Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky
Marketingová studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb na území Moravskoslezského kraje
Bakalářská práce
2014
Miroslav Šindler
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Marketingová studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb na území Moravskoslezského kraje zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne:
podpis studenta:
Poděkování Rád bych poděkoval za ochotu a trpělivost při zpracování své závěrečné práce především panu Ing. Josefu Lenochovi, Ph.D., který mě mou prací doprovázel. Dále bych poděkovat své rodině za podporu a možnost studia na vysoké škole. Velké poděkování si také zaslouží mí spolubydlící za vstřícnost a pochopení
Abstrakt Jméno: Miroslav Šindler Název: Marketingová
studie
spokojenosti
uživatelů
dřevostaveb
na
území
Moravskoslezského kraje
Marketingová studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb je název práce, kterou se budeme ve výzkumu zabývat. Dotazování respondentů proběhlo na území Moravskoslezského kraje, kde uváděli své postřehy a poznatky, které vnímali po dobu bydlení ve dřevostavbě. Dotazování proběhlo pomocí předem sestaveného dotazníku, ve kterém uživatelé odpovídali na námi položené otázky, a to ve čtyřech odvětvích: lidé, dřevostavba, zájem a zkušenosti. V jednotlivých částech odpovídali dle vlastního svědomí a bez žádného omezení. Jedinou podmínkou dotazníku byla skutečnost, že kolaudace domu ležícího na území Moravskoslezského kraje, musela být od roku 1995 a výše. Informace, které jsme zjistili, budou sloužit k charakteristice jak obyvatel, tak i celkovému ohodnocení dřevostaveb na moravskoslezském území. Dále nám poslouží k vyhodnocení grafů o různých parametrech. Práce může sloužit i jako informace pro dodavatele dřevostaveb, jelikož se zde zabýváme i hodnocením parametrů, které by měli brát v potaz.
Klíčová slova: Dotazník, Dřevostavba, Marketing dřevostaveb, Moravskoslezský kraj, Podpora dřevostaveb, Spokojenost uživatelů
Abstract Name: Miroslav Šindler Thesis: Marketing study into the satisfaction of constructions in the territory of the Moravian-Silesian Region
Marketing studies into the satisfaction of wooden buildings is the name of the work that we will research. Respondents were asked in the Moravian-Silesian Region, where insights and knowledge of perceptions on living in wooden cabins was presented. A survey was carried out using a pre -designed questionnaire in which users answered in four areas: people, wood house, interest and experience. In some parts, respondents answered according to their conscience and without any restrictions. The only condition of the questionnaire was that the approval of the house lying in the MSR had to be from 1995 or earlier. The information that we found will be used to characterize both the population and overall rating of constructions in the Moravian-Silesian territory. In addition, we will evaluate graphs of various parameters. The work can also serve as information for suppliers of wooden structures, since we are dealing with and evaluating parameters that should be taken into account.
Keywords: Questionnaire, timber, marketing woodworkers, Moravian-Silesian Region, support woodworkers, user satisfaction.
Obsah 1
Úvod ...................................................................................................................................... 1
2
Cíl práce ................................................................................................................................. 4
3
Literární přehled .................................................................................................................... 5 3.1
Obecně .......................................................................................................................... 5
3.1.1 3.2
Panelové stavby .................................................................................................... 7
3.2.2
Rámová konstrukce ............................................................................................... 7
3.2.3
Roubenky............................................................................................................... 7
3.2.4
Sruby ..................................................................................................................... 8
Geografické rozložení .................................................................................................... 9
4.1.1
Poloha ................................................................................................................... 9
4.1.2
Administrativní členění ......................................................................................... 9
4.1.3
Geografie kraje .................................................................................................... 10
4.2
Statistické informace................................................................................................... 10
4.2.1
Obyvatelstvo a osídlení ....................................................................................... 10
4.2.2
Lesy a lesní hospodářství kraje............................................................................ 13
4.2.3
Zpracovatelský průmysl....................................................................................... 14
Metodika ............................................................................................................................. 16 5.1
6
Marketing ...................................................................................................................... 8
Materiál ................................................................................................................................. 9 4.1
5
Dřevostavba .................................................................................................................. 6
3.2.1
3.3 4
Preference ............................................................................................................. 6
Dotazník ...................................................................................................................... 16
5.1.1
Příprava před samotným dotazováním ............................................................... 16
5.1.2
Sběr dat ............................................................................................................... 16
5.1.3
Nasbíraná data .................................................................................................... 17
5.1.4
Zpracování dat..................................................................................................... 18
5.1.6
Vyhodnocování výsledků..................................................................................... 18
Výsledky............................................................................................................................... 19 6.1
Lidé .............................................................................................................................. 19
6.1.1
Věková kategorie v době kolaudace stavby ........................................................ 19
6.1.2
Majitelé ............................................................................................................... 20
6.1.3
Vzdělání ............................................................................................................... 21
6.1.4
Obor profese ....................................................................................................... 22
6.1.5
Předchozí bydlení (v čem vyrostli) ...................................................................... 23
6.1.6
Pochází z (dětství)............................................................................................... 25
6.2
Dřevostavba ................................................................................................................ 26
6.2.1
Typ dřevostavby .................................................................................................. 26
6.2.2
Typ projektu ........................................................................................................ 27
6.2.3
Dodavatel stavby ................................................................................................. 28
6.2.4
Počet pater .......................................................................................................... 28
6.2.5
Počet místností.................................................................................................... 29
6.2.6
Rok kolaudace ..................................................................................................... 30
6.2.7
Vybavení .............................................................................................................. 30
6.2.8
Vytápění dřevostavby ......................................................................................... 31
6.3
Zájem ........................................................................................................................... 32
6.3.1
Odkud jste se dozvěděli o dřevostavbě, kde Vás to napadlo? ............................ 32
6.3.2
Proč jste se pro dřevostavbu rozhodli? ............................................................... 33
6.3.3
Co jste očekávali od dřevostavby? ...................................................................... 36
6.4
Zkušenosti ................................................................................................................... 36
6.4.1
Na základě zkušenosti – výhody dřevostavby ..................................................... 36
6.4.2
Na základě zkušeností – nevýhody dřevostaveb................................................. 38
6.4.3
V čem dřevostavba příjemně překvapila? ........................................................... 42
6.4.5
V čem dřevostavba zklamala? ............................................................................. 43
6.4.6
Celkové hodnocení dřevostavby oproti zděné stavbě ........................................ 45
6.4.7
Pořídili byste si s dnešními zkušenostmi zase dřevostavbu? .............................. 46
6.4.8
Názor uživatelů po zkušenosti............................................................................. 47
6.4.9
Myslíte si, že dřevostavba stojí méně, stejně nebo více než zděná stavba? ...... 47
6.4.10
Myslíte si, že: Dřevostavba je méně stejně nebo více kvalitní než zděná stavba? 47
6.4.11
Myslíte si, že: ....................................................................................................... 48
6.5
Souhrn výsledky .......................................................................................................... 48
6.6
Většinový zákazník v Moravskoslezském kraji. ........................................................... 49
6.7
Typická dřevostavba v Moravskoslezském kraji ......................................................... 49
7
Realizační výstup ................................................................................................................. 51
8
Diskuze ................................................................................................................................ 52
10 Závěr .................................................................................................................................... 55 11 Použité literární zdroje ........................................................................................................ 56
12 Použité elektronické zdroje ................................................................................................. 57 13 Seznam obrázku .................................................................................................................. 58 14 Seznam tabulek ................................................................................................................... 60 15 Přílohy..................................................................................................................................61
1
Úvod Obecné povědomí veřejnosti v ČR o dřevostavbách je spíše ve znamení záporů,
i když v posledních letech stoupl zájem o dřevostavby, jak kvůli snadnému projektování, rychlé výstavbě, tak finanční nenákladnosti. Stavby na bázi dřeva se začleňují mezi regulérní stavby, ze kterých lze sestrojit jakékoli projektové řešení, s tou výhodou, že jsou šetrná k ekologickým faktorům. V USA, Kanadě nebo v zemích západní Evropy lidé pochopili výhody spojené s bydlením v tomto typu budov, a proto není překvapující, že poptávka je stále vyšší než u nás. Ve stavebním sektoru se dřevo vyskytuje už od nepaměti a má dlouholetou tradici. V poslední době sledujeme navázaní na tuto tradici, kdy se vracíme k budování staveb, jak již z masivního dřeva, tak z konstrukčně lehkých materiálů. Dostáváme se tedy z období, kdy se stavělo převážně z betonu nebo cihly, důsledkem toho může být i možnost cestování po roce 1993, kdy lidé poznávali jiné metody zhotovení budov a tyto metody chtěli propagovat i u nás, ze soukromých i podnikatelských záměrů. I když se propagace dřevostaveb rozšířila, mnozí lidé nemají ponětí o jednotlivých stavebních systémech, jejich strastech, nerozumí jednotlivým detailům, nevědí podle čeho dřevostavbu vybírat a mnohdy řeší tou nejhorší možnou cestou. Proto je důležité potenciální zákazníky informovat o tom, jaké jsou nové trendy, technologie, atd. Moravskoslezský kraj oplývá dostatkem dřeva jako hmot na výrobu řeziva nebo druhotných surovin pro výrobu různých aglomerovaných materiálů. Z tohoto hlediska můžeme usoudit, že náklady na surovinu pro výrobu staveb na bázi dřeva nebudou až tak
vysoké,
jako
kdybychom
museli
surovinu
dovážet.
Dále
na
území
Moravskoslezského kraje pozorujeme stále vyšší nárůst tzv. satelitních vesniček, které jsou budovány na okrajích měst za účelem migrace obyvatel z rušných částí. Všechny tyto aspekty dopomáhají dřevostavbám pro jejich vývoj na tomto území a celkovému zvýšení počtu dřevostaveb. Když vezmeme v potaz porovnání s vyspělými zeměmi, je i dnešní vývoj slabý, proto je snaha zlepšovat informovanost potenciálních zákazníků, propagace a marketing musí být důmyslně propracovaná, aby zákazníka oslovila. V bakalářské práci se zabýváme dotazníkem, který nám sloužil jako podklad pro vyhodnocení různých aspektů, například podle osob, které bydlí v dřevostavbách z této části, můžeme určit jak cílovou skupinu oslovit, dále zde studujeme přímo informace týkající se dřevostaveb, které by mohly sloužit jako podklady pro firmy, jež na jejich základech mohou stavět své projekty. V oboru zájem najdeme poznatky, 1
na kterých by měla stát propagace staveb na bázi dřeva. Posledním odvětvím zabývajícím se v dotazníku bereme zkušenosti respondentů, toto vyhodnocení by mohlo sloužit
především
pro
budoucí
investory,
jakožto
rozhodující
faktor,
zda
si pořídit nebo nepořídit dřevostavbu.
