrem dozadu, obsluha ovládá rypadlo. Pojezd stroje je u moderních strojů, díky dvojímu řízení je možný v obou pozicích. Čelní nakladač lze vybavit různými radlicemi, buď jednoduchými, nebo tzv. nakládacími, jejichž součástí jsou i paletizační vidle pro manipulaci s paletami. Nakládací lžíce, lidově zvaná „žralok“ je dvoudílná, lze s ní nakládat, případně ji využít jako dozerovou radlici. Dále je možné na čelní nakladač agregovat např. zametací kartáč, radlici na sníh nebo vidle na velké balíky. (Celjak, 2009) Lopaty rypadla jsou taktéž různé, podle druhu prováděné práce. Např. drenážní lopata (šířka 200 mm), výkopové lopaty (šířka 300 – 800 mm), nakládací, profilové, čelisťové, roštové a svahovací lopaty. Dále je možné agregovat hydraulické sbíjecí kladivo, vrtací zařízení a jeřábový hák. (Celjak, 2009) Na staveništi pracoval rypadlo – nakladač Caterpillar 432E. Pro porovnání jsou zde dále uvedena data rypadlo – nakladače JCB 4CX ECO.
34
Tabulka 14 Základní technické údaje - rypadlo - nakladače
Objem motoru Počet válců Výkon Pojezdová rychlost Objem nakladače Objem lžíce rypadla Dosah ramene rypadla Dosah nakladače Délka Šířka Výška Hmotnost
3
cm
kW km/h m3 m3 mm mm mm mm mm kg
Challenger 432 4400 4 74,5 6,0 - 40,0 1,03 5342 4264 5754 2368 3736 10700
JCB 4CX ECO 4400 4 74,2 38,1 1,3 0,04 - 0,3 5880 3180 5910 2330 3620 8660
5.3.3.3.1 Caterpillar 432E Rypadlo - nakladač Caterpillar 432E je standardní konstrukce, pohon všech čtyř kol obstarává, přes čtyřstupňovou převodovku, vodou chlazený čtyřtaktní vznětový čtyřválec. Převodovka umožňuje řazení směru za jízdy. Hydraulický systém je spřažen s motorem stroje, tudíž pracovní otáčky motoru se přizpůsobují pracovnímu zatížení hydraulického systému. Kabina s velkým výhledem do všech stran je vybavena otočným sedadlem. Ovládání čelního nakladače i rypadla je pomocí joysticků pojezd stroje pomocí volantu a pedálů. Čelní nakladač je vybaven rychloupínacím mechanismem pro připojování příslušenství, mezi které patří, kromě lopat, např. i stavitelné zametací kartáče s možností sběru. Mezi příslušenství rypadla patří různé druhy lopat, hydraulická kladiva, zemní vrták, vibrační zhutňovací deska a silniční fréza.
35
Obrázek 19 Rypadlo - nakladač Caterpillar 432E (autor Ing. O. Hájek)
5.3.3.4 Univerzální dokončovací stroje Univerzální dokončovací stroje se od hydraulických rypadel liší svým výložníkem. Není dvoudílný, jako u konvenčních rypadel, ale jednodílný, teleskopický s axiálně otočnou lžící. Tato konstrukce je výhodnější při modelaci terénu, neboť obsluha obsluhující jednodílný výložník univerzálního dokončovacího stroje dokáže lépe držet výšku terénu a díky axiálnímu natočení lžíce je možné lépe svahovat terén při různém postavení stroje vůči terénu. Univerzální dokončovací stroje mohou mít buď vlastní kolový nebo pásový podvozek nebo mohou být jako nástavba na nákladním automobilu. Tato varianta je častější. Celá nástavba univerzálního dokončovacího stroje je otočná, tudíž může pracovat v cca 270° kolem automobilu. Nástavba má vlastní motor pohánějící hydrogenerátory. Všechny pracovní funkce stroje jsou poháněny hydraulicky. Obsluha má k dispozici kabinu, ve které jsou všechny potřebné ovládací a kontrolní prvky. Při terénních úpravách kolem HMMC pracovaly univerzální stroje UDS 114 na automobilovém podvozku Tatra 815, jejichž prostřednictvím bylo prováděno především svahování příkopů.
36
Tabulka 15 Základní technické údaje - univerzální dokončovací stroje
Objem motoru Počet válců Výkon Převodovka Dosah ramene Nosnost ramene Délka Šířka Výška Hmotnost Minimální šířka lžíce Pracovní výkon stroje
3
cm
kW mm kg mm mm mm kg mm m3/h
Tatra 815 + UDS 114 15 825 / 6842 10 / 6 208 / 85 10 + 2 10500 2400 8800 2500 3960 21800 300 108
5.3.3.4.1 Tatra 815 + UDS 114 Univerzální dokončovací stroj UDS 114 je poháněn vodou chlazeným vznětovým šestiválcem Zetor 8701.02 o výkonu 2 200 kW a objemu 6842 cm3. Výložník stroje má hloubkový dosah 6 500 mm a vodorovný 10 500 mm. S nosností na konci vysunutého ramene 2 400 kg. Minimální šířka pracovního nástroje je 300 mm. Pracovní výkon stroje až 108 m3/h. Souprava váží 21 800 kg a obsluhují ji dva pracovníci. 5.3.3.5 Hutnící stroje Hutnící stroje dělíme dle způsobu, jakým provádí hutnění povrchu. Dělíme je na stroje působící statickým tlakem (válce), stroje působící tlakem a vibracemi (vibrační válce), stoje působící dynamickým tlakem (pěchy, dusadla), stroje hutnící vibracemi (vibrační desky) a stroje hutnící hnětením (pneumatikové válce). (Celjak, 2009; Neruda a kol. 2006) Při výstavbě valu a úpravě okolních ploch byly používány vibrační válce. Vibrační válce se dělí do čtyř kategorií dle hmotnosti. Lehké (1,5 – 7 t), středně těžké (7 – 10 t), těžké (10 – 18 t) a velmi těžké (nad 18 t). (16) Dále je můžeme dělit na ruční (bez pohonu pro pojezd), tažené a motorové (s vlastním pohonem pro pojezd). Dle počtu běhounů se dělí na jednoosé, dvouosé a tříosé. Řízení směru jízdy může probíhat řídícím kolem, řízenou osou nebo osami, kloubovým rámem nebo prokluzovým zařízením. Válce mohou být vedené, řízené nebo dálkově ovládané. (Celjak, 2009) 37
V největší míře na staveništi pracovaly přímo řízené válce jednoběhounové s kloubovým rámem. V přední části rámu se nachází běhoun. Běhoun mohl být buď hladký – pro finální úpravu ploch, nebo tzv. ježkový – pro postupné hutnění jednotlivých vrstev navážky. Při použití ježkového válce nevzniká rovný povrch, tudíž se jednotlivé vrstvy lépe navzájem spojí. V zadní části se nachází motor (vznětový, vzduchem nebo vodou chlazený), pojezdová náprava s koly a kabina řidiče. Dále se menší plochy válcovaly dvouběhounovými vedenými nebo dálkově ovládanými válci. Běhouny i v tomto případě byly hladké i ježkové. Tyto válce jsou rámové konstrukce. Ve spodní části rámu jsou umístěny běhouny, mezi nimi, nebo nad nimi je motor (většinou vznětový, vzduchem nebo vodou chlazený) s příslušenstvím, zdroj vibrací a v případě dálkově ovládaného válce i mechanismus dálkového ovládání. U vedeného válce je k rámu přiděláno oje výkyvné ve vertikální a horizontální rovině s řídícím kolem a ovládacími prvky. Na stavbě ochranného valu a terénních úpravách okolních ploch pracoval těžký tahačový válec HAMM 3516 HT s hladkým pláštěm válce, pro srovnání uvádím stroj stejné kategorie AMANN ASC 200 HDPD s ježkovým válcem. Tabulka 16 Základní technické údaje - hutnící stroje