3
2
Cíl práce Cílem bakalářské práce je zpracovat marketingovou studii spokojenosti
uživatelů dřevostaveb v Moravskoslezském kraji vzhledem k regionálnímu rozvoji. Spolu s kolegy, kteří vyhotovují podobné studie v ostatních krajích, a naším vedoucím práce vznikl dotazník, který zkoumá spokojenost osob bydlících ve dřevostavbě ve čtyřech odvětvích, a to jsou: lidé, dřevostavba, zájem a zkušenosti. Kritériem dotazníku je výběr lokality, ve které je dotazování prováděno. Snahou celé práce je průzkum dřevostaveb v Moravskoslezském kraji pomocí respondentů, jenž mají dostatečné zkušenosti s užíváním. Sběr informací je proveden dvěma způsoby, a to elektronickou formou pomocí internetové ankety vystavené na fórech a sociálních sítích. Druhý způsob je dotazování respondentů pomocí osobní komunikace a zapisování jejich poznatků do vytištěného archu. Na závěr výzkumu se zabýváme vyhodnocováním jednotlivých typů otázek, jejich formulací do grafů či tabulek, jejich důkladnou analýzou a charakteristikou struktury jednotlivých stavebních systémů, potenciálních zákazníků atd. Následující část práce se zabývá, jak už bylo zmíněno, samostatnými oddíly, které budou závěrem zkompletovány a vyhodnoceny jako ucelený text. Z tohoto souboru pak mohou brát informace případní zájemci, aby věděli, co od případné stavby čekat, jaké jsou její výhody a naopak nevýhody. Informace mohou sloužit i jako zpětná vazba pro firmy zhotovující stavby na bázi dřeva na daném území, k dolaďování jednotlivých problémů v oblasti konstrukce, kterým předejdou převážně dlouhodobým užíváním a zkušenostmi. Práce pak může dále sloužit jako podklad pro patřičné regionální útvary, aby pochopily moderní trend v rozvoji kraje a popřípadě tento typ budov vyhotovený z domovské suroviny, která je tak hojně zastoupena na tomto území, začali brát jako regulérní součást stavebnictví. Naším cílem je vyvrátit fakt, že dřevostavba je méněcennou stavbou, a že svou podobou i vlastnostmi plně může konkurovat jak zděným, tak betonovým stavbám. Pomocí respondentů se snažíme tyto negativní názory eliminovat a přispívat k jednoznačné podpoře v tomto odvětví stavebnictví.
4
3
Literární přehled
3.1
Obecně V současné době jsme si mohli povšimnout stoupajícího trendu uplatnění pro
rostlé dřevo, i materiály na bázi dřeva v oboru dřevostaveb. Dřevo je surovina získávaná výtěží kmenů z lesního hospodářství a bývá označována jako rostlé, případně konstrukční dřevo. Pro projektování a navrhování bezpečných staveb ze dřeva je základem znát fyzikální a mechanické vlastnosti jak dřeva, tak i materiálů na bázi dřeva, též bychom měli znát jeho chování v jednotlivých prostředích.[11] Víme, že dřevo je materiál všestranného užití, který je snadné dále mechanicky zpracovávat a také různými způsoby upravovat. Například hypotermicky, chemicky nebo biologicky. Oproti ostatním materiálům používaných ve stavebnictví je dřevo jak z časového
hlediska,
tak
z hlediska
technologického
zpracování,
vynikajícím
materiálem. [11] Dřevo má díky podélné a příčné vláknité struktuře rozličné vlastnosti. Tyto vlastnosti jsou od sebe odlišné, proto musíme dbát na jednotlivé směry a počítat s nimi v projekčních situacích. Nejmenší deformace a největší pevnost a tuhost od účinku vlhkosti a teploty má dřevo ve směru rovnoběžném s vlákny, tedy podélném. [5] Dostupnost, snadné použití, estetický vzhled, fyzikální a mechanické vlastnosti dávají dobrý předpoklad k tomu, že se dřevo opět postupně více používá nejen na okrajové části, jako jsou střechy nebo altány, ale také k samotnému zhotovení budov, hal a jiných konstrukcí. Nesmíme opomenout jednotlivé vlastnosti rostlého dřeva, tj. pevnost, tuhost, hustota, vlhkost, dále tepelně akustické a elektrické vlastnosti. Dřevo si stále vyměňuje vodu s okolním prostředím ve formě kapaliny nebo vodní páry. Hustotou dřeva rozumíme hmotnost v kg/m3 při určité vlhkostí. Hustota je přímo úměrná vlhkosti a kolísá vzhledem k měnícím se obsahu vody v dřevě. Hustotou můžeme označit jako nejdůležitější vlastnost ovlivňující mechanické vlastnosti dřeva. Vnějšímu zatížení odolávají především mechanické vlastnosti, jako je pevnost a tuhost, musíme však podotknout, že záleží na konkrétním dřevu, jeho poloze, na směru vláken a také na struktuře (vady). Zvukovou pohltivost a průzvučnost řadíme do oboru akustických vlastností. Stavba dřeva způsobuje, že rychlost šíření zvuku je větší v podélném směru 5
než ve směru kolmém na vlákna. Dřevo, jakožto materiál organického původu, skýtá mnoho nevýhod, jako je třeba omezené rozměry, výskyt přirozených vad (suky, trhliny, odklon vláken apod.). Také s požární odolností bojuje dřevo již od nepaměti a z těchto důvodů se začaly vyrábět tzv. aglomerované materiály, které tyto nevýhody potlačují.[11] 3.1.1 Preference Nejčastějšími zřizovateli dřevostaveb jsou dvojice středoškolsky vzdělaných, kteří mají maturitní zkoušku. Tito uživatelé si pořizují z převážné většiny rámovou konstrukci zhotovenou na místě, kde dávají přednost individuálnímu projektování. Většinový zákazník si přeje dům, který je opatřen podkrovím s možností vytápění dřevem i zemním plynem. [3] [9]
3.2
Dřevostavba Mezi dřevostavby patří všechny budovy, jejichž obvodové, nosné stěny, příčky,
stropy, střechy jsou zhotoveny jak z konstrukčního dřeva, tak aglomerovaných materiálů na bázi dřeva, ležících zpravidla na betonovém základu. Historické prameny nás informují, že dřevo už od nepamětí spojuje s pojmem stavebnictví velmi úzký vztah, byť jen jako nosné sloupy ve stanech kočovných kmenů, které se potahovaly kůží. Dřevostavby, jakožto budovy zhotovené z materiálu snadno dostupného, nabraly velký spád, v historii můžeme pozorovat velký posun vpřed v technologii zpracování, ale také u samotného designu. [2] Mnoho lidí dává dřevostavbám přednost z důvodu rychlosti výstavby,
suchého
procesu
zhotovení
stavby.
Stále
vyšší
procento
dbá
na ekologické hledisko, jelikož použití materiálu na bázi dřeva nezatěžujeme životní prostředí. Dřevostavby mají velmi nízké energetické nároky na zpracování dřevní suroviny, na dopravu materiálu, na vlastní stavbu, na vytápění a větrání po celou dobu životnosti stavby. [7] Programy pro podporování dřeva a dřevěných konstrukcí realizované během osmdesátých a devadesátých let přinášejí výsledky. Široce založený a propojený výzkum a vývoj vedl k významnému pokroku. [8] Částečně k tomu pomohl i fakt, že se na trh dostaly nové prostředky už v konstrukční podobě, nebo také z hlediska vyhotovení stavebního či projekčního záměru. Máme teď na mysli například použití modernějších technologií, jak pří obrábění dřeva, tak i manipulaci. Dále můžeme konstatovat, že díky inovaci v oboru IT dokážeme projektovat různá konstrukční řešení, která v minulých letech nebyla možná.
6
O vývoj v oboru dřevostaveb se zasloužila především Severní Amerika, kde nebyly brány ohledy na tradiční výstavbu tak jako u nás a mohlo zde tak dojít k volnému rozvoji moderních staveb na bázi dřeva. Tradiční lidové stavby nemůžeme považovat za zápor v rozvoji dřevostaveb, ukázkovým příkladem jsou země Skandinávského poloostrovu, kde lidé právě z tradice těžili. [13] Podle Českého statistického úřadu nemůžeme zjistit počet zhotovených staveb, v nichž byla nosná konstrukce na bázi dřeva, z čehož vyplývá skutečnost, že v České republice je málo zhotovených statistik na toto téma. Můžeme se přiklonit pouze na existující kvalifikované odhady, které najdeme v odborných materiálech a ty hovoří o 5-10 %. Jak jsme již zmínili, u administrativních a bytových budov jsme zaznamenali poměrně velký nárůst, avšak s porovnáním se zahraničím stále není nijak vysoký. Podíl dřevostaveb je ve vyspělých zemích několikanásobně vyšší (Německo, Rakousko, Švýcarsko 10-20 %, Anglie a Wales 15 %, Bavorsko 30 %, Japonsko 50 %, Finsko, Švédsko, Norsko 60 %, USA 65 %, Kanada 80 %).
[10]
Proto hovoříme o malém podílu
dřevostaveb na našem trhu a snažíme se podporovat jejích výstavbu. 3.2.1 Panelové stavby Tyto prefabrikované stěny jsou vyrobeny v halách, odkud se následně převezou na stavbu a osazují se na základovou desku. Tím se celé zhotovení urychlí, jelikož odpadá, na rozdíl od hrázděných, srubových a roubených konstrukcí, povinnost tesařských spojů. Panel je zhotoven z hranolu a obvodových stěn převážně velkoplošných materiálu, určitým typem folie a izolační výplní. [4] 3.2.2 Rámová konstrukce Rámovou konstrukcí se myslí stavba, jejíž skelet vybudovaný na základové desce, je zhotoven z dřevěných profilů. Tato konstrukce je osazena na základové desce a je vyplněna tepelnou izolací, která má po obvodových stěnách parotěsnou folii. Obvod takto zhotovených stěn je převážně z OSB desek. Systém těchto dřevostaveb tradičních v Severní Americe našel své příznivce díky rychlé suché výstavbě. [2] 3.2.3 Roubenky Pod pojmem roubenka si můžeme představit stavbu z masivního dřeva, které je opracováno z převážné většiny do tvaru hranolu. Tyto hranoly jsou v rozích spojovány důmyslnými, řemeslně náročnými tesařskými spoji. Moderní trendy v roubenkách doplňují masivní stěnu buďto z vnější, nebo z vnitřní strany tepelnou izolací. [13]
7
3.2.4 Sruby Stavby, jejichž základem jsou přírodní kmeny, o průměru 18 – 21cm, vrstvené horizontálně na sebe, mají dlouholetou tradici. Základem takto vyhotovených konstrukcí je dostatečně suché dřevo. Sruby jsou jednou z nejvíce ekologických dřevostaveb, jelikož samotná příprava na budování konstrukce není energeticky náročná. [15]
3.3
Marketing Základem chápání marketingu je přesvědčení o tom, že jednotlivých cílů