kW km/h mm mm mm mm mm
6060 6 155 0 - 6,9 2140 1504 6075 2270 3020
AMMANN ASC 200 HDPD 4500 4 153 0 - 7,5 2240 1600 6300 2500 3265
kg Hz
15535 30/40
21975 28/34
HAMM 3516 HT Objem motoru Počet válců Výkon Pracovní rychlost Pracovní šířka válce Průměr válce Délka Šířka Výška Hmotnost pohotovostní Frekvence vibrací
cm3
38
5.3.3.5.1 HAMM 3516 HT Těžký tahačový válec HAMM 3416 je poháněn vodou chlazeným vznětovým šestiválcem o výkonu 155 kW, který je umístěn, společně s nápravou pojezdových kol, převodovkou a kabinou obsluhy v zadní části kloubového rámu. V přední části rámu je umístěn válec. Převodovka je hydrostatická s možností předvolby třech pracovních a pojezdového režimu. Vibrační přístroj má dvě frekvence kmitů – 28 a 34 Hz. Styčná plocha běhounu válce působí na povrch půdy tlakem 43,7 kg/cm. Svahová dostupnost se zapnutými vibracemi je 47%. Tento typ je možné vybavit hladkým běhounem válce (v tom případě jsou zadní kola se silničním vzorem) nebo ježkovým běhounem (pojezdová kola mají šípový vzor). 5.3.4
Mechanizace pro ozeleňování
5.3.4.1 Zatravňování Mechanizované zatravňování je prováděno pomocí různých secích strojů. Travní secí stroje můžeme rozdělit na samochodné nebo nesené (traktorem nebo nosičem nářadí). Secí stroje jsou většinou součástí strojů, které připravují půdu pro setí (rotavátory, vibrační nebo rotační brány). Kromě aktivního nářadí bývají tyto stroje vybaveny smyky a utužovacími válci. V tomto případě se výsevná jednotka nachází mezi smykem a utužovacím válcem. Pohon výsevné jednotky může být prostřednictvím rotačního hydromotoru, klínovými řemeny nebo pohonem od utužovacího válce. V případě samochodných secích strojů je stroj vybaven vlastním energetickým zdrojem, který pohání mechanicky nebo hydraulicky pojezd (prostřednictvím utužovacích válců), aktivní nářadí a výsevnou jednotku. V případě nesených secích strojů je aktivní nářadí, případně výsevné ústrojí poháněno prostřednictvím vývodové hřídele nebo externího hydraulického okruhu traktoru (nosiče nářadí). Ochranný val byl zatravňován secím strojem Eliet Combi doplněný o dumper Gehlmax RD 8/13 D HX, sloužící jako opora a vodící prvek pro secí stroj. Okolní plochy byly zatravňovány pomocí secích linek různých velikostí, dle souvislosti a rozloze zatravňovaných ploch. Byly to traktor Zetor Forterra 106 41 s půdní frézou Rotadairon RD 250, malotraktor Iseki AHL 5135 se secím strojem Amazone GBK 150, samochodný stroj Eliet Combi 1000 a nosič nářadí Agria Bison s půdní frézou Lipco 90.
39
Tabulka 17 Základní technické údaje - travní secí stroje
Agria Bison 5900 + Eliet Combi Lipco 90 Objem motoru Počet válců Výkon Pracovní záběr Pracovní hloubka Objem zásobníku Délka Šířka Výška Hmotnost
cm3 kW mm mm m3 mm mm mm kg
270 1 6,6 1000 0,093 1990 1140 1140 415
Iseki AHL 5135 + Amazone GBK 150
338 1 8,1 900
149800 3 24 1500
660 1050 425 198 / 110
0,194 3060 / 1425 / 1600 2100 / 1290 / 608
Zetor Forterra 106 41 + Rotadairon RD 250 4156 4 81 2492 160 4975 /1500 2192 / 2800 2727 / 1400 4617 / 1100
5.3.4.1.1 Secí stroj Eliet Combi Stroj je rámové konstrukce, pohonnou jednotkou je čtyřdobý vzduchem chlazený benzínový motor s výkonem 6 kW. Převodovka je dvourychlostní s reverzací. Pracovní část stroje sestává z rozmělňovacího válce, vibračních bran, secího mechanismu a utužovacího válce. Pracovní záběr je 1040 mm, pracovní hloubka 0 – 70 mm. Dále je stroj vybaven zásobníkem na 86 litrů osiva. Výsevná dávka je regulovatelná, 0 – 100 g/m2. Stroj lze používat i bez zásobníku na osivo. Secí stroj je možné vybavit závažím. 5.3.4.1.2 Dumper Gehlmax RD 8/13 D HX Základní technické údaje viz kapitola 5.3.2.3.
40
Obrázek 20 Zatravňovací linka při setí na čerstvě připraveném úseku (autor T. Zeman)
Obrázek 21 Zatravňovací linka při zatravňování na zapleveleném úseku. Rameno se závažím slouží k vyvážení dempru, modré sudy k uskladnění pytlů s osivem (autor T. Zeman)
41
5.4 Mechanizace použitá při údržbě valu 5.4.1
Mechanizace pro údržbu travnatých ploch
5.4.1.1 Křovinořezy Křovinořezy (přesněji při tomto využití „motorové kosy“) slouží k vyžínání trávy a buřeně v místech nepřístupných pro větší mechanizaci. Stroj se skládá z motoru, odstředivé spojky, hřídele vedené většinou v hliníkové trubce, úhlového převodu, pracovního nástroje a řídítky s ovládacími prvky. Motor je většinou dvoutaktní vzduchem chlazený jednoválec. Hřídel pro přenášení točivého momentu na pracovní nástroj je v hliníkovém obalu uložena v silentblocích. Adaptéry jsou různé – dle výkonu křovinořezu a vykonávané práce. Pro sečení trávy se používá strunová hlava s plastovou strunou s různým průměrem a průřezem. Při sečení trávy v horších podmínkách, případně vegetace s tužšími stonky je možné použít dvou až čtyřramennou růžici. Na nejsilnější modely můžeme montovat růžici ve tvaru pilového kotouče (slouží k výseku dřevinné vegetace menších průměrů) nebo hlavici s dvěma řetězy (slouží k sečení trávy v místech, kde hrozí poškození kovové růžice nebo nadměrné spotřebě struny). Tento adaptér je velmi náročný na výkon křovinořezu. Křovinořez se zavěšuje do speciálních popruhů, které má pracovník na sobě. Při údržbě valu a okolních ploch jsou
používány křovinořezy Stihl FS 350. Pro
srovnání uvádím profesionální křovinořezy Husqvarna 545 FX a Dolmar MS 3310. Při údržbě travnatých ploch kolem HMMC se křovinořezy využívají na cca 10 % plochy. Tabulka 18 Základní technické údaje - křovinořezy
Objem motoru Počet válců Výkon Objem palivové nádrže Délka Hmotnost
3
cm
kW l mm kg
Stihl FS 350 40,2 1 1,6
Husqvarna 545 FX 45,7 1 2,2
0,64 1770 7,3
0,9 1355* 8,1
* délka nosné trubky
42
Dolmar MS 3310 33 1 1,6 0,9 1800 7,9
5.4.1.1.1 Stihl FS 350 Křovinořez Stihl FS 350 se řadí mezi profesionální křovinořezy. Výkon 1,6 kW obstarává dvoutaktní vzduchem chlazený zážehový jednoválec s objemem 40,2 cm3. Hmotnost křovinořezu je 7,3 kg. Průměrný pracovní výkon při sečení na ochranném valu a okolních pozemcích je přibližně 500 m2/hod (0,3 ha/směna).
Obrázek 22 Pracovník s křovinořezem Stihl FS 350 při sečení ochranného valu (autor T. Dvořák)
5.4.1.2 Jednoosé nosiče nářadí s mulčovacími adaptéry Jednoosé nosiče nářadí jsou stroje využitelné při vhodném druhu pracovního nářadí (aktivního nebo pasivního) k různým pracovním úkonům. Od zakládání a údržby travnatých ploch, přes likvidaci buřeně až po zimní údržbu. Na rozdíl od jednoosých malotraktorů, se kterými mají totožný vzhled, nemohou kvůli své konstrukci vykonávat těžší práce náročné na tah, např. orba, tažení přívěsu, atd. Energetickým zdrojem bývá zážehový nebo vznětový, vzduchem chlazený jedno až dvouválcový motor. Spojka bývá mechanická nebo odstředivá. Pohyb stroje a pohon příslušenství se může dít buď prostřednictvím mechanické převodovky, pomocí hydromotorů nebo jejich kombinací. Stroj je ovládán pomocí řídítek s ovládacími prvky. Obsluha chodí za strojem. Při údržbě valu a okolních pozemků jsou používány nosiče nářadí Agria – konkrétně typ Grizzly vybavený mulčovačem s vertikální hřídelí a typ Taifun se Safety mulčovačem Humus 105. 43
Tabulka 19 Základní technické údaje – jednoosé nosiče nářadí
Objem motoru Počet válců Výkon Pracovní rychlost Záběr sečného ústrojí Výška strniště Svahová dostupnost Délka Šířka Výška Hmotnost
kW km/h
Agria 5500 KL Grizzly Premium + mulčovač ESM VS - 80 338 1 8,1 1,0 - 7,1
Agria 5900 Taifun + safety mulčovač Humus 105 570 2 13,4 0-7
mm mm
800 45
1050 30 - 70
° mm mm mm kg
45 1050 / 1270* 880 / 635* 380 / 920* 82 / 143*
45 1000 / 1350* 1190 / 830* 395 / 990* 185 / 221*
cm3
* údaje pracovního nástroje / údaje energetického prostředku 5.4.1.2.1 Agria 5500 KL Grizzly Premium + mulčovač Agria 5500 KL Grizzly Premium
je vybavena zážehovým vzduchem chlazeným
jednoválcem o výkonu 11 koní. Spojka je mechanická, ovládaná z řídítek. Převodovka stroje je mechanická, se třemi reverzovanými rychlostmi. Vývodová hřídel je nezávislá na pojezdu stroje. Zatáčení se strojem usnadňují kolové brzdové spojky na obou kolech. Pro zvýšení stability ve svahu je možné stroj vybavit zdvojenými pojezdovými koly. Hmotnost stroje je 143 kg. Nosič nářadí je vybaven jednonožovým mulčovačem s vertikální hřídelí se záběrem 80 cm. Tato sestava má výkon cca 830 m2/hod (0,5 ha/směna).
44
Obrázek 23 Nosič nářadí Agria 5500 KL Grizzly s mulčovačem (autor T. Dvořák)
5.4.1.2.2 Agria 5900 Taifun + Safety mulčovač Humus Agria 5900 Taifun je vybavena zážehovým vzduchem chlazeným dvouválcovým motorem o výkonu 18 koní. Spojka mechanická. Pojezd stroje je hydraulický prostřednictvím dvou hydromotorů. Zatáčení stroje je realizováno snižováním průtoku oleje v jednotlivých hydromotorech. Díky hydraulickému pojezdu je možné měnit, podle zapojeného příslušenství, těžiště stroje. Děje se tak posunováním rámu s hydromotory a koly dopředu nebo dozadu. Vývodová hřídel je nezávislá na pojezdu stroje. Hmotnost stroje je 221 kg. Nosič nářadí je vybaven Safety mulčovačem Humus (patentovaný systém mulčování, mulčovač nemá volné nože, ale nože jsou uloženy spirálovitě kolem hřídele). Mulčovač má horizontální hřídel s patentními noži. Záběr je 105 cm. Tato sestava má výkon cca 1000 m2/hod (0,8 ha/směna). Tyto nosiče nářadí se používají na rovinných plochách, které se nesečou traktory s mulčovací a na menších svazích. Při údržbě travnatých ploch kolem HMMC se s těmito stroji seče až 70 % ploch v závislosti na podmínkách.
45
Obrázek 24 Nosič nářadí Agria 5900 Taifun se Safety mulčovačem Humus (autor T. Dvořák)
5.4.1.3 Dálkově ovládané svahové sekačky Při údržbě travnatých ploch, respektive svahů, kolem ochranného valu v Nošovicích se používá dálkově ovládaná svahová mulčovací sekačka Spider IL 02 od výrobce Dvořák, svahové sekačky, s. r. o. Tabulka 20 Základní technické údaje - dálkově řízené sekačky
Objem motoru Počet válců Výkon Pracovní rychlost Záběr sečného ústrojí Výška strniště Svahová dostupnost Délka Šířka Výška Hmotnost
kW km/h
Spider IL 02 726 2 17,6 0-8
mm mm
1230 70 - 140
° mm mm mm kg
55 1640 1430 920 335
3
cm
46
5.4.1.3.1 Spider IL 02 Tento stroj je unikátní svou konstrukcí, kde se všechna čtyři pojezdová (hnací) kola otáčí kolem své osy o 360°. Svahová dostupnost stroje je 41°. Stroj je vybaven výklopnými padacími rámy na všech stranách. Pro práci ve větších sklonech (až 55°) lze stroj vybavit hydraulicky poháněným navijákem. Lano navijáku se upne k pevnému bodu na svahu a pohyb po spádnici svahu obstarává naviják. Zatáčení všemi koly lze zablokovat a zatáčet tzv. smykem. Při smykovém zatáčení je možné stroj vybavit pásy pro pohyb v podmočeném terénu nebo při zimní údržbě (jako příslušenství výrobce dodává např. i radlici na sníh). Pohon stroje zajišťuje zážehový vzduchem chlazený dvouválec Kawasaki FS 691 V s výkonem 24 k. Převodové ústrojí je hydrostatické. Pohon je pomocí klínových řemenů, v kolovém reduktoru pomocí řetězu. Stroj se může pohybovat rychlostí do 8 km/h. Sečné ústrojí je třínožové, mulčovací. Výška strniště 70 – 140 mm. Sekačka váží 335 kg. Hodinový výkon je průměrně cca 2200 m2 při spotřebě 3 l/hod. Stroj je ovládán dálkově vysílačkou. Při údržbě valu a okolních travnatých ploch se používá na rozlehlejších svazích, kde již není ekonomické používat křovinořezy a jsou nedostupné pro nosiče nářadí s mulčovačem jedná se přibližně o 20 % sečených ploch.