podniku může být dosaženo jen tehdy, jsou-li dobře poznány potřeby a přání zákazníků. Podnik musí umět pracovat s těmito potřebami a přáními, aby se na trhu udržel a byl konkurenceschopný. Činnosti podniku se pak odvíjejí právě od znalostí a požadavků. [1] K uskutečnění všech potřebných činností podniku vedoucí k plné spokojenosti zákazníků musí mít podnik údaje o důležitých jevech a procesech, které mají vliv na plnění základních funkcí. Informace je název pro rozšiřující poznatky o skutečnostech, kterými se zabývá podnik. Schopnost rozhodovat se by nešla bez patřičných informací. Správné informace jsou základem každého řízení. Je-li podnik dostatečně informován, může se chopit nových obchodních příležitostí. [12] Všechny druhy informací mají pro podnik význam různé velikosti, podmínkou je tyto informace v dostatečném množství, kvalitě a čase shromažďovat. Této činnosti se říká marketingový výzkum. Analýza a interpretace těchto nasbíraných dat poslouží podniku k porozumění trhu, na kterém hodlá vybudovat svou firmu, dále identifikovat problémy a příležitosti spojené s podnikáním. Marketingový výzkum by měl dokázat vyhodnotit výsledky nasbíraných dat, umět je dál interpretovat, formulovat směry, kterými se firma vydá, a které budou pro ni nejschůdnější. Marketing je společenský a řídící proces, kterým jednotlivci a skupiny získávají to, co potřebují a požadují prostřednictvím tvorby, nabídky a směny hodnotných výrobků s ostatními. [12]
8
4
Materiál
4.1
Geografické rozložení
4.1.1 Poloha Kraj leží na severovýchodě České republiky a tvoří jednu z nejvíce okrajových částí, přičemž k hlavnímu městu Praze je vzdálen zhruba 300 km vzdušnou čarou. Na severu a východě hraničí s Polskem, na jihovýchodě s Žilinským krajem na Slovensku. V rámci krajského uspořádání České republiky je Moravskoslezský kraj ohraničen Olomouckým krajem a na jihu se částečně dotýká kraje Zlínského. Příhraniční charakter kraje zvýhodňuje možnosti efektivní spolupráce ve výrobní sféře, rozvoji infrastruktury, v ochraně životního prostředí, v kulturně-vzdělávací činnosti a především v oblasti turistického ruchu. Za tímto účelem působí na území kraje v současné době 4 euroregiony – Beskydy, Praděd, Silesia a Těšínské Slezsko. [16] 4.1.2 Administrativní členění Moravskoslezský kraj vznikl
současně
s ostatními
13 českými
kraji
1. ledna 2001 na základě legislativy přijaté v roce 2000. Po jediné územní změně v roce 2005 má region rozlohu 5 427 km ², zaujímá 6,9 % území celé České republiky a řadí se tak na 6. místo mezi všemi kraji. Skládá se z celkem 6 dřívějších okresů (od západu Bruntál, Opava, Nový Jičín, Ostrava-město, Karviná a Frýdek-Místek) a území 22 obcí s rozšířenou působností. V kraji se nachází celkem 300 obcí, z toho 5 statutárních měst, 35 měst a 3 městyse. [19] Tab. 1 Rozloha v km2 jednotlivých okresů[22]
Název
Rozloha v km2
Bruntál
1 536,5
Frýdek-Místek
1 208,3
Karviná
356,2
Nový Jičín
881,7
Opava Ostrava-město
1 112,9 331,5 Obr. 1 Uspořádání okresů MSK[22]
9
4.1.3 Geografie kraje Moravskoslezský kraj je geograficky velice rozmanitý region. Na západě, východě a částečně i jihu lemován pohořími. Pohořím s nejvyšší horou Pradědem, (1 492 m n. m) je Hrubý Jeseník na západní hranici kraje. Na jihovýchodě a východě, při hranicích se Slovenskem a Polskem, se nacházejí Moravskoslezské Beskydy. Nejvyšší je Lysá hora (1 323 m n. m), známý je také Radhošť (1 129 m n. m). Jihozápadní část kraje tvoří nedotčené oblasti Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů. Mezi horami leží i níže položené oblasti, konkrétně nejjižnější výběžek Slezské nížiny, který je tvořen Opavsko-ostravskou pánví. Na ní dále na jihu navazuje přirozený krajinný koridor Moravská brána. Nižšími polohami prochází nejvýznamnější řeky Odra, Opava, Ostravice, Olše atd. [19]
Obr. 2 Geografie Moravskoslezského kraje[22]
4.2
Obr. 3 Oblast povodí řeky[20]
Statistické informace
4.2.1 Obyvatelstvo a osídlení Moravskoslezský kraj patří mezi nejvíce urbanizované prostory v rámci České republiky a do roku 2008 byl i nejlidnatějším krajem, maximálního počtu obyvatel (1 285600) dosáhl v roce 1994. Většina měst Moravskoslezského kraje však nyní ztrácí obyvatelstvo a odhaduje se, že trend bude pokračovat. Industrializace, která v kraji probíhala v minulosti, zvyšovala koncentraci obyvatelstva v bezprostředním okolí Ostravy díky pracovním příležitostem. Nejvíce zastoupená sídla jsou ve velikostní kategorii 1000‐1999 obyvatel a v kategorii 500‐999 obyvatel. Obě tyto kategorie 10
dohromady tvoří 52 % všech obcí v Moravskoslezském kraji. Při porovnání struktury osídlení
mezi
kraji
se
nejvíce
odlišuje
struktura
Prahy
a
následně
pak
Moravskoslezského kraje. Na druhou stranu nejpodobnější je struktura Plzeňského a Jihočeského kraje a následně Královéhradeckého a Pardubického kraje. [6] Tab. 2 Hustota zalidnění v obcích s rozšířenou pravomocí v Moravskoslezském kraji.[6]
Název obce
Plocha (km2)
s rozšířenou
Počet obyvatel
Hustota
(2011)
zalidnění (2011)
Počet obcí
působností Bílovec
162,35
25 940
159,78
12
Bohumín
48,05
29 788
619,95
3
Bruntál
629,41
38 695
61,48
30
Český Těšín
44,42
26 621
599,35
2
98,62
19 132
193,98
6
Frýdek-Místek
480,43
110 128
229,23
37
Frýdlant nad Ostravicí
317,40
23 361
73,60
11
Havířov
88,20
97 217
1 102,22
5
Hlučín
165,35
40 177
242,98
15
Jablunkov
175,99
22 542
128,09
12
Karviná
105,62
72 466
686,10
4
Kopřivnice
121,28
41 511
342,28
10
Kravaře
100,58
21 344
212,21
9
Krnov
574,19
42 271
73,62
25
Nový Jičín
283,54
50 200
177,05
16
Odry
224,00
17 443
77,87
10
Opava
567,05
101 683
179,32
41
Orlová
69,96
45 683
652,99
3
Ostrava
331,50
334 502
1 009,05
13
Rýmařov
332,29
16 536
49,76
11
Třinec
234,66
55 760
237,62
12
Vítkov
280,13
13 982
49,91
12
5435,02
1 246 982
229,43
305
Frenštát pod Radhoštěm
Moravskoslezský kraj celkem
11
Stárnutí populace a úbytek obyvatel patří mezi demografické problémy, se kterými se potýká nejen Moravskoslezský kraj, ale také celá Česká republika a řada evropských zemí. Hlavní příčinou tohoto stále se stupňujícího problému je zejména snižující se porodnost, snižování měr úmrtnosti a prodlužující se délka života, což má za následek zvyšování podílu starých osob v populaci. [6]
Obr. 4 Prognóza věkové pyramidy v MSK pro rok 2030.[6]
Nezaměstnanost je na území Moravskoslezského kraje pozorovaný faktor již od roku 1995. První výrazný nárůst nezaměstnanosti byl v letech 1995 – 1999, kdy ČR prošla tzv. ekonomickou recesí. Další rok, kdy se nezaměstnanost zvyšovala, byl rok 2008, tato recese výrazně postihla Moravskoslezský kraj z důvodu otevření české ekonomiky. Po první vlně této krize se ekonomika zotavuje a nedochází k výraznému úbytku pracovních sil. [6] Tab. 3 Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji. [6]
Moravskoslezský kraj
Ekonom.
Uchazeč. o
aktivita
zaměstnání
628 416
75 550
Uchazeč. o zaměstnání (nad 12 měs.) 31 653
Míra
Míra dlouhodobé
nezaměstnanosti[%]
nezaměstnanosti[%]
12,02
5,04
12
Průměrná měsíční mzda na území Moravskoslezského kraje za 1. čtvrtletí 2013 byla 22 082 Kč. Meziročně tato částka poklesla o 0,2 %, a je tak o 48 Kč nižší než ve stejném období roku 2012. Pro srovnání je Moravskoslezský kraj na pátém místě, co se týká výše průměrné mzdy. Prvenství obsadila tradičně Praha, která předčila zmiňované území o 10 tisíc korun. [17] Tab. 4 Průměrný počet zaměstnanců a jejich hrubá měsíční mzda. [17] Průměrný evidenční počet zaměstnanců
Průměrná měsíční mzda
Rozdíl proti roku 2012
Tis. osob
Kč
Rozdíl proti roku 2012
ČR
3 694
-23,4
24 061
-85
MSK
403,5
-11,6
22 082
-48
4.2.2 Lesy a lesní hospodářství kraje Výměra lesů v Moravskoslezském kraji ke dni 31. 12. 2012 činila 194 172 ha, což při celkové rozloze Moravskoslezského kraje 542 711 ha, odpovídá zalesnění 35,78 %, která odpovídá průměrné lesnatosti České republiky (cca 33,4 %). Lesy na území kraje jsou velmi nerovnoměrně rozložené. Nejvyšší lesnatost je v horských oblastech Hrubého Jeseníku a Moravskoslezských Beskyd a v některých katastrech v oblasti Nízkého Jeseníku (okolí Kružberské přehradní nádrže, povodí Moravice, některé katastry na Opavsku). Celkově je v Moravskoslezském kraji z jehličnatých dřevin nejvíce zastoupen smrk (57,8 %), následuje modřín evropský (4,1 %) a borovice lesní (3,5 %). Z listnatých dřevin převažuje buk lesní (14%), následuje dub letní (3,7%), javor klen (2,7 %) a lípa srdčitá (2,4 %).[21] Tab.5 Druhová skladba lesů a jejich rozloha v MSK [24] Porostní plocha
Jehličnaté dřeviny (%) smrk
Listnaté dřeviny (%)
borovice
modřín
ostatní
buk
dub
javor
Holiny ostatní
(%)
lesů (ha) Moravskoslezský kraj
186 369
57,8
3,5
4,1
1,6
14,0
1 898
44,4
10,2
5,3
1,9
198
4,8
4,7
5,4
0,1
28 793
75,6
1,3
5,5
Český Těšín
735
28,8
5,7
Frenštát pod
4 114
51,5
0,9
Bílovec Bohumín Bruntál
3,7
2,7
9,1
1,0
2,9
7,8
3,2
20,7
3,4
2,3
12,7
6,1
61,8
2,1
1,1
9,0
0,1
2,1
4,3
0,8
3,8
0,3
7,1
15,0
3,7
33,7
1,9
1,2
2,3
28,7
1,4
5,0
8,4
0,4
Radhoštěm
13
Frýdek-Místek
17 740
63,4
1,5
1,1
1,2
16,0
3,7
2,2
10,1
0,7
Frýdlant nad
21 171
76,5
0,7
0,4
1,7
15,8
0,4
1,1
2,7
0,6
Havířov
1 382
31,5
4,3
3,7
0,0
5,0
12,3
5,4
37,0
0,8
Hlučín
4 014
26,7
14,5
4,5
0,5
8,1
18,2
3,5
21,6
2,3
Jablunkov
10 038
73,3
1,4
0,7
1,8
17,4
0,3
1,0
3,2
0,7
Karviná
1 358
19,1
4,5
3,1
0,0
9,8
15,6
3,7
42,6
1,5
Kopřivnice
1 640
35,5
2,0
2,9
2,0
3,9
11,3
5,5
35,6
1,2
Kravaře
1 014
22,7
24,3
3,4
2,0
5,7
22,0
1,3
16,4
2,2
Krnov
23 300
65,2
5,3
9,0
1,6
3,8
6,5
1,7
6,1
0,7
Nový Jičín
5 112
44,3
2,0
2,2
1,7
5,7
10,4
4,4
28,2
1,2
Ostravicí
Odry
6 522
53,8
4,9
6,4
2,6
7,9
4,7
3,4
14,3
1,9
Opava
14 397
58,3
9,8
5,2
1,5
9,2
3,9
1,8
8,7
1,6
Orlová
1 020
14,2
3,5
3,4
0,2
6,7
14,9
5,7
50,2
1,2
Ostrava
4 920
31,5
7,2
4,9
0,3
7,1
13,7
4,3
28,8
2,2
Rýmařov
16 277
76,5
0,1
3,1
2,6
10,2
0,3
2,1
4,6
0,5
Třinec
10 239
53,6
0,9
1,1
0,9
30,8
1,6
2,1
8,3
0,6
Vítkov
10 487
69,4
3,0
6,1
2,5
9,2
0,8
2,5
5,5
1,0
4.2.3 Zpracovatelský průmysl Podstatná část Moravskoslezského kraje patří k nejdůležitějším průmyslovým oblastem. Centrem je ostravsko-karvinská průmyslová a těžební pánev, jejíž průmyslový vývoj byl spjat s využitím místního nerostného bohatství, převážně kvalitního černého uhlí. Tato skutečnost má za následek velký rozvoj těžkého průmyslu a hutnictví. Vedle těchto tradičních odvětví se v kraji dále prosazuje výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, výroba dopravních prostředků a chemický a farmaceutický průmysl. [16] Nesmíme však opomenou odvětví, ve kterém je zaměstnáno víc než 5 tisíc osob, a to je odvětví dřevozpracujícího průmyslu, kde převládají obory, jako je pilařská výroba následována výrobou stavebně truhlářskou. V sektoru pilařské výroby a impregnace dřeva působí cca 70 firem, které zaměstnávají asi 1 150 zaměstnanců. Další pro nás více důležitá oblast je výroba stavebně truhlářská, tesařská, kde patří výroba dřevostaveb. Touto činností se na území Moravskoslezského kraje zabývá cca 400 převážně malých firem, kde své zaměstnání našlo cca 3 100 pracovníků. [18]