Obrázek 25 Svahová sekačka Spider IL 02 s obsluhou při sečení svahu (autor T. Dvořák)
47
5.4.1.4 Velkoplošné sekačky s mulčovači Při sečení rovinných ploch a svahů do 35° se využívají velkoplošné sekačky s nulovým poloměrem otáčení značky Scag. Konstrukce stroje je rámová, v zadní části je namontován motor s hydrogenerátorem. Před motorem jsou dvě hydraulicky poháněná hnací kola. Přední kola jsou samostatně otočná o 360°. Mezi předními a zadními koly je sečné mulčovací ústrojí (buď třínožové s vertikálními hřídelemi nebo patentní systém Safety mulčovač). Obsluha sedí na odpruženém sedadle před motorem, stroj ovládá pomocí dvou pák přibrzďováním, zrychlováním nebo opačným chodem jednotlivých hnacích kol. Díky tomuto systému je tento stroj velmi obratný. Nízké těžiště dovoluje sekačku bez obav použít i ve svazích. Díky silným motorům a dostatečně odpružené sedačce je pracovní rychlost vyšší než u nosičů nářadí a traktorů s mulčovači. Díky tomuto jsou náklady a časová náročnost na posečenou jednotku plochy srovnatelné s traktory s agregovanými mulčovači. Také díky nižší hmotnosti jsou při údržbě ploch kolem průmyslové zóny vhodnější, zvláště v podmočených úsecích. Stroj je vhodný při použití hustých, ale ne moc vzrostlých travních porostů. V praxi se osvědčila výška vegetace 20 – 25 cm. Pokud je vegetace řídká (hlavně traviny), stébla uhýbají před noži a efekt sečení není velký. Při sečení trávy na rovinách a mírných svazích se používají velkoplošné sekačky SCAG Turf Tiger STT61V-29DFI-SS a Turf Tiger STT 28-CAT-33. Tabulka 21 Základní technické údaje - velkoplošné sekačky s mulčovači
Objem motoru Počet válců Výkon Pracovní rychlost Záběr sečného ústrojí Výška strniště Délka Šířka Výška Hmotnost
kW km/h
SCAG Turf Tiger STT61V-29DFI-SS 745 2 21,6 0 - 19
SCAG Turf Tiger STT28-CAT-33 1130 3 20,8 0 - 19
mm mm mm mm mm kg
1550 30 - 150 2222 1866 1714 567
1450 30 - 150 2222 1580 1714 771
cm3
48
5.4.1.4.1 SCAG Turf Tiger STT61V-29DFI-SS Velkoplošná sekačka SCAG Turf Tiger STT 61V-29DFI-SS má rámovou konstrukci. Pohání jej zážehový vodou chlazený dvouválec s výkonem 21,6 kW. Pojezd stroje je hydraulický, prostřednictvím dvou rotačních hydromotorů, které pohání zadní kola. Stroj se ovládá pomocí dvou pák, kterými přibržďují jednotlivá hnací kola. Přední kola jsou otočná o 360° kolem své vertikální osy. Pod rámem, mezi předními a zadními koly je třínožové sečné ústrojí se záběrem 1550 mm. Nože jsou poháněny mechanicky od klikové hřídele motoru prostřednictvím elektromagnetické spojky. Sečné ústrojí je zvedáno mechanicky pomocí pedálu. Výška strniště je volitelná v rozmezí 30 – 150 mm. Nad sečným ústrojím, před motorem se nachází sedadlo řidiče s ochranným rámem pro případ převrácení stroje. Průměrná hodinová výkonnost stroje je 2500 m2 (1,5 ha/směna). 5.4.1.5 Traktory s mulčovači Jako pohonná jednotka slouží zemědělský traktor případně malotraktor, v závislosti na záběru mulčovače, velikosti a členitosti sečené plochy. Traktory většinou neprochází žádnými úpravami, občas bývají vybaveny ochrannou sítí zadního okna (slouží k ochraně kabiny traktoru a obsluhy před letícím objektem od nožů mulčovače). Mulčovače mohou být s horizontální nebo vertikální hřídelí. Mulčovače mohou být upevněny v předním nebo zadním tříbodovém závěsu traktoru. Dle postavení vůči podélné ose traktoru mulčovače rozdělujeme na plošné (pracují v ose traktoru), nebo boční (pracují mimo podélnou osu traktoru). Mohou být výkyvné, v tom případě pracují (pracovní úhel -60 až 90°) nebo ramenové, s dosahem pracovního ústrojí do větší vzdálenosti od traktoru. Pracovním ústrojím jsou kladiva nebo čepele. Při údržbě travnatých ploch jsou používány horizontální výkyvné kladívkové mulčovače Ortolan T 85 220 nesený traktorem Deutz Fahr Agrotron 100 a Berti TA/MI 160 nesený traktorem Case JXU 75. Výkonnost traktorů s mulčovači je podle záběru 3125 – 3750 m2/h (2,5 – 3 ha/směna)
49
Tabulka 22 Základní technické údaje - traktory s mulčovači
Objem motoru Počet válců Výkon Pracovní rychlost Pracovní záběr Výška strniště Délka Šířka Výška Hmotnost
cm3 kW km/h mm mm mm mm mm kg
Case JX 1075C + Berti TA 160 2930 3 55,5 1-6 1600 50 3661 / 1690* 2750 / 1980* 2370*/ 1200 2850 / 510
Deutz - Fahr Agrotron 100 + Ortolan T85 200 4038 4 75 0,5 - 6 2000 50 4587 / 1760* 2550 / 2304* 2882 / 1100* 4410 / 660
* údaje měřené v přepravní poloze stroje 5.4.1.5.1
Case JXU 75 + mulčovač Berti TA/MI 160
Traktor Case JXU 75 má klasickou monoblokovou konstrukci (přední náprava, motor, převodovka a zadní náprava tvoří jeden celek). Pohání ho vodou chlazený vznětový tříválec o výkonu 55,5 kW. Převodovka má 16 rychlostí dopředu a 16 dozadu. Vývodový hřídel dvourychlostní – 540 a 1000 ot/min. Traktor má pohon zadních kol s přiřaditelným pohonem předních kol. Na zadní nápravě je uzávěrka diferenciálu. Mulčovač Berti TA/MI 160 patří mezi horizontální výkyvné kladívkové mulčovače. Je upevněn v zadním tříbodovém závěsu traktoru. Pohon obstarává teleskopická kardanová hřídel. Ovládání výkyvu mulčovače je vyvedeno do kabiny traktoru.
Obrázek 26 Traktor Cse JXU 75 s mulčovačem Berti TA/MI 160 (autor T. Dvořák)
50
Obrázek 27 Mapa řešených ploch kolem HMMC Nošovice →
51
5.5 Návrh optimalizace řešení Jelikož se tato práce zabývá širokým spektrem stavebních činností a činností údržby, je zde zmíněno mnoho značek a typů aplikované mechanizace. Aplikovatelné mechanizace, která se běžně provozuje je daleko více, proto při návrhu optimalizace řešení bude zmíněn modelový příklad aplikovaný na mechanizaci pro údržbu travnatých ploch, používanou při údržbě ochranného valu a okolních ploch kolem HMMC. Výpočty vychází z plochové tabulky sečených ploch (Tabulka 7, viz kapitola 5.2) a potřebných údajů strojů, které poskytla firma DVOŘÁK LESY, SADY, ZAHRADY s. r. o. (Tabulka 23). Tabulka 23 Plochová tabulka - sečení trávy (Mareš a kol., 2007)
Výkon Pokosení trávníku lučního ve svahu do 1:1 – plochy mimo val Pokosení trávníku lučního v rovině a ve svahu do 1:5 – plochy mimo val Pokosení trávníku lučního v rovině a ve svahu do 1:2 – plochy mimo val Pokosení trávníku lučního v rovině a ve svahu do 1:5 – val A Pokosení trávníku lučního ve svahu do 1:1 – val A Pokosení trávníku lučního v rovině a ve svahu do 1:5 – val C Pokosení trávníku lučního ve svahu do 1:1 – val C
Jednotka m2 m2
Množství 157 730,00 173 000,00
m2
84 950,00
m2 m2 m2 m2
5 920,00 63 440,00 5 710,00 36 467,00
Tabulka 24 Výkonnost, spotřeba a náklady na provoz mechanizace pro sečení trávy
Stroj Stihl FS 350 Agria 5500 KL Grizzly Agria 5900 Taifun Spider IL 02 SCAG STT61V-29DFI-SS SCAG STT 28-CAT-33 Case JXU 75 Deutz - Fahr Agrotron 100
Výkonnost (m2/hod) 500 830 1330 1800 2500 2500 4160 5000
Spotřeba PHM (l/hod) 0,75 2,50 3,50 3,00 3,50 2,50 6,00 9,00
Sazba (Kč/hod) 290,480,480,470,480,480,690,940,-
Pro sečení rovin a svahů se sklonem do 1:5 můžeme uvažovat všechny mechanizační prostředky uvedené v tabulce 23. Charakteristika těchto strojů je uvedena v kapitole 5.4.1. Pro sečení koruny valu neuvažujeme traktory s mulčovači kvůli jejich velikostí (problémy s otáčením, výjezdem do koruny valu) tyto soupravy neuvažujeme ani při údržbě svahů ve sklonu 1:1 a 1:2, protože jsou delší než je dosah ramene mulčovače.