14
Tab. 6 Počet subjektů v oboru dřevozpracujícím a jích zaměstnanost v MSK[18]
Okres
Zaměstnanců
Firem
Bruntál
57
729
Frýdek - Místek
132
1 107
Karviná
82
380
Nový Jičín
82
766
Opava
109
959
Ostrava
95
962
Moravskoslezský kraj celkem
557
4 903
Firmy zabývající se zpracováním dřeva jako kulatiny v Moravskoslezském kraji 1. Mayr-Melnhof Holz Paskov s.r.o.: Staříč 2. Karel Vlček – SARTRIN : Branka u Opavy 3. PILA KRNOV, s.r.o.: Krásné Loučky 4. KATR, a.s.: Stará ves 5. FEP, a.s.: Návsí
Obr. 5a Vybrané firmy na zpracování dřeva[23]
Dodavatelé zřizující dřevostavby v Moravskoslezském kraji 1. MORAVIA WOOD TRADING, s.r.o.: Šenov 2. American House Styles, s.r.o.: Ostrava 3. PRINEX GROUP, s.r.o.: Odry 4. RD Rýmařov s. r. o.: Rýmařov 5. Berkucio - Petr Berka: Starý Jičín
Obr. 5b Vybraní dodavatelé dřevostaveb v MSK[23]
15
5
Metodika Jakýkoliv marketingový výzkum se potýká s různými částmi, podle kterých
bychom měli postupovat v případě, že chceme získat kvalitní průzkum a to:
5.1
zjištění, jakým problémem se chceme zabývat
sestrojení kvalitního dotazníku
sumarizace nasbíraných dat
zpracování dat
okomentování výsledků
Dotazník Naším problémem spolu s kolegy, zabývajícími se stejnou tématikou, bylo
sestavení dotazníku, který obsahuje následující části: lidé, dřevostavba, zájem, zkušenosti. Každý kolega však musel zpracovat tuto studii v jiném kraji České republiky. Zjišťovali jsme různé informace týkající se jednotlivých respondentů, jejich názory na samotnou stavbu a také zkušenosti s užíváním dřevostavby. V dotazníku najdeme 25 jednoduchých otázek kladených na respondenta tak, aby každá z položených otázek byla stručná a neskrývala žádné nejasnosti. 5.1.1 Příprava před samotným dotazováním Před jednotlivým sběrem dat jsem
kontaktoval
firmy
zabývající
se zhotovováním dřevostaveb s tím, jestli by byly ochotny poskytnout adresy jednotlivých investorů, kteří si nechali zhotovit stavbu právě u nich. Ohlasy od majitelů firem byly různé, někteří byli nadšeni a rádi poskytli tyto informace, jiné firmy přislíbily spolupráci v tom ohledu s tím, že samy pošlou dotazník svým klientům a dále jej zašlou mně, avšak už se nikdy neozvaly. Po získání adres jsem mohl začít se samotným vyplňováním u uživatelů. Nesmím zde zapomenout na zhotovení dotazníku na webových stránkách, který jsem vyvěsil na diskuzních fórech a také na sociálních sítích. 5.1.2 Sběr dat Sběr dat byl prováděn, jak už bylo řečeno, různými metodami: přímým kontaktem s uživateli dřevostaveb nebo také nepřímo pomocí různých moderních technologií. Jedním z prvotních nápadů byl předběžný sběr dat pomocí zhotovení 16
dotazníku na webových stránkách a jeho rozeslání na diskusní fóra, týkající se jak už dřevostaveb, tak jiných stavebně zaměřených témat. Dále jsem vystavil dotazník na sociálních sítích, kde jak jistě víme, je ohromné množství lidí, mezi kterými se našli i ti, kteří bydlí v domě zhotoveném ze dřeva. Počítal jsem s tím, že tento typ sběru dat bude spíše pasivním a že se najde jen hrstka lidí ochotna vyplnit nezávazný dotazník. Opak byl ale pravdou a byl jsem příjemně překvapen s odezvou tohoto sběru. Nicméně pro svoji osobní potřebu konfrontace s respondenty jsem po získání adres objížděl majitele s prosbou o vyplnění dotazníku. Jelikož nežiji na území Moravskoslezského kraje,
zajížděl
jsem
na
předem
zjištěné
adresy
a
také
do satelitních vesniček v okolí velkých měst. Respondenti byli informováni o jednotlivých otázkách, jakým stylem mají dané části vyplňovat, a také k čemu dotazník slouží. Převážná část neměla s vyplněním dotazníku žádný problém a dokonce mi popisovali jejich způsob zhotovení, což pro mě bylo velkým přínosem. Dozvídal jsem se, s jakými chybami se nejčastěji setkávali a jaké byly nepříjemnosti s dodavateli nebo samotnou stavbou.
Obr. 6 Oblasti kde probíhal sběr dat[23]
5.1.3 Nasbíraná data Shromáždění dotazníku a kontrola nasbíraných dat z webové ankety byla nedílnou součástí zhotovení mojí práce. Jelikož do internetové ankety měli přístup nejen lidé z Moravskoslezského kraje, musel být každý dotazník zkontrolován, zda 17
respondenti pocházejí ze spádové oblasti. I když jsem při zahájení celého vyplňování zdůraznil, že dále budou pokračovat jen obyvatelé Moravskoslezského kraje, našli se i jedinci, kteří si zřejmě nevšimli počátečního upozornění a vyplnili anketu, i když bydleli například v kraji Plzeňském. Data nasbíraná elektronickou cestou byla z různých částí dotazované oblasti. Jak vidíme na mapce, kraje husté znázornění šipek v okolí Oder a Nového Jičína, zde byla data shromážděna pomocí osobního střetnutí s uživateli. Celkovou studii jsem prováděl s počtem 35 nasbíraných dotazníků, z toho jsem 15 respondentů kontaktoval přímou cestou, s oslovením, zda jsou ochotni se podílet na mém výzkumu. Dalších 20 účastníků jsem zaujal na webových portálech a sociálních sítích.
5.1.4 Zpracování dat Samotné zpracování dat bylo poměrně jednoduchou záležitostí, kdy jsem do tabulkového editoru softwaru MS Excel vpisoval jednotlivé odpovědi respondentů. Z tohoto programu jsem bral data, která sloužila pro zhotovení grafů k jednotlivým dílčím výsledkům. 5.1.6 Vyhodnocování výsledků Konečná část mé práce je věnována vyhodnocování výsledků, jak už v podobě grafů označených procentuálním zastoupením jednotlivých odpovědí, tak jejich slovnímu komentáři a zdůraznění některých odchylek od normálu a podobně. Dále bude stanoven tzv. charakteristický typ zákazníka.
18
6
Výsledky V části nazvanou výsledky jsem se zabýval zpracováním a okomentováním
grafů, získaných na základě vyplněných dotazníků. Rozebíral jsem každou část ankety, která se zkoumala obyvatele, dřevostavby, zájem a zkušenosti respondenta. Všechny grafy byly navrženy tak, aby byly pro čtenáře této práce přehledné a výstižné.
6.1
Lidé
6.1.1 Věková kategorie v době kolaudace stavby
Obr. 7 Věková kategorie – muži
Obr. 8 Věková kategorie – ženy
19
Z následujících grafů je vidno, že v kategorii 18-25 let nebylo u mužů zastoupeno ani jedno procento uživatelů, u žen pouhé 2,9 %. Domnívám se, že lidé v tomto věku začínají být teprve ekonomicky aktivní a o svém budoucím bydlení teprve uvažují. Nejvíce zastoupená kategorie u mužů i u žen byla kategorie 26-35 let, s rozdílem pouhých 1,5 %. Toto zastoupení bylo většinové s necelými 50 % uživatelů. Důvodem převyšujících hodnot může byt mnoho okolností, dostatečné finanční zabezpečení rodin, které jsou v tomto věku nejvíce ekonomicky aktivní, dále například elán do nové etapy jejich života nebo také snaha být moderní a vyzkoušet něco nového. Druhým nejpočetnějším ukazatelem byla věková hranice od 36 do 50 let, kde byla překvapivě větší zastoupení u žen 38,2 % než u mužů 34,3 %. Tato skutečnost by vedla k tomu, že zde není zastoupeno klasické manželství, kdy muž je starší než žena, ale pro naši studii byla tato informace bezpředmětná. U věkové hranice 51-65 let byl značný pokles zastoupených uživatelů, a to u mužů 17,1 % a u žen 11,8 %. Je jasné, že většina starších lidí nechce, nebo spíš nemá vitalitu a elán budovat jakékoli stavení. Ve věkové kategorii 66+ nebylo zastoupeno ani jedno procento lidí.
6.1.2 Majitelé
Obr. 9 Majitelé
U otázky, kde jsem se respondentů tázal na majitele stavby, vyšel najevo fakt, kdy většina majitelů byla dvojice, ať už pár nebo manželská dvojice. Domnívám se, že rozhodnutí plyne z důvodu majetkového vyrovnání a podepisovaní určitých předmanželských smluv v případě, že by se manželé chtěli rozvést a jejich jmění by se dělilo právě mezi ně. Pouhých 5 dotazovaných respondentů byli jednotlivci.
20
Jednalo se spíše o muže, kteří vlastní dobře se vyvíjející firmu nebo také o muže, kteří získali objekt díky dědictví po svých rodičích. 6.1.3 Vzdělání
Obr. 10 Vzdělání muži
Obr. 11 Vzdělání – ženy
Z obrázku je patrná nerovnováha mezi všemi dosaženými úrovni vzdělání a můžeme ji brát jako ukazatel, který nám poslouží pro hledání konečné skupiny uživatelů a také k zjištění cílové skupiny, jež mají výrobci oslovovat v reklamách a podobných marketingových tazích. Když se podíváme na zastoupení bývalých vysokoškoláků, najdeme zde početné zastoupení jak u mužů 45,7 %, tak u žen 42,9 %. Tento ukazatel může být zkreslený. Důvodem bylo například nedostatečné množství odebraných respondentů, kdy převažující část byla právě vysokoškolsky vzdělaná. Druhou poměrně vysoce zastoupenou kategorii byla kategorie uživatelů s maturitním vzděláním, kde je zastoupeno více žen, a to o 8,6 %. Na úrovni středoškolského 21
vzdělání bez maturity se vyskytuje u mužů 8,6 % a u žen 11,4 % respondentů, přepočteno na osoby jsou to 4 muži a 3 ženy. Základního vzdělání dosahuje pouze 8,6 % a to mužů, u žen se s tímto faktem nestřetneme. 6.1.4 Obor profese
Obr. 12 Obor profese – muži
Obr. 13 Obor profese – ženy
V grafech tykajících se oboru profese byla rozmanitá zastoupení uživatelů. Nejvíce zastoupení u mužů byl obor stavebnictví, zde bez rozdílu zaměření a činí ho 28,6 % mužské části. Druhou nejpočetnější skupinou byla se 14,3 % skupina strojnictví. Není divu, jelikož Moravskoslezský kraj je, jak jsem zmiňoval v části statistické informace, velmi důležitým krajem v oborech podobného ražení. Třetí obor u mužů dosahující hodnot více jak 10 % byl obor finančnictví, kde z celkové skupiny respondentů 35 se našli 4, kteří se zabývali tímto typem obživy. Další kategorie byly 22
méně zastoupeny a jejich přehled je vidět v grafech. Ženy byly nejčastěji zaměstnány ve školství, kde vidíme 20 % dotazovaných. Druhými nejpočetnějšími skupinami byly finančnictví, obchod a také služby o pouhých 2,9 %, za nimi byl obor zdravotnictví s celkovými 11,4 %. Pro nás nejdůležitější obor stavebnictví, byl u žen obsazen velice zřídka, a to pouhými 5,7 % uživatelů. Pro názornost byl vložen graf, který ukazuje počet zastoupených sektorů, v jakých tyto osoby pracují, a zda se jedná o vlastní podnik, nebo o zaměstnance v soukromém či nesoukromém sektoru.