52
Výsledky výpočtu nákladů, časové a finanční náročnosti provozu jednotlivých strojů jsou v tabulkách 25 – 29. Výpočet byl proveden vždy pro stroje, které jsou vhodné pro daný sklon terénu. Tabulka 25 Výpočet vhodnosti jednotlivých strojů při údržbě travnatých ploch ve svahu do 1:1 mimo val
Stroj Stihl FS 350 Spider IL 02
Časová Celková Spotřeba náročnost cena PHM (l) (hod) (Kč) 315,5 236,6 91 495 87,6 262,8 41 172
Tabulka 26 Výpočet vhodnosti jednotlivých strojů při údržbě travnatých ploch ve svahu do 1:2 mimo val
Stroj Stihl FS 350 Agria 5900 Taifun Spider IL 02 SCAG STT61V-29DFI-SS SCAG STT 28-CAT-33
Časová Celková Spotřeba náročnost cena PHM (l) (hod) (Kč) 169,9 127,4 49 271 63,9 223,7 30 672 47,2 141,6 22 184 33,9 118,7 16 272 33,9 84,75 16 272
Tabulka 27 Výpočet vhodnosti jednotlivých strojů při údržbě travnatých ploch v rovině a ve svahu do 1:5 mimo val
Stroj Stihl FS 350 Agria 5500 KL Grizzly Agria 5900 Taifun Spider IL 02 SCAG STT61V-29DFI-SS SCAG STT 28-CAT-33 Case JXU 75 Deutz - Fahr Agrotron 100
Celková Časová Spotřeba cena náročnost PHM (l) (Kč) (hod) 346 259,5 100 340 208,4 521 100 032 130,1 455,4 62 448 96,1 288,3 45 167 69,2 242,2 33 216 69,2 173 33 216 41,6 249,6 28 704 34,6 311,4 32 524
53
Tabulka 28 Výpočet vhodnosti jednotlivých strojů při údržbě travnatých ploch ve svahu do 1:1 na valech
Stroj Stihl FS 350 Spider IL 02
Časová Celková Spotřeba náročnost cena PHM (l) (hod) (Kč) 199,8 149,9 57 942 55,5 166,5 26 085
Tabulka 29 Výpočet vhodnosti jednotlivých strojů při údržbě travnatých ploch v rovině a ve svahu do 1:5 na valech
Stroj Stihl FS 350 Agria 5500 KL Grizzly Agria 5900 Taifun Spieder IL 02 SCAG STT61V-29DFI-SS SCAG STT 28-CAT-33
Časová Celková Spotřeba náročnost cena PHM (l) (hod) (Kč) 23,3 17,5 6 757 14 35 6 720 8,7 30,5 4 176 6,5 19,5 3 055 4,7 16,5 2 256 4,7 11,8 2 256
Z tabulek vyplývá, že… -
provoz křovinořezů je finančně i časově nejnáročnější, proto je nutné se při údržbě snažit využívat jiné mechanizační prostředky a prostřednictvím křovinořezů provádět pouze obkosy a sečení pro jinou mechanizaci nepřístupných ploch
-
na svahy je nejvýhodnější používat dálkově ovládané sekačky Spider
-
na sečení větších a souvislejších ploch jsou nejlepší traktory s mulčovači, jejich použití na plochách kolem HMMC je však z důvodu podmočení omezené
-
na menší rovinné plochy a do mírných svahů je výhodné použít nosiče nářadí Agria a velkoplošné sekačky SCAG (jejich použití je však omezené vzrůstem a hustotou sečené vegetace)
Během čtyř sezón, kdy je údržba těchto ploch realizována byla optimalizace provedena. Jednalo se především o omezení používání traktorů
s mulčovači, při vhodných
podmínkách využívání velkoplošných sekaček SCAG a minimalizaci sečených ploch pomocí křovinořezů. Pro srovnání je uveden přibližný přehled využívání jednotlivých mechanizačních prostředků v roce 2009 (Tabulka 30), v současnosti (Tabulka 31), časovou a finanční
54
náročnost (pro Tabulku 30 jsou, kvůli přehlednosti, použity současné hodnoty z ceníku služeb – viz Tabulka 24). Tabulka 30 Využití mechanizačních prostředků na údržbu travnatých ploch kolem HMMC v roce 2009
Stroj Stihl FS 350 Agria 5900 Taifun Deutz - Fahr Agrotron 100 Agria 5500 Grizzly Celkem
Plocha (%) 50 25 15 10 100
Plocha (m2) 263 608 131 804 79 083 52 722 527 217
Časová Celková Spotřeba náročnost cena PHM (l) (hod) (Kč) 527,2 395,4 152 888 99,1 346,9 47 568 15,8 142,2 14 852 63,5 158,8 30 480 705,6 1043,3 245 788
Tabulka 31 Využití mechanizačních prostředků na údržbu travnatých ploch kolem HMMC v roce 2012
Stroj Agia 5900 Taifun SCAG STT 28-CAT-33 Spider IL 02 Stihl FS 350 Celkem
Plocha (%) 40 30 20 10 100
Plocha (m2) 210 886 158 165 105 444 52 722 527 217
Časová Celková Spotřeba náročnost cena PHM (l) (hod) (Kč) 158,6 555,1 76 128 63,3 158,3 30 384 58,6 175,8 27 524 105,5 79,1 30 595 386 968,3 164 631
Vliv optimalizace využití mechanizačních prostředků mezi lety 2009 a 2012 je patrný především na úspoře času a nákladů na provoz strojů.
55
6
Diskuse
Při skrývkování ornice a podorniční vrstvy byly využívány nejobvyklejší stroje, které se na tuto činnost na podobných staveništích využívají. Dozery jsou na tuto práci velmi vhodné na menších plochách, zeminu těží a dopravují na menší vzdálenost, cca na 60 m. Po ploše se pomocí dozerů vytvářejí valy natěžené zeminy, která je následně nakládána rypadly na nákladní automobily nebo dempry a odvážena na deponia, kde musí být následně rozprostřena dozery. Skrejpr v jenom stroji dokáže provést všechny výše zmíněné operace. Těžba, nakládka, převoz i rozprostření po ploše. Jsou však více náročné na manévrovací plochu. Také patří mezi jednoúčelové stroje, tudíž na menších plochách, pokud zvážíme náklady na dopravu skrejpru na staveniště a počet časových jednotek které tam stráví, je určitě výhodnější používat na skrývku dozery ve spolupráci s rypadly a nákladními automobily, které se na staveništi vyskytují více časových jednotek, respektive jsou použitelné i u jiných činností než skrývce zemin. Těmi jinými činnostmi rozumíme především zemní práce a následné terénní úpravy. Především při finálních terénních úpravách je nutno zvážit, jakou technikou se budou provádět. Při finálních úpravách navezené zeminy a při ohumusování byly na většině ploch použité dozery. Jednalo se jednak o rovinné plochy a také o svahy a horní hranu valů. Pomocí rypadel byla finální úprava před zatravňováním prováděna pouze pro buldozery nedostupných místech, nebo při dodatečných úpravách na již upravených plochách. Dle fotografické dokumentace a výpovědí pracovníků zaujatých firem byla úprava ploch dozery kvalitnější. Použití univerzálních dokončovacích strojů není na větších plochách vhodné, zvláště pokud jsou jako nástavba na nákladním automobilu. Důvodem jejich nevhodnosti je především nutnost dvou pracovníků, kdy jeden obsluhuje nákladní automobil (pojezd stroje) a druhý nástavbu (vlastní činnost univerzálního dokončovacího stroje). Tento stroj je vhodný na úpravu svahů, kde je výsledek práce lepší, než při použití rypadla. Další velmi vhodnou činností pro tento stroj je hloubení příkopů, při použití různých tvarů lžic je možné s tímto strojem tvořit různé profily příkopů. Díky svému výložníku je práce opět lepší, než při použití rypadla (lépe drží čáru a sklon dna). Na menších plochách nebo na drobnější práce je velmi vhodné použít rypadlo – nakladače, které jsou velmi dobře ovladatelné, obratné a vykonávají práci rypadla i nakladače.
56
Při přípravě ploch pro zatravňování a následné zatravňování je vhodné, pokud tomu fyzikální vlastnosti navezené ornice dovolí, použít multifunkční stroje, které půdu připraví, zasejí trávu a uválí. Pokud není, vzhledem k fyzikálním vlastnostem půdy, možné použít tyto multifunkční stroje, respektive pokud se musí povrch připravit několikerým pojezdem stroje, je možné na první projetí použít stroj bez výsevného aparátu. Samozřejmě, pokud se jedná o zakázku takového rozsahu, jako je tato, a pokud subjekt, který tuto činnost realizuje má větší množství vhodné techniky. Velmi vhodné je používat kombinace strojů různé velikosti a výkonu. Čím větší stroj, tím větší a souvislejší plochy. Je výhodnější používat menší a obratnější stroj na menších nebo členitějších plochách – provoz velkého stroje v těchto podmínkách je neekonomický (zdlouhavá manipulace se strojem, dvojí výsev,…). Naopak, používat menší stroje na souvislejších a větších plochách není vhodné, větší stroje dokáží připravit půdní povrch rovnoměrněji (nevznikají terénní nerovnosti mezi jednotlivými dráhami stroje (především ve svahu), nekopíruje v tak velké míře nerovný terén a dokáže ho tím vyrovnat). Zatravňování svahů valů je zcela specifická činnost, ve specifických podmínkách. Byla sestavena zatravňovací linka, která spočívala v kombinovaném secím stoji Eliet Combi GZC 100 a samochodném, samonakládacím pásovém dumperu Gehlmax RD 8/13 D HX. Dumper se standardně pohyboval po horní hraně valu a na laně přes soustavu kladek měl upevněn secí stoj. Na korbě dumperu byl umístěn elektrický naviják s vlastní baterií, který měl za úkol udržovat secí stroj v určité vzdálenosti od dumperu, a tudíž na určité vrstevnici svahu. Nejsložitější operací bylo otáčení linky, resp. otáčení secího stroje, které se dělo ve svahu pomocí série úkonu, spočívající v odjištění jednoho lana, přitáhnutí stroje, přepřáhnutí druhého lana do oka po prvním lanu, přitáhnutí, povolení, posun secího stroje kolmo po svahu dolů, zajištění prvního lana do oka po druhém laně a následné přitáhnutí secího stroje na požadovanou vrstevnici. Otočení dumperu proběhlo, po odjištění lan a přesunutí vyvažovacího profilu na druhou stranu korby, pomocí pásovému pojezdu na místě. Zatravňování valu by mohlo být méně časově náročné, pokud by byly svahy připravované systematicky v dlouhých etapách, a pokud by byl k dispozici dostatečný počet a rozmístění míst vhodných pro dopravu zatravňovací linky na val. Na údržbu travnatých ploch jsou zde na relativně malé ploše velmi rozdílné podmínky. Jedním z největších úskalí zde jsou dlouhé svahy se sklonem 1:1 a také podmočené 57
lokality. Pokud je to možné, je na údržbu svahů nasazována svahová sekačka na dálkové ovládání Spider. V místech, kde není svah souvislý, kde se vyskytují opěrné zídky, nebo dřevinná vegetace se musí údržba provádět křovinořezy. Obsluha musí být velmi opatrná, aby na posečené trávě neuklouzla. Kvůli podmočeným místům se zde nemůžou ve větší míře používat traktory s mulčovači, pouze pokud je povrch suchý. Pokud byl povrch mokrý, vznikaly koleje, které znesnadňovaly další sečení. Dalším úskalím, zvláště v prvních letech, kdy se údržba prováděla bylo velké množství kamenů, drátů a jiného stavebního odpadu, který znepříjemňoval práci a ničil sečné ústrojí používaných strojů. Nejčastěji využívaným strojem při sečení travnatých ploch je nosič nářadí Agria 5900 Taifun se Safety mulčovači. Seče se jimi cca 70 % všech ploch. Svahy, které už nejsou vhodné pro provoz nosiče nářadí, jsou sečeny pomocí sekaček na dálkové ovládání Spider. Tyto zaujímají cca 20 % sečených ploch. Křovinořezy jsou využívány na dokosy kolem kanálů, cest, obrubníků a na sečení menších nebo dálkově ovládané sekačky nepřístupných svazích, asi na 10 % z celkové plochy. Při sečení souvislejších ploch s řidším nebo nižším travním porostem jsou využívány velkoplošné sekačky SCAG, které jsou pro tyto podmínky velmi vhodné a díky své vysoké pracovní rychlosti také hospodárné. Při výpočtech v kapitole 5.5 a při praktickém provádění těchto činností jsem došel ke stejným závěrům, ke kterým došli pracovníci firem DVOŘÁK LESY, SADY, ZAHRADY s. r. o., Graseko, s. r. o. a Ivánek – Zeman v.o.s., které provádí údržbu zeleně a se kterými jsem byl v kontaktu a autoři Burgr a Zemánek (2007), kteří se touto problematikou zabývali. Jedná se o tato fakta: -
Čím větší je záběr sečného ústrojí a výkon energetického zdroje stroje, tím: o je potřebný větší výkon energetického zdroje o je potřeba méně časových jednotek nebo počtu menších strojů potřebných pro posečení určité plochy o je obtížnější manévrovatelnost na menších plochách o je vhodnější pro větší a souvislejší plochy o má vyšší spotřebu pohonných hmot o zvětší se a zmohutní konstrukce celého stroje -> zvýší hmotnost -> sníží možnost použití na méně únosných půdách
58
Jelikož nebylo prováděno žádné měření, výstupní hodnoty jsou obecné, ale pro všeobecnou orientaci a účel práce jsou dostačující. Problematikou mechanizace pro údržbu travnatých ploch bych chtěl podrobněji zpracovat v diplomové práci.
7
Návrh na využití výsledků v praxi
Tato práce by měla poskytnout co nejvíc komplexní přehled, jaká technika s jakými základními parametry je využívána pro podobné investiční záměry, jakým byla tato stavba HMMC, úprava okolních ploch a jejich následná údržba. Takové stavby radikálně zasahují do původní krajiny, proto je důležité dbát, při hledání vhodné technologie a techniky, aby měla stavba co nejmenší dopady na životní prostředí při stavbě i při následném provozu díla. Především je nutné klást důraz na to, aby nebyla zmenšovaná biodiverzita v rostlinné i živočišné složce, aby při výsadbách byly používány výhradně tamní druhy a při terénních úpravách vytvářeny podmínky typické nebo z biologického hlediska žádoucí pro danou oblast. Je důležité vhodně zvolit přechodový prvek mezi původními ekosystémy a nově vzniklou stavbou (všeobecně investičním záměrem). Tento přechodový prvek by měl působit jako vhodný předěl. Důležité už při navrhování je klást důraz nejen na estetiku a funkčnost, ale také na technologii, která je potřebná k výstavbě a údržbě takového prvku. Pokud bude údržba takového prvku technologicky a technicky náročná, je možné, že následkem šetření finančních prostředků na údržbu přestane být tento prvek vhodně udržován a čímž ztratí svou funkci. V této práci je zmíněno velké množství různých mechanizačních prostředků aplikované na zvolenou technologii, tudíž tato práce může sloužit jako vodítko či vzor projektantům, mechanizátorům a technologům jako inspirace pro podobné stavby.
59
8
Závěr
Cílem práce bylo zmapovat a zhodnotit použité technologie použité při stavebních pracích zemního charakteru a následné ozeleňování na plochách kolem průmyslové zóny Nošovice a technologii jejich následné údržby. Stavební práce probíhaly obvyklým způsobem, kdy byla provedena skrývka ornice a podorničních vrstev o mocnosti 0,3 m. Tato zemina byla deponována a následně z části použitá pro výstavbu protihlukových zemních ochranných valů a k terénním úpravám. Následné ohumusování bylo provedeno vrstvou 0,1 m ornice. Pro účely výsadby stromové a keřové vegetace byla ornice dodávána také do jamek pro jejich výsadbu. Dřeviny, které svou druhovou skladbou odpovídaly místním podmínkám, byly vysazovány na svahy valů a do dvou biocenter. Při výstavbě byly používány obvyklé mechanizační prostředky – dozery, rypadla, skrejpry, dempry, nákladní automobily, grejdry, rypadlo – nakladače, univerzální dokončovací stroje a hutnící stroje. Pro zatravňování bylo použito několika zatravňovacích linek různých velikostí. Pro zatravňování svahů valů byla zatravňovací linka speciálně upravena. Následná údržba travnatých ploch probíhá na ploše 257 637 m2 na svazích se sklonem do 1:1, 84 950 m2 na svazích se sklonem do 1:2 a 184 630 m2 na rovině a svazích do 1:5. Při údržbě jsou používány mechanizační prostředky různých velikostí, křovinořezy, jednoosé nosiče nářadí, velkoplošné sekačky, dálkově ovládané svahové sekačky a traktory s mulčovači. Mechanizace použitá při údržbě travnatých ploch byla dle dostupných technických údajů, výkonnosti a finanční stránce provozování těchto strojů zhodnocena a byla sledována její optimalizace během 4 let, po které se údržba provádí. Vzhledem k možnosti použití moderní profesionální techniky klesla časová náročnost údržby na cca polovinu a finanční o cca třetinu. Změna této mechanizace má nejen své ekonomické výhody, ale optimalizace pomohla také menšímu dopadu jejího provozování na životní prostředí (menší tlak na půdu, výkonnější sečné ústrojí, které dokáže lépe zpracovat posečenou hmotu, čímž přispívá k jejímu rychlejšímu rozkladu).