Obr. 14 Obor profese – muži
Obr. 15 Obor profese – ženy
Z grafů je vidno většinové zastoupení v podnikatelské činnosti u mužů než u žen, a to o 37,2 %. Dále je patrná nerovnováha mezi zaměstnanci v nesoukromém sektoru, kde je větší zastoupení u žen než u mužů, a to v poměru 14 ku 6 osobám. Poměrně vyrovnanou jednicí v grafu je zastoupení zaměstnanců v soukromém sektoru a liší se pouze o 5 dotazovaných osob. 6.1.5 Předchozí bydlení (v čem vyrostli)
Obr. 16 Předchozí bydlení – muži
23
Obr. 17 Předchozí bydlení – ženy
Podstatná většina dotazovaných respondentů na otázku ohledně jejich předchozího bydlení, odpovídali muži i ženy tak, že bydleli v klasickém zděném rodinném domě, muži v počtu 14 dotazovaných a u žen toto číslo dosahuje 18 osob. Může to být i tím, že v následující otázce byla většina uživatelů z obce, která má 5-20 tisíc obyvatel a zvláště u spodní hranice této hodnoty se vyskytují převážně tyto stavby. Druhým nejpočetnějším zastoupením byla skupina bydlící v panelovém domě, a to 30 % osob vyplňující anketu. Domnívám se, že tento fakt je následkem poměrně časté výstavby panelových domů v 70. a 80. letech, v tomto období právě vyrůstala většina našich respondentů. Nezanedbatelnou skupinou tvořilo i bydlení ve zděných bytech, kde u mužů je tato hodnota rovných 20 % a jejich protějšků 14,7 %. Ve dřevostavbách, nebo podobných stavbách z materiálů na bázi dřeva, byla škála dotazovaných nejmenší, s pouhými 11,4 % u mužů a ženy bez odpovědi. Řadí se na předposlední příčku mezi dotazy na otázku předchozího bydlení. Tato skutečnost překvapila, osobně jsem měl za to, že spousta lidí, zvlášť z okolí Beskyd a podobných oblastí, bude pokračovat v tradičním bydlení. Musím však podotknout malé množství dotazovaných v těchto regionech. U grafu předchozí bydlení žen si můžeme povšimnout necelých 3 %, kde jediná dotazovaná odpověděla, že nevyrůstala ani v jedné z následujících možností. Domněnky o jaký typ stavby se jednalo, mohou být nepřeberné a nebudou zodpovězeny, jelikož konkrétně tento dotazník byl vyplněn anonymně elektronickou formou.
24
6.1.6 Pochází z (dětství)
Obr. 18 Pochází z – muži
Obr. 19 Pochází z – ženy
Nejvíce odpovědí na otázku týkající se v jakých městech respondenti vyrůstali, myšleno počtem obyvatel, je odpověď obec s 5 001 až 20 000 obyvateli. U mužské časti je tato hodnota dokonce převažující 50 %, a to přesněji 60 % dotazovaných, tedy 21 uživatelů z 35. Ženy taktéž překonávají polovinu, byť už jen o desetinu, tedy 50,1 %. Druhou nejpočetnější skupinou u mužů je obec do 1 000 obyvatel, kde vidíme 14,3 % jedinců, u žen je to pak jen o 4 desetiny více a spolu s odpovědí obce 20 001- 50 000 obyvatel hrají vyrovnanou partii. Kategorie obec od 1 001 až 5 000 obyvatel nám skýtá pohled na 11,4 % vyhodnocení u mužů a u žen tato hodnota činí 8,8 %. Další odpovědi jsou spíše zanedbatelné, jak je vidno, a odpověděly na ně průměrně 2 osoby. Povšimneme-li si klesání počtu obyvatel z velkých měst díky migraci obyvatel na menší 25
obce či města, budou skutečnosti vyplývající z grafů důvěryhodné. Podle CZSO je roční přírůstek u obcí s rozšířenou působností -2,3 %, z toho vyplývá migrace obyvatel do menších částí. Odpověď Praha nezískala ani jednoho respondenta, což může být způsobeno tím, že obyvatelstvo má tendenci se spíše stěhovat do Prahy za prací a ne naopak.
6.2
Dřevostavba
6.2.1 Typ dřevostavby
Obr. 20 Typ dřevostavby
Tato otázka zapadala svým charakterem již do otázek zabývající se samotnou stavbou, tedy dřevostavbou, a naší další částí, kde jsem se dotázaných ptal na informace týkající se přímo jejich obydlí. Největší zastoupení s 62,9 % odpovědí má rámová konstrukce s izolační výplní, a to s výrobou na místě. Tento typ výroby je poměrně velice rozšířený, jelikož samotné z hotovení není tak nákladné na prostory firmy jako třeba u odpovědi první, kde stavebnicový systém potřebuje halu, kde se jednotlivé stěny montují a posléze se už jen osazují na základovou desku. I tak zde vidíme poměrně velké zastoupení 22,9 %, tedy 8 dotazovaných odpovědělo na tento typ dřevostavby. Obě tyto sendvičové konstrukce jsou moderní záležitostí, které nemají na českém trhu dlouholetou tradici a jsou převzaty z vyspělých evropských zemí a Severní Ameriky. V našich oblastech se tradičně vyskytovaly spíše roubenky, a to ve výše položených oblastech. Z výzkumu je patrný nesoulad s tímto tvrzením, avšak je nutno podotknout, že odběry nebyly pořízeny v těchto oblastech a tedy hodnota odpovídá 11,4 %. Na odpověď sruby nereagovalo ani procento dotazovaných respondentů. Dostala se mi 26
jedna odpověď, a tedy pouhých 2,9 % v kategorii jiný typ dřevostavby. Tento respondent napsal v poznámce, že jeho stavba je zhotovena z masivního KLH panelu. 6.2.2 Typ projektu
Obr. 21 Typ projektu
Z následujícího grafu je patrná převaha individuálního projektu 77,1 %. Tento typ projektování je pro mnohé reálnějším řešením, jelikož možnost tvorby svých vlastních návrhů a nápadů je nepřeberná. Majitelé domů mohou individuálně rozhodovat o dispozičních řešeních, která by u unifikovaného projektu nepřipadala v úvahu. Dále bych podotkl fakt, že s pojmem unifikovaný projekt se setkáváme spíše u velkých firem, například RD Rýmařov, kde si vybereme katalogový dům. Daný typ domu nám zhotoví v hale a na místo přivezou v kamionu. S tímto typem zhotovení se ztotožnilo necelých 23 % uživatelů. Menší zastoupení tohoto typu výstavby může mít za následek to, že investoři, tedy majitelé, nechtějí bydlet například ve stejném domě jako soused a raději si připlatí.
27
6.2.3 Dodavatel stavby
Obr. 22 Dodavatel stavby
Je evidentní, že nejvíce zastoupenou kategorií je malá firma (25- z.) s převážně subdodávkou, a to s necelými 35 %. Tato možnost je následována odpovědí, kde skupina respondentů volila odpověď: malá firma s 25 zaměstnanci a méně, kteří vyhotovili pouze stavbu s celkovými 31,5 %. Vidíme značný skok mezi malými a velkými firmami, což má za následek to, že z předchozí otázky zněly odpovědi z převážné většiny pro individuální projekt a tvrzení, že individuálním projektem se zabývají spíše malé firmy, bylo v tomto případě správné. I když je převaha malých firem, je zde vidět i zastoupení velkých firem, které mají víc jak 25 zaměstnanců a zhotovily jak výrobu, tak samotnou stavbu. Což může být i důsledek toho, že dotazovaná skupina bydlí v okolí těchto velkých firem. 6.2.4 Počet pater
Obr. 23 Počet pater
28
Přízemí s podkrovím je nejvíce rozšířenou odpovědí na otázku, kolik pater má dům dotazovaných respondentů. Klasický dům se sedlovou střechou si našel oblibu 71,4 % tázaných, což při celkovém množství 35 osob je 25 odpovědí s tímto tvrzením. Může zde hrát i role klasického bydlení, kde v přízemí jsou funkční místnosti, jakožto kuchyň, jídelna, koupelna, prádelna či pracovna a v podkroví jsou pokoje nebo ložnice. Podlažní dům s názvem bungalov oslovil 28,6 % tázaných, je to téměř 1/3 všech respondentů odpovídajících na tuto odpověď, avšak je to stále menšina. Bungalov spotřebuje větší část zastavěné plochy a i tento faktor může ovlivnit investory, naopak slýcháváme tvrzení, že bungalov je méně energeticky náročný oproti domu s podkrovím. 6.2.5 Počet místností
Obr. 24 Počet místností
Nejčastějším dispozičním řešením je u dřevostaveb v Moravskoslezském kraji členění 4+1, kde převážná část jak u domů s podkrovím, tak s bungalovem, jsou ve stylu obývací prostor s jídelnou, ložnice, pokoj a pracovna + kuchyň. Druhou nejpočetnější skupinou je počet místností 5+1, toto rozmístění může být v podobném duchu jako předchozí varianta jen s tím, že je zde o jeden pokoj více.
29
6.2.6 Rok kolaudace
Obr. 25 Rok kolaudace
U otázky, kde se ptáme na rok zkolaudování, pozorujeme převážné zastoupení u roku 2008 a 2009, procentuálně je to 17,2 %. Druhým nejvíce zastoupeným rokem je rok 2011 s pěti získanými odpovědi. Dalším zastoupením, tedy 11,4 %, patří k letům 2013 a 2014, s těmito údaji budeme pracovat v průzkumu jako se všemi ostatními, i když v části zkušenosti bychom měli brát tyto informace s rezervou, jelikož majitelé evidentně nemají s tímto typem staveb dostatečné zkušenosti. Pro příklad, celkem dva dotazníky
patří
k letům
2006,
2007,
2010
a 2012. 6.2.7 Vybavení
Obr. 26 Vybavení
30
Otázka na vybavení stavby muže zavádět k dotazu na vnitřní příslušenství, odpovědi však dovedou respondenta na správnou cestu. Ptáme se na příslušenství, jako je sklep či přístřešek. Nejvíce zastoupenou složkou je s 48,6 % tvrzení naších dotazujících, že součást jejich stavby je garáž. Dále můžeme sledovat druhou nejvíce zastoupenou skupinu, jakou je přístřešek na auto, a to s necelými 43 %. Sklep je u dřevostaveb málo využívaná část a s 8,6 % se řadí na poslední příčku této odpovědi. 6.2.8 Vytápění dřevostavby
Obr. 27 Vytápění dřevostavby
Dřevo, jakožto přírodní materiál, je v Moravskoslezském kraji hojně zastoupeno. Je tedy logické, že největší zastoupení najde s úctyhodnými 37,2 %. Druhou nejvíce zastoupenou odpovědí je s 31,4 % odpověď elektrokotel. Po osobní komunikaci bylo zjištěno většinové zastoupení přímotopů. Zemní plyn získal důvěru u 20 % tázaných. Ani jeden respondent se nepřihlásil k tomu, že by topil hnědým či černým uhlím. A to i přesto, že je v této oblasti velký výskyt uhelných dolů. Z logiky věci by byl nesmysl pořídit si kotel na uhlí do tak ekologické stavby, jako je dřevostavba.