60
9
Summary
The aim of this thesis was to explore and to evaluate the technogy used during the construction amenity planting and the keeping technology to HMMC´s surroundings areas. The construction work was carried out in the usual way – that means uncovering of topsoil and subsoil layers with a thickness of 0,3 m. This soil was deposited and subsequently partially used for the construction of two noise protective earth barriers and earth works. Topsoil backspreading in 0,1 m followed. For the purpose of planting trees and shrubs the mould was put into the holes. Trees and shrubs were choosen originality for this region, they were planted to earth barrier and two biocentres. Common building equipment were used during planting – dozers, excavators, scrapers, dumpers, trucks, graders, backhoe loaders and compactors. Some various size grassing units were used for grassing. For grassing banks of protective barriers the grassing unit was specially adjusted. Subsequent maintenance of lawns take place an the area of 257 637 m2 with gradient 1:1, on an area of 89 950 m2 with gradient 1:2, and on an area of 184 630 m2 of flats and banks with gradient 1:5. For succeding maintenance the various mechanization is used – shrub-cutters, tool carriers, zero-turn riding movers, radio controled slope mowers and tractors with mulchers. Technic for succeding maintenance was appraised by technical data, productivity and financial expenses. Its optimalization was explored during 4 years, while the maintenance was still in progress. Due to the possibility of using advanced professional techniques decreased time-consuming maintenance for about half of the financial and by about a third. Changing this machinery has not only its economic benefits, but also help optimize the reduced impact of its operations on the environment (less pressure on land, powerful cutting system that can better handle the cut material, thus contributing to the rapid mulched mowing mass.)
61
10 Seznam použité literatury, pramenů a dalších internetových zdrojů ANONYMUS 1. Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí [Č.j.: 34668/ENV/06]. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2006, 31 s. [cit. 21.2.2013]. ANONYMUS II. Veřejná vyhláška: Územní rozhodnutí [Č.j. SÚ 922/2006-328/Ko]. Dobrá: Obecní úřad Dobrá - stavební úřad, 2006, 7 s. [cit. 21. 2. 2013]. BANAŠ, M. Posouzení vlivu koncepce „Územní plán Nošovice“ na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle §45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění [630/3242/04]. 2011, 19 s. BURGR, P. a P. ZEMÁNEK. Modelování nákladů na mechanizační prostředky při údržbě trvalých travních porostů. 2007. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Ústav zahradnické techniky. CELJAK, I. Strojní zařízení pro realizaci stavebních prací: Interní učební text. České Budějovice, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, 2009. JEŘÁBEK, K. Zemní stroje. Praha: S ČVUT, 1992. 144 s. ISBN 80-01-00804-5. MAREŠ, V. a kol. Dokumentace pro zadání stavby: Terénní úpravy III - SO 049 Hrubé terénní úpravy. Brno: Kovoprojekta Brno a. s. [8840-2994]., 2006. MAREŠ, V. a kol. Dokumentace pro zadání stavby: Terénní úpravy III - SO 050 Protihlukový zemní val. Brno: Kovoprojekta Brno a. s. [8840-2994]., 2006. MAREŠ, V a kol. Dokumentace pro zadání stavby: Terénní úpravy III - SO 051.1 Ohumusování a zatravnění. Brno: Kovoprojekta Brno a. s. [8840-2994]., 2007. MAREŠ, V a kol. Dokumentace pro zadání stavby: Terénní úpravy III - SO 051.2 Sadové úpravy – výsadba a údržba. Brno: Kovoprojekta Brno a. s. [8840-2994]., 2007. MIČKULKA, P. SO 40.1.2 Skrývka ornice - obvod. Frýdek – Místek: Hutní projekt Frýdek – Místek a. s. [HP4-9-57082b]. 2006, 180 s. NERUDA, J. -- SIMANOV, V. Technika a technologie v lesnictví. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2006. 324 s. ISBN 80-7157-988-2. BAGRY.CZ. Stroje provádějící zemní práce na stavbě výrobního závodu Hyundai v Nošovicích [online]. 2007 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: http://bagry.cz/clanky/job_reporty/stroje_provadejici_zemni_prace_na_stavbe_vyrobniho_zavo du_hyundai_v_nosovicich HYUNDAI MOTOR MANUFACTURING CZECH S.R.O. Hyundai motor manufacturing Czech: Zaměstnání v HMMC [online]. 2006 - 2012 [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: http://www.hyundai-motor.cz/?sekce=kariera&rubrika=zamestnani-hmmc WIKIPEDIE. Hadriánův val [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hadri%C3%A1n%C5%AFv_val
62
Literatura k jednotlivým mechanizačním prostředkům CATERPILLAR. Caterpillar D6N XL/LGP [HEHT5498 (01/2003) hr]. 2003, 16 s. CATERPILLAR. Caterpillar D8T Kettendozer [HEHT5590 (11/2007) hr]. 2007, 20 s. NEW HOLLAND. New Holland D 150 [73301 170GB - 06/07]. 2007, 16 s. KOMATSU EUROPE N.V. Komatsu bulldozers D65 EX/PX-12 [EESS001001 E]. 8 s. CATTERPILLAR. CAT 345B Hydraulic Excavator [AEHQ5940-02 (2-09)]. 2009, 36 s. JCB. Tracked excavator JS240 NLC/SC/LC [9999/5001 03/10 Issue 3]. 12 s. KOMATSU EUROPE N. V. Hydraulikbagger Komatsu: PC 650-5, PC 650SE-5 [KYO92PC650-5-VDU1]. 12 s. REYNOLDS INTERNATIONAL EQUIPMENT, l.p. High performance Ejector Scraper model 17E10.5 [09/08]. 2 s. AGCO LIMITED. Challenger MT800C [15230/ 0911]. 2011, 2 s. CATERPILLAR. Caterpillar 631G/637G Wheel Tractor Scraper [AEHQ5651-01 (10-07)]. 2007, 24 s. CATERPILLAR. Caterpillar 432E Backhoe Loader [HEHB3125-1 (06/2006) hr]. 2006, 20 s. JCB. JCB Backhoe loader 4CX/4CX sitemaster [9999/5374 04/10 Issue 4]. 12 s. VOLVO CONSTRUCTION EQUIPMENT. Volvo articulated haulers: A25D, A30D, A35D, A40D[21 1 669 2721]. 2003, 28 s. CATERPILLAR. Caterpillar 735 Articulated Truck [AEHQ5648-03 (4-07)]. 2007, 20 s. MASCUS ČESKO. Gehlmax RD 8/13 D SLE HX - specifikace a manuály [online]. 2000 - 2013 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.mascus.cz/specs/pasovedempry_971491/gehlmax/rd-8-13-d-sle-hx_1020499 TATRA KOPŘIVNICE. Tatra 815 S3 26 208 6x6.2. 1988, 6 s. MERCEDES - BENZ. Actros 4844 [4/15/09]. 2 s. VOLVO CONSTRUCTION EQUIPMENT. Volvo motor graders G930 [VOE 21 C 100 2263]. 2009, 10 s. CATERPILLAR. CAT 120H Motor grader [AEHQ5516 (12-02)]. 2002, 20 s. VALKA.CZ. UDS-114a (univerzální dokončovací stroj) [online]. 2013 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/13780 HAMM AG. 3516 HT / 3516 HT P [04.12 2043497 ENGB01 V1.0]. 2 s. AMMANN. Hutnící stroje: Těžké tahačové válce [online]. [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.ammann-group.cz/cz/hutnici-stroje/tahacove-valce/tezke-tahacovevalce/podrobnosti/articleproduct/5736/
63