31
6.3
Zájem
6.3.1 Odkud jste se dozvěděli o dřevostavbě, kde Vás to napadlo?
Obr. 28 Odkud se uživatelé dozvěděli o dřevostavbě
Nejpočetnější zastoupení je ve třetím sloupci s 11 odpověďmi skupina známí. Internet je v dnešním moderním světě fenomén, není tedy divu, že obsadil druhou příčku v tomto dotazování. Jelikož jsem respondenty upozorňoval, ať podtrhnou spíše převažující, je toto rozhraní velmi malé. 8 dotazovaných se přiklonilo k odpovědi, že se dozvěděli o dřevostavbě jinou formou, konkrétní odpověď však přidala jen hrstka uživatelů. Zazněly zde různé zajímavé poznatky, ale převažovala zde odpověď, kdy tázající bydlel chvíli v zahraničí. Jistě i marketing formou časopisů a veletrhů s různými předváděcími akcemi má svůj význam a najde si cílovou skupinu.
32
6.3.2 Proč jste se pro dřevostavbu rozhodli?
Obr. 29 Proč se uživatelé pro dřevostavbu rozhodli – cena pořízení
Obr. 30 Proč se uživatelé pro dřevostavbu rozhodli – cena provozu
Obr. 31 Proč se uživatelé pro dřevostavbu rozhodli – kvalita a komfort bydlení
33
Obr. 32 Proč se uživatelé pro dřevostavbu rozhodli – ekologické hledisko
Obr. 33 Proč se uživatelé pro dřevostavbu rozhodli – rychlost výstavby
Obr. 34 Proč se uživatelé pro dřevostavbu rozhodli – moderní životní styl
34
Obr. 35 Proč se uživatelé pro dřevostavbu rozhodli – reference uživatelů a reklama
U následujících grafů posuzujeme, co přimělo respondenty k pořízení dřevostavby, a jakou vahou se tato skutečnost zapsala do jejich rozhodnutí. Cena pořízení je u dřevostaveb často skloňovanou formulací a říká se, že dřevostavba stojí méně. Touto tezí se budeme zabývat v pozdějších výsledcích. Odpovědí s nejsilnější vahou podtrhlo 11 dotazovaných, tedy 31,4 %. Užívání, tedy cena provozu je dalším faktorem, dle kterého jsou dřevostavby kladně hodnoceny. Podle zaznačených odpovědí získaných od uživatelů je nejpočetnější skupina předposlední, tedy silné ovlivnění se 40 %. Druhou nejčastější odpovědí je pátá formulace, tedy nejsilnější váha bez desetiny, procenta 23. Vyrovnané kladné hodnoty pozorujeme v grafu týkající se kvality a komfortu bydlení, tyto hodnoty jsou v průměru 30 %. Řazeno vzestupně: středně 37,1 %, silně 28,6 %, nejsilněji 22,9 %, je tedy vidět, na čem uživatelé stavěli svůj výběr bydlení. Respondenti vědí, že stavby na bázi dřeva jsou ekologické, avšak toto hledisko nezahrnuli do otázky, proč se pro dřevostavbu rozhodli. Nejvyšší zastoupení má hodnota střední, a to s 37,1 %. Za to u otázky, kde jsme se ptali respondentů na rychlost výstavby, převažují kladné odpovědi a také kvůli tomu se rozhodovali právě pro tento typ stavby. Z dotazovaných 35 uživatelů odpovědělo okamžitě 24, že tento parametr rozhodoval nejsilněji o jejich rozhodnutí. Parametry, jako jsou moderní životní styl a reference uživatelů popřípadě reklam, jsou méně přesvědčující parametry a jejich rozložení je poměrně vyrovnané. S 37 % se zde vyskytují odpovědi u moderního životního stylu odpověď nejsilnější parametr a u otázky reference prostřední váha parametru. 35
6.3.3 Co jste očekávali od dřevostavby?
Obr. 36 Co uživatelé čekali od dřevostavby
Z celkových 35 tázaných odpovědělo 25, že čekali hlavně levné, rychlé a kvalitní bydlení. Další parametry jsou zanedbatelné. Pouze 3 respondenti odpověděli něco moderního, být in a 2 respondenti u odpovědi chuť zkusit něco netradičního. Do skupiny na odpověď jiné, kde jsou zahrnuty například tradice, zkušenost apod. odpovídalo 5 respondentů.
6.4
Zkušenosti
6.4.1 Na základě zkušenosti – výhody dřevostavby
Obr. 37 Výhody dřevostavby – cena pořízení
36
Obr. 38 Výhody dřevostavby – kvalita a komfort bydlení
Obr. 39 Výhody dřevostavby – rychlost výstavby
Obr. 40 Výhody dřevostavby – Moderní životní styl
37
Obr. 41 Výhody dřevostavby – nízké provozní náklady
Kladné ohlasy a výhody jsou podle zkušenosti uživatelů převážně u rychlosti výstavby 80 % a také nízkých provozních nákladů, 51,5 %. Dalším parametrem na špici našich grafů by podle předchozí odpovědi měla být cena pořízení, avšak u grafu cena pořízení je vidno vyrovnanost mezi jednotlivými odpovědi a převahu drží odpověď středně. U všech možných faktorů pozorujeme, že první dvě váhy 1 – bez vlivu a 2 – slabý vliv nepřekročí hranici 20 %, což by pro samotnou dřevostavbu vyznělo velice kladně.
6.4.2 Na základě zkušeností – nevýhody dřevostaveb
Obr. 42 Nevýhody dřevostaveb – cena pořízení
38
Obr. 43 Nevýhody dřevostaveb – vysoké provozní náklady
Obr. 44 Nevýhody dřevostaveb – krátká životnost
Obr. 45 Nevýhody dřevostaveb – plíseň
39
Obr. 46 Nevýhody dřevostaveb – zápach
Obr. 47 Nevýhody dřevostaveb – praskliny
Obr. 48 Nevýhody dřevostaveb – nízká akumulace tepla
40
Obr. 49 Nevýhody dřevostaveb – slabá zvuková izolace
Obr. 50 Nevýhody dřevostaveb – hmyz
Za
nevýhody
z pohledu
respondentů,
kteří
bydlí
ve
dřevostavbách
a vyplňují dotazník na základě zkušeností, se jeví s 31,9 % slabá zvuková izolace. Druhou nejčastěji kritizující stránkou je nízká akumulace tepla a je zaznamenávána předposlední hodnotou, tedy silně. Tuto skutečnost potvrzují i naši předkové, kteří si do svých stavení pořizovali velká cihlová kamna nebo pece, aby shromažďovali teplo právě
v těchto
zařízeních.
Nejčastějším
klamným
hlediskem
nedostatečně
informovaných lidí je kategorie plíseň, zápach a hmyz. Avšak zkušenosti uživatelů nám jasně tyto domněnky vyvracejí. Dále bych se zmínil o prasklinách, které ve dřevostavbě jsou a budou, díky stálému pracování dřeva. Jejich eliminaci však můžeme zvýšit použitím materiálu na bázi dřeva, kde si stavba zachová ekologický charakter.
41
6.4.3 V čem dřevostavba příjemně překvapila?
Obr. 51 V čem dřevostavba příjemně překvapila – cena pořízení
Obr. 52 V čem dřevostavba příjemně překvapila – nízké provozní náklady
Obr. 53 V čem dřevostavba příjemně překvapila – kvalita a komfort bydlení
42
Obr. 54 V čem dřevostavba příjemně překvapila – kvalita a komfort bydlení
Nejvýznamnější parametr, který se nacházel u páté odpovědi, tedy nejsilnější váha ohodnocen 34,4 %, je kvalita a komfort bydlení spolu s nízkými provozními náklady. Druhým nejvíce zastoupeným parametrem byla překvapivě s 31,5 % kvalita práce při výstavbě. Když se podíváme na první graf, kde je patrné poměrně velké zastoupení odpovědí, ve kterých se respondenti přiklánějí spíše k nepříznivým cenám. Tento fakt nám vyvrací některá marketingová tvrzení firem zhotovující dřevostavby, že klienti zaplatí méně než za zděnou stavbu. Je třeba podotknout, že většina dotazovaných volila mezi unifikovaným a individuálním projektem spíše ten individuální, kde se cena může navýšit i nad hodnoty normální zděné stavby.
6.4.5 V čem dřevostavba zklamala?
Obr. 55 V čem dřevostavba zklamala – cena pořízení
43
Obr. 56 V čem dřevostavba zklamala – vysoké provozní náklady
Obr. 57 V čem dřevostavba zklamala – krátká životnost
Obr. 58 V čem dřevostavba zklamala – kvalita a komfort bydlení
44
Obr. 59 V čem dřevostavba zklamala – kvalita práce při výstavbě
Zde by měla být poměrně totožná data a procentuální rozdělení jen s opačnými parametry jako u předchozí otázky, avšak tomu tak není. Hodnoty jsou odlišné, ale zastoupení je spíše správné. 45 % a výš zaznamenáváme u všech zapsaných odpovědí tedy 1 – bez vlivu. Minimálně u jedné odpovědi se pozastavíme, jelikož v předešlé otázce k výhodám dřevostaveb, zpochybňovali uživatelé cenu. U této otázky týkající se naopak nevýhod, se celá většina 48,8 % vyjádřila, že cena nemá vliv na jejich tvrzení o nevýhodách. Může to být zapříčiněno nedůkladným vyplňováním nebo nepozorností pří poskytování informací. Dále bych zmínil graf krátká životnost, kde respondenti zatím nemají zkušeností s touto stránkou věci a spíše odpovídají dle svého přesvědčení. Případně by zde mohly být zahrnuty poznatky ohledně výměny některých častí konstrukce.
6.4.6 Celkové hodnocení dřevostavby oproti zděné stavbě
45
Obr. 60 Celkové hodnocení dřevostaveb oproti zděné stavbě
V dotazu týkajícího se celkového ohodnocení dřevostavby převažují kladné ohlasy. Silné a mírné převažující výhody mají po 40 %. Myslím si, že za důvodem jejich jednoznačné odpovědi může byt i fakt, že dotazovaní nebudou kritizovat stavbu, ve které žijí. Samozřejmě mé tvrzení může byt mylné. Vidíme, že u parametru, kde by silně převažovaly nevýhody, nemáme ani jednu osobu a můžeme tvrdit, že výhody zásadně převládají.
6.4.7 Pořídili byste si s dnešními zkušenostmi zase dřevostavbu?
Obr. 61 Pořídil by si uživatel dřevostaveb zase
Jak můžeme vidět z přehledného grafu, většina dotazovaných odpověděla, že by si opět dřevostavbu pořídila, což nás může těšit. Dokonce 51,6 % respondentů souhlasila se stejným dodavatelem a také se stejnou technologií, z čehož vyplývá poměrně vysoká spokojenost. Zastoupení o 17,2 % reprezentuje odpověď o volbě jiného dodavatele, ale stejné technologie. Důvodem může být nespokojenost mezi stranami se vzájemnou komunikací nebo pracovním nasazením. U ostatních odpovědí jsou 3 uživatelé nespokojeni s technologií a 2 se záporně vyjádřili jak k technologii, tak k dodavateli. Koneckonců by stejně nad dřevostavbou nezanevřeli. 17,2 % tázaných by od dřevostavby zcela ustoupilo a zvolili by jiný typ stavby.
46
6.4.8 Názor uživatelů po zkušenosti U následující dvojotázky zkoumáme, jaký názor mají jednotliví uživatelé po předešlé zkušenosti s cenou a také kvalitou dřevostaveb jako takových.
6.4.9 Myslíte si, že dřevostavba stojí méně, stejně nebo více než zděná stavba?
Obr. 62 Cenové srovnání dřevostavby se zděnou stavbou z pohledu uživatele
Graf vypovídá o jednoznačném přesvědčení, že necelých 60 % tázaných si myslí, že dřevostavby stojí zhruba stejně, musíme však podotknout, že tyto odpovědi jsou zaznamenávány po předešlé zkušenosti. Domnívám se, že bychom pozorovali jiný graf, kdyby dotazovaní byli z řad osob nemající s tímto typem staveb zkušenosti. 6.4.10 Myslíte si, že: Dřevostavba je méně stejně nebo více kvalitní než zděná stavba?
Obr. 63 Kvalitativní srovnání dřevostavby se zděnou stavbou z pohledu uživatele
47
Dřevostavba je méně, stejně nebo více kvalitní než zděná stavba? Tuto otázku jsme položili námi osloveným majitelům, a ti se poměrně většiově shodli, že dřevostavba dokáže konkurovat klasické zděné stavbě. Pouhých 14,3 % odpovídajících zaznamenalo do dotazníku, že dřevostavba je méně kvalitní a rovněž takové množství se ohradilos skutečnosti, že dřevostavba je více kvalitní stavba než zděná stavba. 6.4.11 Myslíte si, že: 1. dřevostavba je vždy kvalitní bydlení 2. dřevostavba je kvalitní bydlení, musí být ale zvolena kvalitní technologie a poctivá výroba 3. dřevostavba je oproti zděné stavbě vždy podřadnější
Obr. 64 Celkové hodnocení uživatelů
Výsledek tohoto šetření nám ukazuje převažující
zastoupení tvrzení,
že dřevostavba je kvalitní bydlení, musí být však zvolena kvalitní technologie a poctivá výroba i stavba, a to s celými 77,2 % tázanými. Dále vidíme vyrovnané odpovědi, které potvrzují dřevostavbu jako kvalitní bydlení a dále, že dřevostavba je oproti zděné stavbě vždy podřadnější. Takto se vyjádřilo 11,4 % tázaných.
6.5
Souhrn výsledků Následující část se zabývá souhrnem námi nasbíraných dat do jednotného celku
a vyhodnocení kritérií, které by vedly k určení charakteristik tzv. většinového zákazníka v Moravskoslezském kraji. Dále budeme zkoumat odpovědi uživatelů dřevostaveb na část jménem dřevostavba, z které rovněž charakterizujeme typickou většinovou dřevostavbu. 48
V kapitolách lidé a dřevostavba vybereme většinové odpovědi. Tyto části jsou vyhotoveny z koláčových grafů, které jsou dostatečně přehledné a názorné. Většinové odpovědi nám poslouží pro zpracování a vyhodnocení profilu většinového zákazníka a většinové dřevostavby v Moravskoslezském kraji.
Většinový zákazník v Moravskoslezském kraji.
6.6
Většinovými zákazníky jsou z převážné části muži i ženy ve věku 26 – 35, tento věk je pro mnohé produktivně nejsilnějším, a proto si samotnou stavbu pořizují.
Majiteli jsou především dvojice, a to z 85,7 %.
Průměrné dosažené vzdělání většinového uživatele dřevostaveb je u mužů vysokoškolské, a to ve většině případů 45,7 %. U žen je hranice mezi vzděláním středoškolským s maturitou a vysokoškolským opravdu tenká, avšak většina odpovědí se přiklání k středoškolské s maturitou 45,7 %.
Obor profese se také významně zapisuje mezi ukazatele většinového zákazníka, jelikož zde ukazuje, v jakých sférách se uživatel pohybuje. Většinový zákazník je z řad mužů podnikatel v oboru stavebním a z řad žen je to pak zaměstnankyně v soukromém sektoru pracující ve školství.
Muži bydlí většinou v klasickém zděném domě 40 % a ženy rovněž tak, jejich podíl je však větší 52,9 %.
V případě otázky týkající se předchozího bydlení v rozsahu obyvatel je u obou pohlaví mnohonásobně převyšující obec 5 001–20 000 obyvatel. Muži jsou zastoupeni v 60 % a ženy o 10 % méně.
Většinový zákazník se dozvěděl o dřevostavbě od svých známých.
Očekáváním většinového zákazníka pořizujícího si dřevostavbu ve 25 případech je levné, rychlé a kvalitní bydlení.
Typická dřevostavba v Moravskoslezském kraji
6.7
Rámová konstrukce s izolační výplní a výrobou na místě se stala většinovým systémem pořizující si 62,9 % uživatelů.
Typickým projektem se stává individuální řešení, tento typ si vybralo 77,1 % dotazovaných.
Dodavatelem stavby v Moravskoslezském kraji jsou převážně malé firmy. Jelikož rozdíl mezi těmito odpověďmi je zanedbatelný, a to o pouhé 2,9 %, 49
bereme jako většinového zákazníka malou firmu, která zaměstnává méně než 25 osob.
Velikost domu, tedy jeho vnějšího vzhledu u typické dřevostavby, je se 71,4 % přízemní obydlí s podkrovím.
Dispoziční řešení je většinově uspořádáno do rozložení 4+1, tedy obývací pokoj s jídelnou, ložnice, pracovna, pokoj + kuchyň.
Častá odpověď na otázku, kde jsme se ptali na rok kolaudace stavby, byly roky zkolaudování 2008 a 2009.
Co se týče vybavení domu, tak garáž součást stavby je většinově zastoupenou záležitostí.
Většinovým způsobem vytápění se stal kotel na dřevo. Do této odpovědi se řadí i možnost vytápění briketami nebo paletkami. K tomuto druhu vytápění se přiklání 37,1 % dotazovaných respondentů.
50
7
Realizační výstup Realizační výstup slouží například dodavatelům dřevostaveb jako podklad
pro eliminaci případných stížností, nebo také jako informace pro marketingové postupy Nejdříve se dotkneme právě již zmiňované reklamy, v našem dotazníku vyplnilo 31,4% uživatelů pole, kde byl pojem známí. Druhou nejpočetnější odpovědí byla s 28,6 % odpověď internet. Z těchto skutečností vyplývá ústní zprostředkování jednotlivých informací, které uživatelům poskytli jejich známí. I když se na druhém místě vyskytl internet,
nemyslím
si,
že
by
měly
jednotlivé
firmy
zahálet
a zanevřít nad svými marketingovými počiny. Je důležité, aby podnik měl rozjetých více propagačních oddílů, pokud si chce udržet po dobu svého působení konkurenceschopnost. Co se týče lidí, kterých by si podniky zabývající se dřevostavbami měli všímat, jsou to z převážné většiny dvojíce v rozmezí let 26 – 35 lety a jsou vysokoškolsky vzdělaní. Proto by reklama měla právě poskytovat takové informace, které jsou zajímavé pro tuto sortu lidí. Lidé pořizující si dřevostavbu dali přednost převážně rámové konstrukci s izolační výplní a výrobou na místě, kterou zprostředkovala malá firma z převážně subdodávek. Tato informace by mohla sloužit i patřičným organům k pomoci takto se vyvíjejících firmám. Firmy by měly brát v potaz, že lidé mají především zájem o individuální projekty, kde jejich dispoziční řešení je 4+1 a jedná se o domy s podkrovím. Co se týká doporučení pro firmy zabývajících se vytápěním domů, měly by poskytovat komplexní služby v oblastech elektrokotlů a také kotlů na zemní plyn, jelikož hned po kotlích na dřevo jsou tyto druhy nejpoužívanější. Dodavatelé by měli dbát na názory a výtky jednotlivých uživatelů a poučit se z nich. Jako například eliminovat slabou zvukovou izolaci a měli by pracovat na technologiích, které odstraní tyto problémy. Dále by měly firmy přihlížet na fakt, že u široké veřejnosti panuje přesvědčení, které rozhoduje o pořízení, a to je cenová výhodnost dřevostavby oproti zděné stavbě. Proto by jednotlivé firmy měli nejen v reklamách zaručovat dostatečně nízké ceny, aby si dřevostavby udržely popis levného, rychlého a kvalitního bydlení. Ideální dodavatel dřevostaveb by měl poskytnout co možná nejkvalitněji zhotovenou práci, jak už v hale, kde provádí montáž panelů, tak na místě stavby. Tyto aspekty by měly jít rovnoměrně s rychlostí výstavby a také s cenou. Dále by měl dodavatel poskytnout veškeré služby, jako je záruka a garance po zhotovení stavby. 51
8
Diskuze Statistickou studii a její kvalitu mohl ovlivnit nedostatečný počet dotazovaných
respondentů. Jelikož byl dotazník vyplňován osobním střetnutím s uživateli, nebylo v našich silách pokrýt celé území Moravskoslezského kraje. Určitým způsobem dopomohl v tomto problému i elektronický odběr, avšak tato metoda nebyla dostatečně vypovídající, jelikož neproběhla osobní konfrontace. I za těchto faktorů vznikla bezesporu kvalitní analýza, která vypovídá o spokojenosti uživatelů. Značné nesrovnalosti ve výsledcích pozorujeme u otázky v části zkušenosti, kde se ptáme na výhody a nevýhody dřevostaveb konkrétně ceny. U výhody pozorujeme především vyrovnaný parametr, kde nejvíce zastoupena hodnota byla střední. Avšak u nevýhod si povšimneme, že cena byla vnímána bez vlivu, což by znamenalo relativně obstojnou cenovou relaci. Klasickým příkladem jak by názorové protistrany měly vypadat, je u téže otázky, avšak u posuzovaného parametru provozní náklady. Zde vidíme, že u výhod jsou nízké provozní náklady ohodnoceny 51,5 % jako nejsilnější. To samé tvrzení nicméně s opačným trendem, tedy vysoké provozní náklady jsou ohodnoceny 51,9 %. Bez vlivu tato skutečnost potvrzuje, že si respondenti neprotiřečí. Těchto nesrovnalostí si povšimneme i u otázek překvapení a zklamaní u dřevostaveb v každém posuzovaném parametru. Důvodem může být nepozornost, jelikož jsou otázky pokládány hned za sebou a respondent má snahu odpovídat zmatečně.
52
9
Summary The aim of my thesis was to develop a marketing study to determine the
satisfaction of wooden buildings in the Moravian-Silesian region due to regional development. The research questionnaire we used was compliled by both colleagues and supervisor. The questionnaire has 25 questions and concerns the people woodworkers, and the interest and experience of these users. In the category of people we have studied the so-called majority customer . Under each of the questions in this section we have found information regarding the typical user 's age, their education , profession , previous housing in terms of construction , where they grew up and from the perspective of the city area in population . Wooden buildings such as we have discussed are the majority type of building occurring in the Region. In theses cases respondents answered each question relating to the construction itself. In the section called interest we observed what actually decided on their belief that the wooden house will be the right move for them. The final section of the survey covered the experience with the use of wooden structures. An example of this is what the respondent wil miss for a certain period in wooden houses, noticed or not. The main area of the work was the location, Moravian-Silesian Region , where I was looking for a manufacturer of wooden buildings that can give me the address of it's customers and addresses of users of wooden buildings, which I found were largely in satellite villages. The collection of the data was accomplished in two ways. Firstly was preliminary inquiries via the internet, where I created a website eith a copy of our questionnaire, which I subsequently circulated through social networks or forums. The second was through personal engagement with users of wooden buildings, where there was a discussion of different views and knowledge. Preparation of charts was done by using spreadsheet program MS Excel. For clarity we chose to present the results in a pie chart that is sufficiently clear and vivid . The evaluation of the results is discussed in the final part of the work. We describe there a typical customer who owns a wooden building and also the major 53
wooden building in the Moravian-Silesian region. We speculate about the recommendation for the manufacturers of wooden buildings and there is also a discussion on this topic.