AGROCAR S. R. O. Eliet GZC 1000 HST [online]. 2007 - 2013 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.eliet.cz/eliet/gzc-1000.asp AGROCAR S. R. O. Víceúčelový nosič nářadí 5900 Bison [online]. 2007 - 2013 [cit. 2013-0426]. Dostupné z: http://www.agria.cz/agria/stroj.asp?idstroj=36 LIPCO GMBH. Operating instructions: Mulipurpose Gyration Harrow Type UK 50/60/75/90/100/125. 2004, 22 s. ISEKI. Kompaktní traktory řady 5000 a 5100 (5035, 5135, 5140 AL): Návod k použití. AMAZONE-WERKE H. DREYER GMBH & CO. KG. Landschauftsbau - Kombinatoren [MI 3884 (de_DE) 08.12]. 2012, 12 s. ZETOR A. S. Zetor: Forterra ... správná volba. 2003, 14 s. DAIRON SAS. Stoneburier Rotadairon ® RD 150-180-200-250 for tractors [online]. 2011 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.rotadairon.fr/gb/rotadairon_rd_enfouisseur.html STIHL. Stihl FS 300, 350, 400, 450, 480: Návod k použití [0458 255 1021 A]. 2007, 48 s. JIŘÍ KŘAPÁČEK HUSQVARNA. Křovinořez Husqvarna 545 Fx [online]. 2013 [cit. 2013-0315]. Dostupné z: http://www.husqvarna-krapacek.cz/krovinorez-husqvarna-545-fx-d-1158.html MAKITA, spol. s. r. o. Dolmar: Katalog 2012. 2012, 71 s. AGRIA OUTDOOR POWER EQUIPMENT. Operating Instructions for Agria Tool Carrier Type Grizzly 5500 [998 766-A 04.04]. 2004, 61 s. AGRIA MOTOROVÉ STROJE. Návod k obsluze Agria - hydrostatický nosič nářadí Typ 5900 Taifun [998 321 03.02 CZ]. 2002, 57 s. SPIDER – SVAHOVÉ SEKAČKY. Spider ILD02 [online]. 2008 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.svahova-sekacka.cz/produkty/ild-02/ SCAG POWER EQUIPMENT. Operators manual Turf Tiger: Models: STT52V-27CH, STT61V-27CH, STT61V-27KA, STT61V-29DFI-SS, STT61V-35BVAC-SS, STT-29DFI-SS, STT35BVAC-SS [03248 Rev.2]. 2008, 85 s. SCAG POWER EQUIPMENT. Operators manual Turf Tiger Diesel Powered: Models: STT28CAT, STT61V-25KBD [03249]. 2008, 72 s. CASE IH. Traktory JX1060C, JX1070C, JX1075C: Návod k obsluze [6-62072]. 2004, 274 s. SAME DEUTZ - FAHR AGRARSYSTEME GMBH. Návod k obsluze: Agrotron 80, 90, 100, 105, 108, 118, 128, 130, 140, 155, 165 [01/2002]. 2002, 262 s. BERTI MACCHINE AGRICOLE. Berti TA/MI [online]. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.bertima.it/en/prodotti_scheda.php/Offset-in-line-mulchers-TAMI/?LT=MA&ID=35081&CAT_ID=31982 ORTOLAN ZAPPATRICI S.N.C. Ortolan: Series T85. 2006, 2 s. Dostupné z: http://www.ortolan.net/
64
11 Seznamy příloh 11.1 Seznam tabulek Tabulka 1 Kubatury přemisťovaných zemin - stavba zemního valu........................................... 12 Tabulka 2 Kubatury přemisťovaných zemin - terénní úpravy .................................................... 13 Tabulka 3 Kubatury přemisťovaných zemin - ohumusování ...................................................... 15 Tabulka 4 Plochová tabulka - zatravňování ................................................................................ 16 Tabulka 5 Soupis druhů dřevin ................................................................................................... 17 Tabulka 6 Souhrná tabulka - výsadba dřevin .............................................................................. 18 Tabulka 7 Plochová tabulka - sečení trávy.................................................................................. 21 Tabulka 8 Základní technické údaje - dozery ............................................................................. 23 Tabulka 9 Základní technické údaje - rypadla ............................................................................ 25 Tabulka 10 Základní technické údaje - skrejpry ......................................................................... 27 Tabulka 12 Základní technické údaje - dempry .......................................................................... 29 Tabulka 13 Základní technické údaje - nákladní automobily ..................................................... 31 Tabulka 14 Základní technické údaje - grejdry........................................................................... 33 Tabulka 11 Základní technické údaje - rypadlo - nakladače ....................................................... 35 Tabulka 15 Základní technické údaje - univerzální dokončovací stroje ..................................... 37 Tabulka 16 Základní technické údaje - hutnící stroje ................................................................. 38 Tabulka 17 Základní technické údaje - travní secí stroje ............................................................ 40 Tabulka 18 Základní technické údaje - křovinořezy ................................................................... 42 Tabulka 19 Základní technické údaje – jednoosé nosiče nářadí ................................................. 44 Tabulka 20 Základní technické údaje - dálkově řízené sekačky ................................................. 46 Tabulka 21 Základní technické údaje - velkoplošné sekačky s mulčovači ................................. 48 Tabulka 22 Základní technické údaje - traktory s mulčovači ..................................................... 50
11.2 Seznam obrázků Obrázek 1 Zemní val A, pohled z vnější strany od Nošovic ......................................................... 9 Obrázek 2 Řez zemním valem, navázání na původní terén .......................................................... 9 Obrázek 3 Kamenný zához na valu C ......................................................................................... 10 Obrázek 4 Řez zemním valem s kamenným záhozem, navázání na původní terén .................... 10 Obrázek 5 Gabionové zídky na valu C ....................................................................................... 11 Obrázek 6 Řez zemním valem s gabionových zdí, navázání na původní terén .......................... 11 Obrázek 7 Finální úprava svahů valu pomocí dozeru ................................................................. 13 Obrázek 8 Finální úprava ploch pomocí ramene rypadla ........................................................... 14 Obrázek 9 Zatravněný vnitřní svah západního valu .................................................................... 16 Obrázek 10 Výsadby dřevin na valu A ....................................................................................... 18 Obrázek 11 Biocentrum v Nižních Lhotách................................................................................ 19 Obrázek 12 Viditelné podmočení rovinných ploch..................................................................... 20 Obrázek 13 Sesuvy na vnitřním svahu valu A ............................................................................ 21 Obrázek 14 Dozer Komatsu D65EX při finální úpravě svahů valu ............................................ 23 Obrázek 15 Rypadlo Caterpillar 345B při nakládání dempru Volvo A35D ............................... 26 Obrázek 16 Traktor Challenger MT875B se skrejpry Reynolds 17E10.5 .................................. 28 Obrázek 17 Kloubový dempr Volvo A35D ................................................................................ 30 Obrázek 18 Tatra 815 S3 a rypadlo JCB JS 240 při nakládání ornice ........................................ 32 Obrázek 19 Rypadlo - nakladač Caterpillar 432E....................................................................... 36 Obrázek 20 Zatravňovací linka při setí na čerstvě připraveném úseku ....................................... 41
65
Obrázek 21 Zatravňovací linka při zatravňování na zapleveleném úseku .................................. 41 Obrázek 22 Pracovník s křovinořezem Stihl FS 350 při sečení ochranného valu....................... 43 Obrázek 23 Nosič nářadí Agria 5500 KL Grizzly s mulčovačem............................................... 45 Obrázek 24 Nosič nářadí Agria 5900 Taifun se Safety mulčovačem Humus ............................. 46 Obrázek 25 Svahová sekačka Spider IL 02 s obsluhou při sečení svahu .................................... 47 Obrázek 26 Traktor Cse JXU 75 s mulčovačem Berti TA/MI 160 ............................................. 50 Obrázek 27 Mapa řešených ploch kolem HMMC Nošovice ...................................................... 51
66