54
10
Závěr Po zpracování celkové studie můžu potvrdit, že dřevostavbám se na
Moravskoslezském území poměrně daří, jak už díky velkým materiálovým zásobám, dostatečném množství dřevozpracujících závodů, nebo také rozmanitosti ve výběru dodavatelů na samotnou realizaci. Lidé na daném území velice kladně hodnotí život ve stavbách na bázi dřeva, což může byt přínosné pro region, který nese přídavek znečištěný, jelikož dřevostavby jsou brány širokou veřejností jako ekologické stavby. Při vypracování bakalářské práce jsem se setkal s mnohými uživateli, kteří bydleli ve dřevostavbě nebo také s dodavateli dřevostaveb. Po vyslechnutí obou táborů si můžeme udělat dostatečný obrázek, jak už o názorech respondenta, tak o informacích podávaných dodavatelem. Jako přínos bych zde uvedl osobní konfrontaci s uživateli mužského i ženského pohlaví, jelikož každá strana posuzuje jiný aspekt a vnímá stavbu jinými parametry. Byl jsem překvapen lišícími se názory u vyplňování dotazníku jednotlivými pohlavími.
55
11
Použité literární zdroje
[1]
FORET, Miroslav. Marketingový průzkum: poznáváme svoje zákazníky. 2., aktualiz. vyd. Brno: BizBooks, 2012, iv, 116 s. ISBN 978-80-265-0038-4.
[2]
HAVÍŘOVÁ, Zdeňka. Dům ze dřeva. 2. vyd. Brno: ERA, 2006, 99 s. ISBN 807366- 060-1.
[3]
HAHN, Petr. Marketingová studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb na území Zlínského kraje, 2013, Bakalářská práce.
[4]
HÁJEK, Václav. Stavíme ze dřeva. Vyd. 1. Praha: Sobotáles, 1997, 153 s. ISBN 8085920-44-1.
[5]
HORÁČEK, Petr. Fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva I. 2. vyd. /. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008, 124 s. ISBN 978-807375- 169-2.
[6]
HRUŠKA TVRDÝ, Lubor. Socioekonomický atlas Moravskoslezského kraje. Vyd. 1. Ostrava: Accendo - Centrum pro vědu a výzkum, 2012, 83 s. ISBN 978- 80904810-6-0.
[7]
KALOUSEK, František a Josef LENOCH. Ekonomika dřevostaveb. Brno: [Mendelova zemědělská a lesnická univerzita], 2006, 107 s. ISBN 80-7375-0155.
[8]
KOLB, Josef. Dřevostavby: systémy nosných konstrukcí, obvodové pláště. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 317 s. ISBN 978-80-247-2275-7.
[9]
KOSTEČKOVÁ, Monika. Marketingová studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb na území Kraje Vysočina, 2013, Bakalářská práce.
[10]
LENOCH, Josef a František KALOUSEK. Ekonomická analýza dřevostaveb: Economic analysis of wood structures : recenzovaná monografie. Vyd. 1. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010, 142 s. ISBN 978-80-7375-473-0.
[11]
LOKAJ, A., Vavrušová, K., 2012. Dřevo a materiály na jeho bázi ve stavebnictví. Č. projektu: CZ.1.07/2.4.00./17.0064.
[12]
STÁVKOVÁ, Jana a Jaroslav DUFEK. Marketingový výzkum. Vyd. 2., přeprac. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2004, 189 s. ISBN 807157- 795-2.
[13]
ŠKRABALOVÁ, Eva. Dřevostavby. 1. vyd. Brno: ERA group, 2002, 118 s. ISBN 8086517-39-x.
56
12
Použité elektronické zdroje
[15]
Blockhaus, „Informationen zu Haustypen: Blockhaus“ [online], citováno 19.3.2014, dostupné z: < http://www.blockhaus-finnholz.de/blockhausvarianten/>
[16]
Český statistický úřad, „Charakteristika kraje“[online], citováno 10.3.2014, dostupné z:
[17]
Moravskoslezský kraj, „Souhrnné informace“[ online], citováno 13.3.2014, dostupné z:
[18]
Dřevozpracující průmysl, „odborný článek“[online], citováno 18.3.2014, dostupné z: < http://www.rzasystem.rza.cz/file.php?fileID=5>
[19]
Moravskoslezský kraj, „Geografické rozdělení“[online], citováno 12.3.2014, dostupné z: < http://o-kraji.kr-moravskoslezsky.cz/geograficke_informace.html >
[20]
Moravskoslezský kraj, „informace k Plánu oblasti povodí Odry“[ online], citováno 13.3.2014, dostupné z:
[21]
Moravskoslezský kraj, „Lesy-základní informace“[online], citováno 15.3.2014, dostupné z: < http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/lesy/>
[22]
Moravskoslezský kraj, „Souhrnné informace“[ online], citováno 13.3.2014, dostupné z:
[23]
Topograf, „Moravskoslezský kraj“[online], citováno 19.3.2014, dostupné z: < http://spravnimapa.topograf.cz/84367/moravskoslezsky-kraj>
[24]
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, „inventarizace lesů“[online], citováno 16.3.2014, dostupné z:
57
13
Seznam obrázku Obr. 3 Uspořádání okresů MSK.............................................................................9 Obr. 4 Geografie Moravskoslezského kraje.........................................................10 Obr. 3 Oblast povodí řeky....................................................................................10 Obr. 4 Prognóza věkové pyramidy v MSK pro rok 2030.................................... 12 Obr. 5a Vybrané firmy na zpracování dřeva........................................................15 Obr. 5b Vybraní dodavatelé dřevostaveb v MSK........................................ ........15 Obr. 6 Oblasti kde probíhal sběr dat.................................................................... 17 Obr. 7 Věková kategorie – muži.......................................................................... 19 Obr. 8 Věková kategorie – ženy.......................................................................... 19 Obr. 9 Majitelé..................................................................................................... 20 Obr. 10 Vzdělání muži......................................................................................... 21 Obr. 11 Vzdělání – ženy...................................................................................... 21 Obr. 12 Obor profese – muži............................................................................... 22 Obr. 13 Obor profese – ženy................................................................................ 22 Obr. 14 Obor profese – muži............................................................................... 23 Obr. 15 Obor profese – ženy................................................................................ 23 Obr. 16 Předchozí bydlení – muži....................................................................... 23 Obr. 16 Předchozí bydlení – ženy........................................................................ 24 Obr. 18 Pochází z – muži..................................................................................... 25 Obr. 19 Pochází z – ženy..................................................................................... 25 Obr. 20 Typ dřevostavby..................................................................................... 26 Obr. 21 Typ projektu........................................................................................... 27 Obr. 22 Dodavatel stavby.................................................................................... 28 Obr. 23 Počet pater.............................................................................................. 28 Obr. 24 Počet místností........................................................................................ 29 Obr. 25 Rok kolaudace........................................................................................ 30 Obr. 26 Vybavení................................................................................................ 30
58
Obr. 27 Vytápění dřevostavby............................................................................. 31 Obr. 28 Odkud se uživatelé dozvěděli o dřevostavbě.......................................... 32 Obr. 29 Proč se uživatelé pro dřevostavbu rozhodli – cena pořízení.................. 33 Obr. 30 Proč se uživatelé pro dřevostavbu rozhodli – cena provozu.................. 33 Obr. 31 Proč se uživatelé pro dřevostavbu rozhodli – kvalita a komfort bydlení ............................................................................................................................. 33 Obr. 32 Proč se uživatelé pro dřevostavbu rozhodli – ekologické hledisko........ 34 Obr. 33 Proč se uživatelé pro dřevostavbu rozhodli – rychlost výstavby............34 Obr. 34 Proč se uživatelé pro dřevostavbu rozhodli – moderní životní styl........ 34 Obr. 35 Proč se uživatelé pro dřevostavbu rozhodli – reference uživatelů a reklama ............................................................................................................................. 35 Obr. 36 Co uživatelé čekali od dřevostavby....................................................... 36 Obr. 37 Výhody dřevostavby – cena pořízení..................................................... 36 Obr. 38 Výhody dřevostavby – kvalita a komfort bydlení.................................. 37 Obr. 39 Výhody dřevostavby – rychlost výstavby.............................................. 37 Obr. 40 Výhody dřevostavby – Moderní životní styl.......................................... 37 Obr. 41 Výhody dřevostavby – nízké provozní náklady..................................... 38 Obr. 42 Nevýhody dřevostaveb – cena pořízení.................................................. 38 Obr. 43 Nevýhody dřevostaveb – vysoké provozní náklady............................... 39 Obr. 44 Nevýhody dřevostaveb – krátká životnost............................................. 39 Obr. 45 Nevýhody dřevostaveb – plíseň.............................................................. 39 Obr. 46 Nevýhody dřevostaveb – zápach............................................................ 40 Obr. 47 Nevýhody dřevostaveb – praskliny........................................................ 40 Obr. 48 Nevýhody dřevostaveb – nízká akumulace tepla................................... 40 Obr. 49 Nevýhody dřevostaveb – slabá zvuková izolace.................................... 41 Obr. 50 Nevýhody dřevostaveb – hmyz.............................................................. 41 Obr. 51 V čem dřevostavba příjemně překvapila – cena pořízení....................... 42 Obr. 52 V čem dřevostavba příjemně překvapila – nízké provozní náklady....... 42 Obr. 53 V čem dřevostavba příjemně překvapila – kvalita a komfort bydlení.... 42
59
Obr. 54 V čem dřevostavba příjemně překvapila – kvalita a komfort bydlení.... 43 Obr. 55 V čem dřevostavba zklamala – cena pořízení........................................ 43 Obr. 56 V čem dřevostavba zklamala – vysoké provozní náklady...................... 44 Obr. 57 V čem dřevostavba zklamala – krátká životnost.................................... 44 Obr. 58 V čem dřevostavba zklamala – kvalita a komfort bydlení..................... 44 Obr. 59 V čem dřevostavba zklamala – kvalita práce při výstavbě..................... 45 Obr. 60 Celkové hodnocení dřevostaveb oproti zděné stavbě............................. 45 Obr. 61 Pořídil by si uživatel dřevostaveb zase................................................... 46 Obr. 62 Cenové srovnání dřevostavby se zděnou stavbou z pohledu uživatele.. 47 Obr. 63 Kvalitativní srovnání dřevostavby se zděnou stavbou z pohledu........... 47 Obr. 64 Celkové hodnocení uživatelů..................................................................48
14
Seznam tabulek Tab. 7 Rozloha v km2 jednotlivých okresů............................................................ 9 Tab. 8 Hustota zalidnění v obcích s rozšířenou pravomocí v Moravskoslezském kraji ............................................................................................................................. 11 Tab. 9 Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji............................................. 12 Tab. 10 Průměrný počet zaměstnanců a jejich hrubá měsíční mzda................... 13 Tab. 11 Druhová skladba lesů a jejich rozloha v MSK....................................... 13 Tab. 12 Počet subjektů v oboru dřevozpracujícím a jích zaměstnanost v MSK ............................................................................................................................. 15
60
15
Přílohy
61
